-1-
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně _____________________________________________________________________________ Ústav archeologie a muzeologie
studijní rok 2005/2006
Eva Slavíková posluchač 3. ročníku muzeologie
VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC NA HRADĚ LIPNICE bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Jan Dolák _____________________________________________________________________________ Brno 2006
-2-
Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Vznik a vývoj expozic na hradě Lipnice vypracovala sama, pouze s použitím literatury a pramenů v práci uvedených.
V Brně dne 30.6.2006
-3-
Obsah I. Úvod .................................................................................................................................4 II. Popis hradu - s důrazem na místa expozic ......................................................................6 III. Vlastníci a správci hradu (konec 19. století - současnost).............................................9 1. Vlastníci ...................................................................................................9 2. Správci, kasteláni a další lidé spjatí s hradem Lipnice n/S. ..................11 IV. Vývoj expozic .............................................................................................................13 1. Počátky muzejnictví na hradě Lipnice n/S.............................................13 2. 50. léta ...................................................................................................15 3. 60. léta ...................................................................................................18 4. 70. léta ...................................................................................................20 5. 80. léta ...................................................................................................24 6. 90. léta ...................................................................................................26 7. Současnost .............................................................................................30 V. Sbírkové předměty na hradě Lipnice n/S......................................................................34 VI. Závěr............................................................................................................................38 Resumé ..............................................................................................................................39 Odkazy a poznámky ..........................................................................................................40 Seznam pramenů a literatury .............................................................................................42 Seznam příloh ....................................................................................................................45
-4-
I. Úvod Pokusila jsem se, jak již z názvu vyplývá, ve své práci skloubit dvě si velmi blízké, ale často i rozdílné „disciplíny“. Práce se zabývá tématem expozic, ale ve specifických podmínkách, ne v prostředí muzea, ale hradu, čili v „rukou“ památkové péče. Jde mi o jakýsi popis vzniku muzeí a expozic v jiných podmínkách, než je „klasické“ muzeum, a především budu popisovat pouze jedno místo, kde se ovšem střídali majitelé, tedy i různé koncepce, jak hrad využít. Bude zajímavé sledovat věčný boj mezi „chátrajícím“ hradem v průběhu let a změn politických názorů, různých koncepcí a návrhů, co s hradem, co s expozicí. Toto téma mě svým způsobem lákalo i svou nezpracovaností. Klasických dějin, např. městského muzea, je spousta, rozhodně mně přijde získání takovýchto informací dostupnější. A nechtěla jsem se opakovat, např. o muzeu v Havlíčkově Brodě, kde žiji, byly už práce napsány. Práce je členěna do několika oddílů, nejdříve se co nejstručněji zmíním o stavební podobě hradu a upozorním, kde všude se expozice, popřípadě výstavy, nacházely. Další část bude také opravdu stručná, jde o přehled vlastníků a správců hradu Lipnice n/S., kteří především ovlivňovali, jak bude s hradem naloženo a co návštěvník bude moci spatřit. Pak již bude následovat popis jednotlivých expozic, jak v průběhu času vznikaly a na tomto místě zanikaly. Ke konci práce jsem se krátce zmínila i o sbírkových předmětech. A výsledek mé práce? Jak již bylo naznačeno, alespoň ve stručnosti, v podstatě začít zpracovávat i toto téma o hradě Lipnici n/S. Zatím jsem se setkala především s pracemi o sta-
-5-
vebně historickém vývoji hradu, či prostě o jeho dějinách, držitelích panství atd. Výjimku tvoří pouze práce Václava Pražáka z roku 1974 o sbírce lipnických kachlů. Proto bude nutné pracovat převážně s prameny jak tištěnými, tak písemnými. Jsou uloženy
především
v archivech
památkových
ústavů,
konkrétně
v Národním památkovém ústavu v Brně a v Národním památkovém ústavu v Pardubicích - územních odborných pracovištích. Další část
pramenů
v Havlíčkově
budu Brodě.
čerpat
ze
Důležitá
Státního bude
i
okresního spolupráce
archivu s muzeem
v Havlíčkově Brodě. Pro získání údajů o současném stavu expozic na hradě a jejich blízké budoucnosti navštívím hrad a současného kastelána pana Marka Hanzlíka. Literatury je poměrně málo, pouze literatura, týkající se stavebního vývoje hradu a jeho majitelů, je hojně zastoupena.
-6-
II. Popis hradu - s důrazem na místa expozic Hrad Lipnice nad Sázavou se nachází ve stejnojmenném městečku, které leží nedaleko Havlíčkova Brodu. Hrad byl postaven zřejmě na počátku 14. století.1) Jeho stavba je spojena se jménem předního českého pána, Jindřicha z Lipé. Lipnice patří mezi největší a nejvýstavnější šlechtické hrady ze 14. století.
obrázek 1 - Půdorys hradu (viz Lit.13 - 1998) Hrad stojí na kamenném ostrohu, který spadá na západě a jihozápadě příkře k městečku, i na ostatních stranách jsou příkré stráně. Do hradu lze vstoupit od jihovýchodu vstupní věžovitou branou, ke které přiléhá tzv. Velká věž. Jedná se o mohutný donjon2), vysoký 35 m. Zde se nacházejí místnosti, o kterých budu v rámci expozic v práci ještě hovořit. Za donjo-
-7-
nem ve 14. st. stávala budova purkrabství, dále se nacházela vstupní brána, kterou se vstupovalo na 2. nádvoří. V současné době již tato brána, ani purkrabství, nestojí. Po husitských válkách došlo za Trčků z Lípy k rozsáhlé pozdně gotické až raně renesanční přestavbě hradu a prostor mezi donjonem a dalším objektem ze 14. století, kaplí, byl vyplněn rozsáhlým, tzv. novým palácem. Dnes již torzo nového, neboli také Trčkovského paláce, je přístupné a lze zde vidět nejen zbytky paláce, ale dostat se tak i na krásnou vyhlídku, ze které je vidět městečko, vrch Melechov atd. V blízkosti paláce stojí původně gotická kaple sv. Vavřince se čtvercovou lodí a polygonálním presbytářem. Část kaple byla roku 16833) barokně přestavěna a kaple přejmenována na kapli sv. Josefa. Z gotického presbytáře se stala vstupní místnost a oltář byl umístěn do původní lodi kaple. Bývalá hradní kuchyně je
dnes upravena pro správu hra-
du. Na západě a jihozápadě se nachází již od 14. st. tzv. starý palác. Jsou zde velké gotické sklepy, v prvním patře pak obytné místnosti a směrem do nádvoří velký sál. V pol. 16. století, za Thurnů byl tento, od té doby Thurnovský palác, renesančně přestavěn a zvýšen. O tomto paláci budu podrobněji hovořit, jelikož některé jeho místnosti sloužily, a snad i budou sloužit jako výstavní prostory. Na Thurnovský palác navazuje věž zvaná Samson, s 33 m hlubokou studnou ve sklepě. Samson
byl
také
upraven
v 16.
století
goticko
-
renesančně.
K východní straně byl v 16. století přistavěn objekt Vrátnice. V této době, kolem roku 15374) za Trčků z Lípy, byl hrad nově opevněn s použitím bastionů. Zde, v Samsonu a Vrátnici, jsou opět prostory, vážící se ke zvolenému tématu. Prakticky celou východní částí až k bráně, kterou jsme vstoupili na začátku, vede hradební zeď. V blízkosti již zmíněné Vrátnice se nachází
-8-
malá branka, která dnes slouží návštěvníkům ke vstupu do hradního areálu.
obrázek 2 - Podoba hradu po Trčkovské přestavbě (viz Lit. 13 1998)
-9-
III. Vlastníci a správci hradu (konec 19. století - současnost) 1. Vlastníci Jelikož se práce zabývá dobou, kdy už na hradě byla alespoň nějaká expozice přístupná široké veřejnosti, budu zjišťovat a popisovat především vlastníky a správce hradu od počátku 20. století až po současnost. Po roce 1869, kdy celý hrad vyhořel, uvažoval tehdejší majitel lipnického panství, hrabě Trautmansdorf, o restauraci hradu v duchu dobového purismu5). Pro náročnost přestavby a velké finanční náklady od tohoto úmyslu upustil. Kolem roku 1910 se začaly objevovat první pokusy o záchranu hradu a jeho využití. První záchranné práce proběhly na hradě Lipnice roku 1913, konkrétně se jednalo o
zastřešení obou částí kaple šin-
delem. Zastřešení proběhlo ještě na náklady lipnického panství, respektive velkostatku. Poté, především v důsledku první světové války, byly veškeré akce na hradě přerušeny. Samozřejmě - celým obdobím až do současnosti probíhá souběžně záchrana hradu jako samotné stavby až po záchranu a konzervování předmětů nejen zde nalezených, ale i vystavených. V roce 1916 hrad postihla veliká pohroma, zřítila se značná část věže, kterou pro přehlednost budu v celé práci jmenovat Velkou věží. Tato katastrofa dala velký podnět k založení Sboru pro záchranu hradu
Lipnice
roku
19176).
