Vánoce v zemích Evropské unie Vánoce patří v celé Evropě mezi nejvýznamnější svátky roku, nicméně při vánočních oslavách si každá členská země zachovává své tradice. Ne všude totiž naděluje dárky Ježíšek a ne všude mají na štědrovečerním stole rybí polévku, smaženého kapra, bramborový salát a vánoční cukroví. Pojďte proto s námi nahlédnout do vánočních kuchyní zemí Evropské unie a přiblížit si pro nás netradiční tradice a nezvyklé zvyklosti těchto zemí. Belgie “Vrolijk Kerstfeest!” (vlámsky) “Joyeux Noël!” (francouzsky)
ořechové skořápky, střevíc a olovo? Pomohou vám nahlédnout do budoucnosti. Rozkrojte napříč jablko a pokud uvidíte jasně zřetelnou hvězdičku jádřince, věští vám zdraví, štěstí a Belgické děti byly vychovávány k víře ve Svatého úspěch v příštím roce. Rozlouskněte čtyři Mikuláše, tedy Vánoce měly především rodinný vlašské ořechy a vězte, že pokud v nich najdete religiózní charakter. Avšak v současnosti se v Belgii zdravá jádra, budete zdraví po celý rok. o Vánocích objevuje i Santa Klaus (původem ze Spojených Států). Typickým belgickým vánočním Dánsko zvykem je, že všichni mladí i staří jdou po rodinné “Glædelig Jul!” oslavě 25. prosince odpoledne bruslit na zamrzlé kanály. Další tradicí, která se uchovala především Dáni nazývají vánoční období „Oslavou svíček“. v malých vesničkách, je oslava Tří králů, kdy jsou Zapalují je všude: na vánočním stromku, ve vesnici vybráni tři dospělí muži, kteří se v oknech, u dveří a v kostelech. V počtu převléknou za tři krále a za zpěvu koled obchází použitých svíček na obyvatele jsou Dánové na všechny domy. Za to jsou odměňováni drobnými prvním místě na světě. Počátkem adventu se na dárky. dveřích domů a v domácnostech objevují první poslové blížících se svátků – adventní věnce. Na Štědrý den ráno se peče speciální chleba V zemi Hanse Christiana Andersena se o (cougnou nebo cougnolle), který má tvar Vánocích nikdy dárky nešetřilo. Připravují se Jezulátka. V Belgii se v čase Vánoc organizuje s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají také Vánoční pivní festival (v Essenu), kde se s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého podávají zimní druhy piva a Festival ledových soch obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé (v Bruggách). v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká. Česká republika “Veselé Vánoce!” V některých oblastech Dánska se dodržuje zvyk České Vánoce, to je především svátek dětí a vítání „vánočního posla”. Posel zaklepe na dveře rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení a každému dá speciální dárek: velikou kytici setkávání rodin i přátel a v poklidném slaměnek, otep sena, obrovskou krabici nebo vychutnávání zvláštní atmosféry. Štědrý den poštovní balíček zabalený alespoň ve dvaceti (24.12.) je dnem splněných přání, kdy se po vrstvách vánočního papíru. Překvapení je skryto tradiční štědrovečerní večeři, která se skládá z rybí uvnitř a obdarovaní se často zapotí, než dárek polévky a smaženého kapra s bramborovým najdou. Dárek musí být vtipný a poukazovat na salátem, usedá k některou ctnost nebo charakterovou vadu nazdobenému stromku a obdarovaného. rozbalují se dárky. Je to okamžik, kdy se splní Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, mnohé sny a kdy se dějí vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, opravdová kouzla – třeba pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá těm, kteří se o štědrém studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako večeru postili, se zjeví zlaté dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou prasátko. Uhodnete co mají mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane společného jablko, ořech, speciální dárek – Julemand. Eurocentrum Praha Jungmannova 24, 110 00 Praha 1 Bezplatná informační linka Eurofon 800 200 200 www.euroskop.cz/eurocentrum.praha
