EVIDENCE VODNÍCH TOKŮ V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

EVIDENCE VODNÍCH TOKŮ V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Leona Kříţková 2010

„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Evidence vodních toků v katastru nemovitostí zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“ Leona Kříţková

2

Dovoluji si touto cestou poděkovat paní doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování této práce. Poděkování patří také celé mé rodině za trpělivost a psychickou podporu po celou dobu bakalářského studia.

3

OBSAH 1

Úvod ................................................................................................................... 5

2

Vymezení pramenů právní úpravy a základních pojmů ..................................... 9

3

Vodní toky ........................................................................................................ 16

3.1

Vodní toky a státní hranice ............................................................................... 17

3.1.1

Druhy státních hranic ....................................................................................... 17

3.1.2

Hraniční statuty ................................................................................................ 17

3.1.2.1 Prvotní zakotvení rozsahu československého státního území ......................... 18 3.1.2.2 Současná právní úprava povahy mokrých hranic ............................................. 19 3.1.3

Státní území a právní reţim vod ....................................................................... 21

3.2

Historie vodního práva v Českých zemích ....................................................... 22

3.3

Správa vodních toků ......................................................................................... 24

4

Promítnutí právní úpravy vodních toků do KN ................................................ 27

4.1

Vývoj katastru nemovitostí České republiky ................................................... 27

4.2

Současný stav katastrálního operátu ................................................................. 29

4.3

Digitalizace SPI ................................................................................................ 30

4.4

Digitalizace SGI ............................................................................................... 31

4.4.1

Východiska obnovy – spojení právní úpravy ................................................... 31

4.4.2

Obnova katastrálního operátu přepracováním SGI .......................................... 34

4.4.2.1 Obnova katastrálního operátu přepracováním na DKM ................................... 34 4.4.2.2 Obnova katastrálního operátu přepracováním na KMD ................................... 36 4.4.3

Obnova katastrálního operátu novým mapováním ........................................... 38

4.4.4

Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav ..... 39

4.5

Shrnutí a náměty řešení .................................................................................... 40

5

Závěr ................................................................................................................. 43

Foreign Language Summary........................................................................................... 46 Seznam pouţitých pramenů, literatury a judikatury ....................................................... 48 Seznam zkratek ............................................................................................................... 53 4

SEZNAM PŘÍLOH Obr. 1 - vodohospodářský informační portál Obr. 2 - evidence vodních toků - informace o správci Obr. 3 - situace po obnově katastrálního operátu formou komplexní pozemkové úpravy na hranici k.ú. Jámy u Rychnova nad Kněţnou a Slemeno u Rychnova nad Kněţnou (řeka Kněţná) Obr. 4 - přehled digitalizace katastrálních map Obr. 5- situace – ortofoto Obr. 6 - stav mapy bývalého pozemkového katastru (PK) Obr. 7 - stav mapy katastru nemovitostí (KN) Obr. 8 - stav mapy KN s porovnáním vlastnických vztahů dle mapy PK Obr. 9 - stav po obnově katastrálního operátu přepracováním Obr. 10 - skutečný (neevidovaný) stav, skutečnost má převahu nad KN Obr. 11 - stav po obnově katastrálního operátu novým mapováním Obr. 12 - stav po obnově katastrálního operátu novým mapováním a ORTOFOTO Obr. 13 - vývojový diagram - návrh zápisu vlastnictví koryta vodního toku do KN Příloha 1 - Oznámení nesouhlasu s přechodem vlastnictví

5

1 Úvod Předmětem bakalářské práce je evidence vodních toků v katastru nemovitostí České republiky. Jde o téma nové, doposud nezpracované. Orientuji se zde zejména na způsob evidence vlastnických práv k pozemkům koryt vodních toků, včetně pozemků s nimi sousedících, v katastru nemovitostí. V průběhu dějin lze ve vztahu k vodním tokům vysledovat střet veřejných zájmů se zájmy soukromými. Ochrana soukromých práv jednotlivce se těšila ze strany zákonodárců v jednotlivých etapách vývoje odlišnému zájmu. Ve 2. polovině 20. století díky upřednostňování veřejných zájmů oproti zájmům individuálním nebyly do tehdejší evidence nemovitostí důsledně prováděny zápisy změn vlastnických práv. Dnes je vlastnické právo (v subjektivním slova smyslu) zakotveno v samotných právních základech našeho společenského systému a právního řádu, a to v čl. 11 Listiny základních práv a svobod.1 Vedle prohlášení vlastnického práva za základní „Listina základních práv a svobod omezuje vlastníka kterékoli věci zneužívat svých práv na úkor jiných subjektů, třeba i nevlastníků. Zřejmá je také podřízenost výkonu vlastnického práva veřejným zájmům.“2 V současnosti je tedy třeba dořešit zápisy těchto vlastnických práv, mimo jiné i práv k pozemkům koryt vodních toků, během obnovy katastrálního operátu. Katastrální předpisy je nutné s vodním zákonem a mnoha dalšími právními předpisy vzájemně respektovat. Vodní právo se historicky vyvinulo jako samostatná oblast práva, později se však vzhledem ke společenské situaci v letech 1948 – 1989 prakticky nerozvíjelo. Aţ s novým zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“ nebo „VodZ“), který nabyl účinnosti k 1. lednu 2002, přišel návrat k tradičním hodnotám a vodní právo dnes povaţujeme za součást správního práva. Dotýká se nejenom práv k povrchovým a podzemním vodám, ale i vodních děl, která jsou stavbami podle stavebních předpisů. Tím vodní právo do sebe přejímá i předpisy práva stavebního.3

1

Usnesení č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, čl. 11 odst. 1: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.“ 2

PEKÁREK, M., PRŮCHOVÁ, I. Pozemkové právo. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. s. 57, 58. 3

KRECHT, J. Zákon o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Nakladatelství IFEC, s.r.o., 2002. s. 5.

6

Katastr nemovitostí České republiky prošel také sloţitým historickým vývojem a podobně jako v oblasti vodního práva došlo v období socialismu k výraznému

sníţení

kvality

evidence

vlastnických

a

jiných

věcných

práv

k nemovitostem. K řadě významných změn došlo aţ s přijetím zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (dále jen „zákon o zápisech“ nebo „ZápPrNe“), zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen „katastrální zákon“ nebo „KatZ“) a zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech s účinností od 1. ledna 1993. V praxi jsem se jako technik musela poměrně často zabývat otázkou právních vztahů k pozemkům koryt vodních toků. Zpočátku mi nepřipadala problematika evidence vodních toků sloţitá. Uvědomovala jsem si pouze, ţe se změny průběhu vodního toku nepromítly do katastrálních map. Katastrální předpisy se evidencí věcných práv k pozemkům koryt vodních toků nezabývaly, přistupovalo se k nim tudíţ stejně jako k jiným druhům pozemků. Změna přišla aţ s novým vodním zákonem od 1. ledna 2002. V médiích se o této problematice začalo diskutovat. Zejména z článku Mgr. Ing. Petra Baudyše „Chcete vlastnit koryto?“ uveřejněného v časopise Realit4, který byl v roce 2002 zpřístupněn na intranetových stránkách Českého úřadu zeměměřického

a

katastrálního

(dále

jen

„ČÚZK“),

jsem

se

dozvěděla

o komplikovaném vývoji právních vztahů ke korytům vodních toků. Právní předpisy katastru nemovitostí však na nový vodní zákon dlouho nereagovaly. Aţ 31. 1. 2007 byla k vodnímu zákonu vydána prováděcí vyhláška č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí ČR, s účinností od 1. 3. 2007. K tomuto datu nabyla účinnosti i vyhláška ČÚZK č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech a katastrální zákon (dále jen „katastrální vyhláška“ nebo „KatVyh“). Tato katastrální vyhláška se však zabývá pozemky koryt vodních toků pouze v souvislosti se zjišťováním průběhu jejich hranic, nikoli zápisem dosud neevidovaných věcných práv. V současnosti se profesně zabývám obnovou katastrálního operátu. K důleţitým činnostem při této obnově patří mj. dořešení zápisů vlastnických práv, která vznikla ze zákona a nejsou dosud zaevidována. U koryt vodních toků je toto doplnění opomíjených zápisů značně sloţité a bohuţel prozatím nebyl ze strany ČÚZK popsán podrobný postup, jak náleţitého stavu evidence dosáhnout. 4

BAUDYŠ, Petr. Chcete vlastnit koryto? Realit, 2002, č. 5, s. 19-24.

7

V případě zpracovávaného tématu je zřejmé prolínání práva veřejného a soukromého. Mým záměrem je proto spojit veškerou právní úpravu (která se dané problematiky dotýká) v historickém kontextu tak, abych došla k východiskům důleţitým pro dodatečné zaevidování práv vzniklých ze zákona. Z důvodu přehlednosti uvedu historický vývoj vodního práva a katastrálního práva (spolu s právem ústavním a občanským) nejprve odděleně, abych posléze mohla dojít k časovým mezníkům právní úpravy důleţitým pro obnovu katastrálního operátu. Ráda bych se také pokusila o analýzu platné právní úpravy ve vztahu k praxi na katastrálním pracovišti. Aby zpracované téma nebylo příliš obsáhlé, záměrně se nemíním zabývat problematikou evidence vodních staveb a vodoprávním řízením. S tématem vodních toků souvisí i otázka vodních toků, které vyznačují hranice České republiky. U těchto hraničních vodních toků se uplatňuje specifický reţim při evidenci vlastnických práv, proto se jimi budu zabývat v úvodní části bakalářské práce. Vzhledem k tomu, ţe téma evidence vodních toků v katastru nemovitostí České republiky nebylo prozatím podrobněji zpracováno, věřím, ţe tato bakalářská práce bude mít svůj smysl téţ jako názorový příspěvek k diskusi a přispěje k nalezení řešení dané problematiky de lege lata i de lege ferenda.

8

2 Vymezení pramenů právní úpravy a základních pojmů Bakalářská práce vychází z mnoha pramenů právní úpravy. V této kapitole uvedu v současnosti platné základní prameny právní úpravy vztahující se k danému tématu. Ostatní vyuţité prameny sdělím v závěru práce, v přehledu literatury. Po seznámení s právními předpisy přejdu k vymezení základních pojmů, souvisejících s katastrem nemovitostí České republiky a vodními toky. Přehled souvisejících právních předpisů: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (zákon o zápisech) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku státu“ nebo „ZMS“) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů

9

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů Česká republika musí plnit povinnosti vyplývající z pravidel mezinárodního práva a jako specifické oblasti také práva Evropských společenství (Evropské unie). První integrující směrnicí v oblasti kvality vod se stala tzv. „Rámcová směrnice vodní politiky“. Tato směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. 10. 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, byla implementována do národní legislativy přijetím nového vodního zákona v roce 2001. Dne 23. 1. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 20/2004 Sb.5, označovaný jako „euronovela“. Došlo tak k dosaţení úplné shody naší vodoprávní legislativy s „acquis communitaire“.6 Vymezení základních pojmů: Katastr nemovitostí České republiky (dále jen „katastr nemovitostí“ nebo „KN“) je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis, popis a geometrické a polohové určení. Jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem.7 Katastr nemovitostí navazuje na dlouhou tradici majetkových soupisů a pozemkových evidencí na území České republiky, jejíţ kořeny sahají aţ do 14. Století. Současný katastr nemovitostí je integrován v Informačním systému katastru nemovitostí (ISKN) a představuje jeden ze základních registrů státní správy.8 Katastr nemovitostí plní různé funkce. Mezi nejvýznamnější řadíme tyto funkce: Evidenční – základním posláním je popsat a polohově a geometricky určit jednotlivé zapisované nemovitosti na území ČR.

5

Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6

PUNČOCHÁŘ, P. Zákon o vodách. Praha: Vydavatelství SONDY, s.r.o., 2004. s. 11, 12.

7

Legální definici „katastru nemovitostí“ nalezneme v § 1 katastrálního zákona.

8

KOLEKTIV ČÚZK. Výroční zpráva 2006. Praha: ČÚZK, 2007. s. 6.

10

Informační – kaţdý má právo získávat informace z tohoto veřejného informačního systému.9 Kaţdý je povinen zveřejněná práva respektovat. Ochranná – dobře vedená a úplná evidence je předpokladem účinné ochrany evidovaných práv i samotných nemovitostí.10 Jednotné provádění správy katastru nemovitostí zabezpečuje ČÚZK, který řídí 14 krajských katastrálních úřadů. Státní správu katastru nemovitostí vykonává 107 katastrálních pracovišť ve větších městech.11 Předmětem evidence v katastru nemovitostí jsou katastrální území, nemovitosti, věcná práva k nemovitostem12 13 a další práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon. V katastru se neevidují drobné stavby.14 Katastr nemovitostí obsahuje konkrétní údaje o zapisovaných nemovitostech, právních vztazích a jejich subjektech.15 Pozemky se evidují v podobě parcel.16 Podle druhů se tyto pozemky člení na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a 9

Formu poskytovaných údajů katastru nemovitostí stanoví vyhláška ČÚZK č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2004 je moţné získávat vybrané údaje katastru nemovitostí prostřednictvím internetové aplikace „Nahlíţení do katastru nemovitostí“ na adrese http://nahlizenidokn.cuzk.cz. 10

PEKÁREK, M., PRŮCHOVÁ, I. Pozemkové právo. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. s. 212. 11

Správní úřady v resortu zeměměřictví a katastru byly zřízeny zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon téţ upravuje jejich věcnou a územní působnost. 12

Věcná práva, která jsou zapisována do katastru nemovitostí, jsou taxativně vymezena v § 1 ZápPrNe. Jde o vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva. 13

BAREŠOVÁ, E., BAUDYŠ, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 3. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2002. s. 42: „Rozdíl mezi právy věcnými a právy závazkovými spočívá podle právní teorie v tom, že věcná práva jsou „práva nad věcí“ (práva absolutní), zatímco závazková práva jsou „práva k věcem“ (práva relativní).“ 14

§ 2 KatZ ve spojení s § 3 aţ 5 KatVyh.

15

§ 3 a § 4 KatZ: „Katastr obsahuje a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla bytů a nebytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů, dále údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, c) údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a o jiných oprávněných a údaje o dalších právech k nemovitostem podle tohoto zákona, d) údaje o podrobných polohových bodových polích, e) místní a pomístní názvosloví.“ 16

§ 27 KatZ: „Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků, b) parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.”

