Evaluace vzdělávacího programu Pomáhat! Ale jak?

Evaluace vzdělávacího programu „Pomáhat! Ale jak?“ Projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče

Girasole, sdružení pro pomoc a rozvoj

2013 zpracoval : PhDr. Petr Krohe, PhD.

Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz

Obsah dokumentu Teoretická část............................................................................................................ 3 Definice pojmu evaluace ......................................................................................... 3 Kvalitativní výzkum a postuláty kvalitativního výzkumu ........................................... 4 Metodologické pilíře kvalitativního výzkumu ........................................................... 5 Metody a techniky sběru dat pro kvalitativní výzkum .............................................. 7 Obecný postup při kvalitativním výzkumu: ........................................................... 7 Dotazník jako evaluační nástroj .............................................................................. 9 Formy dotazníku: ................................................................................................. 9 Dotazník jako metoda evaluace vzdělávacího programu: ................................... 9 Výhody a nevýhody použití dotazníku ............................................................... 10 Analýza kvalitativních dat ....................................................................................... 11 Zakotvená teorie ................................................................................................. 11 Zdroje dat pro zakotvenou teorii ......................................................................... 11 Postup při analýze dat pomocí zakotvené teorie ................................................ 11 Proces kódování ................................................................................................. 11 Popis procesu vyhodnocení evaluace programu „Pomáhat, ale jak?“ .................. 13 Vyhodnocení dotazníků z tématu „má reflexe“.......................................................... 15 Přehled kódů ........................................................................................................ 15 Závěrečné zhodnocení dotazníků z tématu „má reflexe“ ...................................... 17 Vyhodnocení dotazníků z tématu „dopad“ ................................................................ 19 Přehled kódů ........................................................................................................ 19 Závěrečné zhodnocení dotazníků z tématu „dopad“ ............................................. 22 Literatura a zdroje: .................................................................................................... 23


www.girasole.cz 2

Teoretická část V této části se zabýváme teoretickými východisky evaluace jako takové a rovněž mapujeme

podrobněji

techniku

zpracování

dotazníků

formou

kvalitativních

výzkumných metod.

Definice pojmu evaluace V odborné literatuře a dalších odborných zdrojích se lze setkat s mnoha různými definicemi pojmu evaluace. Uvádíme několik vybraných, spolu s odkazy, kde je možné nalézt i definice další. WHO (2000) definuje evaluaci jako prostředek k získání zpětné vazby ohledně programu. Podle EMCDDA (1998) spočívá evaluace programu v systematickém shromažďování,

analyzování

a

interpretování

informací

o

průběhu

programu/intervence, jejich možných účincích a dopadech. Evaluace má zásadní význam pro to, aby se dalo určit, zda programy/intervence fungují tak, jak by měly. Cílem je tedy vytvořit a udržet efektivní a účinné programy (WHO, 2000). Informace získané evaluací mohou být využity například při rozhodování o tom, jak program vylepšit, zda ji rozšířit či naopak zcela opustit a zavrhnout (EMCDDA, 1998). Podle EMCDDA (2003) může evaluace pomoci identifikovat klíčové prvky efektivního programu a ty mohou zpětně pomoci při formulování dalších opatření. Vedle znalosti o povaze programu lze informace využít také pro politická rozhodnutí a při dotačních řízeních, tedy při rozhodování, které projekty podpořit a které ne. Evaluace je důležitá zejména také proto, že služby ve všech oblastech se postupně rozrůstají a zdroje bývají přidělovány neefektivním programům - evaluace zvyšuje kvalitu služeb a šetří peníze právě na efektivní programy/intervence (WHO, 2000). Ředitelé, zaměstnanci a další subjekty se nemusí obávat evaluace. Nemusí se obávat o svou práci, o pověst a klienty, případně, že jejich program nebo komunitní síť programů bude zredukována, zrušena nebo modifikována způsobem, jenž je pro ně nepřijatelný. Tyto obavy jsou zcela přirozené a pochopitelné, ovšem vycházejí většinou ze špatné informovanosti. Programy se ve skutečnosti málokdy ruší na základě jedné evaluace. Mnohem častěji dochází k úpravám stávajících struktur. Je nicméně velmi důležité být s těmito obavami obeznámen, protože lidé s těmito Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 3

obavami mohou představovat pro provádění evaluace výrazné překážky. V těchto případech se může jako vhodná strategie jevit maximální spolupráce během plánování a provádění evaluace. Postupem času lidé většinou poznají výhody evaluace z hlediska zlepšení péče o klienty a snížení nákladů (WHO, 2000). Evaluaci může provádět buď externí evaluátor nebo osoba, která se intervenci přímo věnuje.

Kvalitativní výzkum a postuláty kvalitativního výzkumu Při vyhodnocování dotazníků byla použita kvalitativní metodologie sběru a vyhodnocení dat. Vzhledem k tématu aformě výstupu se tato metoda jevila jako nejvhodnější. V následujícím textu odkazujeme na hlavní postuláty a ideová východiska kvalitativního výzkumu. Postulát 1 Předmětem výzkumu humanistických věd jsou vždy lidé, subjekty. Tyto subjekty, na které se vztahuje výzkumný úkol musí být východiskem i cílem zkoumání. Při kvalitativním výzkumu se nezřídka stávalo, že subjekty se dostávaly do pozadí jednotlivých výzkumů a výzkumných interpretací. Velice výrazně je tento trend viděn v komplexním medicínském přístupu, kdy dochází k příklonu k subjektu. Do lékařské péče se dostává místo „případu“ člověk se svou jedinečnou historií a kontextem. Léčba přihlíží k individualitě a je pokaždé poněkud jiná. Podobnou situaci můžeme vidět i v přístupech sociální práce apod.