Vánoce obdobím především náboženských a duchovních oslav. Scéna s jesličkami je zde naprostou tradicí a jen v málokterém domě ji nenajdeme. Pro Estonce jsou Vánoce směsicí tradičních, moderních, sekulárních i náboženských svátků. V estonské tradici mají Vánoce dvojí význam - jednak je to oslava narození Itálie Ježíška, a také je to oslava zimního času, který začíná “Buone Feste Natalizie!” adventem. K zajímavým tradicím patří vytváření vánoční koruny, která má připomínat kostelní lustry. Každý rok na V italských městech nepanuje štědrovečerní nálada Štědrý den (24.12.) estonský prezident prohlásí tzv. jakou známe od nás, protože ulice kypí zdánlivě Vánoční mír a vyzve obyvatele Estonska k hodování. běžným životem. Hlubokým zážitkem je však Vánoční mír se vyhlašuje už 350 let a započal v 17.století půlnoční mše ve Vatikánu v proslulém chrámu nařízením švédské královny Kristiny. Na stole nesmí sv.Petra. Svátky začínají až obědem na Boží hod po chybět smažená husa nebo krůta s jablky a jako desert slavném papežově požehnání Urbi et Orbi. Na se podávají koláčky Pipparkogid (rohlíčky posypané slavnostním stole je zpravidla pečené jehně nebo krocan. Ze sladkostí nechybí datle či fíky s různými kakaem a skořicí). náplněmi a také místní podoba vánočky nazvaná
Estonsko “Roomsaid Joulu Puhi!”
Finsko “Hauskaa Joulua!” Finové mají tu čest být hostitelskou zemí pro Santa Klause. Podle příběhů, které se tradují, pochází Santa z Laponska, kde žije na úpatí hory nazvané Korvatunturi se svojí ženou a spoustou skřítků, kteří pomáhají Santovi s přípravou dárků pro děti.
panettone.
Tradici klasických velebných vánočních dědečků, známých z většiny států Evropy, narušuje v Itálii jediná žena – tříkrálová čarodějnice. Není nikterak pohledná a už vůbec ne mladá. Říkají ji La Befana a dárky roznáší až 7.ledna.
Kypr “Kala Christouyenna!” (řecky) “Noeliniz Ve Yeni Yiliniz Kutlu Pro vánoční svátky ve Francii je typický bíle oblečený (turecky) Père Noël a jeho protějšek Père Fouettard, kteří nadělují Francie “Joyeux Noël!”
Olsun!”
Zatímco ostatní kultury mají své špatné nebo hodné skřítky, na Kypru jsou známy tzv.kalikantzari, neboli špatní duchové, kteří přichází pouze na 12 dní v roce, od 24.12 do dne Tří králů. Kdysi se na Kypru dárky rozdávaly až na Nový rok, kdy kyperský Santa (Ai– Vasilis) přinesl dárky pro děti, a podle legendy požehnal koláč s mincí uvnitř a vypil sklenku vína, které hospodyně předtím položila pod vánoční stromek. Brzy ráno pak děti našly dárky a každý snědl kus koláče (tzv.Vasilopitta neboli Santův dort). Kdo v koláči našel minci, toho pak po celý rok Irsko provázelo štěstí. Na štědrovečerním stole nesmí na “Nollaig Shona Dhuit!” Kypru chybět vepřové, které je považováno za svaté Spousta svíček a rozmanitých zelených dekorací je maso a také sváteční jídlo. umístěna v době vánočních svátků v mnoha oknech irských domácností. Dle starých pověr svítí světla svíček Litva po celou Štědrou noc na cestu Svaté rodině a zároveň “Linkami Kaledu!” dávají i kousek tepla chudým kolemjdoucím. Oslavy začínaly v Litvě tradičně se zimním slunovratem, který se slaví 22. prosince. Je to V období britské nadvlády nad Irskem se do oken dávaly doba, kdy je nejdelší noc a zároveň nejkratší den. zpravidla tři svíčky. Jedna svítila pro sv.Otce, druhá pro syna a třetí symbolizovala světlo Ducha svatého. Bylo to období, kdy prakticky skončily práce na Rozsvícené svíčky měly kolemjdoucím a všem dobrým polích a zahrady a lány byly připraveny na zimu. lidem připomenout, že v domě žije katolická rodina a Začal čas vánočních příprav, zpěvu a tance. Domy se nejčastěji zdobí slaměnými ozdobami s různými všichni přátelé jsou vítání k společné oslavě Vánoc. červenými ornamenty, které jsou v místním Po štědrovečerní večeři přinesla hospodyně na stůl chléb mateřském jazyce nazývány lukturi, krigi, putni a mléko pro Josefa, Marii a malého Ježíška a vchodové apod. dveře domu zůstávaly nedovřené. Tyto zvyky měly Nejznámější vánoční tradicí je průvod s maskami. K symbolizovat pohostinství celé rodiny. Pro Iry jsou vidění jsou různé masky, mezi nejpopulárnější a dětem dárky nebo rákosku podle toho, jak se chovaly po celý rok. Především v Paříži se stále ještě zachovává zvyk, že po rozdání dárků dospělí členové rodiny spěchají na večeři do dobrých restaurací. Vánoční večeře nezapře vyhlášenou francouzskou kuchyni a mívá až dvanáct chodů. Na závěr nesmí chybět speciální čokoládový dort Bûche de Noël a také Gallete des Rois, koláčky ve kterých jsou ukryty tři oříšky. Ten kdo je najde se stává Králem nebo Královnou večera.
