STREET DANCE V PRÁCI SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA

STREET DANCE V PRÁCI SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA Taneční program

Metodický průvodce

Anna Jelínková

1

Obsah Předmluva............................................................................................................................. 3 1

Proč zrovna street dance? ............................................................................................ 4

2

Co je dobré znát předem? ............................................................................................ 6

3

Co bych měl vědět o street dance? .............................................................................. 7

4

Jaká je cílová skupina? .............................................................................................. 12

5

Jak naplánovat hodinu? ............................................................................................. 13

Závěr ................................................................................................................................... 15 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................. 16

2

Předmluva Program slouží jako průvodce v práci sociálního pedagoga, který chce zkoušet nové techniky práce s rizikovými jedinci. Tanečním programem jsou myšleny lekce, které využívají tanec a hudbu jako dílčí prostředek práce s mládeží. Sociální pedagog může street dance použít například v nízkoprahových zařízeních, nápravných zařízeních, dětských domovech aj. Cílem je poskytnout taneční program, který napomůže jedinci se lépe socializovat a získat větší sebevědomí, který přinese sebepoznání, formování osobního i sociálního rozvoje. Může také sloužit jako primární, sekundární i terciální sociální prevence.

3

1 Proč zrovna street dance? Street dance je sebevyjádření, krása, útěk od reality, jsem to já, místo kam patřím, respekt, život, umění, pohyb, vášeň, rozvoj, možnost. Působí na formování osobnosti a sociální rozvoj jedince. Posuny v rozvoji způsobují nejen získané zkušenosti, ale i jejich předávání. Tanečníci si uvědomují hlavně posun sebevědomí, průbojnost, kreativitu vnímají street dance jako součást života. Přispívá ke zlepšení životního stylu jedince z hlediska relaxace, vybití se od něčeho negativního, vyjádření emocí, a hlavně udržení dobré fyzické kondice. Street dance ovlivňuje názory, myšlení, vnímání, uvědomování si sebe sama aj. Je to možnost seznámení s novými lidmi, prostředek spolupráce a komunikace. Možnosti street dance spočívají v: poznávání a sbližování lidí; navazování komunikace; prevenci somatické; primární, sekundární i terciální sociální prevenci; socializaci jedince; formování osobnosti; sociálním rozvoji aj.

Stanovené cíle programu Street dance má široké spektrum uplatnění, proto se může vhodně přizpůsobovat potřebám jedince i skupiny. Odborné cíle: Zajistit způsob pro smysluplné trávení volného času, ukázat mladým lidem jinou možnost trávení volného času než poflakování se po ulicích a scházení se po barech a hospodách. Naučit mládež taneční styly street dance, jejich základy a historii, najít si svůj vlastní taneční postoj a styl. Zlepšit fyzickou a psychickou kondici. 4

Sociální cíle: Socializace jedince, poznání nových přátel. Rozvoj komunikace, spolupráce, seberealizace, sebepoznání, odbourání stresové zátěže, vybití agresivního chování aj. Naučit se používat své emoce prostřednictvím street tance = feeling. Tanec spojuje lidi všech věkových skupin bez ohledu na sociální skupinu, etnikum, vyznání, tělesný handicap či sexuální orientaci.

5

2 Co je dobré znát předem? Personální zajištění Sociální pedagog nejlépe s taneční praxí, pokud ji nemá, je k realizaci potřeba spolupráce s tanečním lektorem. Doba trvání programu Doporučená doba spolupráce se skupinou je minimálně půl roku – 1x týdně. Maximální doba trvání programu není nijak omezena. Nároky na prostory Ideální prostor je velká taneční místnost, dobře osvětlená, větratelná, s rovným neklouzavým povrchem, doplněna zrcadly. Materiální zajištění Vhodná aparatura pro dobré ozvučení. V případě názorných ukázek tanečních stylů a historie street dance je obohacením notebook, na kterém lze pustit videa a hudbu. Časové rozvržení lekce Lekce je nutné plánovat podle věku účastníků – zpravidla bývá od 1 hodiny do 2 hodin. Vzhledem k větší fyzické zátěži je důležité plánování přestávek a dodržování pitného režimu. Doporučení pro účastníky Vhodné oblečení (nejlépe oděv pro daný taneční styl) a pevná obuv jsou důležité k dobrému pocitu při tréninku.