Postulát 2 Na začátku každého výzkumu musíme provést popis předmětu výzkumu. Je třeba brát ohled na co největší množství dat z různých zdrojů. Přesný popis subjektu v jeho jedinečnosti a neopakovatelnosti je důležitým východiskem. Postulát 3 Předmět, který zkoumáme, není nikdy zcela ujasněný, je nutné ho blíže ujasňovat také pomocí interpretace. Každé jednání může mít různé interretace jak pro účastníky, tak pro pozorovatele. Tyto různé významy musí být předmětem interpretace a objevovány. Bude-li např. někdo hovořit o tom, že je „šťastný“, je potřeba interpretovat, co znamená onen „pocit Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 4

štěstí“. Existují různá pojetí štěstí… Postulát 4 Předměty výzkumu musíme zkoumat pokud možno vždy, v jejich přirozeném, každodenním kontextu. Sociální a humanitní výzkumy se velice obtížně provádějí v laboratorních podmínkách. Každá zkoumaná situace v humanitním výzkumu je silně závislá na situačním kontextu. Každý laboratorní experiment zůstává izolovaný a stranou reality, na kterou mají být výsledek výzkumu použit. Postulát 5 Zobecňování výsledků výzkumu se neděje automaticky na základě určitých postupů, nýbrž musí být v jednotlivých případech krok za krokem zdůvodněno. Reprezentativní zkoumání na náhodném vzorku se mohou velmi těžce automaticky zobecňovat na lidské jednání, protože je velice silně vázáno na konkrétní situaci a je historicky podmíněné. Je možné také označit za fikci tvrzení, že humanitní vědy mohou dospět pomocí výzkumu k „obecným přírodním zákonům“, které – pokud jsou nalezeny – platí vždy a všude. Kvalitativní model požaduje zdůvodnění, kdy a za jakých okolností můžeme jednotlivé výsledky zobecnit na širší skupinu.

Metodologické pilíře kvalitativního výzkumu Oproti kvanitativním postupům, které využívají k prokázání validity především statistických metod, je kvalitativní analýza odkázána na zásady vycházející ze specifik těchto postupů. Jde především o výrazné posílení narativní a textové složky a množství respondentů, který je výrazně nižší než v obdobném kvantitativním výzkumu. Z důvodů poměrně značné odlišnosti od standardních výzkumných postupů uvádíme obecné metodologické zásady. Jde o celkem deset „metodologických pilířů“, které vytvářejí specifický prostor pro vyhodnococání a analýzu údajů. Orientace na subjekt kvalitativní výzkum se zaměřuje vždy na subjekt, který je vnímán v synoptických souvislostech – tedy z pohledu historických změn a včleněný do konkrétního prostředí. Kvalitativní výzkum preferuje a podporuje váhu jednotlivých Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 5

případů a případových analýz. Otevřenost v průběhu výzkumu. Každý krok a úhel pohledu může výrazně přehodnotit výsledná data. Kontrola metod požaduje především explicitní postupy a vyhodnocování podle odůvodněných pravidel. Čím je postup otevřenější, tím přesněji musí být jednotlivé kroky analýzy kontrolovatelné. Reflektování předpojatosti vychází z hermeneutických tezí. Snaha kvalitativních výzkumů vede k ukázání možných předpojatostí a tak učinit jejich vliv více kontrolovatelným. Introspekce analýza myšlenek, positů a jednání se považuje jako legitimní součást výzkumu, pokud jsou jako takové uvedeny, zdůvodněny a přezkoušeny. Interakce mezi předmětem a výzkumníkem vnáší do procesu výzkumu dynamický prvek. Každá data obsahují subjektivní prvky a mění zkoumanou realitu. V tomto smyslu můžeme hovořit o kvalitativním výzkumu jako o dialogu. Orientace na problém vyžaduje u kvalitativních výzkumů jasnou orientaci na praktické problémy a jejich výstupy jsou opět použitelné v praxi. Stírá se rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem. Praktická formulace problému tvoří výchozí bod a cíl zkoumání. Argumentativní zobecňování kvalitativní výzkum je obtížně zobecnitelný. Pokud dochází k zobecňování, je nutné přesně určit, které části a situace lze považovat za generalizovatelné. Induktivní přístup. Kritický racionalismus K. Poppera dochází k falzifikaci hypotéz jako k jedinnému vědeckému exaktnímu postupu. Kvalitativní výzkum připouští zcela explicitně opačný postup. tedy z jednotlivých pozorování induktivními postupy docházet k hypotézám. Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 6

Kontextuální pravidelnost staví proti vyhledávání zákonitostí, které jsou vlastní spíše přírodním vědám především sledování pravidelností v myšlení, cítění a jednání, které více odpovídají lidskému chování. Připouští se existence výjimek a pravidelnost je vázána na sociálně-historický kontext.