zároveň nejčastější patří maska medvěda, koně, vola, vysoké ženy a malého muže. Průvod cestuje od stavení ke stavení a od vesnice k vesnici. Přináší do domů požehnání, plodnost, hojnost a ochranu před zlými duchy a neštěstím. Další tradicí charakteristickou pro tuto oblast je vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. Toto veliké poleno je vlečeno příslušníky jedné rodiny, často se zapojí do rituálu i několik málo sousedů a přátel. Zpívají se tradiční písně za doprovodu různých hudebních nástrojů. Lidé z okolních usedlostí se pak sejdou, popřejí si navzájem vše dobré a společně poslední polena spálí, aby zahnali neštěstí a problémy na příští rok. Na svátečním stole v Litvě nesmí chybět prasečí hlava vařená spolu s rozmělněným ječmenem. Toto jídlo se nazývá koca nebo kikas. Další místní specialitou je vařený hrách s fazolemi a s hromadou klobás. Kolečka nakrájených klobás mají symbolizovat slunce pro příští rok.
Maďarsko “Kellemes Unnepeket!”
Karacsonyi
U Maďarů bez ohledu na to, zda žijí v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku nebo na Slovensku, patří Vánoce již dlouhá staletí k nejvýznamnějším svátkům roku. V této zemi má tradice Vánoc hluboké kořeny i proto, že druhý vánoční den si celý křesťanský svět připomíná svatého Štěpána, jmenovce zakladatele historického maďarského státu. U Maďarů jsou proto Vánoce nejen církevním, ale skutečně celonárodním, všelidovým svátkem. Na Štědrý den (podle starodávných maďarských zvyků) by proto nikdy nikdo neměl být sám, a tak v minulosti zvaly rodiny k bohatě prostřenému stolu i žebráky a tuláky.
