VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC NA ZÁMCÍCH V RÁJCI NAD SVITAVOU A VE VALTICÍCH

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Studijní rok 2008/2009

Bc. Lenka Sůkalová, DiS. Posluchačka 5. ročníku muzeologie

VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC NA ZÁMCÍCH V RÁJCI NAD SVITAVOU A VE VALTICÍCH Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman _________________________________________________________ Brno 2009

Prohlašuji

tímto,

že

jsem

diplomovou

práci

na

téma

Vznik

a vývoj expozic na zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích vypracovala

sama,

pouze

v práci uvedených.

V Brně dne 11. 7. 2009

s použitím

literatury

a

pramenů

Zde

bych

chtěla

Holmanovi a

za

veškerou

poděkovat

trpělivost

pomoc

při

vedoucímu s mými

psaní

práce

dotazy,

této

práce.

panu

Mgr.

nosné Dále

Pavlu

připomínky bych

chtěla

poděkovat vedení NPÚ ú. o. p. v Brně za povolení nahlédnout do

materiálů

týkajících

se

SZ

v Rájci

nad

Svitavou

a SZ ve Valticích, vedení těchto zámků a paní PhDr. Elišce Lyskové za nasměrování a pomoc v orientaci v systému NPÚ. Dík si

zaslouží

poskytnout

také mi

pan

rozhovor

Skalické za totéž.

prof. a

PhDr.

paní

Miloš

PhDr.

Stehlík

Miroslavě

za

ochotu

Novákové

–

- 4 -

Obsah Seznam používaných zkratek .............................. - 6 -  I. ÚVOD ................................................. - 7 -  II. STRUČNÁ HISTORIE OBJEKTŮ ............................ - 9 -  1. Vznik – 1945 ........................................ - 9 -  1.1 Zámek Rájec ...................................... - 9 -  1.2 Zámek Valtice ................................... - 11 -  2. 1946 – 1989 ........................................ - 14 -  2.1 Národní kulturní komise ......................... - 15 -  2.2 Zámek Rájec ..................................... - 21 -  2.3 Zámek Valtice ................................... - 23 -  3. 1990 – současnost .................................. - 26 -  3.1 Zámek Rájec ..................................... - 27 -  3.2 Zámek Valtice ................................... - 28 -  III. VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC A INSTALACÍ ................. - 31 -  1. Expozice X instalace ............................... - 31 -  2. Typy expozic na památkových objektech .............. - 32 -  3. Koncepce tvoření instalací ......................... - 37 -  4. 1945 – 1989 ........................................ - 45 -  4. 1 SZ Rájec ....................................... - 46 -  4. 2 SZ Valtice ..................................... - 53 -  5. 1990 – současnost .................................. - 62 -  5.1 Zámek Rájec ..................................... - 63 -  5.2 Zámek Valtice ................................... - 68 -  IV. NABÍDKA PRO NÁVŠTĚVNÍKY ............................ - 74 -  1. Do roku 1989 ....................................... - 74 -  1.1 Zámek Rájec ..................................... - 74 -  1.2 Zámek Valtice ................................... - 74 -  2. 1990 – současnost .................................. - 75 -  2.1 Zámek Rájec ..................................... - 75 -  2.2 Zámek Valtice ................................... - 77 -  V. ZÁVĚR ............................................... - 79 -  Resumé ................................................. - 81 -  Seznam pramenů a literatury ............................ - 82 - 

- 5 Seznam příloh .......................................... - 95 -  SZ Rájec nad Svitavou ............................... - 95 -  SZ Valtice .......................................... - 96 -  Přílohy ................................................ - 99 -  SZ Rájec nad Svitavou ............................... - 99 -  SZ Valtice ......................................... - 104 - 

- 6 -

Seznam používaných zkratek FNO - Fond národní obnovy KNV – Krajský národní výbor KSPPOP – Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody KSSPPOP - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody MNV – Místní národní výbor MěstNV – Městský národní výbor MŠVU – Ministerstvo školství, věd a umění NG – Národní galerie NKK – Národní kulturní komise NKP – národní kulturní památka NPF - Národní pozemkový fond NPÚ – Národní památkový ústav NPÚ ú. o. p. – Národní památkový ústav ústřední odborné pracoviště NM – Národní muzeum NTM – Národní technické muzeum UPM – Uměleckoprůmyslové muzeum ONV – Okresní národní výbor SPS – Státní památková správa SPÚ – Státní památkový ústav SÚPP – Státní ústav památkové péče SÚPPOP – Státní ústav památkové péče a ochrany přírody SZ – Státní zámek ÚPP – Ústav památkové péče

- 7 -

I. ÚVOD Pro svou diplomovou magisterskou práci jsem si vybrala téma Vznik a vývoj expozic na zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích. Pro mne jako studentku muzeologie byla tato problematika

neprobádaná,

a

o

to

zajímavější.

Proto

jsem

se rozhodla do problematiky prezentace historických objektů, a tedy i zámků, nahlédnout. Myslím si, že tato oblast je neuceleně

zmapována.

Někteří

absolventi

oboru

muzeologie

vyučované na Filosofické fakultě MU v Brně se sice již zámky a jejich expozicemi zabývali, ale věnovali se hlavně muzeím umístěným

na

zámcích.

To

mne

přivedlo

na

myšlenku

podívat

se na zbylé zámky, které slouží kulturnímu vyžití. To znamená na ty, v nichž se nacházejí památkové instalace. Dalšími důvody, proč mne tato problematika zajímala, byla podobnost

mezi

historie,

sbírek

se

samozřejmě

muzei a

a

zámky

v jejich

sběratelství

v dalších

obecně.

bodech

od

zájmu

o

zachování

Na

druhou

stranu

sebe

liší,

např.

v propojenosti předmětů na konkrétní původní budovu, prostředí či osobnost. Oba konkrétní objekty, tedy Státní zámek (dále jen SZ) Rájec nad Svitavou a Státní zámek Valtice jsem si vybrala z několika důvodů. Jedním z nich bylo, že se oba dva zámky nacházejí

v Jihomoravském

kraji,

a

tedy

podléhají

a

dříve

podléhaly pod jednu pobočku Národního památkového ústavu (dnes konkrétně pod Ústřední odborné pracoviště v Brně). Myslím si, že přístup k instalacím na obou objektech by měl být podobný vzhledem ke správě stejným odborným pracovištěm, i přesto,

- 8 že každý objekt má svá specifika. Dalším důvodem a společným prvkem obou zámků je přítomnost rozsáhlého obrazového fondu. V své práci bych chtěla zmapovat vznik a vývoj expozic nebo instalací na již zmíněných objektech po druhé světové válce, tedy po jejich zestátnění, až do současnosti. Jednou z kapitol bude nastínění historie v obou zámcích. Pokusím na

se

historických

nahlédnout objektech

do

problematiky

obecně.

Neberu

si

instalací za

cíl

vyčerpávající výklad o vývoji expozic na konkrétních zámcích, ale budu se snažit o sumarizaci a ucelení informací o státních zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích. Budu usilovat o

popis

odlišných

a

stejných

prvků

obou

instalací

uplatňovaných na různých objektech. Doufám, že se tato práce stane podnětem k dalšímu bádání v oblasti prezentace na zpřístupněných hradech a zámcích.

- 9 -

II. STRUČNÁ HISTORIE OBJEKTŮ 1. Vznik – 1945 1.1 Zámek Rájec Na místě dnešního zámku stálo již v polovině 13. století středověké sídlo patřící pánům z Rájce. Později, ve 14. a 15. století, jsou zmiňovány dokonce dvě středověké tvrze. V polovině 15. století byly obě částečně zničeny. Jedna z nich později zanikla a druhá byla později obnovena Drnovskými z Drnovic. Bernart

Drnovský

z Drnovic

přestavěl

tuto

tvrz

na renesanční zámek, a to v druhé polovině 16. století. Zámek

později

Drnovských

vyhořel

z Drnovic

získali

a

postupně

panství

chátral.

v Rájci

Po

rodu

Roggendorfové,

kteří ho v roce 1763 prodali starohraběti Antonínu Karlu Salm - Reifferscheidtovi. Právě ten začal hned v roce 1763 stavět v blízkosti

starého

podle

již

použit

zřejmě i

stavební

renesančního

připravených materiál

zámku

plánů.

získaný

Pro z ruin

zámek jeho

nový,

stavbu

starého

byl

zámku.

Architekt, který navrhl nový zámek, je stále nejasný. Václav Richter uvádí1), že by jím mohl být např. Isidor Marcel Amandus Canevale nebo František Antonín Grimm, který pro Salmy navrhl palác v Brně. Zámek byl stavěn ve stylu pozdní renesance, ale dokončen byl ve stylu raného klasicismu. Interiéry zámku byly vyzdobeny malbami ve stylu rokoka od malíře Františka Antonína od 1

Sebastiniho

Kajetána

a

ve

Schaumbergera.

velkém Celá

KUBÁTOVÁ, Taťána, RICHTER, Václav. Rájec a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. 25 s.

sále

se

stavba nad

nachází byla

Svitavou :

freska

dokončena Státní

zámek

- 10 již v roce 1769. Spolu se zámkem vznikla i zahrada nepochybně patřící

k honosnému

sídlu

šlechtice.

Později,

na

konci

18. století, byly prováděny ještě drobné stavební úpravy. Dále byla postavena ještě kaple. Antonín proto,

že

Karel

Salm

založil

Reifferscheidt2

–

portrétní

rodovou

je

významný

galerii

a

také

také začal

sbírat umělecké předměty (sbírka obsahovala např. vídeňský, míšeňský nebo orientální porcelán, nádoby z horského křišťálu nebo

nádoby

ořech)

a

sbírky.

z různých

obrazy, Obrazová

zajímavých

které sbírka

se

staly

materiálů základem

obsahovala

hlavně

jako

kokosový

rozsáhlé

rájecké

holandské

malby

od 16. století, kopie obrazů pocházející z 16. Století. Syn Antonína Karla Salma, kníže Karel Josef Salm obrazovou sbírku obohatil sice méně, ale přece jen o italské a středoevropské umění.

Mnohem

knihovny,

významněji

která

je

působí

dodnes

jeho

jednou

čin

založení

z největších

zámecké

šlechtických

knihoven na Moravě. V této knihovně můžeme najít, jak díla beletristická, tak vědecká nebo řadu prvotisků a rukopisů. Později, rozšířena

za

Františka

o

rakouské

Hugo

Salma,

malby

byla

(hlavně

obrazová

vídeňského

sbírka okruhu)

z 19. století. František Hugo nejen nakupoval nové obrazy, čímž

sbírku

nechal

rozšiřoval,

zrestaurovat,

ale

takže

některé se

dříve

snažil

o

získané lepší

obrazy

zachování

uměleckých děl do budoucna. Dále rozšiřoval hlavně zámeckou knihovnu, někdy kupoval např. celé soubory knih již zemřelých vědců nebo sběratelů. Díky tomu se v knihovně nacházely sbírky knih např. o architektuře, geometrii, alchymii, právní vědě,

2

Ten mohl svůj zámek zvelebovat a sbírky rozšiřovat určitě i kvůli svému vysokému postavení. Byl nejvyšším komořím a staral se o finance u dvora Marie Terezie.

- 11 lékařství,

botanice

se

knihovna

zámecká

archeologii3.

nebo stala

jednou

Postupem

z největších

na

času Moravě,

čítající okolo 60 000 svazků. V polovině 19. století byly O. Wagnerem vytvořeny plány na přestavbu zámku ve stylu novogotiky nebo novorenesance, ale

nakonec

zanikly (např.

nebyla

přestavba

původní

rokokové

v zahradním

klasicismu). interiérů

realizována.

sále

V 70.

a

v přízemí

se

dnes

80.

ve

malby

od

nachází

letech

V 19.

Sebastiniho

výmalba

byly

ve

provedeny

novorenesance4,

stylu

století

stylu úpravy

ale

nebylo

dosaženo kvalit původní výzdoby. Poslední 20.

století,

úpravy ale

interiérů

tentokrát

jsou

se

známy

jednalo

pouze

z 20. o

let

provozní

záležitosti. Rodu Salmů patřilo panství v Rájci, jehož součástí byl i

zámek.

Ten

jim

patřil

až

do

roku

1945,

kdy

byl

zámek,

jako mnoho jiných, zestátněn.

1.2 Zámek Valtice Historie zámku se začíná již ve 13. století, kdy na místě dnešního

zámeckého

parku

stála

středověká

tvrz

založená

Seefeldy a dále ve 14. století budovaná Lichtenštejny. Počátkem

17.

Století,

za

života

Karla

Eusebia

z Lichtenštejna, se začal stavět nový zámek ve stylu manýrismu podle návrhu architekta Givanniho Giacoma Tencally, který v té době

3

působil

u

Lichtenštejnů,

tedy

RICHTER, Václav, KUBÁTOVÁ, Taťána. Rájec a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. s. 10.

4

i

nad

na

zámku

Svitavou :

v Lednici.

Státní

zámek

KONEČNÝ, Michal. Rájec nad Svitavou. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2004. nestr. ISBN 80-7238-335-3.

- 12 Jak

píše

Stehlík5,

Miloš

tento

stavitel

se

později

Karlu

Eusebiu znelíbil a byl tedy najat jiný, a to Ondřej Erna a pak také jeho syn Jan Křtitel Erna. V této době se stal zámek Valtice

sídlem

lednický

knížete

zámek

byl

Karla

jeho

I.

letním

Lichtenštejna6.

Sousedící

sídlem.

Karel

Právě

I.

z Lichtenštejna založil velmi kvalitní rodovou sbírku. Díky tomu, že působil jako nejvyšší hofmistr na dvoře Rudolfa II. měl kontakty s významnými umělci té doby, od nichž si nechal dělat kopie známých děl7. O důležitosti zámku ve Valticích svědčí právě fakt, že zde byla uložena poměrně velká část sbírek Lichtenštejnů např. sbírka zbraní a zbroje nebo sbírka kočárů, a hlavně zde byla budována bohatá obrazárna. Sbírka obrazů

byla

rozmanitá,

nacházely

se

v ní

např.

holandské

krajiny a zátiší ze 17. stol., německá zátiší, italské obrazy s náboženskou

tématikou,

v té

době

oblíbené

tzv.

žánrové

obrazy, nebo nezbytné součásti obrazáren, portréty. V rozšiřování sbírky pokračoval Karel Eusebius, který se zaměřil hlavně na obrazy vídeňských umělců, nebo také Josef Václav, za jehož života byl vydán první katalog sbírky8. Postupem času prošel zámek několika úpravami. Na konci 17.

století

to

byla

například

úprava

fasády

od

Johanna

Bernharda Fischera z Erlachu ve stylu klasicismu. Na zámku,

začátku

18.

tentokrát

století

barokní,

začala kterou

velmi vedl

výrazná

přestavba

architekt

Domenico

5

STEHLÍK, Miloš. Valtice : Státní zámek. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1966. nestr.

6

NOVÁK, Zdeněk. Lednicko – valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě. Zprávy památkové péče, 1993, roč. 53, č. 1, s. 1. ISSN 013-9853.

7

Malířství 15. – 18. Století z moravských zámeckých sbírek. 1. vyd. Brno : Moravská galerie, [1996]. nestr. ISBN 80-7027-056-X. 8

Tamtéž.

- 13 Martinelli

z

Luccy,

jehož

najal

Jan

Adam

Lichtenštejn.

Martinelliho velmi rozsáhlý projekt byl ovšem realizován jen z části9. Nicméně barokní ráz si stavba, i přes několikeré úpravy, zachovala dodnes. V této době byl zámek doplněn také sochami

od

sochaře

Františka

Bienera

a

štukovou

výzdobou

interiérů od štukatéra Albertiho. K budově zámku byly v letech 1713

–

1715

přistavěny

ještě

jízdárny,

kočárovny,

lisovna

a byly přestavěny španělské stáje. V souvislosti se stavebními úpravami jsou také zmiňováni architekti Anton Johann Ospel a Antonio Nicolas Beduzzi10. Ve 20. letech 18. století nechal Josef Jan Lichtenštejn postavit bránu ze zámku na náměstí a o něco později, v roce 1729,

i

zámeckou

kapli

vyzdobenou

freskami

od

Antonia

Beduzziho. V této době byla také zbourána částečně dochovaná středověká stavba pocházející ze 13. století11. Naproti tomu začal být vytvářen rozsáhlý zámecký park, jehož součástí byly sochy a drobné zahradní stavby jako např. Dianin chrám neboli Rendez

–

vous

(Josef

Hardtmuth,

1810

–

1812),

Kolonáda

na Reistně (J. Hardtmuth, 1810 – 1817), chrám Tří Grácií (Jan Franz Engel, 1824 – 1825), Hraniční zámeček (J. F. Engel, 1826 – 1827), kaple sv. Huberta (1855), který velmi vhodně doplnil již

tak

zajímavou

stavbu.

Uvedené

stavby

se

dochovaly

do dneška. V celém Lednicko – valtickém areálu se nacházely i jiné stavby, např. Sluneční chrám nebo Čínský pavilon12,

9

STEHLÍK, Miloš, KUSÁK, Dalibor. Lednice - Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK Pressfoto, 1986. nestr.

10

STEHLÍK, Miloš. Zámek Valtice. 1. vyd. Brno : Památkový ústav v brně, 1994. s. 12. ISBN 80-85032-30-9.

11 12

Tamtéž.

NOVÁK, Zdeněk. Lednicko – valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě. Zprávy památkové péče, 1993, roč. 53, č. 1, s. 2. ISSN 013-9853.

- 14 ale

ty

se

nedochovaly.

Na

konci

18.

století

byla

ještě

postavena budova divadla. Co se týče sbírky, ta byla na přelomu 19. a 20. stol. stále Jan

rozšiřována,

II.

nakupoval

tentokrát hlavně

Janem

díla

II.

z Lichtenštejna.

rakouská,

dále

francouzská

a německá, z 19. století. Kromě nákupů děl novějšího data, doplňoval nebo

sbírku

byla

méně

také

díly

staršími,

zastoupena.

která

Záslužným

v ní

činem

chyběla

také

bylo,

že zařídil odborné zpracování sbírky13. Lichtenštejnové zámek vlastnili i spravovali až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

2. 1946 – 1989 Již

během

2.

světové

války

byly

památkové

objekty

využívány jako ubytovny vojsk, nejprve nacistických a poté i sovětských. Jak jedna, tak druhá se podepsala na technickém stavu budov a na stavu sbírek, které byly díky nim poničeny anebo rozkradeny. Bohužel ničení sbírek neustalo ani v době poválečné.

Tehdejší

politická

ideologie

spíše

nahrávala

pustošení čehokoliv, co bylo spojeno se šlechtou, tedy pro ně „vykořisťovateli pracujícího lidu“. Po

druhé

světové

válce,

v roce

1945,

byla

zestátněna

většina zámků a hradů (celkově jich podle Kristiny Uhlíkové bylo 49614, někdy byly uváděny i vyšší počty hradů a zámků jako např. ve ZPP č. 4 - 6 z roku 1947), které byly v majetku šlechtických

rodů15.

Stalo

se

tak

na

základě

„Benešových

13

Malířství 15. – 18. Století z moravských zámeckých sbírek. 1. vyd. Brno : Moravská galerie, [1996]. nestr. ISBN 80-7027-056-X. 14

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 23. ISBN 80-903230-8-1.

15

A hlavně tedy majetek německého obyvatelstva.

- 15 dekretů“,

konkrétně

na

základě

dekretu

č.

12/1945

Sb.

a 108/1945 Sb. Tímto způsobem se pod správu státu, konkrétně pod

Národní

pozemkový

fond

spadající

pod

Ministerstvo

zemědělství, dostaly i zámky, o nichž pojednávám ve své práci. FNO měl za úkol zajistit, zaevidovat a vytřídit nabytý movitý majetek.

Ten

byl

rozdělen

na

skupiny16,

dvě

v jedné

se nacházely věci, které bylo možné prodat, a v druhé předměty kulturní

hodnoty,

které

nebylo

možné

prodat,

a

putovaly

do sběrných míst FNO. Tento majetek posléze přešel pod správu NKK.

2.1 Národní kulturní komise Majetek státu, v podobě hradů, zámků a jejich součástí, začal (pro

spravovat Moravu

a

Státní

památkový

Slezsko)17

patřící

úřad pod

v Praze

a

Ministerstvo

v Brně školství

a národní osvěty. Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku při

byla

zřízena

Ministerstvu

orgánem,

který

se

ze

zákona

školství

a

osvěty

staral

o

nově

č. a

137/1946

stala

nabytý

se

právě

ústředním

kulturní

majetek

v majetku státu. Národní kulturní komise byly ustaveny dvě, v Praze a Bratislavě. Předsedou NKK v Praze byl zvolen Zdeněk Wirth. Pro představu, jak tato instituce fungovala, se pokusím stručně nastínit její organizaci. Je zajímavé, že až do roku 1949 pod vedením předsedy Zdeňka Wirtha na hlavních úkolech NKK, třídění movitostí a příprava instalací, pracovaly jen dvě 16

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 26. ISBN 80-903230-8-1.

17

Správa se tedy vrátila do stejného stavu jako před 2. světovou válkou.

- 16 odbornice,

a

to

Ema

Charvátová

a

Taťána

Kubátová18.

