Euroskeptik v Downing Street

Joseph Daul Předseda frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu o nutném poklesu životní úrovně Publicistika, str. 6

Jan Wagner ředitel Státního fondu rozvoje bydlení o regulativech Evropské unie Publicistika, str. 4

Zuzana Roithová, Olga Sehnalová

Europoslankyně o aktuálních jednáních v parlamentu Publicistika, str. 16

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 05 / 2010

ročník 7

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK

Euroskeptik v Downing Street

Regionální strany

Projekty pomáhají ekologii

Rut Bízková, ministryně životního prostředí Politiku Evropské unie v oblasti úspor energií a posilování energetické účinnosti nastínila „Zelená kniha EU o energetické účinnosti“. Při naplnění předpokladu, že by spotřeba energie v EU v příštích 15 letech stoupla minimálně o 10 %, by se podle odhadů stala EU v roce 2030 závislá ze 70 % na dovozu veškeré energie ze zahraničí. Dalším potenciálním rizikem jsou navíc nevyzpytatelné ceny energetických surovin. Právě proto je  klíčovým tématem současné doby hledání úspor energií nejen v průmyslové výrobě  a ve veřejném sektoru, ale i v budovách, které se na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů podílí cca jednou třetinou. V  České republice byly do roku 1989 projektovány budovy bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Tento aspekt je v  současné době již překonán a projektanti navrhují, v  souladu s vyhláškou MPO o energetické náročnosti budov, nové domy i s ohledem na minimalizaci spotřeby energie a tím i úsporu nákladů. Ministerstvo životního prostředí tento trend vítá a usiluje o snížení hranice pro povinnost zpracování energetického průkazu u stávajících budov pod nyní daných 1 000 m2. Jako jedno z prvních si navíc nechalo svou budovu z  hlediska energetické náročnosti vyhodnotit a velmi dobrý výsledek (kategorie „B“ odpovídající nízkoenergetickým domům) prokázal pozitivní efekty úsporných opatření, která ministerstvo v uplynulých letech realizovalo. Konkrétním krokem ministerstva životního prostředí pro zlepšování energetické účinnosti rodinných domů a veřejných budov je umožnění čerpání prostředků ze zahraničních zdrojů na energeticky úsporná opatření v  rámci Operačního programu Životní prostředí a programu Zelená úsporám.

Po třinácti letech vlády labouristů přebírá sídlo ministerských předsedů Velké Británie a Severního Irska konzervativec David Cameron. Jeho nový koaliční kabinet začal hned v prvních dnech šetřit, aby snížil státní dluh. Obavy se ozývají i z Bruselu, neboť Cameron je známý svými euroskeptickými názory. Slíbil, že nepodepíše žádnou další smlouvu, která by posílila vliv Evropské unie. foto: REUTERS/Cathal McNaughton

Zelená úsporám a genocida starých oken Většinou plastová okna, pevné střechy a kvalitní fasády, přes které nic neuteče. To je vize Evropské unie i České republiky, jak by v  budoucnu měla vypadat města starého kontinentu. V zemi se rozjel projekt Zelená úsporám, který renovace dotuje. A pomáhá i ekonomice, některé stavební firmy snáze přežívají ekonomickou krizi. Na druhou stranu historici upozorňují, že honba za ekologií může znamenat pohromu pro architektonické dědictví. Někteří dokonce tvrdí, že v současné době Česko prožívá „genocidu dřevěných špaletových oken“. Když slavil projekt Zelená úsporám roční narozeniny, úředníci si tleskali. K 10. březnu 2010 evidovali 8 574 žádosti, ve kterých si lidé řekli o téměř jednu a půl miliardy. Upozorňovali na stoupající trend, protože jen o měsíc zpátky dosáhl program první miliardy korun přislíbené na dotace. „Zrychlení tempa přijímání žádostí ilustrují tato čísla: částky půl miliardy bylo dosaženo za

275 dní a mety jedné miliardy už za 21 dní. Měsíčně tedy přibližně půl miliardy korun dotace a dva a půl tisíce žádostí,“ uvedl web Zelenausporam.cz. Stoupající trend se nezastavil. O dotace z  programu Zelená úsporám zažádalo už téměř dvacet tisíc lidí. „Největší počet evidovaných žádostí, a to přes sedmnáct tisíc, se týká rodinných domů. S odstupem následují nepanelo-

vé bytové domy, kde bylo dosud podáno mírně přes čtrnáct set žádostí. V případě panelových domů zatím evidujeme přibližně dvě stě osmdesát projektů,“ přiblížila mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. Úspěch je ale jen zdánlivý. Podle původních plánů měli Češi čerpat daleko víc. Z osmnácti miliard, které stát může rozdělit, mají lidé podle květnových čísel zájem jen o čtvrtinu. Ministerstvo životního prostředí proto změnilo taktiku: dotace z programu Zelená úsporám se v druhé půli letošního roku rozšíří na veřejné budovy. „Na podporu na zateplení tak budou moci dosáhnout třeba školy, školky, ústavy sociální péče a další veřejné budovy v majetku obcí a měst,“ nastínila ministryně život-

ního prostředí Rut Bízková. Kde je problém? Lidem vadí především přísné podmínky a byrokracie. EN to potvrdili i zástupci soukromých firem, které si lidé na práce najímají. „Problémů je celá řada. Mezi oprávněné náklady například nepatří parapety, vnitřní ani vnější. Investor zateplí dům, vymění okna, zateplí plochou střechu a ke všemu doloží potřebný seznam použitých výrobků a technologií, jenže z konečné fakturované částky se mu odečtou položky, bez kterých není realizace možná. Zateplím fasádu, vyměním okno a musím tedy zákonitě vyměnit i vnější a vnitřní parapet, je totiž širší. To pravidla projektu neřeší,“ upozorňuje Ota Kausek, jednatel společnosti Střecha Plzeň. (pokračování na straně 3)

Najlacnejšia energia je tá nevyrobená Slovensko rieši energetickú hospodárnosť zákonom č. 555/2005 o  energetickej hospodárnosti budov a  o  zmene a  doplnení niektorých zákonov. Do úvahy sa berie množstvo spotrebovanej energie na vykurovanie, prípravu teplej vody, na chladenie a vetranie a na osvetlenie. Koncepcia energetickej efektívnosti Slovenska definuje národné ciele v ročnej miere konečnej energetickej spotreby podľa období: 2008-2016 – za každý rok má slovenská ekonomika usporiť jedno percento, v  rokoch 2017-2021 – má byť ročná úspora 0,5 % a počas obdobia rokov 2022-2030 – sa má usporiť ďalšia desatina percenta ročne. Európska únia si predsavzala, že do roku 2020 zníži spotrebu energií o 20 %. Odvážne číslo vzhľadom na

minuloročnú nevydarenú kodaňskú konferenciu o boji s globálnym otepľovaním.

ZMENA MYSLENIA Odborníci sú presvedčení, že zateplením starých budov sa zníži spotreba celosvetovej spotreby energie o  pätinu. Existujúce staré stavby totiž zožerú až 40 %. To, či jednotlivé krajiny zvolia taktiku – poďme šetriť a ušetríme naše peňaženky alebo neplytvajme energiou, lebo tak šetríme životné prostredie, necháme teraz bokom ale ..... Na Slovensku je to tak. Akosi

sme si zvykli v zime v prekúrených bytoch vetrať, potom ponadávať na vyúčtovanie za teplo. Nemám na mysli tých so samostatným kúrením, ktorí si svoje účty strážia. Tí múdrejší v  bytových domoch hľadajú cestičky ako ušetriť najmä peňaženky. Začína sa to namontovaním meračov tepla, vyregulovaním vykurovacej sústavy a už nejaký čas je v kurze zatepľovanie bytových domov. (pokračovanie na strane 2)

Regionální operační programy pomáhají ekologii hned v několika oblastech. Patří mezi ně doprava, revitalizace starých zátěží, obnova veřejných prostranství a ekologické vzdělávání. Například k  vyšší kvalitě veřejné hromadné dopravy na Vysočině přispějí dotace více než 84 miliony pro tři projekty nákupu ekologických dopravních prostředků. Praha klade ve svých projektech důraz na udržitelný rozvoj a kvalitu životního prostředí, obojí je hlavním horizontálním tématem Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Účinky na životní prostředí se u každého projektu hodnotí podle indikátorů, jako je například úspora energie v důsledku realizace podporovaných projektů či plocha revitalizovaných území. Všechny regiony soudržnosti naleznete uvnitř listu.

Publicistika, str. 4

Evropský den parků Přírodu je třeba chránit. Nevyplývá to pouze z  daných právních předpisů, ale také z  poselství nejrůznějších iniciativ a sdružení. Jednou z  takovýchto aktivit je Evropský den parků. Letos připadl na 24. května. Jedná se o mezinárodní iniciativu, která podporuje správy národních parků, chráněných krajinných oblastí či biosférických rezervací. Patří sem i Správa českých národních parků, která se i v letošním roce prezentuje exkurzemi, výstavami, přednáškami, otevíráním naučných stezek nebo vyhlašováním soutěží.

2

TÉMA MĚSÍCE

EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA

Grécko: ryby či udicu?

Najlacnejšia energia je tá nevyrobená (pokračovanie zo strany 1)

Európa si zgustla nad heslami gréckych štrajkov: Nedáme sa ožobračiť menovým fondom! Nech platia za krízu tí, čo ju zavinili! Živorím z 500 eurového dôchodku. Ešte mi z neho ukradnú? Na Slovensku väčšina dôchodcov o živorení z 500 eur môže len snívať. Grécka TV vytiahla zrejme toho najchudobnejšieho dôchodcu. Dôchodky vo výške zárobku sú tam bežnejšie. Má logiku, aby si náš dôchodca požičal 150 eur, aby prispel gréckemu kolegovi na 5-10-násobok svojho dôchodku? Grécku krízu zavinila vraj vláda. Iste nejaká miliarda ostala za nechtami vláde, bankám, špekulatnom. Ale ten rozhodujúci balík vláda populisticky rozdala. Kolaps zavinili aj dnešní štrajkujúci, ktorí sa radi nechali korumpovať za cenu obrovského zadlžovania. Je taká axioma: hladnému nedávaj ryby, ale udicu. Dobročinné organizácie v Afrike sú zúfalé z kolegov, ktoré rozdávajú namiesto udíc ryby. Fondy sa minú a hladujúci sú urazení: „Prečo nás ti bieli idú umučiť hladom?“ Udice áno. Variče na slnečné kolektory, aby si nespálili posledný krík na varenie, áno. Vŕtanie studní, áno. Ale - Grécku nehrozí smrť hladom. Európa im ide požičať, aby mali z čoho splatiť dlh za už zjedené ryby. Ak začnú žiť na úrovni svojich možností. Sú situácie, kde niet ideálneho riešenia. Ani odborníci sa nezhodujú, ktoré je v prípade Grécka zlé a ktoré ešte horšie. Návrat k inflačnej drachme by znásobil dlhy. Grécko ohrozuje hodnotu eura. Ohrozuje európske banky, ktoré nakúpili „toxické“ dlžoby. Je aj východisko trochu kacírske. Nevnucujme Grécku pôžičky, keď sú grécki štrajkujúci dôrazne proti. Keby štáty dlžoby bánk vymenili za ich akcie, vkladatelia by neutrpeli. Banky čiastočným zoštátnením trochu. A grécki štrajkujúci by sa zbavili zotročenia menovým fondom. Keď prežili peloponézske vojny, nadvládu Ríma, prežijú aj súčasnú krízu. Bez našej spoluúčasti.

EN č. 5 / 2010

Staré – ako hovoria Bratislavčania – šedé králikárne dostávajú nový farebný šat a  tí, ktorí našli odvahu dohodnúť sa s  väčšinou obyvateľov v  dome a  následne zohnali aj financie, sa tešia z  prvých výsledkov v  podobe nižších účtov za teplo a neprehriatych múrov v horúcom lete (teda to platí aspoň pre rozpálenú let-

nú Bratislavu). Minulý rok sa na zatepľovanie dostali aj financie z  kontroverzného predaja CO 2. Opozícia vtedy obvinila vládu, že teplý vzduch predala len za 75 mil. eur, čo je hlboko pod cenu. Ako tvrdí, mohla získať dvojnásobok. Na zatepľovací program vláda následne vyčlenila 71 mil. eur. Po možnosti získať bezúročnú pôžič-

ku od štátu sa len tak zaprášilo v priebehu niekoľkých týždňov. Najúspešnejšími boli žiadatelia z  bytových domov. Vidiek podporu takmer nepocítil, pritom v  rodinných domoch žije zhruba polovica obyvateľov SR. Na tento rok v  Štátnom fonde rozvoja bývania zatiaľ nie sú na vládny program zatepľovania vyčlenené žiadne financie.

PENIAZE ZA ODSTAVENÚ ATÓMKU Od marca sa vo vybraných bankách dajú získať zvýhodnené úvery na úsporné energetické opatrenia a  využívanie alternatívnych zdrojov energie. Financie pritiekli z  Európskej banky pre obnovu a  rozvoj v  rámci projektu SLOVSEFF II, ktorý nadväzuje na úspešného predchodcu. Sú to peniaze, ktoré vyčlenila EÚ pre Slovensko ako finančnú kompenzáciu za predčasné odstavenie dvoch blokov jadrovej elektrárne V1 v Jaslovských Bohuniciach. K DISPOZÍCII JE 90 MIL. EUR

ïlustrační foto: www.poziadavka.sk

Nižší záujem je zatiaľ o  dotácie na kotly na biomasu a  slnečné kolektory. Po roku od účinnosti novely výnosu Ministerstva hospodárstva SR o  poskytovaní dotácie, ktorá umožnila spustenie Programu vyššieho využitia biomasy a slnečnej energie v domácnostiach, zverejnilo ministerstvo stav čerpania prostriedkov. Za toto obdobie sa zozbieralo takmer 2 100 žiadostí v celkovej hodnote vyše 1,8 mil. eur, pričom program má rozpočet 8 mil. eur. Jozef Havrilla

Francie: Energetická účinnost nalézá podporu Během 20. století se průměrná teplota planety zvýšila o 0,6 °C. Následky jsou čím dál více citelné v podobě meteorologických extrémů (velká vedra, opakované lesní požáry, ničivé vichřice, povodně), tání ledovců a vyhynutí některých živočišných druhů. Hlavní vinu na přeměně planety nese člověk se svými mnohočetnými aktivitami. Přitom se jedná o začarovaný kruh, jelikož životní prostředí, ve kterém žijeme (voda, vzduch, půda) působí denně na naše zdraví. Každý jednotlivec by se měl zamyslet nad „svou“ zodpovědností vůči životnímu prostředí a změnit spotřební návyky každodenního života s  cílem snížit emise skleníkových plynů. Ve Francii žijí nejméně dva miliony domácností v tzv. energetické nejistotě. Častým problémem těchto rodin jsou špatně vytápěné domy, zvýšená vlhkost, odpad, rizika toxikace spojená se špatnou údržbou zařízení, používání přídavných topení, vznik a šíření plísní ... To je také jedním z důvodů, proč je v  zimě nejvyšší úmrtnost (astma, nemoci dýchacích cest…). Při stále rostoucích cenách za energii a ekonomické krizi se cesta z tíživé situace zdá těměř nemožná. Francouzská vláda proto vypracovala ucelený národní plán za účelem vylepšení situace bydlení, který zároveň směřuje ke snížení emisí skleníkových plynů a hlavně rozšíření energie z obnovitelných zdrojů. Nové budovy budou například vybaveny novými technologiemi a zvýšená pozornost připadne dřevěným eko-

materiálům a přizpůsobení stavebních norem k těmto materiálům. Existující budovy projdou renovacemi (400 tisíc obydlí ročne od roku 2013) s cílem snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů nejméně o 38 % do roku 2020, což se vztahuje i na nové budovy. V roce 2012 vstoupí v platnost nové předpisy o tepelné izolaci na všechny budovy (primární roční spotřeba nepřesáhne 50 kWh/m2). Budou vybaveny tzv. energetickým pasem, který je dělí podle energetické náročnosti do tříd od A (nové domy s novou technologií) po I (po nejhorší typy ubytování s velkou spotřebou energie). Francouzská vláda má v plánu proto rekonstruovat 800 tisíc sociálních ubytování, jejichž roční spotřeba energie přesahuje 230 kWh/m2 a počítá s výdaji 18 tisíc eur na domácnost. Součástí národního plánu je zapojení obnovitel-

ných zdrojů, které jsou v  zemi velice populární a těší se velkému zájmu veřejnosti. Nový vzdělávací program na úsporu energie vyškolil už 12 tisíc řemeslníků a podnikatelů. Elektřina z fotovoltaických a větrných zdrojů je v  zemi na vzestupu. V  roce 2009 dosáhla produkce fotovoltaického parku 280 GWh elektřiny (energie pro 125 tisíc obyvatel) a výkon čtyř větrných motorů dnes vyrábí 12 MW (dříve jich bylo potřeba 30). Jenže postavit ekologický dům nebo vybavit existující dům některým z těchto zařízení představuje nadále významnou investici. Například jeden fotovoltaický panel o velikosti 1m2 stojí přibližně 250 až 300 eur, bojler na ohřev sluneční energií přijde na 3 050 až 5 300 eur, cena instalace malého větrného motoru se pohybuje mezi 10 až 90 tisíci eur. Majitelé budov mají k  dispozici několik druhů finanční pomoci. Jednou z  nich jsou státní dotace ministerstva životního prostředí. Dalším z  prostředků jsou například zvýhodněné úvěry, které snižují účet za investice do velkých zařízení na obnovitelnou energii, izolačních tepelných materiálů a regulaci vytápění. Díky tomuto úvěru jsou náklady na instalaci splaceny přibližně do 10 let a poté majitel získá peníze až do konce smlouvy s  EDF

(20 let). EDF odkoupí nadbytečnou energii za cenu 0,58 eur za kWh (1 740 eur za rok). Finanční pomoc při instalaci nabízí také Národní agentura pro zlepšení obydlí (ANAH) v  podobě příspěvků v řádu od 80 do 1 800 eur podle typu zařízení. Je možné se o pomoc obrátit také na Agenturu životního prostředí a využití energie (ADEME), která nabízí příspěvky v  případě investování do sluneční energie. Stát a místní organizace zase umožní pomoc při instalaci větrníků, což může pokrýt až 95 % ceny. V  každé domácnosti by ale neměly chybět dobré zvyky, které vedou ke snížení nákladů za energii. Vypnutí světel, počítače, televize a kuchyňských elektrospotřebičů v okamžiku, kdy je nepotřebujeme, zavedení úsporných žárovek, maximální využití denního světla a časté větrání, při vaření používat poklice, zbytečně nepřetápět (optimální teplota je 18 – 20 °C), snížit nebo vypnout topení před odchodem do zaměstnání, lednice a mrazničky umístit do chladných místností a vzdálit je od topení, při nákupu elektrospotřebičů upřednosňovat ty s etiketou energetické třídy (A nebo A+) nebo třeba praní na 30 °C. Ilona Mádrová

Maďarsko: Panelový program pokračuje V uplynulom, práve skončenom osemročnom vládnutí socialistickej strany (a liberálov) sa podarilo v Maďarsku energeticky obnoviť okolo 250 tisíc bytov zo zdrojov Európskej únie i domácich, respektíve za čiastočného prispenia majiteľov bytov. Nová vláda strany Fidesz na čele s Viktorom Orbánom chce zaviesť systém, ktorý by majiteľov bytov nestál nič. Na maďarské úspechy upozornil naposledy v  rozprave Európskeho parlamentu pred prijatím uznesenia o  energetickej efektívnosti budov europoslanec Csaba Tabajdi. Dôraz kládol na ďalšie priame podpory, na zvýhodnené úvery a na ďalšie úľavy spojené so zvyšovaním úspor energie v budovách. Poslanec poukázal na dôležitosť pokračovania programov EÚ najmä pre nové členské štáty, v  ktorých obyvateľstvo nemá možnosť úplne samostatne financovať tieto náročné investície. A  nemalo by ísť iba o izoláciu panelových domov, ale aj o výmenu a  modernizáciu ich vykurovacích systémov, výmenu okien a  dverí. Takže maďarský panelový program bol doteraz

úspešný – odznelo v Štrasburgu. V  súvislosti s  rozpravou v  Európskom parlamente vyšiel v Maďarsku zaujímavý porovnávací údaj: Keby sa na zlepšenie izolácie bytov naďalej využívali doterajšie štátne podpory (ročne 28 miliárd forintov, cca 2,8 miliárdy ČK), súčasne platné predpisy by bolo možné splniť za 30 rokov. Keby však už teraz boli všetky byty izolované podľa noriem, podarilo by sa ušetriť ročne zemný plyn v hodnote 472 miliárd forintov (47,2 miliárdy ČK). V Maďarsku sú zhruba 4 milióny bytov, tri štvrtiny sú rodinné domy, asi 800 tisíc panelových bytov. Keby teda vybavili novou izoláciou desatinu bytov ročne,

v  priebehu 10 rokov by malo prácu 80 tisíc ľudí – znie takisto zaujímavý moment v súvislosti s touto tematikou. Odborníci však dodávajú, že 28 miliardová suma ročne je málo, navyše pomerne populistické rozhodnutie vlády znížiť DPH diaľkového tepla na 5 percent podnecuje skôr márnotratnosť ako šetrenie. Od aprílových volieb nie, ale v priebehu predvolebnej kampane sa hojne vyjadrovala strana Fidesz, teda nová vládna sila s ústavnou väčšinou v parlamente, k tzv. panelovému programu. Sám predseda strany a nový premiér Viktor Orbán hovoril v marci v televízii o tom, že keď sa dostane k moci (stalo sa), založia tzv. zelenú banku, ktorá by financovala investície na šetrenie energiou. Riešili by to tak, aby občan nemusel platiť ani halier. Nie je jasné, či by banka bola samostatnou inštitúciou, alebo by fungoval nový systém v  rámci Maďarskej rozvojovej banky (MFB). V priebehu kampane socialis-

Europoslanec Csaba Tabajdi. ti obvinili Fidesz, že obyvatelia panelákov prídu Orbánovcom na myseľ iba raz za štyri roky, a  to pred voľbami. Zatiaľ

foto: archiv EP to Fidesz nevyvracia, pravda, pri moci je doslova iba niekoľko dní... Gregor Martin Papucsek

Zelená úsporám a genocida starých oken (pokračování ze strany 1)

Přestože problém může znít banálně, znamená práci navíc. Firma zpracuje investorovi rozpočet s  podrobně rozepsanými položkami, pro úředníky ale musí vypracovat jiný, kde se problematické věci neobjeví. „Pro všechny to znamená neuvěřitelnou administrativní zátěž,“ doplňuje Kausek. LIKVIDACE PAMÁTEK V  každém případě ale program přispívá k úspoře energií. Unie tvrdí, že kdyby se podařilo vyměnit všechna okna v sedmadvacítce, lidé by ušetřili čtyři miliony eur a do ovzduší by se dostalo o pětadvacet milionů tun oxidu uhličitého méně. Jenže honba za kvalitními materiály často znamená i likvidaci cenných památek. Domy z přelomu devatenáctého a dvacátého století dosud nemají takovou ochranu jako třeba barokní stavby, a jejich majitelé často ani netuší, že výměna oken stavbě uškodí. To se ukázalo v Praze na Vinohradech v ulici Jana Masaryka, kde stojí dům z let 1926 – 1927, postavený podle návrhu Aloise Dryáka. Ještě nedávno měl kompletně dochovaná okna z období stavby. Dnes je všechno

jinak. Objektů s  podobným osudem jsou v České republice tisíce. „V evropské tradici je hodnota památek spojena s historickým originálem. Prostředkem péče o zachování architektonického dědictví jsou opravy, udržovací práce, případně repase dochovaných historických konstrukcí a prvků. Nikoliv výměny. Ne vždycky to jde, ale pokud to je technicky možné, měla by oprava dochovaných historických okenních rámů dostat přednost,“ napsal historik Miloš Solař v nedávno publikované studii „A tak je vyměníme za nová!“. Muž, který bojuje za záchranu autentických prvků, dokonce hovoří o „genocidě dřevěných špaletových oken“. Svět ekologů a památkářů se bude střetávat i nadále. Zprávy o globálním oteplování spolu s faktem, že více než čtyřicet procent energie se v  Evropské unii spotřebovává v  budovách, jsou jednou z  příčin zvýšeného zájmu politiků a veřejnosti o energetiku budov. Unie proto tlačí na státy, aby energetickou náročnost staveb co nejvíce snižovaly, program Zelená úsporám tak jen naplňuje to, co vyžaduje Brusel. V době krize navíc podporuje ekonomiku – jak upozornil server Aktualne.cz, zakázky na zateplení bu-

ilustrační foto: Zuzana Nováková dov pomáhají udržovat ve stavebnictví pracovní místa. „Zaměstnanost to nezvyšuje, ale rozhodně udržuje,“ upozornil Stanislav Antoniv z odborového svazu Stavba. Projekt si chválí nejen zaměst-

navatelé, ale i výrobci polystyrenu. S útlumem stavební činnosti v loňském roce klesla jeho spotřeba v zemi o více než devět procent. Letos by se ho už podle očekávání mělo prodat výrazně více. Jan Štifter

vební povolení. Tímto opatřením se upravují pravidla pro výstavbu budov, tak aby bylo dosaženo co nejlepšího energetického standardu. Příkladem pro tento přístup jsou budovy státní správy, které si nechaly zpracovat průkaz energetické náročnosti a jeho vyvěšením informují o energetickém stavu dané budovy. Požadavky se budou v souladu s novou evropskou legislativou dále zpřísňovat. Vypracování průkazu energetické náročnosti bude vyžadováno při významné rekonstrukci budovy, pro menší podlahovou plochu a při prodeji, anebo proná-

jmu budovy. Od nových požadavků se očekává vyšší využití potenciálu úspor v budovách. Postupně se požadavky budou zpřísňovat, tak aby bylo dosaženo nízkoenergetického standardu při výstavbě a rekonstrukci budov.

