Evidence on bank lending channel during the economic slowdown at the beginning of the 21st century Restriktivně-bankovní kanál v době ekonomického zpomalení na počátku 21. století Bc. Vojtěch Olbrecht, Department of Economics, Faculty of Business and Economics, Mendel University in Brno,
[email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá zkoumáním přítomnosti jednoho z transmisních mechanismů v období ekonomického zpomalení let 2007 a následujících v zemích Evropské unie. Prostřednictvím očištění časových řad meziměsíčních změn objemů úvěrů měnově-finančních institucí v Evropské unii dospívá k závěru, že restriktivně-aktivní kanál byl ve sledovaném období aktivní ve všech sledovaných ekonomikách s tím, že k jeho aktivování docházelo především v období druhé poloviny roku 2007 a v roce 2008, dále pak na přelomu let 2011 a 2012. Komparací s událostmi světové a evropské ekonomiky bylo zjištěno, že aktivování kanálu bylo fundamentálně podloženo situací na těchto trzích. Příspěvek poskytuje informaci o kanálu, čímž přispívá k pochopení problémů bankovního sektoru.
Klíčová slova Restriktivně-bankovní kanál, transmisní mechanismy, Evropská unie, fiskální krize, hypoteční krize.
Abstract The article engages in exploring the evidence of one of the transmission mechanisms during the economic slowdown of 2007 and the following years in the European Union. By using adjusted time series of the monthly changes data of monetary-financial institutions in the European Union, the article reaches conclusion of activation the bank lending channel in the considered period in all the economies considered. The activation was concentrated into two periods – the second half of 2007 and 2008 and at the turn of 2011 and 2012. By comparing those data with the events of world and European economies was discovered that the channel was activated by fundamental causes. The article provides useful information about the channel, by which it helps understanding the problems of bank sector.
Key Words Bank lending channel, transmission mechanisms, European Union, fiscal crisis, mortgage crisis.
Úvod Ekonomické zpomalení let 2007-2008, které se stalo součástí snad všech vyspělých ekonomik světa, zasáhlo i Evropskou unii. Některé její země začaly mít problémy kvůli tzv. transmisním kanálům, které se v ekonomikách aktivovaly a prostřednictvím nichž se ekonomická nestabilita, vzniklá v některé zemi s fundamentálními problémy, přenesla do dalších zemí. Jde o negativní stránku ekonomické integrace tak, jak ji Evropa prostřednictvím Evropské unie a Evropských společenství poslední půlstoletí gradovala. Vznikem společného evropského trhu a společné měnové unie se tak pro některé státy objevilo potenciální nebezpečí v podobě přenosu ekonomické nestability mezi zeměmi. Jedním z výše zmíněných transmisních kanálů je kanál restriktivně-bankovní, který bude popsán dále v textu. Podle Knoop (2008) patří mezi transmisními kanály do kanálů založených na teoreticko-fundamentálních předpokladech (fundamental-based) a v nich do skupiny finančních spojení mezi ekonomikami. Restriktivně-bankovní kanál, který bude dále zkoumán, je založen na teoretickém předpokladu, že při externím šoku (zvýšená volatilita, ekonomický pokles, pokles cen a další) mezinárodní banky a ostatní instituce omezují svou aktivitu tím, že snižují objem poskytovaných půjček a celkové půjčky (vyjádřené jako položka aktiv jejich rozvah) potom v meziměsíčním srovnání oslabují růst, příp. celkově klesají. Snížení úvěrové aktivity je způsobené například tím, že při snížení cen aktiv, která jsou použita jako zástava, klesá jejich hodnota, což ohrožuje bankovní likviditu, případně likviditu dlužníků.(DVOŘÁK, 2008) Na domácnosti a firmy to má potom dopad ve snížení investičních a spotřebních možností, jelikož na poskytnutí úvěru jsou požadovány záruky, zástavy, jsou zvyšovány úrokové sazby, poplatky zejména za ověření kredibility dlužníka apod. Snížení spotřební činnosti domácností způsobuje dále posun poptávky (jde vlastně o změnu disponibilního důchodu), což znamená přenesené problémy firmám. Problémy firem a snížení jejich investiční činnosti až do takové míry, že nejsou financovány ani hrubé investice, je snížen zisk a je omezována výroba způsobuje problémy státu ve formě snížení příjmů z daní a dále domácnostem, jelikož vzroste (nebo alespoň neklesá) nezaměstnanost, v lepším případě se pouze snižují mzdy. Restriktivněbankovní kanál může působit také mezi jednotlivými státy podobným způsobem tak, že pokud se krize objeví v jedné zemi, mezinárodní instituce zpřísní požadavky na poskytování úvěrů i v jiných zemích, v kterých drží své portfolio, podobně jako v nich mohou prodávat svá aktiva, což sníží jejich ceny. Teoreticky by šlo kanálu bránit v šíření skrz opatrnou (až přísnou) makroekonomickou politiku.(KNOOP, 2008)
