Evropský polytechnický institut, s. r. o. v Kunovicích

Evropský polytechnický institut, s. r. o. v Kunovicích

Studijní obor: Finance a daně

ANALÝZA TRHU PRÁCE KRAJE VYSOČINA SE ZAMĚŘENÍM NA UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ OBCHODNÍ AKADEMIE PELHŘIMOV (Bakalářská práce)

Autor: Jana KRUMPLOVÁ Vedoucí práce: Ing. Marta VÁŇOVÁ Kunovice, červen 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Marty Váňové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Kunovice, červen 2008

Děkuji paní Ing. Martě Váňové za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Kunovice, červen 2008

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………………....7

1

PROBLEMATIKA NEZAMĚSTNANOSTI…………………………………….. 10

1.1 Význam práce pro člověka…………………………………………………………... 10 1.2 Trh práce……………………………………………………………………............. 11 1.3 Příčiny nezaměstnanosti…………………………………………………………….. 15 1.4 Rizikové skupiny nezaměstnaných………………………………………………….. 16 1.5 Míra nezaměstnanosti……………………………………………………………….. 20 1.6 Důsledky nezaměstnanosti………………………………………………………….. 25 1.7 Výše podpory v nezaměstnanosti………………………………………………….... 26

2

PROBLEMATIKA ZAMĚSTNANOSTI………………………………………... 27

2.1 Aktivní politika zaměstnanosti……………………………………………………… 27 2.2 Pasivní politika zaměstnanosti……………………………………………………….30 2.3 Zaměstnanost v České republice……………………………………………............. 31

3

NEZAMĚSTNANOST A ZAMĚSTNANOST V KRAJI VYSOČINA………... 33

3.1 Charakteristika kraje Vysočina……………………………………………………… 33 3.2 Analýza stavu nezaměstnanosti v kraji Vysočina………………………………….. 37 3.3 Analýza stavu zaměstnanosti v kraji Vysočina……………………………………... 43

4

PROBLEMATIKA ABSOLVENTŮ ŠKOL…………………………………….. 46

4.1

Absolventi škol na trhu práce………………………………………………………. 46

4.2

Předpoklady pro uplatnění absolventů na trhu práce……………………………… 49

4.3

Uplatnitelnost absolventů Obchodní akademie Pelhřimov…………………........... 51

5

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE.………………………………….……..54

ZÁVĚR…………………………………………………………………………... 57 RESUMÉ………………………………………………………………................ 59 REZUMÉ……………………………………………………………………..…. 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ………………………………………….61 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ………………………………………… 62 SEZNAM OBRÁZKU………………………………………………………………….. 63 SEZNAM GRAFU……………………………………………………………………… 64

SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………………... 65

ÚVOD

Bakalářská práce je věnována jednomu z nejvýznamnějších ekonomických indikátorů, jehož vývoj ovlivňuje ekonomickou stabilitu každé země. Jedná se o vývoj nezaměstnanosti, jako jednoho ze čtyř makroekonomických ukazatelů. Je dokázáno, že vývoj zaměstnanosti velice úzce souvisí s vývojem růstu hrubého domácího produktu. Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevyrábí ekonomika tolik, kolik je schopna. Problém s nezaměstnaností se nevyskytuje pouze v ekonomikách, které zrovna procházejí transformací, ale také v ekonomicky vyspělých státech.

V naší kultuře sehrává práce a zaměstnání klíčovou roli v životě lidí. Ztráta zaměstnání způsobuje strádání v potřebách, které jsou zabezpečovány prací. Sigmund Freud říká, že práce je pouto, které nás váže k realitě. Jestliže člověk nemá možnost pracovat, hrozí, že podlehne fantaziím a emocím. O tom, že zaměstnání hraje v našem životě klíčovou roli, svědčí i to, že příchod nebo odchod z ekonomické aktivity je jedním z našich životních mezníků. Existují dva základní důvody, proč je pro společnost práce tak důležitá. Prvním důvodem je fakt, že společnost chápe práci jako povinnost a její neplnění je sankcionováno. Druhým důvodem je to, že okolí očekává od práceschopného jedince získávání příjmů prací.

U nezaměstnaných po určité době dochází ke změnám, které jim ztěžují jejich zpětný návrat do zaměstnání. Tyto změny totiž způsobují úpadek jejich lidského kapitálu. Ztrácejí svoje zkušenosti, schopnosti a praktické i teoretické znalosti, které získávali a udržovali si prací. Nezaměstnaného může postihnout ztráta kontaktů, finanční problémy, ztráta společenské prestiže, ztráta autority v rodině, nebezpečí podlehnutí smutku a depresím, častější návštěvy psychologů a psychiatrů, ztráta sebevědomí, nebezpečí podlehnutí alkoholu a dalším drogám.

Z lidského hlediska je vysoká nezaměstnanost méně škodlivá než nezaměstnanost krátkodobá. Větším problémem je nezaměstnanost, která je nízká, ale dlouhodobá. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk v žádném případě není schopen ihned po nástupu do nového zaměstnání podávat takové výkony, které podával před svým propuštěním ze zaměstnání předchozího a které by od něj očekával jeho zaměstnavatel. Po opakovaných -7-

neúspěších při hledání práce a s rostoucí dobou nezaměstnanosti se u člověka objevuje klesající zájem o práci. Zvykne si na to, že je bez práce, pobírá sociální podporu a užívá si volného času.

Nezaměstnanost je vážným problémem, neboť nikdo jiný než vláda prostřednictvím státních zásahů nemá možnost ji ovlivňovat globálně. Je třeba říci, že problém nezaměstnanosti není problémem ČR, ale problémem celosvětovým. V každé zemi míra nezaměstnanosti kolísá kolem rovnovážné hodnoty, v období růstu hospodářství nezaměstnanost klesá a naopak, v období útlumu

národního hospodářství roste tato

veličina vysoko nad úroveň přirozené míry nezaměstnanosti. Je na vládě každé země, jak se s tímto jevem vyrovná. Může podporovat aktivní nebo pasivní formu politiky zaměstnanosti, ale vždy to bude mít dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Problematika zaměstnanosti se řeší nejen na národní, nýbrž i na nadnárodní úrovní.

Například v rámci Evropské unie byl ustaven Výbor pro zaměstnanost, který provádí diskuze o této problematice s jednotlivými členskými státy tohoto společenství.

Nepříznivé kolísání míry nezaměstnanosti se dotýká každého z nás, je spojeno např. se zvyšujícím se počtem sociálně-patologických jevů, jako je např. kriminalita, rostoucí množství veřejných prostředků, které jsou přerozdělovány na výplatu nejrůznějších sociálních dávek a tudíž nemožnost jejich použití např. v oblasti výzkumu, vzdělávání a regionálního rozvoje atd. Ohromné finanční prostředky jsou poskytovány na rekvalifikační kurzy a v neposlední řadě je jev nezaměstnanosti spojen se snížením ekonomické prosperity dané země, neboť z ekonomického hlediska se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný hrubý národní produkt pohybuje pod úrovní potencionálního hrubého národního produktu. Trh práce je obecně ovlivněn celou řadou faktorů. Jedná se o ekonomicko-sociální, společensko-politická a v neposlední řadě i demografická hlediska. Jedním z nich je např. volba hospodářského systému dané země. Trh práce bude mít zcela logicky jiná specifika v demokratických státech, jiná v totalitních režimech. Neméně důležitý je typ sociální politiky daného státu, ale i problematika vývoje stárnutí populace.

-8-

Cílem mé práce je posouzení nezaměstnanosti v ČR. Budu se zde zabývat aktivními nástroji územně nekoncentrovaného orgánu státní správy. Součástí mé práce bude komparace vývoje nezaměstnanosti v kraji Vysočina mezi jednotlivými okresy. Dále bych se chtěla zabývat možností uplatnění absolventů Obchodní akademie Pelhřimov a provést prognózu vývoje trhu práce do dalších období.

Každá vědecká práce se opírá o určitou metodologii. I ve své bakalářské práci jsem některých metod užila. Jedná se hlavně o komparaci, kdy jsem porovnávala statistické soubory o vývoji sledovaného agregátu z časového i prostorového hlediska. Další použitou metodou je analýza, kdy zaměstnanost jako jeden z agregátů rozděluji na jednotlivé části, zkoumám je z různých úhlů, z pohledu ekonomických zákonitostí, legislativy i sociální politiky.

-9-

1

PROBLEMATIKA NEZAMĚSTNANOSTI

1.1 Význam práce pro člověka Práce v životě člověka, až na výjimky, má nepostradatelnou roli. Navíc práce dává jedinci pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Na základě odměny vyplácené podle množství a kvality vykonané práce člověk uspokojuje nejen základní fyziologické potřeby, ale i potřeby vyššího řádu. Díky práci si člověk může nejlépe uspokojit potřeby sebeuplatnění, ctižádosti a sebeúcty.

„Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo k vyrovnávání služeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s možností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uznávat přátelství. Při zvládání svých pracovních úkolů může jednotlivec objektivizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence.“ 1 Neočekávaná ztráta práce je velkým zásahem do života člověka. Česká republika je demokratickým sociálním státem, která díky své legislativě umožňuje i relativně slušný život bez dočasné odměny za práci a člověku, který přijde o práci, přibývá množství volného času. Objevuje se mu i naděje na nový začátek pracovní kariéry. Většině lidem přináší práce radost a uspokojení a není třeba konstatovat, že skutečnou cenu práce člověk zjistí, až když ji ztratí.

„Dlouhodobou ztrátou placeného zaměstnání mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojování životních potřeb, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota, ničí se obvykle časové rozvržení pracovního dne, ztrácí se možnost získávání a udržování pracovních návyků a dovedností. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí smysl života, dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný rozklad integrity osobnosti. Vytrácí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka.“ 2

1 2

BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, 2002. s. 75. BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, 2002. s. 76.

- 10 -

Nezaměstnanost je nepříznivý jev, který je v současné době nejvíce sledován. Největší nezaměstnanost nastala v období hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Další vlna vysoké nezaměstnanosti nastala v 70. a 80. letech 20. století, která ale neměla tak hluboký dopad na životní úroveň jak ve 30. letech. Nezaměstnanost nastává v případě, kdy je člověk vyloučen z pracovního života a toto vyloučení mu způsobuje deprivaci v základních potřebách. Nezaměstnanost tak způsobuje vyřazení ze tří důležitých oblastí:
z možnosti konzumu,
ze sociálních vztahů,
z navyklé časové struktury.

1.2 Trh práce Na trhu práce mohou nastat následující situace:


rovnost nabídky a poptávky – všichni , kdo chtějí za danou mzdu pracovat, získají práci, firmy nakoupí přesně tolik práce, kolik při dané mzdě poptávají. Tato rovnost nastává při rovnovážné mzdě,




převis poptávky – poptávku představují firmy, které by koupily více práce, ale za tak nízké mzdy ji nemohou sehnat. Tento stav najdeme v ekonomice, kde je nižší reálná mzda než mzda rovnovážná,




převis nabídky – nabídku představují lidé (domácnosti), kteří nabízí svou práci, část této práce však zůstává firmami nevyužita – vzniká nezaměstnanost. Tento stav najdeme

v ekonomice, kde jsou vyšší reálné mzdy než je mzda

rovnovážná.

