EVALUACE PROJEKTU PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ (PTPO) EVALUACE AKCÍ: DĚTSKÉ VĚDECKÉ KONFERENCE

EVALUACE PROJEKTU „PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ“ (PTPO)

EVALUACE AKCÍ: DĚTSKÉ VĚDECKÉ KONFERENCE

Pro MŠMT vypracovali: Ing. Vladimír Kuchař Ing. Magdaléna Šedová Mgr. Michaela Bartošová

IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Úvod Předmětem evaluace byly dvě akce „Dětská vědecká konference“, které se konaly ve dvou termínech - 21. - 22. 6. 2012 v Národní technické knihovně v Praze a 18. 19. 10. 2012 na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Akce byly zaměřeny na věkovou skupinu 10-15 letých dětí navštěvujících druhý stupeň základní školy nebo nižší třídy gymnázií. Konference byly tematicky orientovány na přírodovědné a technické obory a jejich cílem bylo seznámit děti s průběhem a podobou vědeckých konferencí, podpořit jejich schopnost prezentovat před ostatními vlastní připravené referáty a dát jim podnět k vytvoření a navázání kontaktů s ostatními dětmi, které mají podobné zájmy. Evaluační výzkum této akce sledoval, do jaké míry se podařilo naplnit tyto hlavní cíle obou konferencí. Byl zhodnocen průběh, organizace a obsah konferencí a pozorováno, zdali a jak se podařilo navodit atmosféru běžné vědecké konference a jak na ni reagovali účastníci z řad dětí. Zajímalo nás, jak je pro děti snadné/obtížné prezentovat připravenou přednášku ostatním, jaké mají v této oblasti zkušenosti nebo zdali je konference zcela novou příležitostí k rozvíjení této schopnosti. Dále jsme se zaměřili na schopnost dětí diskutovat s ostatními a navazovat kontakty a sledovali jsme, zdali děti mají potřebu seznamovat se s jinými dětmi, jak se jim to během konference daří a jaké k tomu mají podmínky, zdali jsou v průběhu konference spíše pasivní nebo aktivní a mají zájem a potřebu zapojovat se do diskusí. Obecněji nás zajímalo, co pro děti tato zkušenost vlastně znamená, co od ní očekávají, proč se na konferenci přihlásily, kdo a proč je motivoval a jak tuto akci hodnotí v porovnání s podobnými aktivitami realizovanými v rámci školních i mimoškolních aktivit. Shrnuto do výzkumných otázek: Jak probíhá vědecká konference pro děti z hlediska celkové organizace a obsahu a jak se jí podaří navodit atmosféru běžné vědecké konference?


1

Jak se děti v průběhu konference zapojují a co pro ně tato zkušenost znamená? Jak jsou děti aktivní z hlediska navazování kontaktů s ostatními dětmi?

Hlavní závěry evaluace akcí Konference byla vedena ve snaze naplnit její hlavní tři cíle: seznámit děti s průběhem podobné akce, dát jim možnost prezentace vlastního připraveného příspěvku před ostatními, umožnit jim seznámit se s dětmi, které mají podobné zájmy. Tyto cíle se ve větší či menší míře podařilo splnit. Děti se na akci většinu času nenudily a dokázaly využít prostoru, který na konferenci měly jak k seznamování, tak k učení nových poznatků a prezentaci vlastních příspěvků. Dobrým signálem je také to, že děti se dokázaly zabavit navzájem, ať už během přestávek nebo prostřednictvím přednášek. Kvalita jednotlivých VIP přednášek i prezentací v sekcích byla různá a v některých částech konferenčního programu se vyskytla „hluchá“ místa, kdy se děti začaly nudit. Tyto momenty jsou však vlastní každé vědecké konferenci a není možné je zcela eliminovat. Dva konferenční dny se z tohoto pohledu jeví být jako čas úměrný dětem a jejich pozornosti. Konference se ve většině aspektů podobala běžným vědeckým konferencím (přednášky, publikum, dotazy, přestávky na občerstvení). První den byl ve znamení spíše pasivní účasti dětí, kdy poslouchaly připravené přednášky dospělých a účastnily se exkurzí, druhý den nabídl více možností jejich aktivního zapojení prostřednictvím prezentace vlastních příspěvků a posterů. Nedostatkem byl zdlouhavý začátek první konference, způsobený posunem původního programu (posun zahájení z 9.30 hodin na 11.00 hodin), což způsobilo, že některé děti musely čekat téměř dvě hodiny a poté byly některé z nich již unavené a jejich reakce byly ze začátku vlažné. Podle organizátorů byli rodiče dětí na tuto změnu předem upozorněni v dostatečném časovém předstihu e-mailem, ne všichni však oznámení věnovali náležitou pozornost, což se projevilo také


2

například v množství odevzdaných dokumentů (např. upozornění na zdravotní stav dětí apod.), které měly rodiče dodat a které jsou povinné dle různých vyhlášek a předpisů.

Výzkumná populace Výzkumnou populaci tvořily děti - účastníci dětské vědecké konference, ve věku 10-15 let. Vzhledem k tomu, že hlavní výzkumnou metodou bylo zúčastněné pozorování, zaměřil se výzkum nejen na děti, ale na celkové prostředí a průběh konference a všechny jevy s ní související.

Výzkumná strategie Evaluační výzkum této akce byl realizován jako zúčastněné pozorování v rámci kvalitativního designu výzkumu, kdy je výzkumník (výzkumníci) přítomen konání akce a účastní se jí převážně jako pozorovatel. Nevyhýbá se však kontaktu s ostatními přítomnými aktéry, ale je aktivní ve své snaze zachytit, popsat a zprostředkovat průběh a dopady akce. Pozorování bylo doplněno o rozhovory s přítomnými organizátory (dospělými) a účastníky (dětmi). Výzkumníci byli na konferenci převážnou dobu jejího konání a své postřehy a poznatky zaznamenávali formou terénních poznámek (zapsaných na předem připravených formulářích) a reakce jednotlivých účastníků konference zachycovali prostřednictvím diktafonu. Výstupem této výzkumné metody je přesný a systematický popis akce, který poskytuje odpověď na všechny výše formulované výzkumné otázky.

Nástroje sběru dat Nástrojem sběru dat v případě zúčastněného pozorování je soubor různých technik, v tomto případě zejména pozorování a rozhovorů s účastníky akce. Výzkumník s pomocí terénních poznámek a rozhovorů s účastníky zachycuje průběh a atmosféru akce, chování a reakce jednotlivých zúčastněných. Účelem pozorování je deskriptivně zachytit, co se děje a jak vypadá daná situace. IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3

Popis by měl být přesný, detailní a neměl by obsahovat triviální informace. Jednou z výhod zúčastněného pozorování je odhalení souvislostí a jevů, které by aktéři situace sami nezjevovali. Na rozdíl od dotazníků nebo rozhovorů je výzkumník přítomen během celé akce a může zachytit a odhalit důležité momenty související s jejím celkovým průběhem. Výzkumník je do jisté míry nezávislým pozorovatelem, který akci nepřipravoval a participuje na ní jiným způsobem než ostatní účastníci. Jeho pozice proto zahrnuje potřebný odstup, díky kterému může akci posuzovat jinak, než její organizátoři nebo účastníci. První den konference byla přítomna jedna výzkumnice, druhý den konference dvě výzkumnice. Konference byla sledována v místě jejího hlavního konání – v Národní technické knihovně, výzkumnice se neúčastnily doprovodného programu v podobě exkurzí a večerního programu pro děti. Nicméně v rozhovorech provedených během druhého dne konference děti tyto přidružené akce reflektovaly.

