Evangelizace. Žít naplno

ŽÍT NAPLNO – YFJ 2011

Evangelizace Žít naplno První poprázdninové číslo časopisu je úplně jiné, neţ jsme zvyklí. Na začátku vţdy máme úvodník od našeho pastora Martina Ţůrka. A taky máme reportáţe, zajímavosti… Tentokrát je nosným pilířem čísla ohlédnutí za letní evangelizací YFJ – Mladí pro Jeţíše. Takţe si přečtete ohlédnutí, rozhovory s různými lidmi, kteří se přímo či nepřímo na této evangelizaci podíleli. Jelikoţ to byla evangelizace pro Zlín a Vsetín, tak i první blok otázek směřoval na oba sbory. Vyzpovídat jsem se rozhodl stejnými otázkami kazatele obou sborů. Totéţ se týkalo starších (vedoucích) sborů a vedoucích misie zlínského a vsetínského sboru. Pravda je, ţe v případě Vsetína nemohl odpovídat vedoucí misie - Lidka Obadalová je v současnosti zavalená rodinnými povinnostmi. Takţe jsem poprosil Jirku Pavlána, aby „ulovil“ náhradu. Odpovědi ze Vsetína ještě nedorazily, ale mám je slíbeny pro příští, tedy říjnové, číslo. Sami si tedy udělejte obrázek, jak to tito lidé vnímali, co očekávali, či dnes očekávají. MARTIN ŽŮREK - Kdy ses poprvé setkal s evangelizačním projektem YFJ – Mladí pro Ježíše? Moje první setkání bylo pár zprostředkovaných zpráv a záţitků, které mi sdělil Vítek Vurst (můj spoluţák z Teologického

semináře). Byly to záţitky z evangelizace YFJ, která proběhla v Hradci Králové v roce 2009. - Čím a jak ses aktivně podílel na naší letní evangelizaci? Tak to by byl asi dlouhý seznam, protoţe přípravou evangelizace jsem ţil uţ od konce roku 2010: Začínalo to hledáním místa pro přednášky a ubytování mladých, potom se vybíral a připravoval tým dobrovolníků pro práci v terénu, vymýšleli jsme název celého projektu, pracovali jsme na výběru a korekci přednášek, připravovaly se letáky, pravidelně jsem se setkával s týmem biblických pracovníků a účastnil se porad s Jurajem. Dost času zabrala také příprava výstavy Bible, ale tomu se věnoval hlavně Petr Hamrozi. I zařizování Dnů zdraví na náměstí bylo spojeno s vyřizováním různých povolení a náhradního řešení pro případ nepříznivého počasí. Čas před samotnou evangelizací jsem trávil výběrem a trénováním mladých přednášejících. V průběhu přednášek jsem se zapojil do moderování některých večerů a pravidelně jsem odpovídal na dotazy účastníků. Přiznám se, ţe to byl docela hektický rok mého ţivota – kdyţ k tomu přidám péči o chod všech 4 sborů. Jsem ale vděčný,

Evangelizace ţe o spoustu dílčích úkolů jsem se nemusel starat, protoţe si je vzali na zodpovědnost někteří z vás. Za to moc děkuji. - V čem je podle tebe síla takové evangelizace? V tom, ţe se zmobilizují síly sboru, protoţe takové akci je potřeba udělat dobré zázemí, a to si myslím, ţe se podařilo. Přínosné je hlavně to, ţe máme moţnost znovu ochutnat sluţbu a misii a rozčeříme někdy stojaté vody sborového ţivota. Zde ve Zlíně se podařilo to, co předtím ne, ţe se velké úsilí věnovalo práci v terénu a díky tomu je spousta nových kontaktů a moţností opakovaných návštěv, které budou i díky práci Ireny Perůtkové probíhat po skončení přednášek. Hlavní náboj takové evangelizace ale vidím v zapojení mladých lidí. Jsem rád, ţe zde mohli být celý měsíc, pracovat mezi lidmi, obohacovat nás o sobotách a hlavně vyzkoušet si přednášení. Myslím, ţe je to hodně posunulo v jejich osobních ţivotech k větší zralosti a blízkosti k Bohu. - Kde podle tebe má tento způsob evangelizace ještě „mezery“, co a jak by šlo zlepšit? Z mého úhlu pohledu bych to nazval spíš nevýhodami, neţ mezerami. Evangelizační přednášky jsou zaloţené na předávání nových informací, kterých mají lidé v dnešní době nadmíru. Ne třeba ty, které jim předáváme my, ale obecně. Mám dojem, ţe přednášky jsou připraveny spíše pro člověka 20. století, který hledal odpovědi na otázky „Co je pravda?“ nebo „Kdo má pravdu?“ Navzdory tomu, ţe evangelizaci dělají mladí lidé, styl přednášek stejně přiláká spíše lidi v senior-

ském věku. Mladí lidé jsou totiţ přitahováni něčím jiným neţ informačními přednáškami. Pro dnešního mladého člověka bych navrhoval nějaký tvořivější přístup – mohli bychom třeba vymyslet záţitkovou evangelizaci, kde je důraz na tvorbu týmu a komunity. Další nevýhodu jsem vnímal v tom, ţe pro mladé přednášející bylo velmi náročné navázat kontakt s posluchači. Je pochopitelné, ţe většina těchto ochotných mladých lidí nemá moc zkušeností za mikrofonem a proto se musí soustředit na samotnou prezentaci. Vytváření atmosféry v sále a komunikace s posluchači jde tedy často stranou, coţ je škoda. - Jaký máš pocit z celé evangelizace a jak se dle tebe „chytil“ evangelizace sbor, členové? Z evangelizace jsem měl určité obavy, protoţe jsem do ní vpadnul v době, kdy jsem se teprve seznamoval se sborem a ještě jsem nevěděl, co od něho mohu čekat. Mnoho lidí mě ale příjemně překvapilo. Obecně jsem povzbuzen z toho, jak celá akce probíhala, ze spolupráce a z nasazení mnohých členů. Je pravda, ţe jsem si v skrytu duše představoval, kolik přátel asi přivedou na přednášky naši bratři a sestry a trochu jsem byl zklamán. Zjistil jsem, ţe tato oblast není aţ tak silnou stránkou našeho sboru, coţ je škoda. Zdá se mi, ţe náš sbor je schopen „šlapat brázdu“, kdyţ se rozdají úkoly a někdo to trochu „ošéfuje“. Lepší by ale bylo, kdyby aktivita vycházela z nás samotných, třeba v rámci zapojení ve sluţbě dům od domu (sobotní odpoledne) a přivádění svých přátel. V tom máme asi největší mezery. Silnou stránkou byla modlitební podpora, kterou jsem velmi silně vnímal a za kterou děkuji.