Sbor
vznikl
při
městském
muzeu
v Německém Brodě. Ještě předtím, roku 1915, došlo k pokusům o obnovení odboru Klubu českých turistů v Německém Brodě, který vyvíjel aktivity pro záchranu a ochranu památek. Za přesný rok obnovy tohoto odboru lze považovat však až rok 1918. Předsedou obou sdružení byl brodský advokát, mimo jiné i okresní staros-
- 10 -
ta, JUDr. Richard Halík, jednatelem profesor brodského gymnázia,
František
Peřina.
Především
zásluhou
těchto
institucí
probíhaly další záchranné práce. Ve dvacátých letech 20. století probíhají záchranné práce za spolupráce lipnického velkostatku, památkového úřadu, okresního výboru v Německém Brodě, ale i lipnického Sokola. Trautmansdorfové, zvláště pak po pozemkové reformě roku 1919, neměli již zájem podílet se na záchraně hradu. A tak, když ústředí Klubu československých turistů zahájilo dlouhodobou akci na záchranu hradních zřícenin, kterou řídila technická komise Klubu československých turistů a
památkový
Vladimír
referent
Jeníček,
Klubu
dostává
turistů
československých se
hrad
Lipnice
nad
Václav
Sázavou
i
s pozemky za 100Kč7) do rukou tohoto klubu. A tak v letech 1925 až 1949 hrad vlastnil Klub československých turistů. Od roku 1950 až do konce roku 1952 hrad krátce vlastnila Československá
obec
sokolská,
respektive
Sokol
Lipnice
n/S.
Ale
již
v roce 1953, při nové organizaci památkové péče, se vlastníkem hradu Lipnice n/S. stává československý stát. V letech 19531960 spadá hrad Lipnice pod Státní památkovou správu. Od roku 1960 konkrétně pod Krajskou správu státní památkové péče a ochrany
přírody,
tzv.
Krajský
vlastivědný
ústav
v Jihlavě.
Později pod Okresní vlastivědné středisko v Jihlavě. Roku 1968 lipnický hrad spadá pod Krajské vlastivědné středisko státní památkové
péče
a
ochrany
přírody,
tzv.
památkový
ústav
v Pardubicích. Poslední změna nastává 1.1.2003, od tohoto roku až
do
současnosti
hrad
spravuje
územní pracoviště Brno-město.
Národní
památkový
ústav
-
- 11 -
2. Správci, kasteláni a další lidé spjatí s hradem Lipnice n/S. V této
podkapitole
se
pro
snadnější
orientaci
v textu
ještě zaměřím na pár osob, řekla bych osobností, které velkou měrou přispěly a přispívají k rozvoji nejen hradu, ale i jeho expozic, k realizaci výstav, které na hradě probíhaly a probíhat budou. Již
za
zmíněných
posledních
šlechtických
majitelů
Trautmansdorfů působil na hradě, v té době jako vrátný, ale i panský kočí, pan Matěj Mendl. Poté, když hrad získal Klub československých turistů, působil zde již jako správce. Je to jedno ze stěžejních jmen, dal v podstatě podnět a založil onu největší, nejznámější a nejcennější sbírku na Lipnici, a to sbírku gotických a renesančních kachlů. Pan Matěj Mendl působil na hradě až do své smrti roku 1952. K tomuto období bych ráda alespoň připomněla další osoby, které významně ovlivnily hrad
a
jeho
vývoj.
A
to
především
architekta
B.
Dvořáka
z Pardubic, okresního konzervátora památkové péče, z jehož popudu probíhaly první opravné práce na hradě na počátku 20. století. Dále je to Stanislav Stuna, také okresního konzervátor památkové péče, ale i správce městského muzea v Německém Brodě. Napsal několik článků, ale i knih, věnovaných Lipnici nad Sázavou, působil především ve dvacátých letech 20. století. V těchto letech velkou měrou přispěl k záchraně hradu již zmíněný JUDr. Richard Halík. Další osobou je V. V. Jeníček, který instruoval správce hradu, pana Matěje Mendla, při pracích na hradě. Konkrétně poskytoval rady při odstraňování násypového materiálu z kleneb Thurnovského paláce, kde se právě našla velká část kachlů, keramiky, základy muzejní sbírky. Dle Jeníčkových instrukcí a za jeho dohledu se kachle soustředily
- 12 -
do budovy tzv. Vrátnice (pro přehlednost uvádím slovo vrátnice v celém textu s velkým písmenem, jedná se o prostor důležitý a mnohokráte v práci zmiňovaný), předměty byly opatřovány lístky s označením místa a s datem nálezu!8) Mezi konzervátory té doby patřil i pan Herain, píšící statě o Lipnici n/S. Významnou osobností, která se také zapsala do „dějin“ hradu, je ing. J. Frič z Čáslavi, který léta vykonával odborný dohled na hradě, ale je v podstatě prvním zakladatelem muzea na hradě, i když za prvního iniciátora, který chtěl na hradě muzeum založit, lze považovat i pana Mendla a V. V. Jeníčka.9) Ing. Jan Frič byl pověřen již roku 1935 Klubem československých turistů, aby osobně dohlížel a řídil práce na Lipnici. Této své činnosti se věnoval i po celá 40. léta až do roku 1953. Po Mendlovi působil jako správce Antonín Krupička, a to do roku 1958. O hradě v 50. letech píše i pan Pavel Sochr, rodák z Havlíčkova Brodu, pracovník muzea v Havlíčkově Brodě. V letech po panu Krupičkovi působil jako správce František a poté Václav Šíma. Na krátkou dobu, okolo roku 1970, se stal správcem pan Fiedler z Ledče n/S. Po něm na dlouhá léta nastupuje jako kastelán hradu pan Jaroslav Haitman z Havlíčkova Brodu. 70. léta jsou spojena se jménem Václav Pražák, který dlouhá léta působil na památkovém ústavě a věnoval se péči o hrad i o lipnickou sbírku. Roku 1992 je pan Haitman vystřídán novým, v současné době na hradě působícím kastelánem, panem Markem Hanzlíkem. Tolik základní informace, pro lepší orientaci v dalších textech, věnujících se expozicím a výstavám na hradě v Lipnici n/S.
- 13 -
IV. Vývoj expozic 1. Počátky muzejnictví na hradě Lipnice n/S. Za posledních šlechtických majitelů hradu, Trautmansdorfů, a to již ke konci 19. století, byly části hradu volně přístupné veřejnosti. Jednalo se o místnost v přízemí Vrátnice, tehdy místnost známou pod názvem mázhauz. V té době tu vrátným byl pan Matěj Mendl, který posléze, začátkem 20. století, zastával již funkci správce hradu. Jím byly položeny základy muzejní sbírky, jejíž nejcennější součástí jsou dodnes gotické a renesanční kachle. Mendl spolupracoval s V. V. Jeníčkem, památkovým
referentem
Klubu
československých
turistů.