ném efektu není její příjemce přesvědčen a bere ji jen jako jednorázovou finanční výpomoc. Je nutné zavést plně funkční řetězec, na jehož počátku je vysoce kvalifikovaný odborník, který dokáže připravit dobrý projekt jak zvýšit energetickou efektivnost objektu a hlavně vysvětlit, v  čem tkví principy dosažení nízké energetické náročnosti jak při pořízení, tak v průběhu provozování takového objektu. Dále pak musíme mít kvalitní stavební a montážní firmy, které dokážou postavit či rekonstruovat objekt tak, aniž by došlo k zásahům do prvotního záměru investora a projektanta. V neposlední řadě je důležitý specialista, který dohlíží na řádný provoz moderních technologií,

které jsou součástí technických systémů budov, a bez nichž trvalá nízká spotřeba energie není reálná. Pokud budeme disponovat tímto systémem, pak budeme mít také skutečně nízkoenergetické domy, příp. domy v tzv. pasivním energetickém standardu, kdy návratnost navíc vynaložených prostředků bude v řádu několika let.

zaostřeno na téma měsíce Požadavky se zpřísňují Požadavky na energetickou náročnost budov jsou prosazovány ve dvou rovinách. Stát aktivně podporuje zvyšování energetické efektivnosti budov investičními programy na jejich opravu a výstavbu. Mezi tyto programy patří například program PANEL, jehož cílem je pomocí zvýhodněných podmínek přístupu k úvěrům poskytnutých bankami a stavebními spořitelnami usnadnit financování opravy a modernizaci bytových domů, program Zelená úsporám, jehož cílem je zajistit realizaci úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech a v ne-

poslední řadě program EKO-energie, jehož cílem je mimo jiné zlepšování tepelně technických vlastností budov. V druhé rovině jsou požadavky na energetickou náročnost budov dány pomocí zákona o hospodaření energií. V současnosti již platí, že při výstavbě nových bytů a domů je jako součást stavební dokumentace potřeba předložit štítek energetické náročnosti. Bez energetického štítku, který budovu zařazuje minimálně do kategorie C, tak jak to známe například u elektrických spotřebičů pro domácnosti, není možné na výstavbu takové budovy získat sta-

Pavel Gebauer, vedoucí oddělení podpory OZE a úspor energií MPO

Záležitost spíš trpěná než požadovaná? V  ČR jsou dvě oblasti, v  nichž se zvyšování energetické účinnosti budov pohybuje. První, která je dána legislativou. Zde můžeme být vcelku spokojeni, veškeré směrnice dané Evropskou komisí jsou v požadovaných termínech a celkem i odpovídajícím způsobem zapracovány do českých zákonů a vyhlášek, jsou známy a používají se evropské technické normy. V praxi už není stav plně uspokojivý. První rozdíl lze zaznamenat už při otevření internetových stránek u hesla „energetická účinnost“ a „energy efficiency“ ve světě. Bohatost nabídky informací je nesrovnatelná. I celkový přístup je odlišný. Za celou dobu mého profesního působení jsem vždy měla po-

cit, že „energetická účinnost“ je záležitost spíš trpěná než požadovaná. Přitom se jedná o souhrn velmi pozitivních aktivit, které, pragmaticky vzato, snižují požadavek na rodinné a veřejné rozpočty nízkými náklady na provoz budov (vytápění, větrání, chlazení, ohřev teplé vody a osvětlování). Zároveň se jedná o prorůstovou aktivitu, která přináší velké množství nových pracovních míst. Co je tedy třeba pro zlepšení situace? Podle mého názoru se jedná o potřebu masivní osvěty a vzdělávání, což je účinnější než různé dotační programy. Přesvědčení o smysluplnosti konání je důležitější než ojedinělá aktivita vyvolaná nabídkou dotace, o jejímž klad-

Irena Plocková vedoucí odboru GIS SFŽP

programu Životní prostředí prioritní osa Snížení energetické náročnosti správních budov. V tomto případě se zejména jedná o zateplení škol, kulturních či sportovních center či jiných budov, které neslouží k bydlení. Dalším nástrojem ke snížení energetické náročnosti bytového fondu je využíván program Zelená úsporám, který je v kompetenci

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

V nouzi poznáš Evropana „Když ztroskotá euro, nepřijdeme jen o peníze, ztroskotá i Evropa, ztroskotá myšlenka evropského sjednocení“. To neřekla jen Angela Merkel, to řekla řada evropských státníků i představitelů evropského měnového systému. Řekl to i prezident Mezinárodního měnového fondu. Dokonce i David Cameron řekl, že Británie potřebuje, aby euro bylo stabilní. Naproti tomu v evropských médiích se zpráva o akutním ohrožení eura, a tím také celé evropské konstrukce, objevovala až příliš často nikoli s posláním varovat, ale spíš jen - podle osvědčeného stereotypu pro zvýšení odbytu - s úmyslem vyvolat vzrušení, navodit napětí. Politici s nižším než státnickým horizontem, pracovali se zprávami o ohrožení eura, eurozóny i myšlenky evropského sjednocení, ve prospěch svého vlastního „ratingu“, nikoli ve prospěch vůle k záchraně eura a soudržnosti evropské struktury. A od ekonomických analytiků jsme náhle uslyšeli, že euro se vlastně nikdy nemělo ujmout, že od počátku nemělo naději na dlouhověkost, že bylo jasné, že nepřežije první krizi. A také, že zachraňovat ho politickou vůlí před jeho nutným osudem na volném trhu je vlastně nesprávné. Protože jedině správné je dát volný průchod tržním mechanismům. Proti tomuto „mainstreamu“ se „zdola“ ozýval jen slabounce – pokud vůbec - hlas, který připomínal, že euro bylo zatím známkou kvality a síly sjednocující se Evropy, že soudržnost eurozóny a širšího evropského celku (EU) je nejúčinnější obranou nás všech před riziky jednadvacátého století, a že tedy všechny prostředky nasazené promyšleně (na to slovo kladu důraz) k jejich zachování a k jejich upevnění, jsou vynaloženy účelně. A pokud někde ten hlas zazněl, nedostalo se mu sluchu nebo prostředků k účinnému šíření. Když jde o evropský celek, nevznikne prostě samo od sebe takové hnutí, jaké by v příslušnících jednotlivých členských zemí vyvolalo jakékoli vážné ohrožení jejich státu. Pokud se v těchto týdnech politická fronta Evropské unie sjednotí na promyšlené obraně eura, která zákonitě bude velmi nákladná, může se stát, že ještě nakonec ztroskotá na nepochopení a odporu širokých vrstev Evropanů. Problematika eura, morálky finančních trhů, střetu mezi zásadami liberalismu a intervencí států ve prospěch společné měny a společné budoucnosti je problematika pro zasvěcené. Ale kdo se staral – ať už u nás nebo kdekoli v EU - o to, aby občan byl zasvěcen a porozuměl? O to snazší to teď má hlas populistů, hlas výsměchu ideji evropanství. Koupili jsme si jenom čas, varovala Angela Merkel a další, kteří do problematiky vidí (i když třeba každý po svém), ve chvíli, kdy se dohodly první kroky k obraně eura a Evropy. Peníze „nezasvěcených“, těch, kteří ještě nejsou Evropany, ač mají Evropu zachraňovat, jsou reálnou podstatou těch kroků. Budou vynaloženy zbytečně, neposlouží-li ten získaný čas také k tomu, aby občané Evropy pochopili, oč tu jde, jakou roli v tom mohou či mají sehrát, a jak se to promítne do jejich životů. Toho, kdo ví, že uvnitř Evropské unie vše nakonec záleží na sedmadvacaterých volbách, by nemělo ani napadnout o tom pochybovat.

Nové štítky, vyšší standardy Poslanci Evropského parlamentu schválili nové právní předpisy o energetické náročnosti budov, které pomohou spotřebitelům snížit výdaje za energie a EU jako celku v oblasti boje proti klimatickým změnám dosáhnout cíle využívat o 20 % méně energie v horizontu deseti let. Členské státy budou muset změnit své stavební předpisy tak, aby všechny budovy postavené od konce roku 2020 odpovídaly náročným energetickým úsporným normám. Stávající budovy budou muset být upraveny hned, jak to bude možné.  Nové uspořádání označování energetické účinnosti EU zavádí další „plus“ třídy do známého barevného schématu. Etikety budou obsahovat více informací o energetické spotřebě domácích spotřebičů a jiných výrobků. Kromě toho budou muset v budoucnu všechny reklamy propagující cenu nebo energetickou účinnost výrobků, jako jsou ledničky, pračky nebo trouby, uvádět jejich energetickou třídu. VYŠŠÍ STANDARDY PRO NOVÉ BUDOVY

V krajích radí poradenská centra Snížení energetické náročnosti budov je řešeno prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení, a to programu Nový panel. Jde o zateplení panelových i nepanelových budov a tím dosažení vyšší energetické účinnosti daného bytového fondu. Souběžně s tímto fondem nabízí řešení i Státní fond životního prostředí, kde je v  rámci Operačního

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 5 / 2010

ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí. Tento program se poměrně široce vyvíjel a upravoval. Dnes v každém kraji pracují poradenská centra, která majitelům bytového fondu podávají prvotní vstupní informace pro zpracovatele žádostí. V současné době jsme ve fázi zpracovávání prvních žádostí.

Miroslav Váňa, člen výboru Státního fondu rozvoje bydlení

Všechny budovy postavené od konce roku 2020 musí odpovídat náročným energetickým úsporným normám a být zásobovány do značné míry z obnovitelných zdrojů energie. Budovy veřejných orgánů a institucí mají těchto standardů docílit o dva roky dříve.90Část130 finančních prostředků na107tyto změ42 ny bude pocházet z rozpočtu EU.

MODERNIZACE STÁVAJÍCÍCH BUDOV Pokud to bude proveditelné, energetická náročnost stávajících budov bude muset být zlepšena během jakékoliv větší renovace. Při rekonstrukci budou majitelé budov motivováni k instalaci „chytrých měřičů“ a k náhradě starých systémů vytápění a klimatizace energeticky účinnými alternativami, jako jsou například tepelná čerpadla. Požadovány budou pravidelné kontroly otopných a klimatizačních systémů.

45 107

65 42

4

PUBLICISTIKA

EN č. 5 / 2010

Některé regulativy EU blokují realizaci národních politik Státní fond rozvoje bydlení ČR vytváří, akumuluje a rozšiřuje finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení. Ředitelem fondu je JUDr. Jan Wagner, který se v rozhovoru zmiňuje o evropských dotacích a budování českého bytového fondu. V  oblasti bytové politiky pracujete už více než třicet let – jakým způsobem se mění požadavky na standard bydlení? Požadavky na standard bydlení samozřejmě velmi rychle rostou a rozvoj akceleruje i další přidružené procesy, mezi něž patří především zdravé a energeticky úsporné bydlení. Je třeba vytvořit takový bytový fond, který dokáže naplnit představy modernizace společnosti na několik desítek let dopředu.

tikám, ale není to úplná pravda. Ač navenek deklaruje tuto zásadu, vstupuje do  oblasti bytové politiky zadními vrátky – regulací veřejné podpory. Nastavuje složitá pravidla, která národní státy ve většině případů poškozují. Stanoví určité regulativy, kterými praktickou realizaci národních politik ve své podstatě blokuje. Tichý, plíživý vstup do prostředí národních států se neprojevuje pouze v případě bytové politiky, pravidla, která jsou stanovena komunitárním právem, komplikují realizaci většiny národních programů.

Daří se vám to? Myslím, že ano. Podívejte se na naše aktivity, na internetové stránky Státního fondu rozvoje bydlení ČR, a výsledky porovnejte s tím, co vidíte, respektive, co jste viděl kolem sebe. Posun je to obrovský. Pomáhá v tomto směru členství v Evropské unii? Ano i ne. Evropská unie sice veřejně deklaruje, že v řadě případů ponechává řešení jednotlivým národním poli-

Buďme konkrétní. V  přednášce jste hovořil o složitých pravidlech, o nemožnosti určitých kombinací podpor... Podpora evropskými prostředky do oblasti bydlení nebyla podle mého soudu nijak zvlášť významná, až do vzniku Integrovaného operačního programu (IOP). Ten je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Patří sem rozvoj infor-

mačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podpora cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Už ze samotného výčtu je patrné, že pravidla budou velmi komplikovaná, naprosto odlišná od pravidel ostatních obecně známých podpor. Kombinace programu Nový Panel s  Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM) je zde naprosto vyloučena. Pokud využijete jedné z podpor, nedosáhnete již na druhou. Je třeba používat nejrůznějších složitých výpočtů, tabulek a plánů, kterým zpravidla rozumí jen malé procento vyškolených lidí. Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) je souborem konkrétních vzájemně obsahově i časově provázaných akcí, které se realizují dvěma či více projekty směřujícími k dosažení společného cíle lokality, města nebo regionu a mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Vše má svoji vlastní metodiku, srovnávací hodnoty vstupních kritérií či seznam oficiálních informačních míst pro IPRM v IOP. Vlastimil Růžička

JUDr. Jan Wagner (1948) pracuje v oblasti bytové politiky od roku 1973. V roce 1992 nastoupil na Ministerstvu hospodářství ČR jako ředitel odboru bytové politiky, v roce 1996 působil na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR jako vrchní ředitel sekce bytové politiky a od roku 2000 je ředitelem Státního fondu rozvoje bydlení ČR. foto: Státní fond rozvoje bydlení

Více peněz do životního prostředí Obce, kraje a další podnikatelské subjekty mohou čerpat dotace na projekty pro zefektivnění nakládání s odpady a snižování emisí. Žádosti jsou přijímány v rámci XV. výzvy, kterou vypsalo ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Byla stanovena alokace ve výši 8 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí. Oficiální zprávy ministerstva uvádějí, že v  tomto případě chtějí podpořit hlavně nakládání s odpady a ochranu ovzduší. Do XV. výzvy jsou přijímány žádosti na individuální projekty s celkovými náklady do 25 milionů eur včetně DPH a velké projekty, jejichž rozpočet tuto finanční hranici přesahuje. Žádosti o dotace jsou přijímány od 4. ledna 2010 do 30. června 2011 Státním fondem životního prostředí.

PŘÍLEŽITOST PRO MĚSTA „Dotace jsou vhodné zejména pro velká města. Ta mohou čerpat peníze například na rekonstrukci spaloven i na projekty, které mají přinést nové možnosti pro spoluspalování odpadu. Pod těmito záměry si můžeme představit náhradu kotle, instalaci nových filtrů nebo měření emisí. Rovněž mohou žadatelé získat peníze na úpravu zdrojů tak, aby bylo sníženo vypouš-

tění škodlivin, jako NOx, SO2 a prachových částic. Zavedení systémů by v důsledku mělo vést k omezení pasivního ukládání odpadu na městské skládky a snížení znečištění ovzduší,“ připomíná poradce Dušan Fibingr. Z  dokumentace je patrné, že o dotace v rámci XV. výzvy mohou kromě obcí a krajů žádat také podnikatelské subjekty, příspěvkové organizace, státní podniky, vysoké školy či občanská sdružení a další nepodnikatelské subjekty. Zároveň platí omezení, že dotace nezíská zařízení, jehož předmětem činnosti je úprava a zpracování odpadu, případně zařízení, které odpad využívá k výrobě energie, a jeho kapacita přesahuje polovinu roční produkce komunálního odpadu přísluš-

né obce. „Dotace je možné využít na instalaci zařízení pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu včetně jejich energetického využití nebo na rekonstrukci zvláště velkých spalovacích zdrojů za předpokladu vytvoření nových kapacit spalování odpadů. Dále na instalaci dodatečné technologie u nespalovacích zdrojů za účelem snížení NOX nebo prachových částic za předpokladu vytvoření nových kapacit. Veškeré projekty musejí vycházet z projektů regionálních systémů pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu,“ uvádí se na stránkách ministerstva živnostního prostředí. Aktuální XV. výzva je určena na podporu projektů v rámci prio-

ritních os 2 a 4 Operačního programu Životní prostředí. Prioritní osa 2 je určena žadatelům s projekty, jejichž cílem je zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Projekty musí být realizovány pouze v návaznosti na regionální systémy úpravy komunálních odpadů. Z celkové alokace 8 miliard korun je pro danou oblast určena částka ve výši 2 miliard korun. Prioritní osa 4 zase podporuje zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Výzva XV je zaměřena na zavedení systémů jak mechanické, tak i biologické úpravy komunálních odpadů včetně jejich energetického využití. Na projekty z této oblasti je vyčleněna suma v hodnotě 6 miliard korun.

ÚSPĚŠNOST ŽADATELŮ „Pro přijetí žádosti a její kladné posouzení je přirozeně nutné dodržet formální náležitosti. Aby žádost o dotace v rámci této výzvy byla úspěšná, měl by k ní žadatel připojit kromě projektové dokumentace i dokument o posouzení vlivů na životní prostředí a navíc pravomocné územní rozhodnutí,“ uvedla Jana Jakubů, specialistka na dotační poradenství v oblasti životního prostředí. „Žadatelé podceňují jak dokumentaci, tak i celkovou projektovou připravenost. Častými problémy jsou majetkoprávní spory a nesoulad s platnou legislativou,“ zdůraznila Jakubů. Vlastimil Růžička

Evropský den parků – porozumění přírodě Přírodu je třeba chránit. Nevyplývá to pouze z daných právních předpisů, ale také z poselství nejrůznějších iniciativ a sdružení. Jednou z takovýchto aktivit je Evropský den parků. Letos připadl na 24. května.

lze najít na internetových stránkách krnap.cz a europarc.cz. NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO

Jedná se o mezinárodní iniciativu, která podporuje správy národních parků, chráněných krajinných oblastí či biosférických rezervací. Patří sem i Správa českých národních parků, která se i v  letošním roce prezentuje exkurzemi, výstavami, přednáškami, otevíráním naučných stezek nebo vyhlašováním soutěží. „Národní parky všude v Evropě chrání nejvzácnější části místní přírody. Jsou ukázkou zachovalých ojedinělých přírodních i krajinných procesů, lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů, které mají vědecký i výchovný význam. Zároveň v sobě mají potenciál pro šetrnou formu cestovního ruchu a turistiky, poznávání historie a regionálních zvláštností. V rámci celé Evropy se jedná o atraktivní, dosud nedoceněná území, která během akcí pořádaných při příležitosti Evropského dne parků mohou názorně ukázat, že unikátní příroda a lidé mohou žít pohromadě,“ komentuje Ev-

ropský den parků Rut Bízková, ministryně životního prostředí. NA NÁVŠTĚVĚ V KRKONOŠÍCH V  České republice máme čtyři národní parky. Podle dostupných informací chrání 1,51 procenta rozlohy země. Na počest Evropského dne parků připravili organizátoři celou řadu akcí, které jsou rozloženy do delšího časového období. Podívejme se některé z  nich. Nemohou chybět Krkonoše, které jsou nejstarším českým národním parkem. Tady se pořádal tradiční úklid hor pro žáky škol a speciální výstava výtvarných děl dětí. Největším lákadlem byla podle slov ředitele Správy Krkonošského národního parku Jana Hřebačky exkurze s  názvem Na hory za doly. Její účastníci se vydali v doprovodu strážce Správy KRNAP po trase z Černé hory do Černého dolu hornickou naučnou stezkou Berghaus. Tím ale výčet pořádaných akcí zdaleka nekončí, program

K Evropskému dni parků připravila Správa Národního parku České Švýcarsko několik zajímavých akcí, přičemž ústřední akce proběhla v ZOO Děčín. Byla zároveň oslavou 10. výročí vzniku NP České Švýcarsko a 20. výročí vzniku NP Saské Švýcarsko. „Bylo to příjemně a hravě strávené tématické dopoledne pro děti i dospělé, při kterém nepřišla zkrátka ani zvířata. Například rysovi ostrovidovi jsme předali speciální masový dort...,“ komentoval oslavy Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko. Přehled všech akcí: www.npcs.cz. NÁRODNÍ PARK PODYJÍ Stěžejní akcí k Evropskému dni parků byla na území Národního parku Podyjí společná prezentace s Národním památkovým ústavem a jmenovala se Co všechno žije za zdmi Nového Hrádku. „Na Nový Hrádek, ležící v samém srdci našeho parku, přicházejí návštěvníci ze-

jména proto, aby se pokochali krásnou vyhlídkou do údolí Dyje,“ říká o této lokalitě vedoucí odboru veřejných vztahů správy parku Jan Kos. „V sobotu 22. května však zde byli zejména amatérští hledači. Předpokládáme velmi dlouhý seznam rostlinných a živočišných druhů nalezených na relativně malé ploše hradní zříceniny,“ dodává Jan Kos. Přehled všech akcí najdeme na: www.nppodyji.cz. NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Akce nejen na území parku, ale i v krajských městech, přichystal Národní park Šumava. V Českých Budějovicích a Plzni poskytnou informační centra Bavorský les - Šumava základní informace o národním parku jako prostoru pro volný život živočichů a rostlin. Střediska environmentální výchovy ve Stožci, Vimperku a v Kašperských Horách pak připravila program, zaměřený na poznávání šumavské přírody přímo v terénu. Například milovníky rostlin by mohla potěšit Květinková vycházka po loukách kolem Horské Kvildy. „Možná spatříme i vzácné prstnatce,“ říká Romana Roučková, která tento pro-

gram odborně povede. Přehled všech akcí: www.npsumava.cz. OSLAVY PŘÍRODY To, že je třeba přírodu chránit, zdůrazňuje i celá řada nevládních neziskových organizací, pro které by mohly být tyto akce příležitostí, jak získávat nové sympatizanty. Organizace, jejichž posláním je aktivně přispívat ke zlepšení stavu přírody, krajiny a životního prostředí, však nemají v  našem zeměpisném prostoru příliš velkou podporu. Zlepšení jejich postavení ve společnosti by mohla pomoci federace EUROPAC, sdružující více než 400 evropských chráněných území ze 34 evropských zemí. Jejím posláním je podporovat aktivity organizací i jednotlivců v chráněných územích, utvářet povědomí o významu ochrany přírody, napomáhat environmentálnímu vzdělávání, mezinárodní spolupráci, vzájemné podpoře a výměně zkušeností mezi jednotlivými národními a přírodními parky včetně jejich národních ekvivalentů. Vlastimil Růžička

5

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 5 / 2010

Evropské peníze vyčerpá Česká republika bez problémů Výše alokace, témata a priority pro nové programové období po roce 2013 jsou otázkou vyjednávání s Evropskou komisí. Diskuse k problematice budoucí podoby politiky soudržnosti, která se na úrovni EU k  tomuto tématu rozbíhá, klade důraz na vytvoření silné vyjednávací strategie s podporou napříč politickým spektrem. Ministerstvo pro místní rozvoj hraje v této oblasti jako koordinátor evropských fondů klíčovou roli. Nové legislativní návrhy bránící plynulému čerpání budou předloženy v říjnu 2010. Vláda odsouhlasila kroky navržené ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), které by měly vést k systémové podpoře čerpání evropských fondů. Časový harmonogram dalšího řízení evropských fondů byl nastaven tak, aby nebylo ohroženo čerpání z fondů EU nebo objem peněz v jednotlivých operačních programech. Do konce srpna letošního roku předloží ministerstvo pro místní rozvoj průběžný stav plnění stanovených opatření. Cílem je přijmout náležitá opatření, která by zabránila případné ztrátě alokace. Zároveň bylo vládou stanoveno, že do ledna 2011 bude provedeno věcné vyhodnocení jednotlivých operačních programů. 237 MILIONŮ EUR NAVÍC Rovněž byly odsouhlaseny způsoby, podle kterých by měly být rozdělovány do jednotlivých oblastí dodatečné prostředky z evropských fondů, které bude mít ČR nově k dispozici. Nyní je už zřejmé, že ČR bude mít pro programové období 20072013 od Evropské komise navíc k dispozici 237 milionů eur. Dle schváleného klíče by mělo jít na služby v území 52,5 % z volných prostředků, 15 % půjde na podporu podnikání a 32,5 % zamíří na dopravní infrastrukturu. Pro současné období se tak