Evangelizace - Už máš plán, jak v podobném způsobu evangelizace pokračovat? Můj způsob evangelizace je úplně jiný. Nejsem typ pro nárazové akce, ale pro systematickou práci. Přesto byla tato zkušenost pro mě velmi obohacující, jak uţ jsem to vyjádřil. Jsem přesvědčen, ţe nejpřirozenější a nejefektivnější způsob je misie přes malé domácí skupinky. Do toho se můţe zapojit většina členů sboru, není to nákladné finančně ani propagačně a z dlouhodobého hlediska je to velmi úspěšné. Kdybych se trochu zasnil a mohl si do budoucna vybrat nějaký způsob evangelizace, tak bych třeba rád vyzkoušel misii přes sport a výuku cizích jazyků nebo přes hudbu např. gospel campy (či workshopy - dílny). Dost nad tím přemýšlím. Máme zde krásné pódium a je škoda, ţe není plně vyuţité… VÍT SLOVÁČEK Jaké činnosti a práci ses v rámci evangelizace YFJ – Mladí pro Ježíše věnoval? Snaţil jsem se být k dispozici, kde bylo potřeba – např. v takových profesích jako je donašeč, podavač, spravovač, šofér, nákupčí, zařizovatel , vyzvedávač zásilek, skládač letáků, roznašeč, uklizeč apod. – prostě Ferda Mravenec – práce všeho druhu. Jak dle tebe vnímal a vnímá sbor a členové tento způsob evangelizace? Většinou to vnímali pozitivně, i kdyţ ob-

čas bylo slyšet připomínky, ţe tento způsob práce jim velmi připomíná působení církve Svědků Jehovových a ţe si nás díky tomu lidé dost často pletou. Co má podle tebe tento způsob za výhody, či v čem je jiný, než dosud používané způsoby evangelizace? Výhody má v systematické a důkladné práci dům od domu ve třech vlnách – bibličtí pracovníci, kniţní evangelisté a tým YFJ. Jiná je tato práce také díky zázemí. Je k dispozici dostatek finančních prostředků, které by jinak církev neměla (ať uţ k tisku materiálů, hrazení výdajů nebo oceňování práce biblických pracovníků). Oslovil jsi někoho v průběhu příprav a po dobu přednášek a on přišel, slyšel a viděl…? Ano, zapojil jsem se do plošného roznášení dost velké oblasti, takţe snad z toho někdo zareagoval a osobně jsem pozval rodinu a známé. Přišli, slyšeli a viděli… Co by měla tato evangelizace přinést sboru, členům a církvi do budoucna? Tak sborům určitě nové lidi… Členům oţivení… A církvi – ujištění, ţe má smysl takto pracovat, ţe to přináší ovoce a ţe by se o tom mělo více vědět. Jsou dle tebe členové našeho sboru připraveni na eventuální nové Bohem oslovené lidi v našem společenství? No, něco z toho jsme si uţ od začátku akce mohli vyzkoušet.

Evangelizace Podle mne ale na to moc připraveni nejsme. Myslíme si, ţe přijdou lidé „hotoví“ , kteří budou na tom minimálně tak dobře, jako jsme po x letech křesťanství my a chybí nám trpělivost s nimi. Jsme zvyklí na svůj zaběhlý reţim a často nám jej tito lidé nepříjemně narušují. Uţ si asi nepamatujeme, jaké to bylo s námi, kdyţ jsme sami přišli do církve – hlavně z nevěřícího prostředí…

nelíbí? Moc se mi líbí. Myslím, ţe je to velmi důkladné obdělávání „Boţího pole“ se širokým záběrem - zaměřené na to, aby se správné informace dostaly spolehlivě ke kaţdému člověku. Nejvíc si cením toho, ţe se Hospodin k celé akci přiznal hned od začátku a dovolil nám ochutnat „ovoce“ jeho vlivu a naší práce…

IVETA SLOVÁČKOVÁ Od kdy a jak ses zapojila do letní evangelizace YFJ – Mladí pro Ježíše? Při této akci jsem mohla být téměř od úplného počátku. Moje úloha začala v únoru, kdy jsem navštěvovala první kontakty „objevené“ při práci biblických pracovníků. A Bůh opravdu ţehnal. Byli to lidé od Něj připravení, upřímní a hledající. Takţe můj úkol byl především věnovat se jim… Kromě návštěv, rozhovorů s nimi a práce s přibývajícími novými čtenáři knihovny jsem si nejvíce cenila pravidelných setkávání nad Biblí a předávání „dobré zprávy“ hledajícím lidem. Okusila jsem také spolupráci s kniţními evangelisty a s týmem mladých YFJ – ať uţ při kolportáţi, Dnech zdraví nebo při cyklu přednášek Ţít naplno. Jak se ti styl a propracovanost tohoto způsobu evangelizace líbí – či

Kde jsou klady takového způsobu a kde dle tebe vidíš třeba i nedostatky? Klady vidím v několika oblastech : - naše město a okolí zaplavila v relativně krátkém čase vlna informací o nasměrování naší církve - nepředstavitelně jsme se zviditelnili -mohli jsme si také uvědomit, ţe my, co jsme ve sboru, nejsme pro Boha jediným centrem pozornosti, ale ţe počítá ještě s mnohými dalšími, kteří patří k Jeho lidu… -také někteří bratři a sestry z našich řad se nově nadchli a zapojili do práce pro Pána a mnozí v ní chtějí pokračovat na dalších místech - mohli jsme si vyzkoušet i to, ţe Bůh úţasně pracuje v ţivotech těch, kteří ţijí kolem nás i v nás samotných - naše společenství se naučilo přijímat neznámé tváře a myslím, ţe to zvládlo velmi dobře - okusili jsme i nádheru a výhodu vzájemné spolupráce a spolehnutí se jeden na druhého