Tento popis trhu práce je velmi zjednodušený, protože vůbec neuvažuje o struktuře poptávky a nabídky, která je v praxi samozřejmostí (firmy nepotřebují jakoukoliv pracovní sílu, ale pracovní sílu s určitou kvalifikací). Běžně se proto stává, že je určitý počet volných (neobsazených) pracovních míst na straně firem a zároveň jsou lidé, kteří nemohou sehnat práci = nezaměstnaní, protože mají jinou kvalifikaci, než jaká je firmami požadována. Lidé také nehledají jakoukoliv práci, ale mají na svou práci určité požadavky – chtějí, aby to byla práce v určitém oboru, který je zajímá, aby byla dobře placená, aby - 11 -

jim vyhovovala pracovní doba, aby nemuseli za prací dojíždět nebo se stěhovat, aby měli v práci určité perspektivy. Své požadavky má samozřejmě i firma. To dělá trh práce velmi složitým. Nezaměstnanost z pohledu společenského můžeme oddělit na:


nezaměstnanost dobrovolnou – lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat – např. zdědili peníze a sami nemají potřebu pracovat, preferují volný čas,




nezaměstnanost nedobrovolnou – lidé chtějí a potřebují pracovat, aby si zajistili obživu, ale nemohou odpovídající práci sehnat.

Z celospolečenského hlediska nás dobrovolná nezaměstnanost nezajímá – dnes není zákonem předepsána povinnost pracovat a pokud se člověk dobrovolně rozhodne, že se živit prací nebude (s vědomím všech z toho vyplývajících právních dopadů), společnost to bere na vědomí, přestává se o něj starat a sleduje pouze, zda neporušuje zákon.

Jiná situace je u nezaměstnanosti nedobrovolné – jsme společností sociální a není nám jedno, pokud některý z členů naší společnosti se ne vlastním zaviněním dostává do sociální tísně. Vyspělé společnosti mají pro tyto případy vybudovaný záchranný sociální systém. Protože je však tento sociální systém založený na solidaritě těch, kteří pracují, je vždy velmi těžkou politickou a ekonomickou otázkou najít únosnou míru tohoto přerozdělování tak, aby sociální pomoc byla dostatečná, ale zároveň ne až tak vysoká, aby nesváděla k jejímu zneužívání a míra přerozdělování nezatížila neúměrně pracující část populace.

Nedobrovolná nezaměstnanost spočívá v administrativní regulaci mezd. Trhy práce se nevyčisťují okamžitě, takže se na jednotlivých trzích práce objevují přebytky i nedostatky. Trhy práce však nakonec reagují na tržní podmínky a u povolání, po nichž je vysoká poptávka, mzdy stoupají. V dlouhém období však mají mzdy snahu pohybovat se tak, aby vyrovnaly nabídku a poptávku, a tak hlavní oblasti nezaměstnanosti

nebo volných

pracovních příležitostí mají tendenci ztrácet se s přizpůsobováním mezd a množství tržním podmínkám.

„Subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství a s tím související nezaměstnanosti, jsou tři – stát, zaměstnanci

- 12 -

zaměstnavatelé. Tomuto trojúhelníku říkáme tripartita – Rada pro sociální dialog a při jednáních se zde řeší otázky regulace mezd, zaměstnanosti atd. ´´ 3

Stát

Zaměstnanci zastoupeni odbory

Podnikatelé zastoupeni svými svazy

Obr. č. 1 : Tripartita (oficiálně Rada pro sociální dialog). Zdroj : ŠVARCOVÁ, J. a kol. Ekonomie – stručný přehled. Zlín: Ceed, 2007. s. 43.

Zaměstnanci mají zájem na co nejvyšších mzdách a na plné zaměstnanosti. Zaměstnance zastupují odbory, které mají velkou váhu a velký vliv.

Podnikatelé mají zájem na efektivně nízkých mzdách, aby měli nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost. Podnikáním riskují svou existenci a částečně tato rizika nesou s nimi i jejich zaměstnanci. Ne každý je pro firmu přínosem, firma potřebuje zaměstnance s určitou kvalifikací a s pozitivním vztahem k práci. Pro podnikatele je nezaměstnanost přínosem, protože na trhu práce je dostatek pracovních sil, ze kterých si mohou vybírat ty nejlepší, a zároveň převis nabídky práce sráží její cenu a podnikatelé mají nižší náklady, jsou více konkurenceschopní, dosahují vyšších zisků. Stát - je zde hned ve dvojí funkci a to ve funkci regulátoru trhu práce a jednak i ve funkci zaměstnavatele. Stát jako zaměstnavatel nabízí relativně jisté zaměstnání , ale na druhé straně vždy nabízí mzdy o něco nižší než průměrné. Důvodem je to, že jde o nejjednodušší formu protiinflačního boje a zároveň jde o dohled nad svými omezenými prostředky ve státní pokladně. Jestliže bude chtít vydávat více peněz, musí více peněz vybrat na daních a daňoví poplatníci by mu mohli vyčítat, že s těmito penězi nehospodárně plýtvá, kdyby zvyšoval mzdy úředníků. Stát se proto snaží tyto principiálně protichůdné zájmy sladit a najít rozumný a společensky únosný kompromis, kterým je připuštění určité míry nezaměstnanosti. 3

ŠVARCOVÁ, J. a kol. Ekonomie – stručný přehled. Zlín: Ceed, 2007. s. 43.

- 13 -

W

X

Y

Z

Graf č. 1: Nedobrovolná nezaměstnanost. Zdroj: BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, 2002. s. 68.

kde WX jsou zaměstnaní XY je rozsah nedobrovolné zaměstnanosti YZ jsou dobrovolně nezaměstnaní

„Existence nepružných mezd vyvolává poruchu v podobě nedobrovolné nezaměstnanosti. Je porušen čistící efekt na trhu práce. Dochází k situaci, že stav, do kterého trh vyúsťuje, neodpovídá obsahu rovnovážné situace: existují takové subjekty, které při ceně na trhu jsou ochotny uskutečnit tržní transakci (koupi či prodej), ale nemohou. Pokud se díváme na výše uvedený graf, snadno můžeme identifikovat skutečnost, která nastane, pokud např. mzdy setrvají na vyšší hladině, než odpovídá stavu rovnováhy trhu práce. Vyšší mzdová hladina (reálná mzdová sazba) je v grafu označena W. Vidíme, že je především zaměstnáno méně populace, než při volných mzdách, kterým by odpovídalo utvoření rovnováhy v průsečíku nabídky a poptávky. Současně však vzniká přebytek nabídky práce, který zobrazuje ty, kteří jsou ochotni při této mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje pro ně pracovní příležitost WX jsou zaměstnaní. XY je rozsah nedobrovolné nezaměstnanosti a YZ jsou ti, kteří nejsou za dané mzdy ochotni pracovat, tedy představují dobrovolnou nezaměstnanost´´ 4

4

BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, 2002. s. 68.

- 14 -

1.3 Příčiny nezaměstnanosti •

Frikční nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace – lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, lidé stěhující se do jiného města, ženy vracející se do práce po mateřské nebo rodičovské dovolené. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně".

Jedná se

o přirozený, krátkodobý jev, který je pro tržní hospodářství pozitivní, je to realizace zákona nabídky a poptávky na trhu práce. •

Strukturální nezaměstnanost

Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Příkladem jsou těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost,

která

je

pro

jiné

obory

nepoužitelná.

Optimálním

řešením

je

rekvalifikace – získání nových znalostí a dovedností v perspektivním oboru.

•

Cyklická nezaměstnanost

Cyklická nezaměstnanost vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká. Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude. Tento stav nastává zejména v období hospodářské recese (část hospodářského cyklu směřující ke dnu), kdy jsou pracovníci propouštěni bez nároku na návrat. V období krize a sedla pak dochází k nárůstu nezaměstnanosti a snižování objemu mezd. Na trhu práce je převis nabídky práce, cena práce klesá, naopak v období konjunktury dochází k nárůstu zaměstnanosti a zvyšování mezd, protože firmy potřebují nové pracovní síly, kterých je na trhu ovšem relativně stále stejné množství a díky působení zákona nabídky a poptávky cena práce roste. Cyklická nezaměstnanost trvá zpravidla několik měsíců. Musí ale začít opět růst

- 15 -

národní produkce a zvyšující se poptávka po práci. Tento typ nezaměstnanosti je třeba považovat za vážný ekonomický, sociální a politický problém. •

Sezónní nezaměstnanost

Je důsledkem sezónního kolísání poptávky po zaměstnání. S touto formou nezaměstnanosti se můžeme setkat např. v oblasti zemědělství, stavebnictví, lesnictví a turistickém odvětví.

1.4 Rizikové skupiny nezaměstnaných

Na trhu práce se objevují lidé, které je možno rozčlenit podle různých charakteristik, jako je např. věk, pohlaví, vzdělání, příslušnost k etnické skupině atd. Na základě těchto znaků je možné vyčlenit skupiny lidí, u kterých existuje vyšší riziko, že přijdou o práci. Jsou potencionálem vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti, a proto by se na ně měla politika zaměstnanosti státu soustřeďovat. Lidé z rizikových skupin nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistotou budoucnosti. Obecně trh práce můžeme dělit na dvě skupiny, a to na primární a sekundární trh práce. „Na primárním trhu se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, poskytující řadu šancí, relativně dobré možnosti profesionálního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a s nižší mzdovou úrovní.“ 5

•

Absolventi a mladí lidé do 30 let

Pokud absolvent střední nebo vysoké školy poprvé vstupuje na trh práce, je značně znevýhodněn před ostatními lidmi, kteří už někde pracovali. Absolvent nemá praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádá určité pracovní kontakty, které usnadňují lepší orientaci na trhu práce.

„V současné době míra nezaměstnanosti absolventů škol značně převyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti. U nezaměstnaných absolventů vysokých škol vystupuje do popředí 5

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. s. 59.

- 16 -

zejména ekonomické hledisko, protože mnozí z nich zakládají nebo již žijí ve svých rodinách. Nedostatečný příjem jednoho člena rodiny tak postihuje více osob.“ 6

Pokud absolvent střední školy je bez zájmu o získání zaměstnání, začíná se u něho objevovat závažný výchovný a psychologický problém. Je logické, že každý absolvent je bez pracovních návyků, a pokud si je včas neosvojí, nebude schopen pracovat ani v dospělosti. Nuda je pak zavede s největší pravděpodobností k sociálně patologickému chování, hrozí, že společnost tohoto jedince ze svých řad vyčlení. •

Starší lidé

Pro zaměstnavatele je starší člověk vždy horší „investicí“ v komparaci s mladým. Tuto skupinu pracovníků provází pocit bezradnosti, který je spojen se strachem, zhoršenou psychikou, nejistotou a postupnou ztrátou důvěry. Je logické, že pokud jedinci činí problém získat zaměstnání ve středním věku, v pozdním stádiu jeho kariéry budou jeho možnosti ještě menší. Řada takových lidí se dostává do problémů uspokojit své základní potřeby.

•

Ženy

Je zřejmé, že zaměstnavatel dá přednost mužské pracovní síle, protože muž má možnost větší územní mobility a hlavně protože muži jsou většinou nezatíženi starostmi o domácnost. Pokud dítě v rodině onemocní, je to právě žena, která s dítětem zůstává doma, což zaměstnavateli způsobuje nemalé problémy. Zaměstnanost žen není problémem pouze ČR, ale je možné se s ním setkat v celém světě. Řešení této problematiky je možné spatřit např. v možnosti využití nabídky zkrácených pracovních úvazků, zaměstnání s pružnou pracovní dobou. Ke konci července registrovaly úřady práce 193 942 žen, což tvoří 55,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Z následujícího grafu je patrné, že počty nezaměstnaných mužů klesaly v roce 2006 výrazně rychleji než nezaměstnaných žen, ale koncem loňského roku se trend obrátil a v letošním roce opět pokračuje rychlejší pokles nezaměstnanosti mužů.