6

3 Co bych měl vědět o street dance? Street dance neboli česky pouliční tanec ke svému označení nepřišel náhodou - jeho historie a kultura vznikala přímo na ulici. Street dance vznikl z hip hopové kultury, která je obsáhlá a bohatá nejen na tanec. V této kapitole jsou popsány základní taneční styly street dance s jejich stručnou historií a základními rysy, které by měl znát každý tanečník. Street dance se vyvíjel mezi lidmi v sociálním prostředí, styly street dance vznikaly přímo na ulicích v ghettech New Yorku, Los Angeles nebo v undergroundových klubech přímo na parketu. Proto rozdělení a vymezení tanečních stylů není vždy přesné, mnoho tanečníků má jiný názor. V této části je tedy nastíněn obecný názor. Rozdělení jednotlivých taneční stylů street dance řadíme podle doby vzniku na old

school a new school. Old school Do old school dance řadíme všechny taneční styly, které se vyvinuly v 70. a 80. letech. Rozhodující byl rok 1990, kdy se k nám po sametové revoluci konečně dostal kvalitní inspirativní rap a hudba z Ameriky. Do Old school řadíme: B-boying (break dance), Locking (lockin„), Electric Boogaloo (Boogaloo, Popping), Old school hip hop (New Jack Swing), a jako přechodný styl Waacking. a) B-boying (break dance) B-boying neboli break dance je jeden základních elementů hip-hopové kultury, který vznikl v New Yorku. V 70. letech DJ Kool Hercem ,,otec hip-hopu“ pojmenoval tanečníky jako ,,b-boys“ - od tohoto označení vznikl b-boying. Tanec se začal uplatňovat také jako forma náhrady násilí. (Hiphopdance, 2014) B-boying je velmi náročný fyzický tanec. Je třeba dokonale zvládat rovnováhu svého těla a je zapotřebí dobrá flexibilita. (HDC Taneční centrum, 2014) Typické prvky v b-boyingu je tanec na zemi - například footwork (práce nohou na zemi), air moves (akrobatické dovednosti a schopnosti), power moves (silové pohybové prvky z gymnastiky) aj. Prostřednictvím b-boyingu se může jedinec zbavit přebytečného stresu, agresivního a násilného chování. 7

b) Locking (lockin‘) Vznikal v 70. letech v Los Angeles. Locking se původně nazýval podle jeho zakladatele Dona Campbella ,,Campbellock“. Locking je hravý tanec s přehnanými gesty a rychlými pohyby nejen rukou, které se obvykle ukončují zmrzlou dobou – „lock“. Tanec se tak vyznačuje ukazováním (point), protáčení horních i dolních končetin a tleskání. Hlavním cílem všech tanečníků bylo pobavit publikum. (Kabát, 2012, s. 1 - 3) V tomto stylu se tanečníci snaží vypadat co nejoriginálněji a zábavně - k tomu vymýšlí různé rychlé pohyby, nevšední gesta a směšné pózy, ve kterých se na moment zastaví. Proto je tento tanec vhodný pro nácvik jiných rolí s možností vcítit se do ostatních. c) Electric Boogaloo (Boogaloo, Popping) V 60. letech se objevil tanec ,,The Robot“. Tento tanec vznikl díky filmu s roboty, po kterých se tanečníci snažili napodobovat pohyby. Jeho průkopníkem byl Bill ,,The Robot” Williamsom. Začaly vznikat další styly jako Electric Boogaloo, který vytvořil Sam „Boogaloo“ Solomon. Typickými prvky jsou ostré „elektrické“ pohyby a šoky, izolace, robotika, různé vlny a pantomima. V průběhu 70. let Sam Solomon vytvořil další taneční styl tzv. popping. (Kabát, 2012, s. 7 - 12) Electric Boogaloo je vhodným nástrojem, jak si jedinec může začít uvědomovat celé své tělo, každý svůj sval, a učit se, jak s ním správně pracovat. d) Old school hip hop (New Jack Swing) Old school hip hop dance vznikl v 80. letech v New Yorku. Je to směs tanečních stylů, které se vyvinuly v rámci hiphopové kultury. Tančí se na hiphopovou hudbu. Tanečníci v této době hodně improvizovali a vymýšleli taneční kroky - například Freak, Reebok, Alf, Running man, Smurf, Party Duke, The Wop, aj. Za průkopníka a prvního choreografa této doby je považován Budha Stretch. (Kabát, 2012, s. 17 - 19) Tento druh tance je velmi energický, díky němu se zlepšuje fyzická i zdravotní kondice jedince.

