a transparentnost akciových společností

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva

Diplomová práce

Forma akcií a transparentnost akciových společností

Ondřej Štellar 2013/2014

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Forma akcií a transparentnost akciových společností zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

V Brně dne ____________

_________________________ Ondřej Štellar

1

„Rád bych na tomto místě poděkoval doc. JUDr. Josefu Kotáskovi, Ph.D., za cenné rady, podněty a trpělivé vedení v průběhu zpracovávání této diplomové práce. Rovněž tímto děkuji své rodině a přátelům za pomoc a podporu.“

2

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá formou akcií a jejich vlivem na transparentnost akciových společností. Cílem práce je podrobit kritické analýze praktický důsledek změny právní úpravy formy akcií, v souvislosti se zákonem o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a rekodifikací soukromého práva, na transparentnost akciových společností. Úvodní kapitola se věnuje teoretickému vymezení pojmů, následuje rozbor transparentnosti akciových společností v České republice za právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 a komparace v mezinárodním měřítku. Těžiště práce leží v teoretickém vymezení změny formy akcií v právním řádu České republiky a v analýze praktického dopadu této změny na transparentnost akciových společností. Závěr práce je pak věnován shrnutí poznatků, odlišných variant úpravy a očekávatelné budoucnosti akcií.

Klíčová slova Akcie, forma akcií, transparentnost, transparentnost akciových společností, podoba akcií, akcie na majitele, akcie na jméno.

Abstract The present thesis deals with types of shares and their impact on the transparency of the joint stock companies. The aim of the thesis is to critically analyze the practical consequences in relation to the change of the share types in connection with the Act on Certain Measures to Increase the Transparency of Joint Stock Companies and the recodification of the private law, on the transparency of joint stock companies. The first chapter addresses the theoretical background of the issue, which is then followed by the scrutiny of the transparency of the joint stock companies in the Czech Republic under the legislation in force until 31st December 2013 and its comparison in the international area. The cornerstone of the thesis lies in the theoretical considerations regarding the change of the type of shares in the Czech regulation and analysis of its practical influence on the transparency of joint stock companies. The final chapter provides a summary of the findings, various alternatives of the regulation and expectations about the future of shares.

Key words Share, form of shares, transparency, transparency of joint stock companies, type of shares, bearer share, registered share. 3

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 6 1

2

Teoretické vymezení pojmů ................................................................................................ 8 1.1

Akcie ............................................................................................................................. 8

1.2

Forma akcií ................................................................................................................... 9

1.3

Podoba akcií ............................................................................................................... 10

1.4

Transparentnost ......................................................................................................... 12

Transparentnost akciových společností v mezinárodním kontextu ................................. 14 2.1

Forma akcií a transparentnost s ohledem na právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013 .................................................................................................................................... 15

2.2 3

4

Mezinárodní kontext .................................................................................................. 21

Právní úprava formy akcií ve znění do 31. 12. 2013 ......................................................... 25 3.1

Akcie na majitele ........................................................................................................ 25

3.2

Akcie na jméno........................................................................................................... 26

Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů v kontextu rekodifikace ........................................................... 29

5

Právní úprava formy akcií ve znění od 1. 1. 2014 ............................................................. 33 5.1

Forma akcií dle nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích .................................................................................................................................... 33

6

5.1.1

Akcie na majitele ................................................................................................ 34

5.1.2

Akcie na jméno ................................................................................................... 34

Vliv ZoTAS a rekodifikace na transparentnost akciových společností v mezinárodním měřítku .............................................................................................................................. 35

7

Celkové zhodnocení a přínos............................................................................................. 39 7.1

Shrnutí poznatků ........................................................................................................ 39

7.2

Odlišné varianty řešení .............................................................................................. 40

7.3

Budoucnost akcií ........................................................................................................ 41

4

Závěr ......................................................................................................................................... 42 Seznam použitých pramenů a literatury .................................................................................. 43 Monografie a knižní publikace.............................................................................................. 43 Odborné články..................................................................................................................... 44 Internetové a další zdroje ..................................................................................................... 44 Judikatura ............................................................................................................................. 49 Právní předpisy ..................................................................................................................... 50

5

Úvod Problematika formy akcií a jejich vlivu na transparentnost akciových společností začala být velmi diskutovaným tématem v souvislosti s plánovanou odlišnou právní úpravou formy akcií v rámci rekodifikace1 soukromého práva v České republice. Diskuze probíhající nejen mezi akademickou obcí, ale rovněž mezi laickou veřejností, byla jedním z prvotních a hlavním podnětem k napsání této diplomové práce. Na základě konzultací a po schválení vedoucím diplomové práce bylo upuštěno od původního záměru věnovat se v práci dle zadání majoritně zákonu č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů2 (dále jen „ZoTAS“). Budu se proto zabývat v souladu s tématem spíše teoretickým vymezením formy akcií a souvislostmi s transparentností akciových společností. Cílem této diplomové práce pak bude kriticky zanalyzovat přínos, který bude mít změna v oblasti právní úpravy formy akcií, na transparentnost akciových společností s nastíněním mezinárodního kontextu. Za tímto účelem se budu v teoretické rovině věnovat srovnání právní úpravy formy akcií účinné do 31. 12. 2013 se změnou, kterou zakotvuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník3 (dále jen „NOZ“), zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)4, (dále jen „ZOK“), a v oblasti samotného procesu transformace akcií již zmíněný ZoTAS. V praktické rovině pak budu rozebírat transparentnost akciových společností v souvislosti právě s formou akcií a demonstrovat možné dopady legislativního vývoje na míru transparentnosti akciových společností, včetně možných únikových strategií využitelných v obchodněprávních vztazích. Míra transparentnosti akciových společností v České republice je pak opět zasazena do relevantního mezinárodního kontextu. Za využití metody kompilace, komparace a kritické analýzy se budu snažit poskytnout ucelený soubor informací o dané problematice, přičemž budu vycházet především 1

Pojmem rekodifikace se rozumí proces, který vedl v České republice k rozsáhlé změně soukromého práva prostřednictvím řady nových zákonů, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2014, zejména pak zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. 2 Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 4 Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014].

6

z tuzemských knižních a elektronických zdrojů, ale budu využívat rovněž zahraniční zdroje, především za účelem nastínění mezinárodního porovnání. Samotný text práce bude strukturovaně členěn do několika kapitol, přičemž první z nich definuje základní pojmy, se kterými se v průběhu práce dále pracuje. Druhá kapitola je věnována transparentnosti akciových společností v mezinárodním kontextu s přihlédnutím k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, jež je sama o sobě náplní následující kapitoly. Čtvrtá kapitola práce se pak samostatně věnuje poměrně detailnímu rozebrání ZoTAS v kontextu rekodifikace a časového období, do kterého je zasazen. Pátá kapitola reaguje na kapitolu druhou a srovnává právní úpravu formy akcií účinnou do 31. 12. 2013 s právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014. Šestá a sedmá kapitola jsou z hlediska hypotézy práce klíčové, neboť se věnují dopadu právní úpravy dle NOZ, ZOK a ZoTAS na míru transparentnosti akciových společností a v závěrečném shrnutí je zejména zhodnocen přínos a de lege ferenda odlišné možnosti právní úpravy, jež by ovlivnily transparentnost akciových společností.

7

1 Teoretické vymezení pojmů Pro účely lepšího pochopení této práce považuji za vhodné úvodem krátce vysvětlit základní pojmy, se kterými budu dále operovat. Jedná se především o pojmy akcie, forma akcií a transparentnost akciových společností. Podoba akcií je termín, který je neodmyslitelně spjatý s formou akcií a který navzdory tématu práce nelze opomenout. Z toho důvodu kromě 3 základních pojmů, které budou v průběhu práce podrobně rozebírány, obsahuje tato kapitola rovněž poměrně detailnější rozbor podoby akcií. Na tento rozbor pak bude oproti základním pojmům dále pouze odkazováno a nebudu se k podobě akcií z hlediska rozsahu a tématu práce již dále podrobně vracet.

1.1 Akcie Akcie je cenný papír vydávaný akciovou společností a vyjadřující právní postavení akcionáře, tj. jeho právo jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku v případě zániku společnosti. Akcie, tvoří charakteristický rys akciové společnosti, bez něhož by se nejednalo o společnost této právní formy. Akcie jsou cenným papírem účastnickým, do něhož jsou inkorporována práva a povinnosti společníka akciové společnosti.5 Povinné náležitosti akcie podle právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2013 (dále také jako „stará právní úprava“) vymezuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 20136 (dále jen „ObZ“) tak, že především určuje minimální rozsah náležitostí, které musí obsahovat každá akcie s tím, že pro některé akcie tento rozsah dále rozšiřuje. Každá akcie musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie a u akcie na jméno i firmu, nebo jméno akcionáře, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise a datum emise.7

5

POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; PIHERA, Vlastimil; RABAN, Přemysl; VÍTEK, Jindřich. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 74. 6 Ust. § 155 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. 7 ŠTENGLOVÁ, Ivana In: DĚDIČ, Jan; ŠTENGLOVÁ, Ivana; KŘÍŽ, Radim; ČECH, Petr. Akciové společnosti. 7., přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 102.

8

Povinné náležitosti akcie podle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2014 (dále také jako „nová právní úprava“) vymezuje ZOK8 tak, že akcie obsahuje označení, že jde o akcii, identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu, označeni formy akcie, ledaže byla akcie vydána jako zaknihovaný cenný papír a u akcie na jméno i jednoznačnou identifikaci akcionáře a údaje o druhu akcie (případně s odkazem na stanovy společnosti). Ze zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění do 31. 12. 20139 (dále jen „ZoCP“) a judikatury Nejvyššího soudu10 vyplývá, že pro platné vydání cenného papíru (tj. i akcie) je nezbytné splnění všech předepsaných náležitostí, nedostatek byť jediné náležitosti způsobí neplatnost cenného papíru. Lze usuzovat, že obdobné vymezení důsledků převezme ve své sjednocující judikatuře Nejvyšší soud v blízké budoucnosti i v případě nesplnění povinných náležitostí dle ZOK. Z mého pohledu poměrně důležitou změnou je vymínění, že akcie nově musí obsahovat označení, že jde o akcii. Ačkoliv v praxi toto označení listina samotné akcie ve většině případů již obsahovala, artikulace této podstatné náležitosti v ZOK v tomto ohledu připomíná právní úpravu charakteristickou pro směnky.

1.2 Forma akcií Stará i nová právní úprava téměř shodně definuje jednotlivé formy akcií jako akcie ve formě na doručitele, označující se jako akcie na majitele a akcie ve formě na řad, označující se jako akcie na jméno. Rozlišovacím kritériem je především skutečnost, zda je akcie vázána na osobu svého vlastníka, a dále zákonem stanovená možnost převodu cenného papíru. Akcie na majitele není vázána na osobu svého majitele, jehož jméno v ní není vyjádřeno a akcionářská práva je z hlediska společnosti oprávněna vykonávat osoba, která akcií disponuje. Převod akcie na majitele je v zásadě neomezitelný. Akcie na jméno je spjata s osobou svého vlastníka, neboť jeho jméno je na ní uvedeno a práva spojená s akcií je oprávněna ve vztahu ke společnosti vykonávat pouze osoba

8

Ust. § 259 zákona č. 90/2012 Sb. Ust. §§ 1, 4 a 5 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 10 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2004, sp. zn. 29 Odo 338/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. 9

9

uvedená v seznamu akcionářů, vedeným akciovou společností a obsahujícím povinné náležitosti akcie a v případě listinné akcie i číslo akcie.11

1.3 Podoba akcií Podle staré právní úpravy je z hlediska terminologie důsledně rozlišována podoba akcií na listinnou a zaknihovanou. Možnost vydávat akcie v zaknihované podobě výslovně upravuje ObZ12, který odkazuje na zvláštní zákon a určuje, že v souladu s tímto zákonem mohou být akcie vydány v listinné podobě (akcie listinné) nebo v zaknihované podobě (zaknihované akcie).13 Eventualitu vydávání akcií v zaknihované podobě stanovuje rovněž zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů14 (dále jen „ZoPKT“), který v platné a účinné podobě stanovuje, že zaknihovaný cenný papír je veden v centrální15 nebo samostatné evidenci cenných papírů, přičemž základním znakem, kterým se zaknihovaný cenný papír odlišuje od imobilizovaných a listinných cenných papírů, je úplná ztráta hmotného substrátu, s nímž by byla spojena práva neoddělitelným způsobem.16 S účinností od 1. 1. 2014 přináší NOZ změnu spočívající v tom, že za cenný papír považuje nadále jen dosavadní cenný papír listinný. Pokud je cenný papír nahrazen zápisem do příslušné, zpravidla elektronické evidence, nejedná se o cenný papír v pravém slova smyslu, ale o zaknihovaný cenný papír, který je věcí odlišnou od cenného papíru. ZOK obsahuje obecné pravidlo17, které stanovuje, že akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, čímž pokrývá obě kategorie a nadále používá jen termín akcie. Pokud úprava směřuje výhradně k akcii jako zaknihovanému cennému papíru, vyjadřuje to speciálním ustanovením (např. § 275 ZOK).18

