Evropská unie v pasti centralizace Sborník textů Tomáš Břicháček, Lukáš Petřík, Alexandr Tomský Václav Klaus, Benjamin Kuras, Doug Bandow Miloslav Bednář, Petr Mach, Jan Skopeček Mojmír Hampl, Martin Slaný, Ivo Strejček Lukáš Kovanda, Ondřej Krutílek, Dušan Šrámek
Marek Loužek (ed.)
č. 90/2011
Vydává CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku Opletalova 37, 110 00 Praha 1 www.cepin.cz tel. a fax: 222 814 666 e-mail:
[email protected] Editor: Doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzent: Ing. Luboš Smrčka, Ph.D. Do epub upravil Vladimír Vyskočil – KORŠACH Vydání první, červen 2011 ISBN 978-80-87806-51-7 epub verze
ISBN 978-80-87460-03-0 tištěná verze Ekonomika, právo, politika č. 90/2011 MK ČR E 14013
Předmluva Evropská unie se v posledních letech dostala do zcela nové fáze svého vývoje a její problémy jsou viditelné snad každému, kdo se nad tím aspoň trochu zamýšlí. Centrum pro ekonomiku a politiku vstupuje do této debaty sborníkem textů, který se pokouší problém strukturovat a diskutovat kritickým způsobem. Určitě není žádnou apotézou EU. Část A přináší texty ze semináře „Evropská unie v pasti centralizace“ z 23. března 2011. Člen redakční rady časopisu Revue Politika Tomáš Břicháček zkoumá evropskou integraci z právního pohledu a argumentuje, že EU má centralizaci vepsanou do vínku. Historik a politolog Lukáš Petřík argumentuje, že Evropská unie není demokratická. Politolog a nakladatel Alexandr Tomský to vidí tak, že Evropská unie je pastí evropských národů. V části B uveřejňujeme různé doplňkové texty, jimiž chceme ukázat šíři a sílu naší domácí kritiky vývoje evropské integrace. Od Václava Klause přetiskujeme jeho brixenskou přednášku, podle níž Evropa budoucnost má, ale ne příliš růžovou. Spisovatel Benjamin Kuras nabízí novou definici euroskeptika. Senior fellow amerického CATO institutu Doug Bandow píše, že evropskému projektu odzvonilo. Profesor Miloslav Bednář z Filozofického ústavu AV ČR se zamýšlí nad tím, zda je Evropská unie ještě demokratická. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach kritizuje neústavní přesun pravomocí na EU v souvislosti s přijetím unijního záchranného balíku pro zadlužené země. Jan Skopeček z Centra pro ekonomiku a politiku vysvětluje, proč Pakt konkurenceschopnosti EU nevěští nic dobrého. Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl analyzuje německé motivy ohledně vývoje společné evropské měny. Poradce prezidenta republiky Martin Slaný zkoumá současné problémy eurozóny. Poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček kritizuje cestu EU k fiskální a politické centralizaci. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda zkoumá euro a boj o jeho přežití. Ondřej Krutílek z brněnského Centra pro studium demokracie a kultury vysvětluje, proč neuspěla Lisabonská smlouva. Publicista Dušan Šrámek vítá další krok k usnadnění volného pohybu pracovních sil v EU. EU nepotřebuje unifikaci, nepotřebuje centralizaci a řízení stále více lidských činností z jednoho centrálního místa, nepotřebuje přechod od společenství k unii (od ES k EU) a nepotřebuje ani Evropskou měnovou unii (EMU). Pokračování a prohlubování evropské integrace má klesající mezní efekt a po překročení určitého bodu se dokonce může stát, že budou nejen mezní, ale i celkové efekty
klesat. Obávám se, že právě v této situaci jsme se dnes ocitli. Věřím, že se tento sborník stane v našich diskusích nepřehlédnutelným příspěvkem. Václav Klaus V Praze, 31. května 2011
5/9
A. Texty ze semináře „Evropská unie v pasti centralizace“ 2011)
(23. března
EU má centralizaci vepsanou do vínku Tomáš Břicháček člen redakční rady Revue politika
Centralizační trendy v Evropské unii byly předmětem diskuse na půdě CEPu v různých podobách již vícekrát. Jde nicméně o téma v neustálém pohybu, vysoce nadčasové, které se vždy objevuje v nových souvislostech, a proto je užitečné se k němu vracet. Ve svém příspěvku bych se chtěl věnovat dané problematice z pohledu právníka. V evropské integraci je to totiž právo, které působí jako její prostředek a nositel, jako její životní míza zosobňující příslušné politické záměry. Studium práva EU je proto nutné pro pochopení základní struktury Unie i aktuálního stavu integračních procesů. Budu se snažit jednak ukázat, že směřování k centralizaci je součástí genetické výbavy EU. Dále se pokusím na praktickém příkladě předvést míru, v jaké integrace na této cestě již došla. Nakonec se zastavím u otázky, jakým způsobem a zda vůbec lze nastoupeným trendům do budoucna čelit.
Centralizační hybnost právního rámce Kritická situace v japonské elektrárně Fukušima vzniklá následkem nedávné přírodní katastrofy oživila diskusi o jaderné energetice a její bezpečnosti. Připomněla nám, že mocný živel jaderné energie může být vysoce výkonným, efektivním, úsporným sluhou člověka, který předčí v těchto ohledech ostatní zdroje dostupné k výrobě elektřiny, to vše nicméně pouze za předpokladu, že je plně pod kontrolou, jištěn dostatkem bezpečnostních mechanismů. Jakmile se vymkne z rukou, stává se naopak kolosálně ničivou, smrtící silou. S trochou nadsázky lze konstatovat, že základní metoda, na níž je z velké části postavena evropská integrace – totiž ona metoda nadnárodní či „komunitární“ – vykazuje určité obdobné rysy. Zjednodušeně řečeno, je založena na tom, že členské státy přenesou určité pravomoci na společné, nadnárodní instituce a zmocní je v dotčených věcech rozhodovat místo nich. Systém je nastaven tak, že jednotlivý stát nemůže zabránit přijetí rozhodnutí, a přitom i přes svůj nesouhlas je tímto rozhodnutím vázán. Ve většině případů jde o situaci, kdy členské státy jsou sice zapojeny do rozhodovacího procesu v rámci Rady EU, k přijetí rozhodnutí však stačí pouze vymezená kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost (v některých
8/9
případech nejsou do rozhodovacího procesu zapojeny dokonce vůbec, např. když je legislativní či jiná pravomoc v určitých záležitostech vyhrazena Komisi).
Jako výhoda této metody se uvádí snadnější, pružnější přijímání rozhodnutí, vskutku nesrovnatelné s pomalými mezivládními vyjednáváními, odvrácenou stránkou je, že členský stát se vzdává svých svrchovaných práv v dané oblasti; ze suveréna se stává menšinovým akcionářem, může docházet k vytváření situací, které jsou v rozporu s jeho zájmy. Při širokém a nedostatečně kontrolovaném užití může tato metoda rozpoutat širokou centralizační řetězovou reakci; reaktor utržený ze řetězu může pohltit své konstruktéry.
@Created by PDF to ePub