NKK

se skládala ze dvou kanceláří, které se staraly o její chod, z administrativní a technické (později, v roce 1949, byly obě sloučeny

jen

v jednu,

aby

bylo

vyřizování

záležitostí

srozumitelnější a jednodušší). Oblastní inspektoři obstarávali komunikaci mezi výše zmíněnými kancelářemi, správami objektů a institucemi státní správy. Stálý pověřenec J. Scheybal měl na starost hledání a zajištění kulturně významných movitostí zabavených

státem

podle

dekretu

č.

108/1945

Sb19.

Dočasní

pověřenci zařizovali stejné záležitosti jako pověřenec stálý, jen

na

úrovni

regionů.

A

posledním,

ale

neméně

důležitým,

článkem organizace byli kasteláni, v podstatě správci objektů. NKK

převzala

do

roku

1947

do

své

správy

514

zámků

a hradů, z toho 47 zámků I. kategorie20 (v jiných materiálech21 je např. uváděn počet 48). V roce 1958 se již počet objektů zvýšil na 13122. Kategorie památek byly ustanoveny tři, z nichž do

I.

umělecké

kategorie a

patří

historické.

nejvýznamnější NKK

dále

objekty

po

zajišťovala,

stránce třídila

a organizovala správu movitého kulturního majetku státu. Národní kulturní komise (dále jen NKK) se měla o převzaté objekty a majetek starat, tedy postarat se o to, aby byly využity

pro

kulturní

účely.

V mnoha

případech

se

tomu

tak

18

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 32. ISBN 80-903230-8-1.

19

Tamtéž, s. 33. Podle dekretu č. 108/1945 byly zkonfiskovány především domy, byty, továrny apod. 20

Z vědeckých ústavů, museí a galerií : Národní kulturní komise. Zprávy památkové péče, 1947, roč. VII, č. 4. - 6., s. 146-148. 21

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 44. ISBN 80-903230-8-1., což bylo zpracováno podle OD ÚDU AV ČR, fond NKK, kart. VII, inv. č. 114.

22 WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2004. s. 23. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman.

- 17 nestalo a spousta památek byla využívána jako sklady, úřady, továrny,

nemocnice,

kasárny,

zemědělské

statky,

depozitáře,

archivy, knihovny, atd. A to jistě nepřispělo k jejich stavu. V roce 1948 přednesl Zdeněk Wirth první návrh23, jak budou hrady

a

zámky

instalovány.

Hrady

a

zámky

byly

rozděleny

do několika a skupin, na něž měly být aplikovány tyto způsoby: muzea bytové kultury, speciální muzea, třetí skupina neměla být instalována ani jedním způsobem z předchozích zmíněných a

čtvrtá

Dále

měla

byly

být

navrhnuty

prezentována další

tak,

způsoby

jak

využití

se

zachovala.

těchto

objektů,

pokud bylo rozhodnuto, že ani jeden z výše zmíněných způsobů není

vhodný.

Mohly

být

tedy

např.

využity

jako

prostor

pro expozici místního muzea nebo galerie, nebo jako prostor, který by využívala některá z poboček státního archivu. NKK navrhovala v roce 1950 kulturní využití hradů a zámků prostřednictvím expozice

se

různých

sbírkovým

druhů fondem,

instalací, muzejní

a

to:

expozice

„galerijní speciálního

zaměření, využití pro výstavní účely osvětového charakteru, uchování výjimečných slohových a dobových celků a prezentace vytříděného

historického

mobiliáře

V

objektech

NKK

některých

se

různé

podařilo

provenience“24.

vytvořit

instalaci,

která původně měla sice být plnohodnotnou a sloužící několika generacím návštěvníkům, ale ve většině případů bylo dosaženo jen dočasné verze instalace. Ta byla upravena do konečného stavu až později, v době, kdy již NKK neexistovala a o tyto objekty se staral příslušný orgán památkové péče. 23

WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2004. s. 49. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 24

NETKOVÁ, Jarmila, SVATOŇOVÁ, Jana. Návštěvní řády a zpřístupňování hradů a zámků. Památky a příroda, 1984, roč. IX, č. 8, s. 456.

- 18 V rámci

kulturního

zpřístupňování Asi

se

nejvýrazněji

využití

NKK se

hradů

zabývala

jí

to

a

i

zámků

a

jejich

podařilo,

když

jejich

propagací. vydala

řadu

informativních průvodců. V nich se zájemce mohl dozvědět něco o historii objektu a uměleckých hodnotách objektu a sbírkách v nich

uložených.

Psaný

text

byl

samozřejmě

doplněn

fotografiemi. Na textové části se podíleli současní uznávaní kunsthistorici, což zaručovalo určitou kvalitu. Jednou

z největších

chyb,

které

se

podle

mne

NKK

dopustila, bylo zřizování tzv. svozů. Byla zřízena „svozová místa“

nebo

také

„sběrny“,

kam

byly

umísťovány

předměty

ze sbírek památkových objektů „nižších kategorií a menšího významu“ které

nebo

měly

mít

ze

zrušených

jiné

než

zámků,

kulturní

to

znamená

využití.

z takových,

Díky

tomu

byly

mnohdy rozsáhlé ucelené sbírky rozděleny i do několika částí, svezeny do různých míst a někdy také zcela jinak uspořádány (např. ne podle původu, ale podle materiálu). Naproti tomu Petr Weiss ve své práci píše25, že byly sběrny organizovány a

materiál

tříděn

podle

původu.

NKK

se

snažila

o

dobrou

evidenci, takže se domnívala, že ve většině případů by měl jít svozový ale

materiál

samozřejmě

vždy,

zpětně takže

dohledat. se

určitě

Nebylo může

stát,

tomu

tak

že

pokud

by někdo chtěl nějaký předmět nebo část sbírky dohledat, mohla by to být obtížná záležitost. V Čechách bylo zřízeno dvacet dva svozových míst, na Moravě jedenáct a ve Slezsku jedno26.

25

WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2004. s. 18. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 26

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků (1945 – 1990). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 126.

- 19 V roce 1958 už bylo svozových míst třicet čtyři27. Ivan Muchka píše, že NKK také některé exponáty poskytla různým muzeím, např. NM, UPM, NTM, ...28 Movitý

majetek

byl

po

zestátnění

tříděn.

Část

majetku

zůstala ve správě NPF (to se týkalo movitostí objektů v jeho správě) a část ve správě NKK (to se vztahovalo na movitosti objektů

v jeho

správě).

Movitosti

již

od

tohoto

třídění

patřící pod NKK, byly jí samotnou ještě vytříděny. Nejprve byl sepsán soupis veškerého mobiliáře daného objektu a poté bylo určeno,

který

zůstane

nadále

pro

kulturní

využití.

Část,

která zůstala ve správě NPF, byla vytříděna zástupci NPF a NKK a

předměty,

u

nichž

byla

prokázána

kulturní

hodnota,

byly převedeny pod správu NKK29 a mohly být později náležitě využity. Petr Weiss ve své práci navíc uvádí30, že se bohužel někdy

stávalo,

soukromým

že

osobám

byl

místo

movitý toho,

majetek31

kulturní aby

byl

poskytnut

prodáván kulturním

institucím. A to buď kvůli tomu, že lidé, co měli na starost tuto činnost, nepoznali kulturní kvalitu těchto věcí, nebo ji úmyslně zatajili. Tento problém se především týkal movitostí pocházejících

ze

zkonfiskovaných

bytů,

domů

nebo

27

WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2004. s. 23. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 28

MUCHKA, Ivan. „Bílá místa“ péče o hrady a zámky po roce 1945. In Bulletin, 1992, č. 8, s. 139.

29

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 35. ISBN 80-903230-8-1.

30

WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2004. s. 19. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 31

O tento movitý kulturní na starost i jeho vytřídění.

majetek

se

staral

Fond

národní

obnovy

a

měl

- 20 např. továren. Po tomto zjištění byla uzavřena dohoda mezi NPF a NKK o spolupráci32. Činnost NKK byla ukončena na základě vládního nařízení č.

112/1951

Sb.

na

konci

roku

1951.

Majetek,

který

měla

ve správě, přešel pod Ministerstvo školství a NKK se měla stát pouze jeho poradcem v určitých záležitostech (k čemuž nakonec nedošlo33).

Poté

vznikl

Státní

památkový

ústav

v Praze

s pobočkou v Brně, patřící od roku 1953 pod Státní památkovou správu, pod

která

správou

vznikla34.

právě KNV

(u

Památky

celostátně

byly

od

důležitých

této

doby

záležitostí

pod Ministerstvem školství, věd a umění) a Státní památkový ústav

měl

na

starost

evidenci

a

propagaci

památek

a

také

odbornou teoretickou pomoc35. Později, v roce 1953, ho začala spravovat

Státní

památková

správa,

která

právě

vznikla36.

Ta pokračovala v rozšiřování a upravování již instalovaných objektů a ve zpřístupňování hradů a zámků, u nichž byl tento záměr na využití navrhnut, ale doposud nebyl realizován. Roku 1958

byl

vytvořen

Státní

ústav

památkové

péče

a

ochrany

přírody, dále zajišťující správu státního kulturního majetku. Pod ním byla ve stejném roce utvořena Krajská střediska státní památkové péče a ochrany37. Jak

je

tedy

zřejmé

z výše

uvedených

informací,

někteří odborníci považují NKK za organizaci, která zničila 32

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 34. ISBN 80-903230-8-1.

33

Tamtéž, s. 58.

34 BLAŽÍČEK, Oldřich J., HILMERA, Jiří, HOBZEK, Josef. Státní hrady a zámky v úkolech památkové péče. Zprávy památkové péče, 1960, roč. XX, č. 2, s. 68. 35

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 20. ISBN 80-903230-8-1.

36

BLAŽÍČEK, Oldřich J., HILMERA, Jiří, HOBZEK, Josef. Státní hrady a zámky v úkolech památkové péče. Zprávy památkové péče, 1960, roč. XX, č. 2, s. 68. 37

KSSPPOP v Brně vzniklo v roce 1960 nebo v roce 1958.

- 21 např.

významné

ucelené

soubory

uměleckých

děl

(díky

organizování třídění a následného umístění do svozových míst). Naproti tomu jiní si cenní zachování určitých památek a jejich součástí alespoň v takovém stavu, v jakém se jí to podařilo. Nutno

podotknout,

provedeny

lépe,

že

ale

sice když

některé se

záležitosti

díváme

na

dnešní

mohly

být

organizaci

a rychlost provádění některých důležitých záležitostí, můžeme být rádi, že vůbec nějaká instituce na zajištění kulturních památek vznikla a fungovala, a to dokonce ve velmi krátké době od konce války.

2.2 Zámek Rájec Zámek při

v Rájci

byl

ministerstvu

odevzdán

zemědělství

Národním

pozemkovým

fondem

Národní

kulturní

komisi

pro správu národního kulturního majetku 6. září 1949 a to i spolu

se

vším

zde

se

nacházejícím

vnitřním

vybavením

(inventářem), vše dle zákona č. 137/46 Sb. Jak jsem již upozornila výše, ne vždy památky ve správě NKK sloužily kulturnímu vyžití společnosti. Nejinak tomu bylo i u tohoto objektu. V této kapitole se tedy zabývám různým využitím Myslím,

prostor že

je

objektu, důležité

a

jeho

znát

okolí,

tyto

a

problémy

souvislosti

s tím.

z hlediska

dalšího bádání, kde měly být umístěny sbírky a kde nakonec byla umístěna instalace. V roce 1949 byla podána stížnost MNV v Rájci nad Svitavou a NKK na pobočný závod Železárny Stalingrad, který ohrožoval svým Tento

provozem podnik

zámek si

a

také

jeho

okolí

založil

na

hlavně území

škodlivým zámeckého

kouřem. parku

nedovolenou skládku paliv. Z těchto důvodů mu bylo nařízeno,

- 22 aby

nahradil

škody,

v bezprostředním

které

okolí

způsobil

zámku.

Ale

a

ukončil

činnost

podnik

ukončil

bohužel

činnost na tomto území až v červnu 1952 a škody jím způsobené nikdy nenahradil ani nenapravil38. V roce budovou

1951

bude

provozoval

bylo

rozhodnuto,

zřízena

MNV

že

turistická

v Rájci

nad

v garážích

za

noclehárna,

Svitavou

a

hlavní

kterou

národní

by

správa

Moravského krasu. V tomto roce se také uvažovalo o zřízení dětského hřiště v zámeckém parku. Sklepy době

nacházející se pod zámeckým parkem byly v této

pronajaty

brněnskému

obchodu

s ovocem

a

zeleninou,

který je využíval jako sklady. V roce 1956 byl upraven čestný dvůr, konkrétně jezírko uprostřed dvora, chodníčky a záhony. Úprava byla provedena podle návrhu architekta Břetislava Štorma z roku 1951. V říjnu

roku

předán

Státní

Odboru

školství

že

správa

1961

byl

památkovou

správou

kultury39.

a

zámku

zámek

a

parku

a

pozemky

ONV

V roce

bude

k němu

v Blansku, 1968

převedena

bylo z ONV

patřící

konkrétně

rozhodnuto, v Blansku

na Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Zámecká knihovna zůstala ve správě Národního muzea, ale byla dále uložena na zámku v Rájci. Bývalé konírny měly být v 70. letech upraveny jako letní restaurace pro návštěvníky zámku. Část kočárovny byla upravena a později využívána jako štukatérská dílna. Část prostor zámku byla Např.

ale

stále

zámeckou

využívána kapli

pro

využíval

jiné státní

než

kulturní

podnik

účely.

Geotest

Brno

38

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 10097/55 z 13. 4. 1955. 39

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 421/62 z 15. 2. 1962.

- 23 nebo

část

místností

v přízemí

zámku

sloužila

jako

sklad

jako

sklad

Státního archivu Brno40. Až

do

roku

1977

sloužila

zámecká

kaple

pro část zámecké knihovny a část zámeckého mobiliáře. Dále byly

prostory

využívány

jako

sklad

národního

podniku

Geodezie41. MěstNV tedy navrhoval, aby byla kaple využita lépe, jako obřadní a koncertní síň. Z výše uvedených událostí je jasné, že i když byl zámek určen

pro

kulturní

účely,

nestalo

se

tomu

tak

hned,

ale postupně. V začátcích spravování zámku státem se zámek musel dělit o své prostory tak, aby bylo vyhověno nárokům jak kulturního využití, tak nárokům společenským (noclehárna, hřiště, ...) nebo „hospodářským“ (sklady, průmyslové závody, ...).

Postupem

času

se

tato

situace

zlepšila

a

zámek

byl

využíván z větší části ke kulturnímu vyžití.

2.3 Zámek Valtice Zámek

ve

Valticích,

který

byl

po

2.

světové

válce

ve správě Národního pozemkového fondu, se dostal pod správu Národní

kulturní

komise

podle

zákona

č.

137/46

Sb.

dne

24. března 1948. Současně s objektem byly předány i zachované sbírky.

Těch

se

ale

bohužel,

podle

Kristiny

Uhlíkové42,

na zámku moc nedochovalo (jen část obrazové sbírky), i přesto, že

podle

dobových

zpráv

byl

zámek

ještě

plný

veškerého

vybavení. 40

Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program „C“ (návrh). Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1974. s. 892. 41

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 1340/77 ze 4. 2. 1977. 42

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 49. ISBN 80-903230-8-1.

- 24 Podle

zákona

pozemkovým

fondem

č.

137/46

Národní

Sb.

byl

kulturní

zámek

předán

komisi,

která

Národním ho

tedy

začala spravovat 1. května 194743. Jednalo se jak o objekt zámku, tak o jeho vnitřní mobiliář. V polovině roku 1947 bylo vrchní správě státních statků ve

Valticích

na

zřízení

schváleno umělé

propůjčení

sušárny

bývalé

tabák44.

na

jízdárny

Tento

zámku

záměr

však

považovala NKK za nevhodný a požadovala, aby byl zrušen. Záměr zrušen nebyl a sušárna tabáku zde nakonec zřízena byla a její činnost v tomto objektu byla ukončena až v roce 1967. Od roku 1952 sloužily některé místnosti I. a II. patra vojenské

správě.

Vybavení

z těchto

místností

bylo

odvezeno

Ministerstvem školství, věd a umění. Krajský

národní

výbor

v Brně

v roce

1954

rozhodl,

že v přízemí zámku bude umístěn Jihomoravský bazar (ten se později,

v roce

1957,

měl

rozšířit

i

do

prostor

I. a II. patra). Část místností v přízemí byla již používána Velkoobchodem

s oděvním

zbožím

(snad

do

roku

1957?)45.

MNV

ve Valticích neustále apelovalo na památkový ústav, aby dal pozor na jeho ničení a aby navrátil zámku kulturní využití. Bohužel se tomu tak nestalo až do roku 1958, kdy se Státní památkové o

kulturní

správě a

v Praze

historické

podařilo hodnotě

přesvědčit

zámku,

která

KNV by

v Brně

měla

být

v budoucnu prezentována veřejnosti46.

43

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis 2292/1947 ze 17. 6. 1947.

44

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 2133/1947 ze 7. 6. 1947.

45

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, Spis č. 2951/1954 z 8. 10. 1954.

46

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 18.651/57 z 29. 11. 1957.

- 25 V roce

1955

bylo

zase

rozhodnuto,

že

bývalé

zámecké

divadlo bude využíváno Místním národním výborem ve Valticích pro kulturní účely, např. jako koncertní sál47. SPS v Praze, která byla v roce 1960 v likvidaci, převedl zámecký

objekt

ve

Valticích

do

správy

Krajského

střediska

památkové péče a ochrany přírody v Brně48. V 60. letech byly na zámku prováděny úpravy štukatérské výzdoby a renovována zámecká kaple. Ještě sklady

v polovině 70. let se v přízemí

podniku

(Klenoty)49.

Bazar

Na

konci

zámku 70.

nacházely let

bylo

schváleno využití levé části přízemí MNV pro mateřskou školku a

jesle.

V I.

instalace,

depozitáře

prováděny expozice

poschodí

se

a

úpravy,

barokního

umění

a

úložiště

době

kanceláře.

stavební

depozitáře

v této

aby a

Ve

zde

část

stavebního

nacházela II.

mohla poschodí archivu

zámecká

poschodí být

byly

instalována

sloužila

jako

Lichtenštejnů50.

V levém předzámčí se nacházel hotel Jednota a vinný sklep byl pronajat

státnímu

statku

Mikulov.

Pravé

předzámčí

mělo

v budoucnu sloužit jako restaurátorské pracoviště, depozitáře, studovna V 70.

a

také

letech

se

zde zde

měly ovšem

být

zřízeny

nacházely

inspekční

sklady

pokoje51.

podniku

Bazar.

Na konci 70. let byla část zámku, konkrétně bývalé konírny, využita jako hotel a restaurace52. 47

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 3891/1955 z 3. 3. 1955.

48 NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 1249/60 ze 4. 5. 1960. 49

Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program „C“ (návrh). Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1974. s. 948. 50

Tamtéž, s. 952.

51

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 6293/79 z 12. 19. 1979. 52

WAGNER, Jaroslav. Československé hrady a zámky. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Panorama, 1979. s. 211.

- 26 Stejně jako tomu bylo u předchozího zmiňovaného objektu (zámek

v Rájci)

i

na

zámku

ve

Valticích

vše

nešlo

podle původních záměrů. Po převzetí státem, byl tento zámek zařazen mezi zámky I. kategorie, které měly sloužit kultuře. V tomto ohledu jsou osudy obou zámků podobné, i tady musely zpočátku

kulturní

účely

ustoupit

požadavkům

hospodářským

(požadavkům na prostory pro státní podniky a jejich sklady). Nicméně

i

zde

byla

později

vytvořena

zámecká

instalace

(v I. poschodí), a i když ještě v 70. letech některé části zámku sloužily jiným účelům než kulturním, situace se pomalu zlepšovala. Např. byla započata úprava II. patra pro další instalaci, aby se i zde mohl návštěvník zámku kulturně vyžít.

3. 1990 – současnost Jak v 80.

jsem

letech

se 20.

již stol.

zmínila

výše,

svěřena

památková

Krajským

péče

střediskům

byla státní

památkové péče a ochrany přírody, která v podstatě spravovala KNV.

V roce

1991

byla

od

památkové

péče

oddělena

ochrana

přírody. Od této doby spadající pod jinou instituci. Stávající Krajská střediska začalo spravovat (místo KNV) Ministerstvo kultury a roku 1992 byla přejmenována na Památkové ústavy53. Např. zde zkoumanou oblast zájmu měl tedy na starost Památkový ústav v Brně, pod nějž v té době spadalo 10 hradů a zámků (mezi nimi byly i SZ Rájec a SZ Valtice). V současné době oba objekty spadají pod správu Národního památkového ústavu, konkrétně pod ústřední odborné pracoviště v Brně. se 53

Vzhledem

částečně

ke

změnila

změně i

politické

starost

o

situace

památky.

v roce

Z většiny

1989, zámků,

ŘEHOLKA, Ivan. Památková péče na jižní Moravě v devadesátých letech 20. stol. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2001. s. 7. Věda a výzkum.

- 27 pokud to bylo možné, byly postupně vyklizeny státní podniky a začala nová éra. Ta se vyznačovala hlavně tím, že se NPÚ snažil

o

již

dříve

navrhované

kulturní

využití

objektů

(I. kategorie) a to v co největším rozsahu a míře jak to jen šlo.

Pokud

nebyly

prostory

přímo

použity

pro

instalace

nebo expozice, byly využity nebo upraveny pro další potřeby zámku

např.

jako

výstavní

sály,

sály

pro

pořádání

společenských akcí, depozitáře, pokladny, atd. Popřípadě bylo povoleno využít je pro potřeby návštěvníků zámků, to znamená např.

jako

restaurace,

hotely,

obchůdky

se

suvenýry,

informační centra, toalety, ...