6

BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, 2002. s. 110.

- 17 -

Graf č.2 : Počty nezaměstnaných v tis.osob Zdroj : Svaz průmyslu a dopravy. [online]. 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupný na WWW :

Podle věkových skupin a pohlaví se ukazují výrazné rozdíly mezi ženami a muži:


ve věkových skupinách 15 až 29 let je počet dlouhodobě nezaměstnaných mužů mnohem vyšší než žen, i když věkové skupiny jsou ovlivněny vyšší četností mužské populace,




největší rozdíly mezi oběma pohlavími jsou ve věku 30 až 49 let v neprospěch žen,




od 30 let věku podíl dlouhodobě nezaměstnaných mužů neustále roste, zatímco u žen klesá.

- 18 -

Graf č. 3 : Podíl dlouhodobě nezaměstnaných podle věkových skupin Zdroj : Svaz průmyslu a dopravy. [online]. 2007 [cit. 2007-12- 08]. Dostupný na WWW :

• Zdravotně postižení lidé Jedná se o velice problematickou skupinu, protože její příslušníci mají čím dál menší možnosti se na trhu práce uplatnit. Doba, po kterou jsou evidováni na úřadu práce, mnohdy několikanásobně převyšuje dobu registrace zdravého člověka. Jednou z možností, jak vyřešit tíživou situaci, je využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. •

Lidé bez kvalifikace

Tato skupina tvoří největší podíl lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Je možné sem zařadit mladé lidi, u kterých je velká obtíž s dalším vzděláváním a kteří mají malý zájem o zaměstnání. Další skupinou jsou lidé, kteří jsou vyloučeni ze společnosti, např. narkomani, alkoholici, lidé propuštěni z vězení atd. Lidé bez vzdělání mohou vykonávat pouze manuální práce. S rozvojem nových technologií, vznikem nových zařízení, jsou z trhu práce vytlačováni. Pro zaměstnavatele je nákladově úspornější pořídit jedno výkonné zařízení, než zaměstnávat např. 20 pracovníků, kteří vykonají stejnou práci jako toto zařízení. - 19 -

•

Romové

Tato kategorie občanů souvisí s výše popsanou skupinou, a to s lidmi bez kvalifikace. Romské etnikum v závislosti na rostoucích kvalifikačních nárocích ze strany zaměstnavatelů na trhu práce má velikou obtíž se uplatnit. Většina příslušníků této skupiny absolvuje pouze základní vzdělání, mnohdy ho ani neukončí. Romské etnikum má svoji kulturu, hodnoty a vzorce chování, které mnohdy nejsou majoritní skupinou ve společnosti přijímány. Zvýšená koncentrace těchto obyvatel v určité lokalitě s sebou přináší sociální problémy, vysokou kriminalitu a zvýšenou alokaci finančních prostředků ve formě sociálních dávek

1.5 Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost je v moderních společnostech ústředním problémem a je možno ji definovat různými způsoby. Nezaměstnaný je člověk, který je v produktivním věku a má vůli pracovat, ale v důsledku omezené nabídky pracovních příležitostí nemůže najít práci. Přesná definice tohoto pojmu se v různých zemích liší například věkovou hranicí, v němž ze zákona lze již osoby zaměstnávat. Obyvatelstvo je obecně možné členit do tří skupin. První skupinu tvoří zaměstnaní, tzn. lidé v pracovně-právním poměru včetně těch, kteří jsou nemocní nebo na dovolené. Další skupinu tvoří nezaměstnaní. Jsou to občané, kteří zaměstnání nemají, ale z jejich strany je tendence je najít lidé, kteří byli z práce na čas vysazeni a očekávají, že se do pracovního procesu vrátí. Většinu nezaměstnaných tvoří zaregistrovaní na úřadě práce. S výše uvedenými skupinami je spojen pojem „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“. Pod tento výraz je možné zahrnout sumu jak nezaměstnaných, tak zaměstnaných obyvatel. Poslední skupinu tvoří tzv. ostatní občané, kteří nejsou zahrnováni pod ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Uvádí se, že ji tvoří až 36 % dospělého obyvatelstva. Je možné sem zařadit důchodce, ženy pobírající dávky v mateřství a rodičovství, osoby v domácnosti, studenty, osoby dlouhodobě práce neschopné. „Pro určité analytické účely může být důležitý údaj o absolutním počtu nezaměstnaných. Výstižnější je však vyjádřit nezaměstnanost a její vývoj pomocí míry nezaměstnanosti jako procentního podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu.“ 7 7

HELÍSEK, M. Makroekonomie základní kurs. Praha: Mellandrium, 2002. s. 182.

- 20 -

Ukazatel míry nezaměstnanosti:

U u = ----- . 100 E kde u ………..míra nezaměstnanosti U ………. počet nedobrovolně nezaměstnaných E ………. ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Toto měření nezaměstnanosti má i některé nedostatky. Nezahrnuje například osoby, které nedobrovolně pracují na kratší než týdenní či měsíční pracovní dobu. Problémem je i zachycení sezónní nezaměstnanosti.

K 31. 10. 2007 evidovaly úřady práce celkem 348 842 osob, což je o 16 136 osob méně než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 90 946. Obecně se nezaměstnanost rychleji snižovala u osob v mladším a středním produktivním věku. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 320 640 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což je o 19 731 osob méně než ke konci předchozího měsíce. Dosažitelný uchazeč může bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. Převážná část všech nezaměstnaných (71,1 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním. Obecná míra nezaměstnanosti (ve věkové skupině 15-64letých) dosáhla ve 3. čtvrtletí 2007 podle výsledků výběrového šetření desetiletého minima 5,2 %. Proti 3. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,9 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny. Míra registrované nezaměstnanosti

k 31. 10. 2007 - 21 -

činila 5,8 % (září 2007– 6,2 %, říjen

2006 – 7,4 %). V jednotlivých regionech ČR jsou ale významné rozdíly, jak uvádí následující tabulka.

REGION

MN v %

PRAHA

2,3

STŘEDOČESKÝ KRAJ

4,2

JIHOČESKÝ KRAJ

4,0

PLZEŇSKÝ KRAJ

4,3

KARLOVARSKÝ KRAJ

6,9

ÚSTECKÝ KRAJ

10,8

LIBERECKÝ KRAJ

5,9

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

4,5

PARDUBICKÝ KRAJ

4,9

VYSOČINA

5,3

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

6,6

OLOMOUCKÝ KRAJ

6,3

ZLÍNSKÝ KRAJ

5,7

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

9,6

CELKEM ČR

5,8

Tab. č. 1 : Míra nezaměstnanosti k 31.10.2007 Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy. [online]. 2007 [cit. 22007-12-12]. Dostupný z WWW :

- 22 -

Z následujícího grafu je zřejmé, že míra nezaměstnanosti se od roku 2004 postupně snižuje.

Graf č. 4 : Míra nezaměstnanosti v letech 2000-2007 Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy. [online]. 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupný z WWW :

Míra registrované nezaměstnanosti žen v ČR v roce 2007 byla 7,9 % a mužů 4,9 %. Po částečném zlepšení nepoměru mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen mírně od srpna loňského roku se nyní opět zhoršuje, neboť míra nezaměstnanosti žen je o 3 body vyšší než u mužů (v červnu o 3 body, v květnu o 2,8 ; v dubnu o 2,6; v březnu a v únoru o 2,5 bodu).

Míra zaměstnanosti

12,7 7,9 4,9 Moravskoslezský

Celkem ČR

8 4,6 Zlínský

5,1 Olomoucký

Graf č. 5 : Míra nezaměstnanosti mužů, žen Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy. [online]. 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupný na WWW :

- 23 -

8,3

8,9

9 5,5 Jihomoravský

Vysočina

4,2

7,1 4,1 Pardubický

Královéhradecký

3,7

6

8 4,9 Liberecký

Ustecký

7,7

9,1

8,5 6,5 Karlovarský

Plzeňský

3,5

6

5,9 Jihočeský

3,2

5,9 3,3 Středočeský

2,1 2,8 Praha

16 14 12 10 8 6 4 2 0

ženy

14,2

muži

Dále uvádím sedm různých ukazatelů specifické nezaměstnanosti: 

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti – tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil. Pod pojmem „nezaměstnaní“ se zde rozumí lidé, kteří jsou bez práce minimálně 13 týdnů, to znamená, že se zde vylučují krátkodobě nezaměstnaní. Tento ukazatel posuzuje dlouhodobou nezaměstnanost, která je daleko hrozivější než krátkodobá nezaměstnanost.



Míra propuštěných z práce – tento ukazatel je podílem občanů, kteří právě o zaměstnání přišli, k úhrnné pracovní síle. Týká se pracovníků, pro které je ztráta zaměstnání ztrátou jediných příjmů, které mají k dispozici.



Míra nezaměstnaných dospělých – tento ukazatel je podílem nezaměstnaných, kteří jsou starší 25 let, a celkové pracovní síly stejného dolního věkového omezení.



Míra nezaměstnaných hledajících úplné zaměstnání – tento ukazatel bere v úvahu občany, kteří intenzivně hledají práci na celou pracovní dobu. Je to podíl této skupiny k celkové pracovní síle, jež vykonává práci na celý pracovní úvazek.



Běžná míra nezaměstnanosti – je to obvykle zveřejňovaná míra nezaměstnanosti a udává podíl všech nezaměstnaných k celkové pracovní síle. Pro potřebu tohoto ukazatele se pod pojmem „nezaměstnaný“ rozumí člověk, který v posledních čtyřech týdnech intenzivně hledal práci.



Míra, která zahrnuje osoby, které pracují z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu – zahrnuje ty, kdo hledají úplné zaměstnání, plus polovinu těch, kdo hledají práci na zkrácenou pracovní dobu, plus polovinu těch, kdo již takto z ekonomických důvodů pracují. Ve jmenovateli tohoto výpočtu je celková pracovní síla snížena o polovinu pracujících na částečnou pracovní dobu. Tento ukazatel zdůrazňuje, že i lidé, kterým je nedobrovolně zkrácena pracovní doba, jsou částečně nezaměstnaní, a že ti, kdo hledají zaměstnání pouze na částečný pracovní úvazek, mají z hlediska nezaměstnanosti menší váhu než ti, kdo hledají na plný úvazek.

- 24 -



Míra

zohledňující

rezignované

pracovníky

–

tento

z předcházejícího vzorce. Navíc se zde berou v úvahu

ukazatel

vychází

ještě ti, kteří by sice

pracovat chtěli, ale z určitých důvodů nevěří, že se jim podaří najít práci.

„Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná, vyjadřuje tady nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země.“ 8

1.6 Důsledky nezaměstnanosti Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život. Uvádí se dvě základní kategorie dopadu nezaměstnanosti - ekonomická a sociální.

Ekonomický dopad odráží situaci, kdy vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože ekonomika nevytváří tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice. Většinou jde hlavně o dopad cyklické nezaměstnanosti. To kvantifikuje Okunův zákon, který říká, že na každá 2 %, o něž HDP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %.