českým představitelům podařilo vyjednat nejvyšší objem prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na obyvatele v celé EU. V  souvislosti se zajištěním plynulého čerpání ministerstvo pro místní rozvoj analyzuje také legislativní překážky bránící plynulé implementaci. V březnu byl vládou schválen balíček návrhů legislativních změn, které přispějí ke zjednodušení administrace fondů EU. DISKUZE K POLITICE SOUDRŽNOSTI Ministerstvo pro místní rozvoj jakožto resort spravující nejvýznamnější kapitolu rozpočtu Evropské unie – politiku soudržnosti, se snaží nastartovat širokou debatu na národní úrovni týkající se zmapování rozvojových potřeb České republiky v období po roce 2013. Představa o budoucí podobě politiky soudržnosti vychází z materiálu „Rámcová pozice ČR k  budoucí kohezní politice EU“, přijatého vládou na podzim 2009. Stanoviska se budou i nadále aktualizovat i ve vztahu k  oficiálním návrhům Evropské komise. Další verze bude předložena vládě ještě letos v říjnu. Za problematiku reformy rozpočtu EU je v  České republice odpovědné ministerstvo financí (MF) spo-

Dobudování základní infrastruktury považuje ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška za základní předpoklad pro posilování konkurenceschopnosti České republiky. foto: EN lečně s Útvarem ministra pro evropské záležitosti (ÚMEZ). MF již připravilo návrh dokumentu nazvaného „Východiska pozice ČR pro jednání o reformě rozpočtu EU“, ve kterém se snaží identifikovat pozici ČR a dosáhnout shody všech relevantních resortů k  budoucí podobě rozpočtu EU a ke konkrétním položkám výdajů a příjmů. Debata zahrnuje politickou úroveň, ministerstva, regiony i veřejnost. Velmi úspěšnou byla v tomto ohledu konference, která se uskutečnila koncem března za účasti některých českých europoslanců, vrcholných zástup-

ců Evropské komise, senátorů a představitelů českých krajů. MMR v  této souvislosti obhajuje také zájmy jednotlivých regionů, a to zejména prostřednictvím pravidelné diskuse se zástupci krajů v rámci tzv. Meziregionální poradní skupiny pro budoucnost politiky soudržnosti. Zástupci MMR aktivně prosazují návrhy ČR na různých pracovních skupinách, včetně např. expertní skupiny na vysoké úrovni k  budoucí politice soudržnosti či skupiny projednávající metody zjednodušení implementace, obě ustavené Evropskou komisí. Ve vztahu k  výstupům těchto skupin MMR předklá-

dá vládě v  pravidelných intervalech materiály reagující na následky globální ekonomické a finanční krize nebo snižující administrativní zatížení příjemců prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Cílem všech těchto kroků je zefektivnění využívání finančních prostředků a lepší dosažení strategických cílů Národního strategického referenčního rámce. KOLIK A NA CO PO ROCE 2013 Výše prostředků určených pro Českou republiku v  období po

roce 2013 lze v  současné době jen těžko odhadnout. Klíčovou prioritou vyjednávací strategie pro uvedené období je, aby české regiony a sektory měly i nadále dostatečné prostředky na pokrytí svých rozvojových potřeb, a to zvláště v porovnání se současným obdobím, a také start nových programů ihned od počátku nového programového období, tj. od 1. ledna 2014. Česká republika má zájem, aby při definování celoevropských priorit pro období po roce 2013 zbyl prostor i pro zohlednění specifických potřeb českých regionů a sektorů. (red)

Dokážeme sladit zájmy automobilového průmyslu i přírody? Budoucnost evropské automobilové dopravy je v její elektrifikaci, v rozumném snižování emisí CO2 a v motivačních pobídkách. Snižování emisí CO2 je žádoucí, ale nemá cenu klást si nesplnitelné cíle, které by navíc ohrozily již tak zatížené firmy a podnikatele v automobilovém průmyslu. Na tomto faktu jsme se shodli při jednání, které v Bruselu koncem dubna pořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) pod záštitou Stálého zastoupení ČR při EU. Přítomna byla také velvyslankyně Milena Vicenová, která schůzku zahájila. Zatímco přísné emisní limity pro osobní automobily již platí, Evropská unie začíná nyní diskutovat o nastavení limitu pro lehká užitková vozidla. Do této kategorie, která představuje 12 % evropského vozového parku, spadají dodávky, pick-upy, ale i sanitní nebo hasičské vozy. Podle představ Evropské komise by měl za čtyři roky pro tato vozidla platit strop 175 gramů CO 2 na kilometr a v roce 2020 dokonce pouze 135 gramů. Když pomineme to, nakolik souvisejí emise CO2 s proměnami klimatu, kterými návrh Evropská komise zdůvodňuje, stále si musíme klást několik zá-

sadních otázek: Opravdu máme zrovna v době krize tlačit na pro Evropu tak zásadní průmyslové odvětví? Proč jsou navržená pravidla pro nákladní vozidla v podstatě přísnější než pro osobní? Co by se stalo, kdybychom věci nechali přirozený průběh a regulovali méně? Všechna data totiž ukazují, že poptávka po motorech s nízkou spotřebou a emisemi dramaticky sílí a na trhu vítězí ten, kdo sám nejvíce investuje do výzkumu a inovací v tomto směru. Peněženky a poptávka zákazníků by tak fungovaly lépe, než další regulace z Bruselu. Podle zástupců automobilového prů-

myslu došlo v posledních letech k podstatné redukci automobilových emisí. Dostupné technologie ale pomalu narážejí na samé hranice svých možností, a dosažení cílů stanovených Evropskou komisí je v rámci současné vědy prakticky nereálné. Krize také automobilkám přichystala značný výpadek v příjmech, takže nezbytné investice do nového výzkumu by automobily neúnosně prodražily. Investice jsou navíc nyní potřeba na vývoj elektrických vozidel, tedy na zásadní změnu ve způsobu pohonu vozidel. Občanští demokraté v Evropském parlamentu vždy podporovali spíše stimulaci poptávky než regulaci. Chci prosadit, aby se vstup nařízení odložil o tři roky a aby se povolená úroveň emisí v roce 2020 zvýšila ze 135 na 162 gramu CO 2 na kilometr. V současné době probíhá projednávání příslušného nařízení v dopravním výboru, během května bude debata otevřena také ve výboru pro životní pro-

středí. Vzhledem ke kontroverznosti projednávaného tématu lze očekávat, že jednání o výsledné podobě evropské legislativy se protáhnou minimálně do roku 2011 a budou rozhodně

kompromisem obou hraničních stanovisek. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

Oldřich Vlasák ke Strategii EU 2020 Evropská unie představuje populačně nejrozsáhlejší geopolitickou entitu na světě. Náš dosavadní úspěch, k němuž musíme přistupovat v nynější krizové době s velkou pokorou, spočívá ve schopnosti našich ekonomik rozvíjet své inovační a exportní schopnosti. Toto je obzvláště zřejmé s  ohledem na sílící konkurenci v  podobě nejen tradičních světových center rozvoje jako jsou USA či Japonsko, ale také nových center rozvoje, zejména pak

Číny, Indie či Brazílie. V tomto kontextu považuji za klíčové zachovat orientaci strategie především na hospodářský růst a pracovní místa. Sociální problematika a klimatické změny v tomto ohledu nesmějí odvádět pozornost od těchto hlavních cílů. Je potřeba si současně uvědomit, že nezbytným předpokladem pro inteligentní a udržitelný růst v našich členských státech, jejich regionech a obcích je dostatečná infrastruktura, a to

jak dopravní, tak v oblasti životního prostředí. Tato skutečnost není ve Strategii EU 2020 dostatečně zohledněna a zcela tak chybí nezbytné zaměření se na pokračování a posílení investic do dobudování infrastruktury zejména v těch státech a regionech, kde je nedostatečně rozvinutá.

(Z vystoupení v Evropském parlamentu 5. 5. 2010)

Oldřich Vlasák poslanec EP (ODS/ECR)

6

PUBLICISTIKA

EN č. 5 / 2010

„Žili jsme nad poměry a utráceli peníze, které jsme nevydělali,“ říká předseda frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Joseph Daul O nové hospodářské strategii Evropa 2020, o posílení hospodářské vlády v Evropě i o hospodářských vyhlídkách Evropy mluvil Euroskop s předsedou frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Josephem Daulem. Povede podle vás řecká krize k silnější hospodářské vládě v EU? Je to nutné, jak ukázaly problémy eurozóny. Když máme společnou měnu, potřebujeme i společnou hospodářskou vládu. Musí být především organizována mezi členskými státy. Zásadní je snížit rozpočtové deficity. Nejdřív musíme ve všech členských státech snížit deficity, až potom můžeme myslet na více solidarity. SPOJENÍ STRATEGIE A FINANČNÍ PERSPEKTIVY Existuje ale nějaký nástroj, jak státy donutit, aby snížily schodky svých rozpočtů? Jedna možnost je zavázat je k respektování Paktu stability. Myslím si, že všechny státy si nyní uvědomují, že pokud nebudou dodržovat Pakt růstu a stability, skončí jako Řecko. Jaké má podle vás v tomto hospodářsky nesmírně obtížném období vyhlídky na úspěch nová hospodářská strategie EU na příštích deset let známá jako Evropa 2020? Naše frakce požádala Radu a Komisi, aby odložila rozhodnutí na červen, protože nejdříve musíme analyzovat krizi eura a přijmout vhodné rozhodnutí. Hospodářská strategie Evropa 2020 také těsně souvisí s přípravou nové finanční perspektivy EU na období 2013 - 20. Jednání o nich by měla být propojená.

otázka, zda není možné najít vlastní zdroj příjmů Unie namísto příspěvků od členských států. Až budeme vědět, jaké finanční prostředky pro EU získáme, potom budeme rozhodovat o tom, jak je rozdělíme. Je jisté, že tzv. staré členské země získají méně prostředků z kohezní politiky. Již z ní finance získaly a nebudou je tolik potřebovat. Naopak tzv. nové členské země by měly dále peníze dostávat, protože je potřebují především na budování infrastruktury. Znamenalo by vytvoření nových vlastních zdrojů Unie zavedení evropské daně? Přemýšlíme o tom. Nechceme lidi strašit novou daní. Potřebujeme ale strategickou infrastrukturu jako například plynovody nebo investice na vědu a výzkum. Proto jsou zapotřebí specificky evropské peníze. Víme, že členské státy nemohou na tyto záležitosti poskytnout více peněz, než v současnosti poskytují. Strategie Evropa 2020 nemluví mnoho o zemědělství. Pokud bude diskuze o ní propojena s diskuzí o nové finanční perspektivě, bude to znamenat, že dojde ke snížení rozpočtu zemědělské politiky? Společná zemědělská politika je první opravdovou společnou politikou. Byla přítomna již od počátku integrace a Evropa se konstruovala především kolem tohoto sektoru. Společná zemědělská politika není již otázkou pouze farmářů, je to otázkou potravinové bezpečnosti. Neměli bychom omezovat její rozsah jen na zemědělství.

Měly by být součástí strategie Evropa 2020 sankce? BANKÉŘŮM UŽ NEPOMŮŽEME To by bylo ideální. A dovolí to členské státy? Sankce souvisí s posílením hospodářské vlády. Nyní zjišťujeme, co bylo špatně s  lisabonskou strategií (hospodářská strategie EU na období 2000-2010 pozn. redakce), abychom se mohli stejných chyb vyvarovat.

V jaké pozici podle vás bude Evropa za deset let, tedy na konci strategie Evropa 2020? Bude schopná konkurovat rychle rostoucím ekonomikám jako například Číně? Bude to těžké. Standard života v Číně roste, naopak především v tzv. starých členských zemích se musíme smířit s tím, že poklesne. Náš životní standard byl příliš vysoký.

EVROPSKÉ DANĚ NA PLYNOVODY Nezmění se v nové finanční perspektivě po roce 2013 rozdělení finančních prostředků v  rámci Unie? Tzv. nové členské státy se obávají, že jejich prostředky z kohezní politiky se sníží. Záleží na tom, co představitelé členských států poskytnou jako rozpočet pro EU. Bude předložena i

Jak ale politici vysvětlí lidem, že jejich standard musí klesnout? To bude automatické. Dříve se to dělo jako následek války. Nyní se to stane následkem hospodářské krize. Dlouho jsme žili nad poměry a utráceli peníze, které jsme nevydělali. Zvykli jsme si na stále rostoucí životní úroveň. Je jednodu-

foto: archiv EP ší si zvyknout na vyšší než na nižší životní úroveň. Ale již se to děje. Firmy, které zaměstnávají mladé lidi, jim nabízejí nižší platy než před několika lety. Třeba bankrot americké banky Lehman Brother vlastně nebyla špatná věc. Ti, kteří pracovali poctivě, byli v nevýhodě. Protože ti, kteří nepracovali, získali velké peníze, které ti pracující nevydělali. Určitým způsobem se nyní vrátily reálné standardy. Vrátili jsme se k základům.

Ale zisky bankéřů znovu rostou... To je pravda. Ale příště již jim nikdo nepomůže. Plánujeme přijmout nové regulace. Včera jsem se setkal s Joem Bindenem (viceprezident USA – pozn. redakce) a v USA se odhodlali ke stejným krokům. Rozhodli se přijmout regulace. Biden o tom mluvil naprosto jasně. Musí se ale přidat i další státy. Připravila Marie Bydžovská, Euroskop

Evropské peníze pomohou zachránit židovské památky v ČR Zhruba 280 milionů korun z evropského Integrovaného operačního programu bude v příštích třech letech směřovat na opravy 15 významných židovských památek v České republice. Projekt jejich revitalizace a vzniku desítky oblastních center židovské kultury byl zahájen v jičínské synagoze. V Královéhradeckém kraji to bude právě Jičín, kde najde odborná i laická veřejnost nové informační a vzdělávací centrum zaměřené na židovské tradice a kulturu celého regionu. Hlavním cílem projektu je vytvořit koordinovanou prezentaci židovské kultury jako jedinečného kulturního dědictví České republiky. Oblastní centra se budou nacházet v Úštěku, Jičíně, Brandýse nad Labem, Plzni, Březnici, Nové Cerekvi, Polné, Boskovicích, Mikulově a Krnově. Podle údajů ministerstva kultury se v ČR uchovalo na devadesát památkově hodnotných synagog, dalších zhruba 150 budov škol, obecních domů, rabinátů či špitálů a na 350 židovských hřbitovů. Z nich odborníci vybrali stavebně a historicky nejcennější objekty, které budou v rámci programu revitalizace zrestaurovány, zpřístupněny a využity ke kulturním i vzdělávacím účelům. Evropská dotace pokryje 80 procent nákladů na opravy.

„Vnitřní dluh na židovských památkách v  naší republice je 65 až 70 miliard korun. Takové peníze stát nikdy mít nebude. Proto jsme uvítali šanci využít alespoň na zlomek oprav evropské fondy,“ uvedl ministr kultury Václav Riedlbauch. Symbolické zahájení projektu právě v  Jičíně není náhodné. Město je zajímavé svým kontrastem nedávno opravené, pozdně barokní synagogy a zchátralé židovské školy z  roku 1870 v  jejím sousedství. „Bývalá škola se za více než 26 milionů korun promění v osvětové středisko s informacemi o židovských spisovatelích a dramaticích. Tady také zájemci najdou podrobnosti o židovských památkách po celém regionu. Další dva miliony korun půjdou na úpravy a vybavení blízké sy-

nagogy,“ řekl koordinátor projektu Jan Kindermann. Nositelem projektu je Federace židovských obcí v ČR, která v současné době sdružuje deset židovských obcí a další přidružené židovské organizace a spolky. Partnerem projektu v Jičíně je občanské sdružení Baševi, které díky grantové podpoře města synagogu provozuje. Z  řad členů sdružení vzešla myšlenka propojit objekt synagogy a židovské školy v jeden funkční celek. Vznikne tak zázemí pro pořádání nejrůznějších výstav, koncertů, besed, literárních večerů, filmových projekcí či divadelních představení. „Připravujeme také přednášky, které zájemcům přibližují tradiční židovské svátky a zvyky, i historické výpravy za osudy významných židovských osobností v regionu“, shrnuje místopředsedkyně občanského sdružení Baševi Jindřiška Kracíková. V  přiblížení života židovských komunit jednotlivých regionů s jejich kulturou laické veřejnosti spatřují odborníci vítaný přesah projektu. „Nové expozice budou příležitostí hovořit o mul-

Synagoga v Jičíně.



tikulturnosti jako prevenci proti projevům extremismu a netolerance. V neposlední řadě tyto památky vytvoří síť turistických cílů, což bude mít kulturní význam i ekonomický přínos,“ míní ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Projekt revitalizace vybraných židov-

foto: interregion.cz

ských památek má být ukončen do září 2013. Neznamená to, že do té doby bude o zajímavé akce nouze. K vrcholům letošní sezóny jen na východě Čech patří festival židovské kultury Jičínský šoulet 15. srpna a Evropský den židovské kultury 5. září. Věra Hofmanová

NUTS II PRAHA

EN č. 5 / 2010

Životní prostředí - priorita Prahy při udělování dotací z EU Praha klade ve svých projektech důraz na udržitelný rozvoj a kvalitu životního prostředí, obojí je hlavním horizontálním tématem Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Účinky na životní prostředí se u každého projektu hodnotí podle indikátorů, jako je například úspora energie v důsledku realizace podporovaných projektů či plocha revitalizovaných území. Nejvíc pražských projektů dosud zahrnulo revitalizaci ploch významných pro rozvoj města, poškozených a nevhodně využívaných zelených ploch či vodních toků a vodních nádrží. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Strategie udržitelného rozvoje EU, podle níž byl zpracován OPPK, stanovila prioritní oblasti a klíčové úkoly: Boj proti klimatickým změnám, který se odráží v prioritní ose 1 OPPK Dopravní dostupnost a rozvoj ICT a ose 2 Životní prostředí, Zajištění udržitelné dopravy, které je také základem osy 1 a Odpovědnější nakládání s  přírodními zdroji, které pokrývají osa 1, 2 a 3 Inovace a podnikání. Nejvíce ekologických projektů se realizuje v  oblastech podpory osy 2.1 a 2.2 - Revitalizace a ochrana území a Úspor-

né a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů. 72 projekty na revitalizované zelené plochy, regenerované veřejné plochy v  obytných částech či revitalizované vodní toky přispějí ke zlepšení přírody a zvyšují atraktivitu Prahy. Energetické úspory v  kombinaci s  využitím obnovitelných zdrojů energie jsou podporovány pouze u stávajících veřejně přístupných objektů (jde o 21 projekt). Neméně důležité jsou ale i projekty osy 1.1 na podporu ekologicky příznivé povrchové dopravy, i když počtem 14 zaujímají „až“ třetí místo, které mají zvýšit zájem o služby veřejné dopravy a zlepšit dopravní dostupnost veřej-

Solární panely na Základní škole K Milíčovu. nou dopravou. Patří sem modernizace stávajících tramvajových tratí nebo výstavba cyklostezek. Žadatelé o dotace si v  hlavním městě dosud odnesli 1 087 747 korun v  rámci osy 1.1 a 1  163  053 resp. 246  269 korun v  rámci osy 2.1 a 2.2, stoprocentně využili alokovanou částku projekty z oblast Revitalizace a ochrana území. ENERGETICKÉ ÚSPORY „Zájem o dotace výrazněji vzrostl především u projektů zaměřených na realizaci energetických úspor v kombinaci s využitím obnovitelných zdrojů energie. Ve 2. výzvě

bylo předloženo 16 projektových žádostí (v 1. výzvě pouze 5 projektových žádostí) na snížení energetické náročnosti budov, instalaci solárních systémů, tepelných čerpadel a podobných zařízení pro školy, úřady apod.,“ vyjmenovává Zuzana Bednářová, manažerka pro publicitu z odboru fondů EU na Pražském magistrátu. Zateplení, výměny oken, vybavení řízenou výměnou vzduchu s rekuperací a ozelenění vegetační střechy se tak dočkala například Základní a Mateřská škola ve Slivenci, Základní škola K Milíčovu se zase kromě zateplení dočkala i solárních panelů na střeše.

foto: archiv MHMP EKOLOGICKÉ INDIKÁTORY Do systému hodnocení projektů byly zapracovány indikátory, které označují významnost účinků na životní prostředí. Měří se tak například plocha revitalizovaného území, zvýšení kvality životního prostředí z  hlediska ekologické zátěže, hlučnost a protipovodňová ochrana území, úspora energie nebo zvýšení kapacity na výrobu energie z  obnovitelných zdrojů energie. Podle toho, jak se naplní míra příslušného indikátoru, dostane projekt odpovídající bodové ohodnocení. Eva Potužníková

7

KRÁTCE • Pražská rada schválila třetí výzvu k předkládání projektů do Operačního programu Praha – Adaptabilita. Pro žadatele je nachystáno 450 milionů korun, které mohou použít na přípravu vzdělávacích kurzů pro zaměstnance a modernizaci výukových programů na vysokých školách a VOŠ. OPPA podporuje neinvestiční projekty zaměřené na další profesní vzdělávání, podporu sociálně znevýhodněných a handicapovaných osob na trhu práce nebo modernizaci středoškolské a vysokoškolské výuky. Tentokrát je výzva otevřena pouze pro dvě prioritní osy - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky a Modernizace počátečního vzdělávání. • Magistrát hl. m. Prahy spustil nový webový portál dotace.praha.eu, který je součástí portálu hl. města Prahy www.praha.eu.  Zájemci na něm naleznou bezplatné informace o dotačních programech a aktuálních grantových a dotačních řízeních. Informace o vypsaných dotačních řízeních jsou pro maximální přehled tematicky rozčleněné do sekcí podle oblasti zaměření. Lze se ale orientovat také podle toho, zda je žadatelem fyzická či právnická osoba, nebo nezisková organizace. • V červnu proběhne konference pro malé a střední podnikatele „Praha podporuje podnikatele“. V rámci Evropského týdne malého a středního podnikání, který proběhne v Tereziánském sále Břevnovského kláštera, bude prezentovat, jak Praha pomáhá podnikatelům formou dotací z EU i formou městských grantů.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Ekologicky šetrné projekty dostávají v regionu Střední Čechy pět bodů Tepelné čerpadlo či zelená střecha v mateřské škole, výsadba zeleně a nové vybavení víceúčelového areálu, ekozahrada v další školce – tak vypadají ekologicky příznivé projekty v regionu Střední Čechy. EKOLOGICKÉ ROZŠIŘOVÁNÍ ŠKOLKY Výbor Regionální rady ROP Střední Čechy schválil rozšíření kapacity školky v Lysé nad Labem ze sta na stopadesát míst – projekt reaguje na dlouhodobou a vzrůstající poptávku po zařazování dětí; loni bylo odmítnuto 60 procent žádostí. Mateřská škola využije tepelné čerpadlo, sluneční kolektory a tzv. zelenou střechu. Nově bude také disponovat logopedickými třídami, moderními výukovými technologiemi (interaktivní tabule, PC s příslušenstvím, přehrávače atd.). „Projekty ve všech prioritních osách ROP mohou dostat až 5 bodů v případě, že jsou ekologicky šetrné. Týká se to zejména nízkoenergetických staveb či takových, kde se používají ekologicky šetrné či recyklované materiály, případně pokud projekt řeší např. výsadbu zeleně,“ říká Ivana Šmídová z oddělení Technické pomoci a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Ale ani u nestavebních projektů, kde se ekologická stránka nehodnotí, nepřijde životní prostředí zkrát-

ka – často je ekologický imperativ přímo v  textu výzvy a například dotaci na autobus získá žadatel jen tehdy, jde-li o vůz na alternativní paliva. EKOLOGICKÉ ASPEKTY NEJSOU HLAVNÍM CÍLEM PROJEKTŮ Trvale udržitelný rozvoj je unijní prioritou a v hodnotících kritériích každého operačního programu musí být v nějaké formě zohledněn – region Střední Čechy dává zmíněných pět bodů. Nicméně zdejší regionální operační program neřeší ekologické projekty jako takové, protože region hlavně zlepšuje veřejnou infrastrukturu. „Některé projekty zohledňují ekologické aspekty více než jiné, více než na charakteru projektu to závisí na konkrétním žadateli. Např. některé projekty rekonstrukcí ZŠ nebo autobusových terminálů uváděly snížení energetické náročnosti objektu až na úroveň nízkoenergetického domu, nikdy se však nejednalo o hlavní cíl projektu,“ vysvětluje Šmídová, „proto nelze ani přesně kvantifikovat ekologický přínos těchto projek-

Revitalizace městského parku v Dobříchovicích.

foto: archiv autora

areálu), vybavení prostoru mobiliářem, drobnou architekturou a herními prvky. Za zmínku stojí i další školka v  Obecnici, kde v  rámci rozšiřování přibude učebna zaměřená na environmentální výchovu či ekozahrada.

dí by mohly být zajímavé projekty, předložené v oblasti udržitelné formy veřejné dopravy – výzvy se zaměřily na cyk­lodopravu, systémy Park& Ride a Bike & Ride a moderní ekologické tech­nologie ve veřejné dopravě – celkem za 310 milionů korun. Revitalizace území jsou většinou ekologicky neutrální, některé využívají přírodní materiály jako je kámen, dřevo výjimečně pak recyklované materiály, podporu dostávají často sadové či parkové úpravy. Eva Potužníková

tů ani finanční podíl, který na ně připadá.“ Dalším ekologicky orientovaným projektem je revitalizace areálu Višňovka v Chýni. Vznikne tu místo pro setkávání, společenské i volnočasové aktivity všech obyvatel obce, která se díky rychlému populačnímu nárůstu brzy stane městečkem. Projekt zahrnuje terénní a sadové úpravy areálu, vytvoření nových komunikací (chodníku procházejícího celým parkem, mlatových a dlážděných cest uvnitř

NOVÉ VÝZVY Na konci března byly ve Středních Čechách schváleny nové výzvy (platí od 15. dubna do 15. června). Pro životní prostře-

KRÁTCE • Od 3. května 2010 spouští Úřad Regio­nální rady regionu soudrž­ nosti Střední Čechy systém modifikovaných plateb, díky kterému mohou příjemci žádat o proplacení výdajů i za neproplacené daňové doklady. Týká se to hlavně plateb za staveb­ní práce, dodávky či služby prováděné v průběhu realiza­ce projektu. Při financování ex-post si příjemce dotace většinou musel brát úvěr, systém modifikovaných plateb by měl realizaci projektů v tomto ohledu zjednodušit. Systém mohou příjemci využít od 27. výzvy. • V dubnu 2010 byl slavnost­ně zahájen provoz volno­časového areálu v Bakově nad Jizerou. Za přispění ROP SČ se změnilo chátrající bývalé městské koupaliště v klidný sportovní areál, který především vyřešil akutní potřebu bezpečného zázemí pro in-line bruslení rodičů s dětmi. Pro děti je připraveno dětské hřiště, pro všechny pak odpočinkové zóny a opravené sociální za­řízení i hřiště pro kolektivní sporty. • Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy schválil 31. března nové výzvy, ve kterých je pro žadatele připravena 1,6 miliardy korun, a týkají se všech prioritních os, tj. dopravy, cestovního ruchu a integrovaného rozvoje území. Nejvíce peněz, 450 milionů korun, poputuje do oblasti zdravotnic­tví na podporu krajských zdravotnických zařízení. Zdravotnictví bude pod­porováno také v rámci oblasti podpory Rozvoj venkova, a to částkou 20 milionů korun.