8

e) Waacking Waacking vznikal v klubech v Los Angeles roku 1970. Odráží se od hudebního stylu disco music. Tanečník Tyrona Proctor je zakladatelem názvu „jack“ díky jeho označení pohybu rukou. Waacking styl klade důraz na ženskost, sexappeal a emoce. Tento tanec se skládá ze 7 elementů: muzikalita (vnímání hudby a používání různých beatů), steps (taneční kroky), attitude (vžití se do originality a osobitosti sama sebe), posing (pózy), emotions (používání různých emocí), lines (dodržování určitých směrů, převážně rukou), waack (práce rukou). (Ladiesdance, 2014) Jeden z elementů je muzikalita, což má dobrý vliv na vnímání hudby a pracování s ní. Attitude je velmi účinná metoda, jak jedinec může zahrát jakoukoliv osobnost, jakou by chtěl být, nebo naopak ukázat vlastní osobnost bez všech přetvářek. A v neposlední řadě je velmi prospěšné používat emotions, jedinec se pak lépe naučí a pochopí jednotlivé emoce. New school New school dance a jeho taneční styly začaly vznikat od 80. let 20. století. Tanec se stále vyvíjí a přibývá mnoho nových tanečních stylů. Velký vliv na toto období měla multimédia (televize, internet, aj.), převážně pak sociální sítě jako je Youtube a Facebook, tím se street dance rozšířil do celého světa. a) House dance House music se poprvé začal hrát v Chicagu v klubu Warehouse. Důležitou postavou této doby je DJ Frankie Knuckles, který mixoval disco, funk, soul a elektronickou hudbu, čímž dal základ novému hudebnímu stylu – house. Pohyby se stávaly plynulejšími, převládala kombinace pohybů nohou. Tanečníci brali inspiraci z různých tanečních stylů - mixům těchto stylů se začalo říkat Jacking. Jack je základní krok house dance - jedná se o plynulé pohyby hrudníkem za pomoci pánve. Dalšími důležitými průkopnickými kroky jsou lofting (tancování z velké části na zemi, použití toček a skluzů) a footwork (krokové variace). (Kabát, 2012, s. 13 - 16)