Sociální dopad přináší hlavně lidské, sociální a psychologické škody, a to především u dlouhodobé nedobrovolné nezaměstnanosti delší než 1/2 roku. Je dokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd.

8

SAMUELSON, P.A; NORDHAUS, W.D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991. s. 1011.

- 25 -

1.7 Výše podpory v nezaměstnanosti Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví na základě: a) průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání; b) z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ); c) z částky životního minima platného pro jednotlivce staršího 26 let ke dni vzniku nároku na hmotné zabezpečení.

Ve všech uvedených případech je stanovena výše podpory procentem takto: - 50 % po dobu prvních 3 měsíců; - 45 % po zbývající dobu; - 60 % v případě nastoupení rekvalifikace a po celou její dobu. Podpora v nezaměstnanosti se poskytuje maximální do částky odpovídající 2,5 násobku životního minima a po dobu rekvalifikace 2,8 násobku životního minima. Podporu v nezaměstnanosti poskytovaly v říjnu 2007 úřady práce 99 235 uchazečům o zaměstnání, tj. 28,4 % všech osob vedených v evidenci ( září 2007 – 28,2 %, říjen 2007 – 26,2 %).

- 26 -

2

PROBLEMATIKA ZAMĚSTNANOSTI

Problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti je upravována zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Úkolem tohoto zákona je úprava zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosáhnout plné zaměstnanosti a vytvářet ochranu proti nezaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti používá mnoho způsobů, jak dosáhnout plné zaměstnanosti. Jde především o aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti.

2.1 Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce (ÚP). Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti jsou zejména: a) rekvalifikace b) investiční pobídky c) veřejně prospěšné práce d) společensky účelná pracovní místa e) překlenovací příspěvek f) příspěvek na dopravu zaměstnanců g) příspěvek na zapracování h) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

a) Rekvalifikace Pomocí rekvalifikace si může osoba rozšířit svoji dosavadní kvalifikaci nebo nabýt novou kvalifikaci. Rekvalifikaci lze poskytnou zájemci o zaměstnání, uchazeči o zaměstnání nebo zaměstnanci. Pojmy zájemce o zaměstnání a uchazeč o zaměstnání jsou definovány v § 22, § 24 a § 25 odst. 1 zákona o zaměstnanosti .

Jestliže se zájemce o zaměstnání nebo uchazeč o zaměstnání nemůže dostatečně uplatnit na trhu práce, může kontaktovat úřad práce, který mu nabídne možnosti vyššího uplatnění na - 27 -

trhu práce formou rekvalifikace. Při rekvalifikaci musí být sepsána písemná smlouva mezi úřadem práce a zájemcem o zaměstnání nebo uchazečem o zaměstnání.

Druhým typem rekvalifikace je rekvalifikace zaměstnanců, která je uskutečňována v případě,

kdy

zaměstnavatel

potřebuje

zvýšit

kvalifikaci

svých

zaměstnanců.

Zaměstnavatel může využít služeb úřadu práce nebo rekvalifikačního zařízení, které zprostředkovává rekvalifikaci zaměstnanců pro zaměstnavatele. I tento typ rekvalifikace je uskutečňován na základě písemné dohody podle zákona o zaměstnanosti.

„Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikace se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikace nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopnosti a zkušenosti fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání“. 9 O rekvalifikaci lze uvažovat, jestliže: - úřad práce přes veškerou snahu není schopen uchazeči o zaměstnání zprostředkovat vhodné zaměstnání, - uchazeč o zaměstnání má příslib zaměstnání po ukončení rekvalifikace. Příslib se nevyžaduje, jestliže je na trhu práce dostatečná poptávka po kvalifikaci, kterou uchazeč o zaměstnání rekvalifikací získá, - uchazeč o zaměstnání splňuje kvalifikační, zdravotní a osobnostní předpoklady pro danou rekvalifikaci.

b) Investiční pobídky Tímto způsobem MPSV po hmotné stránce podporuje vznik nových pracovních příležitostí a získání nových kvalifikací pomocí rekvalifikace a školení zaměstnanců. Tato hmotná podpora je poskytována těm zaměstnancům, u kterých bylo rozhodnuto o investičních pobídkách. Zaměstnavatelé musí také splňovat určité podmínky, které jsou stanoveny v zákoně o zaměstnanosti. 9

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 108, Sbírka zákonů 2004, částka 143, s. 8299.

- 28 -

c) Veřejně prospěšné práce Představují pro uchazeče o zaměstnání příležitost pracovat. Jedná se o údržbu veřejných komunikací a budov pro obce a ostatní instituce. Tyto práce jsou uskutečňovány po dobu nejdéle 12 po sobě jsoucích měsíců podle dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce, který může poskytnout finanční odměnu zaměstnavateli za poskytnutí pracovního místa.

d) Společensky účelná pracovní místa Tato místa poskytuje zaměstnavatel uchazečům o zaměstnání, kteří mají problémy se uplatnit na trhu práce. Výše zmíněný proces se uskutečňuje podle dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. O společensky účelné pracovní místo se jedná i v případě, kdy uchazeč o zaměstnání zřídí pracovní místo po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

e) Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek poskytuje ÚP po dobu tří měsíců osobě, která je výdělečně činná a která dostala příspěvek od úřadu práce za poskytnutí společensky účelného pracovního místa.

f) Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek na dopravu získává zaměstnavatel od úřadu práce v případě, jestliže zajišťuje každý den dopravu svých zaměstnanců z důvodu špatného spojení do zaměstnání. Nárok na tento příspěvek má zaměstnavatel také v případě, že poskytuje dopravu svým zaměstnancům s těžším zdravotním postižením.

g) Příspěvek na zapracování Na tento druh příspěvku má zaměstnavatel nárok za předpokladu, že přijal do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (fyzické osoby se zdravotním postižením, těhotné ženy..).

h) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Přechod na nový podnikatelský program způsobuje pro zaměstnavatele problém, jak zajistit pro své zaměstnance placenou práci v rozsahu jednoho týdne. V tomto případě úřad práce poskytuje příspěvek. - 29 -

Zaměstnavatel musí žádat o jednotlivé příspěvky formou žádosti o příspěvek s potřebnými doklady k posouzení žádosti. Úřad práce pak poskytne uvedené příspěvky na základě dohody mezi jím samým a zaměstnavatelem nebo jinými subjekty.

2.2 Pasivní politika zaměstnanosti

Úkolem pasivní politiky zaměstnanosti je poskytování hmotné podpory v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci a zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností. Dále také ošetřuje problematiku zaměstnávání občanů ze zahraničí na území ČR a českých občanů pracujících v zahraničí.

a) Podpora v nezaměstnanosti Nezaměstnaná osoba - uchazeč o zaměstnání má nárok na podporu v nezaměstnanosti po splnění stanovených podmínek podle zákona o zaměstnanosti a to od okamžiku, kdy podala žádost o podporu v nezaměstnanosti.

b) Podpora při rekvalifikaci Podporu při rekvalifikaci poskytuje úřad práce uchazeči o zaměstnání, který požádal o rekvalifikaci, byla mu schválena a řádně se jí účastní.

c) Zaměstnání občanů se změněnou pracovní schopností Na základě písemné smlouvy mezi úřadem práce a zaměstnavatelem poskytuje zaměstnavatel osobě se změněnou pracovní schopností přípravu k práci. Cílem této přípravy k práci je, aby osoba se změněnou pracovní schopností získala a osvojila si nové znalosti pro výkon zaměstnání. Dalším způsobem, kdy zaměstnavatel zaměstnává občany se změněnou pracovní schopností, jsou chráněné pracovní dílny, které vznikají po písemné dohodě s úřadem práce.

d) Zaměstnávání občanů ze zahraničí V případě, že zaměstnavatelé nemohou obsadit volná pracovní místa uchazeči o zaměstnání, mohou zaměstnat osoby ze zahraničí. Zaměstnavatelé si musí obstarat povolení od příslušného úřadu práce. Pokud osoba ze zahraničí bude nadále pracovat pro stejného zaměstnavatele, může se toto povolení prodloužit (nejdéle na jeden rok). - 30 -

e) Zaměstnání českých občanů (uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání) v zahraničí Při zprostředkování zaměstnání českých občanů v zahraničí musí mít úřad práce souhlas občana, aby mohl toto zaměstnání zprostředkovat.

2.3 Zaměstnanost v České republice Celková zaměstnanost se ve 3. čtvrtletí 2007 zvýšila proti stejnému období roku 2006 o 102,8 tis. osob a dosáhla nejvyšší úrovně za posledních deset let. Vzrostl především počet zaměstnanců o 87,3 tisíc, počet podnikatelů se zvýšil o 17,5 tisíc. Počet nezaměstnaných osob se meziročně snížil o 98,3 tisíc osob, počet dlouhodobě nezaměstnaných se přitom snížil o 62,3 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,9 procentního bodu na nejnižší úroveň od konce roku 1997 (5,2 %).

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) se meziročně zvýšila o 0,9 p.b. na 66,3 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku o 1,3 bodu na 75,2 %, u žen se zvýšila o 0,5 p.b. na 57,3 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.

Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %. Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 1. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Nižší míra zaměstnanosti než v EU 15 i EU 27 je ve skupině žen. Diference mezi zeměmi EU - 31 -

jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila v 1. čtvrtletí letošního roku 76,7 %), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla v 1. čtvrtletí 2007 pouze 55,4 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku, ale i na Slovensku je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku. Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl v 1. čtvrtletí 2007 28,7 % celkové zaměstnanosti. To je nejvyšší hodnota ze všech zemí EU. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o 10 p.b. vyšší než v EU 27 a o více než 11 p.b.vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 p.b.), ale také v EU 27 (-10 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, finanční zprostředkování a vzdělávání.

- 32 -

3 NEZAMĚSTNANOST A ZAMĚSTNANOST V KRAJI VYSOČINA

3.1 Charakteristika kraje Vysočina Název kraje Vysočina je odvozen od názvu Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. 3. prosince 1997 schválil Senát Parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997 Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je „Vysočina“.

Obr. č . 2 : Mapka kraje Vysočina Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

- 33 -

Rozlohou 6 924,8 km2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižším bodem cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod vodní nádrž Švihov. Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8 % se nachází na území nad 600 m n. m. Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1. 1. 2003 rozděleno celkem na 704 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 49 865 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 23. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 725 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech s 20 000 a více obyvateli (hodnota 26,8 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresní úřady nahradilo k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na kilometr čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km2. Od 1.1.2005 došlo ke změně celkové velikosti kraje Vysočina, protože 25 obcí přešlo do Jihomoravského kraje. Tím se zmenšila rozloha kraje o cca 13 tisíc hektarů a současně se snížil počet obyvatel kraje o asi 7 000 osob.

- 34 -

Obr. č. 3: Změna hranic kraje Vysočina Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč - České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). K 31.12.2006 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů celkem 97 159 subjektů. V rámci ČR se tak - 35 -

kraj Vysočina umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,0 %. Kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice. Z hlediska zaměstnanosti se zde projevuje výhodnost tradičně strojírenské oblasti, největší zaměstnavatelé jsou právě silné strojírenské podniky, které zajišťují zaměstnanost

velkému

procentu

práceschopného

obyvatelstva.

Největší

podíl

zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak stále nejnižší podíl zaměstnaných ve službách.

Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti

pro

pobytovou

zimní

i

letní

turistiku

a

návštěvu

hodnotných

kulturně - historických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha-Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný.

Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit různým formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Na území kraje Vysočina se nachází 3 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje

středně

náročná

i

pohybová

turistika

s

významnou

letní

sezónou

(zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů, jak v severojižním, tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice Dl, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamená základní rozvojovou příležitost regionu. Ovšem podstatnou současnou slabinou silniční sítě na Vysočině je neexistence silničních obchvatů u většiny měst.

- 36 -

3.2 Analýza stavu nezaměstnanosti v kraji Vysočina Míra registrované nezaměstnanosti červnu 2007 činila v kraji Vysočina 5,6 % (květen 2007 – 5,7 %, červen 2006 – 6,8 %). Nejnižší byla v okrese Pelhřimov (2,7 %), naopak nejvyšší v okresech Třebíč (8,6 %) a Žďár nad Sázavou (6,31 %). Míra registrované nezaměstnanosti žen byla 7,6 % a mužů 4,2 %. Současný vývoj míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina znamená nárůst nezaměstnanosti o 0,2 %. Ostatní okresy kromě již zmiňovaného Pelhřimova, kde se stav nezaměstnanosti nezměnil, evidovaly snížení nezaměstnanosti o 0,1 % .

Ukazatel

Pracovní síla

Z nich dosažitelní 2 091 3 069 1 075 5 133 3 683

MN v %

46 967 62 008 40 495 59 779 58 682

Uchazeči celkem 2 247 3 307 1 192 5 417 3 871

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Kraj Vysočina

267 931

16 034

15 051

5,6

4,5 4,9 2,7 8,6 6,3

Tab. č. 2: Porovnání registrované míry nezaměstnanosti k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Ukazatel Míra nezaměstnanosti Uchazečů celkem Dosažitelní uchazeči Ženy Absolventi škol ZPS Volná pracovní místa Počet VPM na 1uchazeče

Havlíčkův Brod Červen 2006 5,13 % 2 558 2 428 1 574 154 547 622 4,1

Květen 2007 4,59 % 2 321 2 158 1 379 159 555 1 018 2,3

Červen 2007 4,45 % 2 247 2 091 1 350 139 558 1 043 2,2

Tab. č. 3: Přehled nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW : http://portal.mpsv.cz/sz/ /ji_info/stat/bullet/archivbl/červen 2007.pdf >

- 37 -

Jihlava Ukazatel Míra nezaměstnanosti Uchazečů celkem Dosažitelní uchazeči Ženy Absolventi škol ZPS Volná pracovní místa Počet VPM na 1 uchazeče

Červen 2006 5,44 % 3 510 3 245 1 943 195 639 912 3,8

Květen 2007 4,98 % 3 363 3 089 1 788 194 665 1 191 2,8

Červen 2007 4,95 % 3 307 3 069 1 773 167 661 1 176 2,8

Tab. č. 4: Přehled nezaměstnanosti v okrese Jihlava k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Pelhřimov Ukazatel Míra nezaměstnanosti Uchazečů celkem Dosažitelní uchazeči Ženy Absolventi škol ZPS Volná pracovní místa Počet VPM na 1 uchazeče

Červen 2006 3,69 % 1 545 1 423 926 66 327 619 2,5

Květen 2007 2,68 % 1 201 1 084 687 74 304 848 1,4

Červen 2007 2,65 % 1 192 1 075 699 65 297 892 1,3

Tab.č. 5: Přehled nezaměstnanosti v okrese Pelhřimov k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Třebíč Ukazatel Míra nezaměstnanosti Uchazečů celkem Dosažitelní uchazeči Ženy Absolventi škol ZPS Volná pracovní místa Počet VPM na 1 uchazeče

Červen 2006 10,63 % 6 633 6 267 3 933 467 956 601 11,0

Květen 2007 8,76 % 5 658 5 234 3 343 372 888 933 6,1

Červen 2007 8,59 % 5 417 5 133 3 238 303 877 839 6,5

Tab.č. 6: Přehled nezaměstnanosti v okrese Třebíč k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

- 38 -

Žďár nad Sázavou Ukazatel Míra nezaměstnanosti Uchazečů celkem Dosažitelní uchazeči Ženy Absolventi škol ZPS Volná pracovní místa Počet VPM na 1 uchazeče

Červen 2006 7,58 % 4 781 4 463 2 698 345 1 024 726 6,6

Květen 2007 6,39 % 3 992 3 749 2 202 281 978 1 152 3,5

Červen 2007 6,28 % 3 871 3 683 2 166 222 968 1 273 3,0

Tab. č. 7: Přehled nezaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Ukazatel Míra nezaměstnanosti Uchazečů celkem Dosažitelní uchazeči Ženy Absolventi škol ZPS Volná pracovní místa Počet VPM na 1 uchazeče

Červen 2006 6,77 % 19 027 17 826 11 074 1 227 3 493 3 480 5,5

Vysočina Květen 2007 5,72 % 16 535 15 314 9 399 1 080 3 390 5 142 3,2

Červen 2007 5,62 % 16 034 15 051 9 226 896 3 361 5 223 3,1

Tab. č. 8: Přehled nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Ke konci června evidovaly úřady práce na Vysočině celkem 16 034 nezaměstnaných, z toho 9 226 žen, což tvoří 57,5 % z celkového počtu nezaměstnaných (meziměsíční nárůst v počtech, pokles v %) a 3 361 osob se zdravotním postižením, což tvoří 21,0 % z celkového počtu nezaměstnaných (meziměsíční nárůst v počtech, pokles v %). Dále bylo registrováno 896 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, což je o 59 méně než v předchozím měsíci a zároveň o 331 méně než ve stejném období roku 2006. Na celkové nezaměstnanosti se podílejí 5,6 % (meziměsíční pokles o 0,8 %).

Hlavním zdrojem nezaměstnanosti kraje Vysočina byli dočasně propuštěni zaměstnanci v oblasti zemědělství, lesnictví a stavebnictví. Jednalo se především o zaměstnance, kteří měli uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou, a dále logicky zaměstnanci, kteří byli v rámci aktivní politiky zaměstnanosti dotováni úřadem práce na veřejně prospěšné práce. Další skupinou byli osoby samostatně výdělečné činné, které přes zimu svou živnost pozastavovali a příchodem příznivého počasí odcházeli z evidence úřadu práce. Další skupinou byli lidé, kteří přišli o zaměstnání z důvodu organizačních změn podnikatelských - 39 -

subjektů. Další příčinnou nezaměstnanosti byla likvidace hlavně menších firem v Telči v okrese Jihlava a v Třebíči. Počet dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů k poslednímu dni v daném měsíci: počet vyjádření v % - osoby nad 25 let včetně 6 292 39,2 (nad 12 měsíců evidence) - osoby, které nedosáhly 25 let 773 4,8 (nad 6 měsíců evidence) Počet krátkodobě nezaměstnaných uchazečů k poslednímu dni v daném měsíci: počet vyjádření v %

- osoby nad 25 let včetně (nad 12 měsíců evidence včetně) - osoby, které nedosáhly 25 let (nad 6 měsíců evidence včetně) Počet uchazečů v kraji Vysočina CELKEM

7 499

46,8

1 470

9,2

16 034

100,00

Tab.č. 9: Počet krátkodobě a dlouhodobě nezaměstnaných k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Tab. č. 10: Tok nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Uchazeči s ukončením evidence a uchazeči vyřazení z evidence. Neumístění ke konci minulého měsíce

Z toho

vyřazení podle §30 (2)

celkem

OKRES

ostatní umístění z celkem toho ÚP

nově hlášení Havlíčkův Brod

z toho dosažitelní

2 321

238

312

195

42

70

47

2 091

3 363

403

459

287

60

53

119

3 069

244

253

195

65

35

23

1 075

456

697

528

150

62

107

5 133

376

497

352

99

45

100

3 683

1 717

2 218

1 557

416

265

396

15 051

Jihlava Pelhřimov

1 201

Třebíč

5 658

Žďár nad Sázavou

3 992

Vysočina

16 535



- 40 -

K 30.6.2007 evidovaly úřady práce celkem 16 535 osob, což je o 501 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je počet uchazečů o zaměstnání nižší o 2 993 osob. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 15 051 dosažitelných uchazečů o zaměstnání1 (proti minulému měsíci nárůst o 263 osob). V průběhu června 2007 bylo na úřadech práce nově zaevidováno 1 717 osob. Je to o 2 nově evidovaných uchazečů více než v květnu 2007. Evidenci na úřadech práce ukončilo v červnu celkem 2 218 uchazečů. Je to o 521 vyřazených uchazečů více než v předchozím měsíci. V průběhu ledna 2007 nastoupilo ověřeně do nového zaměstnání 1 557 osob (o 452 méně než minulý měsíc) a 661 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění (vyřazení §30(2), ostatní). Podporu v nezaměstnanosti poskytovaly v červnu 2007 úřady práce 5 311 uchazečům o zaměstnání, tj. 33,1 % všech osob vedených v evidencích úřadů práce (meziměsíční pokles). Pohyb VPM ve sled. měsíci Stav ke konci minul. měsíce

nově hlášen á místa

obsaz ená místa

H. Brod

1 018

293

156

Jihlava

1 191

397

Pelhřimov

848

Třebíč

Okres

Žďár nad Sázavou Vysočina

Stav ke konci sledovaného měsíce z toho pro z nich pro absolv enty absol do a venty 18 mladis let tvé

uvoln ěná místa

celkem

112

0

1 043

47

47

0

7

55

358

1

1 176

169

169

1

18

165

0

121

0

892

93

93

2

33

933

140

167

67

0

839

128

128

7

32

1 152

354

0

233

0

1 273

507

507

1

154

5 142

1 349

378

891

1

5 223

944

944

11

244

zrušen á místa

osoby se ZPS

Tab. č. 11: Pohyb volných pracovních míst k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí . [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Úřady práce v kraji Vysočina registrovaly k 30. 6. 2007 celkem 5 223 volných pracovních míst. Je to o 81 míst více než v předchozím měsíci a o 1 743 míst více než v červnu 2006. V měsíci červnu 2007 bylo na úřadech práce nově nahlášeno 1 349 volných pracovních míst a 1 270 volných pracovních míst bylo obsazeno, uvolněno nebo zrušeno. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době v průměru 3,1 uchazečů . - 41 -

Region

Mikroregion

Osoby ekonomicky aktivní

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání

Míra nezaměst nanosti

Třebíč

Jaroměřice nad Rokytnou

2 839

353

12,4 %

Třebíč

Moravské Budějovice

7 614

791

10,4 %

Žďár nad Sázavou

Bystřice nad Pernštejnem

9 685

859

8,9 %

Havlíčkův Brod

Golčův Jeníkov

2 103

172

8,2 %

Jihlava

Telč

6 576

409

6,2 %

Žďár nad Sázavou

Nové Město na Moravě

9 153

711

7,8 %

Tab. č. 12: Přehled vybraných mikroregionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti k 30.6.2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW :

Většina mikroregionů uvedených v tabulce je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Ve většině případů se totiž jedná o zemědělské oblasti s méně příznivými výrobními podmínkami, ležícími mimo hlavní dopravní spojení. Proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí. Z důvodů absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů , a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telčska na Jihlavsku, Jaroměřicka na Třebíčsku a v mnoha jiných převážně okrajových mikroregionech kraje Vysočina. Na jihu kraje, převážně v jihozápadní části okresu Třebíč (Jemnicko), je situace ještě komplikována přetrvávajícími důsledky dřívější izolace pohraničí. Dalšími faktory, které negativně ovlivňují zaměstnanost v některých z těchto regionů, je nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva (vyšší podíl osob se základním vzděláním), samotná demografická skladba obyvatelstva a například i vyšší podíl osob se změněnou pracovní schopností.

