EURYDICE EURYDICE EURYDICE EUR YDICE EURYDICE EURYDICE EURYDIC E EURYDICE EURYDICE EURYDICE EU RYDICE EURYDICE EURYDI CE EURYDICE EURYDICE EU

EURYDICE EURYDICE EURYDICE EUR Y DE UIRY CDEI C E E U R Y D I C E E U R Y D I C E E U R Y D I C E EURYDICE EURYDICE EURYDICE EU Generální øeditelství pro vzdìlávání a kulturu R Y D I C E E U R Y D I C E E U R Y D I C E EURYDICE EURYDICE EURYDICE E URYDICE EURYDICE EURYDICE EURY DICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EUR YDICE EURYDICE EURYDICE EURYDIC E EURYDICE EURYDICE EURYDICE EU [email protected] RYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDI CE EURYDICE EURYDICE EURYDICE E URYDICE EURYDICE EURYDICE EURY DICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EUR YDICE EURYDICE EURYDICE EURYDIC E EURYDICE EURYDICE EURYDICE EU RYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDI CE EURYDICE EURYDICE EURYDICE E URYDICE EURYDICE EURYDICE EURY DICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EUR YDICE EURYDICE EURYDICE EURYDIC E EURYDICE EURYDICE EURYDICE EU RYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDI CE EURYDICE EURYDICE EURYDICE E URYDICE EURYDICE EURYDICE EURY 4 I C E E U R Y D I C E Evropská D I CPrùzkum E E U R è. YD E Ukomise RYDICE EURYDICE EURYDICE EURYDICE EUR

[email protected]

Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

Průzkum č. 4

[email protected] Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

Eurydice Evropská informační síť o vzdělávání

[email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

2

Přeloženo z anglického originálu: [email protected]: Information and Communication Technology in European Education Systems Děkujeme EURYDICE European Unit za souhlas s publikováním tohoto materiálu a Evropské komisi za finanční podporu. Tento dokument byl publikován Evropským oddělením Eurydice s finanční podporou Evropské komise (Generálního direktorátu pro školství a kulturu). K dispozici v angličtině ([email protected]: Information and Communication Technology in European Education Systems) a ve francouzštině ([email protected]: Les technologies de l’information et de la communication dans les systèmes éducatifs européens).

Původní text byl dokončen v červenci 2001. © Eurydice, 2001. Český překlad © Ústav pro informace ve vzdělávání, 2002. Obsah této publikace může být částečně reprodukován s výjimkou reprodukce pro komerční účely, za předpokladu, že výtah bude uveden s úplným odkazem na „EURYDICE, the Information Network on Education in Europe“ s datem vydání dokumentu. Žádosti týkající se povolení reprodukovat celý dokument musí být adresovány Evropské unii.

Fotografie na obálce: © Photo: Stock Image, Benelux Press, Brussels, Belgium. EURYDICE Evropské oddělení Avenue Louise 240 B-1050 Brussels Tel. (32-02) 600 53 53 Fax (32-02) 600 56 63 E-mail: [email protected] Internet: http://www.eurydice.org


3

´Seduced by the effortless gathering of data, we discount the costs of turning data into information, information into knowledge and knowledge into wisdom.´

„Svedeni lehkostí, s jakou se shromažďují údaje, podceňujeme náklady na přeměnu údajů v informace, informací ve znalosti a znalostí v moudrost.“ B. Harris, 1987

Citováno z: Cities and regions in the electronic age, s.395. In Brotchie, J.; Hall, P. and Newton, P. (eds.). The Spatial Impact of Technological Change. London: Croom Helm, 1987.


4

OBSAH

Předmluva

6

I.

8

II.

IKT a vzdělávání: diskuse a akce na evropské úrovni 1. Vymezení pojmů pro diskusi IKT a činitelé procesu vzdělávání IKT a programy vzdělávání IKT a organizace vzdělávání Shrnutí výsledků diskuse

8 9 11 11 12

2. Akce Evropské unie Komise pro vzdělávací software a multimédia Akční plán Učení v informační společnosti Program Socrates Iniciativa a akční plán pro pro eLearning Program IST Evropský řidičský průkaz na počítač Publikace Eurydice o IKT ve vzdělávání

13 14 14 15 16 18 19 19

Výsledky průzkumu 1. 2. 3. 4. 5.

III.

Zásahy týkající se vybavení a zařízení Akce týkající se přípravy učitelů Začlenění IKT do vzdělávacích programů škol Specifické podpůrné iniciativy Závěrečné shrnutí

Popis národních systémů

21 21 23 25 26 27 29

Bibliografie

162

Poděkování

164


5

PŘEDMLUVA Většina evropských zemí dnes prohlašuje, že pokládá zavádění informačních a komunikačních technologií (IKT) do svých vzdělávacích systémů za jeden ze svých nejdůležitějších cílů. A ve stejném duchu zveřejnila nedávno Evropská unie svou iniciativu a akční plán nazvaný eLearning. Tento jasný projev politické vůle vyvolává mnoho otázek. Jaké aspirace jsou v pozadí zavádění těchto opatření týkajících se IKT a jakými strategiemi se tento proces řídí? Jaké postavení a jakou úlohu budou mít IKT a jak to ovlivní celý vzdělávací systém a jeho jednotlivé složky? Za jakých okolností mohou IKT přispět k hluboké proměně systému? Nepovedou naopak jen k jeho pouhé modernizaci? K porovnání těchto otázek s politickými kroky, jež jsou nyní činěny v celé Evropě, se Eurydice rozhodla provést průzkum toho, jak jsou IKT zaváděny do vzdělávacích systémů ve 30 státech, a to v patnácti členských zemích EU, ve třech zemích EFTA/EEA a ve dvanácti kandidátských státech1. Ve spolupráci se Švédskem jako předsednickou zemí Evropské unie, s Evropskou komisí a se švédským oddělením Eurydice připravilo Evropské oddělení Eurydice (EEU) dotazník, který byl v listopadu 2000 zaslán všem oddělením v síti. Odpovědi z každé země byly připraveny na základě partnerské spolupráce mezi národním oddělením a příslušnými odbory ministerstev. Na konci ledna 2001 byla data shromážděná tímto způsobem zaslána EEU, které provedlo jejich analýzu. Předběžná verze výsledků průzkumu byla zveřejněna pro potřeby 5. konference evropských ministrů školství, která se konala v Rize (Lotyšsko) ve dnech 29. - 30. června 2001. Této konference, uspořádané švédským předsednictvím Evropské rady spolu s Evropskou komisí a s ministerstvem školství Lotyšska, se zúčastnily delegace ministerstev školství členských států Evropské unie, přidružených zemí a zemí EFTA/EEA. Průzkum se zaměřuje na školskou politiku usilující o zařazení IKT do vzdělávání ve školách, ve vysokých školách2 a do počátečního a dalšího vzdělávání učitelů. Dotazník zaslaný národním oddělením sledoval: • cíle a opatření školské politiky zaměřené na zavádění IKT do daného vzdělávacího systému a do všech jeho úrovní, • specifická opatření, která byla zavedena (národní iniciativy, akční plány, pilotní projekty atd.), • rozdělení odpovědnosti v této oblasti mezi různé stupně řízení, • již vytvořená nebo připravovaná partnerství mezi soukromými a veřejnými subjekty, jejichž účelem je zavádění těchto iniciativ do praxe v širokém měřítku.

1

Průzkum se uskutečnil v těchto státech: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko (členské státy EU), • Island, Lichtenštejnsko a Norsko (státy EFTA/EEA), • Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Kypr a Malta (země zahrnuté do přístupové strategie Evropské unie). 2 Na této úrovni školství jsou k dispozici pouze ty informace, které se týkají centrálně zaváděných opatření, a neuvádí se řada dalších iniciativ vysokých škol, které mají vlastní autonomii potřebnou k jejich provádění.

•


6

Na základě tohoto průzkumu jsou na následujících stránkách uvedeny hlavní problémy a otázky z diskuse o začlenění IKT do vzdělávacích systémů spolu s přehledem aktivit Evropské unie na tomto poli (kapitola 1), dále následuje výčet iniciativ různého druhu realizovaných ve 30 státech, které přispěly do tohoto průzkumu (kapitola 2), a soubor jednotlivých národních zpráv (kapitola 3) uvádějících vždy cíle, strategie, příklady partnerství soukromého a veřejného sektoru, způsob, jakým je rozdělena odpovědnost mezi jednotlivé stupně řízení, a hlavní zavedené programy. V tomto průzkumu je výraz informační a komunikační technologie, neboli IKT, použit tak, že zahrnuje počítače, počítačovou síť (Internet a intranet) a multimédia. Výraz zařazení, pokud je použit, je třeba interpretovat v nejširším smyslu jako synonymum pro výraz zavedení, existence nebo užití. Velká různorodost termínů, postupů, praktik a přístupů používaných v zemích, které se zúčastnily průzkumu, vylučuje jakoukoli přesnější definici. IKT jsou zde chápány jako nástroj či zdroj vzdělávání a jako předmět studia sám o sobě. V druhém případě byla diskuse omezena víceméně na základní vzdělávání v oblasti IKT pro největší možný počet uživatelů a nebraly se v úvahu specializované kursy nebo kursy odborné přípravy. Doufáme, že tato kniha pomůže všem, kdo se zajímají o toto vrcholně aktuální téma začlenění IKT do vzdělávacích systémů, lépe porozumět vývoji školské politiky týkající se této problematiky v Evropě. Luce Pépin, ředitelka Evropského oddělení Eurydice červenec 2001


7

I. IKT A VZDĚLÁVÁNÍ: DISKUSE A AKCE NA EVROPSKÉ ÚROVNI 1. Vymezení pojmů pro diskusi IKT vyvolaly v určitých oblastech někdy až radikální změny. Dá se očekávat, že se změny ve stejném rozsahu projeví i ve vzdělávacích systémech? A pokud ano, jaké to bude mít důsledky? První světový veletrh vzdělání (World Education Market - WEM), který se konal ve Vancouveru v květnu roku 2000, a další opět tamtéž v květnu 2001, umožnil udělat si určitou představu o rozsahu toho, co je ve hře. Ministři a veřejné organizace zastupující okolo 30 států se zde setkali s vydavateli multimediálních produktů, návrháři a poskytovateli služeb online i se zástupci počítačových společností, které projevují rostoucí zájem o sektor vzdělávání a odborné přípravy. Firmy v současné době nabízejí k okamžitému využití vzdělávací programy v on-line systému a plánují rozšířit své aktivity i do školství, zejména do oblasti podpůrných služeb škole. Za těchto okolností se musí znovu posoudit úloha veřejné správy, především při zajišťování univerzálního přístupu k vědomostem, kvalitního obsahu vzdělávání a uchování kulturní identity. Nad rámec komerčních souvislostí IKT mohou znovu nastolit otázku vzdělání jako prostředku k dosažení svébytnosti jednotlivce a kvalitnějšího života (Wolton, 2000). Vzdělávání svobodných jedinců schopných kritického pohledu záviselo po dlouhou dobu na objemu informací, které jim byly zpřístupněny. Přetrvávala proto tendence klást rovnítko mezi míru svébytnosti individua a schopnost získávat vyšší stupeň informací a znalostí. Dnes je však shromažďování značného objemu informací materiálně a technicky dosažitelné a bezproblémové. Nyní jde o to, umět s nimi nakládat. Schopnost rozpoznat informaci, která může sloužit k dobrému účelu, dostává spolu se schopností, jak tyto informace získávat, nový význam. IKT způsobily, že se o prioritách ve vzdělávání začalo znovu uvažovat. Je přirozené, že nové technologie jsou potenciálními prostředky pro změnu a inovace. Především mohou povzbudit žáky, aby upustili od pasivního naslouchání a stali se aktivnějšími a vstřícnějšími, mohou napomáhat tomu, aby vnější svět vstupoval do školy, a v obecnějším smyslu navodit změny ve způsobu, jakým se vzdělávání poskytuje. Cíle vzdělávání a příslušná rozhodnutí však musí být orientovány tak, aby byl tento potenciál maximálně využit. Pouhá existence IKT sama o sobě nestačí. Dosavadní zkušenosti ukazují, že k tomu zpravidla nedochází. Pokud se IKT ve vzdělávání využívají, mají zatím velmi malý vliv na tradiční vyučovací metody a na způsoby, jakými školy běžně fungují. Velký význam pro uskutečňování změn ve vzdělávacích systémech tváří v tvář nástupu IKT mají též kulturní souvislosti. Aniž bychom chtěli znovu oživit manichejský způsob diskuse, ve které byla technická kultura stavěna proti kultuře humanistické, je bezesporu zřejmé, že každá národní kultura má odlišný postoj k IKT, blížící se jednomu z uvedených dvou pólů. V závislosti na daných okolnostech mohou být IKT využity k plnění technických úkolů nebo se naopak mohou stát prostředkem výměny a předávání informací a získávání přístupu k vědění. Převládající názor, který je masivně šířen i sdělovacími prostředky, vytváří představu, že o positivních aspektech IKT pro vzdělávací účely existuje všeobecná shoda mínění. IKT je skutečně někdy přisuzována schopnost revolučním způsobem pozměnit celou debatu o úloze vzdělání a o tom, jak by mělo být poskytováno. Uváděný průzkum si dal mimo jiné za cíl nabídnout přehled různých strategií a iniciativ uplatňovaných v zemích, které jsou do [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

8

průzkumu zapojeny. Usiluje také o to, uvést tyto iniciativy do souvislosti s převládajícími hodnotami a obecnými cíli vzdělání, jež IKT nemohou nahradit. V probíhající diskusi je třeba mít na mysli dva další aspekty. První se týká skutečnosti, že nezávisle na otázkách IKT je současné období charakterizováno diskusí o praktikách, organizaci a principech škol a školských systémů i o jejich změnách, a to zvláště s ohledem na celoživotní vzdělávání (Papadoudi, 2000). Modely a techniky organizování, řízení, vytváření a předávání znalostí a současně zajišťování potřeb rozličných skupin atd. se posuzují z nového úhlu. To však neznamená, že můžeme hovořit o úplném rozchodu s dosavadním rámcem a o vytvoření rámce zcela nového. Spíše než zamlžovat diskusi unáhlenými soudy, které snižují její význam, by se měla provést analýza problematiky IKT ve spojení s těmito novými jevy a výzvami, před kterými školství stojí. Druhý aspekt, který je nutno mít na mysli, je to, že zavádění IKT, jako zavádění všech technologických nástrojů, vede přinejmenším ke dvěma důsledkům (Salomon, 2000): jde jednak o postupný a kumulativní, ale hluboký vliv na různé praktiky, jednak o bezprostřední vliv, jehož důsledky jsou viditelné okamžitě. Prvý je pomalý, není možno ho předpovídat a stává se zřejmým až po určité době. To zvyšuje pravděpodobnost toho, že mu nebude při zavádění různých opatření v oblasti IKT věnována patřičná pozornost a ta se stanou přijatelná jen proto, že jsou možná. I když se ve skutečnosti předcházející dva druhy vlivů neodlišují nijak ostře, můžeme v následujícím textu hovořit pouze o těch druhých (krátkodobých) vlivech. Zaměříme se proto na to, jak se IKT stávají integrální součástí vzdělávacího systému, a pokusíme se analyzovat různé iniciativy z hlediska toho, jaký budou mít dopad na všechny zúčastněné subjekty, na praxi vzdělávání a na organizaci škol i celého vzdělávacího systému. IKT a činitelé procesu vzdělávání IKT napomáhají tomu, aby vzdělávací systém lépe reagoval na podněty vycházející z jejich okolí. V tomto ohledu mají vliv na vztahy mezi školami a širší vzdělávací komunitou, rodiči, místními úřady, firmami a asociacemi atd. Nejvíce však ovlivňují učitele a žáky. Učitelé Od počátku 20. století a zvláště v době po 2. světové válce se několik generací učitelů muselo vyrovnávat s příchodem nových medií. Vedle knih vznikaly další prostředky komunikace, které nejprve vstoupily do každodenního života a pak postupně i do světa vzdělávání. Využití jiných nástrojů, než je učitelův hlas nebo školní učebnice, není proto nic nového. Stalo se dokonce i ústředním prvkem v rozvoji tak zvaných nových pedagogických teorií (Montessoriová, Freinet ad.). Přesto si zavádění IKT do vzdělávacího systému vynucuje, aby byla nejprve vyjasněna úloha učitele. Většina těch, kdo se účastní současné diskuse, uznávají, že základ vzdělávací činnosti nadále spočívá v přímém kontaktu učitele a žáka. Úloha, kterou v procesu výuky a učení hrají didaktické prostředky, a tedy i IKT, se stává stále důležitější a pravděpodobně povede i ke změnám ve funkcích, které plní učitel. Ani tehdy, kdy se IKT v procesu vzdělávání využívají velkou měrou, by se neměly snižovat profesionální nároky kladené na učitele - právě naopak. Kromě ucelenějšího a vyspělejšího způsobu přípravy by nově definovaná role učitele mohla zahrnout nové odpovědnosti i reorganizaci času, který je věnován výuce a přípravě na ni. Jakmile budou mít jednotliví žáci


9

možnost získávat jakékoli informace, bude nutno znovu definovat a přehodnotit úlohu zprostředkovatelů včetně učitelů a těch, kdo otevírají přístup k informacím a ke kultuře (a to i výzkumných pracovníků knihoven atd.). Stojí za zmínku, že studie, které byly provedeny ve Spojených státech, ukazují, jak velká pracovní zátěž čeká učitele v důsledku zavádění IKT do školství (Farrington, 2000). Přístup k rozsáhlejším a různorodým zdrojům informací a znalostí nutně vyžaduje, aby žáci měli k dispozici učitele, který by jim pomáhal získané údaje zpracovávat. I v tomto případě se v roli učitele odrazí kultura daného systému. V některých zemích mají učitelé za úkol především uchránit děti od informací, které jsou považovány za nežádoucí nebo nebezpečné. Jinde se požaduje, aby školství přednostně pěstovalo kritické postoje již v raném věku a umožňovalo tak žákům samostatně posoudit, co je kvalitní. Žáci Většina těch, kdo jsou rozhodnými zastánci začlenění IKT do vzdělávacích procesů, upozorňuje na množství výhod, které to bude pro žáky mít: získají přístup k mnoha různým zdrojům informací, sníží se omezení časem a prostorem, bude možno respektovat individuální tempo učení, zvýší se jejich autonomie a v určitých případech bude učení při použití prostředků IKT vhodnější než při kontaktu s učitelem atd. Tyto pozitivní aspekty by však neměly překrýt potřebu lepšího porozumění a uvažování o takových věcech, jakými jsou: • očekávání a požadavky různých skupin žáků: s ohledem na rozvoj celoživotního vzdělávání by nebylo rozumné předpokládat, že potřeby a očekávání žáků ve vztahu k IKT jsou v každém jejich věku stejné; ostatně žáci netvoří jednolitou skupinu lidí se stejnou úrovní motivace, kteří potřebují být pouze vystaveni působení IKT a budou z toho mít prospěch, • pravá povaha specifických forem kognitivního učení: ty jsou výsledkem úsilí učících se restrukturovat to, co se dosud naučili; ohromné zrychlení získávání informací neznamená úsporu času potřebného k plnému vstřebání těchto informací. S ohledem na rostoucí požadavky týkající se učení bylo by chybné předpokládat, že se čas potřebný k osvojení znalostí zkrátí, • vliv existence a užití IKT na nepřímé pedagogické působení neboli implicitní učení: to John Dewey definoval jako činnost, která je souběžná se získáváním jiných dovedností a vědomostí, jakými je např. čtení, psaní, počítání apod. Implicitní učení se týká postojů, forem chování a hodnot, které korespondují s procesem, v němž žáci od základní školy získávají vztah ke společenským normám; v rámci diskuse o základních (tzv.nových) dovednostech a zvláště o sociálních dovednostech, jejichž osvojení je závazné pro každého, kdo získal vzdělání, se dnes připisuje implicitnímu učení velký význam. Bez ohledu na potenciál IKT existují současně omezení, se kterými se musí žáci a jejich učitelé vyrovnat. Je také nutno uvést je do souvislosti s požadavky na informace ze strany učících se. Ty se mohou lišit v závislosti na jejich cílech, dovednostech a strategických postupech, které používají pro jejich dosažení, nebo jinými slovy na relevanci daného požadavku, který je pro uživatele a jeho cíle důležitý. Zavádění IKT do vzdělávacího procesu je také spojeno s protichůdnými filozofickými přístupy vůči vzdělávajícímu se subjektu. Některé z nich lze definovat jako přístup, při kterém je učící se pod stálým dohledem, zatímco jiné přístupy připouštějí, že žáci sami mohou


10

nejlépe řídit své vlastní učení. Další vycházejí z pragmatičtějšího náhledu, při kterém je volné poznávání kombinováno s aktivním vedením a dohledem. IKT samy nejsou nástrojem, který by byl vhodnější pro lepší fungování jednoho či druhého z těchto přístupů. Naopak, je to daný filozofický názor, který určí, jak by IKT měly být do vzdělávacího procesu zařazeny. IKT a programy vzdělávání Využívání prostředků vzdělávání, vytváření didaktických materiálů a jejich organizace jsou součástí programu vzdělávání. Proto je důležité věnovat velkou pozornost IKT jako didaktickým prostředkům. Tak se lépe pozná jejich povaha a způsob, jakým mohou působit. IKT mohou plnit rozličné úlohy v uspořádání vyučovacího procesu – mohou být využity pro jednoduchou komunikaci, mohou poskytovat informace, vzbuzovat zvídavost, posilovat intelektuální schopnosti nebo mohou být využity při organizaci, hodnocení či mohou usnadňovat praktické aplikace v podobě simulace apod. Využití IKT ke komunikačním účelům nabývá zvláštního významu i z hlediska rozvíjení mezikulturních vztahů. Zvyšuje se počet tříd, které si zavádějí své webové stránky, rozšiřuje se elektronické komunikace mezi školními třídami v různých zemích. Internet je pokládán za nástroj, který je schopen vytvořit základ pro rozvoj mezikulturního vyučování, aniž by se stal v této oblasti jediným stimulujícím prostředkem (Si Moussa, 2000). Důležitější je však projevená vůle zapojit se do takového vyučování spolu s určitým plánem mezikulturní komunikace. To je podmínkou pro využívání IKT v určitém kontextu vzdělávání. Z pozorování tříd, v nichž se využívá ve vyučování IKT, vyplývá, že jsou vstřícnější k větší spolupráci než jiné třídy. Stupeň a rozsah individuálních činností je v nich větší, činnosti jsou pravidelnější a trvalejší (Si Moussa, 2000). Obdobné závěry však lze učinit i na základě pozorování tříd, v nichž je velmi dobře vedena skupinová činnost, při které není třeba využívat IKT. Naopak ve třídách, v nichž se IKT využívají, se mohou nadále používat tradiční vyučovací metody. Tam, kde se to děje, nelze pozorovat žádné zvláštní projevy zvýšené pozornosti nebo aktivního zapojení žáků či studentů (Plomp a jiní,1966). IKT ovšem poskytují příležitost pro zavádění nových způsobů učení do třídy tím, že stimulují dovednosti žáků řešit problémy. Ti se učí samostatně si vybrat postupy, které jim nejlépe vyhovují a slouží k usnadnění integrace různých forem či oblastí vědění, rozvíjejí multidisciplinární projekty a podněcují růst metakognitivních dovedností (vlastní hodnocení způsobu, jímž se žák učí). IKT také podporují induktivním postupy, které se vzdělávacími systémy, kladoucími větší váhu na používání pravidel, nedoceňují. IKT a zvláště Internet také podporují rozvoj výzkumné činnosti vedené od psacího stolu a podněcují určitý přístup k vytváření vědomostí ve školách, které pokládají psaný či tištěný materiál za nejdůležitější zdroj poznání. IKT a organizace vzdělávání Zavádění IKT do vzdělávacích systémů má důsledky jak pro jednotlivé školy, tak pro celý vzdělávací systém. Pro školy představují IKT podpůrný mechanismus, který jim umožňuje komunikaci s jejich nejbližším okolím (s rodiči, učiteli, žáky a v jistých případech i s různými složkami řízení), i s celou řadou potenciálních partnerů (včetně místních úřadů, asociací, firem a dalších škol


11

apod.). IKT tak poskytují skutečnou příležitost, díky které se školy dostávají do aktivního styku se širší vzdělávací komunitou na úrovni místní, regionální, státní i celoevropské, což mnozí experti pokládají za velmi žádoucí. Většina webových stránek vyvinutých ve škole vzniká v dané třídě. V ní se připravuje projekt, který se konkretizuje, posuzuje a uskutečňuje. Je to jasně patrné z počtu webových stránek školních tříd. Avšak stránky vzniklé ve škole jsou obvykle úspěšnější tam, kde se rozšiřují další možnosti školy, roste úroveň pedagogického sboru a přikládá se význam komunikaci. Výsledkem zavádění IKT mohou být také významné změny v rámci vnitřní správy školy. Pokud jde o školství jako celek, politické proklamace na podporu IKT vyjadřují naděje, které jsou do nich vkládány jako do prostředku, jenž má zlepšit vnitřní fungování systému. Upozorňují na to, jak lze například napravit nedostatky a špatné fungování, celkově modernizovat systém a vnést inovace do komunikace a řízení. Mnoho se očekává od jejich potenciální schopnosti zvyšovat úroveň vyučujících, přičemž za zvlášť rentabilní se považuje distanční vzdělávání. To ospravedlňuje počáteční vysoké náklady na vybavení. Shrnutí výsledků diskuse Samy IKT nemusí nutně přinést radikální změnu vzdělávacích systémů. Toto tvrzení je založeno na dvou zjištěních (Salamon, 2000). První zjištění ukazuje, že k pokroku v technologiích docházelo doposud tehdy, když byly zpočátku využívány ke stejnému účelu, k jakému sloužily prostředky, které existovaly před nimi (rozhlas, televize atd.). Jejich vztah k filozofickým a kulturním kořenům vzdělávacího systému je v tomto smyslu stejný. Nová technologie vždy vzbuzovala podezření a obavy z nečekaných důsledků, kterých může být celá řada, a některé z nich nemusí být slučitelné s cíli vzdělávacího systému. Vzdělávání skutečně nemůže být hříčkou nejistého osudu, ale má dosahovat přesných, nezpochybnitelných cílů. Nové nástroje nemohou způsobit škodu, když jsou plně pod kontrolou, ale zároveň nemusí vést k nutným zlepšením a skutečným změnám. Druhé zjištění poukazuje na široce rozšířené přesvědčení, že technologie samy přinesou změny k lepšímu. Je samozřejmé, že s pomocí technologií lze získat a uchovávat informace snadněji a rychleji, lze řešit určité problémy a vymýšlet nové kombinace nástrojů, pomůcek atd. Technologie mohou uspořit čas věnovaný memorování a vybavování, který lze věnovat řešení problémů a získávání smysluplného vědění. Lze také očekávat, že povedou k revizi hospodaření s vyučovacím časem ve školách. Samy technologie však nemohou sloužit jako referenční rámec nebo vytyčovat směry dalšího úsilí. A možnosti, které poskytují, nepřicházejí samy. Jsou naopak výsledkem promyšleného a rozhodného úsilí podněcovaného obecným názorem, čeho by vzdělávání mělo dosáhnout. Klíčovými aspekty této základní strategie je patřičná pozornost věnovaná IKT a jejich významu pro vzdělávání spolu se sledováním a udržováním kvality všech jejich nástrojů a vyvinutých produktů. Je také zapotřebí zajistit, aby se IKT nestaly zdrojem dalších nerovností a aby neprohlubovaly nerovnosti již existující (digitální rozdělení – digital divide). OECD3 ve své nedávné studii pojmenovala několik faktorů, které jsou určující pro vznik těchto nerovností. Jde např. o rozdílný přístupu k počítačům a k Internetu ovlivňovaný sociálně-ekonomickým prostředím a etnickým původem, věkem a úrovni vzdělání. Digitální rozdělení posilují rovněž geografické rozdíly mezi městy, regiony a státy. Z tohoto důvodu některé členské státy OECD vypracovaly programy ve prospěch dětí a škol ve znevýhodněných oblastech a spolu se 3

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

12

zajištěním dodatečných finančních zdrojů pro investice do IKT zajistily vyškolení nejméně kvalifikovaných pracovníků, daňové úlevy pro firmy a dotace pro místní technologická centra atd. Jak ve školství, tak v dalších oblastech nejsou změny vyvolány zavedením jednoho nástroje, jakkoli by byl účinný. Naopak jde o výsledek vzájemně na sebe působících vlivů, které vyúsťují v sociální a technologické inovace. Úplná integrace a významné zapojení IKT do školství tak závisí do velké míry na strukturálních faktorech a dalších okolnostech. S několika výjimkami ve většině států proces zavádění IKT do vzdělávacích systémů teprve probíhá. Prioritou se často stává mobilizace zdrojů, což je někdy na úkor zamýšlených cílů. Jestliže se IKT mají stát skutečnou příležitostí, kterou je třeba využít v zájmu pomoci pokroku v sociální oblasti a ve vzdělávání, mělo by dojít k proměně priorit. Následný postup (nejprve zařízení a pak cíle) není nutně produktivnější než postup simultánní (vybavování jde ruku v ruce s definováním cílů), protože operace poskytující vybavení jsou ve srovnání s určováním nového referenčního rámce pro celý systém relativně rychlé. Právě z tohoto důvodu je tak důležitá diskuse iniciovaná Evropskou komisí a členskými státy k otázce konkrétních cílů vzdělávacích systémů, týkající se kvality, efektivity, celoživotního přístupu a otevřenosti vůči světu mimo hranice Evropy. Vztahy mezi IKT a vzděláním jsou složité a nemohou být omezeny pouze na jejich začlenění do vzdělávacího procesu. Pokud nemohou samy změnit systém, poskytují mu podněty tím, že přinášejí různé koncepce a vyvolávají nové způsoby uvažování. Například vzrůstající rozmanitost technologických prostředků, které mají učitelé k dispozici, rozšiřuje i volbu způsobů, jak tyto prostředky používat, a posiluje rozmanitost vzdělávacích praktik a forem učení. IKT jsou proto jedním z prostředků k uskutečnění vize vzdělávání a branou k dosahování nových horizontů. Získávají ucelený význam jen v rámci vývoje procesu vzdělávání. 2. Akce Evropské unie Na konci sedmdesátých a na začátku osmdesátých let vznikly v některých evropských zemích veřejné iniciativy podporující zavádění IKT do vzdělávacího systému. V té době se IKT většinou pojímaly jako předmět výuky s přesně vymezeným místem ve vzdělávacím programu. Nebyly pokládány za široce využitelný nástroj vyučování ani nebyly integrovány do celého programu vzdělávání. Rozvoj multimediálních počítačů a rostoucí pozornost věnovaná možnostem IKT jako zdrojům výuky však vedl k rozšíření pilotních projektů a k finanční podpoře z veřejných prostředků věnované zejména rozvoji vzdělávacího software. Velké počítačové firmy si rychle uvědomily potenciál IKT jako produktů a služeb sloužících vzdělávání. Dnes se většina evropských zemí zapojila do iniciativ, které využívají multimediálních prostředků, ale současně i místních spojení v rámci tříd a škol s přístupem k regionálním, národním a mezinárodním sítím prostřednictvím Internetu. Pomocí tohoto prostředku jsou vzdělávací systémy schopny snadněji navazovat partnerské vztahy s muzei, místními úřady, knihovnami, firmami, sdruženími apod. Od roku 1983 Evropská komise působila jako katalyzátor a byla vedoucím činitelem při prosazování myšlenky zapojit IKT do vzdělávání a odborné přípravy4. V té době 4

Viz zejména: [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

13

podporovala organizaci seminářů, sympozií a setkání, které sloužily k výměně zkušeností mezi členskými státy. V roce 1986 Evropské společenství přijalo program European Community Programme COMETT zaměřený na spolupráci mezi vysokými školami a firmami v Evropě, jehož cílem bylo podpořit rozvoj vzdělávání a odborné přípravy v oblasti technologií. V roce 1989 byl vyhlášen program Společenství nazvaný Eurotecnet, který měl podporovat inovace v odborném vzdělávání a přizpůsobovat profily kompetencí probíhajícím technologickým změnám5. V roce 1991 vydala Komise Memorandum o otevřeném a distančním vzdělávání v Evropském společenství6 a od té doby se její aktivity v oblasti IKT konsolidovaly a trvale rozšiřovaly. Komise pro vzdělávací software a multimédia Komise pro vzdělávací software a multimédia (Educational Software and Multimedia Task Force) byla vytvořena v březnu 1995 (působila do roku 1998), tak aby šest programů Evropské unie7 spojilo své síly k urychlení rozvoje a aplikaci technologií ve vzdělávání a odborné přípravě v rámci zemí Evropské unie. Tato spolupráce vedla k výzvě, aby Společenství uvolnilo prostředky ve výši 49 milionů EUR; bylo jimi podpořené 46 multimediálních vzdělávacích projektů, na nichž se podílelo 400 firem a institucí, z toho polovinu tvořily univerzity a další školy. Akční plán Učení v informační společnosti V roce 1996 vyhlásila Evropská komise akční plán nazvaný Learning in the Information Society (Učení v informační společnosti). Zdůraznila tím politické odhodlání členských států učinit multimédia a zvlášť Internet závazným způsobem integrální součástí vyučovacího procesu. Plán obsahoval následující čtyři záměry: podporovat zřizování elektronických sítí mezi školami v celé Evropě, napomáhat rozvoji multimediálních vzdělávacích prostředků, podporovat přípravu učitelů na využívání IKT a poskytovat informace o možnostech užití multimédií a audiovizuálních vzdělávacích prostředků. Rozvoj evropské multimediální školní sítě European Schoolnet (EUN), která byla financována ze zdrojů Komise pro vzdělávací software a multimédia, byl podstatným přínosem pro realizaci prvního záměru. Síť EUN byla představena v prosinci 1996 v Bruselu švédskou ministryní školství Ylvou Johanssonovou a získala podporu ministrů školství na neformálním setkání Rady v Amsterdamu v březnu 1997. European Schoolnet8, která je funkční od září 1998, je evropskou elektronickou sítí národních a jiných počítačových sítí •

Rezoluce Evropské rady a konference ministrů školství z 19. prosince 1983 o opatřeních vztahujících se k zavádění nových informačních technologií do vzdělávání; • Závěry Evropské rady a konference ministrů školství ze 4. června 1984 o technologických změnách a sociálním přizpůsobení; • Rezoluce o vzdělávání a odborné přípravě v nových technologiích z 11. listopadu 1986. 5 Aktivity spojené s programy Comett a Eurotecnet byly následně zahrnuty do programu Leonardo da Vinci. 6 Viz též Závěry konference Evropské rady a ministrů školství z 27. listopadu 1992 o rozvoji otevřeného a distančního vzdělávání. 7 Socrates, Leonardo da Vinci, Cílený sociálně ekonomický výzkum, Esprit, Aplikace telematiky a transevropské telekomunikační sítě. 8

webová stránka: http://www.eun.org


14

propojující v současnosti ministerstva školství ve 23 evropských státech (15 států EU, Norsko, Švýcarsko, Slovinsko, Island, Polsko, Maďarsko a jako pozorovatel Izrael a Maroko). Jejím účelem je podporovat výměnu informací a zkušenosti mezi činiteli vzdělávání, odborné přípravy a kultury a podněcovat diskusi v této oblasti na úrovni jednotlivých států i v rámci celé Evropy. Současně se snaží vytvořit virtuální evropský kampus, který by byl vstupní branou do národních a regionálních vzdělávacích sítí a příslušných informačních a výukových středisek. Navíc by se tato síť měla stát evropským nástrojem inovací a výměny. Druhý záměr směřoval na ty, kdo působí v oblasti audiovizuálních prostředků a ve vydavatelském sektoru. V roce 1997 byla vypracována databáze evropských vydavatelů multimédiálních produktů pro vzdělávání, byly definovány hlavní okruhy spolupráce a v září 1997 bylo ustaveno Evropské vzdělávací partnerství (European Educational Partnership EEP). EEP sdružuje mnoho činitelů z oblasti IKT, audiovizuální produkce a vydavatelského sektoru i představitele vzdělávací komunity. Kromě aktivit, které mají za cíl podnítit vytváření národních strategií a iniciativ v rámci sítě EUN, přispěly programy Evropské unie k realizaci třetího záměru - na podporu učitelského vzdělávání v IKT. Pokud jde o čtvrtý záměr (efektivnější poskytování informací na základě možností, které skýtají multimedia a vzdělávací prostředky), Komise schválila řadu činností, a to především tzv. týden seznamovacích akcí pod názvem Netd@ys Europe, konaných ve školách od roku 1997, a soutěž o nejlepší evropský multimediální program. Netd@ys Europe je iniciativa Evropské komise zaměřená na podporu využívání nových technologií ve školách. Jejím účelem je zajistit, aby potenciál nových médií v oblasti vzdělávání a kultury pronikl do širšího povědomí. Dvěma prioritami iniciativy Netd@ys 2000 se stala jednak měnící se úloha učitelů, školitelů a vedoucích projektů, jednak zlepšení kvality života zejména u znevýhodněných skupin, včetně těch, kdo žijí v odlehlých oblastech. Kromě toho se iniciativa zaměřila na následující témata: občanství, evropská kulturní identita a rozmanitost, rovnost příležitostí, vzdělávání a příprava na účinnější využívání nových médií a otevření se vůči mimoevropským zemím. Program Socrates První fáze programu Socrates (1995-1999) zaměřená na téma Otevřené a distanční vzdělávání napomohla začlenit IKT do vzdělávacích systémů. Další fáze, kterou se tyto aktivity dále rozvíjejí, nese označení Minerva (2000-2006) a soustřeďuje se na podporu čtyř specifických okruhů činnosti: • akce nebo výzkumné činnosti zaměřené na zdůraznění vlivu IKT nebo otevřeného a distančního vzdělání na organizaci procesů a modelů výuky a učení; • akce zaměřené na vytváření metod, produktů a zdrojů, které jsou potřebné pro rozvoj podnětného prostředí výuky a jsou přenositelné; • vytváření kontaktů mezi výrobci, uživateli a manažery na evropské úrovni, obzvláště pokud jde o instituce připravující učitele a o vzdělávací a informační centra; • rozvoj informačních systémů a služeb v rámci Evropy souvisejících s vyučovacími metodami a zdroji, jež využívají IKT a otevřené a distanční vzdělávání.


15

Iniciativa a akční plán pro eLearning Iniciativa eLearning a následný akční plán uvádějící postupy a prostředky její implementace jsou hlavní akcí Evropské unie z poslední doby, která se týká IKT využívaných ve vzdělávání a v odborné přípravě. Iniciativa eLearning byla přijata Evropskou komisí 24. května 2000 a formálně vyhlášena ministry školství a Evropskou radou ve Feiře v červnu téhož roku. Akční plán eLearning byl schválen 28. března 2001. Obojí usiluje o mobilizaci všech, kdo mají co činit se vzděláním a odbornou přípravou, i těch, kdo jsou činni v sociálním, průmyslovém nebo ekonomickém sektoru, s cílem učinit z celoživotního vzdělávání hybnou sílu solidární a harmonické společnosti. Jde také o podporu schopnosti ekonomiky konkurovat, o posilování zaměstnanosti a adaptability9, o vyrovnání deficitu znalostí a dovedností spojených s užíváním nových technologií a o zajištění účinnějšího sociálního začleňování10. Iniciativa eLearning rozšiřuje globální akční plán eEurope o oblast vzdělávání a odborné přípravy. Cílem tohoto plánu, který byl přijat Komisí 24. května 2000, je umožnit Evropě těžit z jejích silných stránek a překonat překážky na cestě k širšímu využití digitálních technologií11. Napomáhá dosáhnout hlavního cíle, který byl stanoven pro Unii Evropskou radou v Lisabonu ve dnech 23. - 24. března 2000, tj. zajistit v Evropě nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku opírající se o znalosti, schopnou trvalého ekonomického růstu spojeného s kvantitativním a kvalitativním zlepšením zaměstnanosti a s větší sociální soudržností. V rámci iniciativy eLearning byly vypracovány tyto čtyři prioritní záměry: • zlepšit infrastrukturu a vybavení do té míry, aby všechny školní třídy měly přístup k Internetu, do roku 2004 dosáhnout poměru 5 - 15 žáků na jeden multimediální počítač12, zřídit transevropskou komunikační síť mezi výzkumnými ústavy, vysokými školami, vědeckými knihovnami a školami a postupně na ni připojovat ostatní vzdělávací centra (jako jsou knihovny, kulturní střediska a muzea); • přijmout opatření na všech úrovních školské soustavy, která by umožnila, aby si žáci do konce roku 2003 osvojili digitální kulturu ještě před ukončením školní docházky, která by motivovala učitele k využívání digitální technologie pro didaktické účely, vedla k přizpůsobování školských programů, poskytovala každému pracovníkovi příležitost osvojit si digitální kulturu, zajišťovala zavedení výukových programů on-line do konce roku 2002. Toto úsilí předpokládá přijetí evropského systému pro nové dovednosti osvědčované evropským diplomem o získání základních znalostí v informačních technologiích;

9

The European Employment Strategy (Evropská strategie zaměstnanosti). Strategie spočívá na čtyřech pilířích, jimiž jsou zaměstnanost, podnikatelské činnosti, adaptabilita a rovnost příležitostí. (http://europa.int/comm/employment_social/empl@esf/ees_en.html) 10 The eLearning Action Plan – Design tomorrow’s education (Akční plán eLearning – návrh vzdělávání pro zítřek), Communication from the Commission to the Council and the European Parliament, COM(2001) 172 final, 28.3.2001 (http://europa.eu.int/comm/education/doc_en.html) 11 The eEurope 2002 Action Plan: an information society for all (Akční plán eEurope 2002: informační společnost pro všechny), připraveno Radou a Evropskou komisí pro zasedání Evropské rady ve Feiře, 19. - 20. 6. 2000 (http//europa.eu.int/comm/information_society/eeurope/actionplan/index-en.htm) 12 14. března 2001 vyhlásila Komise ve svém dokumentu o vyhodnocení iniciativy eEurope, že současným cílem je dosáhnout toho, aby jeden počítač připadal na pět žáků ve třídě. Komise současně doporučila členským státům, aby podporovaly ve svých školách širokopásmový přístup k Internetu. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

16

•

•

rozvíjet služby a kvalitu obsahu, což vyžaduje upevňovat svazky mezi evropským multimediálním průmyslem a systémy vzdělávání, vypracovat kritéria kvality a metody hodnocení vzdělávacího obsahu a zrychlit komunikační spojení mezi primárními, sekundárními a vysokými školami; rozvoj spolupráce.

Tyto iniciativy rozvíjí a prohlubuje akční plán eLearning, který obsahuje těchto šest záměrů: • vypracování nástroje pro podporu rozhodovacích procesů ve formě informační základny, která obsahuje kvalitativní a kvantitativní ukazatele týkající se využití IKT pro vzdělávací účely; • vytvoření evropské platformy pro výzkumy a výměny založené na existujících strukturách v členských státech, s cílem maximálně využít možnosti inovační aplikace nových technologií ve vzdělávání a v odborné přípravě (možnost využití nově zaváděné technologie jako např. digitální televize a satelitů v prostředí výuky, zřizování virtuálních kampusů a virtuální mobility a využívání nových technologií při odstraňování nedostatků v konvenčně pojatém vyučování); • budování infrastruktury prostřednictvím digitálních sítí zřízených na vysokých školách a v méně rozvinutých oblastech; • začlenění digitální kultury mezi základní kompetence, které by měly být osvojeny v průběhu života, a jejich uznání ve formě evropského diplomu informačních technologií; • příprava učitelů, identifikace a podpora osvědčených praktik a investování do výzkumu v oblasti kvalifikací, které budou vyžadovány od budoucích učitelů a instruktorů; • rozvoj kvalitního vzdělávacího obsahu pomocí zavedení souboru systémů ověřování kvality ve spolupráci s členskými státy, účinných bezpečnostních opatření chránících webové stránky se vzdělávacím nebo kulturním obsahem a promyšlené diskuse o právech na duševní vlastnictví. V zájmu dosažení těchto cílů hodlá Komise mobilizovat všechny instrumenty a programy, za něž odpovídá. Ty zahrnují vzdělávací a školicí programy (Socrates, Leonardo da Vinci, Mládež), 5. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj Information Society Technologies Programme, Programme for Targeted Socio-Economic Research (Program technologií informační společnosti - IST, Program cíleného sociálně ekonomického výzkumu), programy a opatření pro rozvinutí technologie a konkurenceschopnosti (Ten Telecom, eContent, Go Digital), a strukturální fondy, ze kterých jsou již vynakládány investice na vybavení, zařízení a školení v nových technologiích, zejména v méně rozvinutých regionech. Komise se bude zabývat také otázkou standardizace, tak aby byla zajištěna operativnost a využitelnost všech služeb a náplně programu eLearning. Předpokládaná opatření budou podpořena iniciativou Evropské investiční banky, která vyhlásila inovační akci Innovation 2000. Tento program s rozpočtem ve výši 12 -15 miliard EUR na tři roky nabízí příležitost investovat do lidského kapitálu a inovací. Akce eSchola vyhlášená jako součást iniciativy eLearning doplňuje Netd@ys v tom smyslu, že jde o opatření s konkrétním obsahem. Má za cíl ukázat potenciál nových technologií na poli informací a komunikací, podnítit školy a učitele k výměně zkušeností a osvědčených praktik a tak se navzájem od sebe učit. Tato kampaň na podporu Internetu ve školách, kterou organizovala evropská školní síť European Schoolnet, Evropská komise a švédské předsednictví Evropské unie, vyvrcholila v roce 2001 v týdnu od 7. - 10. května. V další fázi budou pod hlavičkou European Schoolnet eLearning 2001 uděleny ceny za přínos při budování vzdělávacích zdrojů a za příklady dobré praxe v následujících kategoriích:


17

• • • •

eSchool, která se vztahuje na školy nebo skupiny škol, které systematicky používají Internet; eTeaching, která je zaměřena na učitele, kteří aktivně využívají IKT ve výuce; My Europe , která je určena učitelům nebo školám poskytujícím speciální výukové programy o Evropě; eTeacher Training , která je určena institucím připravujícím učitele.

K dispozici je webová stránka, která informuje o těchto akcích a o osvědčených zkušenostech z praxe13. Program – IST Program Technologie informační společnosti (Information Society Technologies Programme IST) se stal hlavním výzkumným a vývojovým tématem 5. rámcového programu EU pro výzkum a rozvoj technologií (1998-2002). Ten navazuje na předcházející programy 4. rámcového programu Vyspělé komunikační technologie a služby (Advanced Communications Technologies and Services - ACTS), Esprit a Aplikace telematiky a slučuje všechny tyto aktivity v jediný program, v němž se odrážejí narůstající úzké vazby mezi informačními procesy, komunikacemi a multimediálními technologiemi. Program IST má rozpočet 3,6 miliardy EUR a je řízen Generálním ředitelstvím pro informační společnost Evropské komise. Strategickým cílem programu je umožnit Evropě využívat výhody, které skýtá informační společnost ve svém současném rozvoji, a zajistit, aby byly uspokojeny potřeby jednotlivců i firem. Z toho vyplývají následující čtyři úkoly: • uspokojovat potřeby a očekávání soukromých osob a poskytovat jim služby vysoké kvality v obecném zájmu a za rozumné ceny; • umožňovat evropským firmám, pracovníkům i spotřebitelům inovace a efektivnější práci vytvářením základních podmínek trvalého růstu a předpokladů pro pracovní místa s vysokou mírou přidané hodnoty spolu se zlepšováním kvality života v pracovním procesu; • posilovat dominantní postavení sektoru multimédií a podporovat plné využití jeho potenciálu; • podporovat rozvoj technologií a urychlovat proces jejich zavádění v Evropě. Program je strukturován do čtyř klíčových oblastí činnosti: • Systémy a služby pro občana: intervence do oblastí správy, životního prostředí, dopravy a zdravotní péče a péče o lidi se zdravotním postižením tak, aby všichni evropští uživatelé mohli mít prospěch z nejnovějšího pokroku ve sféře počítačové vědy, komunikací a umělé inteligence; • Nové metody práce a elektronický obchod: podpora nových metod v komerční oblasti působící na bázi elektroniky. Tento plán je založen na převládající představě o sítí propojené ekonomice, ve které se mohou spotřebitelé, pracovníci a firmy spojovat a jednat spolu na základě všepojímající infrastruktury. • Nástroje a obsah multimediálních prostředků: rozvoj interaktivního elektronického vydavatelství, digitalizace obsahu kulturního dědictví, přístup k technologiím na bázi lidské řeči atd., i podpora rozvoje nových forem interaktivního a vizuálního obsahu, s cílem zlepšit přístup ke kultuře a k vědě. • Základní technologie a infrastruktury: zásahy do oblastí spjatých s IKT: mobilní prostředky mezilidské osobní komunikace, mikroelektronika, vývoj software a 13

http://www.eun.org/cn/eschola/index.cfm [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

18

souvisejících technologií, systémů a služeb, simulační a vizualizační technologie, nové možnosti vzájemné komunikace, vývoj periférií, subsystémů a mikrosystémů. V zájmu sjednocení nových myšlenek se tyto činnosti rozvíjejí ve spolupráci s programem Budoucí a nově vznikající technologie (Future and emerging technologies - FET). Ten podporuje dlouhodobější, rizikovější výzkumy, které mají význam pro průmyslový sektor i sociální sféru. Evropský řidičský průkaz na počítač I když Evropský řidičský průkaz na počítač (European Computer Driving Licence - ECDL) není výsledkem projektu iniciovaného Evropskou unií, stal se předmětem diskusí uvnitř Unie a Evropská komise ho pokládá za následováníhodný příklad, který je třeba uvést do života. ECDL byl poprvé představen ve Švédsku v srpnu 1996. Tento projekt však vznikl ve Finsku v roce 1994, kdy Finská asociace pro informatiku zavedla finský řidičský průkaz na počítač. ECDL byl zaveden na základě iniciativy Rady evropských společností profesionální informatiky (CEPIS), která sdružuje 21 asociací a přes 250 000 odborníků v informatice. Je řízen nadací ECDL. Původně byl navržen jako evropský standard pro určitou úroveň dovedností v informačních technologiích, dnes je snaha učinit z něj globální standard těchto dovedností. Jeho cíle jsou následující: • zlepšit znalosti o informačních technologiích i praktické dovednosti občanů v Evropě a v celém světě, které se týkají užívání osobních počítačů a běžných počítačových aplikací; • zvýšit produktivitu těch zaměstnanců, kteří používají počítač při své práci; • umožnit lepší návratnost investic vložených do informačních technologií; • nabídnout základní kvalifikační stupeň potřebný pro zapojení se do informační společnosti. ECDL obsahuje sedm modulů a kandidát, který se zaregistruje k certifikaci, obdrží evropskou kartu počítačových dovedností, do níž jsou zaznamenána všechna potřebná data. Získává licenci poté, kdy uspokojivě splní požadavky sedmi modulů. ECDL byl nyní zaveden ve 22 evropských státech a všude měl velký úspěch. To se týká především severských zemí, kde se stal velmi populárním prostředkem k získání osvědčení jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. V řadě zemí byl také ECDL využit v programech určených pro lidi ze sociálně znevýhodněných skupin jako prostředek pro potvrzení určité úrovně znalostí. Nadace ECDL nyní ověřuje, co je třeba udělat pro osoby tělesně postižené, aby mohly mít stejný přístup k testu. Publikace Eurydice o IKT ve vzdělávání Obecné nadšení pro Internet vedlo k široce založeným národním plánům na vybavení škol příslušným zařízením. V zájmu toho, aby bylo možno rychle posoudit výsledky těchto opatření, vlády a Komise vyjádřily touhu získat detailní obraz o dosaženém stavu rozvoje IKT a Internetu ve školských institucích v členských státech. Obrazem tohoto stavu je publikace Klíčová údaje o školství v Evropě, 1999-2000 (jako referenční rok je vzato období 1997/98), kterou pro Evropskou komisi připravily společně


19

Eurydice a Eurostat. V této publikaci je poprvé uvedena zvláštní kapitola, která obsahuje soubor ukazatelů vztahujících se k IKT. Připravila ji Eurydice na základě národních příspěvků členských států sítě Eurydice. Ukazatelé byly do finální podoby zformulovány během konzultací a společných setkání se členy sítě a s národními partnery z Eurostat. Poskytují následující informace: • státní politika a oficiální dokumenty týkající se využití IKT; • orgány, které jsou v celostátním měřítku dohlížejí na touto politiku; • celostátní projekty na zavedení IKT; • časový harmonogram pro jejich realizaci; • rozdělení odpovědnosti za nákup a údržbu hardware; • rozdělení rozpočtu na specifické položky týkající se výdajů na nákup zařízení a na lidské zdroje; • cíle projektů; • začlenění IKT do učebních osnov v primární škole, v nižší a vyšší sekundární škole; • užití IKT v primární, nižší a vyšší sekundární škole; • počáteční a další vzdělávání učitelů v oboru IKT. Nové samostatné vydání Klíčových údaje o školství pro oblast IKT se v současné době připravuje a jeho referenčním rokem je rok 2000/200114. Přinese existující ukazatele dle současného stavu a bude obsahovat další podrobnosti týkající se počátečního vzdělávání učitelů na nižším stupni sekundárních škol, jmenovitě počet hodin věnovaných IKT během jejich studia.