3.1 Zámek Rájec V 90.

letech

byla

na

zámku,

v bočním

křídle,

zřízena

sezónní restaurace. Zřizovatelé restaurace žádali, jestli by jim

nemohla

být

pronajata

budova

bývalé

zámecké

prádelny

z důvodu zřízení obchodu s upomínkovými předměty a předměty uměleckých řemesel. Později v prostorách zámku byla takováto prodejna

opravdu

vybudována,

ale

bohužel

se

mi

nepodařilo

zjistit, zda původním navrhovatelům záměru. Na konci 90. let se

jednalo

o

zřízení

skladu

sudového

vína

v areálu

zámku,

konkrétně v jeho sklepeních54, ale domnívám se, že sklady vína zřízeny nebyly. Postupně

zde,

jako i na jiných památkových objektech,

bylo nainstalováno zabezpečovací zařízení a jiné formy ochrany tak, aby byla zajištěna větší ochrana jak samotného objektu, tak hlavně rozsáhlých a hodnotných sbírek zde uložených.

54

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 15589/98 z 10. 12. 1998.

- 28 Zámek Rájec nad Svitavou byl prohlášen nařízením vlády č. 132/2001 Sb. za národní kulturní památku55.

3.2 Zámek Valtice Město Valtice se stalo v roce 1992 spolu s městem Lednice a prostředím okolo nich památkovou zónou. Popud k prohlášení Lednicko – valtického areálu památkovou zónou dalo samotné Ministerstvo kultury České republiky (v roce 1991)56. V roce 1995 byly zámky v Lednici i ve Valticích prohlášeny za národní kulturní památky57. Dalšímu věhlasu se těmto zámkům a okolí dostalo v roce 1996 (7. 12.), kdy byly zařazeny na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako „Lednicko – valtický areál“. Z tohoto důvodu, a i díky tomu, že to bylo v dané době trendem

(ráda

bych

podotkla,

že

správným),

byly

na

zámek

umístěny různé typy zabezpečovacích zařízení. O

rok

později

se

plánovalo

zřídit

depozitář

vhodný

pro obrazovou sbírku (i pro svoz ze zámku Lysice) v části II.

poschodí,

kde

neměla

být

umístěna

plánovaná

expozice

barokního umění. Kvůli tomu bylo II. patro v posledních letech stavebně zajišťováno a posléze upravováno. Předzámčí bylo pronajato hotelu Hubertus (snad od roku 1995), který zde sídlí dodnes. V 90. letech byl upraven čestný dvůr a v této podobě ho můžeme vidět i dnes. Nadace

Památky

jižní

Památkovému

ústavu,

aby

Moravy bylo

v roce

využíváno

1997

navrhovala

zámecké

divadlo

55

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 4593/2004 ze 4. 2. 2004.

56

NOVÁK, Zdeněk. Lednicko – valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě. Zprávy památkové péče, 1993, roč. 53, č. 1, s. 2. ISSN 013-9853. 57

podle zákona č. 20/87 Sb.

- 29 pro

projekt

„Zámecké

barokní

divadlo“.

Bohužel

se

mi

nepodařilo zjistit, zda zůstalo jen u návrhu nebo byl návrh i realizován. V roce kvůli

1997

bylo

chystanému

II.

poschodí

zpřístupnění

a

zámku

z těchto

upravováno

prostor

měl

být

odstraněn uložený tzv. depozitář valtických okresů58. Uvažovalo se o přemístění depozitáře do I. poschodí. „Lysický svoz“ měl být vrácen na SZ Lysice, a pokud by to nebylo možné, měl být dočasně uložen na SZ Bučovice. V následujícím pro

obrazové

roce

sbírky

bylo

ze

rozhodnuto,

zámku

Valtice,

že

ze

depozitáře

zámku

Lysice

a popřípadě rezervní prostory pro jiné sbírky, budou umístěny v přízemí východního křídla zámku59. Vzhledem k bezpečnosti mi nebyly poskytnuty informace o tom, kde byl nakonec depozitář umístěn.

Nicméně

se

mi

podařilo

zjistit,

že

zřízeny

byly

a fungují dodnes. Ještě v roce 1999 byla v přízemí zámku umístěna mateřská školka.

Byl

ale

předložen

návrh

na

zřízení

Národního

vinařského centra právě v těchto prostorách60. Pokud by byl návrh

schválen,

byl

by

realizován

po

vyklizení

prostor

mateřské školky (ta se zde v současné době již nenachází). Jako

doplnění

služeb

Národního

vinařského

centra

bylo

schváleno zřízení vinotéky ve vstupní bráně zámku (firma Miloš Michlovský

a

šlechtitelská

stanice

vinařská

–

Vinselekt61).

58

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 2196/97 z 19. 2. 1997. 59

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 4406/98 z 10. 4. 1998. 60

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 516/99 z 15. 1. 1999.

61

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 9209/99 ze 13. 7. 1999.

- 30 Podle dostupných informací zde vinotéka zřízena byla, dnes ji ovšem provozuje jiná firma. V současné době stále trvá úprava prostor II. poschodí pro plánovanou expozici baroka.

- 31 -

III. VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC A INSTALACÍ 1. Expozice X instalace Na

této

kapitole

bych

se

chtěla

zmínit

o

používané

terminologii týkající se prezentace sbírkových předmětů. V českém prostředí se většinou pojem „expozice“ používá v souvislosti Expozice

je

s prezentací dlouhodobou

sbírkových

formou

předmětů

prezentace

v muzeu.

(nejkratší

doba

trvání by měla být dva roky) určitého souboru předmětů spolu souvisejících sběratele

např.

apod.

dobou

vzniku,

Exponáty

ovšem

svým

nemusí

použitím, souviset

osobou s danou

budovou, jsou sem přeneseny z jiného prostředí a jako celky prezentovány představeny

veřejnosti. a

Předměty

vysvětleny

ve

v expozici

vztahu

k místu

by

měly

původu,

být osobě

původu, účelu, použití, významu pro společnost, ... Expozice se

vyznačuje

např.

doplňkovým

popisky,

výstavním

doprovodnými

materiálem

texty,...)

(jako fundusem

a

(např. vitrínami, panely,...), díky nimž se lépe daří sbírkové předměty prezentovat návštěvníkům. V současné době je trendem vytvářet

k expozicím

i

ke

krátkodobým

výstavám

doprovodný

program, který by návštěvníka ještě více zaujal a dokreslil dojem z dané prezentace. Naopak pojem „instalace“ je ve většině případů zmiňován v souvislosti s prezentacemi sbírek na zámcích. Jedná se sice také o dlouhodobou formu prezentace, ale s jinými hledisky. Narozdíl

od

předměty

ukazovány

a

textů,

prezentace

tuto

sbírkových

návštěvníkovi

funkci

zde

předmětů

bez

zastává

v muzeu,

vysvětlujících

pouze

průvodce.

jsou

popisek Ten

má

za úkol stručně představit památkový objekt jako celek a poté

- 32 se

stručně

souborech.

zmínit

o

jednotlivých

Jedním

z důležitých

předmětech

rozdílů

je

nebo

jejich

také

fakt,

že v instalacích na hradech a zámcích jsou předměty ukazovány v určitých

celcích

a

navíc

by

měly

mít

souvislost

s daným

objektem. Instalace se od expozic liší také tím, že v nich není

většinou

využíván

výstavní

fundus.

Předměty

jsou

zde

prezentovány volně, aby umocňovaly dojem obytného prostoru. Kvůli

tomu

prohlídku pohybovat

je

ale

návštěvník

určitého se

jinde

např.

předmětu, než

po

ochuzen

protože

vyznačených

mu

o

podrobnou

není

dovoleno

trasách,

které

jsou

ve většině případů situovány dále od vystavovaných předmětů. Doprovodné expozic,

programy, u

instalací

dnes

běžně

nejsou

používané

obvyklé,

pro

spíše

doplnění

bych

řekla,

že se zde vůbec nevyskytují.

2. Typy expozic na památkových objektech V této

kapitole

se

pokusím

o

jakési

shrnutí

a charakteristiku jednotlivých druhů prezentace hradů a zámků (a

jejich

vybavení),

ať

jde

o

instalace

nebo

expozice.

Vzhledem k tomu, že každý autor nazývá určitý typ instalace jinak a mnohdy si dva autoři představují pod stejným pojmem jiný typ, byl to úkol velmi nelehký. Snažila jsem se tedy určitý

typ

charakterizovat

tak,

jak

jsem

se

tomu

dočetla

nejméně u dvou autorů. Při tvorbě „slohové expozice“ nebo „stylové instalace“ nebo také „muzea bytové kultury“ (v různých materiálech byly používány

tyto

tři

rozličné

názvy)

je

autor

dosti

omezen.

To, jak bude vypadat, je ovlivněno hlavně architektonickou a malířskou úpravou stěn a stropů. Nábytek a jiné vybavení u takto pojaté expozice má pouze funkci doplňující. Má doplnit

- 33 interiér

tak,

aby

působil

celek1.

jako

Celkem

je

myšlen

stylově čistý interiér, zahrnující výmalbu, nábytek, obrazy, atd.

z jedné

slohové

etapy.

Exponáty

použité

při

této

instalaci vůbec nemusely být z daného objektu a ve většině případů se měly použít předměty ze svozových míst2. „Speciální muzea“ měla být vytvořena podle návrhu z roku 1948 na několika místech a měla se týkat určité speciální oblasti

(oboru)

spjatého

nějakým

způsobem

s daným

místem,

buď přímo s daným objektem, nebo s oblastí, v níž se objekt nacházel. Např. na zámku v Jemništi mělo být vytvořeno muzeum módy a společenské kultury, v Klášterci nad Ohří to mělo být muzeum starých porcelánek nebo na zámcích v Opočně a v Rájci muzea loveckých trofejí3. Opravdu zrealizováno jich bylo jen několik. „Interiérové aby

připomínaly

kde

jeho

vybavení zachované podobě,

expozice“

původní, interiéry v jaké

interiér4,

zámecký

majitelé

se

normálně ale

byly

žili.

doplněné

byly

tedy

do

takový

Většinou např.

prezentovány

dostaly

vytvářeny

rukou

ze

tak,

interiér,

nebylo

použito

svozů.

Některé

veřejnosti

v takové

státu.

znamená,

To

že např. nebylo důležité, zda v dané místnosti byl nábytek pouze jednoho stylu. Bylo podstatné ukázat interiér a jeho majitele

v určité

„živosti“,

takže

v jedné

místnosti

byl

např. nábytek z různých epoch, prostě tak, jak byl původně

1

CHARVÁTOVÁ, Ema. Instalace v historických objektech : Metodika instalační práce na státních hradech a zámcích. Zprávy památkové péče, 1957, roč. XVII, č. 2, s. 62. 2

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 50. ISBN 80-903230-8-1. 3 4

Tamtéž.

NOVOTNÝ, Vladimír. Hrady a zámky. Památky a příroda, 1976, roč. XXXVI, č. 10, s. 577.

- 34 nakupován majiteli. Byla to vlastně ukázka bydlení posledních majitelů.

Nejdůležitější

architektura V podstatě

jako

tedy

u

u

taková ní

jde

ní

je,

s vnitřním o

aby

byla

vybavením

propojení

a

vnějšího

spojena funkcí5.

s vnitřním

a následné působení na návštěvníka jako celek. „Propagační síně“ nebo také „historické vstupní expozice“ měly návštěvníkovi nastínit historii objektu a jeho funkce, osobnosti vzniku,

s ním

spojené,

vztah

samozřejmou

objektu

osvětu.

kulturní a

a

politické

památkové

Vlastimil

péče

a

uvádí6,

Vinter

zázemí v dané

že

doby době

tento

typ

prezentace, s nímž se můžeme na památkových objektech setkat, se dá nazvat jako „výstavní expozice“. Ta se podle něj měla od expozic muzejního typu lišit tím, že je v ní využíváno hlavně fotografií, kopií, maket, odlitků, ... V muzejním typu expozice a

se

fotografie

oproti a

tomu

různé

mělo

modely

používat

byly

použity

hlavně jen

předmětů doplňkově.

V 50. letech bylo naplánováno, že budou postupně vytvářeny na památkových objektech7. Od roku 1960 byly tyto expozice vytvářeny hradů

a

již zámků.

zcela

samozřejmě

Později

byly

v rámci

tyto

celkové

expozice

prezentace

popisovány

jako

„historické expozice“. Ty měly ukázat návštěvníkovi dřívější význam místa, kde se stavba hradu nebo zámku nachází, význam stavby jako takové, nebo význam jejího architekta v té době8. 5

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1983. s. 15. 6

VINTER, Vlastimil. K otázkám prezentace a specializované výchovy při společenském uplatnění hradů a zámků. In Sympozium ICOMOS ČSSR 18. - 24. 9. 1983 : Nová úloha hradů a zámků v životě společnosti. 1. vyd. Praha : [B. n.], 1984. s. 217. 7

ŘEHOLKA, Ivan. Historické vstupní expozice v jihomoravském Informační a odborně metodický bulletin, 1990, [B. č.], s. 30.

8

CHARVÁTOVÁ, Ema. Správa a využití státního památkové péče, 1953, roč. XIII, č. 2, s. 41.

kulturního

kraji.

majetku.

In

Zprávy

- 35 „Monotematické nebyly

dochovány

expozice“ původní

byly

vytvářeny

předměty,

ale

tam,

byly

zde

kde

sice

umístěny

takové, které se určitým způsobem vztahovaly k danému místu9. „Náznaková instalace“ byla používána na místech, kde se sice nedochoval původní mobiliář, ale místnosti samy o sobě jsou

dosti

významné

(např.

výmalbou),

že

stojí

za

to

je

prezentovat10. V tomto případě byly využity předměty z jiných objektů

tak,

aby

vhodně

doplnily

daný

prostor,

ale nenarušovaly ho. Podle Oldřicha J. Blažíčka11 jde vlastně o druh interiérové instalace, která má ukázat především funkci daného prostoru pomocí dodaných předmětů. „Expozice kde na

nebyl vztah

muzejního

typu“

vznikaly

dochován

původní

mobiliář,

k danému

místu.

Byly

také

nebraly

vytvořeny

na

místech,

ovšem

tak,

že

ohled bylo

v podstatě jedno, zda budou instalovány na některém ze zámků nebo

hradů

vytvořeny,

nebo

v muzeu.

předměty

byly

Tyto dány

prezentace do

byly

„umělých“

tedy

uměle

souvislostí,

tak aby vytvářely určitý celek. Na druhou stranu, pokud byly použity předměty z daného objektu a vhodně doplněny do celků a prezentovány takto na zámku nebo hradě, dodalo to prezentaci muzejního typu na zajímavosti a atraktivitě. „Galerijní prezentace“ jsou v podstatě velmi podobné jako expozice muzejního typu, jen s tím rozdílem, že dané předměty nebo

umělecká

díla

nejsou

doplněny

popisky

a

doprovodnými

9

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků (1945 – 1990). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 143. 10

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Problémy instalací a expozic na státních hradech a zámcích. Muzeologické sešity, 1971, č. 3, s. 50. 11

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1983. s. 14.

- 36 texty, ale působí sama o sobě svojí uměleckou hodnotou12. Díla jsou u tohoto typu instalace roztříděna např. podle námětu, školy, období vzniku apod. „Památkové typem

instalace“

prezentace

na

byly

hradech

a

zřejmě

posledním

zámcích.

Taková

zavedeným instalace

si klade za cíl být autentická, tedy zachovávat skutečný stav interiérů nebo ho rekonstruovat podle dobových dokumentačních materiálů (např. soudobých kreseb interiérů). Pokud by nebylo možné dohledat část původního mobiliáře, je zde možnost využít sbírkových a

fondů

přizpůsobit

původních

ho

celkovému

majitelů

z jiných

objektů

vyznění

prezentace

daného

interiéru13. Tento druh expozic respektuje uspořádání sbírek nebo

předmětů

podle

toho,

jak

byly

uspořádány

v minulosti

(např. v dřevěné montáži na celé stěně), což je možné zjistit např.

z dobových

obrazových

materiálů

nebo

inventárních

soupisů14. Tento způsob instalací byl uplatňován hlavně po roce 1989. Na hradech a zámcích byly někdy zachovány celé sbírky nebo

celky

exponátů

z různých

oblastí.

Ty

bývají

někdy

ponechány ve své uzavřené podobě a jsou instalovány např. jako obrazárny,

zbrojnice,

atd.

Je

tím

rozšířena

prezentace

objektu, není zde prezentován jen majitel a jeho a bydlení, ale i jeho zájem jako je sběratelství15.

12

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1983. s. 15. 13

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků (1945 – 1990). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 151. 14

BLAŽÍČEK, Oldřich J. K památkové náplni našich zámků. Zprávy památkové péče, 1959, roč. XIX, č. 1 - 2, s. 10.

15

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Státní hrady a zámky v Československu a prezentace jejich vnitřků. In Sympozium ICOMOS ČSSR 18. - 24. 9. 1983 : Nová úloha hradů a zámků v životě společnosti. 1. vyd. Praha : [B.n.], 1984. s. 179.

- 37 -

3. Koncepce tvoření instalací Tvorba

expozice

(dále

již

budu

používat

pojem

„instalace“, který je většinou používán v souvislosti s hrady a zámky, jak jsem vysvětlila dříve) na hradě či zámku se liší od

tvorby

budova

sama

umístěné např.

expozice o

v muzeu.

sobě

v určité

stylem,

a

U

vše

památky

ostatní

místnosti

v němž

jsou

je

ji

s ní

doplňuje.

musí

vytvořeny

důležitá

být

nebo

hlavně

Předměty

propojeny,

funkcí

spojenou

s daným prostorem. I když ne vždy se v určité místnosti můžeme setkat o

jen

s předměty

stejného

kopírující

stav

instalaci

stylu

prostor

(slohu).

tak,

jak

Pokud jej

jde

užívali

bývalí majitelé, najdeme zde např. předměty, které dokoupili později (vyrobené v jiném stylu) a doplnili jimi již stávající obytný

prostor.

historii,

Instalace

hlavně

život

má

za

úkol

společnosti,

a

v podstatě to

zejména

oživit takové,

která je spojena s danou památkou. Památka je návštěvníkovi vysvětlována pomocí instalace. V muzeu tato kritéria až tak důležitá nejsou (pokud se nejedná o zpřístupněné domy historicky významných osobností). Předměty zde také mohou tvořit celek stylový nebo funkční, ale nemusí být svázány s prostorem, ve kterém jsou umístěny. Mohou také tvořit celky jiné, které by v památkových objektech takto uspořádány být nemohly např. soubor děl jednoho autora, soubor doby, ale

předmětů soubor

s jinou

důležité (např.

i

se

stejnou

předmětů funkcí to,

esteticky,

a

jak

funkcí

vyrobených z různých daná

ale

pocházející

ze

stejného

dob

atd.

prezentace

emocionálně,

...)

a

na může

materiálu,

V muzeu člověka být

z různé

je

tedy

působí

kvůli

tomu

částečně upravena. To by se ovšem, podle některých způsobů práce památkářů, nemělo stát u prezentace památky, ta by měla

- 38 být představena návštěvníkovi taková, jaká byla a je16. Dalším rozdílem

mezi

instalací

v památkovém

objektu

a

expozicí

v muzeu může být míra zapojení návštěvníka. V současné době je v muzeích nějakým

trendem druhem

připravovány

doplnění

prezentace

interaktivity.

interaktivní

Pro

předmětů

(expozice)

návštěvníky

programy,

aby

si

jsou

mohl

tedy

některé

z předváděných věcí vyzkoušet nebo se mohl nějakým způsobem zapojit

do

prezentace.

Programy

tohoto

typu

většinou

na hradech a zámcích běžně nenajdeme. Prohlídky sice bývají při

výjimečných

příležitostech

nějakým

způsobem

ozvláštněny

(např. noční prohlídky, prohlídky v dobových kostýmech, ...), ale návštěvník je ve většině případů jen pozorovatelem. Specifickým

druhem

prezentace

na

pomezí

muzejní

(nebo galerijní) a interiérové jsou obrazárny. Na první pohled by se mohlo zdát, že zámecká obrazárna je v podstatě to stejné jako prezentace obrazů v galerii, ale není tomu tak. Především v galerii

jsou

obrazy

uspořádány

do

celků

záměrně

např.

podle doby vzniku nebo podle námětu a takto jsou vystaveny. Stejně

jako

texty,

aby

informace

v muzeu se

jsou

návštěvník

(např.

o

doplněny mohl

autorovi,

o

popisky nich

a

doprovodnými

dozvědět

technice,

době

doplňující

vzniku,

...)

Naproti tomu v zámeckých obrazárnách jsou díla prezentována většinou

tak,

jak

byla

majiteli

zámků

a

zároveň

sběrateli

získána. Jak říká doc. PhDr. Oldřich Blažíček17, to znamená, že vzniklé soubory nejsou určeny přesně podle nějakého daného pravidla,

ale

např.

jen

momentálním

zájmem

toho

kterého

sběratele. Tak je podpořeno také celkové vyznění interiéru, 16

TLUSTÁK, Vlastimil. Zkušenosti ze vztahu muzejní a památkové prezentace na Moravě. In Bulletin Státního ústavu památkové péče, 1992, č. 8, s. 191.

17

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Obrazárny státních zámků. 1. vyd. [Praha] : Státní tělovýchovné nakladatelství, 1956. s. 15.