1. Dětská vědecké konference Analýza 21. - 22. 6. 2012, Národní technická knihovna v Praze Konference probíhala dva dny a klíčovou náplní obou dnů byly prezentace dětí v paralelních sekcích. Důležitou částí programu první den konference byly dopolední přednášky odborníků a večerní doprovodný program pro děti, zatímco druhý den byly paralelní sekce doplněny prezentacemi posterů. Náplň obou dnů konference byla proto mírně odlišná a v první části analýzy se z tohoto důvodu budeme věnovat postupně popisu jednotlivých dnů konference. Předtím nicméně krátce shrneme hlavní organizační aspekty konference. Konference se mělo původně zúčastnit okolo 80 dětí, jejich počet byl nakonec o něco nižší (cca 60 dětí). Nenaplnění původního plánu nebylo dáno nezájmem dětí – konference se na poslední chvíli rozhodla nezúčastnit jedna přihlášená škola a nebyl již čas oslovit


4

náhradníky. Na konferenci přijely převážně mimopražské děti z celé České republiky, podle odhadu byl počet dívek a chlapců zhruba stejný. Děti si mohly vybrat, zdali chtějí prezentovat své znalosti formou přednášky nebo posteru a zdali chtějí přednášet ve skupině (dvou až čtyřčlenných týmů) nebo samy. Na základě sborníku abstraktů mírně převažovaly týmy a většina dětí jednoznačně preferovala formu přednášky (v posterové sekci představilo svůj plakát 6 dětí/týmů). Paralelní sekce byly tematicky rozděleny na: 1. Vědy o zemi, 2. Živá příroda, 3. Hi-tech + chemie. Děti se konference zúčastnily bez přítomnosti zákonných zástupců (rodičů nebo učitelů). Průběh konference zajišťovalo cca 20 organizátorů z řad pracovníků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, podílející se na projektu IPN Podpora technických a přírodovědných oborů. Většinou se jednalo o vysokoškolské studenty a studentky magisterského stupně studia přírodovědných nebo technických oborů.

5

1. den konference Na základě původního programu měla registrace na konferenci probíhat od 9.00 hodin a konference oficiálně začít v 9.30 hodin. Registrace i zahájení bylo však posunuto (10.00 – registrace, 11.00 – zahájení). Podle organizátorů byly děti na tuto změnu předem upozorněny e-mailem, ne všechny se ale o posunu od svých rodičů dozvěděly a některé z nich se na místo konání konference dostavily už v 8.30. Začátek konference byl proto poněkud zmatený a pro některé účastníky zdlouhavý. První organizátoři přišli v 9.15 a zhruba v 9.45 začala registrace, jelikož řada dětí už byla na místě. Děti se zaregistrovaly a odnesly si konferenční „tašku“ obsahující blok, propisku a složku s programem a sborníkem abstraktů. Do jednotlivých sekcí byly děti rozřazeny na základě barevných šňůrek na krku (každá sekce měla jinou barvu). Děti si své věci odložily na balkón nad hlavním sálem, kde se konala konference. Některé zůstaly i po registraci na chodbě, jiné seděly v sále. V době registrace bylo pro děti připraveno občerstvení – džus a sušenky. Přestože byly děti vybídnuty, aby si nabídly, většina


z nich neměla zájem. Na konferenci byl od začátku přítomný i fotograf, který celou akci obrazově dokumentoval. Děti na konferenci přivedli rodiče (či jiní rodinní příslušníci) nebo učitelé. Na konferenci přijelo většinou více dětí z jedné školy, takže většina dětí zde měla své kamarády nebo spolužáky, se kterými mohla trávit volný čas a povídat si. V 10.40 je už sál částečně zaplněn, i když některé děti stále přichází a registrují se. Jeden z organizátorů (nejspíš kvůli zabavení dětí, které již v sále sedí) vítá děti v sále a vykládá si s nimi formou otázek a odpovědí na téma buňky. Snaží se zapojit děti formou otázek adresovaných konkrétním z nich. Děti poslouchají a zapojují se. V 10.55 tato část končí a je očekáváno oficiální zahájení. Oficiální zahájení začíná chvíli po 11.00 hodině a jako první mluví Kateřina Chmelíková (manažerka a koordinátorka projektu) – vítá děti a představuje partnery projektu. Některé děti jsou v době zahájení už viditelně znuděné a jejich prvotní reakce jsou proto spíše vlažné. Po ní se ujímá slova náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy profesor Ivan Wilhelm a vykládá dětem o průběhu konference. Pro děti je jeho přednes spíše nudný a uspávací, respektive reakce dětí jsou dvojí. Jedna část dětí vypadá znuděně – nezapojují se a neodpovídají na vznesené otázky (Co je výzkum? Co je věda?), druhá část se naopak snaží zapojit a poslouchat. První „VIP přednáška“ začíná přesně podle plánu, v 11.30 hodin – přednášejícím je Petr Jan Juračka (biolog a fotograf), který si děti získává tím, že fotil zvířátka v ZOO. Jeho přednáška má název „Detektivem v říši zvířat“. Jednoznačně úspěšnější je však druhá „VIP přednáška“ fyzika Jana Klusáka s názvem „Když se ucho utrhne“. Přednášející vysvětluje fyzikální jevy na základě zábavných obrázků a názorných ukázek a děti se od začátku přednášky dobře baví, reagují na dotazy, smějí se, a to i ty, které předtím vypadaly spíše znuděně. Na konci přednášky děti dlouze tleskají. Následuje občerstvovací přestávka, tzv. cacao break, na které je dětem nabídnuto kakao, sušenky, bagety, voda a džus. Poté dvě sekce odcházejí na exkurze, zůstává


6

přírodovědná sekce, které se účastní zhruba 20 dětí. Organizátoři seznamují děti s průběhem a ptají se jich, zdali mají zkušenost s veřejnou prezentací. Podle reakcí dětí to vypadá, že skoro všechny už podobnou zkušenost mají. Následuje pouze jediná přednáška, ostatní jsou přeloženy na druhý den, aby děti stihly exkurzi v ZOO. Počet prezentujících je nižší, než se původně předpokládalo a je proto dostatek prostoru měnit program. První přednáška je poutavá, děti mají řadu, i velmi zajímavých, dotazů. Pozdní odpoledne a večer je věnováno exkurzím, které jsou odlišné pro jednotlivé sekce (sekce Vědy o zemi navštěvují Geofyzikální ústav AV ČR, sekce Živá příroda jde do ZOO, sekce Hi-tech a chemie absolvuje prohlídku stájí studentských formulí ČVUT). Večer je pro děti připraven raut a program na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Poté děti odchází do hotelu, kde přespávají. Máme-li shrnout a zhodnotit první den konference, jedinou překážkou hladkého průběhu byl zdlouhavý začátek, kdy některé děti musely čekat téměř dvě hodiny na její zahájení, což bylo způsobeno špatným přenosem informací některými rodiči. Nezdá se, že by tuto dobu využily k seznamování s ostatními účastníky, ale spíše čekaly, co se bude dít. V době zahájení tak mohly být některé děti již unavené a znuděné a jejich reakce proto spíše vlažné. Zpočátku byly děti také pasivnější, jakoby vyčkávaly, co mohou od akce očekávat. Ve chvíli kdy je program zaujal, však neměly problém se aktivněji zapojit. Organizátoři jasně a přehledně informovali děti o jednotlivých bodech konference a včas je upozorňovali, co bude následovat. Pro jasné odlišení od jiných účastníků konference měli na sobě modrá trička, takže je děti mohli jednoduše identifikovat. Co se týče přednášek přizvaných odborníků, děti byly zaujaty především interaktivními prvky v přednáškách a netradičními názornými ukázkami. Záleží samozřejmě na jednotlivých přednášejících, jak jsou schopni se přizpůsobit očekáváním mladšího publika. Konference se ve většině aspektů podobala běžným vědeckým konferencím (přednášky, publikum, dotazy, přestávky na občerstvení). Na rozdíl od konferencí pro


7

dospělé pokládali dotazy po VIP přednáškách spíše přednášející, než samotné publikum. Co se týče interakcí mezi jednotlivými účastníky konference, první den nabídl větší prostor pro seznamování až na svém konci, v průběhu exkurzí a večerního programu, jelikož děti neměly možnost poznat nové „kolegy“ prostřednictvím přednášek na sekcích. Nicméně takto naplánovaný program mohl vést k přirozenějšímu zapojení dětí do průběhu konference a jejich obeznámení s celou akcí. Druhý den, kdy proběhla většina prezentací, už děti znaly některé organizátory i sebe navzájem a nemusely mít při přednáškách takovou trému.

2. den konference Druhý den dopoledne byl věnován přednáškám v jednotlivých sekcích. V hlavním sále se začátek o 10 minut zpožďuje a během přednášek děti mírně překračují stanovený limit svých příspěvků, takže sekce má mírný skluz a přesahuje i do přestávky. Pokud srovnáme jednotlivé přednášky v rámci jedné sekce i v rámci ostatních sekcí, lze konstatovat, že jejich kvalita je závislá na věku dětí. Přednášky starších dětí jsou přirozeně na vyšší úrovni, děti v prezentacích například představují svoje vlastní „malé“ výzkumy a jejich výsledky. Některé příspěvky jsou na velmi vysoké úrovni a je patrné, že oslovují dětskou i dospělou část publika. Jiné děti naopak své příspěvky z power-pointových prezentací pouze čtou a neumí nebo se stydí odpovědět na vznesené otázky. Nicméně tato rozmanitost v kvalitě příspěvků je zcela normální i na běžných vědeckých konferencích, stejně jako schopnost publika klást zajímavé dotazy. Je naopak velmi sympatické, že většina dětí se nestydí ptát, ať už je otázka více či méně k věci. Je také vidět, že na konferenci nepřijeli pouze premianti tříd, ale i děti, které přitáhl „pouze“ zájem a zvědavost zúčastnit se podobné akce. Děti si připravily příspěvky nejrůznějšího charakteru – ukázky pokusů, které představily ostatním venku před budovou knihovny, jiní natočili film o vlastní škole, se kterým se již zúčastnily podobné akce, některé děti prezentovaly výsledky kvantitativních průzkumů, které zorganizovaly mezi žáky na své škole. Lišila se i forma přednášek – zejména mladší děti přednášely častěji bez použití power-pointových prezentací, měly ale


8

připravené jiné „pomůcky“ – například vlastní obrázky nebo přinesené exponáty. Některé děti uměly přednášku nazpaměť, jiné četly hesla doslova z power-pointových prezentací. Spíše menší počet dětí si během přednášek zapisoval podrobné poznámky, většina pouze poslouchala. Ve druhé části sekce vědy o zemi zazněly pouze dva příspěvky a čas vyměřený této sekci byl proto doplněn přednáškou jednoho z organizátorů. Přestože byly přítomny většinou menší děti, velmi dobře reagovaly i na tuto odbornou přednášku a kladly zajímavé dotazy. V průběhu sekcí bylo vidět, že děti se již znají a nestydí se před sebou navzájem. Po dopoledním programu stráveném přednáškami následovalo občerstvení ve formě rautu. Podobně i občerstvení v přestávkách není nijak zvlášť bohaté, nedá se však říct, že by děti něco podobného očekávaly. Hlavní náplní odpoledního programu druhého dne je posterová sekce, jejíž začátek se opět poněkud prodlužuje. Na rozdíl od předchozího dne, kdy se děti v těchto volných chvílích nudily, ale chovaly se spíše tiše, je nyní na první pohled patrné, že se již mezi sebou znají a zcela ztratily ostych a nejistotu. Volně se pohybují po sále, hrají hry, karty, hrají si s pet-lahvemi, kluci si házejí s kšiltovkou přes půl sálu, některé dívky se viditelně nudí, ostatní děti se smějí a jsou celkově docela hlučné. Většina dětí má již za sebou přednášku a opadly z nich proto obavy a tréma. Posterová sekce nakonec začíná asi o čtvrt hodiny později, plakáty jsou vystavené před první řadou sedadel v hlavním sále. Je jich celkem šest. Jejich provedení je opět velmi různorodé. Někteří mají vytištěný plakát, jiní ho namalovali vlastní rukou. Po vybídnutí jdou děti diskutovat s autory posterů. Tato fáze trvá zhruba čtvrt hodiny, poté se děti pomalu vrací na svá místa v sále a u posterů se střídají jednak dospělí a jednak novináři, kteří přijeli natočit dění na konferenci a dělají rozhovory s autory vybraných posterů. Další zhruba půl hodinu se většina dětí opět spíše nudí. Přestože o postery měly zájem a prohlédly si je, celková doba, která je pro tento účel vyhrazena, je pro některé příliš dlouhá.


9

Poslední části konference byly vyhrazeny zhodnocení konference, retrospektivě, vyhlášení nejlepších příspěvků, předání cen a certifikátů. Zatímco předchozí náplň druhého dne se nejvíc blížila běžné vědecké konferenci (přednášky v sekcích, občerstvení, další přednášky), tato závěrečná část měla spíš podobu akcí na dětském táboře, což samozřejmě nijak nenarušilo průběh konference. Naopak se zdá, že další přednášky by pro děti mohly být vyčerpávající a pestřejší program udržoval jejich pozornost a zájem. Děti jsou vyzvány, aby zaplnily místa v prvních třech řadách a vzaly si s sebou tužku a papír. Následující program vedou dva organizátoři, kteří večer předtím s dětmi hráli hry. Za zvuku hudby jsou dětem nejprve promítnuty fotografie z obou dnů konference. Poté jsou vyzvány, aby na připravený papírek odpověděly na otázku, jaký byl jejich největší zážitek z konference. Papírek mají srolovat a poslat o několik míst dál. Hra pokračuje stejným způsobem i dále, dokud děti neodpoví na všechny požadované otázky (jaký byl nejvtipnější moment konference, jaké nové poznání nebo objev jsi učinil/a, co bys chtěl/a, aby bylo v budoucnu hlavním předmětem tvého výzkumu, napiš závěrečný vzkaz kolegovi z první dětské vědecké konference). Na konci si má každý papírek, který u něj zůstal, schovat do kapsy a přečíst si ho až na zpáteční cestě domů. Děti se u hry vcelku baví, i když jsou nakonec trochu zklamané, že si text nemohou přečíst už na místě. Následuje hlasování o vítězích každé sekce – v předsálí tajně hlasují všechny děti. Jsou na tuto část připraveny, protože byly na počátku konference vyzvány, aby si dělaly poznámky, dobře poslouchaly a během konference hodnotily, který příspěvek je nejvíce zaujal. Vítězové vyhrávají diplom a „Den s vědcem“, aby se mohli lépe seznámit s běžnou vědeckou prací. Dospělá porota také vyhlašuje cenu za nejlepší poster. Poté Kateřina Chmelíková děkuje organizátorům a ti děkují jí. Děti tleskají a je vidět, že si jednotlivé organizátory oblíbily. Na úplném konci, za zvuků hudby, předávají Kateřina Chmelíková a docent Brezina (odborný garant klíčové aktivity Podpora výuky) každému dítěti certifikát potvrzující jeho účast na konferenci. Jsou oblečeni ve slavnostních talárech, podobně jako na

promoci.

Konference

byla


tímto

10

ceremoniálem zakončena a děti se rozchází domů. Shrneme-li celkové dojmy z druhého dne konference, svým programem se tento den blížil běžné vědecké konferenci ještě více než den první. Zatímco první den byly děti většinou jen pasivními příjemci informací a zábavy, druhý den měly již možnost se aktivně zapojit do dění na konferenci formou připravených příspěvků. Kvalita příspěvků byla různá, nicméně lepší příspěvky převažovaly nad méně povedenými. Většina dětí, přestože některé při rozhovorech přiznávaly trému, byla také docela suverénní a dokázala svůj příspěvek přednést bez větších obav. Je vidět, že pro děti není přednes před ostatními zcela neznámý. Po každém příspěvku následuje „diskuse“, která má však spíše podobu otázek a odpovědí, než že by se o nějakém problému delší dobu skutečně diskutovalo. Děti se často ptají, proč si autor dané téma vybral, ale řada z nich pokládá i složitější otázky přímo k tématu. Děti se neostýchají ptát a z jejich dotazů je patrné, že přednášku celou dobu dobře poslouchali. Jednotlivým sekcím předsedali dospělí organizátoři konference, kteří rovněž kladli dotazy, zejména v případě, že nebyl vznesen dotaz ze strany dětského publika. O přestávkách se děti bavily o svých příspěvcích, zejména pokud je měly teprve před sebou. V konferenčních prostorách se pohybovaly v menších skupinách. V těchto skupinkách už nejsou přítomny pouze kamarádi ze stejné školy, ale většinou také nový kolega/kolegové, se kterým se v průběhu konference seznámily. Děti o nich mluvily jako o svých nových kamarádech a většinou byly připraveny být s nimi v kontaktu, přestože šlo často o člověka žijícího na jiné straně republiky.

Dětská reflexe 1. konference V průběhu zúčastněného pozorování vedly výzkumnice s dětmi krátké rozhovory, ve kterých zjišťovaly, jaké byly motivace dětí k účasti na konferenci, jaké jsou jejich reakce a dojmy z konference. První den konference se výzkumnice dětí ptala, co od podobné akce očekávají a co si vůbec představí pod pojmem konference. Z vybraných odpovědí je patrné, že děti nějakou představu mají, ale více méně mlhavou. Nikdo jim pravděpodobně


11

předem nevykládal, jak přesně vypadají vědecké konference. Prvotní zájem dětí účastnit se akce nevyplývá proto z předem dané představy o vědeckých konferencích. Zde několik ukázek k tomuto tématu: Budou tam vědecké věci… Sejdou se vědci a mluví o svých vědeckých zážitcích, nebo co vynalezli, objevili…to je asi všechno. Asi sraz nějakých vědců, co hovoří o vědě. Vědci, zkrátka chytří lidé, jak bych to řekla, ti organizátoři, kongresmani…už nevím. Sedneme si a oni nám poví, co se bude ty dva dny dělat. Seznámíme se navzájem. Řekneme si, o čem budeme dělat projekty. Prostě si povídat. A prý půjdeme do ZOO krmit lvouny. … že se tam o něčem diskutuje, dávají se tam nové návrhy a tak. Účastní se lidé, kteří se o to zajímají a které to zajímá. …lidé, kteří se sešli, aby něco prodiskutovali… Nevím, co to je. Něco o vědě? Někdo přednáší nějaké věci a ostatní to poslouchají. Řada dětí, se kterými jsme vedly rozhovory, se již zúčastnila některé z akcí pořádaných v rámci projektu na podporu přírodovědných a technických oborů a jejich motivace k účasti na konferenci vyplynula z minulých zážitků a pozitivních zkušeností s podobnými akcemi. Děti se však o akci dozvěděly velmi různorodými způsoby (někomu přišel e-mail s pozvánkou, aniž by věděl, kdo a jak získal jeho adresu; někomu o akci řekli příbuzní; jiné děti byly osloveny přes školu). Nezdá se, že by děti byly na akci vybírány jenom proto, že v daném předmětu vynikají, klíčový se zdál být spíš zájem a odvaha jednotlivých dětí k účasti na akci. Jak již bylo řečeno, děti většinou nepřijížděly na konferenci samy, ale se svými kamarády nebo spolužáky. Většinou ve skupině kamarádů také připravovaly prezentaci. Tato příprava


12

probíhala různým způsobem – s některými příspěvky pomáhali dětem učitelé; některé děti si nanečisto vyzkoušely prezentovat příspěvek před vlastní třídou; jiné prezentace byly výsledkem dlouhodobější práce ve škole; často se děti inspirovaly na internetu; někdo chystal prezentaci zcela sám, bez pomoci dospělého. Dále jsme zjišťovali, zdali dětem vyhovuje, že jsou na konferenci přítomny bez svých učitelů. Převládal názor, že je lepší být zde bez učitelů, protože se děti mohou spoléhat samy na sebe a nejsou pod jejich dozorem. Někteří by naopak přítomnost učitele uvítaly, a to především ve chvíli, kdy něco nefungovalo (nezdařil se pokus, nepodařilo se otevřít power-pointovou prezentaci tak, jak byla připravena). Po dětech jsme chtěly, aby zhodnotily první a druhý den konference. Co se týče VIP přednášek, byly výpovědi dětí velmi podobné tomu, co bylo možné poznat už během pozorování. Obě přednášky hodnotily děti jako poutavé a zajímavé, ale druhá byla přece

13

jen úspěšnější: Obě přednášky se mi líbily, byly docela poutavé, druhá byla poutavější, byla víc ilustrovaná, bylo to dobře podané – uměl dobře vykládat. První přednáška byla docela dobrá, trochu vyčerpávající – otázek nebylo zas tak moc, ale měl to dlouhé. Druhá přednáška byla velmi zajímavá – líbilo se mi, jak to hezky rozvrhnul, uměl o tom vykládat. Z obou jsem se dozvěděl nové věci. Pozitivně děti hodnotily i exkurze, i když i v tomto hodnocení se našly některé kritické poznámky: (děti se sice dozvěděly nové poznatky, ale mnohé informace už znaly ze školy – líbily se jim zejména pokusy, které ve škole nezažijí; některé zklamala krátká expozice vzácných kamenů, které si nestačili prohlédnout). Podobně pochvalně se děti zmiňovaly i o přednáškách svých kolegů, nicméně i zde se našly výtky na některé nudnější příspěvky („bez života“). Jak již bylo řečeno, zejména druhý den se děti pohybovaly po konferenci ve skupinkách nových kolegů. Někdo o nich mluvil jako o známých, jiné děti se o nich přímo


vyjadřovaly jako o nových kamarádech, se kterými chtějí zůstat v kontaktu. Některé děti se však i druhý den konference bavily pouze se svými spolužáky/kamarády ze školy a neměly potřebu se hlouběji seznamovat s někým novým. Dětí jsme se nakonec ptaly i na to, jak hodnotí vedlejší aspekty konference – například ubytování v hotelu nebo občerstvení. Podle reakcí bylo zřejmé, že děti v tomto ohledu neočekávaly nic zvláštního a přespávání v hotelu pro ně nebylo výjimečnou události, kterou by bylo nutné více komentovat. Co se týče připraveného občerstvení, jedna skupinka vyjádřila spíše obdiv nad tím, že si mohou některé jídlo/pití přidat, spíš než by si stěžovaly na jeho malou pestrost.

Shrnutí 1. dětské vědecké konference Konference byla vedena ve snaze naplnit její hlavní tři cíle: seznámit děti s průběhem podobné akce, dát jim možnost prezentace vlastního připraveného příspěvku před ostatními, umožnit jim seznámit se s dětmi, které mají podobné zájmy. Jedna z organizátorek konference doplnila v rozhovoru některé další cíle vztažené spíše k dospělým – jako například možnost vyzkoušet si, jak s dětmi komunikovat, jak je nalákat a motivovat k účasti na podobných akcích. Podle pozorování a reakcí dětí se ve větší či menší míře podařilo naplnit všechny cíle konference. Děti se většinu času nenudily a dokázaly využít prostoru, který na konferenci měly jak k seznamování, tak k učení nových poznatků a prezentaci vlastních příspěvků. Dobrým signálem je také to, že děti se dokázaly zabavit navzájem, ať už během přestávek nebo prostřednictvím přednášek, které byly často podány takovou formou a s takovou suverenitou, že ostatní děti jednoznačně zaujaly. Kvalita jednotlivých VIP přednášek i prezentací v sekcích byla různá a v některých částech konferenčního programu se vyskytla „prázdná“ místa, kdy se děti začaly nudit. Tyto momenty jsou však vlastní každé vědecké konferenci a není možné je zcela eliminovat. Dva konferenční dny se z tohoto pohledu jeví být jako čas úměrný dětem a jejich pozornosti. Třetí den by možná bylo již náročnější udržet dětskou pozornost a vymyslet pro děti dostatečně


14

zábavný program. Podle organizátorů bylo dobrou volbou nechat děti na konferenci samotné – bez přítomnosti učitelů. Na druhou stranu řada škol odmítla svou účast na akci právě z toho důvodu, že učitelé nemohli být přítomni. Přestože i jedna z organizátorek očekávala na konferenci především přítomnost nadaných dětí a premiantů, kteří často bývají v kolektivu třídy osamocení a na konferenci by měli možnost se seznámit s ostatními „talentovanými“ dětmi, nezdá se, že by se konference zúčastnily pouze takové děti. Motivace a důvody k účasti byly různé, stejně jako připravenost dětí a kvalita jejich příspěvků.

2. Dětská vědecká konference Datum konání: 18. - 19. 10. 2012 Místo konání: Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze

Úvod 2. Dětská vědecká konference se uskutečnila 18. - 19. 10. 2012 na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a zaměřila se na věkovou skupinu 10 - 15 letých dětí navštěvujících druhý stupeň základní školy nebo nižší třídy gymnázií. Konference byla tematicky orientována na přírodovědné a technické obory a jejím cílem bylo seznámit děti s průběhem a podobou vědeckých konferencí, rozšířit jejich znalosti v oblasti přírodovědných oborů a motivovat je k většímu zájmu o tyto obory a podpořit jejich schopnost prezentovat před ostatními vlastní připravené referáty, dát jim podnět k vytvoření a navázání kontaktů s ostatními dětmi, které mají podobné zájmy.

Výzkumná populace Výzkumnou populaci tvořily děti - účastníci dětské vědecké konference, ve věku 1015 let. Vzhledem k tomu, že hlavní výzkumnou metodou bylo zúčastněné pozorování,


15

zaměřil se výzkum nejen na děti, ale na celkové prostředí a průběh konference a všechny jevy s ní související.

Výzkumná strategie Evaluační výzkum této akce byl realizován jako zúčastněné pozorování v rámci kvalitativního designu výzkumu, kdy je výzkumník přítomen konání akce a účastní se jí převážně jako pozorovatel. Nevyhýbá se však kontaktu s ostatními přítomnými aktéry, ale je aktivní ve své snaze zachytit, popsat a zprostředkovat průběh a dopady akce. Pozorování bylo doplněno o rozhovory s přítomnými organizátory (dospělými) a účastníky (dětmi). Výzkumník byl na konferenci převážnou dobu jejího konání a své postřehy a poznatky zaznamenával formou terénních poznámek (zapsaných na předem připravených formulářích) a reakce jednotlivých účastníků konference zachycoval prostřednictvím diktafonu. Výstupem této výzkumné metody je přesný a systematický popis akce, který poskytuje odpověď na všechny výše formulované výzkumné otázky.

Nástroje sběru dat Nástrojem sběru dat v případě zúčastněného pozorování je soubor různých technik, v tomto případě zejména pozorování a rozhovorů s účastníky akce. Výzkumník s pomocí terénních poznámek a rozhovorů s účastníky zachycuje průběh a atmosféru akce, chování a reakce jednotlivých zúčastněných. Účelem pozorování je deskriptivně zachytit, co se děje a jak vypadá daná situace. Popis by měl být přesný, detailní a neměl by obsahovat triviální informace. Jednou z výhod zúčastněného pozorování je odhalení souvislostí a jevů, které by aktéři situace sami nezjevovali. Na rozdíl od dotazníků nebo rozhovorů je výzkumník přítomen během celé akce a může zachytit a odhalit důležité momenty související s jejím celkovým průběhem. Výzkumník je do jisté míry nezávislým pozorovatelem, který akci nepřipravoval a participuje na ní jiným způsobem než ostatní účastníci. Jeho pozice proto zahrnuje potřebný odstup, díky kterému může akci posuzovat jinak, než její organizátoři nebo účastníci.


16

Na konferenci byla přítomna jedna výzkumnice. Konference byla sledována v průběhu jejího prvního dne, v místě jejího hlavního konání – na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.

Analýza Konference probíhala dva dny a klíčovou náplní obou dnů byly prezentace dětí v paralelních sekcích. Důležitou částí programu první den konference byly tři přednášky odborníků, exkurze a večerní doprovodný program pro děti, zatímco druhý den byly paralelní sekce doplněny prezentacemi posterů. Náplň obou dnů konference byla proto mírně odlišná.

Účastníci konference Nejprve krátce shrneme hlavní organizační aspekty konference. Konference se zúčastnilo 67 dětí (42 chlapců a 25 dívek) z 22 základních a středních škol celé České republiky (14 základních škol a 8 gymnázií). Na konferenci přijely převážně mimopražské děti z celé České republiky. Děti přijely na konferenci z následujících škol: ZŠ Nové Město pod Smrkem (1 chlapec) ZŠ Tylova, Nové Město pod Smrkem (1 chlapec) Gymnázium Elišky Krásnohorské (4 chlapci) Mendelovo gymnázium, Opava (14 chlapců, 8 dívek) ZŠ Bílá, Praha 6 (1 chlapec) ZŠ Vrdy, okres Kutná Hora (1 chlapec, 1 dívka) ZŠ Jičínská, Příbor (1 chlapec) ZŠ Genpor. Františka Peřiny, Praha 6 (1 dívka)


17

ZŠ Na Výsluní, Brandýs nad Labem (7 chlapců, 1 dívka) Mensa gymnasium, Praha (1 chlapec) Gymnázium Brno – Řečkovice (1 dívka) ZŠ Hanspaulka, Praha 6 (3 chlapci, 2 dívky) Základní jazyková škola Horáčkova, Praha 4 (1 dívka) Gymnázium a SOŠ Přelouč (1 dívka) Gymnázium Jindřicha Šimona Baara, Domažlice (2 dívky) ZŠ E. Beneše (1 dívka) Česko – Anglické gymnasium, České Budějovice (1 chlapec, 3 dívky) FZŠ profesora Otokara Chlupa (3 chlapci)

18

ZŠ Emmy Destinové (1 dívka) ZŠ Malá Skála (1 chlapec) Základní škola a mateřská škola, Kamenický Šenov (3 chlapci) Sportovní gymnasium, Plzeň (2 dívky) Děti byly ve věku 10 až 15 let: Počet 10ti letých dětí: 5 (2 chlapci, 3 dívky) Počet 11ti letých dětí: 4 (3 chlapci, 1 dívka) Počet 12ti letých dětí: 15 (9 chlapců, 6 dívek) Počet 13ti letých dětí: 16 (10 chlapců, 6 dívek) Počet 14ti letých dětí: 14 (9 chlapců, 5 dívek) Počet 15ti letých dětí: 10 (6 chlapců, 4 dívky)


Organizační aspekty a program konference Děti si mohly vybrat, zda chtějí prezentovat své znalosti formou přednášky nebo posteru a zda chtějí přednášet ve skupině (až čtyřčlenné týmy) nebo samy. Paralelní sekce byly tematicky rozděleny na: A. Živá příroda (biologie, zoologie, antropologie, botanika, ekologie,…), B. Vědy o zemi (geografie, geologie, meteorologie, mineralogie, paleontologie,…), C. Hi-tech + chemie (technika, počítače, kosmonautika, astronomie, chemické a fyzikální jevy a pokusy,…). Děti se konference zúčastnily bez přítomnosti zákonných zástupců (rodičů nebo učitelů). Tito je pouze na konferenci dovedli a po jejím skončení si je opět vyzvedli. Některé děti přišly i odešli samy (při předložení souhlasu rodičů). Některé děti (z Opavy) přijeli ve skupině v rámci školy v doprovodu učitele (ten se pak ale konference také neúčastnil). Průběh konference zajišťovala zhruba dvacítka organizátorů z řad pracovníků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, podílející se na projektu IPN Podpora technických a přírodovědných oborů. Většinou se jednalo o vysokoškolské studenty a studentky magisterského stupně studia přírodovědných nebo technických oborů. Registrace na konferenci začala podle programu první den v 10.00 hod. Konference měla poté oficiálně začít v 11.00 hodin. Zahájení však bylo z důvodu pozdního příchodu přednášejícího a některých dětí posunuto o půl hodiny (11.30 – zahájení). Děti se zaregistrovaly a odnesly si konferenční „tašku“ obsahující blok, propisku a složku s programem a sborníkem abstraktů. Do jednotlivých sekcí byly děti rozřazeny na základě barevných šňůrek na krku (každá sekce měla jinou barvu). Děti si své věci odložily na zem vedle lavice nebo na vedlejší volnou židli, či na věšák. V průběhu konference bylo pro děti připraveno občerstvení, oběd a svačina a


19

nápoje. Děti si mohly volně nabídnout 0,5l Dobré vody (neperlivá nebo mírně perlivá) nebo kakao. Na začátku konference byl přítomen i fotograf, který akci obrazově dokumentoval. Děti na konferenci přivedli rodiče (či jiní rodinní příslušníci) nebo učitelé. Někteří přišli na základě souhlasu rodičů sami. Na konferenci přijelo většinou více dětí z jedné školy, takže většina dětí zde měla své kamarády nebo spolužáky, se kterými mohla trávit volný čas a povídat si. První „VIP přednáška“ s názvem „Hravá a zábavná technika“ začíná s půl hodinovým zpožděním, v 11.30 hodin – přednášejícím je pan Jaromír Kříž ze společnosti Merkur Toys, s.r.o. Přednáška je pro děti zajímavá, děti poslouchají, reagují na otázky. Nicméně chvílemi se přednes jeví jak mírně monotónní a děti si mezi sebou začínají povídat. Téma přednášky je však pro děti poutavé, jak se později zmiňují v rozhovorech. Přednášející dětem rozdává katalog výrobků firmy Merkur Toys, který si děti se zájmem prohlížejí. Přednáška díky pozdnímu začátku skončila až v 11.55 (místo v plánovaných 11.30). Druhou přednášku s názvem „Biologické bádání na Kubě“ měl Petr Jan Juračka (biolog a fotograf), který si děti dokázal získat svým poutavým přednesem již na 1. Dětské vědecké konferenci. Děti, které navštívily obě konference, si pana Juračku pamatovaly již z první akce. Jeho dnešní přednáška se opět setkala s ohlasem. Děti zaujalo poutavé zábavné vyprávění, doprovázené promítáním barevných fotografií. Všechny děti během přednášky poslouchaly, přestali se mezi sebou bavit. Druhá přednáška začala díky celkovému skluzu v 11.55 (místo v plánovaných 11.30) a skončila v 12.15 (místo v plánovaných 12.00). Mezi druhou a třetí VIP přednáškou byl pro děti připraven oběd, tzv. „rautík“, na kterém děti dostaly obědovou krabičku s řízkem a bramborovou kaší. Na pití si mohly vzít neperlivou nebo perlivou Dobrou vodu nebo kakao. Oběd si děti donesly do přednáškové místnosti a tam ho jedly. Přestávka na oběd


20

začala ve 12.15 a skončila přesně podle programu ve 12.55. Třetí „VIP přednáška“ pana Petra Dvořáka z Brna s názvem „Nanotechnologie aneb jak se hraje s atomy“, byla pro děti zajímavá, nicméně málo interaktivní. Přednášejícímu se nedařilo udržet pozornost dětí během celé velmi odborně zaměřené přednášky. Třetí přednáška probíhala přesně podle programu v 13.00 – 13.30. Následovala krátká řeč paní Chmelíkové, ve které vysvětlovala dětem, co se bude dále dít. Sekce „Hi-tech, chemie a fyzika odchází ve 13.40 na exkurzi do Technického muzea. Vezme si sebou pouze občerstvení (bageta a pití). Sekce „Vědy o zemi“ si vezme všechny své věci a odchází si je ve 13.45 zanést do hotelu. Na exkurzi tato sekce půjde dnes v pozdějším čase. Sekce „Živá příroda“, ve které je oproti ostatním sekcím hodně příspěvků se odchází občerstvit na Cacao break a poté se vrací do učebny, kde v 13.45 začíná jednání v sekci. Exkurze (pro tuto sekci do Botanické zahrady) bude následovat až po tomto jednání. V sekci „Živá příroda“ proběhlo 12 přednášek (jednotlivci až čtyřčlenné týmy) a bylo prezentováno 7 posterů (postery měly jednotlivci i ve dvojicích). Témata přednášek v sekci „Živá příroda“: Hrozí včelám vyhynutí? Makro a mikroživiny Kryptozoologie – věda nebo pavěda? Kuňky v našich krajích Genetika Ježek, ježura a dikobraz Stupňující vymírání živočichů v důsledku rozvoje civilizace


21

Sukulenty – zásobovači vody Genetika aneb přínos J. G. Mendela Mikrosvět Africký obr Lidská lebka Postery v sekci „Živá příroda“: Jedovatí živočichové Hálky Cronopio dentiacutus – Veverka šavlozubá Bakterie a viry

22

Širokolisté stromy Vlci Od vajíčka po človíčka V sekci „Vědy o zemi“ bylo dětmi prezentováno 6 přednášek (jeden jednotlivec a pět čtyřčlenných týmů) a 2 postery (jednotlivec a dvojice). Témata přednášek v sekci „Vědy o zemi“: Sopky Globální oteplování Rybník nebo potok? Koprolity Poznej se mnou zkameněliny Slunce


Postery v sekci „Vědy o zemi“: Život na Venuši (?) a planeta Země Doba ledová V sekci „Hi-tech, fyzika a chemie“ bylo prezentováno 6 přednášek (jednotlivci až čtyřčlenné týmy) a 1 poster (jednotlivec). Témata přednášek v sekci „Hi-tech, fyzika a chemie“: Využití páry Programování Operační systém – základ počítače Vývoj grafiky

23

Historie a vývoj internetu Alchymie – cesta na začátek Poster v sekci „Hi-tech, fyzika a chemie“: Bojový vrtulník MIL MI-24 Na občerstvovací přestávce, tzv. cacao break, je dětem nabídnuto kakao, bagety a voda. Dvě sekce odcházejí (na exkurzi a do hotelu), zůstává sekce „Živá příroda“ (děti označené zelenou šňůrkou na krku), které se účastní zhruba 25 dětí. Organizátoři děti vítají a seznamují je s průběhem následující části konference. Následuje přednáška holčičky s názvem „Genetika“. Dívka má velmi dobrý přednes a také prezentaci má pěkně zpracovanou. Po přednášce následuje potlesk. V čase vyhrazeném na diskuzi se nikdo z publika neptá, dotazy má tedy jeden z organizátorů. Ptá se na vysvětlení jednotlivých cizích a pro děti možná neznámých slov, které se v prezentaci vyskytly. Přednášející na otázky dokáže odpovídat.


V 14.05 následuje další přednáška, kterou mají tentokrát dvě dívky společně. Přednáška je opět na téma „Genetika“. Prezentace i přednes jsou poutavé, přednášejí střídavě obě dívky. Děti v publiku poslouchají, nebaví se mezi sebou. Po přednášce následoval potlesk. Tentokrát má dívka z publika dotaz týkající se klonování ovcí. Přednášející odpovídá. Další dotazy má opět organizátor. Jeho dotazy jsou už záludnější a dívka si není odpovědí jista. Další dotaz z publika je zaměřen na znovu objasnění zákonů genetiky – chromozomy X a Y. Odpověď přednášející poté doplňuje organizátor. Tato přednáška publikum očividně více zaujala, následují další dotazy z publika. Třetí přednáška v sekci začíná ve 14:30 a je na téma „Lebka“. Přednášejí dva chlapci, kteří svou prezentaci čtou a k tomu promítají obrázky v Power Pointu. Děti už mírně začínají ztrácet pozornost, někteří se již mezi sebou baví, jiní stále poslouchají. Přednášející chlapci se ve svém přednesu střídají. Přítomni jsou 3 organizátoři. Pozdní odpoledne a večer je věnováno exkurzím. Večer je pro děti připraven raut a večerní zábavný program. Poté děti odchází do hotelu, kde přespávají. Máme-li shrnout a zhodnotit první den konference, jedinou překážkou hladkého průběhu byl o půl hodiny zpožděný začátek. Děti také oproti minulé konferenci mírně negativně hodnotily místo konání konference (minulá konference byla v Technické knihovně v Praze). Konference tentokrát probíhá v učebně Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Díky těmto prostorám akce připomíná o něco míň skutečnou vědeckou konferenci, než akce minulá. Dle vysvětlení organizátorů došlo ke změně místa zejména kvůli omezenému rozpočtu a zejména pravidlu hospodárnosti (základní pravidlo financování z EU). Děti byly v průběhu konference spíše pasivnější, jakoby vyčkávaly, co mohou od akce očekávat. Mohlo to být také zapříčiněno tím, že počáteční tři VIP přednášky byly málo interaktivní, děti nebyly zapojovány do programu, pouze pasivně poslouchaly. Také v průběhu jednání v sekci se děti do diskuzí v rámci první přednášky nezapojovaly,


24

diskutovat začaly až po druhé přednášce v sekci. Organizátoři jasně a přehledně informovali děti o jednotlivých bodech konference a včas je upozorňovali, co bude následovat. Pro jasné odlišení od jiných účastníků konference měli na sobě zelená trička, takže je děti mohli jednoduše identifikovat. Každý z účastníků konference (organizátoři i děti) měl na krku visačku se svým jménem. Organizace konference byla dobře zvládnutá. Děti přesně věděly, co se bude dít, nikde nevznikaly zmatky. Konference se ve většině aspektů podobala běžným vědeckým konferencím (přednášky, publikum, dotazy, přestávky na občerstvení). Na rozdíl od konferencí pro dospělé pokládali dotazy po VIP přednáškách spíše přednášející, než samotné publikum. Co se týče interakcí mezi jednotlivými účastníky konference, první den nabídl větší prostor pro seznamování až na svém konci, v průběhu exkurzí a večerního programu, jelikož děti neměly možnost poznat nové „kolegy“ prostřednictvím přednášek na sekcích. Nicméně takto naplánovaný program mohl vést k přirozenějšímu zapojení dětí do průběhu konference a jejich obeznámení s celou akcí. Druhý den, kdy proběhla většina prezentací, už děti znaly některé organizátory i sebe navzájem a nemusely mít při přednáškách takovou trému. Pokud srovnáme jednotlivé přednášky v rámci jedné sekce i v rámci ostatních sekcí, lze konstatovat, že jejich kvalita je závislá na věku dětí. Přednášky starších dětí jsou přirozeně na vyšší úrovni, děti v prezentacích například představují svoje vlastní „malé“ výzkumy a jejich výsledky. Některé příspěvky jsou na velmi vysoké úrovni a je patrné, že oslovují dětskou i dospělou část publika. Nicméně tato rozmanitost v kvalitě příspěvků je zcela normální i na běžných vědeckých konferencích, stejně jako schopnost publika klást zajímavé dotazy. Přednášky probíhaly formou power-pointových prezentací.

Druhý den konference Hlavní náplní programu druhého dne je opět jednání v sekcích (přednášky)


25

a posterová sekce. Zahájení druhého dne probíhá v 9.00, do 9.30 probíhá instalace posterů. Následují dvě paralelní jednání v sekcích (přednášky), mezi nimi je i občerstvení (cacao break). Po ukončení jednání v sekcích následuje poster sekce, probíhá zhodnocení příspěvků a hlasování o nejlepší příspěvek. Poslední části konference byly vyhrazeny zhodnocení konference, retrospektivě, vyhlášení nejlepších příspěvků, předání cen a certifikátů. Následuje hlasování o vítězích každé sekce – v předsálí tajně hlasují všechny děti. Jsou na tuto část připraveny, protože byly na počátku konference vyzvány, aby si dělaly poznámky, dobře poslouchaly a během konference hodnotily, který příspěvek je nejvíce zaujal. Vítězové vyhrávají diplom a „Den s vědcem“, aby se mohli lépe seznámit s běžnou vědeckou prací. Dospělá porota také vyhlašuje cenu za nejlepší poster. Na konci konference, při svém odchodu, děti získají další „tašku“, ve které si odnesou hlavolam, propisku, samolepky, vědecké pexeso, linkovaný blok A4, vystřihovánky, záložku a omalovánky.