11

nádvoří a ostatní plochy.17 Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. Katastrální operát tvoří: o

Soubor geodetických informací (dále jen „SGI“), který zahrnuje katastrální mapu, v některých katastrálních územích i její číselné vyjádření,

o

Soubor popisných informací (dále jen „SPI“), v němţ nalezneme např. údaje o katastrálním území, parcelách, jednotlivých stavbách, bytech a nebytových prostorech, vlastnících a jiných oprávněných,

o

Souhrnné přehledy o půdním fondu, shrnující rozloţení jednotlivých druhů pozemků v konkrétních územních celcích České republiky,

o

Sbírka listin, která obsahuje smlouvy a jiné listiny, např. rozhodnutí státních orgánů, na jejichţ podkladě byl proveden zápis do katastru.

Vlastnická a jiná věcná práva lze do katastru nemovitostí vyznačit (nebo provést jejich výmaz) ve formě vkladu práva (tj. konstitucí práva) nebo zápisem práva záznamem. Kromě toho lze do KN zapsat poznámku, která slouţí k informaci buď o omezení smluvní volnosti zapsaného nositele práv nebo o tom, ţe zapsaná práva mohou být dotčena změnou.18 Katastrální mapou se rozumí polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, jeţ zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu.19 Druhem pozemku vodní plocha se označuje pozemek, na němţ je koryto vodního toku, vodní nádrţ, močál, mokřad nebo baţina.”20 U těchto vodních ploch se evidují různé způsoby vyuţití, a to: rybník, tok přirozený, tok umělý, nádrţ přírodní, nádrţ umělá a zamokřená plocha.

17

§ 2 KatZ.

18

§ 1 odst. 3 ZápPrNe.

19

§ 27 KatZ.

20

Příloha č. 1 KatVyh.

12

Katastrální vyhláška ve své příloze č. 2 rozlišuje vodní tok přirozený a vodní tok umělý. Koryto vodního toku přirozené nebo upravené, zkráceně tok přirozený definuje jako koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehoţ přírodní charakter je změněn technickými zásahy (například břehovým opevněním) nebo ohrázováním. Naproti tomu koryto vodního toku umělé, zkráceně tok umělý chápe jako koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).”21 V katastru se jako parcela eviduje mj. pozemek, na kterém je vodní nádrţ, a pozemek tvořící koryto vodního toku, je-li jeho koryto široké nejméně 2 m.22 Digitalizací souboru popisných informací katastru nemovitostí (dále jen „digitalizace SPI“) se rozumí převedení písemných podkladů (popisných informací) do počítačově zpracovatelné formy. Digitalizací souboru geodetických informací katastru nemovitostí (dále jen "digitalizace SGI") se rozumí převod polohopisného obsahu katastrální mapy z grafické formy do číselného vyjádření, který je podrobněji upraven zvláštním předpisem.23 Předmětem digitalizace SGI je zejména: a) Základní mapa ČR velkého měřítka (ZMVM), b) Technicko-hospodářská mapa (THM), c) mapa vyhotovená podle Instrukce A, d) mapa vyhotovená číselnou metodou v jiných souřadnicových systémech neţ S - JTSK, pokud je zobrazena v měř. 1:1000, 1:1250, 1:2000 a 1:2500. Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu, a to i tehdy, pokud protékají přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

21

Příloha č. 2 KatVyh.

22

§ 4 odst. 4 KatVyh.

23

Činnosti při obnově katastrálního operátu jsou upraveny v § 54 aţ § 66 katastrální vyhlášky. Základním vnitřním předpisem ČÚZK upravujícím postupy digitalizace katastrálních map je Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatku č. 1 a 2 ze dne 20. prosince 2007 č. j. ČÚZK 6530/2007-22.

13

Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem, téţ vody protékající drenáţními systémy a vody ve studních.24 Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví (jde o věc „bez pána“ – res nullius), nejsou součástí, ani příslušenstvím pozemku, na němţ nebo pod nímţ se vyskytují.25 Jinými druhy vod jsou vody, které jsou vyhrazenými nerosty, přírodními léčivými zdroji, zdroji přírodních minerálních vod. Důlní vody se povaţují za vody povrchové, popřípadě podzemní.26 Vodním tokem jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převaţující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. Vodní toky jsou předmětem správy a dělíme je na významné a drobné.27 V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad.28 Vodoprávní úřady vykonávají státní správu podle vodního zákona. Jsou jimi obecní úřady, újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.29 Ústředním vodoprávním úřadem jsou jednotlivá ministerstva.30 Koryto vodního toku je definováno jako pozemek evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku vodní plocha, po němţ protéká vodní tok. Pokud vodní tok protéká po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku, zahrnující dno a břehy koryta

24

§ 2 odst. 1 a 2 VodZ.

25

§ 3 odst. 1 VodZ.

26

§ 4 VodZ.

27

§ 43 odst. 1 a § 47 VodZ. Významné vodní toky určuje vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů. 28

§ 43 odst. 1, 2 VodZ.

29

§ 104 VodZ.

30

§ 108 VodZ vymezuje působnost jednotlivých ministerstev jako ústředních vodoprávních úřadů.

14

aţ po břehovou čáru. Břehová čára je určena hladinou vody, která stačí protékat břehy, aniţ se vylévá do přilehlého území.31 Z uvedeného vyplývá, ţe koryta nejsou součástí vodních toků. Nebylo tomu ale tak vţdy. Podle § 31 předchozího zákona č. 138/1973 Sb. o vodách, vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 4. 1975 do 31. 12. 2001 (dále jen “starý vodní zákon” nebo “stVodZ”) byla koryta součástí vodních toků. Rozlišení koryt na koryta přirozená a umělá mělo význam pro stanovení náhrad za znárodněné pozemky.32

31

§ 44 VodZ.

32

§ 31 stVodZ: „(1) Vodní toky jsou vody trvale tekoucí po zemském povrchu mezi břehy buď v korytě přirozeném (popřípadě upraveném), jako bystřiny, potoky, řeky, nebo v korytě umělém, jako průplavy, vodní kanály, nádrže apod., nebo vody nacházející se ve slepých ramenech vodních toků, včetně jejich koryt. (2) U vodních toků, jejichž koryta nejsou označena vlastním parcelním číslem a nejsou jako taková vedena v evidenci nemovitostí podle zvláštních předpisů, se za přirozené koryto považuje dno a břehy až po břehovou čáru, která je určena hladinou vody, která stačí protékat mezi břehy, aniž se vylévá do přilehlého území. (3) Za pozemky, tvořící podle předchozích odstavců přirozené koryto, nepřísluší náhrada; jinak přísluší náhrada obdobně podle předpisů o vyvlastnění.“ V § 31 stVodZ je v odst. 1 uveden odkaz na článek 8 zákona č. 100/1960 Sb., Ústavy ČSSR, který vymezoval vodní toky jako národní majetek.

15

3 Vodní toky V povodí velkých řek, přinášejících obyvatelstvu závlahy na polích, vznikaly jiţ v době starověku předstátní formy státu. Větší populace tak mohla přeţít na určitém místě po delší dobu. Osadníci nebyli nuceni ke kočovnému ţivotu se svými stády a mohli se plně věnovat zemědělství.33 Řeky se staly důleţitým zdrojem obţivy, slouţily také k dopravě a obchodování. V nejstarších dobách byly řeky povaţovány za veřejné (flumina publica), obdobně jako pozemní cesty. Jiţ v pramenech římského práva nalezneme zvláštní pravidla, týkající se vodních ploch.34 Území se postupně stalo předmětem zájmu jednotlivců či skupin, které ho bránily proti jiným potenciálním uţivatelům. Často se zde střetávaly vlastnické zájmy panovníků a obyvatel středoevropských zemí.35 Majetnický a uţívací vztah k území byl postupně doplněn vztahem mocenským, došlo tak ke vzniku států. Základním vývojovým stupněm na státních hranicích byl postupný přechod od státní hranice plošné („územní hranice”) k hranici lineární. Např. územní hranici mezi Čechami a Moravou tvořily v raném středověku pohraniční hvozdy. S postupující kolonizací původně neosídleného území byla hranice stanovena lineárně36.37 V následujících podkapitolách se budu věnovat právnímu zakotvení státních hranic České republiky (původně Československa), zvláště se zaměřím na hraniční vodní toky. Hraniční vodní toky jsou totiţ předmětem evidence katastru nemovitostí se specifickým režimem, kde má podle čl. 10 Ústavy České republiky (ústavní 33

SOVINSKÝ, J. Státní hranice Československa a České republiky. Praha: Vydal Spolek českých právníků VŠEHRD, 2005. s. 39. 34

KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 1995. cit. s. 230: „Mohlo jít o to, že veřejná řeka opustila své dosavadní řečiště, nebo v takové řece vznikl nový ostrov. Opuštěné řečiště, stejně jako ostrov, se dělily rovným dílem mezi vlastníky pobřežních pozemků; byly-li ovšem pobřežní pozemky přesně vyměřeny, šlo o věci ničí a pak byly předmětem volné okupace. Obdobně se posuzovalo rozšíření plochy pozemku (i tady ovšem musilo jít o pozemek nevyměřený) pozvolnými náplavami (alluvio) nebo jednorázově tak, že se plocha zvětšila tím, že vodní proud připravil větší kus jinde urvané půdy (avulsio); v tom případě nabýval vlastník pozemku vlastnictví, když na nově připlaveném kusu půdy zapustily rostliny své kořeny.” 35

ADAMOVÁ, K. Dějiny soukromého práva ve střední Evropě. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2001. cit. s. 39: „V procesu upevňování a rozšiřování státní moci však někteří panovníci prohlásili vodu v řekách za vlastnictví královo.” 36

S přechodem k lineární hranici se začíná uplatňovat přesvědčení, ţe hranice neodděluje pouze povrch zemský, ale i zemské nitro pod ním a vzduchový sloupec nad ním. 37

SOVINSKÝ, J. Státní hranice Československa a České republiky. Praha: Vydal Spolek českých právníků VŠEHRD, 2005. s. 20, 21.

16

zákon ČNR č. 1/1993 Sb.) přednost mezinárodní právo před právem českým. Dále se budu zabývat historickým vývojem vodního práva v Českých zemích. Na konci kapitoly se zaměřím na správu vodních toků.

3.1 Vodní toky a státní hranice Mám-li se věnovat evidenci vodních toků v katastru nemovitostí České republiky, ráda bych se nejprve zmínila o hraničních vodních tocích. Vodní toky se staly vhodným přírodním základem pro stanovení rozsahu státního území, na němţ lze vykonávat územní suverenitu. Státní hranice jsou myšlené, případně v přírodě patrné čáry, které vymezují území, na něţ se vztahuje suverenita státu, a které oddělují území jednoho státu od jiného státu nebo od mezinárodní oblasti nepodléhající suverenitě ţádného státu.38

3.1.1 Druhy státních hranic Hranice dělíme na orografické

39

(tj. přírodní či přirozené) a geometrické

40

(uměle

vyznačené). Podle toho, zda hranice prochází suchým úsekem či vodní hladinou, rozlišujeme hranice suché a mokré. Mokré hranice mohou být mezi příslušnými státy stanoveny jako pevné či pohyblivé.41 Dojde-li k přírodním či umělým změnám na řece, zůstávají pevné hranice stále na svém místě. Pohyblivá hranice se mění spolu se změnami na řece.42

3.1.2 Hraniční statuty Naše státní území prošlo ve svém vývoji mnoha změnami. Vznik Československa byl právně završen zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n. ze dne 28. 10. 1918. Zákon recipoval rakouský a uherský právní řád a nově zaloţil československý právní řád. Státní hranice ČSR byly určeny rozhodnutími velmocí na mírové konferenci v Paříţi v roce 1920,

38

DAVID, V., SLADKÝ, P., ZBOŘIL, F. Mezinárodní právo veřejné. 2. vyd. Praha: Nakladatelství LINDE, 2005. s. 163. 39

Orografickou hranicí vedenou řekou je např hranice mezi ČR a SR na řece Moravě.

40

Geometrická hranice se vytyčuje v přímých liniích od jednoho bodu ke druhému, můţe jít také o hranici protínající napříč řeku. Zvláštním typem geometrické hranice je tzv. astronomická hranice, která se kryje s rovnoběţkou nebo poledníkem. Je také moţné vytvořit hranici kombinovanou. 41

Druh mokré hranice je stanoven v mezinárodní smlouvě.

42

SOVINSKÝ, J. Státní hranice Československa a České republiky. Praha: Vydal Spolek českých právníků VŠEHRD, 2005. s. 24, 25.

17

případně akty v přímé souvislosti s ní. Mezinárodní smlouvy, které stanovily průběh státních hranic43, označujeme jako „statusové smlouvy”.

3.1.2.1 Prvotní zakotvení rozsahu československého státního území 44 Konkrétně bylo vymezeno československé státní území těmito statusovými smlouvami: Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o úpravě pohraničních poměrů na státní hranici, popsané v čl. 83. Versailleské smlouvy ze dne

28. června 1919,

podepsaná

dne

3. února 1927,

publikovaná

pod č. 145/1930 Sb. z. a n. Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních vodních tocích a o výměně části území v pruském dílu československo-německé hranice, podepsaná dne 31. ledna 1930 a publikovaná pod č. 218/1933 Sb. z. a n. Smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o úpravě právních poměrů na státní hranici, popsané v čl. 27., bod 6. mírové smlouvy, podepsaná v Saint Germain en Laye dne 10. září 1919, publikovaná pod č. 139/1930 Sb. z. a n. Úmluva o úpravě

otázek,

vyplývajících

ze stanovení

hranice

mezi

republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná dne 14. listopadu 1928 a publikovaná pod č. 8/1931 Sb. z. a n. Úmluva o úpravě

otázek,

vyplývajících

ze stanovení

hranice

mezi

republikou Československou a královstvím Rumunským, podepsaná dne 15. července 1930 a publikovaná pod č. 31/1936 Sb. z. a n. Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice, podepsaná dne 24. září 1931 (nebyla publikována ve sbírce zákonů).45

43

SOVINSKÝ, J. Státní hranice Československa a České republiky. Praha: Vydal Spolek českých právníků VŠEHRD, 2005. cit. s. 27: „Podrobná hraniční dokumentace, která zahrnuje popis průběhu státní hranice, zobrazení polohy hraničních znaků na mapě velkého měřítka a další údaje, z nichž je možno přesně zjistit průběh státní hranice se nazývá hraniční dokumentární dílo.“ 44

Více k tomu tamtéţ, cit. s. 188: „Od účinnosti ústavy z r. 1920 až do zániku čsl. federace v r. 1992 bylo možno změnit hranice jen ústavním zákonem. V současné době jsou v souladu s čl. 112 odst. 1 Ústavy ČR v platnosti všechny ústavní zákony, vydané od vzniku Československa do současnosti, na jejichž základě ke změně st. hranic došlo, pokud se týkají území současné ČR.”