Metody a techniky sběru dat pro kvalitativní výzkum Pod pojmem metoda kvalitativního výzkumu rozumíme „obecný metodologický postup pro získání a/nebo zpracování kvalitativních dat“. Technikou sběru kvalitativních dat rozumíme „konkrétní způsob praktické aplikace metody, určitý výzkumný nástroj, vytvořený s principy té které metody“. Sběr dat se v mnoha ohledech neliší od standardních sociologických postupů. Preferovány jsou však takové techniky, které zajistí informace s co nejmenším vlivem tazatele.

Obecný postup při kvalitativním výzkumu: Pro kvalitativní výzkumné postupy je charakteristické, že neexistují jednotné obecně závazné postupy a osnovy. Kvalitativní výzkum je nutné přizpůsobit konkrétnímu výzkumnému úkolu, situaci a kontextu. Následující osnova je tedy spíše obecnou inspirací, kterou si každý výzkumník přizpůsobí podle konkrétních individuálních potřeb. Lze tedy vytyčit pouze obecný postup, který by měl obsahovat následující body: A) Stanovení výzkumné otázky nebo problému. Jaký je předmět našeho zájmu? Co potřebujeme lépe pochopit nebo poznat? Jak jsme se začali o téma zajímat? Vyvíjelo se naše chápání a na základě jakého procesu? Je předmět našeho zájmu jednoznačně popsán? Jde především o popis konkrétního výzkumného zadání a také zde musí být jasně definovaná zkoumaná skupina a to jak v pohledu prostorovém (kdo a kde), tak časovém (v jakém časovém horizontu) Zkusme si také odpovědět na otázku, zda je naše zkoumání potřebné. Co nám přinese odpověď na zkoumaný problém? Existuje relevantní literatura nebo jsme zde mimo oblast známých faktů? Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 7

Pro koho je výsledný materiál určen? Budeme výzkum publikovat nebo poslouží specifické skupině k dfalším analýzám nebo bude určen jen pro naši osobní potřebu? Jak bude vypadat výstup? B) Sběr dat Pokud máme správně stanovenu výzkumnou otázku, lze přistoupit k určení způsobu kde jak a ským budeme sbírat kvalitativní data. Objasněme si kdo bude informace sbírat. Budeme to my sami nebo využijeme pomocníky. Kdo byde tvořit skupinu mých informátorů (respondentů)? Jakými způsoby budu chránit jejich práva a etické normy? Jaký druh dat budeme shromažďovat a na jakých médiích? Jaký typ (metodu) sběru dat použiji? Jak bude vypadat konkrétní průběh nebo procedura při sběru dat? Zkusme si představit situaci co nejvíce reálně. Co budu potřebovat v terénu? Jak se obléknu? C) Analýza kvalitativních dat Po fázi, kdy jsme sbírali data přichází klíčová fáze - jejich analýza. Ještě před fází sběru dat bychoim měli mít jasno v metodě analýzy. Ne každou informaci využijeme u konkrétní analytické metody. Stanovme si předběžné postupy a procedury pro analýzu (kódování, třídění, kategorie) Jak budeme data redukovat a třídit (PC, zápisy z terénních poznámek, speciální programy atp.) D) Prezentace kvalitativních dat Závěrečná fáze vychází opět z výzkumné otázky, která stála na počátku. Opět je třeba zaměřit se na jasně vydefinovaný cíl z fáze A. Co bylo zjištěno? Jaký posun v náhledu na definovaný problém byl učiněn? Jakou teorii nebo hypotézu můžeme stanovit? Co ještě bylo zjištěno nad rámec plánovaného výzkumu? Jaké další otázky se vyskytly a co bude třeba ještě doplnit a pomocí dalších technik zpřesnit? Jaká omezení a problémy obsahuje výsledná hypotéza? Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 8

Jakou formou budu prezentovat výsledná data? Bude při vyhodnocování využita také zpětná vazba informátorů (respondentů)?

Dotazník jako evaluační nástroj Dotazník je hojně využívaným nástrojem, který nejen v primární prevenci slouží ke zjišťování informací od cílové skupiny. Dotazník je seznam otázek, přičemž počet a typ otázek je daný účelem zjišťování a cílovou skupinou, pro kterou je určený. Dotazníky jsou často samonaváděcí, tzn. že dotazovaný si přečte pokyny a případně s malou pomocí realizátora dotazník vyplní.

Formy dotazníku: 1)

papírová

2)

elektronická, případně online

Dotazník jako metoda evaluace vzdělávacího programu: Dotazník je možné použít při evaluaci formou analýzy potřeb, když před zahájením programu zjišťujeme, co cílová skupina potřebuje. Dále k evaluaci procesu pro průběžné mapování, jak program plní své cíle, jak cílové skupině vyhovuje. Pro evaluaci procesu mají význam především otevřené otázky, jejichž prostřednictvím se dotazovaní mohou vlastními slovy vyjádřit k tomu, co si myslí o programu (co bylo dobré a co by se asi dalo zlepšit). Chceme-li získat informaci o efektivitě programu, použijeme shodný dotazník jako pro analýzu potřeb také po skončení realizace programu, když provádíme evaluaci výsledku. Dotazník může být ve velmi jednoduché podobě využíván pro získání zpětné vazby od účastníků programu, a tedy pro evaluaci jejich spokojenosti. Hodnocení dotazníků pak nemusí být složité, záleží na formulaci otázek. U uzavřených otázek je možné jednoduše sečíst odpovědi ano/ne a získat orientační obrázek o situaci ve třídě, otevřené otázky poskytují spíše hlubší vhled do dané problematiky.

