Vydání 1/2014 Ing. Dušan Horák HORÁKOVY ŠKOLKY Bystřice pod Hostýnem
JARO – LÉTO
Jeřabiny jsou zdravé
Hořce
Pražské lomikameny
Těstovinová hnízda
Jaro už propuklo naplno
Jaro Letošní krátká a teplá zima všechny milovníky přírody a rostlin vytáhla do zahrady již počátkem února. Rozkvetlé vilíny, provoněly zákoutí zahrad, otevítající květy sněženek, talovínů a vřesovců přilákaly včely z úlů a polední teploty koncem února dokonce přiměly otužilce provětrat trička. Jaro se připomnělo v plné kráse a vůní. Pěstitele užitkových rostlin jistě upoutá v našem magazínů několik tipů na zajímavé plody jeřábů a jejich využití. Sběratelé skalniček přivítají zajímavý článek o pražských lomikámenech s bohatou nabídka rostlin v našem zahradním centru. Nepochybně bude pro každého skalničkáře i zajímavý článek o hořcích. A nebude chybět ani velikonoční recept na
už propuklo naplno dobré jídlo. Pokud vám nějaký šafrán, narcis nebo tulipán připomene na zahrádce jaro, nezapomeňte navštívit naše zahradní centrum, kde je pro vás připraven zajímavý sortiment ovocných dřevin ale i nepřeberné množství okrasných dřevin, skalniček, trvalek, letniček a samozřejmě i speciálních substrátů pro za každou rostlinu. Přejeme všem čtenářům tohoto pololetníku hezké a dlouhé jaro a hodně radosti z rostlin na zahrádce.
Těstovinová hnízda /Porce pro 4 osoby/
Suroviny,které budeme potřebovat:
1 malá cibule, 4 stroužky česneku, 200g cherry rajčat, 200g šunky, 3 lžíce oleje, 300g špenátových listů, sůl, pepř, 3-4 lžíce zakysané smetany, hrst čerstvé bazalky, 400g těstovin (Tagliatelle – žlutých), 400g těstovin (Tagliatelle – špenátových, zelených), 7 vajec, máslo na vymazání 12 kusů košíčků na muffiny (nebo forma na muffiny).
Postup práce: 1. Špenátové listy omyjeme, osušíme a natrháme. Na pánvi rozehřejeme asi polovinu dávky oleje, vsypeme polovinu nasekané cibulky, 2/3 dávky česneku a krátce orestujeme. Přidáme špenát, promícháme na pánvi, dokud nezavadne, potom pánev přikryjeme a krátce dusíme. Vmícháme sůl, pepř a zakysanou smetanu. 2. Druhou část oleje rozehřejeme na jiné pánvi, osmažíme cibulku, česnek s polovinou dávky rajčat. Přimícháme zbylé bílky s 1 vejcem a krátce vymícháme. Na závěr přidáme hrst nasekané čerstvé bazalky. 3. Nyní uvaříme těstovinová hnízda Tagliatele (6 žlutých a 6 zelených – špenátových) ve slané vodě asi 7 minut, potom slijeme vodu a dáváme do připravených vymazaných košíčků na muffiny (nebo do formy na muffiny). 4. Na žlutá těstovinová hnízda rozdělíme podušený špenát a nahoru dáme žloutek. (Na 1 košíček 1 žloutek). 5. Na zelená hnízda rozdělíme šunku s vejci a rajčaty. 6. Těstovinová hnízda zapečeme 15-20 minut ve vyhřáté troubě. 7. Po upečení můžeme ozdobit nastrouhaným sýrem, čerstvými bylinkami a částí rajčat, která nám zůstala.
JEŘABINY
jsou zdravé a lahodné
červené střapce malviček jeřábu, které zná snad každý z alejí lemujících cesty připomínají svou dobou zrání zároveň konec prázdnin. Lákavé plody rády svádějí k ochutnání. Jsou však svou trpkostí a svíravou chutí nepoživatelné. Někdy kolem roku 1820, na severní Moravě v obci Ostružná objevili pastevci ovcí pár zralých jeřabin lahodné, sladkokyselé chuti s nepatrnou trpkostí. Neuplynulo ani 200 let a tento vítaný ovocný druh našel „domovské právo“ nejen na Moravě ale i v jiných severně položených zemích pod jménem Sorbus aucuparia ´Moravica´, tedy jeřáb sladkoplodý moravský. Plody jeřábu, jeřabiny jsou malvičky neobyčejně bohaté na vitamín C, karoteny, cukry, organické kyseliny, pektiny a zvláště velmi cenný rutin. Léčivé účinky plodů i listů se uplatňují zejména při poruchách mo-
čových cest (mají močopudné účinky) a samotné plody snižují hladinu cholesterolu v krvi. Všichni diabetici velmi dobře znají umělé sladidlo Sorbit, extrahované právě z plodů jeřábu. Mezi další zajímavé druhy jeřábů patří jeřáb oskeruše ( Sorbus domestica), který má zajímavý tvar plodů ve tvaru malých hrušek a žlutozelenou barvu někdy s červeným líčkem. Jeho původní rozšíření bylo zaznamenáno jižní Evropě, severní Africe, Malé Asii a Kavkazu. Na jižní Moravě v oblasti Tvarožné Lhoty a na stráních Malých Karpat se vyskytují dodnes staré exempláře oskeruší, které doznaly zejména v poslední době jako ovoce pro získávání destilátu velkou oblibu. Jako barevnou zajímavost je nutno připomenout plody mezirodového křížence jeřábu obecného a hlohu sibiřského z roku 1926 šlechtitele I.V.