14

Toto vydání bude mít titul Basic Indicators on the Incorporation of ICT into European Education Systems: 2000/2001 Annual Report (Základní ukazatelé začleňování IKT do evropských vzdělávacích systémů: výroční zpráva za 2000/2001). [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

20

II. VÝSLEDKY PRŮZKUMU Nejčastěji uváděné cíle politiky začleňování IKT do školských systémů jsou (v sestupném pořadí) následující: • zlepšit procesy výuky a učení za účelem zvýšení obecné kvality vzdělání a úrovně dovedností žáků (Francouzské společenství Belgie, Španělsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko, Spojené království, Norsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko a Rumunsko); • umožnit každému přístup k IKT v souladu s principem rovných příležitostí (Francouzské společenství Belgie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko, Spojené království, Norsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta a Slovinsko); • podpořit rozvoj celoživotního vzdělávání a odborné přípravy (Francouzské společenství Belgie, Vlámské společenství Belgie, Rakousko, Finsko, Švédsko, Spojené království, Lichtenštejnsko, Norsko, Estonsko, Kypr a Lotyšsko); • přispět k rozvoji informační společnosti v nejširším smyslu slova (Portugalsko, Finsko, Spojené království, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Polsko a Rumunsko); • vychovávat lidi k osvojení odpovědných, kritických a tvořivých přístupů k IKT a usnadnit jim tak zapojení do informační společnosti (Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko a Norsko); • podpořit ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost (Německo, Řecko, Švédsko, Spojené království, Norsko a Estonsko); • povzbudit integraci mladých lidí do pracovního trhu (Francouzské společenství Belgie, Německo, Švédsko, Spojené království/Skotsko a Lichtenštejnsko). Analýza politiky jednotlivých států odhaluje následující čtyři oblasti, na které se soustřeďuje hlavní úsilí o dosažení stanovených cílů: • zásahy týkající se vybavení a zařízení (hardware a software), • iniciativy směřující k přípravě učitelů, • začlenění IKT do vzdělávacích programů, • specifická podpůrná opatření a iniciativy. 1. Zásahy týkající se vybavení a zařízení Většina opatření ke zvýšení úrovně vybavení se týká získávání moderního multimediálního zařízení a síťového napojení (intranet, Internet a individuální emailové adresy atd.) zejména pro primární a sekundární školy. V některých systémech jsou školy tímto způsobem vybavovány poprvé, v jiných případech je to spíše otázka modernizace stávajícího vybavení, které nevyhovuje současným požadavkům, nebo je to záležitost větší popularizace využívání IKT a zvýšení počtu těch, kteří by mohli mít z toho přímý užitek. Některé systémy navíc uvádějí akce, které by měly prospět vybraným cílovým skupinám (jako jsou např. školy ve venkovských oblastech, speciální školství nebo žáci se zdravotním postižením). Přidělení určitého vybavení s dostatečnou základní kapacitou výkonu a možností připojení na síť je často spojeno s rozvojem celé řady služeb on-line, většinou pro potřeby učitelů a někdy i žáků. Využívají společně vzdělávací zdroje (jako jsou výukové materiály studijního oboru), databáze vzdělávacího software, výměnu zkušeností z osvědčené praxe, diskusní skupiny o


21

praktických otázkách a metodách, nástroje na vlastní hodnocení a napojování na digitální knihovny. V první skupině zemí se snahy o získání vybavení zaměřují přednostně na zavedení sítí pro přenos vzdělávacího obsahu a služeb. Týká se to Nizozemska, Finska, Švédska, Islandu a Norska, i Německa, Francie, Irska a Spojeného království. Čtyři posledně jmenované země současně pokračují v investicích určených k podstatnému zlepšení kvality základního vybavení. Například německá iniciativa nazvaná „D 21: inovace a zaměstnání v informační společnosti 21. století“ je zaměřená na podporu rozvoje výuky a učení systémem on-line prostřednictvím celého souboru projektů určených pro různé úrovně vzdělávání i pro soukromý sektor a veřejnou správu. Druhá skupina zemí kromě toho, že také rozvíjí tento typ sítí, se více soustřeďuje na vybavování škol počítači, běžným a vzdělávacím software a napojením na Internet. Belgie (francouzské společenství a německy hovořící společenství), Itálie, Lucembursko, Rakousko a Portugalsko se přednostně zaměřují na počítačové propojení v rámci iniciativy European Schoolnet, zatímco Dánsko, Německo, Španělsko, Řecko, Lichtenštejnsko a Malta budují své vlastní národní sítě. Česká republika, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko nemají k dispozici základní vybavení vyššího stupně, i když byly pro rozvoj sítí učiněny významné kroky. Třetí skupina zemí, Bulharsko, Estonsko, Kypr, Litva a Polsko se soustřeďují v podstatě na poskytnutí základního vybavení (počítače a připojení na Internet). Obecně řečeno, většina iniciativ se zaměřuje na vybavování míst, která jsou určena pro výuku a odborné kursy tj. na školy (a podobné instituce). Opatření, která by více napomáhala využívání počítačů v osobním použití a k tomu poskytovala i příslušné vybavení (osobní nebo domácí počítače), jsou mnohem méně obvyklá. Tam, kde existují pro potřeby učitelů, jsou většinou doprovázena propracovaným systémem školení. Obdobná opatření ve prospěch žáků jsou stále velmi řídká a mají formu poskytování finanční podpory zaměřené především na studenty vysokých škol. Například v Itálii se připravuje systém bezúročných půjček pro studenty na nákup osobních počítačů. Ostatní druhy zařízení, jako například zařízení pro uskutečňování videokonferencí nebo pro televizuální komunikaci, jsou pokládána z hlediska svého významu za druhořadá. Partnerství navazované se subjektem ze soukromého sektoru jsou velice významná, zvláště když jde o připojení na Internet. Taková partnerství existují v celé Evropské unii, ale v případě menších zemí nejsou tak snadno uskutečnitelná vzhledem ke kvantitativně slabší poptávce. Podstatně méně častá jsou v kandidátských zemích. Tam, kde existují, jsou uzavřena na základě jednání mezi příslušnými úřady a dodavateli počítačů a software nebo telekomunikačními společnostmi. Výsledkem je zavedení počítačového vybavení a software do škol za zvýhodněných podmínek a síťového připojení školy buď bez poplatků nebo za sníženou sazbu. Vlámské společenství Belgie a Norsko si v rámci partnerských dohod zajistily vybavování škol levnými počítači, které jsou již konfigurovány. V Německu asociace 120 firem zabývajících se vyspělou technologií pomáhá školám vybudovat počítačovou infrastrukturu za zvýhodněnou cenu a současně poskytuje technickou pomoc, poradenství a servis zajišťovaný kvalifikovanými odborníky. Ve Švédsku si mohou učitelé, kteří se zúčastnili kursu, počítač ponechat. Na Islandu IBM nabízí pilotním sekundárním školám zavedení bezdrátového síťového připojení a školy si na oplátku pronajímají od IBM přenosné počítače pro studenty a učitele. V Irsku převzala firma Intel odpovědnost za rozvoj, údržbu a


22

fungování sítě Scoilnet, a to od září 1999 na dobu tří let. V Nizozemsku nabízí 75 poskytovatelů produkty a služby v rámci sítě Kennisnet a umožňuje přístup ke 200 dalších webových stránek v systému on-line s obsahem a produkty, které jsou vyvíjeny, udržovány a financovány vydavateli. V Norsku odpovídá internetová databáze požadavkům zaměstnavatelů na úroveň znalostí u potenciálních zaměstnanců, kteří mají příslušnou kvalifikaci, a současně umožňuje vysokým školám nabízet kursy, které jsou poskytovány v mnoha případech elektronickou formou. 2. Akce týkající se přípravy učitelů Téměř ve všech vzdělávacích systémech je nyní vrcholnou prioritou příprava učitelů na zavádění a využívání IKT ve vzdělávacím procesu. Tyto aktivity se týkají jak počáteční přípravy učitelů, tak jejich dalšího vzdělávání v průběhu zaměstnání. Zahrnují buď zapojení učitelů do vzdělávacích programů v podobě modulů nebo kursů věnovaných problematice IKT nebo do jiných druhů školení prováděného v nové a méně formalizované podobě. První možnost představuje běžný základní kurs zaměřený na porozumění a využívání počítače a software. Ve většině případů je tato forma určena těm, kdo hodlají učit na úrovni primárních a sekundárních škol. Někdy, ale zřídkakdy, obsahuje i témata týkající se pedagogického využívání IKT. Školení ve využívání IKT může být také součástí speciálních kurzů zaměřených například na cizí jazyky a přírodní vědy. I když nebylo účelem tohoto průzkumu analyzovat obsah kursů odborné přípravy, některé státy přesto poskytly informace o tomto aspektu, které jsou pro ilustraci uvedeny níže. Řecko nabízí učitelům primárních škol jak počáteční přípravu, tak i další vzdělávání a pro učitele sekundárních škol kurs další vzdělávání, který má tři úrovně: 1) školení v základních dovednostech práce s počítačem; 2) začlenění možností, které nabízí počítač a IKT do vzdělávacího procesu a 3) seznamování účastníků kursu se vzdělávacím software. Rovněž v Lucembursku a ve Finsku existují tři úrovně školení v IKT, ty se týkají dalšího vzdělávání učitelů sekundárních škol a počátečního školení a dalšího vzdělávání pro všechny učitele dle potřeby. Tyto úrovně zahrnují 1) ovládání základních technik práce s počítačem a užití základního software (Word), 2) znalosti vyhledávacích technik, e-mail a porozumění základním principům pro využití počítače ve výuce a 3) další dovednosti pro využívání možností počítače v procesu výuky a učení (znalost příslušného vzdělávacího software a software v daném počítači atd.) a ovládnutí dalších specializovaných dovedností práce s IKT, které se týkají například zavedení vyhovujících výukových programů na digitální bázi, analýzy dat, schopnosti poradit dalším učitelům a vést je a odborných znalostí týkajících se sítě. Lichtenštejnsko stanovilo následující čtyři úrovně školení, které odpovídají čtyřem kategoriím učitelů: 1) učitelé, kteří potřebují svůj počítač na přípravu výuky, 2) učitelé, kteří ho potřebují pro vlastní výuku, 3) učitelé, jejichž oborem je počítačová věda a 4) učitelé, kteří používají počítač ke specializovaným účelům. Každému typu požadavků odpovídá úroveň počáteční přípravy i dalšího vzdělávání pro učitele všech stupňů školské soustavy. V Irsku Ministerstvo školství a vědy schválilo program Školení školitelů, který představuje široce založený soubor aktivit pro školení učitelů na primární, sekundární i terciární úrovni vzdělávání a pracovníků vzdělávacích středisek. Kursy jsou zaměřeny tak, aby odpovídaly daným potřebám na každém stupni, a značně se liší obsahem, délkou a


23

způsobem provedení jak v rámci jednoho stupně, tak i mezi stupni školské soustavy. V sektoru vysokých škol je program školení řízen a koordinován Radou pro vysoké školství. Univerzity byly vyzvány, aby předložily návrhy na organizaci kursů v následujících třech tématických okruzích: • příprava pedagogických pracovníků v metodologii výuky, • rozvoj řídících kompetencí všech kategorií pedagogických pracovníků, • zvýšení úrovně znalostí a dovedností v oblasti technologie, vědy a organizace. Tato opatření a vzdělávací aktivity bývají podporovány speciálními propojenými iniciativami. Je tomu tak například ve Švédsku, kde se v rámci iniciativy ITiS organizuje školení 70 000 učitelů (což je asi polovina učitelů primárního a sekundárního vzdělávání). Všichni dostávají zdarma počítač, který si mohou ponechat i po skončení kursu. Ke zvýšení efektivnosti kursů ve Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko) byla přijata řada programů, které mají umožnit vybraným učitelům a ředitelům škol získat počítač za sníženou cenu a v některých případech i zdarma. Jiný způsob, kterým se Spojené království snaží zvýšit účinnost školení, je koordinace dodávek počítačového vybavení a služeb. Vedle - nebo spíše namísto - standardních zaškolovacích programů, existuje řada flexibilních a inovačních aktivit, jejichž účelem je naučit učitele aktivně využívat IKT v jejich činnosti nebo jim nabídnout zaškolení či podporu v tomto ohledu. Elektronické sítě přenášejí produkty, vzdělávací služby a návody na další sebezdokonalování a poskytují možnosti, jak si vyměňovat zkušenosti a osvědčené praktiky v rámci dané profesní skupiny. Mezi řadu zemí, které investovaly prostředky do vytváření sítí tohoto typu (viz výše odkaz k úrovni vybavení těmito prostředky), patří Francie, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království a Island, které dosáhly v tomto směru znatelného pokroku. Dalším příkladem evropské iniciativy na tomto poli je European Schoolnet15. Ostatní multimediální prostředky jsou v některých případech učitelům k dispozici v rámci jejich školení. Jde např. o speciální software on-line a výuková střediska nebo střediska dalšího vzdělávání jako ta, která vznikla v Řecku, a ještě ve větší míře na Islandu a ve Švédsku. Jako součást široce pojaté operace s účastí různých složek podporujících informační společnost vyhlásilo Španělsko řadu aktivit s cílem vyškolit učitele primárních a sekundárních škol v používání Internetu, HTML a nových technologií. V Řecku byla vytvořena databáze, která má pomoci učitelům a školitelům vyrovnat se s požadavky IKT. Rakousko se orientuje na vytváření partnerské spolupráce s firmami zabývajícími se vyspělými technologiemi a zakládají se speciální eLearning akademie, které zajišťují školení pro učitele v IKT. CD-ROM pod názvem E-Fit, Österreichs Lehrer in das Internet (E-Fit, rakouský učitel a Internet) obsahuje základní instruktáž pro ty, kdo se dosud nesetkali v rámci své přípravy s Internetem. Nizozemsko nabízí pružnou metodu kontinuální přípravy, která dává k dispozici distanční formou příslušný instruktážní software, využívá školicích středisek, počítačových laboratoří, sítí a podobných zařízení. Standardní způsoby školení učitelů jsou doplňovány formou, kdy jsou jeden nebo více odborníků na IKT, koordinátorů a specialistů, dány k dispozici přímo škole, kde působí jako poradci a školitelé. Tito odborníci, kteří jsou většinou sami učitelé, jsou vyškoleni v IKT na nejvyšší úrovni. Jejich úlohou je poskytovat rady a neformální přípravu svým kolegům, povzbuzovat je k využívání IKT v jejich předmětech výuky, podporovat je a působit jako odborníci na ovládání počítačových sítí a řešení složitých problémů. Praxe tohoto druhu je 15

http:www.eun.org [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

24

zavedena v Řecku, ve Francii, v Finsku, na Islandu, v České republice, v Lotyšsku, v Litvě a na Maltě. Velmi málo zemí informuje o způsobech školení nepedagogických pracovníků. Kde takové školení existuje, je určeno hlavně ředitelům škol nebo knihovníkům (tak je tomu v Nizozemsku, ve Spojeném království, v Estonsku a Litvě). Malta školí v IKT učitele primárních a sekundárních škol různými způsoby a zároveň připravuje ředitele a administrativní pracovníky sekundárních škol. V některých případech vzniká pro školení učitelů partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. V Německu bylo ve spolupráci s firmou Intel vyškoleno již 120 tisíc učitelů. Partnerství se soukromým sektorem je rovněž součástí přípravy učitelů ve Francii a v Itálii. 3. Začlenění IKT do vzdělávacích programů škol IKT jsou téměř vždy součástí programů primárních a sekundárních škol jako vyučovací předmět nebo jako prostředek výuky16. Například Francie v rámci snahy začlenit IKT účinněji do vzdělávacího procesu zavedla opatření pro využívání IKT ve všech předmětech nového vzdělávacího programu v nižších sekundárních školách – collèges. Nedávno navržený brevet informatique (osvědčení o znalosti počítačových věd a Internetu) se brzy stane prostředkem hodnocení znalostí žáků závěrečného ročníku collège o praktickém užívání multimediálních prostředků. Výuka IKT v prvním ročníku lycée, jako součást reformy tohoto typu školy, byla zavedena v roce 1999. Kromě toho IKT stále zvyšují svůj podíl i v předmětech jako je francouzština, fyzika, chemie, biologie a věda o Zemi. Francie nadto uskutečňuje politiku označování vzdělávacích produktů, která má přispět ke zvyšování jejich kvality. Existují i vzájemně propojené iniciativy jako například v Německu a v Itálii, které spojují úsilí poskytovat příslušné vybavení, vyškolit učitele, podporovat rozvoj didaktiky. Cílem těchto iniciativ je dosáhnout maximálního využití specifických rysů IKT a vytvořit pro to vhodné vzdělávací programy. I když začlenění IKT do programů vzdělávání je rozhodujícím faktorem, pozornost by měla být věnována i níže vyjmenovaným opatřením, která posilují praktickou stránku aplikace těchto rozhodnutí: Určité iniciativy zapojují školy do vytváření vzdělávacího obsahu tím, že od nich žádají analýzu a formulaci jejich požadavků a rozhodnutí, které produkty potřebují. Školy takto přispívají k rozpracování vybraných projektů. Tento postup se uplatňuje v Lucembursku, v Nizozemsku a na Slovensku (Infovek). V Rakousku bylo rozhodnuto vypracovat vzdělávací program on-line. Jeho cílem je připravit a vybavit učitele a studenty informacemi a učebním materiálem o digitálně podporovaném učení. Kritéria pro výběr a hodnocení platformy či systémů řízení učení 16

Další informace může čtenář získat z ukazatelů, které vydala Eurydice v edici za období 1999/2000 Klíčová údaje ve školství (kapitola J) a v připravované nové verzi, která bude k dispozici jako zvláštní publikace na konci roku 2001 s názvem Basic Indicators on the Incorporation of ICT into European Education Systems: 2000/2001 Annual Report (Základní ukazatelé začleňování IKT do evropských vzdělávacích systémů: výroční zpráva 2000/2001). [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

25

musí být vypracována přednostně pro školy, univerzity a další instituce vysokého školství. S pomocí poskytovatelů vzdělávacího obsahu budou zpracovány soubory obsahu vzdělávání pro individuální učení. Do konce roku 2002 mají být všechny informace o obsahu vzdělávání k dispozici na Internetu (bez ohledu na to, zda budou poskytovány bezplatně nebo až po registraci) a budou přístupné pomocí jednoduché adresy v podobě internetové domovské stránky. Stránky se vzdělávacím obsahem se budou pravidelně aktualizovat a učitelům bude poskytnuta pomoc, jak tyto zdroje využívat ve výuce. Vzdělávací obsah budou připravovat učitelé s pomocí univerzit nebo firem v elektronické podobě, takže každý student se může zapojit do kursu v kterékoli době (toto opatření se bude využívat zejména při opravných zkouškách). Učební obory ve formě distančního vzdělávání budou zpracovány pro sektory, kde je po nich velká poptávka (jako je tomu v případě HTL/Fachschule für EDV und Organisation). Obecně se přijímá zásada, že je třeba široce podporovat nejlepší příklady, které se osvědčily v praxi. Ve Spojeném království vláda výrazným způsobem podpořila řadu iniciativ zaměřených na IKT. National Gird for Learning (NGfL) je jednak vzdělávací portál nebo vstupní webová stránka, jednak program, na jehož základě jsou školy a další instituce vybavovány příslušnou infrastrukturou. Jeho cílem je: • být v celostátním měřítku zdrojem pro vzdělávání, který napomůže zvýšit úroveň vzdělanosti a zvláště pak umožní splnit vládní cíle týkající se základního vzdělání a zlepšení kvality života a mezinárodní konkurenceschopnost Británie; • zprostředkovat vzdělávací software a služby vysoké kvality učitelům, žákům a dalším uživatelům prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru; • odstranit bariéry učení a zaručit všem přístup na základě rovných příležitostí, a to i těm, kdo jsou izolováni ve venkovských oblastech, kdo mají speciální vzdělávací potřeby nebo těm, kdo žijí v zanedbaných částech měst; • poskytovat učitelům informace a možnosti učení pro zlepšení úrovně jejich znalostí IKT. Ve Francii je k dispozici didaktický materiál v digitální formě, který má podpořit využívání IKT ve vzdělávacím procesu. Dále jako součást reformy lycée se připravují multimediální výukové materiály, které jsou předávány učitelům a žákům k využití v individuálním učení pod dohledem pedagoga. Tato iniciativa je něčím víc než pouhým předáváním učebního materiálu přes počítač, neboť je v souladu s vyučovanými předměty a představuje pomoc žákům a učitelům při používání PC ke specifickému účelu. Jak již bylo uvedeno dříve, opatření, která měla zajistit přítomnost odborníků na IKT a jejich pomoc učitelům, jsou zároveň pobídkou pro úplné začleňování IKT do procesů výuky a učení. Jde zároveň o akci sloužící k identifikaci způsobilostí, které mají získat různé skupiny pracovníků škol, a k vymezení prostředků sloužících k jejich osvojení. Například Nizozemsko zavedlo doplňková opatření sloužící k vyškolení ředitelů škol a učitelů matematiky a cizích jazyků, kteří, i když mají technické školení v IKT a mají k dispozici multimediální produkty on-line, pociťovali, že jim chybí zkušenosti, jak využít IKT ve své práci. 4. Specifické podpůrné iniciativy Francouzské společenství Belgie, Dánsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Spojené království, Maďarsko a Slovinsko informují o tom, že zřídily poradenská střediska nebo v existujících střediscích provedly opatření k realizaci výzkumu sloužícího k podpoře zajišťování vybavení škol, přípravy učitelů a tvorby programu vzdělávání.


26

Cílem všech těchto iniciativ je podpořit zavádění IKT do výuky a učení i do jiných oblastí, jakými je např. rozvoj a zkvalitňování přípravy (Belgie), navrhování a vývoj příslušného software a multimediálních produktů (Rakousko, Spojené království/Skotsko a Slovinsko), prostředí pro výuku a zřizování sítí (Finsko), distanční vzdělávání (Distum ve Švédsku) a definování strategie rozvoje široké škály služeb a poradenských zařízení (Maďarsko). Ve Francouzském společenství Belgie odpovídá za začlenění vzdělávání realizovaného pomocí médií do programů počáteční přípravy a dalšího vzdělávání Conseil de l’éducation aux médias (Rada pro vzdělávání v médiích - CEM), stanovuje priority pro takové vzdělávání a podporuje partnerské dohody. CEM organizuje sympozia a celodenní kursy o využívání multimédií ve školství, připravuje doporučení pro kursy, provádí audit a vydává brožury, kterými chce rozšířovat povědomí o těchto otázkách mezi učiteli. V Dánsku je zřízena Learning Lab Denmark (Laboratoř učení Dánsko), nezávislá výzkumná instituce zabývající se procesy učení a vývojem zdrojů ve veřejném i soukromém sektoru, což zahrnuje i celou oblast IKT. Snaží se rozšířit své pole působnosti a napomáhat partnerství veřejného a soukromého sektoru. Finsko zahájilo velký výzkumný program s cílem vybudovat prostředí výuky vysoké kvality, zajistit školám a univerzitám multidisciplinární síť a zároveň vyhodnotit a zlepšit příslušné modely a strategii rozvoje. Bude poskytovat poradenské služby pro rozvoj sítí, navrhovat opatření, jak pomocí IKT zvýšit úroveň škol a napomáhat rozvoji mezinárodních styků a trhu vzdělávacích produktů. V rámci této iniciativy byla zřízena škola se zaměřením na výzkum prostředí pro učení. Ve Švédsku Distum podporuje distanční vzdělávání a je zároveň poradenským a informačním střediskem o problematice IKT. Distum rovněž řídí a podporuje technické a výzkumné projekty. Společný výbor pro informační systémy (JISC) ve Spojeném království se zaměřuje na podporu inovací v aplikacích a využití IKT ve vysokém školství a v nepovinném vyšším sekundárním školství, předkládá vize, určuje směry dalších činností a financuje infrastrukturu sítí. Napomáhá institucím vytvářet, řídit a udržovat prostředí výuky a učení. Prosazuje i výměnu informací a zkušeností zvláště na mezinárodní úrovni. Ve Slovinsku vedla iniciativa usilující o rozvoj výzkumu a vývoje ke zřízení pěti středisek výzkumu, rozvoje a inovací na fakultách vysokých škol a ve školách. V rámci této iniciativy bylo během jednoho roku připraveno 20 rozvojových projektů přípravy vzdělávacího software a výukových materiálů na Internetu a 100 menších projektů přípravy vzdělávacího obsahu rovněž pro Internet. Iniciativa také podporuje zapojení do výzkumu v mezinárodním měřítku. Další formou množících se iniciativ je zřizování virtuálních kursů distančního vzdělávání (Dánsko, Španělsko, Finsko, Spojené království a Norsko). Existují dva modely: první spočívá ve vytvoření virtuálních univerzit zajišťujících vzdělávání pouze distanční formou, v rámci druhého modelu se poskytují kursy on-line, které se uskutečňují i ve standardní formě ve třídě v běžných vzdělávacích institucích. Rozvoj virtuálních škol podporuje i Finsko. 5.

Závěrečné shrnutí

První závěr, který vyplynul z analýzy výsledků průzkumu, je ten, že IKT jsou již nyní v zemích Evropské unie a EFTA/EEA součástí vzdělávacích systémů. V některých zemích se staly integrální součástí jejich vzdělávacího systému. V případě kandidátských zemí má situace v mnohém směru kontrastnější podobu. Na rozdíl od jejich minulých pokusů, které


27

měly daleko k úspěšnému zakončení, vykazují současné aktivity těchto zemí mnohem lepší výsledky. Tuto situaci vysvětluje několik skutečností: hodnoty, jež jsou nyní uznávány ve společnosti, výraznější pronikání IKT do denní praxe, účinnější koordinace mezi zajišťováním potřebného vybavení, odbornou přípravou, službami a informačními zdroji pro vzdělávání i pozitivní vliv soukromých investic na tomto trhu. Je však žádoucí, aby docházelo k dalšímu kvantitativnímu a především kvalitativnímu pokroku. Je nezbytné navrhnout a doladit mechanismy, kterými je možné měřit a hodnotit probíhající změny. Trvalou snahou všech, jak na evropské úrovni, tak na úrovni jednotlivých států, by mělo být dosažení srovnatelnost dat. Druhý závěr, který lze učinit, je poznatek o prvořadé důležitosti komunikativního aspektu začleňování IKT do vzdělávacích systémů. Zvyšující se rozsah vybavení a prostředků, které jsou k dispozici, stále více obrací pozornost k otázkám týkajícím se účinného systému sítí, k řadě iniciativ určených ku prospěchu učitelů, jakými jsou např. osobní e-mailové adresy, školení v používání Internetu a dalších elektronických způsobů komunikace, možnosti pro diskusi nebo sdílení praktických zkušeností mezi vrstevníky a snazší přístup k databázi. Ve srovnání s tím je projektů, které se přednostně zabývají pedagogickými problémy metodiky nebo obsahu vzdělávání, mnohem méně. V zájmu toho, aby byla posílena specifická úloha IKT jako zdroje učení, je nutné projekty tohoto druhu podporovat. To je podmínkou pro využívání specifických předností IKT zdůrazňované těmi, kdo jsou zapojeni do aktivit týkajících se školských systémů. Jde jim například o to, aby potenciál IKT rozvíjel samostatnější a pružnější procesy, podporoval aktivnější a zodpovědnější přístupy k učení, větší spolupráci mezi vrstevníky apod. V tomto kontextu má zásadní význam celkové pojetí vzdělávání. To by mělo být předmětem mnohem intenzivnějšího posuzování a diskuse v rámci debaty zabývající se základními dovednostmi, které dnešní společnost vyžaduje. Nejde pouze zařadit schopnost dobře rozumět IKT a účinně ji používat v praxi mezi základní kompetence. Jde o to, jak využít jejich specifický potenciál pro osvojení dalších znalostí a dovedností, které jsou pokládány za podstatné (jako je např. iniciativnost, schopnost řešit problémy, týmová práce a další). Bez ohledu na to, zda jde o vhodnou integraci IKT do vzdělávacích systémů, o zlepšování nástrojů pro měření kvality (jako jsou indikátory a standardy) nebo o rozvíjení debaty vztahu IKT k základním znalostem a cílům vzdělávání, která nyní získává zvláštní význam, je evropská spolupráce v této sféře stále potřebnější a vzbuzuje i rostoucí naděje.


28

III. POPIS NÁRODNÍCH SYSTÉMŮ Evropská unie Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Spojené království

30 39 43 47 51 56 62 69 75 79 84 89 92 97 101

ESVO/EHP Island Lichtenštejnsko Norsko

113 116 119

Země přidružené Bulharsko Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Rumunsko Slovinsko Slovensko

123 125 128 131 134 137 141 145 149 152 156 159


29

BELGIE Francouzské společenství 1. Cíle a strategie Dva obecné cíle • Začlenění IKT do povinného vzdělávání se považuje za nástroj politiky oživení ekonomiky, a proto se příprava mladých lidí na používání těchto nových technologií pokládá za prioritu. • Tento cíl je spojován s rozhodnutím rozvíjet a uplatňovat politiku rovných příležitostí zajišťující všem žákům možnost přístupu k IKT. Obecná strategie Dává se přednost začlenění IKT do různých předmětů výuky před zaváděním speciálních kursů. 2. Rozdělení odpovědnosti Úzká spolupráce mezi valonským a bruselským regionem Od února 1998, kdy byla podepsána dohoda o spolupráci, valonský a bruselský region společně usilovaly o to, aby školy Francouzského společenství byly vybaveny multimediálními prostředky. Dohlížecí výbor ustanovený v součinnosti se společenstvími dbá o to, aby byl tento program úspěšně dokončen. Každý region poskytuje počítačové a telekomunikační vybavení a po tři roky zajišťuje jeho údržbu (přebírá také odpovědnost za pojištění proti krádeži, poškození nebo zhoršení stavu). Francouzské společenství dohlíží na uspokojivé včleňování IKT do vzdělávání (příprava učitelů, jmenování kontaktních osob1 atd.). Nezávislé řízení projektů na vybavení počítačovou technikou • ve valonském regionu je vybavování zajišťováno Ministerstvem pro technickou vybavenost a dopravu (Ministère de l’équipement et des transports - MET). • v bruselském regionu vláda pověřila realizací tohoto programu Informatické středisko bruselského regionu (Centre informatique la région bruxelloise - CIRB). • koordinaci a monitorování projektů Projekt „kybernetové“ školy (Projet cyber-écoles)2 a Plán multimédií (Plan multimédia)3 provádí ve Francouzském společenství oddělení pro „kybernetové“ školy (AGERS – Service général des affaires générales, de la recherche scientifique et du pilotage interréseaux - Služba pro obecné záležitosti, výzkum a sledování sítí). 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru

1

Na základě plánu vybavit v bruselském regionu školy prostředky IKT, který byl sjednán mezi ministerským předsedou regionu a ministerskou předsedkyní Francouzského společenství v září 1998, byl každé škole přidělen dodavatel odpovídající za kvalitu a údržbu vybavení každé školy. 2 pro valonský region 3 pro bruselský region [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

30

Partnerství tohoto typu ve skutečnosti neexistuje. Za zmínku však stojí partnerství (v rámci veřejného sektoru) s firmou Belgacom4, na jehož základě školy získávají zvýhodněné sazby pro přístup k Internetu systémem I-line (viz níže). 4. Hlavní uskutečňované projekty ve Francouzském společenství a) Primární a sekundární školství Francouzské společenství realizuje projekt vybavení všech primárních a sekundárních škol (které řídí nebo financuje) multimediálními prostředky od roku 1998. a1) Projekt multimediálního zařízení Cíl: Vybavit tímto zařízením všechny školy, které o to požádají. Partneři: Francouzské společenství ve spolupráci s valonským a bruselským regionem. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: 1998-2001. Dílčí výsledky: V průběhu školních let 1998/99 a 1999/2000 získaly ve Valonsku příslušné vybavení všechny primární a sekundární školy, které o to požádaly. V roce 1999 získaly toto vybavení i sekundární školy v bruselském regionu. Vybavování primárních škol v tomto regionu bylo zahájeno v roce 1999 a má být dokončeno v roce 2001. a2) Připojení k Internetu Cíle: I když všechny sekundární školy jsou od září 1997 bezplatně připojeny k Internetu prostřednictvím Střediska pro zpracování informací (CTI – Centre de traitement de l’information)5 a jeho sítě intranet, ke skutečně zásadnímu zlepšení přístupu k Internetu došlo na základě dohody uzavřené mezi Francouzským společenstvím a Belgacomem v srpnu 1998. Ta předpokládá, že bude 1665 škol vybaveno systémem I-line na dobu dvou let s ročním poplatkem (bez daně) 495 EUR (20 000 belgických franků) včetně instalace linky, licenčních poplatků a ceny za spojení, které není časově omezeno. Partneři: Francouzské společenství a Belgacom. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: Od roku 1998. Dílčí výsledky: Po úpravě dohody v dubnu 2000 došlo ke snížení ceny za systém l-line pro školy (na 245 EUR namísto 495 EUR) a k nárůstu počtu linek (přes 560), které budou školám k dispozici. Prostředky na rozvoj a realizaci: Do dubna 2000 odhadoval Belgacom roční částku skutečných výdajů na 3 966 EUR (160 000 belgických franků). Belgická vláda přispívala částkou 1 859 EUR (75 000 belgických franků), Belgacom částkou 1 611 EUR (65 000 belgických franků), takže každá škola musela zaplatit pouze 495 EUR (20 000 belgických franků). a3) Další vzdělávání učitelů Cíle: Další vzdělávání učitelů v IKT financované plně nebo částečně Francouzským společenstvím (včetně školení v ovládání počítače a jeho příslušenství, aplikací pro účely výuky a osvojení si znalostí o IKT s kritickým nadhledem) organizují ty úřady, které jsou odpovědné za danou školu. Za kursy odpovídají dvě hlavní organizace, nezisková asociace

4

Belgacom je hlavním dodavatelem globálního telekomunikačního zařízení na belgickém trhu. Je to veřejná společnost s ručením omezeným. 5 Od roku 2001 CTI není nadále poskytovatelem služeb zprostředkovávajících přístup k Internetu. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

31

pro podporu dalšího vzdělávání v rámci necírkevního školství6 a Středisko pro výuku počítačové vědy v sekundárním školství (CeFIS – Centre pour la formation à l’informatique dans le secondaire)7. Kromě toho může každý zástupce veřejného sektoru vzdělávání (obec, provincie nebo městská část) nabízet učitelům další kursy. Cílové skupiny: Učitelé primárních a sekundárních škol. Dílčí výsledky: V roce 1999 organizovala školská správa Francouzského společenství školení o využívání Internetu ve výuce v délce 70 dní a v ceně 19 000 EUR. Prostředky na rozvoj a realizaci: Ministr pro základní školství vyčlenil z rozpočtu 168 567 EUR (6,8 mil. belgických franků) na rozvoj systému základní přípravy na používání nových technologií. V sekundárním školství Francouzské společenství věnovalo na další vzdělávání učitelů ročně 3,96 mil. EUR (160 mil. belgických franků). b) Terciární úroveň Výnos z 12. prosince 2000 o počáteční přípravě učitelů primárních a sekundárních škol Cíl: Začlenit nový obsah do přípravy zahrnující osvojení znalostí IKT a médií a jejich využití. Patnáctihodinový modul bude věnován této problematice v prvním roce, ve druhém a ve třetím roce bude počet hodin zvýšen na 30. Budoucí učitelé budou mít k dispozici pracovníky různých učitelských kateder jako své školitele pro technické a pedagogické otázky. Partneři: Pedagogické katedry na vysokých školách neuniverzitního typu tzv. hautes écoles a primární a sekundární školy, které musí hledat co nejširší zázemí partnerů. Cílové skupiny: Budoucí učitelé primárních a nižších sekundárních škol. Období: Výnos platí od září 2001. c) Mediální nebo multimediálni vzdělávání sloužící k osvojení IKT Cíle: V roce 1995 Francouzské společenství (ve spolupráci s Radou pro vzdělávání v médiích a třemi oficiálně uznávanými informačními středisky) zavedlo systém školení v IKT pro učitele primárních a sekundárních škol. Rada má za úkol stanovit priority v této oblasti, vypracovat systém začlenění médií do vzdělávacího programu, učinit z něho součást počáteční a další přípravy učitelů a iniciovat navázání potřebných partnerských smluv. Hlavním úkolem zmíněných tří informačních středisek je navrhnout a podporovat iniciativy pro počáteční a další vzdělávání učitelů. Těmito středisky jsou Středisko pro samostatné vzdělávání a další vzdělávání pedagogů, které je pod správou Francouzského společenství (Centre d’autoformation et de formation continue de l’enseignement de la Communauté française - CAF), Audiovizuální středisko v Lutychu pro školství pod správou provincií a městských úřadů (Centre audiovisuel de la ville de Liège pour l’enseignement officiel subventionné) a nezisková asociace Média animation pour l’enseignement libre subventionné pro soukromé školství se státní dotací. Partneři: Francouzské společenství, Rada pro vzdělávání pomocí médií (Conseil de l’éducation aux médias – CEM) a informační střediska pro vzdělávání pomocí médií. Cílové skupiny: Učitelé primárních a sekundárních škol. Dílčí výsledky: Kromě různých aktivit zaměřených na šíření vědomostí o tomto druhu činností uspořádala CEM několik seminářů a studijních setkání k tématu multimédií s aplikací na vzdělávání, vypracovala také doporučení k počátečnímu a dalšímu vzdělávání, přezkoušela 6

Tato organizace se zabývá řízením dalšího vzdělávání učitelů a pomocného personálu. Toto středisko poskytovalo od roku 1981 služby učitelům a celé vzdělávací komunitě s cílem zajistit přípravu a informace potřebné k osvojení klíčových dovedností, které lze využít při práci se softwarem, a pochopení základních principů počítačové vědy.

7


32

školitele a operátory působící v počátečním a dalším vzdělávání, vydala brožury s informacemi pro učitele atd. Prostředky na rozvoj a realizaci: Rozpočet na rok ke krytí nákladů na navržené akce (pro rok 2000) činí 312 345 EUR (12,6 mil. belgických franků). Německy hovořící společenství 1. Cíle a strategie Německy hovořící společenství uskutečňuje od roku 1998 cílenou politiku rozvoje IKT. Dva hlavní cíle Tato politika je zaměřena ke dvěma hlavním cílům: • zajistit pokrok v rozvíjení IKT ve školách; • podnítit iniciativy směřující k dalšímu vzdělávání a k plné mobilizaci veškeré energie občanské společnosti. 2. Rozdělení odpovědnosti V zájmu racionalizace svých lidských a technických zdrojů s cílem uskutečnit inovace v IKT se Německy mluvící společenství zaměřuje na společné projekty využívající specializované pracovní skupiny vytvořené s ohledem na dané potřeby na různých úrovních řízení. Jednou z nich je pracovní skupina správců sítí, která se skládá ze zástupců různých ministerstev a zástupců Úřadu společenství pro počítačové technologie. Jiným příkladem je neformální komise, která má za úkol dohlížet na činnost spadající pod projekt Learnbox (viz níže). Do diskusí a přípravy návrhů týkajících se IKT se stále více zapojuje školská inspekce, která pravděpodobně převezme úlohu pracovních skupin (v té fázi, kdy problém vybavování škol IKT bude nahrazen otázkou jejich účinného využití pro vzdělávací účely). 3.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Vytvoření tohoto partnerství není snadné, neboť trh v Německy mluvícím společenství není pro výrobce multimediálního zboží příliš atraktivní. Je nutné se zmínit o iniciativě nazvané Explorian 8, která může vyústit ve vytvoření programu v němčině (který je již k dispozici na německy mluvícím trhu v Německu, Rakousku a Švýcarsku), pokud dopadnou úspěšně jednání, která se vedou s autory projektů vzniklých ve francouzštině. 4.

Hlavní uskutečňované projekty v Německy mluvícím společenství

a) Připojení sekundárních škol v Německy mluvícím společenství k Internetu Cíle: Dohoda mezi německy mluvícím společenstvím a Belgacomem z roku 1998 předpokládala připojení co největšího počtu sekundárních škol na Internet pomocí I-line (nyní jsou již připojeny všechny školy společenství). Partneři: Německy mluvící společenství a Belgacom. 8

Ten doposud představoval neformální kontakty mezi veřejným a soukromým sektorem a společností Belgacom za účelem rozvoje již existujícího OneLine propojení mezi všemi německy hovořícími zeměmi. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

33

Cílové skupiny: Sekundární školy. Období: Od roku 1998. b) Iniciativa CyberMédia Cíle: Vybavit ty školy, které o to požádají, multimediálními prostředky. Partneři: Valonské a německy mluvící regiony. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: Od roku 1999. Dílčí výsledky: V roce 2000 bylo počítačovou a multimediální technikou vybaveno 13 vyšších sekundárních škol; primární školy dostaly 300 počítačů. c) Pravidelná účast na Netd@ys a otevření jednotky Learnbox Cíle: Zapojení Německy mluvícího společenství do Netd@ys9, které má zvýšit povědomí veřejnosti o technologických změnách vyvolávaných IKT. V průběhu presentace Netd@ys v roce 2000 předvedli dva učitelé, kteří se podíleli na začleňování IKT do primárních a sekundárních škol, internetové webové stránky s interaktivním vzdělávacím obsahem tzv. Learnbox, které kromě jiného obsahují databáze umožňující výměnu praktických informací mezi všemi školami v rámci společenství. Vlámské společenství 1. Cíle a strategie Obecné cíle • Získávání a rozvoj znalostí týkajících se IKT by se mělo stát součástí procesu celoživotního učení. • Školy by si měly vzájemně pomáhat, tak aby se vytvoření systému celoživotního učení se stalo skutečností a příležitostí otevřenou pro každého. Specifické cíle • Vlámská vláda vyzývá školy, aby začlenily IKT do svých vzdělávacích osnov, a zdůrazňuje nutnost spojovat školení o IKT s předměty výuky na škole. • Vlámská vláda současně přikládá prioritu počátečnímu a dalšímu vzdělávání učitelů a chápe potřeby škol, pokud jde o vybudování počítačové infrastruktury. Pět hlavních strategií • Vybavování škol počítačovým hardware a software; • seznamování se změnami v oblasti počítačové vědy; • školení učitelů v IKT; • podpora projektů mezinárodní spolupráce v této oblasti; • důraz na hodnocení a výzkum v oblasti IKT. 2. Rozdělení odpovědnosti Na vládní úrovni: Využívání IKT pro vzdělávací účely je definováno jako cíle vzdělávání (sledování kvality učení, postojů a dovedností, vzdělávacího programu atd.), kterých má 9

O iniciativě Net@ys je stručně pojednáno v části 2, kapitola I. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

34

dosaženo u většiny žáků v závislosti na jejich věku a/nebo na předmětech výuky. Tyto cíle vymezuje vědecká služba Ministerstva školství a schvaluje je parlament Vlámského společenství. Školská inspekce sleduje, zda jsou tyto cíle naplňovány. Kromě těchto úkolů vláda aktivně podporuje základní vybavování škol multimediálními prostředky (softwarové programy, poradenské služby apod.). Na úrovni různých druhů škol: Školy pod správou Vlámské komunity, církevní školy atd. odpovídají za zavádění vzdělávacího software, za poradenskou a podpůrnou službu a za kursy. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Kromě komise, kterou ustavilo ministerstvo financí pro podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru, existují tři hlavní typy partnerství: a) Program PC/KD Tento program je podporován asi 30 společnostmi, které vyrábějí hardware nebo software, a prodejci (např. Apple Benelux, Barcard cvba, Belgacom, Brutélé, Bull-Packard-Bell, Compaq Computer NV, Siemens Computers, Philips atd.). Prostřednictvím svých obchodních sítí nabízejí slevy školám, které se v rámci tohoto programu vybavují zařízením. b) Připojení I-line V návaznosti na federální zákon Belgacom nabídl, že připojí školy k Internetu za snížený poplatek pomocí systému I-line. c) Iniciativa „Počítač ve třídě“ Spolupráce mezi Ministerstvem školství a Vlámskou ekonomickou unií, která poskytuje školám prostředky na vybavení počítači za snížené ceny prostřednictvím služeb ECO PC.10 4. Hlavní uskutečňované projekty ve Vlámským společenstvím a) Iniciativy zabývající se infrastrukturou a1) Program PC/KD Cíle: Tento program zahájený v roce 1998 poskytuje fondy na vybavení školních tříd multimediálními prostředky (hardware, software, modemy atd.). Konečným cílem je, aby v roce 2002 všechny školy ve společenství měly jeden počítač na 10 žáků (ve věkové skupině 10 -18 let). Partneři: Vlámské společenství a několik soukromých partnerů působících v sektoru počítačového vybavení. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: 1998-2002. Dílčí výsledky: V srpnu 1998 získaly na tyto aktivity finanční prostředky všechny primární školy ve Vlámském společenství. Sekundární školy je dostávají od roku 1999. Prostředky na rozvoj a realizaci: Předpokládané náklady na závěrečnou fázi iniciativy činí 64,5 mil. EUR. 10

Soukromá firma ECO PC services se specializuje na vybavení vzdělávacích institucí a nevládních organizací počítačovou technikou. Získává tato zařízení od velkých firem, které se chtějí zbavit použité techniky a nabízejí vybavení za nízkou cenu výše uvedeným institucím a nevládním organizacím. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

35

a2) Připojení I-line Cíle: Tak jako ostatních společenstvích, existuje smlouva mezi Belgacomem a Vlámským společenstvím o zajištění internetového připojení pro školy za specifických podmínek. Školám se nabízí napojení I-line po celých 24 hodin za poplatek 248 EUR ročně (včetně instalace, registračního a komunikačního poplatku). Partneři: Vlámské společenství a Belgacom. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: 1998-2000. 29. března 2000 federální Ministerstvo telekomunikací prodloužilo tuto iniciativu a doporučilo uskutečnit přechod z technologie ISDN na technologii ADSL. a3) Iniciativa Telenet Pandora Cíle: Telenet, který je operátorem zajištujícím přístup k Internetu, vyhlásil pro školy projekt Pandora. Roční poplatek je 496 EUR (bez daně) a pokrývá především instalaci, komunikační náklady, podpůrný servis, přístup k Internetu mezi šestou a osmnáctou hodinou atd. Partneři: Vlámské společenství a Telenet. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. a4) Iniciativy k podpoře videokonferencí Cíle: Ministerstvo školství nabízí finanční podporu11 školám na zařízení umožňující videokonference a na potřebné školení. Partneři: Vlámské společenství a kulturní středisko Landcommanderij Alden Biesen. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. b) Iniciativy na seznámení žáků s IKT b1) Vzdělávací software pro speciální školství Cíle: Projekt byl zahájen v pilotních školách s cílem využít vzdělávací software ve výuce dětí se zdravotním postižením nebo s problémy při učení. Partneři: Vlámské společenství a univerzity v Lovani a Gentu. Cílové skupiny: Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Dílčí výsledky: S výsledky tohoto projektu byly seznámeny všechny školy, na jeho základě byl připraven projekt Terra Nova12. b2) Evropská síť inovačních škol (ENIS) Cíle: Tato síť zprostředkovává spojení mezi školami, které jsou známé svými dobrými zkušenosti s využíváním IKT. Partneři: Vlámské společenství a síť European Schoolnet. Cílové skupiny: Všechny typy institucí (povinného, odborného, vysokého a celoživotního vzdělávání, instituce připravující učitele atd.). Většina projektů ENIS (virtuální škola, Enis, eSchola a MyEurope) je určena učitelům škol, v nichž žáci plní povinnost školní docházky). Dílčí výsledky: V roce 2000 se projektu zúčastnilo 17 škol. b3) Program matrix Cíle: Na základě dohod Gent IV s Nizozemskem připravilo Vlámské společenství program matrix, v jehož rámci byl vyvinut vzdělávací databázový software pro primární školy. Program se skládá z CD-ROM obsahujícího vzdělávací program výuky vlámštiny připravený 11

Ministerstvo školství vyčleňuje každý rok pro tuto iniciativu zvláštní prostředky z rozpočtu. Terra Nova je projekt pro žáky a učitele v pátém a šestém ročníku primární školy a pro první ročník sekundární školy, který podporuje používání IKT ve výuce. Další podrobnosti viz webovou stránku: http:// www.terranova.kuleuven.be. 12


36

učiteli, pedagogickými odborníky a specialisty. Tento software je pro primární školy k dispozici zdarma. Partneři: Vlámské společenství a Nizozemsko. Cílové skupiny: Primární školy. Dílčí výsledky: Od roku 1999 je obdobný software (který je k dosažení i on line) k dispozici sekundárním školám, i když pouze pro vzdělávací témata obecné povahy na úrovni nižšího sekundárního vzdělání (http://www.ond.vlaanderen.be/secundair_scholen/edusoft). c) Iniciativy týkající se přípravy učitelů c1) Další vzdělávání učitelů Cíl: Prostřednictvím výměny zkušeností uskutečňované pomocí počítačových sítí seznámit učitele s novými technologiemi. Cílové skupiny: Učitelé primárních a sekundárních škol. Prostředky na rozvoj a realizaci: Ministerstvo školství vyčlenilo 3,09 mil. EUR (125 milionů belgických franků) na rozvoj sítí v regionech s cílem podpořit mezinárodní spolupráci v přípravě a technické pomoci. c2) Počáteční vzdělávání učitelů Cíle: K tomu, aby byla zabezpečena příprava budoucích učitelů na jejich nové úlohy v informační společnosti, byla na internetových stránkách vysokých škol zahájena diskuse o inovacích. Ministerstvo školství současně finančně podporuje inovační projekty ve vysokém školství. Projekty se týkají zvláště následujících témat: příprava didaktických materiálů a testů, školení instruktorů v nových vzdělávacích technologiích, výstavba pružných a efektivních infrastruktur ve školství, vývoj nových vzdělávacích metod a technik a vytvoření databáze pro vývoj vzdělávacích materiálů. Cílové skupiny: Učitelé primárních a sekundárních škol. d) Iniciativy k podpoře projektů mezinárodní spolupráce d1) Iniciativy OECD13 Cíle: Seminář o IKT (červen 1998) s účastí expertů z 25 členských států OECD a zástupců Evropské komise přijal rozhodnutí zaměřit se především na tyto oblasti: kritéria kvality pro vzdělávací software a multimédia; změny na trhu vzdělávacího software a možnosti partnerství v této sféře a výzkum a hodnocení vlivu IKT na školství. Partneři: 25 členských států OECD. Období: 1998-2001. Dílčí výsledky: Pracovní skupiny podávají zprávy orgánům OECD-CERI (Centre de recherche pour l’enseignement et l’innovation – Středisko pro výzkum vzdělání a inovace) o pokroku učiněném v každé z výše uvedených oblastí činnosti. d2) Síť European Schoolnet Cíle: Síť European Schoolnet vznikla z popudu neformální konference ministrů školství konané v Amsterdamu ve dnech 2.-3. března 1997 a na základě návrhu švédské ministryně vytvořit v rámci akčního plánu Komise Learning in the Information Society síť evropských škol. Síť umožňuje školám ve státech Evropské unie spolu komunikovat, testovat vzdělávací materiály a služby, zapojovat se do multilaterálních projektů atd. Díky této síti bylo možné vytvořit i seznam potřeb jednotlivých škol v oblasti IKT. 13

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

37

Partneři: Evropská komise, ministři školství států EU, školy v těchto státech. Cílové skupiny: Školy ve státech EU. Dílčí výsledky: Síť ukazuje, že školy naléhavě potřebují jasně definované standardy vzdělávacího software, konfigurace, sítě atd.


