EVROPSKÁ INICIATIVA PRO TRANSPARENTNOST (ETI) – ČASTÉ OTÁZKY OHLEDNĚ REJSTŘÍKU ZÁSTUPCŮ ZÁJMOVÝCH SKUPIN
1. Kdy začne Rejstřík zástupců zájmových skupin fungovat a jak se můžeme zaregistrovat? Rejstřík bude zpřístupněn 23. června 2008, jak pro registraci, tak pro širokou veřejnost, a bude k dispozici na internetu: http://ec.europa.eu/transparency/regrin 2. Kdo by se měl zaregistrovat? Zaregistrovat by se měly všechny subjekty, které „vykonávají činnosti s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů“. Tyto činnosti zahrnují: kontaktování zaměstnanců evropských orgánů, přípravu a distribuci dopisů, informačních materiálů nebo diskuzních a pozičních dokumentů, organizování akcí, setkání či propagačních kampaní (v kancelářích nebo na jiných místech) ve prospěch zájmové skupiny1. Patří sem také činnosti, které jsou součástí formálních konzultací o návrzích právních předpisů a dalších otevřených konzultací. Některé konkrétní činnosti sem však nespadají: − právní a jiné odborné poradenství, které se vztahuje k výkonu základního práva klienta na spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu ve správním řízení; − činnosti sociálních partnerů v rámci sociálního dialogu; − činnosti na přímou žádost Komise. Jak naznačuje název rejstříku, Komise nabádá všechny zástupce zájmových skupin, aby se zaregistrovali, včetně těch subjektů, které se nepovažují za „lobbisty“. Registrace znamená, že organizace zastupuje určité zájmy. Neznamená to, že zaregistrované subjekty lze označit za „lobbisty“. 3. Měly by se zaregistrovat také advokátní kanceláře, odbory a profesní sdružení? Ano, měly. Rozhodujícím faktorem pro registraci není povaha organizace, ale povaha činností, které organizace vykonává. Zaregistrovat se však nemusí advokátní kanceláře, veřejnoprávní poradci, účetní znalci a další subjekty, které pomáhají klientům v individuálních právních sporech předložených Soudnímu dvoru nebo v přímé souvislosti se spory v oblasti hospodářské soutěže nebo při žádosti o přístup k dokumentu, kterou vyřizují útvary Komise. Podobná situace nastává, když se odbory nebo profesní sdružení účastní setkání v rámci sociálního dialogu. Za tímto účelem se tyto subjekty nemusí zaregistrovat. Na druhou stranu, jestliže stejná advokátní kancelář, veřejnoprávní poradce, odbory nebo profesní sdružení podnikají iniciativy mimo tento rámec a zastávají konkrétní pozici ve vztahu k evropské politice nebo stávajícím či budoucím právním předpisům, stávají se z nich zástupci zájmových skupin, jak je definuje Komise, a měly by se zaregistrovat. 4. Měly by se zaregistrovat také malé organizace a samostatní lobbisté?
1
KOM(2007) 127 v konečném znění ze dne 21. března 2007 a KOM(2008) 323 ze dne 27. května 2008.
FAQs on the European Transparency Initiative (Register and Code) – 21/05/2008
1
Ano, měly. Neexistuje žádná hranice, co se týče členství, obratu, počtu zaměstnanců či jiných ukazatelů. Rejstřík je určen k registraci organizací. Fyzické osoby se registrovat nemusí, pokud to nejsou fyzické osoby, které fungují jako nezávislí zástupci zájmových skupin. 5. Nemáme v Bruselu žádnou kancelář. Máme se přesto zaregistrovat? Ano, měli byste se zaregistrovat. Místo vaší kanceláře nehraje žádnou roli. Jestliže vaše činnost zahrnuje zastupování zájmových skupin, jak je definuje Komise, měli byste se zaregistrovat. 6. Zastupujeme veřejný orgán (město, region apod.). Měli bychom se zaregistrovat? Veřejné orgány jakéhokoli stupně či zeměpisného původu se registrovat nemusí. Nicméně pokud má veřejnoprávní subjekt zájem o zápis v rejstříku, může tak učinit. Výše uvedená výjimka platí pouze pro veřejnoprávní subjekty. Nevztahuje se však na organizace, jejichž právní postavení není veřejnoprávní, i když se daná organizace úplně nebo částečně skládá z veřejných orgánů. 7. Naše organizace, její zástupci, členové či zaměstnanci jsou již vázáni profesním kodexem, proto se nemůžeme řídit etickým kodexem Komise. Můžeme se i přesto zaregistrovat? Zaregistrovat se můžete, i když jste vázáni jiným kodexem. Jestliže jsou vaše organizace, její zástupci, členové či zaměstnanci již vázáni kodexem a jestliže tento kodex v podstatě obsahuje stejné povinnosti jako etický kodex Komise, musíte tuto skutečnost nahlásit. Na internetových stránkách rejstříku naleznete dvě možnosti, z nichž jednu zaškrtnete. Organizace se buď zavážou k etickému kodexu Komise, a nebo prohlásí, že se již řídí jiným kodexem, jehož obsah se podobá kodexu Komise. Pokud Evropská komise požádá organizaci, aby předložila daný kodex k přezkoumání, musí tak neprodleně učinit. 