11

POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 104 – 106. Ust. § 155 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. 13 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 97. 14 Ust. § 91 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 15 Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů je v souladu s § 92 zákona č. 256/2004 Sb., evidence valné většiny zaknihovaných cenných papírů, vydaných podle českého práva vedená centrálním depozitářem a dalšími oprávněnými osobami. 16 DOLEŽALOVÁ, Daniela In: HUSTÁK, Zdeněk; ŠOVAR, Jan; FRANĚK, Michal; SMUTNÝ, Aleš; CETLOVÁ, Klára; DOLEŽALOVÁ, Daniela. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 583. 17 Ust. § 256 zákona č. 90/2012 Sb. 18 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; PIHERA, Vlastimil; VÍTEK, Jindřich. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 61. 12

10

Od 1. 1. 2014 je tedy dle mého názoru stále rozlišováno de facto mezi listinnou a zaknihovanou podobou akcie, z hlediska terminologie ovšem s NOZ přichází pojem cenný papír a zaknihovaný cenný papír. Z teoretického hlediska však rozlišování cenného papíru dle podoby ztratí na významu. Listinný cenný papír (tj. i akcie v listinné podobě) a zaknihovaný cenný papír (tj. i akcie v zaknihované podobě) již nejsou podmnožiny stejného pojmu – cenný papír, nýbrž dvě rovnocenné kategorie věcí movitých. Slovní spojení „listinný cenný papír“ se tak jakožto zbytečné pojmové zdvojení logicky vytrácí z právního řádu. Termín cenný papír sám o sobě již implicitně zahrnuje informaci o tom, že se jedná výhradně o listinu. Tato koncepce je i z hlediska zahraniční komparace představitelná jakožto snaha o nazírání na zaknihovaný cenný papír spíše jako na cenné právo a tím důsledněji reflektující realitu dematerializace. Používat v pojmu označení druhu (zaknihovaný cenný papír), pod který obsah pojmu (cenný papír) nespadá, je však z hlediska pravidel legislativní techniky a logiky jev nežádoucí a přinejmenším matoucí.19 Listinnou podobou (cenný papír dle NOZ) se rozumí faktické zachování sepětí práv vtělených do cenného papíru s materiálním nosičem informace o těchto právech, tedy listinou, podle jejíhož obsahu můžeme rozeznat, o jaký cenný papír se jedná a jaká práva jsou s ním spojena. Podoba zaknihovaná (zaknihovaný cenný papír dle NOZ) je taková, u níž se informace o druhu cenného papíru a právech s ním spojených ukládá pomocí prostředků výpočetní techniky a vytváří se databáze těchto informací, kterou spravuje zákonem určený subjekt. Cenný papír v této podobě neexistuje jako hmotný předmět, jeho nespornou výhodou (na rozdíl od listinné podoby) je však lepší možnost ochrany před jeho ztrátou či zničením a pružnější způsoby zobchodování.20 Stará právní úprava rovněž výslovně upravuje možnost nahrazení více kusů akcií jednou hromadnou listinou, tzv. hromadnou akcií, která obsahuje alespoň ty náležitosti jednotlivých cenných papírů, které stanovil ZoCP a to včetně čísla.21 Nová právní úprava

19

ČECH, Petr. Akcie ve víru rekodifikace aneb nevtělené, zaknihované a kusové akcie v návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. 2011, roč. 3, č. 10, s. 298. 20 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 97. 21 Ust. § 5a zákona č. 591/1992 Sb.

11

takovou možnost přejímá, když určuje, že zastupitelné cenné papíry22 lze nahradit hromadnou listinou. V případě, že je vydána hromadná akcie, obsahuje kromě povinných náležitostí také údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje.23 Kusovou akcií, kterou jako nový pojem zavádí ZOK, není opak hromadné akcie, jak by se mohlo snad na první pohled zdát, nýbrž institut vymezující typ akcií, jejichž vydání musí připustit stanovy společnosti.24 Kusové akcie nemají jmenovitou hodnotu a představují totožné podíly na základním kapitálu, na jednu akcii připadá jeden hlas.25 Kromě výše vymezených povinných náležitostí musí kusová akcie obsahovat navíc označení „kusová akcie“.26 Stará i nová právní úprava v zásadě shodně27 vymezuje imobilizaci akcií, kterou je nutno odlišovat od hromadných akcií. Imobilizace akcií, na což se přiměřeně použijí ustanovení

o

zaknihovaných

akciích,

de

facto

spočívá

v jejich

znehybnění,

tzn. ve fyzickém uschování nebo předání k úschově schovateli (na základě smlouvy o úschově), kterým je zákonem určený subjekt oprávněný vést samostatnou evidenci investičních nástrojů, např. banka.

1.4 Transparentnost Transparentnost lze přeložit jako průhlednost, průsvitnost nebo také jasnost, zřejmost či zřetelnost.28 Pokud se jedná o transparentnost v rámci corporate governance29, jednu z dle mého názoru přiléhavých definic nabízí mezinárodní nevládní nezisková organizace Transparency International, jejímž hlavním cílem je prosazování transparentnosti ve veřejných záležitostech a která definuje tento pojem jako princip, který umožňuje těm, kteří jsou

22

Zastupitelné cenné papíry jsou cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, tj. i akcie. Pro srovnání viz ust. § 516 zákona č. 89/2012 Sb. 23 ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil In: ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil; CILEČEK, Filip; KUHN, Petr; ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 456. 24 ŠTENGLOVÁ, HAVEL, CILEČEK, KUHN, ŠUK, 2013, op. cit., s. 452. 25 POKORNÁ Jarmila. Akcie nová úprava. [online]. cak.cz [cit. 25. 1. 2014]. 26 Ust. § 259 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. 27 Dle nové právní úpravy lze vydat cenný papír vlastníkovi jen za podmínek stanovených v emisních podmínkách cenného papíru (dle staré právní úpravy vydání bez zbytečného odkladu) a není explicitně stanovena smlouva o úschově cenných papírů coby předpoklad k jejich uschování. Pro srovnání viz § 38 zákona č. 591/1992 Sb. a §§ 2413 a 2414 zákona č. 89/2012 Sb. 28 transparentní [online]. ABZ Slovník cizích slov [cit. 25. 1. 2014]. 29 Systém postupů, kterými je obchodní společnost řízena a kontrolována, tj. správa společnosti.

12

ovlivněni správními rozhodnutími, obchodními transakcemi nebo charitativní činností, vědět nejenom základní fakta a údaje, nýbrž také mechanismy a procesy. Jedná se o povinnost veřejných činitelů, manažerů, členů statutárních orgánů a dozorčích rad chovat se viditelně, předvídatelně a srozumitelně.30 Pojem transparentnost lze rovněž definovat jako situaci, ve které podnikání a finanční aktivity jsou realizovány otevřeně bez tajností tak, aby bylo možné věřit, že probíhají férově a čestně.31 Pro účely této práce však považuji za přiléhavou právě definici Transparency International, respektive vyložení transparentnosti jako průhlednosti či předvídatelnosti. Transparentnost obchodní korporace lze charakterizovat rovněž jako všeobecnou dostupnost specifických informací pro subjekty, které stojí vně takové korporace.32

30

Transparency in corporate governance [online]. Economy building [cit. 25. 1. 2014]. Transparency [online]. Cambridge dictionaries online [cit. 25. 1. 2014]. 32 BUSHMAN Robert M., PIOTROSKI Joseph D., SMITH Abbie J. What Determines Corporate Transparency?. Journal of Accounted Research [online]. 2. 5. 2004 [cit. 25. 1. 2014]. 31

13

2 Transparentnost kontextu

akciových

společností

v

mezinárodním

Transparentnost akciových společností mimo jiné souvisí s problematikou anonymní korporátní struktury takových společností. Jsou to pouze kapitálové společnosti a z kapitálových společností pouze ty akciové mohou mít neznámé, anonymní společníky neboli akcionáře. Tato neprůhlednost se ovšem netýká pouze samotných akciových společností, ale rovněž skupin společností, jejímiž členy mohou být akciové společnosti. Například společníkem společnosti s ručením omezeným může být akciová společnost s listinnými akciemi na majitele, jejichž vlastníci (akcionáři) jsou neznámí.33 V takovém případě skuteční vlastníci na první pohled transparentní společnosti s ručením omezeným mohou zůstat efektivně skryti.34 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) ve své zprávě zabývající se právě (ne)transparentností vlastnických struktur a mezinárodním srovnáním států, jejichž jurisdikce tento stav umožňuje, vypočítává, že každá jurisdikce, která poskytuje instrument umožňující jednotlivci efektivní skrytí identity za korporátní mechanismy, za současného nepřiměřeného omezování možností úředních činitelů získat a sdílet informace o skutečných vlastnících a kontroly pro účely regulatorní/dozorové/trestní, zvyšuje náchylnost takových mechanismů k jejich zneužití.35 Jedním z těchto instrumentů jsou podle OECD právě akcie na majitele, které shledává jako atraktivní prostředek k protiprávním účelům. Na druhou stranu zvýšení transparentnosti tuzemských akciových společností s sebou může přinést pozitiva ve formě zvýšení konkurenceschopnosti, vytvoření férového a atraktivního tržního prostředí nebo např. zvýšení výtěžnosti u daně z kapitálových zisků vyplývající z příjmů z převodu cenných papírů, neboť tyto převody již nelze dále před státem skrývat.36 Nezanedbatelnou devizou by bylo rovněž zatraktivnění prostředí pro zahraniční investory, neboť průhlednější prostředí akciových společností s sebou nese snížení rizika korupce. 33

Praktický příklad viz kauza Opencard v kapitole 3.1. VONDRÁČEK, Ondřej. Elektronické cenné papíry Transparentnost korporátních struktur společností. Praha: Auditorium edice Studie, 2013, s. 23-24. 35 Report on the Misuse of Corporate Vehicles for Illicit Purposes [online]. Paříž: OECD Publications, 2001 [cit. 25. 1. 2014]. 36 Návrh na zprůhlednění vlastnictví kapitálových obchodních společností. [online]. sdružení Veřejnost proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. 34

14

V Indexu vnímání korupce pro rok 2013, provedeném nevládní organizací Transparency International, zaujímá Česká republika spolu s Bahrajnem, Chorvatskem a Namibií dělené 56. – 59. místo z celkově 177 hodnocených zemí a teritorií po celém světě. Česká republika tak zaostává nejenom za všeobecně známými nekorupčními zeměmi, jako jsou např. Finsko (4. místo), Švédsko (5. místo), Norsko (6. místo), ale pro mě osobně poměrně překvapivě i např. za Polskem (38 – 39. místo), Slovenskem (43. – 44. místo) či Španělskem (40. místo).37 Na základě jiné studie, provedené švýcarským institutem (International Institute for Management Development – IMD) Česká republika klesla z 33. na 35. místo mezi 60 sledovanými zeměmi v hodnocení konkurenceschopnosti, přičemž mezi indikátory patří i pro Českou republiku problematické body jako právě korupce, byrokracie, vysoké zdanění práce, nestabilní hospodářská politika či netransparentnost.38 Z těchto výzkumů vyplývá skutečnost, že pokud se chce Česká republika přiblížit v transparentnosti, konkurenceschopnosti a boji proti korupci západním, či severským zemím, je nutné zlepšit určité aspekty interního fungování ekonomiky, např. zveřejňování smluv na internetu (v rozumné míře, např. od určité hodnoty transakce); rigidnější forma zákonů v oblasti finančního práva, především daňových zákonů; rozkrytí akcionářské struktury akciových společností, apod.