Ten
v dopise z roku 1931 navrhuje zřízení hradního muzea, jehož základ měly tvořit nalezené kachle a keramika. V této době byly exponáty vystaveny ve Vrátnici a vedle vykopávek z hradu tu byly rozvěšeny i staré rytiny. V. V. Jeníček však navrhoval využít pro muzejní účely i věže zvané Samson, nacházející se vedle Vrátnice. Práce na opravách Samsonu byly zahájeny roku 1933, probíhaly v režii Klubu československých turistů a za dohledu V. V. Jeníčka. V tomto roce byly zabezpečeny klenby místností ve věži Samson, určených pro muzejní účely. Ale pro nedostatek financí byla konzervace hradu přerušena. Nyní již řada místních občanů z vlastní iniciativy, ale i ve spolupráci s ústředím Klubu československých turistů, usilovala o zřízení hradního muzea a sháněla předměty pro jeho sbírky. V čele těchto snah stál lipnický lesní správce Bedřich Vacek, který ve svém domě ukládal nasbírané „muzejní“ předměty a jejich seznamy zasílal Klubu československých turistů. Díky těmto snahám se zachránila spousta dokumentů z archivu lipnického velkostatku. Mimo jiné ve sbírce kromě listin a dalších písemnos-
- 14 -
tí byly např. dělové koule, lidová keramika, obrazy, grafika. Obec Lipnice zakoupila pro hradní muzeum obrazy Obléhání Lipnice Švédy roku 1645 a Lipnice před požárem od Jaroslava Panušky10).
V. V. Jeníček
podporoval
nadšené
sběratele,
věděl
však, že nejprve musí být hotovy nutné stavební úpravy na hradě. Urychlená instalace muzejních sbírek byla zároveň vítána z hlediska zatraktivnění hradu pro širokou veřejnost, a tím i zvýšení vstupného, které by naopak urychlilo prováděnou konzervaci. Opravy však byly dokončeny později. Proto až v roce 1936, už pod vedením ing. Jana Friče z Čáslavi, který za Klub československých turistů měl patronát nad opravami a využitím hradu, bylo v prvním poschodí věže Samson a Vrátnice, tedy ve dvou místnostech, zřízeno první muzeum11) na hradě Lipnice nad Sázavou. Do té doby šlo pouze o vystavování tzv. starožitností, či archeologického materiálu v přízemí Vrátnice, které však sloužilo i jako společenská místnost. Sedával, popíjel i psával zde např. Jaroslav Hašek se svým přítelem, malířem Jaroslavem Panuškou. Zde, vedle již několikrát zmíněných kachlů, byly i cechovní prapory, cechovní lucerny a další městské památky. Expozici doplňovaly i obrázky hradu Lipnice před požárem roku 1869 i po něm, především od JUDr. Richarda Halíka. V této době byl ve Vrátnici uložen uspořádaný starý archiv lipnického panství. Uvažovalo se o rozšíření muzejních prostor do posledního traktu Thurnovského paláce – tzv. Thurnovské věže, kterou dříve obývalo panstvo, později správcové velkostatku. Dnes těmto prostorám říkáme „staré pokoje“. Ale do toho všeho vstoupila druhá světová válka. Krátce po ní se změnil i majitel hradu, stal se jím Sokol Lipnice n/S. Ještě však do této doby byla částečně upravena tzv. Velká věž. Byla zde zřízena vyhlídková terasa. Vložením stropu byly také získány dvě
- 15 -
místnosti nad branou vedle Velké věže. Muzeum bylo obohaceno o další cenné nálezy, například o kachel s vyobrazením Jana Žižky na koni a s husitskými bojovníky. Na zmíněné vyhlídce byla umístěna pamětní deska k 90. výročí zrušení roboty a na paměť dokončení pozemkové reformy. Dále se pracovalo na Thurnovském, ale i Trčkovském paláci, a chloubě hradu - lipnické kapli sv. Vavřince, která je zčásti gotická a zčásti barokní. V roce 1942 přibyla do muzejní sbírky olejomalba hradu Lipnice od malíře Viléma Kafky a již zmíněný soubor kreseb Dr. Richarda Halíka. V létě roku 1943 a 1944 prováděl konzervátor Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Josef Petříček, odborné restaurování a lepení střepů kachlů. Již v této době byla lipnická sbírka kachlů hodnocena jako největší a nejcennější ze sbírek tohoto druhu na českých hradech.
2. 50. léta Počátkem 50. let 20. století byl hrad v držení Československé obce sokolské a v roce 1953 se památka dostala do péče tehdejší Státní památkové péče jako státní hrad. Po celá tato léta prováděl odborný dohled nad opravami ing. J. Frič. Z jeho zpráv a dopisů, uchovaných ve spisovém archivu Národního památkového ústavu v Brně, se dozvídáme, že některé kachle má zapůjčeno Národní muzeum v Praze, i o tom, jak „putovaly“ některé sbírkové předměty, např. opět část kachlů, kterou ústředí Klubu československých turistů zaslalo do Prahy na svou výstavu „Posázaví“, pořádanou Na Příkopech. Kachle pak putovaly do Umělecko-průmyslového muzea v Praze a až po dlouhé době byly
Klubu
československých
turistů
vráceny
a
vystaveny
v turistickém klubu na Petříně. Ing. Frič napsal také velmi zajímavou práci „18 let práce na hradě Lipnice“, kde v oddíle
- 16 -
„Museum“ čteme podrobněji o Matěji Mendlovi, jak v mázhauzu, tedy v přízemí Vrátnice, slepoval kachle a vytvářel tak první sbírku a pokoušel se zřídit na hradě muzeum. Popisuje zde, jak v roce 1936 zakoupil v tehdejším Německém Brodě 14 vitrín, ve kterých Mendl kachle vystavil. Již tehdy Frič píše, cituji: „Mezi kachly určil jsem určitý druh, ze kterých by snad bylo možno část uměleckých kamen sestaviti“. V roce 1952 umírá pan Matěj Mendl a jeho nástupcem se stává pan Antonín Krupička. Aktuální a akutní se stává oprava Velké věže. I přes tyto problémy probíhá na hradě Lipnice, v budově Vrátnice, v jejím přízemí, v létě roku 1954 výstava o životě a díle Jaroslava Haška. Hašek na hradě rád pobýval, zvláště v této místnosti. Vždyť celá Lipnice je vlastně svázána s tímto spisovatelem, který zde v domku pod hradem prožil svá poslední léta a dopsal zde, často v hospodě U Invalda, která nyní patří jeho vnukovi, své nejslavnější dílo - Dobrého vojáka Švejka. Je znám i dopis, kde se Hašek zasazuje o záchranu lipnického hradu. Haškovým přítelem byl i správce hradu v těchto letech, pan Antonín Krupička. V roce 1952 probíhá zásadní reinstalace muzea na hradě. Do muzea se dostávají i „haškovské exponáty“. A to např. Haškovy pimy - plstěné boty - památka na Haškův pobyt v Rusku. Tyto boty daroval muzeu další z Haškových kamarádů, malíř Jaroslav Panuška. A opět nacházíme spoustu dopisů a článků - např. „Karel IV. se staral, památkáři již ne“, uveřejněný v 76. čísle Jiskry ze dne 21.5.1956, kde se zdůvodňuje nutnost záchrany hradu, popisuje se zde, kde všude do hradu zatéká, prý se bortí krovy apod. K Haškovi se vracíme v roce 1957, kdy je na hradě zřízena jeho pamětní síň. Tato expozice je přemístěna
- 17 -
roku 1959 z hradu do upraveného Haškova domku, kde ji, samozřejmě
již
několikrát
obměněnou,
můžeme
zhlédnout
i
dnes.
V této době se stále více o expozice a jejich témata začíná zajímat stát, včetně KSČ. Tak se pomalu i do hradních prostor vkrádá politika. V roce 1958 je akademickým sochařem Janem Čermákem zhotovena pamětní deska sběratele kachlů a prvního kastelána na Lipnici,
pana
Matěje
Mendla,
určená
pro
muzeum
v Lipnici.
V tomto roce se však také jedná o výměně kastelána a dokumenty z roku 1959 již podepisuje nový kastelán, pan František Šíma. Z této doby jsou zachovány dokumenty o převzetí inventáře. Nalezneme také smlouvu o dílo z roku 1959 mezi Krajským vlastivědným ústavem v Jihlavě a PhDr. Drahoslavem Makovičkou o vypracování sylabu o hradě Lipnici a krátkého průvodcovského sylabu. V této době hrad není vůbec v dobrém stavu a majitelé domků v podhradí jsou ohroženi padajícím kamením z hradu. Z dopisu ze dne 25.6.1959 zjišťujeme, že je pečlivě sledována návštěvnost na hradě, a to konkrétně dle zmíněného dokumentu: od 1.2.-1.4.1959 - 219 návštěv od 1.4.-22.6.1959 - 4544 návštěv 1. září hlásí Šíma návštěvnost za srpen 1959 : hrad Lipnice - 6284 osob (z toho 3842 1. a 2.8.) Haškův památník - 3538 osob (z toho 2006 2.8.)12) František Šíma bydlel v části Haškova domku a z roku 1959 je ve spisovém archivu Národního památkového ústavu v Brně založeno snad nejvíce dopisů, týkajících se hradu, včetně inventáře, který pro zajímavost předkládám v příloze Pl 2.
- 18 -
3. 60. léta Z těchto let pochází hodně dokumentů týkajících se poměrně megalomanského plánu, vybudovat na hradě Expozici humoru a satiry, kterou měl garantovat Památník národního písemnictví. Bylo tu mnoho plánů, návrhů, ale plány byly mlhavé, a tak vše vyprchalo do ztracena. Pouze v Haškově domku se upravovala expozice, jak mi sama sdělila pracovnice Památníku národního písemnictví, která tehdy s dalšími pracovníky vypracovávala libreta, scénáře a realizace expozic, paní Dr. Anna Jonáková. Památník
Národního
písemnictví
argumentoval
tehdy
Krajskému
středisku památkové péče a ochrany přírody do Pardubic, že hradní místnosti se pro expozici o Haškovi nehodí, ta že by měla
zůstat
v Haškově
domku,
a
navrhovali
zřídit
na
hradě
vlastivědné muzeum, které by mělo i galerii sochařských a malířských děl s místní inspirací. Také žádali zřídit na hradě přednáškovou a studijní místnost a další místnosti pro potřeby známého festivalu Haškova Lipnice i dalších akcí. Padaly i další návrhy, např. zřídit expozici o dolování stříbra na Vysočině, hledají se i speciální obory, např. humpolecké soukenictví, o kterých by expozice mohly vyprávět. Uvažuje se o vybudování muzea dějin a stavebního vývoje hradu, hlavně, aby byl hrad využit, cituji: „potřebám dneška“ (12. duben 1960 - Posudek o konzervaci a využití státního hradu Lipnice nad Sázavou). V Národním památkovém ústavě v Brně nalézáme z této doby dokument, týkající se návrhu na zařazení určitých
sbírkových
předmětů,
nacházejících
se
na
hradě
k památkové ochraně (kategorie A). V létě 1963, při příležitosti 80. výročí narození a 40. výročí úmrtí Jaroslava Haška, probíhají po celém městečku Lip-
- 19 -
nici různé akce. I na hradě je v těchto dnech instalována výstava kreseb s humoristickými a satirickými motivy, která je prodloužena v tzv. stálou výstavu a nachází se zde i v roce 196413). V této době je již kastelánem pan Václav Šíma. Kastelán Václav Šíma plánuje další opravy na hradě, ale také žádá o novou instalaci v hradním muzeu a o znovuzpřístupnění Vrátnice, ve které psával sám Jaroslav Hašek. Pracuje se i na novém sylabu o Lipnici. Nalézáme dopisy, svědčící o prováděné evidenci předmětů na hradě, např. žádost o zaslání evidenčních listů. V roce české
a
1969
moravské
připravuje
Národní
středověké
muzeum
keramiky
pro
v Praze Národní
výstavu muzeum
v Budapešti a zapůjčuje si i kachle z Lipnice, a to 4 kusy. V tomto roce se teprve vážně začíná uvažovat o rozšíření muzejních prostor do Thurnovského paláce, konkrétně do 1. patra. Objevuje se návrh na zřízení lapidária v přízemních prostorách hradu, padá návrh využít pro muzejní účely Velké věže, kde má být zřízena tzv. vstupní historická expozice, která se, především v 70. letech, nacházela snad na každém zpřístupněném památkovém objektu. V „Návrhu na vnitřní instalaci místností v 1. patře Thurnovského paláce na státním hradě Lipnice, okres Havlíčkův Brod“ z 23.12.1969 se již uvažuje o poměrně rozsáhlé expozici, která by zahrnovala čtyři stavby na hradě. A to Velkou
věž,
část
Thurnovského
paláce,
věž
Samson
a
Vrátnici.
V tomto dokumentu je dopodrobna popsáno, co by kde mělo být umístěno, kudy provázet turisty. Mluví se v podstatě i o páté prostoře jako o výstavním prostoru, a to o hradní kapli, která je zajímavá tím, že její architektura představuje dvě odlišná slohová období. Je to baroko a gotika a dle toho by i v těchto částech měla být umístěna, slohu odpovídající, např. barokní
- 20 -
interiérová plastika. Popisují se zde i světelné zdroje a celkové řešení osvětlení těchto prostor. V Thurnovském paláci po dobu, než bude vypracován plán na expozici o dolování stříbra a mincovnictví a vhodněji se sály upraví (odbourání příčky atd.), je zatím instalována expozice o středověkém lovu. Exponáty jsou zapůjčeny ze Státního zámku Opočno, rytiny od Rüdigera s loveckými náměty ze Státního zámku Kuks. Dále jsou ze sbírek Pardubické galerie zapůjčeny exponáty pro grafiku faksimilie Dürerových rytin. Buduje se i nový prostor pro prodejnu a pro správu hradu v bývalé hradní kuchyni, umístěné mezi kaplí a Thurnovským palácem. Správou hradu je tato místnost užívána i dnes.
4. 70. léta Správcem hradu v 70. letech je pan Fiedler z Ledče nad Sázavou. Jsou zřízeny nové instalace expozic. Jde především o instalaci
zbraní
z Krajského
a
ústavu
v Pardubicích.
obrazů,
kterou
památkové
Expozice
byla
realizovala
péče
umístěna
Dr. Kolářová
a
ochrany
ve
dvou
přírody
místnostech
Thurnovského paláce, v 1. patře, které dnes nazýváme starými pokoji. Dr. Kolářová mimo jiné navrhuje přemístit středověké kachle, které jsou v této době vystaveny v 1. patře věže Samson, do místnosti v 1. patře Vrátnice. V Samsonu pan Fiedler míní umístit expozici ikon. Ze státního zámku Opočno jsou zapůjčeny zbraně, existuje seznam zapůjčených exponátů (viz Prameny 1). V roce 1970 je z hradu Lipnice odvezena výstava grafiky,
vypůjčené
z Východočeské
galerie
v Pardubicích,
a
je
přivezena paní Rakovou výstava ikon. Akademií výtvarných umění v Praze je vypracovaná architektonická studie rekonstrukce a využití hradu Lipnice. Již roku 1971 Dr. Kolářová z Krajské
- 21 -
památkové správy Pardubice předkládá návrh na zřízení nové instalace
v bývalém
mázhauzu,
tedy
přízemí
Vrátnice,
a
v přilehlé místnosti, kde od roku 1971 mají být nainstalovány zbraně, rytiny a mapy postihující vývoj hradu. Tímto rokem je ukončena výstava Dürerových faksimilií.14) Roku 1971 je na hradě již nový správce, a tím je pan Jaroslav Haitman z Havlíčkova Brodu, který zde pak působil až do roku 1992. Část předmětů z hradu se téhož roku (to znamená 1971) předává Městskému muzeu v Havlíčkově Brodě a památníku Jaroslava Haška v Lipnici n/S. Výtvarníci
Arnošt
Vágner
z Turnova
a
Josef
Procházka
z Pardubic a Ing. Světla Tučková z Českého fondu výtvarných umění, podniku Dílo - zpracovávají návrh na instalaci středověkých zámků a kování, gotických kachlů. Jsou pověřeni panem Václavem Pražákem z památkového ústavu v Pardubicích. Tím je realizován návrh Dr. Kolářové o nové instalaci ve dvou místnostech – přízemí Vrátnice a přízemí věže Samson. V případě zámků a kování se má jednat o výstavu, v případě gotických kachlů o expozici. Nakonec oba výtvarníci realizují instalaci ve čtyřech místnostech na hradě. V první místnosti nalézá tehdejší návštěvník všeobecné informace o hradě a instalaci loveckých
zbraní.