- 39 které má navodit podobnou atmosféru jakou měly v době vzniku, a to i pomocí doplňků jako jsou sochy, keramika, tapisérie, gobelíny

nebo

nábytek.

Ale

bez

pomocných

textových

částí,

popisků a doprovodných textů. Také

tvorba

instalace

na

hradech

a

zámcích

se

liší

od přípravy expozice v muzeu. Před tím, než je daná instalace realizována, objekt a

je

důležitých

prozkoumán

posléze

i

pomocí

osobní

několik

věcí.

plánů,

prohlídkou

Nejprve

fotografického

interiérů,

musí

být

materiálu

které

mají

být

v budoucnu instalovány. Poté by měly být prostudovány archivní materiály,

popřípadě

i

publikace,

týkající

se

historie

objektu, jejich sbírek a interiérů. Dalším krokem by mělo být zjištění

stavu

dochovaného

mobiliáře

(a

všech

doplňujících

materiálů, jako jsou obrazy nebo porcelán, které budou třeba k jeho tak

doplnění),

a

dostatečnosti

to

jak

z hlediska

jeho

počtu

a

technického

stavu,

specifických

potřeb

instalace. Pokud tento mobiliář není z některého z uvedených důvodů dostatečný, měl by být navrhnut způsob, jak bude vhodně doplněn a odkud (v době do roku 1989 se k tomuto většinou používal materiál ze svozů). Pak by mělo být sepsáno libreto, u něhož bylo nejdůležitější ujasnit si hodnotu objektu a jeho sbírek,

a

prezentovat

smysl

a

památku.

poslání

tvořené

Posléze

měl

instalace,

být

vytvořen

která i

měla

podrobný

scénář se všemi důležitými detaily od výzdoby stěn po umístění nábytku. Teprve po všech těchto uvedených krocích je možné přistoupit k samotné realizaci instalace. Pro průvodců.

doplnění Je

instalace

důležitá

na

zámku

k pochopení

bývá

používána

instalace

jako

služba celku.

Na rozdíl od muzea zde nejsou popisky, jejich funkci tedy plní průvodce. Poskytne návštěvníkovi potřebné doplňující informace

- 40 formou výkladu. Průvodce návštěvníkovi podá základní informace o a

daném o

objektu

vnitřním

a

jeho

vybavení

stavebním

(tedy

o

vývoji

předmětech

v historii

dříve

normálně

užívaných majiteli nebo o předmětech z jejich sbírek). Může být také použito tištěných průvodců, ale oblíbenější zůstává stále výklad. Přece jen je pro člověka stravitelnější mluvené slovo

a

pohled

na

danou

věc

zároveň

s

ním,

než

text,

od kterého musí přeskakovat pohledem k dané věci. Na dojem návštěvníka z památky má průvodce velký vliv. Pokud je jeho řeč monotónní a podaná nezajímavým způsobem, většinou odchází návštěvník

zklamán,

někdy

i

znechucen.

Osobnost

průvodce

je tedy velmi důležitá. Správné zaujetí a dobré komunikační schopnosti průvodce dokážou prohlídku hradu nebo zámku velice zpříjemnit. Bohužel, podle mého názoru, takových průvodců je stále velmi málo.

Státní

památková

správa

se

snažila

o

kulturní

využití

hradů a zámků. V tom jí měl pomoci „Instalační plán“ z roku 1955

a

později

„Generální

program

využití

objektů

I. kategorie“ z roku 196118. Již v roce 1947 NKK plánovala, že objekty jí spravované budou využity hlavně jako „muzea bytové kultury“.19 V roce 1950 byl již navržen plán instalací pro všechny hrady a zámky, které

spravovala20.

představena

Velká

veřejnosti

část

jako

těchto

ukázka

památek

toho,

jak

měla

být

vypadalo

šlechtické sídlo a jak v něm šlechta žila. Bohužel díky dané 18

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků (1945 – 1990). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 131. 19

CHARVÁTOVÁ, Ema. Správa a využití státního památkové péče, 1953, roč. XIII, č. 2, s. 41.

20

Tamtéž, s. 38.

kulturního

majetku.

Zprávy

- 41 době

byla

některá

historická

fakta

záměrně

upravována

nebo byla upřednostňována tzv. slohová čistota21, takže byl pozměněn

i

zmiňovala

dojem

návštěvníka.

Marie

Mžyková,

Dalším

bylo,

že

problémem,

o

v některých

němž

se

objektech,

kde byl navržen památkový postup instalace, byl nakonec použit spíše

muzejní

využití

interiérů

vytvářela za

způsob

něž

a

postupy byly

instalace.

praxe,

po

zahájená

výtce

vydávány.“22

Uváděla, dr.

muzeální,

Tento

že:

„Plánované

Emou

Charvátovou,

nikoli

památkářské,

postup

později

podle

ní

poupravil Oldřich J. Blažíček, který instalace pojal jako: „...idealizující s muzejní

představu

akcentací

zahrnutých

„vývoje“

nejcennějších

v mobiliárních

šlechtického

rozpoznaných

fondech,

bydlení

artefaktů,

nerozlišovaných

v historické sounáležitosti a ve svozech.“23 Jednou z dalších nepříliš

vhodných

tendencí

byly

tzv.

instalační

retuše,

týkající se např. obrazáren. Ty byly již za doby používání původních majitelů hradů a zámků instalovány podle určitého klíče.

Obrazy

dokupovány

byly

do

např.

sbírek

uspořádány

nebo

podle

např.

u

toho,

jak

rodinných

byly

galerií

podle rodinných vztahů. Většinou se nejednalo o uspořádání podle

významnosti

díla,

prostě

byl

daným

dílem

„vyzdoben“

interiér nebo doplněn určitý sbírkový celek. Toto uspořádání nebylo vždy respektováno a bylo upravováno podle současných trendů tzv.

prezentace

instalační

památek.

retuše,

V té

době

sestávající

tedy

právě

byly ve

prováděny

vyzdvihování

významných děl nebo např. v odstraňování věcí z 19. století24, 21

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků (1945 – 1990). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 132. 22

Tamtéž.

23

Tamtéž.

24

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků (1945 – 1990). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 142.

- 42 které byly tehdy považovány za umělecky méně kvalitní. Toto pojetí

se

liší

od

současné

prezentace

většiny

památkových

objektů, kdy se památkáři snaží o co nejvěrnější zachycení daného interiéru podle toho, jak vypadal za užívání šlechtou. Tedy

o

určitou

autenticitu

interiérů.

Samozřejmě

byly

zde

i určité výjimky jako např. kabinet grafik ve SZ v Rájci nad Svitavou25, který zůstal ve své původní podobě. V 50.

letech

veřejnosti

byla

taková,

že

praxe II.

zpřístupňování

patro

objektu

hradů

bylo

a

zámků

využito

jako

galerie nebo městské muzeum26. Takovéto využití bylo většinou navrženo

kvůli

tomu,

že

se

zde

nacházela

zámecká

obrazová

sbírka a že zde bylo vhodné architektonické řešení vnitřních prostor nad a

(těmto

Svitavou). pokud

daný

požadavkům To

ve

většině

objekt

neměl

např.

vyhověl

případů

památkářům

lepší

využití

SZ

Rájec

nevadilo,

svých

prostor

v II. patře, návrhy tohoto typu byly povoleny. Naproti tomu, pokud nebo

na

hradech

centrálních

památkáři (i

a

když

to

zámcích

muzeí

chtělo

zřídit

nedovolili.

částečně

ovlivněný

některé

svoji

samostatnou

V zásadě dobou)

z regionálních pobočku,

přijatelný

uvedla

Ema

důvod

Charvátová:

„... že stavební památka určuje program své náplně sama, že je základem

a

prostředkem,

rámcem ale

instalačního hlavním,

plánu.

Budova

dominantním

tu

tedy

exponátem,

není

klíčem

ke všemu dalšímu počínání, kterým se má a musí brát vědecká, výchovná a osvětová práce v ní“27 25

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků (1945 – 1990). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 143. 26

CHARVÁTOVÁ, Ema. Instalace v historických objektech : Metodika instalační práce na státních hradech a zámcích. Zprávy památkové péče, 1957, roč. XVII, č. 2, s. 59. 27

CHARVÁTOVÁ, Ema. Instalace v historických objektech : Metodika instalační práce na státních hradech a zámcích. Zprávy památkové péče, 1957, roč. XVII, č. 2, s. 60.

- 43 V 50. letech byly také stále častěji tvořeny „historické vstupní expozice“, zabývající se historií a významem objektu, osobností pro něj důležitých a také životem společnosti v době jeho

vzniku

a

fungování.

Právě

proto,

že

v nich

byla

návštěvníkovi přibližována historie objektu a to samozřejmě v souvislosti historií a politikou státu, byly v době vzniku těchto expozic, i při pozdějších úpravách, využívány k šíření osvěty a současného politického trendu (socialismu). V této době

bylo

naplánováno,

že

budou

postupně

vytvářeny

na památkových objektech28. Od roku 1960 byly tyto expozice vytvářeny

již

zcela

samozřejmě

v rámci

celkové

prezentace

hradů a zámků. Na

konci

50.

let

(1958)

začal

fungovat

Státní

ústav

památkové péče a ochrany přírody. Pod něj patřila i Ústřední komise státní památkové péče. V roce 1960 byl touto komisí navrhnut generální plán využití objektů29 (jak již bylo zmíněno výše). zřízena

Tzv.

Koordinační

z pracovníků

NG

komise a

pro

UPM

a

kulturní měla

za

využití úkol

byla

zabývat

se instalacemi hradů a zámků30. Do svého zrušení stihla ovšem jen vytřídit mobiliář těchto objektů. Poté se o instalování hradů a zámků starala Státní památková správa, a později její krajská

střediska.

Od

poloviny

šedesátých

do

poloviny

sedmdesátých let převzalo úplnou správu, zhruba padesát hradů a zámků jihomoravského kraje31, KS SPPOP v Brně. Mezi těmito

28

ŘEHOLKA, Ivan. Historické vstupní expozice v jihomoravském In Informační a odborně metodický bulletin, 1990, [ B. č.], s. 30.

kraji.

29 BLAŽÍČEK, Oldřich J., HILMERA, Jiří, HOBZEK, Josef. Státní hrady a zámky v úkolech památkové péče. Zprávy památkové péče, 1960, roč. XX, č. 2, s. 72. 30

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Státní hrady a zámky v Československu a prezentace jejich vnitřků. In Sympozium ICOMOS ČSSR 18. - 24. 9. 1983 : Nová úloha hradů a zámků v životě společnosti. 1. vyd. Praha : [B. n.], 1984. s. 177. 31

SEDLÁK, Jan. Historie památkové péče v jihomoravském regionu 1948 - 1989. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce

- 44 objekty byl i zámek v Rájci nad Svitavou a zámek ve Valticích, ale

také

např.

zámek

v Lednici,

v Lysicích,

v Miloticích,

ve Slavkově, v Telči, nebo hrad Pernštejn, Veveří, Janohrad a spousta dalších. Památkáři

kladli

v 50.

letech

důraz

na

to,

aby

bylo

zpřístupněno co nejvíce památkových objektů v jejich správě. V 60. letech se zaměřili hlavně na zlepšení prezentace již zpřístupněných památek32, a to hlavně v oblasti průvodcovských textů. V tuto dobu byly instalováním hradů a zámků pověřeny KNV, vinou toho nebyly instalace nějakou dobu realizovány. Naštěstí tomu takto bylo jen několik let a poté měla tyto záležitosti

na

starost

znovu

KSSPPOP33,

která

byla

v této

oblasti určitě více povolaná. Dalším divadelní

využitím

představení,

objektů

mohou

krátkodobé

být

výstavy

např.

koncerty,

různého

zaměření,

představení šermířů, sympozia umělců. V roce „Program

1974

obnovy

byl a

KS

SPPOP

využití

v Brně

státních

vytvořen

hradů

a

a

schválen

zámků“

neboli

Program „c“. Který byl součástí „Dlouhodobé koncepce rozvoje státní památkové péče v Jihomoravském kraji do roku 1980“34. na ochranu památek. 1. vyd. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s. 119. ISBN 80-85032-82-1. 32

NETKOVÁ, Jarmila, PAULÍK, Miroslav. Průvodcovská služba ve hradech a zámcích v sezóně 1981. Památky a příroda, 1982, roč. VII, č. 6, s. 346.

33

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1983. s. 12. 34

Tato koncepce byla tvořena 12 různými programy, pojmenovanými písmeny „A – K“ a „Z“. „A“ byl program záchrany, obnovy a společenské aktivace památek revolučních a bojových tradic, „B“ byl program záchrany, obnovy a využití památek lidové architektury, „C“ byl zmíněn v textu, „D“ byl program regenerace historických měst, „E“ byl program záchrany, obnovy a využití památek výroby, vědy a techniky, „F“ byl program obnovy a využití památek vývoje architektury, „G“ byl program restaurace sochařství, malířství a uměleckých předmětů (umělecko-řemeslných), „H“ byl program konzervace a společenské aktivace nemovitých archeologických památek, „I“ byl program obnovy a využití památkových budov pro potřeby občanské vybavenosti, „J“ byl program konzervace a obnovy památek dotvářejících kulturní prostředí, „K“ byl program záchrany ohrožených památek celostátního významu, „Z“ byl program

- 45 Památková správa zpracovala v roce 1977 na popud vlády „Generální

program

kulturně

výchovného

využití

památkových

objektů“, z něhož vyplývá, že instalace hradů a zámků by měly být dokončeny v roce 199035. Dohromady by měly tvořit ucelenou řadu jednotlivých období kultury a dějin u nás.

4. 1945 – 1989 Již krátce po převzetí hradů a zámků státem se uvažovalo o jejich využití. Byly zpracovány návrhy na kulturní využití hradů nebo

a

zámků

později

I.

kategorie.

instalována,

a

Většina

to

z nich

některým

z

byla

typů

dříve

instalace

v tehdejší době používaných. O návrh instalace se měly starat určené

dvojice

odborníků,

ve

většině

případů

se

skládaly

z kunsthistorika a architekta (např. pro jižní Moravu byli určeni

PhDr.Sedláčková

instalací

však

ve

a

Břetislav

většině

případů

Štorm36). zůstala

Samotná na

tvorba

památkářích,

pod jejichž správou hrady a zámky byly. Kvůli instalacím byly památkovou správou vytvořeny již výše zmíněné plány: v roce 1955 to byl „Instalační plán“, v roce 1961 „Generální program využití objektů I. kategorie“ a v roce 1974 „Program obnovy a využití státních hradů a zámků“. Jen Podle

pro

tohoto

představu plánu

měl

se

teď

určitý

zmíním

o

objekt

posledním

z nich.

prezentovat

určitou

slohovou etapu. Např. zámek v Telči měl ukázat dobu renesance, hrad

Buchlov

dobu

pozdně

gotickou,

zámek

v Lednici

dobu

záchrany, obnovy a společenské aktivace památkové zeleně. SEDLÁK, Jan. Historie památkové péče v jihomoravském regionu 1948 - 1989. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. 1. vyd. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s. 128. ISBN 80-85032-821. 35

NETKOVÁ, Jarmila, SVATOŇOVÁ, Jana. Návštěvní řády a zpřístupňování hradů a zámků: Část II. Památky a příroda, 1984, roč. IX, č. 9, s. 525. 36

Rozhovor s prof. PhDr. Milošem Stehlíkem dne 18. 5. 2009.

- 46 historizujících slohů (tedy 19. století) a zámky v Rájci a ve Valticích dobu klasicistní37. Jak je zřejmé, prezentace měla být

prováděna

pomocí

instalací

nebo

expozic,

doplněných

průvodcem.

4. 1 SZ Rájec Již v roce 1948 byl projednáván návrh na zřízení „muzea mysliveckých trofejí“ (o jehož zřízení a instalaci by se měla postarat Vysoká škola zemědělská v Brně) v budově zámku a hned v roce 1949 při předání zámku NKK, byl tento záměr schválen. V roce

1951

z důvodu

byl

návrh

přehodnocen

nedostatečných

prostor

a

nakonec

k uložení

byl

zamítnut,

veškerých

sbírek

Vysoké školy zemědělské. Dalším důvodem bylo zaměření této instalace, která by se do daného objektu příliš nehodila. Dále

bylo

v roce

1949

navrhováno,

aby

zde

vzniklo

„vlastivědné a krasové muzeum“38. Zároveň při předávání Krajský národní

výbor

zpřístupněn

v Brně

požadoval,

veřejnosti.

NKK

aby

se

byl

tehdy

zámek

co

zavázala,

nejdříve že

hned

po vytřídění „nesporně užitkového mobiliáře“39 se bude snažit o zpřístupnění prostor zámku. Již

v roce

instalován 195241,

(v

nebo

1949

byl,

některých také

rok

podle

zdrojích

Václava je

195042).

Richtera40,

uváděn

rok

Návštěvníkům

zámek

1951, byl

rok

zámek

37

Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program „C“ (návrh). Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1974. s. 980-981. 38

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 158/3, spis č. 7413/1949, ze 14. 9. 1949.

39

Tamtéž.

40

RICHTER, Václav, KUBÁTOVÁ, Taťána. Rájec a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. s. 7. 41

nad

Svitavou :

Státní

zámek

HOBZEK, Josef. Státní památková péče v roce 1952. Zprávy památkové péče, 1953, roč. XIII, č. 1, s. 1-13.

- 47 představen pomocí prohlídky. „Koncepce instalovaných interiérů pochází od předběžně neznámého pracovníka památkové péče.“43 Instalaci prováděla Taťána Kubátová nebo Oldřich J. Blažíček44. V přízemí podané

se

nacházelo

pomocí

původní

interiérové

zařízení

instalace,

a

zámku,

veřejnosti

empírová

knihovna.

Ta ukazovala místnosti dochované v podobě z konce 19. století nebo z 18. století, to byly ovšem jen rekonstrukce45. Součástí toho byla i portrétní galerie rodu, která byla schematicky uspořádána. Prohlídka tedy vypadala asi takto: Nejprve se šlo vstupní síní do osmibokého sálu, z něhož se dalo pokračovat do knihovny (ta zabírala tři místnosti) nebo do dalších sálů reprezentačního charakteru. Následoval sál předků s rodinnými portréty

umístěnými

v dřevěném

obložení

stěn

(to

tu

bylo

vytvořeno v polovině 19. století). Poté mohli jít do kabinetu rytin. Jednou z dalších instalovaných místností byla jídelna, vedle

které

interiéry

byly

porcelánovými z horského Všechny

byla

ještě kromě

nádobami

křišťálu

tyto

nebo

jedna obrazů

menší a

z různých

místnost.

nábytku míst

z broušeného

uměleckořemeslné

předměty

nebo

Instalované

doplněny světa,

nádobami

leptaného

pocházely

také

ze

skla. sbírky

Salmů. V 1. patře, které původně sloužilo jako obytná část 42

Ve zdrojích: KUBÁTOVÁ, Taťána. Zřízení zámecké obrazárny v Rájci nad Svitavou. Zprávy památkové péče, 1953, roč. XIII, č. 3 - 4, s. 120. SEDLÁK, Jan. Historie památkové péče v jihomoravském regionu 1948 - 1989. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. 1. vyd. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s. 113. ISBN 80-85032-82-1. 43

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Zápis z jednání ve věci přípravy prohlídkové trasy a původcovských textů na sezonu 1998 na SZ Rájec nad Svitavou, z 1. 4. 1998, s. 1.

44

Různé zdroje uvádí buď jednoho, nebo druhého, ve vyrovnaném počtu. Podle mého názoru autorkou původní koncepce mohla být PhDr. Taťána Kubátová a tvůrcem instalace byl zřejmě PhDr. Oldřich J. Blažíček.

45

ŘEHOLKA, Ivan. Zámek Rájec n. Svitavou. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1990. nestr. ISBN 80-8503206-6.

- 48 majitelů, byla umístěna obrazárna dokládající malířská díla od 16. až po 19. století. Obrazárna nebyla zatím dokončena. V roce v

1950

souvislosti

přítomnost Tímto

je

se

zmiňován

skupinou

obrazové

způsobem

zámek

zámků,

sbírky

měly

být

pro

kromě

v materiálech

kde

měla

být

tvorbu

obrazové

rájeckého

zámku

NKK

využita

galerie46. instalovány

zámky ve Slavkově a v Rychnově nad Kněžnou. Na zámku v Rájci obrazová

galerie

opravdu

nakonec

vznikla,

a

to

již

v roce

1950, můžeme tedy vidět, že se některé návrhy NKK ujaly a byly realizovány. Oldřich J. Blažíček uvádí47, že tam, kde byly obrazárny

dochovány,

skládaly

se

i

přes

jejich

uspořádání

z 19. století většinou z obrazů barokních, někdy doplněných malbami

pozdějšího

obrazáren, že

bylo

současná

data.

u

I

kvůli

některých

instalace

měla

původní

hradů

a

napodobovat

barokní

úpravě

zámků

rozhodnuto,

toto

uspořádání.

Mezi vybranými objekty byl např. i zámek v Rájci, konkrétně kabinet

rytin

a

sál

předků.

Obrazárna

zámku

se

dochovala

bez větších změn či ztrát v původním stavu tak, jak ji Salmové při svém vystěhování do Rakouska opustili. Díky tomu, že zámek nebyl za války ani po válce vykraden, nebylo větším problémem realizovat

instalaci

obrazárny.

Zamýšlená

instalace

nebyla

tedy až tak náročná, v podstatě byly určité neúplné soubory děl

doplněny

konkrétními

obrazy

ze

svozového

materiálu

z jiných zámků48.