38

DÁNSKO 1. Cíle a strategie Obecné cíle • vybavit všechny školy spolehlivým a levným spojením; • poskytnout školám přístup k Internetu; • zajistit dostatečný počet počítačů, aby bylo možné začlenit IKT do výuky; • vypracovat výukové materiály s obsahem výrazně zaměřeným na IKT; • učinit IKT součástí počátečního studia budoucích učitelů a udělovat učitelům „řidičský průkaz IKT“ jako formální osvědčení jejich znalostí; • přizpůsobit studijní programy změnám vyvolaným IKT; • vyvinout vzdělávací kursy on-line k podpoře celoživotního vzdělávání; • zlepšit koordinaci mezi výzkumem v oblasti IKT a školstvím. Strategie Strategie k dosažení těchto cílů jsou obsaženy v akčním plánu IKT ve vzdělávacím systému vyhlášeném v roce 1998 (na léta 1998-2003) dánským Ministerstvem školství. Akční plán se zaměřuje na pět oblastí: • žáci/studenti a IKT; • učitelé a IKT; • vyučovací předměty a IKT; • rovný a pružný přístup k celoživotnímu učení; • koordinace mezi výzkumem v oblasti IKT a školstvím. 2. Rozdělení odpovědnosti U škol typu Folkeskole (primární a nižší sekundární školy): místní úřady jsou odpovědné za vybavení těchto škol i za získávání a odměňování jejich učitelů. Ministerstvo školství ve vztahu k těmto školám dává jen velmi obecná doporučení týkající se přípravy obsahu vzdělávacích programů. U škol typu Gymnasium (vyšší sekundární školy): jsou ve správě krajů, které odpovídají za jejich financování. Na rozdíl od primárních škol a nižších sekundárních škol Ministerstvo školství dohlíží na jejich pedagogické působení. Instituce odborného vzdělávání: tyto instituce jsou nezávislé, financovány jsou však státem. Každá má svou radu, která se skládá ze zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců místního průmyslu a obchodu. Ti odpovídají za rozdělení dotace, kterou stát těmto školám uděluje podle počtu přijímaných studentů. Od roku 1997 do roku 2000 tyto instituce dostaly 10,07 mil. EUR (75 milionů dánských korun) na počítačové vybavení a dosáhly v tomto ohledu vysoké úrovně již v roce 2001. Vysoké školy: jejich postavení, pokud jde o řízení a správu, je obdobné jako u institucí odborného vzdělávání, s tím rozdílem, že jejich rady mají méně zástupců místního průmyslu a obchodu. Jejich počítačové vybavení, i když není na takové úrovni jako u odborných škol, nyní prochází významnými vývojovými změnami. Velká většina ubytovacích zařízení pro


39

studenty má vlastní zavedené sítě a nabízí studentům neomezený přístup k Internetu za velmi nízký měsíční poplatek. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem neexistuje. Soukromé společnosti mohou samozřejmě uzavírat dohody se vzdělávacími institucemi, ale finance jsou pod kontrolou jednoho nebo více orgánů veřejné správy. Pouze v případě iniciativy Learning Lab Denmark (viz níže), která má omezený manévrovací prostor pro nakládání s financemi, může být s jistou rezervou řečeno, že jde o typ partnerství veřejného a soukromého sektoru. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Projekty obecného charakteru (obsažené v akčním plánu IKT) a1) Připojení škol Cíle: Tato iniciativa se týká dvou aspektů. V prvním případě Ministerstvo školství rozšířilo počínaje rokem 1994 síť se zaměřením na vzdělávací sektor zvanou Sektornet, která v roce 2001 pokryla všechny vzdělávací instituce. Přesto však 25 % Folkeskolen nevyužilo této možnosti, ale jsou na ostatní instituce napojeny prostřednictvím projektu IT, média a Folkeskole (s instalací operačních systémů zdarma po dobu dvou let, ale s povinností hradit náklady na spojení). V druhém případě vláda zavázala soukromé školy hradit si náklady spojené se zřízením intranetu v souladu se směrnicemi, které určují podmínky přidělování státních dotací na připojování škol k Internetu. Tato iniciativa byla úspěšná, přístup k Internetu získalo 80 až 100 % těchto škol. Cílové skupiny: Školy (všech stupňů). Období: 2000-2003. Prostředky na rozvoj a realizaci: celkem okolo 80,59 mil. EUR (600 milionů dánských korun). a2) Vybavení škol počítačovým zařízením Cíle: I když stát poskytl dotace školám veřejného sektoru na vybavení počítačovou technikou, odpovídají za nákup tohoto zařízení místní úřady (v případě Folkeskolen) a kraje (v případě Gymnasiet). Dílčí výsledky: V roce 1999 připadl v Folkeskolen jeden počítač průměrně na 10,3 žáka, na Gymnasiet jeden počítač na 6,6 žáka a na sekundárních odborných školách jeden počítač na 2,6 žáka. a3) Začlenění IKT do počáteční přípravy učitelů Cíle: Zákon o přípravě učitelů pro Folkeskolen z roku 1998 stanovuje, aby se počítačová věda stala součástí všech předmětů. Budoucí učitelé připravovaní podle tohoto zákona budou končit své studium v roce 2002 a v dalších letech. Příprava těch, kteří chtějí mít aprobaci pro Gymnasiet a odborné školy, předpokládá úspěšné zakončení studijního oboru v magisterském studiu a složení postuniverzitních zkoušek Candidatus. U učitelů vysokých škol se nevyžaduje kompetence ovládat počítač, i když některé univerzity stanovily požadavek znalostí informatiky jako součást učitelské kvalifikace. Dílčí výsledky: Hodnocení tohoto projektu není pro jeho krátkost zatím možné. Prostředky na rozvoj a realizaci: Výsledkem této iniciativy je, že v roce 2001 získalo 33 % učitelů Folkeskolen „řidičský průkaz IKT“ a že se začalo udělovat specializovaného osvědčení u vybraných předmětů, které mohou od roku 2001 obdržet učitelé Gymnasiet.


40

a4) Přizpůsobování předmětů výuky IKT Cíle: Přesto, že Ministerstvo školství věnuje této problematice pozornost od roku 1997, výsledky nejsou uspokojivé. Ministerstvo však očekává podstatný přínos ke zpracování této problematiky od nedávno zřízené Dánské univerzity pedagogických věd. a5) Rozvoj vzdělávacích programů on-line Cíle: Od roku 1990 bylo vzdělávání distančním způsobem formálně definováno jako metoda výuky a ne jako organizační forma. I když ministerstvo nesleduje systematicky vzdělávací kursy po Internetu, uznává, že dochází ke sbližování výuky uskutečňující se ve třídě a výuky uskutečňující se distanční formou. To přispělo k rozhodnutí vyvinout virtuální univerzitu (viz níže), zejména proto, aby se rozšířily příležitosti k vysokoškolskému vzdělávání, které by bylo k dispozici na Internetu. Cílové skupiny: Všichni občané. Prostředky na rozvoj a realizaci: Od roku 1996 vláda vyčlenila 2,01 mil. EUR (15 milionů dánských korun) na podporu vzdělávání prostřednictvím Internetu. Tuto službu vyvinula společnost UNI-C, veřejná instituce, která provozuje síť Sektornet (viz výše) a služby on-line. Od roku 2001 byla na dobu tří let udělena dotace 45,67 mil. EUR (340 milionů dánských korun) projektu IT, média a Folkeskole. a6) Posilování koordinace mezi výzkumem v oblasti IKT a výukou Cíle: Od roku 1998 Královská dánská škola pedagogických věd, Dánský výzkumný ústav pedagogický a Středisko pro technologie aplikované na vzdělávání spolupracovaly na poli pedagogického výzkumu. Iniciativa Learning Lab Denmark byla založena v rámci Střediska, které je samostatnou institucí v rámci Dánské univerzity pedagogických věd. Partneři: Královská dánská škola pedagogických věd, Dánský výzkumný ústav pedagogický a Středisko pro technologie aplikované na vzdělávání. b) Specifické projekty b1) Dánská virtuální univerzita Cíle: Univerzita je koordinačním orgánem pro dánské univerzity a vysokoškolské instituce. Připravuje a nabízí vysokoškolské studijní programy prostřednictvím distančních kursů po Internetu a má v dlouhodobé perspektivě dosáhnout v tomto ohledu úrovně nejlepších poskytovatelů těchto služeb. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je zajistit kvalitní služby, které umožní studentům a zájemcům činným na trhu práce postupně rozvinout své schopnosti a dovednosti. Dalším dlouhodobým cílem je to, aby se webová stránka této univerzity stala branou k nejčerstvějším a nejkvalitnějším informacím v dánském systému distančního vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím Internetu, s přístupem do dánské elektronické výzkumné knihovny a do dalších informačních zdrojů a databází. Portál by měl být funkční od září 2001. Partneři: Dánská vláda, univerzity a instituce vysokého školství. Cílové skupiny: Studenti vysokých škol, kteří chtějí v části svého studia nebo v celém studiu využít prostředků distančního vzdělávání; lidé, kteří jsou aktivní na pracovním trhu a potřebují další vzdělání a školení na vysoké úrovni; obchodní a podnikatelské kruhy veřejného a soukromého sektoru, u kterých je další vzdělávání významným aspektem sloužícím jejich strategii konkurenceschopnosti a/nebo lidských zdrojů; vysokoškolské instituce, které poskytují potřebné didaktické materiály pro virtuální učení v rámci distančního vysokoškolského vzdělávání.


41

Prostředky na rozvoj a realizaci: Virtuální univerzita byla zřízena s podporou 5,37 mil. EUR (40 milionů dánských korun) poskytnutou dánskou vládou. Byla pro ni vypracována zvláštní kritéria. Univerzita musí poskytovat pružné distanční vzdělávání prostřednictvím Internetu, široká škála nabízených kurzů musí být transparentní, zájemcům musí být k dispozici popisy jednotlivých kursů s možností srovnání s dalšími kursy, které jsou v nabídce, musí existovat podpora distanční formy vzdělávání (včetně možností mezinárodní spolupráce se zahraničními univerzitami) ku prospěchu zahraničních studentů a firem. Jednotlivé vzdělávací instituce, které jsou ve spojení s univerzitou, odpovídají za požadovanou kvalitu. b2) Projekt Learning Lab Denmark Cíle: Projekt Learning Lab Denmark, který byl zahájen 1. července 2000, je nezávislou institucí Dánské univerzity pedagogických věd. Je to především výzkumná experimentální laboratoř zabývající se procesy učení a rozvojem kompetencí ve veřejných a soukromých podnicích, ve vzdělávacích institucích a organizacích. Jejím cílem je postupně se stát otevřeným výzkumným střediskem, které ve spolupráci s řadou rozličných partnerů rozvíjí své aktivity v celé zemi. Partneři: Spolupráce se vzdělávacími institucemi, s výzkumnými pracovníky, s poradci a učiteli. Experimenty Learning Lab jsou prováděny v řadě konsorcií (institucionálně závislých na Learning Lab), která se zabývají řízením nezávislého výzkumu a pracují na základě specifických směrnic. Cílové skupiny: Firmy, instituce a vzdělávací organizace. Období: 2000-2004. Prostředky na rozvoj a realizaci: Dánská vláda přispěla částkou 8,06 mil. EUR (60 milionů dánských korun) na čtyřleté období. Očekává se přidělení dodatečných 3,22 mil. EUR (24 milionů dánských korun) na toto čtyřleté období a financování z externích zdrojů.


42

NĚMECKO 1. Cíle a strategie Obecné cíle • podporovat odpovědný, kritický a tvořivý přístup ze strany žáků a studentů; • začlenit IKT do počátečního a dalšího vzdělávání učitelů; • podporovat partnerství mezi středisky multimédií a institucemi vzdělávajícími učitele ve spolkových zemích. Strategie • Opatření týkající se vybavování IKT, obsahu a přípravy učitelů byla zavedena jak na úrovni spolkových zemí, tak na úrovni Spolku. • Nové teorie a metody výuky mají klíčový význam pro určité vzdělávací programy a směrnice a jsou podrobeny pravidelnému vyhodnocování. • Zlepšení organizace a obsahu soustředěné multidisciplinární práce týkající se pedagogického působení založeného na médiích. • Učitelé soustavně usilují o zvýšení kvalifikace získané v průběhu počáteční přípravy. • Jsou zřizovány speciální databáze a portály, které slouží k získávání informací a k propojení dříve oddělených způsobů dalšího vzdělávání (počáteční vzdělávání a další vzdělávání univerzitní úrovně). • Byla vyvinuta široká škála kursů IKT v distanční formě, kvalifikací a školení a podporuje se sebevzdělávání prostřednictvím Internetu. 2. Rozdělení odpovědnosti Odpovědnost spolkových zemí: Ministerstva školství a výzkumu spolkových zemí odpovídají za další vzdělávání učitelů (jsou státními zaměstnanci). Odpovědnost místních úřadů: Místní úřady jsou odpovědné za vybavení veřejných škol zařízeními IKT. Odpovědnost spolkové vlády: Spolkové úřady sdílejí odpovědnost spolu se spolkovými zeměmi v oblastech, které se týkají daňového zákona, práva na duševní vlastnictví v oblasti literární a umělecké činnosti, práv na užívání Internetu, distančního vzdělávání a udržování kvality služeb a vzdělávacího software. Spolková vláda rovněž udílí finanční podpory. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Vedle partnerství veřejného a soukromého sektoru s lokálním průmyslem existuje celonárodní iniciativa (iniciativa D21, „Innovation and Jobs in the Information Society of the 21st Century“ - Inovace a pracovní místa v informační společnosti 21. století, viz níže) německého průmyslu podporující využití IKT v občanské společnosti, zvláště ve vzdělávacím systému. Průmyslový sektor se podílel na vybavení 20 000 škol zařízením IKT. Mezi nejvýznamnější partnerství lze zařadit: • nejvýraznější příspěvek přišel od společnosti Deutsche Telekom, která poskytla všem školám bezplatný přístup k Internetu a 20 000 počítačů;


43

•

•

v rámci programu dalšího vzdělávání učitelů INTEL1 známého pod názvem Výuka pro budoucnost (INTEL je ochranná známka celosvětově známé špičkové společnosti zabývající se mikroelektronikou) bylo vyškoleno 120 000 učitelů ve využívání IKT jak ve třídě, tak pro účely distančního vzdělávání; sdružení2 více než 120 firem působících v sektoru informačních technologií (které bylo ustaveno z popudu Ministerstva školství a vědy a Střediska pro výzkum a informační technologie) napomáhá vybavovat školy příslušnou infrastrukturou pro počítače za zvýhodněné ceny a současně nabízí školám bezplatné konzultační služby kvalifikovanými specialisty těchto firem.

Je třeba se zmínit o vytvoření středisek pro vzdělávání v oblasti médií, která v zájmu podpory vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru nabízejí v úzké spolupráci se zahraničními vysokými školami vysoce kvalitní mezinárodní kvalifikační postgraduální programy. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Anschluss statt Ausschluss. IT in der Bildung (Akční program: Komunikace místo izolace. Informační technologie ve vzdělávání) Akční program Komunikace místo izolace. Informační technologie ve vzdělávání, který byl vyvinut na základě akčního programu ze září 1999 a opatření plynoucích z iniciativ Evropské unie eEurope a eLearning, je hlavní iniciativou spolkové vlády týkající se aplikace IKT ve vzdělávání. Tato iniciativa usiluje o rozvoj nových forem distančního vzdělávání a vzdělávacího software a hodlá navrhovat vhodná řešení pro obchodní asociace, odborné profese a další sektory závislé na velkém podílu práce. Různými spolkovými rozhodnutími byly finančně podpořeny rozličné modely distančního vzdělávání v rámci početných programů dalšího vzdělávání a přípravy. Některé z těchto iniciativ mají za cíl doplnit reorganizaci školení na pracovištích a další vzdělávání tak, aby se programy pro přípravu v učebním poměru a programy odborného vzdělávání podporované počítačovou technikou staly slučitelnými. Spolková vláda a spolkové země daly tomuto programu k dispozici 715,80 mil. EUR (1,4 miliard marek), z nichž 130,38 mil. EUR (255 milionů marek) bylo určeno pro instituce odborné přípravy, aby mohly rozšířit své počítačové vybavení. Částka 66,47 mil. EUR (130 milionů marek) je vyčleněna na rozvoj nových forem distančního vzdělávání. Skládá se z těchto hlavních součástí: a1) Iniciativa „Školy on line“ Cíle: Tato iniciativa zahájená v roce 1996 dohodou spolkové vlády a společnosti Deutsche Telekom má za cíl připojit do konce roku 2001 všechny školy bezplatně na Internet (včetně instalace a údržby)3. Partneři: Spolková vláda a Deutsche Telekom. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: 1996-2001. 1

INTEL je zapojen do projektu D21. Další podrobnosti viz na webové stránce: http://www.intel.de Další informace lze získat na http://marktplatz-fuer-schulen.de 3 Spolková vláda hodlá prodloužit tuto iniciativu na blíže neurčenou dobu i po roce 2001. 2


44

a2) Podpora rozvoje vzdělávacího software Cíle: Iniciativa vzniklá z podnětu Spolkového ministerstva školství a výzkumu usiluje o podporu rozvoje vzdělávacího software4. Partneři: Spolkové ministerstvo školství a výzkumu a Středisko pro výzkum a informační technologie. Cílové skupiny: Školy všech stupňů (včetně zařízení profesní přípravy). Období: 2000-2004. Prostředky na rozvoj a realizaci: Finanční dotace ve výši 255,64 mil. EUR (500 milionů marek) na léta 2000-2004. a3) Program modernizace institucí profesního o vzdělávání Cíle: Program modernizace institucí profesního odborného vzdělávání se zaměřuje na vybavování IKT, je organizován Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu. Partneři: Spolkový ústav pro odborné vzdělávání a různí sociální partneři. Cílové skupiny: Instituce odborného vzdělávání. Prostředky na rozvoj a realizaci: 130,38 mil. EUR (255 milionů marek). a4) Vybavení pro veřejné knihovny Cíle: Zajistit všem veřejným knihovnám přístup k Internetu, přednostně těm, které mají nedostatek finančních prostředků. Cílové skupiny: veřejné knihovny. Dílčí výsledky: V roce 2000 byla na Internet připojena polovina knihoven. b) Iniciativa D215 (Inovace a pracovní místa v informační společnosti v 21. století) přijatá 22. září 1999 b1) Aktivity podporované Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu Spolkové ministerstvo školství a výzkumu se zaměřuje především na tyto oblasti: • zavedení a vývoj webové stránky Lehrer-Online s novou prioritou nazvanou „Učitelky a žáci pracují online“ financovanou z prostředků Infoschul; • vytvoření sítě DFN-Verein pro vysoké školy a výzkumné ústavy; • podpora tří projektů vyučování pomocí Internetu, na které ministerstvo vydá 56,24 mil. EUR (110 milionů marek) na dobu pěti let: první spočívá v zavedení virtuální spolupráce mezi vysokými odbornými školami (Fachhochschulen)6, druhý se zaměřuje na rozvoj studijních programů oboru chemie s podporou multimédií, třetí se týká technických a organizačních otázek vztahu k „teleučení“(telelearning) ve střediscích celoživotního vzdělávání; • podpora různých typů průmyslových pilotních projektů zahrnujících průmyslové společnosti, instituce, učitele atd. b2) Aktivity podporované Spolkovým ministerstvem hospodářství a technologií Spolkové ministerstvo hospodářství a technologií se zabývá především těmito okruhy: • Podpora soutěže pod názvem „Vzdělávání v systému LERNET pomocí Internetu pro malé a střední podniky a pro veřejnou správu“, jejímž cílem je ocenit příklady dobré praxe týkající se infrastruktury vzdělávání na bázi Internetu v soukromém sektoru a ve veřejné 4

Další informace jsou k dispozici na: http://www.gmd.de/NMB/PT/NMB.html Další informace je na: http://www.initiatived21.de 6 Vysoké školy aplikovaných věd (ISCED 97 level 5A) 5


45

•

správě. Ministerstvo poskytuje finanční podporu deseti nejlepším projektům a pomáhá při jejich realizaci. Přijetí nových společných směrnic pro vzdělávání s Ministerstvem školství a výzkumu.

c) Společné aktivity spolkové vlády a spolkových zemí c1) Společná aktivita „Výstavba institucí vysokého školství“ Cíle: Tato iniciativa, která se zaměřuje na podporu programu zajišťování počítačové technologie, vytváření komunikačních sítí na vysokých školách a na rozvoj příležitostí přípravy v informatice, je založena na několikaleté spolupráci mezi spolkovou vládou a spolkovými zeměmi. Prostředky na rozvoj a realizaci: V roce 2000 spolková vláda a spolkové země vyčlenily v 29. plánu rozvoje univerzit částku 83,34 mil. EUR (163 milionů marek). c2) Společné aktivity pro distanční vzdělávání Cíle: Spolková vláda a spolkové země vypracovaly několik společných aktivit týkajících se distančního vzdělávání, na které poskytují 5,11 mil. EUR (10 milionů marek) ročně. Jejich společným rysem je využívání počítačových sítí a multimediálních prostředků ve výuce. Prostředky na rozvoj a realizaci: Spolková vláda a spolkové země vyčlenily částku 122,71 mil. EUR (240 milionů marek) na pomoc vysokým školám při přípravě systému širokého využívání IKT na léta 1996 až 2000. c3) Pilotní projekt SEMIK (Systematické začleňování médií a IKT do procesů výuky a učení) Cíle: Tato iniciativa je jedním z několika pilotních projektů týkajících se „nových informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím systému“, které byly zahájeny již v roce 1983 s podporou spolkových úřadů a spolkových zemí prostřednictvím Komise spolkových zemí pro stanovení cílů vzdělávání a podporu výzkumu (BLK). Projekt SEMIK zahájený v roce 1988 má za cíl postupně zavádět a využívat IKT ve všech školách. Hlavními cíli programu jsou počáteční a další vzdělávání učitelů, rozvoj škol a vzdělávacích programů a osnov a zajištění potřebné technologie. Cílové skupiny: Školy všech stupňů. Dílčí výsledky: Projekt je velmi pozorně sledován a jeho výsledky jsou dány k dispozici všem školám. d) Iniciativy spolkových zemí Viz webová stránka http://www.bildungsserver.de


46

ŘECKO 1. Cíle a strategie Řecké Ministerstvo školství a církevních záležitostí přijalo „Operační program pro informační společnost“ na léta 2000-2006, který dále rozvíjí předcházející iniciativy, jako např. projekt Odysseia na léta 1996-20001, a doplňuje jejich obecné záměry vybavit školy příslušným zařízením, připojit je na síť a rozvíjet využívání IKT ve vzdělávacím procesu. Dva obecné cíle Plán sleduje dva obecné cíle: • poskytnout občanům lepší služby a vyšší kvalitu života; • přispět k všeobecnému rozvoji ekonomiky a lidských zdrojů. Strategie • propojit všechny primární, sekundární a speciální školy i správní úřady informační infrastrukturou a poskytnout jim vhodné audiovizuální vybavení; • dokončit a modernizovat celostátní síť ve školství (EduNet) i její infrastrukturu a poskytované služby, aby všechny školy měly přístup k síti do konce roku 2001, a instalovat síť intranet ve všech školách do roku 2006; • zabezpečit učitelům a žákům rychlý přístup k Internetu a pokračovat ve zkvalitňování sítě řeckých univerzit (GUNet) a řídících středisek vysokých škol; • vybudovat a/nebo modernizovat „počítačové laboratoře“2 v terciární sféře vzdělávání; • rozšířit síť veřejných informačních středisek pro mladé lidi z různých vrstev společnosti; • posílit financování infrastruktury sloužící eLearning podle plánu, který pokryje celý školský systém. Opatření Ministerstva školství kladou velký důraz na zavádění IKT do speciálního školství. 2. Rozdělení odpovědnosti a) z hlediska povinností státní správy Pokud jde o plánování školské politiky, za oblast primárního a sekundárního školství je odpovědný Pedagogický ústav3 spolu s příslušnými odbory ministerstva. Programy zavádějí a jejich kontrolu provádějí odbory primárního a sekundárního školství ministerstva. Do tohoto úkolu jsou zapojeny čtyři další instituce a fakulty univerzit, ústavy technického vzdělávání a Ústav počítačové technologie (CTI). Jde o tyto instituce: • Odbor pro zavádění vzdělávacích projektů Ministerstva školství (DIEFES); • Organizace školské výstavby (OSK); • Národní ústav pro mládež (NEI); 1

Jako součást pracovního programu “Vzdělávání a počáteční odborná příprava” se projekt Odysseia skládá z 19 částí. Jeho cílem je začlenit IKT do každodenních aktivit více než 380 sekundárních škol. Ministerstvo školství, Pedagogický ústav a Ústav počítačové technologie odpovídají za naplnění těchto programů. 2 Učebny s počítačovým vybavením, kde probíhají aktivity pracovních skupin. 3 Konzultativní útvar Ministerstva školství s odpovědností za výzkum týkající se primárního a sekundárního školství a formulaci návrhů vzdělávací politiky. Ústav rovněž odpovídá za vývoj vzdělávacích programů a přípravu učebnic, které schvaluje na základě ročních zpráv, které mu předkládají poradci. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

47

•

Pedagogický ústav (PI).

Projekty týkající se krátkodobých investic jsou realizovány školami ve spolupráci s místními úřady. b) z hlediska „produktů“ Pokud jde o hardware, Ministerstvo školství určuje standardy, které schvaluje Pedagogický ústav. OSK, DIEFES nebo CTI organizují výběrové řízení. Pedagogický ústav zajišťuje pomůcky a materiály pro učitele, které byly vybrány na základě tohoto řízení. Vzdělávací software používaný ve školách vzniká buď na základě výběrového řízení nebo jej tvoří univerzity nebo ústavy ve spolupráci s firmami zabývajícími se vyspělou technologií. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Ministerstvo školství (oddělení pro primární a sekundární školství), společně s Pedagogickým ústavem a CTI vytvořily partnerství s Národní telekomunikační organizací (OTE), jehož účelem je podporovat rozvoj sítě s vysokou kapacitou. Ministerstvo rovněž mobilizovalo významné zdroje zahrnující 69 univerzitních fakult, 19 výzkumných ústavů a muzeí (projekt Odysseia, 1996). 4. Hlavní uskutečňované projekty Národní iniciativy se na všech stupních škol zaměřují na vybavování hardware, na rozvoj a vyhodnocování vzdělávacího software a na přípravu učitelů i ostatních školských pracovníků. Kromě toho byly přijaty speciálně zaměřené projekty pro každou úroveň vzdělávání. a) Primární školství : Program Ostrov Phaeakes Cíle: Program Ostrov Phaekes zahájený v rámci Programu vzdělávání a počáteční odborné přípravy (pod hlavičkou projektu Odysseia) měl za cíl vybavit 14 pilotních státních škol počítačovými laboratořemi, které by byly napojeny na Internet a využívaly nový vzdělávací software. Společně s programem informační společnosti (viz výše) byl tento program rozšířen a zahrnuje i možnost vytvoření databáze k uspokojení potřeb učitelů a budoucích učitelů. Sleduje tři cíle: poskytnout účastníkům základní znalosti a dovednosti práce s počítačem, umožnit začlenění počítačové vědy do vzdělávacího procesu a rozšířit znalosti o vzdělávacím software a způsobech, jak ho vyhodnocovat. Bylo vynaloženo zvláštní úsilí na to, aby i primární školy byly vybaveny prostředky hardware. Kvantitativními a kvalitativními cíli je, aby do roku 2006 připadl jeden počítač na 12 žáků, aby byly IKT začleněny do vzdělávacího procesu a aby žáci získali základní dovednosti pro práci s IKT. Partneři: CTI a příslušné katedry Athénské univerzity, Soluňské univerzity a Krétské univerzity, které převzaly odpovědnost za vlastní realizaci programu (dodávka hardware, příprava učitelů a příprava a hodnocení vzdělávacího software). Cílové skupiny: Učitelé a ostatní personál v primárním školství. Období: Od roku 1998 do konce školního roku 2000/2001. b) Sekundární školství: modernizace infrastruktury a služeb sítě pro školství v celostátním měřítku


48

Od roku 1997 oddělení sekundárního školství Ministerstva školství, Pedagogický ústav a CTI vybavily v rámci programu Odysseia (1996 – 2000) 400 sekundárních škol počítačovými učebnami. Byl připraven nový vzdělávací software pro výuku všech předmětů na nižším stupni sekundární školy a CTI přizpůsobilo mezinárodní vzdělávací software místním potřebám. Cíle: Tato iniciativa, která byla zahájena v dubnu 1999, usiluje o to, aby všechny školy měly do konce roku 2001 možnost připojení k síti a aby byly do konce roku 2006 propojeny sítí intranet. Projekt bude ukončen, až se propojí všech 51 prefektur ve státě spolu s 1 800 školami a se 117 správními jednotkami. Partneři: Ministerstvo školství, Pedagogický ústav, CTI a partneři ze soukromého sektoru. Cílové skupiny: Učitelé a administrativní pracovníci v sekundárním školství. Období : 2000 – 2006. Dílčí výsledky : Síť na konci roku 2000 spojovala již 29 prefektur, 1 229 škol, 30 odborů pro sekundární školy a 37 správních jednotek. Prostředky na rozvoj a realizaci: Tato iniciativa se projevuje ve třech hlavních směrech činností: • Vývoj nebo dodávka vzdělávacího software: Ministerstvo školství zahájilo přípravu vzdělávacího software ve spolupráci s obdobnými projekty v řečtině, nebo prostřednictvím překladu z cizích jazyků do řečtiny. Současně toto opatření vede k posílení činnosti certifikačního úřadu Pedagogického ústavu, který provádí autorizaci vzdělávacího software. • Příprava učitelů na využívání IKT: Ministerstvo školství hodlá vytvořit pružný systém školení s využitím školicích středisek, počítačových laboratoří a s udělováním vysvědčení na závěr kursu. Cílem je seznámit učitele (ve školicích střediscích, učebnách, samostatným studiem nebo distanční formou) s využitím IKT při vzdělávání. K tomuto účelu budou zřízena regionální střediska pro podporu vzdělání (Mokese) a každému učiteli, který se aktivně zapojí do programu, bude poskytnuta finanční podpora. Síť EduNet4 zajistí přístup do databáze. • Posílení úlohy distančního vzdělávání: Ministerstvo školství podpoří rozvoj nového vzdělávacího software a vytvoří mechanismy pro vzdělávání učitelů a pro koordinaci školicích činností. c) Terciární vzdělávání Hlavního cíle – vybudovat velkokapacitní síť přístupnou studentům a pedagogickému sboru na vysokých školách, soustavně doplňovat data do vnitřní sítě, poskytovat služby školicím institucím vyšší úrovně a zavést síť GU-Net5 – bylo dosaženo. Řecká výzkumná a technologická síť (GrNET), zavedená v roce 1998, se využívá v pilotních programech IKT v rámci EU, jmenovitě Tftant6 a Sequin7 a ve Spojených státech (Internet 2). Od roku 1999 bylo dáno do provozu 5 učeben distančního vzdělávání, do roku 2006 je jich plánováno ještě 12. Otevřená a distanční univerzita, která v roce 1998 nabízela pouze dva pilotní projekty, má nyní 5 000 studentů starších 23 let, kteří mají k dispozici kolem 23 kursů studia zaměřených tak, 4

Jedná se o panhelénskou vzdělávací síť zpřístupněnou Ministerstvem školství v květnu 1999 a spolufinancovanou Evropskou komisí. Jejím hlavním cílem je propojit vzdělávací a administrativní sektor. 5 Síť řeckých univerzit. 6 Podprogram v rámci Programu akademické a výzkumné sítě. 7 Akronym pro kvalitní služby nezávislých sítí. Tento projekt sdružuje osm partnerů v sedmi státech a je spolufinacován Evropskou komisí pod hlavičkou Programu technologií pro informační společnost. Sequin byl zahájen 1.listopadu 2000 s délkou trvání 15 měsíců. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

49

aby uspokojovaly jejich požadavky. Studium probíhá pod dohledem poradců, používají se při něm speciálně připravené materiály, které mají podněcovat aktivitu studentů a interaktivní přístup. Studium podporují poradenská střediska rozmístěná v šesti různých městech. Předpokládá se, že v roce 2001 se do vzdělávání zapojí na 10 000 studentů. d) Speciální školství Je třeba zmínit dva typy projektů (v celkové hodnotě 2,5 mil. EUR, z čehož polovina je věnována na zavedení IKT): • rozšířit existující databázi zaměřenou na speciální školství (např. ve střediscích pro děti vyžadující zvláštní péči); • vybavit speciální školy počítačovými laboratořemi a zřídit 10 pilotních laboratoří preprofesionální přípravy (tento projekt by měl být rozšířen). V březnu 2000 byl přijat nový zákon o speciálním školství, který převzal cíle uvedených projektů a iniciativ, a obsahuje ustanovení o nutnosti upravit výukové programy a školní knihovny pro využití IKT.


50

ŠPANĚLSKO V důsledku provedené decentralizace získalo od 1. ledna 2000 všech 17 autonomních komunit pravomoc nad školstvím. Zákon z roku 1983 o reformě univerzit představoval výrazný krok vpřed v posílení autonomie univerzit. Vzhledem k tomu, že si univerzity, mající nyní vysokou autonomii, zformulovaly svou vlastní strategii týkající se IKT, týkají se následující informace výhradně preprimárního, primárního, sekundárního a neuniverzitního terciárního vzdělávání. 1. Cíle a strategie Obecný cíl Zapojit prostřednictvím souboru obecných a speciálních programů občany (zejména učitele, žáky a jejich rodiče) do informační a komunikační společnosti. Specifický cíl Zvýšit obecné povědomí o IKT ve vzdělávání (jednak jako o podpůrném výukovém prostředku, jednak jako o významném praktickém nástroji pro úspěšnou realizaci školské politiky umožňující např. školám získat přístup ke vzdělávacím zdrojům, usnadňující jim komunikaci s veřejnými úřady apod.) Hlavní strategie Hlavní přijaté strategie pro dosažení těchto cílů jsou následující: • vybavit všechny školy zařízením a prostředky IKT; • připravit kursy a školení o Internetu; • využívat Internet k rozvoji široké škály vzdělávacích a kulturních služeb; • rozvíjet produkci vzdělávacího a kulturního obsahu on-line; • vyvinout v úzké a stále se prohlubující součinnosti s Internetem interaktivní vzdělávací televizi; • vypracovat systém sledování a průzkumu možností IKT v oblasti školství, a tak podpořit inovace a rozvoj těchto aplikací; • rozvíjet spolupráci mezi Latinskou Amerikou a Evropou v oblasti IKT používaných ve vzdělávání. 2. Rozdělení odpovědnosti Samosprávné územní celky odpovídají za poskytování hardware a software školám, za údržbu zařízení školicích středisek, za přípravu učitelů v IKT a za výrobu multimediálního didaktického materiálu. Ministerstvo školství, kultury a sportu odpovídá za hladký rozvoj a vyvážené rozdělování IKT do všech samosprávných územních celků. V souvislosti s rozšířením jejich pravomocí v oblasti vzdělávání podepsalo ministerstvo a devět územních celků dohodu o spolupráci napomáhající trvalému rozvoji všech probíhajících projektů a o podpoře nových projektů v rámci Info XXI (viz níže). Samosprávné územní celky odpovídají za výdaje a ministerstvo je pověřeno vyhlašováním programů prostřednictvím Cenro Nacional de Información y Comunicación Educativa – CNICE1 (Národního střediska pro informace a komunikace ve 1

Další podrobnosti - viz níže. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

51

vzdělávání) Tento přístup umožňuje snížit náklady a zlepšit spolupráci mezi samosprávnými územními celky. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Ministerstvo vědy a technologie nabízí subvence (v rámci Programu podpory technického výzkumu) na výrobu vzdělávacího software a rozvoj telematiky ve školství. Tato pomoc směřuje do firem, veřejnoprávních organizací a neziskových asociací. Sociální návratnost (Retornos sociales): vláda uděluje nová osvědčení telekomunikačním operátorům v závislosti na tom, zda se podílejí na financování IKT pro vzdělávací účely. Příkladem je Amena2, která hodlá do roku 2004 investovat do výše zmíněného programu 62,5 mil. EUR. 4. Hlavní uskutečňované projekty S ohledem na rozšíření pravomocí samosprávných územních celků, ke kterému došlo v poslední době, jde ve většině jimi řízených projektů o pokračování (i když v rozdílné míře) těch, které zahájilo Ministerstvo školství. Tyto iniciativy lze rozdělit do následujících tří hlavních typů: a) Projekt Estratégica del Gobierno para el desarrollo de la Sociedad de la Información INFO XXI (Vládní strategie rozvoje informační společnosti INFO XXI) Cíle: Projekt INFO XXI, který je integrální součástí této iniciativy, byl vyhlášen předsedou vlády v roce 1999. Zahrnuje řadu programů a jeho cílem je podpořit integraci všech úrovní řízení a správy a ekonomického sektoru do informační společnosti. Partneři: Všechna ministerstva jsou zastoupena v Comisión Interministerial de la Sociedad de la Información (Meziministerská komise pro otázky informační společnosti) koordinované Ministerstvem vědy a technologie. Vzdělávací programy INFO XXI mají být vypracovány v součinnosti se samosprávnými územními celky (určité podprogramy budou řízeny Ministerstvem školství, kultury a sportu). Cílové skupiny: Většina ekonomických resortů. Období: 2000-2003 s odpovídajícím rozpočtem 2,5 mld EUR, z něhož bude vyčleněna částka 0,14 mld na tři vzdělávací programy (viz níže). Dílčí výsledky: Ministerstvo školství, kultury a sportu odpovídá za koordinaci aktivit 17 samosprávných územních celků (z nichž devět již podepsalo dohodu o spolupráci). Byl započat průzkum vlivu IKT na vzdělávací systém a jeho výsledky budou k dispozici v polovině roku 2001. Prostředky na rozvoj a realizaci: Program INFO XXI je rozdělen do sedmi hlavních oblastí činnosti. Prvá z nich se týká vzdělávání a odborné přípravy a zahrnuje tři programy: • Las autopistas de la educación je zaměřen na širší aplikaci počítačové vědy do vzdělávacího procesu a na infrastrukturu telematiky. • El conocimiento en el siglo XXI se soustřeďuje na přípravu a distribuci vzdělávacích materiálů a prostředků multimediální povahy a zajištění interaktivních webových stránek Internetu za účelem podpory prvního programu. 2

Společnost působící v sektoru mobilních telefonů. Viz odstavec níže s označením Rozvoj infrastruktury ve venkovských oblastech: soukromá iniciativa obdobná programu Aldea Digital. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

52

•

Los modernos ciudadanos má za úkol vyvinout podpůrné školicí programy on-line a vzdělávací a kulturní služby na Internetu. Je koncipován pro širší využití (včetně vzdělávací služby pro rodiny, pomoc při zaškolení, integrace přistěhovalců atd.) a důraz bude kladen na prioritní témata osvětově vzdělávací povahy (jako je občanská výchova, prevence proti drogám, AIDS atd.).

b) Projekty týkající se aplikace IKT ve vzdělávání, které byly zahájeny Ministerstvem školství, kultury a sportu v rámci Programa de Nuevas Tecnologías de la Información - PNTIC (Program pro nové informační technologie) a jsou nyní v gesci CNICE V červnu 2000 ministr školství, kultury a sportu zřídil instituci CNICE, jejímž úkolem je integrovat španělský školský systém do informační společnosti. Hlavní projekty zabývající se začleněním IKT do vzdělávacího systému zpracovával od roku 1986 PNTIC, který je nyní součástí činnosti CNICE. Projekty CNICE odpovídají třem vzdělávacím programům INFO XXI zmiňovaným výše. Středisko však odpovídá i za další druhy iniciativ spojených s problematikou IKT a vzdělávání. To je možno ilustrovat na příkladu následujících 8 projektů, které byly zahájeny v rámci PNTIC v roce 1996 a jsou z celé této skupiny nejvýznamnější: b1) Program Aldea Digital Cíle: zavádění nových technologií do venkovských škol v řídce obydlených oblastech. Tento program spočívá v doplňkových aktivitách počínaje poskytováním počítačového vybavení a připojením na Internet až po speciální přípravu učitelů a pomoc při provozu a údržbě zařízení. Od prosince 2000 rozvíjejí obdobné iniciativy i autonomní školské úřady v těch oblastech, v nichž se nerealizuje program Aldea Digital. Cílové skupiny: Školy s jednou třídou až třemi třídami s 5 - 15 žáky různého věku. Dílčí výsledky: Program byl od ledna roku 2000 zaveden do více než 2 500 venkovských škol. Zúčastnilo se ho přes 7 000 učitelů a 70 000 žáků. b2) Program Redes Cíle: Vybavit školy systémem intranet s cílem zvýšit jejich technologickou kulturu a soběstačnost. Program počítá se zaváděním dodatečných iniciativ podobných těm, jako je program Aldea Digital (příprava učitelů, vybavování technikou atd.). Cílové skupiny: Pedagogická veřejnost (rodiče, žáci a učitelé). Prostředky na rozvoj a realizaci: Od roku 1996 byla v rámci programu Redes provedena modernizace technologické infrastruktury v ceně 47,5 mil. EUR. b3) Příprava vzdělávacího materiálu a vybavení Cíle: Široce zpřístupnit materiály a zařízení multimediální povahy (pro výuku a vlastní vzdělávání ve výuce různých předmětů). Cílové skupiny: Školy s přístupem na Internet. Prostředky na rozvoj a realizaci: Program PNTIC ročně vypisuje výběrové řízení na multimediální vybavení vzdělávací povahy v ceně 186 000 EUR (nejvyšší částka poskytovaná ve Španělsku na tyto účely). b4) Program Formación de Profesores a través de Internet (Příprava učitelů na užívání Internetu) Cíle: Školení učitelů v užívání IKT pro vzdělávací účely, osm základních výukových souborů (obsahujících metodologii užívání Internetu, školení v HTML, IKT, speciální kursy pro učitele matematiky a jazyků atd.).


53

Cílové skupiny: Učitelé primárních, nižších a vyšších sekundárních škol. Dílčí výsledky: Od roku 1996 do prosince 2000 ministerstvo vyškolilo více než 30 000 učitelů v používání IKT ve školách. b5) Tvorba internetového portálu o vzdělávání a o kultuře Cíle: Poskytovat každému informaci o vzdělávacím obsahu formální i neformální povahy na Internetu s cílem podněcovat snahy o individuální další vzdělávání. Cílové skupiny: Všichni občané. b6) Přístup k Internetu a elektronické poště pro učitele a školy Cíle: Rozšíření možnosti bezplatného přístupu k Internetu pro všechny školy (v návaznosti na projekt PNTIC/CNICE umožňující přístup těm učitelům, kteří o to měli zájem). Cílem je připojit v krátké době všechny školy. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Dílčí výsledky: Přesné údaje o výsledcích nelze poskytnout vzhledem k značnému stupni nezávislosti samosprávných celků v řízení tohoto projektu. b7) Program Aulas Hospitalarias Cíle: Umožnit hospitalizovaným dětem získávat vhodným způsobem vzdělávací poznatky a zabraňovat tak vzniku pocitu izolace. Cílové skupiny: Děti, které jsou dlouhodobě hospitalizovány. Dílčí výsledky: Tohoto programu se účastní 29 velkých dětských nemocnic. Jde o vybavování tříd počítači, zajištění přístupu k Internetu, pořádání videokonferencí, přídavná zařízení a speciální vzdělávací software. Učitelé se speciální přípravou navrhli svůj vlastní vzdělávací software a vytvářejí virtuální společenství na webové stránce CNICE. b8) Program Aulas Mentor Cíle: Podpořit samostatné neformální učení prostřednictvím Internetu (40 lekcí, 23 z nich se zabývá IKT), které má pomoci dospělým k dalšímu sociálnímu a profesnímu rozvoji. Lekce probíhají pod dohledem učitelů, kteří odpovídají na otázky účastníků kursu e-mailovou poštou. Cílové skupiny: Dospělí. Dílčí výsledky: Tento program, který disponuje sítí 140 tříd připojených k Internetu a více než 300 učiteli on-line, vyškolil od roku 1996 do konce roku 2000 přes 27 000 dospělých. c) Rozvoj infrastruktury ve venkovských oblastech: soukromá iniciativa obdobná programu Aldea Digital Cíle: Soukromá iniciativa společnosti Amena (specializující se na mobilní telefony), která je podobná programu Aldea Digital. Partneři: Amena a Ministerstvo školství, kultury a sportu ve spolupráci se samosprávnými celky. Cílové skupiny: Školy ve venkovských oblastech. Období: 2000-2004. Prostředky na rozvoj a realizaci: Do vybavení škol ve venkovských oblastech Španělska bude investováno 62,5 mil. EUR. Vedle tohoto specifického projektu se v oblasti IKT a jejich využívání při vzdělávání rozvíjí velké množství soukromých iniciativ (do nichž jsou zapojeny firmy, sdružení rodičů a dětí a nevládní organizace). Dosud bylo vytvořeno přes 100 webových stránek.


54

Obecně lze říci, že všechny výše zmíněné programy a iniciativy jsou v souladu se směrnicemi pro eLearning a eEurope i se závěry deklarace summitu EU ve Feiře.


55

FRANCIE 1. Cíle a strategie Dvojí obecný cíl • Naučit všechny žáky používat počítačovou techniku s kritickým nadhledem, aby se z nich stali aktivní občané, kteří si jsou vědomi sociálních a kulturních důsledků rozvoje nových technologií. • Zajistit, aby rozvoj IKT ve vzdělávání přispěl též k jeho modernizaci. K dosažení těchto cílů byl v roce 1998 přijat tříletý Akční program vlády pro vstup Francie do informační společnosti (Programme d’action gouvernemental pour l’entrée de la France dans la société de l’information – PAGSI), který byl dále doplněn dalšími prioritami pro období 2000-20011. Tato iniciativa se týká učitelů na všech stupních škol a zahrnuje i učitelské vzdělávání, vybavování škol příslušnou technikou a připojování na sítě, přípravu a distribuci příslušného vzdělávacího obsahu. Od jara roku 1998 získaly zvláštní pomoc také instituce terciárního vzdělávání, která jim umožní nabídnout všem studentům přístup k prostředkům IKT a informačním sítím. Plán PAGSI má tři specifické cíle: a) Podpořit globální vzdělávací přístup, to znamená: • vyučovat s použitím IKT; • rozvíjet takové aktivity žáků a studentů, které jsou spojené s užíváním multimédií; • podporovat výměnu informací mezi učiteli prostřednictvím informační sítě; • stanovit prioritu informací a přípravy učitelů a řídících pracovníků. b) Vyvinout decentralizovanou síť: vybudovat Educnet, což znamená: • vybavit a propojit sítí všechny školy; • dosáhnout vyváženého a dobře koordinovaného rozvoje; • rozvinout aktivní partnerství s místními úřady a průmyslem. c) Podpořit přípravu a distribuci vzdělávacího a vědeckého obsahu pro účely výuky, což představuje: • podporovat multimediální průmysl, který se orientuje na vzdělávání; • povzbuzovat individuální produkci; • napomáhat rozdělování zdrojů. 2. Rozdělení odpovědnosti Je třeba rozlišit tři úrovně rozhodování: Celostátní úroveň: ředitelství pro technologie Ministerstva vědy a výzkumu formuluje politiku technologického rozvoje a inovací a dohlíží na její provádění. Jedním z jeho hlavních úkolů je podílet se na rozvoji využívání IKT ve vzdělávacím systému (včetně škol a institucí terciárního vzdělávání). Sekce Ministerstva školství pro vzdělávací technologie a IKT je klíčovým místem koordinace plánů rozvoje vzdělávacích technologií.

1

I když PAGSI má být oficiálně ukončen v roce 2001, jeho aktivity byly prodlouženy se zřetelem na priority stanovené meziministerskou komisí pro informační společnost (CISI) a formulované předsedou vlády Lionelem Jospinem 10.července 2000. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

56

Úroveň školských úřadů územních celků (académie): Na úrovni školských úřadů v územních celcích (académie2) je řízena a koordinována podpora rozvoje IKT ve vzdělávání. Jde o koordinaci mezi různými stupni školské správy a o partnerství s místními a regionálními úřady, firmami a jinými správními útvary a asociacemi. Základním nástrojem pro plnění této role je tříletý plán školského úřadu. Jeho zavádění a realizování sledují poradci pro otázky IKT ve vzdělávání. Místní úřady: Místní úřady nemají na starosti jen financování příslušného vybavení. Jsou velmi úzce spjaty s činnostmi školy prostřednictvím svých zástupců ve správních radách škol. V terciárním sektoru vzdělávání přispívají k rozvoji těchto institucí v souladu s centrálními vládními nebo regionálními plány. Celostátní plán obsahuje postupy pro usnadnění financování projektů vybavování škol místními úřady. Proběhlo i mnoho výběrových řízení na projekty (jako například v nedávné době projekt rozvoje IKT v primárních školách, který umožnil získat příspěvek na multimediální vzdělávací programy pro téměř 5000 škol). 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru K dosažení cílů programu PAGSI bylo nutno vytvořit partnerství mezi Ministerstvem školství a soukromým sektorem. V posledních třech letech bylo uzavřeno mnoho rámcových dohod s těmito partnery: • Association Francophone des Utilisateurs de Linux et des Logiciels Libres (AFUL) o bezplatném využívání software a zřizování školních sítí. • Société Alcatel3 o experimentálním ověřování pilotních projektů, které využívají sítí o vysoké kapacitě. • Société Apple Computer France o šíření povědomí a znalostí o Internetu a intranetové technologii mezi učiteli. • Groupe Bull zejména o vytvoření pracovního prostředí příznivě ovlivňujícího rozvoj aplikací ve školách umístěných v tzv. prioritních zónách vzdělávání (ZEP - zones d’éducation prioritaires) a o návrzích školicích programů pro střediska dalšího vzdělávání učitelů. • Camif4 o výzkumu nejvhodnějších kapacit a vybavení pro vzdělávací projekty, o pomoci při zakládání informačních středisek a poskytování kvantitativních a kvalitativních dat. • Société Compaq France o pomoci při vybavování škol příslušným zařízením. • Société Digital o pomoci při školení školitelů, kteří budou provádět školení v ovládání prostředků komunikace a využívání Internetu. • Société Hewlett-Packard France o zajištění programů distančního vzdělávání a přípravy. • Société IBM, která se zejména účastní přípravy projektů ve spolupráci s akademií v Orléans-Tours. • Société Lotus Development France o podpoře projektu spolupráce na poli Internetu a intranetu. • Société Lyonnaise Communications o rozvoji způsobů, jak získat pro vzdělávací účely přístup k Internetu s využitím kabelů. • Société Microsoft France o podpoře rozvoje projektů závislých na technologiích Internetu a intranetu. 2

Académie je administrativní útvar Ministerstva školství, který je organizován do geograficky decentralizovaných jednotek, v jejichž čele stojí rektor. Francie je rozdělena na 28 akademií, které se až na několik výjimek shodují s regionálním rozdělením země. 3 Skupina Alcatel má vedoucí postavení na světovém trhu telekomunikací a v Internetu. Alcatel France zaměstnává přes 36 000 pracovníků v oboru telekomunikací, kabelů a komponentů. 4 Spotřebitelská společnost družstevního typu a třetí největší firma zásilkového prodeje ve Francii. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

57

• • • •

La Poste o podpoře rozvoje projektů závislých na technologiích Internetu a intranetu (jako je bezplatné přidělení e-mailových adres všem učitelům). France Télécom5. Cegetel6. Suez Lyonnaise des Eaux.