Evangelizace - a také ti, kteří se zapojili, poznali daleko větší vděčnost a závislost na Bohu A mínusy? Jediné mínus, které teď velice silně vnímám je, ţe uţ je konec. Škoda, ţe naše město není větší a prázdniny nejsou delší… Jak se dle tebe zapojil sbor a lidé v něm do evangelizačního úsilí? Z mého pohledu se sbor zapojil velice dobře. Věk a sloţení našeho společenství určuje rozsah našich moţností a já jsem vnímala, ţe bratři a sestry dělali, co mohli. Nejvíc si váţím modlitebního zázemí – systematického, vytrvalého a spolehlivého – a tím nemyslím jenom pravidelné kaţdodenní modlitební chvíle obyvatel DPS . Provázelo nás to po celou dobu. Bylo to cítit skoro hmatatelně. To všechno, co se během této akce událo – se prostě bez Boţího přispění nemohlo jen tak stát… Koho vidíš ve svém sboru jako velkou „evangelizační osobnost“ a v čem jsou její přednosti? Tak takto jsem o tom nikdy nepřemýšlela. Evangelizaci vidím jako společné úsilí nadšených lidí, kdy Bůh pouţije to, čím jsou mu ochotni přispět a co mu chtějí dát k dispozici. A je dobře, ţe kaţdý jsme pro tuto práci obdarovaný něčím jiným. Vţdycky si představuji církev nebo sbor jako mozaiku poskládanou tím největším Umělcem, který ví, jak na to.

Aby se vytvořil krásný obraz, který zaujme a bude mít sílu oslovit tak, aby do něj lidé chtěli patřit, musí být kaţdé sklíčko na svém místě – a je jedno jestli je červené nebo třeba bílé – nenahraditelnou hodnotu v celku má kaţdé z nich. V křesťanství pak osobně věřím víc na upřímné, ochotné a laskavé lidi, neţ na evangelizační osobnosti. Pod tímto pojmem si představuji moţná nějaké dobré řečníky. Ve skutečnosti ale lidé chtějí evangelium spíše „vidět“ a osobně zaţít, neţ jenom o něm pěkně a zajímavě slyšet… Jak tě letní evangelizace posílila duchovně a máš plán, jak pokračovat dále? Po duchovní stránce jsem si to tedy opravdu uţila. Moc mi to vnitřně dalo. Kdyţ je teď uţ po všem, cítím, ţe ten zápřah mi hodně chybí… Velice si váţím proţité vzájemné spolupráce a podpory. Myslím, ţe především YFJ byl velmi dobrý tým nadšených mladých lidí, kteří byli profesionálně vedeni a kterým záleţelo na výsledku. V takovém prostředí se duchovní nasměrování a úsilí jednotlivce jakoby násobí společným zaměřením všech ostatních. A v tom je obrovská síla. Rozhodně bez toho uţ nechci v budoucnu být a ráda bych to všechno zaţívala znovu… Ať uţ to bude zase někdy u nás ve Zlíně nebo např. hned příští rok v Ústí nad Labem, kam se těším, ţe se podívám… A jak pokračovat dál?

Evangelizace To, co nás nyní čeká a co je před námi, je dlouhodobá, systematická a trpělivá práce s těmi, kteří byli osloveni. Ne všichni reagovali tak bezprostředně jako několik jednotlivců, jejichţ tváře jsou uţ ve sboru dobře známé. V ţivotě většiny našich nových přátel bude muset Bůh ještě hodně pracovat a působit. Rádi bychom Mu v tom byli pomocí. Bude k tomu spousta příleţitostí, ať uţ v navazování nových přátelských vztahů, při osobním i společném studiu Bible nebo při sobotních bohosluţbách.

Rozhovor Také bychom chtěli průběţně pokračovat v oslovování úplně nových lidí – roznášením infobalíčků s pozvánkami na aktuální akce našeho sboru, zatím u nás v Malenovicích. Vítaný je kaţdý, kdo se bude chtít zapojit. Vnímám to jako velikou přednost a myslím, ţe bychom si nikdo neměli nechat ujít příleţitost být u toho, kdyţ se rodí naši noví „spoluhodovníci velké svatební hostiny našeho Krále…“

Žádné talentové přijímací zkoušky Nadpis svádí k dojmu, ţe v tomto rozhovoru půjde o zpovídání nějakého studenta či studentky. Jenţe ouha, omyl. Vzpomínáte na 30. červenec? Hektický den, plno lidí, málo jídla, návštěva Moskalových, zkušenosti … Ale co tak worship? Víme, co slovo worship znamená? Mně se vybaví úţasný záţitek, naladění, povzbuzení....To vše díky hlasům a muzikantskému daru mladých (a nejen mladých) lidí z Boskovicka. Na pozvánkách v rámci letní evangelizace bylo napsáno Worship Letovice – to jen, abych byl přesný. Určitě většina z vás je jiţ slyšela – loni při vítání Ţůrkových u nás, nebo na jaře při konferenci MSS v Ostravě. Ale kdo tito lidé jsou, jak ţijí, proč worship – otázek bylo mnoho a tak jsem oslovil kapelníka tohoto seskupení Martina Seidla. Já moc děkuji za upřímné a poutavé odpovědi a vy pozná-

te, co to ten worship je a více nahlédnete pod pokličku takového hudebního tělesa. - Jak a na jaký popud vlastně vznikl nápad na worship? WS jsme znali uţ dříve. První zkušenosti jsme měli z Ostravy, kam také několik našich děvčat po určitou dobu jezdilo zpívat. Později jsme byli přizvaní podílet se na zahájení WS bohosluţeb v Brně. Proto, kdyţ náš sbor hledal vhodný způsob pro dlouhodobější evangelizační aktivity, rozhodli jsme se, mimo jiné, vyzkoušet pořádat WS bohosluţby sami. Uvědomovali jsme si, ţe jako sbor máme obdarování v oblasti hudby a zpěvu. Navíc zpívání má také v Roubanině dlouholetou tradici. Proto jsme organizování vlastních „večerů chval“ vnímali jako vhodnou oblast, na kterou se zaměřit.

Rozhovor - Co všechno se muselo stát, aby se nápad zrealizoval? Prostě jsme se rozhodli, ţe to zkusíme - a začali jsme pilně cvičit. Scházeli jsme se dvakrát týdně, někdy jsme zkoušeli i v sobotu odpoledne. Sice jsme některé worshipy zpívali uţ v rámci sobotních bohosluţeb, ale bylo třeba repertoár rozšířit a upravit aranţe. Potom uţ následovaly praktické starosti – jako zabezpečení vhodných prostor pro vystupování, zajištění řečníků, tisk a distribuce plakátů, atd. - Jak jste dali dohromady takové velké těleso – zpěváků, muzikantů, technické podpory….? Jak uţ jsem naznačil, vyuţili jsme v první řadě potenciál našeho sboru a k tomu se postupně nabalilo pár dalších lidiček odjinud. Probíhá zde jakási mírná migrace – občas se někdo přidá a občas se zase někdo vytratí. Ale hrubým odhadem lze říct, ţe 90% účinkujících je ze sboru Roubanina. Snaţíme se být otevřeným společenstvím, proto jsou mezi námi i neadventisté. O zajištění technické stránky se stará náš šikovný zvukař spolu s několika dalšími ochotnými pomocníky. - Jak dlouho trvalo, než jste poprvé takovou zpívanou bohoslužbu absolvovali a kde a kdy to bylo? První vystoupení jsme měli v únoru 2009 v sále hudební školy v Letovicích. Tomu předcházel intenzivní nácvik po dobu asi půl roku.

