Evaluierungsbericht Pilotprojekt. Evaluační zpráva Pilotní Projekt

Evaluierungsbericht Pilotprojekt

www.healthacross.eu NÖ Landeskliniken-Holding www.lknoe.at

Jihocˇeské nemocnice, a.s. www.jihnem.cz

Evaluační zpráva Pilotní Projekt

Healthacross in Practice


1


Impressum Medieninhaber, Verleger, Herausgeber und für den Inhalt verantwortlich: NÖ Landeskliniken-Holding, 3100 St. Pölten, Stattersdorfer Hauptstraße 6/C Jihočeské nemocnice a.s., B. Němcové 49/3, CZ-370 01 České Budějovice Druck: Gugler GmbH

2


Inhaltsverzeichnis 1

Einleitung

3

2

Ausgangslage für grenzüberschreitende Kooperation

5

2.1

Bisherige Kooperationen Niederösterreich – Südböhmen

6

2.1.1 Healthregio

6

2.1.2 Healthacross

7

3

EU Projekt „HiP – Healthacross in Practice“

9

3.1

Projektpartner

9

3.2

Projektziel

9

3.3

Projektumfeld

10

3.4

Projekttätigkeiten

11

3.4.1 Kick-Off Meeting

11

3.4.2 Steuerungsgruppentreffen

12

3.4.3 Stakeholder-Analyse

12

3.4.4 Öffentlichkeitsarbeit

13

3.4.5 Sprachkurse

15

3.4.6 Grenzüberschreitender Besuch von Gesundheitseinrichtungen

15

3.4.7 Studienreise nach Norrbotten (Schweden)

16

3.5

18

Pilotprojekt

3.5.1 Allgemeine Darstellung des Pilotprojektes

18

3.5.2 Vorbereitungen und Aktivitäten im Rahmen des Pilotprojektes

19

3.5.3 Evaluierung des Pilotprojektes

25

Tschechische Patienten nach Alter

26

Tschechische Patienten nach Wohnort

26

Informationsquellen zur grenzüberschreitenden Behandlung

27

Behandlungsgründe im Landesklinkum Gmünd

28

Kultur- und Sprachprobleme

29

Zufriedenheit mit dem Personal

31

Gesamteindruck des Landesklinikum Gmünd im Vergleich zur tschechischen Gesundheitsversorgung

31

3.5.4 SWOT-Analyse des Pilotprojektes

35

3.5.5 Fazit

39

4

Identifizierung von Handlungsfeldern für weitere grenzüberschreitende Kooperationen 41

4.1

Wege zur Sicherung einer langfristigen Kooperation

41

Tschechischer Teil ab Seite 43

3


4


1 Einleitung Viel ist zusammengewachsen, seit vor über 20 Jahren der Eiserne Vorhang gefallen ist. Manches noch nicht. Auch in der grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung gibt es Nachholbedarf. Doch die EU fördert das Zusammenwachsen durch grenzübergreifende Initiativen. Somit wird Zusammenarbeit möglich zum Wohle der Bevölkerung und zur Stärkung der Wirtschaft. Gerade in den Grenzregionen wird der europäische Gedanke täglich gelebt.

2 Ausgangslage für grenzüberschreitende Kooperation Europa soll den Menschen dienen und ihren Alltag erleichtern. Erfolgreiche Regionalentwicklung im vereinten Europa lebt von Kooperationen mit Partnern in den benachbarten Grenzregionen – auch im Gesundheitsbereich. Gerade in der Region um Gmünd und České Velenice zeigt sich, wie die Kooperation über die Grenze das Leben der Menschen im Alltag erleichtert – liegt doch das Landesklinikum Gmünd direkt an der Grenze – und der nächste Notarztwagen auf tschechischer Seite über 18 km entfernt, das nächste Krankenhaus gar 60 km. Zwei Vorgänger-Projekte haben in dieser Region bereits Grundlagen der Zusammenarbeit geschaffen: Das Projekt „healthregio“ (2004 – 2006) setzte erste Initiativen, um die stationäre und ambulante Zusammenarbeit über Grenzen hinweg in der Praxis mögich zu machen. Das Projekt „healthacross – grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung zwischen Niederösterreich und Südböhmen“ (2008 – 2010) ebnete den Weg zu einer langfristigen und tragfähigen Zusammenarbeit. Die wichtigsten Meilensteine waren ein Struktur- und Leistungsindex sowie Handlungsleitfäden für die Projektregion und eine Machbarkeitsstudie für ein grenzüberschreitendes Gesundheitszentrum. Mit dem Vorliegen dieser Projektergebnisse kann nun mit dem darauf aufbauendem Projekt „Healthacross in Practice“ gestartet werden. Im Mittelpunkt der Kooperation zwischen Niederösterreich und Südböhmen stehen die Bedürfnisse der lokalen Bevölkerung nach raschem Zugang zu hochqualitativer, wohnortnaher Versorgung. „Healthacross in Practice“ arbeitet an einer praktischen Umsetzung der grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung und beschäftigt sich mit Fragen, die im täglichen Patientenaustausch zwischen Österreich und Tschechien auftreten können. Eine festgesetzte Zahl an tschechischen Patienten soll im Landesklinikum Gmünd behandelt werden. Eine anschließende Evaluierung soll die Prozesse analysieren sowie Problemfelder und Lösungswege identifizieren.

5


2.1

Bisherige Kooperationen Niederösterreich – Südböhmen

Das aktuelle EU Projekt „Healthacross in Practice“ stellt die Fortführung einer bereits vor einigen Jahren begonnen Kooperation zwischen den beiden Grenzregion Niederösterreich (insbesondere Waldviertel) und Südböhmen dar.

Healthregio Das Projekt „healthregio“ diente dazu, einen ersten Kontakt zwischen Niederösterreich und seinen Nachbarregionen herzustellen und erstmalig den Aspekt grenzüberschreitender Gesundheitsversorgung zu beleuchten. Das Projekt „healthregio“ wurde im Rahmen der Außengrenzprogramme der EU INTERREG IIIA von Juli 2004 – Dezember 2006 durchgeführt. Am Projekt beteiligt waren Grenzregionen aus Österreich, Tschechien, Slowakei und Ungarn. Im Rahmen des Projektes setzten sich die beteiligten Regionen erstmals mit dem Gesundheitssektor auf europäischer Ebene auseinander und schafften damit ein Modellprojekt für die spätere EU Erweiterung. Ziel dieses ersten Projektes im Gesundheitswesen zwischen den Regionen Niederösterreich und Südböhmen war es, die Gesundheitsdienstleistungen in der Grenzregion zukünftig für alle Bewohner optimal nutzbar zu machen. Dabei wurden viele verschiedene Aspekte berücksichtigt, denn grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung reicht von juristischen und zollrechtlichen Fragestellungen etwa im Bereich der grenzüberschreitenden Notfallversorgung (z.B.: Grenzübertritt eines Krankenwagens) über Fragen der Verrechnung von Leistungen (Kostengefälle) bis hin zu einer langfristig gemeinsamen, regionalen Strukturplanung im Gesundheitswesen. „healthregio“ diente dem Sichtbarmachen von Unterschieden, Ressourcen und Potentialen der Gesundheitssysteme zur gemeinsamen Neuorganisation des Gesundheitssektors, z.B. durch grenzüberschreitende Nutzung von Infrastruktur, besseren Zugang zu Gesundheitsdienstleistungen oder grenzüberschreitendem Know-How-Transfer. Schwerpunkte des ersten grenzüberschreitenden Projektes waren legislative Änderungen sowie der Handlungsbedarf der nationalen Systeme, Erhebung regionaler statistischer Vergleichsdaten, Analyse der Mobilität von Patienten und Gesundheitspersonal sowie die Ausbildung und Qualifizierung des Gesundheitspersonals. Ausgangsbasis für das Projekt war eine umfassende Branchenanalyse zur Erfassung von demographischen, sozialökonomischen und gesundheitsrelevanten Basisdaten. Darauf aufbauend wurden von einem Expertenteam Handlungsempfehlungen erarbeitet sowie erste konkrete Umsetzungsschritte konzeptioniert. Durch die Vernetzung sämtlicher relevanter Akteure und Entscheidungsträger aus dem Gesundheitsbereich versuchte „healthregio“ den Gesundheitssektor in der Grenzregion Österreich

6


– Tschechien – Slowakei und Ungarn neu zu positionieren und eine langfristige positive Entwicklung auf regionaler Ebene zu erwirken. Zielgruppen des Projektes waren Entscheidungsträger aus Politik und Wirtschaft, Anbieter von Gesundheitsdienstleitungen (KMU), Konsumenten sowie Beschäftigte im Gesundheitsdienstlei1

stungs- und Wellnesssektor.

2.1.1

Healthacross

Dem aktuellen Projekt „Healthacross in Practice“ ging bereits das EU Projekt „healthacross“ voraus. Im Grenzgebiet macht die „geteilte“ Stadt Gmünd / České Velenice den Bedarf an Kooperation besonders deutlich: Auf tschechischer Seite ist die Versorgungslage in Grenznähe – insbesondere die Notfallversorgung betreffend – zumindest problematisch. Der nächste Notarztwagen ist im 18 km entfernten Suchdol nad Lužnicí, das nächste Krankenhaus im 60 km entfernten České Budějovice oder in Jindřichův Hradec – was zu beträchtlichen Zeitspannen führen kann, bis ein Patient versorgt wird. Nur wenige hundert Meter von der Grenze entfernt liegt das Landesklinikum Gmünd.

Quelle: Geomarketing GmbH, St. Pölten

1

Vgl. www.healthregio.net; Zugriff am 12.8.2013

7


Um in Zukunft die Gesundheitsdienstleistungen in der Grenzregion zwischen Niederösterreich und Südböhmen für alle Bewohner optimal nutzbar zu machen, wurde das Projekt „healthacross“ durchgeführt. Es handelte sich dabei um das erste großangelegte Projekt zur grenzüberschreitenden Kooperation im Gesundheitswesen zwischen einem alten und einem neuen EUMitgliedstaat und damit auch um ein Modellprojekt für andere Grenzregionen. „Grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung“ und Zusammenarbeit im Gesundheitssektor umfasst eine Vielzahl von Themen: angefangen von juristischen und zollrechtlichen Fragestellungen etwa im Bereich der grenzüberschreitenden Notfallversorgung (Grenzübertritt eines Krankenwagens) über Fragen der Verrechnung von Leistungen (Kostengefälle) bis hin zu langfristig gemeinsamer, regionaler Strukturplanung im Gesundheitswesen in der Projektregion (zur Effizienzsteigerung und Kosteneinsparung). Eine im EU-Kontext besonders dringliche Fragestellung ist die Finanzierbarkeit von Gesundheitsdienstleistungen zwischen Mitgliedstaaten mit deutlich differierendem Lohn- und Kostengefälle. Im Rahmen von „healthacross“ wurden für all diese Fragen Lösungsvorschläge erarbeitet: durch Arbeitsgruppen zu spezifischen Themen, durch Sammlung und Auswertung von Datenmaterial, durch Einbindung von Experten sowie Analyse der Erfahrungen und Lösungskonzepte ähnlicher Kooperationsprojekte in der EU. Während der zweijährigen Projektlaufzeit wurden folgende Reports von Fachexperten erarbeitet: Report I: Handlungsleitfäden für die grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung In diesem umfangreichen Bericht wurden das österreichische und das tschechische Gesundheitssystem beleuchtet sowie ein detaillierteres Augenmerk auf die Gesundheitsversorgung der beiden Projektpartner Niederösterreich und Südböhmen gelegt. Nach einer Betrachtung bereits existierender grenzüberschreitender Kooperationen wurden die Chancen und Herausforderungen einer solchen Zusammenarbeit in der Projektregion herausgearbeitet. Report II: Machbarkeitsstudie zur grenzüberschreitenden stationären und ambulanten Zusammenarbeit im Raum Gmünd und České Velenice. Der zweite umfassende Bericht hat als Machbarkeitsstudie ermittelt, welche Formen der Zusammenarbeit (Nutzung bereits bestehender Einrichtungen vs. Errichtung eines neuen grenzüberschreitenden Gesundheitszentrums) zwischen Niederösterreich und Südböhmen realisierbar sind. Dazu wurden bereits bestehende grenzüberschreitende Kooperationen in Europa und deren Übertragbarkeit auf die Projektregion analysiert und schlussendlich der optimale Lösungsweg herausgearbeitet. In diesem Zusammenhang wurden auch juristische Möglichkeiten für die grenzüberschreitende Zusammenarbeit genauer betrachtet: Möglichkeit Einzelverträge zu schließen sowie die Gründung eines Europäischen Verbundes zur Territorialen Zusammenarbeit (EVTZ).

8


3 EU Projekt „HiP – Healthacross in Practice“ Die oben genannten Projekte haben wesentliche erste Schritte in Richtung grenzüberschreitende Versorgung gelegt. Nach der bereits erfolgten Klärung der rechtlichen und organisatorischen Rahmenbedingungen war es im Rahmen von „Healthacross in Practice“ das Ziel, erstmals Patienten im grenzüberschreitenden Kontext zu behandeln. Im Mittelpunkt der Kooperation zwischen Niederösterreich und Südböhmen stehen die Bedürfnisse der lokalen Bevölkerung nach raschem Zugang zu hochqualitativer, wohnortnaher Versorgung. „Healthacross in Practice“ arbeitet an einer praktischen Umsetzung der grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung und beschäftigt sich mit Fragen, die im täglichen Patientenaustausch zwischen Niederösterreich und Tschechien auftreten können. Mehr als 100 tschechischen Patienten konnten am Landesklinikum Gmünd behandelt werden, in der anschließenden Evaluierung konnten die Prozesse analysiert sowie Problemfelder und Lösungswege identifiziert werden.

3.1

Projektpartner

Die offiziellen Projektpartner waren auf niederösterreichischer Seite die „NÖ LandesklinikenHolding“ und auf südböhmischer Seite „Jihočeské nemocnice, a.s.“. Da das Pilotprojekt mit der Behandlung tschechischer Patienten am Standort Landesklinikum Gmünd stattfand, war die enge Kooperation und Zusammenarbeit mit der Standortleitung und dem Team des Klinikums wesentlich für das Gelingen des Projektvorhabens. Am Projekt beteiligten sich aktiv außerdem Ärzte aus dem Raum České Velenice sowie auch Vertreter des Medizinischen Rettungsdienstes des Kreises Südböhmen (ZZS JčK).

3.2

Projektziel

Folgende Projektziele wurden für die Projektlaufzeit von zwei Jahren definiert: •

Chancengleichheit im Zugang zum Gesundheitswesen durch enge Kooperation der Anbieter in der Projektregion Niederösterreich – Waldviertel und Südböhmen

•

Verbesserung der Lebensqualität und -bedingungen und des Zugangs zu hochqualitativer Gesundheitsversorgung

•

Positive regionalwirtschaftliche Effekte

•

Optimale Nutzung von Synergie und Ressourcen

•

Gezielte Information der Bevölkerung über die Möglichkeit, Gesundheitsleistungen auf der anderen Seite der Grenze in Anspruch zu nehmen,

•

Positionierung der Region Gmünd – České Velenice als europäische Modellregion zur grenzüberschreitenden Kooperation im Gesundheitswesen

•

Evaluierung der Testphase des grenzüberschreitenden Patientenaustausches

•

Aufbau einer langfristigen interregionalen Kooperation im Gesundheitswesen.

9


3.3

Projektumfeld

Das Projektumfeld des EU Projektes „Healthacross in Practice“ gestaltet sich vielfältig. So ist das Projektumfeld zum Einen geographisch klar abgegrenzt: Die Behandlung tschechischer Patienten erfolgt lediglich in den Ambulanzen des Landesklinikums Gmünd, auf tschechischer Seite, das Einzugsgebiet der Patienten umfasst daher mehrheitlich den tschechische Grenzregion mit den Gemeinden České Velenice, Horní Stropnice und Suchdol nad Lužnicí.

Quelle: maps.google.com

Eine Analyse der Herkunft der Patienten hat ergeben, dass nahezu 80 % der tschechischen Patienten, welche im Landesklinikum Gmünd behandelt wurden, aus České Velenice stammten. Dies ist durch die unmittelbare Grenzlage zu Gmünd und die äußerst schnelle Erreichbarkeit des Krankenhauses zu begründen. Neben den geographischen Faktoren beeinflussen noch weitere Faktoren das Projekt. Die niedergelassenen Ärzte auf tschechischer Seite waren während der gesamten Projektlaufzeit wesentlich für den Erfolg. Denn nur, wenn auch die Hausärzte der Patienten, welche die erste

10


Anlaufstelle bei gesundheitlichen Problemen darstellen, eine Überweisung zur weiteren Behandlung und Untersuchung ins Landesklinikum Gmünd ausstellen, können entsprechende Patientenzahlen erreicht werden. Neben den tschechischen Ärzten ist natürlich auch die positive Aufnahme der Patienten durch das österreichische Krankenhauspersonal wesentlich für das Projekt. Nur wenn sich die Patienten gut aufgehoben und verstanden fühlen, werden sich positive Erzählungen an Bekannte und Verwandte verbreiten. Weitere Einflussfaktoren stellten die Bürgermeister und weitere politische Vertreter bzw. Meinungsbildner in den einzelnen Gemeinden dar. Nur wenn es eine positive Einstellung dem Projekt gegenüber gibt, fühlt sich die Bevölkerung ermutigt, für eine Krankenbehandlung die Grenze zu überschreiten. Weiters zählen die tschechischen Krankenversicherungen, welche eine wesentliche Rolle bei der Finanzierung der Behandlungen haben sowie der tschechische Rettungsdienst, welcher im Rahmen des Projektes bzw. bei einer langfristigen Lösung auch grenzüberschreitend tätig werden muss, zum Projektumfeld von „Healthacross in Practice“.

3.4

Projekttätigkeiten

Der Weg, bis die inhaltliche Arbeit in einem EU Projekt gestartet werden kann, bedarf einer geraumen Vorlaufzeit. Währen dieser Vorlaufzeit wurden die Projektinhalte und die einzelnen Arbeitspakete und -schritte definiert, die Finanzierung der jeweiligen Projektpartner geklärt sowie der umfassende Projektantrag vorbereitet. Um diese Vorbereitungsarbeiten möglichst exakt durchführen zu können fanden mehrere Projekttreffen zwischen dem Leadpartner (NÖ Landeskliniken-Holding) und dem Projektpartner (Jihočeské nemocnice, a.s.) statt. Nachdem das Projekt von sämtlichen Gremien bestätigt und offiziell bewilligt wurde, konnte das Projekt mit 1. Jänner 2012 offiziell gestartet werden.

3.4.1

Kick-Off Meeting

Um allen am Projekt beteiligten Personen einen offiziellen Projektstart zu ermöglichen und um das Zusammengehörigkeitsgefühl zu stärken wurde am 8. März 2012 eine große Kick-Off Veranstaltung organisiert. Die Veranstaltung fand am Nachmittag im Landesklinikum Gmünd statt. Neben einem Rückblick auf das bereits abgeschlossene EU Projekt „healthacross“ wurde auch ein Ausblick auf das neue Projekt und die zu erwartenden Aktivitäten gegeben. Zur großen Freude der Projektpartner war die Veranstaltung mit ca. 140 Personen gut besucht. Neben den Projektpartnern, politischen Vertretern aus Niederösterreich und Südböhmen konnten außerdem zahlreiche Mitarbeiter des Landesklinikum Gmünds, Vertreter der tschechischen Ärzteschaft sowie Repräsentanten der örtlichen Rettungsinstitutionen begrüßt werden.