8. Jsou s registrací spojené nějaké výhody? Registrace není spojená se žádnými výhodami. Není to akreditace a neumožňuje přístup k žádným zvláštním informacím. Proto by zaregistrované organizace neměly prezentovat svou registraci jako akreditaci nebo jakoukoli jinou formu oficiálního uznání Komisí. Registrace však má dva praktické důsledky: 1. Při registraci musí organizace označit ty oblasti, o které má zájem. V případě, že Komise v těchto oblastech zahájí veřejné konzultace, obdrží zaregistrované organizace e-mail (jestliže si to přejí). 2. Komise zveřejňuje všechny příspěvky ke svým veřejným konzultacím. Registrace nemá vliv na právo organizace předkládat příspěvky k veřejným konzultacím. Ve společných normách pro konzultace Komise se však uvádí, že „zainteresované strany musí fungovat v takovém prostředí, které je transparentní, aby veřejnost věděla, jaké strany se na konzultacích podílejí a jak se chovají. Musí být zřejmé, jaké zájmy zastupují […].“2 Za tím účelem bude Komise uvádět příspěvky od nezaregistrovaných přispěvatelů jako individuální příspěvky, na rozdíl od příspěvků od zaregistrovaných přispěvatelů, kteří splňují tyto požadavky na transparentnost.
2
KOM(2002) 704 v konečném znění ze dne 11.12.2002.
FAQs on the European Transparency Initiative (Register and Code) – 21/05/2008
2
9. Může Komise zaručit, že veškeré informace uvedené v rejstříku jsou správné? Za veškeré faktické informace v rejstříku odpovídají pouze samotné organizace. 10. Kterou kategorii si máme při registraci naší organizace vybrat? Rejstřík nabízí různé kategorie pro registraci. Každá organizace se musí rozhodnout sama, do které kategorie náleží. 11. Jakým způsobem máme uvést požadované finanční informace? Požadavky na finanční informace jsou přizpůsobené konkrétní situaci jednotlivých organizací. Organizace z první kategorie (poradenské firmy a advokátní kanceláře, které lobbují u orgánů EU) musí uvést obrat své organizace spojený s lobbováním u všech orgánů EU na základě poslední účetní uzávěrky. Tento obrat musí odpovídat celkovým příjmům vaší organizace za tuto činnost od všech klientů. Poté musí organizace uvést seznam klientů, jejichž zájmy u orgánů EU zastupuje. Tento seznam uvedený v sestupném pořadí podle výše obratu obsahuje údaje o vašem obratu s jednotlivými klienty buď v absolutních číslech (rozpětí 50 000 eur), nebo v procentech z celkového obratu (rozpětí 10 %). Výběr typu seznamu závisí na vás. Organizace z druhé kategorie (interní lobbisté a profesní sdružení) musí uvést odhad nákladů spojených s přímým lobbováním u orgánů EU. Tento odhad nemusí splňovat obvyklé požadavky účetnictví a finančního výkaznictví, a nemá proto právně závaznou povahu ani účinky. U organizací, které mají svou kancelář v Bruselu, může tento odhad vycházet z celkového rozpočtu pro tuto kancelář (mzdové náklady a výdaje na materiál, pronájem kanceláře, členství ve sdruženích apod.), ze kterého se odečtou všechny náklady na činnosti nesouvisející s lobbováním. Organizace, které svou kancelář v Bruselu nemají, mohou zhruba odhadnout čas, který jejich zaměstnanci tráví lobbováním u orgánů EU, a na základě toho určit náklady věnované na tyto činnosti, včetně cest do Bruselu či Štrasburku apod. Organizace ze třetí a čtvrté kategorie (nevládní organizace, think-tanky a další organizace) musí uvést svůj celkový rozpočet, tj. rozpočet organizace. Dále je třeba uvést hlavní zdroje příjmů organizace, jako například veřejné prostředky (evropské, státní a regionální či místní), dary, členské příspěvky atd. Ve všech kategoriích mají organizace vždy možnost uvést více informací a vysvětlit uvedená čísla. Mohou osvětlit, jakým způsobem k daným číslům došly. Mají možnost podrobněji popsat, jaké činnosti daná čísla zahrnují. Mohou odkázat na stanovy sdružení či organizace. Jestliže si to organizace přejí, mohou poskytnout podrobnější finanční informace. Za každou cenu se však musí vyhnout dvojnásobnému započítání uvedených nákladů na lobbování. K takovému dvojnásobnému započítání může například dojít v případě, že interní zástupce zájmové skupiny zadal nějakému veřejnoprávnímu poradci určitý úkol, a obě organizace pak tyto náklady zahrnuly do své tabulky. Podobně profesní sdružení, která zastupují skupinu firem, mohou uvést náklady, které zadaly i jednotlivé firmy. Aby se tomuto dvojnásobnému započítání zabránilo, organizace by se měly nejdříve domluvit se svými partnery a klienty, kdo bude uvádět jaké náklady.