18

Po rozdělení Československa, kdy od 1. 1. 1993 začaly existovat dva svrchované územní celky, byla dne 4. 1. 1996 v Ţidlochovicích podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích. V platnost vstoupila dne 25. 7. 1997 a byla publikována pod č. 246/1997 Sb. Vytvoření stálých hraničních komisí pro všechny hranice ČR umoţňuje v současné době efektivní správu všech čtyř dotčených hranic. Zeměměřické činnosti při údrţbě a přezkušování státních hranic provádí Zeměměřický úřad po dohodě se správcem dokumentárního díla státních hranic, kterým je Ministerstvo vnitra ČR. Vymezení úseků hraničních vodních toků včetně čísel hraničních znaků a jiných důleţitých údajů nalezneme v příloze č. 1 vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků.

3.1.2.2 Současná právní úprava povahy mokrých hranic Současná úprava povahy mokré hranice s Polskem46 Pohyblivé státní hranice probíhají hraničními vodními toky, střednicí hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a přizpůsobují se: a) přirozeným změnám polohy koryt hraničních vodních toků (při přirozených změnách polohy koryt hraničních vodních toků většího rozsahu probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před nastalou změnou, pokud se smluvní strany nedohodnou na jiném průběhu státních hranic); b) umělým změnám v důsledku úprav hraničních vodních toků, provedeným po dohodě příslušných orgánů smluvních stran, pokud se při nich střednice neodchýlí od své původní polohy o více neţ o šíři koryta a pokud budou plochy oddělené novou polohou střednice toku od území smluvních stran, vzájemně vyrovnány.

45

Více k tomu tamtéţ, s. 125.

46

Více k tomu ve smlouvě č. 181/1996 Sb. mezi ČR a Polskem o společných hranicích s Polskem, podepsané dne 17. ledna 1995, čl. 3, 4.

19

Současná úprava povahy mokré hranice s Německem47 V hraničních vodních tocích, s výjimkou Labe a Ohře, tvoří státní hranice střednice hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a jsou pohyblivé. Střednice hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene je vyrovnaná plynulá čára, která je od obou břehových linií vodního toku stejně vzdálena. V hraničních vodních tocích při přirozených změnách menšího rozsahu sledují státní hranice trvale střednici vodního toku. Při přirozených změnách většího rozsahu, jakoţ i při změnách umělých probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před nastalou změnou, dokud se smluvní státy nedohodnou na jiném průběhu státních hranic. Na hraničním vodním toku Labi jsou státní hranice určeny střednicí plavební dráhy a jsou pohyblivé. Střednicí plavební dráhy se rozumí vyrovnaná plynulá čára, která je stejně vzdálena od obou čar ohraničujících plavební dráhu. Současná úprava povahy mokré hranice s Rakouskem48 S výjimkou Dunaje, Moravy a Dyje v trati od sdruţených hraničních mezníků XI, XI/1 aţ ke vtoku do řeky Moravy byla hranice, pokud probíhá vodními toky, prohlášena mezinárodní rozhraničovací komisí československo-rakouskou za nepohyblivou. Hranice v řece Moravě, jakoţ i ve trati Dyje od zdvojených hraničních mezníků XI, XI/1 aţ ke vtoku do řeky Moravy je pohyblivá. Podle rozhodnutí rozhraničovací komise tvoří tudíţ hranici v řece Moravě a ve shora zmíněné trati Dyje střední čára vodního toku, pokud se týče jeho hlavního ramene. Současná úprava povahy mokré hranice se Slovenskem49 Pohyblivé státní hranice probíhají hraničními vodními toky s výjimkou případů uvedených v článku 7 odst. 1 písm. c) a d) a článku 7 odst. 2 písm. c) smlouvy.50

47

Více k tomu ve smlouvě č. 266/1997 Sb. mezi ČR a SRN o společných státních hranicích, podepsané dne 3. listopadu 1994, čl. 5 aţ 8. 48

Více k tomu ve smlouvě č. 139/1930 Sb., v Hlavě VIII., čl. 51, 52.

49

Více k tomu ve smlouvě č. 246/1997 Sb., čl. 8.

50

Nepohyblivé státní hranice jsou v místech, kde přechází ze suchého úseku do hraničního vodního toku a naopak, také na oboustranně upraveném hraničním vodním toku, jestliţe se na tom smluvní strany dohodnou. Probíhají geometrickou osou oboustranně upravených hraničních vodních toků a objektů na nich.

20

Probíhají střednicí hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a přizpůsobují se: a) přirozeným změnám polohy koryta hraničních vodních toků, jestliţe se střednice neodchýlila od hraniční čáry o více neţ šířku koryta, na hraničním vodním toku Morava o více neţ čtvrtinu šířky koryta, s výjimkou případů uvedených v článku 7 odst. 2 písm. c) a článku 8 odst. 3 této smlouvy, b) umělým změnám polohy koryta v důsledku úprav hraničních vodních toků provedených po dohodě příslušných orgánů smluvních stran, jestliţe se při nich střednice neodchýlila od hraniční čáry o více neţ šířku koryta, na hraničním vodním toku Morava o více neţ čtvrtinu šířky koryta, a jestliţe budou plochy oddělené novou polohou střednice hraničního vodního toku od státních území smluvních stran vzájemně vyrovnány. Při přirozených změnách polohy koryta hraničních vodních toků většího rozsahu, neţ je uvedeno v odstavci a), probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před těmito změnami, jestliţe se smluvní strany nedohodnou jinak.

3.1.3 Státní území a právní režim vod Máme-li vymezeno státní území, můţeme rozlišovat mezi vodami vnitrozemskými a mezinárodními.51 Řeky, které protékají postupně územím dvou nebo více států nazýváme „mnohonárodní řeky”. Suverénní moci kaţdého státu podléhá ta část vodního toku, která leţí uvnitř jeho státního území. Řeky uvnitř území suveréna řadíme mezi vnitrozemské vody. O právním reţimu svých národních vod, včetně připuštění cizích lodí do těchto prostorů, můţe kaţdý stát rozhodovat sám. Pokud jde o vodní cesty, vzájemná doprava osob a nákladu se děje na základě vzájemné reciprocity. Postupným vývojem došlo ke zmezinárodnění těchto našich řek: Labe (od ústí Vltavy), Vltavy (od Prahy) a Odry (od ústí Opavy). Pro výkon mezinárodněprávního reţimu vznikly různé mezinárodní komise.52 53

51

V zájmu rozvoje svobodné plavby byly některé řeky prohlášeny mezinárodní smlouvou za přístupné obchodním lodím všech států. Má-li být řeka, protékající územím min. dvou států, prohlášena za mezinárodní, musí být splavná a musí zprostředkovávat spojení s mořem. 52

Např. pro Labe Mezinárodní Labská komise se sídlem v Dráţďanech.

53

DAVID, V., SLADKÝ, P., ZBOŘIL, F. Mezinárodní právo veřejné. 2. vyd. Praha: Nakladatelství LINDE, 2005. s. 171, 172.

21

3.2 Historie vodního práva v Českých zemích V Čechách řeky původně náleţely tomu, komu patřila půda kolem nich. Řeky a potoky byly předmětem soukromoprávního obchodu stejně, jako jiný majetek. Vladislavský řád zemský z r. 1500 svědčí o tom, ţe plavba byla veřejnou sluţebností, omezující „vlastnictví” k vodám.54 Obecný zákoník občanský č. 946/1811 Sb. z. s. (dále jen „obecný zákoník” nebo „o.z.o.”), který byl subsidiárním právním předpisem soukromého práva aţ do r. 1950, zachoval dříve nabytá práva v platnosti55. Ve svém § 287 prohlásil řeky za veřejný statek.56 Veřejný statek bylo moţné pouze uţívat, nikoli vlastnit. V § 854 lze nalézt pojem „soukromý potok”, soukromé vlastnictví vod tedy nebylo vyloučeno.57 Paragrafy 407 aţ 412 o. z. o. řešily vlastnické vztahy k vodním tokům.58 Podle mlýnského řádu z 1. prosince 1814 bylo třeba vrchnostenského povolení k určitým vodním stavbám (jezů, stavidel, náhonů atd.). Na území bývalé země České a Moravskoslezské dále platil říšský zákon ze dne 30. května 1869 č. 93/1869 ř. z., jenţ se týče ustanovení o právě vodním, vyhraţených zákonodárství říšskému. Tento zákon doplnily tři zemské vodní zákony ze dne 28. srpna 1870, zvlášť pro Čechy – č. 71/1870 čes. z. z., Moravu – č. 65/1870 mor. z. z. a Slezsko – č. 51/1870 slez. z. z., o tom, kterak lze vody uţívati, ji svozovati a jí se brániti. Zemské vodní zákony definovaly vody veřejné59 a vody soukromé.60 Vody 54

KUBEC, F. Právo vodní a meliorační. 3. vyd. Praha: Nákladem Ústřední komise pro vydávání přednášek při ČVUT, 1930. cit. s. 2: „Vladislavský řád zemský z r. 1500 v tom směru stanoví: „A také silnice na vodách , jezerech v prostředku mají býti otevřeny svobodně tak, jakž od starodávna vždycky to bývalo bez překážky, tak aby lidé mohli dolů i nahoru jezditi bez útiskův s loďmi i lesy.““ 55

Jak bylo výslovně uvedeno v § 5 o.z.o.: „Zákony nepůsobí nazpět; nemají tudíž vlivu na jednání, která se zběhla dříve, a na práva dříve nabytá.“ 56

§ 287 o. z. o.: „Věci, které jsou všem členům státu ponechány ku přivlastňování, slovou věci ničí. Ony, kterých se jim dovoluje jen upotřebiti, jako: silnice, veletoky, řeky, přístavy a břehy mořské, slují obecný čili veřejný statek. Co je určeno ke krytí státních potřeb, jako: mincovní nebo poštovní a jiné regály, komorní statky, horní a solné doly, daně a cla, nazývá se státní jmění.“ 57

§ 854 o. z. o.: „Brázdy, ploty dělané i samorostlé, ohrady, zdi, soukromé potoky, stoky, místa a jiné podobné rozhrady, jež jsou mezi sousedními pozemky, pokládají se za společné vlastnictví, ač nedokazujíli opak znaky, nápisy nebo jiné známky a pomůcky.“ 58

Podle § 407-412 o. z. o. ostrovy vzniklé ve splavných řekách připadly státu, v nesplavném toku si je mohli přivlastnit pouze majitelé pobřeţních pozemků. Země, kterou voda znenáhla naplavila na břeh, patřila vlastníku břehu, ale jen tehdy, kdyţ k ní vlastník strţené země neuplatnil do roka své vlastnické právo. 59

KUBEC, F. Právo vodní a meliorační. 3. vyd. Praha: Nákladem Ústřední komise pro vydávání přednášek při ČVUT, 1930. cit. s. 6, 7: “Veřejné vody jsou tedy buď a) absolutně veřejné, k nimž náleží trati toků, jichž se užívalo ku plavbě lodí nebo vorů v den, kdy nabyl účinnosti říšský zákon vodní /24. 7. 1869/, jakož i pobočná ramena jejich, nikoli však přítoky. U těchto vod veřejných jest vyloučen důkaz, že

22

veřejné byly jakoţto veřejný statek určeny ke všeobecnému uţívání. Obecné uţívání vod bylo stanoveno výčtem, přičemţ ke kaţdému jinému uţívání veřejných, v některých případech i soukromých vod, bylo zapotřebí úředního povolení. Český zemský vodní zákon č. 71 čes. z. dále ve svém § 100 nařídil, ţe u kaţdého politického (okresního) úřadu má býti vedena záznamní kniha (vodní kniha) s vodními mapami.61 62 Důleţitým mezníkem se stalo přijetí Ústavy československé republiky č. 150/1948 Sb. Tato ústava ve svém § 147 prohlásila dosavadní veřejný statek za národní majetek.63 Podle § 149 mohl být národní majetek státním, případě komunálním vlastnictvím. Obecný zákoník občanský byl nahrazen Občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. (dále jen „střední občanský zákoník” nebo „střOZ”). Doposud jednotná forma vlastnictví byla rozdělena na socialistické64, osobní a soukromé vlastnictví. Národní majetek byl prohlášen za státní socialistické vlastnictví.65 Z tohoto zákona jiţ nevyplývalo právo přírůstku opuštěného

koryta

k pobřeţním pozemkům ani

nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Zákon č. 11/1955 Sb. o vodním hospodářství nahradil dosud platné vodní zákony. Pojem „soukromé vody” zde nenalezneme. Dosavadní vodní knihy byly nahrazeny novou evidencí vodohospodářských děl a zařízení a vodohospodářských povolení a souhlasů. Ústava Československé socialistické republiky č. 100/1960 Sb., ve znění účinném do 28. 2. 1990, v čl. 8 odst. 2 stanovila, ţe vodní toky jsou národním někomu náleží právem soukromým.” Druhou kategorii veřejných vod tvoří b) vody veřejné na základě právní domněnky: “není-li totiž jisto, je-li voda veřejnou nebo soukromou, pokládá se za veřejnou.” 60

Více k tomu tamtéţ, cit. s. 7, 10: „Soukromými vodami jsou tedy: a) z titulů zvláštních vody, které nejsou absolutně veřejnými, o nichž někdo prokáže, že mu náležejí”; b) podle zákona pokládají se za soukromé a za majetek drţitele pozemku vody pramenů vyjma prameny solné a cementové, dále vody sráţkové, uzavřené ve studních, rybnících, v kanálech a rourách k soukromým účelům zaloţených aj. O vlastnictví soukromé vody a tudíţ i o právní povaze vody rozhoduje soud. 61

ČERNÝ, J. Vodní knihy, vodní právo a vodoprávní technika. Praha: Vydaly Tiskařské a vydavatelské podniky, 1943. s. 18, 19. Zařízení a vedení vodní knihy bylo upraveno v Čechách nařízením z 20. září 1872, č. 52, které bylo později nahrazeno vládním nařízením č. 160/1925 Sb. 62

Více k tomu tamtéţ, cit. s. 67: „Zápisy do vodních knih nezakládají a nemají ani příště zakládati vodní práva, nýbrž udržovati v evidenci nabytá práva a poskytovati úřadům i stranám přehled o vodních právech a umožniti jim nalézti právní listiny a plány se k nim vztahující.” 63

Veřejným statkem však podle tehdy platného vodního zákona č. 71/1870 čes. z. z. nebyly veškeré vodní toky, soukromá práva na vodu zůstala v platnosti. 64

Zahrnovalo státní nebo druţstevní vlastnictví.