Ve většině maďarských rodin začínají Vánoce upečením tradičního svatoštěpánského koláče, který se první adventní neděli položí na okraj stolu, a musí Lotyšsko tam vydržet až do Tří králů. Pod ubrus stolu se na “Prieci’gus Ziemsve”tkus un Laimi’gu Jauno začátku adventu uloží zrníčka obilí z poslední úrody a Gadu!” chomáček sena, symbolizující vděčnost dobrého hospodáře za dary země a přání dožít se napřesrok V době sovětské okupace byla oficiální oslava Vánoc, rovněž dobré úrody. Zajímavostí je, že v Maďarsku se podobně jako v ostatních pobaltských státech, dárky rozdávají ještě před štědrovečerní večeří. zakázána. Nicméně Vánoce se v těchto zemích slavily tajně, a tak se zachovaly i místní tradice. Malta “Il-Milied It-Taijeb!” Nejvýznamnější z nich je převlékaní se za různé masky (například koně, medvědy, vlky, vysoké ženy, malé Existují dva důvody, proč navštívit Maltu právě o muže nebo smrtky), které měly požehnat lidem a svátcích klidu a míru. Zatímco většina Evropy leží pod odehnat zlé duchy. Součástí vánočního stolu v sněhovou peřinou, na Maltě si mohou milovníci Lotyšsku je uvařená vepřová hlava s ječmenem. sluníčka užívat poměrně příjemných teplot. Druhým Dalšími tradičními pochoutkami jsou hrách, fazole, důvodem jsou právě tradiční oslavy Vánoc místních obyvatel. Malta je velmi silně katolická země a tyto ječné klobásy apod. svátky se zde slaví opravdu naplno a podle starých zvyků a tradic. Nechybí zde nejrůznější scénky vyobrazující narození Ježíše Krista, živé Betlémy, Lucembursko zpívání koled atd. Naprosto jedinečný a nádherný “Déi Bescht Wënsch!” zážitek nabízí mše s vánočními koledami konaná ve svíčkami osvětlené katedrále St John’s Co-Cathedral Koncem listopadu můžete v lucemburských ulicích ve Valettě. potkat Mikuláše, kterému se v Lucembursku říká Kleeschen a také jeho protějšek Hoùseker (neboli Černý Německo Petr), kteří pak 6.prosince obdarovávají děti různými “Froehliche Weihnachten!” drobnými dárky. Velké dárky pak na Vánoce přináší Ježíšek, nikoli Santa Klaus. V předvánočním čase se Německem na Štědrý den prochází Christkind neboli ulice osvětlují a zdobí svítícími vánočními stromy, Ježíšek, nicméně v severních oblastech děti vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální navštěvuje tradiční Weihnachtsman, který má zrzavé polévkou s uzeninou a tradičními palačinkami (crêpes). vousy i vlasy a dlouhý červený plášť s kapucí a V Lucembursku jsou Vánoce rodinným a religiózním cestuje na osedlaném divokém větru. Německá svátkem, kdy se rodina schází k typickému zimnímu vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb (pečená jídlu, kterým je černý puding s mačkanými bramborami štika, candát na roštu, plněný kapr atd.). Oblíbená je a jablečnou omáčkou. konšelská mísa, ať již teplá nebo studená, na níž jsou plátky vepřové pečeně, uzeného masa, pečené kachny a husy, pečené krůty a kusy smetanových klobás. Nechybí ani tradiční jablečný závin, do kterého se přidávají i kompotované třešně. Lahůdkou
na závěr večeře je ovocný šampaňského nebo likéru.
salát
s
příchutí přináší dárky. Hospodyňky slavnostně prostírají stůl a podle starého zvyku dávají pod bílý naškrobený ubrus hrstku sena, která symbolizuje seno z Na německých vánočních stolech nechybí ani cukroví – Betléma. Hlavní místo na stole patří oplatce. Je zhruba od 18.století se peče vaječné cukroví, které má připravována zvláště pro tuto příležitost z pšeničné různé názvy. Nejčastěji se mu říká „marcipán mouky. chudých“ nebo Springle. Podle staré tradice také nesmí na stole chybět jedno A tady máte od nás recept na Rýnský Spekulantis: prostírání navíc, určené nečekanému hostu, kterého bychom měli pohostit ve svém domě. Večeře začíná 700 g hladké a 100 g hrubé mouky, 100 g polským zvykem – lámáním oplatky. Hlava rodiny moučkového cukru, 200 g másla, 100 g medu,0,5 dl nabízí oplatku dalším členům spolu se srdečným smetany, 2 žloutky, 1 lžička soli, 1 balíček prášku do přáním. Rodiny, které nemohou být v tuto chvíli pečiva, 1 lžíčka umletého perníkového koření a to spolu, na sebe myslí a kousky oplatky si posílají v z následujících přísad: 24 g skořice, 4 g hřebíčku, 3 g dopisech. Po lámání oplatky začíná štědrovečerní kardamonu, 10 g vanilky, 5 