8

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 5 / 2010

Zahájena výstavba dalšího úseku rychlostní silnice R6 Ředitelství silnic a dálnic ČR pokračuje s výstavbou rychlostní silnice R6 vedoucí z Prahy do Karlových Varů a dále do Chebu a na hranice s Německem. Aktuálně začala výstavba úseku z Lubence do Bošova v Ústeckém kraji. Současná silnice I/6, zařazená do sítě mezinárodních silnic jako tah E48, spojuje hlavní město Prahu s karlovarsko-chebskou průmyslovou aglomerací a s lázněmi mezinárodního významu – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov a Františkovy Lázně. Je vedena z hlavního města Prahy ve směru Krušovice – Karlovy Vary – Sokolov – Cheb až na hranice se Spolkovou republikou Německo. Je zde silná doprava vnitrostátní stejně jako mezinárodní, provozovaná všemi druhy dopravních prostředků. Stávající šířkové uspořádání silnice I/6 je nevyhovující, nepostačuje narůstajícím intenzitám silniční dopravy a nezajišťuje její plynulost a bezpečnost. Proto byla její přestavba na rychlostní silnici R6 zařazena do plánu výstavby komunikací dálničního typu. „Vybudování rychlostní silnice R6 výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, ke zkrácení přepravní doby směrem k našim západním hranicím a umožní lepší spojení mezi Českem a Německem. Rychlostní komunikace R6 odvede tranzitní dopravu mimo zastavěná území obcí, čímž se podstatně zlepší životní podmínky jejich obyvatel, sníží se riziko nehod chodců a cyklistů, dojde k poklesu imisní zátěže v obytných zástavbách, sníží se míra hlukového zatížení v obytných zónách, zlepší se možnost využití stávající silnice I/6 pro místní dopravu a zlepší se celková dostupnost regionu, což zvýší jeho atraktivitu pro investory i občany,“ říká generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Stavba R6 Lubenec – Bošov je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na rychlostní silnici R6. Hlavní náplní stavby je zkapacitnění a úprava stávající dvoupruhové silnice I/6 v úseku západně od

Lubence mezi obcemi Lubenec a Bošov. Ta je v současné době vedena po dvoupruhové komunikaci v šířkách cca 8–10 metrů. Hlavní trasu stavby tvoří 4 120 metrů dlouhý úsek přeložky silnice I/6, směrově rozdělená rychlostní komunikace se středním dělicím pásem šířky 3 metry a návrhovou rychlostí 100 kilometrů za hodinu. Současně s hlavní trasou bude vybudováno i několik přeložek komunikací II. a III. třídy, místních komunikací a polních cest. Stavba rychlostní silnice R6 byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky č.  286 ze  dne 10.  dubna 1963. Usnesením vlády České republiky ze  dne 21. července 1999 č. 741 bylo rozhodnuto řešit úsek Nové Strašecí  - Karlovy Vary jako R6 v  polovičním profilu a územně chránit pro budoucí vedení v plném profilu v závislosti na růstu intenzity a dopravních potřebách, úsek Karlovy Vary - hranice SRN řešit jako R6 v plném profilu. Silnice je součástí mezinárodní silnice E48 Praha - Karlovy Vary - Bayeruth - Schweinfurth. Na německé straně navazuje na plánovanou dálnici A70 do Bayeruthu. V provozu jsou úseky Praha - Nové Strašecí, Karlovy Vary - průtah a Kamenný Dvůr - MÚK Chlumeček. V  polovičním profilu jsou to Tisová - Kamenný Dvůr a severní obchvat Chebu 1. stavba. Ve stavbě je úsek Jenišov - Nové Sedlo - Sokolov - Tisová - Kamenný Dvůr. DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Současná silnice I/6, zařazená do sítě mezinárodních silnic jako tah E48, spojuje hlavní město Prahu s karlovarsko- chebskou průmyslovou aglomera-

cí a s lázněmi mezinárodního významu – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov a Františkovy Lázně. Je vedena z hlavního města Prahy ve směru Krušovice–Karlovy Vary–Sokolov– Cheb až na hranice se Spolkovou republikou Německo. Je zde silná doprava vnitrostátní stejně jako mezinárodní, provozovaná všemi druhy dopravních prostředků. Stávající šířkové uspořádání silnice I/6 je nevyhovující, nepostačuje narůstajícím intenzitám silnič-

Jirkov

Rychlostní silnice R6

Bílina

Most Chomutov Klášterec nad Ohøí

stavba Lubenec – Bošov

Kadaò

Karlovy Vary

infografika R6-Lubenec-Bosov-090110

Louny

Ostrov Žatec Postoloprty Podboøany

Kostrèany Rakovník

Nové Strašecí

Vrbice

Stochov

194

Horní Záhoøí Kar lova rský kraj Úste cký kraj

Nahoøeèice

Karlovy Vary

Bošov Bošov

Libkovice 6

stavba Bošov – Knínice

Praha

Mokrá

Ústecký kra

j

kra Karlovarský

194

Podštìly

øešená stavba jiné stavby 0

600

ní dopravy a nezajišťuje její plynulost a bezpečnost. Proto byla její přestavba na rychlostní silnici R6 zařazena do plánu výstavby rychlostních komunikací. Výstavba silnice R6 je klasifikována jako stavba ve veřejném zájmu. Vybudování rychlostní silnice R6 výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, ke zkrácení přepravní doby směrem k našim západním hranicím a umožní lepší spojení mezi ČR a SRN. Rychlostní komunikace R6 odvede tranzitní dopravu mimo zastavěná území obcí, čímž se podstatně zlepší životní podmínky jejich obyvatel, sníží se riziko nehod chodců a cyklistů, dojde k poklesu imisní zátěže v obytných zástavbách, sníží se míra hlukového zatížení v obytných zónách, zlepší se možnost využití stávající silnice I/6 pro místní dopravu a zlepší se celková dostupnost regionu, což zvýší jeho atraktivitu pro investory i občany. Stavba R6 Lubenec–Bošov je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na rychlostní silnici R6. Hlavní náplní stavby je zkapacitnění a úprava stávající dvoupruhové silnice I/6 v úseku západně od Lubence mezi obcemi Lubenec a Bošov. Ta je v současné době vedena po dvoupruhové komunikaci v šířkách cca 8–10 metrů.

1200 m

stavba Lubenec obchvat j

UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Hlavní trasu stavby tvoří 4 120 metrů dlouhý úsek přeložky silnice I/6 v kategorii R 25,5/100 (čtyřpruhová, směrově rozdělená rychlostní komunikace se středním dělicím pásem šířky 3 metry a návrhovou rychlostí 100 kilometrů za hodinu. Současně s hlavní trasou bude vybudováno i několik přeložek komunikací II. a III. třídy, místních komunikací a polních cest. Začátek hlavní trasy je situován přibližně 1 000 metrů západně od obce Libkovice s provizorním napojením na stávající silnici I/6. Ve výhledu zde bude napojena na připravovanou stavbu R6 Lubenec – obchvat. Dále pokračuje ve stopě stávající silni-

ce I/6, jižně míjí obec Libkovice a stoupá údolím směrem k obci Bošov, kterou míjí rovněž jižně. V oblasti obce Bošov trasu mimoúrovňově kříží přeložka silnice II/194 Nová Teplice–Bošov–Vrbice. V tomto prostoru je navržena mimoúrovňová křižovatka (MÚK) Bošov. Přibližně 250 metrů západně od obce Bošov hlavní trasa končí a napojuje se provizorním sjezdem na stávající silnici I/6. Nová komunikace prochází ve své trase přes dva mostní objekty – v km 80,700 most přes místní komunikaci Libkovice a v km 81,250 most přes polní cestu a vodoteč. Pod třetím mostem trasa podchází, a to v km 82,970 v prostoru mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/194. Poloměry směrových oblouků jsou navrženy v hodnotách R= 6 000, R= 1 750 metrů. Minimální podélný sklon je 0,70 %, maximální sklon je 5,87 %. Tento sklon však neodpovídá platné normě. V rámci zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) byl proto udělen souhlas s odchylným technickým řešením. Minimální výškový oblouk je navržen o poloměru R=13 500 metrů, maximální o poloměru R= 30 000 metrů. Výškové řešení je poměrně výrazně ovlivněno několika faktory: konfigurací terénu, který je zejména v druhé polovině úseku značně svažitý, nutností výškového napojení na stávající silnici I/6 v oblasti začátku a konce úseku, potřebami provádění stavby za provozu a požadavkem na využití stávajícího tělesa silnice I/6. Součástí stavby je úprava bývalé silnice I/6, nacházející se severně od R6, na doprovodnou komunikaci (budoucí II/606), dále pak několik přeložek silového vedení, sdělovacích kabelů, vodotečí a vodovodu. Rovněž bude přeloženo několik polních cest. Informace o stavbě R6 Lubenec - Bošov Místo stavby: Ústecký a Karlovarský kraj Cena stavby: 1 647 780 583 Kč Délka: 4 120 metrů Datum zahájení: 05/2010 Datum zprovoznění: 04/2013

Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 5 / 2010

Ekologické úspory v projektech cestovního ruchu Samostatné ekologické projekty nejsou předmětem podpory z ROP Jihozápad. Jediné projekty, které je podle Adama Kotalíka, mluvčího Úřadu regionální rady Jihozápad, možné v  souvislosti s ekologií zmínit, jsou projekty v cestovním ruchu, které nějakým způsobem využívají ekologické prvky při úspoře energie, například instalací panelů na výrobu solární energie. Patří mezi ně například projekt „Výstavba ubytování pro venkovskou turistiku v č.p. 9 Mezilesí“. Jedná se o rekonstrukci bývalé hospodářské budovy, která je ve vlastnictví obce, ale žadatelka má dotčenou část v dlouhodobém pronájmu. Cílem projektu bylo z bývalých stodol na ustájení koní vybudovat čtyři apartmány s celkovou kapacitou šestnáct lůžek, z toho jeden apartmán zcela bezbariérový. V rámci projektu jsou využity OZE - respektive solární panel na ohřev teplé vody. Projekt se zaměřuje především na rozvoj venkovské turistiky, která je v současné době na vzestupu. Z ROP JZ byl projekt podpořen částkou 2 105 018 Kč. PODPORUJÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE Pod zkratkou OZE se skrývá termín obnovitelný zdroj energie, což je označení některých vybraných, na Zemi přístupných forem energie, získaných primárně především z jaderných přeměn v nitru Slunce. Dalšími zdroji jsou teplo zemského nitra a setrvačnost soustavy Země-Měsíc. Lidstvo je čerpá ve formách napří-

klad slunečního záření, větrné energie, vodní energie, energie přílivu, geotermální energie, biomasy a další. Definice OZE podle českého zákona o životním prostředí je: „Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.“ Projekt „Výstavba ubytování pro venkovskou turistiku v č.p. 9 Mezilesí“ byl dokončen v prosinci roku 2009. Jiným projektem, který by se dal označit jako ekologický, je projekt „Rekonstrukce kempu a pensionu U Kukačků“. ROP JZ jej podpořil částkou 2 431 047 Kč. „Cílem projektu byla rekonstrukce kempu a penzionu na břehu vodní nádrže Lipno u Horní Plané. V rámci realizace projektu byla zrekonstruována sociální zařízení, byly zpevněny cesty v areálu celého kempu a došlo k zateplení budov penzionu. Pro ohřev vody bylo využito solární zařízení. Realizace projektu napomohla k rozšíření nabídky možností pro trávení volného času v Jihočeském kraji a zvýšení kvality a úrovně poskytovaných služeb v tomto regionu,“ říká o projektu Adam Kotalík.

9

KRÁTCE • Ministr financí Eduard Janota zaslal na výzvu Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ze zasedání 30. 4. 2010 aktualizovanou informaci k  postupu Regionální rady ve věci podepsání smluv s  úspěšnými žadateli z  5. výzvy ROP Jihozápad. Ministr Janota doporučil Regionální radě přehodnotit všechny projekty, které byly do 5. výzvy ROP Jihozápad přijaty. • 22. 5. 2010 proběhne v rámci „Chrásteckého dne“ slavnostní otevření nově zrekonstruované Mateřské školy v Chrástu u Rokycan. Projekt „Rekonstrukce, modernizace a rozšíření kapacity Mateřské školy Chrást“ byl v  rámci 3. výzvy ROP Jihozápad podpořen dotací ve výši 22,8 mil. Kč. V  rámci tohoto projektu byla provedena rozsáhlá rekonstrukce budovy, především byly vybudovány nové učebny se zázemím a venkovní terasy včetně bezbariérového přístupu.

Lipenská přehradní nádrž je lákadlem cestovního ruchu. OBNOVILI PLAVENÍ KONÍ Kemp a penzion U Kukačků se nachází přímo na břehu lipenské přehradní nádrže a pouhý 1,5 km od městečka Horní Planá. Kemp má kapacitu 400 lidí. V areálu je k dispozici občerstvení, nové sociální zařízení, kuchyňka, prádelna, fotbalové hřiště, volejbalové hřiště, dět-

ské hřiště, půjčovna rybářských lodí, šlapadel a kánoí, elektrické přípojky a možnost rozdělání ohně. Penzion nabízí ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, TV a terasou s výhledem na jezero. Součástí penzionu je restaurace s terasou, kde se vaří i bezlepkově, stolní tenis, volejbalové a dětské hřiště. Součástí

foto: Jana Bartošová areálu je i ranč, který celoročně organizuje vyjížďky na koních do přírody pro děti a dospělé. K vyjížďkám používá koně plemena Hafling. Zajímavou atrakcí je také plavení koní v Lipenském jezeře. Fyzická realizace projektu „Rekonstrukce kempu a penzionu U Kukačků“ byla ukončena 30. 4. 2009. Jana Bartošová

• Realizací projektu „Investice pro integrovaný rozvoj kultury a kvality služeb veřejné správy v Nových Hradech“ bylo zřízení Czech POINTu v přízemí radnice města, rekonstrukce kinosálu a revitalizace veřejného prostranství s vodní nádrží v historickém centru. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou téměř 7,2 milionu korun.

NUTS II SEVEROZÁPAD

V aktuální výzvě lze regenerovat brownfieldy ve velkých městech Ekologické projekty v  regionálních operačních programech, to jsou především projekty zaměřující se na revitalizace území zničených těžbou nebo jinou průmyslovou činností. Právě Ústecký kraj patří ke krajům, které mají na svém území nejvíc starých ekologických zátěží a brownfieldů. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SPÍŠE OKRAJOVĚ ROP Severozápad se přímo nezaměřuje na ekologické projekty. Alespoň to Evropským novinám řekl tiskový mluvčí ROP Severozápad Vojtěch Krump. „ROP SZ není primárně zacílen na ekologické projekty, do oblasti životního prostředí zasahuje spíše nepřímo například prostřednictvím projektů regenerace městských center.“ Do revitalizace a regenerace městských částí šly z  ROP Severozápad už stovky milionů korun. Za všechny projekty lze jmenovat například revitalizaci dvou ulic ve Vejprtech za 25 milionů korun z  roku 2008, jejíž součástí byla i výsadba nové zeleně. Dalším příkladem může být také revitalizace centra v  Jílovém z  loňského roku. Na tento projekt získalo město 67 milionů korun. Snahu zlepšit podmínky pro život musí mít i projekty dopravní infrastruktury. Jedním z posledních dokončených projektů je i nová silnice z Perštejna do

Vejprt. Komunikace za 181 milion korun, na kterou přišly více než 154 miliony z ROP Severozápad, ulehčila a zklidnila život obyvatelům a chatařům na území Perštejna, Vykmanova, Dolní a Horní Halže, Kovářské či Vejprt. Důležitou komunikaci zrekonstruovali také mezi Údlicemi, Kadaní a Kláštercem nad Ohří. Tato komunikace má mimo jiné zvýšit kvalitu životního prostředí, což bude mít za následek snížení produkce emisí, neboť doprava je jedním z liniových zdrojů znečištění. „Rekonstrukce tohoto úseku trvala tři roky. Z regionálního operačního programu byla podpořena částkou 267 milionů korun,“ řekl ředitel Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Petr Kušnierz. BROWNFIELDS: VELKÝ PROBLÉM ÚSTECKA V  Ústeckém kraji je v  současnosti přes 1 100 hektarů volné plochy, kterou by mohl využít potenciální investor. Jde především o opuštěné průmyslové

a zemědělské zóny. Už v  roce 2008 proběhl v  Ústeckém kraji seminář na téma brownfieldy. Ukázalo se, že o využívání těchto zón je velký zájem ze strany investorů, ale i měst a obcí. „Velký problém pro jejich vyřešení však představují nevyjasněné vlastnické vztahy k  pozemkům. V  jiných případech brání revitalizaci osiřelé továrny nebo chátrajícího zemědělského podniku skutečné záměry vlastníků. Projekty revitalizací v  podstatě fungují jen tam, kde se dokáží dohodnout investoři s  vlastníky a  s  představiteli místní samosprávy,“ řekl tehdy vedoucí krajského odboru průmyslové zóny Triangle Jan Sixta. A jaká je situace dnes? Jeho obavy se z  velké části potvrdily. Projektů, které by odstraňovaly staré ekologické zátěže a revitalizovaly brownfieldy v  regionu, je poměrně málo. A to i přesto, že je možné na ně získat nemalé prostředky z  Evropské unie. A to jak z programu Podnikání a inovace, který spravuje stát, tak i z  regionálního operačního programu. Má to ovšem své podmínky. Z ROP Severozápad lze získat peníze pouze na ty projekty regenerace zón, které budou následně využity pro občanskou vybavenost nebo

Aktuálně lze podávat projekty zapadající do Integrovaného plánu rozvoje města Ústí nad Labem. Třeba i na revitalizaci brownfieldů. foto: www.usti-nad-labem.cz pro jiné formy podnikání než ve zpracovatelském průmyslu. ZÁJEMCI MOHOU PODÁVAT PROJEKTY DO AKTUÁLNÍ VÝZVY V  současné době probíhají dvě výzvy, které se dotýkají problematiky životního prostředí. Tou první je výzva v oblasti Podpory rozvojových pólů regionu. Výzva se zaměřuje na podporu tří klíčových měst a jejich částí: Chomutovský areál bývalých kasáren a přilehlého okolí, centrum v  Karlových Varech a centrum Ústí nad Labem. Do vý-

zvy lze podávat projekty, které se zabývají revitalizací a modernizací infrastruktury, regenerací brownfields a dalšími aktivitami. Projekty je možné podávat do poloviny června. Druhou výzvou je ta s  číslem 15. K lepšímu životnímu prostředí lze přispět především v oblasti Podpory revitalizace a regenerace středních a malých měst. Projekty v  této oblasti se budou týkat mimo jiné i obnovy veřejných prostranství, osvětlení nebo veřejné zeleně. Připraveno je 296 milionů korun a projekty je možné podávat do konce června. Filip Appl

KRÁTCE • „Hudba spojuje sousedy“. Tak se jmenovalo hudební odpoledne, na kterém se podílela pětice měst: Šluknov, Jiříkov, Oppach, Neusalza-Spremberg a  Sohland. Významnou regionální akci částečně hradila ROP Severozápad v  rámci projektu „Rozšíření nabídky služeb regionálního IC ve Šluknově“ z oblasti Podpory marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. • Dvě miliardy korun proplatil ROP Severozápad městům, obcím a  podnikatelům na jejich projekty. „Součet dotací, které byly z ROP Severozápad proplaceny příjemcům, dosáhl v tomto měsíci částky 2,2 miliardy. Většina projektů byla úspěšně dokončena a došla, až do fáze proplacení dotace,“ uvedl předseda Regionální rady Jiří Šulc. Mezi dokončené projekty podpořené ROP Severozápad patří například modernizace letiště v  Karlových Varech. • V  první polovině května byl slavnostně otevřen nový zimní stadion v Litoměřicích. Zimní stadion se začal stavět již v roce 1972, ale dokončen byl až s podporou ROP Severozápad. „Dostavba a  modernizace zimního stadionu stály 225 milionu korun z  toho 208 milionů korun šlo z  Regionálního operačního programu Severozápad,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz.

10

100208_Inz_Cistota_kolem_silnic_EM_KN.indd 1

INZERCE

EN č. 5 / 2010

9.4.10 8:57

11

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 5 / 2010

Letní filmové festivaly Česká republika ožije v létě filmem. Již zanedlouho se nadšení filmoví diváci sjedou na prestižní karlovarský festival a kromě filmů si užijí i pohodové vycházky na kolonádě. Tím ale české filmové léto určitě nekončí.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, 2. - 10. 7. 2010 Jde o nejvýznamnější mezinárodní filmový festival kategorie A (která zařazuje MFF Karlovy Vary do skupiny prestižních festivalů se statutem „nespecializovaný festival se soutěží celovečerních hraných filmů“ jako jsou MFF v Cannes, Berlíně, Benátkách či Tokiu) ve střední a východní Evropě. Každoročně představí poprvé v České republice více než 200 nových filmů z celého světa. Nejsledovanější sekcí karlovarského festivalu je tradičně mezinárodní soutěž celovečerních hraných

filmů, kdy jsou uváděny vedle děl už známých tvůrců i filmy talentovaných debutantů ve světové, mezinárodní či evropské premiéře. Organizátoři už zveřejnili jména některých soutěžních titulů. Svou celovečerní hranou prvotinu Matka Tereza od koček představí polský dokumentarista a renomovaný autor divadelních her Pawel Sala. Dále se představí psychologické drama s prvky thrilleru Sweet Evil, které je celovečerním debutem Oliviera Coussemacqaa nebo třeba nejnovější film oscarového Jana Svěráka Kuky se vrací. Ten je v kontextu současné české kinematografie ojedinělý svou netradiční a moderní kombinací hraného a animovaného příběhu. Připravena je také soutěž dokumentárních filmů a soutěžní sekce Na východ od Západu a mnoho dalšího. Například v rámci sekce Zaostřeno na belgickou kinematografii se divákům představí výběr belgických filmů, mezi nimi i trpká komedie De Helaasheid der dingenFelixe Van Groeningena, která Belgii reprezentovala na Oscarech.

Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii převezme režisér Juraj Herz, filmař, který během své kariéry natočil více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. K festivalu, který letos vstupuje již do 45. ročníku, patří samozřejmě také celebrity a hvězdy. K řadě významných zahraničních hostů festivalu patřili v posledních letech např.: Sean Connery, Nastassja Kinski, Keira Knightley, Elijah Wood… Více informací o festivalu najdete na stránkách www.kviff.com   Letní filmová škola Uherské Hradiště, 23. 7. - 1. 8. 2010 Na tento nesoutěžní filmový festival se každoročně vypraví několik tisíc diváků. Během deseti dnů se na festivalu v devíti sálech a dvou letních kinech promítne okolo 400 filmů zařazených do několika sekcí. Jedněmi z klíčových témat letošního 36. ročníku budou Islandská kinematografie a také Nový latinskoamerický film. Filmový program bude doplněn koncerty, divadelními představeními a nočními DJ a VJ parties. Podrobnosti o festivalu najdete na www.lfs.cz

Festival nad řekou, Písek,  30. 7. - 7. 8. 2010 Letošní druhý ročník nabídne 150 celovečerních filmů a pozve kolem 100 významných filmových tvůrců. Festival láká na tři hlavní témata: Dějiny francouzského filmu od němých počátků do dnešního dne; Belle Époque(1870 – 1914), což bude sonda do novodobé renesance a Polský film morálního neklidu. Chystá se také několik mezinárodních panelových diskuzí a demonstrace 3D technologie. Po večerech čekají na návštěvníky koncerty. Více informací najdete na www.festivalnadrekou.cz    Další filmové festivaly v ČR V létě: Mezinárodní horolezecký filmový festival, Teplice nad Metují, 26. - 29. 8. 2010, www.horolezeckyfestival.cz Na podzim: Mezinárodní festival turistických filmů TOURFILM, Karlovy Vary, 6. - 8. 10. 2010, www.tourfilm.cz Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Jihlava, 26. - 31. 10. 2010, www.dokument-festival.cz Eva Tajanovská, CzechTourism

Oddělení rozvoje Centra evropského projektování Součástí Centra evropského projektování, příspěvkové organizace a regionální rozvojové agentury Královéhradeckého kraje, je Oddělení rozvoje, vysoce kvalifikované pracoviště zabývající se širokou škálou aktivit s cílem podpořit rozvoj kraje jako celku, a dále obcí, firem, neziskových organizací a dalších subjektů působících na jeho území.

Centrum evropského projektování je renomovanou rozvojovou agenturou se sídlem v Hradci Králové, úspěšně fungující již šest let. Vedle zpracovávání individuálních projektových záměrů se zabývá zejména tvorbou šířeji a komplexněji pojatých koncepcí, strategických dokumentů, odborných analýz a výzkumů. Oddělení se postupem času rozrostlo na dynamicky fungující tým schopný pokrýt svojí odborností veškeré úkoly spojené s těmito tématy. V průběhu své existence Oddělení rozvoje průběžně provádí nejrůznější koncepční a analytické práce (odborné a tématické analýzy, koncepce, sociogeografické analýzy), zpracovává strategické dokumenty (strategické plány měst, obcí a regionů, akční plány, strategie místních akčních skupin). V předchozích letech zpracovávalo integrované plány rozvoje měst, podílelo se na zpracování programových dokumentů pro čerpání finančních prostředků EU (ROP). Oddělení rozvoje průběžně také poskytuje konzultační a poradenskou činnost v rámci rozvoje regionu (zavádění místní Agendy 21, uplatňování principů udržitelného rozvoje a principu mezisektorového partnerství),

provádí různé průzkumy a šetření (průzkumy podnikatelského prostředí, neziskového sektoru, sociologické průzkumy, názorové průzkumy). Dále plní funkci regionálního centra pro spolupráci s podnikajícími právnickými a fyzickými osobami, obcemi a městy Královéhradeckého kraje při prosazování a ochraně jejich podnikatelských zájmů, zajišťuje regionální podpůrné programy pro malé a střední podniky, spolupracuje se vzdělávacími organizacemi a institucemi a v neposlední řadě realizuje vlastní hospodářskou činnost zejména v oblastech investičního, ekonomického a dalšího poradenství. Mezi další aktivity oddělení rozvoje patří provozování a pravidelná aktualizace regionálního informačního servisu, spolupracuje s agenturou CzechInvest, Asociací inovačního podnikání a dalšími institucemi. Oddělení rozvoje zajišťuje facilitaci (řízení) jednání a veřejných setkání, přednášky a semináře. Mezi nejvýznamnější koncepční a strategické práce oddělení rozvoje patří například vytvoření Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 – 2015, kterou je pokryta co možná nejširší škála rozvojových aktivit v regionu. Velmi přínosnou platformou práce podtrhující reálnost, potřebnost a systematičnost strategie byla široká participace regionálních aktérů v průběhu celého procesu, jejíž součástí byla zejména síť euromanažerů reprezentující veřejný, neziskový a podnikatelský sektor. Strategie rozvoje Královéhradec-

kého kraje byla projednána řadou odborných pracovních skupin, politickou reprezentací kraje a v neposlední řadě také s nejširší veřejností na setkáních v několika městech. Na Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 – 2015 navázalo vytvoření Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008 – 2010 a v  současnosti je již připravován další program rozvoje kraje na období 2011 - 2013. Podstatou programu je implementace strategie vymezující role a úlohu jednotlivých subjektů zahrnutých do realizace strategie, monitoring programu a evaluace programu. Nedílnou součástí dokumentu jsou odborně vymezené městské a venkovské oblasti a specifické a rozvojové oblasti a osy, jež mají význam pro efektivnější cílení jednotlivých prioritních os a opatření programu. Každoročně se zpracovává monitoring a evalvace Programu rozvoje kraje, čímž se mj. vyhodnocuje míra naplnění tohoto dokumentu. Mezi další významné koncepční díla patří Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje. Tato strategie je prvním strategickým dokumentem kraje zabývající se oblastí výzkumu, vývoje a inovací. Tento dokument představuje nástroj pro realizaci vytýčených cílů a priorit v dané oblasti a napomáhá tak k tomu, aby se Královéhradecký kraj stal regionem s vysokým inovačním potenciálem. Oddělení rozvoje bylo členem a vedoucím koncepčního týmu zpracování Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období 2007 - 2013. V programovacím období Evropské unie 2007 - 2013 čerpá Česká republika z rozpočtu Evropské unie značné množství finančních prostředků na regionální politiku prostřednictvím

nástrojů definovaných Národním strategickým referenčním rámcem. Programovacím nástrojem na úrovni NUTS II jsou právě Regionální operační programy, které podléhaly schválení Evropskou komisí. V dokumentu zpracovaném Oddělením rozvoje CEP byly na základě výstupů analytických částí vymezeny a rozpracovány prioritní oblasti rozvoje regionu Severovýchod, který je kromě Královéhradeckého kraje tvořen ještě kraji Libereckým a Pardubickým. Z dalších odborných prací lze ještě namátkou zmínit Průzkumy veřejných prostor v Hradci Králové, Regionální inovační strategii Královéhradeckého kraje, Strategii rozvoje lidských zdrojů, Integrované plány rozvoje měst Hradec Králové, Náchod, Nový Bydžov a jiných, strategické plány rozvoje Náchodska, Novopacka, Třebechovicka, Týniště nad Orlicí, Novobydžovska, mikroregionu Cidlina, území několika místních akčních skupin a řada dalších. Působnost Oddělení rozvoje CEP však

není omezena hranicemi Královéhradeckého kraje. Také pro okolní sousední města a regiony (např. Ústecký kraj, Pardubický kraj) byly realizovány rozsáhlé odborné činnosti. Některými aktivitami též překračuje hranice České republiky – např. školení regionálních aktérů v Srbsku či spolupráce s polskými institucemi. V současné době se Oddělení rozvoje Centra evropského projektování mimo jiné zaměřuje na intenzivní spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, pro který realizuje řadu analytických materiálů, odborných kongresů a seminářů, koncepčních a inovačních podkladů pro zefektivnění jeho práce, čímž nadále úspěšně naplňuje vizi, na základě které bylo zřízeno – všestranné zkvalitňování života obyvatel Královéhradeckého kraje. Další informace a kontakty na vedení i jednotlivé členy týmu naleznete na internetové adrese www.cep-rra.cz.

12

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 5 / 2010

KRÁTCE • Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler zahájil ROPfórum 2010, které se konalo Chrastavě. Kromě otevření plakátové výstavy realizovaných projektů se mluvilo  o čerpání dotací z ROP Severovýchod. „Chrastava získala několik dotací na své projekty. Proto jsme se rozhodli tyto projekty představit veřejnosti a upozornit tak na úspěšného žadatele, kterým může být i malé město,“ vysvětlil ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. • Obec Rabštejnská Lhota představila nový modernizovaný sportovní areál. Získala na něj 7,2 milionu z  ROP Severovýchod. „Vzniklo univerzální hřiště s  umělým povrchem a osvětlením, běžecká dráha s  umělým povrchem zakončená doskočištěm, beachvolejbalové hřiště, travnatá plocha pro fotbal, dětské hřiště, plocha pro skate a parkoviště,“ popsal podrobně projekt starosta obce Vladimír Pecina. • Skončilo 19. kolo výzvy zaměřené na rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury. EU na tuto výzvu vyčlenila 880 milionů korun. Předkladatelé projektů zaregistrovali projekty za více než  875 milionů korun. „Nyní nás čeká hodnocení projektů. Které z  nich získají dotaci se dozvíme na podzimním zasedání Výboru Regionální rady,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád.

Vstřícnost k životnímu prostředí je u projektu výhodou Také ROP Severovýchod podporuje tak zvané „ekologické“ projekty. V úvahu je však nutné brát to, že Regionální operační programy nejsou primárně tematicky zaměřeny jako například Operační program Životní prostředí. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NENÍ BEZ PODPORY Regionální operační program Severovýchod podporuje projekty, které jsou vstřícné k  životnímu prostředí. Jak se to projevuje? Především zvýhodňováním takových projektů při jejich hodnocení. „Ale to samozřejmě jen za předpokladu, že splňují další nutná kritéria. Jde například o využití ekolo-

gicky šetrných řešení, technologie a podobně,“ sdělila Evropským novinám tisková mluvčí ROP Severovýchod Eva Jouklová. Podle ní je ovšem velmi obtížné specifikovat, kolik finančních prostředků dal Regionální operační program na projekty s  ekologickým přesahem. „Vyčíslit, kolik prostředků šlo v rámci ROP Severovýchod na projekty, které měly ekologickou náplň nebo využívají eko-

logické technologie či řešení, je obtížné právě proto, že je náš program regionální, nikoliv tematický.“ Podle Evy Jouklové úřad ekologické hledisko sleduje, ale nezaznamenává objem finančních prostředků. „Samozřejmě platí, že žádný projekt nemůže mít negativní vliv na životní prostředí, to je součástí kritérií přijatelnosti projektu.“ PROJEKTY V NĚKOLIKA OBLASTECH V  oblasti dopravní infrastruktury lze z ROP Severovýchod získat peníze například na eliminaci ne-

ROP Severovýchod může poskytnout dotaci například na regeneraci brownfields.

foto: Liberecký kraj

příznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a životní prostředí. Patří sem například výstavba obchvatů, protihlukových stěn a dalších prvků, které snižují dopad silniční dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel. „Do této oblasti spadá z konkrétních projektů například první a druhá etapa rekonstrukce mostů Královéhradeckého kraje. Za zmínku stojí i chrastavský projekt, který řeší dopravu v centru města. Důležitou stavbou v  tomto smyslu je také obchvat Chvaletic. Ten výrazně sníží ekologickou zátěž odstraněním tranzitní dopravy z centra Chvaletic,“ vysvětluje Eva Jouklová. Další projekty mohou směřovat také do rozvoje a ekologizace veřejné dopravy či nahrazování palivové hromadné dopravy dopravou méně zatěžující životní prostředí. Velký prostor dává ROP Severovýchod projektům, které se dotýkají revitalizace a regenerace brownfields, tedy zón často poničených průmyslovou výrobou nebo jinou činností. Česká republika má přitom takto zanedbaných míst na svém území obrovské množství, a to především jako památku po devastujícím komunistickém režimu. „Příkladem takového projektu v kraji je například Sportovně relaxační centrum Lihovar Třemošnice.“ V neposlední řadě patří do projektů s  ekologickým přesahem také ty, které lze zařadit do oblasti rozvoje venkova. Ekologické tak mohou být projekty, které zlepšu-

jí kvalitu života ve venkovských oblastech nebo které rozvíjejí infrastrukturu v oblasti školství a vzdělávání a sociálních věcí. VÝZVY UŽ PROBĚHLY Ekologické hledisko v  dopravě a regenerace brownfields jsou zřejmě oblasti, se kterými je životní prostředí v regionech spojováno nejvíc. Samozřejmě i v dalších oblastech se ke vlivu na životní prostředí nějakým způsobem přihlíží. „Některé projekty souvisí s ekologickou tematikou nepřímo. Jde například o projekty v oblasti cestovního ruchu,“ doplnila tisková mluvčí a naznačila, že některé výzvy se této tematiky ještě mohou dotknout. Jde o výzvu zaměřenou na rozvoj mezinárodních letišť či o řízenou výzvu, která je úzce spojena s  projektem „Kuks, granátové jablko“. Ani jedna z těchto oblastí podpory však ekologické hledisko přímo nesleduje. Z výzev, které už proběhly, a u kterých se nějakým způsobem přihlíželo k  vlivu na životní prostředí, jmenuje tisková mluvčí dvě. „Jedná se o 17. a 18. kolo výzvy zaměřené na oblast podpory dopravní obslužnosti území.“ Informace o jednotlivých výzvách i o jednotlivých úspěšných projektech, které získaly dotaci z  ROP Severovýchod, lze nalézt na internetových stránkách Regionální rady Severovýchod www.rada-severovychod.cz. Filip Appl

NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Začátkem května 2010 převzal kraj Vysočina dokončenou druhou etapu modernizace Nemocnice Pelhřimov. Do nového východního křídla se vrací blok interních ambulancí, začínají fungovat lůžkové jednotky se sedmi pokoji po třech lůžkách na každém podlaží. Modernizace krajské Nemocnice Pelhřimov stála kraj Vysočina zatím více než 329 milionů Kč. Zhruba třetinu nákladů zafinancují evropské fondy. • Osová Bítýška získala na novou halu téměř třicetimilionovou dotaci z ROP Jihovýchod. Žáci místní základní školy konečně získali tělocvičnu a nemusí na hodiny tělesné výchovy docházet do vzdálené Sokolovny, která je navíc ve špatném technickém stavu a čeká ji demolice. Také řada místních spolků včetně sportovní organizace Sokolů už nemusí za sportem vyjíždět do Bystřice nad Pernštejnem a Tišnova. • Chráněné bydlení v Šanově přijalo své první klienty. Bydlení pro zdravotně postižené osoby pomohla vybudovat dotace ROP Jihovýchod ve výši 6,4 mil. Kč. Slavnostní otevření chráněného bydlení se uskutečnilo začátkem května. V Šanově, vzdáleném 12 km od Zámku Břežany, ústav nechal vystavět dva domky a hospodářskou budovu. V domě pro individuální bydlení jsou čtyři zařízené samostatné jednopokojové byty s kuchyňským koutem. V druhém domě, určeném pro komunitní bydlení, je pět pokojů a společné zázemí.

Jen málo aktivit Jihovýchodu se nedotýká ekologie Regionální operační program Jihovýchod promítá ekologii hned do několika oblastí svých aktivit. Patří mezi ně doprava, revitalizace starých zátěží, obnova veřejných prostranství a ekologické vzdělávání. Například k vyšší kvalitě veřejné hromadné dopravy na Vysočině například přispějí dotace více než 84 miliony pro tři projekty nákupu ekologických dopravních prostředků. EKOLOGICKÉ AUTOBUSY NAPOJÍ NA ON-LINE SYSTÉM V  průběhu následujících dvou let bude zakoupeno čtyřicet nových ekologických autobusů pro páteřní linky a příměstskou dopravu a deset nových autobusů na plynový pohon pro městskou hromadnou dopravu v  Jihlavě. Autobusy budou rovněž vybaveny on-line propojenými informačními systémy schopnými informovat cestující o aktuálních změnách v dopravě. „Město Jihlava se snaží zklidnit dopravu ve městě a jedním z  důležitých prvků, které mají tento cíl naplnit, je kvalitní a atraktivní městská hromadná doprava. Nové autobusy umožní navíc komfortní dopravu občanů se sníženou mobilitou a orientací a také cestujícím s kočárky. Vozy už budou vybaveny také on-line systémem napojeným pro potřeby upřednostnění městské hromadné dopravy, na čemž město Jihlava ve svých projektech také pracuje,“ říká primátor Jihlavy a člen Výboru Regionální rady Jihovýchod Jaroslav Vymazal. Podobně i v Jihomoravském kraji přispějí dotace přesahující 130 milionů na nákup ekologických níz-

kopodlažních autobusů pro veřejnou hromadnou dopravu. Nové vozy i zde umožní komfortní cestování občanů se sníženou pohyblivostí a orientací i cestujících s dětskými kočárky. HOTEL VZNIKL REVITALIZACÍ BROWFIELDU Hotel Galant v Mikulově vznikl revitalizací části brownfield bývalé továrny Gala v centru města, na hranici Městské památkové rezervace. Čtyřhvězdičkový hotel dnes nabízí komfortní ubytování a kvalitní gastronomii návštěvníkům atraktivní destinace Mikulova, Pálavy a Lednicko–valtického areálu. „Se Svatým kopečkem za zády a historickým centrem města po boku, se tak stáváte součástí místního genia loci,“ píše hotel ve svých propagačních meteriálech. ŽIVÉ MĚSTEČKO ZALOŽILI DALEŠIČTÍ Po několika projektech pro rozvoj cestovního ruchu, k nimž patřilo například zahájení lodní dopravy na Dalešické přehradě, zprovoz-

Dalešické návsi dali název Živé městečko. nění cyklostezek či výstavba Muzea rakousko-uherského pivovarnictví, se obec Dalešice rozhodla pro kompletní renovaci návsi, nazývané místními obyvateli Městečko. Náves je urbanistickým i společenským centrem obce. Klidové zóny s lavičkami, kašnami a fontánou střídá moderně vybavené dětské hřiště. Komunikace, chodníky i parkoviště jsou vydlážděny kamennou dlažbou, nechybí veřejné osvětlení, vzrostlé stromy jsou doplněny nově vysazenou zelení. To vše za osm měsíců na ploše 1,2 hektaru.

„Dalešičtí projekt nazvali Živé městečko a jeho dokončení oslavili koncem listopadu 2009 děkovnou mší svatou, ohňostrojem a rozsvícením vánočního stromu,“ uvedla mluvčí ROP Jihovýchod Milena Marešová. EKOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ZAČÍNÁ UŽ VE ŠKOLCE Obec Žarošice vybavila areál místní mateřské a základní školy novou externí ekologickou učebnou s  parkově upravenou plochou a dětským hřištěm, kde žáci

zdroj: ROP Jihovýchod budou mít zázemí pro efektivní trávení volného času o přestávkách, a po vyučování bude školní zahrada veřejně přístupná veřejnosti. Environmentální učebna a informační centrum vznikají i na základní škole v Pohořelicích. Odborná učebna bude sloužit pro inovativní způsoby výuky a pro účely klubů a kroužků. Škola tak bude moci navázat na úspěch při získání titulu Škola udržitelného rozvoje od Klubu ekologické výchovy. Michal Tillgen

13

PUBLICITA

EN č. 5 / 2010

Metodické pokyny pro příjemce podpory z OP Doprava Aktualizovaná verze z dubna 2010 Cílem těchto metodických pokynů je seznámit příjemce podpory v rámci

POSTUP PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PLATBU

1. prioritní osy 1, oblasti podpory 1.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí 2. sítě TEN-T včetně železničních uzlů, prioritní osy 1, oblasti podpory 1.2 Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj systémů, 3.prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1 - Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T, 4. prioritní osy 3, oblasti podpory 3.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T, 5. prioritní osy 4, oblasti podpory 4.1 - Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T, 6. prioritní osy 6, oblasti podpory 6.2 - Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T.

Proplácení finančních prostředků z  Operačního programu Doprava na úrovni příjemce je prováděno na základě žádostí o platbu. Základní rámec přístupu k finančnímu řízení a realizaci plateb je stanoven v platné verzi „Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013“. Proplácení finančních prostředků bude probíhat po dohodě se ZS a v návaznosti na specifika projektu, formou ex-post plateb, případně formou ex-ante plateb nebo kombinací obou typů plateb.

Operačního programu Doprava (dále jen „OPD“) s postupy pro předkládání žádostí o platbu a požadavky, které uplatňuje Řídící orgán OPD při monitorování projektů. Nedílnou součástí metodických pokynů jsou i přílohy, které obsahují vzory příslušných formulářů a soubor pro monitorování projektů.

Příjemce zasílá žádosti o platbu na ZS poté, co byly výdaje zaplaceny dodavatelům z  vlastních zdrojů příjemce, eventuelně z národních zdrojů (ze zdrojů SFDI). Podmínkou pro zaslání první žádosti o platbu je uzavřená rámcová smlouva. Žádost o platbu na prostředky OPD předkládá příjemce na ZS ve formě elektronické (soubor .xls) a vytištěné „Zjednodušené žádosti o platbu“ (dle přílohy č.1 Metodických pokynů pro příjemce), a to ve dvou vyhotoveních majících platnost  originálu podepsaných oprávněnou osobou příjemce. Podpisové vzory osob příjemce, které jsou oprávněny schvalovat faktury a zjednodušenou žádost o platbu, poskytne příjemce ŘO a ZS na formuláři uvedeném v příloze č.2 Metodických pokynů pro příjemce nejpozději současně s podáním první zjednodušené žádosti o platbu. Zjednodušená žádost o platbu obsahuje základní identifikační údaje příjemce, údaje o projektu, strukturu výdajů vztahujících se k  předmětné žádosti, příjmy projektu generované během realizace projektu (v případě projektů generujících příjmy ve smyslu čl. 55 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) a seznam účetních dokladů a příloh. Přílohou zjednodušené žádosti je soupiska faktur (dle přílohy č.1 Metodických pokynů pro příjemce), kopie faktur včetně soupisu provedených prací a výpisy z  účtu dokladující zaplacení faktur (zjišťovací protokoly se předkládají pouze k  jednomu vyhotovení zjednodušené žádosti). Po schválení ex-post platby ze strany ZS zašle ZS příjemci potvrzení o schválení žádosti o platbu a pokyn pro přeúčtování (z  prostředků SFDI na prostředky ze zdrojů EU).

oprávněny schvalovat faktury a zjednodušenou žádost o platbu, poskytne příjemce ŘO a ZS na formuláři uvedeném v  příloze č.2 Metodických pokynů pro příjemce nejpozději současně s podáním první zjednodušené žádosti o platbu. Zjednodušená žádost o platbu obsahuje základní identifikační údaje příjemce, údaje o projektu, strukturu výdajů vztahující se k předmětné žádosti, příjmy projektu generované během realizace projektu (v případě projektů generujících příjmy ve smyslu čl. 55 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) a seznam účetních dokladů a příloh. Přílohou zjednodušené žádosti je soupiska faktur (dle přílohy č.1 Metodických pokynů pro příjemce), kopie faktur včetně soupisu provedených prací (zjišťovací protokoly se předkládají pouze k jednomu vyhotovení zjednodušené žádosti). Příjemce současně předkládá i vyúčtování prostředků proplacených na účet příjemce na základě předchozích ex-ante žádostí o platbu, tzn. výpis z  účtu dokladující uhrazení faktur požadovaných k proplacení v rámci předchozích žádostí o platbu dodavateli a soupisku uhrazených faktur. Doložení vyúčtování prostředků proplacených na účet příjemce na základě předcházejících žádostí o platbu není podmínkou pro provedení úhrady exante plateb.