65

§ 102 střOZ.

23

majetkem.66 Novelou ústavy zákonem č. 100/1990 Sb. byl čl. 8 změněn a vodních toků se týkal čl. 10, který stanovil, ţe vodní toky jsou ve státním vlastnictví.67 Zákon

č. 11/1955 Sb.

o vodním

hospodářství

byl

nahrazen

zákonem

č. 138/1973 Sb., o vodách, který ve svém § 31 odst. 1 definoval vodní tok (s odkazem na čl. 8 ústavy z r. 1960). Určil, ţe koryta jsou pojmovou součástí vodních toků.68 Mezi znárodněné vodní toky byly zařazeny i drobné vodní toky. Důleţité bylo mj. také stanovení správců vodních toků, jejich práv a povinností. V současné Ústavě České republiky č. 1/1993 Sb. chybí úprava výhradního vlastnictví státu. Vlastnické hranice dříve zestátněných koryt vodních toků je tedy třeba ke dni 1. 1. 1993 povaţovat za neměnné. Vlastníkem části koryta vodního toku, které změnilo od té doby svůj průběh, se stal vlastník zabraného příbřeţního pozemku. Nový vodní zákon č. 254/2001 Sb. tuto koncepci převzal. Navíc stanovil, ţe povrchové vody nejsou předmětem vlastnictví. Podle přechodného ustanovení § 127 odst. 5 VodZ mohl vlastník znárodněného pozemku (který nebyl dosud v KN evidován jako parcela s druhem pozemku „vodní plocha“) oznámit do 1. 7. 2002 příslušnému vodoprávnímu úřadu, ţe se zpětným přechodem vlastnického práva nesouhlasí. Z pohledu katastru nemovitostí jsou významná rovněţ ustanovení týkající se povinnosti evidence vodních děl a ochranných pásem v KN.

3.3 Správa vodních toků Správu vodních toků pokládáme za nemajetkový institut veřejnoprávního charakteru. Jde o souhrn povinností, ke kterým patří zejména povinnost sledovat stav vodních toků a pobřeţních pozemků, pečovat o koryta vodních toků, umoţňovat subjektům, jimţ bylo

66

Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. 8 odst. 2: „Národním majetkem jsou zejména: nerostné bohatství a základní zdroje energie; základní lesní fond, vodní toky a přírodní léčivé zdroje; prostředky průmyslové výroby, hromadné dopravy a spojů; peněžní a pojišťovací ústavy; rozhlas, televize a film, dále též nejdůležitější společenská zařízení, jako zařízení zdravotnická, školy a vědecké ústavy.“ 67

Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. 10: „Nerostné bohatství, základní zdroje energie, základní lesní půdní fond, přírodní zásoby podzemních vod, vodní toky a přírodní léčivé zdroje jsou ve státním vlastnictví. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.“ 68

Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, § 31: (1) „Vodní toky jsou vody trvale tekoucí po zemském povrchu mezi břehy, buď v korytě přirozeném (popřípadě upraveném), jako bystřiny, potoky, řeky, nebo v korytě umělém, jako průplavy, vodní kanály, nádrže apod., nebo vody nacházející se ve slepých ramenech vodních toků, včetně jejich koryt.“ (2) „U vodních toků, jejichž koryta nejsou označena vlastním parcelním číslem a nejsou jako taková vedena v evidenci nemovitostí podle zvláštních předpisů, se za přirozené koryto považuje dno a břehy až po břehovou čáru, která je určena hladinou vody, která stačí protékat mezi břehy, aniž se vylévá do přilehlého území.”

24

vydáno povolení k odběrům vody z vodního toku, tyto odběry realizovat, provozovat a udrţovat v řádném stavu vodní stavby apod.69 Jelikoţ se v následujících kapitolách hodlám v souvislosti s evidováním vodních toků v KN věnovat zejména období od 60. let 20. století do současnosti, budu se nyní krátce zabývat správou vodních toků v tomto období. Zákon o vodním hospodářství č. 11/1955 Sb. a zákon č. 12/1959 Sb. ve znění vyhlášky č. 13/1959 Sb. pověřily správou vodních toků zvláštní vodohospodářské orgány. V jednotlivých okresech to byly okresní vodohospodářské správy jako zvláštní rozpočtové organizace a samostatné právnické osoby. Po znárodnění vodních toků ústavou z r. 1960 byly na základě „Prohlášení MNV a OVHS”70 zakládány v pozemkových knihách nové knihovní vloţky. V nich bylo zapsáno vlastnictví Československého státu a vyznačena operativní správa vodohospodářské organizace. Nemovitosti zapsané v seznamu I veřejného statku, které tvořily součást povodí toku řek, byly do těchto nově zaloţených knihovních vloţek převedeny. V dalším období došlo k přechodu správy národního majetku na Ředitelství vodních toků, oborový podnik Praha, správu povodí XXX71, odštěpný závod XXX, později na Povodí XXX, podnik pro provoz a vyuţití vodních toků XXX. V roce 1993 vznikly akciové společnosti Povodí XXX a.s. Dne 1. 1. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 305/2000 Sb. o povodích. K tomuto datu zanikly bez likvidace akciové společnosti Povodí XXX a současně vzniklo právo hospodaření pěti příslušným Povodím XXX, s. p.72 Tyto státní podniky mají právní subjektivitu a jednají vlastním jménem. 73 Současný vodní zákon č. 254/2001 Sb. ve svém § 47 stanoví, ţe vodní toky jsou předmětem správy. Člení je na významné a drobné vodní toky. Významné vodní toky jsou určeny vyhláškou č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou

69

KRECHT, J. Zákon o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Nakladatelství IFEC, s.r.o., 2002. s. 54. 70

Např. Prohlášení Čd 1808/62 ze dne 15. 5. 1962, uloţené v archivu Katastrálního pracoviště Rychnov nad Kněţnou. Obec, jako orgán veřejné správy v přenesené působnosti vykonávala podle ustanovení obecních zřízení správu veřejného statku. 71

Zástupný znak XXX nahrazuje přesnou identifikaci jednotlivých subjektů.

72

Dle § 1 odst. 2 zákona č. 305/2000 Sb., o povodích, vznikly státní podniky Povodí Labe, Povodí Moravy, Povodí Odry, Povodí Ohře a Povodí Vltavy. 73

Hospodaření státních organizací upravuje Vyhláška Ministerstva financí k zákonu o majetku státu č. 62/2001 Sb. o hospodaření organizačních sloţek státu a státních organizací s majetkem státu.

25

vodních toků.74 Správu významných vodních toků zajišťují správci povodí, zřízení zvláštním zákonem (viz pozn. č. 72). Drobné vodní toky spravují na vlastní ţádost obce, jejichţ územím protékají nebo subjekty, jimţ drobné vodní toky slouţí nebo s jejichţ činností souvisejí, a to na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství. Na území vojenských újezdů zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany, na území národních parků Správy národních parků.75 Platí obecné pravidlo, ţe každý vodní tok musí mít určeného správce. Pro případ, ţe by tomu tak nebylo, zákon stanoví, ţe na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce, vykonává správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem. Správu vodních toků mohou správci zajišťovat bez toho, ţe by museli být vlastníky pozemků tvořících koryta.

Aktuální informace

o hydrografické síti a správcovství vodních toků můţeme nalézt v informačním systému veřejné správy, na Vodohospodářském informačním portálu Ministerstva zemědělství, adrese http://www.voda.gov.cz/portal/cz/, viz Obr. 1 a Obr. 2.

74

V příloze č. 1 vyhlášky č. 470/2001 Sb. nalezneme kromě názvu vodního toku mj. i délku vodního toku v kategorii významný a určeného správce. Mezi významnými toky jsou například toky Labe, Morava, Vltava, Dyje. 75

§ 48 odst. 1 – 4 zák. č. 254/2001 Sb.

26

4 Promítnutí právní úpravy vodních toků do KN V kapitole 3.2 jsem se zabývala historií vodního práva. Je třeba přiznat, ţe ve vývoji technických evidenčních nástrojů, které původně vznikaly zejména z fiskálních důvodů, neměly vodní toky značný význam. Ani vodní knihy, které byly vedeny od roku 1872 do konce roku 1954, nepatřily do systému veřejných knih se všemi právními atributy a principy podle knihovního zákona č. 95/1871 ř. z. a měly pouze evidenční charakter (viz pozn. č. 62). Právní vztahy k vodním tokům byly po léta opomíjenou záleţitostí, do map se nezobrazovaly jejich přirozené změny. V současnosti jsou však digitální katastrální mapy jako součást katastrálního operátu základním zdrojem pro tvorbu státního mapového díla76, pro účely územního plánování a tvorby geografických informačních systémů. Společnost klade velký tlak na obnovu katastrálního operátu a urychlení digitalizace katastrálních map. Právě při těchto činnostech by mělo mj. dojít ke zkvalitnění evidence právních vztahů ke korytům vodních toků. V následující části se budu zabývat vývojem katastru nemovitostí a současným stavem katastrálního operátu. Spojením vývoje práva vodního a katastrálního, práva veřejného (ústavního) a soukromého (občanského) se pokusím následně stanovit jednotlivé časové úseky, kdy se měnily vlastnické vztahy ke korytům vodních toků a příbřeţním pozemkům. Dále přiblíţím způsoby obnovy katastrálního operátu a aplikaci právních předpisů souvisejících s evidencí koryt vodních toků.

4.1 Vývoj katastru nemovitostí České republiky Slovem “katastr” byl obecně označován přehledný soustavný popis zvláštních vlastností, osob, věcí nebo práv, zejména pak soupis pozemků nebo i výtěţků z obchodů a ţivností pořizovaný k daňovým účelům. Soukromá práva na mejetek si začala šlechta počátkem 14. století zajišťovat zápisem v zemských deskách. To byl počátek evidence práv k nemovitostem u nás. Základy novodobého katastru nemovitostí byly poloţeny nejvyšším patentem rakouského císaře Františka I. ze dne 23. 12. 1817 o dani pozemkové a vyměření půdy.

76

Ve veřejném zájmu vydává Český úřad zeměměřický a katastrální např. základní vodohospodářskou

mapu ČR 1:50 000.

27

Základem byl přesný soupis a geodetické vyměření veškeré půdy, tzv. “stabilní katastr”. Vzniklo technicky dokonalé dílo na území celé říše.77 Uţ od roku 1871 byly vedeny nové pozemkové knihy pro království české.78 Za vlastníka nemovitosti se typicky povaţoval ten, kdo byl jako vlastník zapsán ve veřejné knize.79 Po přijetí zákona č. 177/1927 S. z. n., o pozemkovém katastru a jeho vedení se Pozemkový

katastr

stal

nepostradatelnou

součástí

všech

právních

jednání

o nemovitostech. Byl velmi přesný a spolehlivý do roku 1938. Později jiţ nebyla jeho údrţba dostatečná a zejména díky poválečným konfiskacím a přídělovému řízení se začal hrubě rozcházet se skutečností. Intabulační princip zápisů do pozemkových knih byl opuštěn s platností zákona č. 141/1950 Sb., tzv. středního občanského zákoníku. Přestoţe se zápisy do veřejných knih i nadále prováděly, měly jiţ pouze deklaratorní charakter. V nově panujících poměrech zcela upadl zájem o evidování soukromých práv k nemovitostem. Socialistické hospodářství zaloţené na plánování zemědělské výroby potřebovalo především znát, kdo půdu obhospodařuje. Na tomto poţadavku byla v roce 1956 zaloţena Jednotná evidence půdy (JEP). JEP neměla základ v obecně závazném právním předpisu. Byla zakládána jen podle usnesení vlády č. 192 z 25. 1. 1956. Věcná práva k nemovitostem nepodléhala v letech 1951-1964 ţádné úplné a systematické evidenci.80 Dne 1. 4. 1964 nabyly účinnosti zákon č. 95/1963 Sb., notářský řád, dále zákon č. 22/1964 Sb., zákon o evidenci nemovitostí a zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník. Evidence nemovitostí měla slouţit zejména pro plánování a řízení hospodářství. Zápisy o nemovitostech měly pouze evidenční charakter. Údaje o právních vztazích k zemědělským pozemkům ve vlastnictví občanů byly záměrně v evidenci potlačeny, v pozemkové mapě nebyly zobrazeny ani jejich vlastnické hranice. S účinností

od 1. ledna 1993

byl

katastrálním

zákonem

zřízen

katastr

nemovitostí. Dosavadní evidence nemovitostí se stala součástí katastrálního operátu. 77

BUMBA, J. České katastry od 11. do 21. století. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2007. s. 56-58. 78

Zákon č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách (tzv. „knihovní zákon”).

79

Platil tzv. intabulační princip. Ten, kdo v dobré víře nabyl právo k nemovitosti od osoby zapsané jako vlastník ve veřejné knize, byl chráněn tak, jako by toto právo nabyl od skutečného vlastníka. 80

KOLEKTIV ČÚZK. Výroční zpráva 2004. Praha: ČÚZK, 2005. s. 16.

28

Současně zákonem o zápisech bylo upraveno, jakým způsobem se od 1. 1. 1993 zapisují do katastru věcná práva k nemovitostem. Ke stejnému dni byl zákonem ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, zřízen Český úřad zeměměřický a katastrální, který se stal ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky. Právní předpisy vztahující se ke katastru nemovitostí mají povahu předpisů speciálních (lex specialis) a v řadě případů navazují na další právní předpisy81 nebo na ně přímo odkazují82.