g badyánu. hostina. V jednotlivých polských oblastech se připravují různá jídla. Začíná se polévkou: polský Důkladně umícháme cukr s máslem, postupně barszcz (neboli boršč) - vývar z uzeného masa a přidáme ostatní suroviny a koření a dobře červené řepy, který se podává s uszkami (noky), vypracujeme. Tuhé těsto vyválíme na tenký plát. dále żurek – polévka, jejímž základem je zákvas a Vykrajujeme různé vánoční tvary a pečeme v mírně houby. Neměla by chybět ani rybí nebo hrachová vyhřáté troubě dorůžova. polévka. Jako dezert se servírují různé krajové pochoutky, které jsou připravované z těsta, máku a I když jsou vánoční trhy známé v každé zemi, Němci sušeného ovoce s medem. Ve Slezsku je to se mohou pyšnit asi těmi nejlepšími. Skoro v každém makovec, v Malopolsku makové noky, ve východním městě naleznete trhy se stánky, kde se prodává Polsku kutia (směs pšenice, sušeného ovoce a svařené víno nebo pečené kaštany. medu). V noci se celá rodina vydává na půlnoční mši (Pasterku). O půlnoci začínají zvířátka mluvit lidským hlasem… Je to čas zázraků, lidského sblížení, je to Nizozemsko doba narození Páně. “Vrolijk Kerstfeest!” Mikuláš se v Nizozemsku jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze Španělska několik dní před 5.prosincem. Tato událost odehrávající se v dokách je velkou slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí i jejich rodičů. Sinterklaas přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci objíždí se svým pomocníkem Černým Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky.
Portugalsko “Feliz Natal!”
Ve východní části Nizozemska se během adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy – midwinter-hoornblazen, což oznamuje příchod Ježíška, a také slouží k zahnání zlých duchů. Holanďané se vyžívají v dárcích, z nichž většina je velmi nápaditá (například napsané básničky nebo vlastnoručně vyrobené dárky).
Vánoční den je v Portugalsku pracovní. Dárky se rozdávají 24. prosince pozdě večer. Děti mají za úkol najít dárečky za komínem nebo u krbu. Tradičním vánočním jídlem je treska, která je zároveň i portugalským národním jídlem. Kupuje se sušená a před zpracováním se musí namočit na několik dní do vody.
Polsko “Wesolych Swiat Bozego Narodzenia!”
Typickým vánočním koláčem je "Bolo-Rei“ - králův koláč. Je to něco jako náš mazanec s cukrovou polevou a s kusy kandovaného ovoce. Na Madeiře bývá Bolo de Rei nahrazen Bolo de Mel, což je medový koláč s mandlemi hodně podobný našemu perníku. O Vánocích jsou všude vystaveny Betlémy, stejně jako u nás. Květináče a truhlíky jsou ozdobeny pšenicí, kukuřicí nebo ječmenem, což jsou symboly hojnosti a bohaté úrody. Jediný den volna je 25. prosinec.
Polské vánoční zvyky vycházejí z křesťanské tradice, i když v nich nechybějí prvky pohanské. Dne 24. prosince ještě před polednem dělají hospodyňky poslední nákupy, pečou cukroví a vaří tradičních dvanáct pokrmů. Oblíbeným úkolem dětí je vyhlížení první hvězdičky na obloze – biblické betlémské hvězdy (Gwiazdka). Když se objeví, je to znamení, že rodina může zasednout ke stolu. Někteří věří, že hvězda
Portugalci mají svůj svátek zvaný consoda, který se slaví na Štědrý den ráno. Na stůl prostírají talíře pro duše zesnulých a servírují jim jídlo. Věří, že tento skutek jim v příštím roce přinese štěstí. Oslavy Vánoc jsou spojeny se silným náboženským vyznáním Portugalců.
Rakousko “Froehliche Weihnachten!” Rakouské vánoce začínají prakticky 1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka na adventním kalendáři. V samotné Vídni se Vánoce hlásí už 18. listopadu, kdy se zase otevírají brány prvních vánočních trhů. Voní to tam punčem, klobásami, pečenými kaštany a svařeným vínem. V prvním prosincovém týdnu, kdy se na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící, si Rakušané, ostatně jako další kulturně spřízněné národy, opatřují podle prastarého zvyku svatou Barboru - snítky třešní s nalitými poupaty. Adventní věnce nechybějí u žádného vchodu do domu nebo bytu. O adventu je také nejvyšší čas na pečení tradičních rakouských vánoček a štol, protože tyto sladké výtvory se musejí nechat řádně uležet. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem jsou ryby a drůbež v rozmanitých úpravách.