9

House dance je hodně freestylový tanec, zaměřující se především na groove (mít rytmus nebo také „mít švih”). Tento styl má dobrý vliv na fyzickou kondici, sebepoznání a možnost překonávání svých hranic. b) Vogue Vogue vznikal v gay komunitě v roce 1980 v tak zvaném Harlem ballroom. Tento taneční styl je inspirován módními časopisy, kdy tanečníci napodobovali pózy modelek. Hlavním představitelem je Willi Ninja, který je také zakladatelem The Legendary House Of Ninja, dodnes nejznámějšího a nejúspěšnějšího vogue seskupení. Vogue se dělí na tři taneční směry: Old way (před rokem 1990) – klade se důraz na linie, symetrie, přesnost a eleganci. New way (od roku 1990) – typickým prvkem je tzv. click s ramenem a naprostá kontrola rukou, tzv. „arms control“. Hbité pohyby zápěstí, tzv. “tut“, jsou inspirované egyptskými pózami. New way představuje velkou flexibilitu. Vogue femme (od roku 1995) – klade důraz na pružnost a ženskost a je doplněn o skoky, triky, akrobatické pády a točky. (Ladiesdance, 2014) Tento styl představuje osvobození a sebepoznání pro jedince, kteří mají homosexuální orientaci. Dále je dobrým nástrojem pro uvědomování si ženské a mužské sexuality. c) New school hip hop (new style hip hop) New school hip hop vznikal v New Yorku, proto se někdy označuje jako NY style. Tanečníci se hodně inspirují hudbou jako je R´n´B, pop music, rap aj. V tomto tanečním stylu se klade důraz na souhru s hudbou - tanečník se často snaží tancovat do slov, ale není to vždy prioritou. Do popředí se dostává tvorba choreografií. Hlavní změna nastala v pojetí tance - každý tanečník tancuje jiným způsobem, proto se klade důraz na originalitu. Hlavním proudem pro new styl je freestyle (improvizace, volný způsob) a vnímaní hudby, které zde hraje velkou roli. Tento směr je hodně spojený s komunikací, spolupráci, respektem a přijímáním kritiky.

10

d) Dancehall ,,Dancehall jako hudební a zároveň i taneční styl vznikl v polovině sedmdesátých let dvacátého století na Jamajce“. (Ladiesdance, 2014) Charakteristické pro dancehall je energičnost, sexuální náboj, smyslnost aj. Velký důraz se klade na groove (mít rytmus nebo také „mít švih”), a znalost jednotlivých tanečních kroků a jejich názvy (The Butterfly, The Bogle, Dutty Wine, Tek Weh Yuhself, aj). Součástí dancehallu je nyní oblíbený twerk (taneční technika využívající převážně pozadí). (Ladiesdance, 2014) Dancehall má příznivý vliv na zvyšování sebevědomí, sebepoznání, a uvědomování si vlastní sexuality. e) Krump Krump vznikl v Los Angeles roku 2001. ,,Krump se dá charakterizovat jako vysoce energický, expresivní a emotivní tanec plný dynamických pohybů a bojového vyjádření“. (High Edition, 2014) Zakladateli krumpu jsou tanečníci Tight Eyez a Big Mijo z Los Angeles. Jejich učitel Tommy the Clowna tancoval taneční styl nazvaný clowning. Clowning napodoboval pohyby klaunů za pomocí prvku hip hopu. (High Edition, 2014) Krump je přímo vytvořený k vybití negativního a agresivního chování.

Battle Pravou a původní podstatou pouličního tance je battle neboli „souboj“. Battle vznikl jako náhražka násilné formy řešení konfliktů. V battle se mohou utkat jednotlivci i skupiny – tzv. crew. Hodnotí se převážně jedinečnost, schopnost improvizace, reakce na soupeře a práce s hudbou. (Návratová, 2010, s. 86)

11

4 Jaká je cílová skupina? Program je doporučen pro teenager (-náctiletou) mládež ve věku 13-19 let, kteří se řadí do rizikových skupin a sociálně znevýhodněné skupiny. Do těchto skupin řadíme jedince s rizikovým chováním, což může být například zneužívání návykových látek a závislost na nich (alkohol, drogy, léky, automaty aj.), negativní psychosociální chování (poruchy chování, agresivita, šikana, delikvence, záškoláctví), a sexuální poruchy. Do sociálně znevýhodněných skupin řadíme například postižení jedince, homosexuály, imigranti, národnostní, náboženské a etnické menšiny. (Procházka, 2012, s. 133 - 136) Street dance je vhodný i pro jedince, kteří mají problémy s neverbální komunikací, s navázáním kontaktů, s komunikací, nebo mají snížené sebevědomí.

Optimální počet žáků ve skupině Počet se odvíjí především podle velikosti tanečního prostoru - optimální počet na jednoho pedagoga je 8 – 12 osob.