4.2 Současný stav katastrálního operátu V praxi jsem se často setkala se zjednodušeným pohledem veřejnosti na katastrální operát, s představou, ţe celé území České republiky je souvisle zmapováno a stav zákresu v mapě odpovídá skutečnému stavu v terénu. Zajímavým se jeví tento pohled z hlediska vodních toků, které mnohdy tvoří hranici katastrálního území. Jak je moţné, ţe část koryta vodního toku má v mapě v jednom katastrálním území plynulý průběh dle současného stavu, označený jedním parcelním číslem, zatímco po přechodu do jiného katastrálního území dojde ke zobrazení starého i nového koryta vodního toku? Je to dáno sloţitým historickým vývojem evidence věcných práv k nemovitostem a technických předpisů pro tvorbu map na území České republiky. Viz Obr. 3. Je třeba si uvědomit, ţe poslední technické dílo pro účely katastru, které by pokrývalo celé území našeho státu, vzniklo jiţ na začátku 19. století.

Z měřického

operátu tzv.”stabilního katastru” je dodnes odvozena většina platných katastrálních map. Takové katastrální mapy (zpravidla v měřítku 1:2880) jsou platné na cca 70% území dnešního státu.

Na zbytku území vzniklo na základě různých technických předpisů

v následujícím období několik dalších druhů map. Ţádná z obnov původního mapového operátu katastru nemovitostí nebyla bohuţel nikdy celostátně dokončena. Proto jsou nyní pozemky zobrazeny na mapách nejrůznější přesnosti a spolehlivosti, v různých zobrazovacích soustavách. Současná katastrální mapa můţe mít formu analogové83, digitální (DKM), nebo digitalizované mapy (KMD). K 31. 12. 2008 bylo digitalizováno 81

Např. občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o správě daní a poplatků.

82

Správní řád, občanský soudní řád, atd.

83

Katastrální mapy ve formě analogové mapy vznikly překreslením map dřívějších pozemkových evidencí (map více druhů, z různých období) do souvislého zobrazení a následně na plastovou fólii. Obrazy katastrálních map v analogové formě jsou jejich geograficky referencovanými skeny. Katastrální mapy jsou aktualizovány průběţně.

29

38.2% katastrálních map. Zbytek území ČR je pokryt analogovou katastrální mapou.84 Viz. Obr. 4. Evidence nemovitostí, která se stala součástí dnešního katastrálního operátu, byla zcela závislá na plnění ohlašovací povinnosti subjektů o svém majetku. Méně spolehlivá se jevila zvláště evidence nemovitostí ve státním a druţstevním vlastnictví. Současný zápis záznamem85 je vlastně pouze pokračováním evidenčního principu. Pokud katastrálnímu úřadu není doručena listina o vzniku, změně nebo zániku právního vztahu k nemovitosti, dostávají se údaje KN do rozporu se skutečným právním stavem.

4.3 Digitalizace SPI Z důvodu vytvoření základních podmínek pro umoţnění dálkového přístupu k údajům v centrální databázi katastru nemovitostí86 byl postupně od roku 1993 soubor popisných informací digitalizován. Zásadním bylo doplnění databáze KN o chybějící údaje o pozemcích sloučených do velkých zemědělských a lesních půdních celků (tzv. parcel zjednodušené evidence, dále jen „parcel ZE”). Nejednalo se však o jednoduché činnosti. Od r. 1964 do r. 1988 probíhalo tzv. komplexní zakládání evidence nemovitostí (KZEN). Pro jednotlivé vlastníky se zaloţily listy vlastnictví s poznámkou: „Ostatní pozemky v uţívání socialistické organizace” a uvedením poloţky výkazu změn. V této poloţce bylo moţné dohledat (většinou na mikrofiších) jednotlivé parcely ZE s výměrami k datu jejich nabytí. Hranice parcel ZE nebyly vedeny v mapě bývalé evidence nemovitostí (dále jen „mapa EN“), ale pouze v původní mapě bývalého pozemkového katastru (dále jen „mapa PK“). Pokud v následujícím období došlo například k zastavění zemědělského pozemku komunikací, zobrazila se tato komunikace pomocí geometrického plánu do mapy EN a v lepším případě byl výkup soukromého pozemku poznamenán na list vlastnictví uvedením další poloţky výkazu změn. Mnohdy k výkupům nedošlo, pouze se provedl zákres do mapy EN (tzv. zápis geometrického plánu bez právní listiny). Při digitalizaci SPI tedy bylo nutné projít veškerý vývoj,

84

Český úřad zeměměřický a katastrální: Digitalizace katastrálních map [online]. Změněno 2. 4. 2010 [cit. 2010-04-03]. Dostupné z: 85

Při zápisu záznamem vznikají, mění se nebo zanikají práva zásadně mimo katastrální úřad. Teprve následně jsou záznamem zápisy v katastru uváděny do souladu se skutečností. 86

Tak, aby kaţdý mohl získat aktuální informace o nemovitostech dálkovým přístupem z jednoho místa.

30

zaznamenaný v poloţkách výkazu změn a dopátrat se konečné, tzv. „zbytkové” výměry parcel.

4.4 Digitalizace SGI V návaznosti na digitalizaci SPI byla zahájena digitalizace katastrálních map, tzn. obnova katastrálního operátu, při níţ dochází mj. k doplnění hranic parcel ZE, v těchto mapách dosud nezobrazených. Obnovu katastrálního operátu lze provést: a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav.87 Činnosti při obnově katastrálního operátu jsou upraveny v § 54 aţ § 66 katastrální vyhlášky. Základním vnitřním předpisem ČÚZK upravujícím postupy digitalizace katastrálních map je Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatku č. 1 a 2 ze dne 20. prosince 2007 č. j. ČÚZK 6530/2007-22.88

89

Skutečnost, ţe

s doplňováním pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem do pozemků s druhem pozemku „vodní plocha“ vyvstávají problémy, dokazuje fakt, ţe dosud nebyly vydány pokyny č. 38 ČÚZK, na které tento návod odkazuje.90

4.4.1 Východiska obnovy – spojení právní úpravy Jak jsem jiţ uvedla, způsoby zobrazení vodních toků v mapách KN jsou závislé na druhu a době vzniku mapového podkladu. Do map se promítá kvalita i aktuálnost zápisů v SPI, skutečnost, zda vlastník, případně správce vodního toku splnil svoji ohlašovací povinnost. Konečný výsledek digitalizace samozřejmě závisí i na způsobu

87

§ 13 odst. 1 KatZ.

88

Dodatek č. 1 ze dne 25.1.2008 č.j. ČÚZK 338/2008-22; Dodatek č. 2 ze dne 27.5.2009 č.j. ČÚZK 2390/2009-22. 89

Tento Návod nahradil do té doby platný Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním SGI a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998, č.j. 5238/1998-23; Návod pro obnovu katastrálního operátu ze dne 30. dubna 1997 č.j. 21/1997-23 (dříve Prozatímní návod ČÚZK č. j. 5314/1994-23 pro obnovu katastrálního operátu) a Zásady pro obnovu sáhových katastrálních map přepracováním do digitálního vyjádření KM-D ze dne 9. 6. 1998, ČÚZK č.j. 48/1998-21. 90

K problematice evidence vodních toků v KN se vztahovala prezentace Ing. Květy Olivové z ČÚZK ke školení pracovníků útvaru metodiky a kontroly, které proběhlo na konci února tohoto roku. S neoficiální verzí prezentace „Pozemky tvořící koryto vodního toku v KN“ jsem měla moţnost se seznámit, oficiální pokyny č. 38 „pro doplnění pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem do katastrální mapy do pozemků s druhem pozemku vodní plocha“ však prozatím nebyly vydány.

31

obnovy katastrálního operátu a právních předpisech, platných v době tvorby obnoveného SPI a SGI. Zhruba na 30% našeho území tedy vzniklo v průběhu vývoje několik novějších druhů map. Ve 40. letech 20. století to bylo tzv. mapování podle “Instrukce A”, v 60. letech mapování THM a v 80. letech ZMVM. Nemyslím si, ţe je důleţité na tomto místě uvádět podrobnosti k jednotlivým způsobům mapování, za zásadní povaţuji období vzniku map. Při zobrazení koryt vodních toků se samozřejmě postupovalo dle právních předpisů platných v době mapování. Časové hledisko vzniku map se výrazně projevuje v zobrazení vodních ploch a evidování právních vztahů k nim. S odkazem na kapitolu 3.2 proto povaţuji za vhodné na tomto místě upřesnit důleţité mezníky ve vývoji právní úpravy vodních ploch se zaměřením na příbřeţní pozemky:91 1. 1. 1812 – 8. 6. 1948 Dle o. z. o. – řeky byly prohlášeny za veřejný statek. Soukromá práva zůstala v platnosti. Dle zemských vodních zákonů se od r. 1870 dělily vody na vody veřejné (veřejný statek) a soukromé. Vodní tok byl povaţován za přirozenou hranici mezi dvěma pozemky na protilehlých březích. Se změnami koryta se měnily i hranice příbřežních pozemků. Podmínkou převodu vlastnictví byl zápis do veřejné knihy.92 9. 6. 1948 – 31. 12. 1950 Dle ústavy z r. 1948 – veřejný statek (vody veřejné) se stal národním majetkem (státním, resp. komunálním vlastnictvím). Veřejným statkem však nebyly vody soukromé. Vodní tok byl povaţován za přirozenou hranici mezi dvěma pozemky na protilehlých březích. Se změnami koryta se měnily i hranice příbřežních pozemků. Podmínkou převodu vlastnictví byl zápis do veřejné knihy.93 1. 1. 1951 – 10. 7. 1960 Dle střOZ – národní majetek je výhradně ve státním socialistickém vlastnictví. Stále je možné vlastnictví vod soukromých. Došlo k opuštění principu intabulace, vznik vlastnického práva byl umoţněn bez ohledu na zápis do veřejné knihy. Vydrţení se stalo jedním ze způsobů nabytí vlastnického práva, nebylo však moţné vydrţet nezcizitelné 91

Jde tu vlastně o propojení veřejného a soukromého práva, obecné a zvláštní právní úpravy. S těmito východisky je třeba počítat při obnově katastrálního operátu podle zvláštní právní úpravy katastru nemovitostí. 92

§ 431 o. z. o.

93

§ 431 o. z. o.

32

věci v socialistickém vlastnictví.94 Voda zabírá pozemky pro stát, opuštěné koryto nepřirůstá k příbřežním pozemkům. 11. 7. 1960 – 31. 12. 1992 Dle ústavy z r. 1960 – vodní toky jsou

národním majetkem. Takto došlo i

ke znárodnění vod soukromých, které byly pokládány za příslušenství pozemků.95 Dle zák. č. 138/1973 Sb. – od 1. 4. 1975 byla definována koryta jako pojmová součást vodních toků. Voda zabírá pozemky pro stát, opuštěné koryto nepřirůstá k příbřežním pozemkům. 1. 1. 1993 – 31. 12. 2001 Dle ústavy z r. 1993 – vodní toky jiţ nejsou výhradním vlastnictvím státu. Voda již nezabírá další pozemky pro stát, opuštěné koryto nepřirůstá k příbřežním pozemkům, vlastník zavodněného pozemku se stává vlastníkem části koryta vodního toku. od 1. 1. 2002 Dle zák. č. 254/2001 Sb. – povrchové vody nejsou předmětem vlastnictví. Voda již nezabírá další pozemky pro stát, opuštěné koryto nepřirůstá k příbřežním pozemkům, vlastník zavodněného pozemku se stává vlastníkem části koryta vodního toku. Nesouhlasil-li vlastník pozemku do 1. 7. 2002 se zpětným přechodem vlastnických práv k dosud neevidovaným korytům vodních toků, bylo nutné tento pozemek nově vyznačit a zapsat v KN ve prospěch státu. Viz Příloha 1. V neposlední řadě je třeba připomenout částečné obnovení intabulačního principu u zápisů vkladem od 1. 1. 1993 na základě katastrálního zákona a tzv. princip „dobré víry” daný § 11 zákona o zápisech: „Ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. 1. 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti.” K principu „dobré víry” se vztahuje např. Nález Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn.: II. ÚS 349/03 uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu96: „Ochrana, jež 94

§ 115 střOZ.

95

Do 31. 12. 1954 platil § 5 zák. č. 71/1870 čes. z. z.: „Potoky a jiné tekoucí vody soukromé pokládány buďte, neprokáže-li se nic jiného, za příslušenství pozemků, po kterých, nebo mezi kterými tekou, a to podle délky břehu každého pozemku.” Tento zákon byl nahrazen zákonem o vodním hospodářství č. 11/1955 Sb., který se právní povahou vod nezabýval. 96

Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu. Sv. 42, ročník 2006. s. 199. ASPI ID: JUD34598CZ.

33

poskytuje nabyvateli dobrá víra, není takové intenzity, aby zabránila vlastníku nemovitosti účinně uplatňovat své absolutní právo. Jinými slovy, pokud zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, má tato převahu nad katastrem.” Přestoţe tedy není naplněna jedna ze základních funkcí katastru, je na listiny s právními účinky po 31. 12. 1992 třeba brát zvláštní zřetel.

4.4.2 Obnova katastrálního operátu přepracováním SGI Mám-li postupovat chronologicky tak, jak obnova v praxi skutečně probíhá, je třeba uvést tento způsob digitalizace SGI jako první v pořadí. Přepracováním SGI mohou vzniknout 2 druhy map. Rozlišujeme je podle toho, v jakém souřadnicovém systému současná analogová mapa vznikla. Pokud máme stávající mapu v S-JTSK, vznikne digitální katastrální mapa - DKM, je-li v jiném souřadnicovém systému, vznikne katastrální mapa digitalizovaná - KMD.97 Na jednotlivých katastrálních pracovištích bylo započato nejprve s obnovou dekadických map na DKM98, protoţe se jednalo o relativně přesné výsledky zeměměřické činnosti s více méně jasným technologickým způsobem zpracování.

4.4.2.1 Obnova katastrálního operátu přepracováním na DKM Výchozí stav dekadických map před obnovou na DKM Při mapování podle “Instrukce A” ve 40. letech 20. stol. ještě platil intabulační princip zápisů do pozemkových knih. Hranice koryt vodních toků byly šetřeny jako hranice vlastnické a stav zákresu v nové mapě odpovídal stavu zápisů v pozemkové knize. Při mapování THM v 60. letech 20. stol. i při mapování ZMVM v 80. letech 20. stol. se neprojevila snaha řešit vlastnické změny nově zaměřených koryt vodních toků. Na listech vlastnictví správců vodních toků tak zůstala evidována stará koryta s původními parcelami zjednodušené evidence. Výměry nově zavodněných parcel ZE ve vlastnictví fyzických osob se nezměnily. Ačkoli tehdy došlo k novému mapování, vodní toky skončily stranou zájmu. Sice byly zobrazeny v mapě evidence nemovitostí, ale stav zápisů odpovídal původnímu zákresu dle pozemkového katastru. Často pak docházelo ke změnám vlastnického práva dotčených parcel ZE ve vlastnictví fyzických

97

Rozlišujeme ještě digitalizované mapy KM-D, které vznikly podle dřívějších technologických předpisů. V současnosti je nutné tyto mapy převést do S-JTSK. 98

Dekadickými jsou např. mapy vzniklé dle Instrukce A, THM, ZMVM v měřítku 1:1000, 1:2000.