2.1 Forma akcií a transparentnost s ohledem na právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013 Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA) zveřejnila v lednu 2013 zprávu, ze které vyplývá, že více než 96% (24 151) akciových společností registrovaných v České republice emitovalo akcie v listinné podobě, přičemž nadpoloviční většina z nich (53,5%, resp. 13 411 akciových společností) mělo listinné akcie na majitele.39 Z této statistiky vyplývá oblíbenost anonymní struktury akcionářů mezi akciovými společnostmi v České republice. Jak již bylo řečeno výše, v případě vydání listinných akcií na majitele je vzhledem k jejich neomezitelnému převádění téměř nemožné s jistotou zjistit jejich konečného 37

CORRUPTION PERCEPTIONS INDEX 2013. [online]. Transparency International. [cit. 25. 1. 2014]. TÁBORSKÝ, Jiří. Studie švýcarského institutu: Proč je Česko méně konkurence schopné. ceskapozice.cz [online]. 30. 5. 2013 [cit. 25. 1. 2014]. 39 ČEKIA: Více než polovina akciových společností v ČR má utajeného vlastníka [online]. Bisnode Česká republika a.s., vedoucí poskytovatel ekonomických informací o firmách. [cit. 25. 1. 2014]. 38

15

vlastníka, tedy fyzickou osobu, která svým přímým působením ovlivňuje chod dané akciové společnosti. Z ekonomicko-právního hlediska chod společnosti ve věcech každodenní potřeby řídí představenstvo, ovšem v případě dlouhodobého směřování společnosti a realizace jejích zájmů, jsou to právě akcionáři, respektive majoritní akcionář(i), kdo rozhoduje. Na rozdíl od společností s ručením omezeným ovšem akcionáři nejenom, že neručí ani do výše svých nesplacených vkladů a nemají tudíž de iure žádnou odpovědnost ze svého působení, akcionáři na rozdíl od společníků společnosti s ručením omezeným ani nefigurují ve výpise z veřejných rejstříků. Jedinou výjimku představuje v tomto ohledu akciová společnost s jediným akcionářem, která má povinnost jeho uvedení v obchodním rejstříku.40 I tato povinnost je ovšem pouze informativního charakteru, která nevypovídá s krystalickou přesností o faktickém držení samotných akcií a tedy prosazování moci z toho pramenící. Právě z tohoto důvodu, v případě emise akcií na majitele v listinné podobě, nastává celá řada potenciálních problémů a rizik ve zjistitelnosti, průhlednosti, tj. transparentnosti akcionářské struktury. Jedním z takových rizik je bezesporu možnost daňových úniků. Absence téměř jakékoliv registrace skutečného vlastníka listinných akcií na majitele v objektivně zjistitelném rejstříku a možnost transferu samotné listiny pouhým fyzickým předáním jsou dva charakteristické rysy, které v případě neuvedení příjmů ze zisků z prodeje akcií v daňovém přiznání, činí možnost detekování takové činnosti pro finanční úřady téměř nemožným.41 Dalším rizikem vyplývajícím z možnosti fyzického předání listinné akcie bez nutnosti písemné smlouvy jsou nezjistitelné převody často vysokých majetkových hodnot. Listinné akcie na majitele tak mohou sloužit jako podstatný prostředek k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Vždyť jedním ze dvou základních smyslů a účelů zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, je právě uchování stop po přesunech majetku, včetně záznamu o tom od koho, prostřednictvím koho a ke komu se tyto prostředky přemisťovaly.42 Je proto

40

Ust. § 36 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb. (v nové právní úpravě § 48 odst. 1 písm. k) zákona č 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014].) 41 Anonymní akcie. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. 42 Důvodová zpráva k zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014].

16

s podivem, že ačkoliv mají osoby včetně podnikatelů a dalších právnických osob43 povinnost identifikovat a kontrolovat osoby, jež se účastní obchodů, v rámci kterých se převádějí částky přesahující 15.000,- eur, u převodů listinných akcií na majitele obdobná povinnost neexistuje. V praxi to znamená, že převod částky v hodnotě 15.000,- euro a vyšší44 bude podléhat kontrole a povinnostem dle zákonů proti praní špinavých peněz, převod listinných akcií na majitele, jejichž hodnota může být několikanásobně vyšší a které na sebe fakticky berou roli bankovek o vysoké nominální hodnotě, této kontrole a povinnostem podléhat nebudou. Jejich fyzické předávání (v případě, že protihodnotou nejsou peníze – mohou to být služby, směnky, jiné akcie, apod.) tak umožňuje nekontrolovatelné převádění nijak neomezených finančních hodnot. 45 Listinné akcie na majitele dále umožňují fiktivní výkon akcionářských práv. Právním vlastníkem těchto akcií je fyzický držitel listin, předpokládá se, že takovým držitelem je právě skutečný akcionář, vykonávající svá práva, která jsou inkorporována do listiny akcie. Stačí však, aby tento skutečný vlastník předal akcie jakékoliv jiné osobě, a tato osoba se stane akcionářem, například pro účely valné hromady či vybrání dividendy. Tato osoba, odlišná od skutečného vlastníka akcie, vykoná vůči akciové společnosti příslušný právní úkon (hlasování na valné hromadě, výběr dividendy, apod.) a předá dotčené listinné akcie na majitele zpět původnímu akcionáři, případně i s výnosem z vybrané dividendy.46 Skutečný akcionář tak zůstane po celou dobu efektivně skryt a není znám dokonce ani příslušné společnosti.47 Dalším a jedním z nejdůležitějších problémů s listinnými akciemi na majitele je problematika zneužívání veřejných prostředků, respektive manipulace a korupce v oblasti veřejných zakázek. Zadávání veřejných zakázek je upraveno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Jednou ze tří základních zásad provázejících zadávání všech veřejných zakázek, včetně veřejných zakázek

43

Taxativní výčet povinných osob obsahuje § 2 zákona č. 253/2008 Sb. Ust. § 9 odst. 1 a § 28 zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 45 VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 26. 46 Loajalitu osoby pověřené výkonem práv spojených s akcií pro skutečného akcionáře zpravidla zajišťuje podpis bianco směnky touto osobou ve prospěch skutečného akcionáře. 47 Návrh na zprůhlednění vlastnictví kapitálových obchodních společností. [online]. Sdružení Veřejnost proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. 44

17

malého rozsahu, jejichž zadávání nepodléhá nutně ZVZ48, je zásada transparentnosti. Judikatura interpretuje porušení zásady transparentnosti tak, že pokud jsou v zadavatelově postupu

shledány

takové

prvky,

které

by

zadávací

(výběrové)

řízení

činily

nekontrolovatelným či hůře kontrolovatelným, nečitelným, a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, je zadávací (výběrové) řízení netransparentní. Podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný49. V praxi dochází často k porušení této zásady a to i v souvislosti s existencí neprůhledné struktury některých uchazečů. Jedním z příkladů může být nedávná tzv. kauza Opencard, kdy došlo k porušení ZVZ Hlavním městem Prahou a Dopravním podnikem hlavního města Prahy.50 V obecné, statistické rovině se možnou paralelou mezi ziskovostí akciových společností v případě veřejných zakázek (mírou nadhodnocení zakázky a výběrem díky speciálně nastaveným technickým kvalifikačním předpokladům či hodnotícím kritériím) a formou akcií, jež byly emitovány, zabývali v rámci rozboru projektu zIndex studenti doktorského programu Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Z jejich závěrů stojí za zmínku především, že statisticky lze tvrdit, že společnosti

48

Ust. § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 49 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 15. 09. 2010, sp. zn. 1 Afs 45/2010. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. 50 Zadavatel v této kauze uzavřel celkem sedm smluv s uchazečem HAGUESS, a.s. (vybraným uchazečem z předchozího otevřeného řízení), na základě jednacího řízení bez uveřejnění (tento typ zadávacího řízení patří jednoznačně k nejméně průhledným a transparentním způsobům zadávání veřejných zakázek a právě z toho důvodu ZVZ stanovuje poměrně přísné podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být jako zadávací řízení zvoleno právě jednací řízení bez uveřejnění), aniž by pro tento typ zadávacího řízení byly splněny zákonné podmínky (Pro srovnání viz Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 4. 2012, sp. zn. ÚOHS-S37/2010/VZ, které bylo potvrzeno Rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 09. 2013 sp. zn. ÚOHS-R97,102/2012/VZ. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 25. 1. 2014].) Jak vyplývá z oficiálních stránek ÚOHS, za porušení ZVZ při uzavírání série smluv byly Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže uloženy sankce ve výši 600.000,- Kč Hlavnímu městu Praze a 500.000,- Kč Dopravnímu podniku hlavního města Prahy. Společnost HAGUESS, a.s. není ke 25. 1. 2014 dohledatelná v obchodním rejstříku a jednou z aktualit na internetových stránkách této společnosti je informace o tom, že společnost HAGUESS, a.s. ke dni 1. 1. 2013 uzavřela smlouvu o prodeji části podniku společnosti eMoneyServices s.r.o., jejímž jediným společníkem je dle výpisu z obchodního rejstříku společnost eMoneySolutions, a.s., tedy společnost, která má vydané akcie (100ks kmenových akcií) na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100.000,- Kč. Jediným akcionářem této společnosti je společnost EMONEY GROUP B. V. se sídlem v Nizozemsku. Koneční akcionáři jsou tedy přinejmenším stěží dohledatelní a nelze tudíž vyloučit (ale ani potvrdit), že zadavatel není/nebyl nepřímým podílníkem na společnosti benefitující z této veřejné zakázky.

18

s listinnými akciemi na majitele dosahují v rámci realizace veřejných zakázek signifikantně vyšších zisků než společnosti ostatní. Z pohledu zadavatele pak bylo potvrzeno, že veřejné zakázky s vítěznou společností s akciemi na majitele v listinné podobě, tj. méně transparentní společností, jsou pro veřejné zadavatele méně výhodné z hlediska počtu uchazečů a dosaženého rozdílu mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a konečnou cenou, za kterou se veřejná zakázka realizuje.51 S negativními dopady neprůhledných akcionářských struktur na férovost a řádnost při zadávání veřejných zakázek se určitým způsobem vypořádává samotný ZVZ, který v platném znění obsahuje ustanovení, jež mimo jiné ukládá dodavatelům, majícím formu akciové společnosti, povinnost odevzdat jako součást nabídky do veřejné zakázky seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10% základního kapitálu.52 Podstatným detailem zmíněného ustanovení ovšem je, že tento seznam je vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek. Z tohoto důvodu má tento krok v praxi pro rozkrytí akcionářských struktur dodavatelů pouze minimální přínos, neboť po skončení lhůty pro podání nabídek se může vlastník akcií se souhrnnou jmenovitou hodnotou přesahující 10% základního kapitálu významně a poměrně pružně změnit. Určitá snaha o omezení účasti akciových společností s anonymními akciemi na veřejných zakázkách přišla s novelou, kterou přinesl zákon č. 179/2010 Sb.53, zakotvující tři nové požadavky v základních kvalifikačních předpokladech dle ZVZ54. Ustanovení, které v rámci pozměňovacích návrhů v průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně prosadil poslanec Jiří Polanský55, požadovalo, aby dodavatelé v rámci splnění základních kvalifikačních předpokladů, mají-li formu akciové společnosti, měli vydány pouze akcie na jméno a předložili seznam akcionářů aktuální ke lhůtě pro podání nabídek. Tento požadavek nabyl účinnosti spolu s novelou dne 15. 9. 2010, byl však v rámci novelizace

51

CHVALKOVSKÁ, Jana; JANSKÝ, Petr; SKUHROVEC, Jiří. Listinné akcie na majitele a veřejné zakázky. Politická ekonomie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2012, ročník 60, č. 2012/3, s. 349 – 362. 52 Ust. § 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. 53 Zákon č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 54 Ust. § 53 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. 55 Viz Sněmovní tisk č. 833/3, Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 25. 1. 2014].

19

zákonem č. 423/2010 Sb.56, téměř záhy, s účinností od 30. 12. 2010 opět zrušen. Důvodem zrušení byla především diskriminace a značný zásah do právní jistoty dodavatelů, neboť novelizací byli paušálně z veřejných zakázek vyloučeni všichni dodavatelé, kteří mají formu akciové společnosti s akciemi vydanými na majitele, bez ohledu na skutečnost, jestli se jedná o listinné nebo zaknihované cenné papíry. Kromě toho nelze opomenout ani rozpor se základními zásadami Evropské unie (zásada volného pohybu služeb a zboží Smlouvy o fungování Evropské unie) jakož i s dalšími ze základních zásad (svobody usazování, svobodného poskytování služeb, rovného zacházení a zákazu diskriminace). 57 Obecně se domnívám, že zákony by měly být výsledkem práce specializované skupiny legislativních výborů a neměly by být v rámci legislativního procesu měněny v podstatných částech formou pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců. Pokud jde o mne, jednalo se v tomto případě o dobrý úmysl ze strany poslance, ovšem z hlediska důsledků naprosto nedomyšlený a nezvládnutý, neboť jediným důsledkem by bylo kromě potenciální žaloby ze strany Evropské komise pro porušení komunitárního práva, také účelové zakládání dceřiných společností s ručením omezeným akciovými společnostmi. Zařazení výše zmíněného požadavku58 mezi základní kvalifikační předpoklady je dle mého názoru nekoncepční a zcela proti smyslu a účelu. De lege ferenda se domnívám, že by bylo přiléhavější zpřísnit již výše zmíněný požadavek na odevzdání aktuálního seznamu akcionářů, např. stanovením jasných a efektivních sankcí v případě porušení této povinnosti, nebo výslovného stanovení povinnosti neměnit akcionářskou strukturu oproti odevzdanému seznamu minimálně po dobu zadávací lhůty nebo po dobu stanovenou zadavatelem. Další možností by pak bylo restriktivní omezení akciových společností s anonymními akciemi účastnit se zadávacích řízení některých veřejných zakázek (nadlimitní veřejné zakázky od určitého limitu, významné veřejné zakázky, apod.), které by muselo být samozřejmě zadavatelem řádně odůvodněno a jež by ze zadávacích řízení paušálně nevylučovalo všechny akciové společnosti s listinnými akciemi, jako tomu bylo u výše popsaného návrhu poslance Polanského. 56

Zákon č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 57 Důvodová zpráva k zákonu č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 58 Dodavatelé, mající formu akciové společnosti mohou mít vydány pouze akcie na jméno a musí v nabídce předložit seznam akcionářů aktuální ke lhůtě pro podání nabídek.