Rozšíření kanálu nabízí např. Krugman (1989), který tvrdí, že v závislosti na fixaci měnového kurzu lze rozlišit směry proudu kapitálu mezi ekonomikami. Se snížením peněžního multiplikátoru (což vyplývá z výše řečeného) vzrostou úrokové sazby a v režimu fixních směnných kurzů (tj. např. v eurozóně) se bude kapitál přelévat do zemí s vyšší úrokovou sazbou. To znamená, že krize se rozšíří i na další zemi, ve které původně peněžní multiplikátor (tedy mj. objem úvěrů) neklesl. V případě flexibilních kurzů dojde prostřednictvím adaptace kurzu k monetární expanzi zahraniční země.(KRUGMAN, 1989) Kanál se neprojevuje proporcionálně všem subjektům. Jak z jeho logiky vyplývá, tento kanál působí více na ty subjekty, které jsou na bankovních půjčkách závislé jako na zdroji financování, především tedy malé firmy. Pro velké firmy nemusí být tento kanál takovým problémem, jelikož mají přístup k dalším zdrojům financování.(NILSEN, 1999) Zkoumání zda se v průběhu krize objevil či ne, je první krok k jeho možné eliminaci a ponaučení pro další krize. Pokud se kanál bude jevit jako aktivní, je možné podnikat preventivní kroky v období ekonomického rozvoje tak, aby v následující krizi tento kanál neohrožoval původně zdravé ekonomiky. Neprůkaznost kanálu potom bude znamenat, že tento kanál v procesu přenosu ekonomické nestability nebyl důležitý a je potřeba se zaměřit na kanály jiné.
Cíle a metodika Cílem příspěvku je identifikovat přítomnost restriktivně-bankovního kanálu v ekonomikách Evropské unie v době ekonomického zpomalení let 2007-2008 a následné finanční a ekonomické krize včetně odhadu událostí, které spuštění tohoto kanálu iniciovaly. Restriktivně-bankovní kanál je teoreticky popsán formou rešerše literatury jako jeden z možných kanálů pro přenos ekonomické nestability mezi zeměmi. Pro vzorek 27 zemí EU (nezahrnuto je Chorvatsko z důvodu malé dostupnosti dat) jsou dále sestaveny roční centrované klouzavé průměry (tj. pro m=6) meziměsíčních změn velikostí úvěrových (aktivních) položek rozvah měnově-finančních institucí (MFI) na konci sledovaných období. Právě tyto úvěrové položky odrážejí ochotu MFI půjčovat peníze jak ostatním MFI, tak neměnově-finančním institucím, jiným nefinančním institucím nebo domácnostem a pokles jejich absolutních hodnot, příp. zpomalení jejich nárůstu v relativním vyjádření může indikovat tendenci k omezení nabídky prostřednictvím zvyšování zábran pro získání úvěru. Tento ukazatel hodnotí celkový vývoj v oblasti půjček, ne pouze například
úrokové sazby, které nic nevypovídají o požadavcích na likviditu dlužníků, zástavách, zárukách a dalších. Na tomto vzorku jsou zkoumány trendy ve vývoji celkových objemů půjček v jejich relativním vyjádření s využitím vyrovnání pomocí zmíněných klouzavých průměrů a země jsou roztřízeny do čtyř skupin tak, aby v každé skupině byly vždy země s obdobným (nikoli stejným – jak do absolutních hodnot, relativních změn či času) vývojem a jednotlivé modely jsou popsány. Jako data jsou použity údaje z databáze Statistic Data Warehouse European Central Bank (ECB, 2013) pro položku poskytnuté půjčky (loans) aktiv měnově-finančních institucí s filtrováním tak, aby (1) byly obsaženy pouze půjčky rezidentům země, (2) byly obsaženy půjčky ve všech měnách včetně společné evropské měny, (3) data zahrnovala všechny doby splatnosti a to (4) jako celková dlužná částka (outstanding amount) na konci období. Takto získané údaje jsou agregované tak, aby byla pro každou zemi získána jedna hodnota ke každému období (měsíci) s tím, že explicitně duplicitní údaje jsou vyloučeny ze zkoumání. Délka časových řad je variabilní podle dostupnosti dat, dále je uměle omezena spodní hranicí na leden 2003. Nejnovější data (v době vzniku příspěvku) jsou ze srpna 2013. Dále jsou jednotlivé změny v trendech vývoje analyzovány tak, aby byly nalezeny jednotlivé události, které mohly aktivovat restriktivně-bankovní kanál. Pokud se podaří nalézt relevantní událost, v návaznosti na kterou došlo ke zlomu v trendu časové řady, je možné mluvit o aktivaci kanálu.