- Základem jsou písně. Jak je zajišťujete, kdo je vybírá, překládáte si sami třeba anglické texty? Zpočátku jsme vyuţívali hlavně písně zpívané na WS v Ostravě a v Brně. Postupně se ale objevily pokusy s vlastními texty na písničky v angličtině. Několik takových uţ máme. Nové písně vybíráme v uţším týmu, ale není neobvyklé, ţe někdo přijde s návrhem nějaké své oblíbené písně. - Jak dlouho trvá nacvičení nové písně? To je různé. Jsou písně, které hned na první zkoušce zní slušně. Někdy to ale můţe trvat třeba i dva, tři měsíce, neţ novou píseň zařadíme do programu. Proto jsme uţ dvakrát zorganizovali víkendový WorshipCamp, na kterém se zvládne udělat větší kus práce. - Mají ve vašem seskupení šanci i takoví, kteří moc zpívat neumí, nebo musí všichni umět zpívat? Musím otevřeně říct, ţe snad všichni z nás jsou amatéři, mnozí ani neznají noty nebo je čtou jen velmi pomalu a s obtíţemi. Všichni ale zpívají s velkým nadšením a radostí. Tím se taky kompenzují některé nedostatky v profesionálním pěveckém výkonu. Zkrátka některým jde zpívání lépe a některým to jde méně dobře. Rozhodli jsme se ale nedělat ţádné talentové přijímací zkoušky. - Jak často vystupujete či konáte zpívanou bohoslužbu, a jak si vybíráte, kde budete zpívat?

Rozhovor Zaměřili jsme se na městečka v okolí našeho sboru, ve kterých se jiţ delší dobu snaţíme evangelizačně působit. Vystupujeme pravidelně v období školního roku vţdy první sobotu v měsíci v Letovicích. Kromě toho jsme uţ také zpívali v Jevíčku a Velkých Opatovicích. S postupem doby jsme také čím dál častěji zváni na různé akce – čehoţ je i Zlín důkazem. - K worshipům patří také mluvené slovo. Jak jej tvoříte? Snaţíme se zvát zajímavé hosty a také vyuţíváme našeho vlastního kazatele. Vţdy je ale silným momentem, kdyţ někdo z účinkujících můţe říct vlastní zkušenost, jak ho Bůh vedl a chránil. Na tom je nejlépe vidět, jak se Bůh projevuje v našich ţivotech. Ukazuje to na Jeho lásku k nám a představuje to křesťanství jako ryze praktickou kaţdodenní záleţitost. - Co tobě a i ostatním osobně dává worship? Připadá mi, ţe náš sbor worshipy znovu víc nastartovaly k evangelizační práci. Taky nás tato aktivita víc stmelila. Zpíváním chval máme příleţitost znovu a intenzivněji si uvědomovat důvody své vděčnosti vůči Dárci ţivota. A potom, je to určitý druh sluţby, kterým se snaţíme být uţiteční. Prostřednictvím worshipu vyjadřujeme naši vděčnost, úctu a pokoru před Stvořitelem. - Vím, ţe jsou místa, kde by chtěli takovou bohosluţbu kaţdou sobotu. Myslíš si, ţe je to cesta, jak oţivit naše bohosluţby a ţe by worshipy mohly nahradit ty naše klasické bohosluţby?

Určitě si nemyslím, ţe WS by měl nahradit tradiční pojetí bohosluţby. Zpívanou bohosluţbu vnímám jako vhodný doplněk, který poskytuje příleţitost pozvat známé a přátele k duchovnímu proţitku do necírkevního prostředí. Návštěva adventistického sboru můţe být pro někoho problém, ale přijít do kulturního domu, nebo hudebního sálu – to uţ není tak těţké. - Jaké máte nejbližší plány a co si přejete do budoucna? Nyní je před námi vystoupení na ukončení biblického týdne Českého sdruţení ( pozn. redakce - v době zpracování rozhovoru koncert proběhl 13.8. ve Ţdírci). Po prázdninách potom začínáme další worshipový rok – takţe kaţdý měsíc nejméně jeden koncert. Mimo to nás ještě letos čekají dvě větší akce. Je to vystoupení v rámci evangelizačních přednášek v Trenčíně a potom v prosinci nahrávání DVD – bude se jednat o ţivý záznam našeho worshipu. A jaká máme přání do budoucna? Asi aby tato sluţba přinášela posluchačům radost a aby je i nás přiváděla blíţ ke Kristu. Taky aby nás zpívání k Boţí chvále nikdy nepřestalo bavit. - Poslední otázka. Jak se vám u nás líbilo a byli byste ochotni přijet zase? (Byli jste úžasní a moc vám děkujeme) Děkuji za pochvalu. Kaţdé ocenění nás povzbudí a přináší novou motivaci a sílu pro další práci. Děkujeme také za milé přijetí a vytvoření příjemné atmosféry u vás ve Zlíně. Pokud se najde vhodná příleţitost a bude-li to moţné, určitě zase rádi přijedeme. Otázky kladl Petr Matula