Ve
druhé
místnosti
opět
zbraně,
tentokrát
středověké a středověkou výzbroj. Exponáty jsou instalovány na jednoduchých kovových konzolách. Ve třetí místnosti je renesanční a barokní kování, ve čtvrté jsou gotické kachle. Ty jsou vystaveny ve vitrínách. Z restaurátorské zprávy, která je uložena v Národním památkovém ústavu v Brně, zjistíme, že veškeré předměty byly předem zrestaurovány a je znám i jejich přesný seznam i odkud byly zapůjčeny. Kování byla zapůjčena z Muzea východních Čech v Hradci Králové a část předmětů, kon-
- 22 -
krétně zbraně, pocházely ze Státního hradu Kost. Zbraně byly vystaveny tyto: - turecká ručnice s křesadlovým zámkem - 19. století - balkánská ručnice s perkusním zámkem - 19. století - arabská ručnice s křesadlovým zámkem - 19. století - sardinská ručnice se španělským křesadlovým zámkem 19. století - pistole s perkusním uzávěrem - 19. století - pistole s perkusním zámkem - ruská jezdecká šavle s pochvou - lovecký tesák s pochvou zdobený mosazí - renesanční lovecký tesák bez pochvy - lovecký tesák se střínkou z paroží - lovecký tesák s pochvou zdobený plastickou výzdobou - skládací puška z vykopávek - dvě části - středověké píky a halapartny - 9 ks Dále bylo vystaveno 79 kusů gotických kachlů a z Muzea východních Čech v Hradci Králové 61 ks renesančních zámků a kování. Z toho 38 zámků velkých, 19 zámků malých, 9 kování komplikovaných a 15 kování jednoduchých. Již víme, že další zápůjčky byly ze Státního zámku Opočno a také ze Státního zámku Doudleby nad Orlicí.15) Kromě toho probíhají jednání o zapůjčení předmětů z muzea v Havlíčkově Brodě pro vstupní expozici. Ale i naopak například Správa státního hradu Svojanov si zapůjčuje 15 ks kachlů z hradu Lipnice. V roce 1973 se projednává návrh na obnovu a rekonstrukci Lipnice, který nabývá obrovitých, ale z mého pohledu i přímo hrozivých rozměrů. Návrh se zabývá dobudováním celého hradního objektu, aby byl, cituji : „... aby hradní objekt byl přitažlivý svým exteriérem z hlediska architektonického, ale též za-
- 23 -
jímavou
a
politicky
fundovanou
interiérovou
expozicí
v zachovaných prostorách.“ Hrad má tak získat nové prostory pro politickou, kulturní a společenskou činnost. To znamená zastřešení
a
„zabetonování“
celého
Trčkovského
renesančního
paláce, který byl v té době „zříceninou“, kde byly v podstatě jen obvodové zdi. Zde měly být sály, bufet, vstupní hala, divadelní sál, místnosti pro reprezentativní účely podniků havlíčkobrodského okresu, sociální zařízení. Klasický megalomanský projekt té doby. Nakonec se nedostávalo financí a projekt uskutečněn nebyl, i když v 70. letech velké stavební akce na hradě probíhaly. Myslím, že jako doklad postačí názvy firem, které se na této akci měly podílet : Armabeton, Geoindustria Jihlava, Ingstav. Zásluhou té doby je ale převedena do majetku hradu parcela, na které se nachází zvonice patřící k hradu. Samozřejmě, i v tomto období probíhala klasická
muzejní
činnost - zápůjčky, apod. - např. Oblastní muzeum v Roztokách u Prahy si zapůjčuje 5 ks kachlů pro výstavu „Středověké a novověké kachle na území ČSSR“, kterou pořádalo s Archeologickým ústavem ČSAV v Praze. Probíhaly inventury atd. Na hrad byly převezeny náhrobní kameny z areálu lipnického kostela, nejspíše patřící bývalým majitelům hradu. Opět se připomíná nutnost zřízení vstupní historické expozice, v této době se doporučuje upozornit především na tradici husitského revolučního hnutí, třicetiletou
válku,
druhé
nevolnictví,
zvýraznění
historie
města v podhradí, zvláště připomenout spory o robotní povinnosti a posléze dělnické hnutí. Poměrně silnou složku materiálů jsem našla z roku 1974. Je kontrolován stav sbírky gotických a renesančních kachlů na Lipnici, jedná se o podrobný šestistránkový seznam, včetně seznamu chybějících kachlů. Hrad je těsně svázán s festivalem
- 24 -
Haškova Lipnice, stále se trvá na projektu, který by celý hrad v podstatě „zabetonoval“. Myšlenka o vybudování stálé expozice humoru a satiry je proto stále aktuální. Jiří Sochr, ředitel brodského archivu, je požádán o vypracování libreta a scénáře vstupní historické expozice. Odborný pracovník Krajské památkové správy v Pardubicích, pan Václav Pražák, uvažuje o reinstalaci sbírky gotických kachlů, její katalogizaci a následném vydání katalogu. Památník národního písemnictví v Praze žádnou snahu o realizaci expozice humoru a satiry nevyvíjí, a tak není tato expozice zřízena. Hrad byl během 70. let také uzavřen a kvůli rekonstrukčním pracím na hradě veřejnosti nepřístupný. V roce 1978 je otevřena nová stálá expozice, a to v přízemí a 1. patře Velké Věže, i v 1. patře vstupní brány, s názvem Kámen a sklo. Jde o vstupní historickou expozici, podávající přehled o dějinách hradu, městečka, ale i sklářství v okolí Lipnice. Tato expozice byla velice poplatná době. Velké skleněné panely dosti nešťastně dělily prostor zbrojnice, čímž zcela zanikala místnost samotná. Tím nejenže zanikla architektonická část místnosti, ale vznikaly v podstatě provozní problémy, jelikož při řízené prohlídce část lidí přes panely neviděla na průvodce a panely akusticky tříštily místnost.
5. 80. léta V osmdesátých letech se samozřejmě počítá s tím, že bude hrad kompletně dostavěn a ministerstvo kultury stále naléhá na umístění expozice humoru a satiry Památníkem národního písemnictví v prostorách Thurnovského paláce. Trčkovský palác má být zastřešen a využit pro společenské účely. Ve Velké věži se mimo již zmíněných prostor, kde je expozice Kámen a sklo, uva-
- 25 -
žuje také například o zřízení obřadní síně. Rok 1983 je významný stým výročím narození Jaroslava Haška, a proto sílí tlaky
na
zajištění
alespoň
výstavy
v obnovených
prostorách
hradu. Tyto oslavy měly probíhat pod patronací předsedy vlády Československé
socialistické
republiky,
Lubomíra
Štrougala.
Oslavy měly mezinárodní rámec, byly součástí akce UNESCO. Ale i přes tyto velké snahy obnova hradu dále nepostupovala a ani expozice humoru a satiry nebyla přes tyto snahy realizována. Na hradě je stále správcem pan Jaroslav Haitman, a samozřejmě funguje běžný provoz, probíhají inventury sbírkových předmětů, restaurování sbírkových předmětů a výměna sbírkových předmětů mezi objekty památkové péče. Jedná se například o šesti obrázcích na skle, které jsou v depozitáři na hradě Lipnici, mají být restaurovány a umístěny v Ratibořicích ve mlýně.
Vše
probíhá
v rámci
návrhů
a
schválení
přes
památkový
ústav v Pardubicích. V roce 1986 probíhají návrhy na nahrazení stávající expozice Kámen a sklo. Je to také z důvodu nevyhovujících prostor pro tuto instalaci, myslím tím nadměrné vlhko v místnosti, díky kterému dochází k poškození sbírkových předmětů. Návrh uvažuje o vytvoření expozice „Kamenictví v architektuře“, jelikož kamenné artefakty jsou přímo z hradu a prezentace kamenického řemesla jako takového by byla z hlediska stávajících problémů vhodnější. Konkrétně ve zbrojnici se uvažuje o expozici středověkého
kamnářství.
Nakonec
však
ve
zbrojnici
dojde
jen
k vyjmutí palných zbraní a vyjmutí poškozených fotografií. Ani
ve
druhém
patře
Velké
věže nedochází
k podstatným
úpravám, jen je památkovým ústavem v Pardubicích doporučeno ošetření sbírkových předmětů a také prostoru samotného. Koncem osmdesátých let se jedná o změně expozice v 1. pa-
- 26 -
tře Velké věže. V roce 1989 je schválena změna, jde především o opravu vitrín, ale částečně i o změny jejich obsahu. Ve druhém patře Velké věže jde o reinstalaci expozice Kámen a sklo, musí se však zachovat stávající obsahová náplň. Expozice v 1. patře zasahuje do místnosti vstupní brány. (Zde se nachází mimo jiného i zachovaný středověký záchod, tzv. prevét.)
6. 90. léta Začátkem 90. let se stále projednávají návrhy správce pana Jaroslava Haitmana na změnu expozic. Jedná se opět jenom o doplnění expozice Kámen a sklo v 1. patře o nové výrobky ze skláren ze Světlé n/S. a expozice je doplněna aktualizovanými fotografiemi z rekonstrukce hradu. V roce 1991 se konečně definitivně
uzavírá
etapa
„neuskutečněné
megalomanské
rekon-
strukce hradu“ a dle soudobého názoru památkové péče je rozhodnuto
Trčkovský
palác
pouze
zakonzervovat
a
nedostavovat
Velkou věž. Pan Jiří Švec z památkového ústavu v Pardubicích z oddělení historie umění vedle toho opět navrhuje realizovat expozici kamnářství, tentokrát se jedná o 1. patro věže Samson a Vrátnice, a také navrhuje zpřístupnit studni v téže věži a změnit vstupní historickou expozici ve Velké věži. Dále využít k muzejním účelům Thurnovský palác, kde by byla prezentována především samotná architektura, která by byla doplněna architektonickými články. Potvrzuje, že zřízení literárně historické expozice není vhodné, a raději navrhuje instalovat expozici o vývoji hradní architektury ve východních Čechách. Stále zde mluvíme o 1. patře Thurnovského paláce. Druhé patro dle návrhu by mělo být využito pro sezonní výstavy. To vše předpokládá dokončení opravy celého Thurnovského paláce. Ta ale již dokončena nebyla, a tak i v současnosti je veřejnosti přístupná
- 27 -
pouze část 1. patra tohoto paláce. V roce 1992 nastupuje na hrad nový kastelán a tím je pan Marek Hanzlík. Postupně dochází ke změně samotných expozic. V roce
1996 je
vstupní
expozice
v přízemí
Velké
věže
změněna, je zde využito nového modelu hradu, který představuje hrad na počátku 17. století. Originální zbraně a zbroj jsou nahrazeny replikami. Myslím si, že díky velké vlhkosti, která v této místnosti panuje a vzhledem k ochraně sbírkových předmětů, která má být na 1. místě, je toto opravdu šťastné rozhodnutí. Jsou zrušeny panely a některé vitríny a v místnosti je vystavena řada zbraní, což v rámci toho, že tento objekt je původní hradní zbrojnice, je zcela logické. Jedná se o repliky gotických
a
renesančních
zbraní
chladných,
které
místnosti
alespoň částečně vrací její původní poslání. Pro zajímavost uvádím, jaké zbraně, respektive repliky zbraní, zde v tomto roce byly vystaveny: -
gotický jednoruční meč
-
gotický jeden a půl ruční meč
-
gotický dvouruční meč
-
renesanční jednoruční meč
-
renesanční jeden a půl ruční meč
-
renesanční dvouruční meč
-
šídlo
-
sudlice
-
sudlice ušatá
-
gotická halapartna
-
gotická sekyrka
Ve 2. patře Velké věže je zřízena expozice, popisující archeologický výzkum, který v nedávné době na hradě probíhal.
- 28 -
Expozici realizovala Dr. Julie Šulcová, archeoložka památkového ústavu v Pardubicích, která tento výzkum prováděla. Prezentuje zde postup při archeologickém průzkumu Trčkovského paláce a některé zajímavé nálezy, dokumentující nejen stavební vývoj paláce, ale i život na tehdejším hradě. Zároveň se do této místnosti vrací opět sklo, tentokrát ale sklo gotické a renesanční. V podobě replik nahrazuje sklo broušené, které bylo vyráběno v nedaleké Světlé n/S. a prezentovalo tedy tuto výrobu. Uvádím některé názvy tohoto prezentovaného tzv. lesního skla. Jedná se například o číšku zvanou Lipnice, dále číšku kyjovitou, potom se zde nachází tzv. krautstrunk, další druhy číšek
a
lahví,
poháry
a
například
tzv.
kutrolf,
sloužící
k pití jezdců na koni. V roce 1998 začíná probíhat opravdu velký projekt, týkající se zhotovení replik pozdně gotických kamen. Po půlstoletí se tak vrací myšlenka, kterou v 30. letech vyslovil ing. Frič. Probíhají různá jednání o umístění kamen, projednávají se motivy na kachlích tak, aby kamna stavebně i ikonograficky odpovídala dané době, ale i hradu Lipnici. Jsou tedy vybírány kachle, které opravdu byly nalezeny na Lipnici. Na tomto velkém projektu se vedle kastelána Marka Hanzlíka podílí a odborně spolupracuje ing. František Kocman z Humpolce, který kamna konstruuje a radou mu pomáhá uznávaný odborník přes kachle, dnes již zemřelý MUDr. Zdeněk Hazlbauer. Kamna mají odpovídat tvarem přelomu 15. a 16. století. Je rozhodnuto, že kachle budou vypalovány v replice středověké hrnčířské pece z 15. st., postavené na hradě Orlíku u Humpolce (Tato pec dodnes slouží experimentální archeologii). Povrch kachlů bude jemně slídován stříbrnou slídou. Nakonec se návrhy ustálily na třech variantách, jak by kamna měla vypadat, aby co nejlépe doplňovala
- 29 -
hradní expozici. Viz Pl 11. V těchto letech je samozřejmě pravidelně sledována návštěvnost hradu. Tyto údaje zde uvádím jen pro srovnání oproti návštěvnosti, o které jsem zmínila v kapitole IV.2. (50. léta). Roku 1998 hrad navštívilo přes 30 000 návštěvníků. Pro názornost zde uvádím počet návštěvníků, v následujícím roce 1999 a vývoj tržeb za tento rok v přehledných tabulkách.
obrázek 3 – Návštěvnost hradu (viz Lit.22)
- 30 -
obrázek 4 - Vývoj tržeb (viz Lit.22)
7. Současnost Začátkem 21. století probíhají i nadále odborné zásahy, nejen v rámci expozic, ale i aktivní konzervace hradu. Je podán návrh na zrekonstruování mázhauzu, tzn. přízemí Vrátnice, do podoby z konce 19. století. Tato část byla v 90. letech nevhodně ošetřena. V roce 2001 je slavnostně dokončena rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen. Ta jsou umístěna v 1. patře Velké věže, kde vhodně doplňují expozici kachlů jako takových. Expozice je rozšířena nejen o repliku kamen, ale zabývá se i podrobněji výrobou kachlů a stavbou kamen ve středověku. Současně je zde prezentován již zmíněný archeologický průzkum, prováděný v 90. letech Dr. Julií Šulcovou, která je i v současné době pracovnicí Národního památkového ústavu v Pardubicích. Ve vedlejší místnosti, to znamená ve vstupní hradní bráně, jsou umístěny repliky gotického skla, fragmentární architektonický materiál, pocházející z lipnického hradu.
- 31 -
Expoziční prostory ve věži Samson, v jeho 1. patře, byly dle dochované dokumentace v roce 2002 zrekonstruovány, a to do podoby z 30. let 20. století, kdy zde vzniklo hradní muzeum. Po této rekonstrukci jsou využívány, jako již od 90. let, coby galerie.