Výsledky Vypočítáním centrovaných prostých klouzavých průměrů pro m=6 (tj. pro 12 měsíců) pro měsíční diference původních dat ze Statistical Data Warehouse ECB byly získány křivky jednotlivých
zemí
Evropské
unie.
V následujících
zjednodušením, představeny čtyři typizované modely.
odstavcích
budou,
s určitým
Model č. 1 δt
t Obrázek 1: Model č. 1
Kde δt je koeficient přírůstku a t je čas (platí i pro ostatní modely). Uvedený model popisuje data následujících zemí: -
Rakouska,
-
Belgie,
-
České republiky,
-
Dánska,
-
Finsko,
-
Francie,
-
Německa,
-
Řecko,
-
Lucemburska,
-
Malty,
-
Polska,
-
Slovenska. Pro tyto země platí (viz obrázek 1), že v průběhu sledovaného období se u něj vyskytlo
(1) posílení (nebo konstantní trend) meziměsíčního nárůstu objemů půjček, (2) následné zpomalení tempa růstu směrem k hodnotě 0 a v některých případech i pod ni, (3) opětovné zvýšení tempa nárůstu následované (4) jeho snížením a to v uvedeném pořadí. Pro jednotlivé země se potom liší okamžiky, kdy k jednotlivým zlomům došlo, ostatně jako u jiných modelů. Období, kdy došlo k poklesům nárůstů objemu úvěrů v jednotlivých ekonomikách, se shlukují do dvou období. První shluk, který odpovídá poklesu tak, jak je v předchozím
odstavci uváděn mezi body (1) a (2) se vytváří na konci roku 2007 a poté v průběhu prvních osmi měsíců roku 2008. Výjimku tvoří Dánsko, pro které bylo oslabení zaznamenáno již v červnu 2006 a svým způsobem i Francie (červenec 2007). Je proto účelné nalézt událost, která takovéto zpomalení mohla vyvolat. Vzhledem k tomu, že došlo k poklesům v několika ekonomikách v krátkém období, bude tato událost vycházet zřejmě z událostí na evropském nebo světovém trhu, tedy na takovém, který ovlivňuje všechny tyto země najednou. K druhému poklesu nárůstu objemu úvěrů (mezi body (3) a (4)) došlo pro většinu zemí na přelomu let 2011 a 2012 s tím že některé země tento pokles zaznamenaly již dříve. Jde o Polsko (říjen 2009), Řecko a ČR (konec roku 2010), Slovensko (duben 2011) a Francii (srpen 2011).
Belgie
Dánsko
Francie
Slovensko
2008
ČR Řecko
2007
Polsko
7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8
Německo Lucembursko Finsko Rakousko Malta
Malta Slovensko Finsko Rakousko Lucembursko Německo Řecko
Polsko
ČR
Belgie
Francie
Dánsko 6 7
2006
10 11
11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3
2009
2010
Obrázek 2: Časová osa zlomů pro model č. 1
Model č. 2 δt
t Obrázek 3: Model č. 2
Tento model odpovídá vývoji přírůstků zemí:
2011
2012
-
Bulharsko,
-
Kypr,
-
Irsko,
-
Itálie,
-
Lotyšsko,
-
Litva,
-
Portugalsko,
-
Slovinsko,
-
Španělsko. Pro výše uvedené země (viz obrázek 3) je typický trend nárůstu (ať už posilující či
oslabující) s (1) prudkým posílení koeficientu přírůstku, následovaný (2) prudkým oslabením. Země druhé skupiny se kumulují kolem dvou období – první část zemí (Litva, Lotyšsko, Španělsko a Irsko) se shlukuje kolem konce roku 2005 až do poloviny roku 2006. Druhá část potom kolem období od října 2007 do července 2008. Je vidět, že země se kumulují kolem přibližně stejných období, jako země v předchozí skupině, kdy Dánsko začalo klesat v polovině roku 2006 (stejně jako první část v této skupině) a ostatní země od konce roku 2007 do poloviny 2008, podobně jako druhá část zemí v této skupině. Portugalsko
Litva
Kypr
Itálie
Bulharsko
Slovinsko
Irsko
Lotyšsko
Španělsko
11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7
2005
2006
Obrázek 4: Časová osa zlomů pro model č. 2
2007
2008
Model č. 3 δt
t Obrázek 5: Model č. 3
Třetí model v řadě popisuje časové řady těchto zemí: -
Estonska,
-
Maďarska,
-
Rumunska. Pro uvedené země je (viz obrázek 5) obvyklý (1) sestupný trend nárůstu změn objemu
úvěrů, následovaný (2) zintenzivněním tohoto trendu, tj. přiblížením se k záporným hodnotám či až za ně, (3) posílení tempa nárůstu s opětovným (4) oslabením. Období, kdy došlo k jednotlivým poklesům je v tomto případě poněkud náročnější na interpretaci, především kvůli tomu, že dostupná časová řada pro Estonsko je příliš krátká, aby zaznamenala vývojový trend označený jako (1) v předchozím odstavci, proto v tomto případě začíná časová řada až bodem (2) a žádný zlom mezi zmíněnými dvěma body nebyl nalezen. Druhým rozdílem je Rumunsko, kdy po bodě (3) nenastává oslabení, ale stagnace. Zlomy mezi body (1) a (2) jsou pro Rumunsko v květnu 2007 a pro Maďarsko v dubnu 2008. Další zlom, mezi body (3) a (4) je potom v srpnu 2008 pro Estonsko, v únoru 2010 pro Rumunsko a lednu 2011 pro Maďarsko. Jak lze vidět, zlomy mezi body (1) a (2) a také zlom mezi (3) a (4) pro Estonsko jsou umístěné přibližně stejně, jako první zlom zemí prvního modelu. Maďarsko
Rumunsko
Estonsko
Maďarsko
Rumunsko
5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2
2007
2008
Obrázek 6: Časová osa zlomů pro model č. 3
2009
2010
2011
Model č. 4 δt
t Obrázek 7: Model č. 4
Další model sestává z několika zlomů v trendu, většinou v počtu tří až čtyř. Charakteristický je pro země: -
Nizozemí
-
Švédsko
-
Spojené Království. Jak již bylo napsáno, pro tyto země jsou obvyklé změny v trendu nárůstu objemu úvěrů. Zlomy trendů těchto zemí (viz obrázek 7) jsou rozmístěny rovnoměrně v rámci celého
sledovaného období, nedá se říct, že by se kumulovaly do nějakého specifického období. Aktivační události Z výše uvedeného je zřejmé, že nehledě na změny trendu, které se u jednotlivých zemí vyskytovaly, k oslabení trendů růstu, příp. k poklesům objemů půjček docházelo v určitých obdobích. Nejvýraznější je období konce roku 2007 a rok 2008, kdy se tak stalo v celkem 18 zemích a druhé významné období bylo na přelomu let 2011 a 2012, kdy ke zlomu v trendu došlo v celkem 9 zemích (součet odpovídá 27 zemím, tj. celkovému počtu zkoumaných, pouze náhodou, některé se mohou vyskytovat duplicitně, některé ani jednou). Ostatní zlomy jsou rozmístěny v průběhu celého zkoumaného období. Zpomalení růstu úvěrů v roce 2007 a 2008 bylo způsobeno zřejmě problémy s hypotékami a úvěry, které jsou označovány jako sub-prime. Tento problém se vyskytnul prvotně v USA, v souvislosti s politikou „domu pro každého“, nicméně brzy se dostal na Evropy, přesněji řečeno do Francie, kde tamní největší banka BNP Paribas oznámila, že ze
dvou svých fondů nedostanou investoři peníze. Obdobné problémy měla Sachsen Landesbank a IKB z Německa nebo banka Northern Rock z Velké Británie. (GUILLÉN, 2011) Podobných příkladů by se dalo najít více, to ale není účelem tohoto textu, který má jenom ukázat, že pokles růstu úvěrů nebyl samovolný, ale vyvolaný problémy, které eskalovaly z minulých let. Zpomalení a pokles nárůstu objemu úvěrů v letech 2011 a 2012 byl na druhou stranu s velkou pravděpodobností způsoben problémy uvnitř Evropské unie. Dluhová krize, která se v EU vyskytla, způsobila problémy mnoha státům, ať už přímo z důvodu neadekvátnosti veřejných financí, či zprostředkovaně, prostřednictvím navázání na jiné ekonomiky. V roce 2011 se například řešily tzv. záchranné balíčky pro Řecko a Portugalsko a dá se tedy říci, že zpomalení nárůstu úvěrů bylo způsobeno právě evropskou dluhovou krizí.
Diskuze Uvedený přístup je pouze jedním z mnoha, který se dá na danou problematiku aplikovat. Jde o metodu poměrně jednoduchou, nevyžadující složitější ekonometrické znalosti, což usnadňuje její provedení a chápání. Přínosné by mohlo být porovnání s jinými metodami, zda dávají stejné nebo alespoň obdobné výsledky. Výstupem metody je srovnání jednotlivých zlomů s událostmi v evropské nebo světové ekonomice, nicméně toto nemusí vypovídat o kauzálním vztahu zkoumaných dat, ale pouze o korelaci. Je tedy možné, že nalezené zlomy jsou způsobené jinou příčinnou, která je v kauzálním vztahu. Nicméně pro účely této práce byla prokázaná korelace dostačující a logická návaznost s událostmi, které zlomy způsobily, dokazuje, že určitý kauzální vztah existuje. Dále je potřeba podotknout, že uvedené zlomy nejsou záležitostí měsíců – jde o delší období a uvedené měsíce jsou pouze ty, které následovaly těsně po zpomalení. V uvedeném měsíci mohlo tedy dojít například pouze ke krátkodobému nevýznamnému výkyvu, který byl ve svém trvání podpořen podstatně významnější událostí, která se však vyskytla až o několik období později. Není tedy objektivní posuzovat pouze události, které se odehrály v rámci jednoho měsíce. Dalším podnětem k zamyšlení jsou státní či mezinárodní intervence, zejména ze strany Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky, Evropské komise a národních vlád, které zasahují do ekonomik a tím ovlivňují výsledky (a to nejen poskytovanými úvěry, ale také například dotacemi, které potom snižují potřeby úvěrů). Nicméně i přes tyto problémy jsou výsledky interpretativní.
Závěr V článku byl zkoumán restriktivně-bankovní kanál, jako jeden z mnoha kanálů, které mohou způsobit přenos ekonomické nestability mezi ekonomikami. Uvedenou metodou očištění časových řad meziměsíčních změn objemů úvěrů bylo zjištěno, že snižování růstu těchto objemů bylo koncentrováno do dvou hlavních období a dále pomocí komparace událostí světové a evropské ekonomiky byly vysledovány události, které tyto zlomy pravděpodobně vyvolaly. Závěrem lze tedy konstatovat, že restriktivně-bankovní kanál byl v průběhu ekonomického zpomalení let 2007 a následujících aktivní a události, které ho vyvolaly, mají
příčinu v jednom případě v tzv. hypoteční krizi Spojených států amerických a v druhém v tzv. fiskální krizi Evropské unie. Pro případné pokusy o zamezení fungování tohoto kanálu v budoucnu je tedy poskytnuta informace o jeho aktivitě a přidán odhad událostí, které tento kanál aktivovaly.
Literatura DVOŘÁK, P. 2008. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C. H. Beck, 1. vydání, 343 stran. ISBN 978-80-7400-075-1. EUROPEAN CENTRAL BANK [ECB], 2013. Statistic Data Warehouse. [cit. 2013-10-07]. Dostupné na: http://sdw.ecb.europa.eu/home.do GUILLÉN, M. F. 2011. The Global Economic & Financial Crisis: A Timeline. The Lauder Institute, University of Pennsylvania [cit. 2013-10-13]. Dostupné na: http://lauder.wharton.upenn.edu/pages/pdf/class_info/Chronology_Economic_Financial_Crisi s.pdf KNOOP, T. A. 2008. Modern financial macroeconomics: panics, crashes, and crises. Malden, MA: Blackwell Pub., 274 stran, ISBN 978-1-4051-6181-7. KRUGMAN, P. 1989. Financial Crises in the International Economy. In FELDSTEIN, M. 1989. The Risk of Economic Crisis, Chicago: University of Chicago Press, ISBN 0-226-24090-8. [Dostupné na: http://www.nber.org/chapters/c6230.pdf] NILSEN, J. H. 1999. Trade Credit and the Bank Lending Channel. Studienzentrum Gerzensee. Working Paper No. 9904. [cit. 2013-10-17] Dostupné na: http://ssrn.com/abstract=762468