20

2.2 Mezinárodní kontext Začátkem roku 2011 se v českých médiích objevil poměrně virálně sdílený názor ohledně anonymity a transparentnosti akcionářských struktur společností spočívající v tom, že dle zprávy OECD ohledně spolupráce v daňových záležitostech za rok 201059 (dále jen „zpráva OECD“) na světě existují pouze tři země, které povolují naprosto anonymní akcie, přičemž se jedná o tichomořské Marshallovy ostrovy, Nauru a právě Českou republiku.60 Tento názor, který se později stal poměrně vděčným lobbistickým a politickým nástrojem, přisuzuji záměrné či nedbalostní desinterpretaci zprávy OECD a je samozřejmě zcela chybný, což ve svém článku potvrzují i Chvalkovská, Janský, Skuhrovec61. Vondráček62 uvádí tuto desinformaci na pravou míru, když dovozuje, že na základě analýzy uvedené zprávy OECD je možné státy rozdělit podle (pro účely této práce) tří základních přístupů k problému anonymních struktur akciových společností: 1. Jurisdikce, kde jsou anonymní akcie (akcie na majitele) zakázány (40 zemí) – např. Belgie, Itálie, Maďarsko, Spojené státy americké, Švédsko, atd. 2. Jurisdikce, kde jsou anonymní akcie povoleny pouze v zaknihované podobě (21 zemí) – např. Dánsko, Francie, Kypr, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, atd. 3. Jurisdikce, kde jsou anonymní akcie povoleny v zaknihované i listinné podobě (27 zemí) – např. Česká republika, Irsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie, atd. Na rozdíl od zprávy OECD má mnohem větší vypovídací hodnotu pro mezinárodní srovnání míry transparentnosti struktur obchodních společností např. zpráva Evropské centrální banky ohledně transparentnosti korporátních struktur63 (dále jen „zpráva ECB“), neboť se na rozdíl od zprávy OECD přímo zaměřuje na otázku identifikace konečných

59

Tax Co-operation 2010: Towards a Level Playing Field – Assessment by the Global Forum on Transparency and Exchange of Information. OECD. 2010, 297 s. 60 Pro srovnání viz např. HOLUB, Petr. Česko je ráj anonymních akcií. Pak už jen ostrov Nauru. [online]. aktualne.centrum.cz, 30. 11. 2011. [cit. 25. 1. 2014].; ZAORÁLEK, Lubomír. Vláda boj s korupcí a proti anonymnímu vlastnictví jen předstírá. [online]. blog.aktualne.centrum.cz, 08. 06. 2011. [cit. 25. 1. 2014].; Ohledně rušení anonymních akcií hlásí vláda i opozice shodu. [online]. ceskatelevize.cz, 17. 2. 2013. [cit. 25. 1. 2014]. 61 CHVALKOVSKÁ, JANSKÝ, SKUHROVEC, 2012, op. cit., s. 350. 62 VONDRÁČEK, Ondřej. Elektronické cenné papíry Transparentnost korporátních struktur společností. Praha: Auditorium edice Studie, 2013, 393 s. 63 Market Analysis of Shareholder Transparency Regimes in Europe. [online]. Evropská centrální banka, 11. 2. 2011. [cit. 25. 1. 2014].

21

majitelů obchodních společností a poskytuje informace o způsobu, jakým je tato dohledatelnost realizována, tj. prostřednictvím centrálního depozitáře, depozitářů vedoucích účty cenných papírů mimo centrálního depozitáře či jinými způsoby.64 Ačkoliv určité země stále umožňují akciovým společnostem vydávání anonymních akcií v listinné i zaknihované podobě, v některých případech se tak zejména vzhledem k listinné podobě děje s určitými restrikcemi, které se v posledních letech zpřísňují. Ve Švýcarsku tak nelze vydat listinné akcie na majitele (tzv. „bearer shares“), aniž by došlo k jejich uložení u depozitáře, tj. jedná se o obdobu imobilizace, kterou zná rovněž český právní řád (více viz kapitola 6). Ve Velké Británii je dohledatelnost držitelů listinných akcií na majitele zajištěna prostřednictvím oznámení, zasílaného akciovou společností přes depozitáře ke konečnému majiteli akcie, který je povinen do 48 hodin vyplnit stanovené údaje (jméno, adresa, počet cenných papírů, případně identifikace depozitáře). Nesplnění povinnosti je trestněprávně sankcionováno.65 Velká Británie podobně jako řada dalších zemí zvažuje do budoucna absolutní zákaz vydávání listinných akcií na majitele.66 V Irsku je omezení stanoveno formou horní hranice pěti procent akcií v akciové společnosti, které lze vlastnit anonymně.67 Některé země uvedené ve zprávě OECD z roku 2010 prošly legislativním vývojem a k dnešnímu dni tak listinné akcie na majitele nelze vydat např. v Rakousku68. Česká republika je plně srovnatelná s celou řadou dalších zemí v několika ohledech. Předně Česká republika nejen, že zná zaknihované akcie, nýbrž některé společnosti mohou vydávat akcie pouze v této podobě. Těmito společnostmi jsou zejména finanční instituce, tj. banky69 a pojišťovny70 v případě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, atd.71 Celá řada

64

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 35. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 39. 66 Viz Britain considers ban on bearer shares, acts on G8 transparency push. [online]. Evropská centrální banka, 15. 7. 2013. [cit. 25. 1. 2014]. 67 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 68 Pro srovnání viz VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 37. 69 Ust. § 20 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. 65

22

dalších zákonů pak předepisuje povinnou formu a případně i podobu akcií, které musí některé právnické osoby za určitých okolností vydávat a omezuje tak jejich možnost anonymity akcionářské struktury. Příkladem může být penzijní fond vydávající pouze akcie na jméno72; udělení povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, udělení povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu nebo pro činnost centrálního depozitáře (obojí Českou národní bankou) jen akciové společnosti, která vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie73; získání licence nebo registrace na provozování rozhlasového a televizního vysílání jen akciovou společností vydávající akcie na jméno74, apod.75 Dále v České republice obdobně jako v některých dalších zemích mají společnosti povinnost pravidelně zveřejňovat v obchodním rejstříku údaje o svých významných společnících (s podílem nad 20%)76. Tato informace o společnících s podstatným vlivem by se měla nacházet v příloze k účetní závěrce, kterou mají společnosti zakládat do sbírky listin obchodního rejstříku, má však pouze informativní charakter. Účetní závěrka nadto nezobrazuje akcionáře společnosti kontinuálně. Kromě toho velké množství akciových společností neplní povinnost ukládání účetní závěrky do obchodního rejstříku nebo neuvede informaci o akcionářích s podílem nad 20%. Konečné účetní závěrky, jsou-li ukládány do obchodního rejstříku v souladu se zákonem v plné verzi, poskytnou informativní údaje o akcionářích nad 20% pouze zpětně, v nejlepším případě se zpožděním několika měsíců.77 Z hlediska počtu akciových společností v České republice je v zásadě nemožné odhalovat porušování povinností uveřejnění povinných informací včetně účetních závěrek v obchodním rejstříku. Uveřejnění informace se zpožděním několika měsíců 70

Ust. § 6 odst. 5 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. 71 Anonymní akcie ve světě – srovnání s ČR. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. 72 Ust. § 4 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. 73 Ust. § 6 odst. 1, § 38 odst. 1 písm. a) a § 103 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb. 74 Ust. § 3a odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. 75 ŠTENGLOVÁ, Ivana In: ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš; a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13 vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 514. 76 Ust. § 39 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. ve spojení s § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. 77 VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 41.

23

nabízí opět prostor pro změnu akcionáře v průběhu tohoto období, aniž by tím došlo de facto k porušení zákona. Právě v tomto tkví jeden z problematických bodů České republiky ve vztahu k ostatním zemím. Dále na rozdíl od jiných zemí z již v kapitole 2.1 zmíněné statistické zprávy agentury ČEKIA vyplývá enormně velké procento akciových společnost v České republice s neprůhlednou akcionářskou strukturou ve formě listinných akcií na majitele. V porovnání např. s Rakouskem s obdobným počtem obyvatel jako Česká republika, je počet akciových společností V České republice asi sedmkrát vyšší.78 Z výše zmíněného je patrné, že Česká republika podobně jako řada zemí, které stále umožňují akciovým společnostem vydávat listinné akcie na majitele, zná určité restrikce a mantinely, je nutné si však klást otázku, do jaké míry jsou tyto způsoby účinnou regulací anonymity akcionářů v České republice.

78

Anonymní akcie ve světě – srovnání s ČR. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 25. 1. 2014].

24

3 Právní úprava formy akcií ve znění do 31. 12. 2013 Podle formy cenného papíru rozeznává ZoCP ve znění do 31. 12. 2013 cenné papíry na doručitele, cenné papíry na řad a cenné papíry na jméno.79 „Cenné papíry na doručitele se též označují jako au porteur papíry, cenné papíry na řad jako ordrepapíry a cenné papíry na jméno jako rektapapíry.“80 ObZ ve znění do 31. 12. 2013 oproti tomu uvádí, že akcie může znít na jméno (akcie na jméno) nebo na majitele (akcie na majitele).81 Tuto rozdílnou terminologii sjednocuje ZoCP82, podle nějž jsou cenné papíry, které označuje zvláštní právní předpis jako cenné papíry na majitele, cennými papíry na doručitele. Pokud dále právní předpis označuje cenný papír jako cenný papír na jméno a současně umožňuje jeho převod rubopisem, vztahují se na takový cenný papír ustanovení upravující cenné papíry na řad.83 Vztah těchto ustanovení zákonů vyjadřují v učebnicích obchodního práva schémata, která de facto vyjadřují, že nad rámec již řečeného, cennému papíru na jméno dle ZoCP neodpovídá z hlediska akcií žádná forma. Společnost může emitovat akcie obou forem, obligatorní součástí stanov je však v takovém případě určení, kolik akcií zní na jméno a kolik na majitele.84 Z judikatury pak vyplývá, že právě forma akcií uvedená ve stanovách společnosti a zapsaná v obchodním rejstříku je pro posouzení formy akcií rozhodující.85

3.1 Akcie na majitele Akcie na majitele (jak již bylo řečeno v kapitole 1.2) neobsahuje jméno svého majitele, není na osobu majitele vázána a jednotliví akcionáři jsou tudíž pro společnost anonymní. Akcionářská práva je z hlediska společnosti oprávněna vykonávat osoba, která předloží listinnou akcii nebo ten, kdo k rozhodnému dni prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního právního předpisu, že akcie je pro něho 79

Ust. § 3 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb. ŠTENGLOVÁ IVANA In: DĚDIČ, Jan; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Zákon o cenných papírech. Komentář. 1 vyd. Praha: C. H. Beck, 1997, s. 18. 81 Ust. § 156 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. 82 Ust. § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 591/1992 Sb. 83 POKORNÁ, Jarmila In: BALABÁN, Petr; FALDYNA, František; KOBLIHA, Ivan; MAREK, Karel; POHL, Tomáš; POKORNÁ, Jarmila; ROZEHNALOVÁ, Naděžda; TOMSA, Miloš; VEČERKOVÁ, Eva; VÍTEK, Jindřích. Obchodní právo MERITUM. 2. Aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 478. 84 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 104. 85 Viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 981/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. 80

25

uložena.86 Z judikatury dále vyplývá, že bez předložení samotné listiny akcie nebo předložení výpisu z účtu majitele (případně registru emitenta) nelze právo s ní spojené vykonat.87 Na druhou stranu je nutné podotknout, že akciová společnost není povinna pro účely připuštění účasti a možnosti hlasování akcionáře na valné hromadě zkoumat, zda je skutečným vlastníkem dle evidence s výjimkou, kdy není v dobré víře, tedy ví nebo je jí prokázáno, že tato osoba majitelem akcií evidovaných na jejím účtu není. Takové osobě pak společnost výkon akcionářských práv umožnit nemůže.88 Akcie na majitele mohou být emitovány v listinné i zaknihované podobě (s výjimkami uvedenými v kapitole 2.2), přičemž plnou anonymitu akcionáře zajišťuje pouze podoba listinná. Skutečnost, že u zaknihovaných akcií ve formě na majitele lze za určitých okolností dohledat jejich vlastníka z výpisu z evidence cenných papírů, z nich však dle odborné literatury89 a judikatury90 nečiní akcie na jméno. Akcie na majitele je převoditelná neomezeně.91 Z odborné literatury vyplývá, že k převodu akcie na majitele je nutná smlouva, která však nemusí mít písemnou podobu a akcie na majitele je převoditelná samotným předáním neboli tradicí.92 Z hlediska posouzení platnosti smlouvy lze usuzovat, že by měla splňovat podstatné náležitosti kupní (případně darovací smlouvy), tj. určení akcií, které jsou převáděny a stanovení kupní ceny (v případě darování pouze určení akcií).