Dá se předpokládat, že nezaměstnanost jako taková bude při pokračování stávajícího vzestupu ekonomiky našeho státu i nadále stejně jako v předešlém roce 2006 celkově

- 42 -

klesat, takže v průběhu roku 2007 předpokládám v kraji Vysočina průměrný pokles uchazečů o cca 1 000 osob.

3.3 Analýza stavu zaměstnanosti v kraji Vysočina

V kraji Vysočina je vysoká poptávka zaměstnavatelů o strojírenské profese, a to na všech úrovních vzdělání. O tuto pracovní sílu mají zájem největší zaměstnavatelé. Jsou to především Bosch Diesel Jihlava, Automotive Lighting Jihlava, Motorpal Jihlava, Valeno Humpolec, Agrostroj Pelhřimov. Samozřejmě se dá předpokládat,

že se zvýší zájem

o zaměstnance v oblasti stavebnictví, lesnictví a zemědělství. Po konzultaci s pracovníky na úřadě práce jsem byla informována, že v současné době je také zájmem o prodavače a pokladní, kuchaře, řidiče nákladní dopravy a i o vysokoškolsky vzdělané specialisty všech zaměření. Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikačních kurzů ve zkoumaném kraji Vysočina lze rozdělit následujícím způsobem. V okrese Havlíčkův Brod se provádějí rekvalifikace hlavně na výpočetní techniku, ekonomiku, administrativu a sváření. V okrese Jihlava jsou preferovány obory jako účetnictví a obsluha počítačů, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků a administrativa. V okrese Pelhřimov je to hlavně obsluha počítačů, sváření a konečně kurzy pro sanitáře. V okrese Třebíč je také obsluha počítačů, řidičské průkazy, sváření a kurzy účetnictví. Ve Žďáru nad Sázavou jsou to základy výpočetní techniky, administrativa a kurzy účetnictví. V kraji Vysočina jako celku se především

provádějí kurzy pro rozšíření znalostí respondentů v oblasti ekonomiky,

účetnictví a obsluhy počítačů.

Havlíčkův Brod Obor zaměstnanců - zemědělství, lesnictví - potravinářství - textilní průmysl - dřevařský průmysl - strojírenství - elektro - stavebnictví - obchod, služby - doprava, spoje - ostatní CELKEM

počet 3 346 1 810 2 032 701 6 181 1 381 1 863 2 950 2 619 15 063 37 926 - 43 -

Jihlava Obor zaměstnanců - zemědělství, lesnictví - potravinářství - textilní průmysl - dřevařský průmysl - strojírenství - elektro - stavebnictví - obchod, služby - doprava, spoje - ostatní CELKEM

počet 3 188 3 285 2 097 2 134 10 694 2 069 3 025 6 050 4 175 16 275 52 992

Pelhřimov Obor zaměstnanců - zemědělství, lesnictví - potravinářství - textilní průmysl - dřevařský průmysl - strojírenství - elektro - stavebnictví - obchod, služby - doprava, spoje - ostatní CELKEM

počet 6 046 1 241 2 775 2 637 5 091 845 1 887 2 600 1 157 10 442 34 721

Třebíč Obor zaměstnanců - zemědělství, lesnictví - potravinářství - textilní průmysl - dřevařský průmysl - strojírenství - elektro - stavebnictví - obchod, služby - doprava, spoje - ostatní CELKEM

počet 4 203 2 667 2 441 1 207 5 212 2 355 3 308 7 741 3 249 14 512 46 895

- 44 -

Žďár nad Sázavou Obor zaměstnanců - zemědělství, lesnictví - potravinářství - textilní průmysl - dřevařský průmysl - strojírenství - elektro - stavebnictví - obchod, služby - doprava, spoje - ostatní CELKEM

počet 3 687 1 790 1 427 728 11 244 2 603 2 067 3 527 1 503 12 416 40 992

Kraj Vysočina Obor zaměstnanců - zemědělství, lesnictví - potravinářství - textilní průmysl - dřevařský průmysl - strojírenství - elektro - stavebnictví - obchod, služby - doprava, spoje - ostatní CELKEM

počet 20 470 10 793 10 772 7 407 38 422 9 253 12 150 22 848 12 703 68 708 213 526

Tab. 13: Přehled zaměstnanosti v jednotlivých okresech a v kraji Vysočina podle oborů Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupný z WWW:

- 45 -

4

PROBLEMATIKA ABSOLVENTŮ ŠKOL

4.1 Absolventi škol na trhu práce Absolventi škol představují na trhu práce skupinu, která sice v současné době nepatří mezi ty nejohroženější, nicméně je řazena k těm, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost a péči. Etapa přechodu ze vzdělávacího systému do pracovní sféry sehrává v životě každého jedince významnou úlohu a případný neúspěch při začleňování do světa práce může i do budoucna negativně poznamenat kvalitu jeho života.

Aby byl přechod absolventů ze školy na trh práce co nejplynulejší, je především nezbytné, aby schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů nabyté v průběhu vzdělávání byly v souladu s požadavky a potřebami zaměstnavatelů. Zároveň je však důležité, aby budoucí absolventi měli možnost získat konkrétní představy o světě práce a o možnostech svého uplatnění, aby byli podněcováni aktivně se zapojit do světa práce a aby jim v otázkách kariérového rozhodování byla poskytována patřičná informační podpora tak, aby žáci byli schopni zodpovědně se rozhodnout při výběru oboru i školy.

Možnosti očekávaného uplatnění na trhu práce jsou pro jednotlivé kategorie absolventů značně rozdílné. Nejméně svízelnou situaci mají absolventi středních odborných učilišť, pro které je nabídka volných pracovních míst uspokojivá. Podstatně méně příznivá je situace absolventů středních odborných škol, vyšších odborných škol a gymnázií. Relativně bez výraznějších změn zůstává situace absolventů vysokých škol. Problematické se někdy jeví uplatnění absolventů zemědělských, pedagogických, ale i lékařských fakult.

Nabídka volných pracovních míst je nevyhovující vzhledem k dosaženému vzdělání. Absolventům je možné nejčastěji nabídnout jednoduchá dělnická nebo administrativní pracovní místa, která neodpovídají jejich dosažené vzdělanostní úrovni. V posledních letech dochází k jevu, že člověk s výučním listem snáze najde pracovní uplatnění než člověk s maturitou a vyšším vzděláním. Důvodem je převis nabídky nad poptávkou u těchto lidí. V rámci analýzy patří mezi nejdůležitější problémy v oblasti zaměstnání absolventů škol a mladistvých. - 46 -

Mezi problémy je možné zařadit následující jevy:


o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem,




mladiství uchazeči nemají zájem pracovat

na odpovídajících pracovních

místech,


nevhodná volba studijního a učebního oboru například přání rodičů, touha pracovat v kanceláři a podobně,




chybějící pracovní zkušenosti,




neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele,




s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků,




a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit.

Problémy, které vznikají při přechodu absolventů do praxe, vyplývají především z určitého nesouladu mezi očekáváním absolventa a situací na trhu práce. Absolventi mnohdy postrádají představu o skutečných možnostech uplatnění na trhu práce, o spektru nabídky volných pracovních míst, o ceně práce a požadavcích zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelé obvykle požadují :


znalost obsluhy počítače,




aktivní znalost cizího jazyka a komunikace v něm,




samostatnost, spolehlivost a odpovědnost,




adaptabilitu, motivovanost pro zvolenou či nabízenou práci,




kultivovanost projevu, efektivní komunikaci,




praxi v oboru, případně jiném,




schopnost týmové práce,




flexibilitu, zájem učit se novým věcem.

Naproti těmto požadavkům mnohdy stojí :


nevhodná volba studijního nebo učebního oboru – týká se především absolventů středních

odborných

škol

s

ekonomicko-administrativním

zaměřením,

absolventů některých službových oborů (např. číšník, servírka, kadeřnice) a absolventů gymnázií, kteří nepokračují ve vyšších formách vzdělání. Vzhledem k velkému počtu absolventů tohoto zaměření a nedostatku volných - 47 -

pracovních míst pro tyto profese jsou šance absolventů v uplatnění na trhu práce značně omezené,


nedostatek praktických dovedností u absolventů,




neochota absolventů nastoupit do nabízeného zaměstnání o stupeň nižší úrovně a s nižším platovým výměrem, než odpovídá absolventově kvalifikaci,




nízká

pružnost

a

ochota

přizpůsobit

se

specifickým

požadavkům

zaměstnavatele např. pokud jde o místo výkonu profese.

Míra nezaměstnanosti absolventů je u nich velmi ovlivněna jejich úrovní vzdělání. Nejmenší riziko nezaměstnanosti je patrné u absolventů s terciární úrovní vzdělání, výrazně nejvíce jsou nezaměstnaností ohrožení mladí lidé, kteří odejdou z počátečního vzdělávání pouze ze základním vzděláním, kde riziko nezaměstnanosti je provází v průběhu celého ekonomicky aktivního období. Obdobně jsou na tom i v případě dlouhodobé nezaměstnanosti, která je u této skupiny zejména nebezpečná v tom, že pokud nedojde včas k vytvoření pracovních a s tím spojených i životních návyků, hrozí vedle nepříznivých ekonomických dopadů i významné negativní sociální účinky, především vznik závislosti na dávkách, kdy nezaměstnaný začne považovat svoji situaci za normální stav.

K 31. 10. 2007 bylo úřady práce registrováno 27 648 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, je to o 3 571 osob méně než v minulém měsíci a o 10 244 osob méně než v říjnu 2006. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí 7,9 % (září 2007 –

8,6 %, říjen 2006 – 8,6 %).

- 48 -

Podíly na počtu nezaměstnaných v %

7,9

18,5 6,8

18,5

23,3

19,3

8,6

8

8,5

20,2

21,5

24,1 9,5

19,5 8,8

17,3 8,3

16 6,9

19,8

18,5 6,7

9,7

10

6,9

15

11,8

20

8,7

17,2

25

8,6

20,9

30

Občanů se ZPS

10,4

absolventů a mladistvích

5 Celkem ČR

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ustecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Praha

0

Graf č.6 : Podíly na počtu nezaměstnaných v %. [online] Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy. [online]. 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupný z WWW :

4.2 Předpoklady pro uplatnění absolventů na trhu práce Zaměstnavatelé zhruba ve stejné míře jako profesní dovednosti vyžadují u svých pracovníků i klíčové kompetence a zároveň jen mírně preferují široké profesní dovednosti před hlubokými a úzkými profesními dovednostmi. Tento fakt vypovídá o tom, že zaměstnavatelé vyžadují nejenom potřebnou odbornost, ale také schopnosti a dovednosti, které jsou spíše než s konkrétní profesí svázány s obecně uplatnitelnými kompetencemi daného pracovníka.