11


Im Anschluss an das offizielle Programm konnten interessierte Teilnehmer der Kick-off Veranstaltung an einer Führung durch das Landesklinikum-Gmünd teilnehmen. Diese fand ebenso wie die gesamte Veranstaltung in deutscher und tschechischer Sprache statt.

3.4.2

Steuerungsgruppentreffen

Um operative und strategische Angelegenheiten des Projekts sowie auch den stetigen persönlichen Informationsaustausch zwischen den Akteuren kontinuierlich sicherzustellen, wurden regelmäßige Treffen der Projektpartner abgehalten. Diese fanden vorwiegend am Landesklinikum Gmünd statt, da in weiterer Folge das Pilotprojekt – d.h. die tatsächliche ambulante Behandlung tschechischer Patienten – an ebendiesem Ort stattfinden sollte.

3.4.3

Stakeholder-Analyse

Im Zuge einer der zu Projektbeginn durchgeführten Steuerungsgruppe wurde auch eine Stakeholderanalyse durchgeführt. Folgende Personengruppen und Institutionen wurden als Betroffene des Projektes definiert:

12


Quelle: Eigene Darstellung

Aufgrund dieser Stakeholderanalyse war es den Projektpartnern möglich, einen möglichst umfassenden Überblick über jene Personen und Institutionen zu erhalten, welche während der Projektlaufzeit von zwei Jahren berücksichtigt und gegebenenfalls aktiv mit Informationen bedient werde müssen.

3.4.4

Öffentlichkeitsarbeit

Um das Projekt auch in der Öffentlichkeit transparent darzustellen und die Auflagen der EU für co-finanzierte Projekte zu erfüllen wurden gleich zu Projektbeginn ein Projektfolder sowie eine Homepage gestaltet.

3.4.4.1 Projektfolder Der Projektfolder gibt einen kurzen Überblick über Hintergrund, Ziele und Inhalte des Projektes. Entsprechend den Auflagen der EU wurde er mehrsprachig in Deutsch, Englisch und Tschechisch publiziert. Der Folder stand während der gesamten Projektlaufzeit interessierten Personen kostenlos zur Verfügung und wurde bei sämtlichen Veranstaltungen aufgelegt. Zusätzlich

13


wurde er an die praktischen Ärzte in der südböhmischen Grenzregion verteilt und im Landesklinikum Gmünd über einen Infostand zur Verfügung gestellt.

Quelle: NÖ Landeskliniken-Holding

3.4.4.2 Projekthomepage Um einen möglichst niederschwelligen Zugang zu den aktuellen Projektinformationen zu ermöglichen wurde für das Projekt eine Projekthomepage erstellt wo generelle Informationen über das Projekt, aber auch aktuelle Informationen über Veranstaltung und den Projektfortschritt abgerufen werden können. Die Projekthomepage sichert auch nach der Projektlaufzeit, dass sämtliche Informationen und Publikationen nachhaltig zur Verfügung stehen.

14


3.4.4.3 Veranstaltungs- und Konferenzteilnahme Neben den bereits genannten Maßnahmen zur Öffentlichkeitsarbeit wurde auch eine Vielzahl von Veranstaltungen in Österreich, Tschechien aber auch auf Europäischer Ebene, wie zum Beispiel in Brüssel, genutzt um das Projekt bekannt zu machen und die Wichtigkeit und Notwendigkeit grenzüberschreitender Patientenversorgung zu diskutieren und hervorzuheben. So wurde das Projektvorhaben zum Beispiel im Rahmen der Open Days in Form eines Workshops mit anderen europäischen Regionen präsentiert, von der EU Kommission als eines von vier Best-Practice Beispielen im Bereich „Social Cohesion“ ausgewählt und bot die Grundlage für mehrere regelmäßige Treffen der EUREGHA (European Regional and Local Health Authorities) Arbeitsgruppe zu grenzüberschreitender Krankenhauskooperation. Das Projekt wurde ebenfalls im Rahmen der 2. Deutsch-Tschechischen Rettungsdienstakademie in Meißen präsentiert.

Neben oben genannten Hauptarbeiten im Rahmen der Öffentlichkeitsarbeit wurden im Zuge von großen Veranstaltungen auch die regionalen Medien (Zeitungen, TV und Radio) regelmäßig über den Projektfortschritt informiert und Artikel über „Healthacross in Practice“ publiziert. Es wurden mehrere Reportagen im gesamtstaatlichen Tschechischen Fernsehen (ČT) sowie auch im lokalen Radiosender Tschechischer Rundfunk (Čro) – Station České Budějovice gesendet. Auch so konnte die breite Öffentlichkeit regelmäßig erreicht werden.

3.4.5

Sprachkurse

Bereits im Zuge des Projektes „healthacross“ wurden Sprachkurse für das Krankenhauspersonal angeboten. Aufgrund des positiven Feedbacks und der hohen Nachfrage nach weiteren Kursen wurde dieses Angebot auch in den Projektumfang von „Healthacross in Practice“ übernommen. Mitarbeiter des Landesklinikums Gmünd aber auch in Krankenhäuser auf der südböhmischen Seite sowie Mitarbeiter der Rettungsdienste hatten die Möglichkeit, einen Sprachkurs zu besuchen. Der Erwerb von Grundkenntnissen der tschechischen bzw. deutschen Sprache stellt einen wesentlichen Erfolgsfaktor bei der Behandlung grenzüberschreitender Patienten für das Projekt dar. Das Programm wurde von den Teilnehmern der Sprachkurse sehr positiv bewertet und an vielen Orten werden die Kurse auch noch nach Projektende fortgesetzt werden.

3.4.6

Grenzüberschreitender Besuch von Gesundheitseinrichtungen

Um die Gesundheitseinrichtungen und die damit verbundenen Arbeitsweisen kennen zu lernen wurden gegenseitige Besuche von entsprechenden Einrichtungen zwischen den Projektpartnern vereinbart und durchgeführt.

15


So fand im Frühjahr 2012 ein Besuch im Krankenhaus Prachatice statt mit dem Zweck, die Prozesse im tschechischen Krankenhaus kennen zu lernen und Unterschiede aufzuzeigen. Ziel dieses Besuches war es unter anderem, die für tschechische Patienten gewohnten Ablauf im Krankenhaus kennen zu lernen und gegebenenfalls Anpassungen im Landesklinikum Gmünd vorzunehmen. Außerdem wurden die Nachsorgemöglichkeiten auf tschechischer Seite diskutiert. Eine besondere Herausforderung stellt sich für das Entlassungsmanagement dar. Hier gilt es auf niederösterreichischer Seite das bereits bestehende landesinterne Netzwerk auf die tschechische Grenzregion auszuweiten um auch dort eine möglichst gute Vernetzung im Sinne des Patientenwohles vorweisen zu können. Ebenfalls fand eine Exkursion der Mitarbeiter von südböhmischen Krankenhäusern ins Landesklinikum Horn statt. Ziel des Besuches war es, die Vorgänge in einer österreichischen Gesundheitseinrichtung mit jenen in tschechischen Kliniken zu vergleichen, Erfahrungen auszutauschen und einige konkrete Themen zu besprechen.

3.4.7

Studienreise nach Norrbotten (Schweden)

Neben der Entwicklung und Umsetzung von Kooperationsmöglichkeiten bei der grenzüberschreitenden Patientenversorgung zwischen Niederösterreich und Südböhmen war es ein weiteres Ziel des Projektes „Healthacross in Practice“, weitere europäische Regionen mit ähnlichen Herausforderungen und Zielen kennen zu lernen. Aus diesem Grund nahm man bereits im Frühjahr 2012 Kontakt zur schwedischen Region Norrbotten auf. Norrbotten hat in den vergangenen Jahren eine enge Kooperation mit der finnischen Nachbarregion Lappland aufgebaut mit dem Ziel, in diesem besonders dünn besiedelten Gebiet grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung anzubieten um die Bevölkerung möglichst wohnortnahe und unkompliziert versorgen zu können. Der erste Tag der Reise widmete sich v.a. der grenzüberschreitenden Kooperation in der Gesundheitsversorgung der Bevölkerung. Vorgestellt wurde u.a. die Kooperation im Rettungswesen zwischen Finnland und Schweden, sowie der weitrechende Einsatz von Telemedizin und eHealth wodurch die weiten Wegstrecken zwischen Wohnort des Patienten und Krankenhaus bzw. Gesundheitszentrum gut überwunden werden können. Den Abschluss des Tages bildete der Besuch des Gesundheitszentrum Övertorneå (Schweden). Hier wurde der Einsatz von Telemedizin in der Praxis sowie die konkrete Kooperation mit dem Gesundheitszentrum Pello (Finnland) präsentiert.

16


Am zweiten Tag wurde das Krankenhaus Sunderby, das Zentralklinikum der Region Norrbotten, besichtigt. Das Krankenhaus wurde im Jahr 1999 eröffnet (im Gegenzug dafür wurden die Krankenhäuser Luleå und Boden geschlossen) und verfügt über 385 Betten. Auch hier standen die elektronische Krankenakte, die Vernetzung mit anderen Krankenhäusern und Gesundheitszentren sowie die geplante Erweiterung des Krankenhauses im Vordergrund. Neben dem Besichtigungsprogramm hatten die Vertreter aus Niederösterreich und Südböhmen außerdem die Möglichkeit, die Landesrätin von Norrbotten, Agneta Grandström sowie den Leiter des Gesundheitsamtes kennen zu lernen.

17


Fakten der Region Norrbotten: Fläche: 92.257 m² 250.000 Einwohner (200.000 davon leben entlang der Küste) 5 Krankenhäuser 32 (ambulante) Gesundheitszentren 20 – 25 % der Ärzte stammen aus dem Ausland 2 Helikopter

3.5

Pilotprojekt

Wie bereits eingehend erwähnt stellt das Pilotprojekt den wesentlichen Bestandteil des grenzüberschreitenden Projektes „Healthacross in Practice“ dar. Ziel von „Healthacross in Practice“ war es zu zeigen, dass es eine tatsächliche Notwendigkeit für die Behandlung tschechischer Patienten am Landesklinikum Gmünd gibt und dass diese Aufgabe ohne größeren Aufwand oder Komplikationen zu bewältigen ist. Um dies zu beweisen entschlossen sich die Projektpartner bei der Konzipierung des EU cofinanzierten Projektes dazu, den Praxistest über einen bestimmten Zeitraum anzutreten und die dabei gesammelten Ergebnisse und Erkenntnisse im Anschluss auszuwerten.

3.5.1

Allgemeine Darstellung des Pilotprojektes

Bereits im Vorfeld des Projektes war den beteiligten Partnern klar, dass es nach den Arbeiten und Erkenntnissen aus dem EU Projekt „healthacross“ an der Zeit war, die Vision einer grenzüberschreitenden Patientenbehandlung in die Praxis umzusetzen. Nur durch diesen Praxistest kann den Stakeholdern auf Europäischer Ebene, aber auch der Bevölkerung und den Vertretern im Gesundheitswesen auf beiden Seiten der Grenze die Notwendigkeit der Umsetzung einer lang vorliegenden Forderung bewiesen werden. Daher beschloss man, ein Pilotprojekt im Rahmen des zweijähren EU-Projektes durchzuführen: Inhalt dieses Pilotprojektes war es, tschechischen Patienten aus der Grenzregion einen möglichst einfachen und unkomplizierten Zugang zu medizinischer Behandlung am Landesklinikum Gmünd zu ermöglichen. Ziel war es, während des festgelegten Zeitraumes von 25. Februar 2013 bis 31. Mai 2013 rund 100 Patienten ambulant zu behandeln. Bei Notfällen sollte auch ein stationärer Krankenhausaufenthalt möglich sein, da dieser außerhalb des Pilotprojektes abgehandelt werden könnte. Eine wesentliche Voraussetzung für die erfolgreiche Durchführung des Pilotprojektes war, dass kein Selbstbehalt von den tschechischen Patienten eingehoben werden sollte. Alle anfallenden Kosten sollten entweder über die Krankenversicherung der Patienten oder durch das Projektbudget abgegolten werden. Eine zusätzliche finanzielle Belastung der Patienten, aber auch des Landesklinikums Gmünd wurde als klares Nichtziel definiert.

18


Quelle: Landesklinikum Gmünd – „1. Tschechische Notfallpatientin“

3.5.2

Vorbereitungen und Aktivitäten im Rahmen des Pilotprojektes

Bevor das Pilotprojekt Ende Februar 2013 starten konnte, waren zahlreiche Vorarbeiten notwendig. Diese reichten von Abstimmungstreffen zwischen den Projektpartnern, dem Landesklinikum Gmünd und niedergelassenen praktischen Ärzten aus dem tschechischen Grenzgebiet bis hin zu Verhandlungsrunden mit den tschechischen Sozialversicherungen, der Festlegung des Leistungsspektrums und einer umfassenden Öffentlichkeitsarbeit. Neben diversen Abstimmungen und Festlegungen war es auch notwendig, eine Vielzahl an Dokumenten, Patientenaufklärungsbögen und Einverständniserklärungen auf Tschechisch zur Verfügung zu stellen und den Notwendigkeiten des Pilotprojektes anzupassen. Wie sich später herausstellen sollte war die nahezu einjährige Vorbereitungszeit notwendig und sicherte wesentlich den Erfolg des Pilotprojektes. Die einzelnen Vorbereitungsaufgaben werden in den nachstehenden Punkten weitergehend beleuchtet.

3.5.2.1 Festlegung der Finanzierung Eine der ersten Fragen mit welcher sich die Projektpartner auseinandersetzen mussten war die Finanzierung der Versorgung der tschechischen Patienten. Vorrangiges Ziel beider Projektpartner war es, das Pilotprojekt dazu zu nutzen, eine langfristige und nachhaltige Finanzierung für grenzüberschreitende Patienten im Raum Niederösterreich – Südböhmen sicher zu stellen. Aus diesem Grund wurden im Frühjahr 2012, mit Unterstützung der tschechischen Partner, erste Kontakte zu den tschechischen Krankenversicherungen geknüpft.

19


Ein erstes Treffen der tschechischen Versicherungen fand im Juni 2012 im Kreisamt in Budweis statt. Nach einer kurzen Vorstellung des Projektes und der konkreten Ziele des Pilotprojektes wurde seitens der Krankenversicherung auf die bestehenden rechtlichen Möglichkeiten zur grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung hingewiesen. Da dieser bestehende Rahmen auf den ersten Blick nicht den Anforderungen an das Pilotprojekt entsprechen konnte, konnte im Rahmen des ersten Treffens keine Einigung über die Finanzierung des Projektes erzielt werden. Vereinbart wurde, bis zu einem Folgetermin die Möglichkeiten und Alternativen abzuwägen und dann gemeinsam weiter zu diskutieren.

Das zweite Treffen zwischen den Projektpartnern und den tschechischen Versicherungen fand Anfang August 2012 in Prag statt. Um das Feld der medizinischen Behandlungen für weitere Diskussionen einzuschränken wurde beschlossen, sich im Rahmen des Pilotprojektes auf die ambulante Behandlung zu konzentrieren da hier der größte Mehrwert erwartet wurde. Seitens der tschechischen Krankenversicherungen wurde jedoch auch im Rahmen des zweiten Treffens kein großes Entgegenkommen signalisiert sondern wiederholt auf Hinderungsgründe und Barrieren bei der grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung hingewiesen. Aufgrund des Preis- und Lohngefälles zwischen Österreich und Tschechien wurde die Ausstellung eines E112 Formulars, welches die Bürger zur Inanspruchnahme von medizinischen Leistungen im Ausland berechtigt, aufgrund der höheren Tarife in Niederösterreich verweigert. Dieses Formular E112 berechtigt die EU Bürger zur Inanspruchnahme von medizinischen Leistungen im Ausland in gesetzlich (und durch die europäische Rechtsprechung) festgelegten Fällen. Da auch im Rahmen der zweiten Verhandlungsrunde mit den tschechischen Krankenversicherungen keine für alle Beteiligten akzeptable Lösung gefunden werden konnte, kamen die Projektpartner überein eine andere Lösung der Finanzierung – ohne die direkte Beteiligung der tschechischen Sozialversicherungen anzustreben. Nach Abwägung der Alternativen und mehreren internen Überlegungen kam man überein, dass der tschechische Projektpartner, Jihočeské nemocnice, a.s., die Kosten für die rund 100 geplanten Patienten aus dem laufenden Projektbudget decken würde.

20


Dieses Angebot wurde von allen Beteiligten angenommen. Für den reibungslosen Ablauf wurde vereinbart, die Rechnungen der einzelnen Patienten wöchentlich gesammelt direkt vom Landesklinikum Gmünd an Jihočeské nemocnice, a.s. zu übermitteln. Die Rechnungen sollten den Vorgaben der NÖ Landeskliniken-Holding sowie jenen von Jihočeské nemocnice, a.s. entsprechen. Außerdem wurden den einzelnen Rechnungen der Arztbrief (in Deutsch und Tschechisch) sowie die weiterführende Behandlungsempfehlung beigelegt. Der Patient sollte ebenso den Arztbrief inkl. Behandlungsempfehlung im Anschluss an seine Behandlung ausgehändigt bzw. über seinen Hausarzt zur Verfügung gestellt bekommen. Um die finanzielle Belastung für Jihočeské nemocnice, a.s. überschaubar zu halten wurde vereinbart, dass von tschechischer Seite ein Budget von 15.000 Euro für die grenzüberschreitende Behandlung zur Verfügung gestellt wurde. Dies sollte für rund 100 Patienten ausreichend sein. Im Gegenzug dazu sagte die NÖ Landeskliniken-Holding zu, jene Kosten, welche über diesen Finanzrahmen hinaus während des Pilotprojektes entstehen würden zu übernehmen. Patienten, welche als Notfall im Sinne der europäischen Rechtsprechung das Landesklinikum Gmünd aufsuchen, sollten nicht über den Projekttopf finanziert, sondern wie auch bisher üblich über die Europäische Krankenversicherungskarte abgerechnet werden.

3.5.2.2 Festlegung des Leistungsspektrums Im Vorfeld des Pilotprojektes gab es mehrere Treffen zwischen Projektpartnern, Ärzten des Landesklinikums Gmünd und den zukünftig zuweisenden Ärzten aus Tschechien um ein für beide Seiten vertretbares und vernünftiges Leistungsspektrum zu definieren. Es wurden Diagnosen und Leistungen festgelegt, welche ambulant im Rahmen des Pilotprojektes angeboten werden sollten. Bei der Auswahl der zu behandelnden Diagnosen und Leistungen wurde auf eine Ausgewogenheit, den tatsächlichen Bedarf zur Erbringung der Leistung sowie einen finanziell vertretbaren Rahmen – um möglichst lange mit dem vorhandenen Budget für das Pilotprojekt auszukommen – Rücksicht genommen. Die Diagnosen wurden insbesondere entsprechend den Empfehlungen der praktischen Ärzte gewählt, ausgehend von deren Kenntnis über den lokalen Patientenbedarf – und mit Rücksicht auf die Möglichkeiten des Landesklinikums Gmünd.

Folgendes Leistungsverzeichnis wurde für das Pilotprojekt erstellt: •

Krampfadernverödung

•

Infiltration (lokale Schmerztherapie am Bewegungsapparat)

•

Entfernung kleiner Tumore

•

Diagnostik von Venenerkrankungen

•

Diagnostik von peripheren arteriellen Verschlusskrankheiten

•

Spirometrie (Lungenfunktion)

21


•

Abklärung von Magenbeschwerden mittels Gastroskopie

•

Abklärung von Darmbeschwerden mittels Colonoskopie

•

Versorgung kleiner Wunden

•

Verdacht einer Schilddrüsenunter- oder -überfunktion / Bestimmung der Schilddrüsenparameter

•

Chirurgische Versorgung eines eingewachsenen Zehennagels bzw. Fingernagels

•

Untersuchung von Rhythmusstörungen mittels Langzeit-EKG (Holter)

•

Untersuchung des Blutdrucks mittels Langzeitblutdruckmessung

•

Weitere Abklärung bei Herzbeschwerden mittels Ergonometrie (Belastungs EKG)

•

Diagnostik der Halsgefäße – Ausschluss einer Stenose

•

Versorgung von Frakturen mittels Gipsverband

Ziel war es, die oben genannten Leistungen im Rahmen des Pilotprojektes für die speziell ausgewiesenen Ordinationsstunden der chirurgische, orthopädischen und internen Ambulanz termingemäß zu planen. Folgende Ordinationsstunden wurden speziell für die Versorgung tschechischer Patienten festgelegt. Tschechischsprachiges Personal war zu diesen ausgewiesenen Zeiten sichergestellt.

