Evaluační zpráva lokality Větřní zpracovali: Roman Krištof, Jan Cihlář, Martin Šmoldas
Vypracováno v rámci veřejné zakázky "Evaluace v lokálních partnerstvích -‐ 2014" Úřadu vlády České republiky. Část 8 -‐ Evaluační zpráva lokality Větřní. Srpen 2015
1
Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................... 3 2. Zadání a cíle evaluace ........................................................................................................ 4 3. Metodologie sběru dat ...................................................................................................... 4 4. Kontext evaluačního šetření .............................................................................................. 6 5. Spolupráce obce Větřní s ASZ ........................................................................................... 8 6. Evaluace dopadu působení ASZ v klíčových oblastech .................................................... 15 6.1 Bydlení ........................................................................................................................... 15 6.2 Zaměstnanost ................................................................................................................ 17 6.3 Sociální služby ............................................................................................................... 19 6.4 Dluhová problematika ................................................................................................... 22 6.5 Vzdělávání .................................................................................................................... 23 6.6 Bezpečnost ................................................................................................................... 24 7. Případová studie -‐ Evaluace dopadů v oblasti bydlení. ................................................... 26 Úvod ................................................................................................................................ 26 Realizace strategického plánu sociálního začleňování .................................................... 27 Ubytovny ......................................................................................................................... 28 8. Soubor doporučení .......................................................................................................... 31 9. Závěr ................................................................................................................................ 32
2
1. Úvod Evaluační zpráva k působení Agentury pro sociální začleňování (ASZ) ve Větřní navazuje na již zpracovanou evaluační zprávu, kterou v roce 2012 zpracovalo DIC a jejímž cílem bylo zhodnocení činnosti ASZ za dobu jejího působení. Těžištěm této evaluační zprávy, která byla připravena v rámci šetření probíhajícího v období duben-‐červenec 2015, je zmapování vývoje integračních opatření na lokální úrovni po ukončení aktivní podpory ASZ formou síťování a přípravy strategických dokumentů v rámci vytvořeného lokálního partnerství a pracovních skupin. Po rekapitulaci zadání a cílů evaluace a představení využívaných metod sběru dat, je věnován prostor stručnému představení lokality a kontextu, v jakém šetření probíhalo. Sběr dat probíhal ve stejném období, kdy v ASZ vrcholila personálně-‐organizační krize, což vyvolalo okolo ASZ řadu pochybností a otazníků. Jakkoliv se vliv obdobných faktorů těžko prokazuje, lze se domnívat, že celá událost nezvýšila kredit ASZ a je možné, že částečně mohla posloužit jako argument k odmítnutí principů, které se ASZ při hledání řešení situací sociálního vyloučení snaží implementovat. Další část zprávy je věnována vývoji a činnosti lokálního partnerství, jehož cílem bylo jak vytvoření strategických dokumentů určujících podoby opatření vedoucích k sociálnímu začleňování v definovaných oblastech, tak jejich následné naplňování. Historie vývoje lokálního partnerství a způsob zapojení klíčových aktérů již od samotné fáze deklarace zájmu o spolupráci s ASZ a organizační stránka zahájení spolupráce napomáhá k porozumění dalšího vývoje daného tématu od zahájení po ukončení aktivního působení ASZ (formou lokálních partnerství a pracovních skupin). S jistým předstihem lze již nyní naznačit, že kontinuita ve strategických dokumentech navržených kroků je naplňována sporadicky. Samostatná kapitola je věnována zhodnocení aktuální situace v jednotlivých definovaných oblastech (bydlení, vzdělávání, zaměstnání, dluhové poradenství, sociální služby a bezpečnost) s důrazem na vývoj v těchto oblastech od momentu ukončení aktivní spolupráce s ASZ. Cílem šetření v tomto ohledu bylo zhodnotit, zda institucionální aktéři obce Větřní navázali na předchozí spolupráci a naplňují kroky stanovené v rámci strategických plánů vytvořených pro jednotlivé oblasti specializovanými pracovními skupinami. Oblast bydlení byla ve spolupráci se zadavatelem identifikována jako téma, jemuž v rámci evaluační zprávy připadlo více prostoru ke zpracování formou případové studie. Případová studie tvoří jednu z kapitol a pojednává o problematice bydlení sociálně vyloučených obyvatel Větřní, což je dlouhodobě palčivé téma, které bylo přítomné před, během i po ukončení spolupráce s ASZ. Případová studie přináší aktuální situace o vývoji stavu jednotlivých ubytoven a dalších ubytovacích kapacit, tak o stavu implementace příslušných kroků strategického plánu, které mají otázky bydlení sociálně vyloučených řešit. Součástí zprávy je též soubor doporučení, která v průběhu hodnocení situace sociálního začleňování ve Větřní vyvstala. Doporučení jsou rozdělena na doporučení pro obec Větřní a lokálně činné aktéry, kteří by měli dále naplňovat kroky sociálního začlenění na základě strategických dokumentů. Druhá část doporučení je určena ASZ s cílem identifikovat problematické momenty, které spolupráci s obcemi typu Větřní komplikují a blokují, a v případě budoucí spolupráce ve Větřní i jinde napomoci efektivnímu nastavení spolupráce.
3
Závěrem jsou pak zdůrazněna nejdůležitější zjištění, která byla v průběhu šetření zaznamenána.
2. Zadání a cíle evaluace Evaluační šetření ve Větřní bylo dle zadání zaměřeno na zhodnocení udržitelnosti a efektivity integračních struktur obce se zvláštním zřetelem k období po ukončení aktivní formy podpory ze strany ASZ. Pozornost byla věnována sociálním (integračním politikám v obci) a zejména připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě a samostatně realizovat účinná integrační opatření. Evaluace se současně zaměřila na zhodnocení změny situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti se zvláštní pozorností ke změnám nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry. Evaluační šetření též sleduje, jakým způsobem se místní instituce vztahují k dalším možným formám spolupráce s ASZ v oblasti sociálního začleňování. Cílem evaluační analýzy je: a)
vyhodnotit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci a zjistit, zda zavedená opatření odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením;
b)
zhodnotit udržitelnost a efektivitu struktur sociálního začleňování v obci Větřní po ukončení aktivního působení ASZ v obci. Zhodnotit zda byly vytvořené struktury umožňující integraci a participaci lidí ohrožených sociálním vyloučení, zda přetrvávají a v jaké podobě.
c)
poskytnout podklady pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni.
d)
posoudit, jakým způsobem se nastavená integrační opatření promítají do životních situací obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Zjistit, zda vnímají změny v přístupu obce k řešení problematických situací v oblasti bydlení, vzdělávání, zaměstnanosti apod. ve vztahu k zavedeným opatřením v podobě specifických projektů, nabídky služeb či změn místních politik.
3. Metodologie sběru dat Data pro zpracování závěrečné zprávy byla získána v průběhu období duben-‐červenec 2015 za využití standardních metod kvalitativního výzkumu. Data byla následně zpracovávána tak, aby mohla posloužit k evaluačnímu uchopení sledovaných témat, a to jak na rovině sumativní (zhodnocení stávajícího stavu), tak na rovině formativní (návrhy opatření pro klíčové aktéry, jimiž jsou ASZ a obec).
4
Při zpracování závěrečné zprávy byly využity tyto metody a zdroje informací: a) analýza sekundárních dat V případě Větřní byl pro fázi desk research stěžejním klíčovým dokumentem především Strategický plán sociálního začleňování. Tento strategický plán byl vypracován pro období 2012-‐2014 a pro období 2014-‐2016. Tyto strategické plány představují formální ukotvení pro integrační aktivity v oblasti prosazování principů sociální inkluze v obci. Dalším klíčové dokumenty vznikly jako výstup z působní lokálního partnerství (dále LP) a na LP navázaných pracovních skupin. Následně tyto materiály sloužily ke komparaci formulovaných cílů a jejich následného naplňování. Samostatný soubor dokumentů představují další analytické materiály o dané lokalitě vypracované na objednávku Agentury 1 . Jedná se zejména o Zmapování kapacit bydlení využívaného k ubytování sociálně znevýhodněných v obci Větřní (Pelikánová, Šmoldas)2, Evaluační zpráva lokality Větřní (DIC, 2012) 3 a Situační analýza Větřní (DIC, 2011) 4 . Důležitými prameny byly i zápisy o plnění Strategického plánu sociálního začleňování (2012), zápisy z pracovních skupin zaměstnanost (2012), bydlení (2012), bezpečnost, sociální služby a vzdělávání (2012), Plán prevence kriminality obce Větřní (2015/17) a z interních materiálů ASZ zprávy o bezpečnostních rizicích v lokalitách sociálního vyloučení (2011/12/13). b) strukturované a polostrukturované rozhovory Zásadní část informací byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly v období květen-‐červenec 2015. Respondenty, se kterými byly rozhovory realizovány, lze rozdělit do dvou skupin. Jednu skupinu představují zástupci institucí a organizací, které mají určitým způsobem vztah k řešení otázek sociálního vyloučení, ať již formou tvorby politiky nebo poskytování určitého typu služeb. Mezi tyto respondenty spadají zástupci samosprávy, zástupci institucí státní správy (Úřad práce, škola aj.), neziskové organizace, poskytující v lokalitě své služby, a další zainteresované osoby (např. podnikatelé). Se zástupci institucionální sféry (jak z obce Větřní, tak z Českého Krumlova, který je pro Větřní obcí s rozšířenou působností) bylo provedeno 23 rozhovorů s participanty lokálního partnerství a 25 rozhovorů s obyvateli SVL. Druhou skupinou respondentů byli obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, se kterými bylo provedeno 25 hloubkových rozhovorů. Cílem těchto rozhovorů bylo získání představy, jakým způsobem jsou integrační aktivity institucionálních aktérů vnímány jejich příjemci. Tyto rozhovory byly vedeny s cílem zjistit, zda obyvatelé SVL vnímají snahu institucionálních aktérů o řešení jejich životních situací, zda jsou jim tyto snahy srozumitelné a zda vnímají v oblastech stanovených strategickými dokumenty určité změny či posun, a jak tyto aktivity hodnotí. 1
Dostupné na webové adrese http://www.socialni-‐zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-‐pro-‐ lokalitu-‐vetrni 2
Zmapování kapacit bydlení využívaného k ubytovávání soc. znev v obci Větřní (Pelikánová, Šmoldas) (pdf; 1.48 MB) 3
Evaluační zpráva lokality Větřní (DIC, 2012) (pdf; 691.6 kB)
4
Situační analýza Větřní (DIC, 2011) (pdf; 1.39 MB)
5
4. Kontext evaluačního šetření Obecná charakteristika situace Zhruba čtyřtisícové město Větřní se letitě potýká se sociálním vyloučením převážně romské populace (odhadované na cca 500 osob), které má, jak již zdůraznila situační analýza z počátků ustavování LP a spolupráce s ASZ, dimenzi prostorovou, symbolickou, ekonomickou, sociální a kulturní. Všechny tyto dimenze se projevují v uspořádání vztahů mezi aktéry (jejichž činnost je předmětem prováděné evaluace), navzájem do sebe vstupují a představují amalgám, jenž lze zprvu nejlépe nahlédnout v dimenzi prostorové. „Ve Větřní to chodí tak, že čím výš, tím lépe,“ poukázala na silnou vertikální stratifikaci v evaluačním rozhovoru jedna ze sociálních pracovnic působících ve Větřní. Popis duálního rozdělení na horní, většinovou, a dolní, menšinovou, část, je pravidelnou součástí všech relevantních dokumentů, vážících se k procesům sociálnímu vyloučení asi pěti stovek Romů, starousedlých i nově příchozích na ubytovny v obci. Nicméně, v jednom z provedených rozhovorů (rodačka a dobrovolnice) bylo vykresleno i vícečlenné rozdělení: „Není jedno Větřní. Rožmberská (pozn. Rožmberská ulice), to jsou Pečky, nahoře je Větřní, od kostela nahoru Horánek a vlevo Němče. Všichni kopou za sebe.“ Navíc, jak uvádí analýza kapacit bydlení (2012)5, „i samotná dolní část je v každodenním jazyce jejích obyvatel rozdělena na ‚horní‘ část, která se nachází zhruba v okolí tzv. Společňáku (bývalý kulturní dům, nyní ubytovna), a ‚dolní‘ část. Ta zahrnuje zbytek vyloučené lokality, především pak některé domy na samotném okraji obce směrem na Zátoň. Lze předpokládat, že toto rozdělení poukazuje na vnitřní dělení obyvatel sociálně vyloučené lokality.“
5
mapování kapacit bydlení využívaného k ubytovávání soc. znev v obci Větřní (Pelikánová, Šmoldas) (pdf; 1.48 MB)
6
Takovéto vnitřní dělení je v současnosti spjato s obdobím datovatelným rokem 2007, kdy vstoupil v platnost Zákon o pomoci v hmotné nouzi, jehož ustanovení umožnila obchodníkům s bydlením nabízet sociálně deprivovaným útočiště na ubytovnách. Analýza kapacit bydlení (2012) mluví přímo o rozmachu „soukromých ubytoven a zvýšené imigrace Romů do obce. Některým pomohl zprostředkovat příchod odbor sociálních věcí MěÚ ČK a kontaktní pracoviště ÚP ČK (…) v letech 2007 až 2009 probíhala rozsáhlá imigrace z blízkého i vzdálenějšího okolí Větřní. Největším příjemcem imigrantů byla ubytovna Společňák. Důsledkem této vlny je dělení romských obyvatel na ‚místní‘ a ‚cizí‘. Za ‚místní‘ jsou považováni zejména obyvatelé (ulice, potažmo sociálně vyloučené lokality) Rožmberské, za ‚cizí‘ jsou paušálně považováni všichni Romové ze soukromých ubytoven. Dichotomizace je stále živá zejména ze strany majority, sdílejí ji však i Romové z Rožmberské. Tato stereotypizace je přitom poněkud paradoxní, neboť přibližně čtvrtina obyvatel ubytoven pochází z Větřní (… ) Značná část nově příchozích je navíc s větřnínskými Romy příbuzensky spjata. Na příbuzenských vazbách založená migrace je i dnes poměrně významná. Na druhou stranu je však patrné, že některé nově přišlé rodiny žádné vazby ve Větřní nemají. Většina migrantů z let 2006 až 2009 dnes obývá ubytovnu Šumavská 375. Navzdory stereotypnímu dělení se dle svých slov už „cítí být větřnínští“ (…) více než polovina přistěhovavších Romů pochází z Českého Krumlova. Jak přitom upozorňuje (etnoložka) Eva Davidová, mezi krumlovskými a větřnínskými Romy tradičně panuje určitý odstup.“ Situaci na ubytovnách věnovali výzkumníci svou pozornost v rámci šetření v červenci 2015 a je jí v evaluační zprávě věnována samostatná případová studie.
7
Dopad organizačních změn v ASZ na terén Trojice výzkumníků se v období své činnosti (květen – červenec 2015) ocitala v prostředí silně poznamenaném několika významnými okolnostmi ovlivňujícími vztah obce a ASZ. a) faktické ukončení LP ze strany obce Obec Větřní se negativně vyjádřila k nabídce KPSVL, kterou obci ASZ nabídla (2015). Přestože povědomí o možnostech, které byly nabídnuty v rámci tzv. vzdálené podpory, bylo relativně nízké, pro podstatnou část aktérů bylo toto vnímáno jako signál ukončení spolupráce. b) personálně-‐organizační krize v ASZ Významným způsobem se do postojů jednotlivých aktérů nejen ke konkrétním aktivitám, ale i k tématu sociálního začleňování jako souboru principů, promítla personálně organizační krize, která vrcholila právě v průběhu sběru dat. Podstatná část aktérů vnímala situace především prostřednictvím sledování televizního zpravodajství. S výjimkou představitelů někdejší lokální asistence a ICPD panuje v místě toliko velmi povšechné (a mediálním zkreslením poznamenané) povědomí o příčinách a důsledcích „krize“ ASZ. Šetření nebylo primárně zaměřeno na posun vnímání ASZ v závislosti na proběhlé krizi, přesto je třeba mít na zřeteli, že se tento proces promítal i do postojů jednotlivých aktérů, vyvolával v nich otázky po stabilitě a smysluplnosti spolupráce s institucí, která prochází takto nečitelnou transformací. Řada hodnocení a postojů k vykonaným aktivitám a krokům se pak mohla ex post proměnit. Výzkumníci zaznamenali pozitivní i negativní postoje ukotvené v osobních hodnotových systémech.6 Teritorialita aktérské sítě Domníváme se, že značně netypickou ale pro evaluaci činnosti LP ASZ významnou skutečností je situace, kdy velká část aktérů/respondentů není svým působením a ani domicilem ukotvena v evaluované lokalitě, nýbrž v lokalitě sousední, tj. v Českém Krumlově. Takovéto podvojnosti a lapsusu při výběru Větřní jakožto satelitní a v mnoha směrech odvozené lokality a "nevýběru" Českého Krumlova (ke spolupráci) se věnujeme šířeji v specificky vyčleněné části této zprávy.
5. Spolupráce obce Větřní s ASZ Kumulace problémů se sociálním vyloučením akcelerovaná kontinuálním přistěhováváním dalších sociálně slabých (dlouhodobě nezaměstnaných) na ubytovny a s nimi spojený obchod s bydlením vyvolal u představitelů města zájem o systémové řešení této problematiky. Informaci o činnosti ASZ získávali klíčoví aktéři převážně z médií, zmiňována byla některými i účast na seminářích a konferencích s tématy sociálního vyloučení a postavení Romů v ČR. 6
Pozn. Jako ilustraci můžeme uvést postoj ředitelky jedné ze služeb, která se vyjádřila tak, že pokud (případně) za odvoláním ředitele ASZ stojí jeho postoj k „rušení“ praktických (zvláštních) škol a odpor lobby speciálních pedagogů k jeho osobě, pak bylo jeho odvolání správné a včasné, neboť celý koncept inkluze (resp. inkluzívního školství) je postaven špatně a působí „zlo“.
8
Stručný popis vývoje LP Lokální partnerství bylo postupně ustaveno po schválení žádosti o spolupráci Monitorovacím výborem ASZ v srpnu roce 2011 ve složení reflektujícím všechny aktéry činné v teritoriu lokality: • • • • • • • • • • •
• • •
Obec Větřní Město Český Krumlov (MěÚ -‐ odbor sociálních věcí a zdravotnictví a oddělení soc. právní ochrany dětí) Pedagogicko-‐psychologická poradna Český Krumlov Policie ČR, obvodní oddělení Větřní Úřad práce, kontaktní pracoviště Český Krumlov Základní škola a Mateřská škola Větřní Lačho Lav Větřní, o.s. (volnočasové aktivity dětí a mládeže, práce s komunitou) Aver Drom – Jiná cesta Větřní, o.s. (volnočasové aktivity dětí) KoCeRo – komunitní centrum Romů, o.p.s. (českokrumlovská nezisková organizace -‐ nízkoprahové centrum a terénní práce) Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov, o.s. (bezplatná právní poradna, osobní asistence, přednášky) -‐ ICOS Centrum pro pomoc dětem a mládeži Český Krumlov, o.p.s. (českokrumlovská nezisková organizace -‐ nízkoprahové centrum a terénní práce, streetwork-‐ terénní práce v obci atd.) Krajský úřad Jihočeského kraje-‐ odbor soc. věcí (oddělení prevence a humanitní činnosti) Probační a mediační služba, Český Krumlov Agentura pro sociální začleňování
V rámci LP následně vznikaly pracovní skupiny (PS) zaměřené na jednotlivé problematické oblasti. Hlavními tématy jednání LP a PS byly od konce roku 2011 přípravy opatření strategického plánu ve všech oblastech, ve kterých Agentura intervenuje (bydlení, zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnost, sociální služby). První Strategický plán na léta 2012/14 byl v PS LP zpracován v první polovině roku 2012 a v září téhož roku přijat zastupitelstvem obce. V oblasti zaměstnávání šlo na počátku činnosti LP především o plánování veřejné služby v obci, která byla spuštěna v květnu 2012, po jejím zrušení Ústavním soudem pak o snahu využit pro obdobné cíle institut VPP. V oblasti bydlení o problematiku bytové koncepce obce a ambici zavést koncept prostupného bydlení, v oblasti vzdělávání zavedení asistentů pedagoga pro žáky ze sociálně vyloučeného prostředí a návazně zajištění jejich předškolní výchovy. V bezpečnostní problematice proběhla jednání zaměřená zejména na opatření Plánu prevence kriminality, především pak možného zavedení asistentů prevence kriminality. V oblasti sociálních služeb šlo zejména o rozšíření nabídky služeb do obce Větřní a ustavení terénního (sociálního) pracovníka při MÚ. Z původního návrhu na výstavbu nové budovy Centra služeb v rámci projektu bylo po zjištění majetkových nesrovnalostí (u vyhlédnutého pozemku se ukázalo, že oproti původnímu předpokladu není v majetku města) přikročeno
9
k rekonstrukci prostor klubovny sdružení Lačho Lav na ulici Rožmberská a její zprovoznění co by zázemí pro činnost neziskových organizací v lokalitě. Ke konci činnosti LP byl zpracován návazný Strategický plán sociálního začleňování pro období 2014/16, jenž byl přijat zastupitelstvem v lednu 2014.7 Vypracování plánu se aktivně účastnila většina členů LP vyjma čtyř (Pedagogicko-‐psychologická poradna Český Krumlov; Policie ČR, obvodní oddělení Větřní; Základní škola a Mateřská škola Větřní; Probační a mediační služba (Český Krumlov). Agentura pro sociální začleňování v obci Větřní ukončila svou činnosti v červnu 2014. Ačkoliv bylo v strategickém plánu deklarováno, že ukončení činnosti ASZ neznamená „zánik platformy Lokálního partnerství Větřní, která se navzdory dílčím problémům ukázala jako funkční“, a že „platforma LP bude dále fungovat i ve druhé polovině roku 2014 a v dalších letech, přičemž bude koordinována místními aktéry“ a „přesný popis tzv. exit strategie bude jako dodatek Strategického plánu vytvořen v rámci LP v první polovině roku 2014 a bude k Plánu přiložen nejpozději s odchodem Agentury z Větřní, tzn. v červnu 2014,“ příslib navazujícího působení LP zůstal nenaplněn. O další činnost LK vedení města nemá zájem. Vznik LP – příběh „poměrné nešťastnosti“ a očekávání v místě, výběr lokálního konzultanta Vstup ASZ do Větřní a vznik zdejšího LP nelze oddělit od pokusu o obdobné snahy v Českém Krumlově (třináct tisíc obyvatel), jehož je čtyřtisícové Větřní prakticky satelitem. Obě města podávala přihlášku k spolupráci s ASZ souběžně a zdejší klíčoví aktéři snahy o sociální začleňování doufali ve spolupráci obou koncipovaných (resp. uvažovaných) LP, když již nebylo kvůli podmínkám spolupráce (daných vyhlášeným výběrovým řízením) formálně možné podat přihlášku společně. Nicméně, Monitorovací výbor ASZ, jenž výběr uskutečnil, přihlášku Českého Krumlova odmítnul. Monitorovací výbor v roce 2011 čelil převisu poptávky a nebyl (a ani nyní není) povinen odůvodňovat svá rozhodnutí, tudíž lze o jeho důvodech toliko spekulovat. Pro mnohé klíčové aktéry sociálně-‐začleňovacích snah v (jihočeském) regionu zůstávají tedy důvody odmítnutí nejasné, a zazněly domněnky typu, že žádost Českého Krumlova měla snad nějaké formální nedostatky, nebyly dodrženy termíny, apod. Při bližším zjišťování rozhovorem s účastníky jednání Monitorovacího výboru, vyšlo najevo, že se rozhodně nejednalo o formální chyby či nedodržení termínů, nýbrž spíše o slabou úroveň prezentace přihlášky ze strany tehdejší místostarostky Českého Krumlova. Od respondentů zazněly též domněnky, že sama místostarostka nebyla přílišnou příznivkyní vzniku LP a nedostatek jejího přesvědčení ovlivnil úroveň prezentace přihlášky. Rovněž také byli údajně někteří členové Monitorovacího výboru přesvědčeni o neblahé politice Českého Krumlova ve vztahu k Romům, kdy se za leskem „výkladní skříně“ integrace skrývá cílené vystěhovávání tzv. „nepřizpůsobivých“ právě do Větřní. 7
AKTUALIZOVÁNO DNE 16.01.2014 PRO LÉTA 2014-‐2016; SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM OBCE VĚTŘNÍ NA 23. ZASEDÁNÍ DNE 20.01.2014 USNESENÍM Č. I http://www.obecvetrni.cz/index.php?page=dokumenty (mj. neodpovídá odkazu uvedeném v dokumentu z webových stránek ASZ: „Plán je ke stažení na webu obce pod tímto odkazem: http://www.obecvetrni.cz/deska/613-‐strategicky-‐plansocialniho-‐zaclenovani-‐r-‐2012-‐2013.pdf“)
10
Současná vedoucí krumlovského sociálního odboru se k tehdy možnému LP vymezila tím, že vše, co agentura navrhovala, už v Krumlově zvládají vlastními silami. Situaci Krumlova nevnímala jako závažnou, srovnatelnou se situací ve Větřní. Vyjádřila se tak, že ohledně LP ve Větřní byli v Českém Krumlově seznámeni s tím, co se plánuje. Se starostou Větřní konzultovala různé věci, komunikace je prý dobrá. „I když vznikají rozpory, protože já mluvím hlavně za sociální odbor. Ale to co agentura ve Větřní vytvořila, zde máme vlastními prostředky,“ uvedla s tím, že k neúspěchu přihlášky Krumlova do LP už se nechce vyjadřovat. Nehledě však na důvody a motivace rozhodnutí členů Monitorovacího výboru, lze dnes s důvodnou jistotou tvrdit, že se jednalo o rozhodnutí koncepčně špatné a nesystémové. Vybraní měli být buďto oba diskutovaní žadatelé, anebo žádný. Jak v žádosti větřínské, tak i českokrumlovské, byly (údajně) uvedeny důvody vedoucí žadatele k blízké spolupráci a podmínečnost takovéto spolupráce pro dosažení vůbec nějakého pozitivního vývoje stran sociálního začleňování. A tyto důvody byly před Monitorovacím výborem rovněž i verbalizovány. Většina poskytovatelů sociálně začleňovacích služeb má nejen svou základnu v Českém Krumlově, nýbrž také valná část jejich klientely migruje mezi oběma městy, zejména pak té z místních romských rodin, a to jak za bydlením, tak i za výdělečnou činností (již méně se to týká příchozích do ubytoven z bližších („Budějičáci“) tak i vzdálenějších destinací (Slovensko)). Lze se tedy právem tázat, zdali je takováto role výběru lokalit svěřena skutečně kompetentnímu tělesu. V evaluační zprávě LK ve Větřní (DIC, 2012 část pátá, zhodnocení procesu přihlášení a výběru obce ke spolupráci s ASZ) je lakonicky konstatováno, že „město Český Krumlov však ke spolupráci s Agenturou vybráno nebylo“ a že se „tento neúspěch (…) při řešení některých otázek ukázal jako ‚poměrně nešťastný‘, tím spíše, že řada organizací zapojených do lokálního partnerství sídlí v Českém Krumlově“ (str. 13). Takováto „poměrná nešťastnost“ byla v průběhu současné evaluace intensivně glosována respondenty a leckdy zvažována pro osudy LP jakožto fatální negativum, které údajně dopředu ovlivnilo výsledky všeho snažení. Stran očekávání aktérů LP od spolupráce s ASZ ve Větřní lze z proběhlých rozhovorů vyvodit především to, že většina aktérů měla v době podání žádosti velmi neurčitou představu o možnostech ASZ („pravomocech“) a jejího postavení v rámci ústředních orgánů státní správy. Výše zmíněná evaluační zpráva DIC uvádí v části 5. 2. mj. vizi dlouhodobé spolupráce s agenturou, která přinese konkrétní náměty a postupy k řešení situace. V rámci sběru dat se výzkumníci často setkali s rozpomínáním se na markantně odlišně formulovaná očekávání, reflektujícími ovšem posun a dynamiku dění v lokalitě v posledních třech letech. Nicméně, respondenti shodně uvádějí (ve své většině), že konkrétní podobu spolupráce s Agenturou si město na počátku nedovedlo představit a nedisponovalo ani praktickými zkušenostmi v této oblasti. O metodách a náplni práce Agentury se zástupci města před podáním přihlášky informovali z médií (především pak televizního zpravodajství) a z informačních materiálů, rozesílaných krajským úřadem. Rozhodně se kupříkladu v současně prováděných rozhovorech neobjevovalo to, že by hlavní motivací obce Větřní k zahájení spolupráce s
11
Agenturou byly zvyšující se počty nově příchozích Romů, kteří se do obce stěhují na soukromé ubytovny, a snaha o zastavení této nežádoucí imigrace. Porovnáme-‐li evaluaci 2012 a současná vyjádření respondentů z institucionální sféry, pak tito stejně jako v evaluační zprávě z roku 2012 stran negativ působení LK/ASZ shodně uváděli nedostatečné zohledňování místních podmínek při procesu navrhování opatření a nevítanou snahu aplikovat na obec univerzální metodiku ASZ (část čtvrtá, kvalita situační analýzy a výběru lokálního konzultanta str. 11). Během současného evaluačního šetření se však již neobjevila kritika nedostatečně včasného poskytování informací o vypisovaných grantech obsažená v evaluaci DIC. Kontaktovaní respondenti nikdy evaluaci DIC nezmínili, nutno ale poznamenat, že nebyli na to, zda s ní byli seznámeni, cíleně dotazováni. Obdobně byla zaznamenána i reakce na positiva působení LK, tj. výčet kvalit (připravenost, profesionalita). Důraz na lokální podoby řešení a nevhodnost přenosu příkladů dobré praxe odjinud byl při současné evaluaci respondenty institucionální sféry ještě více akcentován. Zaznělo i to, že bylo očekáváno, že se lokálním konzultantem (LK) stane někdo z místních (!) aktérů. Rovněž i na to, že role lokální asistence byla vysoutěžena ICOSem z Českého Krumlova, je pohlíženo některými větřínskými respondenty s určitou nevolí. Z obce na adresu ICOSu zazněla také slova o jeho silné dominanci, která byla v rámci LP pociťována hlavně v úvodu. Hodnocení spolupráce s ASZ a LK ze strany respondentů evaluačních rozhovorů Výše popsaná migrační situace podpořila u představitelů města zájem o činnost s ASZ (známou jim především z mediální prezentace) a podání přihlášky k spolupráci. Místostarosta proces popsal následovně: „Celkově mělo působení agentury svůj vývoj – když se obec ucházela o spolupráci, tak nevnímali, že oni (obec) mají až tak veliký problém, ale viděli ty problémy okolo sebe a báli se toho napětí v okolí. Proto se rozhodli tomu vyjít naproti. Hlavně chtěli pomoct dětem a mladším, protože s těma dospělejma už se moc pohnout nedá. (…) Na začátku byli nezkušení (obec), neměli dostatečné teoretické znalosti a přehled o sociální politice a integraci – to chtěli od ASZ. Chtěli do Větřní přenést osvědčené vzory, ale zjistili, že se to ne vždy podaří implementovat (…) za velký přínos považuji celkový vhled do problematiky sociální ho vyloučení.“ S tímto postojem koresponduje i postoj zastávaný vedoucí sociálního odboru v Krumlově: „Agentura silně tlačila na samosprávu ve Větřní, ale nereflektovala složitou situaci (personální, finanční), jaká je u jedničkových a dvojkových obcí... Ale ASZ nás navedla do modu spolupráce“ Ředitelka jednoho z poskytovatelů sociálních služeb v lokalitě zaujala při hodnocení řádově tvrdší náhled: „Z části zbytečná práce (tj. spolupráce s ASZ), pracovníci agentury nežili v úplné realitě.“ Většina členů LP však vstup ASZ do Větřní v provedených rozhovorech oceňovala s tím, že by se bez činnosti LK situace vůbec „nerozpohyboval“. Perspektiva dalšího fungování LP a spolupráce s ASZ
12
Svůj postoj ke způsobu řešení, které prosazuje ASZ, dala obec zřetelně najevo i svým nezájmem o prodloužení LP. Podle vedoucí matriky a soc. věcí funguje nadále pracovní skupina ohledně klubovny, ale dílčí témata už řeší s konkrétními subjekty. (Nepokračování obhajuje personálním vytížením. „Kadaň si to asi může dovolit, je to velké město.“) Kritizuje ASZ za zhodnocení LP, údajně špatně formulované věci směrem k obci. „Z vyjádření ASZ jsme byli zklamaní. Na naplnění návrhů vzešlých z ASZ a LP jsme neměli kapacitně.“ Od následné spolupráce se údajně odvrátili i proto, že „jsme do toho už navedení“. Za jednoznačné pozitivum označuje vedení obce zmapování kapacit bydlení vyhotovené na objednávku (byť s výhradami k jejímu „ideovému vyznění“, jenž údajně příliš exkulpuje sociálně vyloučené) a strategický plán sociálního začleňování. Zcela jinak glosuje situaci (odmítnutí dalšího koordinovaného přístupu k SVL) jeden z poskytovatelů sociálních služeb: „Potřebují někoho, kdo na ně má dohled, zkrátka lvíčka na vizitce (…) Obec je zvyká na dominantní přístup, chce to mít někoho, kdo má nějakou moc. Je zde neochota převzít za něco odpovědnost, za projekty a správu větších prostředků.“ Fungování LP provázela podle vyjádření mnoha členů LP z NNO „podivná nekomunikace“ ze strany obce Větřní. Z počátku LP zde bylo úsilí o vytvoření sociálního centra, které by podporovalo a zahrnovalo různé služby, to se však nepovedlo. LP se pak vydalo cestou malých kroků. Ta byla charakteristická špatnou zpětnou vazbou: „nebyla vytvořena vazba mezi politikama a službami“, uvedl jeden z klíčových členů LP. Podle něj se mělo mapovat, co kdo dělá, ale k tomu nedošlo. I dnes si informace členové LP nevyměňují, neví, v čem se potkávají a v čem ne. Není možnost tyto věci komunikovat, neexistují koordinační setkání. Po odchodu z agentury není nikdo, kdo by to urgoval. Převládá argumentace typu "všecko máme, všecko děláme." Celkovému naladění pozitivně nepřispěly údajně ani informace ze svazu měst a obcí, kde agentura nefiguruje v dobrém světle. Na druhou stranu ASZ nedokázala odhadnout představy obce a dalším mínusem jejího působení je tříleté časové omezení. Vzrostlo však povědomí poskytovatelů služeb o problematice sociálního vyloučení. Pracovní skupiny založené lokálním partnerstvím se už nadále nescházejí. Město je však v kontaktu s poskytovateli sociálních služeb, s OSPOD a ÚP. Intenzita kontaktů je podle vedení města dostatečná a je iniciována dle potřeby zaměstnanci MÚ (TP). Přínos Agentury se projevil hlavně v zasíťování služeb a vedení města se oficiálně vyjadřuje ve smyslu, aby opatření zavedená ve spolupráci s Agenturou fungovala i nadále. Vše ale závisí na dotacích. Provoz klubovny je hrazen s městských peněz. Podle místostarosty se vedení (respektive on osobně) s neziskovými organizacemi schází v kanceláři na radnici: „Probíráme, jaké mají možnosti, a společně ladíme postup“. To ovšem neodpovídá prohlášení některých členů LP. Podle nich v LP byla vůle nastavit schůzky, kde by se řešili kompetence služeb navázaných na SVL. „Ani se nezajímají, kolik lidí k nám chodí a kdo naše služby využívá, “ uvádí jeden z představitelů služeb. Vyhodnocení procesů v LK a spolupráce města s ASZ V průběhu LP lze rozlišit počáteční fázi očekávání v letech 2011/12, kdy především vedení města očekávalo od ASZ vstup řešící nevítanou imigrací sociálně vyloučených do místních ubytoven a jakoby souřadně, leč ne s takovým důrazem, asistenci při vybudování centra
13
sociálních služeb. Vzhledem k tomu, že postoj ASZ stran problematiky ubytoven spočíval v doporučeních inkluzivního charakteru (tj. začlenění nově příchozích do sociální politiky města, použití městského bytového fondu, respektive vyčlenění jeho části k sociálnímu bydlení a zavedení konceptu prostupného bydlení) a zohlednění toho, že i odhlédnuto od bezesporně morálně nepřijatelného byznysu s bydlením a chudobou, mají nově příchozí nárok na to stát se Větřníňany (nehledě na to, že nejméně čtvrtina z osazenstva ubytoven jsou „historicky“ Větřníňané), ztrácelo vedení města postupně zájem o rozvíjení LP. K ztrátě zájmu jistě přispěl i debakl s plánovanou novou výstavbou centra sociálních služeb, když se ukázalo, že zvažovaný pozemek není v majetku města. K rekonstrukci klubovny Lačho Lav již město přistoupilo bez konzultací s ASZ a LK, a podle dostupných informací se jednalo o akci proponentů ČSSD, která jim měla přinést politické body v minulých krajských volbách. Obecně se má mezi respondenty za to, že se tak i stalo. Nicméně, v pracovních skupinách měli účastníci možnost seznámit se s pojetím sociálního začleňování prezentovaným LK a dalšími přizvanými odborníky z ASZ. Pro mnohé to bylo inspirující a vedlo k jejich zasazení se o vytvoření místa terénní (sociální) pracovnice při MÚ, asistentů pedagoga a aktivit v renovované klubovně na Rožmberské. V sebehodnocení „hlavních úspěchů a obtíží“ je v poslední verzi strategického plánu uvedeno: “podařilo se nastartovat doprovodné aktivity, které přinášejí odezvu veřejnosti – pravidelné publikování článků na téma sociálního začleňování v časopise Větrník, dále iniciování vzniku pracovní skupiny pro prevenci kriminality společnou pro Český Krumlov a Větřní“. Shrnutí:
•
rozhodnutí členů Monitorovacího výboru schválit přihlášku Větřní, nikoliv však Českého Krumlova, lze vyhodnotit jako koncepčně špatné a nesystémové. Vybraní měli být buďto oba žadatelé, anebo žádný. Jak v žádostí větřínské, tak i českokrumlovské, byly (údajně) uvedeny důvody vedoucí žadatele k blízké spolupráci a podmínečnost takovéto spolupráce pro dosažení vůbec nějakého positivního vývoje stran sociálního začleňování;
•
většina aktérů měla v době podání žádosti velmi neurčitou představu o možnostech ASZ („pravomocech“) a jejího postavení v rámci ústředních orgánů státní správy. ASZ naopak nedokázala odhadnout představy a odhodlání vedení města Větřní a dalších klíčových aktérů sociálního začleňování;
•
stran negativ působení LK/ASZ část respondentů evaluačního šetření shodně uváděla nedostatečné zohledňování místních podmínek při procesu navrhování opatření a nevítanou snahu aplikovat na obec univerzální metodiku ASZ;
14
•
za jednoznačný úspěch je v lokalitě konsensuálně považováno vybudování klubovny, k čemuž by bez „rozhýbání“ situace spoluprací s ASZ nedošlo;
•
důsledkem spolupráce s ASZ Vzrostlo povědomí poskytovatelů služeb o problému sociálního začleňování, například služby z Českého Krumlova více směřují k Větřní (mají to v dlouhodobých plánech);
•
klíčoví zástupci města jsou přesvědčeni, že se ze spolupráce s ASZ naučili potřebné maximum a nyní již mohou sami „poučeně“ jednat.
6. Evaluace dopadu působení ASZ v klíčových oblastech
6.1 Bydlení Oblast bydlení byla LP Větřní vnímána jako klíčová a takto označena i v prvním Strategickém plánu sociálního začleňování vzešlém z LP v roce 2012. Ačkoliv v něm bylo uvedeno, že město disponuje 820 obecními byty a to včetně naprosté většiny bytů v SVL Rožmberská a disponuje tak dostatečným potenciálem pro všechny naznačené kroky, které by vedly k ustavení domovnictví v potřebných objektech a vyhrazení některých bytů pro účely sociálního bydlení, nezdařilo se žádný z vytčených cílů finálně realizovat. Téma bydlení se ve strategickém plánu opíralo o situační analýzu provedenou v srpnu 2011. Ve schválených prioritách SPSZ pro léta 2012/14 byla v této oblasti uvedena na prvním místě stabilizace populace v obci, doprovázená na místě druhém omezením migrace. Totéž se doslovně opakuje v nyní platném (nikoli však reálně „uskutečňovaném“) pokračování plánu pro roky 2014/16. Podle místostarosty zůstávají nadále nejhorším problémem v lokalitě ubytovny zaplňující se stále rostoucím počtem migrantů, na jejichž stav (fungování a pokračující prosperitu…) neměla spolupráce s ASZ a ustavení LP žádný vliv. Přitom (právě) v tomto mělo Větřní zájem o pomoc a podporu od ASZ a byl to jeden z hlavních důvodů spolupráce. Glosuje k tomu však, že ví, že „problém ale vzniká nezaměstnaností. Vyrostla nám tu třetí generace dětí, kteří neviděli své rodiče pracovat. Kdyby tu byla práce (a papírny jeli), tak by se toto nedělo“. Funkce domovníka Na podzim roku 2012 byla zřízena LP plánovaná funkce domovníka využitím institutu veřejné služby a později VPP. Působil v jednom z domů na ulici Rožmberská a měl na starost úklid a udržování pořádku v několika domech v SVL. Ač v prvních měsících tento domovník plnil svojí funkci podle představ zaměstnavatele, v březnu roku 2013 byla jeho činnost ukončena z důvodu kombinace propadu příjmů a jeho údajně špatné pracovní morálky, „která vyústila v neshody s vedením obce, kdy tento odmítl dále na této pracovní pozici pracovat“, jak se
15
uvádí v SPSZ8. K řešení krize institutu domovníka přitom bylo v novém SPSZ naplánovány dvě opatření rozvedená v jednotlivé „kroky“, které však byly spíše vylíčením několika možností.9 Z provedených rozhovorů s aktéry vyplynulo, že k realizaci žádného z opatření a kroků prakticky nedošlo a to u opatření č. 1 hlavně kvůli nezájmu stěžejního aktéra, tj. představitele Služeb obce, jenž o smysluplnosti této funkce nebyl přesvědčen, a úkolování pracovníka na VPP toliko množilo jeho agendu a u opatření č.2 pro odpor správců bytového fondu. Zásluhový systém prostupného bydlení Neúspěchem skončily snahy LK uskutečnit opakovaně deklarovaný cíl zajištění dostupnosti bytů mimo SVL pro všechny žadatele, tedy i pro motivované žadatele, kteří aktuálně bydlí v SVL, ale budou souhlasit se zapojením do „zásluhového“ systému prostupného bydlení (plnění určitých předem domluvených povinností, které pro OÚ představují záruky spolehlivosti – např. úhrada dluhů vůči městu, výkon VPP atd.). Jak nakonec bylo konstatováno v novém SPSZ, uskutečnění takovéhoto zásluhového systému „předpokládá nové rozčlenění bytového fondu obce a vyčlenění tzv. sociálních bytů s návaznými sociálními službami. V tomto bodě však dosud nenašlo LP shodu“. Lze tudíž konstatovat, že v plánech se objevují záměry, pro které nebyla nalezena jim odpovídající (a jim předcházející) shoda ve vedení města, tj. v plánech jsou uvedeny spíše formálně, nevznikla k nim pracovní skupina, 8
Podle jednoho z členů LP se „zpočátku osvědčil a uklízel a vše klapalo. Dělal údržbu v domě a okolí. Pak skončil, protože se mu to finančně nevyplatilo. Na výplatě bral o 2000 Kč méně, než na dávkách a navíc si ani nemohl přivydělat na černo a to ačkoliv ho jeden ze statutářů města několikrát v pracovní době přistihl, jak dělá v Českém Krumlově výkopy“. Žádná další funkce domovníka už oficiálně nevznikla a podle panujícího mínění „to nemá ani smysl, pokud nebudou platy vyšší než dávky“. V lokalitě Rožmberská začal v době evaluace neoficiálně „dobrovolně“ působit další domovník. Jeho motivace není známa. Město se ho v tom snaží podpořit. „Je to takový místní podivín“, glosují místní s tím, že se jedná vlastně o bezdomovce, jenž úklid provádí za možnost obývání jednoho z vakantních nezkolaudovaných bytů na Rožmberské. 9
U opatření č. 1 se jednalo o následující: „Krok 1 -‐ Opětovné vytvoření funkce domovníka formou VPP ve vyloučené lokalitě v počtu 1 osoba Termín: leden 2014 – červen 2014 / před spuštěním domovnictví, tj. v prosinci 2013 formulovat náplň práce domovníka -‐ ve spolupráci Obecního úřadu včetně Služeb obce a Agentury pro sociální začleňování, která dodá podklady z jiných lokalit, kde domovnictví úspěšně funguje. Zajištění: Obecní úřad včetně Služeb obce po dohodě s Úřadem práce, zapojení ASZ. Krok 2 -‐ Prevence vzniku problémů + prevence opětovného selhání domovnictví: schůzky k realizaci domovnictví, především za účasti vedení Služeb obce, domovníka, terénních pracovníků pracujících v SVL, případně dalšími partnery LP včetně vedení obce, možnost účasti obyvatel SVL. Termín: leden-‐červen 2014 (schůzka dle potřeby). Zajištění: Obecní úřad včetně Služeb obce, Úřad práce + další partneři LP dle potřeby včetně ASZ – (schůzky možno realizovat v rámci pracovní skupiny LP). Krok 3 – udržení stávajícího domovníka pro další období + nábor dalších adeptů na pozici domovníků, dle skutečné potřeby sociálně vyloučené lokality v rámci VPP. Krok 4 Průběžné konzultace k prevenci selhání opatření (viz Krok 2) Pro opatření č. 2, se jednalo o následující: Krok 1 -‐ pokračování činnosti pracovní skupiny pro vznik koncepce bydlení. Krok 2 -‐ dokončení Koncepce bydlení pro obec Větřní, která zohledňuje i sociální hledisko + přijetí Koncepce bydlení zastupitelstvem obce. Krok 3 -‐ koordinovaný postup vůči privátním ubytovnám, za účasti všech členů LP dle jejich zodpovědností, důsledným plněním jejich pravomocí (Obecní úřad svými kontrolními mechanismy, Stavební úřad kontrolami stavu budov, Úřad práce aplikací normativní instrukce atd.) s cílem omezit jejich fungování na území obce. Krok 4 -‐ Realizace opatření obsažených v Koncepci bydlení.
16
ani návrh LP, jenž by byl projednáván zastupitelstvem (respektive, návrh LP vznikl, ale nebyl „posunut“ směrem k zastupitelstvu). Postup „proti ubytovnám“ Deklarovaným cílem obou strategických plánů zůstává výše zmíněný krok 3. opatření č. 2, tj. „koordinovaný postup vůči privátním ubytovnám, (Zajištění: Relevantní partneři LP, koordinační role Agentury. Termín: ihned – červen 2014, a dále i po skončení působení ASZ v letech 2015 a 2016)“. ASZ v tomto ohledu objednala „Zmapování kapacit bydlení využívaného k ubytovávání sociálně znevýhodněných v obci Větřní“, které bylo v roce 2012 uskutečněno dvojicí sociálních antropologů formou dvouměsíčního stacionárního výzkumu.) K vyhodnocení možného výstupu takto deklarovaného cíle provedl evaluační tým šetření situace a rekapitulaci vývoje „boje“ s ubytovnami, jenž je případovou studií předkládané evaluace.
6.2 Zaměstnanost V průběhu druhého evaluačního šetření byla zaměstnanost aktéry LP nadále považována za zásadní oblast působení této platformy, s tím že bez účinného řešení dlouhodobé nezaměstnanosti se nelze dobrat zlepšení situace v SVL. Pobírání dávek v kombinaci s tzv. prací na černo je stále hlavním příjmem většiny obyvatel SVL, což částečně potvrdilo i pozorování jednoho z evaluátorů, který v brzkých ranních hodinách před ubytovnou „Společňák“ v Rožmberské ulici zaznamenal skupinky lidí čekající na svoz za prací. V rozhovoru s jedním pracovníkem v sociálních službách bylo respondentem (mj.) tvrzeno, že starousedlíci v Rožmberské ulici s pracovními zkušenostmi z papíren před jejich krachem nevykazují takový nedostatek pracovních návyků, jako nově příchozí migranti, jejichž primární motivací k příchodu do Větřní je bydlení na ubytovnách. Po kolapsu papíren však údajně kontinuálně dochází ke ztrátě pracovních návyků u dalších generací v rodinách bývalých zaměstnanců. V rámci strategického plánu sociálního začleňování na roky 2014 – 2016 byly pro oblast zaměstnávání schváleny dvě hlavní priority: 1) zvýšit šance obyvatel SVL k nalezení pracovního uplatnění a 2) učinit obec atraktivnější pro potenciální zaměstnavatele, turismus atd. K naplnění hlavně prvního z výše uvedených cílů měla být implementována dvě hlavní opatření: 1) Zavedení tzv. kvóty 10% do vhodných veřejných zakázek obce spočívající v tzv. sociálně citlivém zadávání veřejných zakázek prostřednictvím obce, tak že veřejné obecní zakázky budou podmíněny povinností vítěze zaměstnat několik dlouhodobě nezaměstnaných. 10 10
„Nejméně 10 % osob, které se budou podílet na plnění zakázky, přijme dodavatel do pracovního poměru z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob, a to minimálně na dobu celého trvání plnění veřejné zakázky. Vítězný uchazeč předloží do 1 týdne od oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, nejpozději však před uzavřením smlouvy, seznam osob, s nimiž uzavřel pracovněprávní vztah v souvislosti s plněním zakázky, potvrzený místně příslušným úřadem práce, a zároveň předloží prohlášení o celkovém počtu osob, které se budou na plnění zakázky podílet. V případě nedoložení výše uvedených dokladů a nesplnění podmínky ve smyslu § 44 odst. 10 zákona o VZ, nebude s uchazečem uzavřen
17
Opatření bylo na základě jednání ASZ a obce Větřní testováno při zakázce na rekonstrukci
prostoru v Rožmberské ulici, které využívalo sdružení Lačho Lav. K realizaci pak byl navrhnut do jednotlivých kroků rozčleněný postup. 11 Zástupci obce potvrzují, že v případě rekonstrukce klubovny se podařilo zaměstnat čtyři lidi, z nichž se u dvou jednalo o obyvatele SVL. Rovněž deklarují, že se tímto pravidlem řídí i v dalších zakázkách a mnohdy i ve větší míře než 10 %. To však kontrastuje s výpověďmi některých členů LP, ze kterých vyplynulo, že obec nemá velký přehled o tom, kolik lidí ze SVL si firmy najímají a navíc nemá takový objem veřejných zakázek, aby princip 10 % mohla využívat v plné míře. Vzhledem k tomu, že k výše uvedenému zaměstnávání došlo před vstupem evaluátorů do lokality, nelze dnes úspěšně provést šetření, jenž by toto „opatření“ bylo prověřeno. Je však zjevné, že ve Větřní existuje při rozdělování zakázek zavedená praxe, kdy se u nominálně „romských“ (podle osoby majitele) předpokládá, že zaměstnává tzv. „soukmenovce“, aniž by se takovýto předpoklad dále prověřoval. 2) „Veřejně prospěné práce a další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jako součást systému tzv. prostupného zaměstnávání.“ Toto opatření mělo být využíváno v co největší míře, tak aby vedlo k pracovní aktivizaci dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel SVL. Vést k tomu měly jednotlivě naplánované kroky 12 . V návazném Strategickém plánu sociálního smluvní vztah a bude jednáno o uzavření smluvního vztahu s uchazečem druhým v pořadí v souladu se zněním § 82 odst. 3 zákona o VZ. Viz: Strategický plán sociálního začleňování v obci Větřní pro léta 2014 -‐ 2016 [online]. In: [cit. 2015-‐07-‐06]. Dostupné z: http://www.socialni-‐ zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-‐pro-‐lokalitu-‐vetrni. 11
Krok 1: Vytipování vhodné zakázky k aplikaci „kvóty 10%“ -‐ projekt „Klubovna v Rožmberské ulici“. Zajištění: Obecní úřad s podporou LP. Termín: Již realizováno v roce 2013 v rámci jednání LP s ASZ a dalšími partnery. Financování: Není spojeno s přímými náklady pro obec. Krok 2: Výběrové řízení a spuštění veřejné zakázky „Klubovna v Rožmberské ulici“ dle podkladů (projekt + podklady pro aplikaci kvóty 10%) Zajištění: Obecní úřad ve spolupráci s ÚP a s vítězem veřejné zakázky + zapojení neziskových organizací pracujících v lokalitě k vytipování vhodných kandidátů na zahrnutí do tzv. kvóty 10%. Termín: První polovina roku 2014. Financování: Náklady na projektovou dokumentaci (již hrazeno z rozpočtu obce v roce 2013) + náklady na samotnou rekonstrukci dle rozpočtu akce. Poznámka: Možnost spolufinancování z projektů a dotací (Krajský úřad Jihočeského kraje, Program prevence kriminality MV atd.) Krok 3: Vyhodnocení zakázky a úspěšnosti realizace kvóty, následné rozšíření kvóty na další vhodné veřejné zakázky. Zajištění: Obecní úřad ve spolupráci s dalšími partnery LP. Termín: cca květen 2014 a dále v následujících letech. Financování: Náklady dle rozpočtů 11 zakázek. 12
Krok 1: Udržení 2 pozic pro sociálně znevýhodněné jedince v rámci VPP u Služeb obce Větřní na dobu, po kterou to umožňují pravidla VPP. Zajištění: Obecní úřad včetně Služeb obce Větřní, v těsné spolupráci s Úřadem práce, s podporou Agentury a dalších členů LP. Termín: srpen 2013 – květen 2014. Financování: Z prostředků Úřadu práce + doplácení z rozpočtu obce na pracovní pomůcky a další. Krok 2: Prevence selhání opatření -‐ průběžné schůzky s vedením Služeb obce, s pracovníky na VPP a terénními pracovníky za účelem prevence nedorozumění a konfliktů + souběžné řešení osobní a rodinné situace pracovníků na VPP (sociální a protidluhové poradenství atd.). Zajištění: Služby obce a terénní pracovníci (obecní TP i TP NNO – např. protidluhové poradenství ICOS), poradci Úřadu práce, možná koordinace ASZ. Termín: ihned a dále. Krok 3: Průběžné navýšení počtu pracovníků na VPP z řad obyvatel SVL ze současných 2 na stav dle skutečné potřeby obce s důrazem na Rožmberskou ulici + navázané poradenské služby dle Kroku 2 i u nových pracovníků. Zajištění: Obecní úřad včetně Služeb obce Větřní, v těsné spolupráci s Úřadem práce, s podporou Agentury a dalších členů LP. Termín: od ledna 2014 dále. Financování: Z prostředků Úřadu práce Zajištění: Obecní úřad včetně Služeb obce Větřní, v těsné spolupráci s Úřadem práce, s podporou Agentury a dalších členů LP. +
18
začleňování 2014 – 2016 je konstatováno, že celkem pět osob z řad obyvatel SVL v roce 2012 vykonávalo veřejnou službu a pomáhalo s údržbou a úklidem obce. Nicméně rozhodnutím Ústavního soudu byla veřejná služba ve své stávající podobě (kdo chtěl pobírat soc. dávky, musel na ní nastoupit, pokud k tomu byl osloven Úřadem práce) na podzim téhož roku zastavena a stala se dobrovolnou, čímž se stala také prakticky nefunkční. K podzimu 2013 vykonávaly dvě osoby z řad sociálně vyloučených veřejně prospěšné práce, jsou zapojeny do pracovní čety v rámci Technických služeb. Funkce domovníka, která byla rovněž zvažována v rámci VPP, aktuálně v SVL nefunguje.13 Aktuálně (2015) jsou v rámci VPP ve Větřní zaměstnaní tři obyvatelé SVL pod službami města a vedení služeb plánuje přibrat další. Na zrušení veřejné služby14 je pohlíženo s úkosem a představitelé sociálních odborů ve Větřní i v Českém Krumlově kladně hodnotí plány MPSV na znovuzavedení veřejné služby. Jedna z pracovnic sociálního odboru v Krumlově rovněž kriticky pohlíží na praxi doporučování adeptů na VPP ze strany ÚP. Tato doporučení podle ní nejsou vždy „vhodná“ a bylo by záhodno je konzultovat se sociálními pracovníky, což je na malém městě prý naštěstí možné. Přidělení VPP je údajně též zatíženo poměrně náročnou administrativou (úkolováním, papírováním), která by se měla zjednodušit a zefektivnit. Existenci LP provázela též myšlenka na vznik sociální firmy ve Větřní, jež by umožnila sociálně i jinak znevýhodněným pracovat. Tento záměr byl dle místostarosty založen na předpokladu, že se najde, resp. v místě existuje ochotný a schopný podnikatel, nebo je k tomu legislativou uschopněn stát či obec. K takovéto konstelaci však ve Větřní „nedošlo“ a lze konstatovat, že institut VPP je využíván minimálně a jednotlivé plánované kroky nebyly pro nezájem klíčových aktérů, tj. personálu služeb města, uskutečněny.
6.3 Sociální služby doplácení z rozpočtu obce na pracovní pomůcky a další. Krok 4: Zapojení zaměstnavatelů do systému prostupného zaměstnávání – uplatnění motivovaných aktivizovaných pracovníků s dobrou referencí z VPP u vhodných zaměstnavatelů. Zajištění: terénní pracovníci ve spolupráci s poradci ÚP, na platformě Lokálního partnerství. Termín: druhá ½ roku 2104 a dále. Poznámka: Možnosti vytvoření dotovaných tzv. společensky účelných pracovních míst (SÚPM) u vhodných zaměstnavatelů. Strategický plán sociálního začleňování v obci Větřní pro léta 2014 -‐ 2016 [online]. In: . [cit. 2015-‐07-‐ 06]. Dostupné z: http://www.socialni-‐zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-‐pro-‐lokalitu-‐vetrni 13
Strategický plán sociálního začleňování v obci Větřní pro léta 2014 -‐ 2016 [online]. In: . [cit. 2015-‐07-‐06]. Dostupné z: http://www.socialni-‐zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-‐pro-‐lokalitu-‐ vetrni 14
ze zprávy o bezpečnostních rizicích v SVL za druhé pololetí 2012, ad Větřní: „začala být realizována veřejná služba v obecních domech, obývaných převážně Romy. Pracovní četa prováděla údržbářské práce uvnitř domů v SVL a úklidové práce v jejich okolí, v rámci veřejně prospěšné práce začal v lokalitě pracovat domovník, pracující současně jako koordinátor veřejné služby. Činnost pracovníků VS a domovníka přinášela první plody v podobě odvedené práce a měnícího se náhledu veřejnosti na obyvatele SVL, nicméně je to postupný, těžko měřitelný proces. Před jedním z domů došlo ke krádeži kovového zábradlí oddělujícího chodník od silnice, nicméně díky výkonu VS a domovnictví byl pachatel odhalen, předán policii a věc je řešena jako přestupek. Rozhodnutí Ústavního soudu (28. 10.) o faktickém zrušení veřejné služby je vedením obce vnímáno jako nečekané a nevítané přerušení započatého procesu pracovní integrace části obyvatel SVL“.
19
Od počátku vzniku LP panovala mezi klíčovými aktéry shoda v tom, že jednu z priorit jejich činnosti je „vytvořit funkční, pestrou a reálným potřebám vyhovující sít sociálních služeb v obci“, které by uschopňovaly „zájemce z rad obyvatel SVL k nalezení šancí na úspěšný život“ – takto formulovány byly obé deklaratorní cíle schváleny v prvním i druhém strategickém plánu sociálního začleňování. K jejich naplnění mělo posloužit v první řadě zřízení Centra sociálních služeb a volnočasových aktivit. V současnosti se tento téměř vyhaslý plán mezi poskytovateli sociálních služeb stále jeví jako velmi potřebný. Jak stojí v první evaluaci LP: „Předpokladem přitom bylo, že v centru budou aktivní jak místní občanská sdružení fungující převážně na bázi dobrovolnictví, tak též českokrumlovské nestátní neziskové organizace poskytující registrované sociální služby, pro něž byl tento záměr jedním z hlavních motivů pro aktivní participaci v lokálním partnerství.“ 15 Právě lidé z řad českokrumlovských neziskovek poskytující registrované služby výrazně akcentují potřebu takového centra i v současnosti. Hledání vhodného místa nebo objektu a finanční náročnost velkého projektu jsou i nadále zmiňovány jako největší bariéra vzniku centra, ovšem tyto úvahy se oproti roku 2011, kdy začala být tato možnost projednávána, přesunuly z oficiální úrovně LP do roviny osobních výpovědí pracovníků sociálních služeb. V návaznosti na spory o umístění dané prostorovou segregací odrážející vertikální stratifikaci obce vzešla od jednoho z poskytovatelů českokrumlovských sociálních služeb myšlenka neutrálního třetího místa, jež by dle jeho slov bylo jedním z vrcholů „Větřínského trojúhelníku“, tak aby zde mohla probíhat interakce lidí z obou částí obce. Sám pak toto místo spatřoval v budově bývalého učiliště. O majetkových vztazích však nemá jasnou představu, nicméně jeho úvaha má jistou relevanci s ohledem na historické uspořádání města. Z aktuálních rozhovorů je však zřejmé, že ani situování centra sociálních služeb nebo klubovny do střední části obce by nezaručilo návštěvnost lidí z obou konců Větřní. „Kdyby byla klubovna uprostřed, nechodili by tam ani ti shora ani ti zdola,“ uvedla jedna z pracovnic v sociálních službách. „Kdyby byla klubovna v půli kopce? To by lidi starostu asi hnali,“ uvedla další informátorka ze stejného sektoru. Klubovna, volnočasové aktivity, tábor Ve výčtu pozitivních dopadů LP a působení ASZ ve Větřní je Klubovna v Rožmberské ulici povětšinou jmenována na prvním místě coby jasně viditelný a hmotný výsledek dlouhodobého snažení účastníků LP, jemuž předcházely daleko smělejší úvahy o vybudování Centra sociálních služeb a volnočasových aktivit. Dle první evaluační zprávy mu bylo v rámci úvodních projektových plánů LP věnováno nejvíce pozornosti s tím, že se má jednat o nabídku komplexního souboru „...vzájemně se doplňujících sociálních služeb a dopomohlo tak k naplnění jednoho z klíčových záměrů lokálního partnerství, kterým je zasíťování lokality sociálními službami...“. 16 Opakující se diskuze o vhodných objektech a neshody ohledně vývěru vhodných prostor, stejně tak jako poměrně krátký časový horizont na investičně náročný projekt vedly k tomu, že se celý projekt jevil stále více nereálný a byl odsunut do kategorie dlouhodobé vize. LP se poté začalo ubírat cestou drobných kroků, přičemž jedním 15
Evaluace DIC
16
Evaluace DIC
20
z nich měla být klubovna po vzoru dvou krumlovských nízkoprahových zařízení. Oproti původnímu záměru na vytvoření komplexního centra sociálních služeb a volnočasových aktivit, které mělo mít integrační potenciál a potkávat se v něm měli lidé ze SVL i mimo ni, se činnost služeb v klubovně omezuje pouze na práci s dětmi a navzdory tomu, že přístup do ní mají děti od 6 do 18 let, do ní nikdo nad 15 let nechodí a už vůbec ne z horní části obce. „Je to jako čistě tady pro Romy na Rožmberské,“ uvedla jedna z pracovnic působící v klubovně. Integrační efekt je tak značně omezený a odráží historicky danou prostorovou segregaci v obci. Vzhledem k tomu, že do klubovny nemohou dospělí klienti, musí pracovníci poradenských služeb pracovat buďto v terénu, nebo v přidělené kanceláři v budově pošty na kopci, kam zase nechodí nikdo zdola. Z šetření také vyplývá, že v činnosti poskytovatelů sociálních služeb v Klubovně dochází k překryvu, což je i důsledkem nastalé absence koordinovaného a komplexního přístupu k řešení balíku problémů v SVL. Dne 5. října 2014 byla Klubovna slavnostně otevřena v domě č. 46 na Rožmberské ulici, tedy přímo v centru sociálně vyloučené lokality. Plakát, jenž na otevírací ceremoniál zval, měl na pozadí romskou vlajku, čímž jasně deklaroval, pro koho je klubovna zřízena. Zrod Klubovny původně iniciovalo Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov (ICOS) spolu s lokálním konzultantem -‐ „Snažili jsme se hodně, ale nejdřív to nevyšlo.“ Poté si projekt vzala za svůj obec a spolu s ní byl financován Jihočeským krajem (grantový program Podpora práce s dětmi a mládeží), Ministerstvem vnitra ČR (program Prevence kriminality). Vzhledem k tomu, že Klubovna byla otevřena krátce před obecními volbami, je mnohými nahlížena jako politikum, o čemž dle některých respondentů vypovídá i rychlost a kvalita prací na rekonstrukci prostor k ní určených.„Pak byly peníze na rekonstrukci Klubovny, to potřebovali, aby něco bylo vidět, takže vznikla taková trochu potěmkiáda,“ uvedl jeden z pracovníků sociálních služeb. Otevření Klubovny pak bylo údajně i posunutu z důvodu konání předvolebního mítinku místní buňky DSSS, která částečně vyrostla na nesouhlasu části veřejnosti s působením ASZ. To odráží i nepříznivá odezva na Klubovnu u části veřejnosti, dle níž se pomáhá jenom Romům, jejichž počet v obci roste. Obsazování Klubovny a činnost v ní se ukázala být určitým prubířským kamenem LP a schopnosti poskytovatelů služeb koordinovat své aktivity: „Když po dlouhém schůzování přišlo na obsazování klubovny, ta se do ní služby příliš nehrnuly. Kocero tvrdilo, že není čas, pak se ale chytli za nos a jsou podle mého úspěšní. Klubovna v tomto směru fungovala jako spojovatel břehů. Jednak soc.služeb navzájem a jednak služby k obci. Tohle vyvztahovala Agentura,“ zavzpomínal jeden z pracovníků českokrumlovské neziskovky. Aktuální stav Klubovny odráží kvalitu a rychlost provedených prací v rámci rekonstrukce. Do Klubovny soustavně zatéká, není dostatečně odizolovaná a v některých částech se tvoří plíseň. Dalším často jmenovaným negativem je bezprostřední blízkost státní silnice a riziko při jejím křižování dětmi. V brzké době má však přistoupit obec k rekonstrukci terasy ke zřízení keramické dílny s pecí v horním patře, kterou by vedla bývalá vedoucí sociálního odboru paní Cimlová. Byť někteří keramickou dílnu kvitují s povděkem, pro některé aktéry z klubovny je její přínos při nejmenším diskutabilní. „Ty starší děti sem asi kvůli dílně chodit nezačnou, i kdyby, bude je to bavit chviličku a hlavně k čemu tom je? Uživí je to? Potřebovali by soustavně připravovat do života, dostávat užitečné přednášky od lidí,“ uvedla paní, která v Klubovně pracuje jako dobrovolnice s tím, že začínat by se mělo od maminek s dětmi.
21
Vize lepších, větších prostorů a rozšíření služeb ve smyslu původně plánovaného sociálního centra se projevuje například v myšlence na odkladovou službu pro matky, která by zvýšila jejich mobilitu. „Jednou byly ženský ze zdola nahoře tancovat Zumbu, ale je to daleko a potřebovaly by pohlídat děti, tak podruhé už nešly. Nebo když potřebují na úřady,“ popsala jedna z pracovnic v Klubovně, v jejíž úvahách se objevuje i zkušebna -‐ „Je tu i chlap Gejza, výborný houslista, má kapelu a nemají kde zkoušet.“ Nedílnou součástí by měl být i klub pro dospělé založený na osvětových přednáškách a společenských akcích. V Klubovně aktuálně působí tato sdružení a služby: Lačho Lav Větřní, KoCeRo – komunitní centrum Rovnost, o.p.s., CPDM – Centrum pro pomoc dětem a mládeži, o.p.s., Aver Drom, o.s. a terénní pracovnice při obci Větřní. Všechny se bez výjimky orientují na volnočasové aktivity mládeže. Dle vyjádření všech poskytovatelů služeb v Klubovně je její využití plné s ohledem na její kapacity, jež jsou značně limitující při větším počtu dětí v místnosti. „Ze začátku chodilo i třicet dětí a to nešlo dělat nic, možná jim dát tužky a nechat je u stolečku kreslit,“ dokresluje terénní pracovnice. Ačkoliv spolu pracovníci z klubovny dle jejich slov do styku přicházejí, příliš se nezajímají o to, co ostatní s dětmi dělají, přičemž nejzáhadnějším je pro většinu zástupců služeb činnost sdružení Lačho Lav pana Pospíšila, o jehož aktuální náplni ví pramálo. Navzdory tomu, že koordinovaný přístup k rozvoji sociálních služeb ve Větřní nemá nyní pevnou platformu, je jejich jednotlivými poskytovateli jeho potřeba spolu s adekvátními prostory zdůrazňována. „Chtělo by to komplexní přístup a dostatečný prostor, aby to mělo profi úroveň. V Klubovně je vybavení špatné a moc se toho tam dělat nedá. Chybí koncepce. Chtělo by to vydefinovat v čem pomáhat a pak na to dostávat prostředky. Chce to lodivoda. Nikdo nejsme nad tím, jsme prostě v klubovně,“ shrnul jeden z pracovníků českokrumlovské neziskové organizace. Právě tomuto mělo napomoci návrh z českokrumlovského ICOSu, který spočíval v systémovém využívání každoroční dotace z rozpočtu MÚ Větřní na kulturní, zájmovou a spolkovou činnost (cca ve výši 100 000, -‐ Kč) tak, aby nebyly poskytovány ad hoc, ale byly poskytovány formou výběrového řízení podle jasně stanovených pravidel a vyhodnocovány; jedním z kritérií poskytnutí dotace měla být prokazatelná spolupráce s dalšími subjekty při realizaci činnosti v sociálně vyloučeném prostředí. Tento návrh však nebyl obcí přijat.
6.4 Dluhová problematika Podle zjištění z provedených rozhovorů jsou dluhy sociálně vyloučených vůči městu ze strany jeho úřadu tolerovány, byť takovouto toleranci mají někteří z členů LP za kontraproduktivní. Dochází k posunování splátkových kalendářů, zodpovědní úředníci však nekontrolují splátky a dluhy na nájmu jsou pak obrovské a je to neřešitelné. Krom dluhů obci jsou časté mezi sociálně vyloučenými dluhy dodavatelům energií a s nimi spojené nelegální „černé odběry“ elektřiny v obecních bytech. Adekvátně to podle respondentů evaluačního šetření (včetně samotných obyvatel SVL) neřeší ani dodavatelé
22
(EON – maximem je zabezpečení hodin) ani obec. Dluhové poradenství řeší dluhy za elektřinu až ve výši 140 000 Kč. Dluhové spirály, které se snaží poradenství ICOSu rozmotávat, se roztočily nejvíce po krachu papíren. V těchto případech řešili konkrétně pět lidí (u ostatních je to již údajně zbytečné….), těsně před krachem papíren řešili hlavně pracovní věci a zaměstnanost, nyní jsou to právě dluhy. Pracovnice dluhové poradny (ICOS) řešila v SVL 20 klientů (kteří by se dle ní do Krumlova nedostali, protože řeší i 26 korun za jízdenku tam a zpět). Tvrdí, že jim pomohla nastavit principy řešení. V tomto poradenství nejde podle respondentky ani tak o kvantifikaci schůzek, ale o jejich náročnost a délku. Kromě schůzek v SVL za ní jezdí z Větřní klienti také do Českého Krumlova, u těch se (asi 15 případů) jedná údajně o ty, kteří se chtějí vyhnout „pomlouvám a klevetění“.
6.5 Vzdělávání Schválené priority pro oblast vzdělávání a volného času (jenž řeší stejnojmenná PS) spočívaly v obou strategických plánech v deklarovaném úsilí o zlepšení podmínek pro „smysluplné trávení volného času dětí a mládeže v SVL, otevřenosti škol pro děti v SVL a větší provázanosti základního a středního školství v souvislosti s uplatněním dětí ze SVL“. Za jednoznačně potřebné bylo seznání zajištění pokračování fungování asistentky pedagoga pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí na ZŠ Větřní, fungující od ledna 2013. Pracuje hlavně s dětmi, které do školy přicházejí z nepodnětného prostředí. Asistentka spolupracuje s pedagogy školy, současně i s terénní pracovnicí a školní etopedkou, rovněž zaměstnanou na ZŠ. Vedení ZŠ plánuje pozici asistentky tohoto typu udržet i pro další roky. Z provedených rozhovorů vyplývá, že děti z rodin žijících v SVL jen zřídka využívají nabídky školních kroužků a doučování ve škole. Nebylo zavedeno uvažované doučování přímo v rodinách SVL, které rovněž nevyužívají možnost předškolní přípravy včetně MŠ (přičemž v rámci LP proběhl seminář – zorganizovaný LK -‐ o dobrovolnictví v sociálně vyloučených lokalitách, realizovaný ve Větřní pro členy i nečleny LP organizací Tady a teď Plzeň…). Za přínos LP respondenti z řad pedagogů oba považují zavedení a využití asistentů ve třídách, kde jednoznačně uvádí, že se jednalo o iniciativu LK. Pomohla dle nich dobře zpracovaná analýzu z Centra podpory inkluzivního vzdělávání (CPIV), jež LK zprostředkoval. „Pomohla v orientaci a její část navíc pomohla jako žádost o přidělení asistenta,“ uvedla jedna z pedagožek. Asistenti pedagoga se osvědčili a v současnosti pracují dva dohromady na jeden úvazek. Nicméně, ze strany jedné z respondentek přímo z terénu sociálního vyloučení zaznělo také skeptické zhodnocení: „Asistenti pedagogů? To nechce asistenty pedagogů, ale asistenty rodičů, pro ty maminy, ale potřeba mít pro ně prostor.“ Jinak je podle pracovnic
v terénu spolupráce se školou dobrá, současná terénní pracovnice MÚ aktuálně pomáhá s přihláškami na praktickou školu do Krumlova a spolupracuje také s OSPOD. Nabídky volnočasových aktivit 15 kroužků ze strany ZŠ (zdarma) využívá minimum romských dětí. Zde jsme se opět dotkli neprostupnosti mezi dolní a horní části obce. Podle vedení města se zavedení funkce asistentů pedagoga osvědčilo. Ačkoliv se údajně setkávají i
23
s rozporuplnými reakcemi, kdy „někteří učitelé to vnímají jako zásah do svých kompetencí“. Tábor Pořádání dětského tábora na chatě v úbočí jihočeské hory Kleť je jednou z prvních viditelných akcí vzešlých z LP. Při debatách o tom, kdo by co mohl dělat, navrhlo českokrumlovské CPDM tábor pro děti ze SVL. CPDM napsalo projekt, který předlo obci, jež ho poté předala na Ministerstvo vnitra ČR. Pak tábor CPDM vyúčtovalo, předalo obci, obec ministerstvu. Tábor asi pro 20 dětí organizují druhým rokem na chatě pod Kletí a podle pracovníků z CPDM je výborný k budování důvěry mezi jimi a dětmi. Stejně tak je pro mnohé účastníky jedinou možností v roce dostat se jinam, než na větřínskou ulici. Dveře dětem na tábor údajně otevřel terénní pracovník Mikuláš Horský, který za dětmi do SVL ve Větřní jezdil nejdříve dobrovolně a potom na částečný úvazek v rámci CPMD, kde nyní pracuje na úvazek plný. Jeho pozice v terénu nebyla ze začátku lehká. Často byl legitimován policisty a jeho kolegové se podělili i o historku, kterak po něm chtěl někdo z dospělých ve Větřní peníze, protože i díky jeho dětem má práci. „Toho idiota, pak vykřičely samy děti a dva z jejich rodičů ho vypráskali,“ zavzpomínal jeden z jeho kolegů s tím, že Mikuláš si u dětí vybudoval velikou důvěru, která se projevila i v jejich nadšení pro účast na táboře. Na organizaci tábora se též podílí terénní pracovnice při obci Větřní, která má na starosti často nelehký výběr finančních příspěvků od rodičů dětí, kteří se bojí, že vydají dost peněz.
6.6 Bezpečnost Prioritami pro oblast bezpečnosti bylo ve strategických plánech schválené zmírnění výskytu sociálně patologických jevů (drog, prostituce, hazardu), posilování vědomí obyvatel SVL o rizikovém chování a dosažení rovnováhy prevence a represe. Za tímto účelem postupně vznikl a v červnu 2013 byl zastupitelstvem obce schválen tzv. Plán prevence kriminality pro obec Větřní na léta 2013-‐2014, aktualizovaný posléze pro roky 2015/17. Manažerem prevence kriminality byla obcí určena terénní pracovnice MÚ. Podle té jí potřebnou spolupráci s PČR zprostředkovává policista Petr Kotlár (romské etnicity). Pokusy o zavedení funkce APK prosazované LK se nesetkaly s úspěchem, vedení obce v něm nevidí účinný nástroj a starostovi se podařilo zajistit „na místo toho“ nábor dvou nových policistů jakožto posily místního oddělení PČR. Podle vedení města by „ve Větřní pro výkon této funkce nenašli vhodné typy lidí. Navíc tato funkce není v zákoně nijak vymezena. Nemají žádná jiná práva, než občané a policajti je ani nemůžou vozit v autech. V rámci své práce si udělali exkurze do měst, kde asistenti pracují, ale tato zkušenost je nepřesvědčila o tom, že je to potřebné a efektivní“. Nicméně, podle pracovníků pohybujících se v terénu by funkce APK byla užitečná, zvláště při kontaktu s kriminálními klienty. V červenci 2013 bezpečnostní expert (ASZ) realizoval terénní šetření v lokalitě Větřní, kde se zaměřil zejména na získání poznatků o hazardu a prostituci potřebných pro Průběžnou zprávu o bezpečnostních rizicích v sociálně vyloučených lokalitách za první pololetí 2013,
24
kterou Agentura pololetně zpracovává pro Ministerstvo vnitra na základě úkolu daného usnesením vlády ČR č. 374 ze dne 18. 5. 2011. Tento materiál není veřejný a pro účely evaluace není dostupný. Shrnutí: •
v oblasti bydlení nebylo dosaženo žádného z cílů formulovaného v prostředí LP, tj. změny bytové politiky města -‐ nezdařilo se zavést prvky konceptu prostupného bydlení ani zajištění dostupnosti bytů mimo SVL pro všechny žadatele, tedy i pro motivované žadatele, kteří aktuálně bydlí v SVL, trvale neuspěla ani snaha o zavedení funkce domovníků;
•
v oblasti zaměstnávání se nezdařilo zavést prvky konceptu prostupného zaměstnávání v rámci (zrušené) veřejné služby, ani VPP, prakticky nedošlo k zavedení tzv. kvóty 10% do vhodných veřejných zakázek obce spočívající v monitorovaném a vyhodnocovaném zaměstnávání lidí ze SVL;
•
v oblasti sociálních služeb došlo vlivem tlaku z jednání LP k posílení terénních (sociálních) služeb (jedna TP města a jeden TP z NNO), jejichž činnost se orientuje především na práci s dětmi. Byla vybudována „klubovna“, avšak oproti původnímu záměru vytvoření komplexního centra sociálních služeb a volnočasových aktivit, které mělo mít integrační potenciál a potkávat se v něm měli lidé ze SVL i mimo ni, se činnost služeb v klubovně omezuje pouze na práci s dětmi a navzdory tomu, že přístup do ní mají děti od 6 do 18 let, do ní nikdo nad 15 let nechodí;
•
v dluhové oblasti bylo vlivem LP rozšířeno dluhové poradenství poskytované NNO. Dluhy sociálně vyloučených vůči městu ze strany jeho úřadu tolerovány, byť takovouto toleranci mají někteří z členů LP za kontraproduktivní;
•
v oblasti vzdělávání byly vlivem LP zřízeny pozice asistentů pedagoga -‐ v současnosti pracují dva dohromady na jeden úvazek, jejich činnost je obecně positivně hodnocena, nedaří se však motivovat obyvatele SVL k využití nabídky vzdělávání ve volnočasových aktivitách při ZŠ. pouze v jedné z klíčových oblastí sociálního začleňování, a to v rámci poskytování sociálních (terénních i ambulančních) služeb, práci s dětmi, a dluhového poradenství byl v rámci činnosti LP a spolupráce s ASZ zaznamenán nárůst jejich rozsahu a početnosti;
•
•
nedošlo k naplnění indikátorů Strategického plánu sociálního začleňování pro léta 2012/14 a Strategický plán sociálního začleňování pro léta 2014/16 toliko opakuje předsevzetí a úkoly bez zásadnější reflexe jejich předchozích neplnění (neplnění ovšem bylo opakovaně reflektováno v rámci PS a LP, ale ASZ nemá jiné nástroje, jak neplnění SPSZ vymáhat, než závazky SPSZ připomínat);
•
současná činnost LP je de facto terminována.
25
7. Případová studie -‐ Evaluace dopadů v oblasti bydlení. Úvod Problematika bydlení sociálně vyloučených obyvatel zůstává i po odchodu Agentury jedním z nejpalčivějších témat v obci. Především dolní část Větřní je známá svou vyloučenou lokalitou lemující areál papíren na Rožmberské ulici. Nejviditelnějším problémem jsou však ve Větřní ubytovny pro sociálně slabé a s nimi spojená migrace chudých obyvatel v rámci samotné obce, ORP i větších územních celků. Ubytovny jsou ve Větřní dvě, ale další čtyři objekty jako ubytovny v podstatě fungují, jen se místo smluv ubytovacích uzavírají smlouvy nájemní. Princip je však stejný, vysoké náklady na bydlení chudých lidí, nejisté podmínky a s tím spojená častá migrace. Ve Větřní došlo v posledních letech k enormní koncentraci substandardního typu bydlení, což ovlivnilo místní realitní trh i celkovou atraktivitu obce17. Po krachujících papírnách zůstali přebytky ubytovacích kapacit, které jsou vzhledem k sociální situaci i poloze obce obsazovány převážně sociálně slabými. V souvislosti s tím se Větřní dostalo i značné mediální pozornosti18 (dlužno podotknout, že spíše negativní) a obec se tak do jisté míry stala symbolem velkého problému malých obcí s ubytovnami. Problematika soukromých ubytoven byla zároveň jedním z hlavních motivů pro navázání spolupráce obce Větřní s ASZ: „Hlavní deklarovanou motivací obce Větřní k zahájení spolupráce s Agenturou byly zvyšující se počty nově příchozích Romů, kteří se do obce stěhují na soukromé ubytovny, což s sebou přináší řadu problémů. Obec si tedy od Agentury v počátcích slibovala pomoc při zastavení této migrace jako dosud neřešitelného problému.“19 Při navazování spolupráce se obec i Agentura shodovali v nutnosti problémy s ubytovnami řešit a k tomu se vztahovaly i některé obecné cíle, tzv. priority Strategického plánu sociálního začleňování lokálního partnerství – konkrétně stabilizace populace a omezení migrace. Nicméně v dalším průběhu lokálního partnerství se ukázaly rozdílné názory představitelů obce a lokálního konzultanta Agentury na řešení problému, především co do možností využívat pro integraci sociálně vyloučených obyvatel stávajícího bytového fondu města. Zatímco pro Agenturu představovaly ubytovny i „původní“ vyloučená lokalita dvě strany jedné mince, které je potřeba řešit souběžně 20 , obec vnímala jako problém především cizorodý prvek ubytoven, který každý rok do Větřní nekontrolovatelně přivádí desítky 17
V době výzkumu nebyla na stránkách realitních kanceláří zveřejněna žádná nabídka pronájmu standardního bydlení. To ostře kontrastuje se stále plně obsazenými ubytovnami, které prakticky nikdy nemají nouzi o další zájemce o bydlení. 18
Viz např. http://zpravy.aktualne.cz/domaci/reportaz-‐z-‐vetrni-‐raj-‐ubytoven-‐se-‐meni-‐v-‐ ghetto/r~i:article:780438/ nebo http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/233592-‐vetrni-‐trapi-‐ ubytovny-‐romy-‐se-‐ale-‐dari-‐zaclenovat/ a další.
19
Demografické informační centrum. Evaluační zpráva lokality Větřní [online]. In: . [cit. 2015-‐ 07-‐06]. Dostupné z: http://www.socialni-‐zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-‐pro-‐lokalitu-‐vetrni, S. 13 a 14 20
I vzhledem k tomu, že podle zjištění uvedených ve zprávě Zmapování kapacit využívaných k ubytování sociálně znevýhodněných v obci Větřní se na ubytovnách nachází nejméně čtvrtina ubytovaných původem z Větřní. Agenturu se s obcí neshodovala ani v tom, do jaké míry představuje původní sociálně vyloučená lokalita do budoucna potencionální zdroj problémů….NEDOKONČENÁ MYŠLENKA…
26
neznámých a problémových lidí a rozvrací jinak dlouhodobě stabilizovanou situaci ve starousedlické soc. vyloučené lokalitě na Rožmberské. V souvislosti s tímto neporozuměním a nedostatkem možností pro změnu situace na ubytovnách došlo k úbytku motivace lokálního partnerství a nepodařilo se realizovat většinu navrhovaných opatření. Míra sociálního vyloučení v oblasti bydlení se tak za dobu působení Agentury nesnížila a zůstává v zásadě stejná. Veškeré změny, které se na ubytovnách za poslední roky odehrály, byly buď dílem shody okolností anebo vlastní intervence vlastníků objektů, obce či úřadů. Původní sociálně vyloučená lokalita zůstala rovněž v podstatě v nezměněné podobě. Je však potřeba zdůraznit, že žádný z navrhovaných nástrojů nemohl situaci na ubytovnách příliš ovlivnit a bylo zřejmé, že šance pro opravdovou změnu situace se nachází daleko od možností lokálního partnerství. Realizace strategického plánu sociálního začleňování V rámci působení lokálního partnerství v obci Větřní byla ustavena pracovní skupina bydlení a zaměstnanost, která měla za úkol vytvořit mechanismy pro postupné pozitivní změny v oblasti bydlení sociálně vyloučených obyvatel obce Větřní. Pro oblast bydlení byly lokálním partnerstvím stanoveny následující priority 1) stabilizace populace v obci a 2) omezení migrace. Pro dosažení těchto priorit byla ve strategickém plánu připravena opatření č. 1 Domovníci na Rožmberské a opatření č. 2 Bytová koncepce včetně přidělování pravidel obecních bytů. Postupná realizace opatření byla rozdělena do jednotlivých kroků, k jejichž plnění de facto nebylo realizováno (jednotlivé kroky viz kapitola dopadů). Stanovené priority stabilizace populace v obci a omezení migrace se vztahovaly převážně k soukromým ubytovnám, protože populace v městských bytech na SVL Rožmberská je relativně stabilnější a k migraci zde většinou nedochází. Existují však případy rodin vystěhovaných z městských bytů, které se následně ocitly na ubytovně. Význam uvedených priorit měl především deklarovat společnou vůli k řešení problému, protože LP nemělo reálné možnosti jak do procesů na ubytovnách zasahovat. Migrace tak zůstala přibližně na stejné úrovni, jako před 2 lety21 a stabilizovat populaci se nepodařilo. I nadále se ve Větřní nachází 6 ubytovacích zařízení s populací okolo 230 -‐ 250 lidí. Měnily se pouze stavebně – technické podmínky, vlastnická struktura a způsob správy některých objektů. Evaluaci zmiňovaných priorit -‐ stabilizace populace v obci a omezení migrace jsme se rozhodli pojmout jako určitou revizi a aktualizaci výsledků studie Zmapování kapacit využívaných k ubytování sociálně znevýhodněných v obci Větřní. V rámci evaluace se vzhledem k omezené časové dotaci pro výzkum nepodařilo plně zmapovat migrační historii obyvatel ubytoven a výsledky je však potřeba brát pouze jako orientační. Doložitelná je pouze nezanedbatelná migrace mezi jednotlivými ubytovnami.
21
Viz. Zmapování kapacit využívaných k ubytování sociálně znevýhodněných v obci Větřní.
27
Ubytovny „Společňák“ – Papírenská 185 V letošním roce se změnili majitelé objektu. Ubytovnu v březnu koupila rodina provozující v dolní části budovy prodejnu potravin. Zároveň zhruba ve stejné době iniciovalo vedení obce kontrolu stavebního úřadu a hygienické stanice, která zjistila přetrvávající nedostatky. Majitel objektu dostal 60. denní lhůtu pro zajištění nápravy a situace na ubytovně se od té doby výrazně zlepšila. Přibyla nová plastová okna, byl vyčištěn sklep i dvůr, mění se stupačky a připravuje se kompletní výměna elektroinstalace. Celé horní patro se připravuje na rekonstrukci. V současné době se platí spotřeba energií na ubytovně paušálně, ale v brzké době se připravuje instalace měřičů do každé bytové jednotky (nicméně černé odběry ze společných prostor nebyly zaznamenány). V objektu se doposud topilo elektřinou, v jednání je údajně napojení centrálního rozvodu tepla z papíren a instalace radiátorů. Problémem zůstávají společné záchody, které mají některé rodiny na chodbě. Podle dotazovaných obyvatel ubytovny se i v tomto ohledu počítá se zlepšením a instalací záchodů do každé bytové jednotky. Nájemníci se však neshodovali v tom, zdali budou vybudovány na náklady nájemníků či provozovatele. Někteří z nich počítají s přetrvávající praxí zavedenou bývalým správcem objekty, kdy si zájemci o bydlení museli (včetně sociálního zařízení) své bytové jednotky v podstatě vybudovat svépomocí a majitel objektu dodal pouze stavební materiál. Kromě zlepšení stavebně technického rázu obyvatelé ubytovny žádné další změny nepocítili. Částka za ubytování se nepatrně zvyšuje, nově se navýšila o 500 Kč měsíčně o tzv. fond oprav, ze kterého se budou spolufinancovat zmiňované opravy. Podle našich zjištění tak nyní jednotlivec platí na ubytovně zhruba 5500 Kč (z toho činí položka nájmu 3500 Kč a zbytek paušální částky za odpady, energie a fond oprav) a například čtyřčlenná rodina 10 500. Částky za bydlení se sice v některých případech zvyšují (především pro jednotlivce), ale ubytovna patří ve Větřní stále mezi levnější. Převážná většina ubytovaných platí částku za bydlení z doplatku na bydlení vypláceného ÚP a podle výše doplatku se také pohybují částky za bydlení. Byl však zaznamenán i případ ubytované osoby s cizím státním občanstvím, která si musí částku platit z důchodu. Noví majitelé objektu jsou podle nájemníků daleko striktnější než předchozí provozovatel (místní podnikatel P. Š.). Co do termínů splatnosti ubytovného a rovněž i vůči dluhům ubytovaných. V souvislosti s tímto byla jedna rodina nucena se v letošním roce vystěhovat a další zhruba tři jsou možností vystěhování ohrožené. Kromě tohoto nekompromisního postupu vůči dlužníkům se však zvyklosti zavedené na ubytovně předchozím provozovatelem příliš nemění. I nadále se uzavírají smlouvy na 3 měsíce s možností dalšího prodloužení. Populace na ubytovně zůstává relativně stabilizovaná, od posledních zjištění v roce 2012 se odstěhovala jen menší polovina ubytovaných. Lidé však na ubytovně nezůstávají z vlastní vůle, ale jednoduše prostě proto, že nemají kam jít. Dokazuje to i to, že všechny oslovené rodiny mají podanou žádost o městský byt a rády by se z ubytovny odstěhoval. V době probíhající evaluace bydlelo na „Společňáku“ zhruba 40 – 50 lidí. Výzkumník provedl 2 hloubkové rozhovory se stávajícími obyvateli a 1 s rodinou bývalých obyvatel. Majitele ubytovny se nepodařilo kontaktovat. Zjištěná migrace: Slovensko, Větřní, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, České Budějovice.
28
Šumavská 375 Šumavská 375, tzv. Svobodárna platí za ubytovnu z nejlepší kvalitou bydlení ve Větřní, která se blíží nebo i přesahuje standard městských bytů. V objektu se nachází celkem 21 dvoupokojových bytů a 3 jednopokojové. Co do podmínek bydlení a struktury ubytovaných stále platí zjištění uvedená ve studii Zmapování kapacit využívaných k ubytování sociálně znevýhodněných v obci Větřní: „V čase výzkumu zde bydlelo 80 až 90 osob;…Byty obývá různý počet osob, většinou se jedná o nukleární rodiny…Pokud je rodina malá, nebo jde o jednotlivce či matky-‐samoživitelky, jsou tyto dvoupokojové byty – a tedy i sociální zařízení a kuchyň – sdílené…Nemusí jít o pravidlo, ale je to aktuální stav. Zatímco na ostatních ubytovnách bývá ubytovací řád značně vágní (někde zcela chybí), zde jsou jeho podmínky pevně dané. Ubytovací řad je vyvěšen ve společných prostorách na dobře viditelném místě a ubytovaní ho obdrží i jako přílohu smlouvy…Výhodou ubytovny je ústřední topení, považované obyvateli za komfortní. To má společné s ubytovnou č. p. 285.“. Na ubytovně nedochází k přílišné obměně ubytovaných. Kvalita bydlení je totiž nejlepší ze všech větřnínských a většina ubytovaných je zde relativně (alespoň v rámci své obtížné životní situace) spokojena. Důvody pro vystěhování jsou většinou dluhy na částce ubytovného, případně na energiích. Přesnější údaje o fluktuaci ubytovaných se však nepodařilo zjistit. Se změnou správce objektu v minulém roce se dle oslovených obyvatel komfort bydlení snížil a veškeré opravy a údržba jsou prováděny méně efektivně než v dřívějším období. V letošním roce například docházelo k výpadkům teplé vody. Částka ubytovného činí i nadále zhruba 10 800 Kč. Smlouvy jsou uzavírány na 1 rok. Podle některých respondentů se majitelé ubytovny nedávno v souvislosti s nutností souhlasu obce při vyplácení doplatku na bydlení zajímali o možnost změny statusu ubytovny na bytový dům s nájemními byty. Výzkumník provedl 1 hloubkový rozhovor s rodinou stávajících obyvatel a 2 rozhovory s respondenty, kteří se z ubytovny v nedávné době odstěhovali. Zjištěná migrace: Větřní, Český Krumlov Šumavská 285 V případě objektu č. p. 285 se nejedná o klasickou ubytovnu, ale o bytový dům s nájemním bydlením. V sedmipatrovém domě se nachází celkem 64 bytových jednotek, které ze dvou třetin vlastní společenství vlastníků bytových jednotek. Zbytek patří soukromým firmám, z nichž jedna je realitní kancelář HECI z Českého Krumlova. Té patří v domě přibližně 15 – 17 bytů, které pronajímá sociálně slabým za částky srovnatelné s ubytovnami. Pro tyto účely dokonce realitní kancelář zaměstnává zprostředkovatele, který osobně domlouvá bydlení v uvedených bytech a je placený z provize z nájemného. Jeho podíl se však snižuje o dlužné částky a proto je k nájemníkům v tomto směru poměrně nekompromisní. Firma HECI rovněž čas od času nabízí své bytové jednotky k odprodeji za ceny odpovídající atraktivitě lokality. V červnu 2015 zde byly například nabízeny 3 byty o velikosti 30, 38 a 45 m2 (1 + kk, 1+1) za 390 000, 430 000 a 470 000 Kč.
29
Sociálně slabým jsou pronajímány většinou byty 1+KK, nebo 1+1 o rozloze přibližně 18 – 40 m2 za částky v rozmezí 13 500 – 14 500 Kč (podlahová plocha při určování částky zřejmě nehraje příliš velkou roli). Například rodina jednoho z oslovených respondentů obývá byt o rozloze 18,7 m2 (1+kk) za 14 500 Kč. Z této částky činí čistý nájem 6 000 Kč (nájemné zhruba 320 Kč za m2!) a zbytek tvoří poplatky za energie a další služby, včetně kuriózního poplatku 350 Kč měsíčně za výtah22. Další tříčlenná rodina obývá byt 1+1 o velikosti 35 m2 za 13 500 Kč. Smlouvy jsou uzavírány na 5 měsíců až 1 rok. Oproti ubytovnám je problém s placením nájemného po dobu první 3 měsíců od nastěhování, kvůli podmínkám při vyplácení příspěvku na bydlení. Na nájem si tak musejí rodinu zpočátku peníze půjčovat a dále se zadlužují. Ani u dlouhodobě bydlících však příspěvek na bydlení nepokrývá celou částku nájemného. Zvláště méně početné rodiny tak doplácejí značnou částku z jiných dávek či příjmů, hlavně z příspěvku na živobytí. Dům je celkově v relativně uspokojivém technickém stavu. Byty jsou vybaveny plastovými okny (zhruba 7 let) a vytápěny ústředním topením. Do domu však není zaveden plyn a vařit se tak musí vesměs na elektřině. Byty jsou vybaveny vlastními měřiči pro odběr energií. Podle orientačních odhadů se v době výzkumu nacházelo v bytech společnosti HECI zhruba 40 – 60 nájemníků. Výzkumník provedl 2 hloubkové rozhovory se stávajícími obyvateli a 1 s rodinou bývalých obyvatel. Zjištěná migrace: Větřní, Český Krumlov, Studenec (u Prachatic), Husinec Frymburská 192 Ani v případě budovy č. p. 192, tzv. Papíráku se nejedná o klasickou ubytovnu, nýbrž o bytový dům s nájemním bydlením. V přízemním objektu (bývalé kanceláře) se nachází celkem 11 bytových jednotek (1x 2+1, 1x 0+1, 9x 1+1). Dům je vybaven plastovými okny, topením na tuhá paliva a je zavedena voda a kanalizace. Průběžně se zde objevují různé technické závady, především vlhko a plísně způsobené zatékáním, ale v současné době jsou pravidelně odstraňovány. Do budoucna jsou plánovány rekonstrukce společných prostor i jednotlivých bytů, například výměna podlah. V minulosti se v objektu opakovaně řešil výskyt hlodavců. Všechny bytové jednotky jsou vybaveny vlastními měřiči odběru vody a energií. Bytový dům v současnosti obývá přibližně 30 lidí, kteří platí různé nájmy podle velikosti bytu. Oslovení respondenti uváděli částky od 9100 Kč do 12 600 Kč, z větší části hrazené z příspěvku na bydlení. Přestože ceny za bydlení jsou přibližně stejné jako v ostatních ubytovnách, fluktuace nájemníků je zde nejvyšší ze všech zjišťovaných objektů a podle oslovených respondentů se v některých obdobích vymění i několik rodin měsíčně. Problémy jsou především se splácením vysokého nájemného v prvních třech měsících bydlení, kvůli podmínkám vyplácení příspěvku na bydlení. Dle oslovených obyvatel se komunikace s nájemníky výrazně zlepšila poté, co správu objektu převzala manželka bývalého majitele, který zemřel. Smlouvy jsou uzavírány na 3 měsíce. Stávající majitelka usiluje dlouhodobě, jako předtím její manžel, o prodej ubytovny. Ta je na stránkách realitní kanceláře nabízena za částku 3 086 000 Kč. Výzkumník provedl 2 hloubkové rozhovory se stávajícími obyvateli. 22
Výzkumník měl možnost nahlédnout do nájemní smlouvy.