3.2 Akcie na jméno Akcie na jméno (jak již bylo řečeno v kapitole 1.2) je spjata s osobou svého vlastníka, obsahuje jeho jméno. ObZ ukládá společnosti, která vydala akcie na jméno, vést jmenný seznam akcionářů, do kterého zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitou hodnotu, firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem a v případě listinné akcie na jméno číselné označení akcie a změny

86

Ust. § 156 odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb. Pro srovnání viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2337/2000. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. 88 Viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 901/2000. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. 89 Pro srovnání viz např. ČERNÁ, Stanislava. Zaknihované akcie a anonymita akcionáře v české, francouzské a německé úpravě. Právní praxe v podnikání. 1994, č. 2, s. 6 – 10. 90 Viz Usnesení NS ČR, sp. zn. 29 Odo 981/2005. 91 Ust. § 156 odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb. 92 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 105. 87

26

těchto údajů. ObZ připouští, aby stanovy společnosti, která vydala akcie na jméno v zaknihované podobě, určily, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů. 93 Práva spojená s akcií je oprávněna vykonávat osoba vedená v seznamu akcionářů, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti. V takovém případě je oprávněn vykonávat akcionářská práva majitel akcie, ovšem pouze za předpokladu, že nezpůsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů.94 Vlastník akcie tak musí např. v případě nezaznamenaného převodu akcie prokázat, že akcii platně nabyl a že seznam akcionářů neodpovídá skutečnosti. Teprve poté je oprávněn vykonat práva spojená s akcií. ObZ upravuje současně výjimky95, kdy je práva spojená s akcií oprávněna vykonat jiná osoba, i když není zapsána v seznamu akcionářů: v případě spoluvlastnictví akcie vykonává práva spojená s akcií spolumajiteli určený společný zmocněnec; v případě úmrtí akcionáře je pak oprávněn vykonávat práva s akcií spojená dědic nebo opět společný zmocněnec, je-li dědiců více.96 Akcie na jméno je možné vydávat stejně jako akcie na majitele v listinné nebo zaknihované podobě. Pro převod akcie na jméno je opět nutná smlouva, která s ohledem na ObZ97, odbornou literaturu98 a judikaturu99 nemusí mít písemnou podobu, a vedle toho záznam v rubopise a její předání. V rubopise musí být identifikován nabyvatel akcie a rovněž uveden den převodu. Účinnost převodu vůči společnosti nastává zápisem o změně osoby akcionáře v seznamu akcionářů, který musí být proveden bez zbytečného odkladu po prokázání změny.100 Pokud v případě převodu akcie na jméno chybí náležitá indosace, nemůže dojít k účinnému převodu vlastnictví akcie.101 Na rozdíl od akcií na majitele, v případě akcií na jméno mohou stanovy omezit, nikoliv však vyloučit jejich převoditelnost. Odborná literatura toto zákonné omezení převoditelnosti 93

ŠTENGLOVÁ, Ivana In: DĚDIČ, ŠTENGLOVÁ, KŘÍŽ, ČECH, 2012, op. cit., s. 106 - 107. Ust. § 156 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. 95 Ust. § 156 odst. 9 a 10 zákona č. 513/1991 Sb. 96 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 106. 97 Ust. § 3 odst. 3, § 18 a § 19 zákona č. 591/1992 Sb. s odkazem na § 156 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb. 98 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 106. 99 Viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 29 Odo 346/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. 100 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 106. 101 Pro srovnání viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 29 Odo 2295/2010. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. 94

27

označuje jako vinkulaci akcií. Omezení převoditelnosti musí být zapsáno do obchodního rejstříku102 a musí vyhovovat především požadavkům na právní úkony, tj. musí být především dostatečně určité a svou formulací nesmí fakticky obcházet ustanovení ObZ o zákazu vyloučení převoditelnosti akcií na jméno. Podmínkou převoditelnosti bývá nejčastěji souhlas orgánů společnosti s převodem (stanovy společnosti mohou určit, ve kterých případech je orgán společnosti povinen souhlas udělit a ve kterých nikoliv) nebo další, např. cenové podmínky. Z hlediska tématu této práce je nutné akcentovat fakt, že na rozdíl od akcií na majitele, akcie na jméno se uplatňují především tam, kde není žádoucí anonymita akcionářů a to ať už z vůle samotných akcionářů, nebo nutnosti udržet si z důvodů veřejného zájmu (dohled nad kapitálovým trhem u investičních společností, penzijních fondů, apod.) přehled nad strukturou společníků akciové společnosti. Akcionáři se tak pomocí akcií na jméno snaží zachovat si kontrolu nad množstvím akcií v majetku jednotlivých společníků a jejich spolehlivou identifikací a zabránit tak zejména případnému nepřátelskému odkupování akcií.103

102 103

Ust. § 36 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb. POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, POKORNÁ, PIHERA, RABAN, VÍTEK, 2009, op. cit., s. 107 – 108.

28

4 Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů v kontextu rekodifikace Tato kapitola je svým způsobem na pomezí mezi starou a novou právní úpravou, neboť se týká zákona, který se vypořádává se situací, kdy s účinností ZOK není možné nově emitovat listinné akcie na majitele, avšak platnost dříve vydaných těchto akcií není dotčena. Návrh zákona, jehož hlavním účelem již podle názvu a dle důvodové zprávy, je zvýšení transparentnosti akciových společností, byl jako sněmovní tisk 715/0 vládou předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne 18. 6. 2012, tzn. bezmála tři měsíce poté, kdy byl ve Sbírce zákonů publikován, a tudíž nabyl platnosti NOZ a ZOK. ZoTAS však procházel legislativním procesem téměř rok a jeho účinnost nastala ke dni 30. 6. 2013, po uplynutí třiceti denní legisvakanční lhůty. ZoTAS, jehož předmětem je proces transformace listinných akcií na majitele a s tím související změny, tak připravuje půdu pro novou koncepci akcií na majitele dříve, než samotný ZOK nabude účinnosti. Z důvodové zprávy104 vyplývá, že o přijetí samostatného zákona, regulujícího proces transformace listinných akcií na majitele, bylo rozhodnuto už při projednávání ZOK v Poslanecké sněmovně, přičemž hlavním důvodem bylo posunutí okamžiku transformace na dřívější termín a to nezávisle na nabytí účinnosti ZOK. Nutnost přijetí samostatného zákona pak vyplývá ze samotné povahy ZOK, který neobsahuje pravidla pro změnu akcií a proces postupu v případě, že akcionáři listinné akcie na majitele společnosti nepředloží. ZoTAS hned v úvodních ustanoveních105 zakládá fikci změny formy listinných akcií na majitele u těch společností, které nerozhodly o jejich zaknihování či imobilizaci. Dále se konstruuje zákonná domněnka, že dojde ke změně stanov tak, aby byly v souladu se zákonem, a to ve lhůtě do 30. 6. 2014.106 ZOK v přechodných ustanoveních107 upravuje, že ta ujednání společenských smluv108, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK se od 1. 1. 2014 zrušují, přičemž obchodní korporace uvedou listiny do souladu se zákonem ve lhůtě do 30. 6. 2014, pod případnou sankcí soudního zrušení obchodní korporace 104

Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb. Ust. § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 134/2013 Sb. 106 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb. 107 Ust. § 777/ odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb. 108 Má se za to, že pojem společenská smlouva použitý v tomto ustanovení je obsahově shodný s pojmem dle ust. § 3 odst 3 zákona č. 90/2012 Sb., tudíž se jím rozumí rovněž stanovy či zakladatelská listina. Pro srovnání viz ŠTENGLOVÁ, HAVEL, In: ŠTENGLOVÁ, HAVEL, CILEČEK, KUHN, ŠUK, 2013, op. cit., s. 981. 105

29

s likvidací na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, které svědčí právní zájem (po marném uplynutí dodatečné lhůty ke splnění povinnosti). Je však nutné rozlišovat ustanovení, která se povinně musí měnit a která nikoliv. Ve vztahu k faktickému zrušení podoby akcií v terminologii NOZ to znamená, že tato změna se dle odborné literatury nedotýká zaknihovaných akcií již vydaných podle ObZ (neodporují kogentním ustanovením ZOK). Budou-li tak po 1. 1. 2014 emitovány nové akcie v režimu zaknihovaného cenného papíru, není nutné modifikovat ustanovení stanov společnosti ve vztahu k zaknihovaným akciím emitovaným dle ObZ.109 Pro akciovou společnost s listinnými akciemi na majitele existují tři možnosti jejich transformace, tj. zaknihování, imobilizace nebo změna formy akcií. Zaknihování akcií probíhá v souladu se ZoPKT110, forma akcie tedy zůstává zachována, vlastník v tomto případě transformace odevzdává listinnou akcii, která je nahrazena elektronickou podobou a díky registraci u centrálního depozitáře je v zásadě umožněna identifikace vlastníka. Imobilizace akcií probíhá rovněž v souladu se ZoPKT111, přičemž v tomto případě zůstane zachována forma i podoba akcie, která bude odevzdána na samostatně zřízený účet u banky, což umožňuje sledovat identitu majitele a výplatu dividend. Právě poslední z těchto tří možností transformace je samostatně upravena v samotném ZoTAS, kdy společnost může z vlastní iniciativy změnit formu akcií na základě rozhodnutí valné hromady a to ve lhůtě do 1. 1. 2014, neboť k tomuto datu dojde ex lege k přeměně listinných akcií na majitele (které nejsou imobilizovány) na listinné akcie na jméno. K účinnosti změny není třeba zápis do obchodního rejstříku, představenstvo společnosti je však povinno nejpozději do 30. 6. 2014 uvést stanovy společnosti do souladu se skutečností a podat návrh na zápis změny formy akcií.112 ZoTAS pak v následujících ustanoveních113 řeší samotný proces a povinnost předložení akcií akcionáři k vyznačení změn, případně k výměně za nové akcie na jméno a sdělení údajů potřebných pro zápis do seznamu akcionářů, a to nejpozději opět právě 109

ŠTENGLOVÁ, HAVEL, In: ŠTENGLOVÁ, HAVEL, CILEČEK, KUHN, ŠUK, 2013, op. cit., s. 981. Ust. § 112 zákona č. 256/2004 Sb. 111 Ust. § 93a zákona č. 256/2004 Sb. 112 Ust. § 2 zákona č. 134/2013 Sb. 113 Ust. § 3 a 4 zákona č. 134/2013 Sb. 110

30

do poloviny roku 2014. Společnost je povinna akcionáře vyzvat k předložení akcií minimálně tři měsíce před uplynutím lhůty pro předložení akcií (do 30. 3. 2014) způsobem, který je určen pro svolání valné hromady a zároveň musí akcionářům sdělit následky spojené s prodlením. Dle důvodové zprávy se jedná o soukromoprávní motivaci pro akcionáře a minimalizaci zásahu do vlastnických práv stávajících akcionářů, který je už tak poměrně zásadní. V případě zákonného vyzvání společností a prodlení akcionáře dochází k dočasnému pozastavení akcionářských práv a to včetně práva na dividendu. ZoTAS řeší i situaci držby akcie osobou odlišnou od akcionáře114. Taková osoba je povinna předložit akcie a v případě nepředložení i přes splnění povinnosti akcionáře na tuto výzvu osobu upozornit, odpovídá akcionáři za vzniklou škodu.115 V praxi tak valná hromada akciové společnosti rozhodne ve lhůtě do 30. 6. 2014 o způsobu změny vydaných listinných akcií na majitele, tj. k vyznačení povinných změn na stávající listině, listina se tak stává akcií na jméno a dále je převáděna rubopisem a předáním, nebo k odevzdání stávajících listin a jejich výměně za nové listiny již obsahující jméno akcionáře. Přechodná ustanovení řeší jednak situaci, jak postupovat pokud společnost rozhodla o vydání listinných akcií na majitele ještě před účinností ZoTAS. V tomto případě se postupuje v souladu s dosavadním zněním ObZ a nemá to vliv na následné povinnosti dle ZoTAS. Pokud došlo ke změně podoby listinných akcií na majitele na akcie zaknihované ještě před 1. 1. 2014, hledí se na akcie dále jako na akcie na majitele. Za zmínku pak stojí ustanovení o povinnosti akcionáře, jehož forma akcie se změnila v důsledku zákonné fikce, aby na takovéto akcii vyznačil při převodu své jméno a další údaje nezbytné k identifikaci.116 Kromě procesu transformace listinných akcií na majitele upravuje ZoTAS i změny v zákonech souvisejících, tj. ObZ, ZoCP a ZoPKT, z nichž nejdůležitější změnou je, že s účinností ZoTAS již akciové společnosti nemohou emitovat listinné akcie na majitele jinak, než formou jejich současné imobilizace.117

114

Ust. § 5 zákona č. 134/2013 Sb. PAVELKA, Jan; JAHODOVÁ, Iva. Listinné akcie na majitele ve světle rekodifikace. epravo.cz [online]. 22. 5. 2013 [cit. 25. 1. 2014]. 116 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb. 117 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb. 115

31

Z důvodové zprávy k ZoTAS vyplývá, že ke zvážení byly dány tři, respektive čtyři možnosti modifikace stávající legislativní úpravy akcií na majitele, přičemž jakýkoliv zásah do soukromoprávního sektoru, vyjma nulového jako jedné z variant, byl z hlediska proporcionality poměřován s veřejným zájmem na transparentnosti podnikatelského prostředí. Nutno podotknout, že hlavním zdrojem čitelné deklarace veřejného zájmu je dodatek ke koaliční smlouvě k omezení anonymního vlastnictví akciových společnosti ze dne 30. 6. 2011118. Nakolik se tudíž jednalo pouze o politickou proklamaci určitého řešení netransparentního a potenciálně korupčního prostředí akciových společností při výběru varianty soukromoprávní transformace formy akcií a nakolik se jednalo o řešení nejefektivnější, to je otázka. Jednou z variant bylo totiž i komplexnější zakotvení možností odhalování ultimátních vlastníků všech právnických osob určitým způsobem benefitujících z veřejných zdrojů, nikoliv pouze společností akciových. Tato varianta byla na základě nedostatečného navázání na jednotlivé speciální právní předpisy a na základě tvrzených rozdílných představ oficiálních i neoficiálních připomínkových míst na danou problematiku, zamítnuta. Veřejný zájem tak nakonec zjevně nepřevážil určité soukromoprávní záměry a zvolena byla varianta, která je proklamována jako proporcionálně nejšetrnější k soukromoprávním nákladům akciových společností spojených s transformací akcií a zároveň maximalizuje zadostiučinění v oblasti veřejného zájmu na dohledatelnosti akcionáře a zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. Zvolená varianta tak zachovala možnost akciových společností vydávat akcie na majitele, avšak pouze za jejich současné imobilizace nebo zaknihování za účelem identifikace vlastníka akcií a možnosti využít tuto identifikaci orgány činnými v trestním řízení, jakož i dalšími dozorovými a správními orgány, zadavateli veřejných zakázek, poskytovateli dotací a grantů apod.119

118

„Vláda navrhne legislativu maximálně možným způsobem omezující anonymní vlastnictví obchodních společností, včetně příslušných změn v nově předloženém občanském zákoníku a zákonu o obchodních korporacích.“ 119 KAJÁNKOVÁ, Monika. Rozkrývání vlastnických struktur akciových společností. epravo.cz [online]. 11. 5. 2012 [cit. 25. 1. 2014].