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

Pokud Metodické pokyny pro příjemce stanovují některé postupy odlišně od postupů výslovně uvedených v rámcové smlouvě o financování projektu (dále jen „rámcové smlouvě“), upraví smluvní strany bez prodlení znění rámcové smlouvy dodatkem po nabytí účinnosti nové verze Metodických pokynů pro příjemce. Do uzavření dodatku k rámcové smlouvě je nutno v dotčených případech postupovat v  souladu s  aktuálně platnou rámcovou smlouvou. Tyto pokyny žádným způsobem nemění ani neruší povinnosti příjemce dotace vyplývající z  příslušných právních předpisů, např. při finančním vypořádání podle zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), navazujících vyhlášek a pravidel SFDI. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že každá příslušná verze těchto metodických pokynů platí od data uvedeného výše včetně. Z  toho vyplývá, že veškeré písemnosti (nestanoví-li platná rámcová smlouva odlišně) přijaté a registrované řídícím orgánem (odborem fondů EU ministerstva dopravy, dále jen „ŘO“) či zprostředkujícím subjektem (Státní fond dopravní infrastruktury, dále jen „ZS“) ode dne začátku platnosti nové verze těchto metodických pokynů musí splňovat požadavky na ně kladené touto novou verzí metodických pokynů. Všechny termíny uvedené v  těchto metodických pokynech jsou závazné. Termíny je možné v  opodstatněných případech změnit, ale pouze po vzájemné dohodě příjemce s příslušným zástupcem zprostředkujícího subjektu či řídícího orgánu. Tyto metodické pokyny mohou být změněny bez předchozího upozornění v návaznosti na požadavky na monitorování údajů kladené Metodikou monitorování programů SF a FS v ČR 2007 – 2013, kterou vydává ministerstvo pro místní rozvoj, a která vytváří centrálně závazný rámec monitorovacího systému pro programové období 2007- 2013.

Ex-post platby

Ex-ante platby Příjemce zasílá na ZS žádost o platbu, a to nejlépe ihned po schválení faktury obsahující požadavek na uhrazení dosud neproplacených faktur, a to jak části prostředků pocházejících z fondů EU, tak i části prostředků na národní spolufinancování. Žádost o platbu předkládá příjemce ve formě elektronické (soubor .xls) a vytištěné „Zjednodušené žádosti o platbu“ ve dvou vyhotoveních majících platnost  originálu podepsaných oprávněnou osobou příjemce. Podpisové vzory osob příjemce, které jsou

Kombinace ex-post a ex-ante plateb Pokud při realizaci projektu vznikly některé způsobilé výdaje před uzavřením rámcové smlouvy mezi ZS a příjemcem, které již byly příjemcem uhrazeny (z  vlastních prostředků příjemce nebo z  národních zdrojů) a další způsobilé výdaje vzniknou po uzavření rámcové smlouvy, je možno použít pro proplacení výdajů z OPD kombinaci výše uvedených typů plateb. Pro proplacení výdajů projektů, které již byly uhrazeny z  národních nebo vlastních zdrojů příjemce před uzavřením rámcové smlouvy, předloží příjemce žádost o platbu prostředků krytých SF/FS formou ex-post. Náklady projektu, které nebyly uhrazeny do okamžiku uzavření rámcové smlouvy, budou příjemcem předkládány k proplacení formou žádosti ex-ante. KONTROLY REALIZACE PROJEKTU Při realizaci projektu budou v  souladu s článkem 60 nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 (rozpracováno čl. 13 Implementačního nařízení 1828/2006) prováděny kontroly realizace projektu na místě. V  souladu s  tímto nařízením musí řídící a kontrolní systémy subjektů na všech úrovních řízení zahrnovat postupy pro ověření, že uplatňované výdaje byly skutečně vynaloženy a že projekt je, počínaje jeho přípravnou fází až do uvedení financované investice do provozu, prováděn v  souladu s  podmínkami odpovídající rámcové smlouvy, s cíli projektu a se souvisejícími vnitrostátními pravidly a pravidly Společenství (ES), zejména pokud jde o způsobilost výdajů pro podporu z fondů, o ochranu životního prostředí, dopravu, trans-evropské sítě, hospodářskou soutěž a veřejné zakázky. Povinnost provádět kontroly fyzické

realizace projektu na místě je částečně delegována z ŘO na ZS. V  rámci kontrol na místě budou prováděny také kontroly zadávání veřejných zakázek, resp. zakázek, tyto kontroly budou prováděny ŘO (částečně bude tato činnost delegována na externího konzultanta pro monitoring a kontrolu). Při zadávání zakázek, které nespadají do režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je povinností příjemce postupovat tak, aby zadání bylo transparentní a nediskriminační. ŘO doporučuje postupovat v souladu s platnou verzí metodiky zadávání zakázek financovaných ze zdrojů Evropské unie vypracovanou ministerstvem pro místní rozvoj. Metodika je k  dispozici na http://www. opd.cz/cz/Metodiky. MONITOROVÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPD Obecný rámec systému monitorování Jednotný centrální metodický rámec pro monitorování strukturální pomoci v  celé ČR v  rámci všech cílů politiky soudržnosti pro programové období 2007-2013 je stanoven Metodikou monitorování programů SF a FS 2007-2013 (dále jen „MM2007“). MM2007 byla vypracována v  souladu s  relevantními právními předpisy ES a ČR a dalšími dokumenty určujícími podobu implementace strukturální pomoci v ČR v programovém období 2007-2013. Cílem je poskytnout odpovědným subjektům na centrální úrovni okamžitý přístup ke spolehlivým, konzistentním a aktuálním informacím pro řízení, koordinaci a hodnocení programů a projektů tak, aby byla zajištěna maximální absorpce poskytovaných prostředků a naplněny všechny požadavky relevantních právních předpisů a dalších závazných dokumentů ES i ČR. MM2007 definuje odpovědnosti, závazné postupy a lhůty pro monitorování politiky HSS a data pro centrální monitorování tak, aby byly splněny požadavky vyplývající z  relevantních legislativních dokumentů případně dalších závazných metodických předpisů. Součástí MM2007 je rovněž nastavení systému monitorovacích zpráv o realizaci projektů, jednotlivých programů i celé strukturální pomoci České republice z pohledu potřeb centrálního monitorování. V  kompetenci řídicích orgánů je stanovit další specifické požadavky a postupy v oblasti monitorování jednotlivých operačních programů, které však nesmí být v  rozporu s  centrálně závaznými pravidly a požadavky stanovenými MM2007. Monitorování projektů a jeho role v procesu implementace Monitorování je nedílnou součástí projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné sledování pokroku v realizaci projektů a plánování finančních prostředků na zajištění závazků příjemců vůči zhotovitelům, porovnávání získaných informací s výchozím přepokládaným plánem. Efektivita procesu monitorování je závislá na systematickém a přesném

sběru a uchovávání údajů a informací o projektech. V  agregované podobě jsou data získaná z  monitorovacích zpráv projektů využívána pro souhrnné výstupy, respektive zprávy a sestavy, které podávají informaci o věcné a finanční realizaci programů až do jeho ukončení. Požadavky ŘO OPD na monitorování projektů Požadavky a postupy ŘO na monitorování OPD a projektů schválených ke spolufinancování z  fondů EU v  rámci Operačního programu Doprava vychází z centrálně závazných pravidel a požadavků stanovených MM2007. Hlavní datovou základnou pro monitorování strukturální pomoci v  rámci OPD jsou údaje získané z úrovně příjemce. Kvalitní a dostatečné údaje poskytují ŘO nezbytné informace pro efektivní řízení programu. Příjemce poskytuje prostřednictvím monitorovacích zpráv a hlášení data o projektech v realizaci. Příjemce předává ŘO nezbytné informace o realizaci schválených projektů prostřednictvím: 1. měsíčních monitorovacích hlášení 2. průběžných monitorovacích zpráv 3. závěrečné monitorovací zprávy 4. následné monitorovací zprávy.

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

Kromě monitorovacích zpráv je příjemce povinen předložit Řídícímu orgánu kopie všech smluv o dílo v  rámci projektu, co nejdříve po jejich uzavření. K  předávání měsíčních monitorovacích hlášení příjemce a zpracování monitorovacích zpráv příjemcem slouží soubor s  názvem „Monitoring projektů OPD“, který je uveden v příloze č. 3 Metodických pokynů pro příjemce. Součástí souboru jsou závazné formuláře k  průběžnému   vedení záznamů o projektech, veřejných zakázkách, uzavřených smlouvách mezi příjemcem a dodavateli, o přijatých opatřeních k  publicitě projektu, o kontrolách, fakturaci a výdajích, plánování finančních toků, plnění indikátorů projektů a standardizované formuláře všech typů monitorovacích zpráv zpracovávaných příjemcem. Podrobné pokyny k  vedení záznamů, pro podávání hlášení a monitorovacích zpráv jsou uvedeny v části 1-Návod. ŘO si při schvalování monitorovacích zpráv vyhrazuje právo požadovat dodatečné informace ke způsobu realizace projektu a k jeho výsledkům. Takové informace musí být dodány do 10. pracovního dne od doručení konkrétního požadavku, nestanoví-li ŘO jinak. Všechny monitorovací zprávy musí být archivovány příjemci podpory jak v  tištěné, tak i v  elektronické podobě. Elektronická verze monitorovacích zpráv se ukládá do složky souboru s názvem 4-Archiv MZ.

stav k 01

Měsíční monitorovací hlášení Měsíční monitorovací hlášení slouží k průběžnému sledování postupu realizace projektů schválených k spolufinancování z fondů EU. (pokračování na straně 15]

14

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 5 / 2010

KRÁTCE • Tradiční hruška se opět po letech objevila na náměstí Palackého v Němčicích nad Hanou. Z Regionálního operačního programu Střední Morava město nově vydláždilo náměstí, osadilo jej lavičkami a vysázelo zelení. „Chtěli jsme, aby bylo v centru co nejvíce hrušní. Je to náš tradiční strom, který v minulosti stával téměř před každým statkem,“ řekla při slavnostním otevření náměstí starostka města Ivana Dvořáková. Úpravou náměstí ale plány města nekončí. Je zde vydlážděný kruh, na kterém v nejbližší době vyroste fontána. Přibližně 27 milionů korun získalo město z Regionálního operačního programu Střední Morava, tři miliony poskytlo z vlastního rozpočtu. • Kongresový sál s kapacitou až 500 lidí, k tomu wellness, bowling, horolezecká stěna, zahradní restaurace s celoročním provozem a nově zrekonstruované pokoje. Tak vypadá po jednoleté rekonstrukci hotel Jana v Přerově. „Hotel byl postaven před čtrnácti lety. Pokud chceme být konkurenceschopní mezi ostatními hotely, musíme reagovat na poptávku ze strany klientů,“ řekl ředitel hotelu Pavel Čada. Hotel nyní například disponuje sálem, který umožňuje měnit jeho charakteristiku podle druhu akce pouhým stisknutím tlačítka. Rekonstrukce přišla na 71 milion korun, z toho 33,3 milionu bylo hrazeno z Regionálního operačního programu Střední Morava. Nově zrekonstruovaný hotel zčásti zasáhla vylitá voda z řeky Bečvy při nedávné povodni. Do doby uzávěrky se nepodařilo zjistit rozsah škod.

Úspory se vyplatí a navíc prospějí všem V  rámci ROP Střední Morava byly v  loňském roce podpořeny projekty na modernizaci budov a areálů různých druhů. V rámci těchto projektů bylo pamatováno i na úspory energií, které pomáhají šetřit peníze a škodliviny vypouštěné do ovzduší. NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ SE MYSLÍ, KDE TO JDE Zateplování budov, výměny oken a další změny, které souvisejí s  rekonstrukcí, mají pozitivní vliv na energetickou bilanci takto upravených staveb. Existují také projekty, které se soustředí na nízkoenergetické stavby, ty jsou ovšem spíše doménou operačního programu Životní prostředí. Jednotlivé regionální operační programy přispívají k  ekologickému přístupu také kladením důrazu na udržitelný rozvoj. V rámci ROP musí všechny projekty splňovat předpisy na minimálně standardní energetickou náročnost staveb. Tomu odpovídá zateplování budov spolu s výměnou oken, což je při rekonstrukcích běžná praxe. Další oblastí je využívání obnovitelných zdrojů energie. Velký potenciál má sluneční ohřev vody. Jeho nainstalování bylo také součástí projektu „Rozšíření ubytovací kapacity a vzdělávací infrastruktury hotelu Na Jižní“ v Přerově. Instalace slunečních kolektorů na střeše hotelu poskytne celkem 234 GJ tepla ročně, což znamená úsporu zhruba ve výši 150 tisíc korun proti dodávkám z místní teplárny. Celková plocha panelů je 16 m2, instalace zahrnovala výměníkové zásobníky, rozvody a regulaci se stávajícími plynový-

mi kotli. V  rámci infrastruktury pro udržitelný rozvoj byly na všech výtocích vody namontovány regulátory průtoku vody a osvětlení bylo osazeno úspornými žárovkami. Snižování tepelné náročnosti budov se často týká vzdělávacích zařízení, například základních škol. Z loňských projektů jmenujme rekonstrukci ZŠ Bohdíkov a v  Sobotíně na Šumpersku. Škola v Sobotíně byla navíc rozšířena o půdní vestavbu se 2 novými učebnami. Některé vzdělávací projekty se netýkají jen dětí a mládeže. V  Luké na Olomoucku bylo založeno společensko-vzdělávací centrum při miniklášteře sester Karmelitek sv. Terezie z  Florencie. Klade si za cíl zlepšit česko-německé vztahy v  regionu, kde je stále v živé paměti událost z května 1945. Němci tehdy obec vypálili a popravili všechny přítomné muže v nedalekém Javoříčku. Program tvoří výuka cizích jazyků, hudební výchova a další činnost. V rámci projektu došlo k přístavbě objektu a současně k zateplení fasády stávající budovy. STAVBA VYDUPANÁ ZE ZEMĚ Jednou z  mála nízkoenergetických staveb, které jsou z  ROP Střední Morava podpořeny, je projekt nového kulturního centra v Lidečku na Zlínsku. Objekt

Vchod do nového kláštera v obci Luká před dokončením v zimě. zdejšího kulturního domu je v okrese Vsetín nejstarší. Sál má kapacitu 200 osob, dnešním požadavkům však již nevyhovuje, a proto obec připravuje výstavbu nové budovy. Vypracovaný projekt má název „Nízkoenergetický kulturněspolečenský komplex pro všechny generace – Společenské centrum“. Celková realizace by stála 65 milionů Kč. Pro letošní rok je zajištěna dotace z ROP ve výši 28,2 milionu Kč, obec se zavázala, že práce za 6 milionů provede brigádně. I proto musel být projekt upraven tak, že se sice postaví celá budova, ale dokončí se pouze přízemí se sálem a potřebným zázemím. Právě sem

se přesune konání všech kulturních akcí – divadelních představení, koncertů, oslav, plesů a dalších. Nadšení obyvatel a ochota pomoci při stavbě kulturního centra jen dokládá, že obec oprávněně získala titul Vesnice roku 2008. Obec pravidelně pořádá dobrovolné brigády, první se konala loňský podzim a dobrovolníci při ní zdili a lili beton. Do konce roku se povedlo stavbu zastřešit a v  lednu probíhaly vnitřní práce na rozvodech. Nyní jsou již dokončeny vnitřní omítky a vypadá to, že by neměl být problém stihnout plánované uvedení do zkušebního provozu 30. června. Kompletní stavba

foto: www.cestanahoru.org včetně terénních úprav bude hotová v listopadu 2011. JEN TAK DÁL Předchozí příklady jsou důkazem, že ekologický přístup k projektům nepřichází jen seshora, ale i od samotných překladatelů projektu. Šetrný přístup se jednoduše vyplácí a návratnost je zde nesporná. Ceny energií budou do budoucna spíše růst, a proto lze očekávat, že trend úspor bude v  budoucnu pokračovat. V přístupu k životnímu prostředí má Česká republika vzhledem k některým našim sousedům stále co dohánět. Tomáš Fridrich

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • Regionální rada Moravskoslezsko podpořila tři projekty dopravní infrastruktury. Na dostavbu a rozšíření mostu na ulici Českobratrské v centru Ostravy poskytne dotaci 126 milionů korun. Rekonstrukce silnic u Svinovských mostů v Ostravě si vyžádá dotaci 124 milionů korun. Dalších bezmála 57 milionů korun pomůže s výstavbou silnice a řešením dopravní situace ve Vendryni. K dotaci v součtu 307 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko přidá dalších 145 milionů korun Moravskoslezský kraj, který je nositelem projektů. Výstavba mostní konstrukce s obousměrnou vozovkou v trase ulice Českobratrská začne letos v červnu stejně jako stavba ve Vendryni. Rekonstrukce silnic v přednádražním prostoru Ostrava-Svinov odstartuje na začátku července. • Plán výzev k předkládání projektů z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na rok 2010 prošel změnami. Do plánu bylo zařazeno několik nových výzev, úpravami prošly také některé z původně plánovaných výzev. Upravený plán výzev, stručný harmonogram a podrobná specifikace je k dispozici na webu Regionální rady Moravskoslezsko v sekci plán výzev. 

Vozidla dopravních podniků jsou stará Obecně bývá problematické hodnotit projekty z jednotlivých ROP z ekologického pohledu. Většinou nebývají zaměřeny primárně na ekologickou stránku věci. Technologický pokrok naštěstí obvykle přináší vyspělejší a úspornější, ekologicky šetrnější inovace, proto mají rekonstrukce a obnova zařízení často i výhody v podobě úspor energií a z toho plynoucích nižších nároků na životní prostředí. STAŘEŠINOVÉ MĚSTSKÝCH ULIC Městská hromadná doprava v českých městech má velký vliv na jejich ovzduší. Nutno říci, že především neblahý. Vozidla pro přepravu cestujících ve městech patří k nejstarším v Evropě. V roce 2008 jich bylo téměř 60 % starších deseti let. Proto má jakákoliv podpora obnovy vozového parku městské hromadné dopravy velký význam. Loni získal Dopravní podnik Ostrava dotaci 236 milionů korun z ROP Moravskoslezsko na renovaci drážních vozidel městské hromadné dopravy. Peníze použil na nákup deseti nových trolejbusů, jedné velkokapacitní tramvaje a rekonstrukci dalších 23 tramvají. S podobně zaměřenou žádostí o dotaci uspěl i Městský dopravní podnik Opava, a.s. S přispěním 24 milionů korun z ROP Moravskoslezsko pořídil 6 nových trolejbusů, dva z nich s pomocným dieselagregátem (tzv. duobusy). Regionální rada Moravskoslezsko doporučila oba projekty k financování koncem června 2009. „Nové dopravní prostředky MHD jsou

pro obě města důležité z hlediska omlazení vozového parku. Představují ekologicky šetrnou alternativu starých vozidel, která mají být vyřazena z provozu,“ vyzdvihl přínosy projektů Miroslav Novák, náměstek hejtmana kraje a člen Výboru Regionální rady Moravskoslezsko. PRVNÍ TROLEJBUSY UŽ DORAZILY Před modernizací bylo v Ostravě 42 % trolejbusů starších 15 let a 15 % tramvají starších 30 let. Průměrné stáří 35 opavských trolejbusů i včetně 8 duobusů bylo 9,8 let. „Pořízené trolejbusy a tramvaje zároveň navýší počet bezbariérových spojů a dostupnost městské dopravy,“ doplnil Novák. V případě pořízení všech trolejbusů a tramvají se jednalo o nízkopodlažní vozidla, která zajistí větší možnosti pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Stav 393 nízkopodlažních spojů tramvají a 432 nízkopodlažních spojů trolejbusů v Ostravě se realizací projektu rozšíří až na 739 nízkopodlažních tramvajových

Ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek křtí nové trolejbusy. spojů, respektive 672 trolejbusových. Opavský dopravní podnik garantoval téměř 60% navýšení nízkopodlažních spojů ze současných 369 na 586. Obměna vozového parku ostravské MHD má být v rámci schváleného projektu dokončena v první třetině roku 2013. Opavská doprava se nových trolejbusů dočká do konce roku 2010. Oba předkladatelé získají až 40 % z celkových způsobilých nákladů projektu. V pří-

padě Ostravy jsou pak celkové náklady projektu vyčísleny částkou 703 miliony korun, opavský projekt přijde celkem na 71,8 milionu korun. První tři trolejbusy, dva 12metrové a jeden 18metrový převzal ostravský dopravní podnik začátkem dubna. ŠANCE I PRO OSTATNÍ Nezapomíná se ani na příměstskou dopravu. „Aktuálně jsou v

foto: Dopravní podnik Ostrava hodnocení projekty zabývající se pořízením ekologických autobusů. Uvolněno má být až 150 milionů korun z ROP Moravskoslezsko,“ řekl Michal Sobek, mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko. Zároveň také do 25. května probíhal i příjem projektů zaměřených na pořízení ekologických autobusů pro MHD. Z ROP Moravskoslezsko je v této výzvě vyhrazeno až 130 milionů korun. Tomáš Fridrich

15

PUBLICITA

EN č. 5 / 2010

Metodické pokyny pro příjemce podpory z OP Doprava Aktualizovaná verze z dubna 2010

(pokračování ze strany 13)

Měsíční monitorovací hlášení obsahuje aktuální informace o: 1. stavu zadávacích řízeních zakázek, které byly nebo budou realizovány v rámci projektu, 2. uzavřených smlouvách mezi příjemcem a zhotovitelem a dodatcích ke smlouvám, 3. přijatých opatřeních k  publicitě projektu, 4. fakturaci a výši uskutečněných výdajů příjemcem do konce měsíce, ke kterému se zpráva vztahuje, 5. součástí monitorovacího hlášení je jednou za čtvrtletí i aktualizovaný plán výdajů příjemce.

• identifikační údaje projektu, • identifikační údaje zpracovatele, • schvalovací doložku příjemce, • schvalovací doložku řídícího orgánu. 2. Věcná část monitorovací zprávy obsahující informace o • postupu fyzické realizace prací do konce sledovaného období a popis prací na následující pololetí, • dodržování harmonogramu prací, • změnách projektu vyžadujících změnu Rozhodnutí/Schvalovacího protokolu, • problémech při realizaci prací. 3. Finanční část monitorovací zprávy obsahující • komentář k plnění či neplnění plánu výdajů schváleného v  předchozí monitorovací zprávě (plán výdajů tvoří  přílohu 1 k monitorovací zprávě).

bilost výdajů, stanovené ve schvalovacím protokolu. Spolu se závěrečnou zprávou příjemce předkládá poslední žádost o platbu (u projektů financovaných v  režimu ex-post), případně poslední vyúčtování realizovaných výdajů (u projektů financovaných v režimu ex-ante). Obsah závěrečné zprávy tvoří: Krycí list závěrečné zprávy obsahující • identifikační údaje projektu, • identifikační údaje zpracovatele, • schvalovací doložku příjemce, • schvalovací doložku řídícího orgánu. Textová část závěrečné zprávy obsahující 1. popis projektu, 2. informace o realizaci projektu (veřejných zakázkách, opatřeních přijatých k  publicitě a popis provedených prací), 3. popis problémů, které vznikly během realizace projektu a přijatá opatření k jejich řešení, 4. zhodnocení dosažených výsledků a cílů projektu, • soulad provedených prací s vydaným rozhodnutím/schvalovacím protokolem, • dosažení cílů projektů, • dosažení hodnot fyzických indikátorů, • zahájení a ukončení prací, • řízení projektu po ukončení, • potvrzení předpokladů finanční analýzy, zejména provozních nákladů a předpokládaných výnosů, • potvrzení socio-ekonomických předpokladů, zejména co se týče očekávaných nákladů a přínosů projektu, • opatření přijatí k ochraně životního prostředí. 5. Přílohy • Přehled výdajů projektu dle objektů • Přehled všech veřejných zakázek v rámci projektu • Přehled všech smluv uzavřených v rámci projektu • Přehled opatření přijatých příjemcem k publicitě projektu • Přehled kontrol provedených všemi kontrolními subjekty a přijatých nápravných opatření • Plnění indikátorů.

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

Měsíční monitorovací hlášení předkládá příjemce pouze elektronicky na e-mailovou adresu monitoring.opd@ mdcr.cz nejpozději do 5. pracovního dne měsíce, následujícího po měsíci, ke kterému se zpráva vztahuje. Měsíční hlášení se podává ve formě samostatného .xls souboru pro každý schválený projekt, který je veden a průběžně aktualizován příjemcem. První měsíční monitorovací hlášení předkládá příjemce v  měsíci následujícím po schválení projektu k  spolufinancování z  fondů EU (tj. vydání schvalovacího protokolu). Pokud obdrží příjemce schvalovací protokol po 15. kalendářním dni měsíce, není příjemce povinen výše uvedený časový limit dodržet a předkládá první měsíční monitorovací hlášení až v dalším měsíci. ŘO ověří monitorovací hlášení příjemce do 15 dnů od ukončení kalendářního měsíce, ke kterému se hlášení vztahuje. V případě potřeby vyzve příjemce k úpravě či doplnění chybějících údajů. Příjemce je povinen předložit opravené hlášení do 3. pracovních dnů od obdržení připomínek ŘO. Údaje získané z měsíčních monitorovacích hlášení jsou podkladem pro měsíční zprávy ŘO o vývoji čerpání prostředků SF/FS v  rámci OPD a pro měsíční monitorovací zprávy o stavu realizace jednotlivých operačních programů generované Národním koordinátorem z MSC2007 po ukončení každého kalendářního měsíce. Průběžné monitorovací zprávy

Monitorovací zpráva slouží k  informování ŘO o postupu prací na projektu schváleném k  spolufinancování z  fondů EU v  rámci OPD a k  plánování čerpání prostředků EU. Zahrnuje jak věcný, tak finanční monitoring projektů. Je nástrojem pro  sledování a vyhodnocování postupu prací v  rámci schváleného projektu. Důraz je kladen na popis prací provedených v předchozím kalendářním pololetí, na případné nedodržení původního harmonogramu prací v daném období, změny v realizaci prací a jejich důvody. Zpráva obsahuje i popis prací plánovaných na následující pololetí. Průběžné monitorovací zprávy obvykle zahrnují období kalendářního pololetí od. 1. 1. do 30. 6. a od 1. 7.do 31. 12. příslušného kalendářního roku. Obsah průběžné monitorovací zprávy tvoří: 1. Krycí list monitorovací zprávy obsahující

4. Přílohy • Plán výdajů projektu • Přehled všech veřejných zakázek v rámci projektu • Přehled všech smluv uzavřených v rámci projektu • Přehled opatření přijatých příjemcem k publicitě projektu • Přehled kontrol provedených všemi kontrolními subjekty a přijatých nápravných opatření • Plnění indikátorů.

Průběžnou monitorovací zprávu předkládá příjemce dvakrát ročně, vždy do  20. kalendářního dne měsíce následujícího po konci kalendářního pololetí (t.j. do 20. ledna a do 20. července kalendářního roku). Průběžné monitorovací zprávy příjemce předkládá na předepsaném formuláři uvedeném v Monitorovací složce projektu .xls, a to v listinné i elektronické podobě na adresu ŘO (elektronickou verzi zasílání příjemce na e-mailovou adresu [email protected]). Listinná forma monitorovací zprávy musí být řádně podepsána zpracovatelem a schválena statutárním zástupcem či jim pověřenou osobou. S ŘO lze dohodnout případné nepředkládání průběžné monitorovací zprávy. Tato dohoda je možná v případech, kdy se termín předložení monitorovací zprávy kryje s termínem předložení závěrečné zprávy. ŘO ověří obsah monitorovací zprávy do 15 dnů od doručení zprávy příjemcem a v případě potřeby vyzve příjemce k doplnění údajů ve stanovené lhůtě. Závěrečná monitorovací zpráva

Závěrečná zpráva poskytuje ŘO informaci o stavu projektu po ukončení jeho fyzické realizace a finančním vypořádání mezi příjemcem a dodavatelem. Závěrečná zpráva hodnotí úspěšnost celého projektu a informuje o výsledcích a splněných aktivitách realizovaných v rámci projektu. Závěrečná zpráva musí obsahovat podrobný popis podmínek, v nichž byl projekt realizován, souhrnnou informaci o přijatých opatřeních k  publicitě projektu, zdrojích financování a o skutečnostech, které mohou být použity k  vyhodnocení dopadu projektu. Závěrečnou zprávu příjemce předkládá do 3 měsíců po finančním vypořádání s  dodavatelem a ne později než 3 měsíce po vypršení lhůty pro způso-

Následná monitorovací zpráva

Následná monitorovací zpráva slouží k   zajištění plnění podmínek stanovených čl. 55 a čl. 57 nařízení (ES) č. 1083/2006. Dle ustanovení těchto článků nařízení musí členský stát zajistit, že příspěvek z  fondů EU bude zachován pouze pokud • do pěti let od ukončení projektu nedošlo ke změnám v  odhadu příjmů, které byly zohledněny při stanovení výše dotace, • do pěti let od ukončení projektu (nebo tří let pro příjemce, který je malým nebo středním podnikem, dále jen „MSP“) neprojde projekt podstatnou změnou, • ovlivňující povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, • způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury nebo zastavením výrobní činnosti. Dalším účelem této zprávy je získání údajů potřebných pro výroční zprá-

vy o provádění OP Doprava ve smyslu čl. 67 nařízení (ES) č. 1083/2006. Následná monitorovací zpráva se předkládá v  průběhu pěti let (tří let v případě, že příjemce spadá do kategorie MSP) po ukončení realizace projektu v případě, že dojde k  výše uvedeným podstatným změnám. Příjemce předkládá následnou monitorovací zprávu do tří měsíců od zjištění výše uvedených podstatných změn. Obsah následné monitorovací zprávy tvoří 1. Informace o změnách ovlivňujících povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytujících podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu způsobených buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury nebo zastavením výrobní činnosti, 2. Informace o změnách ve výsledcích finanční analýzy projektu. Vzor následné monitorovací zprávy je uveden v přiloženém souboru pro monitorování projektů OPD). Vzory formulářů pro vedení záznamů o projektech, průběžné monitorovací zprávy, závěrečné monitorovací zprávy a následné monitorovací zprávy jsou uvedeny v příloze č.3 těchto Pokynů. ZMĚNY PROJEKTU Veškeré změny projektu, s výjimkou změn zjevně nepodstatných, je příjemce povinen písemně oznámit ŘO ve formě a obsahu pro ŘO přijatelném (tj. zejména včetně odpovídajícího odůvodnění a podkladů), a to bez zbytečného odkladu. Jsou-li tyto změny oznámeny příjemcem předtím, než nastanou, považují se za ministerstvem dopravy schválené (s výjimkami uvedenými níže v této kapitole), pokud ministerstvo dopravy do jednoho měsíce od obdržení těchto změn projektu neoznámí příjemci, že změny projektu nelze akceptovat, případně požádá o doplňující informace nezbytné pro posouzení navržené změny projektu. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že i tyto změny projektu může ministerstvo dopravy na základě vlastní úvahy schválit písemně. Veškeré významné změny projektu, které mění údaje a / nebo povinnosti výslovně uvedené ve schvalovacím protokolu, případně přílohách, mohou být ministerstvem dopravy schváleny výlučně formou změnového schvalovacího protokolu. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že změny údajů, které jsou ve schvalovacím protokolu nebo jeho příloze označeny jako indikativní, změny v rozpočtu projektu, kterými nedochází ke změně celkové výše rozpočtu projektu a změny neovlivňující realizaci projektu (např. změna sídla příjemce), se budou považovat za změny, pro jejichž schválení postačí postup uvedený v předchozím odstavci. Významné změny projektu, které ministerstvo dopravy schválilo postupy uvedenými výše, se považují za povolené změny projektu s platností ode dne, kdy byla změna projektu ministrem dopravy schválena. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že pokud není stanoveno jinak, účinnost plat-

né změny je zpětně ode dne podání žádosti o změnu na ŘO. Změny projektu, pro jejichž schválení postačí postup podle prvního odstavce této kapitoly, a pro něž marně uplynula lhůta v témže odstavci uvedená, se považují za schválené a účinné od data, kdy byla změna projektu příjemcem oznámena ŘO. Žádosti o změnu spočívající v prodloužení časových termínů musí být podány před uplynutím původních termínů. Proti rozhodnutí ministerstva dopravy o změně projektu může příjemce podat písemné odvolání (ve formě dopisu) ve lhůtě 14 dní od jeho doručení, které zasílá ŘO. O výsledku odvolacího řízení je příjemce písemně informován ve lhůtě 30 dnů od doručení odvolání. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že pokud ŘO požádá příjemce o doplnění informací, je lhůta pro vyřešení změnového požadavku opětovně započata od okamžiku obdržení písemného vyjádření příjemce. OPRÁVNĚNÍ K PODPISU JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ Veškeré dokumenty, které jsou příjemcem podepsány a doručeny ŘO/ ZS, musí být podepsány k  tomu oprávněnou osobou (či osobami). V  případě, kdy je např. monitorovací zpráva podepsána jinou osobou než statutárním zástupcem (či jinou k  tomu oprávněnou osobou dohledatelnou ve veřejně přístupném registru s  internetovým přístupem – např. prokuristou), musí být tato osoba pověřena či zmocněna k  podpisu takového dokumentu. Nebude-li však toto pověření či zmocnění oficiálně oznámeno ŘO/ZS (a to včetně podpisového vzoru pověřené/zmocněné osoby – postačí oznámení i jednomu ze subjektů, které se navzájem budou informovat), ŘO/ ZS nebude moci posoudit takto podepsaný dokument jako formálně a obsahově splňující požadavky na něj kladené – tj. předložením takového dokumentu nedojde ke splnění příslušné povinnosti uložené rámcovou smlouvou. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že i v  případech, kdy se příjemce dohodne se třetí osobou na tom, že některé jeho povinnosti za něj splní tato třetí osoba, bude na příslušných dokumentech požadován buď podpis příjemce nebo této třetí osoby na základě zmocnění (a to včetně podpisového vzoru a doložení zmocnění).

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

stav k 01

PRAVIDLA PRO PUBLICITU V RÁMCI OPD V  souladu s čl. 8 implementačního nařízení odpovídá příjemce podpory v rámci OPD za informování veřejnosti o podpoře, kterou obdržel z  fondů EU. Příjemce je povinen postupovat v souladu s Pravidly pro publicitu v rámci Operačního programu Doprava. SEZNAM POVINNÝCH PŘÍLOH 1. Zjednodušené žádosti o platbu a soupiska faktur 2. Podpisové vzory osob 3. Monitorovací složka projektu.

16

PUBLICISTIKA

Eurofon informuje

CO NA TO EUROPOSLAnkyně Parlament požaduje vyšetření na rakovinu prsu pro ženy v celé EU, přinese to nějaké změny do našeho systému vyšetření? Pro ČR to přílišná změna nebude, plošný mamografický screening se u nás rozběhl už v  září roku 2002 a ze zákona hradí zdravotní pojišťovny preventivní vyšetření ženám od 45 let (od letošního února je vyhláškou ministerstva zdravotnictví zrušena horní věková hranice 69 let). Podle profesora Daneše, tvůrce českého scre-

eningového programu, už většina zemí rozšířila screening do 75 let. Ačkoliv může být žena napadena rakovinou prsu v každém věku, nejrozšířenější je právě u žen po čtyřicítce, především pak po menopauze. Americká společnost proti rakovině nicméně doporučuje – kromě měsíčního samovyšetření - ženám mezi dvacá-

EN č. 5 / 2010

tým a čtyřicátým rokem lékařské vyšetření prsů nejméně každé tři roky. Screeningovou metodu mamografie však odborníci mladším ženám nedoporučují kvůli radiační zátěži a vysokému podílu fibrózních součástí prsní žlázy (hlavně mezi 25. a 30. rokem), který snižuje čitelnost mamografického snímku.

V zemích Schengenu začal platit nový vízový kodex V  dubnu 2010 začal platit nový legislativní nástroj, který sjednocuje dosavadní pravidla vízové a konzulární praxe a harmonizuje společnou vízovou politiku schengenských států. Cílem nařízení, které je součástí českého práva, je zjednodušit a zprůhlednit celý proces udělování víz.

Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu

Co přinesl Summit EU- Kanada a jak vidíte řešení českých víz do Kanady? Odvolání proti neudělení víza Česká republika je nedílnou součástí schengenského prostoru, a tudíž je vázána pravidly společné vízové politiky. V této souvislosti jako poslankyně Evropského parlamentu jsem vystoupila na plenárním zasedání se žádostí, aby tato záležitost byla projednána na summitu EU-Kanada: Vážená paní místopředsedkyně Komise, vážené kolegyně a kolegové, v souvislosti s nadcházejícím summitem EU-Kanada mi dovolte připomenout jeden ze základních principů, na kterých je založena Evropská unie. Jde o princip solidarity. Tato hodnota by měla být, pokud chce Evrop-

ská unie být pro své občany věrohodná, ctěna za všech okolností, a to i tehdy, pokud jde o problém pouze jedné členské země. Jak již bylo řečeno, v červenci 2009 zavedla Kanada vízovou povinnost vůči občanům České republiky. Na žádost České republiky byla otázka vízové relace s Kanadou zařazena jako řádný bod na zasedání únorové Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Solidaritu s Českou republikou zde vyjádřilo Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Slovensko a jednoznačně také španělské předsednictví. Solidaritu proklamovala i Komise, nicméně ani po jednáních expertních skupin není konkrétní ře-

šení na dohled. Čas ubíhá a rozhodně nepracuje ve prospěch EU a jejich občanů. Pro občany EU z České republiky je čekání na přijetí nového kanadského azylového zákona jako podmínky pro odstranění vízové povinnosti s nejbližším reálným termínem v roce 2013 těžko přijatelné. V tomto smyslu proto očekávají od Evropské unie skutečnou pomoc. Hovoříme-li často o krizi důvěry občanů v evropské instituce, hledejme důvody i v tomto přístupu, který zatím bohužel nelze solidaritou příliš nazvat. Dle informací Evropská komise toto učinila a požádala Kanadu, aby tuto věc neprodleně

řešila. Celou záležitost budeme společně s mými kolegy v delegaci ČSSD v EP sledovat a snažit se vyvinout odpovídající tlak na Komisi a Radu ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, aby tato věc byla řešena. 

Snímání otisků prstů

Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu

Eko-stavby v Německu V  době klimatické změny je v  Německu téma „Ekologie výstavby“ důležitější než kdy jindy. A netýká se to jen využití ekologických surovin při stavbě budov, ale důležité jsou také zdroje energií (vytápění, ohřev vody, zužitkování vody). Stavba by měla z ekologického hlediska spořit hlavně energii. Což dříve mezi nejdůležitější kritéria nepatřilo. Sledovalo se, zda byly při výstavbě použity ekologické materiály. Kvalita nízkoenergetického domu závisí od koncepce a nesmí být zdůrazňováním jednotlivých technologií nebo určitých hmot. Od 1. října 2009 je v Německu platná nová vyhláška o úsporách energie (EnEV 2009). Jako významné inovace je možné vidět zpřísnění požadavků týkajících se nových budov, zpřísnění požadavků na stropy

a zastřešení, postupné vyřazování elektrických akumulačních vytápění z provozu, zavedení nového účetního postupu pro byty v souladu s DIN 18599 a dohled nad dodržováním směrnic na vypouštění CO2 do ovzduší. Co se týká energetických zdrojů, vychází vyhláška z  roku 2007. Důraz je kladen především na formy energie které by měly v budoucnu využívat především alternativních energetických systémů a dodržení ustanovení zákona o obnovitelných zdrojích tepla (EEWärmeG). Portál www.grünbauen.com má být nápomocný k  zodpovězení otázek týkajících se ekologických staveb, ale také poslouží těm, kteří chtějí koupit ekologický dům, anebo hledají firmy, které se na ekologické výstavby specializují. Tento server není zřízen jen pro privát-

ní sféru, ale slouží také firmám pro prezentaci. Výsledky studie uskutečněné pro společnost Fujitsu Siemens Computers ukazují, že Němci mají na úlohu místních úřadů v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí jasný názor, a že jejich očekávání jsou vysoká. Průzkum reprezentativního vzorku ukázal, že veškerá opatření v této oblasti mají výraznou podporu obyvatelstva. Většina dotázaných respondentů (90 %) se domnívá, že by spolková vláda i místní úřady měly ekologickým technologiím přikládat větší význam. Názory respondentů se v některých oblastech Německa liší: požadavek na větší objem investic do výpočetní techniky, která je šetrná ke klimatu a k životnímu prostředí, byl silnější na zápa-

dě Německa (79 %) než na východě (67 %). Lidé, kteří se rozhodnou investovat svoje finance do výstavby domu, mají hned na začátku zcela odlišný pohled na otázky týkající se financování. Již neplatí, že stavba má být co nejlevnější, protože ekologické bydlení je velmi úsporné oproti běžnému typu bydlení, je zde jen jiná distribuce finančních prostředků; zatímco u běžného domu se platí relativně nízké investiční náklady a vysoké náklady provozní, ekodomy jsou náročnější na pořízení (náklady jsou vyšší o 10 - 20 %), ale zato jejich provoz je mnohem levnější. Životnost domu se počítá na desítky let a ceny energií i zdrojů stále stoupají, takže ekodomy se z dlouhodobého hlediska rozhodně vyplatí. Jana Lochmanová

Stručně z Evropské komise Energetické firmy se mohou spojit V souladu s nařízením EU o slučování podniků udělila Evropská komise souhlas k tomu, aby společnost Dalkia Česká republika, a.s. koupila společnost NWR Energy, a.s. Jedná se o dvě české společnosti působící v energetice. Komise dospěla k závěru, že navrhovaná transakce závažným způsobem nenaruší účinnou hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru (EHP) ani v jeho podstatné části. Je potřeba investovat do digitální ekonomiky V  uplynulých 15 letech stály informační a komunikační technologie (IKT) za polovinou růstu produktivity v Evropě. Šest Evropanů z deseti pravidelně používá internet. Chce-li však Evropa plně využít potenciál digitální ekonomiky, musí „zařadit vyšší rychlost“, poskytnout rychlejší širokopásmové připojení a internet, kterému lidé důvěřují, zlepšit dovednosti občanů a ještě více podporovat inovace IKT. Evropská komise navrhne pro uvedené oblasti konkrétní opat-

Nařízení o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) stanovuje společná pravidla, postupy a podmínky pro vydávání jednotných krátkodobých, tzv. schengenských víz. Ta umožňují občanům třetích zemí pobývat na území Schengenu tři měsíce během půlroku od prvního vstupu na území. Žadatelé o jednotná schengenská víza získají nařízením právo odvolat se proti neudělení víza a požadovat odůvodnění. Dále se rozšiřuje kategorie žadatelů osvobozených od vízových poplatků. Při splnění daných podmínek také úřady musí udělit víza pro více vstupů, aby se pravidelným a častým cestujícím usnadnilo bezproblémové cestování.

ření v rámci digitální agendy pro Evropu – jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, která bude brzy zahájena. Smluvní právo v Evropě se zjednoduší S cílem podpořit přeshraniční obchod a zajistit účinná práva pro spotřebitele svolala Evropská komise novou expertní skupinu, která má navrhnout, jak zdokonalit smluvní právo v Evropské unii. Skupina 18 odborníků na smluvní právo, právníků a zástupců spotřebitelů se dnes poprvé sešla v Bruselu. Komise v létě zahájí veřejnou konzultaci o nejvhodnějších způsobech, jak zdokonalit soudržnost smluvního práva. Možným řešením by mohlo být volitelné evropské smluvní právo (neboli „28. systém“). Například irský maloobchodník neznalý francouzského práva, který jedná s francouzským dodavatelem, by si mohl zvolit, aby se jejich smluvní vztah řídil tímto evropským právem. Nebo polský zákazník nakupující přes internet by mohl stisknout „modré tlačítko“ na internetové stránce a zvolit si nástroj evropského smluvního práva, který by mu zajistil vyšší úroveň ochrany spotřebitele.

Vízový kodex stanovuje pravidlo osobní přítomnosti žadatele při podání žádosti o vízum a zároveň určuje výjimky z tohoto pravidla. Dále u všech členských států Schengenu sjednocuje seznamy podpůrných dokladů, které je zapotřebí přiložit k  žádosti o vízum a zavádí nový vzor této žádosti. Zásadní novinkou je postupné zavádění snímání otisků prstů při podání první žádosti o vízum. Nově dochází ke zrušení průjezdních víz typu „B“ – průjezd státy Schengenu je zahrnut pod krátkodobá víza typu „C“ a pokrývá tedy jak průjezd, tak pobyt. Dochází také ke zrušení tzv. dlouhodobých schengenských víz typu „D+C“. Volně cestovat po dobu až tří měsíců během půlroku do dalších schengenských států (tedy mimo stát, který vízum vydal) je nyní možné s platným cestovním pasem a dlouhodobým národním vízem typu „D“. Daniela Veselá, Eurofon

Cesta může vést i přes regiony Nová iniciativa Výboru regionů pomůže signatářům Paktu starostů a primátorů v konkrétní realizaci jejich závazku snižování emisí skleníkových plynů. Navzdory neúspěchu v Kodani totiž místní představitelé pokračují v plánech na řešení problému změny klimatu. V čem bude spočívat? Odpovídá členka Výboru regionů Jana Vaňhová: Výbor regionů se bude nadále podílet na určování úlohy místních a regionálních orgánů v širším úsilí EU o ochranu životního prostředí. Komise VR pro životní prostředí, změnu klimatu a energetiku (ENVE), které jsem členkou, připravuje k této oblasti dvě zásadní stanoviska: předběžné stanovisko na žádost španělského předsednictví EU o úloze místních a regionálních orgánů v budoucí politice životního prostředí a stanovisko o boji proti změně klimatu v období po Kodani. Ústecký kraj skrze své bruselské zastoupení oslovil obce a další subjekty s nabídkou aktivní účasti na veřejných konzultacích Výboru regionů ke strategii Evropa 2020 a Energetické strategii EU na roky 2010 - 2011, nabídl zapojení se do několika mezinárodních projektů zaměřených na oblast energetiky a přijal nabídku participace v dialogu evropských regionů o energetice, který se uskuteční v Bruselu dne 22. 6. 2010. Starostům ústeckých municipalit také chceme v nejbližší době zaslat aktuální informace k Paktu starostů a primátorů

a vyzvat je k podpoření této iniciativy na snížení emisí CO2 nad rámec závazku EU. Co se týká aktivit Výboru regionů, dne 4. května, v den slavnostního podpisu Paktu starostů a primátorů v Evropském parlamentu, zahájil průzkum udržitelných energetických politik v regionech a městech, který je první fází jeho iniciativy na shromažďování a šíření osvědčených postupů řešení problému změny klimatu. Vychází přitom z expertízy své platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 za účelem vytvoření jedinečné databáze opatření, prováděných v boji proti globálnímu oteplování na místní úrovni. Výsledky tohoto průzkumu nebudou sloužit pouze jako zdroj podnětů pro místní a regionální orgány při řešení energetických otázek, ale budou rovněž součástí příspěvku Výboru regionů k novému akčnímu plánu EU pro energetiku, jenž stanoví rámec pro evropskou energetickou politiku do roku 2020, a ke zvláštnímu zasedání Evropské rady na počátku roku 2011 věnovanému energetické politice.

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 7, číslo 05, vychází 28. 5. 2010 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

17

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 5 / 2010

Čtyřpruhová silnice zrychlí cestování mezi krajskými městy Silnice   I/37, která je významnou dopravní tepnou mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, bude mít do roku 2011 čtyři pruhy. Slavnostním poklepem na základní kámen zahájilo Ředitelství silnic a dálnic ČR výstavbu posledního, šestikilometrového úseku mezi Hrobicemi a Ohrazenicemi. Začátek stavby navazuje na  dokončený úsek silnice od Pardubic do Ohrazenic u mimoúrovňové křižovatky. „Začíná stavba posledního úseku důležité čtyřpruhové komunikace, která  propojí obě krajská města. Přirozeně tak vytváříme ekonomickou sílu významnou v  rámci celé republiky,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek při slavnostním zahájení stavby silnice první třídy. „Rád bych viděl, kdyby se vý-

sledně podařilo budované čtyřpruhové spojení Hradce Králové a Pardubic a časem i Chrudimi překvalifikovat na rychlostní nebo zde alespoň povolit rychlost z 90 na 120 či 130 km v hodině. Prospělo by to nejen rychlejšímu bezpečnému spojení, ale i ekonomické atraktivitě centrální části východních Čech,“ dodal náměstek hejtmana Roman Línek. Modernizace silnice je spolufincována z  evropských fondů. Ředitelství silnic a dálnic ČR zaplatí prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury za úsek dlouhý 6,4 kilometru celkem 647 milionů korun.