4. Hlavní uskutečňované projekty Za pozornost stojí čtyři druhy projektů, které byly zahájeny v rámci tříletých plánů akademií (v souladu s podílem akademií na vzdělávacím komponentu programu PAGSI): a) Vybavování počítači a připojení k Internetu Opatření prováděná od roku 1998 na celostátní úrovni napomohla ke zvýšení přídělu počítačů do škol. Jejich výsledkem bylo to, že průměrný počet žáků na jeden mikropočítač ve školách typu collèges klesl ze 17,5 v prosinci 1998 na 14,6 v březnu 2000 a ve školách typu lycées ze 7,3 na 6 žáků ve všeobecně zaměřených lycées a z 5,1 na 4,8 žáků v profesních lycées. V primárních školách se vybavení zlepšilo tak, že zatímco v roce 1998 připadl jeden mikropočítač na školu, v roce 2000 připadl jeden počítač na 30 žáků. Přístup k Internetu, který mělo v roce 1998 pouze 5 % škol, vzrostl tak, že v březnu 2000 bylo na Internet připojeno 35 % škol. V rámci svých priorit na léta 2000/2001 Meziministerský výbor pro informační společnost (Comité interministériel pour la société de l’information CISI) plánuje vybavení škol a připojení na Internet do konce školního roku 2000/2001. Vláda vyčlenila pro tyto účely 9,91 mil. EUR (65 milionů franků). b) Využití IKT ve vzdělávání Program PAGSI stanovil jako klíčové úkoly zevšeobecnění aplikací IKT ve vzdělávání a uplatnění nových přístupů využívajících elektronické sítě. Jádrem tohoto programu je princip elektronických sítí. Jejich výhodou je, že přispívají k širokému sdílení informačních zdrojů (propojováním dokumentačních a informačních středisek na celém světě), odstranění geografických a kulturních enkláv (e-mail a telekonference jsou využívány k prolomení izolace venkovských tříd, protože umožňují žákům z těchto oblastí využívat stejných nabídek, jakých využívají ti, kteří navštěvují městské školy typu collèges) a uspokojují zvláštní místní potřeby (umožňují žákům, kteří jsou výjimečně nadaní na sport nebo jsou hospitalizováni nebo mají zdravotní postižení, udržet spojení se školním prostředím). Tyto výhody jsou zdůrazněny (i když rozdílnou měrou) v zaměření tří projektů, které jsou prioritou pro školní rok 2000/2001: b1) IKT a reforma školy typu lycée Cíle: Tato iniciativa, která byla zahájena souběžně s reformou lycée (vyhlášenou na začátku školního roku 2000/2001), se soustředila na dva hlavní cíle: 5

Francouzský operátor v oblasti telekomunikací (telefonní spojení a zařízení, sítě, mobily, radiopaging, Internet, Minitel a telekonference). 6 Vedoucí soukromý telekomunikační operátor ve Francii. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

58

•

•

Jako doplněk k novým učebním programům pro žáky prvního ročníku lycea obdrželi učitelé prostřednictvím serveru Educnet učební dokumentaci pro IKT pro všechny příslušné vyučovací předměty. Pro předměty umělecké výchovy byl na Educnet zřízen zvláštní portál. Je kladen důraz na to, aby žáci sekundárních škol měli přístup k zařízením počítačové techniky a získali zběhlost v práci s ní pomocí nově zavedené formy individuální přípravy sledované školitelem (travaux personnels encadrés –TPE).

Cílové skupiny: Žáci a učitelé vyšších sekundárních škol. Prostředky na rozvoj a realizaci: Počítá se s tím, že by výše uvedená speciální dokumentace IKT doplňující nové učební plány měla být k dispozici během školního roku 2000/2001, aby bylo možno ukončit experimentální fázi před jejím obecným zavedením, k němuž má dojít od školního roku 2001/2002 a 2002/2003. V rámci programu TPE bylo vyčleněno 18,2 mil. EUR (120 milionů franků) na standardizaci počítačového vybavení v dokumentačních a informačních střediscích. b2) Informatické osvědčení a Internet Cíle: Toto osvědčení má formálně stvrzovat osvojené znalostí a dovedností, na jejichž základě žáci dokáží efektivně ovládat multimediální prostředky. Cílové skupiny: V první etapě žáci nižších sekundárních škol a pak všichni žáci od primárních škol po vyšší sekundární školy. Prostředky na rozvoj a realizaci: Od školního roku 2000/2001 je informatické osvědčení zavedeno do všech škol typu collèges, v primárních školách to bude záviset na rozhodnutí školy. Od školního roku 2002/2003 bude povinně rozšířeno na všechny školy. b3) Opatření týkající se vzdělávání dětí se zdravotním postižením Cíle: Zlepšit vzdělávání a integraci dětí se zdravotním postižením pomocí speciálních multimediálních prostředků. Cílové skupiny: Děti se zdravotním postižením (bez ohledu na stupeň a druh postižení). Období: 2001-2003 (Plán na zařazení lidí se zdravotním postižením do normálního života). Prostředky na rozvoj a realizaci: Ministerstvu školství bylo přiděleno 25,92 mil. EUR (170 milionů franků) na vybavení pro výuku, učební materiály a speciálně upravené technické podpůrné prostředky. c)

Dostupnost multimediálních prostředků

Se zřetelem na potřebu rozšířit výrobu prostředků pro výuku a udržovat vysokou kvalitu výsledků vzdělávací činnosti, byly schváleny následující čtyři programy (nejde o konečný seznam): c1) Educnet, webová stránka zabývající se IKT ve vzdělávání Cíle: Tato webová stránka, která byla zřízena v srpnu 1998, nabízí soubornou službu pro učitele (informuje o aktuálních událostech, o školské politice, o praktikách a metodách výuky, o diskusních skupinách atd.) Cílové skupiny: Učitelé. Dílčí výsledky: Tato webová stránka má od začátku školního roku 1999/2000 trvale stoupající návštěvnost (narůstající každý měsíc průměrně o 20 %). Prostředky na rozvoj a realizaci: Během školního roku 2000/2001 Educnet plánuje otevřít další prostor pro komunikaci a výměnu informací, vytvořit databázi pro seriózní výzkum, rozšířit výměnu se sítěmi akademií, vyvinout interaktivní kanál pod názvem Canal Educnet a


59

zajistit, aby webová stránka byla v souladu s požadavky těch, kdo mají zrakové postižení apod. c2) Webová stránka Educasource Cíle: Nabídnout učitelům a školitelům orientační základnu, s jejíž pomocí budou moci identifikovat základní zdroje odpovídající jejich zájmům týkajících se dalšího vzdělávání a přípravy (v podobě on-line a off-line), a způsoby jak mezi sebou o nich diskutovat. Cílové skupiny: Učitelé. c3) Zvláštní známka kvality vzdělávacího produktu RIP (uděluje se od června 1999) V lednu 2001 získalo tuto známku více než 340 programů roztříděných podle předmětu nebo oboru (jako např. umění plastiky, biotechnologie, knihovnictví a informatika, dějepis, zeměpis, cizí jazyky, matematika atd.). c4) Program digitalizace výuky a výzkumu (Programme de Numérisation pour l’Enseignement et la Recherche - PNER) Cíle: V souladu se záměry Ministerstva školství převádět do digitální podoby dokumentaci pro účely výuky se tento program stává platformou rozvoje a přizpůsobování software nebo služeb pro multimédia. Cílové skupiny: Učitelé a výzkumní pracovníci. d) Příprava učitelů d1) Celostátní programy Nejprve byl na začátku školního roku 1998/99 přijat dvouletý plán řešení naléhavé situace s cílem soustředit část počáteční přípravy učitelů na univerzitních ústavech pro přípravu učitelů (Instituts Universitaires de Formation des Maîtres - IUFM) na problematiku IKT. V roce 2001 Ministerstvo školství prodloužilo tento plán na další období ve formě čtyřletých smluv s 29 ústavy IUFM7 a současně vyzvalo k přesunu pozornosti od přípravy učitelů v ovládání IKT8 ke školení v tom, jak je aplikovat ve výuce9. V další fázi bylo mezi uznané priority zařazeno vybudování systému dalšího vzdělávání učitelů obeznámených s problematikou IKT10. V každé škole jsou vyčleněny osoby této kategorie, které získaly vyšší stupeň odborného vzdělání a jsou proto schopny pomáhat svým kolegům při využívání IKT ve výuce. d2) Iniciativy školských úřadů Na úrovni školských úřadů (académie) je učitelům poskytována možnost sebevzdělávání s využitím odborné pomoci on-line, tak aby byli schopni přijmout novou roli, při které se od nich očekává účast na přípravě nových výukových materiálů a výměně zkušeností v místním měřítku, na úrovni školské správy nebo v mezinárodním měřítku. e)

Nové iniciativy vycházející z priorit pro školní rok 2000/2001

e1) Zvyšování počtu specializovaných středisek pro školení odborníků v IKT 7

Všechny ústavy IUMF uzavřely s ministerstvem smlouvu na čtyři roky, ale přesné podmínky a závazky z těchto smluv vyplývající se mohou lišit případ od případu. 8 Jde o odbornou přípravu, během níž budoucí učitelé získavají znalosti a dovednosti v oblasti počítačové a multimediální technologie. 9 V tomto případě je cílem stimulovat úvahy a diskusi mezi studenty a jejich školiteli o aplikaci IKT ve výuce. 10 Je organizováno převážně akademiemi. Školení v IKT zaujímá asi jednu třetinu celkového objemu dalšího vzdělávání učitelů. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

60

Nedaleko Marseille byla zřízena Vysoká škole (école supérieure) Internetu a ta od září 2000 nabízí na 45 různých druhů odborných kvalifikací typu licence professionnelle11 v počítačových vědách a multimédiích. Odhaduje se, že počet těch, kdo ukončili speciální přípravu v telekomunikačních oborech na specializovaných institucích, vzroste za pět let o 50 %. e2) Zřízení velkokapacitní internetové sítě pro potřeby výzkumu a vzdělávání Renater 3 Tato síť bude zprovozněna v roce 2002 a její kapacita bude šestnáctkrát větší než je kapacita jejího předchůdce, sítě Renater 2. e3) Zařízení a připojení pro vysokoškolské koleje Od školního roku 2000/2001 bude zahájen projekt připojení 150 000 pokojů studentů v kolejích na Internet. Jde o součást celkové rekonstrukce těchto zařízení v rámci programu ”Univerzity třetího tisíciletí ”.

11

Kvalifikační stupeň licence professionnelle byl zaveden od školního roku 2000/2001 (kdy bylo definováno 195 možných okruhů specializací této nové kvalifikace). Kursy trvají jeden rok (v závislosti na vzdělávacím programu) a spojují teoretické a v závěrečné fázi praktické komponenty výuky spolu s učením o metodách a prostředcích a s praxí ve firmách a jiném pracovním prostředí. Kursy mají podobu počátečního nebo dalšího vzdělávání a jsou založeny na integrovaném přístupu zahrnujícím jak školicí instituce, tak příslušný profesionální sektor. Existuje velké množství výukových modulů, které respektují zvláštnosti kvalifikací, zkušeností a potřeb posluchačů pocházejících z odlišného prostředí. Kvalifikační stupeň licence professionnelle je udělován univerzitami nezávisle nebo ve spojení s jinými veřejnými institucemi vysokého školství, které pro tento účel získaly uznání od ministra vysokého školství. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

61

IRSKO 1. Cíle a strategie 1.1 Primární a sekundární školství Obecné cíle Vytvoření infrastruktury, která umožní: • všem žákům primárních a sekundárních škol dosáhnout počítačové gramotnosti a podílet se na životě informační společnosti; • všem učitelům primárních a sekundárních škol rozvíjet a zvyšovat své dovednosti a využívat IKT jako prostředek výuky a učení. (Pramen: Schools IT 2000 – A policy Framework for the New Milenium - Školy IT 2000 – osnova školské politiky pro nové tisíciletí, pokrývá období 1998-2000.)

Specifické cíle • Umožnit primárním a sekundárním školám přístup ke vzdělávání v IKT, k výukovým materiálům, k poradenství a podpoře, do roku 2000 vybavit všechny školy multimediální počítačovou technikou s připojením na Internet (cílem je 60 000 počítačů, neboli jeden na třídu) a vyzvat je k tomu, aby podle svých potřeb vypracovaly plán týkající se IKT; • zajistit školám pracujícím v nevýhodných podmínkách rychlý přístup ke zdrojům založeným na IKT; • ve spolupráci s knihovnami a ostatními organizacemi vyvinout, rozšířit a realizovat modely, kterými bude možno zajistit podporu celoživotního vzdělávání ve školách. Strategie a) Vytváření partnerství: • podporovat školy při získávání počítačového a vzdělávacího vybavení a materiálů nad rámec toho, co jim poskytuje vláda; • zřídit Poradní komisi pro rozvoj školské politiky (Policy Advisory and Development Commitee) složenou ze sociálních partnerů a zástupců školství; • zajistit školám možnost získat od poskytovatelů telekomunikačních služeb za výhodných podmínek přístup na Internet. b) Rozvoj profesionálních způsobilostí učitelů prostřednictvím: • analýzy potřeb školení v oblasti IKT; • organizace širokého fóra analyzujícího potřeby počáteční přípravy a dalšího vzdělávání; • podpory začlenění IKT do přípravy učitelů primárních a sekundárních škol; • rozvoje uceleného programu dalšího vzdělávání v IKT při zaměstnání; • zajištění příležitostí pro všechny učitele rozvíjet tyto způsobilosti; • nabídky školení a materiálů určených všem odborům inspekce s cílem zvýšit jejich odpovědnost za poradenství v oblasti IKT určené učitelům a napomoci jim při hodnocení dosaženého pokroku v rámci projektu Schools IT 2000; • pomoci profesionálním institucím zabývajícím se IKT, celostátním orgánům odpovídajícím za certifikaci (Teastas, NCVA) a/nebo vysokoškolským institucím při získávání akreditace pro jejich vzdělávací kursy;


62

•

rozvoje programů týkajících se využití IKT ve vzdělávání na postgraduální úrovni a začleněním modulu do všech programů dalšího vzdělávání a přípravy učitelů.

c) Na úrovni škol: • poskytovat radu a pomoc školám, tak aby mohly snadněji začleňovat IKT do vzdělávacích programů; • zřídit informační stránku na Internetu k šíření a podpoře znalostí (Scoilnet1); • ve spolupráci se skupinami pilotních škol seznamovat s příklady zajímavého využití IKT; • rozšiřovat tyto modely do všech škol. 1.2 Sektor odborného technického vzdělávání: cíle a strategie • •

Modernizovat terciární odborné technické vzdělávání. Poskytovat školení a podporu pracovníkům odborného technického vzdělávání. V pilotní fázi je projekt, jehož cílem je poskytnout studentům adresu národní elektronické pošty. Většina vysokých technických škol (Institutes of Technology) hodlá připravit studenty tak, aby na konci prvního ročníku získali Evropský řidičský průkaz na počítač (ECDL). K dispozici je větší počet kursů přípravy učitelů na využití IKT. Jako příklad těchto kursů je možno uvést program určený učitelům s názvem Učení a výuka na terciární úrovni (Third Level Learning and Teaching), který připravil Technologický institut v Dublinu (Dublin Institute of Technology - DIT). Tento program zahrnuje i kurs na úrovni certificate a modul on-line vedoucí k získání magisterského diplomu. Kursy vedoucí k osvědčení a diplomu jsou součástí výzkumného projektu zabývajícího se využíváním IKT. Tyto kursy mohou navštěvovat i pedagogové z jiných institucí než DIT. Technologický institut v Corku (Cork Institute of Technology) nabízí kurs studia vedoucí k získání diplomu a titulu M.Sc. v oboru výpočetní techniky ve vzdělávání (Master of Science in Computing in Education) určený učitelům sekundárních škol. Tyto kursy byly rovněž zavedeny v Technologickém institutu v Tralee a Limericku s očekávaným počtem 60 absolventů v roce 2001. • Podpořit spolupráci a předávání nejlepších zkušeností v používání IKT v odborném technickém vzdělávání. Vznikly dvě speciální zájmové skupiny usilující o větší využívání IKT. Síť ITnet sleduje tyto aktivity spojené s IKT na 13 technologických institutech. Také DIT vytvořil speciální zájmovou skupinu, která se zabývá problematikou flexibilního učení on-line. Tato skupina připravuje a zveřejňuje případové studie, pořádá semináře s pozvanými odborníky a sleduje lokální webové stránky. • Podpořit výzkumné projekty, jichž se účastní různé univerzity a vzdělávací instituce. Tyto projekty jsou zaměřeny na podporu používání IKT v učení a ve výuce, účastní se jich pedagogové, kteří jsou vyzýváni k vypracování návrhů projektů a k získávání externích fondů pro projekty ze zdrojů, jakými jsou programy EU Socrates (Minerva) a Leonardo da Vinci. • Poskytovat odbornému technickému vzdělávání finanční podporu pro pilotní projekty v oblasti IKT. Tyto aktivity se financují z ročního rozpočtu technologických institutů a Ministerstva školství a vědy, které v zásadě schválilo pilotní projekt otevřeného a distančního vzdělávání. Předpokládá se, že tento projekt bude zahájen v roce 2001.

1

Scoilnet je webová stránka irského školství a irský partner pro evropskou síť nazvanou European Schoolnet. Stránka Scoilnet (http://www.scoilnet.ie/) nabízí vzdělávací služby a materiály pro široký okruh zájemců včetně žáků, rodičů a učitelů a umožňuje jim vzájemné kontakty. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

63

•

Šířit povědomí o využití IKT v sektoru vysokých technických škol prostřednictvím emailových adres zřízených pro studenty, přístupu na Internet, seminářů o počítačových technologiích a pilotních modulů otevřeného a distančního vzdělávání. Studenti technických vysokých škol mají přístup k elektronické poště, Internetu a k počítačům. Řada škol, jako např. DIT, organizuje akce typu Výkladní skříň inovací ve výuce a vzdělávání (Showcase in Teaching and Learning Innovations). DIT také pořádá různá setkání zaměřená na tuto problematiku. Tyto akce jsou určovány potřebami odborného technického vzdělávání a realizuji se při příležitosti Dne hodnocení s pomocí počítače (Computer Assisted Assessment Day).

1.3 Oblast vysokého školství: cíle a strategie • • • • • •

Modernizovat systém vysokoškolského a univerzitního vzdělání; poskytnout pedagogickému sboru na univerzitách školení a podporu; podporovat spolupráci a předávání nejlepších zkušeností spojených s využíváním IKT v tomto sektoru vzdělávání; podporovat výzkumné projekty s účastí více institucí; poskytovat vysokým školám finanční podporu na pilotní projekty s problematikou IKT; podporovat využívání IKT ve vzdělávání na vysokých školách poskytováním e-mailových adres studentům, přístupu na Internet, pořádáním seminářů o počítačových technologiích a pilotních modulů otevřeného a distančního vzdělávání.

2. Rozdělení odpovědnosti Ministerstvo školství a vědy (Department of Education and Science - DES) odpovídá za vzdělávací politiku, tedy za programy vzdělávání a za integraci IKT do školského systému. Národní rada pro vzdělávací programy a hodnocení (National Council for Curriculum and Assessment - NCCA) odpovídá za zavádění programů a poskytuje rady o uplatnění IKT ve vzdělávacích programech. V tomto směru je poradním orgánem Ministerstva školství a vědy. Národní středisko pro technologie ve vzdělávání (National Centre for Technology in Education - NCTE) poskytuje školám poradenskou službu týkající se infrastruktury, která je nutná pro řešení projektu IT 2000. Poskytuje také poradenskou službu Ministerstvu školství a vědy. V sektoru odborného technického vzdělávání je za nákup hardware a software obecně odpovědný manažer počítačových služeb (Computer Service Manager - CSM) každého institutu, který dbá o soulad nákupní politiky s rozvojovým plánem institutu. Organizaci kurzů, jejich obsah a metody interně schvaluje Akademická rada institutu (Academic Council) a externě Národní rada pro hodnosti ve vzdělání (National Council of Education Awards - NCEA). Na základě zákona z roku 1971 (Higher Education Authority Act) získal statutární pravomoci týkající se vysokých škol Úřad pro vysoké školství (Higher Education Authority - HEA). Jde o orgán složený z předsedy a 18 členů, kteří jsou jmenováni vládou na základě doporučení ministra školství a vědy. Úřad pro vysoké školství má tyto funkce: • podporovat rozvoj vysokého školství; [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

64

• • • •

podílet se na koordinaci státních investic do vysokého školství a připravovat návrhy na tyto investice; podporovat prestiž a oceňování hodnoty vysokoškolského vzdělání a výzkumu; napomáhat dosažení rovnosti příležitostí ve vysokém školství; podporovat demokratizaci struktury vysokého školství.

V rámci svých specifických úkolů Úřad působí i jako poradní orgán ministra v těchto záležitostech: • • • •

poptávka a potřeba na úrovni vysokoškolského vzdělávání; otázky legislativy týkající se institucí vysokého školství; zřizování nových institucí vysokého školství; státní financování investičních i neinvestičních výdajů vysokého školství.

Zákon o univerzitách z roku 1997 svěřil Úřadu specifické funkce ve vztahu k univerzitám a jejich cílům stanoveným v zákoně, které se týkají strategického plánování rozvoje, postupů pro udržení kvality, politiky rovnosti příležitostí a řízení lidských zdrojů a financí. Úřad pro vysoké školství také řídí a koordinuje Programme for Research in Third Level Institutions (Program rozvoje institucí vysokého školství), který má rozpočet ve výši 634,87 mil. EUR (500 milionů irských liber) a je zaměřen na rozvoj výzkumné kapacity všech vysokých škol. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru V rámci projektu Schools IT 2000 irská telekomunikační společnost Eircom ve spolupráci s Ministerstvem školství a vědy poskytla každé primární a sekundární škole následující vybavení: telefonní linku umožňující přístup na Internet, zavedení Internetu, multimediální počítač s připojením na Internet a připojení na Internet v délce pěti hodin týdně zdarma. Pro 30 vzdělávacích středisek zajistila také připojení ISDN a síť deseti multimediálních počítačů pro další vzdělávání učitelů. Společnost Intel, která uzavřela v září 1999 dohodu s irským Ministerstvem školství a vědy, se zavázala převzít nejméně na tři roky odpovědnost za rozvoj, údržbu a provoz sítě Scoilnet a webové stránky irského školského systému. Řada partnerských smluv mezi veřejným a soukromým sektorem byla uzavřena v rámci Projektu školské integrace (School Integration Project - SIP)2, který má připravit modely využití IKT ve výuce a učení. V oblasti technických vysokých škol je příkladem významné partnerství veřejného a soukromého sektoru akademická síť CISCO. Technologický institut v Corku je jednou 2

Projekt školské integrace (SIP) je jednou z hlavních iniciativ programu Schools IT 2000. Jeho cílem je rozvinout nejlepší zkušenosti z praxe. Je do něho zapojeno na 400 primárních a sekundárních škol a 80 pilotních projektů týkajících se aplikace IKT, pedagogických přístupů a hledání zdrojů. Školy spolupracují s pedagogickými centry, s místním průmyslem, s podnikateli a příslušnými vysokoškolskými institucemi za účelem vypracování nejlepších modelů používání IKT pro praxi. Školy, které se zúčastňují projektu SIP (Schools Integration Project), byly vybrány Národním střediskem pro technologie ve vzdělávání (NCTE) a získaly finanční podporu pro realizaci cílů projektu včetně dotace na hardware a software, možnost uvolnit učitele a získat pomoc od regionálních poradců pro IKT a národního koordinátora NCTE. Projekt je v současné době vyhodnocován, poté budou informace pokytovány širšímu okruhu škol. Webová stránka SIP je http://www.ncte.ie/sip.htm. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

65

z regionálních akademií a většina dalších technologických institutů má rovněž své místní akademie. 4. Hlavní zavedené projekty a) Rozvoj technologické infrastruktury Cíle: Zvýšit počet multimediálních počítačů ve školách. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: 1998-2003. Dílčí výsledky: Počet počítačů nyní dosáhl 31 000, což představuje nárůst o 65 % od roku 1998, všechny školy byly připojeny na Internet. Prostředky na rozvoj a realizaci: Financování připojení jednotlivých tříd na síť, prověření úrovně infrastruktury v celostátním měřítku pro rozšíření přístupu na Internet a dalšího posílení vybavení. b) Rozvoj profesionálních způsobilostí učitelů Cíle: Rozvíjet znalosti a dovednosti učitelů primárních a sekundárních škol. Cílové skupiny: Učitelé primárních a sekundárních škol. Období: 1998-2003. Dílčí výsledky: Od roku 1998 prošlo základním školením 36 000 učitelů (to je 75 % celkového počtu). Prostředky na rozvoj a realizaci: Zavádění programů; analýzy vzdělávacích potřeb týkajících se začlenění IKT do výuky a učení; progresivní začleňování školení v IKT do počáteční přípravy učitelů. c) Rozvoj infrastruktury poradenství a podpory Cíle: Rozvíjet infrastruktury poradenství a podpory. Prostředky na rozvoj a realizaci: Rozvíjet a inovovat vzdělávací programy s ohledem na další rozvoj a využití IKT ve výuce; vytvořit celostátní síť poskytující poradenství a podporu školám v jejich plánech zavádění a využívání IKT; vytvořit celostátní rámec podpory rozvoje multimediálních produktů a prostředků připravených speciálně podle potřeb vzdělávacích programů irských škol; distribuce příslušných multimediálních produktů. d) Iniciativy v sektoru vysokých technických škol Všechny technologické instituty jsou propojeny prostřednictvím sítě (Wide Area ATM Network) zřízené v roce 1993 s přístupovou rychlostí v rozmezí od 4-10 MB/s v závislosti na dané funkci. Vysoké školy technické i univerzity mají zajištěn přístup k Internetu prostřednictvím operačního střediska HEAnet (HEAnet Network Operating Centre). Všichni pedagogové s plným úvazkem a studenti vysokých technických škol mají přístup k Internetu. Ve školním roce 2000/2001 vysoké školy technické zkušebně používaly v otevřeném a distančním vzdělávání systémy IP-TV a IP-VC (videokonference). Poskytování vzdělávacího obsahu a služeb vysokým školám technickým je klíčovým prvkem iniciativy ITnet. ITnet je plně financována Ministerstvem školství a vědy prostřednictvím Technického institutu v Corku, který v tomto ohledu zastupuje všechny technické vysoké školy.


66

e) Iniciativy na úrovni vysokého školství e1) Avanced Academic Telecommunications - Prostředky vyspělé telekomunikace na vysokých školách Stát podporuje dva projekty v oblasti vyspělé telekomunikační techniky na vysokých školách. Oba projekty jsou řízeny firmou HEAnet Ltd. založenou v roce 1983 na základě společného úsilí jejich členských institucí a registrovanou jako společnost s ručením omezením od roku 1997. HEAnet zajišťuje připojení na Internet a příslušné služby pro vysokoškolské instituce včetně všech univerzit, technologických institutů a různých organizací jako je CMOD, Enterprise Ireland, Národní knihovna a Teagasc. •

National Backbone Project (Národní nosný projekt) Rychle rostoucí poptávka vysokých škol po přístupu na síť v posledních letech a vysoké náklady při rozšiřování pásma vedly k určitému omezování přístupu studentů k této technologii. Cílem projektu je zlepšit infrastrukturu pro členy sítě HEAnet včetně možnosti získat přístup k vysoce rychlostní hlavní síti a do Střediska síťových operací v Dublinu. Tento projekt nemá ve své síti žádné mezinárodní prvky a je financován Ministerstvem školství a vědy na dobu tří let (1999-2001) celkovou částkou odhadnutou na 7,11 mil. EUR (5,6 milionů irských liber). • Next generation Internet – NGI (Internet budoucí generace) Vláda se v rámci Národního rozvojového plánu (2000-2006) zavázala podpořit rozvoj dalších možností přístupu k Internetu na vysokých školách. Projekt je zaměřen na zvýšení rychlosti přístupu a zvětšení kapacity stahování dat u Internetu pro vysoké školy, aby se umožnila spolupráce v reálném čase s mezinárodními vysokorychlostními sítěmi pro vzdělání a výzkum. Počítá se rovněž s tím, že projekt umožní rozvíjet výzkumné projekty v Irsku na bázi vyspělých sítí. Šlo by o takové projekty, jako např. zřizování digitálních knihoven, virtuálních laboratoří a léčení s využitím telekomunikačních technik. Všechny vysokoškolské instituce v Irsku si uvědomují životní nutnost vyspělého síťového napojení a dodatečných aplikací pro své výzkumné a výukové programy. Hodnotící skupina Fondu pro informační společnost (Information Society Fund Evaluation Team) schválila projekt, kterému Ministerstvo veřejných prací přidělilo pro rok 2000 částku ve výši 2,66 mil. EUR (2,1 mil. irských liber). Toto ministerstvo bude podporovat projekt od roku 2001 do roku 2006 částkou přibližně 6,35 mil. EUR (5 milionů irských liber) uvolněnou v roce 2001.

e2) Školení školitelů V rámci programu Školení školitelů vyhlásilo Ministerstvo školství a vědy rozsáhlý program rekvalifikačního školení pedagogických pracovníků primárních, sekundárních a terciárních škol a vzdělávacích středisek. Příprava odpovídá zjištěným potřebám každé z těchto úrovní a vyznačuje se velkou rozmanitostí obsahu, doby trvání a způsobu organizace, a to jak uvnitř jednotlivých stupňů školské soustavy, tak mezi nimi. Na úrovni vysokých škol je program řízen a koordinován Higher Education Authority (Úřadem pro vysoké školství). Univerzity byly vyzvány, aby předložily návrhy kursů v následujících třech oblastech: • Rozvoj metodiky výuky pro členy pedagogického sboru; • Rozvoj řídících dovedností pro všechny kategorie pedagogů; • Zvyšování úrovně znalostí a dovedností v technologické, vědecké a organizační oblasti. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

67

V rámci prvé z výše uvedených oblastí byla ke schválení na rok 2001 doporučena řada kursů, které jsou užitečné v kontextu eLearning. Příslušné kursy jsou popsány v tabulce uvedené níže: Instituce University College Dublin

University College Cork National University Ireland, Galway

National University Ireland, Maynooth Trinity College Dublin University of Limerick

Kurs • Pomoc učitelům prostřednictvím Internetu • Vzdělávací technologie a telematika: hrozby a příležitosti, které stojí před vysokoškolskými učiteli • Výuka a učení s podporou počítačové techniky of • Ovládání výuky on-line pro univerzitní pedagogy • Kurs přípravy digitálního Curricula vitae pro učitele • Soubor instrukcí pro učení on-line • Příprava materiálů studijního oboru s podporou Internetu • Využití metody eLearning k další přípravě zaměstnanců of • Proaktivní výuka s využitím informační technologie • • • •

Dublin City University

St. Patrik’s, Drumcondra

• • • •

• All Ireland Society for Higher • Education

Učení a výuka s využitím IKT Využití e-mailových skupin k budování komunit ve velkých třídách Hodnocení úrovně vzdělání s pomocí počítačové technologie Jak porozumět učení založeném na počítačové technologii Učení na vysoké škole pomocí Internetu Bioinformatika a její zavádění pomocí počítačové technologie a webových stránek Výuka a učení na vysoké škole s využitím IKT Integrace technologie do výuky a organizace workshopu na základě vyspělé technologie IKT a podpora učení na úrovni primární školy Učení prostřednictvím Internetu

Kursy se běžně konají v druhé polovině roku v průměrné délce tří dnů a je do nich zapsáno obvykle 15 – 25 účastníků. Počítá se s tím, že nová nabídka bude vyhlášena v září 2001 a v listopadu by měly být schváleny další kursy. e3) Cílené projekty Úřad pro vysoké školství získává opakovaně grant, který je určen na financování speciálně zaměřených projektů. Tyto cílené projekty poskytují univerzitám a dalším vysokoškolským institucím financovaným Úřadem pro vysoké školství příležitost spolupracovat na nových projektech v oblastech strategického zájmu rozvoje vysokého školství. Význam využití IKT ve vzdělávání potvrdil Úřad pro vysoké školství svým doporučením, aby byl přijat nový projekt pro zajištění podpory rozvoje institucionálních strategií a přístupů, které cíleně podporují rozvoj a využití vyspělé technologie ve vzdělávání.


68

ITÁLIE 1. Cíle a strategie Cíle • Zlepšit kvalitu výuky a učení; • naučit studenty účinně ovládat IKT a využívat je ve své práci; • připravit učitele na využívání IKT ve své práci; • zvyšovat úroveň teoretických znalostí o IKT. Hlavní strategické postupy • Vybavit školy odpovídající infrastrukturou (cíle: jeden počítač na 10 žáků a rozšířit přídavná zařízení a audiovizuální technologii; zajistit údržbu a do roku 2001 každoročně vyměnit 25 % zařízení; nabídnout školám technickou podporu prostřednictvím speciálně vyškolených učitelů nebo externích specialistů); • připojit všechny školy na Internet (cíl: přístup po dobu alespoň šesti hodin v průběhu dne a po 250 dní v roce s využitím tak širokého pásma, které umožní výuku s použitím multimediálních prostředků); • zřídit sítě a dobudovat služby (cíle: kabelové připojení škol a vybudování vnitřní sítě v každé škole; zajistit každé škole účinné telefonní spojení a služby umožňující přístup do externí sítě prostřednictvím serveru nebo routeru, rozšířit služby učitelům, kurzy a učební materiál pro sebevzdělávání; zintenzívnit již započatou činnost vytvářením bank zkušeností, vývojem učebních materiálů a pomůcek a prohlubováním spolupráce škol); • podporovat vývoj a využití vzdělávacích produktů multimediální povahy (cíl: vybudovat školní a místní softwarové knihovny ke kolektivnímu a/nebo individuálnímu využití); • začlenit studium IKT do učebních plánů (zařadit do ostatních vyučovacích předmětů na všech stupních škol a zavést jako povinný předmět v prvních dvou ročnících sekundární školy) a vysvětlovat, jak lze IKT efektivně integrovat do každého oboru studia; • školit učitele a poskytovat jim rady (cíl: organizovat školení a poskytovat rady o využití IKT při vzdělávání). (Prameny: Program rozvoje technologií ve výuce a italský Akční plán pro informační společnost.)

2. Rozdělení odpovědnosti Ministerstvo školství financuje školení v IKT a/nebo vybavování škol počítačovou technikou. Jedna část prostředků se přiděluje regionálním a provinčním úřadům na vybudování servisních, poradenských a dokumentačních středisek sloužících školám, druhou část získávají přímo školy nebo výzkumná pracoviště zapojená do pilotních projektů. Od školního roku 2000/2001 školy získají vlastní správní a pedagogickou autonomii a mají přístup k doplňkovým fondům umožňujícím zlepšit vzdělávací nabídku. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Vybavování škol počítačovou technikou a IKT, jejich napojení na Internet a rozvoj služeb počítačových sítí daly impuls k vytváření partnerství se soukromým sektorem: smlouva s italskou televizí (Radiotelevisione Italiana – RAI) umožnila vybavit 5 000 škol digitální satelitní anténou, poskytovatelé služeb Internetu nabízejí školám připojení a bezplatné užívání a IBM se účastní projektu „Znovuobjevit vzdělání“. Soukromé instituce se částečně podílejí na vzdělávání učitelů. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

69

4. Hlavní uskutečňované projekty a) Program rozvoje didaktické technologie Cíle: • vyškolit učitele; • vybavit školy multimediální technologií, • připojit školy na Internet; • zřizovat a rozšiřovat sítě a služby pro přenos informací. Partneři: Pracovní skupina ministerstva pro zavádění programu, školy a partneři soukromého sektoru (včetně RAI, dodavatelů počítačové technologie a poskytovatelů služeb Internetu). Cílové skupiny: Učitelé, žáci a studenti primárních a sekundárních škol (všeobecného, technického a profesního zaměření). Období: 1997-2000. Prostředky na rozvoj a realizaci: • zřízení počítačových laboratoří s multimediálním vybavením pro učitele; • příprava kursů multimediální gramotnosti pro učitele; • zavedení a využití všech druhů IKT: počítače, telematická a televizní technologie (školy s digitálními satelitními anténami a střediska poskytující kursy distančního vzdělávání); • vybavení tříd vhodným multimediálním zařízením, nebo místností s několika multimediálními pracovišti pro skupinovou činnost, nebo jednoho multimediálního pracoviště pro výuku podporovanou médiemi nebo střediska služeb; • zřízení linky pro připojení na lokální síť a/nebo intranetové služby (pokud má škola kabelové připojení); • bezplatné připojení škol na Internet; • rozvoj síťových služeb pro žáky a učitele. Výsledky: Program je nyní ukončen s těmito výsledky: • multimediální zařízení: v nejméně vybavených školách (primárních, nižších a vyšších sekundárních) je alespoň jeden počítač na 50 žáků, průměrně je jeden počítač na 10 žáků, nejlépe vybavené školy (technické a profesní) mají jeden počítač na 10 žáků. V celé zemi je zřízeno 250 000 multimediálních pracovních míst; • Připojení k Internetu: téměř všechny technické a profesní školy, 90 % vyšších sekundárních škol a 75 % nižších sekundárních a primárních škol je připojeno na Internet. • Příprava učitelů: kursy počítačové gramotnosti jsou zavedeny na 13 000 školách, další aktivity se rozvíjejí na základě iniciativy samých škol, inspekce a externích institucí; z těchto činností má prospěch 450 000 učitelů. b) Progetto SeT (Projekt SeT) Je to iniciativa, která podporuje realizaci italského vládního akčního plánu pro informační společnost. Cíle: • zlepšit nástroje, struktury a didaktickou organizaci přírodovědného a technologického vzdělávání; • vyškolit učitele a poskytnout jim poradní a další služby i materiály k podpoře jejich činností; • prosadit, aby se přírodovědné a technologické vzdělávání stalo záležitostí obecného zájmu, a zapojit výzkumné instituce, muzea, organizace na ochranu zdraví a životního


70

prostředí a průmyslový sektor do strategií sloužících k začlenění IKT do vzdělávacího procesu. Cílové skupiny: Žáci a učitelé primárních, nižších a vyšších sekundárních škol. Období a rozpočet: 1999 -2002, každé vybrané škole bylo přiděleno 7 230 EUR (14 milionů lir). Jde o primární, nižší sekundární školy, vyšší sekundární školy „klasického“ nebo uměleckého zaměření; každé technické a/nebo profesní škole bylo přiděleno 2 066 EUR (4 milionů lir). Dílčí výsledky: V roce 1999 bylo do projektu zapojeno 500 škol (200 primárních škol, 150 nižších sekundárních škol a 150 vyšších sekundárních škol). Prostředky na rozvoj a realizaci: • Školy vypracují projekty včetně výukové činnosti a návrhu rozpočtu, • technické podpůrné služby projektu působící rámci inspekce posoudí, roztřídí a financují projekty, • školy vypracují zprávy obsahující následující body: programování a experimentální fáze s využitím alespoň dvou pracovních jednotek1, systém dalšího vzdělávání učitelů, získávání a využívání zdrojů IKT a spolupráce v rámci sítí; • analýza a uplatnění zkušeností z pilotních projektů. c) Materiali per l’educazione scientifica e tecnologica (Materiální zázemí pro přírodovědné a technologické vzdělávání) Iniciativa k podpoře uplatnění italského Akčního plánu pro informační společnost v součinnosti s projektem Set. Cíle: poskytnout vybavení a zdroje pro zvýšení úrovně přírodovědného a technologického vzdělávání. Partneři: Školy, univerzity, výzkumná střediska a komise expertů jmenovaná Národním dokumentačním ústavem pro inovace a výzkum ve vzdělávání (Istituto Nazionale di Documentazione per l’Innovazione e la Ricerca Educativa - Indire), který vznikl z Knihovny pedagogické dokumentace ve Florencii. Období a rozpočet: Rok 2000 s celkovým rozpočtem 1,03 mil. EUR (2 mld lir) a financování každého z vybraných projektů do výše 51 646 EUR (100 milionů lir). Prostředky na rozvoj a realizaci: • Výzva k předkládání projektů; • hodnocení projektů zvláštní komisí expertů (se zřetelem na původnost a logickou soudržnost obsahu, možnost využít na několika stupních vzdělávacího systému, inovační hodnotu navržených metodik a kursů, stupeň snadnosti začlenění do běžné školní praxe a mezioborovou povahu); • rozdělování finančních prostředků v souladu s následujícími činnostmi: vybavení takovým druhem zařízení, které může být přímo využito při výuce a vztahuje se alespoň k osmi jasně definovaným pracovním jednotkám2, vydání průvodce pro učitele, publikace produktů, které jsou přístupné na webové stránce, a pomoc dalším školám v oblasti počítačových sítí po dobu jednoho roku od doby, kdy jim jsou tyto produkty dány poprvé k dispozici. d) 100 progetti (100 projektů) 1

Pracovní jednotka je přesně určená oblast výuky v danému předmětu, definovaná ve školních osnovách (například “učení násobilky”se může považovat za “didaktický segment”nebo za ”pracovní jednotku” v předmětu matematika). 2 Viz poznámku 1. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

71

Cíle: Cíle jsou stejné jako v případě Materiálního zázemí pro přírodovědné a technologické vzdělávání, i když se projekty nezabývají výlučně oblastmi přírodních věd. Na webové stránce jsou k dispozici ty z celkového počtu 100 projektů, které jsou ukončeny. e) Alfabetizzazione scientifica (Přírodovědná gramotnost) Cíle: organizovat přípravu učitelů a tutoráty, vzdělávací činnosti pro žáky a výrobu multimediálních prostředků. Cílové skupiny: Učitelé primárních a nižších sekundárních škol. Období: Bez časového omezení. Prostředky na rozvoj a realizaci: Zavedení technik řešení problémů se zapojením skupin učitelů, pracovních skupin zabývajících se metodami výuky a skupin žáků. f) SENIS Cíle: Projekt aktivně orientovaného výzkumu a výroby výukových materiálů. Cílové skupiny: Učitelé a žáci nižších sekundárních škol. Období: Projekt byl ukončen v roce 2000. Prostředky na rozvoj a realizaci: Zřízení telematické sítě a výměna pracovních zkušeností. g) LES Cíle: Zřídit celostátní síť pro školy podporovanou pracovníky výzkumu s cílem vybudovat pedagogické laboratoře, vyvinout a testovat nové materiály k využití ve školách. Cílové skupiny: Celý školský systém. Období: Bez časového omezení. h) LABTEC Cíle: Vyrábět didaktické materiály pro sebevzdělávání s cílem posílit činnosti v počítačových laboratořích pro přírodovědné a technologické vzdělávání. Cílové skupiny: Učitelé a žáci v prvních dvou ročnících vyšší sekundární školy. Období: Bez časového omezení. i) Capire si può (Schopnost porozumět) Cíle: Validovat a uplatnit efektivní modely k dosažení celostátních standardů v programech přírodovědného vzdělávání a v matematice. Cílové skupiny: Preprimární a primární školy. Období: Bez časového omezení. j) Energie a její transformace Cíle: Vybudovat síť informačních zdrojů a služeb pro přípravu učitelů přírodovědných předmětů a technologie. Cílové skupiny: Žáci ve věku 10-14 let. Období: Bez časového omezení. k) Servizio Documentazione Software Didattico (Informační zdroje vztahující se k software)


72

Cíle: Informovat učitele o dostupnosti, charakteristikách a účelu výukového software a vyškolit je k výběru příslušných produktů a přípravě odpovídajících didaktických postupů. Počítá se s rozšířením těchto aktivit o zavedení služeb on-line. Partneři: Byla uzavřena dohoda mezi Ministerstvem školství a Ústavem pro didaktickou technologii v Janově. Cílové skupiny: Učitelé a operátoři. Období: Bez časového omezení. l) Centro formazione insegnanti (Středisko pro doškolování učitelů) Cíle: Zavádění IKT do vzdělávání. Cílové skupiny: Učitelé. Období: Bez časového omezení. Prostředky na rozvoj a realizaci: Zřízení střediska pro další vzdělávání učitelů. m) Indagine OCSE sulle TIC (Průzkum OECD o IKT) Cíle: Mezinárodní průzkum zaměřený na studium přínosu IKT ke zlepšení správy škol a jejich činností. Cílové skupiny: Osoby s rozhodovací pravomocí, učitelé a ostatní činitelé školského systému. Období: Bez časového omezení. n) Multimedialità in classe (Multimediální prostředky ve třídě) Cíle: Vyzkoušet inovované informační zařízení a nové metodické přístupy (s využitím multimediálních laboratoří, sítí apod.) pro doškolovací aktivity a individuální studium. Cílové skupiny: Učitelé a žáci vyšších sekundárních škol. Období: Bez časového omezení. o) Osservatorio tecnologico (Technologická observatoř) Cíle: Sledovat a rozšiřovat všechny produkty odvozené od IKT (sítě, služby, software, dobré příklady atd.). Cílové skupiny: Učitelé. Období: Bez časového omezení. p) Catalago del software didattico (Katalog software pro potřeby výuky) Cíle: Shromažďovat, třídit a zpřístupňovat multimediální produkty. Cílové skupiny: Všechny stupně školské soustavy. Období: Bez časového omezení. q) Reinventing education3 (Znovuobjevení vzdělávání) Cíle: Povzbuzovat kontakty a spolupráci mezi školami a místní komunitou, podporovat příklady dobré praxe a rozvíjet úlohu učitele. Partneři: Sítě škol a společnost IBM (která dodává počítačové vybavení a podporuje přípravu učitelů). 3

Originální název italského projektu je v angličtině. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

73

Cílové skupiny: Všechny stupně školské soustavy. Období: Bez časového omezení. r) Program Počítače pro studenty (PC per gli studenti) Cíle: Přesvědčovat rodiče studentů prvních ročníků vyšší sekundární školy, aby zakoupili osobní počítač, který je na požadované úrovni a odpovídá bezpečnostním a servisním standardům, pomocí bezúročné půjčky ve výši 744 EUR (1,44 milionů lir), která je splatná ve lhůtě 24 měsíců. Partneři: Předsednictvo rady ministrů a Asociace italských bank (Associazione Bancaria Italiana). Cílové skupiny : Studenti prvního ročníku vyšší sekundární školy. Období : Od 30. března do 30. června 2001.


74

LUCEMBURSKO 1. Cíle a strategie V souladu se závěry vrcholné evropské schůzky ve Feiře1, které zdůraznily nutnost rozvoje informační společnosti ve všech státech EU, Ministerstvo školství, odborného vzdělávání a sportu Lucemburska schválilo sérii velkorysých projektů, které budou realizovány od školního roku 2001/2002. Obecné cíle • Seznámit mladé občany Lucemburska s IKT, které nyní pronikají do všech sfér společnosti, a zároveň v nich vyvolat potřebu kritického nazírání na IKT; • odstranit digitální propast mezi „zasvěcenými“ a „nezasvěcenými“ do počítačových věd. To znamená: • zajistit, aby učitelé na všech stupních škol měli přístup k počítačovým sítím; • vybavit pilotní školu typu lycée2 přenosnými počítači pro všechny žáky a učitele; • zřídit infrastrukturu pro otevřené a distanční vzdělávání (zejména v rámci celoživotního vzdělávání). Společně s těmito obecnými cíly jsou vytyčeny specifické cíle pro každý stupeň školské soustavy. Specifické cíle Primární úroveň: Obecné cíle je třeba odlišit od těch, které se týkají vzdělávání učitelů. Tyto projekty usilují o: • rozvíjení schopností mládeže zpracovávat informace, komunikovat, být tvořivý a samostatnější; • demokratizovat a individualizovat vzdělávání tak, aby programy základního vzdělání odpovídaly potřebám každého dítěte. V systému učitelského studia je v prvních dvou ročnících počátečního studia věnováno nejméně 120 hodin IKT (během nichž účastníci studia mohou vypracovat disertační práci se silným důrazem na IKT, včetně teoretického hodnocení učení a vymezení potenciálního přínosu IKT). Při dalším vzdělávání se učitelé seznamují se vzdělávacím software a vyměňují si poznatky o vzdělávací praxi. Vzdělávání učitelů má také dimenzi pedagogickou a výzkumnou, a to v rámci projektu o procesech učení a výukových metodách. Sekundární úroveň: Cílem je získat učitele pro práci s IKT a co možná nejvíce integrovat IKT do vzdělávacího obsahu a cílů s vědomím toho, že moderní multimediální prostředky napomáhají multidisciplinárnímu přístupu a podporují snahu učitele rozvíjet intelektuální zvídavost žáků, jejich nezávislost a schopnost využívat IKT v procesu učení. S ohledem na to

1

Evropská rada, 19. - 20.června 2000 Jestliže se výsledky tohoto projektu ukáží jako přínosné, budou moci postupně těžit z tohoto programu všechny další školy. 2


75

Ministerstvo kultury, vysokého školství a výzkumu i ministerstvo školství vyzývají učitele, aby si v průběhu dalšího vzdělávání osvojili dovednosti následujících tří stupňů: • „minimální“ kompetence (základní znalost o běžně používaném software, o využívání Internetu atd.), • vyšších kompetence (schopnost poznat situace v procesu výuky, pro které je použití IKT výrazným přínosem, a hlouběji se seznámit s potenciálem možností IKT atd.); • „meta“ dovednosti při práci s IKT (umět kriticky analyzovat informace, respektovat právní normy atd.). Terciární úroveň Přijetím zákona o reformě vysokého školství z 11. srpna 1996 Centre universitaire de Lucembourg (Lucemburské univerzitní středisko) a Institut supérieur de technologie – IST (Vysoký technologický ústav) získaly autonomii ve věcech řízení a výuky. Obě instituce nabízejí vzdělání na poli počítačových věd. IST usiluje o to dát studentům k dispozici co nejvíce počítačů a příslušného software a zvyšovat technickou úroveň svého počítačového vybavení. 2. Rozdělení odpovědnosti a) Primární vzdělávání • • •

Koordinace a řízení logistické podpory předškolním zařízením a primárním školám je záležitostí Ministerstva školství, profesní přípravy a sportu. Za vybavení odpovídají místní správní úřady (město Lucemburk řídí i logistiku a podporuje školské aktivity). Počáteční příprava učitelů je v pravomoci Ministerstva kultury, vysokého školství a výzkumu. Další vzdělávání učitelů, zejména v oblasti IKT, je záležitostí Ministerstva školství, profesní přípravy a sportu.

b) Všeobecné a odborné sekundární vzdělávání •

•

Program Media 20003 je řízen skupinou koordinátorů z jednotlivých odborů ministerstva školství kteří dohlížejí na jeho plnění. Centre de technologie de l’éducation – CTE (Středisko technologií vzdělávání) koordinuje logistiku a rozpočet programu a Služba pro koordinaci výzkumu a pro vzdělávací a technologické inovace (Script)4 byla pověřena vyhodnocováním projektu. Počáteční příprava učitelů je v pravomoci Ministerstva kultury, vysokého školství a výzkumu a další vzdělávání učitelů je koordinováno službou Script ministerstva školství.

c) Terciární vzdělávání •

Při reorganizaci vlády v srpnu 1999 bylo vytvořeno nové Ministerstvo kultury, vysokého školství a výzkumu, které odpovídá za všechny záležitosti spjaté s terciárním sektorem vzdělávání.

3

Program pro vybavování počítači a multimediální technikou pro žáky základních škol, který je řízen CTE. Další informace - viž níže. 4 Další informace o těchto iniciativách lze nalézt na adrese: http://www.script.men.lu/documentation/archiv [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

76

•

Požadavky na vybavení jsou posuzovány každým odborem ve spolupráci se státní informační službou, která navrhuje plány a rozpočet a provádí nabídkové řízení.