Ambulanz

Ordinationstag

Ordinationsstunden

Chirurgische Ambulanz

Mittwoch

12:00 – 13:30

Orthopädische Ambulanz

Mittwoch

09:00 – 11:00

Interne Ambulanz

Mittwoch

09:00 – 11:00

Notfälle konnten natürlich immer behandelt werden.

3.5.2.3 Abgrenzung und Sicherstellung der Patientenzuweisung Für das Pilotprojekt wurde das Leistungsspektrum mit den beteiligten Partnern einvernehmlich festgelegt. Aufgrund der Finanzierung über das Projekt war es während dieser befristeten Laufzeit nicht möglich, die Leistungen auf einen breiteren Umfang auszudehnen bzw. auch stationäre Leistungen in das Portfolio aufzunehmen. Im Vorfeld des Projektes – aber auch im laufenden Betrieb – musste man sich die Frage stellen, wie eine Abgrenzung der ambulanten Leistungen, welche über das Projekt finanziert werden sollten, von Leistungen die einen Notfall betreffen abgegrenzt werden könnten. Denn grundsätzlich gilt innerhalb der EU, dass Notfälle jederzeit im Krankenhaus zu behandeln sind bzw. sollte ein stationärer Aufenthalt notwendig sein, die Erstbehandlung bis zur Stabilisierung des Patienten und Gewährleistung seiner Transportfähigkeit in ein Krankenhaus seines Heimatlandes

22


durchgeführt werden muss. Diese Notfallleistungen können auch mittels Europäischer Krankenversicherungskarte direkt mit der Krankenversicherung des jeweiligen Patienten verrechnet werden.

Das vereinbarte Leistungsspektrum enthielt ambulante Leistungen aus den Fachbereichen Chirurgie, Orthopädie und Innere Medizin, welche geplant, d.h. nach vorheriger Terminvereinbarung, durchgeführt werden sollten. Folgender Prozessablauf für die ambulante Behandlung im Landesklinikum Gmünd war für die Dauer des Pilotprojektes angedacht: Der tschechische Patient sucht seinen Hausarzt wie gewohnt auf. Stellt dieser fest, dass es die Notwendigkeit für eine ambulante Behandlung, welche am Landesklinikum Gmünd erbracht werden kann, gibt und der Patient dieser zustimmt, vereinbart der Hausarzt direkt mit dem Klinikum eine Termin für die Untersuchung bzw. Behandlung. Der überweisende Arzt gibt bei der telefonischen Terminvereinbarung Standardinformationen über die Beschwerden des Patienten weiter, sodass das Personal optimal auf den Besuch des Patienten vorbereitet ist. Im Anschluss an die ambulante Behandlung am Landesklinikum Gmünd wird ein Arztbrief inkl. weiterer Therapieempfehlung erstellt und gemeinsam mit den Befunden – jeweils auf Tschechisch übersetzt – an den Hausarzt übermittelt. Sofern der Patient auf die Übersetzung des Arztbriefes vor Ort wartete, konnte dieser direkt im Anschluss an die Behandlung mit nach Hause genommen werden.

3.5.2.4 Kommunikation und Information Um das Pilotprojekt sowohl bei den niedergelassenen Ärzten als auch bei der Bevölkerung bekannt zu machen und die Möglichkeit grenzüberschreitender Gesundheitsversorgung bekannt zu machen, fanden Anfang des Jahres 2013 zahlreiche Informationsveranstaltungen statt. Seitens des tschechischen Projektpartners wurde es vorab übernommen, Kontakt zu tschechischen Hausärzten aufzunehmen und über die geplanten Behandlungsmöglichkeiten zu informieren. Insgesamt wurden Gespräche mit 12 Ärzten geführt, wobei sich letzten Endes vier niedergelassene Allgemeinmediziner zu einer engen Kooperation im Rahmen des Pilotprojektes bereit erklärten. Um auch die Bevölkerung möglichst umfassende über die Möglichkeit der Behandlung im Landesklinikum Gmünd zu informieren, wurden neben Zeitungsannoncen auch Flugblätter an die Bevölkerung von České Velenice verteilt. Zusätzlich fanden folgende Informationsveranstaltungen in Tschechien statt, die von zahlreichen Personen besucht wurden: •

12.2.2013

Horní Stropnice

•

06.3.2013

České Velenice

•

13.3.2013

Suchdol nad Lužnicí

23


Die drei genannten Veranstaltungen wurden mit tatkräftiger Unterstützung der tschechischen Projektpartner und der engagierten niedergelassenen Ärzte organisiert und beworben. Das Feedback der Besucher war äußerst positiv, zahlreiche Personen taten ihr große Interesse sowie die Forderung nach einer totalen Öffnung der Grenze zum Zwecke der medizinischen Versorgung kund. Auch die anwesenden Bürgermeister bzw. Ortsvertreter begrüßten das Vorhaben und sagten ihre volle Unterstützung zu.

Zusätzlich zu den Terminen auf tschechischer Seite fand am 11.3.2013 eine Informationsveranstaltung in Gmünd statt um auch der interessierten Bevölkerung in Gmünd dieselben Informationen zukommen zu lassen. Auch die österreichischen Ärzte wurden im Rahmen der Bezirksärzteversammlung am 29.1.2013 über das geplante Pilotprojekt informiert. Am 23.2.2013 wurde das Projekt am Tag der offenen Tür des Landesklinikums Gmünd präsentiert. Zusätzlich hatten interessierte Besucher die Möglichkeit, das Klinikum und die Ambulanzräumlichkeiten zu besuchen.

Um der interessierten Bevölkerung auch Unterlagen über das Pilotprojekt mit nach Hause geben zu können, wurden bei den einzelnen Veranstaltungen sowohl der Projektfolder als auch die Broschüre „Landesklinikum Gmünd öffnet für tschechische Patienten“ verteilt. Das Pilotprojekt stieß auch bei österreichischen und tschechischen Medien auf großes Interesse.

24


Quelle: NÖ Landeskliniken-Holding

3.5.3

Evaluierung des Pilotprojektes

Um den Erfolg des Pilotprojektes und der umfassenden Vorbereitungsarbeiten auch messen und als Grundlage für die Entscheidung über die weitere Vorgehensweise heranziehen zu können wurde seitens der Projektpartner vereinbart, eine umfassende Evaluierung durchzuführen. Diese Evaluierung sollte sowohl die Patientensicht als auch die Eindrücke der Ärzte – sowohl niedergelassen als auch im Spitalsbereich – berücksichtigen. Zusätzlich werden in den folgenden Kapiteln auch die von den Projektpartnern gesammelten Eindrücke wiedergegeben.

3.5.3.1 Evaluierung – Patientensicht Nach Ablauf der Pilotphase, in der man für ungefähr 100 tschechische Patienten ambulante medizinische Behandlung im Landesklinikum Gmünd gewährte, wurde die Zufriedenheit im Rahmen der ambulanten Behandlung mittels eines Fragebogens ermittelt. Anhand von 81 erfassten Fragebögen mit jeweils 20 Fragen wurden sowohl demographische Daten als auch die Zufriedenheit mit der Behandlung, dem Personal sowie eventuelle weitere

25


Anmerkungen erfasst. Im Anschluss werden ausgewählte Fragestellungen näher beschrieben und graphisch dargestellt. Obwohl die Fragebögen in Summe von 81 Befragten ausgefüllt wurde, haben nicht alle Befragte jede Frage beantwortet, oder es gab bei einigen Fragen die Möglichkeit, mehrere Antworten zu wählen – die Gesamtanzahl von Antworten (n) kann somit von Frage zu Frage unterschiedlich sein.

Tschechische Patienten nach Alter Die Verteilung des Geschlechts gestaltete sich während der Pilotprojektphase ungefähr gleichmäßig. Die Altersstruktur der ambulant behandelten Patienten gliederte sich wie folgt auf. Mit jeweils zirka 40% waren die Altersklassen „41-60 Jahre“ und „älter als 60 Jahre“ am stärksten vertreten. 13 % der Patienten waren zwischen 26 und 40 Jahren alt, 9 % der Patienten waren zwischen 15 und 25 Jahren alt. In der Altersklasse „jünger als 15“ nahm lediglich ein Patient das Angebot in Anspruch. (Hier ist festzuhalten, dass das Landesklinikum Gmünd über keine Kinder- und Jungendabteilung bzw. -ambulanz verfügt und daher Patienten geringen Alters nicht zur Zielgruppe des Projektes zählen.)

Tschechische Patienten nach Alter 1%

n (Patient) = 78

9% 13%

38%

39%

jünger als 15

15 bis 25

26 bis 40

41 bis 60

älter als 60

Die Altersverteilung der Patienten bestätigt den allgemeinen Trend, dass mit zunehmendem Alter vermehrt spezialisierte medizinische Leistungen in Anspruch genommen werden.

Tschechische Patienten nach Wohnort Von den erfassten 77 Patienten stammt die Mehrheit mit zirka 80% aus dem Bezirk České Velenice. Aus den weiteren Wohnorten Nové Hrady, Suchdol nad Lužnicí und Třeboň nahmen nur vereinzelt Patienten eine Behandlung im Landesklinikum Gmünd in Anspruch.

26


Tschechische Patienten nach Wohnort 7%

4%

9%

1%

n (Patient) = 77

79%

Nové Hrady

Suchdol

Trebon

Ceské Velenice

anderes Gebiet

Zusätzlich wurde erhoben, wie die Patienten ins Landesklinikum Gmünd kamen. Davon gaben knapp drei Viertel der Patienten an, mit dem privaten PKW ins Landesklinikum gefahren zu sein. Die restlichen Patienten gaben sonstige Transportmittel an, auf die Rettungsdienste bezog sich kein einziger Patient im Rahmen der Befragung. Dennoch ist aus den Projekterfahrungen bekannt, dass der tschechische Rettungsdienst vereinzelt Patienten direkt ins Landesklinikum Gmünd brachte. Dies wurde auch während eines persönlichen Treffens mit dem Leitstellenleiter auf südböhmischer Seite bestätigt.

Informationsquellen zur grenzüberschreitenden Behandlung Die Fragestellung „Wie haben Sie erfahren, dass nun medizinische Behandlung im LK Gmünd für tschechische Pateinten möglich ist“ zeigt die unten graphisch dargestellten Ergebnisse. Zu berücksichtigen ist hier, dass auch mehrere Antworten gewählt werden konnten, was zu insgesamt 121 Nennungen führte. Die Mehrheit erfuhr vom Hausarzt über die Möglichkeit einer Behandlung im Landesklinikum Gmünd. Weitere wesentliche Informationsquellen waren die Medien mit 12% sowie diverse Informationsveranstaltungen mit 17%. Auch die Ausweitung des Tages der offenen Tür hat für einen gesteigerten Bekanntheitsgrad des Projektes in der tschechischen Bevölkerung gesorgt – trotz der sehr winterlichen Fahrverhältnisse an diesem Tag. Bei der Nennung der Informationsveranstaltungen als Hauptinformationsquelle für die Bevölkerung zeigt sich eine signifikante Korrelation mit der Altersgruppe der 40 – 60 Jährigen. Dies zeigt, dass besonders diese Altersgruppe von den durchgeführten Veranstaltungen profitiert hat.

27


Informationsquelle (Mehrfachnennungen möglich)

7%

n (Patient) = 80

2%

17% 55%

7% 12%

Hausarzt

Medien

persönliche Empfehlung

Informationsveranstaltung

Tag der offenen Tür

sonstiges

Behandlungsgründe im Landesklinkum Gmünd Bei der Fragestellung der Behandlungsgründe wurden insgesamt 134 Nennungen gezählt, wobei ebenfalls Mehrfachnennungen möglich waren. Bei Beantwortung dieser Frage war es den Patienten möglich, ihre Nennungen zu priorisieren. Die Hauptgründe für eine Behandlung im Landesklinikum Gmünd waren zum Einem, dass das Landesklinikum Gmünd näher und schneller erreichbar ist und zum Anderen die Empfehlung durch den Hausarzt. Des Weiteren nannten 19% als Beweggrund, dass es keine entsprechende Versorgung am Wohnort gibt, sowie 14% die Empfehlung von Bekannten und Verwandten. Zusätzlich wurde auch die Qualität der Versorgung am Landesklinikum Gmünd besser als in Tschechien eingestuft.

28


Behandlungsgründe im Landesklinikum Gmünd (Mehrfachnennungen möglich) 6%1%

14%

30%

30%

19%

näher und schneller erreichbar

keine entsprechende Versorgung am Wohnort

Empfehlung Hausarzt

qualitativ hochwertige Versorgung

Empfehlung Bekannte/Verwandte

anderer Grund

Kultur- und Sprachprobleme Im Allgemeinen ergab die Auswertung des Fragebogens zur Thematik Sprache, dass mehr als 40% der behandelten Patienten kein Deutsch sprechen und auch kein Deutsch verstehen. Hier zeigt sich eine statistische Korrelation mit der Altersgruppe 40 – 60 Jahre. Dies bedeutet, dass die mehrheitlich im Landesklinikum Gmünd behandelten Patienten der deutschen Sprache nicht mächtig sind und daher auf den im Klinikum anwesenden Dolmetscher angewiesen waren. 38% verstehen jedoch teilweise Deutsch und 19% können Deutsch sprechen und auch verstehen. Trotz der geringen Anzahl an Patienten welche Deutsch sprechen können, hatte die Mehrheit an Befragten keine Befürchtungen mit eventuell auftretenden Kultur- und Sprachunterschieden. Bezüglich der sprachlichen Barrieren, traten während der Pilotphase nur vereinzelt Sprachprobleme auf.

Deutsch-Kenntnisse

19%

n (Patient) = 68

43% 38%

spreche und verstehe spreche nicht, verstehe teilw. spreche und verstehe nicht

29


Die nachstehende Grafik zeigt sehr gut, dass die tatsächlich aufgetretenen Sprachkenntnisse aufgrund der Anwesenheit des Dolmetschers möglichst weitgehend ausgeschaltet werden konnten. Lediglich 7 % der befragten Patienten gaben an, dass sie das Gefühl hatten während der Behandlung durch ein Sprachproblem eingeschränkt zu sein.

Sprachprobleme 7%

n (Patient) = 68

93%

Ja

Nein

Neben einer Bestandsaufnahme zu den erlebten Situationen wurde im Fragebogen auch erhoben, mit welchen kulturellen und sprachlichen Erwartungen die Patienten das Landesklinikum Gmünd besuchten. Dabei gaben knapp zwei Drittel der Befragten an, dass sie keine negativen Befürchtungen oder Erwartungen gehegt hätten. Knapp ein Viertel der Patienten hatte geringe Befürchtungen, rund 10 % hatten sogar große Skepsis.

Kultur- und Sprachunterschiede 10%

n (Patient) = 70

26% 64%

Ja, große Befürchtungen

30

ja, geringe Befürchtungen

Nein, keine Befürchtungen


Zufriedenheit mit dem Personal Zur Beurteilung der Zufriedenheit mit dem Personal wurden folgende Untergruppen bewertet: das Aufnahmepersonal, die Pflege, die Ärzte und sonstiges Personal. Die behandelten Patienten waren mit dem gesamten Personal sehr zufrieden und bewerteten dies mehrheitlich mit „ausgezeichnet“.

Zufriedenheit mit dem Personal 80 70 60 50

Aufnahmepersonal

40

Pflege

30

ÄrztInnen

20

sonstiges Personal

10 0

Gesamteindruck des Landesklinikum Gmünd im Vergleich zur tschechischen Gesundheitsversorgung Die Frage, den Gesamteindruck vom Besuch in der Ambulanz im Landesklinikum Gmünd im Vergleich zu Gesundheitseinrichtungen in Tschechien zu beurteilten, beantwortete beinahe die Hälfte aller Befragten mit „entscheidend besser als in Tschechien“. Keiner der Patienten nannte „eher schlechter“ beziehungsweise „entscheiden schlechter“ woraus man schließen kann, dass im Allgemeinen die Patienten mit der ambulanten Behandlung sehr zufrieden waren. Fast alle Befragten (97 %) würden die Möglichkeit in Anspruch nehmen, die Ambulanzen wiederholt zu besuchen. Auch bei dieser Fragestellung ist eine Korrelation zwischen hoher Zufriedenheit und dem Alter der Patienten erkennbar: Je älter die Patienten, desto zufriedener waren sie mit der Behandlung und desto höher wurde die Behandlungsqualität am Landesklinikum Gmünd eingeschätzt.

31


Gesamteindruck Ambulanz im Vergleich zu tschechischen Gesundheitseinrichtungen

n (Patient) = 77

21% 45%

34%

entscheidend besser

eher besser

vergleichbar

eher schlechter

entscheidend schlechter

Zusätzlich zu den bereits ausgeführten Fragenstellungen wurde bei den Patienten erhoben, ob sie auch bereit wären privat für die medizinischen Leistungen zu bezahlen, dh. eine Vorauszahlung zu leisten wenn die Kostenrefundierung durch die tschechische Krankenversicherung sichergestellt ist. Die Mehrheit der befragten Personen (89 %) gab an, dass sie sich diese Vorgehensweise durchaus vorstellen könnten, jedoch wurde seitens der Patienten auch die Befürchtung angemerkt, dass der Zeitraum bis zur einer Kostenrückerstattung unvorhersehbar lang sein könnte.

3.5.3.2 Evaluierung – Patientensicht Phase 2 Auf Initiative des tschechischen Projektpartners wurde nach Abschluss des Pilotprojektes eine ausgewählte Anzahl an Patienten welche im Landesklinikum Gmünd behandelt wurden, erneut zum Pilotprojekt befragt. Insgesamt wurden zu diesem Zwecke 25 Fragebögen ausgeschickt, die Rücklaufquote betrug 80 %. Bei den befragten Personen handelte es sich um 7 Männer und 13 Frauen, wobei die Mehrheit (15 Personen) in České Velenice lebt, 3 der Befragten in Dvory nad Lužnicí und 2 in Suchdol nad Lužnicí. Die befragten Patienten Bewerteten die folgenden sechs Kriterien nach dem Schulnotensystem (1 = sehr gut, 5 nicht genügend):

32

•

Anreise zur Ambulanz

1,00

•

Orientierung im Krankenhaus

1,15

•

Atmosphäre im Krankenhausareal

1,00

•

Verhalten der anderen Patienten im Warteraum

1,20

•

Einstellung des Pflegepersonals

1,00

•

Einstellung der Ärzte

1,00


Es ist somit deutlich ersichtlich, dass der Eindruck der tschechischen Patienten sich auch nach einem gewissen zeitlichen Abstand zur Behandlung nicht verändert hat. In Summe blieb ein überdurchschnittlich gutes Gefühl den Besuch im Landesklinikum Gmünd betreffend zurück.

Auch die Kommunikation im Krankenhaus wurde im Nachhinein als sehr positiv bewertet: Knapp 60 % der Befragten gaben an, aufgrund des Dolmetscherdienstes keine Verständigungsprobleme gehabt zu haben, knapp 39 % gaben an, dass das Personal im Krankenhaus Tschechisch sprach und 3 % der befragten Patienten war selbst der deutschen Sprache mächtig.