30
Zjištěná migrace: Horní Planá, Větřní, Pod Topoly 68, Nad Koupalištěm 354 Dle oslovených respondentů jsou byty v těchto objektech pronajímány za přibližně stejných podmínek, jak bylo naznačeno ve studii Zmapování kapacit využívaných k ubytování sociálně znevýhodněných v obci Větřní. Počet obyvatel ani další podrobnosti se však nepodařilo zjistit.
8. Soubor doporučení •
monitorovací výbor ASZ by na základě důsledků výběru Větřní a „nevýběru“ Českého Krumlova měl vzít takovýto případ rozdílného hodnocení dvou propojených žádostí jakožto precedens, a v budoucnu se podobných situací vyvarovat. Jedná se především o porozumění širšího kontextu vztahů klíčových aktérů (v obdobných případech hraje důležitou roli vztah mezi obcí s rozšířenou působností (trojková obec) a obcemi jedničkovými či dvojkovými.
Při případné nově obnovené spolupráci ASZ s městem Větřní překračující rámec tzv. „vzdálené podpory“, by bylo na místě: •
•
•
uspořádat seminář k metodice Koordinovaného partnerství přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) pro LP s důrazem na participaci českokrumlovských aktérů a představitelů kraje (nejen tedy členů LP – MÚ Český Krumlov a romského krajského koordinátora/představitele sociálního odboru KÚ Jihočeského kraje). Cílem semináře by bylo nejen představení metodiky a možností KPSVL, nýbrž i zohlednění provázanosti spolupráce v rámci ORP; bez nové motivace vedení města Větřní k integračním procesům a provazování spolupráce mezi aktéry sociálního začleňování v rámci ORP (potažmo kraje) nelze očekávat, že dojde k naplňování schváleného Strategického plánu sociálního začleňování pro město Větřní na léta 2014/16; umožnit klíčovým partnerům důkladně se seznámit s principy sociálního začleňování formou odborného semináře. nově reflektovat potřebu systémově využít každoroční dotace z rozpočtu MÚ Větřní na kulturní, zájmovou a spolkovou činnost (cca ve výši 100 000, -‐ Kč) tak, aby nebyly poskytovány ad hoc, ale byly poskytovány formou výběrového řízení podle jasně
31
stanovených pravidel a vyhodnocovány; jedním z kritérií poskytnutí dotace by měla být prokazatelná spolupráce s dalšími subjekty při realizaci činnosti v sociálně vyloučeném prostředí (lokalitě); •
zajistit koordinaci aktérů působících v „klubovně“ v SVL Rožmberská tak, aby se navzájem informovali o klientele a nedocházelo k překrývání v činnostech;
•
ovlivnit v „klubovně“ (a v SVL vůbec) NNO a terénní pracovnice MÚ tak, aby ve spolupráci s dalšími aktéry LP (OSPOD, Probační a mediační služba) směřovali k pořádání pravidelných případových konferencí (case managementu) -‐ případně zajistit uspořádání semináře k fungování case managementu (aka http://ies.podaneruce.cz/kurzy/case-‐management-‐kurz/);
9. Závěr Situace sociálně vyloučených osob (a to jak v SVL tj. „dolní“ části obce, tak i na ubytovnách) ve Větřní je kontaktovanými aktéry LP nahlížena jako trvale bezvýchodná. Přesto je činnost ASZ, jejího LK a iniciace LP považována za přínosnou. Za vrchol snah a úspěch LP je obecně brána rekonstrukce prostorů „klubovny“ a zajištění jejího fungování (působení NNO a terénní pracovnice města) v SVL a činnost asistentů pedagoga. Klíčoví aktéři LP, tedy představitelé města, soudí, že se mnohé naučili, ale na další spolupráci s ASZ nemají de facto zájem, byť oceňují informační roli stávající vzdálené podpory. Náhled představitelů lokální asistence (IKOS) je v tomto ohledu odlišný. Mají za to, že bez externě operujícího LK se činnost LP nepodaří udržet v stávajícím rozsahu tak, aby se dařilo naplňovat cíle strategického plánu. Úspěch vybudování „klubovny“ považují za pochybný (více aktérů hovoří o Potěmkinově vesnic) a to nejen vzhledem k nízké kvalitě stavebních úprav, ale také kvůli nekoordinovosti práce NNO, jejich téměř výhradnímu zaměření na práci s dětmi a překryvu aktivit a klientů (dětí), resignaci na práci s rodinami. Především se domnívají, že samotné vedení města Větřní nemá vůli, prostředky a personální kapacitu (kvalitou i kvantitou) koncepčně přistupovat k problematice sociálního vyloučení a bude se uchylovat k represivním způsobům řešení, pokud bude mít příležitost. To se ukázalo i při rozhovorech stran vyplácení doplatku na bydlení, kdy představitelé radnice jasně naznačili, že využijí možnosti posouzení a velká část žádostí od obyvatelů ubytoven bude posouzena záporně, a to zcela jistě u nově příchozích. Tyto rozhovory ovšem proběhly před tím, než MVČR zveřejnilo výklad umožňující ÚP nedbat na doporučení samospráv.23 23
http://www.novinky.cz/domaci/373144-‐z-‐nazoru-‐obci-‐k-‐udeleni-‐doplatku-‐na-‐bydleni-‐je-‐car-‐ papiru.html; http://nazory.euro.e15.cz/analyzy/stat-‐novelizoval-‐zakon-‐o-‐hmotne-‐nouzi-‐ted-‐nevi-‐co-‐s-‐
32
Celkově u tázaných převládá skepse stran toho, že by koncept LP kdy mohl úspěšně kontrovat politice ústředních orgánů státní správy, především pak MPSV a ÚP, které rozhodující měrou ovlivňují situaci sociálního vyloučení a (možného) začleňování, zejména pak v oblasti bydlení (doplatky a příplatky), a APZ. Výstupy dosavadního tázání poukazují na silnou (a těžko nahraditelnou) roli lokálního konsultanta při iniciování spolupráce aktérů a k několika kritickým oblastem v činnosti lokálního partnerství: • nedostatečné zapojení Úřadu práce do činnosti LP a to zejména při možném synergickém postupu řešení situace na ubytovnách (stran výše doplatků a příspěvků na bydlení); • redukce terénní (sociální) práce na volnočasové aktivity dětí a to u obou terénních pracovníků působících v SVL; • neprosazení (obecně spíše nevědomost o) konceptu case managementu a práce s rodinami vůbec, nota bene, NNO působící v klubovně na Rožmberské nemají vypracován systém výměny informací o klientech a je zde vysoce pravděpodobná možnost překryvu v činnostech. Poslední slovo k diskurzu lokálního partnerství Rozhovory s aktéry lokálního partnerství konstruují svým obsahem i lexikem dvě skupiny jeho účastníků. Lze je vykreslit také podle vztahu k cílové skupině a pojímání Romů a postavy lokálního konzultanta a Agentury jako takové. První „diskursivní“ skupina, složená především z větřínských aktérů, chápala ustavení lokálního partnerství jako možnost odzkoušení spolupráce s Agenturou a potažmo „vládou“, o jejichž možnostech neměla valného povědomí. Přítomnost starousedlých Romů na Rožmberské bere jako jakousi přírodní danost, s níž nelze zápolit, stejně asi jako s vytunelováním papíren a klesající a stoupající hladinou Vltavy. Je to již historické fátum, nezměnitelné jako vyhnání Němců. Jinak se ovšem má k nově příchozím migrantům na ubytovnách. Tu chápe jako invazi způsobenou právě chybnou sociální politikou „vlády“, umožňující „nepřizpůsobivým“ bydlet zadarmo a obchodníkům s bydlením vydělávat na účet celé společnosti. Kauzalita mezi existencí ubytoven je však někdy dávána i do souvislosti s již „historickým“ (tj. nezměnitelným) rozkradením papíren. „Kdyby k tomu nedošlo, nic takového by se nedělo“. Poté, co se ukázalo, že Agentura nemá žádné nástroje na omezení obchodu s bydlením a zastavení migrace do ubytoven, jejich zájem o spolupráci a lokální partnerství ustal. Vybudování a rekonstrukci prostor klubovny na Rožmberské právě tato chudobou-‐1202316; http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/urady-‐prace-‐budou-‐i-‐pres-‐nesouhlas-‐obci-‐ vyplacet-‐doplatek-‐na-‐byt/1231176; http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/jak-‐dal-‐s-‐ doplatky-‐na-‐bydleni-‐marksova-‐se-‐neshodne-‐se-‐sabatovou-‐starosta-‐bohumina-‐mluvi-‐o-‐totalnim-‐ krachu-‐statni-‐spravy
33
skupina uskutečnila již po svém, v podstatě bez účasti lokálního konzultanta a Agentury a spíše v souvislosti s blížícími se krajskými volbami, ve kterých aspiroval starosta a chtěl se prokázat úspěšným „integračním“ projektem. Ostatně, jedná se o osoby napojené na sociální demokracii, a to jak v nejvyšších patrech místní moci (starosta), tak i těch nejnižších (obskurní postava „správce“ a pedagogického pracovníka klubovny, jenž je také vedoucím místní buňky ČSSD). V zádech mají otevřeně protiromskou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti 24 , jejíž příchod do Větřní, respektive vznik, údajně iniciovala zástupkyně ředitele základní školy – „ta je sem přivedla“, uvedlo několik respondentů. Ta má zájem o přetažení voličů sociální demokracie. Nedá se tudíž předpokládat, že by stávající vedení "socdem" vedení větřínské radnice ustoupilo od terminace lokálního partnerství. Ba naopak, jak ukázal jejich postoj k rýsující se možností storna doplatků a příplatků na bydlení, bude volit represi. Nicméně, roli, jež Agentura sehrála na větřínských svazích považují za positivní. Naučili se základům gramatiky jinak těžko srozumitelného jazyka sociální inkluze vládních a ministerských úředníků, jak je požadováno již na krajské úrovni, a dokáží se jím domluvit tak, aby v okolí svého životního prostoru nezabloudili. Jádrem druhé „diskursivní“ skupiny jsou poskytovatelé sociálních a poradenských služeb z Českého Krumlova. Ta internalizovala inkluzivní přístup a byla oporou práce lokálního konsultanta Agentury. Její vidění situace, zvláště pak v případě vedoucích činitelů lokální asistence, přesahuje horizonty duální větřisko-‐krumlovské skutečnosti a možné zdroje k novému uchopení snah o sociální inkluzi vidí na krajské úrovni, v případě, že by se podařilo odstranit žáby na prameni, například neschopné personální obsazení místa romského koordinátora (aj. apod.). Tito mají v zádech, tak jako ve Větřní "socdem" radnice dělnickou stranu, také nebezpečné uskupení. Je jim jeden z krumlovských poskytovatelů služeb (KoCeRo), v jehož základě, resp. založení ční postava jeho podílníka, pražského politika a byznysmena Pavla Hurdy25, (ODS), profilujícího se v romských tématech. Jejich postoj vyvěrá z přesvědčení o zásadní kulturní odlišnosti Romů, kteří si tím, že odmítají opustit od „svých“ sociálně-‐patologických vzorců jednání mohou za všechny obtíže sami. Použité materiály: Zmapování kapacit bydlení využívaného k ubytování sociálně znevýhodněných v obci Větřní (Pelikánová, Šmoldas) 24
„V dubnu 2013 došlo v místní základní škole k napadení učitele p. Sitty cikánskými manželi. Ve stejné době se objevila šikana cikánských dětí vůči českým. V obci se našim spoluobčanům nelíbilo, jak se cikáni chovají na veřejnosti, mají různé výhody, řádí na ubytovnách atd. Proto jsme se sešli s kamarády a hledali nějaké řešeni, jak této situaci zamezit. Z politických stran a hnutí jsme našli jen jednu, která má ve svých stanovách zcela jinou náplň než ostatní strany. Po prostudování Stanov DSSS a Listinou DSSS jsme se rozhodli, že založíme MO DSSS i ve Větřní.“ více viz: http://www.dsss-‐ vetrni.cz/o-‐nas/ 25
http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/2287-‐pavel-‐hurda/profilujici-‐informace-‐a-‐kauzy-‐ komunalni-‐politika; dále viz: http://www.kauza3.cz/kauzy/kauza-‐radnice/granty-‐jsou-‐rozdeleny-‐ penize-‐potecou-‐i-‐do-‐nepruhlednych-‐organizaci.html
34
Evaluační zpráva lokality Větřní (DIC, 2012) Situační analýza Větřní (DIC, 2011) Zápisy o plnění Strategického plánu sociálního začleňování (2012) Zápisy z pracovních skupin zaměstnanost (2012), bydlení (2012), bezpečnost, sociální služby a vzdělávání (2012) Plán prevence kriminality obce Větřní (2015/17) Zprávy o bezpečnostních rizicích v lokalitách sociálního vyloučení (ASZ, 2011/12/13).
35