FAQs on the European Transparency Initiative (Register and Code) – 21/05/2008
3
12. Zveřejní Komise statistiku a analýzu nákladů na lobbování u orgánů EU? Ne, Komise nepřipravuje žádnou celkovou finanční statistiku ani analýzu uvedených finančních nákladů. Poskytne však informace o celkovém počtu organizací a kategoriích, do kterých patří. 13. Jak často musíme údaje v rejstříku aktualizovat? Informace byste měli aktualizovat tehdy, pokud si myslíte, že došlo k důležitým změnám. Nicméně minimálně byste je měli aktualizovat jednou za rok. Zaregistrované organizace obdrží varovný e-mail čtyři týdny před termínem. Pokud aktualizaci neprovedete, nebudou už vaše informace veřejně přístupné a za poměrně krátkou dobu bude vaše organizace vymazána z databáze. 14. Zveřejní Komise všechny údaje, které jsme uvedli? Ano, veškeré informace, které do rejstříku zadáte, budou zveřejněny. Výjimkou jsou informace o kontaktní osobě pro rejstřík, které budou použity pouze interně. 15. Musí organizace platit nějaké poplatky za používání rejstříku, nebo je tato služba zdarma? Registrace je zdarma. 16. Můžeme se přihlásit k etickému kodexu Komise bez registrace? Ne. 17. Jakým způsobem byl etický kodex vypracován? Navržený kodex se zakládá na existujících dřívějších normách, zejména na minimálních požadavcích z roku 1992. Bere v úvahu stávající profesní etické kodexy, které například vypracovaly odborníci na veřejnou správu a Evropský parlament. Před přijetím kodexu prováděla Komise rozsáhlé konzultace. 18. Proč obsahuje etický kodex pouze základní pravidla a principy? Kodex je záměrně omezen na sedm jasných a konkrétních pravidel kvůli usnadnění jeho prosazování. Přezkoumání jakéhokoli porušení těchto pravidel tak bude založeno na věcném a jasném základě a ne na subjektivních či abstraktních názorech a interpretacích konceptů a principů. 19. Kdo bude dohlížet na soulad s etickým kodexem, aby se do rejstříku nedostaly nepravdivé informace? Komise bude tuto shodu monitorovat a rozhodovat o sankcích. V případě, že třetí strana podá stížnost, nebo jestliže Komise bude mít vážné podezření na porušení etického kodexu, budou provedeny kontroly. 20. Jakým způsobem lze podat stížnost a jaké sankce může Komise uložit? Stížnosti podané fyzickými osobami nebo jinými zainteresovanými stranami prozkoumá Komise na individuálním základě. Komise nejdříve zkontroluje, je-li stížnost doložena prokazatelnými skutečnostmi. Pokud tomu tak je, zahájí Komise nejprve neformální řízení k objasnění situace se zaregistrovaným subjektem a vyzve ho, aby vysvětlil, zda je stížnost opodstatněná, a je-li tomu tak, aby situaci napravil a opravil v rejstříku jakékoli nepravdivé nebo zavádějící informace.
FAQs on the European Transparency Initiative (Register and Code) – 21/05/2008
4
Ohledně možných sankcí může Komise zahájit správní řízení. Toto řízení bude respektovat proporcionalitu a právo na obhajobu. V případě porušení pravidel kodexu uplatní Komise následující sankce: • Dočasné vyškrtnutí z rejstříku na určitou dobu či do doby, dokud zaregistrovaný subjekt nezjedná nápravu. Vyškrtnutí znamená odnětí veškerých výhod registrace. Své rozhodnutí sdělí Komise viníkovi i stěžovateli. • Trvalé vyškrtnutí z rejstříku v případě vážného a/nebo trvalého nedodržování kodexu. (To se posuzuje úměrně dané situaci.) Své rozhodnutí sdělí Komise viníkovi i stěžovateli. Při rozhodování o uplatnění sankcí bude Komise respektovat proporcionalitu a právo na obhajobu. 21. Existuje společné kontaktní místo pro registraci pro všechny orgány EU? Výzva k registraci a přijetí etického kodexu platí pro zástupce zájmových skupin, kteří jsou ve styku s Evropskou komisí. Komise vyzvala ostatní instituce, aby prozkoumaly možnost bližší spolupráce v této oblasti. S velkým zájmem sledujeme probíhající diskuze v Parlamentu a jsme otevřeni spolupráci s Evropským parlamentem a Radou ministrů ohledně vývoje společného kontaktního místa pro registraci.
FAQs on the European Transparency Initiative (Register and Code) – 21/05/2008
5