Nejsou však již vystavovány
obrazy, ale pouze troj-
rozměrné předměty, a to z toho důvodu, aby nebyly poškozeny restaurované zdi. Jedná se především o výstavy soudobých výtvarníků z blízkého okolí. V 1. patře Vrátnice je od 6.7.2003 instalovaná výstava o gotických podlipnických kostelech. Jde o kostel sv. Markéty v Loukově, dále o kostel sv. Jiří v Řečici a o kostel sv. Martina v Dolním Městě. V současné době se uvažuje o přemístění výstavy a její změně ve stálou expozici. Ze zbrojnice je do 1. patra Vrátnice přenesen model hradu ze 17. století. Také mázhauz (přízemí Vrátnice) a přilehlá místnost jsou již od roku 2005 zrestaurovány a je zde umístěna prodejna vstupenek a suvenýrů. Vedle Vrátnice se nachází místnost, kde je umístěn a zpřístupněn funkční rumpál. V této místnosti jsou v současné
době
umístěny
fotografie,
dokumentující
postupné
opravy a rekonstrukce na hradě Lipnice. V roce 2005 byl schválen návrh na využití dalších prostorů
a
to
opět,
v Thurnovském V současnosti
jako
paláci, je
již ale
v Thurnovském
v minulých také paláci
letech,
Samsonu využíván
a
prostorů Vrátnici.
pouze
velký
sál, a to pro kulturní účely. Vedle se nacházejí i zmíněné tzv. staré pokoje, které již v 70. letech byly i muzejně využity. Nyní je návrh zpracován pro expozici kachlů, ale i prezentaci topenišť, včetně jejich umístění na původní autentická místa. Mimo jiné by tu měl být prezentován pozdně gotický krb. Dále návštěvníci uvidí malou černou kuchyň a repliky dvou až tří kachlových kamen. Dozví se zde na popiskách o způsobech
- 32 -
vytápění hradu. Z památkového ústavu vzešel návrh, že expozice by byla atraktivnější, pokud by vedle prezentace středověkých topenišť byla zřízena také expozice dokumentující obecně i bydlení na středověkém hradě. Na tuto expozici o středověkých topeništích by navazovala sbírka pana Dr. Hazlbauera. Jedná se o veliký soubor jak kachlů původních, tak i kopií16). Rok 2005 byl ze sbírkového hlediska úspěšný i tím, že po 136 letech byl na hrad, respektive do kaple, respektive do její barokní části, vrácen původní oltářní obraz sv. Josefa. Do té doby se nacházel ve farním kostele v městečku Lipnice n/S. Do
kaple
mají
být
také
instalovány
staré
lavice
z kostela
v Chvojnovicích. Kaple slouží nejen jako součást prohlídek na hradě Lipnice n/S., ale konají se zde i různé koncerty a také je to oblíbené místo pro svatební obřady. V tomto roce je například nově zavedena tzv. volná prohlídka. Návštěvník je informován, pokud má zájem, o historii hradu, jeho majitelích a zajímavostech. Pak si projde celý areál expozice, nově zrekonstruovaný Trčkovský palác, ze kterého vede prohlídka na nově zrekonstruovanou vyhlídku kolem kaple. Uvažuje se o propojení, snad již v roce 2007, této vyhlídky po ochozu do Thurnovského paláce. Tak by došlo návštěvnicky k „propojení“ celého hradu v rámci prohlídky.
Zpřístupněny jsou sklepní gotické prostory, hradní studna, galerie atd. V současné době jsou sbírky prezentovány ve Velké věži, a to ve zbrojnici a v prvním patře. Zde je umístěna archeologická expozice a část je věnována středověkému kamnářství. Ve vedlejší místnosti, v 1. patře vstupní věže, jsou prezentovány repliky gotického skla a fragmentární architektonický materiál z hradu. Dále je využívána věž Samson, ve které
- 33 -
se konají výstavy, a 1. patro Vrátnice. Také je zpřístupněno přízemí Vrátnice, přízemí věže Samson a místnost s rumpálem. Jinak se prezentace hradu soustřeďuje především na prohlídku středověkých prostor. Je to dáno tím, že mobiliární fond hradu je velmi malý a „betonářský“ způsob obnovy hradu v nedávných dobách vytvořil v obnovených prostorách velmi nepříznivé klima, díky kterému nelze vystavovat případně zapůjčené předměty z jiných objektů.
- 34 -
V. Sbírkové předměty na hradě Lipnice n/S.
V této kapitole bych krátce pojednala o sbírkových předmětech na hradě Lipnice. V předchozích kapitolách jsem se již o některých zmínila, ale především jsem popisovala, ve kterých částech hradu se sbírky nacházely. Značná část předmětů byla a je
uložena
v hradním
depozitáři.
Bohužel
se
mi
nepodařilo
zjistit přesný pohyb sbírkových předmětů po celé sledované období. To však ani nebylo hlavním cílem mé práce. Dochovaná evidence sbírek pochází až z roku 1954. Jedná se o tzv. černou knihu17), která je vedena od zmíněného roku 1954, kdy soupis sbírkových předmětů provedla Dr. Olga Preisnerová ze Státní památkové správy. Výjimku tvoří pouze soupis kachlů pořízený 2.9.1952 ing. Fričem (viz Pl 3). Ve spisovém archivu Národního památkového ústavu, územní pracoviště Brno-město, je uloženo několik dokumentů, popisujících sbírky na hradě. Jedná se o Dodatek k inventáři z 6.2.1959, vyhotovený Františkem Šímou, a předávací inventář z 3.3.1959. Z r. 1959 pochází ještě jeden inventární seznam, a to z 18.7.1959. Poté už jen Zpráva o stavu sbírky gotických a renesančních kachlů na hradě Lipnice z 8.5.1974. Dle těchto zmíněných pramenů lze tvrdit, že na hradě byly, ale již nejsou, tyto předměty (uvádím pouze příklady, ne plný výčet): -divadelní
opona
-
olej
na
plátně
z r.
1871,
motiv
hradu
(chvíli byla v muzeu v Havlíčkově Brodě, nyní o ní nejsou žádné záznamy) -Haškovy filcové vysoké boty „pimy“ - již uvádím na jiném místě, přesunuty do expozice v Haškově domku -hliněný džbán, z něhož pil J. Hašek - tamtéž
- 35 -
-barokní socha sv. Jana Křtitele -monstrance -kostelní korouhev, olej na plátně -prapor vojenských vysloužilců z r. 1889, olej na plátně -cechovní prapor truhlářů, kolářů a bednářů, olej na plátně -cechovní lucerna -cechovní prapor řezníků, olej na plátně -spousta kachlů a jejich úlomků V podstatě již nelze dohledat, kam byly předměty převedeny, či které z nich byly ztraceny. Značná část těchto předmětů byla v muzeu v Havlíčkově Brodě, chybí však záznamy, jak bylo dál s předměty naloženo. Další dochovaný inventární zápis v tzv. černé knize se zachoval z r. 1959. V této době byly vyřazeny (či odcizeny?) např. tyto předměty: -kameninový velký džbán -velká váza, vykládaná střípky -soška dřevorubce -dřevěná hůl s letopočtem 1620 -sladovnická ferule -lipnický šátek krumplovaný -starý misál a spousta dalších předmětů. Dochoval se také protokol ze 70. let 20. st. při výměně kastelánů, a to konkrétně pana Fiedlera a nástupu pana Haitmana. Z roku 1971 pochází zápis z jednání konaného 30.12.1971 na hradě za přítomnosti p. Haitmana, pana Šťastného (stavitele) a pana M. Horyny - prom. historika. Vše pod záštitou Krajského památkového ústavu. Při jednání bylo dohodnuto roztřídit tzv. kulturní předměty. Jednalo se o 129ks předmětů, které byly rozděleny do 4 kategorií. A to na:
- 36 -
a) předměty umělecké hodnoty - označeny písmenem „K“-17ks b) předměty dokumentární hodnoty - „D“-49ks c) předměty užitkové hodnoty- „U“-14ks d) předměty navržené k předání Městskému muzeu v Havlíčkově Brodě- „M“-49ks.
Od roku 1983 do současnosti jsou již prováděny téměř pravidelné inventury a zápisy, tudíž lze poměrně dobře sledovat pohyb sbírkových předmětů. Mezi zajímavé a cenné exponáty, dochované ve sbírce do dnešních dnů, patří především: -lipnické kachle - jde o celé zachované kusy, fragmenty, kachle rohové, římsové, řádkové, výklenkové, korunní, korunní nástavce atd. Kachle neglazované, ale i polévané. Existuje velmi přesná evidence s popisy kachlů, jejich rozměry a dalšími důležitými údaji. Podsbírka kachlů, která byla v r. 1965 odhadována na 16 000 ks kachlů a jejich úlomků, patří mezi nejcennější část sbírky. Setkáváme se s motivy heraldickými, zvířecími, náboženskými. Zajímavé jsou tzv. prořezávané kachle, napodobující gotickou architekturu. Mezi velmi cenné patří kachle s husitskými motivy, např. bojovníci s cepy, husitská vozba, Žižka na koni. Také kachle tzv. uherské, z doby budínské rané renesance, patří mezi nejcennější.