Evangelizace Víťo,zvesme ty hodiny

Je vám tato věta povědomá? O prázdninách jsme ji slyšeli několikrát z úst mladého muţe – Juraje Turóciho. Je to ten, který šéfoval celé té skupině mladých a všech evangelistů. Asi je na místě na závěr celé letní evangelizace vyzpovídat právě jej, abychom se dozvěděli, jak to všechno dopadlo, jak to bylo vnímáno a jaká jsou očekávání do budoucna. Musím říci, ţe ač byl v časové tísni, protoţe měsíc strávil u nás, přesto odpověděl velmi podrobně. Sami si můţete udělat obrázek: - Nevím, jestli bylo někde řečeno, proč se tato evangelizace – Mladí pro Ježíše - uspořádala zrovna ve Zlíně a ve Vsetíně? Kdy se o tom rozhodlo? Presné termíny neviem, kedy sa čo rozhodlo, ale v únoru 2010 sa jednalo s kazateľmi Jarkom Šlosárkom a Martinom Ţůrkom v prítomnosti administrátorov MSS CASD na zdruţení v Ostrave o za-

pojení zborov do evanjelizácie pod názvom Youth for Jesus (YFJ). V Ostrave bol predstavený celý projekt a v podstate uţ po tomto stretnutí boli pozitívne ohlasy. Pokiaľ mám správne informácie, tak vedenie MSS CASD dalo zborom (Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín) nejaký čas na premýšľanie. Na konci roku 2010 sa rozhodlo, ţe do tohto projektu vstúpia zbory Zlín a Vsetín. Ja ako koordinátor som presne nezisťoval, či bolo členské zhromaţdenie, alebo iná forma diskusie o tom, ako sa rozhodli vstúpiť do YFJ – bolo to v kompetencii zborov. V podstate kaţdý zbor sa mohol rozhodnúť dobrovoľne. Prečo práve Zlín? Youth for Jesus (YFJ) je pilotným projektom ASI, ktoré čiastočne i financuje tento projekt a keďţe sa YFJ spája s konferenciou ASI, tak je automaticky ponúknutá moţnosť danému zboru pomôcť urobiť evanjelizácii v danom meste, kde v danom roku prebieha ASI konferencia. Ale od roku 2013 to bude fungovať tak, ţe sa prihlásia zbo-

Evangelizace ry tzv. do výberového konania a podľa splnených podmienok sa vyberie, kde YFJ bude prebiehať – čiţe ta ponuka nebude závislá na miesto, kde prebieha konferencia ASI.

kdy se rozjely přípravy, práce, činnost na letošní evangelizaci u nás? Co všechno přípravy obnáší a co všechno se muselo udělat, aby v červenci vše klaplo. Kdo vše se na tom podílel?

- Druhá otázka navazuje volně na předchozí a možná bude dotěrná. Ale byl dotazován sbor či někdo kompetentní, zda takovou akci zde chceme, nebo to bylo dáno – v souvislosti s první otázkou – domluvilo se to a tak to tam bude?

Viz příloha uvnitř časopisu – pozn.. redakce

Čiastočne som odpovedal vyššie. Predpokladám, ţe sa výbor zboru stretol prejednal to a následne predstavil zboru a na tom základe sa zbor rozhodol. Aspoň takýto postup bol vo Vsetine.

Spoluprácu so všetkými ľuďmi hodnotím veľmi pozitívne a ďakujem členom zboru a hlavne Pánu Bohu za to, ţe som mal príleţitosť spolupracovať na evanjelizácii v Zlíne, vo Vsetíne i na Slovensku. Čo sa týka tímu, tak najviac som spolupracoval: s Irenkou Perůtkovou, s biblickými pracovníkmi, s kazateľmi Martinom Ţůrkom, Jirkom Pavlánom, s členmi výborov

- Tato evangelizace je v našem okolí třetí – po Hradci Králové, Popradu a Kežmaroku a Spišské Nové Vsi. Od

- Jaký přípravný tým jsi vedl – protože všichni cítíme a víme, že je to pod tvým vedením? Jak se ti s těmi lidmi okolo pracovalo?

Evangelizace

zborov a tieţ s kolegami v Maranathe. Na začiatku nám veľmi pomohli i ďalší dobrovoľníci ako Richard Mokroš, Alena Rusová a mnoho ďalších, ktorým i touto cestou ďakujem. - Jakým způsobem získáváte mladé lidi pro tuto evangelizaci? Co tito mladí lidé musí splňovat za požadavky? Mladých ľudí získavame tak, ţe hovoríme o YFJ na rôznych akciách napr. Veletrţní Brno, MTM, školenie Světem Bible, ASI, rôzne konferencie, tieţ rozpošleme plagáty na zbory, spravíme propagáciu v časopise ADVENT a pod. Ale najväčší úspech má osobné pozvanie, osobné predstavenie a v podstate 80% ľudí prišlo práve na základe osobného pozvania. Na akciu bolo potrebné sa prihlásiť elektronicky cez web, kde je motivačné video

+ stručné pravidlá www.yfj.cz a prihláška http://www.maranatha.cz/yfj-prihlaska/ - Mohl bys nám představit ten tým mladých, který tyto prázdniny věnoval čas evangelizaci místo lenošení? Juraj Turóci Petr Hamrozi Andreja Mačincova Marek Pavlán Richard Haleš Lenka Kuzněcovova Jaroslav Tichý Timea Konečná Zuzana Ligenzová Denisa Victoria Ţůrková Nikola Pořízová Nikodém Janek Johana Krupová Lucia Luptáková David Fetecau

Evangelizace Jaroslav Mitura Václav Koplík Tomáš Češek Karin Janková Nicole Elizabeth Ţůrková Matouš Fuksa Štěpán Plicka Veronika Raszková Nikol Vaculíková Tomáš Šubert Viktor Pomietlo Svetlana Pomietlová Ivan Řihošek Daniela Petruţelová Zuzana Petruţelová Martin Pavlík Marek Balcar Elen Čadová Vojtěch Haška Tereza Pešatová Jana Plicková Jakub Pavlán Klára Valová Markéta Garguláková

Aneta Mikulková Tomáš Vaculík Patrik Mašata Richard Mokroš Ondřej Slováček Jitka Hurtová - Mladí jsou rozděleni na tým pro Zlín a tým pro Vsetín. Kdo a jak to rozděloval? Mohli si třeba mladí říci, že chtějí být tam či jinde? Aby bolo rozdelenie spravodlivé, tak na začiatku sme zvolili metódu, aby si kaţdý vybral miesto, kde chce pôsobiť. V prípade, ţe bolo na nejakom mieste málo mladých, tak tí ,ktorým to bolo jedno, tak sme ich po konzultácii presunuli tam, kde ich bolo menej. Mladí mali tieţ moţnosť sa počas akcie vymeniť, prípadne vystriedať. Rečníci boli vybraní uţ pred tým a vyberali si ich kazatelia na základe ukáţkovej prezentácie.