Úspěšnost vstupu absolventů na trh práce je do značné míry ovlivněna tím, zda přicházejí ze škol dostatečně vybaveni potřebnými kompetencemi. S ohledem na tuto klíčovou roli školní přípravy se z pohledu odborného vzdělávání jeví jako nezbytné, aby kromě potřebných odborných znalostí v dostatečné míře umožňovalo získat i klíčové kompetence, kterým přísluší prioritní význam z hlediska úspěšného začlenění do světa práce, ale velice důležité jsou i pro uplatnění v běžném životě. Ačkoli nároky zaměstnavatelů na jednotlivé kompetence jsou často úzce svázány s konkrétní pracovní pozicí, je možné říci, že požadavky na ně jsou obecně přímo úměrné zvyšující se úrovní dosaženého vzdělání. Nicméně z hlediska všech vzdělanostních skupin má prioritní význam ochota učit se, dále - 49 -

se vzdělávat a být otevřen novým poznatkům, schopnost nést zodpovědnost, řešit praktické problémy a rozhodovat se. Značný význam je přikládán rovněž rozvinutým komunikačním schopnostem, které jsou chápány nejenom jako ústní a písemný projev, ale i celkový způsob vystupování, schopnost prezentace a umění jednat s lidmi. Na významu nabývá schopnost pracovat v týmu, samostatná a kreativní práce, samostatné a analytické myšlení. Zaměstnavatelé rovněž velice oceňují pracovitost a ochotu pracovat.

Školy by podle názoru zaměstnavatelů měly věnovat více pozornosti nejen rozvíjení zběhlosti v cizích jazycích, komunikačních schopností, schopnosti řešit problém a nést zodpovědnost. Mezi klíčové kompetence, jejich význam v budoucnu ještě vzroste, zaměstnavatelé řadí zběhlost v cizích jazycích, zběhlost v používání výpočetní techniky, ochotu učit se, adaptabilitu a flexibilitu a schopnost rozhodovat se.

Z hlediska samotného procesu výběru a přijímání nových pracovníků je především nutné zdůraznit, že je nezbytné, aby absolventi nebyli při hledání zaměstnání pasivní. S ohledem na zjištění, že jako nejčastější způsob vyhledávání nových pracovníků uvádějí firmy výběr z řad těch, kteří se hlásí sami, je důležité, aby absolventi byli aktivní ve vyhledávání firem, ve kterých by případně mohli nalézt pracovní uplatnění, a sami se jim nabízeli. Doporučení stávajících zaměstnanců, inzertní nabídka a využívání služeb úřadů práce představují až další nejčastěji využívané způsoby nalézání nových pracovníků.

Graf č. 7 : Vztah míry nezaměstnanosti a úrovně dosaženého vzdělání, duben 1998-2006 Zdroj: CHAMOUTOVÁ, D. ; BURDOVÁ, J. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Praha: Grada, 2007. s. 17.

- 50 -

Z uvedených

statistických

údajů

je

patrný

růst

významu

středoškolského

a vysokoškolského vzdělávání, který odráží měnící se strukturu ekonomiky a kontinuální posilování důležitosti znalostí pro trh práce. Vzdělanostní struktura je ovlivňována staršími věkovými ročníky, ve kterých je velký podíl osob s nižším stupněm vzdělání, zatímco počet absolventů vysokoškolského studia se začal zvyšovat teprve počátkem 90. let minulého století.

4.3 Uplatnitelnost absolventů Obchodní akademie Pelhřimov Obchodní akademie Pelhřimov je střední odborná škola, která byla založena v roce 1975 rozhodnutím tehdejšího Krajského národního výboru v Českých Budějovicích jako součást Gymnázia Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci. Byla otevřena jedna třída Střední ekonomické školy maturitního oboru všeobecná ekonomika a jedna třída dvouleté ekonomické školy. Pro velký zájem o studium byl po dvou letech obor ekonomická škola nahrazen oborem všeobecná ekonomika. V roce 1980 byla škola rozdělena. Vznikla samostatná Střední ekonomická škola, která byla přemístěna do nově zrekonstruované budovy v Pelhřimově, kde sídlí dosud. Během své existence prošla škola zásadním vývojem, vyučovaly se různé obory, např. všeobecná ekonomika, administrativa a sekretářské práce, hospodářská administrativa, krátkodobě bylo organizováno i dálkové studium a pomaturitní specializační studium. V září 1990 byl slavnostně obnoven tradiční obor obchodní akademie jako pětiletý studijní program. Tento obor je vyučován dosud, ale jako čtyřletý. Od roku 2000 je vyučován ještě studijní obor ekonomické lyceum. Vývoj ve struktuře oborů a zaměření reaguje na potřeby praxe a odpovídá obecnému trendu posilování všeobecné složky vzdělávání s cílem zvýšení adaptability absolventů na trhu práce.


Studijní obor Obchodní akademie Jedná se o čtyřletý studijní obor, studium je zakončeno maturitní zkouškou. Ve škole se tento obor vyučuje ve dvou zaměřeních - na ekonomiku, účetnictví a daně nebo na výpočetní techniku.

Žáci v průběhu studia získávají odborné vědomosti především v oblastech ekonomického vzdělávání. Velká pozornost v průběhu celého studia je také věnována jazykovému - 51 -

vzdělávání. Po celé čtyři roky studenti rozvíjejí své dovednosti v oblasti mateřského jazyka a dvou cizích jazyků. Vzdělávání je v průběhu studia vydatně podporováno prostředky informačních a komunikačních technologií. Kromě výuky předmětů informační technologie a písemná a elektronická komunikace, jejichž náplň s počítači bezprostředně souvisí, je řada dalších předmětů spojena s prací na počítačích, např. statistika, integrovaný ekonomický předmět, účetnictví a praxe.

Velký význam pro rozvoj žáků mají předměty, ve kterých se prakticky procvičují teoretické poznatky získané v průběhu studia. Předmět praxe je realizován formou fiktivní firmy. Žáci v tomto předmětu simulují chování podnikatele od začátku činnosti až po její ukončení. Praktická výuka je systematicky doplňována účastí žáků na nejrůznějších marketinkových,

společenských

a

prezentačních

akcích,

což

žákům

umožňuje

bezprostřední kontakt s realitou.

Absolvent obchodní akademie se uplatní zejména ve skupině povolání zaměřených na výkon ekonomických, obchodně podnikatelských a administrativních činností v podnicích všech právních forem. Příkladem jsou povolání ekonom, mzdový referent, účetní asistent, statistik, administrativní pracovník, asistent, organizační pracovník, personalista, pracovník marketingu, obchodní referent a další.

Absolvent je připraven, aby se po složení maturitní zkoušky mohl dále vzdělávat na vysoké škole nebo vyšší odborné škole. Absolvent má rovněž předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit. Rok 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007

Absolventi 102 53 67 59 62 58

VŠ 49 24 35 33 31 40

VOŠ 23 16 12 12 13 10

Zaměstnaní 12 7 16 10 14 7

Tab.č. 14 : Umístění absolventů oboru Obchodní akademie na OA Pelhřimov Zdroj: OA Pelhřimov, výchovný poradce, 15.1. 2008

- 52 -

Nezaměstnaní 18 6 4 4 4 1




Studijní obor Ekonomické lyceum

Vzdělávání je koncipováno se záměrem připravit studenta na další studium. Důraz se klade zejména na rozvíjení všeobecných a odborných vědomostí a dovedností, které utvářejí studijní předpoklady žáka a podporují jeho motivaci k dalšímu studiu na vysoké škole nebo vyšší odborné škole. Student je rovněž vybaven dostatečným rozsahem odborných kompetencí pro uplatnění v praxi. Velký důraz je v průběhu celého studia kladen na jazykové vzdělávání, neboť dva cizí jazyky se vyučují po celou dobu studia.

Absolvent ekonomického lycea získá složením maturitní zkoušky obecně odborné vzdělání, které mu umožní pokračovat ve studiu na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole zejména ekonomického, právního a sociálního zaměření. Při přímém nástupu do praxe je

schopen rychle se orientovat a zapracovat. Může vykonávat analytické,

organizační, administrativní, sekretářské, poradenské a další činnosti v podnicích, ve službách, v cestovním ruchu, v organizacích veřejné správy apod. Rok 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007

Absolventi 23 27 23 25

VŠ 10 17 15 16

VOŠ 2 1 4 3

Zaměstnaní 5 4 1 4

Nezaměstnaní 6 5 3 2

Tab.č.15 : Umístění absolventů oboru Ekonomické lyceum na OA Pelhřimov Zdroj: OA Pelhřimov, výchovný poradce, 15.1. 2008

Obchodní akademie Pelhřimov spolupracuje s Úřadem práce Pelhřimov a dbá o umístění svých absolventů. Většina z nich pokračuje ve studiu na vyšších odborných školách nebo na vysokých školách. Někteří absolventi nastupují přímo do pracovního procesu. Pouze někteří absolventi se registrují na úřadu práce, ale doba, kdy jsou nezaměstnaní, je velice krátká a rychle vstupují do pracovního procesu.

- 53 -

5 PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ Některé trendy, které v průběhu roku 2007 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlých letech a budou ji mít zřejmě i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu.

Pokud se udrží vysoký kurz koruny i v budoucnu, budou některé firmy stále nuceny pokračovat v zeštíhlování počtu zaměstnanců. Velký vliv na ekonomiku mnoha českých firem bude mít i vývoj hospodářské situace okolních států, především Německa a trvalý malý zájem o některé druhy místních výrobků, např. sklo a textil.

S přihlédnutím ke zkušenostem uplynulých let mohu konstatovat, že nezaměstnanost se chová v průběhu roku sezónně. Počátkem roku prudce vzroste, postupně klesá a v letních měsících (vlivem příchodů absolventů do evidence) opět vzroste.

Institut trhu práce (ITP) jako podpůrný systém služeb zaměstnanosti je pilotní systémový projekt realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, který se zaměřuje především na zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb zaměstnanosti, jejich rozšíření a prohloubení.

Rozšíření služeb zaměstnanosti se týká nejen potřebné změny obsahu služeb, které budou poskytovány uchazečům a zájemcům o zaměstnání na úřadech práce, ale především zvýšení péče o uspokojení potřeb zaměstnavatelů, zvláště malých a středních, kteří jsou v současné době na okraji zájmu služeb zaměstnanosti. Aktuální změnu veřejných služeb zaměstnanosti by měla také zajistit ověřovaná zvýšená součinnost se subjekty samosprávy, zejména krajskými úřady a jejich Radami pro rozvoj lidských zdrojů.

Prohloubení veřejných služeb zaměstnanosti, které je zaměřeno za zvýšení orientace na práci s disponibilní pracovní silou tak, aby byly co nejlépe řešeny potřeby zaměstnavatelů prostřednictvím cíleného využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především cílených rekvalifikací, cíleně směrovaných příspěvků na zapracování nových zaměstnanců - 54 -

atd. Mimo jiné půjde o jiný, kvalitnější způsob práce se vstupními informacemi úřadů práce díky nově vybudovanému manažérskému informačnímu systému. Pozornost v této oblasti by měla být zaměřena především na možnosti a způsob prognózování vývoje trhu práce v rámci ČR i jednotlivých regionů a řešení jejich vazeb na podnikatelské prostředí, možnosti a dopady na rozvoj regionů a v neposlední řadě na sektor školství a oblast celoživotního vzdělávání. Prohloubení analytické a prognostické činnosti by mělo být zaměřeno na využití biostatiky v rámci pravidelného sledování efektivity nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších vložených prostředků v daných podmínkách jednotlivých regionů včetně jejich zobecňování pro efektivní využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a služeb zaměstnanosti. To v současné době citelně schází. Samozřejmě na vývoj zaměstnanosti resp. nezaměstnanosti budou mít vliv i vnější faktory – např. vliv počasí na hospodaření zemědělců a také související ekonomické problémy v tomto sektoru, objem poskytnutých dotací do různých odvětví průmyslu. Svůj vliv na výši nezaměstnanosti jistě budou mít i chystané novely zákonů, týkající se různých oblastí – pracovněprávních předpisů, daňových zákonů atd.