12

5 Jak naplánovat hodinu? Doba lekce Výuková hodina trvá 60 - 90 minut a je rozdělena do několika částí. Z důvodu velké fyzické zátěže je nutné dodržování přestávek. Plánované aktivity sociálního pedagoga k naplnění cílů: Seznámit a naučit historii tanečních stylů street dance. Pracovat s hudbou a naučit se cítit rytmus hudby. Motivovat k radosti z pohybu. Objevit a seznámit s freestyle – vyjádření svých emocí. Naučit se respektovat sebe i ostatní. Naučit týmové spolupráci (plánování následujících lekcí, skupinové práce aj.). Vést k sounáležitosti (zkušenější pomáhají slabším, vzájemně se motivují aj.). Vést k sebepoznání a k seberealizaci. Vést k otevřené komunikaci. Doporučené taneční styly street dance k využití Je důležité vědět, s jakou skupinou budeme pracovat, podle jejich potřeb následně tvoříme náplň taneční hodiny. Doporučení: ADHD – Pokud se jedná o jedince s ADHD, budeme hledat styly, které jsou více energetické, jako jsou například Old school hip hop nebo House. Můžeme také použít i jiné styly, kterými musíme jedince natolik upoutat a zaměstnat, aby se v hodině odreagoval a vybil přebytečnou energii. Agresivní chování – Pro vybití se z agresivity je nejlepší taneční styl Krump. Jde o styl, který byl využíván jako náhrada soubojů v getthu. Pokud by chtěl někdo zkusit spíše akrobatičtější styl, doporučen by byl B-boying. Somatické postižení – Street dance mohou tancovat i jedinci s tělesným postižením

(deformace,

malformace,

amputace).

přizpůsobivé, každý si může najít, co zvládne.

13

Taneční

pohyby

jsou

Problém s komunikací – Komunikace a spolupráce se dá využít ve všech stylech například vymýšlení vlastních kreací ve dvojicích a skupinkách. Doporučen je taneční styl Locking - tomto stylu se tanečníci snaží vypadat co nejoriginálněji a zábavně - k tomu vymýšlí různé rychlé pohyby, nevšední gesta a směšné pózy, ve kterých se na moment zastaví. Je vhodný i pro nácvik jiných rolí s možností vcítit se do ostatních. Snížené sebevědomí - K zvýšení sebevědomí slouží každý styl street dance, záleží jen na jedinci, který styl si oblíbí a najde se v něm.

Spolupráce tanečního lektora a sociálního pedagoga by měla být natolik sladěná, že se v hodinách budou doplňovat. Sociální pedagog by měl znát důležité věci, na co se musí na hodinu připravit, i čeho se má vyvarovat. Lektor by měl posoudit, jaký styl je pro danou skupinu nejvhodnější, a tento styl pak na skupinu či jedince aplikovat.

14

Závěr Street dance působí na formování osobnosti a sociální rozvoj jedince. Přispívá ke zlepšení životního stylu jedince z hlediska relaxace, vybití se od něčeho negativního, vyjádření emocí a hlavně udržení dobré fyzické kondice. Street dance ovlivňuje názory, myšlení, vnímání, uvědomování si aj. Je to prostředek seznámení se s novými lidmi, spolupráce, komunikace a socializace. Důležité je, že teenagerům je street dance blízký, takže díky tomu většinou nekladou odpor hlavně na začátku práce, což je důležité pro další práci.

15

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura NÁVRATOVÁ, J. Tanec v České republice. Vyd. 1. Editor Roman Vašek. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7008-241-6. PROCHÁZKA, M. Sociální pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 203 s. ISBN 978802-4734-705.

Elektronické zdroje HDC Taneční centrum: Break dance. [online]. [cit. 2014-11-28]. Dostupné z WWW: HIGH

EDITION:

Krump.

[online].

[cit.

2014-11-20].

Dostupné

z

WWW:

z

WWW:

HISTORIE

HIP

HOP.

[online].

[cit.

2014-11-02].

Dostupné

KABÁT, Ladislav. Street dance. [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z WWW: LADIES

DANCE.

[online].

[cit.

2014-11-03].



16

Dostupné

z

WWW: