EVALUACE PROJEKTU PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ (IPN PTPO)

EVALUACE PROJEKTU „PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ“ (IPN PTPO)

Pilotní projekt „Vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie s tématikou badatelsky orientovaného vyučování“ V rámci IPN Podpora technických a přírodovědných oborů realizovala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

EVALUACE PILOTNÍHO PROJEKTU

Pro MŠMT vypracovali: Mgr. Petr Fučík Ing. Vladimír Kuchař

IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Pilotní projekt Vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie s tématikou badatelsky orientovaného vyučování - Evaluační zpráva Pro evaluaci Pilotního projektu vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie s tématikou badatelsky orientovaného vyučování byla zvolena kombinovaná metodologie formou kvantitativního dotazování a zúčastněného pozorování. Zúčastněné pozorování proběhlo na semináři 14. 9. v Českých Budějovicích, kde byl také distribuován tištěný evaluační dotazník. Účastníci, kteří byli přítomní na jiných seminářích a nevyplnili papírový dotazník, byli osloveni e-mailem s odkazem na on-line dotazník. Celkem máme data od 42 účastníků školy Badatelsky orientované výuky (BOV).

Hlavní zjištění Postoje k Badatelsky orientované výuce jsou u naprosté většiny dotázaných pozitivní. Jako hlavní klady dotazovaní zmiňují zábavnost pro studenty a hlubší pochopení naučeného. Problémy při jejím zavádění vidí respondenti v nedostatečném prostoru v daných osnovách předmětu a v náročnosti přípravy, která přesahuje rámec běžného finančního ohodnocení. Učitelé tedy celkově vnímají badatelsky orientovanou výuku jako žádoucí pedagogickou formu, nicméně její naplňování v současných podmínkách považují za problematické či dokonce nereálné. Právě z důvodu náročnosti přípravy i realizace bylo záměrem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pomoci učitelům naučit se připravovat vyučovací hodiny podle zásad BOV pro ozvláštnění výuky, například v rozsahu 2 vyučovacích hodin měsíčně. Cílem je lépe


1

motivovat žáky a ukázat jim předmět jako zajímavý a užitečný, apod. Projekt tedy nebyl zaměřen na komplexní změnu způsobu výuky předmětu, právě z důvodu vysoké náročnosti na finanční i lidské zdroje. Hodnocení školy badatelsky orientované výuky je výrazně pozitivní, nejlépe hodnotí dotazovaní přístup lektorů a organizaci. Relativně slabší je hodnocení podpůrných materiálů, které však v době dotazování byly teprve postupně doplňovány na web.

Doporučení Vzhledem ke kontextu a možnostem učitelů je vhodné uvažovat o dílčích prvcích badatelsky orientované výuky, které lze aplikovat v běžné výuce. Posílit důraz na jednoduché techniky badatelské práce ve výuce, krátké cvičné úlohy. V této oblasti jsou očekávání učitelů relativně nejméně naplněna. Bylo by vhodné prezentovat nejen „plnohodnotné“ příklady BOV hodin, ale také jednotlivých drobných cvičení. Pracovní okolnosti často nedovolují učitelům účast na všech seminářích v programu. Proto se „štafetově“ střídá několik kolegů za danou školu. Aby se usnadnil přenos zkušeností, bylo by vhodné posílit možnosti sdílení poznatků skrze přehlednější přístup k materiálům a obecněji efektivnější formy komunikace skrze prostředí internetu, tedy webovou prezentaci a další možné komunikační formy. V následující kapitole nejprve popíšeme vzorek respondentů, dále se budeme věnovat postojům učitelů vůči badatelsky orientované výuce a nakonec shrneme jejich hodnocení seminářů a postoje ke škole BOV.

Základní údaje o respondentech V následujících grafech prezentujeme údaje, které jsou důležité pro znalost kontextu získaných odpovědí. Podíl pohlaví respondentů odpovídá obvyklým poměrům ve školství a z hlediska věku jsou ve vzorku (a tedy i mezi účastníky školy BOV) zastoupeny IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2

dostatečně rozmanité skupiny. Nadpoloviční většina dotazovaných vyučuje přírodovědné předměty na druhém stupni základní školy, 38 % působí na gymnáziích a středních školách. Graf 1: Pohlaví a věk respondentů Pohlaví respondentů

Věková kategorie 20- 30

ž ena 88%

31- 40 41- 50 51+ m už 12%

0

10

20

30

40

podíl ve vz orku (%)

Graf 2: V současnosti působíte jako:

3

student(ka) pedagogického oboru učitel(ka) na z ákladní škole – 1. stupeň učitel(ka) na z ákladní škole – 2. stupeň učitel(ka) na střední škole učitel(ka) na gym náz iu jiná poz ice 0

10

20

30

40

50

60


Kromě otázek na základní charakteristiky respondentů nás také v úvodním bloku dotazníku zajímal přístup respondentů k informacím o BOV a jejich zkušenost s touto formou výuky. Přibližně pětina dotazovaných žádné informace o BOV nemá a připouští, že semináře jsou jejich prvním setkáním s ní. Pro většinu ale již BOV má konkrétnější podobu, protože o ní slyšeli od kolegů. Plných 71 % dotázaných také tvrdí, že metody BOV již použili ve své vlastní výuce.


Graf 3: Co jste v souvislosti s BOV dělal(a) před tímto kursem? použ íval(a) jste již někdy m etody BOV ve vlastní výuce?

slyšel(a o ní od kolegů četl(a o ní literaturu viděl(a přednášku/ dem onstraci hledal(a o ní inf orm ace na internetu

ne 29%

nic z uvedeného 0

20

40

60

80


ano 71%

Zdrojem informací o seminářích jsou nejčastěji kolegové. Při zúčastněném pozorování se totiž ukázalo, že problematickým momentem je pro učitele možnost uvolnit se z výuky na všechny semináře, pořádané v rámci školy BOV. Proto se vyučující z jedné školy na seminářích často střídají. Z toho plyne také první doporučení jako výsledek pilotáže: je třeba počítat s touto fluktuací a vybavovat učitele materiály, popřípadě zabezpečit mechanismy, které usnadní sdílení a předávání informací. Tuto funkci ve škole BOV v Českých Budějovicích plnil server s podpůrnými materiály. Graf 4: Jak jste se o této škole BOV dozvěděl/a? z internetu z inf orm ační brož ury, letáku od kolegů od nadříz ených 0

10

20

30

40

50

60


Názory a postoje k badatelsky orientované výuce Součástí dotazování byla také naše snaha zjistit postoje k samotnému konceptu badatelsky orientované výuky. Metodologicky je to nezbytné IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4

k odlišení případného překryvu postojů ke konceptu BOV a seminářům samotným. Nejprve jsme dotazované požádali, aby srovnali BOV ve vztahu k běžné výuce. Ukazuje se, že negativa BOV jsou podle dotazovaných pouze v objemu učiva. Zde přibližně polovina dotazovaných soudí, že tento styl výuky nemůže zajistit srovnatelný objem naučeného. V ostatních aspektech převládá výrazně pozitivní hodnocení. Nepříliš překvapivé je, že učitelé hodnotí BOV jako velmi zábavnou formu výuky a zároveň přes 90 % dotázaných soudí, že také pochopení naučeného je lepší v případě BOV. Kladem tohoto způsobu výuky je také lepší dlouhodobá fixace naučeného (viz Graf 5). Graf 5: Zkuste prosím porovnat BOV a běžnou výuku podle vašich zkušeností (nebo podle vašich očekávání, pokud vlastní zkušenost s touto výukou zatím nemáte)

5

(a) z ábavnost (jak ž áci výuku přijm ou) (b) objem učiva (kolik se toho z vládnou naučit) (c) f ixace naučeného (jak dlouho si to z apam atují) (d) pochopení naučeného (jak hluboce to pochopí) 0%

20%

40%

60%

80%

100%

podíl hodnocení Výr azně hor ší

Tr ochu hor ší

Stejná

Tr ochu lepší

Výr azně lepší

Hodnocení BOV jako způsobu práce se studenty je výrazně pozitivní, proč se tedy běžně tento typ výuky nepoužívá tak často jak by mohl? Respondentů jsme se ptali jaké překážky pro zavedení BOV jim připadají důležité (Graf 6). Z odpovědí plyne, že podle názoru účastníků školy BOV problém není v tom, že by ji studenti nebyli schopni přijmout, ani v samotné metodě – většině dotázaných připadá užitečná. Největší překážkou jsou podle nich plány výuky, které neposkytují dostatek času na využití


alternativních metod. Nadpoloviční většina dotazovaných také připouští problém s technickým vybavením školy, které možnosti BOV omezuje. Podstatným problémem je také pro nadpoloviční část učitelů pracovní zátěž, která nedovoluje pravidelnou přípravu na BOV. Oproti obecným stereotypním předpokladům nejsou postoje učitelů odmítavé a naprostá většina z nich (alespoň v deklarativní rovině) jeví ochotu měnit a rozvíjet výukové metody. V souhrnu se tedy dozvídáme, že učitelé považují badatelsky orientovanou výuku za užitečnou metodu, která umožní žákům lépe pochopit, hlouběji a logičtěji si osvojit znalosti, bohužel ji však nepovažují za dobře prakticky realizovatelnou, protože jsou dle svých slov výrazně omezeni plány výuky a jsou nuceni obsáhnout takový objem učiva, který nedává prostor alternativám. Zde je namístě záhodno poznamenat, že záměrem MŠMT v rámci tohoto projektu je pomoci učitelům využít hodiny připravené podle zásad BOV pro ozvláštnění výuky, například v rozsahu 2 vyučovacích hodin měsíčně. Cílem je lépe motivovat žáky a ukázat jim předmět jako zajímavý a užitečný, apod. Projekt tedy nebyl zaměřen na komplexní změnu školských vzdělávacích programů či způsobu výuky předmětu, právě z důvodu vysoké náročnosti na finanční i lidské zdroje.


6

Graf 6: Když byste měl(a) zhodnotit, jaké překážky pro zavedení BOV spatřujete vy osobně – do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky o BOV? (a) Podstatná část našich studentů ji není schopna přijm out) (b) Běž né časové plány na ni neposkytují dost času.) (c) T echnické vybavení naší školy ji nedovoluje. ) (d) Moje pracovní z átěž nedovoluje se na ni pravidelně připravovat.) (e) Nedom nívám se, ž e by byla tolik už itečná, abych něco m ěnil(a).) 0%

20%

40%

60%

80%

100%

podíl hodnocení Rozhodně souhlasím Spíše nesouhlasím

Spíše souhlasím Rozhodně nesouhlasím

Hodnocení Školy badatelsky orientované výuky Postoje učitelů k Badatelsky orientované výuce tvoří nezbytný kontext evaluace, to co nás však zajímá nejvíce, je hodnocení seminářů v rámci Pilotního projektu vzdělávání učitelů přírodopisu a biologie s tématikou badatelsky orientovaného vyučování, které realizovala pedagogická a přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pod vedením Mgr. Jana Petra PhD. Škola probíhala formou jednodenních seminářů s přibližně 30 účastníky, učiteli převážně čtyřletých gymnázií z Českobudějovicka. Účastníci byli rozděleni do tří pracovních skupin, což umožňovalo intenzivní interakci s lektory. Semináře probíhaly od dubna do října 2012. Výsledky z evaluačních dotazníků ukazují velmi pozitivní hodnocení akce, což je až na výjimky obvyklé. Použita je standardizovaná část evaluace, srovnatelná s evaluačními dotazníky z ostatních akcí v rámci projektu PTPO, z nichž víme, že účastníci z řad učitelů hodnotí většinu akcí velmi pozitivně. Tento fakt je dán částečně také selektivním efektem, neboť učitelé s a priori


7

negativním postojem se daného typu akcí s velkou pravděpodobností nezúčastní. Druhý metodologicky neřešitelný aspekt je pozitivní identifikace respondentů s pořadateli akce, takže ve většině případů (pokud nejsou organizátoři skutečně diletantští) se snaží respondenti kolegům „pomoci“ bezproblémovým vyplněním dotazníků (všude za jedna a hotovo). Samotná procenta kladných odpovědí tedy nejsou tolik důležitá jako jejich relativní porovnání. Konstrukce škál umožňuje porovnávat relativní váhu jednotlivých aspektů hodnocení jednak podle konzistence důležitosti očekávání a jeho naplnění, jednak podle srovnání jednotlivých aspektů navzájem. Tam, kde se ukazuje nekonzistence očekávání a jeho naplnění, otevírá se prostor pro zlepšení. V našem případě se ukazuje, že v nejdůležitějších aspektech jsou očekávání v naprosté většině naplňována. (viz Graf 7) Za relativně nejdůležitější považovali dotázaní učitelé možnost získat informace o postupech BOV, tedy konkrétních návodech jak výuku provádět. V tomto ohledu škola jejich očekávání splnila. Prezentace na seminářích byly zaměřeny na konkrétní postupy a ukázkové způsoby výuky, takže užitečných příkladů bylo mnoho. Zároveň projekt disponuje webovou stránkou, na níž jsou zveřejněny materiály a návodné texty k rozmanitým typům učiva. Relativně nejmenší důležitost přikládali respondenti informacím o principech BOV – tedy teoretičtějším vědomostem o důvodech proč BOV používat. I když tento typ informací nepovažovali ve svých očekáváních za prioritní, jsou v tomto ohledu spokojení s náplní seminářů. Očekávané informace získali. Jestliže někde dochází k nekonzistenci, která by mohla inspirovat další zlepšení, pak je to v případě posledního hodnoceného aspektu – tedy informace o BOV, které lze využít i v běžné výuce. (viz Graf 7 dole) Tento typ informací považují dotazovaní za druhý nejdůležitější, ale naplnění těchto očekávání je hodnoceno relativně nejhůře. Výše popsaná situace, kdy učitelé kladně hodnotí BOV, ale nemají prostor zavádět ji do výuky, přitom nahrává částečným aplikacím principů BOV. Vedle projektů na celé vyučovací hodiny, praktika, školní výlety, nebo exkurze by našly uplatnění rychlá a efektivní cvičení, dílčí výukové techniky, jež by mohli učitelé používat v rámci běžné výuky. Ačkoliv je zřejmé, že plnohodnotná


8

BOV vyžaduje čas a „příběh“, v daném systémovém rámci je cesta skrze méně náročné aplikace jednou z mála možností jak prvky BOV do výuky masověji rozšířit. Graf 7: Do jaké míry splnila akce Vaše celková očekávání? (v každém řádku vyznačte prosím hodnocení akce a nakolik je pro vás daný typ informací důležitý) Získal(a) jsem nové inf orm ace o…

Jak to pro vás bylo důlež ité?

(a) …principech BOV (proč to je) (b) …výsledcích BOV (k čem u to je) (c) …postupech BOV (jak to dělat) (d) …BOV, které využ iji i v běž né výuce) 0%

20% 40% 60% 80% 100%

0%

podíl hodnocení Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

50%

100%

podíl hodnocení

Rozhodně ne

Důležité

Tak napůl

Nedůležité

Vedle konzistence očekávání a jejich naplnění jsme se také ptali přímou otázkou na hodnocení seminářů z hlediska kvality programu, organizace a přístupu lektorů. Standardní dimenze evaluace zde byly doplněny také o hodnocení podpůrných materiálů. První tři aspekty jsou hodnoceny velmi pozitivně (Graf 8) a relativně nejlépe hodnotí dotazovaní přístup lektorů. Hodnocení probíhalo na pětibodové škále, jako jsou školní známky. Pokud bychom je vyjádřili průměry, byly by to hodnoty 1,5 (program), 1,28 (organizace), 1,18 (přístup lektorů) a 1,72 (materiály). Relativně nižší hodnocení materiálů je pravděpodobně způsobeno nižší přehledností webové prezentace, ale také faktem, že velká část materiálů byla na web doplněna později až po konání seminářů, takže v době evaluace měli dotázaní k dispozici jen omezenou část materiálů. Vzhledem k situaci, kdy podstatná část učitelů na seminářích fluktuuje a střídá se s kolegy, je důraz na kvalitní a přehledné materiály nezbytným předpokladem pro sdílení


9

poznatků mezi učiteli. Zároveň Pilotní projekt deklaruje, že jednou z jeho součástí je vytvoření sítě pedagogů se zájmem o BOV a nastolení platformy pro jejich komunikaci, sdílení zkušeností, materiálů a nápadů. Graf 8: Jak hodnotíte akci v následujících ohledech? (v každém řádku vyznačte prosím hodnocení na stupnici 1-5, podobně jako ve škole) (a) Program ) (b) Organiz ace) (c) Přístup lektorů) (d) m ateriály ) 0%

20%

40%

60%

80%

100%

podíl hodnocení výbor ný

2

3

4

nedostatečný

Posledním indikátorem hodnocení seminářů jsou nepřímé otázky zjišťující ochotu ke změně výukových metod a doporučení kolegům. Na otázku, zda by akci doporučili svým kolegům, odpovídají kladně všichni dotázaní – 73 % odpovídá „rozhodně ano“, 27 % „spíše ano“. V otázce, zda je daná akce přesvědčila k přehodnocení využívaných výukových metod, jsou již dotazovaní zdrženlivější. Zde se již objevuje 13 % negativních odpovědí a 68 % dotázaných volí opatrnější „spíše ano“


10

Graf 9: Jak hodnotíte akci v následujících ohledech? (v každém řádku vyznačte prosím hodnocení na stupnici 1-5, podobně jako ve škole) Roz hodně ano

Roz hodně ano

Spíše ano

Spíše ano

Spíše ne

Spíše ne

Roz hodně ne

Roz hodně ne

0

20

40

60


80

0

20

40

60

80


11


PŘÍLOHA – VÝPISY ODPOVĚDÍ NA OTEVŘENÉ OTÁZKY Co vám připadá na BOV užitečné, jaké jsou podle vás její klady lepší motivace pro studenty Kvalitně připravené nápady na činnost ve vyučovacím procesu, zvláště (týká se ZŠ) při volitelném předmětu BiSe (seminář) Pro studenty zajímavější způsob výuky než např. Vyučování. Díky praxi si lépe zapamatují a pochopí téma, informace. Zajímavá metoda i pro učitele – více baví učení. více žáky motivuje, lépe si poznatky pamatují, je pro nš zábavnější spojitost s praxí, žákům bližší v pochopení jednotlivostí i komplexnosti ve spojitostech (více oborů) hledání souvislostí – historie + společenské vědy, aplikace poznatků do praxe – gps zábavná výuka, lepší zapamatování a pochopení učiva pro žáky žáci si lépe probírané učivo zapamatují praktické ukázky, minimalizace teorie praktická výuka je lepší než teoretické zábavnou formou žáky „donutíme“ samostatně uvažovat, dostanou šanci ti, kteří rádi přemýšlí „do hloubky“


12

použití induktivního myšlení, vyvozování k osvojení učiva, trvalejší fixace a hlubší pochopení problematiky, vyšší zábavnost pro studenty zpestření výuky zábavná forma výuky pro žáky, žáci mohou zvolit téma, kterému se chtějí věnovat zábavnost, lehčí pochopitelnost učiva, lepší zapamatovatelnost více praxe a vlastních poznatků, rozvoj poznávacích schopností logického myšlení, samostatnosti, kladného vztahu k předmětu vyžaduje aktivitu studentů, učí je zamyslet se, hledat řešení, tento způsob bych využila jako zpestření výuky lepší pochopení a atraktivita pro žáky, fixace učiva tím, že si mohou vyzkoušet postupy stejné jako vědci atd. zábavnost, lepší pochopení naučeného, zájem žáků + motivace zábavnost a názornost výuky žáci SAMI (za vedení pedagoga) si postupně osvojují učivo (nepředávání hotových poznatků, které obecně platí lepší pochopení učiva – na základě diskuze – vybavování postupu „jak jsme na to přišli“ Větší zapojení studentů do daného tématu → přemýšlení → hypotézy, vyhledávání v literatuře a dalších zdrojích. Zábavnější forma → praktika → lepší zapamatovatelnost. učení „osaháním“ a vyzkoušením je vždy lepší než teorie Spojení učiva a života, aktivizace žáků, kteří jsou schopni akceptovat samostatnou práci a chápou vztahy mezi jevy. Hlubší vhled do problému, chápání souvislostí, poutavější metody.


13

Učiteli i žákům otevírá nové možnosti, jak se na daný předmět podívat jinak v jiných souvislostech, je to více o životě než jen o teorii, mohou se lépe rozvíjet schopnosti a zájem žáků (tedy těch, kteří se chtějí zajímat) určitě je to výborná inspirace (je to i prevence syndromu vyhoření kantora) Žáci si mnohem více zapamatují, učení přírodních věd se pro ně stane „zábavou“, nemusí se drtit nazpaměť, v přírodě si odvodí mnohem více zkušeností, se kterými při BOV přišli do kontaktu Zábavnost, pevnější fixace informací prožitkem, nutí děti přemýšlet vymýšlet. Zážitkové vyučování má bezpochyby lepší dopad na studenty, než necyklopedická výuka v lavicích. praktické využití teoretických poznatků, zábavnější forma co žáci sami objeví, si déle zapamatují I kdyby se žáci naučili méně učiva, budou si ho více pamatovat. lepší zapamatování učiva, zábavnost názornost, zapamatování si žáky To, co si děti sami vyzkouší a ověří si určitě lépe a déle pamatují. Lepší než klasická výuka Lepší pochopení a zapamatování učiva. Tato forma je pro studenty zábavnější. názornost, větší vztah k předmětu, zajímavost pro některé žáky lepší pochopení probírané látky, pro žáky je více atraktivní, získané vědomosti a dovednosti si lépe zapamatují


14

BOV je zajímavá pro nadané žáky. Pro děti je to oddychovější forma než klasický výklad, učí se vyjadřovat a obhajovat vlastní názor, správně formulovat myšlenky. Učí se prožitkem. Cítí potřebu nových informací. Bylo již uvedeno v předchozích otázkách. Výuka je zajímavější, názornější a pro mnohé i srozumitelnější.

A co jsou naopak její slabé stránky? časová náročnost na přípravu Ekonomická stránka → vybavenost, pro slabší žáky nerealizovatelné – nezájem → ztráta času Pro slabší studenty nevhodné – nepochopí, nemají tvůrčí myšlení, jsou líní přemýšlet – je těžké některé studenty pro toto nadchnout. časová náročnost přípravy, materiální a technická náročnost časová náročnost na přípravu, začínající trend → malá možnost konzultací náročnost na přípravu, počasí, zájem všech, náročné na čas při realizaci časová náročnost náročnost na přípravu, nedostatek hodinové dotace na předmět – nelze takto učit většinu školního roku, učivo si myslím, by se nedalo probrat ne vždy jsou metody vhodné a časově zvládnutelné


15

některé úkoly jsou časově náročné a náročné také na pomůcky a vybavení, které naše škola nemá velká časová náročnost málo časového prostoru pro výuku – přijímací zkoušky na VŠ se orientují na znalost velkého množství termínů, se kterými musím studenty seznámit. Rodiče od školy očekávají, že připraví studenty k př.zk. Na vš. Zařazení ccaa 10-20% BOV ale považuji za ideální náročnější na přípravu než klasická hodina, nedostatečné vybavení, nedostatek času technické vybavení, náročnost na přípravu, práce s velkou skupinou ne vše lze na zš aplikovat (vybavení – např. Gps, sw) je časově náročná (a tím nemyslím přípravu z mé strany), hodně studentů raději pasivně přijímá nové poznatky, nejsem si jistá, že by se všichni aktivně účastnili v naších podmínkách nedostatečné hodinové dotace, často skeptičnost starších pedagogů přijmout nový styl výuky nedostatek času při hodinách čas, prostor, pomůcky náročnost přípravy, stále se snižující zvídavost žáků a jejich zájem o aktivní řešení úkolů Časová dotace hodin biologie na naší škole nestačí. Přístup některých studentů → BOV nefunguje. časová náročnost, ne vše lze takto pojmout Časová náročnost přípravy i vlastní realizace.


16

Časová náročnost při její přípravě, hlavně stavění a vyhledávání potřebných materiálů. Přibývá dětí (v klasických ZŠ ochuzené o dobré žáky odešlé na gymnázia), které je obtížné zaujmout téměř čímkoli → vynaložená snaha vyznívá naprázdno → zvyšuje se nechuť do toho energii vkládat Celkově málo času na BOV ve výuce (2 hodiny týdně např. Přírodopisu jsou v učebním plánu jen „tak tak“) někteří málo motivovaní žáci se stejně nezapojují a alternativní výuka se pro ně rovná „nemusím nic dělat“ Studenti se dostatečně nepřipraví na střední školy nebo gymnázia, kde jsou kladeny mnohdy až přehnané nároky, nedostatek času na BOV vs. Velké množství učiva Časově náročná příprava, udržení kázně – hlavně v naplněných třídách. Nesmyslné množství požadovaných encyklopedických znalostí znemožňuje BOV → sice méně učiva, ale dlouhodobě zafixovaného časová náročnost, u některých úloh poměrně náročná příprava Nároky na bezpečnost, finance - např. do laboratoře smí pouze 15 žáků a ne celá třída (kdo mi zaplatí 2 odučené hodiny místo jedné?). Kdy bude laboratoř volná? Složitější příprava hodin. Kde vezmu gps navigaci atd. časová dotace osnovy nabité látkou nevím Slabé stránky jsou hlavně v technickém vybavení škol.


17

náročnost přípravy, nedostatečné vybavení škol, malý zájem některých žáků náročnější na přípravu Časová a materiální náročnost (hlavně vzhledem k nadměrné zátěži učitelů i nedostatku peněz ve školství). Časová náročnost na přípravu i provedení. Neochota studentů vyvíjet jakoukoli aktivitu. Věty typu: Tak už nám to řekněte a my si to napíšeme. V návaznosti na předchozí otázku. Příprava na vyučování je časově daleko náročnější.

Co by vás, jakožto učitele zajímajícího se o BOV, zajímalo od ostatních učitelů implementujících BOV do vlastní výuky? zkušenosti zkušenosti, konkrétní příklady využití BOV v praxi zkušenosti s přípravou a organizací propojenost, návaznost, možnost spolupráce mělo by být i pro učitele D, ZSV jaká témata se dají ve výuce, dobře využít další náměty konkrétní ukázky další náměty


18

postřehy z praxe konkrétní příklady BOV které lze využít ve výuce na ZŠ BOV, konkrétní, které využívají ve výuce náměty, zkušenosti jak zařazovat BOV a stihnout plnit tematický plán zkušenosti a poznatky během jejich výuky jak často BOV využívají jak oni využili BOV ve své výuce jak dokáže časově zvládat přípravu na výuku

19

realizovatelnost některých námětů kde na to vezmou čas? A jak pak stihnout vše probrat?? aplikace na nižší ročníky ZŠ sebrané a vyhledané materiály k jednotlivým tématům, nové nápady na vhodné náměty sestavení učebních plánů s hledem na BOV a úměrné „zkrácení“ učiva, které se má o daném ročníku žák naučit Další nové nápady o probírané problematice na ZŠ Nápady – na další BOV. metodické listy, návrhy do výuky, kde sehnat pomůcky přijetí této formy výuky studenty


Témata, časová náročnost, náklady, výsledky vzdělávání. zkušenosti s tím jak stihli dodržet tematický plán, konkrétní úkoly témata, výsledky, vzájemná výměna zkušeností atd. Další náměty na BOV některé jejich vlastní pozorování, zda jim vše vychází. Jak často zařazují BOV do výuky. Nápady. Nástin, který si ostatní mohou přetransformovat do vlastních hodin.

20


EVALUACE PROJEKTU PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ (IPN PTPO)

Recommend Documents