Evangelizace

- Kdo a jak rozděloval mladé, co budou dělat? Přednášející, pořadatelská služba …atd? Na výbore zboru sa rozdelili úlohy, kto bude mať čo na starosti a mladí z YFJ sa k nim pridajú podľa potreby – čo sa aj tak stalo. Mladí si mohli vyskúšať všetky sluţobnosti. - Možná naši čtenáři přesně neví, kde jste byli ubytováni. Takže kde a jak se vám tam líbilo? Boli sme ubytovaní na internáte Střední školy oděvní a sluţeb vo Vizoviciach (www.souviz.cz), kde sme mali vynikajúce zázemie po kaţdej stránke (ubytovanie, spoločenská miestnosť, telocvičňa, príjemné prostredie, stravovanie a pod.)

- Jak se ti líbí náš kraj – Zlínsko i Vsetínsko? Jak moc jsi tuto oblast znal a jak teď, když jsi zde strávil dost času, vnímáš lidi zde – ve sborech ale především lidi, které jste potkávali, mluvili s nimi …. ? Ja sa cítim v podstate všade dobre, keď viem, ţe ma ľudia prijímajú s láskou. A som veľmi rád, ţe som i počas svojho pobytu v Zlíne a vo Vsetíne túto lásku prijatia pociťoval. Takţe mám len pozitívne spomienky, či uţ na ľudí zo zboru, ale i na ľudí, s ktorými som prišiel do kontaktu počas príprav (inzercia, tisk a pod.). Ľudia zo zboru mi prirástli k srdcu a uţ teraz sa teším na skoré stretnutie. - Co dle tebe bylo pozitivní na celé té akci a co naopak moc ne?

Evangelizace Pozitívne som vnímal to, ţe ľuďom zo zborov záleţí na ľuďoch v ich meste a záleţí im na tom, aby i oni mohli získať večný ţivot. Veľkým povzbudením boli pre nás seniori, ktorí nás dokázali vţdy slovom a modlitbou podporiť a povzbudiť. Motivovať ľudí k evanjelizácii nie je jednoduché, ale keď sa to podarí, tak nikto nemá problém s tým, aby sa zvesili hodiny vo zbore  Menej pozitívne som vnímal „pomalší rozbeh“ zborov (ale to bol a je problém na všetkých miestach), ale na druhej strane to chápem a rešpektujem, ţe je potrebný istý čas, kým cudzieho človeka (koordinátora) bliţšie spoznajú, spoznajú i motívy organizácii, ktoré to pomáhajú financovať a pod. Dôleţité je aby tzv. externí ľudia sa stali čo v najkratšej dobe súčasťou toho zboru, súčasťou tej zborovej rodiny a potom je spolupráca tzv. ako po masle, pochopiteľne bez Boţej prítomnosti by to nefungovalo. Ideálne je keď ľudia hneď na začiatku pochopia, ţe to nie je evanjelizácia Maranathy, ale toho daného zboru, tj. tých členov toho zboru. - Vrátím se zpět na začátek. Máš přehled o tom, jak probíhala a probíhá další práce v těch místech kde to bylo v minulosti – Hradec Králové a slovenská města? Jaký dopad to mělo na to okolí, sbory, členy? Je to síce náročné hodnotiť, pretoţe niektoré ovocie človek nepozná hneď ale za tie 2 ročníky (3. ročník z dlhodobého hľadiska ešte nemôţeme hodnotiť) sme zistili alarmujúcu vec. Buď to daný zbor nakopne k pravidelnej misijnej aktivite alebo to zbor nasmeruje k ešte väčšej stagnácii. Stagnácia začína tým, ţe sa

skomplikujú vzťahy vo zboroch a tým pádom sústredia svoj čas i energiu úplne niekde inde, čím nezostáva čas (z pohľadu zodpovednosti kresťana) sa venovať podstatnejším veciam. Uvedomujeme si i to, ţe na tejto zemi pôsobí i ten zlý. Na druhej strane mnoho mladých ľudí, ale i starších to natoľko nakoplo k duchovnej práci, ţe pokračujú v aktivitách beztoho, aby čakali na aktivitu zboru. Napr. v Spišskej Novej Vsi (SNV) pokračovali celý rok a majú v pláne pokračovať v ďalších aktivitách. V SNV dokonca prebehli za ten rok ďalšie 2 prednáškové série a zaloţil sa tzv. Klub pre mladých, ktorý je určený pre verejnosť. I preto máme v pláne urobiť YFJ na takom zbore, ktorý po väčšej evanjelizácii túţi, ale potrebuje nejakú pomoc. Pretoţe keď má človek uţ dopredu namotivovaný zbor, tak niektoré otázky nie je potrebné ani riešiť – proste sa uţ len dolaďujú niektoré organizačné, finančné a logistické veci. Samozrejme nemôţeme zabúdať na modlitebnú podporu, pri ktorej hľadáme, nalaďujeme sa, učíme sa, meníme sa a spolupracujeme s Bohom. - Co očekáváš ty osobně od nás dál a myslíš si, že dokážeme pokračovat – v našem laickém způsobu a navázat na rozjezd, který jste s námi udělali? Nenazval by som to tým, čo očakávam ja od vás, ale nazval by som to tak, ţe by som bol rád, resp. všetci mladí z YFJ by boli radi, aby ste zostali aktívnymi ako napr. v Spišskej Novej Vsi. Určite môţete pokračovať s tým, čo uţ je naplánované (studium Bible, nová skupinka v centre mesta atď.) a to čo sa i vďaka novým impulzom rozrástlo alebo obnovilo (ako napr. Kluby zdravia, Pathfinder, zvýšil sa počet čitateľov kniţnice

Evangelizace a pod.) Máte k dispozícii tieţ rôzne materiály, webové stránky www.zitnaplno.cz, facebook, vytrénovaných biblických pracovníkov, vyskúšaných mladých rečníkov,, ktorí sú ochotní pokračovať, zistili sme, ktoré témy ľudia vyhľadávajú a pod. ... dôleţité je sa nebáť i zopakovať niektoré veci ako je napr. Den zdraví na námestí a tieţ sa nebáť byť kreatívny. Veľmi dôleţité je, aby ste pokračovali v sobotnom zdieľaní skúseností, pravidelných modlitebných stretávaniach, 1x za mesiac spraviť aktivitu pre ľudí vo vašom okolí a pod. - Má pokračování tato evangelizace i do budoucna? Kde dál se plánuje a máte zajištěno i financování do budoucna? Verím, ţe to bude mať dlhodobé pokračovanie  V roku 2012 by to malo byť v Ústí nad Labem (CZ) a v Košiciach (SVK). Pravdepodobne sa k týmto mestám pripoja ešte nejaké susedné mestá, ale o tomto sa ešte bude jednať. Rok 2013 bude uţ na základe výberového konania. - Máš možnost na závěr motivovat naše mladé čtenáře (a i ty ostatní). Tak motivuj. Jak? YFJ je pre mňa osobne komplexný evanjelizačný nástroj nie len pre mladých ľudí, kde človek môţe obohatiť svoj osobný duchovný ţivot a zároveň môţe byť k dispozícii ľudom pri hľadaní Boha. Je pre mňa veľkým povzbudením, keď mnoho mladých ľudí mi povie, ţe to boli pre nich najlepšie strávené prázdniny – to hovorí za všetko. Preto je to veľmi jednoduché, stačí sa rozhodnúť a prísť na YFJ i v roku 2012. Viac na www.yfj.cz