3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Od začátku roku 2001 probíhají diskuse mezi hlavními výrobci zařízení, poštami a telekomunikacemi. Například první partnerská dohoda mezi IST a Hewlett-Packard je zaměřena na vypracování modelu vybavení vzorové počítačové laboratoře zabývající se zpracováním projektů pomocí IKT. Ministerstvo kultury, vysokého školství a výzkumu spolupracuje se zahraničními vysokoškolskými institucemi na vybudování „virtuální“ evropské univerzity pro Velký region (Lucembursko-Sársko-Lotrinsko). 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Primární vzdělávání a1) Projekt MIRA – Interface multimédia pour la recherche et l’apprentissage (Interface multimédia pro výzkum a učení) Cíle: Tento projekt, který byl koordinován službou Script a zahájen na počátku roku 2000, podporuje rozvoj dovedností dětí při práci s IKT (dokumentace a další činnosti třídy). Týká se i učitelů (praxe vyučování, hodnocení atd.). Partneři: Ministerstvo školství, místní úřady, primární školy. Cílové skupiny: Učitelé a žáci primárních škol. a2) Projekty Decomprim a Decolap Cíle: Projekty byly zahájeny v roce 1993 s cílem určit praktické postupy, které by stimulovaly rozvoj řečových a písemných dovedností dětí v předškolním věku a žáků primárních škol a učily je využívat IKT při učení se jazykům. Partneři: Preprimární a primární školy, místní úřady a ministerstvo školství. Cílové skupiny: Učitelé a žáci preprimárních a primárních škol. Dílčí výsledky: Software TEO se ukázal jako úspěšný. Jedná se o druh orálního procesoru, s jehož použitím žáci v preprimárních třídách mohou zaznamenávat a reprodukovat to, co řekli. Uvažuje se o zavedení nové verze, která by odpovídala nejnovějším operačním systémům. b) Sekundární vzdělávání b1) Projekty MEDIA 2000 Cíle: Tyto projekty jsou zaměřeny na rozvoj a zavádění akčních plánů komputerizace všeobecného a odborného sekundárního školství, která by výrazně pozvedla jejich úroveň. Partneři: Projekty byly zpracovány a realizovány Centre de technologie de l’éducation (Střediskem pro vzdělávací technologie) a koordinovány vedoucími pracovníky odboru sekundárních škol, službou Script a Lucemburskou telematickou sítí pro vzdělávání a výzkum. Cílové skupiny: Žáci všeobecných a odborných sekundárních škol. Dílčí výsledky: Spojení projektu s inovačním pojetím stimuluje učitele a je v souladu s využíváním nových vyučovacích metod. Prostředky na rozvoj a realizaci: Lucemburská vláda vyčlenila na projekty MEDIA 2,5 mil. EUR. Sekundární školy předkládají návrhy na zkvalitnění úrovně vybavení IKT a projekt


77

MEDIA 2000 jim prostřednictvím IKT pomáhá vybavovat školy tím zařízením, které potřebují pro realizaci svých projektů. Počítá se s tím, že se tyto iniciativy budou sledovat a připraví se dokumentace a informace pro jejich vyhodnocení. b2) Projekt FranTic Cíle: Tento projekt sloužící k urychlení procesu začleňování IKT do programu vzdělávání v sekundárních školách (používá se při výuce francouzštiny) především přispívá ke zvýšení dovedností všech žáků v používání IKT a k dosažení stejné úrovně u všech. Projekt má dvojí cíl. Na jedné straně je jeho cílem připravit příslušný vzdělávací obsah a na druhé straně vyškolit učitele v používání IKT jako prostředku pro výuku. Cílové skupiny: Žáci všeobecných a odborných sekundárních škol a učitelé francouzštiny. b3) Projekt restrukturalizace vzdělávacího obsahu ve vyšších sekundárních školách Cíle: Tento projekt si klade za cíl začlenit IKT do vzdělávacího obsahu takovým způsobem, aby žáci získali při učení jakéhokoli předmětu určité dovednosti (při čtení, psaní, převedení svých prací do počítačové podoby) a mohli být aktivnější a samostatnější. Cílové skupiny: Žáci všeobecných a odborných sekundárních škol. Prostředky na rozvoj a realizaci: Zvláštní pozornost bude věnována výuce IKT, aby žáci mohli využívat média a multimédia co nejefektivnějším způsobem.


78

NIZOZEMSKO 1. Cíle a strategie Obecný cíl Modernizovat celý školský systém a zlepšit kvalitu poskytovaného vzdělání. (Pramen: Vládní plán z roku 1997: Investice do budoucnosti (Investeren in voorsprong); Memorandum na období 1999-2002: Vzdělávání on-line (Onderwijs on line).)

Specifické cíle • Podpořit inovační metody výuky a učení na všech stupních škol zavedením příslušného vzdělávacího software; • umožnit těm, kdo jsou činiteli vzdělávacího systému (jako např. učitelé a ředitelé škol), získat potřebné dovednosti v IKT, aby je mohli efektivně začlenit do školského systému; • podporovat samostatnost: v zájmu toho, aby se odstranila sociální nerovnost, zajistit pomocí využití IKT ve vzdělávání stejné příležitostí pro všechny žáky bez rozdílu pohlaví, jejich sociálního a kulturního zázemí, etnického původu nebo fyzického stavu a poskytnout speciální podporu dětem, které mají jazykové problémy nebo jsou tělesně postiženy. • posílit úlohu kulturních institucí; • rozšířit mezinárodní spolupráci. Hlavní strategie • Zvýšit úlohu IKT na všech stupních vzdělávání (primární a sekundární školství, vzdělávání dospělých, učitelské studium); • přidělovat vládní dotace na zavedení IKT do vzdělávacího systému; • podnítit školy k tomu, aby si samy určily způsob zavádění IKT, který by jim nejlépe vyhovoval (jednou z možností je např. financování dalšího vzdělávání učitelů, vývoj nového didaktického software nebo nábor koordinátorů a správců IKT), s tím, že vláda stanoví základní směry a cíle a zajišťuje podmínky pro úspěšné zavedení IKT do vzdělávacího systému; • zaměřit se na následující čtyři oblasti: profesní rozvoj, vzdělávací programy a software, infrastruktura a Kennisnet (síť znalostí). Realizují se následující činnosti: organizace přípravy, připojení škol, institucí vyššího a vysokého školství na Internet, budování a rozšiřování sítí, zvyšování počtu výměnných akcí, vyvíjení a zavádění nových prostředků a metod, navazování partnerských styků, výroba a příprava specifických produktů a služeb, poskytování e-mailových adres studentům a zřizování digitálních univerzit. 2. Rozdělení odpovědnosti Vláda určuje základní cíle, zajišťuje příhodné podmínky pro zavádění IKT do vzdělávacího systému a informuje zúčastněné strany o probíhajících opatřeních. Částečně financuje zavádění IKT do škol (viz níže: rozpočet). Například Ministerstvo školství, kultury a vědy podpořilo výrobu vzdělávacího software přidělením finanční dotace specializovaným střediskům, podniklo kroky k jeho popularizaci a zasadilo se o to, aby byl široce přístupný. Školy vypracovávají plány, které určují prostředky pro zavádění IKT do vzdělávání. Rozdělují také zdroje, například na další vzdělávání učitelů nebo na nákup vzdělávacího


79

software. Mohou získávat počítače a software v případě, že o ně formálně požádají. Inspekce kontroluje, zda jsou vynaložené náklady efektivní a zda se projekty zaměřují na hlavní cíle. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru V průběhu zavádění infrastruktury IKT navazují školy četná partnerství s regionálními a místními úřady i se soukromými firmami. Na webové stránce Kennisnet nabízí více než 75 dodavatelů své služby a nové programy. Tato síť rovněž umožňuje přístup k dalším 200 webovým stránkám, které rozšiřují materiály pro výuku vyvinutou, hrazenou a udržovanou vydavateli. Mnoho materiálů rozšiřuje síť Thinkquest1. 4. Hlavní uskutečňované projekty Memorandum o Vzdělávání on-line (Onderwijs on line) pokrývající období 1999-2002 uvádí přehled hlavních iniciativ, které jsou rozděleny do uvedených čtyř oblastí činnosti. Vysoké školství tvoří samostatnou kategorii. a) Profesní rozvoj Cíle: Umožnit učitelům, ředitelům škol a ostatním činitelům vzdělání získat nutné znalosti a kompetence pro úspěšné zavádění IKT do vzdělávání. Přes organizaci školení, budování sítí pro školy a výzkum, výrobu a distribuci nových pomůcek a metod přibližně polovina všech učitelů a mnozí ředitelé škol hodnotí své znalosti IKT jako nedostatečné a požadují další školení se zaměřením na aplikaci IKT ve vzdělávacím procesu. Cílová skupina: Učitelé, ředitelé škol a ostatní činitelé systému vzdělávání. Období : 1999-2002. Prostředky na rozvoj a realizaci: • určení nových kompetencí a vypracování návrhů opatření na jejich osvojení takovým způsobem, aby byly uspokojeny jak obecné potřeby, tak potřeby specifických skupin, jako např. ředitelů škol; • pobídky k zajišťování a financování odborné přípravy; • zhodnocení osvojených dovedností a osvědčení dosažené kvalifikace; • financování. b) Vzdělávací kursy a software Cíle: • vývoj software pro výuku oficiálních programů a podpora inovačních metod výuky a učení; • distribuce aktuálních informací týkajících se dostupného software a možností jeho užití. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: 1999-2002. Prostředky na rozvoj a realizaci: • rozšiřovat znalosti o existujících nástrojích, usnadňovat přístup k nim a jejich využití;

1

Thinkquest je webová stránka pro velké množství cílových skupin poskytující služby a rady uživatelům ve sféře vzdělávání. Působí ve spolupráci se sítěmi Kenniset a Surfnetworks. http://www.thinquest.nl/zoeken.html [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

80

•

podporovat školení a snahy o šíření a sdílení dosažených znalostí a zkušeností, které byly získány pomocí těchto nových prostředků a zdrojů informací (zřízení diskusní platformy o software v rámci sítě Kennisnet), • zapojení škol a učitelů do rozvoje nových typů software; • financování škol za účelem nákupu software a rozvoje jejich schopnosti definovat reálně své požadavky v této oblasti. Dílčí výsledky: V roce 2000 byla poskytnuta finanční dotace 105 rozvojovým projektům a 200 projektům na zřizování sítí. c) Řízení IKT - infrastruktura Cíle: Zajistit, aby školy samy odpovídaly za infrastrukturu IKT vyhovující vytčeným cílům. Partneři: Školy, místní a regionální úřady, soukromé firmy. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy. Období: 1999-2002. Prostředky na rozvoj a realizaci: • zajistit, aby školy byly plně informovány o možných způsobech vybavení, o plánování a o formách spolupráce; • snažit se přesvědčit školy a jejich ředitele, kteří absolvovali vyšší stupeň školení, aby vypracovali plány na začlenění IKT do celkové organizace škol; • usnadňovat řízení škol a zajistit standardní vybavení; • podporovat a iniciovat partnerské smlouvy s místními a regionálními úřady a firmami s cílem vybudovat a řídit infrastrukturu (příprava a publikace standardního návodu pro řízení, příprava studie týkající se aktivit v daném regionu a „zlatého disku“ pro odstranění dysfunkcí, spolupráce vedoucích složek IKT a šesti národních asociací školských rad na vytvoření celostátní nadace pro zavedení IKT do škol (Stichting ICT op school)), • financování údržby a servisu. d) Kennisnet (Síť znalostí) Cíle: zajistit všem školám přístup ke službám vysoké kvality prostřednictvím sítě Kennisnet. Tato síť má kromě jiného tyto charakteristiky: je přístupná všem skupinám nebo institucím spojeným se sektorem vzdělávání; rozsah pásma je dostatečná pro všechny žáky při komunikaci s multimediálními elektronickými zdroji informací a umožňuje jim pracovat ve skupině nebo samostatně v systému on-line; dostupnost služeb se zrychluje; operace, jež umožňují žákům a učitelům nalézt jednoduše didaktický materiál, jsou jasné a průhledné; síť má nutné zabezpečení; existuje možnost používat e-mailové adresy a organizovat diskusní skupiny usnadňující šíření a výměnu velkého množství informací. Všechny školy a ostatní vzdělávací instituce, knihovny a muzea budou napojeny na síť Kennisnet do konce roku 2001. Cílové skupiny: Děti, žáci, učitelé, ředitelé škol, rodiče a vzdělávací instituce, knihovny a muzea. Období: 1999-2002. Prostředky na rozvoj a realizaci: • připojení všech škol k Internetu do konce roku 2001; • rozšíření portálu: připojení zkušební sekce, vyhledávacího segmentu a sekce Novinky pro mladé lidi; • rozšíření sítě a služeb: připojení 17 nových sítí, nových služeb a obsahu poskytnutého 75 dodavateli;


81

• • • •

zpřístupnit 200 webových stránek na síti, která šíří informace o vyučovacích metodách (stránky byly vyvinuty, placeny a udržovány vydavateli těchto materiálů); bezplatný přístup k webové stránce pro žáky a učitele a za poplatek pro ostatní uživatele; financování (subvence 1,36 EUR na každé připojení k síti a 11,3 EUR za žáka za použití systému); distribuce brožury o zavedení a používání IKT ve školách.

e) Vysoké školství Cíle: zajistit takové podmínky, aby samy vysokoškolské instituce mohly rozhodovat o tom, jakou chtějí uplatňovat politiku týkající se IKT (Plán pro vysokoškolské vzdělávání a výzkum - HOOP). Cílové skupiny: Univerzity s rozpočtem 16,8 mil. EUR na financování experimentálních projektů na akademický rok 1999/2000. Prostředky na rozvoj a realizaci: • zlepšit dostupnost výukových materiálů v digitální podobě, zvýšit úroveň potřebných znalostí učitelů a zlepšit plánovací procesy pro začleňování IKT do vzdělávání; • zkvalitnit celostátní síť pro vysoké školy Surfnet2, která je součástí projektu GigaPort; • zřídit s pomocí 12 vysokoškolských institucí digitální univerzitu. Dílčí výsledky: Jde o vzdělávací úroveň, v němž se při výuce využívají IKT největší měrou (aplikace standardů, používání e-mailu a síť vynikající kvality Surfnet). Rozpočet Vládní rozpočet na financování IKT byl od roku 1998 pravidelně zvyšován, ale až do dnešní doby toto navýšení nebylo trvalé a nemělo strukturální povahu. Údaje v tabulce 1 se týkají pouze strukturálního rozpočtu. Strukturální zvýšení bylo nárokováno až od roku 2001. Tabulka 1: Rozpočty na investice do IKT (v milionech Euro) EUR

2000 348

2001 295

2002 272

2003 212

2004 212

2005 212

Tabulka 2: Členění rozpočtů (Tabulka 1) na léta 2000 a 2001 (v milionech EUR) 1. Rozpočet pro školy 2. Profesionální rozvoj 3. Vývoj software a metod použití 4. Technické řízení 5. Síť Kennisnet 6. Ostatní projekty

2000 289,1 1,4 8,6 2,3 43,6 2,7

2001 189,2 2,3 12,3 3,2 82,1 5,9

Tato čísla uvádějí pouze doplňkové prostředky přidělované Ministerstvem školství, kultury a sportu. Nezahrnují prostředky vydávané školami z jejich vlastních rozpočtů, výdaje ze zdrojů místních úřadů nebo investice vložené vydavateli a dalšími firmami do vývoje software atd. 2

Surfnet je celostátní elektronická síť vysokoškolských a vědeckovýzkumných institucí. Spojuje velký počet institucí v celé zemi a je napojena na ostatní evropské a mezinárodní sítě. http://www.surfnet.nl/en/surfnetorganisation/ [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

82

Prostředky předávané školám nejsou vázány na specifický projekt. Jsou přičleněny k pravidelnému rozpočtu škol, které samy rozhodují o jejich vynaložení. V praxi většina škol vydává na IKT podstatně více, než představují tyto doplňkové prostředky. Rozpočty pro školy jsou určeny na hardware, software, profesionální rozvoj, pedagogický sbor a další pracovníky, na technické řízení a na všechny další výdaje spojené s IKT. Čísla uváděná v tabulce 2 (odpovídající položce 2, 3, 4 a 6) jsou částky vynaložené na rozvojové a další projekty. Výdaje související např. s profesionálním rozvojem učitelů v dané škole jsou čerpány z rozpočtu této školy.


83

RAKOUSKO 1. Cíle a strategie Dva obecné cíle • Podporovat efektivní, dlouhodobé a systematické zavádění IKT do oblasti školství, vědy a kultury; • zavést eLearning do akademií a univerzit, do vzdělávání dospělých, do učení o sítích, do přípravy budoucích učitelů a do společnosti jako celku. Hlavní strategie Cílem strategie ministerstva školství při zavádění IKT je, aby se eLearning a Internet staly přirozenými zdroji a prostředky vzdělávání. Tyto cíle jsou obsaženy v osmi prioritních projektech: • zřizovat akademie eLearning1; • rozšiřovat příležitosti školit se v ovládání IKT; • připravovat výukové materiály/portály přípravy on-line; • vybudovat vědecká střediska IKT; • obohatit vzdělávání dospělých; • šířit povědomí o rakouském kulturním dědictví prostřednictvím Internetu; • zahájit projekt e-Governement ve vzdělávání; • přizpůsobit infrastrukturu. 2. Rozdělení odpovědnosti Školy s povinnou školní docházkou, které zahrnují primární školy, všeobecné nižší sekundární školy (Hauptschule) a přípravné profesní školy (Polytechnische Schule), jsou financovány místními úřady, místními asociacemi a spolkovými zeměmi (Länder). Allgemeinbildende höhere Schulen - AHS2, a technické a profesní školy dostávají dotace od spolkových úřadů. V závislosti na vzdělávacím obsahu učitelé sami rozhodují o výukových metodách, které budou používat, a o obsahu práce ve třídě. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru • •

Zvláště v odborné vzdělávání je dlouholetá tradice spojení s takovými firmami jako je Siemens nebo Philips (průmyslový sektor může být například zastoupen v radách těchto škol). Ve Vídni je uzavřena smlouva o spolupráci mezi školami, které poskytují povinné vzdělávání, a městem, jejímž cílem je vybavit tyto školy co nejdříve počítači a zajistit jim přístup na Internet.

1

Instituce pro vzdělávání dospělých, které částečně spolupracují se spolkovými zeměmi a okresy a které jsou rovněž částečně zapojeny do evropské iniciativy pro regionální rozvoj pod názvem ”goal 3 programme”. 2 Školy poskytující jak nižší, tak vyšší sekundární vzdělání. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

84

•

V případě škol zajišťujících odbornou přípravu (vyjma středisek profesní přípravy) existuje velký počet partnerských smluv se soukromým sektorem hlavně v oblasti humanitních věd v závislosti na tom, kde má daná škola své sídlo.

4. Hlavní uskutečňované projekty a) Vyhodnocení situace (přizpůsobení zařízení/programů IKT) podle jednotlivých stupňů školské soustavy a1) Nižší sekundární školy3 I když se jejich vybavení a úrovně připravenosti učitelů liší, všechny školy typu Hauptschule dosáhly základní úrovně vybavení a programů na využití IKT a v některých případech je tato úroveň vyšší. Školy mohou připravovat speciální (volitelné nebo povinné) kursy věnované IKT a některé z nich (tzv. „školy informatiky“) využívají své autonomie a tomuto zaměření dávají přednost. Školy jsou rychle připojovány na Internet a některé z nich mají již svou internetovou stránku. a2) Profesní školy (s výjimkou středisek profesní přípravy) Od roku 1998 byl ve 131 třídách s 66 webovými stránkami školy experimentálně ověřován typ vzdělávacího kursu se širokým zaměřením na seznamování s IKT. Probíhají různé další projekty specializovaného školení: školení učitelů k dosažení stejného vysvědčení o osvojení IKT, jaké se uděluje v průmyslovém sektoru; obdobné kursy on-line prostřednictvím akademie eFit4; stáže v akademiích; uvádění nových forem přípravy na využívání práce s IKT; zřizování nových specializovaných škol počítačové technologie, komunikace a zpracování dat; v budoucnosti povinnost, aby všichni absolventi technických a profesních škol získali úroveň druhého stupně v informatice a osvědčení specializované znalosti v tomto oboru. a3) Vyšší sekundární školy Počítačová věda byla zavedena jako povinný předmět do škol typu AHS od roku 1987. Tyto školy byly připojeny na vlastní síť již v roce 1995, od roku 1999 všechny školy, které jsou pod správou spolkových úřadů, byly propojeny sítí a připojeny na Internet. Kursy IKT jsou od nedávné doby zařazeny do vzdělávacích programů všech škol počínaje primárními školami. Bylo zahájeno několik projektů, jako je např. akce „školní kniha“ (která umožňuje objednat si produkty týkající se nových médií) nebo projekt Notebook (zahájený ve školním roce 2000/2001 a využívaný jak ve škole, tak i doma). b) Projekty obecné povahy b1) Zřizování akademií eLearning Cíle: Budoucím učitelům je nabídnuto speciální školení, v němž se seznámí se vzdělávacím a výukovým potenciálem nových médií. Počítá se s tím, že si od roku 2002 většina z nich (kolem 120 000 učitelů)5 osvojí znalosti, které jsou požadovány k získání Evropského řidičského průkazu na počítač. Cílové skupiny: Budoucí učitelé (pro všechny stupně školské soustavy).

3

Hauptschule je škola poskytující nižší sekundární vzdělání. Viz níže 4 b1) 5 V souladu se závěry Evropské rady ve Feiře (19.- 20. června 2000) 4


85

Dílčí výsledky: V roce 2000 mělo 30-40 % budoucích učitelů základní znalosti IKT a probíhají další akce, které je mají motivovat, aby si osvojili nejnovější poznatky a zvýšili úroveň svých znalostí. Prostředky na rozvoj a realizaci: Připravují se následující čtyři opatření: • výuka základního vědomostí o IKT (viz například webovou stránku http://www.ecdl.at) se zaměřením na konkretizaci projektu „učit se vyučovat“; • akademie v systému on-line, která zajišťuje, aby si všichni učitelé osvojili dovednosti v IKT; • stáže určené zejména budoucím učitelům, umožňující jim zvyšovat si úroveň znalostí; • pomoc učitelům, kteří se poprvé chtějí připojit na Internet, prostřednictvím CD-ROM „eFit, rakouští učitelé na Internetu“. b2) Rozšíření možností přípravy Cíle: S cílem uspokojit nové potřeby týkající se ovládání počítačové techniky a odstranit nedostatek učitelů se specializací na IKT, byly rozšířeny možnosti vzdělávání (zejména ve spolupráci s firmami zabývajícími se vyspělou technologií). Cílové skupiny: Žáci a studenti sekundárních a terciárních škol, dospělí. Prostředky na rozvoj a realizaci: Jsou plánována následující opatření: • vytvoření nových středisek výuky IKT na sekundárních školách, vyšších odborných a profesních školách a na univerzitách; • zahájení pilotních projektů (založených na samostatném studiu) v podobě večerních kursů na technických školách; • revize učebních osnov (všeobecně vzdělávacích škol) předmětu informatika; • vydávání osvědčení udělovaného v průmyslovém sektoru studentům AHV; • otevření škol potřebám institucí pro vzdělávání dospělých. b3) Zpracování didaktického obsahu/portálů pro přípravu on-line Cíle: Vytvoření vzdělávacího portálu nabízejícího přístup k informacím o všech plánovaných kursech. Portál má vzniknout do konce roku 2002. Učitelé budou moci vypracovat své plány výuky na základě souborů výukových materiálů firem nebo vysokých škol a vyměňovat si své zkušenosti v systému on-line; kursy distančního studia budou organizovány pro předměty, po kterých je mimořádná poptávka, jako jsou např. ty, které nabízí Vyšší technický ústav (Höhere technische Lehranstalt)6. Obsah eLearning pro vysoké školství bude vyvinut v rámci zvláštního programu a bude distribuován po síti7. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy, vyšší technické a profesní školy a univerzity. Dílčí výsledky: Konec první etapy vytváření rakouského vzdělávacího portálu je plánován na první čtvrtletí 2001. b4) Zřizování vědeckých středisek IKT Cíle: Budou se zřizovat výzkumná a vývojová střediska, jejich cílem bude plněji integrovat IKT do práce univerzit, vyšších technických a profesních škol, zejména v těch oborech studia, v nichž Rakousko může hrát významnou úlohu (jako např. ve vývoji software, zabezpečení počítačové techniky apod.), a v oblastech, pro které může být přínosná spolupráce s průmyslovým sektorem. Partneři: Ministerstvo školství, vyšší technické a profesní školy, univerzity a průmyslový sektor.

6 7

Škola se zaměřením na zpracování elektronických dat a organizaci. Viz webovou stránku: http://www.nml.at [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

86

Prostředky na rozvoj a realizaci: Řada projektů je na velmi vysoké úrovni, jako například projekt „Štýrský Hradec, místo vědy a výzkumu“, který usiluje o rozmístění útvarů pro výzkum IKT do míst s nejpříhodnějšími podmínkami a vytvoření Ústavu pro vývoj software; zřízení střediska výpočetní techniky v Innsbrucku; projekt zabývající se stanovením podmínek pro zřizování webových stránek nových firem; vybudování sítě mezi vysokoškolskými učiteli, kteří se věnují rozvoji a užití vzdělávacích programů pro výuku v elektronické podobě; vybudování databáze obsahující v elektronické podobě výukové programy a programy učení8; tvorba nových studijních programů s hlavním oborem IKT na univerzitách ve Vídni, Salcburku, Klagenfurtu, Innsbrucku a Linci. b5) Obohacení vzdělávání dospělých Cíle: Tato iniciativa má usnadnit přístup ke vzdělávání, od základního vzdělávání po vzdělávání vysokoškolské, ke vzdělávání všeobecnému i k profesní přípravě, se zdůrazněním integrace znevýhodněných skupin. Toho se má dosáhnout především zřizováním středisek všeobecného a odborného vzdělávání dospělých, zdokonalováním modelů učení eLearning, přípravou opatření na integraci určitých cílových skupin (jako jsou staří lidé a ženy) a rozšířením informačních a poradenských služeb v oblasti vzdělávání dospělých. Cílové skupiny: Dospělí s větším zřetelem na znevýhodněné skupiny. b6) Šíření znalostí o rakouském kulturním dědictví prostřednictvím Internetu Cíle: V reakci na návrhy prezidenta Klestila z 22. října 2000 o podpoře obecného povědomí o rakouském kulturním dědictví cestou moderní počítačové technologie vznikla řada iniciativ. Patří sem vybudování a plný rozvoj multimediální infrastruktury archivů, knihoven a muzeí; zřízení portálu pro muzea, kulturní instituce a občany; komerční využití informací a kulturních statků ministerstvem školství s podporou firem. Cílové skupiny: muzea, kulturní instituce a občané. b7) Začlenění projektu e-Gouvernment do vzdělávání Cíle: Podporovat další obecné využití IKT i pro zjednodušení správy vzdělávacích institucí a pro její zefektivnění, přiblížení potřebám občanů a zprůhlednění. Dílčí výsledky: V roce 2000 byly vytvořeny informační a komunikační systémy v systému státní správy (elektronické zpracování informací správní povahy, elektronická komunikace a systém nákupu atd.); banka Data Warehouse informací pro správní účely; a informace on-line o volných místech v oblasti odborné přípravy atd. b8) Přizpůsobení infrastruktury Cíle: zajistit účinný přístup na Internet a co nejlepší vybavení pro všechny školy a školicí instituce. Cílové skupiny: Primární školy, sekundární školy, vyšší technické a profesní školy a univerzity. Prostředky na rozvoj a realizaci: Nejvýznamnějších je pět akcí: • zahájení projektu „počítačové milenium“ s cílem zlepšit infrastrukturu IKT ve školách; • rozšíření rakouské sítě vzdělání a odborné přípravy (ACOnet a ASN) napojené na mezinárodní sítě vzdělávání a výzkumu; • přístup na Internet pro studenty ve všech vzdělávacích institucích; • vypracování technických norem pro zařízení ve vzdělávacích institucích (vybavení, software, počítačové sítě); • podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru. 8

Viz webovou stránku: http://serveprojekt.fh-joanneum.at/sp/index.php [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

87


88

PORTUGALSKO 1. Cíle a strategie Cíl Urychlit zavádění a využívání IKT v celé společnosti (Iniciativa Internet). Hlavní strategie V srpnu 2000 byla vytvořena koordinační skupina Ministerstva školství, která odpovídá za projekty týkající se IKT ve školství a za přípravu národního akčního plánu. Tři další strategie byly formulovány v rámci programu Prodep III, kterým se financuje rozvoj školství v Portugalsku, a to: • instalace počítačové techniky ve školách a zřizování sítí; • rozvoj multimediálních programů se vzdělávacím obsahem; • příprava učitelů. 2. Rozdělení odpovědnosti Ministerstvo školství odpovídá za celý vzdělávací systém včetně začleňování IKT do školních osnov. Školy zajišťují příslušné vybavení a získávají software v rámci vládního programu Nónio. Ministerstvo pro vědu a technologii odpovídá za připojování škol a dalších institucí, jako jsou knihovny, k Internetu. Za vybavování škol IKT odpovídají také regionální správní orgány. Místní úřady připojovaly primární školy na Internet společně s programem Internet do škol (Internet na Escola) řízeným Ministerstvem pro vědu a technologie. Školy, jejichž autonomii podporuje Ministerstvo školství, mohou samy rozhodovat o tom, jak své prostředky využijí. Kupříkladu program Nónio jim umožňuje získávat software a počítačové vybavení. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Některé z projektů počítají s uzavíráním partnerských smluv mezi školami a firmami. Školní projekty zaměřené na využití IKT mohou získat k partnerské spolupráci společnost Portugal Telecom. Na ministerské úrovni některé projekty, jako například Netd@ys1, v jehož rámci bylo sjednáno partnerství mezi ministerstvem, telekomunikačními operátory a výrobci software a hardware, vytvářejí příznivé podmínky pro spolupráci se soukromým sektorem. Dohody týkající se resortu školství byly rovněž uzavřeny se společností Microsoft. 4. Hlavní uskutečňované projekty 1

Projekt Netd@ys je krátce zmiňován v části 2 (Akce Evropské unie) v kapitole 1 (IKT a vzdělávání: diskuse a akce na evropské úrovni). [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

89

a) Program Nónio 21.století (Nónio Século XXI) Cíle: • zavést IKT do škol: týká se celkem 750 škol, od preprimárních škol po vyšší sekundární školy; • vyvinout vzdělávací programy ve formě on-line a off-line; • rozšířit mezinárodní spolupráci na evropské i mimoevropské úrovni; • podporovat studium otázek týkajících se IKT ve vzdělávání; • posoudit vliv IKT na školu. Cílové skupiny: Všechny stupně školské soustavy od preprimárních škol po vyšší sekundární školy. Období: 1996-2000 (první fáze programu). Prostředky na rozvoj a realizaci: • podpora projektů na zavádění IKT do vzdělávání, na financování a údržbu nezbytné infrastruktury (celostátně organizované poptávkové řízení); • certifikace středisek výuky IKT na univerzitách, v polytechnických institutech, ve střediscích přípravy učitelů a ve vědeckých sdruženích; • účast v programech eLearning, European Schoolnet, Netd@ys, v akčním programu Evropské unie Socrates a v aktivitách Centre for Educational Research and Innovation – CERI (Střediska pro výzkum a inovace ve vzdělávání) organizace OECD. Tento program Ministerstva školství odpovídá pojetí eLearning a plně odráží jak národní, tak evropské cíle. b) Program Prodep III Cíle: • vybavit školy počítači: do roku 2003 by měl být v primárních školách jeden počítač na 20 žáků a v sekundárních školách jeden počítač na 10 žáků; do roku 2006 by měl být na každé škole jeden počítač na 10 žáků; • zajistit, aby všichni učitelé získali do roku 2006 základní dovednosti v ovládání IKT; • vyvinout vzdělávací programy v multimediální podobě. Partneři: Prodep III: European Social Fund (Evropský sociální fond) a European Regional Development Fund – ERD (Evropský fond regionálního rozvoje). Cílové skupiny: Primární a sekundární školství, střediska přípravy učitelů. Období: Od července 2000. Prostředky na rozvoj a realizaci: Nabídkové řízení. c) Iniciativa Internet Cíle: • zajistit, aby do roku 2004 měli všichni učitelé svůj domácí počítač; • umožnit, aby do roku 2003 měli všichni žáci přístup k počítači; • umožnit všem občanům přístup k Internetu; • podporovat zavádění širokopásmového připojení za pevnou cenu (kabelová televize, ADSL, UMTS). Cílové skupiny: Žáci a studenti, učitelé a všichni občané. Období: Od srpna 2000.


90

d) Program Internet na Escola (Internet do školy) Cíle: Rozšířit přístup k Internetu, zejména v primárních školách, které by měly být připojeny do konce roku 2001. Partneři: Iniciativa Ministerstva pro vědu a technologii. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy, univerzity, polytechnické instituty a městské knihovny. Dílčí výsledky: Od roku 1997 jsou všechny sekundární školy (kolem 1600) připojeny k Internetu. Univerzity a polytechnické instituty mají 15 přípojek a také některé primární školy mají přístup k Internetu.


91

FINSKO 1. Cíle a strategie Dvojí obecný cíl Se zřetelem na to, že hlavním posláním vzdělání je podporovat rozvoj lidské společnosti založené na znalostech, začlenění IKT do vzdělávacího systému sleduje následující cíle: • umožnit každému, v souladu se zásadou rovnosti příležitostí, získat znalosti a dovednosti IKT potřebné ke studiu a k rozvoji vlastních duševních schopností; • podpořit rozvoj skutečné informační společnosti založené na interaktivním vědění. (Prameny : Vzdělání a výzkum 1999-2004. Plán rozvoje. Ministerstvo školství, 2000 a Vzdělávání, profesní příprava a výzkum v informační společnosti. Národní strategie pro léta 2000-2004. Ministerstvo školství, 1999.)

Specifické cíle • Umožnit každému přístup k IKT jako k prostředku učení. IKT budou zařazeny do základních programů vzdělávacích institucí. Ty se stanou inovačními středisky pro učení. V celé zemi budou zřízeny poradenské služby včetně technické pomoci a podpory výuky, tak aby byly uspokojeny potřeby rozšiřujícího se otevřeného a distančního učení. • Zlepšit kvalitu vzdělávání a výzkumu prostřednictvím IKT jako vzdělávacího zdroje, který nabízí nové možnosti. Sektor školství a sektor výzkumu budou samostatně operovat v rámci svých sítí. Projekty činností v rámci sítí povedou ke zřizování rozmanitých sítí výzkumu, virtuálních škol a univerzit a k růstu spolupráce mezi vzdělávacím sektorem a světem práce. To zlepší kvalitu výzkumu a rozšíří spolupráci, zvláště se zahraničními partnery. S využitím těchto sítí školy vyvinou nové strategie vzdělávání. Část učitelského vzdělávání bude zaměřena na rozvoj virtuálních programů. Využití IKT, které umožňuje flexibilizaci metod učení, povede k rozvoji nových forem otevřeného a distančního vzdělávání, které uspokojí potřeby mnoha lidí. Digitální přenos závěrů výzkumů a nových nástrojů vzdělávání spolu se zřizováním virtuálních knihoven poskytne výzkumným pracovníkům, učitelům a studentům aktuální informace. (Pramen: Vzdělání, profesní příprava a výzkum v informační společnosti. Národní strategie na léta 2000-2004. Ministerstvo školství, 1999.)

Hlavní přijaté strategie • První národní strategie (Národní strategie pro vzdělání, profesní přípravu a výzkum v informační společnosti) pro dosažení výše uvedených cílů byla zformulována v roce 1995. Národní „Program informační společnosti“, který tuto strategii prosazoval v letech 1996 až 1999, se zaměřil na tyto oblasti: práce škol v síti a metody počáteční přípravy a dalšího vzdělávání učitelů. • Druhá fáze (Národní strategie na léta 2000-2004) je připravována na základě zhodnocení prvního období. V závěrech tohoto hodnocení se konstatovalo, že ve srovnání se zahraničím je informační společnost ve Finsku na vysoké úrovni, obzvláště pokud jde o technologické infrastruktury, ale že využití IKT ve vzdělávání je dosud nerovnoměrné a nedostatečné. Investice byly vloženy především do vybavení a rozvoje počítačových sítí, aniž došlo ke zvýšení prostředků určených pro vzdělání, profesní přípravu a výzkum. Pro uvedenou druhou fázi byly definovány čtyři oblasti činností: rozvoj znalostí a dovedností potřebných v informační společnosti (ve vztahu k občanství, ke vzdělávání a odborné přípravě učitelů, ke vzdělání a odborné přípravě v těch oblastech, které mají vazbu na informační průmysl a nová média); podpora počítačových sítí jako prostředku učení (různé varianty využívání sítí při výuce a učení, projekty virtuálních škol a univerzit);


92

soustřeďování informací v digitální podobě (rozšiřování a diverzifikace obsahů této produkce); posilování infrastruktury ve školství a ve výzkumném sektoru. Podstatnou roli při dosahování těchto cílů hraje prosazování principu celoživotního učení a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. (Pramen: Vzdělání, profesní příprava a výzkum v informační společnosti. Národní strategie na léta 2000-2004. Ministerstvo školství, 1999.)

2. Rozdělení odpovědnosti Na celostátní úrovní určuje strategii a cíle informační společnosti ve sféře vzdělání, profesní přípravy a výzkumu Ministerstvo školství. Národní komise pro vzdělávání uskutečňuje a koordinuje program týkající se základního vzdělávání, všeobecného a odborného vyššího sekundárního vzdělávání a vzdělávání dospělých. Odpovídá za vytváření sítí, za vybavování příslušnou technikou, za výrobu učebních materiálů v digitální podobě, za další vzdělávání učitelů a zřizování virtuálních škol. Na místní úrovni jsou klíčovým partnerem místní úřady, které odpovídají za hlavní část financování primárního a sekundárního školství. Rozhodnutí, která se týkají nákupu vybavení nebo definování místních strategií, jsou buď v pravomoci místních úřadů nebo škol, pokud na ně byly tyto úkoly delegovány. Školy a jejich pedagogický sbor společně rozhodují o metodách výuky a o vzdělávacím obsahu, i o materiálech pro výuku a učení atd. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Nebyly uzavřeny žádné specifické partnerské smlouvy s výrobci počítačů a/nebo programů. 4. Hlavní uskutečňované projekty Ministerstvo školství vydalo v roce 2000 plán realizace národní informační strategie pro školství a výzkumný sektor v letech 2000-2004. Definuje cíle a obsahové zaměření přijatých projektů. (Pramen: Informační strategie pro školství a výzkum na léta 2000-2004. Realizační plán. Ministerstvo školství, 2000.)

a) Znalosti a dovednosti občana v informační společnosti Cíle: Se zřetelem na požadavek, aby si každý osvojil znalosti a dovednosti, které vyžaduje informační společnost (včetně technických a komunikativních dovedností, schopnosti vyhledávat a používat informace, praktické zkušenosti uživatele a způsobilosti umožňující zařadit se do informační společnosti a ovlivňovat její politiku), program usiluje o to, aby se lidé naučili osvojovat způsobilosti spojené s občanstvím, vypracovat program pro učení a pilotní projekty, vytvářet síť spolu se základními podmínkami pro fungování programu a věnovat pozornost službám informační společnosti a různým zdrojům informací. Partneři: Vysoké školy a instituce vzdělávání dospělých, místní úřady a knihovny. Finská televize a další média, občanská sdružení a sociální partneři, velké firmy v sektoru, konzultanti a správní pracovníci zabývající se základními službami. Cílové skupiny: Všichni občané a především ty skupiny, které jsou z hlediska vzdělání a profesní přípravy znevýhodněné. Prostředky na rozvoj a realizaci: Kampaň ke zvýšení informovanosti a šíření povědomí u obyvatelstva, vypracování příhodného projektu na bázi široké sítě a pilotních projektů, projekt


93

koordinovaný místními úřady a zaměřený na místní potřeby, zhodnocení dovedností učitelů, pracovníků knihoven a poradců pracovat pomocí Internetu ve prospěch všech občanů. b) Školení pro učitele Cíle: • Navrhnout strategii pro využití IKT ve vzdělávání (pro instituce připravující učitele do roku 2001 a ve školách a školských zařízeních do roku 2002); • vyškolit více než polovinu všech pracovníků ve školství v používání IKT jako nástroje výuky a poskytnout většině učitelů základní znalosti o IKT. Partneři: Univerzity, polytechnické vysoké školy a Národní komise pro vzdělávání. Cílové skupiny: Učitelé. Prostředky na rozvoj a realizaci: Školení učitelů je rozděleno do tří fází: • osvojení základních technik práce s počítačem (příprava textů, hledání v Internetu, použití e-mailu) a porozumění principům, kterými se řídí používání IKT ve vzdělávání; • účelné využití IKT ve vzdělávání (různé způsoby využití elektronické pošty, Internetu a „groupware“ - software pro skupiny a pro připojení na síť, včetně generických nástrojů, aplikací ve vyučování, digitálního vybavení pro daný předmět a některé základní znalosti týkající se výroby zařízení pro digitální učení), znalost software a vývoje hardware a porozumění problémům spjatým s vývojem IKT; • osvojení specializovaných znalostí zhruba desetinou učitelů (profesní využití, využití speciálního obsahu, výroba zařízení pro digitální učení, zacházení s informacemi, školení spolupracovníků, aktivní zapojení do rozvoje školní komunity, specialisté pro zásahy do sítě). c) Informační průmysl a odborníci na digitální komunikaci Cíle: Tento projekt je součástí programu, jehož cílem je odstranit nedostatek pracovníků v informačním průmyslu, problémy digitální komunikace a nových médií při aplikaci do vzdělání a do počátečního a dalšího vzdělávání učitelů. Jeho účelem je učinit tento sektor přitažlivějším, rozšířit základnu pro nábor, navrhnout opatření, jak zlepšit kvalitu vzdělání v informačním průmyslu a zkrátit dobu studia. d) Virtuální univerzita Cíle: Cílem je do roku 2004 vytvořit virtuální univerzitu sdružující univerzity, výzkumné ústavy a velké firmy. Univerzita bude připravovat a dodávat vzdělávací služby vysoké kvality, které obstojí v mezinárodní konkurenci. Bude poskytovat vzdělání pro všechny úrovně a sektory vzdělávání, včetně vzdělávání vysokoškolského, otevřené univerzity a celoživotní odborné přípravy. Partneři: Univerzity, výzkumné ústavy, velké firmy. Prostředky na rozvoj a realizaci: Intenzifikace sítě, rozšíření nabídky studia a výzkumu, vytváření odpovídajících vzdělávacích služeb, využívání IKT ve vzdělávání, rozvoj atraktivních alternativ vysokého školství. Tyto činnosti jsou podporovány pomocí projektů týkajících se organizačních aspektů virtuální univerzity; založení poradenských a hodnotících systémů i technické a pedagogické pomoci pro vzdělávání; rozvoje strategií pro využití IKT ve výuce; zavedení systému dalšího vzdělávání učitelů; vytvoření výzkumné sítě ke studiu vzdělávacího prostředí; přípravy vzdělávacího obsahu. e) Virtuální škola [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

94

Cíle: • umožnit studium pomocí kvalitního výukového systému založeného na rozmanitém využití IKT, bez ohledu na místo a čas; • umožnit všem studentům studovat a získat kvalifikaci; • rozvíjet počítačové sítě s poradenskou funkcí, službami a nabídkou vzdělávacího materiálu včetně služeb fungujících v mezinárodním měřítku; • identifikovat a překonat technické, pedagogické, sociální a administrativní problémy spojené s novými formami studia a učení; • vytvořit fórum pro rozvoj dovedností učitelů, studentů a žáků; • zintenzivnit spolupráci školy se společností a zejména se světem práce; • rozvíjet principy a praxi odpovídajícího systému výuky; • umožnit všem školám účast na tomto projektu. Partneři: Školské úřady, školy a ostatní vzdělávací instituce a soukromý sektor (výroba materiálů pro výuku a učení). Cílové skupiny: Žáci všeobecně vzdělávacích škol, studenti vyšších sekundárních všeobecně vzdělávacích a odborných škol, zaměstnanci, učitelé. Prostředky na rozvoj a realizaci: • tvorba webových stránek: navrhují se moduly, kursy a jiné vzdělávací soubory spolu s učebním materiálem a rozšiřují se dobré zkušenosti; • příprava kursů pro digitální rozhlas a televizi; • stimulace škol, aby se podílely na rozvoji virtuální školy s pomocí služeb webových stránek, odborné přípravy a konferencí; finanční podpora při získávání software a hardware pro školy, které rozvíjejí strategické plánování, služby a výukové a učební materiály. f) Výzkum a vývoj týkající se prostředí výuky a učení Cíle: Uspokojovat potřeby vzniklé v souvislosti s přijetím informační strategie vytvářením hodnotících a prognostických modelů pro tuto strategii a rozvojem nových prostředí výuky nejvyšší kvality, které mají zvláštní význam pro virtuální univerzitu a školy. Prostředky na rozvoj a realizaci: • vytvoření multidisciplinární sítě výzkumu a vývoje, která poskytuje rady, jak by se měly vyvíjet sítě (virtuální univerzity a školy), přináší návrhy, jak může IKT zlepšit činnost škol, iniciuje úzké kontakty mezi zainteresovanými partnery a mezinárodními informačními středisky, podporuje marketing produktů digitálního učení a usnadňuje jejich využití ve vzdělávání; • zřízení multidisciplinární školy určené těm, kdo získali první univerzitní diplom, specializované na výzkum prostředí učení. g) Příprava vzdělávacího obsahu Cíle: Cílem projektu je urychlit rozvoj digitální kultury, podpořit využívání národního kulturního kapitálu a podporovat průmysl, který odpovídá za přípravu vzdělávacího obsahu, zejména na mezinárodní úrovni. Prostředky na rozvoj a realizaci: zahájení projektů týkajících se zařízení pro digitální učení, digitální výrobu vzdělávacího obsahu, digitalizace kulturního dědictví, zpracování informací digitální formou, produkce materiálů se sportovním obsahem, počítačové sítě se zaměřením na turismus a autorská práva.


95

h) Struktury informační společnosti Cíle: • vybudování komplexního hardware a internetového systému (ve školství a vědě); • řízení rozdělování zdrojů na celostátní a regionální úrovni. Prostředky na rozvoj a realizaci: • analýza současné situace a organizace příštího kola shromažďování dat; • zahájení výzkumného projektu na vytvoření přátelštějšího prostředí k uživateli. i) Hodnocení zavedení a vlivu informační strategie Cíle: Zajistit, aby přijatá strategie přinesla plný užitek. Prostředky na rozvoj a realizaci: • Ustavení hodnotící skupiny složené z expertů; • příprava strategie pro průběžné vnitřní a vnější hodnocení, • přijetí programu hodnocení zahrnujícího analýzu současné situace (na konci roku 2000); každoroční shromažďování relevantních dat; organizaci výročního hodnotícího semináře (od roku 2000 do 2005); speciální hodnocení prioritních oblastí; hodnocení ve středním období (2002-2003); vypracování závěrečné zprávy (2004-2005).


96

ŠVÉDSKO 1. Cíle a strategie Dvojí obecný cíl • Umožnit každému, aby se mohl aktivně zúčastnit veřejné diskuse a profesního života pomocí všestranně zajištěného přístupu k IKT a osvojení všech nutných dovedností k jejich využití; • využít IKT jako interaktivního nástroje učení, který umožní všem lidem obnovovat a prohlubovat své znalosti a dovednosti s vědomím toho, že celoživotní učení se stává podstatným pro zvládání rychlých změn společnosti. Specifické cíle • Zvýšit potenciál vzdělávání a vyhlídky dalšího rozvoje škol pomocí nových technologií. Národní program pro IKT ve školách (Nationellt program för IT i skolan) podporuje rozvoj nových technologií v rámci povinné školní docházky a ve vyšším sekundárním vzdělávání, nové způsoby učení, nové role učitelů a žáků, užší vztah mezi společností a světem práce, snahu dosáhnout rovnosti mezi žáky tím, že se jim zajistí možnost získat stejnou úroveň způsobilostí ovládat IKT, a internacionalizaci školy. Cílem školení školitelů a učitelů je vybavit je takovými znalostmi a dovednostmi, aby ovládli nové technologie a využili je jako pedagogického nástroje. •

Podpořit celoživotní učení s využitím nových technologií jako prostředku učení a rozšiřování znalostí. Žáci by v další etapě vzdělávání po skončení povinné školní docházky měli získat vzdělanostní základ, který by jim umožnil vzdělávat se po celý život, a zvláště by si měli osvojit nutné sociální a komunikační dovednosti. Instituce vzdělávání dospělých by měly účastníkům vzdělávání poskytovat prostředky pro rozvíjení jejich schopnosti učit se a tím se více zapojovat do sociálních a profesních aktivit. IKT jsou jedním z těchto prostředků. Jedním z cílů rozvoje výuky o IKT v terciárním vzdělávání je podnítit celoživotní učení.

•

Uspokojovat ekonomické potřeby a podporovat začlenění do trhu práce. Jedním z cílů univerzit a dalších vysokých škol v dnešní době je uspokojovat potřeby pracovníků ovládajících používání nových technologií, které jsou zřejmé jak v sektorech vyspělých technologií, tak ve veřejné správě v obchodování. Pokud jsou tyto potřeby uspokojovány, pomáhá to mladým lidem při vstupu na trh práce.

Hlavní přijaté strategie • Používání nových technologií jako nástroje učení na všech stupních vzdělávání včetně všech forem vzdělávání dospělých. Při studiu různých předmětů se žáci a studenti během povinné školní docházky a na vyšších sekundárních školách učí jak nejvhodněji používat IKT jako prostředku výzkumu (naučí se vybírat z různých pramenů informací, třídit data a vyhodnocovat prameny, ze kterých jsou tato data získána). Vyšší sekundární školství také rozvíjí kritický přístup k těm aspektům IKT, které mladí lidé studují. Program Media, jeden ze 17 národních programů, které jsou nabízeny vyšším sekundárním školám, se orientuje na mediální produkci tj. na moderní informační a výrobní technologii. Instituce vzdělávání dospělých (městské a svobodné) organizují kursy umožňující osvojit si základní vědomostí týkající se IKT, které si studenti vybírají podle svých potřeb. V terciárním sektoru se ve stále větším počtu kursů používá IKT [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

97

• • •

jako vzdělávací prostředek. Od 1. ledna 1998 obsahuje počáteční vzdělávání školitelů specifickou část, a to používání počítačů a učení o informačních technologiích. Národní program IKT ve školách umožňuje učitelům projít speciálním školením, jehož cílem je zlepšit jejich dovednosti a znalosti při práci s novými technologiemi. Finanční dotace umožňující začlenění IKT do vzdělávacího systému. Jak instituce připravující učitele, tak terciární sektor dostávají zvýšené finanční prostředky na rozvoj kursů IKT. Zřízení Národní agentury pro distanční vzdělávání (Distum) zabývající se tím, jak využít IKT v systému distančního vzdělávání na univerzitní úrovni a při svobodném vzdělávání dospělých. Zvýšit úroveň sítě SUNET, která spojuje všechny univerzity a další vysokoškolské instituce ve Švédsku, a nabídnout hlavním městským knihovnám a oblastním muzeím možnost připojit se na síť SUNET a na Internet.

2. Rozdělení odpovědnosti Na ústřední úrovni odpovídají za veškeré veřejné školství a za odbornou přípravu hrazenou z veřejných zdrojů parlament a vláda. Na národní úrovni téměř za celé školství odpovídá Ministerstvo školství a vědy, které formuluje hlavní zásady školské politiky a schvaluje učební programy. Národní agentura pro vzdělávání (Skolverket) a Národní agentura pro vysoké školství (Högskoleverket) jsou ústředními správními jednotkami, které jsou pověřeny dohledem nad školským systémem a jeho hodnocením. Ministerstvo průmyslu se zabývá rozvojem e-komunity a některé z jeho aktivit se týkají vzdělání. Vládní návrh zákona „Informační společnost pro všechny“ (Ett informationssamhälle för alla) zdůrazňuje význam používání IKT ve výuce a nutnost poskytnout všem občanům příležitost osvojit si dovednosti v ovládání IKT. Na úrovni místních úřadů, které spravují školství veřejného sektoru (kromě vysokých škol), byl vypracován program pro školy s výčtem opatření, která jsou nutná pro splnění národních cílů vzdělání. Mnoho místních úřadů zavádí strategie, které umožňují rozšířit přístup k Internetu. Ty se týkají i školství. Ústřední a místní úřady spolupracují velmi pružně. Například školy mohou získat od státu podporu na zřízení přístupu na Internet v rámci Národního programu za IKT do škol. Na úrovni škol si každá škola stanoví pracovní program odpovídající potřebám a charakteristikám žáků a určí své vzdělávací cíle spolu s odpovídajícími opatřeními a činnostmi. Univerzity a další vysoké školy, které požívají širokou autonomii při určování svých programů studia a metod výuky, odpovídají samy za způsob využití IKT. Místní úřady poskytují školám zařízení a vybavení pro jejich aktivity včetně vybavení pro elektronická media. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru V rámci Národního programu zavádění IKT do škol byly mezi zástupci programu a výrobci počítačové techniky uzavřeny dohody, které lze každých šest měsíců znovu projednat. Výrobci počítačové techniky odpovídají za dodávku nejnovějšího počítačového vybavení


98

místním úřadům; vybavení musí vyhovovat jejich požadavkům. Po dohodě se zástupci Národního programu se toto počítačové vybavení formálně stává majetkem místních úřadů. Jednou z akcí realizovaných v rámci výše uvedeného programu je předání počítače těm učitelům, kteří se účastní školení o IKT, s tím, že si ho mohou po ukončení kursu ponechat k osobnímu využití. 4.