46

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. s. 51. ISBN 80-903230-8-1.

47

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Obrazárny státních zámků. 1. vyd. [Praha] : Státní tělovýchovné nakladatelství, 1956. s. 5.

48

Rozhovor s PhDr. Miroslavou Novákovou – Skalickou dne 25. 5. 2009.

- 49 Již

na

počátku

roku

1951

bylo

schváleno,

že v II. poschodí bude instalováno Muzeum Moravského krasu. V této době bylo využíváno jako depozitáře. V roce

1954

byla

obrazárna

rozšířena

a

rok

poté

byla

doinstalována a rozšířena o obrazy z jiných objektů ve správě NKK.

Instalaci

uspořádány Prostory 18.

a

prováděl

podle

Oldřich

námětu

byly

doplněny

začátku

19.

J.

nebo také

Blažíček.

v historické mobiliářem

stol.),

Obrazy

posloupnosti.

(hlavně

keramikou,

byly

z konce

koberci

apod.,

aby ukázaly původní funkci prostor, tedy obytnou49. Instalace obrazárny z této doby byla rozmístěna takto: „1. Nejstarší malby

a

plastiky,

2.

Velké

nizozemské

žánry,

3.

Rubens

a flámská figurální malba, 4. Nizozemská zátiší, 5. Nizozemské krajiny, 6. Malé nizozemské žánry, 7. Lovecké obrazy (chodba), 8. Mariny a bitvy (velký sál), 9. Lovecká zátiší a obrazy zvířat

(vstupní

sál),

10.

Francouzská

malba,

11.

Italská

malba, 12. Rokokový salon, 13. a 14. Malba 19. věku“50. Podle plánu Jaroslava Petrů ze 70. let bylo uspořádání obrazárny

trochu

pokračovalo a

bitvy,

jiné.

takto:

10.

8.

Lovecká

Body

1

Pohledy zátiší

až na

a

7

byly

italská

obrazy

stejné. města,

zvířat,

Dále

9.

11.

to

Mariny Balkon,

12. Ústřední sál, 13. Francouzská malba, 14. Italská malba, 15.

Rokokový

salon,

18.

Schodiště.

Pokud

byl

doplněn

49

obrazy

ze

16.

a

17.

určitý

soubor

svozů

z jiných

Malba

19.

obrazů objektů,

století,

nebyl

úplný,

aby

působil

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Nová instalace zámecké obrazárny v Rájci nad Svitavou. Zprávy památkové péče, 1956, roč. XVI, č. 1, s. 44. 50

Tamtéž, s. 46.

- 50 celistvěji51. Naproti tomu některé obrazy ze salmovské sbírky byly použity na jiných objektech, jako např. na hradě Bítově52. V roce 1953 se již na zámku nacházelo Muzeum Moravského krasu, které bylo instalováno Moravským zemským muzeem v Brně, pod

jehož

„muzeum“,

správu tato

také

patřilo.

prezentace

byla

Jak

je

již

v podstatě

patrné

muzejní

z názvu expozicí

umístěnou na zámku. Tak jako v muzeu zde bylo použito předmětů různého

charakteru,

vysvětlujících obecně

krasové

zvětšených

textů

a

jevy,

popisek

nálezy

fotografií, tak,

aby

z Moravského

plánů, byly

nákresů,

představeny

krasu

nebo

jeho

význam pro tehdejšího člověka53. V roce instalace do

1963

byla

zámku.

instalace

navrhována

V přízemí

sbírka

reinstalace

zámku

předmětů

měla

být

z horského

dosavadní zapojena křišťálu54.

Ve II. poschodí měla být expozice grafik, pohledů na moravské zámky. Místnosti pro tuto instalaci byly vybrány teprve v roce 1975. pan

Grafiky

Lubomír

pro

instalaci

Slavíček

a

vybral

instalaci

ze

měla

salmovských provádět

sbírek

Miroslava

Nováková - Skalická55. Pro svou velikost nebylo možné sbírku grafik

prezentovat

v celku,

proto

se

památkáři

rozhodli,

že bude vždy prezentován jen jeden určitý celek. Celky měly

51

PETRŮ, Jaroslav. Státní zámek Rájec n/Sv. - Obrazárna. 1. vyd. Praha : Orbis, [1975]. nestr. 52

SLAVÍČEK, Lubomír. Státní zámek Rájec nad Svitavou : Katalog obrazárny. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1980. nestr. 53

RICHTER, Václav, KUBÁTOVÁ, Taťána. Rájec a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. s. 13.

nad

Svitavou :

Státní

zámek

54

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 1377/63 ze 4. 6. 1963. 55

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 1916/75 z 28. 2. 1975.

- 51 být

obměňovány

po

dvou

nebo

letech56.

třech

Bohužel,

podle dostupných zdrojů, zůstalo zřejmě jen u plánů. V 70. letech, konkrétně mezi roky 1977 – 1979, zde měla být vzniknout podle Programu „C“ nová instalace a v letech 1976 až 1978 zde měla být vytvořena, podobně jako i jinde, tzv. historická vstupní síň. V rámci historické vstupní síně by měla být návštěvníkům přiblížena historie zámku, a to jak po a

stránce se

stavební,

společenskou

Salmů

v době

tak

situací.

národního

představiteli

hlediska)

jako

nebo

Josef

František

Mánes.

Hugo

Např.

(ze

Z majitelů v té

s

být

kdy

Palacký, měl

pohnuté

jeho

být

význam

stýkali

s jeho

nebo

kulturního

Josef

Dobrovský

nejvíce

době

majiteli

zdůrazněn

se

společenského

František

Salm,

měl

obrození,

důležitými

byli

v souvislosti

70.

představen

let

významný

kvůli tomu, že to byla ukázka „kapitalistického podnikatele“57. Z dnešního hlediska je spíše důležitý, jako další významný rozšiřovatel

obrazárny

(založené

za

Antonína

Karla

Salma)

v 19. století. Ve stejných letech se uvažovalo o úpravě bývalé kočárovny. pro

Ta

expozici

železáren

rodu

měla

v budoucnu

blanenské

litiny,

Salmů

(expozice

sloužit tedy

zřejmě

jako

výrobků nebyla

ze

prostor známých

realizována).

Zbylé prostory měly být využity jako sklady a depozitáře58. Původní

instalaci

vytvořenou

Oldřichem

J.

Blažíčkem

upravila v roce 1979 Miroslava Nováková – Skalická. Úprava jako taková se skládala ze změny výmalby, byla rekonstruována původní

barevnost

zjištěná

pomocí

sond.

V některých

56

Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program „C“ (návrh). Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1974. s. 895. 57 58

Tamtéž.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 434/70 z 20. 1. 1970.

- 52 místnostech

byl

přidán

mobiliář,

většinou

po

jednom

kusu

nebo v menších souborech po dvou. Naopak z jiných prostor byly určité kusy nábytku přesunuty jinam. Ze zajímavých úprav bych mohla

jmenovat

například

rekonstrukci

vyšívaných

textilií

na lavicích a křeslech nebo rekonstrukci vyšívaného ubrusu s erby příbuzných rodů ve vztahu k Salmům (ten byl umístěn v reprezentační jídelně)59. Již

po

zřízení

instalace

na

zámku

byly

schváleny

průvodcovské texty. Koncem roku 1981 se uvažovalo o úpravě textů, které napsala Miroslava Nováková - Skalická. V roce 1983 byly texty upraveny a byly používány ještě v 90. letech. V roce 1983 byl schválen koncept nové expozice anglické kameniny

v jedné

místnosti

zámku,

ale

vzhledem

k tomu,

že o něm již nikde jinde není zmínka, předpokládám, že nebyl realizován. Závěrem

této

kapitoly

uvádím

jakési

shrnutí

vývoje

do roku 1989. Jak již bylo popsáno výše, zámek v Rájci byl zpřístupněn veřejnosti někdy na počátku 50. let, a to pomocí interiérové dochované rytin, že

se

instalace

v původní

byly

takto

v těchto

v

přízemí.

podobě,

jako

ponechány,

případech

Některé

jedná

sál dalo

o

typ

soubory

předků by

předmětů

nebo

se

kabinet

tedy

památkové

říci,

instalace.

Začátkem 50. let bylo veřejnosti otevřeno i I. poschodí zámku, kde byla instalována obrazárna, která byla vytvořena hlavně z předmětů

ze

salmovských

sbírek.

V polovině

50.

let

byla

obrazárna lehce rozšířena, jednalo se o doplnění souvislých celků

ze

sbírek

z jiných

objektů.

Stále

v této

době

byla

na zámku vytvořena expozice Muzea Moravského krasu. Jak tedy můžeme 59

vidět,

v 50.

letech

byli

památkáři

v oblasti

Rozhovor s PhDr. Miroslavou Novákovou – Skalickou dne 25. 5. 2009.

- 53 zpřístupnění tohoto zámku velice plodní. V 60. letech byla instalace

přízemí

doplněna

o

sbírku

horského

křišťálu

a v 70. letech byly prostory, v nichž se nacházela, upraveny. Instalace

samotná

moc

upravena

nebyla,

až

na

některé

jednotlivé kusy nábytku. V 70. letech zde byla vybudována, podle dobového trendu, historická vstupní síň. Mimoto nebyly realizovány expozice

návrhy

na

litinových

zřízení

expozice

výrobků

anglické

z železáren

kameniny,

z

Blanska

nebo expozice grafik v II. poschodí zámku. Jak je tedy patrné, instalace (I. i II. poschodí zámku) přečkala období zhruba čtyřiceti let bez větších změn. Vzhledem k tomu, že i nadále láká návštěvníky, podařilo se zde vytvořit zřejmě instalaci kvalitní natolik, aby se sem stále vraceli.

4. 2 SZ Valtice Již

na

konci

druhé

světové

války,

v roce

1945,

bylo zjištěno, že budova zámku jako taková vcelku poničená nebyla,

ale

vnitřní

vybavení

a

sbírky

zde

buď

chyběly,

nebo byly velmi poškozeny (pokud zde například zůstal nějaký portrét, měl portrétovaný většinou rozseknutý nebo roztržený obličej). Velkou část své sbírky obrazů si Lichtenštejnové odvezli

již

ve

30.

letech

na

svá

další

sídla

ve

Vídni

a Vaduzu60. Dále byly v roce 1944 ze zámku odvezeny cenné věci zahrnující např.

např.

rozsáhlá

uměleckořemeslné

60

obrazy,

porcelán

sbírka

rytin,

výrobky,

většina

nebo

gobelíny.

nábytek, tkanin

Zmizela plastiky,

a

knihovna

SEDLÁKOVÁ, Marta. Sběratelská činnost Jana II. Z Liechtensteina. Zprávy Státního památkového ústavu v Brně, 2002, č. 6, s. 45. ISBN 80-86752-09-7. ISSN 1213-2802.

- 54 (ta

např.

byla

převezena

na

Slovensko,

na

univerzitu

v Bratislavě61). Zůstaly zde jen méně cenné obrazy62. Ihned po převzetí zámku do správy NKK byla řešena otázka instalace, že

i

konkrétně

když

byla

obrazové

zachována

sbírky. jen

Bylo

část

konstatováno,

obrazové

sbírky,

je dostatečná natolik, aby byla prezentována veřejnosti jako obrazová galerie. Rod Lichtenštejnů, konkrétně Alois I. Josef, již v 18. století zpřístupnil svoje sbírky (umístěné ve Vídni) veřejnosti63. zámek

patřil

ukazovány zámku64

Již

v první

Lichtenštejnům,

veřejnosti,

a

polovině

jen

v době

i

19.

byly

když

jen

stol.,

jejich

sbírky

v některých

nepřítomnosti

kdy

valtický i

tady

místnostech

majitelů65.

Na

tuto

prezentaci chtěla navázat i NKK zpřístupněním prostor zámku a jeho sbírek veřejnosti. Plánovaná instalace se uskutečnila o něco později než na jiných objektech zřejmě kvůli tomu, že zámek byl využíván vojenskou správou (a toto využití bylo asi v dané době důležitější než kulturní). V prosinci roku 1958 bylo MNV ve Valticích navrhnuto SPS, aby bylo v 60. letech, kdy měly být dokončeny úpravy zámku, v prostorách

zámku

zřízeno

„muzeum

myslivosti“66.

Nejlépe

ve II. poschodí. Muzeum myslivosti bylo v té době umístěno na zámku v Lednici, ale v nedostatečně velkých prostorách. 61

SEDLÁKOVÁ, Marta. Sběratelská činnost Jana II. Z Liechtensteina. Zprávy Státního památkového ústavu v Brně, 2002, č. 6, s. 39. ISBN 80-86752-09-7. ISSN 1213-2802.

62

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 2060/1945 z 19. 10. 1945.

63

SEDLÁKOVÁ, Marta. Sběratelská činnost Jana II. Z Liechtensteina. Zprávy Státního památkového ústavu v Brně, 2002, č. 6, s. 38. ISBN 80-86752-09-7. ISSN 1213-2802.

64

NETKOVÁ, Jarmila, SVATOŇOVÁ, Jana. Návštěvní řády a zpřístupňování hradů a zámků. Památky a příroda, 1984, roč. IX, č. 8, s. 449. 65

JEŘÁBEK, Tomáš. Valtice. 1. vyd. Brno : Gloriet s.r.o., 2003. nestr. ISBN 80-86644-33-2, ISBN 80-86752-01-1.

66

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 1344/58 z 11. 12. 1958.

- 55 V roce

1959

byl

do

zámku

převezen

nábytek

ze

zámků

v Lednici, Vranově a Bučovicích. Okresní národní výbor v Břeclavi navrhoval v roce 1961 KSPPOP v Brně kulturní využití zámku. V návrhu bylo uvedeno, že přízemí by bylo vhodné na pořádání výstav nebo přednášek. I. patro by po úpravách mohlo být zpřístupněno veřejnosti jako takové, nejlépe ve formě památkové instalace. V II. poschodí by

mohla

být

rezervacemi a

muzejní

v okresu

v předzámčí

Očekávalo

by

se,

že

expozice

(tento

mohla návrh

návrh

být na

zabývající uskutečněn

zřízena

využití

se

zřejmě

restaurace

by

měl

přírodními

být

a

nebyl) hotel.

realizován

do konce roku 196367. Předtím než se mohlo začít s instalováním zámku, musely být

opraveny

omítek, na

jeho

štuků,

zámku

toho

interiéry.

parket moc

atd.

nezůstalo,

Opravy Protože

se

týkaly

z původního

snažili

si

autoři

vnitřních vybavení instalací

alespoň přiblížit dojmu, který zámek vyvolával v době svého největšího rozkvětu, tedy v době baroka. I když byla spousta zde prezentovaného materiálu ze svozů nebo např. koberce byly nově nakupovány, snažil se autor instalace (Miloš Stehlík) o

co

největší

zachování

monumentality

tohoto

objektu68.

Podle pana Miloše Stehlíka nebylo v této době možné přesně obnovit stav interiérů ani jejich výzdob. A proto podle jeho slov

byl

zvolen

následující

přístup:

„...byl

valtickým

zámeckým interiérům vtisknut nový ráz, a to jak po stránce funkce a obsahu jednotlivých místností, tak pokud jde o jejich

67

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 457/61 z 28. 2. 1961.

68

Rozhovor s prof. PhDr. Milošem Stehlíkem dne 18. 5. 2009.

- 56 úhrnný

dojem“69.

optický

Pro

výzdobu

stěn

jednotlivých

místností byla tedy použita taková forma, která doplňovala instalovaný na

mobiliář.

stěnách

Tak

červené

byl

např.

textilie,

v pokojích,

umístěn

kde

zelený

byly

nábytek

nebo naopak v pokojích se zelenými textiliemi na stěnách byl umístěn

červený

nábytek.

Interiéry

byly

doplněny

obrazy

z valtické sbírky a instalovány v celcích např. podle autora, tématu nebo území, na němž vznikly70. Později, až bylo dostatek finančních prostředků, byly pro doplnění interiérů nakoupeny i tapisérie71. Nebyly sice původní, ale dotvářely místnosti stejným

způsobem,

jako

tomu

bylo

ještě

za

dob

působení

Lichtenštejnů. Na začátku roku 1963 byla opravdu část zámku zpřístupněna, konkrétně: reprezentační jídelna, pozorovatelna, obrazárna, hudební sál, olympijský, čínský a mramorový sál, koupelna. Jen pro konkrétnější představu, co mohl návštěvník tehdy na zámku vidět, zde uvádím několik místností řazených za sebou. V západní části zámku se začínalo zrcadlovým sálem, poté

se

(tzv.

šlo

do

panelová,

pracovny, to

znamená,

na

níž že

navazovala

obrazy

byly

obrazárna rozvěšeny

v celistvém obložení stěn, takovým způsobem, který zde byl uplatněn od 19. století) a z ní se pokračovalo do soukromých komnat paní zámku. Ve východní části se procházelo tanečním salonem, se

jídelnou,

návštěvník

octl

společenskými v sále

salony

předků

a

a

přísálím

nakonec

až

v rohovém

mramorovém salonku72. 69

STEHLÍK, Miloš. Valtice. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1966. nestr.

70

STEHLÍK, Miloš. Poznámky ke stavebnímu vývoji a uměleckému vybavení státního zámku ve Valticích. Umění, 1981, roč. XXIX, č. 3, s. 261. ISSN 00495123 71 72

Rozhovor s prof. PhDr. Milošem Stehlíkem dne 18. 5. 2009.

STEHLÍK, Miloš. Valtice. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1966. nestr.

- 57 Na konci 60. let se uvažovalo o využití II. patra zámku jako expozice „barokní architektury“. Libreto k této zamýšlené expozici vytvořil Václav Richter v roce 1966. Expozice měla být

dokončena

který

v roce

1970

libreto73.

napsal

a

to

podle

V jiných

scénáře

od

autora,

materiálech

je

uváděn

jako autor libreta Miloš Stehlík, a to mělo být vytvořeno již v roce

196574.

Kdo

byl

tedy

původním

autorem

libreta

k expozici, mi není známo. V roce 1972 byly v hlavní zámecké budově v I. patře stále instalovány

interiéry

reprezentačního

charakteru.

V letech

1974 až 1976 měla být podle „Programu „C“ dlouhodobé koncepce památkové

péče“

dokončena

instalace.

Což

bylo,

podle

mne

docela výjimečně, dokončeno v termínu. II. patro ještě využito nebylo, ale stále se počítalo s tím, že zde bude umístěna expozice moravského baroka. Ostatní prostory zámku sloužily v této době jiným účelům. Přízemí sloužilo jako sklady firmy Klenoty, zřízeny

ale

později

depozitáře.

památková

správa

měly

být

V části

okresu

vystěhovány

I.

Břeclav.

patra Levé

a

měla

měly sídlo

předzámčí

zde

být

Okresní používaly

místní vinařské závody a měly zde pronajaty i vinné sklepy. Dále

zde

předzámčí,

měl

být

konírně,

Jednotou se

Mikulov

plánovalo

zřízen

umístění

hotel.

V pravém

instalace

vína.

Jízdárna měla být v budoucnu upravena jako víceúčelový sál pro kulturní akce. Jako doplňující prostor pro ně měly být v případě potřeby použity i konírny. A nakonec zámecký park měl být součástí prohlídky zámku75. 73

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 1471/70 z 10. 3. 1970. 74

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 745/95 z 10. 1. 1995.

75

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 3501/72 ze 4. 10. 1972.

- 58 Vysoká

škola

zemědělská

v Brně,

konkrétně

Lesnická

fakulta, navrhovala KSSPPOP v roce 1974, aby na zámku zřídila výukovou ve

expozici

II.

patře

zaměřenou zámku76.

na

myslivost,

Nakonec

ale

a

to

nejlépe

památková

správa

upřednostnila expozici zaměřenou na barokní umění, které měla reprezentovat malířská, sochařská nebo uměleckořemeslná díla. Dané využití více korespondovalo s „Programem „C“ dlouhodobé koncepce památkové péče“ schváleným v roce 1974. V této

době se také uvažovalo o zřízení

konzervačního

střediska v přízemí zámku. Od tohoto záměru se ale později upustilo. V srpnu 1976 byla dokončena instalace I. poschodí zámku, které bylo z větší části instalováno v letech 1964 – 1965. Jednalo se o 4 místnosti. V těchto instalacích byl brán zřetel na každý detail. Důkazem mohla být například výměna nevhodných textilních materiálů za původní rekonstruované valtické vzory na

brokátu77.

poněkud

Se

problém.

několikrát

stěnami

pokrytými

Již

Lichtenštejnů

opravována

za nebo

tapetami byla

obnovována78,

byl tato

takže

zpočátku výzdoba

bylo

těžké

určit, které tapety byly původní nebo které byly na stěnách právě v době největšího věhlasu zámku a rodu. Nakonec se to ale podařilo. Právě kvůli nedostatku vhodných textilií a tapet nemohla být instalace dokončena již dříve, nebyla by prostě úplná. O

vstupní

„historické

místnosti

vstupní

síni“,

se

uvažovalo

která

měla

jako

být

o

budoucí

takto

zařízena

76

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 3847/74 z 21. 5. 1974. 77

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 6179/76 ze 7. 9. 1976. 78

Rozhovor s prof. PhDr. Milošem Stehlíkem dne 18. 5. 2009.

- 59 v letech

1975

až

1977

(podle

Programu

„C“

z roku

1974).