34

osob, aniţ by se někdo zabýval otázkou státního vlastnictví koryt vodních toků. Viz Obr. 5, Obr. 6, Obr. 7 a Obr. 8. Praktické zkušenosti při obnově na DKM Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním SGI a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998, č. j. 5238/1998-23, byl schválen za účinnosti starého vodního zákona č. 138/1973 Sb. a otázkou vlastnictví koryt vodních toků se nezabýval.99 S ohledem na období vzniku dekadických map lze však předpokládat, ţe zobrazený průběh koryt vodních toků se shodoval se znárodněnými pozemky. Pokud došlo vzhledem k původnímu zobrazení ke změnám, mělo dojít k dodatečnému zápisu nových parcel koryta vodního toku na list vlastnictví ČR a příslušného správce. V praxi však s tímto vyvstaly problémy. Technici, kteří zpracovávali DKM, se řídili platnými právními předpisy. Nebyl ale vydán ţádný resortní pokyn, který by tento dodatečný zápis znárodněných pozemků koryt vodních toků na list vlastnictví ČR a příslušného správce upravoval. Záznam vzniku vlastnického práva ze zákona byl upraven v § 36 odst. 5 a 6 vyhlášky č. 190/1996 Sb.100, kterou se prováděl zákon o zápisech.101 Poţadavek listiny k zápisu záznamem neumoţnil provést automatický zápis majetku do vlastnictví státu na základě ústavy z r. 1960. Dodatečnému zápisu pozemků ve prospěch státu nepomohlo ani zveřejnění nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2000, sp. zn. III. ÚS 307/99 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu102, který zpochybnil nabytí vlastnického práva státu, a to s argumentací, podle níţ: „Základní aspekt právního posouzení, dle něhož ústavní předpis sám o sobě (čl. 8 odst. 2 úst. zák. č. 100/1960 Sb.) vede k zániku (potlačení) vlastnického práva, je neudržitelný, a to dokonce i ve světle právního režimu totalitního státu z doby před rokem 1989. Ústavní předpis sám o sobě není s to zasáhnout do konkrétních individuelních vlastnických vztahů, ale jako takový představuje toliko 99

Záměrně uvádím jiţ neplatný prozatímní návod, jelikoţ do přijetí současného Návodu č. j. ČÚZK 6530/2007-22 jiţ byly (aţ na výjimky) všechny dekadické mapy obnoveny. 100

Vyhláška č. 190/1996 Sb. byla nahrazena s účinností od 1. 3. 2007 vyhláškou č. 26/2007 Sb.

101

Listinou, na základě které se zapíše vznik vlastnického práva ze zákona do KN, pokud se nejedná o změnu podle výčtového zákona nebo pokud není přímo zákonem stanoveno, na základě jaké listiny se změna práva zapíše do KN, je a) souhlasné prohlášení osoby, která ze zákona vlastnické právo nabyla a osoby, která tímto vlastnické právo pozbyla, b) potvrzení o zániku práva zapsaného dosud v KN, c) prohlášení nabyvatele práva sepsané ve formě notářského zápisu. Pokud mezi dotčenými osobami nedošlo ke shodě, pak se změna práva měla zapsat do KN aţ na základě rozhodnutí soudu. 102

Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu. Sv. 18, ročník 2000. s. 121; ASPI ID JUD32098CZ. Nález se týkal potoka a nově vybudovaného rybníka s hrází.

35

(ústavní) podklad pro následné (správní) rozhodnutí, jímž by v intencích prováděcího zákona vlastnické vztahy k následně zavodněným pozemkům jako individuálním správním aktem mohly být změněny.” “Jestliže v posuzované věci k vydání individuálního

rozhodnutí

nedošlo,

a

jestliže

stěžovatelé

svého

vlastnictví

k posuzovaným pozemkům nepozbyli jinak, a jestliže vlastnické právo nepodléhá režimu promlčení (§100 odst. 2 o. z.), je zřejmé, že jsou stěžovatelé stále jejich vlastníky a že jejich vlastnictví přísluší také přiměřená ochrana, kterou jim za daného skutkového i právního stavu nelze odepřít.” Ve většině případů tedy byly části původních parcel PK, které se staly součástí koryt vodních toků, ponechány ve vlastnictví fyzických osob a zakresleny do DKM. Viz Obr. 9 a Obr. 10. Osobně povaţuji výše uvedené závěry Ústavního soudu za minimálně diskutabilní a klaním se spíše k tomu, ţe stát se vlastníkem předmětných pozemků stal.

4.4.2.2 Obnova katastrálního operátu přepracováním na KMD Jestliţe s obnovou dekadických map na DKM bylo započato krátce po ukončení digitalizace SPI, technologie pro přepracování sáhových map se dlouho vyvíjela. K této metodě v současnosti přistupují katastrální pracoviště, která jiţ vyčerpala všechny ostatní způsoby obnovy map na DKM. Cílem je obnova katastrálního operátu bez nového mapování. Výchozí stav sáhových map před obnovou na KMD Jedná se o mapy, které mají původ v mapování tzv. “stabilního katastru” uskutečněném v 1. polovině 19. stol. v souřadnicových systémech gusterbergském a svatoštěpánském, v měřítku zpravidla 1:2880. Lze předpokládat, ţe v období platnosti zákona č. 177/1927 S. z. n., o pozemkovém katastru a jeho vedení se dospělo při údrţbě těchto map k jejich uvedení do souladu se zápisy v pozemkových knihách. V následujícím období došlo ke sloučení pozemkových parcel do velkých půdních celků a k potlačení evidence soukromých práv. Veškeré změny se zakreslovaly do map

pomocí

geometrických

plánů

a

podléhaly

ohlašovací

povinnosti.

Pro socialistické organizace zřejmě nebylo účelné zabývat se evidencí nových hranic vodních toků, proto tyto změny na rozdíl od novějších dekadických map nalezneme v sáhových mapách v menší míře (podobně v dekadických mapách byl nový stav sice zaměřen, ale k uvedení do souladu s SPI nedošlo).

36

Praktické zkušenosti při obnově na KMD Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatku č. 1 a 2 ze dne 20. Prosince 2007 č. j. ČÚZK 6530/2007-22 (dále jen “Návod”) podrobněji upravuje provádění některých činností dle katastrálního zákona a katastrální vyhlášky. Je společný pro všechny způsoby obnovy. Zohledňuje platnou právní úpravu, týkající se vodních toků. Jiţ v Úvodním ustanovení, čl. 1.6 (tedy v přípravné fázi obnovy) stanoví: „Ve spolupráci se správcem vodního toku se prověří a zajistí, aby pozemky, které byly již k 1. 1. 2002 evidovány s druhem pozemku vodní plocha, způsob využití nemovitosti koryto vodního toku přirozené nebo upravené, vodní nádrž umělá (průtočná), rybník (dále jen „koryto vodního toku”), byly evidovány ve vlastnictví státu s příslušností hospodařit s majetkem státu pro organizační složku státu /30/, pokud z listin doručených katastrálnímu úřadu po tomto datu nevyplývá něco jiného.” Toto ustanovení odkazuje na pokyny č. 38, jak jsem jiţ dříve uvedla, dosud nevydané. Domnívám se, ţe v praxi, s přihlédnutím ke stanoveným časovým lhůtám pro zpracování kaţdého katastrálního území, je tento poţadavek nesplnitelný. Jak jsem jiţ uvedla u předchozího způsobu obnovy, neznáme formu, jakou by mohl být dodatečný zápis ve prospěch státu proveden. Současná katastrální vyhláška stanoví v § 40 odst. 2, ţe v případě, kdy nešlo o nabytí majetku ze zákona, který obsahoval výčet jednotlivých parcel, lze zápis do KN provést na základě ohlášení doloţeného souhlasným prohlášením o vzniku, změně nebo zániku práva nebo potvrzením o zániku práva. Znamenalo by to však nejprve identifikovat části parcel ZE ve vlastnictví fyzických osob, které jsou součástí koryta vodního toku, tedy vyhotovit geometrické plány s doplněním parcel ZE do KN a určením výměr. Tento poţadavek je v situaci, kdy katastrální pracoviště bude zpracovávat digitalizovanou katastrální mapu a identifikace parcel ZE bude ve formě doplněných parcel k dispozici, s ohledem na finanční a časovou náročnost, nesmyslný. Další věcí je zajištění podpisů potřebných listin, dohledání případných dědiců apod. Se splněním poţadavků uvedených v čl. 1. 6. ovšem Návod dále počítá při tvorbě výkresu DKM a KMD ve svém článku 8.16.5: “Do parcely evidované v katastrální mapě s druhem pozemku vodní plocha, způsob využití pozemku koryto vodního toku přirozené nebo upravené, se hranice parcel zjednodušené evidence nedoplňují, a to ani v případě, kdy se v terénu již nejedná o koryto vodního toku. V takovém případě je původní hranice koryta vodního toku hranicí vlastnickou.” Při nesplnění poţadavků

37

na zápis do SPI dle čl. 1.6. Návodu se tímto postupem dostane SGI do rozporu s SPI. Srovnávací sestavení parcel po obnově operátu by pak vykazovalo překročení mezních odchylek výměr parcel doplněných do KN a následně by pravděpodobně vzneslo mnoho vlastníků původních parcel ZE námitky vůči obnovenému operátu. Při námitkách se postupuje podle § 16 katastrálního zákona.103 Z těchto důvodů prozatím katastrální pracoviště doplňují (stejně jako dříve v případě přepracování na DKM) parcely ZE ve vlastnictví fyzických osob jako součást koryt vodních toků do KMD.

4.4.3 Obnova katastrálního operátu novým mapováním Tento způsob obnovy není závislý na druhu a měřítku obnovované mapy. K novému mapování se přistoupí, pokud katastrální mapa jiţ nevyhovuje současnému vedení katastru, popřípadě dojde-li ke ztrátě, zničení nebo poškození katastrálního operátu.104 Ve většině případů bylo nové mapování zahájeno po roce 2001, tedy za účinnosti nového vodního zákona č. 254/2001 Sb. Je tedy třeba počítat s tím, ţe vlastník zavodněného pozemku se stává vlastníkem nově zaměřené části koryta vodního toku, pokud s přechodem vlastnictví neoznámil do 1. 7. 2002 svůj nesouhlas příslušnému vodoprávnímu úřadu. V případě pochybností rozhodne na základě doţádání katastrálním úřadem vodoprávní úřad. Hranice pozemku, který se v katastru nemovitostí eviduje se způsobem vyuţití „vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném“, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků. Podkladem je dosavadní katastrální operát. Katastrální vyhláška v § 57 odst. 5 stanoví, kdy se v terénu vyšetřená hranice povaţuje za hranici vlastnickou a kdy za hranici druhu pozemku. Pozemky tvořící koryto vodního toku nově zaměřené po 1. 1. 2002 se nadále evidují ve vlastnictví dosavadních vlastníků pozemků, pokud tito nedoloţí katastrálnímu úřadu potvrzení (vyjádření) Ministerstva zemědělství, ţe na základě jejich platného odmítnutí vlastnictví zůstávají části pozemků (pozemky) tvořící koryto vodního toku 103

§ 16 KatZ: „(1) Katastrální úřad vyloží na dobu nejméně 10 pracovních dnů nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací (dále jen "obnovený katastrální operát") v obci, v které se obnovuje katastrální operát, k veřejnému nahlédnutí.“ „(3) Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.“ „(4) Proti rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost.“ 104

§ 13a KatZ.

38

nadále ve vlastnictví státu (viz § 127 odst. 5 vodního zákona).105 Původní koryto vodního toku zobrazené ve stávající katastrální mapě se povaţuje za majetek státu. Praktické zkušenosti při obnově operátu novým mapováním V praxi se postupuje tak, ţe se hranice koryta vodního toku za účasti pozvaných účastníků vyšetří a zaměří. Po vynesení do grafického souboru se doplní vektorizací průběh původního koryta a označí se stávajícím parcelním číslem. Změny průběhu překračující původní hranice koryta se označí kmenovým číslem výchozí parcely a navazujícím podlomením se značkou druhu pozemku „koryto vodního toku”.106 Není nutné dokládat souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu se změnou druhu pozemku, ani jiné správní rozhodnutí.107 Viz Obr. 11, Obr. 12.

4.4.4 Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav Tento způsob obnovy sice uvádím jako poslední v pořadí, ale jedná se o nejvýhodnější (a také nejnákladnější) způsob obnovy katastrálního operátu. Účelem je mj. nové prostorové a funkční uspořádání pozemků. Pozemkové úpravy zajišťují pozemkové úřady, jako správní úřady zřízené pro výkon činností spojených s pozemkovými úpravami. Katastrální úřady s těmito pozemkovými úřady úzce spolupracují a přejímají výsledky pozemkových úprav podle katastrální vyhlášky. Řízení o pozemkových úpravách, soustavu a působnost pozemkových úřadů, upravuje zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, podrobnosti stanoví vyhláška Ministerstva zemědělství č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náleţitostech návrhu pozemkových úprav. Pomocí pozemkových úprav lze řešit poměry v oblasti vod, návrhy protierozních opatření apod. Výhodou je uspořádání vlastnických práv k pozemkům, téţ vytvoření podmínek pro racionální hospodaření. Pokud se nalézá v katastrálním území dostatek státní půdy, projektují se v sousedství vodních toků pozemky ve vlastnictví státu. Obnovený katastrální operát se stává platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí 105

OLIVOVÁ, K. Pozemky tvořící koryto vodního toku v katastru nemovitostí. Praha: ČÚZK 2010, prezentace ke školení pracovníků útvaru metodiky a kontroly ČÚZK, únor 2010. 106

Značka poř. č. 8.02 dle čl. 10.4 přílohy ke KatVyh.