Dětská reflexe konference V průběhu zúčastněného pozorování vedla výzkumnice s dětmi krátké rozhovory, ve kterých zjišťovala, jaké byly motivace dětí k účasti na konferenci, jaké jsou jejich reakce a dojmy z konference. Výzkumnice se dětí ptala, co od podobné akce očekávají a co si vůbec představí pod pojmem konference. Z vybraných odpovědí je patrné, že děti nějakou představu mají, ale více méně mlhavou. Nikdo jim pravděpodobně předem nevykládal, jak přesně vypadají vědecké konference. Prvotní zájem dětí účastnit se akce nevyplývá proto z předem dané představy o vědeckých konferencích, ale spíše z jejich zájmu o vědecké a přírodovědné obory. Řada dětí, se kterými byly vedeny rozhovory, se již zúčastnila první Dětské vědecké konference pořádané v rámci projektu Podpora technických a přírodovědných oborů a jejich motivace k účasti na konferenci vyplynula z minulých zážitků a pozitivních


26

zkušeností s touto akcí. Děti se o akci dozvěděly zejména díky škole (byli osloveni ředitelem nebo vyučujícím a účast na konferenci jim byla nabídnuta). Nezdá se, že by děti byly na akci vybírány jenom proto, že v daném předmětu vynikají, klíčový se zdál být spíš zájem a odvaha jednotlivých dětí k účasti na akci. Jak již bylo řečeno, děti většinou nepřijížděly na konferenci samy, ale se svými kamarády nebo spolužáky. Většinou ve skupině kamarádů také připravovaly prezentaci. Po dětech jsme chtěly, aby zhodnotily průběh konference. Co se týče VIP přednášek, byly výpovědi dětí velmi podobné tomu, co bylo možné poznat už během pozorování. Všechny přednášky hodnotily děti jako poutavé a zajímavé: Jo bylo to hodně zajímavý. Jakože pro pobavení. Bylo to pěkný. Tak jako bylo to všechno pěkný. Zajímavý. No tak líbí se mi to tu, líbí. Zatím teda porovnávám spíš s tím minulým ročníkem. Ale v té Národní knihovně to bylo přece jenom lepší. Bylo to tam takové modernější. Teďka ty přednášky byly hezké. Dobře připravené. Pan majitel z Merkuru mě velice zaujal. Poněvadž my se budeme zabývat vlastně operačními systémy, takže tam byl ten Microsoft. To jsme si velice spojili, takže nás to baví. A mě teda ta technika baví velice. Tak mě to bavilo, teda zatím, bylo to velice zajímavé, myslím si, že Merkur je legendární stavebnice. A nabízí to hodně možností. A co se týká pana přírodovědce Juračky, on už tu byl minulý rok. My jsme ho viděli nebo slyšeli vlastně na té první, tam měl o krevetkách, což bylo velice zajímavé a dneska o té Kubě to bylo také velice zajímavé. I když já se o to nezajímám, zajímám se o ty ICT, ten přírodovědný obor se mi taky velice zamlouvá. Je tam pořád něco nového co objevovat.

Rozhovory: Chlapec, 13 let: ze školy sem přijeli 3 chlapci, oslovil je sám pan ředitel. Doma tráví hodně často volný čas u počítače. Hraje spíš hry. „No IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

27

jako spíš ty hry, ale někdy i zkouším nějaký nový věci.“ Do počítačových kroužků nechodí. Představa o konferenci: „Tak já jsem koukal na ty obrázky z tý minulý, z tý první. A tak jsem věděl nějak tak, co tady bude. Chlapec, 12 let: no nás taky přihlásil pan ředitel. Za mnou přišel konkrétně a tady ti dva se přihlásili dál. A proč zrovna Tebe? No považují mě za lepšího v počítačích. Budoucnost: Chtěl bych být nějaký programátor nebo něco takovýho. Ve škole do žádných kroužků nechodí, věnuje se tomu jen doma sám, vedou ho k tomu i rodiče. Taťka brousí sklo a mamka ta teďka dělá v Květince. Žádnou práci s počítačem nedělají. Chlapec, 14 let: přihlásil ho pan ředitel. Přednáška IT, o přírodovědu se moc nezajímá. Šel sem kvůli počítačům. Ještě neví, čím by chtěl být. Na první konferenci nebyl. Všechno se mu tu líbí, žádné výtky nemá. Měl jsi nějakou představu, co je to konference a co tady bude probíhat? Ne Co si představuješ, že je konference? Nevím Chlapec, 14 let: přednáška Ano, hodně mě zajímají počítače a programování Chodíš do nějakých kroužků? No já jsem spíš samouk Ve škole mají IT 2 hodiny týdně. Rodiče se o to vůbec nezajímají, Ale zajímá se děda. Děda je takový akční ohledně tohodle. Čím by chtěl být, ještě neví, to se prý uvidí. Asi to bude něco s IT. Chlapec, 15 let, Opava: my jsme byli na té první konferenci v červnu, a jelikož se velice vydařila, tak jsme se rozhodli, že pojedeme i letos. Jak se o konferenci dozvěděli: no tak tenkrát nás o tom poinformoval náš třídní učitel. Řekl, že se chystá nějaká konference a tak, tak jsme se my tři tady domluvili. My jsme jako jedna


28

skupinka. Máme vlastně prezentaci. V IT části. Tak jsme se rozhodli, že to znovu zkusíme, protože minulý rok jsme slavili úspěch. Vlastně vyhráli jsme tu kategorii. Takže jsme řekli, že to zkusíme znova. IT chce i studovat. Já v tom vidím pro sebe užití a přínos, a že mě to bude i bavit. Já jsem se teda rozhodl do tohoto směru, že půjdu. Přínos konference, dozvíš se na ní i něco nového? To určitě, ale hlavně mi připadá, že to dá člověku hodně tu schopnost se prezentovat. Jestli má někdo prostě svůj názor, tak je důležité, jestli ho umí prezentovat. A bud ve formě posteru nebo prezentace, že se naučí ten svůj názor, to své hobby před lidma posílat dál. Právě moji rodiče jsou spíš technicky zaměřeni. Inženýři a podobně. A do týdle kategorie IT mě zavedl vlastně můj děda, který je vlastně počítačový technik. Takže jsem se začal zajímat o tu IT sekci. A ta konference si myslím, že dá hodně. Jenom můžu vytknout, že mi připadá málo času na ty prezentace. 15 minut je to minimum, co by mohlo být dáno. Mně by třeba vyhovovalo těch 25, 30. Chlapec, 12 let, z malé vesnice u Rakovníka: trochu se zajímá o přírodovědu. O konferenci mu řekla matka. Na první konferenci nebyl. Poster. Zatím se mu všechno líbí. Co je to konference, jak sis to představoval: jsem si představoval, že budu sedět někde v koutě a odpovídat na otázky o posteru a ignorovat všechno ostatní. že budou nějaké přednášky jsem věděl, ale nevěděl jsem, že na nich budu já. Rodiče se o přírodovědu moc nezajímají. Ve škole ho přírodověda baví, má z ní zatím jedničky. Čím by chtěl být, ještě neví.

Shrnutí Konference byla vedena ve snaze naplnit její hlavní čtyři cíle: seznámit děti s průběhem podobné akce, povzbudit jich zájem o přírodovědné obory, dát jim možnost prezentace vlastního připraveného příspěvku před ostatními, umožnit jim seznámit se s dětmi, které mají podobné zájmy. Další přidružené cíle konference, vztažené spíše k dospělým, byly například možnost vyzkoušet si, jak s dětmi komunikovat, jak je nalákat a motivovat k účasti na podobných akcích.


29

Podle pozorování a reakcí dětí se ve větší či menší míře podařilo naplnit všechny cíle konference. Děti se většinu času nenudily a dokázaly využít prostoru, který na konferenci měly k učení se nových poznatků a prezentaci vlastních příspěvků. Kvalita jednotlivých VIP přednášek i prezentací v sekcích byla různá, závislá na věku dítěte. Podle organizátorů bylo dobrou volbou nechat děti na konferenci samotné – bez přítomnosti učitelů. Na druhou stranu řada škol odmítla svou účast na akci právě z toho důvodu, že učitelé nemohli být přítomni.

30


EVALUACE PROJEKTU PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ (PTPO) EVALUACE AKCÍ: DĚTSKÉ VĚDECKÉ KONFERENCE

Recommend Documents