Hlavní uskutečňované projekty

a) Národní program zavádění IKT do škol (Nationelt program för IT I skolan – ITiS) Cíle a realizace: • zlepšit znalosti a dovednosti učitelů a ředitelů škol v používání IKT: zahájit školení přibližně 70 000 učitelů; • zajistit, aby učitelé měli přístup k počítačům: ti, kteří absolvují školení, obdrží počítač, který si mohou ponechat; • urychlit připojení škol k Internetu a vybavit žáky a učitele jejich vlastními e-mailovými adresami: po dohodě s vládou poskytnout pro tyto účely část místních veřejných zdrojů; • zlepšit vzdělávací možnosti pro znevýhodněné skupiny: zvláštní opatření, finanční podpora k urychlení vývoje multimediálních vzdělávacích nástrojů pro děti s funkčním postižením; • zřídit síť Schoolnet1 na národní i evropské úrovni; • odměňovat učitele, kteří podstatným způsobem přispěli k zavedení IKT do vzdělávacího procesu. Partneři: expertní skupina odpovědná za plánování a zavádění Programu je složena ze zástupců Ministerstva školství a vědy, Ministerstva průmyslu, Národní agentury pro vzdělávání, Nadace pro rozvoj znalostí a dovedností, Komise pro informační technologie, Švédské asociace místních úřadů, Národního svazu učitelů a Švédské národní federace učitelů. Cílové skupiny: Především povinné vzdělávání a vyšší sekundární vzdělávání, ale také preprimární vzdělávání a místní instituce vzdělávání dospělých. Období a rozpočet: V počáteční fázi (1999-2002) rozpočet ve výši 185 milionů EUR (1,7 mld švédských korun). Dílčí výsledky: Program nyní prochází hodnocením. Průběžné hodnotící zprávy Programu budou diskutovány na seminářích. Cíle tohoto Programu do značné míry korespondují se záměry projektu eLearning, jak v přístupnosti počítačů a multimediálních prostředků, tak ve zvyšování znalostí o IKT (připojení škol k Internetu do konce roku 2001, vyškolení poloviny učitelů v IKT, poskytování počítačů žákům tak, aby v roce 1999 byl jeden počítač na 9,6 žáků primárních a nižších sekundárních škol a jeden počítač na 5,2 žáků vyšších sekundárních školách atd.). b) Švédská agentura pro distanční vzdělávání (Distum) Cíle a realizace: Hlavním cílem je podpořit rozvoj IKT v distančním vzdělávání. Agentura odpovídá za plnění tohoto úkolu, a proto rozvíjí konkrétní iniciativy (financování a zajišťování IKT pro projekty distančního vzdělávání, sledování a vyhodnocování projektů, zvyšování kapacity přijímaných na vysoké školy, kde se optimálně využívá IKT v distančním vzdělávání). Agentura také působí jako centrum pro poskytování užitečných informací ve věci 1

Její webová stránka je http://www.skolverket.se/skolnet [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

99

distančního vzdělávání podporovaného IKT (monitoruje a podporuje technický pokrok a výzkum v této oblasti). Cílové skupiny: Vysoké školství a svobodné vzdělávání dospělých. Období a rozpočet: Agentura zahájila činnost 1. července 1999; rozpočet na školní rok 1999/2000 činil 3,55 mil. EUR (32,5 mil. švédských korun) na projekty univerzit a vysokých škol, 4,1 mil. EUR (37,5 mil. švédských korun) na projekty v rámci vzdělávání dospělých; na rok 2001 byl rozpočet ve výši 1,75 mil. EUR (16 milionů švédských korun). c) Národní školy pro dospělé, distanční učení (Program SSV) Cíle: SVV je organizace veřejného sektoru, která nabízí distanční vzdělávání odpovídající vyššímu sekundárnímu vzdělávání. To doplňuje systém vzdělávání dospělých zajišťovaný místními úřady. V období 1998 až 2000 se SVV stala součástí vládního programu zaměřeného na vypracování nových metod distančního vzdělávání využívajících IKT. Od roku 2001 pokračovaly tyto činnosti v rámci SVV a byl pro ně sestaven zvláštní rozpočet (viz níže). Partneři: SSV je státní organizace přímo podřízená Ministerstvu školství a vědy. Cílové skupiny: Místní úřady a učitelé zaměřující se na zlepšování metod distančního vzdělávání dospělých na úrovni vyššího sekundárního vzdělání. Období a rozpočet: Rozpočet na rok 2001 činí 656 500 EUR (6 milionů švédských korun).


100

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Anglie, Wales, Severní Irsko 1. Cíle a strategie Obecné vzájemně se doplňující cíle V programovém prohlášení vlády Our information age: the Government’s vision (Náš informační věk: vládní vize), uveřejněném v dubnu 1999, jsou zdůrazněny následující klíčové oblasti: • transformovat vzdělávání – využít nových technologií tak, aby všichni mohli získat znalosti a dovednosti, které potřebují pro informační věk; • rozšířit přístup k informacím – zajistit, aby prospěch a výhody, které přináší informační věk, měli všichni, bez ohledu na to, zda k informacím mají přístup, nebo ho nemají; • podporovat konkurenci a konkurenceschopnost – napomáhat průmyslu a obchodu, aby využívaly těchto změn a rozvíjely se ve prospěch zákazníků, nových pracovních příležitostí a ekonomického růstu; • zdůrazňovat kvalitu - zajistit, aby úroveň a obsah nových služeb byly na stejné a vyšší úrovni ve srovnání s tím, co je k dispozici nyní; • modernizovat řízení – zajistit, aby se využívaly nové technologie ve prospěch kvalitnějších a účinnějších služeb. Specifické cíle V listopadu 1998 vydala vláda prohlášení NGfL Challenge: Open for Learning, Open for Business (Výzva Národní sítě učení: jak se otevřít učení a podnikání), kterým vyhlásila další postup v plnění programu National Grid for Learning (Národní síť učení) a přijala následující cíle pro IKT na rok 2002: • připojit všechny školy, terciární instituce, univerzity a knihovny a co nejvíce místních vzdělávacích středisek k národní síti učení (National Grid for Learning); • zajistit, aby učitelé byli schopni vyučovat s pomocí IKT a aby obdobné školení získali i knihovníci; • umožnit, aby absolventi škol odcházeli s dobrou znalostí IKT a aby byla možnost ověřit si jejich dovednosti; • zajistit, aby administrativní komunikace obecné povahy mezi školskými institucemi a vládou a jejími agenturami přecházela od papírové formy k formě elektronické; • učinit z Británie centrum špičkového rozvoje kvalitního software pro sítě a vedoucí světovou velmoc ve vývozu vzdělávacích služeb. Hlavní strategie • Připojení škol, terciárních institucí a univerzit na Internet; • školení učitelů, ředitelů škol a knihovníků školních knihoven; • rozvoj vzdělávacích programů a software; • vytváření veřejné sítě a webových stránek vzdělávacího obsahu. 2. Rozdělení odpovědnosti Vláda sleduje cíl transformovat školství a vyhlásila svou vizi, definovala cíle a podle svých priorit přidělila podstatné dodatečné fondy.


101

V Anglii rozhoduje Ministerstvo školství a zaměstnanosti (Department for Education and Employment) o přidělení dalších prostředků na zavedení IKT do škol a stanovuje podmínky, za kterých mohou být tyto prostředky převedeny místním školským úřadům (Local education authorities - LEA) a školám. Například pro školní rok 2001/2002 mají místní školské úřady uloženo, aby ve všech školách zabezpečily alespoň minimální úroveň počítačového vybavení a připojení na Internet. LEA mají také školám umožnit používat IKT při řízení. Hlavní část prostředků je převáděna do škol, které vypracovaly plán rozvoje IKT, s podmínkou, že místní komunitě bude umožněn přístup k této technologii v době mimo vyučování a učitelský sbor se bude vzdělávat v rámci Fondu nových příležitostí odborné přípravy (New Opportunities Fund Training - NOF). Ministerstvo školství a odborné přípravy Národního shromáždění Walesu (National Assembly for Wales Training and Education Department - NATED) a Ministerstvo školství v Severním Irsku (Department of Education – DE in Northern Ireland) poskytují cílené dodatečné finanční prostředky podle místních potřeb a priorit, jak o nich rozhodlo Národní shromáždění Walesu a Shromáždění Severního Irska. Řada národních agentur má za úkol podporovat vládní priority. Nejdůležitější vládní agenturou pro využívání IKT ve vzdělávání je Britská agentura pro komunikace a technologie ve vzdělávání (British Educational Communications & Technology Agency BECTA), která podporuje vládu a národní agentury v otázce využití a rozvoje IKT s cílem zvýšit úroveň vzdělávání. Fond nových příležitostí (New Opportunities Fund - NOF) je veřejná britská instituce zabývající se rozdělováním grantů na zdravotnické, vzdělávací a ekologické projekty odpovídající záměrům vlády. Agentura pro učitelské vzdělávání (Teacher Training Agency - TTA) je vládní agentura, která odpovídá za kvalitu kursů organizovaných v rámci Fondu nových příležitostí (NOF) a za přípravu materiálů sloužících k evaluaci potřeb. Místní školské úřady v Anglii a Walesu rozdělují dodatečné finanční fondy školám a poskytují jim podporu v souladu s jejich vlastními plány rozvoje IKT. Místní školské úřady v Anglii mohou vytvářet regionální konsorcia k rozvoji širokopásmové infrastruktury sítí (Regional Broadband Consortia). V Severním Irsku odpovídá za strategii začleňování IKT do vzdělávání Skupina pro strategické řízení technologie ve vzdělávání (Education Technology Strategic Management Group - ET SMG), která je složena ze zástupců Ministerstva školství a Rad pro vzdělávání a knihovny (Education and Library Boards). Skupina odpovídá také za kvalitu odborné přípravy, kterou v rámci NOF realizuje inspekce Ministerstva školství. Školy vypracovávají své plány rozvoje IKT a jejich financování. Mohou si vybrat, zda chtějí dodatečné přidělené prostředky vynaložit na služby řízení nebo na jiné produkty IKT. Školy také rozhodují o tom, kdy a jak se účastní školení NOF a koho si ze schválených poskytovatelů školení vyberou. V Anglii odpovídal za rozvoj Národní sítě učení (National Learning Network - NLN) Výbor pro informační a učební technologie v neuniverzitním vzdělávání po skončení povinné školní docházky (Further Education Information and Learning Technology Committee – FEILT), a to do rozpuštění Rady pro financování dalšího vzdělávání v březnu 2001. Provádění rozhodnutí je v pravomoci Společného výboru pro informační systémy (Joint


102

Information Systems Committee - JISC), který dohlíží na vytváření sítí, na technické záležitosti a na řadu dalších organizací. Mezi ně patří BECTA, která řídí řadu projektů týkajících se i různých aspektů přípravy školských pracovníků, materiálů a řízení a dodává specifické programy spolu s Agenturou pro rozvoj učení a dovedností (Learning and Skills Development Agency (dříve FEDA), s Národní asociací pro informační a vzdělávací technologie (National Information and Learning Technologies Association - NILTA) a dalšími organizacemi sektoru dalšího vzdělávání. Na úrovni neuniverzitního vyššího a vysokoškolského vzdělávání vytvořily finanční úřady Spojeného království (Rada pro financování vysokého školství Anglie, Rada pro učení a dovednosti, Skotská rada pro financování vysokého školství, Skotská rada pro financování dalšího vzdělávání, Rada pro financování vysokého školství Walesu, Národní rada pro vzdělávání a odbornou přípravu Walesu a Ministerstvo pro vysoké školství, odbornou přípravu a zaměstnanost Severního Irska) strategický poradní výbor JISC, který formuluje strategické směry, řídí a financuje infrastrukturu sítí a projektů rozvoje s cílem podpořit rychlé osvojování nových technologií. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Cíle vlády obsažené v programu Národní sítě pro učení předpokládají urychlení změn v soukromém sektoru, například vytvoření trhu s didaktickým software a didaktickým obsahem. Toho lze dosáhnout vyčleněním části dodatečných zdrojů přidělených školám k nákupu software a jeho obsahu. Vláda také usiluje o zjednodušení a standardizaci nákupu a řízení IKT, vybavení a služeb pro školy tím, že podporuje rozvoj soutěživosti mezi službami pro IKT. Organizace BECTA ověřuje a uděluje certifikaci službám v rámci Národní sítě pro učení (National Grid for learning – NgfL), vzhledem k tomu, že NGfLa zajišťuje kombinaci místních sítí, hardware, software a jeho obsahu pocházejících často od různých dodavatelů. Také Národní loterie, která financovala školicí programy Fondu nových příležitostí (NOF), spolupracuje se soukromým sektorem. K organizátorům školení v používání IKT pro učitele a školní knihovníky patří orgány veřejné správy, jakými jsou místní školské úřady, instituce dalšího a vysokoškolského vzdělávání, soukromé společnosti a konsorcia organizací veřejného a soukromého sektoru. Všechny instituce, které zajišťují školení, musí získat schválení od ústředního orgánu ověřování kvality. Vláda také uzavřela dohodu s telekomunikačními společnostmi o poskytnutí speciálního tarifu pro školy na připojení k Internetu. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Národní síť učení (National Grid for Learning - NGfL - Spojené království) NGfL je označením jak vzdělávacího portálu k webovým stránkám, tak programu, který má za cíl vybavovat školy a další instituce příslušnou infrastrukturou. Cíle: • poskytovat celostátní zdroje pro učení, který by pomáhaly dosáhnout žádoucí úrovně vzdělání a splnily požadavky vlády týkající se gramotnosti a počítání, tak aby se zlepšila kvalita života a konkurenceschopnost Velké Británie v mezinárodním měřítku; • poskytovat prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru učitelům, žákům, a ostatním učícím se vysoce kvalitní didaktický software a služby;


103

•

odstranit bariéry v učení, umožnit přístup ke vzdělání všem, včetně těch, kteří jsou izolováni ve venkovských oblastech, kteří mají speciální vzdělávací potřeby nebo těch, kteří žijí v zanedbaných městských částech; • poskytovat učitelům informace a zdroje pro učení vedoucí ke zlepšení jejich dovedností v práci s IKT. Partneři: místní školské úřady (které dostávají a rozdělují dotace), školy, BECTA (která odpovídá za rozvoj infrastruktury a informačního obsahu) a soukromí dodavatelé. Cílové skupiny: Všichni, kdo se učí, a služby celoživotního učení na všech stupních školského systému. V počáteční fázi je soustředěna pozornost na učitele a na školy. Období a rozpočet: Léta 1998-2002; rozpočet ve výši 1,138 mld EUR (700 milionů liber); v září 2000 byl program rozšířen až do roku 2004 s dodatečným finančním vkladem (pro Anglii) 1390,23 mil. EUR (865 milionů liber). Pro Anglii byly stanoveny následující cíle na rok 2004: • jeden počítač na každých pět žáků na sekundárních školách a jeden počítač na každých osm žáků na primárních školách; • alespoň 75 % žáků ve věku14 let by mělo zvládnout elektronické informace a používat nové technologie, jako je CD-ROM a Internet. Prostředky na rozvoj a realizaci: • financování počítačového hardware, software, připojení na Internet, technické přípravy a vzdělávacích programů pro primární a sekundární školy; • mozaika webových stránek s hodnotným vzdělávacím obsahem zpracovaným v souladu se standardy kvality; • Národní síť pro učení schválená ústředním úřadem služeb pro služby poskytované IKT; • odborná příprava učitelů v používání IKT (v součinnosti s dalšími iniciativami). b) National Learning Network-NLN (Národní síť učení) a aktivity s tím spojené (Anglie) Jde o všechna opatření vyhlášená ministrem školství a zaměstnanosti v prosinci 1998 s cílem rozvinout technologie informací a učení (ILT - Information and Learning Technology) v neuniverzitním vyšším vzdělávání v Anglii. Cíle: • umožnit studentům a učitelům přístup k výukovým a učebním materiálům, k informačním zdrojům a novým prostředkům komunikace prostřednictvím připojení institucí na Internet a spojením pomocí počítačových sítí; • zpracovat a zpřístupnit výukové a učební materiály; • zlepšit kompetence školských pracovníků a podnítit je k využívání IKT. Partneři: Rada pro financování dalšího vzdělávání (jejíž funkci nyní převzala Learning and Skills Council - Rada pro učení a kvalifikaci) prostřednictvím svého Výboru pro informační a vzdělávací technologie (FEILT), JISC, BECTA, Národní organizace pro další vzdělávání (Further Education National Training Organisation - FENTO), Agentura pro rozvoj učení a dovedností, Národní asociace pro informační a vzdělávací technologie (National Information and Learning Technologies Association - NILTA) a Asociace pro vzdělávací a výzkumné sítě Spojeného království (United Kingdom Education and Research Networking Association Ukerna), která řídí síť JANET ve školství a vědeckém výzkumu. Cílové skupiny: Instituce pro postobligatorní vzdělávání v Anglii. Období a rozpočet: Od prosince 1998 do prosince 2001; rozpočet 120,36 milionů EUR (74 milionů liber). Prostředky na rozvoj a realizaci:


104

• • • •

řízení a rozvoj infrastruktury sítě a jejího obsahu; rozvoj učebních materiálů; zlepšení infrastruktury lokální sítě (LANS); profesní růst pedagogických pracovníků.

c) Further Education Net - FE Net (Internet pro postobligatorní vzdělávání) a Further Education in Action (Postobligatorní vzdělávání v akci) (Wales) Cíle: • zvýšit počet připojení na Internet (FE Net); • maximalizovat hodnotu investic vložených do vybavení a zřizování sítí ve školách pomocí programu dalšího vzdělávání školských pracovníků (Síť FE Net v akci). Partneři: Rada pro financování postobligatorního vzdělávání Walesu (jejíž funkce nyní převzala Národní rada pro vzdělávání a odbornou přípravu Walesu), JISC a Ukerna, která koordinuje přístup institucí k síti JANET s pomocí lokálních středisek. Cílové skupiny: Instituce postobligatorního vzdělávání ve Walesu. Období a rozpočet: Program FE Net pro zvýšení počtu připojení byl ukončen v roce 1997 a prodloužen do roku 2000. Program FE Net v akci je financován do roku 2001. Rozpočet na školní rok 1999/2000 pro FE Net byl ve výši 0,97 mil. EUR (0,6 milionu liber) a pro FE Net v akci byl 0,13 mil. EUR (0,08 mil. liber). Prostředky na rozvoj a realizaci: • zvýšit kvalitu připojení institucí k Internetu; • profesní růst pedagogických pracovníků. d) Školení prostřednictvím New Opportunities Fund Training (Fondu nových příležitostí) (Spojené království) Fond podporuje iniciativu Národní síť učení - NGfL. Cíle: Vyškolit učitele a školní knihovníky v efektivním užívání IKT tak, aby odpovídalo cílům výuky a umožnilo jim dosáhnout takové úrovně ovládání IKT, jaká je požadována od nově kvalifikovaných učitelů (od roku 1999 všichni nově kvalifikovaní učitelé v Anglii a Walesu musí získat takové znalosti o IKT a jejím ovládání, které jsou považovány za standard). Partneři: Fond nových příležitostí, Agentura pro přípravu učitelů, Ministerstvo školství a odborné přípravy Národního shromáždění Walesu, ET SMG a Ministerstvo školství (Severní Irsko), místní úřady a školy. Cílové skupiny: Učitelé a školní knihovníci na primárních a sekundárních školách. Období a rozpočet: Školení musí být ukončeno v roce 2003. Bude přiděleno 369,65 mil. EUR (230 milionů liber). Prostředky na rozvoj a realizaci: Organizace školení a příprava materiálů, které učitelům umožní, aby si sami vyhodnotili své potřeby dalšího školení. e) Computers for Teachers (Počítače pro učitele) (Anglie a Wales) V Anglii se tato iniciativa uskutečňuje pomocí řady různých projektů: Computers for teachers (Počítače pro učitele), Laptops for head-teachers (Laptopy pro ředitele škol) a Fast-track programme (Program rychlé cesty). Ve Walesu probíhá projekt Laptopy pro ředitele škol. Cíle: Přidělením osobního počítače zvýšit sebedůvěru učitelů a jejich schopnosti používat IKT. Partneři: BECTA a nezávislí dodavatelé. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

105

Cílové skupiny: Projekt Počítače pro učitele je omezen na učitele, kteří se zúčastňují školení NOF. V první etapě se přihlásilo více učitelů než byla kapacita kursů, ve druhé etapě byla účast omezena na učitele matematiky dětí ve věku 11-14 let; Ministerstvo školství nyní projednává, jak v dalších etapách nejlépe vynaložit vyčleněné fondy. Projekt Laptopy pro ředitele se zaměřil především na nově jmenované ředitele. Všichni učitelé vybraní do Programu rychlé cesty obdrží zdarma přenosný počítač. Ve Walesu jsou všichni ředitelé sekundární školy a někteří ředitelé primárních škol přijímáni do kursu Laptopy pro ředitele. V Severním Irsku existuje projekt Connecting Teachers (Spojovat učitele), který je součástí Education Technology Strategy (Strategie pro vzdělávací technologii). Období a rozpočet: Počítače pro učitele: Od ledna 2000 do roku 2002, s rozpočtem 32,53 mil. EUR (20 milionů liber) a dalších 80,36 mil.EUR (50 milionů liber) bude k dispozici v budoucích fázích; Laptopy pro ředitele: 1999-2000, s rozpočtem 4,88 mil. EUR (3 miliony liber) v roce 1999. Prostředky na rozvoj a realizaci: • Počítače pro učitele: dotace ve výši 50 % z nákupní ceny přenosného nebo stolního počítače pro učitele, až do horního limitu 813 EUR (500 liber); • Laptopy pro ředitele: vybavit ředitele přenosnými počítači; • Program rychlé cesty: vybavit vybrané učitele přenosným počítačem s přístupem na Internet. f) City Learning Centres (Vzdělávací střediska velkých měst) (Anglie) Projekt Vzdělávací střediska velkých měst vznikl jako součást programu Excellence in Cities (Zvýšit úroveň velkých měst), což je iniciativa na zlepšení kvality vzdělání dětí z velkých měst, která využívá IKT pro poskytování dalších vzdělávacích možností dětem ve vybraných oblastech velkých měst. Příslušné vybavení je umístěno ve vybrané škole a poskytované služby jsou předávány síti do dalších vybraných partnerských škol. Cíle: • zlepšit přístup dospělých i dětí k nejnovějším vzdělávacím technologiím a maximálně je využívat; • zvýšit úroveň dosahovaných výsledků pomocí těchto technologií; • pomoci žákům udržet získané kompetence; • snížit počet hodin záškoláctví; • zlepšit vyhlídky na zaměstnanost; • působit jako testování inovací a nových metod výuky a učení. Partneři: Místní školské úřady a školy. Cílové skupiny: Školy v oblastech zařazených do programu zvýšení kvality školství ve velkých městech (Excellence in Cities) i v dalších lokalitách. Období a rozpočet: 160,72 mil. EUR (100 milionů liber) na vybavení přibližně 80 středisek na konci školního roku 2001/2002. g) Joint Information Systems Committee – JISC (Společný výbor pro informační systémy) (Spojené království) Cíle: Výbor JISC podporuje inovace v aplikacích a využití informačních systémů a informačních technologií ve vysokém školství a neuniverzitním vyšším vzdělávání v celém Spojeném království tím, že předkládá koncepce, řídí a financuje infrastruktury sítí, Komunikace a informační technologie (Communications and Information Technology C&IT) a informační služby vyvíjí vzdělávací projekty a materiály. JISC podrobně definuje


106

své cíle v pětiletých strategických koncepcích. Cíle navržené strategie na období 2001-2005 jsou následující: • vybudovat prostředí s možností získávat informace on-line s bezpečným a snadným přístupem k souboru vzdělávacího a vědeckého materiálu; • pomáhat institucím při vytváření a udržování učebního prostředí určeného studentům; • zajistit přístup k přední světové síti pro podporu výzkumu a vzdělání ve Spojeném království; • poskytnout škálu poradních a konzultačních služeb týkajících se využití IKT; • podporovat inovace ve využívání IKT pro zlepšení učení a výuky, výzkumu a řízení institucí; • zlepšit úroveň dovedností učitelů a studentů ve využívání IKT, zejména pokud jde o Internet; • podporovat činnosti institucí na regionální a místní úrovni prostřednictvím městských informačních sítí (Metropolitan Area Networks) a regionálních středisek podpory (Regional Support Centres); • zprostředkovat spolupráci mezi projekty vzdělávání využívajícími IKT ve Spojeném království s cílem pomoci vybudovat společnost s vysokým stupněm informační gramotnosti; • podporovat a usnadňovat mezinárodní spolupráci při využívání možností IKT. Partneři: JISC je poradní výbor se strategickou funkcí působící jménem institucí, které financují sektor neuniverzitního vyššího a vysokoškolského vzdělávání v celém Spojeném království (investoři pro další vzdělávání se stali plnoprávnými partnery v roce 1999). JISC také spolupracuje s Radami pro výzkum. Řídí operace a rozvoj širokopásmové sítě JANET prostřednictvím neziskové organizace Ukerna s podporou řady regionálních pomocných středisek výboru JISC. Cílové skupiny: Vysokoškolské a neuniverzitní vyšší vzdělávání v celém Spojeném království. Období: Strategie JISC na léta 2001-2005 má být v nejbližší době schválena organizacemi poskytujícími finanční podporu. Prostředky na rozvoj a realizaci: zlepšení infrastruktury (například širokopásmová síť JANET) a připojení všech institucí, zpřístupnění informací vzdělávacího a vědeckého obsahu a zkvalitnění systému podpory studentů. h) ICT for Learning Strategy (IKT pro strategii učení) (Wales) Cíle: Obecné cíle strategie učení pomocí IKT jsou následující: • zvýšit úroveň dosahovaných výsledků ve školách; • zlepšit dovednosti v ovládání IKT; • podporovat celoživotní učení; • odstraňovat sociální znevýhodnění zajištěním přístupu k IKT pro všechny. Tato strategie zejména hodlá: • rozšířit infrastrukturu IKT na podporu celoživotního učení; • široce vybavit školy IKT a umožnit žákům používat infrastrukturu i v době mimo vyučování; • usnadnit přístup k IKT i lidem ze znevýhodněného sociálního prostředí; • zajistit co nejlepší zhodnocení vložených investic; • maximalizovat vzdělávací hodnotu zakoupeného zařízení; • podpořit širokou iniciativu k překonání sociálního znevýhodnění.


107

Partneři: Místní školské úřady a školy. Cílové skupiny: Všichni, kdo jsou zapojeni do procesu učení ve školách, i všichni občané, zejména skupiny sociálně znevýhodněných osob. Období a rozpočet: Strategie pokrývá tříleté období od školního roku 1999/2000 do 2001/2002. Rozpočet činí 25,33 mil. EUR (15,76 milionů liber). Prostředky na rozvoj a realizaci: • Školní učební střediska (zdroje a prostředky IKT přednostně pro sekundární školy); • Učební střediska disponující IKT (umožňující přístup k IKT pro zájemce ze širšího okruhu komunity); • využívání IKT osobami se speciálními potřebami; • rozšiřování dostupnosti IKT; • podpora vybavení celostátních institucí kulturního zaměření IKT (umožňující jim komunikovat a zprostředkovat své sbírky geograficky rozptýleným občanům). i) Education Technology Strategy (Strategie pro vzdělávací technologie) (Severní Irsko) Strategii pro vzdělávací technologie v Severním Irsku uveřejnilo Ministerstvo školství Severního Irska (dříve DENI, nyní DE) v říjnu 1997. Cíle: • vybavit všechny školy běžnou infrastrukturou zahrnující zařízení a vzdělávací službu online, podporovanou systémem řízení; • poskytnout učitelům školení, které jim umožní osvojit si dovednosti při práci s IKT, využívat příslušné materiály a integrovat IKT jak do oblasti výuky, tak do oblasti učení; • poskytnout školám programy, profesionální podporu a rady jak co nejefektivněji využívat IKT ve výuce a učení a při správě a řízení školy; • umožnit žákům žít, učit se a pracovat v informační společnosti. Partneři: Ministerstvo školství, Skupina pro strategické řízení vzdělávacích technologií, Rady pro vzdělávání a knihovny, školy, BECTA a Národní síť pro učení – NgfL (Classroom 2000 - Třída 2000), instituce dalšího vzdělávání. Cílové skupiny: Učící se ve všech stupních školské soustavy a celoživotního vzdělávání. Prostředky na rozvoj a realizaci: • Program NINE Connect: vzdělávací portál pro Severní Irsko umožňuje účast na konferencích on-line a užívání e-mailu. Program poskytuje školám běžné technické vybavení IKT a připojení na Internet; • Program Connecting teachers: v roce 1999 učitelé primárních a sekundárních škol obdrželi 1 300 přenosných počítačů, v roce 2000 jich bylo 4 500 a v roce 2001 jich bude dáno k dispozici 6 000. Tyto počítače budou rozdělovat ředitelé škol a učitelé je budou mít k dispozici pro plnění specifických cílů výuky; • Program Classroom 2000: program řízení služeb týkajících se IKT; • Projekt školení v rámci Fondu nových příležitostí (NOF) probíhá stejným způsobem jako jinde ve Spojeném království. j) Information Learning Technology (ILT) (Informační technologie pro učení v postobligatorním vzdělávání) (Severní Irsko) Cíle: Poskytnout všem studentům příležitost k tomu, aby si mohli rozšířit své znalosti a dovednosti v ovládání IKT. Cílové skupiny: Studenti a učitelé v postobligatorním vzdělávání. Prostředky na rozvoj a realizaci:


108

• • • •

profesní rozvoj – zajistit, aby všichni učitelé získali znalosti a dovednosti v ovládání IKT a v jejich využívání při výuce a učení; rozvoj interní síťové infrastruktury vyšších škol typu college s cílem využít plně potenciálu IKT pro proces učení; rozvoj vzdělávacích programů a soustavné vydávání učebních materiálů na bázi IKT; vytváření sítí - vytvořit širokopásmovou síť pro neuniverzitní vyšší a vysokoškolské vzdělávání, která by umožnila partnerství mezi sektory vzdělání.

k) e-Univerzita Cíle: Nabídnout vysokoškolské vzdělávání vysoké kvality prostřednictvím Internetu. Všechny vysoké školy ve Spojeném království budou moci nabídnout studium a služby pro studenty prostřednictvím e-Univerzity za předpokladu, že splní požadavky týkající se kvality a standardů. Partneři: Instituce financující vysoké školství, řídící skupina e-Univerzity a soukromí partneři. Cílové skupiny: Vysoké školství. Období a rozpočet: Začátek je plánován na rok 2002. Vláda poskytla na tento projekt 100,85 mil. EUR (62 milionů liber) na tříleté období (2002-2004). Skotsko 1. Cíle a strategie Obecné vzájemně se doplňující cíle • Zajistit rozvoj informační společnosti; • podporovat a/nebo upravit procesy výuky a učení a výrazně zvýšit úroveň vzdělávání; • připravit učící se na život ve společnosti založené na celoživotním učení. Specifické cíle • Vybavit studenty příslušnými dovednostmi a zkušenostmi v práci s IKT s cílem napomoci jejich integraci a rozvoji ve světě práce; • umožnit výzkumným pracovníkům vykonávat svou činnost na světové úrovni. Hlavní strategie • Příprava učitelů: Učitelé, kteří své počáteční studium zahájili po roce 1999, by měli dosáhnout základních znalostí IKT. V tomto ohledu byly předány vzdělávacím institucím směrnice týkající se IKT. Do roku 2002 učitelé v aktivní službě získají kompetence potřebné pro to, aby mohli využívat IKT ve výuce. Přípravě učitelů se věnuje řada studijních programů na vysokých školách. Scottish Further Education Funding Council – SFEFC (Skotská rada pro financování postobligatorního vzdělávání) přijala strategii týkající se školení učitelů v používání IKT ve výuce a učení. • Vybavení škol příslušným zařízením a připojením na Internet, vývoj multimediálních služeb a zdrojů informací: Primární, sekundární a vysoké školy, a pokud je to možné i místní střediska (community centres) mají být připojeny na Internet do roku 2002. Žáci, studenti a učitelé budou mít své vlastní elektronické adresy. Do roku 2002 získá Spojené království špičkové postavení v produkci vzdělávacího software. Joint Information Systems Commitee – JISC [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

109

(Spojený výbor pro informační systémy) pracuje na vývoji sítě SuperJANET a široké škály elektronických služeb a zdrojů informací, ke kterým mohou mít přístup instituce postobligatorního a vysokoškolského vzdělávání. Výbor se zabývá také zabezpečením sítí a jejich autenticitou. Sítě metropolitní oblasti MAN (Metropolitan Area Networks) poskytují každé vysokoškolské instituci širokopásmové napojení a řadu vzdělávacích kursů. • Odborná příprava žáků a studentů: Do roku 2002 mají žáci získat solidní způsobilost pro práci s IKT, jak jsou definovány ve vzdělávacích programech. 2. Rozdělení odpovědnosti Skotská vláda určuje základní směry vzdělávací politiky. Úloha organizace Learning and Teaching Scotland1 spočívá v poradenské službě skotským ministerstvům a institucím, které jsou odpovědné za kursy o IKT a její aplikaci ve vzdělávání. Poskytuje také širokou řadu nových vzdělávacích produktů a služeb. Místní úřady a školy odpovídají za otázky vztahující se ke vzdělání a za nákup a údržbu software a hardware. Scottish Further Education Colleges (Skotské instituce postobligatorního vzdělávání) udělují kvalifikace ověřené Scottish Qualifications Authority (Skotským úřadem pro kvalifikace), který určuje obsah a zaměření každého kursu. Scottish Higher Education Funding Council – SFEFC (Skotská rada pro financování dalšího vzdělávání) pověřila školní inspektory Jejího Veličenstva, aby kontrolovali kvalitu vzdělávání v sektoru povinného vzdělávání a zejména zavádění efektivních forem výuky a učení včetně užití IKT. SFECF financuje tyto instituce a ony odpovídají za rozdělování prostředků včetně částek na nákup počítačového vybavení a software. Na základě návrhů institucí jim byly přiděleny dodatečné fondy v souladu s přijatou strategií týkající se IKT. Instituce vysokého školství stanovují samy své cíle, kvalifikace a metody výuky. Scottish Higher Education Education Council (SHEFC) (Skotská rada pro financování vysokého školství) uzavřela dohodu s Quality Assurance Agency (Agenturou pro ověřování kvality) o kontrole kvality poskytovaného vzdělání ve vysokém školství (definice standardů požadovaných pro každý předmět studia a v obecnějším smyslu přidělování finančních zdrojů v zájmu naplnění těchto požadavků kvality). SHEFC financuje instituce vysokého školství, ale ty rozhodují o rozdělování přidělených zdrojů. SHEFC poskytuje pomoc při získávání software a služeb on-line za zvýhodněné ceny. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru

1

Learning and Teaching Scotland je organizace, která vznikla 1. července 2000 spojením Scottish Council for Educational technology - SCET (Skotské rady pro vzdělávací technologie) a Scottish Consultative Council Curriculum - Scottish CCC (Skotské konzultativní rady pro obsah vzdělání). Spolupracuje s dalšími institucemi na přípravě vzdělávacích programů pro děti ve věku od 3 do 18 let a podporuje tvořivé a efektivní využití IKT ve vzdělávání a celoživotním učení. Je poradním orgánem skotských ministerstev a dalších institucí o využití IKT ve vzdělávání a připravuje řadu nových produktů a služeb, které pomáhají v procesu výuky a učení na všech stupních školského systému. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

110

V případě vysokého a postobligatorního vzdělávání byly uzavřeny dohody s takovými institucemi, jako je například Společný výbor pro informační systémy (JISC) a s výrobci počítačového zařízení a software. Další projekty takového druhu jako je SuperJANET 4 zahrnují soukromý sektor. Menší počet institucí postobligatorního vzdělávání se obrátil na soukromé finanční firmy se žádostí, aby zajistily financování nových campusů vybavených IKT. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Modernizace škol: zavedení National Grid for Learning (Národní sítě pro učení) ve Skotsku Cíle: modernizace škol zahrnující počítačové vybavení, zřizování počítačových sítí a připojení k Internetu (jeden moderní počítač bude mít k dispozici v průměru 7,5 žáků na primárních školách a 5,1 žáků na sekundárních školách; všechny školy budou připojeny k Internetu) a odpovídající způsob využití IKT jako zdroje výuky a učení. Partneři: Místní úřady, primární a sekundární školy. Cílové skupiny: Primární a sekundární školy, učitelé. Období a rozpočet: Od dubna 1999 do března 2002: 127,1 milionů EUR (80 milionů liber). Prostředky na rozvoj a realizaci: • zvýšit počet moderních počítačů (ne starších 4 let); • zvýšit počet počítačů s připojením na síť; • rozšiřovat a zlepšovat přístup k Internetu; • rozšířit a zkvalitnit místní sítě: zřídit spojení s veřejnými knihovnami a vzdělávacími středisky místní komunity; • zajistit technické zabezpečení a správu software a hardware; • podporovat učitele, aby mohli využívat IKT ve výuce; • poskytnout prostředky IKT pro výuku, rozvíjet dovednosti pedagogických pracovníků. b) Postobligatorní vzdělávání: zavedení National Grid for Learning (Národní sítě pro učení) ve Skotsku Cíle: Využít možnosti IKT ve vyučovacím procesu a v učení. Partneři: Skotská rada pro financování dalšího vzdělávání (SFEFC). Cílové skupiny: Postobligatorní vzdělávání. Období a rozpočet: Tříletý program: 46,1 mil. EUR (29 milionů liber). Prostředky na rozvoj a realizaci: Budování sítě, zlepšení infrastruktury a vybavení, příprava učitelů, zpracování nového vzdělávacího obsahu založeného na IKT pro výuku a učení a výzva školám, aby navrhly strategie pro začleňování IKT do vzdělávacího procesu. c) New Opportunities Fund ICT Training Programme for Teachers and School Librarians (Fond rozvoje nových vzdělávacích programů IKT pro učitele a školní knihovníky) Cíle: Připravit učitele a školní knihovníky k efektivnímu využívání IKT. Partneři: Program byl vypracován Fondem nových příležitostí, distribučním orgánem Národní loterie. Cílové skupiny: Všichni učitelé v dalším vzdělávání a školní knihovny. Období a rozpočet: 1999-2002: 36,5 mil. EUR (23 milionů liber).


111

d) Výzkum a vývoj Cíle: Vyvinout nový vzdělávací obsah a služby založené na IKT. Partneři: Skotská vláda ve spolupráci s projektem Learning and Teaching Scotland. Cílové skupiny: Primární a sekundární vzdělávání. Rozpočet: 3,17 mil. EUR ročně (2 miliony liber ročně). Prostředky na rozvoj a realizaci: Financování týmové spolupráce na projektu Learning and Teaching Scotland a podpora rozvoje vzdělávacího obsahu a služeb pro Internet. e) Síť SuperJANET 4 Cíle: Zlepšit národní síť vytvořenou institucemi vysokého školství a postobligatorního vzdělávání s nabídkou informační zdrojů a služeb on-line, která bude operovat při 2.5 gigabytech za sekundu od března 2001. Partneři: JISC. Cílové skupiny: Vysoké školy a instituce postobligatorního vzdělávání. f) Využití projektu Metropilitan-Area-Networks Initiative (UMI) (sítí metropolitních oblastí) Cíle: Využít možnosti nabízené novými širokopásmovými sítěmi metropolitních oblastí. Partneři: Skotská rada pro financování dalšího vzdělávání (SHECS) a univerzity Cílové skupiny: Vysoké školy. Prostředky na rozvoj a realizaci: Organizace projektů. g) SHEFC Communication & Information komunikačních a informačních technologií)

Technology

Programme

(Program

Cíle: Zintenzívnit používání elektronických prostředků ve výuce a učení a pro rozvoj dovedností učitelů v ovládání IKT. Tento program navazuje na program UMI. Partneři: SHEFC a univerzity. Cílové skupiny: Vysoké školy. Prostředky na rozvoj a realizaci: Organizace dvou pilotních projektů (Scottish Middleware Project - ScotMid) a Systém řízení vzdělávacích informací na webové bázi pro studenty (Student-Centric Web-based Educational & Information Management System - SCWEIMS) zaměřený na zřizování univerzitních intranetových sítí.


112

ISLAND 1. Cíle a strategie Cíle • Přizpůsobit přípravu učitelů a metody učení IKT; • podpořit výstavbu infrastruktury pro zavedení eLearning; • rozšířit vzdělávací obsah a zdroje učení prostřednictvím Internetu. Hlavní strategie a) Příprava učitelů: • nabídnout učitelům všech stupňů školského systému školení v ovládání IKT v takové podobě, která odpovídá jejich potřebám a má racionální opodstatnění; • klást větší důraz na školení v IKT v počáteční přípravě učitelů (pro primární školy, nižší a vyšší sekundární školy); rozšířit podobné kursy i v dalším vzdělávání učitelů; kursy IKT pro učitele vysokých škol, které jsou zaměřeny na potřeby různých předmětů studia; • ve spolupráci s průmyslem podporovat specializované kursy vzdělání v IKT (vysoké školy); • školení školitelů: odborné vyškolení učitelů, kteří potom pomáhají svým kolegům (primární, nižší a vyšší sekundární školy); zvýšit počet školitelů pro budoucí učitele. b) Připravovat a rozšiřovat pomocí Internetu vzdělávací materiály a software: • přenášet vzdělávací obsah a software Internetem do škol a dalších vzdělávacích institucí s oficiálním ověřením požadovaného standardu ; • pro vzdělávací účely poskytovat informace knihoven ve formě on-line; • zkvalitnit služby on-line (vzdělávací obsah pro potřeby výuky a učení, databáze) tak, aby byly snadno přístupné pro učitele i studenty; • přizpůsobit vzdělávací materiály ve formě on-line požadavkům učebních osnov a poskytovat informace o kvalitě přenášeného materiálu (primární, nižší a vyšší sekundární školy). c) Připojení na Internet a elektronické sítě: • zřízení bezdrátových sítí pro přenosné počítače nebo jiné mobilní prostředky (vyšší sekundární a vysoké školy); • širokopásmové napojení (alespoň 100 Mb) na Internet (vyšší sekundární a vysoké školy), • podněcovat místní úřady, které jsou odpovědné za vzdělávání dětí ve věku povinné školní docházky, k tomu, aby zlepšily úroveň současných sítí pro školy a místní instituce a zajistily vysokorychlostní sítě; • zavedení vysokorychlostní sítě propojující výzkumné instituce a průmysl; • vybavit všechny školy informačním systémem s databází a webovou stránkou informující o aktivitách školy. 2. Rozdělení odpovědnosti Zařízení pro předškolní výchovu a školy s povinnou školní docházkou jsou ve správě místních (městských) úřadů. Větší správní celky mají speciální školské úřady, které odpovídají kromě jiného i za vybavování škol IKT a uzavírají proto s dodavateli dohody o


113

nákupu zařízení a software. Nákup hardware a software i údržba jsou společnou záležitostí škol a správních úřadů. Také vyšší sekundární školy a univerzity odpovídají za nákup hardware, software, za údržbu. Ministerstvo školství, vědy a kultury však uděluje granty na nákup zařízení pro vyšší sekundární školy a sjednává dohody s dodavateli za celý vzdělávací systém (zvýhodněné nabídky pro školy a studenty). 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Ministerstvo školství, vědy a kultury uzavřelo dohodu se společností Microsoft. Školy získávají pronájem a nakupují software od společnosti Microsoft za zvýhodněnou cenu. Ministerstvo shromažďuje žádosti správních úřadů a škol a zajišťuje tak výhodu nejlepších možných cen za software. Existuje také dohoda mezi Ministerstvem školství, vědy a kultury a islandským Telecomem o podpoře pilotních škol v projektu IKT. Islandský Telecom poskytuje školám telekomunikační servis a technickou podporu a současně přispívá k rozvoji software a vzdělávacího obsahu. Ministerstvo samo odpovídá za řízení projektu, avšak zástupce islandského Telecomu je členem řídícího výboru. Se souhlasem ministerstva uzavřely pilotní vyšší sekundární školy partnerskou dohodu s dánským IBM a se zástupcem IBM na Islandu o dodávce přenosných počítačů a zřízení bezdrátových sítí za zvýhodněnou cenu. IBM bezplatně zásobuje školy bezdrátovými systémy, školy si na oplátku pronajímají přenosné počítače IBM pro studenty a učitele. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Čtyři projekty přípravy učitelů • • •

•

Cíle prvního projektu: Začlenění studia o IKT do programu institucí připravujících učitele; Cílové skupiny: Učitelé škol s povinnou školní docházkou. Cíle druhého projektu: Poskytnout praktické školení o IKT učitelům vyšších sekundárních pilotních škol se specializací na IKT. Cílové skupiny: Učitelé vyšších sekundárních škol. Cíle třetího projektu: Příprava studentů z malého odlehlého města. Prostředky na rozvoj a realizaci: Přijetí studentů do vyšší sekundární školy ve vybraném městě, která poskytuje denní vzdělávání kombinované se vzděláváním distančním. Tento druh studia zajišťují místní úřady, které dávají k dispozici prostory a učitele schopné asistovat při učení on-line. Cíle čtvrtého projektu: Spolupráce mezi dvěma školami v odlehlých oblastech s cílem poskytnout výuku prostřednictvím videokonference.

b) Nový systém knihoven Cíle: umožnit každému, bez ohledu na to, kde žije, přístup ke všem zdrojům informací v knihovnách a ke všem vzdělávacím materiálům. Partneři: Vláda a partnerské organizace soukromého sektoru. Cílové skupiny: Žáci, učitelé a ostatní uživatelé na všech stupních školského systému.


114

Prostředky na rozvoj a realizaci: • integrace knihoven (ve školách s povinnou školní docházkou, vyšších sekundárních školách a na univerzitách i specializovaných a veřejných knihoven) do společného systému knihoven působícího na Internetu; • v rámci uvedeného systému zřídit portál k veškerému vzdělávacímu materiálu, který bude využívat interaktivních odkazů a bude připojen k národnímu vzdělávacímu programu; • dohody s mezinárodními vydavateli a dalšími poskytovateli informačních zdrojů v systému on-line o poskytnutí bezplatného přístupu na Internet pro všechny občany, za něž by poplatek hradila vláda, • zavedení speciálního akčního programu s multimediálním vzdělávacím obsahem pro školy s povinnou docházkou a pro vyšší sekundární školy. c) Technologie a komunikace Cíle: Virtuální vzdělávání a odborná příprava. Partneři: Tři pilotní školy. Cílové skupiny: Žáci a učitelé vyšších sekundárních škol. Prostředky na rozvoj a realizaci: Ve třech školách bude zřízena bezdrátová síť pro potřeby přenosných počítačů, které studenti a učitelé používají k učení v systému on-line. Učitelé absolvují zvláštní přípravu pro didaktické využívání počítačů. • Cíle prvního pilotního projektu: Zavést v jednom správním celku program pro využití počítačů ve výuce. Cílové skupiny : Učitelé škol s povinnou školní docházkou. Prostředky na rozvoj a realizaci: Zajištění přítomnosti jednoho učitele se specializací na IKT, který pomáhá ostatním při použití přenosného počítače ve vyučovacím procesu. • Cíle druhého pilotního projektu: V Reykjavíku realizovat program usilující o připojení všech škol s povinnou školní docházkou pomocí širokopásmového napojení (1 Gb). • Cíle třetího projektu: Zapojit všechny vyšší sekundární školy, univerzity a regionální střediska celoživotního vzdělávání do sítě distančního vzdělávání. Bude zřízeno širokopásmové připojení, které umožní pořádat videokonference a výměny vzdělávacího materiálu. Do té doby zřídit dočasný videokonferenční most, který umožní institucím komunikovat mezi sebou.


115

LICHTENŠTEJNSKO 1. Cíle a strategie Obecné cíle Obecné cíle zavedení IKT do vzdělávacího systému jsou v souladu s cíli školské politiky v Lichtenštejnsku. IKT mají být ve vzdělávání využity za tímto účelem: • Podnítit a rozvinout zájem o celoživotní učení a duševní otevřenost; • podporovat individuální schopnosti a dovednosti učit se. Specifický cíl Usnadnit hledání zaměstnání a podporovat profesionální aktivní přístup prostřednictvím získaného solidního základu znalostí IKT, který je vybudován v průběhu povinné školní docházky na sekundární škole. Hlavní strategie • Od počátku roku 2000 zřídit v ústřední školské správě odbor „Počítačová věda ve škole“1 a pověřit ho řešením pedagogických a technických otázek souvisejících se zaváděním IKT do škol; • prosadit integrovaný přístup, při kterém je stejný důraz kladen na přípravu učitelů, hardware, software, podporu a údržbu: – příprava učitelů: ústředně organizovaná a dále rozvíjená odborem „Počítačová věda ve škole“ ve spojení s místními školskými pracovníky/učiteli; návrh na stanovení čtyř úrovní školení v souladu s požadavky učitelů; – investice do hardware a software: vládou stanovené prozatímní cíle odpovídající potřebám státu (jeden počítač na čtyři žáky, jeden počítač na dva učitele; trvale rozšiřovat připojení na intranet a Internet do roku 2001; postupný převod administrativních úkolů, jako je školní administrativa, další vzdělávání učitelů atd. na Internet); – podpora a údržba: snížení hodinové pracovní dotace u každého školského pracovníka nebo učitele na každých 10 instalovaných počítačů; posílení odboru „Počítačová věda ve škole“ technickým pracovníkem na každý kontrakt o rozsahu 250 počítačů (od června 2001 jsou pro primární a sekundární školy vyčleněni tři techničtí pracovníci); instalace 1 500 počítačů ve školách, z tohoto počtu jedna třetina (včetně pomocných zařízení) je určena pro vybavení sekundárních škol v rozmezí let 2000 až 2002, primární školy mají být vybaveny do roku 2003; v roce 2002 a v dalších letech bude na tyto investice přiděleno 1,5 % ze státního rozpočtu určeného pro školství. 2. Rozdělení odpovědnosti Vláda odpovídá za veškerou školskou legislativu, za obsah vzdělání a za investice do sekundárních škol. Plánování, návrh rozpočtu a provádění rozhodnutí v této sféře je záležitostí orgánů školské správy v dané oblasti a v případě IKT především odboru „Počítačové vědy ve škole“.