Řecko “Kala Christouyenna!” Řekové jsou velice nábožensky založený národ a od toho se také odvíjí oslava vánočních svátků. Oslava Vánoc v Řecku začíná již 40 dní předem. V tomto čase se v Řecku běžně podává k jídlu speci ální d ruh chl eba n azýv aný Christopsomo, v překladu boží chléb. Důležitým patronem Řeků je svatý Mikuláš, který má ochraňovat námořníky od rozbouřeného moře. Na Štědrý večer obchází děti na vesnici všechny domy a zpívají vánoční koledy – tzv.kalanda. Za to dostávají malé sladké odměny.
Podávají se spařené s mlékem a mákem. Na svátky se pečou nikoliv vánočky, ale koláče a bábovky. Při vlastní večeři se donedávna dodržovalo mnoho pověr. Na stůl se stavěla třeba lojová svíčka. Během roku se jí pak léčily různé rány. Pod stolem pak zase mělo být seno nebo alespoň sláma, aby se hodně urodilo. Na stole měl ležet chléb i peníze, aby byl v domě stále dostatek.
Slovinsko “Vesele Bozicne!” Ve Slovinsku jsou Vánoce důležitým církevním a rodinným svátkem. Vánoce (ve slovinštině bozicne neboli “malý bůh”) jsou spojeny s oslavou mýtu o slunečném bohu a o jeho synovi, podle které v období zimního slunovratu staré slunce umírá a pak se znovu narodí. Mezi zajímavé tradice patří pečení speciálních chlebů z pšenice, žita a pohánky, které měly lidem i zvířatům přinést zdraví a sílu. Slovinci v podstatě slaví troje Vánoce jedny klasické jako my a dvoje menší na Nový rok a na Tři krále. V té době Slovinci zapalují kadidlo, aby dým přinesl magickou sílu do domu a vyhnal zlé démony.
Španělsko “Feliz Navidad!” Na Štědrý večer se ve Španělsku tradičně scházejí rodiny v domě prarodičů - jeden rok u rodičů ženy a druhý rok u rodičů muže. Ale všichni zúčastnění, ať již jde o ženy či o muže, pilně pomáhají při přípravě štědrovečerní večeře. Je to opravdový svátek, jídlo začíná kolem desáté hodiny večerní a pokračuje dlouho do noci. Jídlo je prokládáno zpěvem kolem vystavěného Betléma s jesličkami. Jesličky jsou ale do půlnoci prázdné. Je zvykem, že nejmenší z rodiny položí Ježíška do jesliček přesně o půlnoci. Stále ještě hodně Španělů pravidelně chodí na vánoční půlnoční mši.
Ještě před několika desetiletími nebyl v Řecku znám pojem - vánoční stromeček. Nicméně dnes je zdobení stromku již běžným zvykem a Atény se chlubí jedním z největších venkovních vánočních "stromů" na světě. Je vyroben z tisíců světel spojených kabely, které se linou z vrcholu vysoké Athénské věže. V minulosti se místo stromku rozsvěcovaly dekorace na lodích, aby se vzdal hold jednomu z hlavních zdrojů obživy na tomto Ve Španělsku přicházejí Tři králové, kteří sice slaví poloostrově. svůj svátek až v lednu, ale nadělují dárečky o Štědrém dnu. Děti jim většinou jdou ulicemi Dárky se rozdávají až 1. ledna, na den sv.Basileje, který naproti s rozsvícenými lampiony. Mezi typické je obdobou Santa Clause. Na tento den se také koná cukrovinky patří cukroví z nugátu a různé druhy slavnost „obnova vod“, během které se všechny džbány máslových sušenek. Vše se potom zapíjí nápojem na vodu v domě vyprázdní a naplní se svatobasilejskou zvaný Cava, což je druh španělského vodou. Tento rituál je doprovázen obětí naiadám, šampaňského, a samozřejmě nesmí chybět bohyním pramenů a fontán. Vánoční oslavy končí 6. marcipán. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.