32

5 Právní úprava formy akcií ve znění od 1. 1. 2014 K 1. 1. 2014 nabývá účinnosti NOZ a ZOK, k nimž je do konce roku 2013 schválena řada prováděcích předpisů, jimiž jsou upřesněna pravidla, obsažená v obou nových kodexech. Právní úprava některých institutů zůstává nezměněna, ale řada dalších je v nových kodexech modifikována. Následující kapitola se věnuje změnám v oblasti formy akcií v právních předpisech zahrnujících dva zmíněné kodexy.

5.1 Forma akcií dle nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích Před účinností NOZ je definice cenného papíru vyhrazena odborné právní literatuře, případně judikatuře.120 S novou právní úpravou přichází podstatná novinka v podobě zakotvení legální definice cenného papíru – dle NOZ je cenný papír listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny převést ani uplatnit.121 Cenný papír je stejně jako samostatné neinkorporované právo dle nové právní úpravy věcí, která je vzhledem k fyzické povaze listiny věcí hmotnou. Na druhou stranu fyzicky neexistující zaknihovaný cenný papír není z hlediska terminologie cenným papírem, je samostatnou kategorií a tudíž věcí nehmotnou.122 NOZ kopíruje zrušená ustanovení ZoCP a ve znění účinném od 1. 1. 2014 nadále rozlišuje formy cenných papírů na doručitele, na řad nebo na jméno123, přičemž stanovuje vyvratitelnou právní domněnku, dle které je cenný papír na řad ten, který obsahuje jméno oprávněné osoby a nevyvratitelnou právní domněnku, podle které se jedná o cenný papír na doručitele v případě, že jméno oprávněné osoby neobsahuje124. Koncept určování formy v nejasných případech na základě vyvratitelných právních domněnek vzhledem k zásadnímu významu určení formy cenného papíru zejména pro platnost převodu, možnost omezení převodu, apod. není ideální. V praxi by bylo vhodnější konstruovat obě domněnky jako nevyvratitelné a stanovit jinou možnost rozlišení.125

120

MAREK, Radan; JEŽEK, Václav. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1. 121 Ust. § 514 zákona č. 89/2012 Sb. 122 Ust. § 496 a 525 zákona č. 89/2012 Sb. 123 Ust. § 518 zákona č. 89/2012 Sb. 124 Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 125 SEDLÁČEK, Tomáš; HUSTÁK, Zdeněk; MANDERLA, Matěj. Cenné papíry v novém občanském zákoníku flexibilní režim. epravo.cz [online]. 14. 6. 2013 [cit. 25. 1. 2014].

33

ZOK ve znění účinném od 1. 1. 2014 vymezuje, že akcie může mít formu cenného papíru na řad označovaného jako akcie na jméno a formu cenného papíru na doručitele, jež se označuje jako akcie na majitele. V tomto ohledu tedy nová právní úprava na rozdíl od staré sjednocuje a jasně determinuje jednotlivé formy akcií, a to v jednom ustanovení ZOK126. 5.1.1

Akcie na majitele

Základní charakteristické rysy akcie na majitele zůstaly zachovány v neměnné podobě (viz kapitola 1.2 a 3.1). Podstatnou změnou, jak již bylo několikrát v průběhu práce avizováno, je omezení možnosti vydávání akcií na majitele v listinné podobě. Nejedná se ovšem o omezení absolutní, neboť jak vyplývá ze znění ZOK, nadále je možné vydávat akcie na majitele jako imobilizovaný cenný papír, tj. znehybněný cenný papír v listinné podobě a rovněž v zaknihované podobě (respektive jako zaknihovaný cenný papír)127. Důvody jsou několikeré. Bylo upuštěno od věcného záměru zákona z roku 2001, který předpokládal zrušení emitování cenných papírů na majitele v listinné podobě. Dalším, podstatnějším důvodem je povaha akciové společnosti coby společnosti soukromé, která by bez vlivu na kapitálový trh měla mít možnost vystavět svou vlastnickou strukturu jakkoliv, tj. i anonymitou akcionářů. Důvodová zpráva dále uvádí, že ačkoliv shledává důvody pro zavedení regulace tkvící v transparentnosti, snaze bránit praní špinavých peněz, apod. jako legitimní, mělo by se jednat o veřejnoprávní, nikoliv soukromoprávní regulaci. V neposlední řadě vypočítává, že zaknihování akcií dohledatelnost vlastníka efektivně neřeší, pouze komplikuje, neboť vícestupňová registrace eviduje pouze vlastníky v první a druhé řadě, nikoliv možné skutečné vlastníky (více viz vícestupňová registrace v kapitole 6).128 5.1.2

Akcie na jméno

Vymezení akcie na jméno v nové právní úpravě v zásadě kopíruje právní úpravu s účinností do 31. 12. 2013 bez nějaké významnější změny (viz kapitola 1.2 a 3.2). Lze očekávat, že rovněž vývoj judikatury upřesňující některá ustanovení se bude vyvíjet obdobně.

126

Ust. § 263 zákona č. 90/2012 Sb. Ust. § 263 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. 128 Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 127

34

6 Vliv ZoTAS a rekodifikace na transparentnost akciových společností v mezinárodním měřítku Prozatím neexistují žádná relevantní statistická data k ověření, zdali ZoTAS a následně právní úprava účinná od 1. 1. 2014 měla vliv na počet akciových společností s anonymní akcionářskou strukturou, a to především z toho důvodu, že ty stávající mohou vyměnit, případně doplnit listinné akcie na majitele ve lhůtě do 30. 6. 2014. Zaknihování, případně imobilizace akcií do jisté míry zlepší transparentnost akciových společností, především pak minimálně ztíží korupci v ohledech, jako jsou daňové úniky, nezjistitelné převody často vysokých majetkových hodnot, fiktivní výkon akcionářských práv nebo manipulace v oblasti veřejných zakázek (více viz kapitola 2.1). Úplné vymizení těchto praktik je však minimálně diskutabilní, neboť stále existují efektivní způsoby zakrytí akcionářské struktury akciové společnosti v České republice. Jedním z takových způsobů, který znění ZoTAS a právní úprava účinná od 1. 1. 2014 neřeší, je problém tzv. „bílých koní“, kdy mezi registrovaným vlastníkem akcie a třetí osobou stojící v pozadí existuje určitý závazkový vztah, v němž fakticky vykonává všechna práva z akcií tato třetí osoba. Takovou osobou může být statutární orgán veřejného zadavatele, který pak může ovlivnit zadávací řízení určité veřejné zakázky, nebo může působit jako člen představenstva přímo dané akciové společnosti a společnost tak fakticky řídit.129 Vlastní závazkový vztah mezi registrovaným vlastníkem, který dostává finanční protiplnění od třetí osoby, je tak prospěšným pro obě strany. Dalším způsobem je zachování anonymity prostřednictvím zahraniční společnosti. V zásadě je možné rozdělit destinace takové společnosti na dva typy. Prvním typem jsou tzv. onshore destinace, využívané podnikateli, kteří se chtějí řídit zákony jiné země a zároveň nechtějí vzbudit podezření u obchodních partnerů nebo finančních úřadů. Typickými zástupci onshore zemí jsou např. Nizozemsko, Lucembursko, Kypr, Malta, Švýcarsko, USA nebo Velká Británie. Druhým typem jsou tzv. offshore destinace, využívané jsou podnikateli zejména za účelem téměř nulové daňové povinnosti (z toho důvodu se občas nazývají jako „daňové ráje“) nebo skrytí identity skutečného vlastníka. Na druhou stranu sídlo společnosti v takové 129

Konec anonymních akcií v České republice [online]. Kučera & Associates Advokátní kancelář [cit. 25. 1. 2014].

35

destinaci často vzbuzuje podezření u obchodních partnerů a finančních úřadů. Typickými zástupci offshore zemí jsou např. Antigua, Bahamy, Belize, Britské panenské ostrovy, Lichtenštejnsko, Panama, Seychely, apod.130 Nutno podotknout, že důvěra obchodních partnerů operujících se společnostmi se sídlem v onshore destinacích je předsudkem vyvolaným často neopodstatněnou vizí lepších legislativních a ekonomických podmínek, tj. ctnostmi, které naopak společnosti se sídlem v offshore destinacích postrádají. Založení společnosti v onshore zemi však velmi často umožňuje české akciové společnosti, stejně jako v případě offshore zemí, efektivní skrytí skutečného vlastníka.131 Typickým příkladem tak může být např. Švýcarsko, tedy země, která umožňuje vydávat akcie na majitele v zaknihované i listinné podobě (viz kapitola 2.2). Nelze však opomenout, že listinná podoba akcií na majitele ve švýcarské právní úpravě je téměř srovnatelná s imobilizací akcií dle české právní úpravy.132 V praxi to však poměrně efektivnímu skrytí vlastníka z pohledu české akciové společnosti ničemu nevadí. Ať se jedná o destinaci offshore nebo onshore, princip zůstává v zásadě obdobný. Je založena švýcarská společnost, akcie na majitele české akciové společnosti jsou nahrazeny akciemi na jméno a jako akcionář je jmenována švýcarská společnost. Švýcarská společnost emituje listinné akcie na majitele, jejichž vlastníkem je původní akcionář české akciové společnosti.133 Tyto akcie jsou imobilizované a jsou tedy uloženy u švýcarského depozitáře (typicky banky, obchodníci s cennými papíry, zahraniční banky, zahraniční centrální depozitáři, apod.)134. Ze zprávy OECD135 vyplývá, že zakládající akcionáři (u obou forem akcií) musí být identifikovaní v okamžiku registrace společnosti ve švýcarském obchodním rejstříku. Neexistuje ovšem povinnost aktualizovat tuto informaci. Ať už jsou tedy akcie na majitele vydány až po registraci společnosti do obchodního rejstříku, nebo pokud zakládající akcionáři 130

Zrušení anonymních akcií na majitele transparentnost firem nezvýší [online]. investujeme.cz [cit. 25. 1. 2014]. 131 Pro srovnání viz SHARMAN, J. C. Shopping for Anonymous Shell Companies: An Audit Study of Anonymity and Crime in the International Financial System. Journal of Economic Perspectives – Volume 24, Number 4 – Fall 2010 – Pages 127-140. [online]. [cit. 25. 1. 2014]. 132 Anonymní akcie ve světě – srovnání s ČR. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. 133 Zrušení anonymních akcií na majitele transparentnost firem nezvýší [online]. investujeme.cz [cit. 25. 1. 2014]. 134 Anonymní akcie ve světě – srovnání s ČR. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. 135 Peer Review Report – Phase 1: Legal and Regulatory Framework – Switzerland © OECD 2011. [online]. The Federal Authorities of the Swiss Confederation. [cit. 25. 1. 2014].

36

své akcie převedli, informace ohledně aktuálních držitelů akcií není akciová společnost povinna uvést v obchodním rejstříku nebo ve vlastním seznamu akcionářů. Pouze za určitých okolností je identifikace vlastníka akcie nutná, a to především pro daňové účely při výplatě dividend, apod. Povinnost depozitáře či akciové společnosti samotné sdělit švýcarským úřadům seznam akcionářů je tedy restriktivně omezena pouze na určité případy, přičemž sdělení takových údajů zahraničním úřadům mezi tyto případy za současného stavu právní úpravy nepatří. Vznikne tak mezinárodní holdingová struktura, která je naprosto legitimní a zachovává svému vlastníkovi plnou anonymitu před veřejností i před úřady.136 Nutno podotknout, že vzhledem k iniciativám OECD a G8 potažmo G20137 pro zvýšení mezinárodní informovanosti k daňovým účelům a to především za účelem boje proti daňovým únikům lze s jistotou očekávat, že počet zemí, kde bude v horizontu několika málo let stále povoleno vydávat akcie na majitele, se bude rapidně snižovat. S existencí celé řady internetových portálů nabízejících založení zahraniční společnosti138 v onshore či offshore destinaci za několik málo desítek tisíc, se však výše zmíněná možnost jeví za stávajícího stavu právní úpravy jako vítaná alternativa zakrytí akcionářské struktury po změně formy akcií. Třetím způsobem zachování anonymity akcionářské struktury je tzv. přeshraniční přemístění sídla, které je upraveno v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů139, jež s účinností od 1. 1. 2012 přinesla novelizace zákonem č. 355/2011 Sb.140. Jak vyplývá z důvodové zprávy141, impulsem k legislativnímu zakotvení takovéto možnosti se stala mimo jiné judikatura Evropského soudního dvora142. Princip spočívá v tom, že ačkoliv se po přemístění sídla do zahraničí 136

Zrušení anonymních akcií na majitele transparentnost firem nezvýší [online]. investujeme.cz [cit. 25. 1. 2014]. 137 Pro srovnání viz The transparency summit [online]. The Economist [cit. 25. 1. 2014]. 138 Pro srovnání viz např. Profesionální založení a prodej obchodních společností [online]. profispolecnosti.cz [cit. 25. 1. 2014]. 139 Zejména v ust. § 384f a násl. zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. 140 Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 141 Důvodová zpráva k zákonu č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. 142 Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. 12. 2008, ve věci C-210/06. InfoCuria – Judikatura Soudního dvora [online]. Evropský soudní dvůr [cit. 25. 1. 2014].

37

osobní statut společnosti a její právní forma nadále řídí českým právním řádem (pokud právní řád cílového státu nestanoví jinak)143, v projektu přemístění sídla do zahraničí lze vymínit, že vnitřní poměry české společnosti se budou řídit zahraničním právním řádem144. Mezi vnitřní poměry bezpochyby spadá rovněž určení formy akcií, teoreticky lze tedy přemístit sídlo společnosti do státu, který stále povoluje emisi listinných akcií na majitele a zajistit tak i nadále anonymitu akcionářské struktury. V praxi se ovšem tento institut téměř nevyužívá, protože je až zbytečně složitý a mnohem nákladnější než varianta založení společnosti v zahraničí. Nad rámec výše uvedeného lze poukázat rovněž na argument důvodové zprávy k ZOK, poukazující na princip, tzv. vícestupňové registrace (někdy označováno jako vícestupňová evidence) cenných papírů, na základě kterého ani zaknihování akcií dohledatelnost vlastníka neřeší, pouze komplikuje, neboť vícestupňová registrace eviduje pouze vlastníky v první či druhé řadě, nikoliv možné skutečné vlastníky. Princip spočívá v tom, že dle ZoPKT145 a navazujících předpisů je možné otevřít si účet u Centrálního depozitáře cenných papírů, a.s. (dále jen „Centrální depozitář“) prostřednictvím některého z účastníků Centrálního depozitáře (typicky banky), účet je tak veden v navazující evidenci prostřednictvím tohoto účastníka, který má informace o daném domnělém vlastníkovi akcií. Centrální depozitář má informace pouze o účtu daného účastníka, nikoliv o samostatných, dále vedených účtech. Dohledání ultimátního vlastníka akcií je tak při vytvoření další navazující evidence např. v zahraniční pobočce banky přinejmenším velmi komplikované. Na základě skutečností popsaných výše lze uzavřít, že praktický dopad ZoTAS a navazující rekodifikace, tj. právní úpravy formy akcií v NOZ a ZOK není nijak markantní, neboť nadále existují poměrně jednoduché způsoby zakrytí akcionářské struktury společnosti.

143

Ust. § 384f zákona č. 125/2008 Sb. Ust. § 384j zákona č. 125/2008 Sb. 145 Ust. § 92 zákona č. 256/2004 Sb. 144

38

7 Celkové zhodnocení a přínos Varianta legislativní úpravy akcií, která měla za cíl zvýšení transparentnosti akciových společností, tj. především zamezení anonymní akcionářské struktury, jež je spjata s rizikem netransparentního a korupčního prostředí a jejíž charakteristika, včetně některých úskalí, je tématem této práce, nebyla podle mého názoru optimální variantou k dosažení stanoveného účelu.

7.1 Shrnutí poznatků V zásadě souhlasím s některými názory odborné veřejnosti146 a v závěru práce tak nelze než konstatovat, že zaprvé povinná trojkolejnost možností, jak transformovat stávající listinné akcie na majitele a do budoucna kogentní stanovení povinnosti emitovat jako listinné akcie (bez jejich současné imobilizace) již pouze listinné akcie na jméno s sebou nese nezanedbatelné administrativní náklady na správu společnosti (povinnost vedení seznamu akcionářů, pozvánky na valnou hromadu přímo odeslány do bydliště, sídla akcionáře, apod.) a rovněž na samotnou transformaci a následné vedení účtů u bank, případně Centrálního depozitáře. Soukromoprávní regulace nakládání s veřejnými prostředky a jejich možnou manipulaci bez současného provázání s veřejnoprávní regulací je v zásadě nežádoucí, neboť nemůže efektivně dosáhnout účelu, pro který byla minimálně proklamována. Přijatá legislativní úprava objektivně neřeší rizika spojená s anonymním vlastnictvím akcií. ZoTAS, tedy samostatný zákon, který normativním způsobem zavádí omezení anonymního vlastnictví obchodních společností, proklamovaného v politických kruzích, již do právního řádu účinného do 31. 12. 2013, je dle důvodové zprávy147 inspirován rakouským modelem. Povinnost zaknihování (případně imobilizace) anonymních akcií a jeho proces tak není z hlediska evropského (mezinárodního) kontextu excesem, který by Českou republiku stavěl do role outsidera. Domnívám se, že tento samostatný právní předpis upravující zejména proces transformace akcií je poměrně elegantním řešením dané problematiky a to především

146

Pro srovnání viz Forum E15 Obchodní společnosti [online]. e15.cz [cit. 25. 1. 2014]. nebo KASÍK, P. Nebezpečné akcie na majitele?. Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o. [online]. ksb.cz 2013 [cit. 25. 1. 2014]. 147 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb.

39

s ohledem na jeho účinnost již v době platného, nikoliv však účinného ZOK. Toto načasování tak zmírňuje poměrně rozsáhlou změnu, kterou v tomto ohledu ZOK přináší a umožňuje tak akciovým společnostem přiměřenou aklimatizaci. V obecné rovině omezení anonymních akcií formou minimálně jejich zaknihování či imobilizace je jedním ze způsobů jak potenciálně zvýšit transparentnost akciových společností v České republice a tím se přiblížit standardu severní a západní Evropy, potažmo Spojeným státům americkým. Toto soukromoprávní omezení by však mělo dle mého názoru být doplněno o veřejnoprávní navázání ve speciálních právních předpisech s jasnou strukturou povinností a sankcí za jejich nesplnění, to vše za účelem efektivnějšího dosažení stanoveného cíle.

7.2 Odlišné varianty řešení První odlišnou variantou řešení by bylo právě navázání soukromoprávní a veřejnoprávní regulace akcií, respektive soukromoprávní omezení formy akcií doplněné o příslušná omezení z toho vyplývající, a sice v jednotlivých právních předpisech upravujících alokaci a nakládání s veřejnými prostředky, zejména pak v ZVZ a zákoně č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Tato varianta byla jako čtvrtá varianta popsána v teoretické rovině v důvodové zprávě k ZoTAS (pro srovnání viz kapitola 4). Od této varianty bylo nakonec upuštěno s tím, že návrh řešení by měl být samostatně připraven do konce roku 2012, k čemuž ovšem nedošlo. Určitá praktická realizace těchto úvah byla řešena v komplexním pozměňovacím návrhu poslance Pavla Suchánka148 k návrhu ZoTAS a o změně dalších zákonů. V odůvodnění Suchánek odkazuje právě na již zmíněnou koncepci popsanou v důvodové zprávě k ZoTAS a vyzdvihuje samotný účel ZoTAS, kterému zjevně nakonec nebylo učiněno zadost. Komplexní pozměňovací návrh tak alternuje původní návrh ZoTAS a má za cíl jeho lepší provázanost se ZVZ, trpí však obdobně nekoncepčním zařazením povinnosti akciových společností mít vydané akcie pouze určité podoby či formy mezi základní kvalifikační předpoklady stejně, jako tomu bylo v případě návrhu poslance Jiřího Polanského při novelizaci ZVZ. Zařazení obdobné povinnosti, která by svým způsobem motivovala akciové společnosti, ke zlepšení průhlednosti jejich akcionářské struktury by však byla neoddiskutovatelně vítanou změnou (pro srovnání viz kapitola 2.1). 148

Viz Návrh komplexního pozměňovacího návrhu poslance Pavla Suchánka k návrhu zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 25. 1. 2014].

40

Druhá varianta řešení je podle mého názoru poměrně jednoduchá a vychází z úvah Vondráčka149. Tato varianta by spočívala v povinném registrování vlastníků listinných akcií akciové společnosti ve veřejných rejstřících podobně, jako je tomu v případě společníků společnosti s ručením omezeným. Změna, která by mohla být realizovatelná poměrně jednoduchou novelizací zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a souvisejících právních předpisů, by měla za následek podstatné zlepšení transparentnosti akciových společností. Možností využít identifikaci akcionářů by tak disponovaly nejen orgány činné v trestním řízení či další dozorové a správní orgány, ale rovněž fyzické osoby, jelikož by údaje byly veřejně dostupné. Jako negativum této varianty ovšem spatřuji identifikaci akcionářů, která je veřejně dostupná bez omezení komukoliv a je tudíž využitelná pro soukromoprávní účely, respektive pro konkurenční boj v hospodaření jednotlivých akciových společností. Anonymita akcionářů na určitém relevantním trhu totiž může znamenat snížení rizika nekalých či nekorektních praktik v rámci konkurence.

7.3 Budoucnost akcií Úplná dematerializace, respektive nahrazení listinných cenných papírů elektronickou verzí je dle mého názoru hudbou blízké budoucnosti. Již dnes se podstatná část úkonů v právním prostředí, které se před několika lety realizovaly výhradně papírovou formou, odehrává pouze elektronicky s případným listinným potvrzením ex post (např. elektronické odeslání prostřednictvím datové schránky, elektronická konverze dokumentu, elektronický podpis, elektronická databáze, elektronická vstupenka, elektronické odevzdání závěrečné práce, apod.). Úplná elektronizace listinných akcií, která by byla mezinárodně jednotně upravena tak, aby nebylo možné využívat odlišné úpravy napříč právními řády jednotlivých zemí, by byla velmi prospěšná. Elektronické cenné papíry jsou jednoznačně bezpečnější, levnější a prospěšnější pro transparentnost akciových společností.

149

Pro srovnání viz VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 40.

41

Závěr V úvodu této diplomové práce jsem si za cíl stanovil kritickou analýzu dopadu změny právní úpravy v oblasti formy akcií na transparentnost akciových společností v mezinárodním kontextu. Tohoto cíle jsem chtěl dosáhnout za použití kompilační, komparační a kriticky analytické metody s tím, že teoretická východiska ze srovnání vývoje právní úpravy formy akcií v České republice, především s ohledem na ZoTAS a rekodifikaci soukromého práva, budou prakticky demonstrována na míře transparentnosti akciových společností. Cílem tak bylo zjistit, do jaké míry odlišná právní úprava formy akcií v České republice reálně zvýší transparentnost akciových společností, především tedy průhlednost akcionářské struktury. V první části práce jsem se věnoval zejména teoretickému vymezení základního pojmosloví obsaženého v práci, následovaného analýzou míry transparentnosti akciových společností v České republice v mezinárodním porovnání a to s přihlédnutím k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013. Druhá část práce se zaměřovala na porovnání právní úpravy formy akcií účinné do 31. 12. 2013 s právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014 a detailní analýzou zákona, jenž stojí na pomezí obou právních úprav a stanovuje samotný postup a možnosti akciových společností k dosažení požadované změny formy akcií. Třetí a klíčová část práce v prvé řadě vymezovala, nakolik změna právní úpravy ovlivnila míru transparentnosti akciových společností v České republice a to opět v relevantním mezinárodním kontextu a s detailním rozborem možných únikových strategií, které by umožnily akciovým společnostem navzdory nové legislativě, stále poměrně efektivní skrytí akcionářské struktury. Závěrečné celkové zhodnocení přínosu pak popisuje důvody, proč spatřuji zvolenou variantu právní úpravy formy akcií v České republice jako neefektivní vzhledem k proklamovanému účelu, za kterým byla prosazována. Tato kritika je zároveň obohacena o navržení odlišných variant de lege ferenda, které vycházejí z poznatků obsažených v práci a v neposlední řadě nastíněním očekávatelné budoucnosti v oblasti akcií. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že se mi podařilo naplnit cíle práce stanovené v úvodu, když jsem rozebral vývoj právní úpravy formy akcií v České republice a její reálný dopad na míru transparentnosti akciových společností a to v mezinárodním kontextu a s příslušnými konsekvencemi, které z toho vyplývají. 42