1

Viz webovou stránku: http://www.schulnetz.li [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

116

Místní správní úřady odpovídají za financování primárních škol a vyjadřují se k návrhům na řešení. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Projekty typu Rozvoj intranetu (1997/98), Učení angličtině v raném věku (1996-2000), Přístup k Internetu (2000/2001) a Udílení cen za Internet (2001) vedly k uzavírání partnerských smluv mezi veřejným a soukromým sektorem a ke vstupu sponzorů. V případě poskytovatelů a výrobců neexistuje žádné specifické partnerství. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Vybavení Cíle: Zajistit vybudování vysoce efektivní mnohoúčelové sítě pro školy v Lichtenštejnsku v zájmu dobrého fungování centrálních intranetových a internetových vzdělávacích služeb a zlepšit administrativní spolupráci ve škole a mezi školami a služby pro školskou správu.Od listopadu 2000 mají všechny sekundární školy přístup do velkokapacitní sítě (od 100 Mb do 1 Gb) a ten by měly mít do srpna 2001 i primární školy. Cílové skupiny: Učitelé a žáci na všech stupních škol od preprimární výchovy po vyšší sekundární školy. Dílčí výsledky: Zkušební fáze je již prakticky skončena v zařízeních předškolní výchovy, je již tedy možné posuzovat a měřit, jaký mají použité IKT vliv na této úrovni školské soustavy. Prostředky na rozvoj a realizaci: • propojit všechny školy kabelem z optického vlákna (od roku 1997 mají všechny školy bezplatný přístup na Internet a učitelé a žáci již mohou získat e-mailové adresy); • organizovat speciální softwarové dny, diskuse a internetové ceny pro žáky, což umožní upozorňovat na potenciál IKT. Množství multimediálního materiálu, který je k dispozici učitelům a žákům, spolu s vyčleněnými investicemi na síťovou infrastrukturu, je plně v souladu s cíli, které sleduje iniciativa eLearning. b) Příprava učitelů Cíle: Vzhledem k tomu, že používání počítačů je již velmi dobře zavedeno na všech úrovních školské soustavy a podněcuje nové formy vzdělávání učitelů, bude další úsilí zaměřeno na odbornou přípravu (počáteční a další vzdělávání) učitelů se zaměřením na IKT. Cílové skupiny: Studenti učitelství a učitelé na všech stupních školské soustavy. Prostředky na rozvoj a realizaci: V souladu s potřebami odborné přípravy učitelů byly definovány čtyři úrovně školení: 1) pro ty, kdo potřebují počítač, aby se mohli připravit na výuku; 2) pro ty, kdo potřebují počítač pro výuku; 3) učitelé informatiky; 4) učitelé, kteří mají zvlášť vysoký stupeň znalostí o počítačích a soustavně je používají. Toto opatření se týká učitelů škol všech úrovní a shoduje se s Cílem č. 2 iniciativy eLearning (vyškolit všechny úrovně). c) Rozvoj multimediálních služeb a obsahu Cíle: Rozvoj multimediálních služeb a obsahu. Prostředky na rozvoj a realizaci:


117

•

přenášet vzdělávací obsah přes stránky školního Internetu, především pro učitele a žáky, ale v určitých případech také pro rodiče; • poskytovat poradenské služby pro volbu povolání takovým způsobem, aby mladí lidé měli trvalý přístup k nejnovějším informacím o příležitostech vzdělávání a o nejčerstvějších nabídkách zaměstnání. Tato opatření jsou v souladu s cílem č. 3 iniciativy eLearning (vývoj multimediálních služeb a obsahu vysoké kvality). d) Otevřít školy pro širokou veřejnost Cíle: Zajistit, aby nové poznatky byly předány široké veřejnosti a aby byly přijaty. Prostředky na rozvoj a realizaci: Otevřít školy lidem a nabídnout jim kurzy a/nebo učebny. Tato opatření odpovídají cíli č. 4 iniciativy eLearning (rozvoj středisek pro získávání znalostí a propojit je počítačovou sítí).


118

NORSKO 1. Cíle a strategie Obecné cíle • Zajistit rovnost šancí využívat IKT v kontextu globalizace a prudkého rozvoje nových technologií jako hlavních otázek doby; • podporovat celoživotní učení v situaci, kdy jen ti, kdo mají schopnost se učit a pružně měnit metody učení, mohou obstát na trhu práce. Specifické cíle • Zlepšit organizaci školních činností, podporovat rozvoj dovedností a potenciál metod výuky prostřednictvím využívání IKT na všech stupních vzdělávání. Žáci by měli v průběhu povinné školní docházky získat solidní znalosti a kladné postoje k IKT a k informační společnosti. Měli by být schopni tvořivě a kriticky pracovat s elektronickými prostředky jako s pomůckami, které jim pomáhají v učení. Výuka IKT je integrální součástí vyššího sekundárního školství. Má zvláštní význam v programech odborné přípravy. Vysoké školství má dvojí cíl: vyškolit studenty v IKT v souladu s tím, co je očekává ve světě práce, v systému vzdělání a ve společnosti, a poskytnout jim aktuální vědomosti, zahrnující nová pojetí, metody a technologie. Cílem výzkumu a vývoje je podporovat inovace, zejména pokud jde o využití IKT ve vzdělávání. • Zajistit rovnost příležitostí v přístupu k IKT a rozvoj dovedností v této oblasti a věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným skupinám v zájmu zlepšení jejich schopnosti učit se a usnadnění ekonomické a sociální integrace. • Podporovat spolupráci v národním a mezinárodním měřítku. • Poskytovat pružně takové vzdělání a odbornou přípravu, které jsou v souladu s potřebami uživatelů. (Pramen: Akční plán: IKT v norském školství v letech 2000-2002.)

Hlavní strategie • Rozvíjet kvalifikaci učitelů; • Nabídnout primárním a sekundárním školám širokopásmový přístup k Internetu za konkurenční ceny; • rozvíjet infrastrukturu a především vytvořit národní síť pro učení (s běžným portálem k webovým stránkám k přenosu elektronických informací a služeb a s napojením na zahraniční instituce); • začlenění IKT do vzdělávacích programů (například žáci v pátém ročníku by měli ovládat psaní na počítači a tvorbu textů, v osmé třídě v matematice by měli ovládat tabulkový procesor a mít obecnou znalost o IKT). To se týká především učebních osnov vyšších tříd sekundárních odborných škol a vysokých škol, kde by IKT měly být integrální součástí studia celé řady oborů; • opatření ve prospěch žáků se zdravotním postižením; • zpracování obsahové náplně v souladu s výukovými materiály, nových metod zkoušení a hodnocení a nových informačních zdrojů učení;


119

•

vývoj a výzkum: inovační studie a projekty, nová opatření zahrnující zejména projekt Škola pro zítřek (obsahující návrh scénářů na využití IKT ve vzdělávání a důsledky z toho vyplývající).

2. Rozdělení odpovědnosti Na ústřední úrovni definuje Ministerstvo školství, vědy a církevních záležitostí školskou politiku, vytváří akční plány, legislativní rámec a národní vzdělávací programy pro primární a sekundární školy. Norská rada pro vzdělání odpovídá za prodej a distribuci software, poskytuje informace uživatelům o vývoji software vytvořeného pod patronací ministerstva školství, o vývoji a zdokonalování vzdělávacího software, o infrastruktuře a přístupu k Internetu, o mezinárodní spolupráci v oblasti IKT, o výukových materiálech elektronické povahy a o rozvoji sítí (školní síť a poradenská služba na bázi Internetu). Místní školské úřady vydávají pokyny a informace na úrovni okresů a krajů v zájmu koordinace činností mezi různými stupni školské soustavy, koordinují projekty místního rozvoje, provádějí inspekci a hodnocení úrovně vzdělávání. Národní informační střediska pro speciální školství mají důležité úkoly týkající se software a vzdělávacích programů tohoto druhu vzdělávání. Místní úřady, které spravují primární a sekundární školy, odpovídají za nákup a správu vybavení škol a software, za přijímání odborníků odpovědných za IKT a za jejich odbornou přípravu. Ve vysokém školství si každá instituce (univerzita nebo jiná vysoká škola) určuje sama svůj vzdělávací program, vyjma případů, kdy jde o určité programy odborné přípravy (například v oborech učitelského vzdělávání, zdravotní péče a inženýrství), a odpovídá také za záležitosti týkající se software a hardware. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Při přípravě vzdělávacího obsahu v digitální podobě spolupracuje Norská rada pro vzdělání s vydavateli a dalšími soukromými partnery. Norská rada pro vzdělání uzavřela dohody se soukromými partnery týkající se dodávek použitých počítačů do škol. Požadovaných 8 000 - 10 000 počítačů v rámci plánu na rok 1999 mělo, aby mohlo být použito pro účely výuky a zpracování projektů ve školách, minimálně následující konfiguraci: Pentium 90/100, 16 MB RAM, 500 MB hard disk, klávesnice, myš, monitor, modemová karta a SVGA videokarta. V roce 2000 byla uzavřena dohoda s firmami Alternativ Data (operátor) a Microsoft (dodavatel). Rozvoj sítí také vedl k rozvoji těchto partnerských vztahů. Uninett, norská akademická síť pro výzkum a vzdělávání, nabízí služby, které umožňují mezinárodní komunikaci a výměnu informací. Projekt Norgeuniversitetet (Norská univerzitní síť celoživotního učení), založená z podnětu Norské rady pro vysoké školství a sociálních partnerů, sdružuje partnerské subjekty ze soukromého sektoru, jednotlivce a vysoké školy. Na bázi Internetu budou k dispozici všechny kursy dalšího vzdělávání na terciární úrovni. Připravuje se trh výměny informací, na němž bude průmysl předkládat své požadavky na počítačové dovednosti a vysokoškolské instituce poskytnou odpovídající kursy založené ve velké míře na systému eLearning.


120

Projekt Univerzita na síti (NVU) sdružuje ty norské vysokoškolské instituce vysokého školství, které poskytují vysokoškolské vzdělání prostřednictvím Internetu. Usiluje o vedoucí postavení mezi poskytovateli služeb vysokoškolského vzdělávání dospělých a plánuje rozšířit další možnosti celoživotního učení pro uživatele z praxe. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Příprava učitelů - IKT ve vzdělávání Cíle: Připravit učitele k používání IKT jako nástroje výuky. Partneři: Norská rada pro vzdělání a místní správní úřady (které realizují projekt na místní úrovni). Cílové skupiny: Učitelé ve školách pro žáky s povinnou školní docházkou. Období a rozpočet: Čtyři roky od roku 2000 do 2003 s ročním rozpočtem 5,54 mil. EUR (45 milionů norských korun) pro místní úřady, a 3,69 milionů EUR (30 milionů norských korun) na rok 2001 na podpůrná opatření přijatá na centrální a regionální úrovni. Prostředky na rozvoj a realizaci: • zavedení celostátního programu dalšího vzdělávání učitelů sloužícího rozvoji jejich dovedností používat IKT v pedagogickém procesu; • v roce 2001 položit důraz na zavedení IKT do počáteční přípravy učitelů: budou organizovány povinné činnosti sloužící rozvoji zkušeností z práce s IKT a jejich využívání ve výuce. b) Pilotní projekt Inovace v učení, organizace a technologie Cíle: Využití potenciálu IKT z hlediska výuky a organizace. Partneři: Síť pro výzkum a znalosti informačních technologií ve vzdělávání (ITU) a místní instituce připravující učitele odpovídají za hodnocení a poradenství; Norská rada pro vzdělání a školské úřady na místní (krajské) úrovni odpovídají za řízení projektu. Cílové skupiny: Školy s povinnou docházkou a vyšší sekundární školy v 9 z 19 krajů. Období a rozpočet: 3 roky počínaje rokem 1999 s ročním rozpočtem 1,85 mil. EUR (15 milionů norských korun). c) IKT v multikulturních školách ve velkých městech Cíle: Využít potenciálu IKT pro řešení problematiky multikulturních škol, pro podporu důvěry a pro motivování jejich žáků. Partneři: ITU odpovídá za hodnocení a poradenství. Správní úřad města Oslo řídí projekt v úzké spolupráci s Norskou radou pro vzdělání. Cílové skupiny: Multikulturní školy. Období a rozpočet: Tři roky počínaje rokem 2001 s celkovým rozpočtem 2,46 mil. EUR (20 milionů norských korun). d) IKT v počáteční přípravě učitelů Cíle: Připravit budoucí učitele k používání IKT ve své profesi. Partneři: Instituce připravující učitele a ITU. Cílové skupiny: Studenti učitelství. Období a rozpočet: 2000-2003 s ročním rozpočtem 3,69 milionů EUR (30 milionů norských korun).


121

Prostředky na rozvoj a realizaci: • zavedení IKT do vzdělávacích programů a výuky; • zvýšení podílu metod založených na používání IKT v přípravě budoucích učitelů. e) Národní síť učení Cíle: Poskytnout základnu pro národní infrastrukturu učení a působit jako společný portál norského školství, který lze využít i jako nástroj pro mezinárodní spolupráci. Období: Projekt byl zahájen v roce 2001. Prostředky na rozvoj a realizaci: • Zahájení pilotního projektu v první polovině roku 2001; • poskytování informačních zdrojů a služeb různého druhu; • zajistit možnosti setkávání.


122

BULHARSKO 1. Cíle a strategie Obecný cíl Rozvíjet činnosti podporující změny bulharského školství, a tak připravit mladou generaci k tomu, aby se podílela na informační společnosti. Hlavní strategie • Rozvoj obsahu studia, metod vyučovaní a učebních materiálů s ohledem na vzdělávací strategii státu v oblasti IKT; • zajištění hardware, software a přístupu k Internetu na školách; • uvedení IKT do vzdělávacího procesu v souladu s novou vzdělávací strategií státu a vytvoření speciálního vzdělávacího software k využití ve výuce dalších předmětů; • rozvoj partnerské spolupráce pro financování a rozvoj projektů; • zřízení informačních středisek; • počáteční a další vzdělávání učitelů a tvůrců politiky v souladu s politikou zavádění IKT do vzdělávání; • rozvoj právního základu pro začlenění IKT do vzdělávání; • příprava programů pro individuální výuku žáků; • rozvoj celostátního systému sledování zavádění IKT do vzdělávání; • rozvoj strategie pro spolupráci s veřejným sektorem při uskutečňování národní politiky IKT ve vzdělávání. 2. Rozdělení odpovědnosti Na centrální úrovni vytváří Ministerstvo školství a vědy národní školskou politiku a program pro její realizaci. Ministerstvo je také zodpovědné za rozvoj vzdělávací strategie v IKT z hlediska požadavků státu, určuje obsah studia a požadavky na vybavení a zařízení. Pro financování je určena částka pocházející ze státního rozpočtu. Na místní úrovni financují realizaci programu místní úřady ze svého rozpočtu. Školy hrají klíčovou roli v programu realizace. Jsou též vyzývány k tomu, aby získávaly dodatečné fondy pro rozvoj činností souvisejících s IKT. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Nejvýznamnější celostátní iniciativy a projekty, které již byly zahájeny, jsou tyto: Program Nadace Open Society I*EARN pro mezinárodní komunikaci, týká se více než 70 sekundárních škol; Vzdělávací program IBM pro Bulharsko, který je společnou iniciativou skupiny IBM-Europe, Ministerstva školství a vědy Bulharska a Nadace Open Society. Jejím cílem je zavádění IKT do různých předmětů studia; velmi využívané programy Britské rady Školení školitelů (Train the trainer) a Studia napříč kulturami (Cross – cultural studies); program ViFax pro distanční vzdělávání ve francouzštině s využitím satelitního spojení a Internetu. 4. Hlavní uskutečněné projekty


123

Do roku 1999 to byla účast v projektech zaměřených na zavedení IKT do oblasti vzdělávání. Dílčí výsledky: Nabytí základních znalostí a dovedností v užívání osobních počítačů. Rozvoj programu INKONET na celostátní úrovni pro vytváření informační společnosti. Program realizace se týká zajištění hardware, software a dalšího vybavení na primárních a sekundárních školách, rozvoje standardů pro výuku IKT a dalšího vzdělávání učitelů. Dílčí výsledky: Od června do prosince 1999 byly formulovány vládní požadavky na úroveň vzdělávání v IKT a právní základy pro vyučování IKT jako předmětu a jejich užívání na školách. Od roku 2000 do poloviny roku 2001 bylo vybaveno hardwarem a softwarem 10 % nižších a vyšších sekundárních škol a školy pro žáky se specifickými potřebami.


124

ČESKÁ REPUBLIKA 1. Cíle a strategie Obecný cíl Zahrnout IKT do systému vzdělávání a tím pomoci vytvořit skutečnou informační společnost. Specifické cíle • Umožnit učitelům (základních a středních škol) a knihovníkům osvojit si a pochopit základy IKT a jejich soustavné využívání; • umožnit školám poskytujícím základní a střední vzdělání a knihovnám stát se informačními středisky s IKT pro každého; • do konce roku 2005 vyškolit 75 % učitelů středních škol v užívání IKT jako prostředku vyučování; • do konce roku 2005 zajistit důkladné pochopení základů IKT na základních a středních školách1; • do roku 2005 umožnit středním školám, aby se podílely na vzdělávání občanů v IKT v rámci celoživotního učení; • umožnit žákům středních škol osvojit si znalost potřebné pro využití IKT k řešení problémů; pro uvědomění si hranic možností IKT; pro rozpoznání jednoduché závady v systémech hardware či software; pro použití algoritmů; pro odpovídající použití programových aplikací; pro široké využívání sítě Internet; pro účast na telekonferencích a jiných jednáních elektronickou cestou, pro zapojení do týmové práce v rámci místních, národních a mezinárodních projektů; pro praktického využívání webových stránek (produkce a přenos komplexních multimediálních dokumentů). Hlavní strategie • • •

• • •

Vybavení škol a knihoven počítači s připojením na Internet; vytvoření funkce koordinátora IKT na každé škole, který bude poskytovat učitelům a žákům pomoc při používání technologií jako zdroje výuky a učení; posunutí důrazu ve vzdělávání učitelů od metodologie zaměřené na přenos informací k metodologii řešení problémů, ke zdůraznění používání IKT, k rozvíjení spolupráce mezi učiteli, k začleňování IKT do výuky v některém předmětu a k většímu využívání IKT ve výuce žáků se zdravotním postižením; zavedení programů pro celoživotní vzdělávání; zavedení programů pro podněcování učitelů, výzkumných a jiných pracovníků k tomu, aby objevili účinné způsoby používání IKT; zpracování a hodnocení politiky zavádění IKT.

(Pramen: Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání a Realizace státní informační politiky ve vzdělávání.)

2. Rozdělení odpovědnosti

1

Základní dovednosti IKT jsou definovány jako schopnost užívat počítač a jeho periferie; porozumět struktuře a textu a vytvářet jednoduché multimediální dokumenty; chtít účelně využívat počitače; získat a třídit potřebné informace pro řešení problému. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

125

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovuje vzdělávací standardy, podle kterých mohou být se souhlasem ministerstva připraveny různé programy. Školy odpovídají za obsah vzdělávání a metody výuky. Ministerstvo školství je hlavním zdrojem financování realizace projektů sledujících výše uvedené cíle. Na financování této školské politiky se také částečně podílejí regionální a místní úřady. Ministerstvo školství je zodpovědné za nákup a údržbu hardware a základního software na všech stupních vzdělávání. Nákup specializovaného software je uskutečňován na místní úrovni nebo z iniciativy vedení školy. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Oficiální dokumenty (viz pramen uvedený v odstavci 1) hovoří o výběru generálního smluvního dodavatele a generálního auditora, zejména v případě „Infrastruktury“ (viz 4c níže). Prvý zajišťuje dodávky technologií a služeb do škol, druhý dohlíží na to, aby školy a dodavatel dodržovali smlouvy a metodiku stanovenou v projektu „Infrastruktury“. 4. Hlavní uskutečňované projekty Programy schválené pro realizaci stanovených cílů vyústily ve tři projekty. a) Informační gramotnost Cíle: Vyškolit učitele, knihovníky a veřejnost v používání IKT. Partneři: Koordinační středisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Česká informatická společnost. Cílové skupiny: Učitelé, dokumentační pracovníci, veřejnost. Období a rozpočet: 2001-2005, s celkovým rozpočtem 53,82 mil. EUR (1,822 mld korun). Dílčí výsledky: V roce 2001 bylo asi 15 % učitelů vyškoleno v základech IKT a 3 % učitelů dosáhlo pokročilé úrovně. Prostředky na rozvoj a realizaci: • vyškolit 75 % učitelů v základech IKT; • vyškolit 25 % učitelů v IKT na úroveň poučeného uživatele; • vyškolit koordinátory IKT; • nabídnout dostatečný počet kursů v různých předmětech; • vyzvat školy k používání IKT a k přispívání ke vzdělávání veřejnosti. b) Výukový software a informační zdroje Cíle: • zapojit IKT do vyučování a do školních aktivit a využít nový potenciál počítačových sítí užívaných ve školách; • podpořit výzkum a využití nových učebních a pracovních metod v tomto informačním prostředí; • rozšiřovat osvědčené zkušenosti, produkty, nástroje a přejímat mezinárodní zkušenosti. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

126

Partneři: Koordinační středisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a expertní výbor odpovídající za vnitřní kontrolu a evaluaci. Období a rozpočet: 2001-2005, s celkovým rozpočtem 23,49 milionů EUR (795 mld korun). Prostředky na rozvoj a realizaci: Vytvoření portálu pro vzdělávací informace, pro pilotní projekty, distanční vzdělávání formou on-line a pro širší přístup k informačním zdrojům. c) Infrastruktura Cíle: • poskytnout školám IKT; • zajistit, aby všichni učitelé a 8 % žáků mělo přistup k odpovídajícím službám. Období a rozpočet: 2001-2005, s celkovým rozpočtem 137,69 mil. EUR (4,660 mld korun). Partneři: Koordinační středisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, generální dodavatel, generální auditor. Prostředky na rozvoj a realizaci: Příprava souboru směrnic pro dodavatele IKT a zahájení pilotních projektů.


127

ESTONSKO 1. Cíle a strategie Obecný cíl Cíle jsou shodné se záměry evropské iniciativy „eEurope – Information Society for All“ (eEvropa - informační společnost pro všechny). Začleňování IKT do vzdělávacích systémů je v souladu s nástupem společnosti znalostí a učící se společnosti a je zárukou, že se země stane konkurenceschopným členem globální informační společnosti. (Pramen: Plán rozvoje programů Tiger Leap, Tiger Leap +.)

Specifické cíle • Umožnit dětem a učitelům získat znalosti a dovednosti IKT cestou jasně definovaného a organizovaného speciálního vzdělávacího programu. Žáci by si měli osvojit základní dovednosti v práci s IKT. Na základě vhodného školení by učitelé měli získat dovednosti v IKT a metodické postupy při práci v základním školství. Měli by být schopni aplikovat své znalosti ve své denní praxi. Učitelé a ředitelé škol by si měli být plně vědomi úlohy IKT v procesu učení, řízení školy a komunikace ve škole a mezi školami. • Podporovat přístup k informacím a IKT. Žáci by měli mít přístup k informacím a počítačům s připojením na Internet i v mimoškolní době. Učitelé by měli mít možnost přístupu k informacím a k IKT (s typickými scénáři a postupy práce v jednotlivých předmětech studia a při získávání informací a k e-mailovým adresám). Rodiče a veřejnost by měli mít možnost přístupu na Internet, kde by získávali nejnovější informace o vzdělávání a o činnosti školy. (Pramen: Plán rozvoje programů Tiger Leap, Tiger Leap +.)

Strategie • Rozvoj dovedností práce s IKT prostřednictvím pravidelně inovovaných programů a kursů pro dětí, učitele a školské pracovníky; • rozvoj virtuálního typu učení pomocí vyvinutých elektronických metod učení, vzdělávacího software v estonštině, podpory virtuální spolupráce mezi učiteli, zřízení virtuálního sekundárního školství a vytvoření legislativy týkající se virtuálního učení. • podpora rozvoji infrastruktury: zvýšení dodávky hardware a software do škol; Internetové připojení v dobré kvalitě a technické vybavení pro školy; • větší spolupráce mezi vládou, místními úřady, školami a rodiči. (Pramen: Plán rozvoje programů Tiger Leap, Tiger Leap +.)

2. Rozdělení odpovědnosti Na centrální úrovni Ministerstvo školství financuje a koordinuje nákup hardware s pomocí nadace Tiger Leap Foundation, která přerozděluje prostředky do škol a místních úřadů. Ministerstvo a nadace jsou odpovědny za hodnocení a nákup software. Také další vzdělávání učitelů je financováno ministerstvem a podporováno nadací. Školy a místní úřady odpovídají za údržbu vybavení a příslušenství. Součástí základního studia na školách připravujících učitele bude obecný kurs informatiky a školení v metodice používání IKT. Instituce pro přípravu učitelů, další střediska pro vzdělávání učitelů a nadace Tiger Leap Foundation organizují další vzdělávání učitelů.


128

3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Realizaci těchto projektů zajišťuje jedna významná estonská firma spolu s dalšími zahraničními firmami. Vzdělávací software je však nyní vyráběn spíše jednotlivými specialisty nebo univerzitami než firmami, které na výrobě nejsou nijak zvlášť zainteresovány s ohledem na relativně nízkou poptávku po tomto produktu. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Tiger Leap 1996-2000 Cíle: Cílem tohoto národního programu bylo zlepšit infrastrukturu a zejména zvýšit počet počítačů ve škole. Partneři: Nadace Tiger Leap Foundation, Ministerstvo školství, Univerzita Tartu a Technická univerzita v Tallinu, Informační systémy ve školství (program PHARE), INTEL, Skotské středisko pro vzdělávací technologie, Estonská síť pro vzdělání a výzkum (EENET). Cílové skupiny: Základní a vyšší sekundární školy. Období: 1996-2000 s rozpočtem 10,51 mil. EUR. Prostředky na rozvoj a realizaci: • plán financování a rozdělení prostředků místním úřadům (5,6 milionů EUR), organizacím a firmám (128 000 EUR); • příprava učitelů; • poskytnutí software školám; • zpracování rozvojových a specializovaných projektů školení (jako např. zřízení portálu a počítačových sítí pro učitele). Dílčí výsledky: Program byl vyhodnocen po svém skončení v roce 2000: • jeden počítač je k dispozici průměrně 25 žákům a každá škola vlastní alespoň jeden počítač. Tři čtvrtiny škol mají již připojení on-line, zbývající mají buď telefonické připojení nebo nemají připojení žádné; • Z 17 000 učitelů bylo vyškoleno 10 900, 2 600 učitelů je zapojeno do kursů vyšší úrovně; • bylo poskytnuto 61 druhů vzdělávacího software, z toho 39 je nových; • bylo vypracováno 172 rozvojových a školicích projektů. b) Plán realizace programu Tiger Leap + Cíle: Zavedení rozvojového plánu Tiger Leap +. Partneři: Nadace Tiger Leap Foundation, jejíž správní rada se skládá ze zástupců vlády a místních úřadů, Estonské asociace ředitelů škol a Estonské rady rektorů, dále ze soukromých osob a firem, Ministerstva školství, Národního střediska pro zkoušky a kvalifikace, univerzit, výzkumných ústavů, školicích institucí a vládních agentur. Období: 2001-2005. Prostředky na rozvoj a realizaci: • Vypracování systému hodnocení úrovně dovedností učitelů ovládat IKT (1. březen 2001); • další vzdělávání učitelů v IKT a přijetí systému certifikace (do roku 2005); • zahájení kursů metodologie aplikací IKT ve vyučování pro učitele základních a vyšších sekundárních škol (1. září 2001); • odkaz na požadovanou úroveň dovedností při práci s IKT v popisu práce ředitelů škol (1. červen 2001) a školení ředitelů škol (do roku 2002);


129

• • • • • • • • • •

zavedení IKT jako předmětu výuky v národním vzdělávacím programu (1. červen 2001); identifikace obsahu, cílů a očekávaných výsledků výuky IKT v předmětech školní výuky; školy mohou doplňovat nebo upravovat obsah kursů IKT za předpokladu, že to učiní způsobem odpovídajícím danému předmětu (do roku 2005); příprava zvláštního systému hodnocení dovedností žáků ve 3. a 4. ročníku studia a roční inspekce systému (2001/2002); zavedení pilotní zkoušky týkající se dovedností IKT v 9. až 12. ročníku (jaro 2002); zavedení systému hodnocení dovedností žáků v IKT ve všech školách (1. září 2003); státem převzatá odpovědnost za financování a organizaci systému připojování škol k Internetu, připojování se bude provádět podle potřeb (1. září 2001); příprava a distribuce materiálů pro výuku a školení – spolu s projekty mezinárodní spolupráce a scénářem pro zavádění IKT do školství - na webové stránce portálu pro učitele (do roku 2005); vybavit školy uceleným zařízením IKT a vyzvat je k předložení vlastních plánů rozvoje (do roku 2005); zapojení učitelů do projektů, které podporují používání IKT ve výuce (vzdělávací software, virtuální vyšší sekundární školství, mezinárodní projekty atd.); hodnocení efektivity používání IKT ve vzdělávání (do roku 2005).


130

KYPR 1. Cíle a strategie Hlavní princip politiky zavádění IKT do vzdělávacího systému Umožnit každému žáku rozvíjet intelektuální kapacity a připravit ho tak, aby se stal „celoživotním studentem“, schopným zapojit se do informační společnosti a složité společnosti 21. století. Obecné cíle (společné pro všechny stupně vzdělávání) • Umožnit všem žákům osvojit si základní počítačové dovednosti a další dovednosti, které jsou potřebné pro rozvoj informační společnosti; • umožnit pedagogickým pracovníkům osvojit si základní dovednosti potřebné pro rozvoj informační společnosti; • upevnit virtuální prostředí, ve kterém probíhá učení; • vypracovat elektronické publikace, klasifikovat a rozšiřovat výsledky výzkumu a materiály pro výuku; • posílit strukturu informační společnosti; • obohatit a rozšířit učení a výuku prostřednictví IKT ve všech druzích studia. Specifické cíle • Umožnit žákům během povinné školní docházky rozvíjet své schopnosti učit se a komunikovat a být připraven obnovovat a rozvíjet své znalosti a dovednosti; • rozvíjet jejich schopnosti používat počítač a software a seznamovat se s Internetem; • umožnit pedagogům na školách, v nichž se plní povinná školní docházka, používat nejnovější IKT pro výukové účely; • zajistit, aby se sekundární školy a vysokoškolské instituce staly centrem inovací v učení, kde učitelé a studenti pracují společně na vývoji nových způsobů aplikace ve výuce; • podporovat studenty na sekundárních a vysokých školách při jejich přechodu z jedné úrovně vzdělávání do další; • umožnit jim získat dovednosti počítačového programování a pracovat různým způsobem s Internetem; • podporovat v nich snahu rozvinout étos chápání počítačové vědy a oceňovat užitečnost IKT pro jejich vlastní život. Hlavní strategie •

Počítačové vybavení včetně připojení k Internetu: Každá třída primární školy ve čtvrtém, pátém a šestém ročníku obdrží minimálně jeden počítač, místnosti pro žáky ostatních ročníků a pro učitele budou vybaveny počítačem do září 2001. Všechny primární školy mají v současné době nejméně jedno připojení na Internet ISDN nebo PSTN. Každá státní nižší sekundární škola bude mít k dispozici ve své knihovně počítač připojený k Internetu, a to navíc k vybavení, kterým již disponuje. Ve vyšších sekundárních školách jsou speciálně upravené třídy pro výuku jazyků, dějepisu, fyziky a ostatních předmětů připojeny na Internet a všechny školy mají jednu nebo dvě laboratoře s počítači připojenými k místní síti a Internetu prostřednictvím routeru a linek ISDN nebo PSTN.


131

•

Začlenění IKT do výuky: 10 % primárních škol se účastní experimentálního projektu v rámci strategie zavádění a využívání informačních technologií na tomto stupni vzdělávání, v podstatě jako zdroje informací v procesu výuky a učení. Ve státních nižších sekundárních školách byly informační technologie zavedeny jako nástroj pro výuku ve speciálních kurzech (technologie kreslení a designu, základy ekonomiky) a budou vyučovány dvakrát týdně v rámci samostatného předmětu, jehož cílem je rozvíjet primární dovednosti žáků. To je výsledek rozhodnutí Rady ministrů z ledna 2000 a dohody se svazy učitelů s termínem zahájení od září 2001. V prvním ročníku vyšší sekundární školy jsou informační technologie samostatným předmětem. Předpokládá se, že na tomto stupni bude zavedena zkouška, která by odpovídala Evropskému řidičskému průkazu na počítač. Specializované kurzy jsou k dispozici ve druhém a třetím ročníku. Většinou jsou informační technologie využívány jako podpůrný nástroj při výuce ostatních předmětů.

2. Rozdělení odpovědnosti Ministerstvo školství a kultury odpovídá za nákup počítačové infrastruktury, software a síťového vybavení. Ministerstvo připravuje nový systém údržby základních materiálových prvků, ale údržba počítačové infrastruktury v širokém měřítku je na základě veřejného nabídkového řízení svěřena soukromým firmám. Odbor vzdělávacích programů Ministerstva školství a kultury má za úkol specifikovat a dopracovávat učební osnovy a iniciovat změny, které jsou nutné pro dosažení cílů strategie IKT. Pedagogický ústav ministerstva odpovídá za další vzdělávání učitelů. Ministerstvo financí poskytuje rozpočtové prostředky potřebné pro rozvoj těchto činností. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Odbor informační technologie Ministerstva školství a kultury vypracovává ve spolupráci s vysokoškolskými institucemi a Kyperskou univerzitou multimediální programy různého druhu a základnu pro systémy eLearning. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Umožnit všem školám, učitelům a studentům snadný přístup k Internetu a multimediálním prostředkům Cíle: rozšířit připojení k Internetu ve školách a instalovat intranet ve vyšších sekundárních školách. Cílové skupiny: Školy na všech stupních vzdělávacího systému, žáci a učitelé. Období: Do září 2001. Prostředky na rozvoj a realizaci: na základě rozhodnutí odboru vzdělávacích programů ministerstva výroba multimediálních CD jako pomůcky pro výuku. b) Přenos podpůrných prostředků a informačních služeb prostřednictvím Internetu Cíle: Zprostředkování těchto prostředků a služeb pomocí Internetu. Partneři: Vláda a soukromé firmy. Prostředky na rozvoj a realizaci: • Identifikace požadavků týkajících se vzdělávacích materiálů a služeb.


132

•

Zajištění odborníka nebo týmů odborníků, kteří by ve škole podporovali integraci IKT do vzdělávání.

c) Příprava učitelů Cíle: Připravit do roku 2003 všechny učitele. Před zakončením první fáze školení zpracovaného Pedagogickým ústavem by účastníci měli být schopni operovat s počítačovým zařízením, umět využívat software a Internet alespoň na úrovni těch standardů, které jsou požadovány k udělení Evropského řidičského průkazu na počítač. Partneři: Vláda a Pedagogický ústav. Cílové skupiny: Všichni učitelé.


133

LOTYŠSKO 1. Cíle a strategie Obecný cíl Rozvinout kvalitní školský systém, který by účinně podporoval kulturní dědictví a blaho státu. Specifické cíle Vyškolit kvalifikované odborníky v počítačovém programování a IKT s cílem posílit ekonomické obory významně orientované na export. Hlavní strategie a) Zavést počítačové technologie do vzdělávacího systému: • připravovat žáky, studenty a učitele k životu a práci v informační společnosti; • modernizovat procesy učení a zvýšit tak jejich efektivitu; • zahájit v roce 1997 projekt LIIS (Lotyšský systém informatizace vzdělávání)1 na vytvoření sítě všech vzdělávacích institucí prostřednictvím jednotné informatizace vzdělávání, řízení a informačních služeb ve školském systému, a to za pomoci moderních technologií a společné infrastruktury. b) Vyškolit kvalifikované odborníky v oborech počítačového programování a ve všech oblastech úzce spjatých s IKT: • rozvinout profesionální systém vzdělávání v těchto oborech; • zvýšit počet vysokoškolských odborníků v těchto oborech; • zavádět kursy řízení a specializovaného marketingu se zaměřením na rozšíření služeb; • připravit rozpočtová opatření pro školení specialistů v informačních technologiích; • poskytnout celé společnosti informace o rozvoji sektoru informačních technologií v Lotyšsku a v pobaltských státech; • povzbuzovat podnikatele, aby investovali do vzdělávání se zaměřením na informační technologie a počítačové programování i do vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; • podporovat vzdělávací aktivity v oblasti počítačové vědy na sekundárních školách; • podporovat vědu o nových technologiích pomocí rozvoje programu počítačových věd financovaného státem; • vyškolit vysoce kvalifikované odborníky v informačních technologiích. 2. Rozdělení odpovědnosti Na centrální úrovni stát financuje projekt LIIS. Odbor všeobecného vzdělávání Ministerstva školství a vědy vydává směrnice pro tvorbu vzdělávacích programů zpracovaných v podobě software, za které odpovídají experti projektu LIIS. Ministerstvo školství a vědy, Lotyšská univerzita, místní úřady a školy odpovídají za realizaci projektu. Ministerstvo, Lotyšská univerzita a místní úřady uzavírají tripartitní dohody a určují počty učitelů zařazených do školení. Na regionální úrovni je příprava učitelů organizována regionálními středisky projektu LIIS. Výbor pro sledování projektu LIIS (Uzraudzibas komiteja) potvrzuje navržené finanční prostředky pro různé regiony, které je mohou použít samy na nákup zařízení v souladu s doporučeními projektu, nebo mohou požádat vládu, aby to provedla v jejich zastoupení. 1

Projekt LIIS je jednou z hlavních priorit Národního programu informatiky pro rozvoj informační společnosti. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

134

Program eLatvia je řízen Ministerstvem ekonomických záležitostí, národní program Informatics je v gesci Ministerstva dopravy. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru S výrobci nejsou uzavřeny žádné významné partnerské dohody. Počítačové vybavení je nakupováno podle nejvýhodnější nabídky tendrového řízení v souladu se zákonem o státních zakázkách. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) LIIS (Informatizace lotyšského vzdělávacího systému) Cíle: • začlenit IKT do výuky v souladu s následujícími principy: počítače mají podporovat a ne nahrazovat učitele; učitelé a žáci mají být aktivními účastníky a ne pasivními konzumenty; počítačová technika by měla zajistit rovné příležitosti rozvoje pro každého, bez ohledu na vnější činitele; • vyškolit všechny učitele (přes 40 000), aby využívali IKT ve své práci v souladu s principy celoživotního učení; • zavést IKT do informačních služeb. Partneři: Ministerstvo školství a vědy, Lotyšská univerzita, místní úřady a školy. Období: Projekt byl zahájen v roce 1997. Prostředky na rozvoj a realizaci: • produkty pro primární školy: metodické materiály vysvětlující obsah a zaměření nových vzdělávacích projektů; • produkty ukazující na vzájemný vztah mezi určitými předměty studia; • výukové materiály ke stimulaci aktivní účasií žáků; • výukové materiály pro předmět o Lotyšsku; • dvoujazyčné vzdělávání; • metodické školení učitelů; • zapojení učitelů a žáků do vývoje a schvalování výrobků, s podporou odborníků Lotyšské univerzity zejména při realizaci projektů; • vývoj software a metodických materiálů pro samostatnou práci a zavádění IKT do procesu učení. b) eLatvia Cíle: Program eLatvia je iniciativa sociálně ekonomické povahy zaměřená na zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti Lotyšska na světovém trhu a na zlepšení sociální úrovně. Kromě významného podílu na akcích v oblasti e-obchod nebo e-vláda je program zčásti zaměřen na šíření základních znalostí týkajících se informačních technologií. Cílem je, aby všichni lidé měli přístup k informacím a základním znalostem a mohli je využívat v každodenním životě. Období: Program bude trvat do roku 2004. Prostředky na rozvoj a realizaci: předpokládá se, že cíle programu mohou být dosaženy následujícími prostředky:


135

• • • • • •

urychlením informatizace škol: podpora metod učení s pomocí počítače, vývoj metodických materiálů a příprava učitelů; připojením všech škol na Internet a využitím jeho potenciálu pro účely výuky a učení; zaváděním kurzů poskytujících základní znalosti v oboru informací do všech studijních programů vysokých škol; přípravou každého, aby efektivně dokázal získávat informace, upevňovat je jako znalost a rozvíjet v sobě motivaci k uskutečňování samostatného celoživotního učení; přetvořením knihoven v hlavní centra poskytování informací ve všech oborech a zajištěním jejich rozšiřování po celé zemi v podobě jednotného systému; zavedením Evropského řidičského průkazu na počítač.


136

LITVA 1. Cíle a strategie Obecné cíle (pro oblast primárních a vyšších sekundárních škol) • Rozvíjet novou kulturu soužití vzdělání a společnosti; • přesvědčit žáky o významu IKT a nabídnout jim možnost vzdělání v tomto předmětu; • zahrnout IKT do vzdělávání široké veřejnosti. Specifické cíle • Vztah mezi školstvím a společností: spojit vzdělávání se životem společnosti a zejména rozvinout princip celoživotního učení. • Život ve škole: oživit školní aktivity například cestou rozšiřování služeb a úkolů školních knihoven a učinit IKT integrální součástí správy a řízení škol. • Obsah vzdělání a metody výuky: – zajistit všem žákům právo přístupu k vyučování o IKT; – zakotvit kulturu vztahující se IKT ve vzdělávacím systému a podporovat inovační formy výuky a vyučovacích metod. • Počítačové vybavení a výukové materiály: – postupně dosáhnout toho, aby nejprve připadl jeden osobní počítač na každých 10 žáků 9. až 12. ročníku a potom následně na každých 10 žáků 7. až 9. ročníku, 5. až 7. ročníku a 1. až 5. ročníku; – modernizovat školní knihovny; – zlepšit přístup k Internetu a zřídit intranetové spojení ve všech školách; – připravovat materiály pro výuku; – zřídit regionální informační a servisní středisko IKT pro další vzdělávání učitelů v IKT s možností poskytovat i distanční vzdělávání. • Příprava učitelů, koordinátorů IKT a knihovníků informačních středisek: – umožnit všem učitelům získat další vzdělávání v IKT: po stanovení různých úrovní školení umožnit učitelům žáků z 9. až 12. ročníků a školním knihovníkům projít počátečním školením v IKT odpovídajícím stanoveným úrovním a potom rozšířit školení pro všechny učitele a další pedagogické pracovníky vyučující v 1. až 9. ročníku; – zajistit pro učitele IKT a koordinátory počáteční a další školení; stanovit úroveň tohoto školení; – nabídnout školním knihovníkům možnost stát se specializovanými odborníky v informačních střediscích a školiteli v IKT; – vyvinout efektivní a pružný systém dalšího vzdělávání učitelů, aby si mohli pravidelně zvyšovat úroveň svých pedagogických dovedností; – zavést vícestupňový systém kariérního růstu u učitelů, kteří používají IKT. • Vytvářet užší svazky mezi školstvím a výzkumem: mobilizovat sektor výzkumu, vysokoškolské instituce a výzkumné kapacity s cílem integrovat IKT do vzdělávacího systému. • Financování a řízení procesu zavádění IKT: – vytvořit a institucionalizovat systém řízení a financování v zájmu integrace IKT do vzdělávacího systému; – připravit strategii začlenění IKT do odborného vzdělávání a profesní přípravy;


137

– – –

připravit strategii pro vybudování infrastruktury, která je předpokladem pro vytváření sítí IKT; připravit strategii pro začlenění distančního vzdělávání do celkového procesu vzdělávání. akreditovat instituce poskytující školení v IKT.

Hlavní strategie Zpracování čtyř postupných fází pro zavedení těchto strategií: • Úvodní fáze: vytvoření finanční a právní základny, zabezpečení technických podmínek a zajištění odborníků ovládajících základy IKT; • fáze modernizace školních knihoven a rozvoje regionálních středisek dalšího vzdělávání učitelů; • fáze integrace IKT do vzdělávacího procesu: podpora vzdělání založeného na technologiích určených žákům, učitelům a veřejnosti; zapojení IKT do výuky a učení různých předmětů; • fáze zřizování a rozšiřování vzdělávacích sítí: rozvoj infrastruktury, která je nutná k instalaci sítí, a lepší využívání potenciálu telekomunikací v rámci aktivit školy. (Pramen: Strategie začleňování IKT do vzdělávání, schválená 18. prosince 2000, nařízení č. 1279 Ministerstva školství a vědy, vztahující se na celou školskou soustavu včetně primárních, nižších sekundárních a vyšších sekundárních škol, gymnázií, profesních škol a speciálních škol.)

2. Rozdělení odpovědnosti Dříve než Litva získala samostatnost, bylo zavádění IKT do vzdělávacího systému záležitostí sovětské vlády. Využití počítačů ve vyšším sekundárním školství má své začátky v polovině 80. let a informatika se stala ve vyšších sekundárních školách povinným předmětem. Potom byl do všech škol zaveden jednotný vzdělávací program počítačové vědy vypracovaný sovětskými vědci. Do roku 1990 školy dostávaly počítačové vybavení z centrálních zdrojů a využívaly je jako pracovní nástroj v jasně vymezeném obsahu studia informatiky. Od dosažení samostatnosti odpovídá za zavádění IKT do škol Ministerstvo školství a vědy. Pro podporu zavádění IKT zřídilo na konci roku 1990 středisko počítačových věd a prognostiky. To se stalo i střediskem informačních technologií pro školství a dostalo za úkol navrhnout politiku zavádění IKT do škol a jejich vybavování. Středisko spravuje státní prostředky určené na zavádění IKT do všeobecně vzdělávacích sekundárních škol. S ohledem na rostoucí význam IKT roste i úloha a vliv vlády v tomto procesu. Národní projekty podporují nákup nového hardware a software, připojení na Internet, rozvoj národních počítačových vzdělávacích sítí. Místní úřady se starají o údržbu a obnovu zařízení. Místní úřady také odpovídají za střediska pro přípravu učitelů. Školy samy určují, jak ve své činnosti IKT využijí. Musí rostoucí měrou přebírat odpovědnost za kvalitu vzdělávání a budou se moci více zapojovat i do procesu formulování a realizace školské politiky týkající se IKT. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru V rámci programu Škola pro informační společnost (Mokykla informacinei visuomenei) se ke spolupráci na podpoře sektoru vzdělávání spojily následující instituce a jednotlivci: Litevský


138

Telekom, Microsoft, Rodinná nadace Dr. J. P. Kazickase, V. G. Gruodis, Omnitel (telekomunikační společnost), Litevská pobočka Open Society Fund, Asociace Infobalt, Ústav matematiky a počítačových věd, společnosti Vilcomp, Sonex a Baltic Amadeus. Na základě všeobecné dohody došlo k ustavení Rady pro podporu a koordinaci, která předkládá Ministerstvu školství a vědy návrhy a projednává projekty. V roce 2000 zorganizovaly společnosti Litevský Telekom a Microsoft podpůrný projekt v severozápadní Litvě. V jeho rámci bylo bezplatně poskytnuto 95 připojovacích linek k Internetu, 120 škol získalo preferenční sazbu na používání Internetu, 180 učitelů obdrželo od Microsoftu jako dar počítače s modemovou kartou a software a 1228 učitelů bylo přijato do kursu IKT. V rámci projektů nazvaných Instalace komunikačních linek (Telefono linij vedimas) a Internet pro litevské školy (Internetas Lietuvos mokykloms), které jsou součástí programu Kompass vyhlášeného Litevským Telekomem v září 2000, bylo instalováno 82 telekomunikačních linek a 102 školy získaly možnost používat Internet za sníženou sazbu. Rodinná nadace Dr. J. P. Kazickase, společnosti V.G. Gruodis a Omnitel zahájily prvou fázi podpůrného projektu: po posouzení předložených žádostí dostane 100 škol vybavení pro výuku počítačových věd (zahrnuje pět počítačů, tiskárnu, skener a intranet v každé škole) a přístup k Internetu za polovinu běžného poplatku. Společnost Vilcomp prodala školám za sníženou cenu přes 50 počítačů spolu se software od Microsoftu. Baltic Amadeus vybavil v sedmi školách odbornou učebnu pro výuku IKT. Jde celkem o 50 počítačů a 27 800 EUR (100 000 litů) na rozpočtové výdaje. V roce 2000 poskytl Open Society Fund 73 580 EUR (264 074 litů) na sérii podpůrných projektů. Školy také obdržely velký počet CD se vzdělávacím obsahem. Na další tři roky je přislíbena finanční podpora ve výši 4,46 mil. EUR (16 milionů litů). 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Program Litevská škola v informační společnosti v 21. století (Lietuvos mokykla XXI amžiaus informacinėje visuomenėje) Cíle: Přispět k rozvoji informační společnosti, podnítit žáky a učitele, aby ve výuce a v učení využívali IKT. Partneři: Středisko informačních technologií ve vzdělávání (instituce, která je odpovědná Ministerstvu školství a vědy a řídí tento program); Ministerstvo školství a vědy, další podřízené organizace a instituce, které se účastní na realizaci programu, místní školské úřady a vzdělávací střediska. Cílové skupiny: Všechny školy poskytující všeobecné vzdělání. Období a rozpočet: Od roku 2001 do roku 2004, rozpočet ve výši 80,53 mil. EUR (289 milionů litů). Prostředky na rozvoj a realizaci: • vybavení škol počítači (jeden počítač na deset žáků); • zřízení funkce knihovníka se zaměřením na informatiku v každé školní knihovně;


139

• • • •

vybudování vnitřní počítačové sítě ve většině škol; instalace vysokorychlostní přípojky na Internet ve školách; vývoj a výroba software se vzdělávacím obsahem a přizpůsobení software cizího původu; vyškolení učitelů v IKT od 1. do 12. ročníku školy v souladu s požadovanou úrovní.

b) Škola pro informační společnost (Mokykla informacinei visuomenei) Cíle: Podpořit začleňování IKT do vzdělávacího systému a vládní program. Partneři: Vláda, orgány veřejné správy, firmy a ostatní organizace, soukromé osoby. Cílové skupiny: Celý školský systém. Období: 2000-2003.


140

MAĎARSKO 1. Cíle a strategie Cíle • Zlepšit vzdělávání na všech úrovních; • zlepšit kompetence, které lidé potřebují k životu v informační společnosti; • podpořit metody výuky a učení (na úrovni primárního, nižšího sekundárního a vyššího sekundárního školství); • napomáhat mezinárodní výměně znalostí a zkušeností; • zpřístupnit národní kulturní a vědecké bohatství a podělit se o ně. Hlavní strategie • Vybavení vyšších všeobecně vzdělávacích a odborných sekundárních škol (középiskola), primárních a nižších sekundárních škol (általános iskola) základním počítačovým vybavením a připojením k síti; • přenos informačního obsahu prostřednictvím webové stránky na Internetu podle programu SuliNet-Írisz1; • zlepšit v rámci Programu rozvoje národní informační infrastruktury (NIIF) připojení k Internetu na vysokých školách: zesílit přenosové pásmo o dva stupně (cílem je zdvojnásobit každým rokem jeho kapacitu a zvýšit rychlost napojení); • školení učitelů: organizace kursů na celostátní úrovni pro učitele2; zřízení laboratoře programu SuliNet na několika vysokých školách, která by podporovala počáteční přípravu učitelů v IKT. Ta je nyní povinná; • mezinárodní spolupráce: účast v projektu OECD IKT a kvalita učení (ICT and the Quality of Learning) zaměřeného na analýzu trendů a mezinárodních zkušeností a jejich začlenění do národní strategie; účast několika organizací v činnostech Minerva, které se uskutečňují v rámci komunitárního programu Socrates; • databanky a sítě umožňující lepší přístup ke kulturním a vědeckým informacím: vybudování elektronické knihovny umožňující přístup k podstatné části maďarské literatury; zřízení společných databází s pomocí maďarských knihoven otevřených pro širokou veřejnost; zahájení projektu, který by usnadnil přístup do databází muzeí; společná akce Ministerstva školství a programu NIIF na zřízení portálu s webovými stránkami zpřístupňujícími národní kulturní a vědecké bohatství (cílem je dosáhnout integrace těchto aktivit pomocí paralelního postupu zpracování); • zabezpečit vysokým školám přístup k materiálům a periodikům zahraničních knihoven: Ministerstvo školství podporuje základní služby a vysoké školy si financují své specifické požadavky. 2. Rozdělení odpovědnosti Ministerstvo školství určuje strategie a akční programy týkající se vybavování škol hardware a schvaluje celkový rozpočet na tyto projekty.

1

Adresa webové stránky: www.sulinet.hu. Maďarská síť SuliNet-Írisz je členem sítě European Schoolnet Další vzdělávání učitelů je povinné, ale nikoli v IKT. Většina kursů dalšího vzdělávání týkajících se jednotlivých předmětů však obsahuje prvky týkající se aplikací IKT ve výuce a učení.