Slovensko “Veselé Vianoce!” Základem slavnostní večeře je vždy slavnostní kapustnica. Polévka z kysaného zelí s houbami a klobásou. Stejně nezbytné jsou na štědrovečerním stole opekance, což jsou bochánky pečené z kynutého těsta.
Švédsko “God Jul!”
K vánočním tradicím ve Švédsku patří více než kdekoli na světě oslava svátku svaté Lucie, která připadá na 13. prosince. Mladé dívky se už od nepaměti oblékaly do bílých splývavých šatů a na hlavu si dávaly věnec s hořícími svíčkami. Při stolu obsluhovaly své rodiče, aby jim tak vyjádřily dík za jejich pozornost a péči.
V prosinci, švédské restaurace nabízejí tzv. julbord, vánoční švédský stůl, na kterém nesmí chybět různé ochucené sledě, vejce natvrdo s kaviárem, velká pečená šunka nebo krocan, vepřová žebírka, karbanátky a v neposlední řadě rýžová kaše se smetanou, perníčky a tradiční vánoční nápoj - glögg (víno svařené s přídavkem koření, rozinek, mandlí a tvrdého alkoholu).
Velká Británie “Merry Christmas!” (Anglie) “Nollaig Chridheil Huibh!” (Skotsko) “Nadolig Llawen!” (Wales)
Původně bylo vánoční veselí v ostrovní říši jedním velkým karnevalem. Pak puritáni proměnili Vánoce ve svátky rodiny za zavřenými dveřmi, nicméně tradiční zvyky pálení vánočního polena, zdobení Ve Švédsku sice naděluje dárky vánoční skřítek příbytků větvičkami cesmíny a jmelí, přípravy tučné Tomten, ale ještě poměrně nedávno to byl vánoční husy, vykrmeného krocana a vánočního pudingu kozel, který má údajně počátek v postavě mikulášského zůstaly. Vánoce ve Velké Británii začínaly prvním čerta. adventním dnem a končily o svátku Tří králů, kdy anglická královna na paměť jejich daru obětovala na oltář královské kaple v paláci Saint-James zlato, Švédská vánoční kaše: kadidlo a myrhu, které od ní slavnostně přijal londýnský biskup anglikánské církve. Hlavní vánoční svátek připadá na 25. prosince. O Vánocích 250 g rýže, 1 lžíce másla, 1 lžíce cukru, 1 litr mléka nenavštěvuje děti ve Velké Británii Ježíšek, ale nebo smetany, 2 dl vody, 1 lžička soli, nastrouhaný muškátový oříšek, trochu mleté skořice a 1 spařená a sv.Mikuláš, kterého tu znají pod jménem Santa Claus. Do krbu nebo na okno se většinou zavěsí oloupaná mandle. punčocha, do které jim pak Santa Claus v noci z 24. Rýži dobře propereme, zalijeme vařící vodou, přidáme na 25. prosince nadělí drobné dárky a cukroví. Velké dárky se pak rozbalují až ráno 25.12. Zvyk zdobení polovinu uvedeného másla a vaříme, až se všechna voda vyvaří. Zalijeme vařícím mlékem nebo smetanou, vánočních stromečků se do Anglie rozšířil z kontinentu a byl přijat spolu s protestantskou vírou. osolíme, ochutíme muškátovým oříškem a uvaříme
hustou kaši, kterou dochutíme zbytkem másla a posypeme skořicí a cukrem. Podle staré tradice se do vánoční kaše dává jedna spařená a oloupaná mandle a kdo ji najde ve svém talíři, ten se určitě v příštím roce vdá nebo ožení.
V Anglii také vznikla první známá vánoční pohlednice, vyrobená vlastnoručně J.C.Horsleym už roce 1843. Dle historických pramenů vzniklo první tištěné vánoční přání roku 1846. K výraznému rozšíření posílání vánočních přání na pohlednicích došlo v druhé polovině 19. století, kdy se tento krásný zvyk rozšířil prakticky do celého civilizovaného světa.
***************************************************** Tým Eurocentra Vám přeje veselé Vánoce a šťastný nový rok! *****************************************************