Otázky v dotazníku mohou být: Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 9

1) uzavřené dotazovaný si vybírá mezi dvěma či více možnými odpověďmi (např. ano - ne –



nevím) nevýhody: určitá povrchnost, nabízené možnosti mohou odpověď vynucovat,



nebo odpověď není dostatečně přesná 2) otevřené 

dotazovaný má prostor k vyjádření vlastního názoru



odpovědi formulují samotní dotazovaní



odpověď může poukázat na důležité vztahy a souvislosti



otázky tohoto typu jsou pružné, mají možnost prohlubování



umožňují získat hlubší a podrobnější informace



jsou náročnější na vyhodnocení 3) škálové

slouží k popsání povahy skutečností, které se zjišťují např. zaškrtávací seznamy, pozuzovací škály dle kategorií, intervalů (např. Při sledování souhlasu s nějakým výrokem lze použít škálu s rozpětím 1 – rozhodně nesouhlasím až 9 – rozhodně souhlasím. Při hodnocení spokojenosti s programem lze použít škálu 1 – velmi spokojen, 2 nespokojen, 3 - nevím, 4 - spokojen a 5 - velmi spokojen.)

Výhody a nevýhody použití dotazníku Výhody: 

úspora času a finančních



použití při získání informací o citlivém tématu



snadnější kvantifikace získaných dat;



anonymita.

Nevýhody: 

jsou kladeny vysoké nároky na dotazovaného (ochota zapojit se do evaluace)



riziko “přeskakování” otázek, případně neodpovědět vůbec; Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 10



riziko, že dotazník vyplní někdo jiný, mimo cílovou skupinu



použitelný pouze pro lidi, kteří umí číst a psát;



riziko nízké návratnosti;



menší pružnost (např. nelze klást doplňující otázky);



formulace otázky nemusí být dostatečně srozumitelná všem;



příprava dotazníku vyžaduje větší pečlivost než příprava interview.

Analýza kvalitativních dat Před samotnou analýzou je dobré poukázat na základní a velmi důležitou techniku, která se objevuje prakticky ve všech analytických postupech a její zvládnutí je pro další průběh analýzy naprosto klíčové. Jde o tzv. „kódování dat“.

Zakotvená teorie Patří mezi techniky, které jsou popsány poměrně obšírně a řadí se mezi základní, dobře propracované metody. Jejími autory je dvojice A. Strausse a J. Corbinové.

Zdroje dat pro zakotvenou teorii Teorie je natolik komplexní, že umožňuje využít všech metod sběru dat. Rozhovory, dokumenty, dotazníky, obrazové materiály.

Postup při analýze dat pomocí zakotvené teorie Přípravná fáze V této se výzkumník zaměřuje na shromážděná data a provádí první čtení a studium textů a dalších dat. Přípravná fáze může rovněž pomoci výzkumníkovi v rozhodnutí, jak bude dále členit sesbíraná data do logických celků (jednotek). Zda půjde o věty, odstavce nebo jednotlivá slova.

Reflexe Tato fáze má napomoci ujasnit si výzkumné otázky, jaké možnosti skýtají zjištěná data, co ještě lze z dat získat a „vytěžit“. Tato fáze pomáhá výzkumníkovi zpřesnit a lépe zacílit směr svého výzkumu s ohledem na již sesbíraná data.

Proces kódování Tato fáze je pro další zpracování výzkumu naprosto zásadní. V ní dochází ke Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 11

zjišťování pravidelností v nasbíraných datech a k vyhledávání vztahů mezi jednotlivostmi. Sesbírané údaje se pomocí zásad kódování redukují do logických shluků – kódů. Kódování slouží především pro redukci a vhodné setřídění nasbíraných kvalitativních dat. Kód (kategorie) je zkratka, symbol nebo jednoduchý popis, který se vztahuje k určitému výseku kvalitativních dat (např. ke klíčovým slovům v textu). Pomáhají nám sdružovat (klastrovat) všechny segmenty, které se vztahují k určité výzkumné otázce. Kódy (kategorie) se mohou generovat před zahájením vlastního výzkumu (anticipační generování kódů), po nasbírání všech dat nebo v průběhu, kdy kombinujeme oba dva přístupy. Kódy, které byly vytvořeny z pojmů a jazyka, které užívají respondenti nazýváme kódy in vivo. Ve vyhodnocení evaluace byly využity oba způsoby kódování s převahou kódů in vivo. Vytváření teorie Kódy se mohou sdružovat do vyšších celků – tzv. „metakódů“ a v rámci nich se pak hledají pravidelnosti ve výskytu. Celý proces kódování ústí do vzniku nové teorie, která se snaží popsat realitu novým způsobem.