Později se usoudilo, že se to stihne až v roce 1981. Jejím námětem měl být „rod Lichtenšteinů a jeho působení na Moravě“. Také zde měl být ukázán „...lichtenštejnský rod v kontrastu života pracujícího lidu na panství“79. Do té doby měla být využita

jako

místnost

pro

pořádání

výstav80.

krátkodobých

Jak ale bývá zvykem, práce na scénáři se neočekávaně zpozdily a jako termín dokončení „historické vstupní síně“ byl později stanoven červen roku 1983. K jeho obsahové náplni bylo později přidáno „uvedení do dějin památky a jejího okolí“. Expozice byla nakonec otevřena v roce 198481 (jiný materiál uvádí rok 198382)

otevření

a

byl

v ní

kladen

důraz

hlavně

na

dobu

barokní, kdy toto sídlo zažilo největší rozkvět. Zdůraznění tohoto

významného

podtrženo

období

tvorbou

již

pro

vývoj

zmiňované

zámku,

mělo

expozice

být

ještě

v II.

patře

(zabývající se barokem). V druhé o

polovině

kulturním

v Brně

využití

panem

roku II.

1977

se

poschodí

Grabmüllerem

byl

začalo

zámku.

pověřen

znovu

mluvit

Ředitelem zástupce

KSSPPOP ředitele

pan Seitl, aby byl zpracován návrh, libreto a nakonec scénář k chystané expozici „barokního umění“ (nejdříve se uvažovalo o

expozici

„barokní

spolupracovat

architektury“).

s Moravskou

galerií.

Na Po

této

akci

se

zpracování

mělo všech

79

Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program „C“ (návrh). Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1974. s. 950. 80

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 993/77 z 10. 5. 1977.

81

ŘEHOLKA, Ivan. Historické vstupní expozice v jihomoravském In Informační a odborně metodický bulletin, 1990, [B. č.], s. 33.

kraji.

82 SEDLÁK, Jan. Historie památkové péče v jihomoravském regionu 1948 - 1989. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. 1. vyd. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s. 122. ISBN 80-85032-82-1.

- 60 potřebných

dokumentů

měla

být

započata

práce

na

realizaci

expozice, a to nejpozději v lednu roku 197883. Jak již bylo řečeno výše, I. patro zámku (18 místností) bylo instalováno na začátku 60. let. Místnosti měly charakter „sídla feudála“ a byly instalovány tak, aby byl co nejvíce dodržen dřívější

výraz

konkrétních

funkce.

prostor

Instalace

byla

a

byla

doplněna

ukázána

jejich

v roce

198284.

Instalace II. poschodí se v této době ještě stále plánovala. Upustilo se od předchozího záměru umístit sem expozici barokní architektury

na

Moravě

a

začalo

se

uvažovat

o

tom,

že zde budou vystavena díla sochařská a malířská. A to taková díla,

která

se

pro

svou

velikost

dají

umístit

právě

jen

na tomto zámku. Nedílnou součástí instalace a tedy i prohlídky zámku je výklad průvodce. Z tohoto důvodu byl již v roce 1978 zámek Valtice zařazen mezi objekty (jednalo se objekty v té době s největší návštěvností v zemi85), pro něž měly být vytvořeny kvalitní

průvodcovské

texty.

Stalo

se

tak

až

roku

1983,

kdy byl zpracován první návrh sylabu pro průvodce. Zpracovala ho

Miroslava

Nováková

-

Skalická.

Průvodcovské

texty

byly

schváleny Ústřední komisí pro posuzování průvodcovské činnosti zřízené při Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze

v roce

1985.

Staly

se

tedy

povinným

textem

prezentovaným průvodci veřejnosti86. 83

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 4637/77 z 20. 7. 1977. 84

ANTOŠOVÁ, Dagmar, PAUKERT, Jiří. Tři desetiletí péče o památky v činnosti Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Památky a příroda, 1987, roč. XII, č. 8, s. 471. 85

NETKOVÁ, Jarmila. Návštěvnost na památkových objektech. Památky a příroda, 1979, roč. IV, č. 6, s. 328. 86

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 4202/85 z 21. 10. 1985.

- 61 V září expozice“

roku

1983

podle

byla

scénáře,

hotová

který

„historická

zpracoval

vstupní

Ivan

Řeholka.

Dokončena byla právě v době, kdy se zde konalo mezinárodní sympozium ICOMOS. Expozice byla tedy představena účastníkům sympozia.

V prosinci

veřejnosti

v sezoně

proběhlo roku

její

1984.

schválení

V expozici

otevření

bylo

umístěno

10 panelů zabývajících se různou tématikou: „Nejstarší dějiny Valtic,

Valtice

v majetku

Lichtenštejnů,

Vzrůst

moci

Lichtenštejnů, Pozdní feudalismus, Stavební vývoj, Architekti, Romantismus

a

klasicismus,

Kapitalismus,

Socialistická

současnost a Památková obnova“87. Jak můžeme vidět, byl dodržen původní

obsahový

Lichtenštejnů,

záměr.

danou

Expozice

památkou

a

se

její

zabývala

historií

rodem

a

okolím

památky. Je patrné, že ani zde se autoři nevyhnuli tématům, v této

době

více

než

samozřejmým,

jako

je

kapitalismus

nebo socialistická společnost. V roce

1987

byl

zámek

pro

veřejnost

uzavřen,

zřejmě

z důvodů úprav. Tak jako u předchozího objektu i zde na konec kapitoly uvedu stručný nástin vývoje instalací na zámku ve Valticích. Zámek byl instalován v polovině 60. let. Vzhledem k tomu, že zdejší sbírka nebyla zachována v takové míře jako sbírka rájecká,

byla

instalace

více

doplňována

ze

svozů

z jiných

památkových objektů. Tato původní instalace I. poschodí by se

tedy

dala

považovat

za

typ

náznakové

instalace.

V 60. letech se začala řešit otázka zpřístupnění II. poschodí, konkrétně

se

architektury. 87

mělo I

jednat

v případě

o

vytvoření

tohoto

zámku

expozice

můžeme

barokní

konstatovat,

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 218/84 z 8. 12. 1983.

- 62 že v počátcích zpřístupňování daného objektu byli památkáři vcelku I.

aktivní.

patra

Na

konci

upravena,

náznaková

a

instalace

70.

to

až

se

let

byla

do

takové

postupně

stávající míry,

změnila

instalace

že

původní

v instalaci

interiérovou. Znovu se začala řešit otázka otevření II. patra zámku

a

tentokrát

se

již

mluvilo

o

vytvoření

expozice

barokního umění, tzn. jak architektury, tak soch a obrazů. I

70.

léta

byla

tedy

vcelku

úspěšná,

vzhledem

k tomu,

že původní instalace byla postupem času vcelku změněna (tedy její charakter). V polovině 80. let byla i na tomto zámku vytvořena historická vstupní síň. Instalace v I. poschodí byla jen nárazově doplňována mobiliářem nebo bylo nepříliš výrazně měněno

jeho

uspořádání.

Kromě

uskutečněných

prezentačních

záměrů zde byly i takové, které zůstaly jen ve formě návrhů jako o

např.

přírodních

expozice

zabývající

rezervacích

okresu

se

myslivostí,

Břeclav

nebo

expozice expozice

barokního umění. Pokud se jedná o poslední zmiňovaný doposud nerealizovaný návrh, je podle mne vcelku škoda, že po tak dlouhé době plánování (od 60. let) nebyl dotáhnut do konce. Určitě by to na zámek přilákalo další návštěvníky. Na druhou stranu je obdivuhodné, že na zámku byla vytvořena instalace tak dobré kvality, i když byl zámek po převzetí státní správou v dost

poničeném

stavu

a

chyběla

zde

velká

část

původních

sbírek.

5. 1990 – současnost Díky změnám ve státním zřízení a správě se udály změny také na poli kulturním a tedy i ve správě památek, ať již menšího

či

většího

rozsahu.

Týkalo

se

to

změn

jako

např. vyjmutí propagace „předchozího režimu“ ze stávajících

- 63 expozic

a

instalací

nebo

úprav

v průvodcovských

textech.

Počátek tohoto období je tedy charakteristický reinstalacemi. Další změnou je například navrácení zabaveného majetku původním majitelům (restituce), která se týkala i památkových objektů.

Např.

o

navrácení

zámku

v

Rájci

nad

Svitavou

se neustále vedou soudní spory mezi rodinou Salmů a státem. To

se

neblaze

projevuje

na

péči

o

tuto

památku.

Stát

(památkový ústav) do ní investuje jen tolik, kolik je nezbytně nutné,

aby

v případě

navrácení

původním

majitelům

nepřišel

o své „investice“.

5.1 Zámek Rájec Prohlídka zámku (konkrétně přízemí) v roce 1990 vypadala podle Ivana Řeholky88 asi takto: Nejprve byl prohlédnut vstupní sál s obnovenou výmalbou iluzivního charakteru, poté se šlo do

žlutého

salonku

s barokním

nábytkem

a

orientálním

porcelánem, následovala prohlídka zimní jídelny s romantickým nábytkem

(zajímavostí

byl

dřevěným

obložením)

rodinnými

do

květinového

na

zdech,

dále

a

salonku byl

např.

strop portréty.

vyzdobeného

navštíven

s novorenesančním Pokračovalo

květinovými

rohový

salonek

se

zátišími s nábytkem

z 19. století. Následoval kabinet rytin, jehož zajímavostí je dřevěné obložení stěn a stropu, a dále sál předků, který byl vybaven mobiliářem z konce 18. století a tak jako v předchozí místnosti byly jeho stěny obloženy dřevěnými panely a v nich vsazeny

obrazy

(jak

tomu

bývalo

v barokních

obrazárnách).

Další navštívenou místností byl osmiboký hlavní sál s částečně 88

ŘEHOLKA, Ivan. Zámek Rájec n. Svitavou. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1990. nestr. ISBN 80-8503206-6.

- 64 dochovanou výmalbou stěn a jako poslední mohli návštěvníci vidět zámeckou knihovnu v empírovém stylu. V prvním patře byla stejně jako dřív umístěna obrazárna doplněná např. nábytkem nebo předměty z porcelánu. Ministerstvo

kultury

v květnu

1991

prohlásilo

knihovnu

ze zámku v Rájci nad Svitavou za kulturní památku89. V roce 1998 bylo rozhodnuto, že by měl být přepracován průvodcovský Novákovou

text –

napsaný

Skalickou,

v roce

a

to

1983

z důvodu

Miroslavou neaktuálnosti

a neúplnosti. Vzhledem

k rozdílnosti

témat

instalace

v přízemí

a v I. poschodí (obrazárna) bylo uvažováno o tom, že by se tato poschodí rozdělila na dva samostatné prohlídkové okruhy. Návštěvník

by

si

pak

mohl

vybrat,

zda

má

zájem

jen

o památkovou instalaci nebo chce navštívit i obrazárnu. Každý okruh by měl samozřejmě samostatné vstupné. Obrazárna by měla být také částečně přeinstalována a následně by k ní měl být vydán nový katalog. Sepsáním nového katalogu by byli pověřeni Miloš Stehlík a Lubomír Slavíček. To mělo být realizováno snad v roce 1999. K reinstalaci nakonec asi opravdu došlo, ale ne za pomoci výše zmíněných odborníků. Lubomír Slavíček totiž v roce 2000 upozorňuje

NPÚ,

a

ostudný

vpravdě

Podle

jeho

konkrétně

že

názoru

způsob a

neodpovídá

instalace

sběratelské

instalace

je

významu

nepodporuje

zaměření

„neprofesionální

Salmů

na

této

sbírky“90.

charakter rakouskou,

sbírky, českou

a německou malířskou tvorbu 19. století. Dále je podle něj 89

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 2790/91 z 28. 5. 1991. 90

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 6645/2000 z 20. 5. 2000, str. 1.

- 65 nevhodné,

že

část

obrazového

fondu

z tohoto

zámku

je

instalována na hradě Bítově, i když patří prokazatelně sem. Na jeho podnět NPÚ reagoval a uznal, že by navrácení rájeckých obrazů

umístěných

na

Bítově

bylo

vhodné,

ale

v této

době

nerealizovatelné. A to z důvodu možné restituce zámku v Rájci a také kvůli nedostatečným financím na restaurování zmíněné obrazové sbírky. I

zde,

pořádány

ostatně

dočasné

pravidelně

každý

stejně

výstavy rok

jako

a

na

jiných

speciální

konala

výstava

objektech,

akce.

Např.

kamélií91

(ta

byly

se se

zde koná

pravidelně i v současnosti). Pěstování kamélií je pro tento zámek

typické,

již

od

let92

70.

zde

funguje

zámecké

zahradnictví, kde se nejen pěstují, ale i šlechtí nové druhy. Díky tomu je zde i vytvářena sbírka těchto nádherných květin. Za zmínku by určitě stála také výstava konaná v roce 1997 o

architektovi

Štormovi93,

Břetislavu

který

se

podílel

na obnově zámku. V současné době jsou na zámku návštěvníkovi nabízeny tři prohlídkové okruh,

je

okruhy. proveden

(samostatná)

Pokud

se

přízemím

prohlídka

návštěvník zámku.

zámecké

Dále

kaple.

rozhodne je

zde

Poslední

pro

Malý

umožněna

prohlídkový

okruh, Velký, je pro návštěvníka asi nejzajímavější. Zahrnuje prohlídku přízemí zámku, I. patra a návštěvu zámecké kaple. Zde bych se chtěla zmínit o současném stavu instalace, o

pojetí

jednotlivých

místností.

Od

90.

let

se

toho

moc

91

NOVÁK, Zdeněk. Devadesátá léta. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. 1. vyd. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s. 276. ISBN 80-85032-82-1.

92

Státní hrady a zámky. Brno : Národní památkový ústav, [199?]. 25 volných listů, nestr.

93

ŘEHOLKA, Ivan. Památková péče na jižní Moravě v devadesátých letech 20. stol. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2001. s. 16. Věda a výzkum.

- 66 v instalacích nezměnilo, tak jen lehce nastíním, co všechno může návštěvník vidět, pokud si zakoupí lístek na Velký okruh (tedy okruh A). Prohlídka začíná ve vstupní hale s rokokovou výmalbou, kde jsou k vidění ukázky blanenské litiny a obrazy dřívějších majitelů

zámku.

Následující

místnosti

jsou

reprezentačního

charakteru. Vstupní salon je zařízen barokním nebo neobarokním nábytkem a doplněn sbírkovými předměty z anglické kameniny. Červený

salon

je

vybaven

barokním

a

rokokovým

nábytkem

z 18. století. Jsou zde umístěny předměty z horského křišťálu a

orientální

porcelán,

a

jako

ve

většině

místností

i

zde

na stěnách visí obrazy. V Reprezentační jídelně se nachází nábytek v romantickém stylu. Zajímavá je úprava celé místnosti v neorenesančním

stylu,

jako

příklad

můžeme

uvést

např. kazetový strop nebo vyšívaný ubrus s erby příbuzných šlechtických rodů se Salm – Reifferscheidty. Květinový salonek je

vyzdoben

květinovými

zátišími,

která

jsou

vymalována

na plechových destičkách. Salonek nazývaný Rohový se pyšní nábytkem z 19. století, který byl vyroben z ebenového dřeva a vykládán kovy a perletí. Můžeme zde také vidět portréty členů

rodiny

pocházející

a

také

z dob

kazetový

úprav

v 70.

strop –

v neorenesančním

80.

letech

19.

stylu

století.

V Kabinetu rytin můžeme vidět kousky ze sbírky rytin, ty jsou vloženy Sál

do

táflování

předků

má

stěn,

podobu,

jak

jaká

bylo mu

zvykem

byla

v době

baroka.

při

úpravách

dána

v 70. – 80. letech 19. století. To znamená, že obrazy jsou zasazeny

do

dřevěného

obložení

stěn

v několika

řadách

nad sebou. Jedná se o portréty členů rodu Salmů a Roggendorfů. Místnost

je

doplněna

nábytkem

z mladší

doby

a

předměty

z kameniny, dále ukázky evropského a orientálního porcelánu.

- 67 Slavnostní

sál

velikostí

a

V sondách které

dnes

Sál

prochází

k vidění

překryty třech

(v empírovém

Schodiště,

Zahradní

zde

V dalších

knihovna

také

výzdobou.

jsou

jsou

stylu.

(nebo

kterým

je

sál)

do

původní

iluzivní

sálech stylu)

možné

až

je

se

zajímavý prvního

rokokové

výmalbou

svou

patra. fresky,

v klasicistním

se

nachází

rozsáhlá

rájecká

se

spisy

z různých

oborů.

dostat

do

I.

patra

zámku,

je doplněno portréty Salmů. Prohlídka místností v I. poschodí, kde původně Salmové žili (a to nejdříve jen sezonně a poté i trvale), začíná Letní jídelnou. Ta je vybavena rokokovým nábytkem je

a

orientálním

naplněn

např.

porcelánem.

nejstaršími

středověkými

předměty

obrazy.

Následuje

Starohraběcí ze

kabinet

sbírek

Přijímací

Salmů,

(nebo

také

Malý) salon vyzdobený žánrovými obrazy a habánskou keramikou. Pánský

pokoj

je

prezentován

pouze

náznakovým

způsobem,

tedy jak asi mohl vypadat salon pro pánskou společnost v době baroka. V Dětském pokoji můžeme vidět nábytek menších rozměrů, určený obrazy.

dětem

a

interiér

Barokním

je

nábytkem

jako je

většině

místností

zařízena

Dámská

doplněn ložnice.

Dále jsou zde k vidění holandské krajiny a čínský porcelán. Na tuto ložnici navazuje Dámský kabinet s nábytkem z různých dob

a

naproti

holandskými tomu

žánrovými

zařízena

malbami.

jednotně,

Dámská

pracovna

nábytkem

ve

je

stylu

biedermeieru. Jednou z nejimpozantnějších místností na zámku je jistě Obrazárna. Zde jsou vystaveny obrazy ze sbírek Salmů a

to

v podobě,

jak

bývaly

uspořádány

barokní

obrazárny

i na jiných šlechtických sídlech (tak, že obrazy pokrývaly celé stěny). Z dalších místností můžeme zmínit např. Velký salon s rokokovým nábytkem a žánrovými malbami nebo Hudební salon. Dále jsou součástí prohlídky pokoje pro hosty. Červený

- 68 pokoj má nábytek ve stylu rokoka a orientální porcelán. Zelený salon obrazů

nebo se

Sál

živlů

zobrazením

je

takto

živlů.

nazýván

Nábytek

podle

je

čtyř

vytvořen

velkých

ve

stylu

francouzského druhého rokoka. Nový salon nebo také Italský se

od

ostatních

převážně

liší

italské

a

tím,

také

je

že

jsou

zde

zde

umístěna

vystaveny

obrazy

ukázka

sbírky

ze

italské majoliky. Kabinet je vybaven nábytkem z 19. století a ten je doplněn českými a rakouskými obrazy ze stejné doby. V Modrém pokoji si můžeme udělat představu o tom, jak asi vypadala pracovna v 19. století94. Poté se návštěvníci přesunou do

poslední

Nanebevzetí

části Panny

prohlídky, Marie

do

v roce

zámecké 1792.

kaple

Ta

zasvěcené

byla

otevřena

po rekonstrukci teprve nedávno, v roce 2001. Z předchozího popisu instalace je tedy jasné, že zámek má potencionálnímu návštěvníkovi co nabídnout.

5.2 Zámek Valtice Jak již bylo řečeno výše, součástí prezentace valtického zámku,

stejně

jako

mnoho

jiných,

byla

historická

vstupní

expozice. Ta byla zpřístupněna v roce 1984. V roce 1990 bylo rozhodnuto, že bude zachována a dále bude sloužit návštěvníkům tak, jak je a budou provedeny pouze změny v části zabývající se v té době současnou politickou situací95. V roce

1990

byla

dokončena

kartotéka

mobiliáře a jeho

fotodokumentace. Myslím, že je jednou z mnoha organizačních záležitostí, které stojí za zmínku. 94

NPÚ ú.o.p. Brno. KONEČNÝ, Michal. Státní zámek Rájec nad Svitavou : Průvodcovský text. Brno : Národní památkový ústav v Brně, 2004. 23 s. interní materiál. 95

ŘEHOLKA, Ivan. Historické vstupní expozice v jihomoravském In Informační a odborně metodický bulletin, 1990, [B. č.], s. 33.

kraji.

- 69 V roce

1994

byly

upraveny

průvodcovské

texty

také

pro zámek Valtice. V následujícím roce byla návštěvníkům zpřístupněna nově opravená vstupní expozice96. Ještě v roce 1995 se stále jen mluvilo

o

otázce

zřízení

expozice

baroka

na

Moravě

ve východním křídle II. poschodí zámku. Stále bylo uvažováno o koncepci, kterou navrhl Miloš Stehlík v 60. letech ve svém libretu expozice. Jen některé předměty by nemohly být použity z důvodu

restitučního

navrácení

původním

majitelům.

Rozpracovaná studie na využití II. patra zámku byla dodána v červnu roku 1996. Po letech snažení vytvořit na zámku ve Valticích expozici moravského barokního umění byla v roce 2003 konečně zahájena I. etapa realizace této expozice. Ta by měla být instalována ve II. poschodí zámku. Mělo by se jednat o galerijní typ prezentace (instalace). Vystavena by zde byla převážně díla malířská

(velkých

formátů),

doplněná

díly

sochařskými.

V podstatě se má jednat o zámeckou obrazárnu. Instalace měla být prováděna podle scénáře expozice „Život barokního člověka“ sepsaného panem Milošem Stehlíkem. Obrazy, které zde mají být použity, obrazů

pochází

má

Stehlíka

být mají

převážně

tematické. být

z valtických Podle

místnosti

sbírek.

dosavadního konkrétně

Uspořádání

návrhu řazeny

Miloše takto:

„1) Vstupní sál s velkým skupinovým portrétem, 2) Zvířecí svět a

člověk,

3)

Krajina

a

portrét,

4)

Všední

život,

5)

Kůň

a člověk, 6) Skupinové portréty, 7) Christologická témata, 8)

Vnitřní

život

světský

(?),

9)

Bitvy,

10)

Portréty

(chodba)“97. Zmiňovaná instalace je podle slov Miloše Stehlíka 96

Hrady a zámky. Památková péče na jižní Moravě. Brno : Památkový ústav v Brně, 1996, [B. č.], s. 62.

97

Rozhovor s prof. PhDr. Milošem Stehlíkem dne 18. 5. 2009.

- 70 v současné

době

z větší

části

připravena,

jen

na

její

realizaci není doposud dostatek finančních prostředků. Instalace v současné době prezentovaná na SZ Valtice má vyvolávat dojem reprezentativního barokního sídla. Od doby, kdy

byla

byla

instalována

několikrát

nebo

měněn

instalace

scénáře

předělávána

mobiliář. se

podle

mísí

a

Vzhledem

představy

od

Miloše

postupně

k tomu, několika

že

byl

Stehlíka, doplňován

v dnešní

lidí,

které

podobě na

ní

postupně pracovali, se v současné době uvažuje o její úpravě98. Měl by ji mít na starost Miloš Stehlík a cílem by mělo být jakési sjednocení dojmu z instalovaných interiérů. Kromě stálých instalací byly i zde pořádány různé dočasné akce,

jako

Konkrétně nebo

výstavy,

např.

odborný

mezinárodní

Monuments

Fund

přednášky, seminář

odborný

(Světového

konference o

seminář

a

podobně.

historických

zahradách

ve

památkového

spoluprácis fondu)

a

World

Greenways

pořádaný v roce 199399 i v roce 1994. Díky nim byly vytvořeny podrobné „programy záchrany a obnovy valtického a lednického zámku, včetně drobných i monumentálních staveb v krajině“100. Podle

Ivana

Řeholky101

byla

spolupráce

s danou

organizací

úspěšná i v dalších letech (bohužel se mi nepodařilo zjistit podrobnosti). Co se týče drobných staveb v Lednicko – valtickém areálu, spadajících

98

pod

Valtice,

v roce

2000

byla

návštěvníkům

Rozhovor s prof. PhDr. Milošem Stehlíkem dne 18. 5. 2009.

99

NOVÁK, Zdeněk. Devadesátá léta. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. 1. vyd. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2002. s. 275. ISBN 80-85032-82-1.

100

ŘEHOLKA, Ivan. Památková péče na jižní Moravě v devadesátých letech 20. stol. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2001. s. 11. Věda a výzkum. 101

Tamtéž.

- 71 otevřena Kolonáda102, od této doby sloužící jako rozhledna. Dále byl postupně rekonstruován objekt nazývaný Rendez vous, aby mohl být také co nejdříve zpřístupněn. V loňském roce (2008) byly pro expozici baroka, a také pro doplnění stávající instalace v I. patře zámku, zakoupeny obrazy i

a

nábytek

nábytek,

byly

v Amsterodamu

a

ze

sbírek

koupeny budou

Lichtenštejnů.

na

aukci

po

Obojí,

společnosti

jejich

obrazy

Christie’s

restaurování

k vidění

na SZ Valtice a SZ Lednice. Některé z těchto předmětů byly původně umístěny např. na zámku ve Valticích. Později si je členové rodu Lichtenštejnů odvezli s sebou do svých soukromých sbírek v Nizozemí. Umělecká díla ze svých sbírek prodávali proto, aby mohli koupit díla nová a rozšířit tak svoji sbírku. Dnes je veřejnosti zpřístupněno I. patro zámku. Prohlídka začíná

v jídelně,

která

je

vybavena

rokokovým

nábytkem

a japonským porcelánem. Zajímavostí je výtah na jídlo vedoucí do

jídelny

vyzdobena Z této

z kuchyně

papírovými

místnosti

se

v přízemí

tapetami dá

ve

např.

zámku. stylu

dostat

Pozorovatelna konce

na

18.

je

století.

schodiště

vedoucí

do přízemí nebo do koupelny. Ve Společenském salonu byla dříve umístěna

obrazárna,

z níž

se

toho

ale

bohužel

mnoho

nezachovalo. Místnost je zařízena rokokovým nábytkem a stěny vyzdobeny textilními tapetami. Budoár je zařízen jako salon pro dámy v rokokovém stylu a s obrazy na stěnách. Naproti tomu Přísálí je zařízeno jako salon pro pány s nábytkem ve stylu klasicismu. Interiér je také doplněn obrazy. Obě dvě zmiňované místnosti

jsou

mimoto

vyzdobeny

ještě

nástropními

malbami.

Taneční sál je zajímavý hlavně svojí výzdobou, která je velmi 102

ŘEHOLKA, Ivan. Památková péče na jižní Moravě v devadesátých letech 20. stol. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2001. s. 13. Věda a výzkum.

- 72 bohatá. Zaujmou stěny se stucco lustrem (imitace mramoru), zlacené

štuky

stropu

nebo

české

křišťálové

lustry.

Žlutý

nebo také Reprezentační salon je zařízen nábytkem ve stylu holandského baroka a vše je doplněno holandskými barokními krajinomalbami. Další navštívenou místností je Červený salon nebo

jinak

zobrazující

Olympský bohy

krajinomalby

salon,

na

ze

a

Olympu.

17.

to

podle

V místnosti

století

nebo

malby se

na

dále

nábytek

stropě

nacházejí

z palisandru

z 19. století. Zelený salon, má stejně jako předchozí ještě jeden název Trojský, a taktéž se název vztahuje k nástropní malbě. Další obrazy mají náměty z antické mytologie. Můžeme zde také vidět rokokový nábytek nebo kachlová kamna ze stejné doby.

V Sále

předků

Lichtenštejnů Vedle

a

tohoto

jsou

prostor sálu

vystaveny

je

doplněn

můžeme

vidět

portréty

členů

klasicistním koupelnu,

rodu

nábytkem.

pocházející

z 19. století, ta je zde umístěna kvůli tomu, že původně Sál předků sloužil jako ložnice. Stěny Salonku prince Karla jsou vyzdobeny umělým mramorem a květinovými zátišími. Nábytek je zde v klasicistním stylu. Na chodbě je návštěvníkům ukazován výtah, který zde byl nedávno nalezen a neví se, z které doby pochází. Na stěnách chodeb visí obrazy ze 17. a 18. století, stejně tak je tomu v Boční oratoři. Odtud se můžeme dívat do zámecké kaple s iluzivní výmalbou, která byla vysvěcena v roce 1726. Prostor kaple vede z přízemí až do prvního patra. V Obrazárně

jsou

obrazy

prezentovány

tak,

jako

byly

prezentovány v době baroka. Větší i menší obrazy jsou tedy pověšeny

v několika

řadách

nad

sebou.

Rámy,

do

nichž

jsou

obrazy vloženy, sice nejsou původní, ale byly vyrobeny podle dochovaných pracovna

původních

s barokním

vzorů.

Další

nábytkem.

místností

Následující

je

Knížecí

sál,

Zlatý,

- 73 je bohatě vyzdoben zlacenými řezbami na stěnách. Spojovací salonek je jedním ze soukromých pokojů, je vybaven tak jako tomu bylo v 18. století. V Ložnici se nachází barokní nábytek, obrazy ze 17. století a interiér je vyzdoben štuky. Poslední místnost

je

Přijímací

pokoj

zařízený

klasicistním

nábytkem

a doplněný italskými obrazy103. Je zajímavé, že i když se zde v současnosti nachází instalace výrazněji předělávaná naposled v 70. letech, je možné udržet si své návštěvníky. V současné

době

(konkrétně

od

22.

května

2009)

bylo

veřejnosti zpřístupněno několik místností II. poschodí zámku. Nejedná

se

ovšem

o

plánovanou

expozici

„Život

barokního

člověka“, ale o krátkodobou výstavu. Výstava má název „Pretium laborum non vile - Rytíři Řádu Zlatého rouna na Moravě“ a má trvat do podzimu 2009. Jsou zde např. prezentována malířská díla z místního zámku, ze SZ v Rájci nad Svitavou (některé z nich

dosud

originály

nebyly

Řádu

vystaveny),

Zlatého

rouna

velký nebo

Skupinový část

portrét, moravských

korunovačních klenotů104.

103

NPÚ ú.o.p. Brno. Státní zámek Valtice : Průvodcovský text. Brno : Národní památkový ústav v Brně, [200?]. 16 s. interní materiál. 104

Galileo Corporation s.r.o. Zámek Valtice : Otevření II. patra valtického zámku [online]. 2008, poslední aktualizace 25. 5. 2009 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: .

- 74 -

IV. NABÍDKA PRO NÁVŠTĚVNÍKY 1. Do roku 1989

1.1 Zámek Rájec Zámek byl v 50. letech pro veřejnost otevřený od dubna do října, a to všechny dny v týdnu kromě pondělí. V dubnu až v srpnu se sem mohl kdokoli podívat od 8.00 do 12.00 a pak od 14.00 do 18.00. V září a v říjnu byly návštěvnické hodiny upraveny, otevřeno bylo od 9.00 do 12.00 a odpoledne od 14.00 do 16.001. V zimě byla prohlídka možná, pokud si ji zájemci domluvili předem se správou zámku. Do roku 1989 bylo zpřístupněno přízemí zámku a také jeho I.

poschodí.

prohlídková

Zámek trasa

Z doplňkových

si

mohl

nebyla

služeb

pro

návštěvník

rozdělena

na

návštěvníky

prohlédnout

vcelku,

jednotlivé

okruhy.

můžeme

zmínit

obchod

s upomínkovými předměty a restaurace. 1.2 Zámek Valtice V 80.

letech

byl

zámek

přístupný

veřejnosti

v hlavní

sezoně, tedy od května do srpna od 8.00 do 12.00 a od 13.00 do 17.00. V září bylo otevřeno od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do

16.00.

V měsících

V obou dubnu

případech a

říjnu

vždy

byly

celý

týden

návštěvní

dny

kromě

pondělí.

omezeny

pouze

na sobotu a neděli, a hodiny byly stejné jako u září2.

1

RICHTER, Václav, KUBÁTOVÁ, Taťána. Rájec a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. s. 23.

2

nad

Svitavou :

Hrady a zámky na Moravě. 1. vyd. Praha : Olympia, 1987. s. 212.

Státní

zámek

- 75 Na zámku mohl zájemce v této době navštívit instalované interiéry I. patra. Z doplňkových služeb můžeme jmenovat snad jen možnou návštěvu vinotéky.

2. 1990 – současnost

2.1 Zámek Rájec V roce 1999 byl zámek v provozu od dubna do října daného roku. V měsících duben, září a říjen byla omezena otevírací doba

jen

na

soboty

a

neděle

od

9.00

do

16.00.

Od

května

do srpna bylo otevřeno celý týden kromě pondělí, a to od 9.00 17.003.

do

Návštěvníci

se

zde

mohli

podívat

do

stylově

zařízených zámeckých interiérů nebo např. do obrazové galerie. O

tři roky později

V dubnu

a

říjnu

ho

byly

mohli

upraveny

zájemci

návštěvnické

navštívit

jen

hodiny.

v sobotu,

v neděli nebo ve svátek a to v době od 9.00 do 16.00. V září v úterý a

ve

od

až

v pátek

svátek

května

od

do

od

9.00

června

9.00 do

do

16.00

17.00.

byl

a

V hlavní

otevřen

od

v sobotu,

v neděli

turistické

9.00

do

sezóně

17.00

kromě

pondělků každý den4. Nabídka pro návštěvníky byla rozšířena o možnost procházky zámeckou zahradou.

ale

V roce

2004

zájemci

o

zůstaly

prohlídku

návštěvnické

v dubnu

a

hodiny

v říjnu

ve

stejné,

všední

dny

(v tuto dobu nebyl zámek otevřen) si ji mohli předem domluvit. Návštěvník

si

mohl

na

zámku

vybrat

ze

dvou

okruhů.

3

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České republice v roce 1999. Zprávy památkové péče : Příloha, 1999, roč. 59, č. 5, nestr. ISSN 1210-5538. 4

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České republice v roce 2002. Zprávy památkové péče : Příloha, 2002, roč. 62, č. 2, nestr. ISSN 1210-5538.

- 76 1.

návštěvnický

zámeckých 2.

okruh

se

interiérů

návštěvnickým

skládal

v přízemí

okruhem

bylo

z prohlídky

a

stylových

z prohlídky

prohlédnutí

I.

kaple.

patra

zámku,

konkrétně původně obydlených částí zámku a obrazové galerie5. V současnosti je zámek veřejnosti otevřen v dubnu a říjnu jen v sobotu a neděli od 9.00 do 15.00. V ostatních měsících je otevřen každý den kromě pondělí, a to v měsících květnu, červnu a září od 9.00 do 16.00 a v hlavní sezoně (červenci a srpnu) ještě o půl hodiny déle. Dnes

se

může

návštěvník

rozhodnou

mezi

třemi

prohlídkovými okruhy. Jak jsem již zmiňovala výše, jsou to Malý okruh (přízemí zámku), Velký okruh (přízemí a I. patro zámku,

zámecká

kaple)

a

Zámecká

kaple.

Kromě

zámeckých

instalací zámek láká návštěvníky také na krátkodobé výstavy, z nichž nejznámějšími jsou výstavy květin v interiérech zámku. Ozvláštněním jsou občasné noční prohlídky zámku. Mimoto jsou zde pořádány koncerty nebo je zde umožněno konání svatebních obřadů.

Kromě

zámeckých

prostor

je

zpřístupněn

také

park

v okolí zámku. Z doplňkových s upomínkovými

služeb

předměty,

na

návštěvníky

čeká

obchod

prodejní

výstavy

pořádané

Galerií

Kruh a restaurace. Informace

pro

návštěvníky

o

daném

zámku

jsou

sepsány

na oficiálních internetových stránkách zámku v Rájci. Většina informací je dostatečná, jen zde není např. mapka s umístěním zámku vzhledem k městu nebo navádění, jak se do zámku dostat např. vlakového nebo autobusového nádraží.

5

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České republice v roce 2004. Zprávy památkové péče : Příloha, 2004, roč. 64, č. 2, s. 18. ISSN 1210-5538.

- 77 2.2 Zámek Valtice Také na tento zámek byl v roce 1999 otevřen od dubna do října. V dubnu, v září a říjnu byla provozní doba od 9.00 do 16.00. V měsících květen až srpen byly návštěvnické hodiny od

8.00

17.006.

do

Pro

návštěvníky

zde

byly

připraveny

interiérové instalace prostor zámku a mohli také navštívit expozici Národního zemědělského muzea (se sídlem v Praze). V roce 2002 byla pozměněna provozní doba zámku. Všechny pondělky

byl

zámek

pro

veřejnost

uzavřen,

jinak

rozmezí

návštěvnických hodin zůstalo stejné7. Roku 2004 mohl návštěvník zámku jít na prohlídku v září od 9.00 do 17.00. Přibyla možnost navštívit zámek i v době od listopadu do února, a to po předchozí domluvě8. V současné až

do

srpna)

době zámek

je

v hlavní

otevřen

od

sezoně

9.00

do

(od

18.00,

května jinak

se

v otevírací době nic nezměnilo. Zámek nabízí několik možností prohlídky.

I.

patro,

kde

se

nachází

zámecká

instalace,

II. patro, kde se v současnosti koná výstava „Pretium laborum non

vile

-

Rytíři

Řádu

Zlatého

rouna

na

Moravě“

anebo prohlídka I. i II. patra zároveň. Prohlídky zámku jsou někdy

ozvláštněny

šermířským

vystoupením

nebo

průvodci

v kostýmech. Vzhledem k tomu, že zámek Valtice je součástí Lednicko UNESCO)

– je

valtického

areálu

samozřejmostí

(a

patří

doplňková

tedy

služba

mezi pro

památky cizince,

6

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České republice v roce 1999. Zprávy památkové péče : Příloha, 1999, roč. 59, č. 5, nestr. ISSN 1210-5538. 7

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České republice v roce 2002. Zprávy památkové péče : Příloha, 2002, roč. 62, č. 2, nestr. ISSN 1210-5538. 8

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České republice v roce 2004. Zprávy památkové péče : Příloha, 2004, roč. 64, č. 2, s. 18. ISSN 1210-5538.

- 78 cizojazyčný pořádány

výklad.

krátkodobé

Také

na

výstavy,

tomto

zámku

koncerty,

jsou

vinařské

mimo

jiné

slavnosti

nebo např. turnaje v pétanque konající se v zámeckém parku. Zámecký park je pro veřejnost také zpřístupněn. Z jiných služeb, kterých mohou návštěvníci využít, zmíním např.

nákup

upomínkových

předmětů

v pokladně

zámku,

konání

svatebních obřadů v prostorách zámku nebo návštěvu vinotéky v zámecké bráně. Informace o zámku si mohou zájemci přečíst na oficiálních stránkách

zámku9.

Najdeme

zde

vše

potřebné,

od

historie,

přes ceník po mapku s umístěním zámku.

9

Galileo Corporation s.r.o. Zámek Valtice [online]. 2008, poslední aktualizace 15. 6. 2009 [cit. 2009-06-18]. Dostupný z WWW: .

- 79 -

V. ZÁVĚR V mé magisterské diplomové práci jsem se zabývala státním zámkem

v Rájci

nad

Svitavou

a

státním

zámkem

ve

Valticích

se zaměřením na instalace. Ještě před tím, než jsem se dostala k samotným instalacím na konkrétních objektech, snažila jsem se

nastínit

před

rokem

jejich 1945,

stručnou

kdy

byly

historii. v majetku

A

to

šlechty,

jak

v době

tak

v době

po roce 1945, tedy po jejich zestátnění. A nakonec v období od roku 1989 až po současnost. V další a

vývoj

vysvětlit snažila

kapitole

expozic rozdíl

jsem

a

se

konkrétně

instalací.

mezi

expozicí

charakterizovat

různé

Nejprve a

zaměřila jsem

instalací.

typy

na

se

pokusila

Poté

instalací

vznik

jsem

se

používaných

od roku 1945 památkáři na hradech a zámcích zpřístupněných veřejnosti,

ale

a

na

se

instalací zabývala

také

odlišnosti

památkových

tím,

jak

mezi

expozicí

objektech.

V dalším

zpřístupnění

objektů

v muzeích kroku

jsem

probíhalo,

od všeobecných instalačních plánů, přes návrh instalace až po její konkrétní vznik a následné vylepšování. Nakonec jsem se pokusila nastínit vývoj expozic a instalací na SZ v Rájci nad Svitavou a na SZ ve Valticích, a to od jejich vzniku, v 50. letech, postupně až po současnost. Na začátku své práce jsem předpokládala, že porovnám konkrétní objekty z hlediska instalací, ale postupem času se mi stále víc a víc ukazovalo, že to není možné. I dříve jsem se domnívala, že každý objekt je jiný a tedy i jeho vývoj a konečně i jeho zpřístupnění, ale stále jsem byla přesvědčena o tom, že mohou mít něco společného. Ovšem již na počátku zpřístupnění byly jasné velké

- 80 rozdíly, nebo

např.

zamýšlenou

problematiky

dochovaností koncepcí

jsem

sbírek

instalací.

toho

názoru,

Po

že

na

objektech

nahlédnutí

každá

do

instalace

dané hradu

nebo zámku je jiná, i když vychází ze stejných principů. Podle mne dnes jednou z mála věcí, kterou mají popisované instalace společnou, je pouze to, že instalace zůstaly bez větších změn na zámcích do dnešní doby. Zde

musím

instalací

na

konstatovat, těchto

že

objektech

mé

zmapování

zdaleka

vývoje

není

a

změn

vyčerpávající.

Je to jak z důvodu velké šíře tohoto tématu, tak z důvodu špatné dohledatelnosti informací a přístupnosti k nim. Ve své práci jsem se snažila čerpat ze všech možných a dostupných pramenů. Vzhledem k tomu, kolik publikací, článků a archivních materiálů jsem musela projít, je jasné, že oblast památkových instalací

není

doposud

uceleně

zpracována

a

materiály

jí

se zabývající jsou roztříštěné ve spoustě drobných samostatně stojících informací. Druhým problémem, s nímž jsem se musela při že

zpracovávání i

když

by

této

některé

práce

potýkat,

informace

měly

byla

být

na

skutečnost, daném

místě,

tak tam buď nejsou, nebo je jejich existence popírána anebo mají

statut

interního

materiálu

(někdy

i

ne

ze

zcela

mně

jasných důvodů). Nakonec

bych

tedy

chtěla

podotknout,

že

problematika

hradů a zámků a jejich instalací je velmi zajímavé a široké téma,

které

by

při

podrobnějším

zpracování

zcela

jistě

přesáhlo rámec této práce. Pro mne přínosné bylo, i když jsem studentkou

muzeologie,

zabývající

se

hlavně

muzei

a prezentacemi sbírek v nich, nahlédnout a pochopit i jiné způsoby prezentace uplatňované v jiných podmínkách a za jiných okolností.