-obrazy hradu Lipnice: -Perokresba hradu, JUDr. Halík, 1950 -Lipnice před požárem -Detail nádvoří s hradem -Gotický portál Lipnický do kaple-před rokem 1926 -Perokresba Lipnice, JUDr. Halík, 1938
- 37 -
-Lipnice hrad s krajinou a kostelíkem, olej na plátně, V.Kafka, 1935 a spousta dalších obrazů -tisk: -půdorys hradu Lipnice s aliančními znaky majitelů, vypracoval J. Frič -polychromovaná dřevořezba: -Madona s Jezulátkem s korunkou, 17. st.18)
- 38 -
VI. Závěr V práci jsem se pokusila zjistit a zpracovat materiály, týkající se vývoje prostor hradu, určených pro muzejní účely. Zaměřila jsem se na to, jak se jednotlivé expozice měnily, vyvíjely. Zmínila jsem se i o některých výstavách a návrzích často nerealizovaných expozičních plánů. Stručně jsem se zmínila o sbírkových předmětech, jejich uložení. Krátký pohled byl věnován i návštěvnosti a evidenci, abych alespoň naznačila rozdíly
mezi
v památkovém
„klasickým“ objektu.
muzeem
Myslím,
že
a
muzeem,
základní
či
výstavou
požadavek
popsat
stručně vznik a vývoj expozic na hradě Lipnice nad Sázavou byl splněn. Bylo by však zajímavé dohledat podrobněji pohyb jednotlivých sbírkových předmětů, popř. sledovat stavební úpravy jednotlivých muzejních prostor na hradě.
- 39 -
Resumé
Práce se zabývá vznikem a vývojem expozic na hradě Lipnice nad Sázavou. Sleduje v časové posloupnosti využití jednotlivých prostor hradu k muzejním účelům, ale také vliv různých osobností i politických událostí na vývoj těchto expozic. Téma je zpracováno od konce 19. století do současnosti.
- 40 -
Odkazy a poznámky 1)
Durdík,Tomáš: Encyklopedie českých hradů. Praha 1995.
2)
Donjon – středověká obranná věž současně sloužící jako obytný
prostor 3)
Sochr,Pavel: Hrad Lipnice, jeho historie a záchrana. Havlíč-
kův Brod 1958. 4)
Pasportizace zpřístupnění hradů a zámků v České republice.
Státní hrad Lipnice 1998. 5)
Purismus – architektonický směr 19. století usilující o sty-
lovou čistotu. Projevuje se tendencí odstranit všechny pozdější úpravy nesouvisející s původním stylem stavby. 6)
Okresní archiv Havlíčkův Brod. fond Okresní muzeum. Karton
č.4. 7)
Sochr,Pavel: Hrad Lipnice, jeho historie a záchrana. Havlíč-
kův Brod 1958. 8)
Spisový archiv Národního památkového ústavu – územní praco-
viště Brno-město – šanony označené Lipnice n/S. – hrad. 9)
Tamtéž.
10)
Jaroslav Panuška – akademický malíř 1872-1958, přítel Jaro-
slava Haška 11)
Spisový archiv Národního památkového ústavu – územní praco-
viště Brno-město – šanony označené Lipnice n/S. – hrad. 12)
Tamtéž.
13)
Tamtéž.
14)
Tamtéž.
15)
Národní památkový ústav - územní pracoviště Brno-město – re-
staurátorské zprávy. 16)
Záznam rozhovoru s panem Markem Hanzlíkem, kastelánem na
- 41 -
Lipnici. 12.5.2006. 17)
tzv. černá kniha = Evidence mobiliárního fondu Státního hra-
du Lipnice. 18)
Evidence mobiliárního fondu Státního hradu Lipnice.
- 42 -
Seznam pramenů a literatury
Prameny : 1. Spisový archiv Národního památkového ústavu – územní pracoviště Brno–město – šanony označené pouze Lipnice nad Sázavouhrad 2. Okresní archiv Havlíčkův Brod. fond Archiv města Havlíčkův Brod. rok 1914-1939. sign.8/4 3. Okresní archiv Havlíčkův Brod. fond Okresní muzeum. karton č.3 4. Okresní archiv Havlíčkův Brod. fond Okresní muzeum. karton č.4
Literatura : 1. Čárt,J.: Německý Brod. Praha 1921. s.3-4. 2. Černý,J.: Hrad Lipnice. Seminární práce. Olomouc 2003. 3. Červenka,J.: Státní hrad Lipnice nad Sázavou-sylabus. 1981. 4. Durdík,T.: Encyklopedie českých hradů. Praha 1995. s.172174. 5. Evidence mobiliárního fondu Státního hradu Lipnice. 6. Klub československých turistů: Průvodce po Německém Brodě a okolí. Německý Brod 1933. s.32-35. 7. Kolektiv autorů: Havlíčkobrodsko 1999. s.82-86. 8. Kořínek,F.B.: Hrad Lipnice. Paměti dějepisné a průvodce po hradě. Lipnice 1900. 9. Menclová,D.: Státní hrad Lipnice. Pardubice 1976. 10. Menclová,D.: České hrady. Praha 1972. I. díl. s. 380-389. 11. Menclová,D.: České hrady. Praha 1972. II. díl. s. 322. s.475-480.
- 43 -
12. Mysliveček,Milan: Místopisný obrázkový atlas, aneb, Krasohled český.7.Praha 2003. s.80-82. 13. Pasportizace zpřístupněných hradů a zámků v České republice. Státní hrad Lipnice 1996, 1997, 1998. 14. Poche,E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. K-O. Praha 1978. s.263-265. 15. Sedláček,A.: Hrady, zámky a tvrze Království českého XII. Čáslavsko. Praha 1997. s.63-75. 16. Sochr,P.: Hrad Lipnice, jeho historie a záchrana. Havlíčkův Brod 1958. 17. Sochr,P. O hradu a husitské kapli sv. Vavřince na Lipnici. Havlíčkův Brod 1949. 18. Stuna,S.: Hrad Lipnice u Německého Brodu. Německý Brod 1925. 19. Stuna,S.: Hrad Lipnice. Krajský vlastivědný ústav v Jihlavě 1959. 20. Šimek,T. a kol.: Hrady , zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. 1989. s.271-275. 21. Výroční zpráva za rok 1998. Památkový ústav v Pardubicích. s.110. 22. Výroční zpráva za rok 1999. Památkový ústav Pardubice. s.112. 23. Flégl,M.: Hrad Lipnice v dějinách památkové péče a muzejnictví. Muzejní a vlastivědná práce 22/1984. 24. Rous,P.: Památky na Jaroslava Haška v okrese Havlíčkův Brod. Vlastivědný sborník Havlíčkobrodsko č.7.1993. s.34-37. 25. Rous,P.: Uložení souboru keramiky z hradu Lipnice. Zpravodaj muzea v Hradci Králové č.19. s.116-118. 26. Zprávy Městského muzea v Německém Brodě. 8.sv. 1918-1921 Německý Brod: Kuratorium musejní 1923. s.75-77.
- 44 -
27. Památkáři na hradě Lipnici dokončí obnovu paláce. In: Jihlavské listy. roč.15. č.35(3.5.2005) s.5. 28. Památkáři na Lipnici dokončí po deseti letech obnovu paláce. In: Mladá fronta Dnes roč.16.č.98(27.4.2005) s.C/2. příloha Vysočina. 29. Záznam rozhovoru s panem Markem Hanzlíkem, kastelánem na Lipnici. 12.5.2006.
- 45 -
Seznam příloh
Pl 1. První muzejní expozice umístěná v 1. patře věže Samson (tzv. galerie) – 1936 Pl 2. Inventární seznam z roku 1959 vyhotovený F. Šímou Pl 3. Seznam kachlů sestavený Ing. Fričem Pl 4. Expozice v Thurnovském paláci (tzv. staré pokoje) - 1973 Pl 5. Věž Samson – přízemí a 1. patro, mázhauz – expozice ze 70. let Pl 6. Velká věž – přízemí (zbrojnice) – historická expozice – počátek 80. let Pl 7. Velká věž – 1. patro – expozice Kámen a sklo – polovina 80. let Pl 8. Přízemí věže Samson – 1998 Pl 9. Kaple sv. Vavřince (v době baroka kaple sv. Josefa) – rekonstruovaná v 90. letech Pl 10. Expozice ve Zbrojnici – 2000 Pl 11. Návrhy na zhotovení repliky pozdně gotických kamen Pl 12. Velká věž – 1. patro – replika gotických kamen - 2001 Pl 13. Mapa umístění podlipnických kostelů