Mičurina nazvaného Sorbus ´Granatnaja´ (´Granatina´) - jeřáb granátový. Plody jsou granátové barvy, velikosti malých višní, příjemně sladkokyselé chuti, jedlé v čerstvém i konzervovaném stavu nebo jako součást cukrářských výrobků. Mezi další Mičurinnovy výpěstky patří za zmínku jeřáb nazvaný Mičurinův dezertní, odrůda ´Dezertnaja´. Zajímavé barevné a chuťové kombinace nabízí šlechtění staronových odrůd: s plody granátové až tmavě fialové barvy: ´TITAN´, ´BUNKA´, ´BUSINKA´ s plody růžově červenými plody: ´KONZENTRA´, ´SORBINKA´ s plody růžovými: ´ALAJA KRUPINAJA´
Mezi jeřáby se také často řadí pro svoji podobnou využitelnost i temnoplodec černoplodý - Aronia melanocarpa ´Nero´ s plody temně fialovými až černými. Jako přírodní zajímavost je třeba připomenout hruškojeřáb ouškatý – Sorbopyrus auricularis, kříženec hrušně a jeřábu muku (Sorbus aria)nazvaný Bollvilleriana, jehož původ sahá do roku 1650 do dolnorýnského města Bollville, jako náhodný semenáč. Existují ale i další druhy hruškojeřábů jako např . Tatarova hrušeň či Tatarka původně vypěstovaná ze semen Bellvilleriany v bývalé botanické zahradě v Praze na Smíchově. Její plody jsou větší, žluté, šťavnaté velmi dobré chuti. Oproti odrůdě Bollvilleriana plody málo moučnatí a lze je déle skladovat. Mezi další odrůdy hruškojeřábu patří Šípková hrušeň či Shipova, jejíž plody dozrávají již koncem srpna.
Jak jeřabiny sklízet a zpracovávat? Sklizňová zralost jeřabin přichází po změknutí malviček, většinou koncem srpna, začátkem září. V této zralosti jsou plody vyzrálé a sladké a také s nejvyšším obsahem přírodních využitelných látek. Ze sklizených plodů je vhodné zavařovat kompoty, které v čistém kompotovaném stavu skvěle nahradí brusinky nebo v kombinaci s hruškami nebo jablky, čímž kompoty získají zvláštní originální příchuť. Z jeřabin lze připravit i chutné marmelády, pasty a velmi známkou pálenku. Zajímavý tip pro gurmány: kdo má rád zajímavou chuť a chce využít všechny vitamíny a minerály beze ztrát, může si jako zdravý elixír života dopřát 10 -15 rozmačkaných malviček jeřabin s medem a jogurtem, který výraznou chuť zjemní.
Bezlodyžné
Není mnoho skupin horských rostlin, které by byly tak hluboce zakořeněny v podvědomí lidí a zároveň byly tak dobře zdomácnělé v nížinných zahradách. Samotná skupina „bezlodyžných hořců“, je označována jako sekce Ciminalis nebo jako skupina hořce bezlodyžného (Gentiana acaulis). Tato sekce (skupina) zahrnuje několik příbuzných druhů, rozšířených především v alpské oblasti včetně původního (planého) druhu hořce bezlodyžného (Kochova) (Gentiana acaulis, syn. Gentiana kochiana). Ten se původně vyskytoval i u nás v Bílých Karpatech a byl nedávno reintrodukován z původních rostlin. Je to ale druh zvláště v nížinách velmi choulostivý na pěstování a přísně vápnobojný. Odborným jménem podobný, nicméně krví namíchaný a požadavky nejméně náročný je hořec Gentiana x acaulis, tedy také bezlodyžný. Tentokrát se jedná o zahradního křížence ně-
kolika druhů příbuzných evropských hořců. Tento hořec je nenáročný na slunném stanovišti s jakoukoliv propustnou, nepříliš vysýchavou zeminou. Rozrůstá se a při dostatku živin vytváří pěkné polštáře, v dubnu až květnu poseté modrými květy. Poněkud vzácnějším a typicky skalkovým druhem je hořec Clusiův (Gentiana Clusii). Patří mezi symboly vysokých hor, nicméně jeho kultivace je již dobře zvládnutá i v nížinných podmínkách. Na rozdíl od předchozího hybridního taxonu se nerozrůstá, vytváří jen nanejvýše shluk několika růžic pravidelně ozdobených květy neotřelé hořcové krásy. Pro tento druh platí několik podmínek, uplatnitelných i pro příbuzné botanické druhy, které jsou však většinou choulostivější. Prvním z nich je dobře propustná, nevysýchavá zemina, dále stanoviště, na kterém můžeme vyloučit celodenní ostrý sluneční úpal v letních měsících. Velmi výhodná je povrchová drenáž (ostrohranná, nedrolivá kamen-
HOŘCE
ná drť), která zvláště v letních měsících umožňuje rychlý odtok vody a tím nedochází ke hnití kořenového krčku při náhlých letních deštích. Při jarním modrém koncertu Clusiova hořce není možno nevzpomenout významného botanika Carola Clusia. Tento vzdělanec z 16. století, známý nejen jako zakladatel holandského pěstování tulipánů, vystoupil za svého vídeňského působení na hory Schneeberg a Ötscher. Tyto obě hory, převyšující 1800 m n. m., hostí pestrou horskou květenu, a tak není divu, že jméno botanika Clusia dostalo i do pojmenování některých alpských rostlin. Vzpomeňme tedy při prvních otevřených hořcových květech tohoto pozoruhodného průkopníka doby renesance.
V minulém jarním čísle našeho magazínu bylo zpracováno téma českého šlechtění lomikamenů, spojeného s pražskými čtvrtěmi a oblastmi. Tento článek bude zaměřen na různá místa nebo aspekty, které všeobecně vyjadřují lidskou kulturu, tedy, když jméno výpěstku lze vztahovat k některé aktivitě typického skalničkáře nebo obyvatele velkoměsta, zde konkrétně Prahy. Byť by to bylo zvykem ryze pohanským neboť i kulturní rostliny mohou snadno zaniknout, přirovnává mnoho zahrádkářů některé ráno k obřadu, kdy prochází a sleduje, copak nového mu na zahrádce a ještě lépe na skalce kvete či, co v sadě právě dozrává. Vidí pilné včely a zákeřného krtka, se kterým je nutno bojovat stůj, co stůj. A že k meditaci může upomínat i výpěstek některé rostliny připomínají Saxifraga ´Emauzy´ a ´Loreta´, obě upomínající na církevní stavby, které zvou k rozjímání. K pokloně k řádu přírody naopak zve Saxifraga ´Vltava´ upomínaje na to, že bez ladné řeky, by kdekteré město ztratilo svoji malebnost. K tomu, že vše lidské má svůj vývoj a historii zase vedou S. ´Hradčany´ a ´Vyšehrad´. Před nimi můžeme přemítat o mecenášství císaře Rudolfa II. i si připomenout pradávné události našich dějin. To, jak rozmanitě můžeme trávit volný čas, šlechtitel zachytil pojmenováním výpěstků jako ´Petřín´ (člověče, vystoupej na kopec a rozhlédni se do kraje nebo si udělej procházku jen tak…), ´Bertramka´ (tam, kde byl hostem W. A. Mozart, a nejen tam, hudba povznáší, zušlechťuje…), ´Semafor´ (divadlo, kde se můžeme osvěžit po namáhavém dni...). Závěr nemůže být jiný než naopak bouřlivý. Je pěknou ironií, že pražskou Slavii i Spartu lze mít vedle sebe bez rivality a dokonce i bez sportu, i když práci z rostlinami lze někdy jako sport brát. Zajímavé i je, že oba výpěstky jsou podobné bílé, narůžovělé.
´Bertramka´
Pražské lomikameny Františka Holenky II.
´Sparta´
´Semafor´
Zveme vás k návštěvě Zahradního centra v Bystřici pod Hostýnem Ing. Dušan Horák – Horákovy školky Za Drahou 955 Bystřice pod Hostýnem telefon: +420 573 380 080 fax: +420 573 382 089 www.skolkyhorak.cz
otevřeno: od 10. března do 15. června pondělí – pátek: 8–16 hod. sobota: 8–12 hod. od 16. června do 19. srpna pondělí – pátek: 8–14.30 hod. sobota : 9–11 hod. od 20. srpna do 10. listopadu pondělí – pátek: 8–16 hod. sobota: 8–12 hod.