První etapa rekonstrukce železničního uzlu Břeclav dokončena Slavnostně ukončena byla první část náročné rekonstrukce železničního uzlu Břeclav. Ten je pro železniční síť České republiky strategicky důležitý, protože jím prochází I. a II. tranzitní železniční koridor. Zároveň se jedná o hraniční přechodovou stanici do Rakouska a na Slovensko. Investorem projektu „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, I. stavba“, byla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), státní organizace. Generální ředitel SŽDC Jan Komárek při této slavnostní příležitosti uvedl: „Železniční uzel Břeclav spojuje hned pět středoevropských metropolí – Berlín, Prahu, Bratislavu, Vídeň a Varšavu. Nyní je Břeclav propojená s již dříve dokončenými stavbami, a to: Břeclav – státní hranice s Rakouskem, Břeclav – státní hranice se Slovenskem, Břeclav – Vranovice a Břeclav – Hodonín. Podařilo se také zrychlit průjezd vlaků Břeclaví v oblasti přednádraží a severního zhlaví z původních 80 až na 130 kilometrů v hodině.“ Kromě zvýšení rychlosti je zajištěna prostorová průchodnost podle evropské normy UIC-GC a přechodnost traťové třídy D4 (nápravový tlak 22,5 t). Odpovídajícího komfortu se dočkali také cestující. V železniční stanici Břeclav byla tři nástupiště rekonstruována a čtyři nově vybudována, všechna s výškou nástupištní hrany 550 milimetrů nad temenem kolejnice pro pohodlnější nástup a výstup. Zcela nové je ostrovní nástupiště místo koleje číslo 12 a jazykové nástu-

piště v místě koleje číslo 9. Ostrovní nástupiště mezi kolejemi číslo 2 a 6 bylo rozšířeno. „Přístup na nástupiště umožňuje zrekonstruovaný a prodloužený podchod, samozřejmostí jsou také výtahy a nechybí ani moderní informační a navigační systém,“ řekl Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS, a.s. Modernizací prošlo také celé jižní zhlaví stanice včetně pětikolejného mostu přes řeku Dyji v kilometru 82,467. (Rekonstrukce středního zhlaví proběhne v rámci následné etapy, tj. 2. etapy rekonstrukce.) Investiční náklady na realizaci byly 2,419 mld. korun, finanční prostředky poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. Současně bylo zažádáno o spolufinancování tohoto projektu Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava, kdy plánovaný příspěvek z Fondu soudržnosti představuje cca 1,9 miliardy korun. Žádost o poskytnutí dotace byla Ministerstvem dopravy ČR schválena v srpnu 2008 a nyní probíhá

schvalovací proces na úrovni Evropské komise. Zhotovitelem stavby je Sdružení „Břeclavský uzel“, jehož členy jsou akciové společnosti OHL

ŽS (vedoucí účastník sdružení), Skanska a EUROVIA CS. Stavba byla zahájena 10. října 2007 a dokončena v dubnu 2010.

Hněvkovická přehrada se dočká plavební komory Plavební komora na vodním díle Hněvkovice se po 19 letech dočká svého dokončení. Firma EUROVIA CS, a.s. namontovala do plavební komory chybějící dolní vrata. Přiblížila tak státního investora Ředitelství vodních cest ČR zase o  něco blíže ke splnění úkolu obnovení splavnosti Vltavy do Českých Budějovic. Vodní dílo Hněvkovice (ř. km 210,39) bylo dáno do provozu v  roce 1991.  Jeho hlavním úkolem je zadržovat vodu nutnou pro provoz jaderné elektrárny Te-

melín. Kromě této funkce je důležitou i  funkce rekreační. Původní výstavba v  osmdesátých letech minulého století obsahovala v  oblasti vodní dopravy pou-

ze hrubou stavbu plavební komory bez vystrojení technologickou částí. Ta je dodávána až nyní. Plavební komora, jejíž stavba začala již při stavbě vodního díla Hněvkovice, se tak koncem roku 2010  dočká po 19  letech svého dokončení. K jejímu plnému využití dojde od roku 2013, kdy bude zakončen projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“.

Plavební komora o  rozměrech 45×6 m bude mít spád 15  metrů. Umožní lodím s  maximálním rozměrem 44×5,4  m překonat vodní dílo Hněvkovice. Horní vrata o hmotnosti 25 tun jsou koncipována jako jednokřídlá desková vrata hydraulicky otevíraná proti vodě, dolní vrata o  hmotnosti 35  tun pak jako stavidlová opěrná zdvihaná elektromechanicky na Gal-

lových řetězech. Pro plnění plavební komory bude využit stávající jednostranný obtok. Prázdnění plavební komory je navrženo pomocí zdvižného stavidla osazeného přímo ve vratech. Objekt velínu je budován jako jednopodlažní nástavba na stávajícím přízemním objektu současné strojovny hradicích konstrukcí. V  horní rejdě plavební komory budou vybudována če-

kací stání s  možností napojení lodě na elektrickou energii, vodovod a kanalizaci. Stavba za bezmála 110  milionů korun je realizována za výrazné podpory Evropské unie. 85 % nákladů bude uhrazeno prostřednictvím Operačního programu Doprava z  Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zbylých 15 % financování zajistí Státní fond dopravní infrastruktury.

18

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 5 / 2010

V Pardubickém kraji znají nejlepší obce v třídění odpadu V Pardubicích se počátkem května uskutečnilo slavnostní vyhlášení soutěže v třídění odpadu „O perníkovou popelnici“. Akce se zúčastnili starostové, místostarostové i další zástupci všech vítězných obcí. Rozdalo se deset perníkových popelnic a třičtvrtě milionu korun. „Obce mají díky „Perníkové popelnici“ možnost zasoutěžit si a ty nejlepší jsou pak odměněny zajímavými finančními bonusy,“ zdůraznil při zahájení Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. Pardubický kraj je spolu se společností EKO-KOM vyhlašovatelem této soutěže. Soutěž „O perníkovou popelnici“ se těší stále většímu zájmu. „V roce 2009 bylo do systému EKO-KOM a tedy i do boje „O perníkovou popelnici“ zapojeno 413 ze 451 obce celého Pardubické-

ho kraje. To znamená, že soutěžilo 91 % obcí a 99 % obyvatel. V městech a obcích kraje přibylo také 699 kontejnerů na tříděný sběr, je jich už téměř 10 tisíc,“ upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM a.s.

to). V kategorii nad 5 000 obyvatel zvítězilo město Litomyšl nad druhým (a v roce 2008 vítězným) Žamberkem a třetím Letohradem. Titul „Skokan roku“ získala obec Jaroslav za skok ze 177. na 29. místo ve své kategorii.

PERNÍKOVÉ POPELNICE I FINANČNÍ ODMĚNY

CO DOPOMOHLO NEJLEPŠÍM OBCÍM K VÍTĚZSTVÍ?

Starostové oceněných obcí si z vyhlášení odnesli hned dvě ceny. První, symbolickou v podobě perníkové popelnice a jako druhou cenu obdrželi finanční šek. Absolutním vítězem soutěže se stalo město Sezemice. V kategorii do 500 obyvatel se na prvních třech místech umístily obce Neratov (1. místo), Pustina (2. místo) a Svinčany (3. místo). V kategorii 500 – 5 000 obyvatel si nejlépe vedly obce Sezemice (1. místo), Seč (2. místo) a obhájce loňského zlata Opatovice nad Labem (3. mís-

V obci Neratov se podařilo obyvatelům předat k recyklaci víc odpadu, než odvezli na skládku. Vytřídili totiž 70 % veškerého odpadu. V Sezemicích vsadili na jistotu. Lidé se tu rozhodli být nejlepší a daří se jim. Hned v prvním ročníku soutěže zvítězili, v roce 2008 jim prvenství uteklo jen o kousek a skončili druzí, v roce 2009 jsou nejlepší nejen ve své kategorii, ale stali se i „Absolutním vítězem“ celé soutěže. Vytřídili více než 100 kilogramů odpadu na občana za rok. Litomyšl zvítězila díky tomu, že každý její obyvatel v roce 2009 vytřídil 72,5 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. „Skokan roku“ - obec Jaroslav si k postupu o 148 pozic pomohla tím, že doplnila tradiční sběr do nádob o sběr do pytlů. Místo 23 kilogramů v roce 2008 vytřídil každý zdejší obyvatel 37 kilogramů v roce 2009. „Silným motivačním prvkem je finanční odměna pro ty nejlepší. Pardubický kraj a společnost EKO-KOM podporují tuto soutěž dohromady částkou dosahující třičtvrtě milionu korun. Pardubický kraj pomáhá třídění odpadu i jinak. Provozujeme například odpadové centrum, kde se mohou města a obce informovat o tom, jak mají postupovat ve třídění odpadu,“ uvedl Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. LETOŠNÍ VÝSLEDKY BYLY SLABŠÍ

Soutěž „O perníkovou popelnici“ se těší stále většímu zájmu.

foto: EN

Ve srovnání s ostatními kraji dosahuje ale Pardubický kraj průměrných výsledků ve třídění odpadu. „Konec roku 2008 a celý rok 2009 byl poznamenán hospodářskou krizí, která se pochopitelně odrazila i v odpadovém hospodářství,“ prohlásila při předávání cen Martina Vrbová, ředitelka oddělení využití odpadů společnosti EKO-KOM, a.s. „Dnes mohu říci, že se stav stabilizoval, a celý systém třídění se podařilo udržet. Výsledky v Pardubickém kraji jsou sice tento rok o něco slabší, ale přesto je třeba tuto aktivitu ocenit. Lidé v kraji totiž třídit odpad umí, což dokládají nejen statistická čísla, ale i velmi dobré umístění obcí kraje v celorepublikové soutěži „Křišťálová popelnice“. Nyní se můžeme těšit na příští rok, kdy budou výsledky jistě lepší,“ doplnila Martina Vrbová. Od začátku roku 2010 běží v Pardubickém kraji již čtvrtý ročník soutěže „O perníkovou popelnici“. Držme palce, ať je opět úspěšnější, než ročník minulý! Další informace o soutěži a pravidla pro rok 2010 najdete na www.ekontejnery.cz.

Královéhradecký kraj odměnil nejlepší „Čisté obce“ V Hradci Králové už počtvrté rozdali ceny vítězům soutěže v třídění odpadů „Čistá obec“. Zájem o tuto soutěž stále roste, zapojuje se do ní čím dál víc obcí Královéhradeckého kraje. V roce 2009 to bylo téměř 90 % z nich. „Hlavní smysl této soutěže vidím v tom, že si občané a obce uvědomují, že pro ekologii bychom měli něco udělat. Díky sběru odpadů a jeho třídění je naše okolní prostředí hezčí a lépe si vážíme toho, kde bydlíme,“ zdůraznil význam soutěže Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje. Vyhlášení nejlepších obcí ve sběru tříděného odpadu se uskutečnilo koncem dubna na radnici v Hradci Králové. Zúčastnili se ho starostové vítězných obcí i jejich spolupracovníci, zástupci kraje a řada dalších společností, které se na pořádání a organizaci soutěže podílely – společnost EKO-KOM zabývající se tříděním a recyklací odpadu, zástupci Centra evropského projektování (CEP) nebo společnost pro zpětný odběr použitého elektrozařízení ASEKOL. SLÁVA VÍTĚZŮM, ČEST PORAŽENÝM Oceněno bylo hned několik obcí. V kategorii do 500 obyvatel to byly obce Česká Čermná (1. místo), Žďár nad Orlicí (2. místo) a Dobřany (3. místo), které se staly také „Skokanem roku“. V kategorii 500 - 5 000 obyvatel se na medailových příčkách

umístily obce Nový Hrádek (1. místo), Solnice (2. místo) a Voděrady (3. místo). V kategorii nad 5 000 obyvatel patřila první tři místa městům Úpice (1. místo), Hronov (2. místo) a Hořice (3. místo). Absolutním vítězem se stala Úpice. Finanční odměnu pro soutěž „Čistá obec“ poskytly Královéhradecký kraj a společnost EKO-KOM. Rozdány byly také ceny systému ASEKOL, které ocenily největší množství vráceného elektroodpadu. „V roce 2009 stouplo množství vráceného elektroodpadu v Královéhradeckém kraji oproti roku 2008 o 30 %. Potěšující zpráva je, že Královéhradecký kraj je v tuto chvíli nad celorepublikovým průměrem,“ uvedla Jitka Šimková ze společnosti ASEKOL.V kategorii do 500 obyvatel získaly cenu ASEKOL Bílé Poličany, v kategorii do 5 000 obyvatel Hořičky a v kategorii nad 5 000 obyvatel byl nejlepší Chlumec nad Cidlinou. Zajímavé je, že v této soutěži bodovaly úplně jiné obce než v soutěži „Čistá obec“.

ruje Praze nebo Plzni, které tradičně patří mezi nejlepší sběrače v republice. Velmi pozitivně vnímá soutěž i aktivity spojené s  tříděním odpadu radní Královéhradeckého kraje zodpovědný za oblast životního prostředí a zemědělství Jan Tippner: „Ukázalo se,

že každá obec, která se do soutěže zapojila, si výrazně vylepšila renomé ve svém okolí. Velký zájem vnímám hlavně u malých obcí. Myslím, že soutěž „Čistá obec“ můžeme chápat jako první krok k hospodaření s odpady. Teď by měl následovat krok druhý – investice do dalších třídi-

cích linek nebo do separačních programů.“ Jan Tippner dále zdůraznil důležitou úlohu partnerů Královéhradeckého kraje v této oblasti – společnosti EKOKOM a ASEKOL. Zároveň slíbil, že kraj bude i nadále podporovat aktivity, které s tříděním odpadu souvisí.

Čtvrtý ročník soutěže „Čistá obec“ je definitivně za námi. Od ledna běží již pátý ročník soutěže. Držme palce, ať jsou její výsledky ještě lepší než v roce 2009. Další informace o soutěži i o třídění odpadů v Královéhradeckém kraji najdete na www.cistykraj.cz.

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ JE NA ŠPICI Královéhradecký kraj se probojoval až na špici v celorepublikovém měřítku. Úspěšně konku-

Královéhradecký kraj se v třídění odpadu probojoval až na špici v celorepublikovém měřítku.

foto: EN

Zusammenfassung

Grünes Licht für Einsparungen und das Aus für alte Fenster Meist Kunststofffenster, feste Dächer und hochwertige Fassaden, über die nichts entweicht. So lautet die Vision der Europäischen Union und auch der Tschechischen Republik, wie künftig die Städte des alten Kontinents aussehen sollen. Im Land ist das Renovierungen fördernde Projekt „Grünes Licht für Einsparungen“ angelaufen. Und es hilft auch der Wirtschaft, denn einige Baufirmen werden die Wirtschaftskrise damit leichter überstehen. Andererseits verweisen Historiker darauf, dass übertriebene ökologische Maßnahmen eine Katastrophe für das architektonische Erbe bedeuten können. Einige behaupten sogar, dass Tschechien gegenwärtig einen „Genozid an Holzdoppelfenstern“ erlebt. Von den 18 Mrd. CZK, die Tschechien verteilen kann, wurde Angaben für den Monat Mai zufolge lediglich an einem Viertel Interesse bekundet. Das Umweltministerium hat daher seine Taktik geändert: Die Fördermittel aus dem Programm „Grünes Licht für Einsparungen“ werden in der zweiten Jahreshälfte 2010 auf öffentliche Gebäude ausgeweitet. (sti)

Die billigste Energie ist die nicht erzeugte

Das Energieeffizienzkonzept der Slowakei definiert die nationalen Ziele bei der Jahresmenge des Energieendverbrauchs nach Perioden: 2008-2016 soll die slowakische Wirtschaft jährlich ein Prozent einsparen, 2017-2021 soll die jährliche Einsparung 0,5  % betragen und 2022-2030 soll ein weiteres Zehntelprozent pro Jahr gespart werden. Experten sind der Überzeugung, dass sich der weltweite Energieverbrauch durch Wärmedämmung alter Gebäude um ein Fünftel reduzieren lässt. Das beginnt mit der Installation von Wärmezählern bzw. der Regulierung des Heizsystems. Seit einiger Zeit steht außerdem vor allem die Wärmedämmung von Wohnhäusern hoch im Kurs. Weniger Interesse herrscht bislang an Fördermitteln für Biomassekessel und Sonnenkollektoren. Ein Jahr nach Inkrafttreten der Novelle über die Gewährung von Fördermitteln kamen fast 2100 Anträge im Gesamtwert von mehr als 1,8 Mio. EUR zusammen, wobei das Programm über ein Budget von 8 Mio. EUR verfügt. (jha)

INTERVIEW

Wir haben über unsere Verhältnisse gelebt

19

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

EN č. 5 / 2010

Green Investment Scheme and genocide of old windows Mostly plastic windows, solid roofs and quality facades that let nothing escape. This is a vision of both the European Union and the Czech Republic for future cities of the old continent. The Green Investment Scheme (Zelená úsporám) has been launched in this country to subsidize renovations. It also helps the economy – some construction companies are able to overcome the economic crisis with greater ease. On the other hand, historians point out that the pursuit of green targets could be a disaster for our architectonic heritage. Some of them even claim that the Czech Republic is

currently experiencing “genocide of wooden windows”. When the Green Investment Scheme was celebrating its first birthday, the officials were cheering. By March 10, 2010, they had recorded 8574 applications, where people asked for almost one and a half billion crowns. They noted an increasing trend, as only a month beforehand the programme had achieved its first billion crowns pledged for subsidies. However, the success is only illusory. According to the original plans, Czechs were supposed to draw much higher amounts. Figures recorded in May indicate that

people are currently interested only in one fourth of the eighteen billion crowns that the State is able to distribute. Therefore, the Ministry of the Environment has changed its tactics: in the second half of this year, subsidies from the Green Investment Scheme will be extended to also cover public buildings. “Support for thermal insulation will thus be available, for example, to schools, kindergartens, social care institutes and other public buildings owned by cities and towns,” said the Minister of the Environment, Rut Bízková. Jan Štifter

The cheapest energy is the one that is not produced Slovakia is dealing with the issue of energy efficiency through a new law on energy performance of buildings. The law takes into consideration the quantity of energy consumed for heating, production of hot water, cooling and ventilation, and also for lighting. The Energy Efficiency Strategy of Slovakia defines the national targets in terms of the annual rate of final energy consumption for individual periods: in 2008 – 2016, the Slovak economy is to save one percent each year, in 2017 – 2021, the annual savings are to attain 0.5%, and in 2022 – 2030, a further tenth of percent is to be saved. Experts are convinced that ther-

mal insulation of old buildings will reduce global energy consumption by one fifth. This entails primarily installation of heat meters, regulation of the heating system and, recently, also thermal insulation of apartment buildings. The old – as described by Bratislavers – grey rabbit-hutches are being provided with new coloured facades and those who have dared to attempt reaching agreement with a majority of tenants of their house and then managed to find enough funds are now celebrating their first successes taking the form of lower bills for heating and cool walls during hot summers (at least in hot sum-

mer Bratislava). There has been less interest in subsidies for biomass boilers and solar collectors to date. One year after amendment to the Decree of the Ministry of Economy of the Slovak Republic on the provision of subsidies came into effect, allowing for launching the Program of Greater Use of Biomass and Solar Energy in Households, the Ministry published up-to-date figures on the use of funds. Almost 2100 applications in the overall amount of EUR 1.8 million were collected during this period, while the budget of the program equals EUR 8 million. Jozef Havrilla

INTERVIEW

We have been living beyond our income We have interviewed the Chairman of the European People’s Party group in the European Parliament, Joseph Daul, on the new economic strategy, Europe 2020, on strengthening economic governance in Europe and also on the economic prospects of Europe. Do you think that the Greek crisis will result in stronger economic governance in the EU? This is indeed necessary, as shown by the problems of the Eurozone. We have a common currency and we therefore also need common economic governance. This must be organized particularly amongst the individual Member States. A fundamental step is to reduce budget deficits. First of all, all the Member States must reduce their deficits and only then can we consider more solidarity.

What will, in your opinion, be Der Vorsitzende der Fraktion der Europäischen Europe’s position in ten years, Volkspartei im Europäischen Parlament Joseph Daul sagte in einem Interview, dass nach den Erfahrungen mit der Griechenland-Krise in allen Mitgliedstaaten zunächst die Defizite gesenkt werden müssten und erst dann wieder über mehr Solidarität nachgedacht werden könne. Er erklärte, unser Lebensstandard sei zu hoch gewesen. Wir hätten lange über unsere Verhältnisse gelebt und Geld ausgegeben, das noch gar nicht verdient war. Wir hätten uns an ein ständig steigendes Lebensniveau gewöhnt. Der Zusammenbruch der amerikanischen Lehman Brothers sei eigentlich gar nicht so schlecht gewesen. Die ehrlich Arbeitenden waren benachteiligt. Denn diejenigen, die nicht gearbeitet haben, hätten das Geld gemacht, welches die Arbeitenden nicht verdienen konnten. In gewisser Weise hätten wieder reale Standards Einzug gehalten. Wir sind zu den Grundlagen zurückgekehrt. (byd)

at the end of the Europe 2020 strategy? Will it be able to compete with the fast growing economies, such as China? This will be difficult. The standard of life in China is growing; in contrast, particularly in “old” Member States, we must come to terms with its decrease. Our living standard has been too high. But how will the politicians explain to people that their standard must go down? This will be a matter of fact. Formerly this was a result of war. Now it will be a consequence of

the economic crisis. We have long been living beyond our income and spending money which we did not make. We have become accustomed to a growing standard of life. It is easier to get used to a higher living standard than vice versa. However, it is already happening. Companies giving jobs to young people offer them lower wages than several years ago. For example, the failure of Lehman Brothers in the States was in fact not bad. Those who worked honestly had been at a disadvantage. Indeed, those who did not work at all were obtaining large amounts of money that were not being produced by those who worked. Real standards have been reinstated in a certain way. We have returned to the roots. Marie Bydžovská

RÉSUMÉ

Feu vert aux économies et le génocide des vieilles fenêtres Une majorité de fenêtres en plastique, de toits robustes et de façades de qualité ne laissant rien passer. Voilà comment l’Union européenne ainsi que la République tchèque voient à l’avenir les villes du vieux continent. En république tchèque, le projet Feu vert aux économies, qui subventionne les rénovations, a commencé. Et il aide aussi l’économie, puisqu’il permet à un certain nombre d’entreprises du bâtiment de résister plus facilement à la crise économique. D’un autre côté, les historiens soulignent néanmoins que la course à l’écologie peut aussi être catastrophique pour notre héritage architectural. Certains affirment même que la République tchèque vit actuellement un « génocide des doubles fenêtres en bois ». Sur les dix-huit milliards que la République tchèque peut distribuer, il ressort des chiffres publiés en mai que ses habitants ne sont intéressés qu’à hauteur d’un quart. C’est pourquoi le ministère de l’Environnement a changé de tactique : les subventions du programme Feu vert aux économies seront élargies au second trimestre 2010 aux bâtiments publics. (sti)

L’énergie la moins chère est celle qui n’est pas produite Le programme d’efficacité énergétique en Slovaquie définit les objectifs nationaux de la consommation énergétique finale annuelle par périodes  : 20082016  : l’économie slovaque doit économiser 1  % chaque année ; entre 2017 et 2021 : l’économie annuelle doit atteindre 0,5 % et entre 2022 et 2030 un autre dixième de pourcent doit être économisé par an. Les spécialistes sont convaincus qu'une meilleure isolation thermique des vieux bâtiments permettra de réduire d’un cinquième la consommation mondiale d’énergie. L’évolution commence par le montage d’appareils de mesure de la chaleur, par la régulation du système de chauffage et depuis un certain temps l’isolation thermique des immeubles a commencé à être améliorée. Ce sont pour l’instant les subventions pour les chaudičres ŕ biomasse et les panneaux solaires qui soulčvent le moins d’intéręt. Un an aprčs l’entrée en vigueur de la loi de modification sur l’attribution des subventions, prčs de 2 100 demandes ont été reçues, représentant un montant total de 1,8 millions d’euros sur un budget de 8 millions d’euros alloués au programme. (jha) ENTRETIEN

Nous avons vécu au-dessus de nos moyens

Le président du groupe du Parti populaire européen au Parlement européen, Joseph Daul, a indiqué dans un entretien qu’après l’expérience de la crise grecque, nous devons d’abord réduire les déficits dans tous les États-membres avant de commencer à penser à davantage de solidarité. Il a déclaré que notre niveau de vie était trop élevé. Nous avons longtemps vécu au-dessus de nos moyens et dépensé l’argent que nous n’avions pas. Nous nous sommes habitués à un niveau de vie toujours plus élevé. Peut-être que la faillite de la banque américaine Lehman Brother n’a donc finalement pas été une mauvaise chose. Ceux qui gagnaient honnêtement leur vie en travaillant étaient désavantagés. Parce que ceux qui ne travaillaient pas gagnaient les grosses sommes d’argent dont ceux qui travaillent ne voyaient pas la couleur. D’une certaine façon, nous avons aujourd’hui retrouvé les niveaux réels. Nous en sommes revenus aux fondamentaux. (byd)

20

SL2010_Inzerce_276x409_Sestava 1 21.5.2010 4:10 Stránka 1

inzerce

EN č. 5 / 2010

Generální partner festivalu

KRÁSNÁ HUDBA VE SKVOSTU UNESCO – PROČ BYCHOM SE NETĚŠILI! 52. ročník Mezinárodního operního festivalu 11. 6. – 5. 7. 2010 Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause, ministra kultury Václava Riedlbaucha a hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka, spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Státním zámkem Litomyšl

Prodej vstupenek:

www.ticketportal.cz tel. 461 616 070 e-mail: [email protected]

www.smetanovalitomysl.cz

poslední vstupenky na: 17. 6. W. A. Mozart: KOUZELNÁ FLÉTNA 28. 6. P. I. Čajkovskij: LABUTÍ JEZERO 29. 6. Koncert na přání KLASIKA ČESKÉHO MUZIKÁLU 2., 3. 7. B. Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA 4. 7. G. Mahler, A. Dvořák -  O ČEM NÁM VYPRÁVÍ LÁSKA...