A prečo ešte prísť? Takto to začítajte do výpovede jedného účastníka: V církvi vyrůstám od malička, účastnil jsem se mnoha duchovních akcí, ale proč na mě YFJ duchovně zapůsobil tak moc? Na YFJ jsem přijel s tím, ţe budu evangelizovat a poznám nové lidi, ale díky YFJ jsem hlavně lépe poznal našeho Pána a Stvořitele. Nejen, ţe mladí lidé skrze YFJ evangelizují, hovoří s lidmi na ulici, nebo dům od domu, ale také se vzdělávají a kaţdé dopoledne skrze studium čerpají sílu od Hospodina nevzdávat to, hrdě vyráţet do ulic a mluvit o tom, v co my křesťané věříme. Očekávání, ţe na přednášky budou přicházet zástupy lidí, se nenaplnilo. Mladí lidé na YFJ evangelizovali naplno a rozhodně ne sami, stál při nás Hospodin. Často jsme se setkávali s negativními ohlasy, ale i kdyţ tito lidé nebyli momentálně osloveni duchem Boţím, pevně věřím v to, ţe Bůh s nimi má svůj plán a ţe těch pár vět, které jsme jim stihli o Bohu říct, nebo malý letáček, který jsme jim dali, můţe být impulsem k jejich duchovnímu probuzení. Pokud by prostřednictvím YFJ uvěřil v našeho Stvořitele pouze jeden člověk a měl ţivot věčný, tak všechno úsilí věnované do YFJ stálo za to, protoţe ţivot věčný je k nezaplacení. Jsem šťastný, ţe jsem se účastnil YFJ a mohl jak rozvinout svůj duchovní ţivot, tak poznat mladé lidi, kteří mají stejný cíl, jít za Jeţíšem. Marek (Praha) Na otázky P. Matuly odpovídal Juraj Turóci

Reportáž Židovská svatba V rámci 11.ročníku Týdne ţidovské kultury v Holešově, který probíhal od 14. do 20.8.2011, byla i letos pro všechny zájemce připravená bohatá nabídka. Kinematovlak – historický vlak s promítáním filmů pro děti i pro dospělé, výstavy, koncerty, prohlídka ţidovského hřbitova a synagogy a přednášky, které provázely průběhem celého ţidovského ţivota od narození dítěte a obřízky přes ţidovskou školu a svatbu aţ po smrt a poslední věci. V páteční podvečer členové taneční skupiny RUT a LÉTAJÍCÍ RABÍN představili v holešovském zámku ukázku pravé ţidovské svatby se všemi obřady. Na správnost provedení dohlíţel opravdový ţidovský rabín, který všechny v úvodu pozdravil a uvedl, ţe poţehnání, která budou přednesena jako součást obřadu, zazní k naší velké lítosti pouze v češtině. To proto, ţe Ţidé věří, ţe hebrejština je svatý jazyk, kterým není moţné jen tak bezdůvodně a bezúčelně plýtvat… Celá ukázka byla velmi pěkně zpracovaná a přítomní ji v závěru ocenili dlouhotrvajícím potleskem. Co je pro nás v našich podmínkách asi pravděpodobně nejpodivuhodnější, je to, ţe během svatby probíhá zároveň zasnoubení i samotné oddání ţenicha a nevěsty. A moţná i to, s čím se u nás vůbec nepočítá, ţe celé svatební veselí aţ téměř do

samotného závěru radostně proţívají muţi a ţeny odděleně. Nejhezčím záţitkem pak byly tance nicha a všech ostatních muţů přítomných na svatbě – s tradičním ním Hospodina. Chvílemi to připomínalo sice trochu veselí našich „valašských ogarů“, ale věřme jim, ţe to Valaši odkoukali od Ţidů a ne naopak… Zároveň to mohlo připomenout všem přítomným obrovskou radost, kterou chce proţívat v závěru dějin náš nebeský „ţenich“ při setkání se svojí „nevěstou“… Celá ukázka pak byla mile ukončena nabídkou svatebních koláčků a vína přítomným „hostům“… Byl to výjimečný závěr pracovního týdne a velmi příjemné nasměrování začátku svátečního dne sobotního. A Hospodin za tím vším udělal krásnou tečku a celé to potvrdil svým poţehnáním, kdyţ připravil zářivou duhu na obloze, která čekala po skončení akce na všechny, kteří vycházeli ze zámku. … aby ji mohli v zapadajícím slunci obdivovat, cítit Jeho blízkost a přítomnost a chválit Jej… Slováčková Iveta

Reportáž

Sborová oznámení

Naarden – J.A.Komenský Chtěla bych se s vámi, moji milí, podělit o jeden záţitek z mé studijní cesty po Nizozemsku v roce 2010. Navštívili jsme Amsterdam – Naarden. Toto místo je „kouskem české země“, kde je pochován náš největší učitel národů, Jan Amos Komenský. Narodil se 28.3.1592 a s rodiči bydlel v Uherském Brodě. Ale kdyţ měl Jan 12 let, tak mu rodiče zemřeli a se sestrami se odstěhovali do Stráţnice a tam začal studovat. Po smrti sester šel studovat do Přerova. Byl nejlepší ţák a dostal se na studia do Německa. Po čase se vrátil do Čech a začal učit. Ţivot neměl lehký, zemřela mu ţena a dvě děti. Odjel do Polska do města Lešno, kde všechna díla psal v češtině a připravoval plán na zlepšení školství. Nebylo toho málo! Jeho díla začala být slavná po celé Evropě a všude byl vítán – v Anglii, ve Švédsku, Německu a v Uhrách. Jeho domov byl v Lešně, ale v roce 1656 toto město napadli cizáci a bylo spáleno – J. A. Komenskému shořel „domov“, kde měl všechny svoje vzácné spisy, na kterých pracoval celý