In einer weiteren Frage wurden die Patienten um ihre Einschätzung des Landesklinikum Gmünd im Vergleich zu tschechischen Gesundheitseinrichtungen gebeten. Dabei gaben 60 % der befragten Personen an, dass das niederösterreichischen Krankenhaus deutlich besser als die tschechischen Einrichtungen sei, 30 % gaben an es „eher besser als in Tschechien“ zu beurteilen und die restlichen 10 % stuften es als vergleichbar mit tschechischen Einrichtungen ein. Alle befragten Personen gaben an, auch zukünftig wieder Behandlungen im Landesklinikum Gmünd – sowohl ambulant als auch stationär – in Anspruch nehmen zu wollen.

Abschließend kann gesagt werden, dass auch diese wiederholte Befragung die Nützlichkeit des Projektes eindeutig gezeigt hat. Alle Patienten würden eine erneute Versorgung im Landesklinikum Gmünd begrüßen.

3.5.3.3 Evaluierung – Sicht der zuweisenden tschechischen Ärzte Bereits im Vorfeld des Starts des Pilotprojektes gab es mehrere vorbereitende Abstimmungsgespräche mit den tschechischen niedergelassenen Ärzten. Auch während des Pilotprojektes fand eine Abstimmungsrunde mit den zuweisenden Ärzten statt um ein Zwischenresümee zu ziehen und gegebenenfalls Änderungen im Ablauf vorzunehmen. Im Rahmen der Feedbackgespräche wurden halbstrukturierte telefonische Interviews mit den vier im Projekt involvierten Hausärzten durchgeführt welche regelmäßig Patienten in die Ambulanzen des Landesklinikums Gmünd überwiesen haben. Zufriedenheit mit dem Projektablauf Alle befragten Ärzte gaben an, mit dem Projektablauf zufrieden gewesen zu sein. Sowohl aus Sicht der Ärzte als auch aus Patientensicht wird die Möglichkeit, medizinische Behandlung im Landesklinikum Gmünd in Anspruch zu nehmen sehr begrüßt. Es wurden keine wesentlichen Probleme registriert und kommuniziert.

33


Anmerkungen zur Informations- und Dokumentationsweitergabe Die befragten Personen gaben durchgehend an, mit der Dokumentation sowie den Ergebnissen der durchgeführten Untersuchungen zufrieden zu sein. Probleme seien nie aufgetreten. Auch die Übersetzungen (Deutsch – Tschechisch) der Arztbriefe, Befunde sowie sonstiger Dokumente wurde als problemlos angesehen. Einstellung der Patienten zum Pilotprojekt Seitens der Ärzte wurde eine hohe Zufriedenheit der Patienten mit dem Pilotprojekt berichtet. Vor allem die zeitliche Zugänglichkeit und die Flexibilität der Ambulanzen wurden besonders hervorgekehrt. Weiters wurde berichtet, dass die anfänglich befürchteten Sprachbarrieren kein Hindernis bei der Behandlung waren. Anregungen für Weiterentwicklung Bei der Frage nach Wünschen für Änderungen und Weiterentwicklungen bei der grenzüberschreitenden Behandlung gaben die befragten Ärzte an, dass eine Möglichkeit zur Verschreibung von Medikamenten direkt in der Ambulanz vorteilhaft wäre. Sollte es weiters möglich sein Patienten stationär zu behandeln, so würden sie dies für ihre Patienten gerne in Anspruch nehmen. Vor allem für die Wintermonate wurde der Wunsch nach der Möglichkeit eines Patiententransportes geäußert, da einige Patienten das Fahrrad benutzen und dies sei in der kalten Jahreszeit nur bedingt möglich.

Zusammenfassend gaben drei der vier befragten Ärzte an, die Behandlungsmöglichkeiten im Landesklinikum Gmünd auch über die Projektdauer hinaus zu nutzen. Es wurde speziell betont, dass die Patienten nicht nur in medizinischer Hinsicht zufrieden mit der Behandlung waren, sondern bewerteten auch die professionelle und angenehme Einstellung des Personals sehr positiv.

3.5.3.4 Evaluierung – Sicht des Krankenhauspersonals Krankenhausintern standen die einzelnen Berufsgruppen und sämtliche beteiligte Personen in permanenten Austausch miteinander. So konnte laufend beobachtet und analysiert werden, welche Arbeitsschritte und Prozesse auf die neuen Anforderungen anzupassen sind. Dies konnte in den meisten Fällen auch umfassend umgesetzt werden. Ergänzend dazu wurden auch noch Evaluierungsinterviews durchgeführt. Sämtliche interviewte Personen gaben an, im Pilotprojekt größtenteils positive Erfahrungen gemacht zu haben und sehr zufrieden zu sein. Weiters wurde bestätigt, dass die eingerichteten Prozesse gut funktio-

34


niert hätten und auch das EDV System konnte den Anforderungen entsprechend umgesetzt werden und brachte Verbesserungen für den Arbeitsablauf. Zusammenfassend kann festgehalten werden, dass das Pilotprojekt von den einzelnen Berufsgruppen im Landesklinikum Gmünd als sehr positiv aufgenommen wurde und als eine Zukunftschance gesehen wird.

3.5.4

SWOT-Analyse des Pilotprojektes

3.5.4.1 Stärken Die größte Stärke des Pilotprojektes ist die Sicherstellung einer wohnortnahen Gesundheitsversorgung – egal auf welcher Seite der Grenze die Patienten wohnen. So ist es möglich, dass die Bevölkerung zeitnahe medizinische Versorgung erhält und keine weiten Wegstrecken in Kauf nehmen muss. Auch etwaige eingesetzte Rettungsmittel sind früher wieder für den Einsatz verfügbar. Für das Landesklinikum Gmünd ergibt sich die Möglichkeit, das Betätigungsfeld auf die tschechische Bevölkerung auszweiten zu können und die vorhandenen Ressourcen optimal zu nutzen. Durch die positiven Erfahrungen der tschechischen Patienten rückt das Klinikum mit den dort angebotenen Leistungen in das Bewusstsein der Menschen und gewinnt an Wertigkeit. Das Projekt erzielte innerhalb kürzester Zeit große Aufmerksamkeit in der Bevölkerung, die Anfrage nach Behandlungen im Landesklinikum Gmünd war groß. Parallel dazu konnte kostenschonend gearbeitet werden, sodass im Rahmen einer verlängerten Laufzeit (Februar bis Juni 2013) mehr als die geplanten 100 Patienten behandelt werden konnten. Aufgrund der großen Nachfrage konnte eine Weiterführung der grenzüberschreitenden ambulanten Behandlung mittels einer kurzfristigen Lösung zur Zwischenfinanzierung bis Ende des Jahres 2013 sichergestellt werden.

3.5.4.2 Schwächen Die größte Schwäche des durchgeführten Pilotprojektes ist, dass keine mittel- bzw. langfristige Form der Finanzierung für die grenzüberschreitenden Behandlungen gefunden werden konnte. Um den Erfolg des Projektes sicherzustellen wurde einen Finanzierung aus den vorhandenen Projektmitteln gewählt, da Verhandlungen mit diversen tschechischen Krankenversicherungen scheiterten. Seitens der Krankenversicherungen war man nicht an der Erprobung dieser neuen Anforderungen an Gesundheitsversorgung interessiert, sondern man berief sich lediglich auf den aktuell gültigen rechtlichen Rahmen ohne einen Blick in die Zukunft wagen zu wollen. Zur Verrechnung der erbrachten Leistungen wurde daher der Selbstzahlertarif angewandt und lediglich jene Leistungen der Gruppen 0 – II angeboten.

35


Um für zukünftige Gespräche für ein langfristiges Vorgehen bei der grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung gerüstet zu sein, wurden seitens der tschechischen Projektpartner Berechnungen angestellt um die Vergütung der Leistungen in den jeweiligen Ländern miteinander vergleichen zu können. Dabei wurde festgestellt, dass die geringste Kostendeckung bei den chirurgischen Behandlungen, die höchste bei jenen Leistungen der spezialisierten kardiologischen Behandlungen erzielt wird. Hinsichtlich einer langfristigen Sicherstellung der grenzüberschreitenden Versorgung zeigt sich also, dass das starke Kostengefälle einen großen Hemmschuh darstellt für dessen Überwindung Kompromisse beider Seiten erforderlich sein werden.

3.5.4.3 Chancen Mit der Durchführung des Pilotprojektes im Rahmen von „Healthacross in Practice“ konnte erstmalig die grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung zwischen einem alten und einem neuen EU Mitgliedsstaat in der Praxis erprobt werden. Mit dem Ablauf der Behandlung, der Qualität der Leistungen sowie mit dem Personal war man auf beiden Seiten der Grenze äußerst zufrieden. Auch die Öffentlichkeitsarbeiten stießen auf große Beachtung – sowohl auf lokaler, regionaler aber auch auf europäischer Ebene. Neben Krankenhauspersonal und niedergelassenen Ärzten fordern auch die Patienten eine Weiterführung des bestehenden Angebotes sowie eine Ausweitung der ambulanten Leistungen und die Möglichkeit zur stationären Behandlung. Mittels des Projektes konnte aufgezeigt werden, wie schwierig es nach wie vor ist, die Grenze für geplante medizinische Eingriffe zu überwinden und wie groß auf der anderen Seite die Nachfrage nach eben diesen Dienstleistungen ist. Diesen positiven Rückenwind – sowohl im direkten Projektumfeld aber auch von europäischer Ebene – sollte man nutzen, um das Vorhaben weiter auszubauen und zu einer europäischen Vorzeigeregion zu werden. Dies ist allerdings nur möglich, wenn eine weitgehend kostendeckende Finanzierung der erbrachten Leistungen sichergestellt werden kann. Um dies zu ermöglichen sind eine Vielzahl an Stakeholdern aufgefordert, innovative Lösungsansätze zu erarbeiten und Kompromissbereitschaft zu zeigen.

3.5.4.4 Risiken Für das vorliegende Projekt wurden sehr viele Vorarbeiten geleistet und Konzepte erstellt. Wie bereits dargestellt zeigt sich die größte Schwierigkeit in der mittelbis langfristigen Sicherstellung der Finanzierung dieses Vorhabens. Das größte Risiko stellt daher die mangelhafte Kooperationsbereitschaft diverser Finanziers zur Findung einer dauerhaften Lösung dar: Krankenversicherungen, Politiker, Gemeinden, etc.

36


Weiters wurde der Eindruck erweckt, dass die Einführung der EU Patientenrichtlinie zur grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung, eher als Hindernis und Hemmschuh für grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung gesehen wird – oder als Ausrede, den Ablauf möglichst kompliziert und komplex darzustellen. Es soll an dieser Stelle davor gewarnt werden, zu viele Hürden für den einzelnen Patienten (z.B.: Einforderung von Anzahlungen bzw. privaten Out-ofpocket-Zahlungen für Leistungen) zu errichten.

3.5.5

Analyse der unterschiedlichen Höhe der Zahlungen für die erbrachten Gesund-

heitsleistungen Im Laufe des Pilotprojekts sollten im Landesklinikum Gmünd 100 tschechische Patienten behandelt werden. Die Gesamtanzahl behandelter Patienten war zum Schluss auch Dank der zeitlichen Verlängerung des Pilotprojektes deutlich höher. Eine der Aufgaben des Pilotprojekts lag außer der Erprobung der grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung darin, die Unterschiede in den Zahlungen zwischen Österreich und Tschechien an konkreten Fällen zu testen. Aus den vorangegangen Studien und Diskussionen ging hervor, dass bestimmte Arten der ambulanten Behandlungen in Österreich bis zu dreimal teurer als in Tschechien sind. Es fanden eine Reihe von Treffen mit Vertretern der einzelnen tschechischen Krankenkassen zu diesem Thema statt. Ihre Zugangsweise und Einstellung im Hinblick auf das Pilotprojekt waren skeptisch. Das Argument, sie können in der Praxis etwas erproben, was künftig Realität wird und gelten wird sobald die europäischen Richtlinien über die grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung in Kraft tritt, wurde nicht erhört. Die Verhandlungen wurden mit der Vereinbarung abgeschlossen, dass Zahlungen für eine aliquote Behandlung nach dem tschechischen Zahlungsmechanismus für ausgewählte Patienten des Pilotprojektes erfolgen sollten. Die Zusage der Refundierung wurde letztendlich nicht eingehalten, es ist dem tschechischen Projektpartner jedoch gelungen, die Zahlungshöhe zu berechnen. In Zusammenarbeit mit Amtsärzten wurden im tschechischen Leistungskatalog jene Leistungen ausgesucht, die den in Österreich erbrachten Gesundheitsleistungen entsprachen, und zwar so, dass es möglich war, die Zahlungshöhe entsprechend den tschechischen Zahlungsmechanismen zu berechnen. Für diese Berechnungen wurde eine Probe von verschiedenen Arten ambulanter, im Rahmen des Projekts durchgeführter Behandlungen ausgewählt. Diese Fälle wurden bewertet und mit der Pauschalzahlung von 90 bzw. 180 EUR (diese zwei Bereiche wurden auf das ganze Spektrum der ins Projekt einbezogenen Leistungen angewandt) verglichen. Für den Vergleich wurde der Wechselkurs von 25,61 CZK/EUR verwendet, d.h. der Durchschnittskurs der Europäischen Zentralbank während der Dauer des Pilotprojekts (1. Halbjahr 2013). Im Spektrum ambulanter Leistungen, die im Rahmen des Projekts in Anspruch genommen wurden, waren die Fälle interner gezielter Untersuchungen am häufigsten, gefolgt von EKG-, Holter- oder echokardiographischen Untersuchung sowie Labortests. Eine weitere bedeutende

37


Gruppe

stellten

gezielte

chirurgische

Notfallbehandlungen

in

Verbindung

mit

einer

Röntgenuntersuchung, dem eventuellen Anlegen einer Schiene und den anschließenden Kontrolluntersuchungen dar. Unter den internen geplanten Untersuchungen waren gezielte gastroenterologische Untersuchungen – die Kolonoskopie – statistisch signifikant. Der tschechische Projektpartner bezahlte Rechnungen für eine ambulante Behandlung von insgesamt 110 tschechischen Patienten. Die Behandlung von 54 Patienten fiel in den Bereich der Pauschalzahlung von 90 EUR, bei 56 Patienten in den Bereich von 180 EUR. Die Gesamtkosten des Projekts betrugen 14.940 EUR. Der ursprüngliche Plan rechnete mit einem anderen Anteil von „billigeren“ und „teureren“ Leistungen. Aus diesem Grund konnten mehrere Personen behandelt werden, ohne dass der geplante Finanzrahmen überschritten wurde. Die Patientenanzahl wuchs vom Anfang bis Ende der Pilotphase allmählich, entsprechend dem Informiertheitsgrad der Bevölkerung über das Pilotprojekt. Die Struktur der Patienten nach ihrer Zugehörigkeit zu einer Krankenkasse entsprach der Struktur der Versicherten im Kreis Südböhmen. Bei den kleineren Krankenkassen gab es größere oder kleinere Abweichungen je nach der Größe der statistischen Basis. Es hat sich jedoch der dominierende Anteil der Allgemeinen Krankenkasse (VZP) bestätigt.

Patientenstruktur nach Krankenkasse

Anteil

111 – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)

75

68 %

201 – Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP)

8

7%

205 – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)

8

7%

207 – Oborová zdravotní pojišťovna

3

3%

16

15 %

110

100 %

211 – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZPMV) Insgesamt

Zum Schluss kann festgehalten werden, dass die Berechnung der Höhe der Rückerstattungen für die an tschechische Patienten im Landesklinikum Gmünd im Laufe des Pilotprojekts erbrachten ambulanten Leistungen einen Unterschied zwischen den Zahlungen für Gesundheitsleistungen in beiden Ländern bestätigt hat. Es wurde errechnet, dass die Zahlungen von tschechischen Krankenkassen für die an ihre Versicherten in Gmünd erbrachten Gesundheitsleistungen die in Österreich vorliegenden Tarife nicht zu 100 % decken. Die Höhe der Refundierung unterscheidet sich bei den einzelnen tschechischen Krankenkassen grundsätzlich nicht. Aufgrund des nun vorliegenden Bewusstseins über das vorliegende Preisgefälle zwischen den beiden Partnerregionen obliegt es nun den Projektpartnern und weiteren Stakeholdern, gemeinsam eine Lösung über die Finanzierung der medizinischen Leistungen zu finden um die Weiterführung der grenzüberschreitenden Versorgung langfristig sicherstellen zu können.

38


Die Annahme, dass die Patienten selbst bereit wären, diese Kosten zu tragen, ist nicht ganz realistisch. Obwohl sie bei der Befragung angegeben haben, dass sie bereit wären, für die im Landesklinikum Gmünd erbrachten Gesundheitsleistungen im Voraus zu zahlen, würde sie die durchschnittliche Höhe der Refundierung im Endeffekt höchstwahrscheinlich davon abhalten.

3.5.6

Fazit

Zusammenfassend kann gesagt werden, dass das Pilotprojekt am Landesklinikum Gmünd ein großer Erfolg war. Vor allem die oben genannten Ergebnisse der Patientenauswertung zeigen, dass das Projekt gut vorbereitet war. Für eine Fortführung der grenzüberschreitenden Patientenbehandlung müssen jedoch folgende Erkenntnisse für einen langfristigen Erfolg berücksichtigt werden: Die praktischen Ärzte auf tschechischer Seite sind ein wesentlicher Erfolgsfaktor für die grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung am Landesklinikum Gmünd. Die Information der Patienten über die Möglichkeit einer ambulanten Behandlung im niederösterreichischen Klinikum erfolgte mehrheitlich über die Hausärzte der Patienten. Sie waren es auch, die die Überweisung zu den jeweiligen Behandlungen ausstellten und übernahmen teilweise auch die Terminkoordination für die Patienten. Zukünftig ist es daher wichtig, die niedergelassenen Ärzte weiterhin miteinzubeziehen bzw. die Kooperation auf mehr Ärzte auszuweiten. Auch die Informationsweitergabe über Behandlungsoptionen und Finanzierungsmöglichkeiten an die Patienten sollte weiterhin auf schriftlichem Wege (z.B: in Form von Foldern oder über Printmedien und Flugblätter) weiterverfolgt werden. Es hat sich gezeigt, dass durch die Anwesenheit eines Dolmetschers kaum Sprachprobleme aufgetreten sind bzw. diese bestmöglich gehandhabt werden konnten. Einige wenige Patienten haben im Rahmen der Befragung jedoch festgehalten, dass sie sensible Informationen zu ihrem Gesundheitszustand nicht über einen Dritten kommuniziert wissen möchten sondern das direkte Gespräch mit einem tschechisch sprachigen Arzt bzw. einer tschechisch sprachigen Pflegekraft bevorzugen würden. So könnte auch die Befürchtung, dass es durch den Übersetzer zu einer subjektiven Interpretation der Informationen kommen könnte, aus dem Weg geräumt werden. Dies könnte zukünftig evtl. über ein abgestimmtes Einsatzkonzept jenes Krankenhauspersonals welches der Tschechischen Sprache mächtig ist, Berücksichtigung finden. Sollte weiterhin der Einsatz eines Dolmetschers notwendig sein so könnte den Patienten gegenüber nochmals betont werden, dass der Übersetzter, genauso wie das Krankenhauspersonal, zur Verschwiegenheit verpflichtet ist. Von Beginn des Projektes an war einer der kritischsten Faktoren die Finanzierung der grenzüberschreitenden Gesundheitsbehandlung. Auch wenn die Befragung der Patienten ergab, dass ein Großteil bereit wäre, eine private Vorauszahlung am Landesklinikum Gmünd zu leisten, muss es das oberste Bestreben aller betei-

39


ligten Projektpartner sein, für die Zukunft eine langfristige Lösung zu finden welche die Patienten nicht zusätzlich finanziell belastet. Dies bedeutet, dass für eine zukünftige Lösung und nachhaltige grenzüberschreitende Kooperation im Gesundheitswesen die Krankenversicherungen wieder eng in die Diskussion miteinbezogen werden müssen.

40


4 Identifizierung von Handlungsfeldern für weitere grenzüberschreitende Kooperationen Zusammenfassend kann gesagt werden, dass das Pilotprojekt mit großem Erfolg durchgeführt wurde. Die angebotenen Leistungen wurden von den Patienten äußerst rege nachgefragt und in Anspruch genommen und auch die zuweisenden Ärzte sowie das Krankenhauspersonal haben klar aufgezeigt, an einer Weiterführung und Ausdehnung des Angebotes interessiert zu sein. Um dieses hervorragende Angebot am Landesklinikum Gmünd weiterführen zu können und auch weiterhin ein Vorzeigeprojekt auf EU Ebene darstellen zu können ist es notwendig, mittelbis langfristige Wege aufzuzeigen, welche grenzüberschreitende Gesundheitsversorgung dauerhaft sichern.

4.1

Wege zur Sicherung einer langfristigen Kooperation

Aufgrund des erfolgreichen Starts des Pilotprojektes und der hohen Nachfrage der tschechischen Patienten nach grenzüberschreitender ambulanter Behandlung war es für sämtliche am Projekt beteiligten Personen bald offensichtlich, dass nach einer Lösung zur Fortführung der grenzüberschreitenden Tätigkeit nach Auslaufen des Pilotprojektes gesucht werden musste. Da während des Pilotprojektes relativ sparsam mit dem veranschlagten Budget gehaushaltet wurde, konnte das Pilotprojekt in einem ersten Schritt bis Ende Juni 2013 verlängert werden. Auch die Kosten des Dolmetschers, welcher während der der Kernzeiten im Klinikum anwesend war, konnten aus dem Projektbudget beglichen werden. Nachdem die Möglichkeiten einer Projektfinanzierung ausgeschöpft waren, Niederösterreich jedoch äußerst großen Wert auf den Fortbestand der grenzüberschreitenden Versorgung im Landesklinikum Gmünd legte, stellte der NÖ Gesundheits- und Sozialfonds zusätzlich außertourliche Finanzmittel zur Verfügung um bis Ende des Jahres 2013 das Angebot aufrecht erhalten zu können. Aus diesen Mitteln werden sowohl die Kosten für den Dolmetscher sowie anteilsmäßig die Kosten für die medizinische Behandlung der Patienten gedeckt. Um möglichst sparsam mit den niederösterreichischen Gelder umzugehen wurden sämtliche Rechnungen welche Kosten ambulanter Behandlungen an tschechischen Patienten aufwiesen, zur Refundierung an die jeweils zuständige tschechische Krankenversicherung weitergeleitet. Dieses Vorgehen konnte ohne zusätzlichen Aufwand für die Patienten abgewickelt werden, da diese sämtliche Rechte zur weiterführenden Vorgehensweise mit der Rechnung an das Landesklinikum Gmünd abtraten, welches auch die verursachten Kosten vorschoss. Parallel zur Entscheidung, dass der NÖ Gesundheits- und Sozialfonds Finanzmittel zur Überbrückung des Projektes zur Verfügung stellen würde, initiierte Niederösterreich Gespräche mit

41


den tschechischen Nachbarregionen Südböhmen, Südmähren und Vysočina und um die weiterführende Kooperationen zwischen den Regionen zu besprechen. Dafür wurden mehrere Workshops organisiert, welche durch einen externen Moderator vorbereitet und begleitet wurden. Ziel dieser Workshopreihe war es, eine Entscheidung darüber zu finden, ob sich die weiterführende Kooperation auf die Zusammenarbeit im Rahmen von EUkofinanzierten Projekten beschränken sollte oder ob es nachhaltiger wäre, eine gemeinsame Geschäftsstelle oder gar das juristische Konstrukt eines Europäischen Verbundes Territorialer Zusammenarbeit (EVTZ) zu gründen um unter diesen Titeln gemeinsame Aktivitäten abzuwickeln. Im Rahmen des dritten Workshops Mitte Dezember wurde von den tschechischen Regionen kommuniziert, dass sie nicht den von Niederösterreich favorisierten Weg einer Geschäftsstellengründung folgen würden, sondern die Entwicklung der Kooperationen im Rahmen von gemeinsamen (teilweise EU-kofinanzierten) Projekten abwarten wollen. Außerdem wurden die Gespräche mit Südböhmens größter Krankenversicherung, der VZP, im Herbst erneut aufgenommen. Ziel dieser Gespräche ist es, eine langfristige Lösung zur Finanzierung der grenzüberschreitenden Versorgung zu finden. Im Rahmen des ersten Treffens wurde grundsätzlich Gesprächsbereitschaft signalisiert und der Vergleich der Tarife beider Länder vereinbart. Ein endgültiger Lösungsweg war zum Zeitpunkt der Erstellung des Evaluationsberichtes noch ausständig, weitere Gespräche wurden aber bereits terminisiert. Die Umsetzung des Pilotprojekts zeigt, dass die Überlegungen, die bisher nur auf dem Papier stattgefunden hatten, ohne Befürchtung in der Praxis umgesetzt werden können. Es wurde nachgewiesen, dass das Landesklinikum Gmünd imstande und bereit ist, tschechische Patienten zu versorgen und dass auf Seiten der tschechischen Patienten Interesse an diesen Leistungen besteht. Wir glauben, dass es gelingen wird, auch in den Fragen der Finanzierung dieser Leistungen eine Einigung zu erzielen und dass die im Rahmen des Pilotprojekts erprobten Aktivitäten zur alltäglichen Praxis werden können. Wir sind überzeugt, dass die Bürger sowie auch diese Region es verdienen würden. Wir glauben, dass unser Projekt gezeigt hat, dass die Gedanken der Zusammenarbeit und grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung sinnvoll und trotz der wirtschaftlichen und sprachlichen Barriere umsetzbar und tragfähig sind und zum Vorbild für weitere ähnliche Projekte oder Grenzregionen in der Europäischen Union werden können.

42


Evaluační zpráva Pilotní projekt

43


Impresum Držitel autorských práv, nakladatel, vydavatel a osoba odpovědná za obsah: NÖ Landeskliniken-Holding, A-3100 St. Pölten, Stattersdorfer Hauptstraße 6/C Jihočeské nemocnice a.s., B.Němcové 49/3, 37001 České Budějovice Tisk: Gugler GmbH

44


Obsah 1

Úvod

46

2

Výchozí situace přeshraniční spolupráce

46

2.1

Dosavadní spolupráce Jihočeského kraje a Dolního Rakouska

47

2.1.1 Healthregio

47

2.1.2 Healthacross

48

3

Projekt EU „HiP – Healthacross in Practice“

50

3.1

Projektoví partneři

50

3.2

Cíle projektu

50

3.3

Okolnosti projektu

51

3.4

Činnosti v rámci projektu

52

3.4.1 Zahajovací zasedání (kick off)

52

3.4.2 Zasedání řídicí skupiny

53

3.4.3 Analýza zainteresovaných stran

53

3.4.4 Práce s veřejností

54

3.4.5 Jazykové kurzy

56

3.4.6 Přeshraniční návštěvy zdravotnických zařízení

56

3.4.7 Studijní cesta do Norrbottenu (Švédsko)

57

3.5

58

Pilotní projekt

3.5.1 Obecný popis pilotního projektu

59

3.5.2 Přípravy a aktivity v rámci pilotního projektu

59

3.5.3 Evaluace pilotního projektu

65

Čeští pacienti podle věku

66

Čeští pacienti podle místa bydliště

67

Zdroje informací o přeshraniční zdravotní péči

67

Důvody ošetření na Zemské klinice Gmünd

68

Kulturní a jazykové problémy

69

Spokojenost s personálem

71

Celkový dojem ze Zemské kliniky Gmünd ve srovnání s českou zdravotní péčí

71

3.5.4 SWOT analýza pilotního projektu

74

3.5.5 Analýza rozdílných nákladů na poskytnutou péči

76

3.5.6 Shrnutí

78

4 4.1

Identifikace oblastí činnosti pro další přeshraniční spolupráci Cesty k zajištění dlouhodobé spolupráce

79 79

45


1 Úvod Od doby, kdy před 25 lety padla železná opona, srostly obě země v mnoha ohledech. S postupným otevíráním a vnitřní integrací Evropy dochází k propojování dalších a dalších oblastí, které dříve spadaly výlučně do kompetence jednotlivých členských států Evropské unie. Tento proces se přirozeně nevyhnul ani zdravotnictví a projevil se především v rozvíjení a rozšiřování možností, jak čerpat zdravotnické služby přeshraničně. Cílem projektu Healthacross in Practice po celou dobu jeho trvání bylo převést tyto možnosti do každodenní praxe. Evropská unie podporuje sbližování odlišných regionů přeshraničními iniciativami. A jsou to právě příhraniční regiony, kde se evropská myšlenka nejčastěji naplňuje v běžném životě.

2 Výchozí situace přeshraniční spolupráce Evropa má sloužit lidem a usnadňovat jim každodenní život. Úspěšný regionální rozvoj těží ve sjednocené Evropě značnou měrou ze spolupráce s partnery v sousedních příhraničních regionech. Je tomu tak i ve zdravotnickém sektoru. Právě v regionu Gmünd – České Velenice je patrné, jak může přeshraniční spolupráce usnadnit lidem každodenní život: Zemská klinika Gmünd se nachází přímo u hranic, naproti tomu na české straně je nejbližší vozidlo záchranné služby s lékařem vzdáleno 18 km, nejbližší nemocnice pak 60 km. Díky dvěma předchozím projektům už v tomto regionu byly položeny základy spolupráce v tomto jedinečném regionu: projekt „healthregio“ (2004–2006) inicioval první kroky s cílem umožnit v budoucnu obyvatelům regionu čerpat v praxi lůžkovou i ambulantní zdravotní péči přeshraničně, tedy na území sousedního státu. Projekt „healthacross – přeshraniční poskytování zdravotní péče mezi Jihočeským krajem a Dolním Rakouskem“ pak urovnal cestu k dlouhodobé přínosné spolupráci. K nejdůležitějším milníkům projektu patřilo strukturální srovnání a vypracování rejstříku služeb, vodítek pro další postup v projektovém regionu a studie proveditelnosti přeshraničního zdravotnického centra. Na základě výsledků těchto předchozích projektů se nyní v rámci navazujícího projektu „Healthacross in Practice“ mohlo pracovat na praktické realizaci přeshraničního poskytování zdravotní péče. Stěžejním tématem kooperace mezi Dolním Rakouskem a Jihočeským krajem byl především požadavek obyvatel v cílovém regionu Českovelenicka, aby byl zajištěn rychlý přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči v blízkosti místa bydliště. Náplní projektu „Healthacross in Practice“ byla praktická

realizace

přeshraničního

poskytování

zdravotní

péče.

Projekt

se

zabýval

problematikou spojenou s každodenní výměnou pacientů mezi Rakouskem a Českou republikou. V jeho průběhu bylo na Zemské klinice Gmünd ošetřeno více jak 100 českých pacientů. Při následné evaluaci byly analyzovány procesy a problematické oblasti a identifikována možná řešení pro dlouhodobou udržitelnost projektu.

46


2.1

Dosavadní spolupráce Jihočeského kraje a Dolního Rakouska

Projekt EU „Healthacross in Practice“ je pokračováním spolupráce mezi příhraničními regiony Dolního Rakouska (zejména Waldviertlem) a Jihočeským krajem, která začala už před několika lety.

2.1.1

Healthregio

Projekt „healthregio“ sloužil k navázání prvních kontaktů mezi Dolním Rakouskem a sousedními regiony a poprvé obrátil pozornost k tématu přeshraniční zdravotní péče. Projekt byl realizován v rámci programu pro regiony podél vnější hranice EU INTERREG IIIA v období červenec 2004 – prosinec 2006. Projektu se účastnily příhraniční regiony Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska. V rámci programu byly zúčastněné regiony poprvé konfrontovány se zdravotnickým sektorem na evropské úrovni, a vytvořily tak projekt, který představoval ‚best practice‘ pro celou EU. Cílem tohoto prvního projektu ve zdravotnictví mezi Dolním Rakouskem a Jihočeským krajem bylo, aby všichni obyvatelé příhraničního regionu mohli v budoucnu optimálně využívat všechny dostupné zdravotnické služby. Při tom bylo zohledněno mnoho různých aspektů, neboť přeshraniční poskytování zdravotní péče zahrnuje nejrůznější témata od právních a celních otázek, například v oblasti přeshraničního poskytování rychlé zdravotnické pomoci (při překračování státní hranice sanitkami), přes otázky vyúčtování zdravotních výkonů (nákladové rozdíly), až po dlouhodobé společné regionální strukturální plánování ve zdravotnictví. Projekt „healthregio“ sloužil k identifikaci zdrojů, potenciálu, ale i rozdílů obou systémů zdravotní péče. Díky této analýze mohly být navrženy takové úpravy obou systémů, které časem umožnily např. právě přeshraniční využívání zdravotnické infrastruktury nebo bezproblémový transfer know-how. Stěžejními tématy tohoto přeshraničního projektu byly legislativní změny, požadavek na určité úpravy v národních systémech zdravotní péče, získání statistických srovnávacích dat z regionů, analýza

mobility

pacientů

a

zdravotnických

pracovníků

a

vzdělávání

a

kvalifikace

zdravotnických pracovníků. Východiskem projektu byla rozsáhlá analýza odvětví za účelem shromáždění demografických, sociálně-ekonomických a dalších, pro zdravotnictví relevantních dat. Na základě těchto dat byla expertním týmem vypracována doporučení pro další postup a koncepce s prvními konkrétními realizačními kroky. Propojením

veškerých

relevantních

aktérů

a

nositelů rozhodovacích

pravomocí

ze

zdravotnického sektoru se projekt „healthregio“ pokoušel nově definovat zdravotnický sektor v příhraničním regionu Rakousko – Česká republika – Slovensko – Maďarsko a vyvolat dlouhodobě urdržitelný, pozitivní vývoj na regionální úrovni.

47


Cílovou skupinou byli nositelé rozhodovacích pravomocí z oblasti politiky a ekonomiky, poskytovatelé zdravotnických služeb (malé a střední podniky), spotřebitelé i zaměstnanci ve zdravotnickém a wellness sektoru.

2.1.2

2

Healthacross

Nynějšímu projektu „Healthacross in Practice“ předcházel rovněž projekt EU „healthacross“. Potřeba spolupráce se v pohraničí projevuje obzvláště výrazně v „rozděleném“ městě Gmünd / České Velenice. Na české straně jsou zdravotnické kapacity v blízkosti hranic dostupné ve větší vzdálenosti, než je to na rakouské straně. Nejbližší vůz zdravotnické záchranné služby se nachází v 18 km vzdáleném Suchdole nad Lužnicí, nejbližší nemocnice pak v cca 60 km vzdálených Českých Budějovicích či Jindřichově Hradci. Důsledkem může být delší reakční doba v případech, které vyžadují akutní péči. Pouhých několik set metrů za hranicemi se přitom nachází Zemská klinika Gmünd (Landesklinikum Gmünd).

Zdroj: Geomarketing GmbH, St. Pölten

2

Srov. www.healthregio.net; přístup dne 12. 8. 2013

48


Aby mohli všichni obyvatelé příhraničního regionu na pomezí Dolního Rakouska a Jihočeského kraje v budoucnu optimálně využívat zdravotnické služby, byl realizován projekt „healthacross“. Jednalo se o první rozsáhle pojatý projekt přeshraniční spolupráce mezi starým a novým členským státem EU v oblasti zdravotnictví, a tím i o modelový příklad pro jiné příhraniční regiony. Jak už bylo řečeno dříve, přeshraniční poskytování zdravotní péče a s tím související spolupráce ve zdravotnickém sektoru zahrnuje množství témat: počínaje právními a celněprávními otázkami například v oblasti přeshraničního poskytování rychlé zdravotnické pomoci (výjezd sanitky přes státní hranici) přes otázky vyúčtování zdravotních výkonů (rozdílná výše nákladů) až po dlouhodobé společné regionální strukturální plánování ve zdravotnictví na území projektového regionu (za účelem zvyšování efektivity a úspory nákladů). Mimořádně naléhavou otázku představuje v kontextu EU financovatelnost zdravotnických služeb mezi členskými státy se značně rozdílnou úrovní mezd a výší nákladů. V rámci projektu „healthacross“ byly pro všechny tyto otázky vypracovány návrhy řešení, a to ustavením pracovních skupin ke specifickým tématům, sběrem a vyhodnocováním datového materiálu, zapojením odborníků i analýzou zkušeností a koncepcí řešení z podobných kooperačních projektů v Evropské unii (EU). V průběhu dva roky trvajícího projektu byly vypracovány následující zprávy odborníků: Report I: Vodítka pro přeshraniční poskytování zdravotní péče V této rozsáhlé zprávě byl popsán rakouský a český systém zdravotní péče a zpráva se rovněž podrobně věnovala zdravotní péči v regionech obou projektových partnerů, tedy v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku. Po posouzení již existujících přeshraničních spoluprací vznikla analýza příležitostí a výzev zdravotnické spolupráce v projektovém regionu. Report II: Studie proveditelnosti přeshraniční spolupráce v oblasti lůžkové a ambulantní zdravotní péče v regionu Gmünd – České Velenice Druhá komplexní zpráva ve formě studie proveditelnosti zjišťovala, jaké formy spolupráce (využití již existujících institucí oproti založení přeshraničního zdravotnického centra) lze ve spolupráci Jihočeského kraje a Dolního Rakouska realizovat. Za tímto účelem byly analyzovány již existující přeshraniční kooperace v Evropě a jejich přenositelnost do projektového regionu. Závěrem byl navržen optimální způsob řešení. V této souvislosti byly možnosti přeshraniční spolupráce podrobněji zkoumány i z právního hlediska: možnost uzavírat dílčí smlouvy a založení evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS).

49


3 Projekt EU „HiP – Healthacross in Practice“ V rámci

výše

uvedených

projektů

byly

učiněny

první

podstatné

kroky

směřující

k přeshraničnímu poskytování zdravotní péče. Poté, co byly rámcově vyjasněny právní a organizační podmínky, mohli být v průběhu projektu „Healthacross in Practice“ přeshraničně ošetřeni první pacienti. Na Zemské klinice Gmünd tak byla více než 100 českých pacientů poskytnuta komplexní ambulantní zdravotní péče. Při následné evaluaci projektu byly analyzovány procesy a problematické oblasti a identifikována možná řešení pro dlouhodobou udržitelnost projektu.

3.1

Projektoví partneři

Oficiálním projektovým partnerem byl na dolnorakouské straně Dolnorakouský holding zemských klinik (NÖ Landeskliniken-Holding) a na jihočeské straně společnost Jihočeské nemocnice, a.s. Protože pilotní projekt ošetřování českých pacientů probíhal na Zemské klinice Gmünd, byla podstatným předpokladem pro zdar projektového záměru úzká spolupráce s vedením a týmem kliniky. Do projektu se aktivně zapojili i lékaři z oblasti Českovelenicka a také zástupci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (ZZS JČK).

3.2

Cíle projektu

Na dvouletou dobu trvání projektu byly stanoveny následující cíle: •

zajištění rovnosti příležitostí v přístupu ke zdravotnickým službám prostřednictvím úzké spolupráce zdravotnických zařízení v projektovém regionu Dolní Rakousko – Waldviertel a Jihočeský kraj

•

zlepšení kvality života a životních podmínek obyvatel a přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči

•

pozitivní efekty v ekonomice regionu

•

optimální využívání synergií a zdrojů

•

cílené informování obyvatelstva o možnosti využívat zdravotnické služby na druhé straně hranic

•

vyprofilování regionu České Velenice – Gmünd jako modelového evropského regionu pro oblast přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví

50

•

evaluace zkušební fáze přeshraniční výměny pacientů

•

vybudování dlouhodobé, meziregionální spolupráce ve zdravotnictví


3.3

Okolnosti projektu

Projekt EU „Healthacross in Practice“ ovlivňovaly mnohostranné okolnosti. Jedním faktorem bylo jasné geografické vymezení: čeští pacienti byli ošetřováni pouze v ambulancích Zemské kliniky Gmünd, na české straně proto spádovou oblast tvořily příhraniční regiony kolem obcí České Velenice, Horní Stropnice a Suchdol nad Lužnicí.

Zdroj: maps.google.com

Analýza původu pacientů ukázala, že téměř 80 % českých pacientů ošetřených na Zemské klinice Gmünd pocházelo z Českých Velenic. To lze odůvodnit polohou Gmündu bezprostředně na hranicích a snadnou dostupností nemocnice. Kromě geografických faktorů ovlivňovaly projekt ještě další okolnosti. Na úspěchu projektu se po celou dobu trvání podstatně podíleli lékaři v soukromých praxích na české straně. Příslušné počty pacientů mohly být totiž dosaženy pouze v případě, že praktičtí lékaři, kteří představují první místo, kam se pacienti obrací v případě zdravotních potíží, odešlou pacienty k dalšímu ošetření a vyšetření na Zemskou kliniku Gmünd.

51


Kromě českých lékařů bylo pro úspěch projektu samozřejmě rozhodující i pozitivní přijetí pacientů rakouským nemocničním personálem. Pouze pokud se pacienti budou cítit dobře přijati a pochopeni, budou v pozitivním smyslu vyprávět svým známým a příbuzným. Důležitý faktor představovali starostové a další političtí představitelé, resp. tvůrci veřejného mínění v jednotlivých obcích. Pouze pokud bude převládat pozitivní postoj k projektu, povzbudí to obyvatele, aby kvůli ošetření v nemocnici překročili státní hranici. K dalším významným faktorům ovlivňujícím projekt „Healthacross in Practice“ patřily české zdravotní pojišťovny, které hrají podstatnou roli při financování zdravotní péče, a česká zdravotnická záchranná služba, která potřebuje v rámci poskytování neodkladné akutní péče nejen v rámci projektu, ale i z pohledu dlouhodobého řešení, fungovat přeshraničně.

3.4

Činnosti v rámci projektu

Než lze v rámci projektu EU zahájit obsahovou práci, je potřeba dlouhé přípravné období. Během tohoto přípravného období byla definována obsahová náplň projektu a jednotlivé pracovní celky a kroky, bylo vyjasněno financování ze strany jednotlivých partnerů a připravena rozsáhlá žádost o podporu projektu. Aby mohly být tyto přípravné práce provedeny co možná nejprecizněji, uskutečnilo se několik schůzek vedoucího (Dolnorakouský holding zemských klinik) a projektového partnera (Jihočeské nemocnice, a.s.). Poté, co byl projekt potvrzen a oficiálně schválen všemi grémii, byl 1. ledna 2012 oficiálně zahájen.

3.4.1

Zahajovací zasedání (kick off)

Za účelem oficiálního spuštění projektu a posílení pocitu sounáležitosti se 8. března 2012 konalo velké zahajovací zasedání za účasti všech osob a subjektů, které se na projektu následně měly podílet. Zasedání se uskutečnilo odpoledne na Zemské klinice Gmünd. Při ohlédnutí za již dokončeným projektem EU „healthacross“ byly zmíněny i vyhlídky do budoucna v souvislosti s projektem Healthacross in Practice a očekávanými aktivitami. Mezi 140 účastníky akce byli, kromě projektových partnerů a politických představitelů z Jihočeského kraje a Dolního Rakouska, také mnozí zaměstnanci Zemské kliniky Gmünd, zástupci českých praktických lékařů z cílové oblasti a představitelé místních záchranných služeb.

52


V návaznosti na oficiální program se zájemci z řad účastníků zahajovacího zasedání mohli zúčastnit prohlídky Zemské kliniky Gmünd s průvodcem. Tato prohlídka proběhla, stejně jako celé zasedání, v německém i českém jazyce.

3.4.2

Zasedání řídicí skupiny

Aby byly průběžně zajištěny operativní i strategické záležitosti projektu a neustálá osobní výměna informací mezi aktéry, byly pořádány pravidelné schůzky projektových partnerů. Ty se konaly převážně na Zemské klinice Gmünd, protože se zde následně měl uskutečnit pilotní projekt spočívající v ambulantním ošetřování českých pacientů.

3.4.3

Analýza zainteresovaných stran

V souvislosti s jedním ze zasedání řídicí skupiny byla na počátku projektu provedena i analýza zainteresovaných subjektů (stakeholders). Jako strany zainteresované na projektu byly definovány následující skupiny osob:

53


Zdroj: vlastní dílo

Tato analýza umožnila projektovým partnerům získat nejrozsáhlejší možný přehled o osobách a institucích, kterých se projekt bude v následujících dvou letech týkat.

3.4.4

Práce s veřejností

Za účelem transparentní prezentace projektu na veřejnosti, a také aby byly splněny podmínky EU pro kofinancované projekty, byla hned při zahájení projektu vydána informační brožura a zřízeny webové stránky.

3.4.4.1 Informační brožura projektu Informační brožura projektu podává stručný přehled o pozadí, cílech a obsahové náplni projektu. V souladu s podmínkami EU byl publikován vícejazyčně, a to v němčině, angličtině a češtině. Brožura byla po celou dobu projektu zájemcům bezplatně k dispozici a byl distribuován při veškerých akcích. Kromě toho byla zaslána praktickým lékařům v jihočeském příhraničním regionu a poskytnuta k volnému odběru na informačním stánku na Zemské klinice Gmünd.

54


Zdroj: Dolnorakouský holding zemských klinik

3.4.4.2 Webové stránky projektu Aby byl umožněn kontinuální přístup veřejnosti k aktuálním informacím o projektu, byly vytvořeny webové stránky s obecnými informacemi o projektu, ale i aktuálními informacemi o pořádaných akcích a pokroku. Webové stránky zajistí i po skončení projektu trvalou dostupnost všech informací.

3.4.4.3 Účast na akcích a konferencích Kromě již zmíněných opatření týkajících se práce s širokou veřejností, bylo k propagaci projektu, diskusi a zdůraznění důležitosti a nezbytnosti přeshraničního poskytování zdravotní péče využito množství akcí v Rakousku a České republice, ale i na evropské úrovni (např. v Bruselu). Projekt byl prezentován v rámci Open Days formou workshopu s jinými evropskými regiony a vybrán Evropskou komisí jako jeden ze čtyř příkladů nejlepší praxe v oblasti „Sociální koheze“. Byl rovněž základem několika pravidelných zasedání pracovní skupiny EUREGHA (European Regional and Local Health Authorities) věnující se přeshraniční spolupráci

55


nemocnic. Projekt byl prezentován také v rámci 2. Německo-české akademie příhraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v německém Meissenu. Kromě výše uvedených hlavních činností v rámci práce s veřejností byla o pokroku projektu „Healthacross in Practice“ pravidelně informována i regionální média (noviny, televize a rozhlas) a byly o něm publikovány články. Několik reportáží bylo odvysíláno na celostátní České televizi i na lokálním rádiu Český rozhlas – stanice České Budějovice. Také tímto způsobem se dařilo pravidelně předávat informace a komunikovat s veřejností.

3.4.5

Jazykové kurzy

Již v rámci projektu „healthacross“ byly zaměstnancům Zemské kliniky Gmünd nabízeny jazykové kurzy. Vzhledem ke kladné odezvě a vysoké poptávce po dalších kurzech byla tato nabídka zahrnuta i do náplně projektu „Healthacross in Practice“. Navštěvovat jazykový kurs měli možnost zaměstnanci Zemské kliniky Gmünd, ale nově i zaměstnanci nemocnic na jihočeské straně a pracovníci záchranných služeb. Získání základních znalostí českého, resp. německého jazyka představuje podstatný faktor úspěchu při přeshraničním poskytování zdravotní péče. Celý program byl účastníky jazykových kurzů velmi kladně hodnocen a na řadě míst budou kurzy pokračovat i po skončení projektu.

3.4.6

Přeshraniční návštěvy zdravotnických zařízení

Za účelem seznámení se se zdravotnickými zařízeními a s jejich pracovními postupy byly v rámci projektu projektovými partnery dohodnuty a zrealizovány vzájemné návštěvy zdravotnických zařízení. Na jaře 2012 se tak uskutečnila exkurze do Nemocnice Prachatice s cílem seznámit se s procesy v české nemocnici a identifikovat rozdíly. Cílem této exkurze bylo poznat postupy v nemocnici tak, jak je běžně vnímá český pacient, a udělat v případě potřeby úpravy na Zemské klinice Gmünd. Kromě toho se diskutovalo o možnostech následné péče na české straně. Mimořádnou výzvu představuje management propouštění pacientů. Zde je třeba rozšířit již existující interní zemskou síť na český příhraniční region, aby bylo možné i tam dosáhnout co možná nejlepšího propojení ku prospěchu pacientů. Následně se uskutečnila exkurze pracovníků z jihočeských nemocnic do Zemské kliniky v Hornu s cílem porovnat postupy v rakouském zařízení s českými, vyměnit si zkušenosti a konzultovat některé konkrétní otázky a témata.

56


3.4.7

Studijní cesta do Norrbottenu (Švédsko)

Kromě rozvoje a realizace možností kooperace při přeshraničním poskytování zdravotní péče mezi Dolním Rakouskem a Jihočeským krajem bylo dalším cílem projektu „healthacross in practice“ poznat evropské regiony s podobnými výzvami a cíli. Z tohoto důvodu byl už na jaře 2012 navázán kontakt se švédským regionem Norrbotten. Norrbotten vybudoval v uplynulých letech úzkou spolupráci se sousedním finským regionem Laponsko s cílem nabízet v této mimořádně řídce osídlené oblasti zdravotní péči přeshraničně, aby bylo možné obyvatele ošetřovat co nejméně komplikovaně a co možná nejblíže místu bydliště. První den cesty byl věnován zejména přeshraniční spolupráci při poskytování zdravotní péče obyvatelstvu. Prezentována byla mj. kooperace finské a švédské záchranné služby a dalekosáhlé využívání telemedicíny a elektronického zdravotnictví, díky čemuž lze dobře překonat dlouhé vzdálenosti mezi bydlištěm pacienta a nemocnicí, resp. poliklinikou. Den byl uzavřen návštěvou polikliniky Övertorneå (Švédsko). Zde bylo ukázáno uplatnění telemedicíny v praxi a představena konkrétní spolupráce se zdravotnickým centrem Pello ve Finsku.

Druhý den byla na programu prohlídka kliniky Sunderby, ústřední nemocnice regionu Norrbotten. Nemocnice byla otevřena v roce 1999 (naopak byly uzavřeny nemocnice Luleå a Boden) a disponuje více než 385 lůžky. Také zde bylo problémem elektronické vedení

57


zdravotnické dokumentace, propojení s jinými nemocnicemi či zdravotnickými zařízeními a plánované rozšíření nemocnice. Kromě programu prohlídky měli účastníci z Dolního Rakouska a Jihočeského kraje možnost seznámit se se zastupitelkou regionu Norrbotten Agnetou Grandström a vedoucím Úřadu zdravotnictví.

Fakta o regionu Norrbotten: Rozloha: 92.257 m² 250.000 obyvatel (z toho 200.000 žije na pobřeží) 5 nemocnic 32 (ambulantních) poliklinik 20–25 % lékařů pochází ze zahraničí 2 vrtulníky

3.5

Pilotní projekt

Jak již bylo zmíněno, pilotní projekt ošetřování českých pacientů na Zemské klinice Gmünd představuje podstatnou část přeshraničního projektu „Healthacross in Practice“. Jeho hlavním cílem bylo prokázat, že přeshraniční poskytování zdravotní péče českým pacientům na Zemské klinice Gmünd je skutečně možné, a to bez větších komplikací a nákladů.

58


3.5.1

Obecný popis pilotního projektu

Obsahovou náplní pilotního projektu bylo umožnit českým pacientům z příhraničního regionu co možná nejjednodušší přístup ke zdravotní péči na Zemské klinice Gmünd. Cílem bylo ambulantně ošetřit během stanoveného období, 25. února 2013 až 31. května 2013, více než 100 pacientů. V akutních případech byla umožněna i hospitalizace, protože ji bylo možné vyjednat mimo pilotní projekt. Podstatným předpokladem úspěšné realizace pilotního projektu bylo, že od českých pacientů nebude vybírána žádná spoluúčast. Všechny vzniklé náklady měly být hrazeny buď ze zdravotního pojištění pacientů, nebo z rozpočtu projektu. Další finanční zátěž pro pacienty, ale i pro Zemskou kliniku Gmünd, byla jasně vyloučena.

Zdroj: Zemská klinika Gmünd – „1. česká akutní pacientka“

3.5.2

Přípravy a aktivity v rámci pilotního projektu

Než byl v únoru 2013 spuštěn pilotní projekt, bylo nutné vykonat řadu přípravných prací. Ty zahrnovaly různé aktivity od koordinačního zasedání projektových partnerů, Zemské kliniky Gmünd a soukromých praktických lékařů z českého příhraničí, až po jednání s českými zdravotními pojišťovnami, stanovení spektra poskytovaných zdravotních výkonů a rozsáhlou práci s veřejností. Kromě různých dohod a definic bylo také nezbytné dát k dispozici množství dokumentů, jako jsou formuláře o poučení pacienta a prohlášení pacienta o souhlasu se zpracováním osobních údajů v českém jazyce, který byly zpracovány speciálně pro účely projektu.

59


Jak se později ukázalo, byla tato bezmála roční přípravná práce nezbytná a podílela se podstatnou měrou na úspěchu pilotního projektu. V následujících bodech budou podrobněji popsány jednotlivé přípravné úkoly.

3.5.2.1 Stanovení financování Jednou z prvních otázek, se kterou se museli projektoví partneři vypořádat, bylo financování zdravotní péče poskytnuté českým pacientům. Primárním cílem obou projektových partnerů bylo využít projekt k zajištění dlouhodobého a trvale udržitelného financování přeshraniční zdravotní péče v regionu Jihočeský kraj – Dolní Rakousko. Z tohoto důvodu byl na jaře 2012 za podpory českých partnerů navázán první kontakt s českými zdravotními pojišťovnami. První schůzka s českými zdravotními pojišťovnami se uskutečnila v červnu 2012 v prostorách Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Po stručném představení pilotního projektu a jeho konkrétních cílů poukázaly zdravotní pojišťovny na stávající právní možnosti přeshraničního poskytování zdravotní péče. Protože tento stávající rámec na první pohled nenabízel možnosti, jak vyhovět požadavkům pilotního projektu, nepodařilo se během prvního jednání dosáhnout jakékoliv dohody o financování projektu. Bylo dohodnuto, že budou do příští schůzky zváženy možnosti a alternativy a poté se o nich bude společně dále diskutovat.

Druhé setkání projektových partnerů a českých zdravotních pojišťoven se uskutečnilo počátkem srpna 2012 v Praze. Za účelem omezení rozsahu lékařských ošetření pro další diskuse bylo rozhodnuto, že se pilotní projekt bude soustřeďovat na ambulantní ošetření, protože zde byla očekávána nejvyšší přidaná hodnota. České zdravotní pojišťovny však ani v rámci druhého zasedání neprojevovaly velkou vstřícnost – opakovaně poukazovaly na důvody v pozadí a překážky přeshraničního poskytování zdravotní péče. Vzhledem k cenovým a mzdovým

60


rozdílům mezi Rakouskem a Českou republikou bylo kvůli vyšším sazbám v Dolním Rakousku odmítnuto využití formuláře E112 v pilotním projektu. Tento formulář opravňuje občany v zákonem (a evropskou legislativou) vymezených situacích čerpat zdravotní péči v zahraničí. Vzhledem k tomu, se ani během druhého kola jednání s českými zdravotními pojišťovnami nepodařilo najít řešení akceptovatelné pro všechny zúčastněné, dohodli se projektoví partneři na jiném řešení financování – aniž by usilovali o přímou účast českých zdravotních pojišťoven. Po zvážení alternativ a několika interních úvahách bylo dohodnuto, že český projektový partner, Jihočeské nemocnice, a.s., uhradí náklady na ošetření přibližně 100 plánovaných pacientů z průběžného rozpočtu projektu. Tato nabídka byla všemi účastníky přijata. Pro hladký průběh bylo sjednáno, že Zemská klinika Gmünd bude faktury za ošetření jednotlivých pacientů posílat souhrnně jednou za týden přímo společnosti Jihočeské nemocnice, a.s. Faktury musely odpovídat předpisům Dolnorakouského holdingu zemských klinik, ale také společnosti Jihočeské nemocnice, a.s. Kromě toho byla k jednotlivým fakturám přiložena lékařská zpráva (v němčině a češtině) a doporučení ohledně další léčby. Lékařskou zprávu, včetně doporučení stran další léčby, dostal v návaznosti na své ošetření rovněž pacient, resp. mu tyto dokumenty byly předány prostřednictvím jeho praktického lékaře. Aby finanční zátěž pro společnost Jihočeské nemocnice, a.s. nepřesáhla únosnou míru, bylo sjednáno, že česká strana vyhradí na přeshraniční ošetření českých pacientů rozpočet ve výši 15.000 eur. To mělo umožnit ošetření plánovaného počtu pacientů (100). Pacienty ošetřené nad tento finanční rámec a případné hospitalizace, na které se nevztahoval projekt, se zavázal hradit Dolnorakouský holding zemských klinik. Ošetření pacientů, kteří vyhledali Zemskou kliniku Gmünd v akutním případě ve smyslu evropské judikatury, nemělo být a nebylo financováno z prostředků projektu, ale – tak jak je obvyklé – prostřednictvím Evropského průkazu zdravotního pojištění.

3.5.2.2 Stanovení spektra zdravotních výkonů Před zahájením pilotního projektu se uskutečnilo několik schůzek projektových partnerů, lékařů ze Zemské kliniky Gmünd a budoucích odesílajících lékařů z České republiky za účelem definování rozumného, na obou stranách obhajitelného a realizovatelného spektra zdravotních výkonů. Byly stanoveny diagnózy a zdravotní výkony, které měly být v rámci pilotního projektu nabízeny ambulantně. Při výběru diagnóz a zdravotních výkonů byla zohledněna vyváženost, skutečná potřeba poskytování dané léčby a adekvátnost finančního rámce, aby se s vyčleněným rozpočtem projektu vystačilo co možná nejdéle. Diagnózy byly voleny zejména dle doporučení praktických lékařů, dle jejich znalosti potřeb místních pacientů a s ohledem na možnosti Zemské kliniky v Gmündu.

61


Byl sestaven následující seznam zdravotních výkonů poskytovaných v rámci pilotního projektu: •

Obliterace křečových žil

•

Infiltrace (lokální léčba bolesti pohybového aparátu)

•

Odstraňování malých nádorů

•

Diagnostika žilních onemocnění

•

Diagnostika periferních arteriálních onemocnění

•

Spirometrie (funkční vyšetření plic)

•

Gastroskopické vyšetření žaludečních potíží

•

Vyšetření střevních potíží pomocí kolonoskopie

•

Ošetření malých ran

•

Podezření na nedostatečnou nebo nadměrnou funkci štítné žlázy / určení parametrů funkce štítné žlázy

•

Chirurgické ošetření zarůstajícího nehtu na prstu na noze, resp. na ruce

•

Vyšetření poruch rytmu dlouhodobou monitorací EKG (Holter)

•

Vyšetření krevního tlaku dlouhodobým měřením

•

Další vyšetření srdečních potíží pomocí ergometrie (zátěžové EKG)

•

Diagnostika velkých krčních cév – vyloučení stenózy

•

Ošetření zlomeniny sádrovým obvazem

Cílem bylo naplánovat poskytování výše uvedených zdravotních výkonů v rámci pilotního projektu tak, aby plánovatelné výkony byly poskytovány ve vyhrazených ordinačních hodinách chirurgické, ortopedické a interní ambulance. Speciálně pro ošetření českých pacientů byly vyhrazeny níže uvedené ordinační hodiny. V těchto vyhrazených hodinách byl pacientům v drtivé většině případů k dispozici česky mluvící personál. Akutní případy byly samozřejmě ošetřeny vždy i mimo vyhrazené hodiny.

Ambulance

Ordinační den

Ordinační hodiny

Chirurgická ambulance

Středa

12:00 – 13:30

Ortopedická ambulance

Středa

9:00 – 11:00

Interní ambulance

Středa

9:00 – 11:00

3.5.2.3 Vymezení a zajištění odesílání pacientů Pro pilotní projekt bylo na základě dohody projektových partnerů stanoveno spektrum zdravotních výkonů. Kvůli financování z prostředků projektu nebylo během časově omezené

62


doby trvání pilotního projektu možné rozšířit ošetřování českých pacientů na delší období, resp. zahrnout do portfolia i výkony lůžkové péče. V rámci příprav projektu – ale i v jeho průběhu – bylo nutné si položit otázku jak odlišit ambulantní výkony, které mají být financovány z prostředků projektu, od zdravotní péče poskytované v akutních případech. V rámci EU zásadně platí, že akutní případy musejí být v nemocnici ošetřeny kdykoli, resp. v případě, že je nutná hospitalizace, musí být zajištěno prvotní ošetření až do doby, než bude pacient ve stabilizovaném stavu schopen převozu do nemocnice v jeho domovském členském státě. Tyto akutní zdravotní výkony lze na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění vyúčtovat přímo se zdravotní pojišťovnou příslušného pacienta. Sjednané spektrum zdravotních výkonů obsahovalo výkony z oboru chirurgie, ortopedie a interní medicíny, které měly být prováděny plánovaně, tzn. v předem dohodnutém termínu. Na dobu trvání pilotního projektu byl dohodnut následující průběh ambulantního ošetření na Zemské klinice Gmünd: Český pacient vyhledal svého praktického lékaře tak, jak byl zvyklý. Pokud lékař zjistil, že je nutné ambulantní ošetření, které lze provést na Zemské klinice Gmünd, a pacient s tímto ošetřením souhlasil, sjednal přímo s klinikou termín vyšetření, resp. ošetření. Odesílající lékař poskytl klinice při telefonickém sjednávání termínu standardní informace o potížích pacienta, takže personál nemocnice byl na návštěvu pacienta optimálně připraven. V návaznosti na ambulantní ošetření na Zemské klinice Gmünd byla vyhotovena lékařská zpráva včetně doporučené další léčby a společně s nálezy – vždy v českém překladu – zaslána českému praktickému lékaři. Pokud si pacient počkal na překlad lékařské zprávy přímo na místě, mohl si ji odnést domů hned po ošetření.

3.5.2.4 Komunikace a informování Za účelem informování lékařů v soukromých praxích i obyvatel a seznámení veřejnosti s možností nechat se ošetřit v sousední zemi se počátkem roku 2013 uskutečnily četné informativní akce. Český projektový partner navázal kontakt s praktickými lékaři na české straně a informoval je o plánovaných možnostech léčby. Byla vedena jednání s celkem 12 praktickými lékaři v soukromých praxích, přičemž čtyři z nich nakonec vyjádřili ochotu úzce spolupracovat v rámci pilotního projektu. Aby i široká veřejnost získala co možná nejpodrobnější informace o možnosti ošetření na Zemské klinice Gmünd, byly publikovány články v novinách a v Českých Velenicích distribuovány letáky.

63


Kromě toho se na české straně uskutečnilo několik informačních akcí, které byly hojně navštíveny místními obyvateli: •

12. 2. 2013

Horní Stropnice

•

6. 3. 2013

České Velenice

•

13. 3. 2013

Suchdol nad Lužnicí

Zdroj: Archiv projektového partner - foto z informačního meetingu s občany v Českých Velenicích z 6.3.2013

Tři výše uvedené akce byly uspořádány a propagovány za aktivní podpory českého projektového partnera a lékařů v soukromých praxích, kteří se podíleli na projektu. Ohlasy účastníků byly mimořádně pozitivní, mnoho lidí dalo najevo velký zájem a vyjádřilo požadavek, aby byly hranice zcela otevřené i v oblasti poskytování zdravotní péče. Záměr přivítali také přítomní starostové, resp. členové zastupitelstev a vyjádřili projektu plnou podporu. O medializaci pilotního projektu projevili zájem i Český rozhlas České Budějovice a posléze regionální i Česká televize. Kromě těchto akcí na české straně se 11. 3. 2013 konalo informativní setkání s občany v Gmündu, jehož cílem bylo poskytnout stejné informace i zájemcům z řad dolnorakouských obyvatel. V rámci okresního shromáždění členů lékařské komory pak byli 29. 1. 2013 o plánovaném pilotním projektu informováni i rakouští praktičtí lékaři.

64


23. 2. 2013 byl projekt prezentován v rámci dne otevřených dveří na Zemské klinice Gmünd. Kromě toho měli zájemci možnost si prohlédnout kliniku a prostory ambulancí. Na všech akcích byla distribuována základní brožura s informacemi o projektu a brožura „Zemská klinika Gmünd se otevírá českým pacientům“, takže si návštěvníci mohli odnést informace o pilotním projektu domů.

Zdroj: Dolnorakouský holding zemských klinik

3.5.3

Evaluace pilotního projektu

Projektoví partneři se dohodli na rozsáhlé evaluaci pilotního projektu, aby bylo možné ověřit jeho úspěšnost i úspěšnost rozsáhlých přípravných prací a získat výchozí informace pro rozhodování o dalším postupu. Tato evaluace zohledňovala i hodnocení z hlediska pacientů a poznatky lékařů, a to jak těch praktických na české straně, tak i těch rakouských na Zemské klinice Gmünd. Kromě toho reprodukují následující kapitoly i poznatky získané projektovými partnery.

65


3.5.3.1 Evaluace – z hlediska pacienta Po skončení pilotní fáze, během níž bylo na Zemské klinice Gmünd ambulantně ošetřeno více než 100 českých pacientů, byla na základě dotazníků rozdávaných při ošetření zjišťována spokojenost pacientů. Pomocí 81 odevzdaných dotazníků s 20 otázkami byly mezi českými pacienty zjištěny demografické údaje i jejich spokojenost s ošetřením a přístupem personálu, případně byly evidovány jejich připomínky. V následujícím textu jsou podrobněji popsány a graficky znázorněny vybrané otázky. Ačkoliv dotazníky v součtu vyplnilo 81 respondentů, ne všichni uvedli své odpovědi u každé otázky, nebo naopak, u některých otázek byla možnost zvolit více odpovědí – celkové počty odpovědí (N) se tak mohou u jednotlivých otázek lišit.

Čeští pacienti podle věku Pokud jde o pohlaví, bylo složení pacientů ve fázi pilotního projektu přibližně rovnoměrné. Věková struktura ambulantně ošetřených pacientů byla následující: cca 40 % pacientů spadalo do věkové kategorie „41–60 let“ a „starší než 60 let“, tzn. tyto věkové kategorie byly zastoupeny nejvíce. 13 % pacientů bylo ve věku 26–40 let, 9 % pacientů pak 15–25 let. Ve věkové kategorii „mladší než 15 let“ využil nabízených služeb pouze jeden pacient. (Zde je třeba poznamenat, že na Zemské klinice Gmünd není dětské a dorostové oddělení, resp. ambulance, a pacienti nižšího věku proto nepatřili k cílové skupině projektu.)

Čeští pacienti podle věku 1%

n (pacient) = 78

9% 13%

38%

39%

mladší 15 let

15–25

26–40

41–60

starší 60 let

Věková struktura pacientů potvrzovala všeobecný trend, že s rostoucím věkem jsou více využívány specializované medicínské služby.

66


Čeští pacienti podle místa bydliště Ze 77 odpovědí týkajících se místa bydliště vyplývá, že většina pacientů (cca 80 %) pocházela z Českých Velenic a okolí. Jen ojediněle využili nabídku ošetření na Zemské klinice Gmünd pacienti s bydlištěm v obcích Nové Hrady, Suchdol nad Lužnicí a Třeboň.

Čeští pacienti podle místa bydliště 7%

4%

n (pacient) = 77

9%

1%

79%

Nové Hrady

Suchdol

Třeboň

České Velenice

jiná oblast

Kromě toho bylo zjišťováno, jak se pacienti na Zemskou kliniku Gmünd dostali. Téměř tři čtvrtiny pacientů uvedly, že na Zemskou kliniku Gmünd přijely soukromým osobním vozem. Zbytek pacientů udával ostatní dopravní prostředky, záchrannou službu neuvedl v rámci dotazování žádný pacient. Ze zkušeností získaných v rámci projektu je však známo, že v ojedinělých případech přivezla pacienty přímo na Zemskou kliniku Gmünd česká zdravotnická záchranná služba. To při osobním setkání potvrdil i vedoucí jihočeského zdravotnického operačního střediska.

Zdroje informací o přeshraniční zdravotní péči Odpovědi na otázku „Jak jste se dozvěděl(a), že je nyní možné ošetřit české pacienty na Zemské klinice Gmünd?“ jsou níže graficky znázorněny. Zde je nutno zohlednit, že bylo možné zvolit i více odpovědí, což vedlo k získání celkem 121 údajů. Většina pacientů se o možnosti nechat se ošetřit na Zemské klinice Gmünd dozvěděla od svého praktického lékaře. Dalším významným zdrojem informací byla média (12 %) a různé informační akce (17 %). Větší informovanosti o projektu mezi českým obyvatelstvem napomohl i den otevřených dveří. Uvádění informačních akcí jako zdroje informací významně korelovalo s věkovou kategorií 40– 60 let. To ukazuje, že z uspořádaných akcí profitovala zejména tato věková skupina.

67


Zdroj informací (Bylo možné zvolit více možností) n (pacient) = 80

7% 2% 17% 55%

7% 12%

praktický lékař

média

osobní doporučení

informativní setkání

den otevřených dveří

jiný

Důvody ošetření na Zemské klinice Gmünd V rámci dotazování na důvod využití služeb Zemské kliniky Gmünd bylo získáno celkem 134 údajů, přičemž bylo možné uvést více důvodů. Pacienti mohli při zodpovídání této otázky seřadit důvody podle priority. Hlavním důvodem ošetření na Zemské klinice Gmünd bylo jednak, že je Zemská klinika Gmünd blíže a rychleji dostupná, a jednak doporučení praktického lékaře. 19 % pacientů dále uvedlo jako důvod svého rozhodnutí, že odpovídající zdravotní péče není v místě jejich bydliště k dispozici, a 14 % udalo jako důvod doporučení známých a příbuzných. Kromě toho byla kvalita zdravotní péče na Zemské klinice Gmünd hodnocena všemi pacienty jako srovnatelná nebo lepší než v České republice.

68


Důvody ošetření na Zemské klinice Gmünd (Bylo možné zvolit více možností)

6% 1% 14%

30%

30%

19%

blíže a rychleji dosažitelná v místě bydliště není odpovídající péče k dispozici doporučení praktického lékaře vysoká kvalita zdravotní péče doporučení známých/příbuzných jiný důvod

Kulturní a jazykové problémy Vyhodnocení dotazníků na téma jazyk obecně ukázalo, že více než 40 % ošetřených pacientů nemluví ani nerozumí německy. Zde se ukazuje statistická korelace s věkovou skupinou 40– 60 let. To znamená, že většina českých pacientů ošetřených na Zemské klinice Gmünd neovládá němčinu, a byli proto odkázáni na tlumočníka přítomného na klinice. 38 % pacientů však němčině zčásti rozumí a 19 % se německy domluví i rozumí. Navzdory nízkému počtu pacientů, kteří mluví německy, neměla většina dotazovaných obavy z případných kulturních a jazykových rozdílů. Pokud jde o jazykovou bariéru, vyskytly se během pilotního projektu jazykové problémy jen sporadicky.

Znalost německého jazyka

n (pacient) = 68

19% 43% mluvím a rozumím

38%

nemluvím, částečně rozumím nemluvím a nerozumím

69


Níže uvedený graf velmi dobře ukazuje, že jazykové problémy, které se skutečně vyskytly, bylo díky kvalitní přípravě pilotního projektu a přítomnosti tlumočníka možné do značné míry eliminovat. Pouze 7 % dotazovaných pacientů uvedlo, že se během ošetření cítili omezeni jazykovou bariérou.

Jazykové problémy n (pacient) = 68

7%

93%

ano

ne

Kromě dotazování na prožitou situaci bylo v dotazníku rovněž zjišťováno, s jakými kulturními a jazykovými očekáváními pacienti Zemskou kliniku Gmünd navštívili. Téměř dvě třetiny dotazovaných uvedly, že neměly žádné obavy nebo negativní očekávání. Téměř čtvrtina pacientů měla malé obavy a 10 % dokonce přišlo na zemskou kliniku s velkou skepsí.

Kulturní a jazykové rozdíly 10%

n (pacient) = 70

26% 64%

ano, velké obavy

70

ano, malé obavy

ne, žádné obavy


Spokojenost s personálem Za účelem posouzení spokojenosti pacientů s personálem byly hodnoceny následující podskupiny: pracovníci na příjmu, zdravotní sestry a ošetřovatelé, lékaři a ostatní pracovníci. Ošetření pacienti byli s veškerým personálem velmi spokojeni a v dotaznících většinou udělili hodnocení „výborně“.

Spokojenost se zaměstnanci 80 60

Pracovníci na příjmu

40

Zdravotní sestry / ošetřovatelé Lékaři/lékařky

20

Ostatní pracovníci 0 vynikající

dobří

dostateční nedostateční

Celkový dojem ze Zemské kliniky Gmünd ve srovnání s českou zdravotní péčí Dotaz týkající se posouzení celkového dojmu z návštěvy ambulance na Zemské klinice Gmünd ve srovnání se zdravotnickými zařízeními v České republice zodpověděla téměř polovina dotazovaných jako „rozhodně lepší než v České republice“. Žádný z pacientů neuvedl „spíše horší“, resp. „rozhodně horší“, z čehož lze usuzovat, že pacienti byli obecně s ošetřením velmi spokojeni. Možnost opakovaného využití ambulancí by využili téměř všichni dotazovaní (97%). Také zde lze konstatovat korelaci mezi velkou spokojeností a věkem pacientů: čím starší pacient, tím spokojenější s ošetřením a tím lépe hodnotil kvalitu zdravotní péče na Zemské klinice Gmünd.

Celkový dojem z ambulance ve srovnání s českými zdravotnickými zařízeními n (pacient) = 77

21% 45% 34%

rozhodně lepší

spíše lepší

srovnatelné

spíše horší

rozhodně horší

71


Kromě již uvedených dotazů bylo u pacientů zjišťováno, zda by byli ochotni hradit zdravotní péči i soukromě, tzn. zaplatit za ošetření předem, pokud by byla zajištěna refundace nákladů českými zdravotními pojišťovnami. Většina dotazovaných osob (89 %) uvedla, že si tento postup dokáže představit, ale vyjádřila i obavu, že by doba, než budou vynaložené náklady proplaceny, mohla být neúměrně dlouhá.

3.5.3.2 Evaluace – z hlediska pacienta, fáze 2 Z iniciativy českého projektového partnera byl po skončení pilotního projektu určitý počet vybraných pacientů, kteří byli ošetřeni na Zemské klinice Gmünd, opět osloven s prosbou o vyplnění dotazníku k pilotnímu projektu. Celkem bylo za tímto účelem rozesláno 25 dotazníků, návratnost činila 80 %. Mezi dotazovanými osobami bylo 7 mužů a 13 žen, z nichž většina (15 osob) bydlí v Českých Velenicích, 3 respondenti pak ve Dvorech nad Lužnicí a 2 v Suchdole nad Lužnicí. Dotazovaní pacienti hodnotili níže uvedených šest kritérií tak jako ve škole (1 = výborně, 5 = nedostatečně): •

Dostupnost ambulance

1,00

•

Orientace v nemocnici

1,15

•

Atmosféra v areálu nemocnice

1,00

•

Chování ostatních pacientů v čekárně 1,20

•

Postoj ošetřovatelského personálu

1,00

•

Postoj lékařů

1,00

Z dotazování je jasně patrné, že se postoj českých pacientů k ošetření v Gmündu nezměnil ani s určitým časovým odstupem. Stručně řečeno, návštěva Zemské kliniky Gmünd zanechala v pacientech nadprůměrně dobrý dojem.

Také komunikace v nemocnici byla zpětně hodnocena velmi kladně: Téměř 60 % respondentů uvedlo, že díky službám tlumočníka nemělo žádné problémy se dorozumět, téměř 39 % uvedlo, že personál nemocnice mluvil česky a 3 % respondentů samy ovládaly němčinu. V další otázce byli pacienti požádáni o posouzení Zemské kliniky Gmünd ve srovnání s českými zdravotnickými zařízeními. 60 % dotazovaných osob uvedlo, že je dolnorakouská nemocnice výrazně lepší než česká zařízení, 30 % odpovědělo „spíše lepší než v České republice“ a zbývajících 10 % ji ohodnotilo jako srovnatelnou s českými zařízeními. Všichni respondenti uvedli, že by chtěli zdravotní péči na Zemské klinice Gmünd – ambulantní i lůžkovou – využívat i v budoucnu.

72


Závěrem lze konstatovat, že i toto opakované dotazníkové šetření jednoznačně prokázalo užitečnost projektu. Všichni pacienti by opakované poskytování zdravotní péče na Zemské klinice Gmünd uvítali.

3.5.3.3 Evaluace – z hlediska odesílajících českých lékařů Již v přípravné fázi před spuštěním pilotního projektu se uskutečnilo několik jednání s českými lékaři v soukromých praxích. Také během pilotního projektu se konalo jednání s odesílajícími lékaři za účelem zhodnocení dosavadního průběhu a provedení případných změn. Při tomto získávání zpětné vazby byly vedeny polostrukturované telefonické rozhovory se čtyřmi praktickými lékaři zapojenými do projektu, kteří pravidelně odesílali pacienty do ambulancí Zemské kliniky Gmünd. Spokojenost s průběhem projektu Všichni dotazovaní lékaři uvedli, že byli s průběhem projektu spokojeni. Také lékaři by stejně jako pacienti velmi uvítali možnost využívat i nadále zdravotní péči na Zemské klinice Gmünd. Nebyly zaznamenány ani sděleny žádné významné problémy. Poznámky k předávání informací a dokumentace Respondenti průběžně uváděli, že jsou spokojeni s dokumentací i výsledky provedených vyšetření. Problémy se nikdy nevyskytly. Také překlady (němčina – čeština) lékařských zpráv, nálezů a dalších dokumentů byly respondenty považovány za bezproblémové. Postoj pacientů k pilotnímu projektu Lékaři informovali o velké spokojenosti pacientů s pilotním projektem. Zdůrazňována byla zejména časová dostupnost a flexibilita ambulancí. Dále bylo sděleno, že jazyková bariéra, které se pacienti zpočátku obávali, nepředstavovala při ošetření žádný problém. Podněty pro další rozvoj Na dotaz zjišťující požadavky na změny a další vývoj přeshraniční zdravotní péče dotazovaní lékaři odpovídali, že by byla výhodou možnost předepsat léky přímo v ambulanci Zemské kliniky Gmünd. Také pokud by existovala možnost pokračovat v léčbě pacienta na lůžkovém oddělení, lékaři by toho pro své pacienty rádi využili. Dále bylo vyjádřeno přání, aby existovala možnost převozu pacientů, a to zejména v zimních měsících, protože někteří pacienti jezdí na kole a to je ve studeném ročním období možné jen v omezené míře. Tři ze čtyř dotazovaných lékařů uvedli, že by využívali možnost ošetření na Zemské klinice Gmünd i po skončení projektu. Obzvlášť bylo zdůrazňováno, že pacienti byli s ošetřením

73


spokojeni nejen z lékařského hlediska, ale hodnotili velmi kladně i profesionální a příjemný přístup personálu.