Pokud budou významní zaměstnavatelé pokračovat v pozitivním rozvoji svých podniků a i ostatní firmy budou schopny udržet alespoň stávající stav zaměstnanců a dojde pouze k avizovanému propouštění, můžeme optimisticky očekávat, že na vývoj zaměstnanosti budou mít vliv pouze obligátní sezónní faktory. Mírnější varianta Očekávaný Počet Z toho MN v % stav k evidovaných dosažitelní uchazečů celkem 30.06.2007 18 600 17 550 6,5 - 6,7 31.12.2007 19 500 18 300 6,8 - 7,0

Pesimističtější varianta Počet Z toho MN v % evidovaných dosažitelní uchazečů celkem 20 100 18 950 7,0 - 7,2 21 250 20 000 7,4 - 7,6

Tab. č. 16 : Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupný z WWW :

Doporučení úřadům práce v kraji Vysočina • aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění se na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a projektů Evropských strukturálních fondů, • lépe a účelněji využívat jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,

- 55 -

• s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání a občany se zdravotním postižením, • aktivně vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost v postižené oblasti za účelem jeho potlačení, • pravidelná aktualizace monitoringu zaměstnavatelů ve spolupráci se zaměstnavateli a příslušnými orgány státní správy, • aktivní spolupráce mezi jednotlivými úřady práce v kraji Vysočina a krajem Vysočina při vytváření možnosti pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie za účelem snižování nezaměstnanosti v kraji Vysočina.

- 56 -

ZÁVĚR Cílem mé práce bylo posouzení problematiky nezaměstnanosti. Nejprve jsem se zabývala obecnou

problematikou

na

trhu

práce,

vznikem

nezaměstnanosti

a

podporou

zaměstnanosti. Zmínila jsem se i o významu práce pro člověka z hlediska psychologického. Měla jsem v úmyslu zdůraznit jiný pohled na tuto problematiku a neuvádět jen souvislosti ekonomické. Další část mé práce se věnovala uplatnění absolventů škol na trhu práce. V části komparační jsem srovnávala situaci na trhu práce v jednotlivých okresech kraje Vysočina. Použila jsem údaje o nezaměstnanosti i zaměstnanosti. Konkrétně jsem vyhodnotila uplatnitelnost absolventů Obchodní akademie Pelhřimov na trhu práce, kteří nemají problémy se svým zařazením do praxe. Moje práce může managmentu školy posloužit jako komplexní studie problematiky zaměstnanosti a nezaměstnanosti v jejich domovském kraji a taktéž může ovlivnit další rozhodování o profilu absolventa školy. Míra nezaměstnanosti v Česku v říjnu 2007 klesla na 5,8 %. Data o nezaměstnanosti kazí zejména severní Čechy a severní Morava, kde nezaměstnanost stále dosahuje dvouciferných hodnot.

Naproti tomu v Praze a jejím bezprostředním okolí skoro

stoprocentně platí, že kdo pracovat chce, pracovat může. Počet nezaměstnaných dosáhl nejnižší úrovně od roku 1997 a snížil se i počet nezaměstnaných déle než jeden rok.

Zatímco donedávna byl pokles nezaměstnanosti interpretován jako pozitivní zpráva, dnes není situace zdaleka tak jednoznačná. Problémy totiž působí podnikům. Rekordně vysoký počet pracovních pozic se nedaří obsadit domácími pracovníky. Do kontrastu se tak dostává 143 500 volných míst, 135 000 dlouhodobě nezaměstnaných a více než 200 000 legálně zaměstnaných cizinců. Nedostatek pracovní síly tak tlačí na růst mezd a může vést k dalšímu růstu inflace. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny.

Postavení absolventů škol jako nezaměstnaných je odlišné od jiných nezaměstnaných. Absolventi škol sice mohou být v evidenci úřadu práce, ale do odpracované doby se jim již nezapočítává

doba

studia.

Proto

jim

není

automaticky

přiznávána

podpora

v nezaměstnanosti, protože obvykle nesplňují zákonnou podmínku – v posledních 3 letech - 57 -

vykonávat alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnosti, kde mají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Myslím si, že tento nový zákon o zaměstnanosti, který je účinný od 1. 10. 2004, je o něco přísnější, ale snahou státu je, aby absolventi, kteří nesplňují základní podmínku odpracované doby během studia, okamžitě vyhledali zaměstnání a získali pracovní návyky v co nejkratší době, jinak jim nemůže být přiznána podpora v nezaměstnanosti. Situaci absolventů škol ovlivňuje nejen úroveň ekonomiky v ČR, ale i neodpovídající struktura absolventů škol vzhledem k potřebám trhu práce. Úspěšnost absolventa školy je také ovlivněna jeho osobností, získanými dovednostmi a hlavně také jeho vyvinutou aktivitou při hledání práce. Absolvent by měl mít dobrý přehled o situaci na trhu práce v regionu, o zaměstnavatelích, kteří zde působí, měl by hlavně získávat a využívat pracovní kontakty, dobře prezentovat svoji osobu a umět udělat příznivý dojem na budoucího zaměstnavatele. Situaci absolventů škol může pozitivně ovlivnit stát nejen aktivní politikou zaměstnanosti, ale také hlavně určitou regulací v oblasti školství.

Závěrem bych konstatovala, že absolventi škol jsou sice rizikovou skupinou uchazečů o zaměstnání, ale na druhé straně mají i řadu předností, a to schopnost učit se novým věcem, znalost práce na PC nebo jazykovou vybavenost.

- 58 -

RESUMÉ V této bakalářské práci se zabývám problematikou nezaměstnanosti, která je příčinou celé řady ekonomických a sociálních problémů. Cílem práce je posouzení nezaměstnanosti v kraji Vysočina. seznámení s nezaměstnaností a dopady na absolventy škol. Zaměřuji se zde na nezaměstnanost jako fenomén současné společnosti a způsoby a formy řešení nezaměstnanosti ve společnosti. V České republice existuje strategie boje proti nezaměstnanosti. Mezi nástroje patří především ekonomická politika na straně poptávky tj. (zvyšování výdajů státního rozpočtu např. formou vládních nákupů, kdy snahou vlády je zvýšit celkovou spotřebu s cílem zvýšit HDP a následně zvýšit zaměstnanost), politika trhu práce, legislativní regulace a podpora nezaměstnaným. Člověk bez práce by měl zachovat klid a zamyslet se nad tím, co vlastně umí, co může společnosti nabídnout a jaká práce by ho bavila. Měl by si také uvědomit, že existují i jiné životní hodnoty než majetek a peníze a že existují i spokojení nemajetní lidé, pro které peníze nejsou „až“ na prvním místě. Status nezaměstnaného také nemá trvalý charakter, nýbrž pouze přechodný. Každý z nás by se měl chovat tak, aby ho nezaměstnanost minula. Nezaměstnanost je sice jev, který bývá často nezaviněný, ale je jenom na naší píli, jak se z ní dostaneme a jak se z toho nelehkého období našeho života poučíme.

- 59 -

RESUMÉ This bachelor thesis is dedicated to unemployment, a major factor in causing economic and social problems. The goal of my thesis was to address unemployment in Vysočina Region, identify unemployment itself and describe its impact on school graduates. I have represented unemployment as a phenomenon of modern society and have demonstrated different ways and strategies as how to reduce unemployment in our community.

Czech Republic has adopted some of the strategies used in fight against unemployment. The main tools are economic demand policy (e.g., increasing of national budget by form of governmental purchases in cases where the government wants to increase total consumption, GDP and employment), labor market policy, legislative regulations and unemployment welfare.

A person without a job should take his/her time and reconsider all of his/her skills and qualification to see what he/she has to offer to the society and what kind of job would be suitable. Unemployed should also realize that there are other values in life, not only wealth and money and that there are happy people without significant wealth enjoying life to the fullest. Unemployment status is only a temporary stage in life. Everyone should take precautions to avoid unemployment. In most cases, we are not responsible for our own unemployment, but we are responsible for finding a new job and learning our lesson during this difficult period.

- 60 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BUCHTOVÁ , B. Nezaměstnanost. Praha: Grada, 2002. 236 s. ISBN 80-175-9026-X. [2] HELÍSEK, M. Makroekonomie. Praha: Melandrium, 2002. 326 s. ISBN 80-86175-25-1. [3] CHAMOUTOVÁ, D. ; BURDOVÁ, J. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Praha: Grada, 2007. 61 s. [4] Kotýnková, M. ; NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7. . [5] MAREŠ , P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha : Sociologické nakladatelství, Praha 2002. 172 s. ISBN 80-86429-08-3. [6] SAMUELSON P.; A. NORDHAUS ,W. Ekonomie. Praha: Svoboda , 1991. 1011 s. ISBN80-205-0192-4. [7] Statistická ročenka trhu práce v České republice 2002. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2003. 269 s. [8] ŠVARCOVÁ , J. a kol. Ekonomie- stručný přehled. Zlín : Ceed, 2007. 295 s. ISBN 80-903433-4-1. [9] VOJTĚCH, J. Uplatnění absolventů škol na trhu práce. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2003. 71 s. ISBN 80-85118-80-7. [10] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění , § 104-120. Sbírka zákonů 2004, částka 143, 8270-8316 s. [11] Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-08-15]. Dostupné z WWW : [12] Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupné z WWW : [13] Svaz průmyslu a dopravy ČR. [online]. 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupný z WWW:

Další použitý zdroj : [14] Obchodní akademie Pelhřimov, výchovný poradce, 15.1. 2008.

- 61 -

SEZNAM ZKRATEK Atd.

- a tak dále

Cca - přibližně Č. - číslo ČR

- Česká republika

EU - Evropská unie EU 15 -15 členů v EU EU 27 – 27 členů v EU ITP – institut trhu práce M – metry m n. m. – metr nad mořem MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí Např. – například OA – obchodní akademie Obr. – obrázek p.b. – procentuální bod PC - pí sí Resp. – respektive Tzn.

– tak zvaně

UNESCO – kulturní instituce OSN ÚP - Úřad práce VPM - veřejně prospěšná místa

- 62 -

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 : Tripartita Obr. č. 2 : Mapka kraje Vysočina Obr. č. 3 : Změny hranic kraje Vysočina

- 63 -

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Nedobrovolná nezaměstnanost Graf č. 2: Počty nezaměstnaných Graf č. 3: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných podle věkových skupin Graf č. 4: Míra nezaměstnanosti v letech 2000-2007 Graf č. 5: Míra nezaměstnanosti mužů, žen Graf č. 6 :Podíly na počtu nezaměstnaných v % Graf č. 7: Vztah míry nezaměstnanosti a úrovně dosaženého vzdělání

- 64 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 : Žádost o zprostředkování zaměstnání Příloha č. 2: Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání Příloha č. 3 : Žádost o podporu v nezaměstnanosti

- 65 -

Příloha č.1

- 66 -

- 67 -

Příloha č. 2

- 68 -

- 69 -

Příloha č. 3

- 70 -

- 71 -