ţivot, například česko-latinský slovník, který byl pro Ámose největší dílo. Byl velmi zoufalý, proto přijal okamţitě od svého přítele nabídku odjet do Amsterdamu – a teprve tam mohl v klidu pracovat! Jan píše „Amsterdam se stal přístavem, mně trosečníkovi … zde se chystám ony práce uveřejnit, co jich bylo vyrváno plamenům!“ Poslední léta svého ţivota zasvětil Komenský myšlence mírového souţití všech křesťanů! Váţně uvaţoval téţ o pořízení překladu Bible do turečtiny a upřímně věřil v moţnost pokřesťanštění alespoň části muslimů, vyznání jednoho Boha O islámu a judaismu se vyjadřoval s úctou. Komenského strastiplná ţivotní cesta ho dovedla k myšlenkám o všelidském usmíření, překonávání rozporů a právu kaţdého člověka na šťastný ţivot. Tolerantní myšlení zralého a moudrého muţe lze pochopit v jeho dalších dílech – bylo jich mnoho. Umírá 15.11.1670 a byl pochován v malém kostelíku v Naardenu. Vaše sestra Eugenie - Evţa

Sborová oznámení - Včera, tj. 2. září jsme byli svědky smlouvy s Pánem Bohem. Vodním hrobem smlouvu zpečetila naše milá Věra Velikovská. Tady musíme říci, ţe je plodem biblických pracovníků, kteří uţ od zimy okopávali vinici Boţí a nalezli hledající duši. Ale oni byli jen těmi, kteří tuţbu milé Věrky – najít biblickou církev- technicky zrealizovali. On si ji Pán Bůh našel sám. Tak jak nás všechny. My milé sestře Věrce přejeme, aby byla přínosem pro naše společenství a my jí dostatečnou lidskou oporou. - Od 13. srpna kaţdou sobotu od 16.00 hod. probíhá skupinka s přáteli. Zde můţeme pozvat naše známé a všechny hledající vodu ţivou na neformální bohosluţbu. Pod vedením Jarka Šlosárka se tato skupinka schází v salónku na Domě kultury Flip (u starého autobusového nádraţí).

Sborová oznámení - Od úterý 6. září 2011, 18.00 hod. začíná kurz bible. Setkání nad Biblí pro naše přátele vede kazatel br. Martin Ţůrek. Toto setkávání se bude konat vţdy v úterý, a to v budově Jednota Coop na Kvítkové ulici (vedle hotelu Ondráš). Protoţe kapacita místnosti je malá, prosíme, abyste na tento kurz přišli pouze tehdy, kdyţ s sebou přivedete někoho, kdo má zájem o studium Bible. Tato akce, stejně jako sobotní setkávání na Flipu, je primárně určena pro naše nevěřící přátele. - V pátek 9. září od 19.00 hod jste zváni do naší modlitebny na večerní zamyšlení, ztišení, meditaci – Čekejme na Hospodina. Přijít můţeme všichni my. Kteří po celotýdenních shonech chtějí načerpat energii, zklidnit se, zapřemýšlet, či jen tak si sednout a poslouchat. - Tuto sobotu 3. září od 16.00 hod. jste zváni vy i vaše děti na jiţ tradiční akci pro děti – Spaní ve sboru. Jako vţdy i tentokrát budeme mít hosty se zvířátky. Hadi a ještěrky budou středem zájmu, dozvíme se o nich, co moţná nevíme. Budeme pro děti mít i hry a něco na zub. Večer si pustíme nějakou tu filmovou „bombu“ a kdo bude chtít, můţe ve sboru přespat. A ráno moţná bude překvápko s vůní benzínu. Přijďte, budete vítáni. - Asi jste si všimli, ţe se nám opět podařilo nafouknout časopis na 20 stránek. Zatím čerpáme hodně z naší letní evangelizace, ale můţou přijít „hubené“ časy a opět se vrátíme do zaběhnutých kolejí. Byl bych rád, kdybychom v redakci měli odezvu na kvalitu, počet stran, cenu a obsah našeho sborového časopisu. Proto se můţete se svými připomínkami obrátit na br. Petra Matulu, budeme rádi. Tajemník sboru

KE u nás V rámci připravované evangelizační akce, která proběhla v našem městě, byl v programu aktivit kromě jiného zařazen i týden KE. Od 3.-9.července pod vedením br. Čestmíra Šťovíčka pracovalo v oblasti Zlína, Malenovic a Otrokovic celkem 32 evangelistů. Prodali 307 knih – z toho 80 duchovních, za 70 493Kč. Centrem jejich ubytování byla 11.ZŠ Malenovice, kde spolu nejenom bydleli, ale i trávili čas při pravidelných duchovních ztišeních, při večerech zkušeností a také čas volna při relaxaci v tělocvičně nebo na přilehlém hřišti. Velikou pomocí v tomto týdnu byly ochotné sestry z našeho sboru, které pomáhaly při přípravě chutné a hodnotné stravy. Mohla jsem být na třech společných večerech a jsem za to velice vděčná. Všechny zkušenosti, které tam zazněly, byly s lidmi, s nimiţ se uţ pracuje nebo které známe. Bylo to příjemné povzbuzení, ţe je Bůh nepominul a oslovil je i přes práci těchto evangelistů.

Narozeniny Na ţádném večeru nechyběl br. Samek, který měl pro přítomné připravené povzbudivé kázání a vţdy byl vyčleněný také čas ke společnému zpívání… Na závěr jsme dostali jako sbor 10 kontaktních adres k následné práci, návštěvám nebo dodání objednaných knih. V sobotu 9.7.2011 jsme se pak při společné poboţnosti mohli těšit ze záţitků a zkušeností těchto mladých lidí. Kázáním poslouţil br. Šťovíček a odpoledne jsme strávili příjemné chvíle procházkou po okolí s posezením u Svaté vody. Nikdy mne nepřestane překvapovat, jak náš Bůh mocně působí, jak má všechno předem připravené a jak je Pánem nad kaţdou situací. Ze své veliké milosti nám dovoluje, abychom se spolu s Ním radovali nad kaţdým nalezeným človíčkem, a neustále nám dává najevo, ţe ve svém plánu spasení počítá i s námi -obyčejnými chybujícími lidmi, i kdyţ je nad slunce jasné, ţe by to všechno zvládl ve své úţasnosti úplně sám… Slováčková Iveta