- 81 -

Resumé Magisterská

diplomová

práce

se

zabývá

vznikem

a

vývojem

expozic na zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích. Je zde sepsána a do

stručná

jejich

další

současnosti.

historie vývoj

zmiňovaných od

konce

V nejrozsáhlejší

objektů

druhé

do

světové

kapitole

roku

1945

války

až

zabývající

se

vznikem a vývojem expozic a instalací je rozpracována otázka rozdílných popsány

přístupů

různé

typy

při

tvorbě

instalací

expozic

a

používané

instalací, na

jsou

památkových

objektech a koncepce jejich tvorby. V práci je nastíněn vznik instalací na SZ Rájec a na SZ Valtice, jejich vývoj a různé změny, které v nich byly během let provedeny. Na závěr je stručně popsána nabídka služeb pro návštěvníky.

- 82 -

Seznam pramenů a literatury Archivní a jiné prameny Byly seřazeny podle názvu fondu, a pokud se shodoval název, řazení bylo podle data vzniku archivního materiálu.

Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody. Průvodcovský výklad SZ Rájec n. Svit. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1983. 34 s. interní materiál.

Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody. Státní zámek Valtice : Průvodcovský výklad. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1984. 35 s. interní materiál.

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 158/3, spis č. 7413/1949, ze 14. 9. 1949.

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 2060/1945 z 19. 10. 1945.

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 2133/1947 ze 7. 6. 1947.

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis 2292/1947 ze 17. 6. 1947.

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, Spis č. 2951/1954 z 8. 10. 1954.

- 83 -

NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 3891/1955 z 3. 3. 1955.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 10097/55 z 13. 4. 1955.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 421/62 z 15. 2. 1962.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 1377/63 ze 4. 6. 1963.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 434/70 z 20. 1. 1970.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 1916/75 z 28. 2. 1975.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 1340/77 ze 4. 2. 1977.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 2790/91 z 28. 5. 1991.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 15589/98 z 10. 12. 1998.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 6645/2000 z 20. 5. 2000, str. 1.

- 84 -

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 4593/2004 ze 4. 2. 2004.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Zápis z jednání ve věci přípravy prohlídkové trasy a původcovských textů na sezonu 1998 na SZ Rájec nad Svitavou, z 1. 4. 1998, s. 1.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 18.651/57 z 29. 11. 1957.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 1344/58 z 11. 12. 1958.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 1249/60 ze 4. 5. 1960.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 457/61 z 28. 2. 1961.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 1471/70 z 10. 3. 1970.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 3501/72 ze 4. 10. 1972.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 3847/74 z 21. 5. 1974.

- 85 NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 6179/76 ze 7. 9. 1976.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 993/77 z 10. 5. 1977.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 4637/77 z 20. 7. 1977.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 6293/79 z 12. 19. 1979.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 218/84 z 8. 12. 1983.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 4202/85 z 21. 10. 1985.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 745/95 z 10. 1. 1995.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 2196/97 z 19. 2. 1997.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 4406/98 z 10. 4. 1998.

NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 516/99 z 15. 1. 1999.

- 86 NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 9209/99 ze 13. 7. 1999.

NPÚ

ú.o.p.

Brno.

KONEČNÝ,

Michal.

Státní

zámek

Rájec

nad Svitavou : Průvodcovský text. Brno : Národní památkový ústav v Brně, 2004. 23 s. interní materiál.

NPÚ ú.o.p. Brno. Státní zámek Valtice : Průvodcovský text. Brno : Národní památkový ústav v Brně, [200?]. 16 s. interní materiál.

Monografie

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých

interiérů.

středisko

státní

1.

památkové

vyd. péče

Ústí

nad

a

ochrany

Labem :

Krajské

přírody

v Ústí

nad Labem, 1983. 24 s.

BLAŽÍČEK,

Oldřich

J.

Obrazárny

státních

zámků.

1.

vyd.

[Praha] : Státní tělovýchovné nakladatelství, 1956. 20 s.

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Rájec nad Svitavou. 1. vyd. Brno : Státní ústav památkové péče a ochrany přírody a Krajské památkové středisko v Brně, 1960. nestr.

Hrady a zámky na Moravě. 1. vyd. Praha : Olympia, 1987. 239 s.

JEŘÁBEK, Tomáš. Valtice. 1. vyd. Brno : Gloriet s.r.o., 2003. nestr. ISBN 80-86644-33-2, ISBN 80-86752-01-1.

- 87 KONEČNÝ, Michal. Rájec nad Svitavou. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2004. nestr. ISBN 80-7238-335-3.

KUBÁTOVÁ, Taťána, RICHTER, Václav. Rájec nad Svitavou : Státní zámek a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. 25 s.

Malířství 15. – 18. Století z moravských zámeckých sbírek. 1. vyd. Brno : Moravská galerie, [1996]. nestr. ISBN 80-7027056-X.

MIHOLA,

Jiří.

Rájec.

1.

vyd.

Brno :

Gloriet

a

Národní

památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, [2003]. nestr. ISBN 80-86644-36-7. ISBN 80-86752-07-0.

PETRŮ, Jaroslav. Státní zámek Rájec n/Sv. - Obrazárna. 1. vyd. Praha : Orbis, [1975]. nestr.

Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program „C“ (návrh).

Brno :

Krajské

středisko

státní

památkové

péče

a ochrany přírody v Brně, 1974. [143?] s.

ŘEHOLKA, Ivan. Památková péče na jižní Moravě v devadesátých letech 20. stol. Brno : Státní památkový ústav v Brně, 2001. 28 s. Věda a výzkum.

ŘEHOLKA, Ivan. Zámek Rájec n. Svitavou. 1. vyd. Brno : Krajské středisko

státní

památkové

péče

1990. nestr. ISBN 80-85032-06-6.

a

ochrany

přírody

v

Brně,

- 88 SLAVÍČEK, Lubomír. Státní zámek Rájec nad Svitavou : Katalog obrazárny. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1980. nestr.

Státní hrady a zámky. Brno : Národní památkový ústav, [199?]. 25 volných listů, nestr.

STEHLÍK, Miloš, KUSÁK, Dalibor. Lednice - Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK - Pressfoto, 1986. nestr.

STEHLÍK, Miloš. Valtice : Státní zámek. 1. vyd. Brno : Krajské středisko

státní

památkové

péče

a

ochrany

přírody

v

Brně,

1966. nestr.

STEHLÍK, Miloš. Zámek Valtice. 1. vyd. Brno : Památkový ústav v brně, 1994. nestr. ISBN 80-85032-30-9.

UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951. 1. vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, 2004. 254 s. ISBN 80-903230-8-1.

WAGNER, Jaroslav. Československé hrady a zámky. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Panorama, 1979. 319 s.

WEISS,

Petr.

Specializované

muzejní

expozice

na

českých

hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2004. 73 s. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman.

- 89 Příspěvky ve sbornících

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Státní hrady a zámky v Československu a 18.

prezentace -

24.

9.

jejich 1983

vnitřků. :

Nová

In

úloha

Sympozium hradů

a

ICOMOS

zámků

v

ČSSR životě

společnosti. 1. vyd. Praha : [B.n.], 1984. s. 175 - 180.

MUCHKA, Ivan. „Bílá místa“ péče o hrady a zámky po roce 1945. In Bulletin, 1992, č. 8, s. 139 - 140.

MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů

a

zámků

(1945

–

1990).

In

Bulletin,

1991,

č.

7,

s. 115 - 133.

NOVÁK, Zdeněk. Devadesátá léta. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. 1.

vyd.

Brno

:

Státní

památkový

ústav

v

Brně,

2002.

s. 271 - 280. ISBN 80-85032-82-1.

ŘEHOLKA, kraji.

Ivan.

In

Historické

Informační

a

vstupní

odborně

expozice

metodický

v jihomoravském bulletin,

1990,

[B. č.], s. 30 - 33.

SEDLÁK, Jan. Historie památkové péče v jihomoravském regionu 1948 - 1989. In Památková péče na Moravě : 150 let od vzniku první státní instituce na ochranu památek. 1. vyd. Brno : Státní

památkový

80-85032-82-1.

ústav

v

Brně,

2002.

s.

111

-

134.

ISBN

- 90 TLUSTÁK, Vlastimil. Zkušenosti ze vztahu muzejní a památkové prezentace na Moravě. In Bulletin Státního ústavu památkové péče, 1992, č. 8, s. 191 - 192.

VINTER,

Vlastimil.

K otázkám

prezentace

a

specializované

výchovy při společenském uplatnění hradů a zámků. In Sympozium ICOMOS ČSSR 18. - 24. 9. 1983 : Nová úloha hradů a zámků v

životě

společnosti.

1.

vyd.

Praha

:

[B.

n.],

1984.

s. 215 - 220.

Příspěvky v seriálových publikacích

ANTOŠOVÁ, Dagmar, PAUKERT, Jiří. Tři desetiletí péče o památky v činnosti Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Památky a příroda, 1987, roč. XII, č. 8, s. 462 - 471.

BLAŽÍČEK, Oldřich J. K památkové náplni našich zámků. Zprávy památkové péče, 1959, roč. XIX, č. 1 - 2, s. 1 - 23.

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Nová instalace zámecké obrazárny v Rájci nad Svitavou. Zprávy památkové péče, 1956, roč. XVI, č. 1, s. 44 - 46.

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Problémy instalací a expozic na státních hradech

a

s. 45 - 54.

zámcích.

Muzeologické

sešity,

1971,

č.

3,

- 91 BLAŽÍČEK, Oldřich J., HILMERA, Jiří, HOBZEK, Josef. Státní hrady a zámky v úkolech památkové péče. Zprávy památkové péče, 1960, roč. XX, č. 2, s. 67 - 74.

HOBZEK,

Josef.

Státní

památková

péče

v

roce

1952.

Zprávy

Moravě.

Brno :

památkové péče, 1953, roč. XIII, č. 1, s. 1 - 13.

Hrady

a

zámky.

Památková

péče

na

jižní

Památkový ústav v Brně, 1996, [B. č.], s. 62 - 64.

CHARVÁTOVÁ, Ema. Instalace v historických objektech : Metodika instalační

práce

na

státních

hradech

a

zámcích.

Zprávy

památkové péče, 1957, roč. XVII, č. 2, s. 57 - 64.

CHARVÁTOVÁ, Ema. Správa a využití státního kulturního majetku. Zprávy památkové péče, 1953, roč. XIII, č. 2, s. 33 - 55.

KUBÁTOVÁ, nad

Taťána.

Svitavou.

Zřízení

Zprávy

zámecké

památkové

péče,

obrazárny 1953,

v Rájci

roč.

XIII,

č. 3 - 4, s. 119 - 122.

NETKOVÁ,

Jarmila.

Návštěvnost

na

památkových

objektech.

Památky a příroda, 1979, roč. IV, č. 6, s. 326 - 334.

NETKOVÁ,

Jarmila,

PAULÍK,

Miroslav.

Průvodcovská

služba

ve hradech a zámcích v sezóně 1981. Památky a příroda, 1982, roč. VII, č. 6, s. 344 - 350.

- 92 NETKOVÁ, a

Jarmila,

zpřístupňování

SVATOŇOVÁ,

hradů

a

zámků.

Jana. Památky

Návštěvní a

řády

příroda,

1984,

roč. IX, č. 8, s. 449 - 460.

NETKOVÁ,

Jarmila,

SVATOŇOVÁ,

Jana.

Návštěvní

řády

a zpřístupňování hradů a zámků: Část II. Památky a příroda, 1984, roč. IX, č. 9, s. 523 - 528.

NOVÁK, Zdeněk. Lednicko – valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě. Zprávy památkové péče, 1993, roč. 53, č. 1, s. 1 - 6. ISSN 013-9853.

NOVOTNÝ, Vladimír. Hrady a zámky. Památky a příroda, 1976, roč. XXXVI, č. 10, s. 577 - 582.

SEDLÁKOVÁ,

Marta.

Sběratelská

činnost

Jana

II.

z Liechtensteina. Zprávy Státního památkového ústavu v Brně, 2002, č. 6, s. 38 - 45. ISBN 80-86752-09-7. ISSN 1213-2802.

STEHLÍK, Miloš. Poznámky ke stavebnímu vývoji a uměleckému vybavení státního zámku ve Valticích. Umění, 1981, roč. XXIX, č. 3, s. 259 - 261. ISSN 0049-5123

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České

republice

v roce

1999.

Zprávy

památkové

péče

:

Příloha, 1999, roč. 59, č. 5, nestr. ISSN 1210-5538.

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České

republice

v roce

2002.

Zprávy

památkové

Příloha, 2002, roč. 62, č. 2, nestr. ISSN 1210-5538.

péče

:

- 93 -

Zpřístupněné hrady, zámky a další vybrané památkové objekty v České

republice

v roce

2004.

Zprávy

památkové

péče

:

Příloha, 2004, roč. 64, č. 2, s. 1 - 24. ISSN 1210-5538.

Z vědeckých ústavů, museí a galerií : Národní kulturní komise. Zprávy památkové péče, 1947, roč. VII, č. 4. - 6., s. 146-148.

Elektronické zdroje

Expedice Czech republic : Rájec nad Svitavou (zámek) [online]. [2000]

[cit.

2009-06-28].

Dostupný

z

WWW:

.

Galileo

Corporation

s.r.o.

Zámek

Valtice

[online].

2008,

poslední aktualizace 15. 6. 2009 [cit. 2009-06-18]. Dostupný z

WWW:


valtice.cz/aktuality/?ftshow=11#news11>.

Galileo Corporation s.r.o. Zámek Valtice : Otevření II. patra valtického zámku [online]. 2008, poslední aktualizace 25. 5. 2009

[cit.

2009-05-25].

Dostupný

z

WWW:


valtice.cz/aktuality/?ftshow=11#news11>.

KP-DESIGN. [cit.

Státní

zámek

Rájec

2009-06-17].

.

nad

Svitavou

Dostupný

[online]. z

2007 WWW:

- 94 MEDIATEL,

SPOL.

S.R.O..

[online].

1998-2008

Travel

[cit.

Guide

CZ

2009-06-20].

:

Zámek

Dostupný

Valtice z

WWW:

.

ONLINE [2000]

TRAVEL

SOLUTIONS.

[cit.

Lednicko

2009-06-20].

Valtický

areál

Dostupný

[online]. z

WWW:

.

Osobní konzultace

Rozhovor s PhDr. Miroslavou Novákovou – Skalickou dne 25. 5. 2009.

Rozhovor s prof. PhDr. Milošem Stehlíkem dne 18. 5. 2009.

- 95 -

Seznam příloh

SZ Rájec nad Svitavou 1)

Zámek

Rájec

[Archivní

fond

v 50.

letech.

bývalého

NPÚ

ú.o.p.

Památkového

Brno,

úřadu

knihovna,

pro

Moravu

a Slezsko], [Složka Rájec], inv. č. 24.867.

2) Zámek Rájec v současné podobě. Expedice Czech republic : Rájec nad Svitavou (zámek) [online]. [2000] [cit. 2009-06-28]. Dostupný

z

WWW:


nad-svitavou-zamek.html>.

3) nad

Kabinet

rytin

Svitavou.

1.

v 60. vyd.

letech. Brno :

BLAŽÍČEK, Státní

Oldřich

ústav

J.

památkové

Rájec péče

a ochrany přírody a Krajské památkové středisko v Brně, 1960. nestr.

4) Kabinet rytin v současné podobě. KP-DESIGN. Státní zámek Rájec nad Svitavou [online]. 2007 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: .

5) Knihovna v 50. letech. KUBÁTOVÁ, Taťána, RICHTER, Václav. Rájec nad Svitavou : Státní zámek a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. s 11.

6) Knihovna v současné podobě. MIHOLA, Jiří. Rájec. 1. vyd. Brno :

Gloriet

a

Národní

památkový

ústav,

územní

odborné

- 96 pracoviště

v

Brně,

[2003].

nestr.

ISBN 80-86644-36-7.

ISBN

80-86752-07-0.

7)

Sál

předků

v 50.

letech.

PETRŮ,

Jaroslav.

Státní

zámek

Rájec n/Sv. - Obrazárna. 1. vyd. Praha : Orbis, [1975]. nestr.

8) Jídelna v současnosti. MIHOLA, Jiří. Rájec. 1. vyd. Brno : Gloriet a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, [2003]. nestr. ISBN 80-86644-36-7. ISBN 80-86752-07-0.

9) Květinový salonek v 70. letech. PETRŮ, Jaroslav. Státní zámek Rájec n/Sv. - Obrazárna. 1. vyd. Praha : Orbis, [1975]. nestr.

10)

Velký

sál

v 70.

letech.

PETRŮ,

Jaroslav.

Státní

zámek

Rájec n/Sv. - Obrazárna. 1. vyd. Praha : Orbis, [1975]. nestr.

11) Velký sál v současnosti. KP-DESIGN. Státní zámek Rájec nad Svitavou [online]. 2007 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: .

12)

Muzeum

Moravského

krasu,

50.

léta.

KUBÁTOVÁ,

Taťána,

RICHTER, Václav. Rájec nad Svitavou : Státní zámek a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, 1953. s 12.

SZ Valtice 13) Zámek Valtice v 50. letech. NPÚ ú.o.p. Brno, knihovna, [Archivní

fond

bývalého

Památkového

úřadu

a Slezsko], [Složka Valtice], inv. č. 48.190.

pro

Moravu

- 97 -

14)

Zámek

Valtice

v současnosti.

ONLINE

TRAVEL

SOLUTIONS.

Lednicko Valtický areál [online]. [2000] [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: .

15) Konírny v 50. letech. NPÚ ú.o.p. Brno, knihovna, [Archivní fond bývalého Památkového úřadu pro Moravu a Slezsko], [Složka Valtice], inv. č. 31.994.

16) Zámecké divadlo v 50. letech. NPÚ ú.o.p. Brno, knihovna, [Archivní

fond

bývalého

Památkového

úřadu

pro

Moravu

a Slezsko], [Složka Valtice], inv. č. 21.440.

17) Zámecká kaple v 50. letech. NPÚ ú.o.p. Brno, knihovna, [Archivní

fond

bývalého

Památkového

úřadu

pro

Moravu

a Slezsko], [Složka Valtice], inv. č. 37.233.

18)

Totéž

v 80.

letech.

STEHLÍK,

Miloš,

KUSÁK,

Dalibor.

Lednice - Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK - Pressfoto, 1986. nestr.

19) Sál předků v 80. letech. STEHLÍK, Miloš, KUSÁK, Dalibor. Lednice - Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK - Pressfoto, 1986. nestr.

20) Snad obrazárna v 50. letech. NPÚ ú.o.p. Brno, knihovna, [Archivní

fond

bývalého

Památkového

úřadu

a Slezsko], [Složka Valtice], inv. č. 37.243.

pro

Moravu

- 98 21)

Obrazárna

Travel

Guide

[cit.

v současné CZ

:

podobě.

Zámek

MEDIATEL,

Valtice

2009-06-20].

SPOL.

S.R.O..

[online].

1998-2008

z

WWW:

Dostupný

.

22)

Snad

Společenský

salon

v 50.

letech.

NPÚ

ú.o.p.

Brno,

knihovna, [Archivní fond bývalého Památkového úřadu pro Moravu a Slezsko], [Složka Valtice], inv. č. 37.242.

23) Společenský salon v 80. letech. STEHLÍK, Miloš, KUSÁK, Dalibor. Lednice - Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK - Pressfoto, 1986. nestr.

24)

Taneční

[Archivní

sál

fond

v 50.

letech.

bývalého

NPÚ

ú.o.p.

Památkového

Brno,

úřadu

knihovna,

pro

Moravu

a Slezsko], [Složka Valtice], inv. č. 37.247.

25) Taneční sál v 80. letech. STEHLÍK, Miloš, KUSÁK, Dalibor. Lednice - Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK - Pressfoto, 1986. nestr.

26) Taneční sál v současné podobě. JEŘÁBEK, Tomáš. Valtice. 1. vyd. Brno : Gloriet s.r.o., 2003. nestr. ISBN 80-86644-332, ISBN 80-86752-01-1.

27)

Zrcadlový

Valtice.

1.

kabinet

vyd.

Brno :

v současné Gloriet

80-86644-33-2, ISBN 80-86752-01-1.

podobě. s.r.o.,

JEŘÁBEK,

2003.

Tomáš.

nestr.

ISBN

- 99 -

Přílohy SZ Rájec nad Svitavou

1) Zámek Rájec v 50. letech.

2) Zámek Rájec v současné podobě.

- 100 -

3) Kabinet rytin v 60. letech.

4) Kabinet rytin v současné podobě.

- 101 -

5) Knihovna v 50. letech.

6) Knihovna v současné podobě.

- 102 -

7) Sál předků v 70. letech.

8) Jídelna v současnosti.

9) Květinový salonek v 70. letech.

- 103 -

10) Velký sál v 70. letech.

11) Velký sál v současnosti.

12) Muzeum Moravského krasu, 50. léta.

- 104 SZ Valtice

13) Zámek Valtice v 50. letech.

14) Zámek Valtice v současnosti.

- 105 -

15) Konírny v 50. letech.

16) Zámecké divadlo v 50. letech.

- 106 -

17) Zámecká kaple v 50. letech. 18) Totéž v 80. letech.

19) Sál předků v 80. letech.

- 107 -

20) Snad obrazárna v 50. letech.

21) Obrazárna v současné podobě.

- 108 -

22) Snad Společenský salon v 50. letech.

23) Společenský salon v 80. letech.

- 109 -

24) Taneční sál v 50. letech.

25) Taneční sál v 80. letech.

- 110 -

26) Taneční sál v současné podobě.

27) Zrcadlový kabinet v současné podobě.