2


141

Za vlastní zajištění hardware a IKT odpovídají místní úřady, od kterých školy dostávají příslušné vybavení, materiály a finanční dotace. Ministerstvo školství například v roce 1997 schválilo program Sulinet jako národní strategii na vybavení školského resortu IKT: 80 % vyšších sekundárních škol (které také mohou poskytovat nižší sekundární vzdělání) a 20 % primárních a nižších sekundárních škol bylo do roku 1998 na náklady Ministerstva školství připojeno na pět let k Internetu a vybaveno moderní učebnou s 7 až 16 počítači. Na regionální úrovni vypisuje Veřejná nadace pro školní vzdělávání veřejné nabídkové řízení na vybavování škol IKT. Ostatní ministerstva příležitostně vyhlašují nabídková řízení, na která mohou školy reagovat přímo. Pokud jde o zabezpečení software, ministerstvo v rámci programu Sulinet bezplatně vybavilo školy souborem 32 vzdělávacích nosičů CD ROM. Vzdělávací obsah vyvinutý v rámci projektu Írisz je nyní bezplatně k dispozici na webové stránce Sulinet. Školy jsou oprávněny nakupovat software dle svého výběru ze svých vlastních rozpočtových prostředků. Pokud jde o obsah vzdělání, národní kurikulum z roku 1995, které se od roku 1998 stalo závazným, určuje, že žáci mezi 12. a 16. rokem věku budou mít alespoň jednu hodinu týdně IKT. Od září 2001 bude zavedeno nové rámcové kurikulum (Kerettanterv), které představuje střední úroveň projektování vzdělávání, nacházející se mezi národními a lokálními programy vzdělávání. Lokální programy schválené místními úřady musí být s tímto novým opatřením v souladu. Cílem vyučovací hodiny o IKT je vzbudit u žáků zájem o informační technologie, seznámit je s prostředky, metodami a koncepcemi, které jsou na nich založeny, a umožnit jim využívat svých znalostí v dalších předmětech a v každodenním životě. Využití IKT v ostatních předmětech studia závisí na rozhodnutí pedagogického sboru, na jeho znalostech a na dostupnosti vybavení. Na místní, regionální a celostátní úrovni jsou organizovány soutěže, které jsou zaměřeny na IKT. Vláda hradí 80 % nákladů na vzdělávání učitelů a zbývajících 20 % hradí učitelé, kteří se účastní školení, školy nebo jiní sponzoři. Školy rozhodují o tom, kdo by se měl školení zúčastnit a v jaké formě. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Partnerství tohoto druhu neexistuje. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Vybavení, metody a vzdělávací obsah Cíle: Zlepšit počítačové vybavení a kvalitu metod a vzdělávacího obsahu.


142

Cílové skupiny: Vyšší všeobecně vzdělávací a odborné školy, primární a nižší sekundární školy. Prostředky na rozvoj a realizaci: • dvojrozměrná akce s cílem zlepšit počítačové vybavení: na jedné straně podpořit nejméně vybavené školy a zvláště ty, které jsou v malých obcích, a na druhé straně podpořit ty, které jsou na špičce vývoje a inovací; • výzva k předkládání návrhů a vytvoření systému udržování kvality produktů k podpoře výuky (ustavení komise pro posuzování vzdělávacích materiálů v digitální formě). b) Školení v IKT Cíle: Organizace kursů IKT včetně kursů vyššího stupně na vysokých školách. Cílové skupiny: Učitelé a budoucí učitelé, studenti, kteří mají zájem o specializované školení v IKT vyšší úrovně. Prostředky na rozvoj a realizaci: • všechny instituce zabývající se přípravou učitelů budou povinně zavádět základní kursy v IKT; • vysoké školy budou povinně organizovat postgraduální kursy v IKT. c) Výzkum a vývoj Cíle: Podpořit výzkum a vývoj, šířit a využívat jeho výsledky. Prostředky na rozvoj a realizaci: Zřizování komunikačních sítí a využití dosažených výsledků. d) Podpůrné organizace Cíle: Zajistit udržování systému a adekvátní úrovně dovedností u uživatelů. Prostředky na rozvoj a realizaci: Vytvoření Služby operátora systémů a Pedagogické poradní služby využívající IKT pro tento účel. e) Mezinárodní spolupráce Cíle: Rozšíření mezinárodních kontaktů mezi odborníky a účast v práci nejdůležitějších mezinárodních organizací. Prostředky na rozvoj a realizaci: Důležitým momentem tohoto vývoje se stalo zapojení do sítě European Schoolnet. f) Program NIIF Cíle: Zlepšit kapacitu přístupu k Internetu. Cílové skupiny: Vysoké školy. Prostředky na rozvoj a realizaci: • účast v evropských projektech TEN-34 a Quantum3; • účast v programu GEANT4: vybudovat spojení se sítí maďarských vysokých škol, dosáhnout v roce 2001 kapacity 2.5 Gb/s, která bude poté zvyšována v souladu s tím, jak budou postupovat ostatní partneři. 3

TEN 34 a Quantum jsou projekty EU zaměřené na rozvoj evropské sítě výzkumu. Byly zahájeny v únoru 1997, resp. začátkem roku 1999. Program GEANT popisovaný v následující poznámce usiluje o další rozšíření sítě, kterou připravil projekt Quantum. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

143

g) Vývoj materiálů pro eLearning Cíle: Využívat výukové materiály v elektronické podobě ke zvýšení kvality studia v otevřené a distanční formě. Partneři: Ministerstvo školství, Úřad předsedy vlády a veřejná Nadace Apertus. Cílové skupiny: Vysoké školy, odborné vzdělávání, vzdělávání dospělých, školení zaměstnanců. Prostředky na rozvoj a realizaci: • vyhlášení nabídkového řízení na vývoj materiálů eLearning a e-knih; • motivovat státní a soukromé vzdělávací instituce k využívání metod eLearning.

4

Oficiálně vyhlášený Evropskou komisí 6. listopadu 2000 na konferenci “IST 200-the Information Society for All”, evropský projekt zvaný GEANT (Gigabyte European Academic NeTwork) má za cíl spojit dosavadní národní vzdělávací a výzkumné sítě s velkou kapacitou 2.5 Gb/s během roku 2001 a dále ji zvětšit v následujících letech. Projekt je financován částkou 160 milionů EUR od členských států a 80 milionů EUR od Evropské komise. Spolu s národními sítěmi GEANT bude pokrývat státy EU a řadu kandidátských států včetně Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Slovenska. Webová stránka: http://www.dante.net/geant [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

144

MALTA 1. Cíle a strategie Obecný cíl Přispět k tomu, aby děti měly zajištěny svá práva získávat maximální prospěch ze vzdělávacích programů a služeb, které by měly být dostupné všem. (Pramen: Národní kurikulum, které je zavedeno od října 2000.)

Specifické cíle • Rozšířit IKT do všech škol (na všech úrovních); • používat počítače jako účinný nástroj vzdělávání jednak při aplikaci ve všech předmětech, které se vyučují na primární škole, jednak pomocí specializovaného software v inženýrských a finančních oborech postsekundárního vzdělávání; • seznamovat učitele s používáním IKT jako účinným nástrojem v přípravě a průběhu výuky; • pomáhat školám při výkonu jejich nových administrativních povinností (v důsledku převedení administrativních povinností z ústředních úřadů na správce škol). Hlavní strategie • Finanční prostředky: více než 15 milionů EUR pro celý program; • vybavit primární a sekundární školy počítači: do října 2001 každá třída primární školy bude mít alespoň čtyři multimediální počítače, příslušný software, jeden velký monitor, tiskárnu a jeden přenosný počítač pro každého učitele (v současné době je jeden počítač na sedm žáků); sekundární školy budou vybaveny jednou až třemi počítačovými učebnami a usiluje se o snížení počtu žáků, na něž připadá jeden počítač (v současné době je jeden počítač na 20 žáků); • začlenit IKT do učebních plánů: zavedení kursu IKT na úrovni sekundární školy od října 1998 pro 1., 2. a 3. ročník a brzy i pro všechny další v souladu s podmínkami Evropského řidičského průkazu na počítač; od roku 1998 užití IKT ve výuce matematiky na sekundárních školách; zařazení počítačové vědy jako volitelného předmětu ve 3. ročníku; návrh rozšířit postsekundární vzdělávání o předmět pokročilá počítačová věda; • učitelé primárních škol získali přenosné počítače; • příprava učitelů: základní kurs používání multimediálního software pro všechny učitele primárních škol; úhrada dvouletého večerního kursu o používání IKT na Maltské univerzitě pro učitele zakončeného uznávanou kvalifikací; pomoc učitelům poskytovaná odborníky v IKT vyslanými do různých škol; • zřízení informačního systému pro školy (The Schools Information System - SIS), sloužícího k usnadnění administrativy, která byla převedena do škol: vybavení nutnou počítačovou technikou (1 až 2 počítače, jedna bodová tiskárna a jedna laserová tiskárna pro školu); vyškolení ředitelů škol a administrativních pracovníků v používání systému (modul pro správu databáze obsahující informace o žácích a o jejich docházce, modul databáze informací určených rodičům, modul pro vedoucí pracovníky škol, modul správy financí, modul řízení e-mailu, který může být využit ústředními úřady a školami pro vzájemnou komunikaci); • zřízení ústřední jednotky IKT v rámci Ministerstva školství, která koordinuje, podporuje a vyhodnocuje nové projekty týkající se IKT. 2. Rozdělení odpovědnosti [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

145

Program je financován vládou, která odpovídá za nákup a údržbu vybavení a zařízení. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Neexistuje žádné formální partnerství tohoto druhu. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) IKT v primárním školství Cíle: • zlepšit efektivitu výuky a učení; • podporovat obecnou výkonnost IKT. Partneři: Ministerstvo školství (odbor pro tvorbu kurikula), ředitelé škol, školští pracovníci, učitelé primárních škol, učitelé se specializací na IKT pracující v několika školách. Cílové skupiny: Učitelé primárních škol. Období: 1996-2001. Prostředky na rozvoj a realizaci: • příprava učitelů: kurs IKT pro učitele primárních škol ve školicím středisku IKT (celkem 25 hodin); • pomoc učitelům při aplikaci IKT do jejich pracovní činnosti, kterou poskytují učitelé se specializací na IKT působící v různých školách. b) IKT na sekundárních školách Cíle: Vyškolit učitele, aby byli schopni účinně zacházet s následujícím software: Microsoft Word, Microsoft Excel, Microsoft Access, Microsoft Publisher. Partneři: Ministerstvo školství (odbor pro tvorbu kurikula), ředitelé škol, školští pracovníci, koordinátoři IKT, učitelé IKT. Cílové skupiny: Učitelé sekundárních škol. Období: 1998-2002. Prostředky na rozvoj a realizaci: příprava učitelů: kurs IKT pro učitele sekundárních škol ve školicím středisku IKT (celkem 125 hodin). c) IKT pro výuku matematiky Cíle: Připravit učitele matematiky k využití odpovídajícího software (Excel Microsoft, Microworld logo, Derive, Cabri-geometré) v procesu výuky. Partneři: Ministerstvo školství (odbor pro tvorbu kurikula), ředitelé škol, školští pracovníci, koordinátoři předmětu matematika, učitelé matematiky. Cílové skupiny: Učitelé matematiky sekundárních škol. Období: 1998-2002. Prostředky na rozvoj a realizaci: Kursy pro učitele matematiky. d) Informatika na sekundárních školách (Matsec Ordinary Level) Cíle: Zařadit informatiku jako předmět do státních sekundárních škol v časovém horizontu jednoho roku (počítačová věda byla součástí učebních osnov na nestátních sekundárních


146

školách od roku 1993). Učební programy se zabývají kvantitativními jevy a ukazují, jak vznikají a jak mohou být využity k nalezení algoritmických řešení. Partneři: Maltská univerzita, Ministerstvo školství (odbor pro tvorbu kurikula), ředitelé škol, školští pracovníci, koordinátoři předmětu počítačová věda a učitelé. Cílové skupiny: Žáci třetích ročníků sekundárních škol. Období: Projekt byl zahájen v roce 1993. e) Informatika v postsekundárním vzdělávání (Matsec Advanced Level)) Cíle: Umožnit žákům zlepšit své znalosti počítačové vědy (její historie, současných a budoucích trendů, aplikací IKT v sociální oblasti) a připravit je ke studiu tohoto oboru na vysoké škole, v němž se probírají technické aspekty IKT. Partneři: Maltská univerzita, Ministerstvo školství (odbor postsekundárního vzdělávání a vzdělávání dospělých), ředitelé postsekundárních škol, školští pracovníci, koordinátoři oboru počítačová věda a učitelé. Cílové skupiny: Studenti s vysvědčením o ukončení sekundární školy a zapsaní do postsekundárního studia oboru počítačová věda. Období: Projekt byl zahájen v roce 1995. f) Studium na univerzitě a učitelské kvalifikace Cíle: Připravit více učitelů k používání IKT ve vyučování. Partneři: Ministerstvo školství (odbor pro tvorbu kurikula), pedagogická fakulta. Cílové skupiny: Učitelé primárních škol, učitelé sekundárních škol (zejména matematiky), učitelé předmětu informační technologie, učitelé předmětu informatika. Období: Projekt je ve fázi realizace. Prostředky na rozvoj a realizaci: Financování vzdělávacích programů vedoucích k uznaným kvalifikacím v následujících oblastech: informační technologie ve výuce žáků v prvních etapách primárního vzdělávání; informační technologie ve výuce žáků ve vyšších etapách primárního vzdělávání; informační technologie ve výuce matematiky na sekundárních školách; informační technologie a jejich využití ve vyšších sekundárních školách; kursy počítačové vědy. g) Internet ve školách Cíle: vybavit školy širokopásmovým připojením na Internet a žáky elektronickými adresami a umožnit jim přístup k Internetu. Partneři: Maltská služba pro informační technologii a vzdělávání (MITTS), Ministerstvo školství (odbor pro tvorbu kurikula) a ředitelé škol. Cílové skupiny: Všichni žáci primárních a postsekundárních škol. Období: 1999-2003. Prostředky na rozvoj a realizaci: Ministerstvo školství vyhlásilo program a jmenovalo řídící výbor pro jeho realizaci. h) Středisko informačních a komunikačních technologií (ICTC) Cíle: Přenos vzdělávacího obsahu a služeb prostřednictvím sítí v rámci školy, mezi školami a mezi školami a ICTC. ICTC je ústřední jednotkou Ministerstva školství, která koordinuje, podporuje a usnadňuje zavádění IKT do škol. Dělí se na dvě větve, jedna z nich se zabývá


147

primárním školstvím a druhá středním školstvím. Jsou označeny jako ICT Learning Centre – Primary (pro primární školy) a ICT Learning Centre – Secondary (pro střední školství).


148

POLSKO 1. Cíle a strategie Obecné cíle • Podpořit reformu školského systému v Polsku, která probíhá v posledních letech ve všech složkách a na všech úrovních školské soustavy (primární, nižší a vyšší sekundární, všeobecné, odborné a vysokoškolské vzdělávání) a zejména napomáhat její modernizaci; • podpořit rozvoj informační společnosti. Specifické cíle • Umožnit žákům využívat nové technologie jako účinný prostředek a zdroj učení, získávání odborných informací a nástroj k řešení problémů; • připravovat budoucí i současné učitele na to, aby přijali IKT nejen jako předmět, který vyučují, ale i jako nástroj, který lze použít při výuce různých předmětů. Hlavní strategie • Zavedení nového společného a detailně zpracovaného vzdělávacího programu pro primární školy a gymnázia (nižší sekundární školy) s přípravou na stejný vývoj i v případě lycea (vyšší sekundární školy); • příprava učebnic, které se budou používat v novém vzdělávacím programu a budou doplněny interaktivními multimediálními prostředky na CD-ROM a na Internetu; • školení současných a budoucích učitelů; • Projekt Interkl@sa, vyhlášený z iniciativy parlamentního Výboru pro vzdělávání, vědu a mládež, Ministerstva školství, místních úřadů, nevládních organizací, soukromých firem a médií v roce 1999 k podpoře rozvoje informační společnosti, s dalšími dílčími programy na podporu zavádění IKT do škol; • do konce května 2001 připravit Bílou knihu věnovanou v převážné míře školství a nazvanou Strategie rozvoje informační společnosti v Polsku na léta 2001-2006 – ePolska. 2. Rozdělení odpovědnosti Na ústřední úrovni odpovídá Ministerstvo školství za přípravu rámcového vzdělávacího programu, vyjadřuje se k učebnicím a jiným materiálům pro výuku a doporučuje odpovídající software. Ministerstvo také odpovídá za vybavování škol hardware a software, které je financováno ze státního rozpočtu. Místní úřady odpovídají za hospodaření se svým rozpočtem a za jeho užití k nákupu a údržbě hardware a software. Školy připravují detailní učební plány, určují metody výuky, hradí náklady na Internet a běžné výdaje (papír, inkoust do tiskáren atd.). 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru INTEL a Microsoft se podílejí na projektu Vyučovat pro budoucnost, který má rozpočet 555 000 EUR na školení učitelů ve využívání IKT na školách různého typu. Cílem je vyškolit 100 školitelů a 4 000 učitelů, z nichž každý bude mít za úkol vyškolit dalších 20 učitelů.


149

Microsoft nabízí snížené ceny při nákupu software z prostředků státního rozpočtu. CISCO se účastní na projektu Akademie CISCO, v jehož rámci mají být ve spolupráci s místními úřady vyškoleni specialisté a technici pro Internet a intranet. Na základě dohody mezi Ministerstvem školství a TP SA (polská telekomunikační společnost) nabízí TP SA školám bezplatný přístup k Internetu do výše 600 jednotek měsíčně, stejných jako jsou na telefonní kartě, což odpovídá 3 minutám ve dne a 6 minutám v noci a o víkendu. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Internetová laboratoř v každé místní správní jednotce Cíle: Vybavit školy počítačovou technikou a zařízením IKT. V roce 1998 bylo 2 500 primárních a nižších sekundárních škol vybaveno počítačovou učebnou s 10 počítači a možností přístupu na Internet, obecným a vzdělávacím software. V souvislosti s tím bylo vyškoleno 7000 učitelů (tři učitelé v každé škole absolvovali kursy v délce 40 hodin). Cílové skupiny: Žáci a učitelé primárních a nižších sekundárních škol. Prostředky na rozvoj a realizaci: • vybavit školu počítačovou laboratoří s 10 počítači, s možností připojení k Internetu a odpovídajícím obecným a vzdělávacím software; • příprava učitelů. b) Internetová laboratoř v každém gymnasiu Cíle: Vybavit školy počítačovou technikou a zařízením IKT. V letech 1999 a 2000 získalo 3 300 nižších sekundárních škol výše uvedenou laboratoř s vybavením. Cílové skupiny: Nižší sekundární školy. Prostředky na rozvoj a realizaci: Vybavení škol počítačovými laboratořemi s deseti počítači, s možností připojení k Internetu a odpovídajícím obecným a vzdělávacím software. c) Internetová učebna v každé škole Cíle: Pracovat na výše uvedených projektech, které počítají s vybavením primárních a nižších sekundárních škol odpovídajícím zařízením v nadcházejících letech. Cílové skupiny: Primární a vyšší sekundární školy. d) Projekt Interkl@sa Cíle: Podpořit využívání IKT ve školách na všech úrovních, snížit digitální propast a pomoci žákům a učitelům zapojit se do informační společnosti. Partneři: Parlamentní výbor pro školství, vědu a mládež, Ministerstvo školství, místní úřady, nevládní organizace, soukromé společnosti, média. Cílové skupiny: Školy na všech úrovních školské soustavy. Období: Od roku 1999. e) Smlouvy mezi Ministerstvem školství a TP SA Cíle: Poskytnout školám bezplatný přístup k Internetu.


150

Partneři: Ministerstvo školství a TP SA. Cílové skupiny: Školy na všech stupních školské soustavy. Prostředky na rozvoj a realizaci: Smlouvy mezi Ministerstvem školství a TP SA o poskytnutí bezplatného přístupu k Internetu do výše 600 jednotek za měsíc. f) Příprava učitelů IKT je součástí vzdělávacích programů ve většině institucí připravujících učitele, i když se nejedná o povinný předmět, neboť se bere v úvahu autonomie vysokých škol při volbě vzdělávacích programů. Na základě rozhodnutí Generální rady pro vysoké školství je doporučeno zařadit IKT do programů studia na vysokých školách. Nadto v návrhu zákona o vysokém školství existuje ustanovení, podle kterého má ministr školství definovat standardy učitelské přípravy, které zahrnují osvojení dovedností pracovat s IKT.


151

RUMUNSKO 1. Cíle a strategie Cíle • Rozvíjet technické a informační prostředí k podpoře reformy vzdělávání; • zajistit, aby ve vzdělávání byly široce využívány IKT; • zkvalitnit procesy výuky a učení. Strategie • vybudovat nutnou infrastrukturu na všech úrovních školského systému; • připravit učitele, aby mohli využívat IKT jako prostředek zkvalitňující výuku; • školit ředitele škol v používání IKT; • připravovat žáky k používání IKT jako prostředku, který zkvalitňuje učení; • vyrábět vzdělávací software s ohledem na požadavky učebních osnov; • podporovat otevřené a distanční vzdělávání; • organizovat kursy IKT na postgraduální úrovni; • zapojit soukromý sektor do procesu vybavování, získávání materiálů a do vzdělávání učitelů. (Prameny: Národní strategie masového rozšíření IKT, 1998-2002; Národní strategie rozvoje lidských zdrojů, 2000-2010.)

2. Rozdělení odpovědnosti Na ústřední úrovni určuje obecnou strategii pro IKT v resortu školství a vyhlašuje projekty Ministerstvo školství. Ministerstvo rovněž odpovídá za schvalování vzdělávacích programů škol. Na některých vzdělávacích projektech se spoluúčastní i Ministerstvo komunikací a informační technologie, které má odpovědnost za zavádění IKT do všech resortů. Školní inspektoři na místní úrovni koordinují přidělování hardware a software do škol. Místní úřady a nevládní organizace odpovídají za údržbu těchto zařízení. Učitelé mohou volit výukové metody a vybírat učebnice z těch, které jsou doporučeny a schváleny Ministerstvem školství. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Neexistují žádné partnerské smlouvy s poskytovateli služeb ze soukromého sektoru týkající se realizace projektů s širokým dosahem. Soukromé firmy jako IBM nebo Xnet však jsou zapojeny do aktivit, které souvisejí s vybavování škol počítačovou technikou. Příležitost pro uzavření takového partnerství mají i nevládní organizace. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Oživení vzdělání ve venkovských oblastech Cíle: Součástí tohoto projektu je i vybavování škol počítači. Partneři: Rumunská vláda a Světová banka. Cílové skupiny: Školy ve venkovských oblastech. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

152

Rozpočet: 3,35 mil. EUR na školní rok 2000/2001. b) Informační systémy a řízení školství Cíle: Vybavit školy počítačovou technikou. Partneři: Rumunská vláda a Světová banka. Rozpočet: 1,45 mil. EUR na školní rok 2000/2001. c) Počítače pro primární a sekundární vzdělávání Cíle: Poskytnout primárním a sekundárním školám počítačové vybavení a software, připojit je k Internetu; každá škola, na které plní žáci povinnost školní docházky, by měla mít minimálně osm počítačů, a každá vyšší sekundární škola by jich měla mít alespoň dvanáct. Projekt je rozvržen do tří etap, během nichž získá 15 % škol toto vybavení během prvních dvou let, 35 % škol ve třetím roce a 50 % škol v závěrečném roce projektu. Cílové skupiny: Primární, nižší sekundární a vyšší sekundární školy. Období: 1998-2002. d) Projekt P&G 2000 Cíle: Vybavit školy počítačovou technikou a IKT. Partneři: Ministerstvo školství, velké soukromé společnosti (IBM, Xnet) a nevládní organizace (Nadace Save the Children). Cílové skupiny: Primární, nižší sekundární a vyšší sekundární školy. Období: 1999/2000. Prostředky na rozvoj a realizaci: • školy předkládají návrhy projektů; • vyhodnocení a výběr projektů (kritéria: prokázat efektivní způsob využití počítačů). Výsledky závěrečného hodnocení: Do 160 škol bylo předáno 800 počítačů. e) Program počáteční přípravy učitelů v používání IKT Cíle: Připravit učitele takovým způsobem, aby mohli: • vytvářet textové soubory a používat tabulkové procesory; • využívat informací na CD-ROM, Internetu nebo v bibliografických databázích; • komunikovat prostřednictvím Internetu (posílat a přijímat elektronickou poštu); • definovat základní požadavky pro tvorbu databáze; • využívat řídící systém databází; • porozumět rozdílu mezi fyzikální strukturou (to znamená způsobem, jakým jsou data ukládána na pevný disk) a logickou strukturou určité databáze (způsobem, jakým jsou data organizována z logického hlediska a jaké jsou vztahy mezi jejími základními složkami). Partneři: Ministerstvo školství, Národní středisko pro vzdělávání učitelů primárních, nižších a vyšších sekundárních škol, Národní rada pro vzdělávání učitelů, katedry přípravy učitelů (tyto katedry jsou součástí univerzit a připravují učitele pro primární nižší a vyšší sekundární školy), informační střediska pro učitele (regionální střediska přičleněná k oblastním školním inspektorátům, zabývající se přípravou stejných cílových skupin). Cílové skupiny: Učitelé, kteří jsou ve fázi počátečního studia učitelství. Období: 2000-2002.


153

f) Program dalšího vzdělávání učitelů primárních, nižších a vyšších sekundárních škol Cíle: připravit učitele takovým způsobem, aby mohli: • vytvářet textové soubory a používat tabulkové procesory; • využívat informací na CD-ROM, Internetu nebo v bibliografických databázích; • komunikovat prostřednictvím Internetu (posílat a přijímat elektronickou poštu); • definovat základní požadavky pro tvorbu databáze; • využívat řídící systém databází; • porozumět rozdílu mezi fyzikální strukturou a logickou strukturou určité databáze. Partneři: Ministerstvo školství, Národní středisko pro vzdělávání učitelů vyšších sekundárních škol, Národní rada pro vzdělávání učitelů, informační střediska pro učitele. Cílové skupiny: Učitelé primárních, nižších a vyšších sekundárních škol. Období: 2000-2004. g) Program rozvoje sítě RoEduNet (Rumunská vzdělávací síť) Síť RoEduNet je celostátní komunikační infrastruktura v rámci školského systému, která je otevřena pro neziskové organizace zabývající se vzděláním, výzkumem a kulturními činnostmi. Cíle: Síť RoEduNet byla zřízena s cílem: • poskytovat prostřednictvím Internetu přístup k informacím akademické a vědecké povahy, které se vztahují ke vzdělávání; • usnadňovat přístup k aplikacím založeným na multimediálních technologiích; • organizovat kursy otevřeného a distančního vzdělávání; • poskytovat informace pro tvorbu vzdělávací politiky; • umožňovat širokým vrstvám veřejnosti přístup k informacím v oblasti vzdělávání. Jejím účelem je propojit všechny hlavní vzdělávací instituce, knihovny a oblastní školské inspektoráty s Ministerstvem školství. Partneři: Ministerstvo školství, místní úřady, oblastní školské inspektoráty. Cílové skupiny: Školy a ostatní vzdělávací instituce a neziskové organizace. Prostředky na rozvoj a realizaci: • první etapa: propojení oblastních školských inspektorátů a místních úřadů; • druhá etapa: propojení oblastních školských inspektorátů se školami v dané oblasti; • propojení všech vzdělávacích institucí mezi sebou a zavedení informační služby pro širokou veřejnost. h) Projekt podporovaný Ministerstvem komunikací a informační technologie Cíle: urychlit zavádění počítačů do vzdělávání a usnadňovat přístup k Internetu ve školách, v nichž žáci plní povinnost školní docházky, a ve vyšších sekundárních školách: • rozvíjet lidské zdroje nutné k seznámení žáků s užíváním počítačů a Internetu; • vyškolit učitele, aby mohli využívat IKT; • zřídit osm středisek distančního vzdělávání; • používat e-mail jako prostředek komunikace v primárních, nižších a vyšších sekundárních školách. Partneři: Ministerstvo komunikací a informační technologie.


154

Cílové skupiny a rozpočet: školy, v nichž se plní povinnost školní docházky, a vyšší sekundární školy s rozpočtem ve výši 44,68 mil. EUR v roce 2001, 55,85 mil. EUR ve školním roce 2001/2002 a 111,71 mil. EUR ve školním roce 2003/2004, což představuje celkový rozpočet ve výši 212,24 mil. EUR. Období: 2001-2004. Prostředky na rozvoj a realizaci: • vybudování učeben IKT ve vyšších sekundárních školách, které umožní přístup k Internetu (2001); • určení úrovně minimálního vybavení a požadovaného zařízení (2001/2002); • rozvoj IKT ve školách, v nichž žáci plní povinnost školní docházky (2003/2004).


155

SLOVINSKO 1. Cíle a strategie Obecné cíle • Umožnit každému občanu, aby si osvojil základní dovednosti nejen v oblasti počítačové vědy, ale i v IKT; • zvýšit kvalitu výuky a učení. Specifické cíle • Připravit učitele a žáky, aby mohli využívat IKT; • vybavit školy počítačovou technikou (hardware, software, místní sítě s přístupem na Internet); • vytvářet nové pracovní příležitosti v sektoru výzkumu a vývoje. Strategie Jsou uváděny v podobě cílů, které mají být dosaženy: • definovat celkovou organizační strukturu pro vybavování škol počítačovou technikou; • převádět vzdělávací obsah předmětů studia a pracovní metody do elektronické podoby; • vybavovat školy moderní počítačovou technikou a zařízením IKT; • zavádět do škol místní a mezinárodní počítačové sítě se vzdělávacím obsahem umožňující přenos nových vzdělávacích materiálů; • povzbuzovat pedagogické pracovníky (učitele, ředitele škol a výzkumné pracovníky ve školství) k tomu, aby používali osobní počítače, IKT a především multimédia a služby Internetu; • podporovat sektor výzkumu a vývoje; • účastnit se e-projektů. Výše uvedené cíle a strategie se týkají všech úrovní školské soustavy, od preprimární výchovy až po vysoké školství. V sektoru vysokých škol je větší důraz kladen na přípravu učitelů. Na dosahování těchto cílů a strategických postupů se podílejí příslušné instituce (včetně vzdělávacích organizací zabývajících se celoživotním učením i dalších organizací, které organizují kursy mimo hlavní proud vzdělávání). (Pramen: Fáze I a II Programu CLE (1994-1997); Vzdělávání pro informační gramotnost. Fáze III je v současné době předmětem diskusí na příslušných ministerstvech.)

2. Rozdělení odpovědnosti Rozdělení odpovědnosti, i když nebylo dosud formálně schváleno, se bude týkat Ministerstva školství, vědy a sportu, Ministerstva pro informační společnost, místních úřadů a škol. Ministerstvo školství, vědy a sportu a Ministerstvo pro informační společnost budou odpovídat za realizaci programu. Další celostátní orgán, který bude zapojen do programu, Rada pro výchovu k informační gramotnosti, má být ustaven v nejbližší době. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Partnerské smlouvy se uzavřou po přijetí programu, a budou se týkat především vybavení zařízením a zahájení plánovaných činností.


156

4. Hlavní uskutečňované projekty a) Slovinská síť pro vzdělávání a další sítě Cíle: Propojení místních vzdělávacích sítí a napojení na obdobné mezinárodní sítě. Prostředky na rozvoj a realizaci: • trvalé připojení vzdělávacích institucí k Internetu s vysokorychlostní výměnou informací (ve smyslu gigabytů); • publikování všech vzdělávacích aktivit na Slovinské vzdělávací síti a evropské síti European Schoolnet; • zřízení virtuální univerzity na Internetu, která by rozšiřovala místní a mezinárodní vzdělávací aktivity. b) Převedení vzdělávacích struktur do elektronické podoby Cíle: Převedení struktur zabývajících se vzděláním do elektronické podoby. Prostředky na rozvoj a realizaci: vzdělávací struktura převedená do elektronické podoby bude pověřena: • spolufinancováním nákupu 60 000 počítačů s multimediálním a síťovým vybavením a periferiemi; • zásobováním a spolufinancováním základního software a souborů software pro účely výuky; • údržbou zařízení s každoroční výměnou a doplňováním dílů jejich nákupem a modernizací; • zaměstnáváním a vyškolením pracovníků, kteří budou organizovat činnosti související s informatikou. c) Vzdělávání a odborná příprava Cíle: Využití počítačů a IKT ve výuce a učení. Prostředky na rozvoj a realizaci: • podporovat a zvyšovat znalosti, dovednosti a rutinní činnosti školských pracovníků (ročně 15 000 osob); • financovat semináře o vzdělávání, dny otevřených dveří ve školách a prezentace projektů; • organizovat místní a mezinárodní setkání odborníků sloužících k podpoře projektů a výměně zkušeností; • aktivně zapojit vedoucí školské pracovníky do místních a mezinárodních akcí a setkání. d) Výzkum a vývoj Cíle: vytvořit stimulující prostředí pro výzkum a vývoj, seznamovat s inovacemi v používání počítačů a IKT ve školství. Prostředky na rozvoj a realizaci: • vybudovat alespoň pět středisek pro výzkum, vývoj a inovace na fakultách a ve školách; • vypisovat a vybrat ročně 20 rozvojových projektů týkajících se produkce výukového software a vzdělávacích materiálů na Internetu, dále 100 menších projektů na výrobu odpovídajícího vzdělávacího obsahu na webové stránce; • zapojit se do dvoustranných a mezinárodních projektů výzkumu a vývoje.


157

e) Učitelé, žáci a e-projekty Cíle: Navrhovat a využívat nové přístupy k výuce a učení. • Prostředky na rozvoj a realizaci: vytvářet informační prostředí pro výuku a učení umožňující učitelům, aby rozvíjeli různé aktivity a aby se vzdělávali; • vytvořit informační prostředí pro učení žáků i dospělých, kteří jsou zapojeni do celoživotního učení; • spolufinancovat nebo plně financovat celostátní e-projekty (Dějiny a zeměpis Slovinska, Slovinština a její překládání). f) Odborníci a finance Cíle: Poskytovat zdroje expertům pověřeným rozvojem a modernizací a na zavedení informatiky do školského systému. Prostředky na rozvoj a realizaci: 30 odborníků pracujících na plný úvazek a 200 odborníků pracujících na třetinový úvazek; ročně 46,25 milionů EUR (10 mld slovinských tolarů). g) Střediska pro zavádění počítačové technologie do slovinského školského systému Cíle: Vybudování středisek pomoci pro práci s Internetem a středisek pro organizaci zavádění IKT do vzdělávání a učení ve školském systému.


158

SLOVENSKO 1. Cíle a strategie Cíle Cíle, které jsou obsaženy v programu zavádění IKT do vzdělávacího systému, jsou vymezeny v podobě znalostí a dovedností v zacházení s IKT na každém stupni školské soustavy: • na prvním stupni základní školy umožnit ve volitelných předmětech získání základních rutinních dovedností, které jsou potřebné pro práci s počítačem; • na druhém stupni základní školy a ve střední škole umožnit v jednotlivých předmětech získání základních rutinních dovedností, které jsou nutné pro používání Internetu a speciálního software; • zdůraznit zvláštní význam studia a využití IKT pro získávání informací a pro využívání software se specifickým zaměřením na určité obory vysokoškolského studia. (Pramen: Národní program výchovy a vzdělávání týkající se obsahu vzdělávání pro všechny úrovně vzdělávání. Koncepce dalšího rozvoje vysokého školství na Slovensku pro 21. století a Koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v nejbližších 15-20 letech – projekt Milénium.)

Strategie • Zpracování a financování projektů Ministerstvem školství; • rozvoj počítačových sítí mezi institucemi vysokškolskými a univerzitami a připojení k Internetu (projekt SANET – Slovenská akademická síť); • vybavení základních a středních škol příslušným zařízením a jejich připojení k Internetu (projekt Infovek); • příprava učitelů základních a středních škol (projekt Infovek); • financování školních projektů (projekt Infovek); • národní a mezinárodní výměna informací a zkušeností (projekt Infovek); • podpora spolupráce mezi institucemi vysokého školství, které vyvíjejí informační systémy vysoké kvality, a projekty využití IKT ve vzdělávání. 2. Rozdělení odpovědnosti Školy představují dva druhy organizací. Některé základní školy a všechny střední školy jsou samostatné právní subjekty, které odpovídají za nákup hardware a software, za technické vybavení a údržbu zařízení. Asi polovina základních škol je ve správě místních úřadů (okresních úřadů), které odpovídají za nákup hardware a software, za technické vybavení a údržbu zařízení pro tyto školy. Školy, které mají právní subjektivitu, mohou tuto odpovědnost přenést na místní úřady. Ministerstvo školství a krajské úřady se podílejí na vybavování škol IKT prostřednictvím pilotních projektů, jako je např. Infovek, nebo v rámci smlouvy se společností Microsoft, která vybavuje školy operačními systémy Microsoft Windows a Microsoft Office. 3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru Partnerství veřejného a soukromého sektoru bylo uzavřeno jako součást projektů Infovek a EUNIS – SK.


159

Soukromé firmy Telenor Slovakia a Nextra podporují projekt Infovek a podílejí se zvláště na vybavování příslušným zařízením. Microsoft a v budoucnu CISCO jsou partnery projektu EUNIS – SK. V únoru 2000 Ministerstvo školství podepsalo kontrakt se společností Microsoft Slovakia, na jehož základě firma dočasně nabídne slevu na nákup základních produktů (nákup licence na používání operační systém Microsoft Windows a Microsoft Office za 1,10 EUR). Obdobný kontrakt se projednává i s firmou CISCO. 4. Hlavní uskutečňované projekty a) Slovenská akademická síť – SANET Cíle: • Vybudovat počítačovou síť spojující vysokoškolské instituce a univerzity a využít ji k připojení těchto institucí na Internet; všechny výše uvedené instituce jsou již k síti SANET připojeny; • v rámci projektu Infovek rozšířit síť na další instituce, včetně základních a středních škol; některé školy této kategorie již nyní tuto síť využívají; • podílet se na evropském projektu GEANT (Gigabyte European Academic NeTwork)1 Partneři: asociace SANET, kterou spravuje Ministerstva školství (které přispívá na její aktivity) a Evropská unie (která odpovídá za spojení se sítí GEANT). Cílové skupiny: Instituce vysokého školství, univerzity, učitelé, výzkumní pracovníci a další instituce včetně základních a středních škol (projekt Infovek). Období a rozpočet: Od roku 1991, s rozpočtem ve výši 0,46 milionů EUR (20 milionů slovenských korun) na léta 2000 a 2001. b) Projekt Infovek Cíle: Zavést do konce roku 2002 do výuky a učení na základních a středních školách IKT pomocí připojení těchto škol k Internetu, do konce roku 2003 připravit učitele a umožnit všem žákům ovládnout základní počítačové dovednosti. Partneři: Nevládní neziskové občanské sdružení Infovek, ministerstvo kultury, které financuje projekt, a soukromí dárci, kteří přispívají na jeho financování, včetně firmy Telenor Slovakia, která v roce 2000 přispěla částkou 11 500 EUR (0,5 milionu slovenských korun), a firmy Nextra, která v roce 2000 přispěla částkou 6 900 EUR (0,3 milionu slovenských korun). Cílové skupiny: Žáci a učitelé základních a středních škol. Období: Projekt byl zahájen v roce 1998. Rozpočet: • kromě částky 4,69 mil. EUR (200 milionů slovenských korun) určených na financování projektu v roce 2001, vláda přislíbila dalších 9,38 mil. EUR (400 milionů slovenských korun); • V roce 1999 bylo 0,46 mil. EUR (20 milionů slovenských korun) z rozpočtu Ministerstva školství rozděleno takto: 91,93 % na technické vybavení a zařízení, 4,34 % na připojení k Internetu, 3,66 % na školení a 0,07 % na řízení projektu; v roce 2000 bylo 1,84 mil. EUR (80 milionů slovenských korun) z rozpočtu Ministerstva školství rozděleno takto: 70,63 %

1

Další podrobnosti týkající se evropského projektu GEANT (the Gigabyte European Academic NeTwork) viz poznámku pod čarou v národní zprávě o Maďarsku. [email protected]: Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech

160

na technické vybavení a zařízení, 20,63 % na připojení k Internetu, 6,25 % na školení a 2,5 % na řízení projektu; • V roce 1999 bylo 80 školám zapojeným do projektu přiděleno 0,46 mil. EUR (20 milionů slovenských korun); v roce 2000 bylo 150 školám zapojeným do projektu přiděleno 1,88 milionu EUR (80 milionů slovenských korun); v roce 2001 je vyčleněno 4,69 mil. EUR (200 milionů slovenských korun) pro dalších 1 000 škol. Dílčí výsledky: • V roce 1999 bylo v letních školách vyškoleno 190 učitelů; • v roce 1999 bylo do projektu zapojeno 80 škol, v roce 2000 150 škol (předpokládá se, že v roce 2001 bude do projektu začleněno 1 000 dalších škol). Prostředky na rozvoj a realizaci: • vybízet školy, aby předkládaly projekty týkající se různých témat (například z matematiky, ekologie, biologie, chemie, informatiky, slovenštiny a geologie, dále informace a nové metody týkající se výuky a učení); výběr projektů a jejich financování provedl Infovek; • příprava učitelů: zapojit do projektu co největší počet vysokých škol a univerzit, které připravují učitele pro základní a střední školy; podporovat využívání IKT ve výuce; organizovat letní školy pro učitele základních a středních škol a nabídnout jim různé formy dalšího vzdělávání (studium k doktorátu a specializované kursy, získání další nebo vyšší kvalifikace atd.); • vývoj a dodávka nutného vybavení a zařízení s podporou dárcovských organizací; • připojení škol k Internetu do konce roku 2002; • výměna informací a zkušeností: iniciovat domácí a zahraniční studie týkající se výměny informací a snahy o větší pochopení pro IKT a jejich užití ve vzdělávacím procesu; účast na národních a mezinárodních akcích zaměřených na IKT. c) Projekt EUNIS – SK Cíle: Vytvořit platformu pro vysoké školy, aby mohly spolupracovat, vyvíjet informační systémy vysoké kvality a řešit problémy týkající se IKT a jejich využití. Partneři: EUNIS, občanské sdružení, které je složeno z vysokých škol a dalších členů, Ministerstvo školství (které přispívá na financování projektu), Microsoft a CISCO. Cílové skupiny: Studenti a učitelé vysokých škol. Rozpočet: 0,35 mil. EUR (15 milionů slovenských korun) z rozpočtu Ministerstva školství na rok 2001. Prostředky na rozvoj a realizaci: • Vytvoření a rozvoj systému, který umožní zavést různé formy komunikace mezi pracovníky a útvary odpovídajícími za instalaci a využití IKT na vysokých školách. • vytvořit systém podpory kariérního růstu pedagogů, kteří využívají IKT; • komunikovat a spolupracovat s domácími a mezinárodními organizacemi, které se zabývají využitím IKT ve vysokém školství; • vytvořit integrovaný systém vyhledávání informací spojující univerzitní knihovny a zajišťující učitelům a studentům přístup k informacím.


161

BIBLIOGRAFIE Commission of the European Communities. Memorandum on open distance learning in the European Community. COM(91)388 final. Luxembourg: Commission of the European Communities, 1991. Commission of the European Communities. Task Force Human Resources, Education, Training, Youth. New information technology in education: the added value of Community measures. Brussels: Commission of the European Communities, 1992. Commission of the European Communities. Learning in the information society: Action plan for a European education initiative (1996-98). Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. Documents. COM(96)471 final. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 1996. Conclusions of the Council and of the Ministers for Education meeting within the Council of 4 June 1984. Technological change and social adjustment. In Official Journal of the European Communities, No C184, 11-784, p. 1-2. Conclusions of the Council and the Ministers of Education meeting within the Council of 27 November 1992 on criteria for actions on open and distance learning. In Official Journal of the European Communities, No C336, 19-12-92, p. 6. Council resolution of 13 July 2001 on e-learning. In Official Journal of the European Communities, No C204, 20-7-2001, p. 3-5. European Commission. Community Research and Development Information Service (CORDIS) Information Society Technologies (IST). Přístupné na webových stránkách: European Commission. Directorate-General for Education and Culture. Communication from the Commission to the Council and the European Parliament. The eLearning Action Plan. Designing tomorrow’s education. COM(2001)172 final. Brussels: European Commission, 2001. Přístupné na webových stránkách: European Commission. Directorate-General Employment and Social Affairs. European Employment Strategy. Přístupné na webových stránkách: European Commission. Directorate Research. Fifth framework programme of the European Community for research, technological development and demonstration activities (1998 - 2002). Přístupné na webových stránkách: European Commission. Information Society. Přístupné na webových stránkách: European Commission. Information Society. eEurope action plan. Přístupné na webových stránkách: European Investment Bank (EIB). Initiative innovation 2000. Přístupné na webových stránkách: Eurydice; Eurostat; Commission of the European Communities. Key data on education in Europe - 1999/2000. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2000. Přístupné na webových stránkách: Eurydice. Information and communication technology in education systems in Europe. Brussels: Eurydice, (připraveno k vydání v roce 2001). OECD. Schooling for Tomorrow. Learning to Bridge the Digital Divide. Paris: OECD, 2001.


162

Papadoudi, H. Technologies et éducation. Contribution à l’analyse des politiques publiques. Education et formation. Technologies de l’éducation et de la formation. Paris: PUF, 2000. Plomp, Tj.; Anderson, R.E.; Kontogiannopoulou-Polydorides, G. Cross National Policies and Practices on Computers in Education. (Technology-Based Education Series;1). Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1996. Resolution of the Council and the Ministers for Education, meeting within the Council, of 19 september 1983 on measures relating to the introduction of the new information technology in education. In Official Journal of the European Communities, No C256, 24-9-83, p. 1-2. Resolution on education and training in new technologies. In Official Journal of the European Communities, No C322, 15-12-86, p. 55-58. Rubenson, Kj.; Schuetze, H.G. Transition of the Knowledge Society. Policies and Strategies for Individual Participation and Learning. Vancouver: Institute for European Studies, 2000. Salomon, G. Conferences. Přístupné na webových stránkách: < http://construct.haifa.ac.il/~gsalomon/salomon.htm> Si Moussa, A. Internet à l’école: usages et enjeux. Education comparée. Paris: L’Harmattan, 2000. The European Experts’ Network for Educational Technology (EENet). How learning is changing: information and communications technology across Europe - ICT in education policy. Coventry: Becta, 1998. Přístupné na webových stránkách: < http://www.eenet.org/index2.html> Wolton, D.; Jay, O. Internet: petit manuel de survie. Paris: Flammarion, 2000.


163

PODĚKOVÁNÍ EVROPSKÉ ODDĚLENÍ EURYDICE Koordinace studie: Patricia Wastiau-Schlüter Koncept národních příspěvků: Valérie Pugin, Stéphanie Oberheidt Editor anglického jazyka: Brian Frost-Smith Překlad do češtiny: Miroslav Hušek Redakce českého překladu: Ivan Švanda, Helena Pavlíková Technická koordinace a korektura: Gisèle De Lel Sekretariát: Agatina Sicurella Rešerše bibliografie a dokumentů: Marie-Pierre Antoine, Colette Vanandruel Internetové soubory: Brigitte Gendebien NÁRODNÍ ODDĚLENÍ EURYDICE Národní příspěvky Evropská unie Belgique/België • French Community • German-speaking Community • Flemish Community Danmark Bundesrepublik Deutschland • Bund • Länder Ellada España France Ireland Italia Luxembourg Nederland Österreich Portugal Suomi/Finland Sverige United Kingdom • England, Wales and Northern Ireland • Scotland EFTA/EEA countries Ísland Liechtenstein Norge Pre-accession countries Bălgarija Česká republika Eesti Kypros Latvija Lietuva Magyarország Malta Polska România Slovenija Slovenská republika

Společné dílo Společné dílo Společné dílo Společné dílo Společné dílo Společné dílo Antigoni Faragoulitaki, Anastasia Liapi Juan Luis Cordero, Carmen Morales Thierry Damour ve spolupráci s Technology Directorate (SDTETIC) Společné dílo Společné dílo Raymond Harsch Společné dílo (Ministerstvo školství, kultury a vědy); drs. Raymond van der Ree (koordinace) Společné dílo Společné dílo; Ida Brandão Petra Packalén Společné dílo Společné dílo Společné dílo Společné dílo Společné dílo Společné dílo Rossitza Velinova Společné dílo Enel Mägi (General Manager of The Tiger Leap Foundation) Andreas Skotinos, Polikarpos Hatjipolikarpou, Michael Tortouris Společné dílo Společné dílo; Centre of Information Technologies for Education Department for Public Education Evaluation and Development, Bureau of the Higher Education Investments Commissioner; koordinátor: Áron Ecsedy (Eurydice Unit) Mr. L. Zammit, Assistant Director of Education ICT within the Department of Curriculum Management Jerzy Dałek Alexandru Modrescu, Tina Modrescu Borut Campelj (National Education Institute) Společné dílo


164

Síť Eurydice EVROPSKÁ UNIE BELGIQUE / BELGIË Unité francophone d’Eurydice Ministère de la Communauté française Direction générale des Relations internationales Bureau 6A/002 Boulevard Léopold II 44 1080 Bruxelles

ITALIA Ministero della Pubblica Istruzione c/o INDIRE – Istituto Nazionale di Documentazione per l’Innovazione e la Ricerca Educativa (ex BDP) Unità di Eurydice Via M. Buonarroti 10 50122 Firenze

Vlaamse Eurydice-Eenheid Ministerie van de Vlaamse Gemeenschap Departement Onderwijs Afdeling Beleidscoördinatie Hendrik Consciencegebouw 5C13 Koning Albert II - laan 15 1210 Brussel

LUXEMBOURG Unité d’Eurydice Ministère de la Culture, de l’Enseignement supérieur et de la Recherche (CEDIES) Route de Longwy 280 1940 Luxembourg

Ministerium der Deutschsprachigen Gemeinschaft Agentur Eurydice / Agentur für Europäische Programme Quartum Centre Hütte 79 / Bk 28 4700 Eupen

NEDERLAND Eurydice Eenheid Nederland Afd. Informatiediensten D073 Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen Postbus 25000 – Europaweg 4 2700 LZ Zoetermeer

DANMARK Eurydice’s Informationskontor i Danmark Institutionsstyrelsen Undervisningsministeriet Frederiksholms Kanal 25D 1220 København K

ÖSTERREICH Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur – Abt. I/6b Eurydice-Informationsstelle Minoritenplatz 5 1014 Wien

BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND Eurydice-Informationsstelle beim Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft, Forschung und Technologie Hannoversche Strasse 28-30 10115 Berlin

PORTUGAL Unidade de Eurydice Ministério da Educação Departamento de Avaliação, Prospectiva e Planeamento (DAPP) Av. 24 de Julho 134 1350 Lisboa

Eurydice-Informationsstelle der Länder im Sekretariat der Kultusministerkonferenz Lennéstrasse 6 53113 Bonn

SUOMI / FINLAND Eurydice Finland National Board of Education P.O. Box 380 00531 Helsinki

ELLADA Ministry of National Education and Religious Affairs Direction CEE – Section C Eurydice Unit Mitropoleos 15 10185 Athens

SVERIGE Eurydice Unit Ministry of Education and Science Drottninggatan 16 103 33 Stockholm

ESPAÑA Ministerio de Educación, Cultura y Deporte (MECD) CIDE – Centro de Investigación y Documentación Educativa Unidad de Eurydice c/General Oráa 55 28006 Madrid FRANCE Unité d’Eurydice Ministère de l’Éducation nationale, Délégation aux relations internationales et à la coopération Centre de ressources pour l’information internationale Rue de Grenelle 110 75357 Paris

UNITED KINGDOM Eurydice Unit for England, Wales and Northern Ireland National Foundation for Educational Research (NFER) The Mere, Upton Park Slough, Berkshire SL1 2DQ Eurydice Unit Scotland International Relations Branch Scottish Executive Education Department Area 1 - B (CP) Victoria Quay Edinburgh EH6 6QQ

IRELAND Eurydice Unit International Section Department of Education and Science Marlborough Street


165

Dublin 1

ZEMĚ EFTA/EEA ÍSLAND Ministry of Education, Science and Culture Division of Evaluation and Supervision Eurydice Unit Sölvhólsgata 4 150 Reykjavik LIECHTENSTEIN National Unit of Eurydice Schulamt Herrengasse 2 9490 Vaduz

Pre-accession countries BĂLGARIJA Eurydice Unit Equivalence and Information Centre International Relations Department Ministry of Education and Science 2A, Knjaz Dondukov Bld 1000 Sofia ČESKÁ REPUBLIKA Eurydice Unit Institute for Information on Education – ÚIV/IIE Senovážné nám. 26 Praha 06, 11006 EESTI Eurydice Unit Estonian Ministry of Education 9/11 Tonismägi St. 15192 Tallinn MALTA Education Officer (Statistics) Eurydice Unit Department of Planning and Development Education Division Floriana CMR 02 KYPROS Ministry of Education and Culture Pedagogical Institute Eurydice Unit Latsia P.O. Box 12720 2252 Nicosia LATVIJA Eurydice Unit Ministry of Education and Science Department of European Integration & Coordination of International Assistance Programmes Valnu 2 1050 Riga


166

EURYDICE EURYDICE EURYDICE EUR YDICE EURYDICE EURYDICE EURYDIC E EURYDICE EURYDICE EURYDICE EU RYDICE EURYDICE EURYDI CE EURYDICE EURYDICE EU

Recommend Documents