Kódy se mohou vztahovat k následujícím projevům: a) Akty - konkrétní, časově omezené jednotky chování v trvání od několika sekund po hodiny. Vhodné otázky: Kdo co dělal, kde a kdy? Jaké jsou cíle a smysl chování? b) Aktivity - uspořádané jednání, které má dlouhodobější charakter v řádu dnů až měsíců a jsou významné pro lidskou angažovanost a spoluodpovědnost. Vhodné otázky: Jaké aktivity se projevovaly? Kde, jak dlouho a kdo se na aktivitách podílel? c) Významy - verbální produkce účastníků, které vysvětlují a usměrňují chování. Vhodné otázky: Jakým způsobem hovoří aktéři o události? Jaké argumenty a zdůvodnění používají? Co zamlčují? Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 12

d) Participace - zapojení nebo přizpůsobení se konkrétní situaci nebo prostředí. Vhodné otázky: Kdo se přizpůsobuje? Kdo je aktivní? Jak vypadá proces zapojování se do činnosti? e) Vztahy - vztahová rovina aktérů vyjádřená textem, verbálně nebo neverbálně. Vhodné otázky: Co si jednotliví členové skupiny myslí o sobě navzájem? Jaké mají názory o příslušnosti ke skupině a události? f) Uspořádání - celkové prostředí, které analyzujeme. Vhodné otázky: O jaký objekt se jedná? Kdo jej použil a pro jaký účel? Jak vypadá prostor, ve kterém se děj odehrává? Kdo a jak jej využívá? Kdo nebo co prostoru dominuje a co v něm chybí? Jednotlivé kódy jsou výzkumníkem charakteristicky pojmenovány. Je vhodné použít název, který je charakteristický pro konkrétní skupinu jevů. Kódy můžeme pojmenovat my sami nebo můžeme využít termínu, který jsme zaznamenali u zkoumaných osob.

Popis procesu vyhodnocení evaluace programu „Pomáhat, ale jak?“ Pro potřeby evaluace byl využit dotazník s otevřenými otázkami ve znění: 1. Úvod – popište jaké místo praxe jste si vybral/a a proč. Pokud praxi vykonáváte v organizaci, popište její fungování – kdo je zřizovatelem, jaké má poslání, pro jakou cílovou skupinu je určena. 2. Činnost – popište, jakou činnost jste v praxi vykonával/a 3. Příběh (kazuistika) – komu jste v praxi pomáhali a jak, napište krátký příběh člověka, kterému jste v praxi pomohli 4. Má reflexe – napište, co Vám přinesly přednášky kurzu. Využil/a jste získané znalosti v praxi a jak? V čem Vám kurz pomohl? Kde získané znalosti a dovednosti využijete po skončení kurzu? 5. Dopad – jaký dopad bude mít tento kurz pro lidi, kterým budete pomáhat? Pokuste se odhadnout počet osob, kterým budete pomáhat, kterým Vaše pomoc přinese nějaký užitek. Napadá vás nějaký projekt, který chcete realizovat ve své farnosti, společenství, komunitě, obci? Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 13

Rozsah stran byl určen na 2-5 ve formátu A4. Celkem bylo vyhodnoceno 80 dotazníků od účastníků z Brna a Olomouce. Respondenty byli účastníci praxe dle níže uvedené definice:

„Podmínkou praxe je zaměření na pomoc lidem se sociálním nebo zdravotním znevýhodněním z důvodu věku, nemoci nebo zdravotního postižení. Praxe může být realizována v instituci, farnosti nebo neinstitucionalizovaná např. v okolí, sousedství, komunitě apod.“ Po provedení praxe pak respondenti vyplňovali evaluační dotazník. Analýza dotazníkového šetření se týkala bodů 4 a 5. Tedy bodu s názvem „reflexe“ a „dopad“. Následně pak byly dotazníky v uvedených bodech 4 a 5 přepsány ze všech dotazníků a byly analyzovány podle zásad kvalitativní metodologie. Byly stanoveny hlavní témata, kódy a vybrané citace, které ilustrují vybrané kódy. Jako kódy byly primárně vybírány kódy in vivo.


www.girasole.cz 14

Vyhodnocení dotazníků z tématu „má reflexe“ Zpracováno celkem 80 ks dotazníků respondentů.

Přehled kódů Téma: Má reflexe – napište, co Vám přinesly přednášky kurzu. Využil/a jste získané znalosti v praxi a jak? V čem Vám kurz pomohl? Kde získané znalosti a dovednosti využijete po skončení kurzu? Jednotlivé kódy jsou označeny tučným písmem a citace respondentů kurzívou. Vděčnost Velmi často respondenti vyjadřovali vděčnost formou závěrečného osobního přání nebo poděkováním. Empatické pochopení Po absolvování kurzu se respondenti dokázali lépa vciťovat do svých klientů.  Pochopila jsem, že je jeden problém, který spojuje všechny lidi na bez domova. Tím problémem je samota.  Kurz mě nasměroval k větší otevřenosti pro druhé lidi, vidět…“TY“ v jejich konkrétní situaci.  Snažila jsem se více dívat kolem sebe na lidské potřeby a lidské vnímání. Přehodnotila jsem přístup k mnoha lidem a více pochopila, že každý člověk je individuální originál.  … zjistila jsem, že… Důležité je zastavit se a vyslechnout!  Setkání mi také pomohla k „jinému“ pohledu na svět kolem sebe. Nové poznatky  Při přihlášení do kurzu byla pro mne některá témata velkou neznámou. Přednášky mě doslova vtáhly do problému  Přednášky kurzu mi přinesly mnoho cenných informací o sociálních službách  Prvním a zásadním přínosem kurzu pro mě byla informace o existenci 24hodinové tísňové služby pro seniory.  …všechny přednášky pro mě byly velice zajímavé a přínosné a rozšířily tak okruh mých dosavadních vědomostí.  Díky tomuto kurzu jsem si uvědomila, že kvůli mé neznalosti jsem si dříve nechala líbit nedobrý způsob chování vůči mé osobě.  Přednášky tohoto kurzu mi přinesly mnoho nových vědomostí a kvůli praxi mi tento kurz přinesl také praktické zkušenosti.  Díky přednáškám zaměřeným na tyto oblasti jsem měla možnost dozvědět se mnoho nového a pro budoucí profesnípraxi jistě i mnoho užitečného.  O ničem takovém jsem do té doby neslyšela a byla jsem vděčná za to, že díky Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 15