107

§ 19 KatZ: „Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením katastru nemovitostí, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu došlo k přirozené změně jejich kultur, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem v přírodě.“

39

pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene. Praktické zkušenosti při obnově operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav Na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou v SPI i SGI dořešeny právní vztahy ke korytům vodních toků. Takovýmto údajům lze důvěřovat.

4.5 Shrnutí a náměty řešení Nejvýhodnější metodou obnovy katastrálního operátu je obnova na podkladě výsledků pozemkových úprav. V takto obnovených operátech jiţ není nutné řešit nesoulad zápisů právních vztahů se skutečností. Další kvalitní výsledky lze získat pomocí obnovy katastrálního operátu novým mapováním. I v tomto případě získáváme katastrální operát s aktuálně vyšetřenými právními vztahy. Naopak po obnově katastrálního operátu přepracováním nesou uţivatelé údajů katastru riziko spojené s tím, ţe tyto údaje nemusí být vţdy v souladu se skutečností a ţe v takovém případě má přednost skutečnost před stavem zapsaným v KN. Znárodnění pozemků tvořících koryta vodních toků ústavou z r. 1960 se do katastru nemovitostí při této metodě obnovy nepromítlo. Části pozemků ve vlastnictví fyzických osob jsou stále evidovány jako součásti koryt vodních toků. Pokusím se tedy nyní nalézt řešení, jak v KN provést dodatečný zápis zmiňovaných znárodněných pozemků do vlastnictví státu (viz Obr. 13). V již obnovených katastrálních operátech je podle mého názoru moţné s vyuţitím institutu opravy chyb podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona převést nově doplněné parcely ZE náleţející do koryta vodního toku108 na list vlastnictví č. 2 (vlastnické právo ČR, původně právo hospodaření s majetkem státu pro Okresní úřad)109 s nabývacím titulem: Vznik práva ze zákona č. 100/1960 Sb., čl. 8 odst. 2; zákon č. 138/1973 Sb., § 31/1.110 Dále je třeba dořešit 108

Musí splňovat podmínky pro zápis do vlastnictví státu, tj. musí se jednat o pozemky evidované v KN ke dni 31. 12. 2001 v podobě parcely s druhem pozemku vodní plocha. 109

Tento list vlastnictví se vyuţívá pro zápisy majetku státu, k němuţ není prozatím zapsáno právo hospodaření nebo příslušnost hospodařit. 110

Oznámení o provedené opravě obdrţí dosavadní vlastníci a jiní oprávnění, kteří mohou do 30 dnů od doručení oznámení sdělit katastrálnímu úřadu, ţe s provedenou opravou nesouhlasí. Katastrální úřad je poté povinen vydat rozhodnutí ve věci, proti kterému je moţno podat odvolání k Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu.

40

zápis práva nebo příslušnosti hospodařit. Katastrální úřad tedy po uplynutí lhůty k vyjádření nesouhlasu dosavadního vlastníka či jiného oprávněného (s provedenou opravou chyby) vyzve příslušného správce vodního toku (případně správce vodního toku, jehoţ je drobný vodní tok přítokem) k předloţení listiny – ohlášení státního podniku nebo organizační sloţky státu, která s pozemky hospodaří, nebo zápisu nebo smlouvy podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 62/2001 Sb. Pokud se ukáţe, ţe správcem drobného vodního toku je obec, fyzická nebo nestátní právnická osoba, vyzve katastrální úřad k zajištění zápisu do KN Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „ÚZSVM“) na základě §11 a § 15 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „ZMS“).111 Tento postup však lze použít pouze v případě pozemků ZE, u kterých je vlastnické právo v KN evidováno na základě listin s právními účinky do 31. 12. 1992. Je totiţ třeba mít na paměti, ţe od 1. 1. 1993 jiţ nejsou vodní toky výhradním vlastnictvím státu. K tomuto datu byl také částečně obnoven intabulační princip zápisů vkladem do KN a nastoupil jiţ zmiňovaný „princip dobré víry” ve stav zápisů do KN. Je proto nutné zkoumat datum vzniku právních účinků zapsaných listin a v případě provedeného vkladu či záznamu na základě dědictví112 do takto nabytých práv k pozemkům koryt vodních toků po 31. 12. 1992 jiţ nezasahovat. Pokud tedy po tomto datu listinou došlo k převodu nebo přechodu práv mezi účastníky a stát nepozbyl vlastnické právo,113 provede se oprava nesprávných zápisů v katastrálním operátu tzv. duplicitním zápisem vlastnictví pro Českou republiku a dosavadního vlastníka podle § 45 odst. 3 KatVyh. V případě duplicitního zápisu vlastnictví nemá dosavadní vlastník právo vyjádřit nesouhlas a je odkázán na řešení dohodou či soudní cestou.114

111

Podle § 11 odst. 2 ZMS “s majetkem, u něhož při jeho nabytí státem není patrno, které organizační složce přísluší hospodaření s tímto majetkem” a není vyjmenován v § 11 odst. 1, „hospodaří ÚZSVM”. Podle § 15 tohoto zákona „uvedený majetek příslušná organizační složka (§11) určí a sepíše neprodleně poté, co se o tomto majetku dozvěděla.” „Současně zajistí, aby byl proveden zápis do katastru nemovitostí. Pro účely provedení záznamu do KN je listinou osvědčující příslušnost organizační složky její ohlášení.” 112

V případě dědictví se jedná o ochranu nepravého dědice na základě § 486 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 113

I kdyţ toto vlastnické právo státu nemuselo být prozatím zapsané.

114

Ochrany svého práva se můţe vlastník domáhat na základě ţaloby v občanskoprávním soudním řízení. Případně, jde-li o změnu nebo zánik právního vztahu na základě narovnání či uznání vlastnického práva a jsou-li nesporné, můţe být tento závadný stav odstraněn na základě dohody o narovnání sepsané ve formě notářského zápisu nebo na základě soudního smíru (§5 odst. 4 KatZ).

41

V případě listin s právními účinky po 31. 12. 1992, na jejichž základě stát pozbyl vlastnické právo k pozemku koryta vodního toku115, se ponechá zápis vlastnického práva pro osobu dle této listiny. V katastrálních územích před obnovou katastrálního operátu, pokud bychom chtěli vyhovět ustanovením Návodu č. j. ČÚZK 6530/2007-22, by bylo nutné nejprve prošetřit datum právních účinků nabývacích listin. Pokud by do nově zmapovaného koryta vodního toku nezasahovalo žádné vlastnictví nabyté po 31. 12. 1992, bylo by moţné celé toto koryto zapsat na LV 2 s následným dořešením zápisu práva nebo příslušnosti hospodařit. Dosavadní vlastníci by byli o tomto kroku informováni v průběhu řízení o námitkách vůči obnovenému katastrálnímu operátu.116 Vzhledem ke zmenšení rozsahu vlastnictví dotčených vlastníků bychom museli počítat s vyšším počtem podaných námitek vůči obnovenému katastrálnímu operátu, neţ je obvyklé. Tyto námitky je třeba řešit formou správního řízení. Pokud by však do takto zmapovaného koryta vodního toku zasáhlo vlastnictví nabyté po 31. 12. 1992, bylo by nutné před zápisem parcely koryta vodního toku ve prospěch státu doplnit tuto jednotlivou parcelu ZE do KN jako součást koryta a zapsat buď duplicitní zápis vlastnictví (pokud stát nepozbyl vlastnické právo) nebo ponechat zápis původního vlastníka. Ve druhém případě se jedná pouze o doplnění parcely ZE do KN, nejedná se o opravu chyby v KN dle § 8 KatZ a vlastníkovi se pouze oznámí.

115

Např. restituce, kupní nebo darovací smlouva s účastenstvím státu.

116

Pokud by měli být informováni dříve, muselo by dojít k určení odpisovaných výměr pomocí neměřického záznamu podrobného měření změn, coţ je, jak jsem jiţ uvedla, neefektivní postup.

42

5 Závěr V této práci jsem se snaţila nalézt odpovědi na otázky, které řeší mnoho katastrálních úřadů ve své praxi. Zjistila jsem, ţe téma vlastnických vztahů k pozemkům vodních toků je značně rozmanité a sloţité. Při evidenci vlastnických vztahů v katastru nemovitostí je třeba vţdy hledět k časovým souvislostem mezi obdobím vzniku mapových podkladů a vlastnických práv. To vše je třeba posoudit spolu s platnými právními předpisy v té které době. Prolíná se zde právo veřejné s právem soukromým, nelze zapomínat na ochranu subjektivních práv a nově nastolený „princip dobré víry” v katastr nemovitostí. Při práci jsem vycházela především z právní úpravy. Nenalezla jsem totiţ ţádný pramen, který by se vlastnictvím pozemků koryt vodních toků s vazbou na katastr v kontextu historického vývoje hlouběji zabýval. Nejobtíţnější proto pro mne bylo vymezení časových úseků, kdy se měnily jednotlivé právní vztahy k pozemkům koryt vodních toků a příbřeţním pozemkům. Společnost klade vysoké nároky na katastr nemovitostí, kaţdý očekává, ţe zde najde aktuální a úplné informace. Málokdo si však uvědomuje, co údrţba takového informačního systému obnáší. Nebývalý tlak je vyvíjen zvláště na urychlení digitalizace katastrálních map. Nejde však pouze o „obkreslení” původních map vektorovou čarou. Při obnově katastrálního operátu je nutné dořešit veškeré nesrovnalosti z minulosti. Jestliţe se dnes obnovou zabývají především technici, nikoli právníci, je nutným předpokladem pro dobrý výsledek práce kvalitní právní předpis. V současnosti, kdy bylo přesunuto velké mnoţství kapacit na digitalizaci katastrálních map, však není k dispozici ţádný doporučený postup, týkající se způsobu dodatečného zápisu znárodněných pozemků koryt vodních toků ve prospěch státu. Platný Návod pro obnovu katastrálního operátu č. j. ČÚZK 6530/2007-22 ze dne 20. prosince 2007 ve znění dodatků č. 1 a č. 2. ve svém čl. 1.6 velmi zjednodušeně předpokládá, ţe bude před obnovou katastrálního operátu zajištěn zápis znárodněných pozemků koryt vodních toků do vlastnictví státu. Tento krok, má-li být postupováno v souladu s platnými právními předpisy, je nejen neefektivní, ale v krátkodobém horizontu i nesplnitelný. Se splněním uvedeného poţadavku se bohuţel automaticky počítá v další části návodu čl. 8.16.5, který stanoví, ţe „do parcely evidované v katastrální mapě s druhem pozemku vodní plocha, způsob využití pozemku koryto vodního toku přirozené nebo upravené se hranice parcel zjednodušené evidence nedoplňují, a to ani v případě, kdy se v terénu již nejedná o koryto vodního toku.“ Pokud tedy technik, který bude obnovovat katastrální operát 43

přepracováním, splní poţadavky tohoto čl. 8.16.5. Návodu, aniţ by měl zajištěn dodatečný zápis dle čl. 1.6 Návodu117, dostane se SPI do rozporu s SGI. V některých případech tento stav můţe s ohledem na softwarové kontroly zapříčinit nemoţnost vygenerování obnoveného katastrálního operátu. Dalším problémem pak můţe být překročení mezních odchylek výměr parcel doplněných do KN a případné vznesení námitek vůči obnovenému katastrálnímu operátu původními vlastníky parcel ZE. Z těchto důvodů se jednotlivá katastrální pracoviště problematikou evidence vodních toků raději nezabývají. Mám-li zhodnotit, zda je výhodnější řešit zápisy vlastnictví koryt vodních toků před obnovou katastrálního operátu či po obnově, pak se domnívám, ţe řešení zápisů po obnově splňuje veškeré zákonné předpoklady. Lze se však obávat vysokých nákladů na korespondenci v řízení o opravě chyby dle § 8 KatZ, zejména pokud by větší počet vlastníků projevil s opravou nesouhlas. Nevýhodou je také rozparcelování vodních toků na mnoho částí. Po dokončení řízení o opravě chyb by bylo třeba tyto jednotlivé parcely sloučit, k čemuţ je nutné vyhotovit neměřický ZPMZ. I toto je velmi pracná a časově náročná činnost. Pokud by se evidence koryt vodních toků řešila ještě před obnovou katastrálního operátu automatickým zápisem znárodněných pozemků na LV2,118 tento zápis by byl proveden v rozporu s katastrální vyhláškou (nabytí majetku ze zákona, který neobsahuje výčet parcel, je třeba doloţit listinou) a také s právním názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu sp. zn. III. ÚS 307/99 ze dne 18. 5. 2000 (viz kapitolu 4.4.2.1 na str. 34). Výhodou by bylo souvislé zobrazení koryt vodních toků v mapách, odpadly by náklady s korespondencí. Časově i finančně je tato metoda výhodnější. Pro katastrální pracoviště by bylo podle mého názoru nejjednodušším řešením po obnově katastrálního operátu přepracováním, nejlépe ještě před řízením o námitkách, zapsat na kaţdý list vlastnictví s nesprávně zapsanou parcelou KN koryta vodního toku tzv. další údaj katastru dle § 12 KatVyh, tzn. upozornění na výzvu zapsanou v záznamu pro další řízení (ZDŘ). Tento záznam se pouţívá při revizi katastru nebo novém 117

Čl. 1.6 Návodu: „Ve spolupráci se správcem vodního toku se prověří a zajistí, aby pozemky, které byly již k 1. 1. 2002 evidovány s druhem pozemku vodní plocha, způsob využití nemovitosti koryto vodního toku přirozené nebo upravené, vodní nádrž umělá (průtočná), rybník (dále jen „koryto vodního toku”), byly evidovány ve vlastnictví státu s příslušností hospodařit s majetkem státu pro organizační složku státu /30/, pokud z listin doručených katastrálnímu úřadu po tomto datu nevyplývá něco jiného.” 118

Takovýto postup byl prezentován ČÚZK na školení pracovníků útvaru metodiky a kontroly, které proběhlo na konci února tohoto roku.

44

mapování, kdy vyšetřené změny nejsou doloţeny listinou. Na list vlastnictví je takto moţné zapsat text, např.: “Nedoloţený přechod vlastnického práva ve prospěch státu, vznik práva ze zákona č. 100/1960 Sb., čl. 8 odst. 2; zákon č. 138/1973 Sb., § 31/1.” O takto provedených zápisech by byli vyrozuměni vlastníci, správci, případně ÚZSVM s uvedením lhůty k odstranění zjištěného nesouladu. Správcům by jiţ odpadl problém s identifikací parcel, katastrální úřady by provedly pouze zápis listin. Bylo by tedy třeba přizpůsobit této potřebě katastrální vyhlášku a Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod. Návod by jiţ neměl automaticky počítat s dořešením právních vztahů k vodním plochám v období před obnovou katastrálního operátu.