Seznam použitých pramenů a literatury Monografie a knižní publikace 1. DOLEŽALOVÁ, Daniela In: HUSTÁK, Zdeněk; ŠOVAR, Jan; FRANĚK, Michal; SMUTNÝ, Aleš; CETLOVÁ, Klára; DOLEŽALOVÁ, Daniela. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 1004 s. ISBN 978-80-7400-433-9. 2. MAREK, Radan; JEŽEK, Václav. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 431 s. ISBN 978-80-7400-466-7. 3. POKORNÁ, Jarmila In: BALABÁN, Petr; FALDYNA, František; KOBLIHA, Ivan; MAREK, Karel; POHL, Tomáš; POKORNÁ, Jarmila; ROZEHNALOVÁ, Naděžda; TOMSA, Miloš; VEČERKOVÁ, Eva; VÍTEK, Jindřích. Obchodní právo MERITUM. 2. Aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, 1170 s. ISBN 978-80-7357-577-9. 4. POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; PIHERA, Vlastimil; RABAN, Přemysl; VÍTEK, Jindřich. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 419 s. ISBN 978-80-7179-454-7. 5. POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila; PIHERA, Vlastimil; VÍTEK, Jindřich. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 242 s. ISBN 978-807400-515-2. 6. ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil In: ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil; CILEČEK, Filip; KUHN, Petr; ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3. 7. ŠTENGLOVÁ, Ivana In: DĚDIČ, Jan; ŠTENGLOVÁ, Ivana; KŘÍŽ, Radim; ČECH, Petr. Akciové společnosti. 7., přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 672 s. ISBN 978-80-7400-404-9. 8. ŠTENGLOVÁ IVANA In: DĚDIČ, Jan; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Zákon o cenných papírech. Komentář. 1 vyd. Praha: C. H. Beck, 1997, 513 s. ISBN 80-7179-104-0. 9. ŠTENGLOVÁ, Ivana In: ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš; a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13 vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1447 s. ISBN 978-807400-354-7. 43

10. Tax Co-operation 2010: Towards a Level Playing Field – Assessment by the Global Forum on Transparency and Exchange of Information. OECD. 2010, 297 s. ISBN 97892-64-08656-2. 11. VONDRÁČEK, Ondřej. Elektronické cenné papíry Transparentnost korporátních struktur společností. Praha: Auditorium edice Studie, 2013, 393 s. ISBN 978-8087284-43-8.

Odborné články 1. ČECH, Petr. Akcie ve víru rekodifikace aneb nevtělené, zaknihované a kusové akcie v návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. 2011, roč. 3, č. 10, s. 294 - 303. ISSN 1803-6554. 2. ČERNÁ, Stanislava. Zaknihované akcie a anonymita akcionáře v české, francouzské a německé úpravě. Právní praxe v podnikání. 1994, č. 2, s. 6 – 10. 3. CHVALKOVSKÁ, Jana; JANSKÝ, Petr; SKUHROVEC, Jiří. Listinné akcie na majitele a veřejné zakázky. Politická ekonomie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2012, ročník 60, č. 2012/3, s. 349 – 362. ISSN 0032-3233.

Internetové a další zdroje 1. Anonymní akcie. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nfpk.cz/anonymni-akcie3 2. Anonymní akcie ve světě – srovnání s ČR. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nfpk.cz/srovnani 3. Britain considers ban on bearer shares, acts on G8 transparency push. [online]. Evropská centrální banka, 15. 7. 2013. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://uk.reuters.com/article/2013/07/15/uk-britain-transparency-cableidUKBRE96E0F020130715 4. BUSHMAN Robert M., PIOTROSKI Joseph D., SMITH Abbie J. What Determines Corporate Transparency?. Journal of Accounted Research [online]. 2. 5. 2004 [cit. 25. 1.

2014].

Dostupné

z:

http://public.kenan-

flagler.unc.edu/faculty/bushmanr/bushman_jar_transparency.pdf 44

5. CORRUPTION PERCEPTIONS INDEX 2013. [online]. Transparency International. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.transparency.org/cpi2013/results 6. ČEKIA: Více než polovina akciových společností v ČR má utajeného vlastníka [online]. Bisnode Česká republika a.s., vedoucí poskytovatel ekonomických informací o firmách. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://archiv.bisnode.cz/cz/tiskovezpravy/456-tz130114 7. Důvodová zpráva k zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?type=html&documentId=oz5f6mrqga4f6mrvgnpwi6rnga&conversationId =438864 8. Důvodová zpráva k zákonu č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?type=html&documentId=oz5f6mrqgeyf6nbsgnpwi6rnga&conversationId= 4943378 9. Důvodová zpráva k zákonu č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?type=html&documentId=oz5f6mrqgeyv6mzvgvpwi6rnga&conversationId =6167787 10. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=oz5f6mrqgezf6obzl5shuljq&conversationId=4040112 11. Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Beck-online [online právní 45

informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=oz5f6mrqgezf6ojql5shuljq&conversationId=4064635 12. Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné

z:

https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-

document.seam?documentId=oz5f6mrqgezv6mjtgrpwi6rnga&conversationId=27393 08 13. Forum E15 Obchodní společnosti [online]. e15.cz [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.e15.cz/archiv/ostatni-tematicke-prilohy?strana=21 14. HOLUB, Petr. Česko je ráj anonymních akcií. Pak už jen ostrov Nauru. [online]. 30.

aktualne.centrum.cz,

11.

2011.

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=688711 15. KAJÁNKOVÁ, Monika. Rozkrývání vlastnických struktur akciových společností. epravo.cz

[online].

11.

5.

2012

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/rozkryvani-vlastnickych-struktur-akciovychspolecnosti-82616.html 16. KASÍK, P. Nebezpečné akcie na majitele?. Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.

[online].

ksb.cz

2013

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.ksb.cz/docs/111121-ln-akcie-na-majitele-pk.pdf 17. Konec anonymních akcií v České republice [online]. Kučera & Associates Advokátní kancelář

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.kuceralegal.cz/blog/2013/03/05/konec-anonymnich-akcii-v-ceskerepublice/ 18. Market Analysis of Shareholder Transparency Regimes in Europe. [online]. Evropská centrální

banka,

11.

2.

2011.

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/paym/t2s/progress/pdf/subtrans/st_analysis_regimes.pd f?37612a2ca2536d82208128d7711f4bfd

46

19. Návrh komplexního pozměňovacího návrhu poslance Pavla Suchánka k návrhu zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České [cit.

republiky.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=141115 20. Návrh na zprůhlednění vlastnictví kapitálových obchodních společností. [online]. sdružení

Veřejnost

proti

korupci.

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://verejnostprotikorupci.cz/wpcontent/uploads/2011/09/Navrh_na_zpruhledneni_spolecnosti.pdf 21. Ohledně rušení anonymních akcií hlásí vláda i opozice shodu. [online]. ceskatelevize.cz,

17.

2.

2013.

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/215573-ohledne-ruseni-anonymnichakcii-hlasi-vlada-i-opozice-shodu/ 22. PAVELKA, Jan; JAHODOVÁ, Iva. Listinné akcie na majitele ve světle rekodifikace. epravo.cz

[online].

22.

5.

2013

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/listinne-akcie-na-majitele-ve-svetle-rekodifikace89728.html 23. Peer Review Report – Phase 1: Legal and Regulatory Framework – Switzerland © OECD 2011. [online]. The Federal Authorities of the Swiss Confederation. [cit. 25. 1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.news.admin.ch/NSBSubscriber/message/attachments/23219.pdf 24. POKORNÁ Jarmila. Akcie nová úprava. [online]. cak.cz [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.cak.cz/assets/pro-koncipienty/vzdelavani/obchodni-spolecnosti---akcienova-uprava---prof--judr--jarmila-pokorna--csc-.pdf 25. Profesionální založení a prodej obchodních společností [online]. profispolecnosti.cz [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.profispolecnosti.cz/cenik/offshorespolecnosti 26. Report on the Misuse of Corporate Vehicles for Illicit Purposes [online]. Paříž: OECD Publications, 2001 [cit. 25. 1. 2014]. ISBN 92-64-19543-2. Dostupné z: http://www.oecd.org/corporate/ca/43703185.pdf 47

27. SEDLÁČEK, Tomáš; HUSTÁK, Zdeněk; MANDERLA, Matěj. Cenné papíry v novém občanském zákoníku – flexibilní režim. epravo.cz [online]. 14. 6. 2013 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/cenne-papiry-vnovem-obcanskem-zakoniku-flexibilni-rezim-91662.html 28. SHARMAN, J. C. Shopping for Anonymous Shell Companies: An Audit Study of Anonymity and Crime in the International Financial System. Journal of Economic Perspectives – Volume 24, Number 4 – Fall 2010 – Pages 127-140. [online]. [cit. 25. 1. 2014].

Dostupné

z:

http://www.aeaweb.org/articles.php?doi=10.1257/jep.24.4.127 29. Sněmovní tisk č. 833/3, Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=833&ct1=3 30. TÁBORSKÝ, Jiří. Studie švýcarského institutu: Proč je Česko méně konkurence schopné. ceskapozice.cz [online]. 30. 5. 2013 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/ekonomika/studie-svycarskeho-institutu-proc-jecesko-mene-konkurenceschopne 31. The transparency summit [online]. The Economist [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/international/21579452-britains-leaderenvisages-world-tax-compliance-and-clear-corporate-ownership 32. Transparency in corporate governance [online]. Economy building [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://economybuilding.wordpress.com/2011/03/02/transpanrency-incorporate-governance/ 33. Transparency [online]. Cambridge dictionaries online [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://dictionary.cambridge.org/dictionary/business-english/transparency 34. transparentní [online]. ABZ Slovník cizích slov [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/transparentni 35. ZAORÁLEK, Lubomír. Vláda boj s korupcí a proti anonymnímu vlastnictví jen předstírá. [online]. blog.aktualne.centrum.cz, 08. 06. 2011. [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/lubomir-zaoralek.php?itemid=13381 48

36. Zrušení anonymních akcií na majitele transparentnost firem nezvýší [online]. investujeme.cz [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/zrusenianonymnich-akcii-na-majitele-transparentnost-firem-nezvysi/

Judikatura 1. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 901/2000. Nejvyšší soud [online].

Nejvyšší

soud,

©

2010

[cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/AB0DBECD6DAC187 EC1257A4E0067D01A?openDocument&Highlight=0 2. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2337/2000. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/BAF9A112D88C5857 C1257A4E006A8218?openDocument&Highlight=0 3. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2004, sp. zn. 29 Odo 338/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/6815FFD416F3283D C1257A4E006908B1?openDocument&Highlight=0 4. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 29 Odo 346/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/96DBAB4E706761BB C1257A4E0067B573?openDocument&Highlight=0 5. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 981/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/5316E6DBC82EB6CE C1257A4E00654D75?openDocument&Highlight=0 6. Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. 12. 2008, ve věci C-210/06. InfoCuria

–

Judikatura

Soudního

dvora

[cit. 25. 1. 2014].

[online].

Evropský

soudní

Dostupné

dvůr z:

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d0f130d62c9fb e3f17e94b5ea007dbf8b0f714d0.e34KaxiLc3eQc40LaxqMbN4OaN4Ke0?text=&docid= 76078&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=29837 49

7. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 15. 09. 2010, sp. zn. 1 Afs 45/2010. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&SimpleSearch=1 &rjz_id=11&rok=2010&senat=1&cislo=45&pagesource=0 8. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 29 Odo 2295/2010. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8B8FE6060966174CC 1257A4E00657C12?openDocument&Highlight=0 9. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 4. 2012, sp. zn. ÚOHSS37/2010/VZ. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejnezakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-10738.html 10. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 09. 2013 sp. zn. ÚOHS-R97,102/2012/VZ. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-10721.html

Právní předpisy 1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/document-view.seam?documentId=onrf6mjzheyv6njrgmxhazrrgu2s2njy 2. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mjzheyv6njwgmwteny&conversationId=687166 3. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mjzhezf6mrrfu2te&conversationId=683355

50

4. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mjzhezf6njzgexhazrvmewtemi&type=html&conversati onId=1023260 5. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mjzhe2f6nbs 6. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mrqgayv6mrtge 7. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mrqgazf6njqgawts&conversationId=686883 8. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga2f6mrvgyxhazrzgewtgmy&conversat ionId=938942 9. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mrqga3f6mjtg4wtcoa&conversationId=4943372

51

10. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. In: Beckonline [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné

z:

https://www.beck-online.cz/bo/document-

view.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga4f6mjsguwtk&groupIndex=0&rowIn dex=0&conversationId=6167228 11. Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mrqga4f6mrvgmwtq&conversationId=471480 12. Zákon č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mrqgeyf6mjxhexggyjrfuyq 13. Zákon č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgeyf6nbsgm 14. Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit.

25.

1.

2014].

Dostupné

z:

https://www.beck-online.cz/bo/document-

view.seam?documentId=onrf6mrqgeyv6mzvgu 15. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterviewdocument.seam?tocId=onrf6mrqgezf6obzfuya&documentId=onrf6mrqgezf6obzfuya &conversationId=4039938

52

16. Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=nnptembrgnpwk5tlge2s443cl4zdamjsl44tax3qmyzdkoi&con versationId=1017345 17. Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.H.Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=onrf6mrqgezv6mjtgqwta&conversationId=2728258 18. Zákon č 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: Beckonline [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 1. 2014]. Dostupné

z:

https://www.beck-online.cz/bo/document-

view.seam?documentId=onrf6mrqgezv6mzqgqwta&conversationId=1236088

53