kurzu o této problematice již vím.  Dozvěděl jsem se jak pomáhat starým a nemocným lidem, jak o ně pečovat, podporovat je nejenom fyzicky, ale i psychicky a duchovně, pomáhat jim k aktivnímu vztahu k životu, udržovat stávající i vytvářet nové vztahy s jejich okolím.  Tento kurz mi dal mnohé, zejména mi rozšířil znalosti díky velmi pestré nabídce lektorů a přednášených témat.

Spirituální potřeby  Také jsem byla schopnější pochopit jejich spirituální potřeby.  (přednášky mne utvrdily v tom,...) že musím mít neustále na zřeteli úctu a respekt k jedinečnosti a hodnotě člověka, který stojí přede mnou, třeba jako slabý a nemocný, ale také a především jako bohatý svojí důstojností a obrazem Boha.  Duchovní oblast byla také velmi zajímavá. Důležitost sebepoznání při práci s klienty  Celkově mě přednášky utvrdily v přístupu, že je nejprve třeba mít srovnané svoje hodnoty, postoje, zdroje sil a pak teprve můžu druhým pomáhat. Osobní vztahy  Kurzy mi přinesly … také společenství obětavých, citlivých lidí, ochotných nezištně a s láskou pomáhat druhým. Nové přátele a úžasné lektory, oslovující nejen svou profesionalitou, ale i svou citlivostí, vnímavostí a hlubokým duchovním rozměrem.  Poznal jsem další studenty, probíhala výměna zkušeností a myšlenek. Vznikla i nová přátelství.  V neposlední řadě jsem také poznala spoustu dobrých lidiček a přátel, kteří mají své životní příběhy a plány. Kvalita přednášek    

Všechny přednášky byly velice kvalitní. Úroveň lektorského zastoupení byla vynikající. Přednášky mě doslova vtáhly do problému Kurz byl velmi dobře obsazen po stránce přednášejících, byli to lidé z praxe se schopností předat své zkušenosti dál.  Mezi jednotlivými přednáškami bylo možné najít paralely a získali jsme tak schopnost dávání jednotlivých témat do souvislostí.  Také jsem velmi ráda, že ke každé přednášce jsme obdrželi studijní materiál a spoustu odkazů na odbornou literaturu k danému tématu.Jeopravdu z čeho vybírat. Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 16

Pomoc v okolí a soukromí  Znalosti jsem využila při pomoci lidem v sousedství, dlouhodobě nemocným,těžce nemocným-umírajícím.  Myslím si, že informace, které jsem se na kurzu dozvěděla, mohu uplatnit jak ve svém osobním životě, tak i v životě ostatních lidí, se kterými přicházím do kontaktu.  V mém životě se naskytly během kurzu různé příležitosti jak tyto přednášky využít a zavést do praxe. Jsem ve věku, kdy mám dospívající děti a stárnoucí rodiče, takže vždy jsem vybrala k určité situaci vhodné řešení.  Tyto přednášky mám možnost využít i ve své vlastní rodině u mé matky.  Získané znalosti využiji nejlépe v dobrovolnické práci a v rodině. Nová inspirace, kde nabídnout pomoc  Také bych ráda rozšířila svou pomoc ve farnosti. Zde si uvědomuji, že máme velký dluh vůči mládeži a dětem. Praktické zkušenosti  kvůli praxi mi tento kurz přinesl také praktické zkušenosti  Získané znalosti jsem využil v rámci praxe s tělesně postiženými lidmi. Využití v profesní praxi  …si myslím, že téma doprovázení a umírání jsem ve své nynější praxi využila a jistě i do budoucna do své profesní praxe využiji nejvíce.  Ve své praxi jsem také využívala vědomosti z přednášek o důstojnosti…  Získané znalosti a dovednosti využiji jistě i po skončení kurzu a to ve své profesní praxi.  Díky přednáškám zaměřeným na tyto oblasti jsem měla možnost dozvědět se mnoho nového a pro budoucí profesnípraxi jistě i mnoho užitečného.  Po skončení kurzu získané znalosti a dovednosti využiji při práci se starými a nemocnými lidmi, zejména s tělesně postiženými.  Získané vědomosti a předané zkušenosti zcela jistě využiji ve své práci i po skončení kurzu.

Závěrečné zhodnocení dotazníků z tématu „má reflexe“ U všech respondentů se objevovaly pozitivní reakce na kurz jako celek. Nebyla zaznamenána žádná výtka, která by směřovala k obsahové náplni nebo kvalitě kurzu. Jednotliví respondenti pouze dávali různé akcenty na konkrétní témata. Všechny respondenty ale protojovala plná spokojenost.


www.girasole.cz 17

Tuto spokojenost vystihuje charakteristický citát: „Celý projekt byl pro mne velkým přínosem, jsem velmi vděčná za získání nových informací. Jsem přesvědčená, že díky Vám, díky přednášejícím osobnostem, díky výměně zkušeností mezi kolegy z kurzu jsem se posunula zase o kus dál, jak v osobním, tak v profesním životě.“ Celý kurz byl podle respondentů propojen v logických návaznostech a jednotliví přednášející na sebe navazovali jak tématicky, tak ideově. Byl věnován velký důraz na holistické pojetí osobnosti. Rovina praktická byla vždy doplňována o spirituální rozměr, který respondenti vnímali velmi pozitivně.

Bylo

patrné, že pozirtivní hodnocení duchovního rozměru v praxi se týkalo i osob, které se nehlásí ke konkrétnímu náboženskému směru. Dalším efektem projektu bylo navázání mnoha neformálních osobních vztahů. Jednakl mezi přednášejícími a respondenty, ale rovněž i mezi účastníky samotnými. Osobní vazby mohou pak podpořit předávání příkladů dobré praxe. Rovněž se respondenti mohli inspirovat v nových oblastech, kde mohou pomoci. Akce rovněž stimulovala respondenty k proaktivnímu chování uvnitř své komunity, sociální skupiny nebo rodiny. Často se objevovaly názory, že je třeba pracovat nebo aktivizovat okolí v oblasti péče o druhé lidi. Objevovaly se rovněž názory, které zdůraznily nutnost sebepoznání a sebereflexe při práci s klienty. bez této schopnosti je práce obtížnější. Akce byla orientována velmi prakticky s cílem naučit dovednsoti na teoretické, ale také na praktické rovině.


www.girasole.cz 18

Vyhodnocení dotazníků z tématu „dopad“ Zpracováno celkem 80 ks dotazníků respondentů.

Přehled kódů Téma: Dopad – jaký dopad bude mít tento kurz pro lidi, kterým budete pomáhat? Pokuste se odhadnout počet osob, kterým budete pomáhat, kterým Vaše pomoc přinese nějaký užitek. Napadá vás nějaký projekt, který chcete realizovat ve své farnosti, společenství, komunitě, obci? Jednotlivé kódy jsou označeny tučným písmem a citace respondentů kurzívou. Smysluplnost  Kurz ve mě více utvrdil že tato služba je smysluplná a mě naplňuje. Zajímavost kurzu  Tento kurz se mi velice líbil jen některé přednášky pro mě nebyly záživné jsem ráda že jsem ho absolvovala. Nová inspirace pro práci  Uvažuji o tom, že

péče placených zaměstnanců Charity by mohla být

doplňována dobrovolnickou činností zaměřenou na péči o pečující rodinné příslušníky. Snad se mi pro tuto myšlenku podaří získat i jiné.  …chci.. spolupracovat v Brně nebo jiném větším městě alespoň částečně na provozu denního centra nebo azylového domu pro bezdomovce a nabídnout ošetřovatelskou péči  Kurz vnímám jako velké obohacení a obdarování pro mě osobně i pro mou práci, při profesi lékařky se v nemocnici setkávám s nejrůznějšími situacemi a potřebami lidí.  Dle mého názoru by bylo žádoucí, aby přednášky kurzu byly povinnou součástí výuky na lékařských fakultách a zdravotnických školách. Informovanost klientů


www.girasole.cz 19

 Lidé, kterým budu pomáhat, budou více vědět o sociálních službách, kam se obrátit o pomoc, o radu. Zlepšení prosociálního chování  …některých podmětů vzešlých z kurzu, budu čerpat nejen ve své praxi se seniory, ale i v osobním životě – v postoji ke svým přátelům i nepřátelům.  Ráda bych opět spojila mládež s nejstarší generací.  současně kladu velkou důležitost na odtržení dětí a mládeže od počítače – volnočasové aktivity trochu jinak.  Přála bych si spolupracovat s dobrovolníky v křesťanském duchu, nejde na prvním místě o to nabídnout lidem bez domova služby, ale také určitý přístup a osobní jednání , místo odmítání a vyloučení ze společnosti. Konkrétní pomoc – impakt kurzu do praxe  Moje dobrovolná pomoc,ve které chci pokračovat i po skončení kurzu, přináší užitek 10 lidem.  Bezprostřední dopad mohu tedy odhadnout na 50 klientů domova pro seniory + já osobně + 20 nejbližších lidí.  Získané znalosti se snažím každodenně využívat nejen ve své rodině (babička, stárnoucí rodiče) a okolí (farnost), ale i ve své profesi lékařkylaktační poradkyně. Pečuji o nastávající rodiče od začátku těhotenství až do doby ukončení laktace (měsíčně asi 20 rodičovských párů),  …od ledna do června 2013 tak proběhly 2 kurzy pro babičky (celkem 20 účastnic) a 2 kurzy pro rodiče (celkem 20 účastníků). Do budoucna se počítá s 8 kurzy ročně (každý pro 10 účastníků). Kurz se tak v rámci projektu spolupodílí na usnadnění návratu rodičů na trh práce a současně na vytvoření pracovních příležitostí pro nezaměstnané ženy nad 50 let.  …připravujeme … kurz „První pomoc pro seniory“. Jeho první dva běhy jsou plánovány na únor 2014 (kapacita 20 účastníků celkem).  Již jsem poradila několika spolupracovnicím, dala jsem jim různé kontakty na odborníky a v rodině vyřešila několik jízlivých situací, nebo jsem alespoň trochu přispěla ke zklidnění stavu. Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR

www.girasole.cz 20

 Budu se snažit předávat svoje znalosti ve farnosti, zaměstnání a širším okruhu známých.  Myslím, že časem poznatky využiji i u dalších osob v příbuzenstvu.  Pomáhat budu 12 tělesně postiženým lidem. Chtěl bych se také věnovat umírajícím lidem v hospicu, podpořit je a doprovázet v těžkých chvílích nemoci.  Je velmi těžké odhadnout, na jaký počet lidí bude mít dopad tento kurz, jelikož z mého pohledu to není záležitostí pár dní, či týdnů. Kurz bude mít minimálně dopad na mé okolí, mou rodinu a samozřejmě na mé dobrovolnické působení. Těžko říci, může to být okolo 40-50 lidí.  Mám nápad na … zřízení buďto nějaké poradny pro širokou veřejnost, nebo opravdu kvalitního centra pro rodinu, které by nabízelo široké spektrum služeb pro rodiny s dětmi, která tu velmi chybí. Ucelenější pohled na problematiku  Věřím, že po absolvování kurzu bude můj přístup k potřebným lidem ucelenější, už se nesoustředím pouze na jednu jedinou věc, ale moje pomoc bude určitě komplexnější.  Vždy je dobré vědět, jak věci fungují, na co mám nárok, jak správně komunikovat a přistupovat k těm, co potřebují moji pomoc. Díky mé informovanosti teď mohu tyto informace poskytnout i dále. Myslím si, že vše, co jsem se na kurzu dozvěděla, budu moci využít minimálně ve své rodině při péči o mé stárnoucí rodiče, dále ve všechmezilidských vztazích a v neposlední řadě i při pomoci postiženým lidem či seniorům.  Díky kurzu jsem si uvědomila, že například v našem městě nejsou vůbec bezbariérové vstupy. Motivace k dalšímu vzdělání  Rád bych si i nadále doplňoval a prohluboval vzdělání pro své aktivity dobrovolníka,  Pokud bude v budoucnu obdobný projekt, určitě bych se znovu přihlásila.


www.girasole.cz 21

Závěrečné zhodnocení dotazníků z tématu „dopad“ Respondenti projevují velkou míru ochoty angažovat se ve svém okolí a na nových projektech s cílem zlepšit sociální situaci lidí potřebných v jejich okolí a sociálních skupinách. Kurz pomohl najít novou inspiraci a energii pro práci. Respondenti z oblasti zdravotnictví navrhovali realizovat podobné kurzy i na lékařských fakultách a dalších vzdělávacích subjektech v rezortu zdravotnictví. Tento fakt svědčí rovněž o vysoké kvalitě celého kurzu a pozitivním přijetí přednášené problematiky respondenty. Respondenti využívají získané znalosti a dovednosti v různých oblastech svého života. Předeevším je to sféra pracovního a profesníého života. Rovněž se zanlosti využívají v rodinách a také v sociální skupině, se kterou se respondenti identifikují (např. farnost). Především jde o využití znalostí při práci s klienty, ale také při přednáškové a seminární činnosti. Respondenti, kteří pracjí v pomáhajících profesích jako dobrovolníci, získali silnější motivaci pro svou práci. Rovněž se prohloubila celová úroveň komplexních znalostí a dovedností. Kurz motivoval rovněž k dalšímu samostudiu a doplňování informací.


www.girasole.cz 22

Literatura a zdroje:  Evaluační dotazníky z akce „pomáhat, ale jak?“ sdružení Girasole v počtu 80 ks.  Disman, M. (2008). Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Univerzita Karlova v Praze, s. 141.  Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Portál, Praha, s. 183.  Gallà M. et al.(2005). Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: Příručka o efektivní školní drogové prevenci. Praha: Úřad vlády ČR.  WHO (2000). Mezinárodně platné pokyny k evaluaci služeb a systémů zaměřených na léčbu poruch způsobených užíváním návykových látek. Ženeva: World Health Organisation.  Zeľová, A. (2002). In: Albert, A.

Manažérstvo kvality na vysokých

školách. Košice: TU KI, 71-86.  Světová zdravotnická organizace (2000). Mezinárodně platné pokyny k evaluaci služeb a systémů zaměřených na léčbu poruch způsobených užíváním návykových látek. Geneva: World Health Organisation  European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA). Report of selective prevention: First overview on the European situation. Lisbon: EMCDDA, 2003.  Krohe, Petr

Andragogický výzkum a kvalitstivní metody. Vysoká škola

J.A.Komenského, Praha, 2006, ISBN 80-86723-17-8  EMCDDA (1998). Guidelines for the evaluation of drug prevention. A manual for programme-planners and evaluators. Luxembourg: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction.


www.girasole.cz 23

Evaluace vzdělávacího programu Pomáhat! Ale jak?

Recommend Documents