3.5.3.4 Evaluace – z hlediska nemocničního personálu Jednotlivé profesní skupiny v nemocnici a veškeré zúčastněné osoby byly interně v nepřetržitém vzájemném kontaktu. Mohlo tak být průběžně sledováno a analyzováno, které pracovní kroky a procesy je nutné přizpůsobit novým požadavkům. To mohlo být ve většině případů také hned realizováno. Doplňkově byla ještě prováděna evaluační interview. Veškeré dotazované osoby uvedly, že v rámci pilotního projektu získaly z velké části pozitivní zkušenosti a byly velmi spokojeny. Dále se potvrdilo, že stanovené procesy dobře fungovaly a také elektronický informační systém se podařilo zrealizovat v souladu s požadavky, takže přinesl zlepšení pracovních procesů. V souhrnu lze konstatovat, že jednotlivé profesní skupiny na Zemské klinice Gmünd přijaly pilotní projekt velmi kladně a spatřují v něm šanci do budoucna.

3.5.4

SWOT analýza pilotního projektu

3.5.4.1 Silné stránky Nejsilnější stránkou pilotního projektu bylo zajištění zdravotní péče nedaleko místa bydliště pacientů – bez ohledu na to, na jaké straně hranic pacienti bydleli. To umožnilo, aby obyvatelé získali potřebnou zdravotní péči v brzké době a nemuseli dlouho cestovat. Také prostředky záchranné služby, které byly případně použity, byly díky tomu rychleji k dispozici pro nový zákrok. Zemské klinice Gmünd se otevřela možnost rozšířit pole působnosti i na české obyvatelstvo a optimálně využít dostupné zdroje. Vzhledem k pozitivním zkušenostem českých pacientů s nabízenými službami se klinika dostala do povědomí lidí a získala na významu. Projekt vzbudil během velmi krátké doby značnou pozornost veřejnosti; poptávka po ošetření na Zemské klinice Gmünd byla velká. Současně se podařilo efektivně vynakládat finanční prostředky, protože se v rámci prodloužené doby trvání projektu (únor až červen 2013) podařilo ošetřit více než plánovaných 100 pacientů. Vzhledem k velké poptávce bylo zajištěno pokračování

přeshraniční

ambulantní

zdravotní

péče

prostřednictvím

krátkodobého

překlenovacího financování do konce roku 2013.

3.5.4.2 Slabé stránky Největší slabinou realizovaného pilotního projektu je skutečnost, že se nepodařilo najít střednědobou, resp. dlouhodobou formu financování přeshraničně poskytované zdravotní péče. Aby byl zajištěn úspěch projektu, bylo zvoleno financování z rozpočtu projektu, protože jednání s různými českými zdravotními pojišťovnami ztroskotala. Zdravotní pojišťovny neměly zájem

74


otestovat tyto nové požadavky na zdravotní péči, ale odvolávaly se pouze na nyní platný právní rámec, aniž by se odvážily hledět do budoucnosti. Při účtování poskytnutých zdravotních výkonů byl proto uplatňován tarif platný pro samoplátce a byly nabízeny pouze výkony spadající do skupin 0 – II. Kvůli připravenosti na budoucí jednání o dlouhodobém postupu při poskytování přeshraniční zdravotní péče zajistil český projektový partner výpočty, aby bylo možné srovnat platby za zdravotní výkony v obou zemích. Při tom bylo zjištěno, že v nejnižší míře jsou náklady pokryty u chirurgických zákroků, v nejvyšší pak u specializovaných kardiologických zákroků. Náklady byly – podle výpočtu na základě českých sazebníků – pokryty v rozmezí téměř 18 % až 53 %. Z hlediska dlouhodobého zajištění přeshraniční zdravotní péče se tedy ukazuje, že rozdílná výše úhrad představuje velkou překážku a k jejímu překonání budou třeba kompromisy na obou stranách.

3.5.4.3 Příležitosti Při realizování pilotního projektu v rámci komplexního projektu „Healthacross in Practice“ bylo poprvé možné vyzkoušet přeshraniční poskytování zdravotní péče mezi starým a novým členským státem EU v praxi. Na obou stranách hranic panovala mimořádná spokojenost s průběhem ošetření, kvalitou zdravotní péče i zdravotnickými pracovníky. Také práce s veřejností si získala velké uznání, a to jak na místní a regionální, tak i na evropské úrovni. Kromě nemocničního personálu a praktických lékařů požadovali pokračování stávající nabídky, resp. rozšíření ambulantních služeb a možnost hospitalizace i pacienti. Prostřednictvím projektu se podařilo ukázat, jak obtížné bylo a je i nadále překonat při plánovaném lékařském zákroku státní hranici a současně jak velká je na druhé straně poptávka po těchto službách. Tento pozitivní vítr v zádech – v bezprostředním okruhu projektu, ale i na evropské úrovni – by měl být využit k dalšímu rozvoji tohoto záměru, aby se region České Velenice – Gmünd mohl stát vzorovým evropským regionem. To však bude možné jen tehdy, pokud bude zajištěno financování tak, aby do značné míry pokrylo náklady. Aby to bylo možné, byla řada zainteresovaných osob vyzvána k vypracování inovativních návrhů a ochotě ke kompromisu.

3.5.4.4 Rizika V rámci výše popsaného projektu bylo vykonáno velmi mnoho přípravné práce a vyhotoveno mnoho koncepcí. Jak již bylo zmíněno, spočívala největší potíž v zajištění financování ve střednědobé až dlouhodobé perspektivě.

75


Největší riziko tedy představuje nedostatečná ochota ke spolupráci ze strany subjektů, které by se mohly, či snad dokonce v zájmu pacienta měly, na projektu finančně podílet s cílem nalézt trvalé řešení. Jedná se o zdravotní pojišťovny, politiky, obce atd. Z průběhu jednání o financování projektu je možno dále usuzovat, že zavedení směrnice EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči je považováno spíše za překážku a brzdu přeshraničního poskytování zdravotní péče – nebo používáno jako výmluva, jak průběh prezentovat co možná nejkomplikovaněji a nejkomplexněji. Na tomto místě by mělo být vysloveno varování před tím, aby byli pacienti zatěžováni příliš mnoha břemeny (např. požadováním záloh, resp. soukromých plateb za zdravotní výkony v hotovosti s pozdější refundací).

3.5.5

Analýza rozdílných úhrad za poskytnutou péči

V rámci pilotního projektu mělo být na Zemské klinice Gmünd ošetřeno 100 českých pacientů. Celkové číslo bylo nakonec i díky prodloužení možnosti ošetření v rakouské nemocnici a nabídnutí pokrytí úhrady dalších pacientů z rakouské strany výrazně vyšší. Jedním z úkolů pilotního projektu bylo, kromě vyzkoušení poskytování péče v praxi, i to, abychom otestovali na konkrétních případech rozdíly v úhradách v České Republice a v Rakousku. Z předchozích studií a diskuzí vyplývalo, že některé typy ambulantních ošetření jsou v Rakousku až 3x dražší než v České republice. U některých jsme se domnívali, že při započtení nerealizované dopravy dopravní zdravotní službou, by výsledná úhrada mohla být velmi podobná. Na toto téma proběhla celá řada jednání se zástupci jednotlivých českých zdravotních pojišťoven. Jejich přístup a pohled na pilotní projekt byl skeptický. Argument, že si mohou v praxi vyzkoušet něco, co do budoucna bude reálné a platné, jakmile vstoupí v platnost evropské směrnice upravující přeshraniční čerpání zdravotní péče, nebyl vyslyšen. Závěrem jednání byla dohoda, že na vzorku pojištěnců 2 zdravotních pojišťoven, kteří byli v pilotní fázi ošetřeni v rámci stanoveného spektra výkonů, dojde k vyčíslení úhrady za alikvotní péči, hrazenou podle českého úhradového mechanismu a k provedení refundace. Příslib provedení refundace nakonec nebyl dodržen, ale propočet úhrad se českému projektovému partnerovi provést podařilo. Ve spolupráci s revizními lékaři byly v českém sazebníku výkonů vyhledány ty, které odpovídají v Rakousku poskytnuté zdravotní péči tak, aby bylo možné provést výpočet úhrady dle českých úhradových mechanismů. Pro tyto výpočty byl vybrán vzorek různých typů ambulantních ošetření, která byla v rámci projektu prováděna – 15 případů u jedné a 7 případů u druhé zdravotní pojišťovny. Výše uvedené případy byly oceněny a porovnány s paušální úhradou 90 resp. 180 EUR (tato dvě pásma byla aplikována na celé spektrum výkonů, které byly do projektu zahrnuty). Při porovnání byl použit kurz 25,61 CZK/EUR, což je průměrný kurz Evropské centrální banky za období trvání pilotního projektu, tedy za 1. pololetí 2013.

76


Ze spektra ambulantních výkonů, které bylo možno čerpat v rámci pilotního projektu, byly nejčastější případy interních cílených vyšetření, následovány EKG, holterovským nebo echokardiografickým vyšetřením a laboratorními testy. Další významnou skupinou byla akutní cílená chirurgická ošetření spojená s rentgenem, případnou aplikací dlahy a následnými kontrolními vyšetřeními. Z řady interním plánovaných vyšetření byla statisticky významná gastroenterologická cílená vyšetření – kolonoskopie. Další ambulantní vyšetření se týkaly například i těchto odborností – angiologie, endokrinologie, neurologie, plicní (spirometrie). Celkem český partner během pilotního projektu uhradil faktury za ambulantní ošetření 110 českých pacientů. Ošetření 54 pacientů spadalo do pásma paušální úhrady 90 EUR, u 56 pacientů spadala paušální úhrada do pásma 180 EUR. Celkové náklady projektu byly 14 940 EUR. Původní plán počítal s jiným poměrem „levnějších“ a „dražších“ výkonů, proto mohlo být ošetřeno více osob, aniž by byl překročen plánovaný finanční rámec. Za sledovanou skupinu 110 pacientů vznikl rozdíl v úhradách v obou zemích ve výši 250 tisíc korun. Jednalo se o období 4 měsíců. Počet pacientů se od začátku pilotní fáze do jejího konce postupně zvyšoval s tím, jak byla veřejnost o fungování projektu lépe informována. Lze tedy dovodit, že při zachování této struktury výkonů, bude rozdíl v úhradách mezi 750 tis. a 1 mil. Kč ročně, tedy cca 30 000 – 39 000 EUR. Struktura pacientů podle jejich příslušnosti ke zdravotní pojišťovně odpovídá struktuře pojištěnců v Jihočeském kraji. U menších zdravotních pojišťoven se vyskytují větší či menší odchylky dané velikostí statistického souboru. Dominantní podíl Všeobecné zdravotní pojišťovny se prokázal.

Struktura pacientů podle pojišťovny: 111 – VZP

podíl 75

68%

201 – Vojenská ZP

8

7%

205 – ČPZP

8

7%

207 – Oborová ZP

3

3%

16

15%

110

100%

211 – ZPMV Celkem

Závěrem lze konstatovat, že propočet výše refundací za ambulantní péči poskytnutou českým pacientům na Zemské klinice Gmünd v průběhu pilotního projektu potvrdil významné rozdíly v úhradách za tuto péči v obou zemích. Vypočtená refundace českých zdravotních pojišťoven za péči poskytnutou jejich pojištěncům v Gmündu dosahuje průměrné výše 33 %. Výše refundace se mezi pojišťovnami zásadně neliší.

77


Předpoklad, že by tyto náklady byli ochotni nést sami pacienti, není zcela reálný. Ačkoliv v dotazníku uvádějí, že by byli ochotni za péči poskytnutou v LK Gmünd předem zaplatit, průměrná výše refundace by je od tohoto záměru nakonec velmi pravděpodobně odradila. Nelze očekávat ani to, že by tuto částku uhradil jiný subjekt nebo veřejná instituce na české straně.

3.5.6

Shrnutí

Celkově lze říct, že byl pilotní projekt na Zemské klinice Gmünd velkým úspěchem. Především výše zmíněné výsledky dotazování pacientů ukazují, že byl projekt dobře připraven. Pro další pokračování přeshraničního ošetřování pacientů a jeho dlouhodobý úspěch je však nutné vzít na vědomí následující poznatky: Podstatným faktorem úspěchu přeshraničního poskytování zdravotní péče na Zemské klinice Gmünd jsou praktičtí lékaři na české straně. Pacienti byli o možnosti ambulantního ošetření na dolnorakouské klinice většinou informováni právě svými praktickými lékaři. Byli to také praktičtí lékaři, kdo vystavoval příslušné dokumenty při odesílání pacientů na příslušná ošetření a zajišťoval zčásti koordinaci termínů. V budoucnu je proto důležité zapojovat lékaře v soukromých praxích i nadále, resp. spolupráci rozšířit na více lékařů. Pacienti by také měli být o možnostech ošetření a financování i nadále informováni písemně (např. formou různých informačních materiálů nebo informací v tištěných médiích a rozhlase). Ukázalo se, že se díky přítomnosti tlumočníka prakticky nevyskytly jazykové problémy, resp. se je podařilo zvládnout, jak bylo nejlépe možné. Několik málo pacientů však v rámci dotazování uvedlo, že by citlivé informace o svém zdravotním stavu nechtěli sdělovat prostřednictvím třetí osoby, ale upřednostňovali by rozhovor přímo s česky mluvícím lékařem, resp. česky mluvící zdravotní sestrou. Tím by se také vyloučila obava, že může tlumočník subjektivně interpretovat informace. Pokud by se i nadále využívalo služeb tlumočníka, mohlo by se pacientům znovu zdůraznit, že tlumočník je stejně jako zaměstnanci nemocnice povinen zachovávat mlčenlivost. Od počátku bylo jedním z kritických faktorů projektu financování přeshraniční zdravotní péče. I když dotazování pacientů ukázalo, že by většina byla ochotna zaplatit na Zemské klinice Gmünd soukromě předem, musí být nejvyšší snahou všech zúčastněných projektových partnerů do budoucna nalezení dlouhodobého řešení, které by pacienty finančně nezatěžovalo. To znamená, že je do diskuse o budoucím řešení a dlouhodobé přeshraniční spolupráci ve zdravotnictví opět nutné úzce zapojit zdravotní pojišťovny.

78


4

Identifikace oblastí činnosti pro další přeshraniční

spolupráci Celkově lze říct, že byl pilotní projekt realizován s velkým úspěchem. Ze strany pacientů vznikla mimořádně velká poptávka po nabízených službách a byly jimi intenzivně využívány. Také odesílající lékaři a zdravotničtí pracovníci v nemocnici dali jasně najevo, že mají zájem o pokračování a rozšíření nabídky. Aby mohla tato vynikající nabídka zdravotnických služeb na Zemské klinice Gmünd pokračovat a představovat i nadále vzorový projekt na úrovni EU, je nezbytné nalézt cesty, jak přeshraniční poskytování zdravotní péče finančně zajistit střednědobě až dlouhodobě.

4.1

Cesty k zajištění dlouhodobé spolupráce

Vzhledem k tomu, že Dolní Rakousko přikládá pokračování přeshraniční zdravotní péče na Zemské klinice Gmünd mimořádný význam, dal Dolnorakouský zdravotní a sociální fond [NÖ Gesundheits- und Sozialfonds (NÖGUS)] po vyčerpání možností financování z prostředků projektu navíc k dispozici mimořádné finanční prostředky, aby bylo možné nabídku přeshraničních služeb na Zemské klinice Gmünd udržet do konce roku 2013. Z těchto prostředků byly hrazeny náklady na tlumočníka a částečně i náklady na zdravotní péči poskytovanou pacientům. Aby se s dolnorakouskými finančními prostředky zacházelo co možná nejúsporněji, byly veškeré faktury, které vykazovaly náklady na ambulantní ošetření českých pacientů, zaslány k proplacení příslušné české zdravotní pojišťovně. Tento postup mohl být realizován bez dodatečných nákladů pro pacienty, protože pacienti postoupili veškerá práva týkající se dalšího vyúčtování Zemské klinice Gmünd, která vzniklé náklady zálohově hradila. Současně s rozhodnutím, že Dolnorakouský zdravotní a sociální fond poskytne finanční prostředky za účelem pokračování projektu, iniciovalo Dolní Rakousko jednání se sousedními českými regiony Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina o dalším pokračování meziregionální kooperace. Za tímto účelem bylo uspořádáno několik workshopů, které byly připraveny a moderovány externím dodavatelem. Cílem této série workshopů bylo dojít k rozhodnutí,

zda

se

má

další

kooperace

omezit

na

spolupráci

v rámci

projektů

spolufinancovaných Evropskou unií, nebo zda bude mít trvalejší efekt, když se zřídí společná kancelář nebo dokonce právnická osoba, resp. evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a společné aktivity budou realizovány pod její hlavičkou. Během třetího workshopu v polovině prosince sdělily české kraje, že nechtějí jít cestou založení společné kanceláře, kterou upřednostňovala dolnorakouská strana, ale rozvíjet spolupráci v rámci společných projektů (zčásti kofinancovaných EU).

79


Kromě toho byla na podzim opětovně zahájena jednání s VZP jako největší zdravotní pojišťovnou na české straně. Cílem těchto jednání je najít dlouhodobé řešení financování přeshraniční zdravotní péče. V rámci prvního setkání signalizovali účastníci ochotu k jednání a dohodli se na srovnání sazeb vyplácených za zdravotní výkony v obou zemích. Definitivní způsob řešení nebyl v okamžiku vyhotovení evaluační zprávy ještě dohodnut, byly však už stanoveny termíny dalších jednání. Realizace pilotního projektu prokázala, že úvahy, které byly dříve jen na papíře, lze bez obav realizovat v praxi. Prokázala, že Zemská klinika v Gmündu je schopna a připravena se o české pacienty postarat a že na straně českých pacientů je o tyto služby zájem. Věříme, že se podaří najít shodu i v otázkách financování této péče a aktivity vyzkoušené v rámci pilotního projektu se stanou každodenní praxí. Myslíme si, že občané i tento region by si to zasloužili. Věříme, že náš projekt ukázal, že myšlenky spolupráce a přeshraničního čerpání zdravotních služeb mají smysl, jsou i přes ekonomické a jazykové bariéry realizovatelné, přínosné a mohou se stát inspirací pro další podobné projekty či příhraniční regiony v Evropské unii.

80


www.healthacross.eu NÖ Landeskliniken-Holding www.lknoe.at

Jihocˇeské nemocnice, a.s. www.jihnem.cz

Evaluační zpráva Pilotní Projekt

Evaluierungsbericht Pilotprojekt. Evaluační zpráva Pilotní Projekt

Recommend Documents