45

Foreign Language Summary The subject of this bachelor dissertation it is to record the water streams in the real estates cadastre. It is a new theme, not elaborated until now, orientated mainly to the way of recording the ownership rights to the land of the water streams beds in the real estates cadastre. There are – on purpose – not solved the problems of the recording water buildings and water legal administrations. The dissertation comes above all from the legislation (mainly constitutional, civil, water and cadastre) in the course of the historical development. Thus the public law penetrates with the private one. After defining the basic conceptions and sources of the legislation the attention is concentrated to the significance of the water streams in the connection with defining the state territory of the Czech Republic. Regarding these border water streams the specific legal regime at recording the ownership rights is applied. The legislation of the primary establishment of the extent of the Czechoslovak state territory is complemented by the current legislation of the nature of the wet borders. Further on the dissertation deals with the brief historical development of the water law in the Czech countries. The chapter about the water streams is ended by the information on their administration. The way how to determine the administrators of the water streams is important for the purposes of the water streams records in the real estates cadastre. The dissertation centre is included in Chapter 4 related to the demonstration of the legislation of the water streams in the real estates cadastre. In the 20th century - for the social reasons - there were not carried out the records of the changes of the ownership rights to the lands of the water streams beds, which should be solved nowadays during the renovation of the cadastre operate. It is important to stress mainly the sub-chapter 4.4.1: the source of reference has not been found and in that some time markers have been found connecting the legislation of the constitutional, civil, water and cadastre laws, important for carrying out the additional records of un- recorded property rights. In the connection with the application practice there is dealt in the dissertation with the individual ways of the renovation of the cadastre operate and the problems connected with the valid legislation are demonstrated. The analysis of this valid legislation is added by the presentation of the connected judicial acts (Findings of the Constitutional Court). The particular attention has been drawn to the protection of the

46

private rights of the individuals who can be touched by the additional records of the property rights into the real estates cadastre. At the end of the dissertation there has been summarized the knowledge resulting from the mentioned analysis and stated the themes de lege ferenda. The graphical part of the appendix is inter-connected with the text one.

47

Seznam použitých pramenů, literatury a judikatury BIBLIOGRAFIE ADAMOVÁ, K. Dějiny soukromého práva ve střední Evropě. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2001. BAREŠOVÁ, E., BAUDYŠ, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 3. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2002. BAUDYŠ, Petr. Chcete vlastnit koryto? Realit, 2002, č. 5. BUMBA, J. České katastry od 11. do 21. století. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2007 ČERNÝ, J. Vodní knihy, vodní právo a vodoprávní technika. Praha: Vydaly Tiskařské a vydavatelské podniky, 1943. DAVID, V., SLADKÝ, P., ZBOŘIL, F. Mezinárodní právo veřejné. 2. vyd. Praha: Nakladatelství LINDE, 2005. KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 1995. KOLEKTIV ČÚZK. Výroční zpráva 2004. Praha: ČÚZK, 2005. KOLEKTIV ČÚZK. Výroční zpráva 2006. Praha: ČÚZK, 2007. KRECHT, J. Zákon o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Nakladatelství IFEC, s.r.o., 2002. KUBEC, F. Právo vodní a meliorační. 3. vyd. Praha: Nákladem Ústřední komise pro vydávání přednášek při ČVUT, 1930. PEKÁREK, M., PRŮCHOVÁ, I. Pozemkové právo. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. PUNČOCHÁŘ, P. Zákon o vodách. Praha: Vydavatelství SONDY, s.r.o., 2004. SOVINSKÝ, J. Státní hranice Československa a České republiky. Praha: Vydal Spolek českých právníků VŠEHRD, 2005.

48

ELEKTRONICKÉ ZDROJE ASPI [databáze]. Verze 12/2009. Wolters Kluwer ČR, a.s. cit. [2010-04-05]. Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. Změněno 2. 4. 2010 [cit. 2010-0403]. Dostupné z: . JUDIKATURA Nález Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn.: II. ÚS 349/03. Nález Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2000, sp. zn.: III. ÚS 307/99. PRÁVNÍ PŘEDPISY Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný zákoník občanský, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 93/1869 ř.z., jenţ se týče ustanovení o právě vodním, vyhraţených zákonodárství říšskému. Zákon č. 65/1870 mor. z. z., o tom, kterak lze vody uţívati, ji svozovati a jí se brániti. Zákon č. 51/1870 slez. z. z., o tom, kterak lze vody uţívati, ji svozovati a jí se brániti. Zákon č. 71/1870 čes.z.z., o tom, kterak lze vody uţívati, ji svozovati a jí se brániti. Zákon č. 95/1871 ř.z., v příčině zavedení obecného zákona o knihách pozemkových. Zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého. Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). Smlouva č. 139/1930 Sb., mezi

republikou Československou a republikou

Rakouskou o úpravě právních poměrů na státní hranici popsané v článku 27, bod 6, mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruţenými a Rakouskem, podepsané v St. Germain an Laye dne 10. září 1919 (Hraniční statut). Smlouva č. 145/1930 Sb., mezi republikou Československou a Německou říší o úpravě pohraničních poměrů na státní hranici, popsané v článku 83 Versailleské smlouvy ze dne 28. června 1919.

49

Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice, podepsaná dne 24. září 1931 (nepublikovaná). Úmluva č. 8/1931 Sb. o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a královstvím Maďarským (Hraniční statut). Smlouva č. 218/1933 Sb., mezi republikou Československou a Německou říší o hraničních vodních tocích a o výměně části území v pruském dílu československoněmecké hranice. Úmluva č. 31/1936 Sb., o úpravě otázek vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a královstvím Rumunským (Hraniční statut). Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky. Zákon č. 141/1950 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

50

Usnesení č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Sdělení č. 181/1996 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích. Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sdělení č. 246/1997 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích. Sdělení č. 266/1997 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních sloţek státu a státních organizací s majetkem státu. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náleţitostech návrhu pozemkových úprav. Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon 51

č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. 10. 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. NÁVODY A POKYNY ČÚZK Návod pro obnovu katastrálního operátu ze dne 30. dubna 1997 č.j. 21/1997-23 (dříve Prozatímní návod ČÚZK č. j. 5314/1994-23 pro obnovu katastrálního operátu) a Zásady pro obnovu sáhových katastrálních map přepracováním do digitálního vyjádření KM-D ze dne 9. 6. 1998, ČÚZK č.j. 48/1998-21. Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním SGI a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998, č.j. 5238/1998-23. Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatku č. 1 a 2 ze dne 20. prosince 2007, č.j. ČÚZK 6530/2007-22. Dodatek č. 1 ze dne 25.1.2008 č.j. ČÚZK 338/2008-22; Dodatek č. 2 ze dne 27.5.2009 č.j. ČÚZK 2390/2009-22. OLIVOVÁ, K. Pozemky tvořící koryto vodního toku v katastru nemovitostí. Praha: ČÚZK 2010, prezentace ke školení pracovníků útvaru metodiky a kontroly ČÚZK, únor 2010. POČÍTAČOVÉ PROGRAMY KIMBALL, S., MATTIS, P. GIMP [počítačový program]. Ver. GIMP 2.4.0-rc2.

52

Seznam zkratek ČR - Česká republika ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální DKM - digitální katastrální mapa EN - evidence nemovitostí ISKN - informační systém katastru nemovitostí JEP - jednotná evidence půdy KatVyh - vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů KatZ - zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů KMD - katastrální mapa digitalizovaná KN - katastr nemovitostí České republiky KÚ - katastrální území KZEN - komplexní zakládání evidence nemovitostí MNV - místní národní výbor OVHS - okresní vodohospodářská správa o. z. o. - Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný zákoník občanský, ve znění pozdějších předpisů PK - pozemkový katastr SGI - soubor geodetických informací S – JTSK - souřadnicový systém Jednotná trigonometrická síť katastrální SPI - soubor popisných informací střOZ - občanský zákoník č. 141/1950 Sb.

53

stVodZ - zákon č. 138/1973 Sb. o vodách, vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů THM - technicko – hospodářská mapa VodZ - zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů XXX - zástupný znak místo přesné identifikace subjektů ZápPrNe - zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů ZE - zjednodušená evidence ZMS - zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů ZMVM - základní mapa ČR velkého měřítka katastr nemovitostí - katastr nemovitostí České republiky katastrální vyhláška - vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů katastrální zákon - zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů mapa EN - mapa bývalé evidence nemovitostí mapa PK - mapa bývalého pozemkového katastru obecný zákoník - Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný zákoník občanský, ve znění pozdějších předpisů parcela ZE - parcela zjednodušené evidence starý vodní zákon - zákon č. 138/1973 Sb. o vodách, vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů střední občanský zákoník - Občanský zákoník č. 141/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů 54

vodní zákon - zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon o majetku státu - zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů zákon o zápisech - zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů

55

PŘÍLOHY

OBR. 1 - VODOHOSPODÁŘSKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL

OBR. 2 - EVIDENCE VODNÍCH TOKŮ - INFORMACE O SPRÁVCI

k.ú. Slemeno u Rychnova nad Kněžnou obnova katastrálního operátu formou komplexní pozemkové úpravy

k.ú. Jámy u Rychnova nad Kněžnou obnova katastrálního operátu novým mapováním

OBR. 3 - SITUACE PO OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU FORMOU KOMPLEXNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY NA HRANICI K.Ú. JÁMY U RYCHNOVA NAD KNĚŢNOU A SLEMENO U RYCHNOVA NAD KNĚŢNOU (ŘEKA KNĚŢNÁ)

OBR. 4 - PŘEHLED DIGITALIZACE KATASTRÁLNÍCH MAP

OBR. 5- SITUACE – ORTOFOTO

OBR. 6 - STAV MAPY BÝVALÉHO POZEMKOVÉHO KATASTRU (PK)

OBR. 7 - STAV MAPY KATASTRU NEMOVITOSTÍ (KN)

OBR. 8 - STAV MAPY KN S POROVNÁNÍM VLASTNICKÝCH VZTAHŮ DLE MAPY PK

OBR. 9 - STAV PO OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU PŘEPRACOVÁNÍM

OBR. 10 – SKUTEČNÝ (NEEVIDOVANÝ) STAV, SKUTEČNOST MÁ PŘEVAHU NAD KN

OBR. 11 - STAV PO OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU NOVÝM MAPOVÁNÍM

OBR. 12 - STAV PO OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU NOVÝM MAPOVÁNÍM A ORTOFOTO

do KN doplněna parcela dosud evidovaná zjednodušeným způsobem s nabývacím titulem před 1. 1. 1993

institutem opravy chyb v KO dle §8 odst. 1 písm. a) KatZ

KORYTO VT ZOBRAZENO V MAPĚ KN DO 1. 1. 1993 (ZNÁRODĚNÉ)

zápis na LV 2 - vznik práva ze zákona č.100/1960 Sb., čl.8 odst.2 a zákona č.138/1973 Sb., §31 odst.1

uplynutí lhůty k

podání nesouhlasu

výzva správci vodního toku k předložení listin k ohlášení správy

nabývacím titulem stát nepozbyl vlastnické právo (dědictví, KS, DS ...)

duplicitní zápis vlastnického práva dosud evidovaný vlastník + ČR

nabývacím titulem stát pozbyl vlastnické právo (restituce, KS, DS …)

dosud evidovaný vlastník

do KN doplněna parcela dosud evidovaná zjednodušeným způsobem s nabývacím titulem po 31. 12. 1992

KORYTO VT ZOBRAZENO V MAPĚ KN PO 31. 12. 1992 (NEZNÁRODĚNÉ)

dosud evidovaný vlastník

OBR. 13 - VÝVOJOVÝ DIAGRAM - NÁVRH ZÁPISU VLASTNICTVÍ KORYTA VODNÍHO TOKU DO KN

PŘÍLOHA 1

Váţená paní Mgr. M. D. Ulice č.p. ÚTVAR: ODBOR STÁTNÍ SPRÁVY

160 00 PRAHA 6

VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ A SPRÁVY POVODÍ ČÍSLO ÚTVARU: 16310

NAŠE ČJ.:

13376/2007-16310

VYŘIZUJE:

Ing. Ţivná

TELEFON:

221 812 005

FAX:

221 812 964

E-MAIL:

[email protected]

ADRESA: TĚŠNOV 17, 117 05 PRAHA 1

DATUM:

11. 4. 2007

Oznámení nesouhlasu s přechodem vlastnictví Váţená paní, příslušným vodoprávním úřadem nám byl postoupen Váš nesouhlas s přechodem vlastnictví. Ustanovení § 127 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje přechod vlastnických práv k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, nejsou dosud vedeny v katastru nemovitostí jako parcely s druhem pozemku vodní plocha a staly se státním vlastnictvím podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Část pozemku, která tvoří koryto vodního toku Bezejmenného PB přítoku Rokytky, není vedena v katastru nemovitostí jako parcela s druhem pozemku vodní plocha a oznámení nesouhlasu dle ustanovení § 127 odst. 5 vodního zákona je platné. Tzn., ţe část

předmětného pozemku tvořící koryto vodního toku zůstává nadále ve vlastnictví státu. Pro úplnost uvádíme, ţe povinnost zaměření a oddělení koryta vodního toku od ostatních pozemků není upravena vodním zákonem, nepatří však k povinnostem správce vodního toku. Ve smyslu § 3 odst. 4 Vyhlášky 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, se v katastru nemovitostí evidují jako samostatné parcely koryta vodních toků široká nejméně 2 m. Vodní tok, jehoţ koryto je uţší neţ 2 m, se eviduje pouze v souboru geodetických informací mapovou značkou Vlastnictví pozemků tvořících koryto vodního toku nezakládá vlastníkovi pozemku povinnost výkonu správy vodního toku. Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s vodním tokem upravuje § 51 vodního zákona. Správcem Bezejmenného PB přítoku Rokytky je Zemědělská vodohospodářská správa.

S pozdravem

Ing. Daniel Pokorný ředitel odboru

Příloha Oznámení nesouhlasu s přiřazením vodního toku k pozemkům, které zpracovala Zemědělská vodohospodářská správa