Obsah prezentace
Rizikové chování dětí a mladistvých II – etiologie a diagnostika
• Etiologie • Coping • Vrstevnická skupina • Výzkum SAHA • Diagnostika
Mgr. Tereza Daněčková CA
Etiologie a souvisící strategie:
Příčiny Dědičnost
Copingové strategie
Dědičnost: (Matoušek, Kroftová, 1)
• Nature vs. Nurture • Bylo odjakživa zájmem vědců: tzv.
Rodina Konstituce Osobnost
• •
degenerativní znaky příznačné pro zločince – byly zavrženy Genetické zkoumání není v soc. vědách příliš oblíbeno Výzkum dvojčat: •
Vrstevníci
Dědičnost: Výsledky adopčních studií:
•
•
Adoptovaní synové, kteří se opakovaně dopouštěli kriminálního chování, měli s významně větší pravděpodobností rodiče usvědčeného z opakované trestné činnosti. Lepší sociální podmínky snižují kriminalitu adoptovaných dětí bez ohledu na dědičnosti.
Kriminální chování 2x až 3x větší výskyt zároveň u obou MZ dvojčat
Konstituce:
• ADHD • Poruchy osobnosti • Pohlaví • Muži více kriminálního a agresivního chování • Ženy více sebepoškozování, deprese, PPP
1
Rodina:
• •
Rodina:
Nejchudší vrstva je stále nejvíc riziková pro kriminální chování dětí. Novodobé přetékání kriminality do vyšších vrstev.
• Rodinné vazby – kvalitní vztahy mezi • • •
dítětem a matkou: vytvoření základní důvěry. Kolektivní zařízení. Uplatňování disciplíny (nekonzistentní nebo bez zájmu). Nepřítomnost rodičovské postavy v rodině a malý dohled – riziko.
Vrstevnická skupina: (Jelínek, Květoň, Vobořil,
Osobnost:
Blatný, 2)
• Rysy osobnosti ovlivňují kriminalitu mládeže: • Psychopatie • Socializovanost • Sebekontrola • Odpovědnost • Extroverze • Psychoticismus
(+) (-) (-) (-) (+) (+)
• Vedle rodiny a školy patří v.s. ke třem • • •
základním kontextům socializace dospívajících RCH se projevuje právě tam Vyžadovaná konformita se zájmy skupiny – vrstevnický tlak Aktivní (povzbuzování, nucení) vs. pasivní (skupinová norma).
Vrstevnická skupina: (Jelínek, Květoň, Vobořil,
Kdy je vliv vrstevníků silný?
Blatný, 2)
• Vrstevnická konformita
• •
je výrazem sociálního aspektu identity a může se v adolescenci oddělit od osobní identity – ta je z rodiny.(Macek In Jelínek a kol (2)). Chování adolescentů může být proto konformní i vůči vrstevníkům i vůči rodičům a přitom být v protikladu. Později není chování a konformita již tak závislá na ostatních.
1. 2. 3. 4.
Dysfunkční rodina Chybí žádoucí modely chování u dětí Tlak skupiny Vyšší míra konformity jedince
VLIV VRSTEVNÍKŮ
2
Výzkum konformity: (Jelínek, Květoň, Vobořil,
Výzkum konformity: (Jelínek, Květoň, Vobořil,
Blatný, 2)
Blatný, 2)
• Vrstevnická konformita je
•
vícedimenzionální – například oblast návykových látek a oblast sexuálního chování, antisociální chování…atp. Autoři výzkumu odlišili typy:
• ne – konformní • obecně konformí •
(i v návykových látkách i v sex. chov.) Konformita v sexuálním chování
• • • • •
Dívky: více ne-konformní Chlapce: Více sexuálně konformní (patrně i tím, že je na ně větší sociální tlak ve skupině) Rodičovský dohled nemá vliv na k. Rodičovský zájem, vřelost a konzistence výchovy má vliv na k. Když chybí, tak je dítě obecně konformní. Vrstevnická konformita je faktor pro vznik RCH
Copingové strategie: (Blatný, Polišenská,
Coping: (Blatný, Polišenská, Balaštíková, Hrdlička (3))
• Schopnost zvládání a vyrovnávání se s •
problémy Souvisí s užíváním drog a problematickými vztahy s rodiči a se vztahem s vrstevníky.
Konkrétní strategie řešení problému u českých adolescentů:
• Fantazijní únik - nejčastější • Ovlivnitelnost zvyšuje sebeobviňování • Adolescenti s vyšší sebeúctou získávají •
ve stresových situacích více informativní, emoční i hodnotící opory Dívky očekávají a také dostávají více sociální opory, nejvíce od přátel.
Balaštíková, Hrdlička (3))
1. 2. 3. 4. 5.
Vyhledání sociální opory Řešení problému Odstup Internalizace emocí Externalizace emocí Chlapci jsou efektivnější ve zvládání nepříznivých emočních stavů díky vyšší produktivitě a flexibilitě obecně a díky strategiemi přímého řešení problémů a fyzické relaxace.
Výzkum SAHA:
• Národní část mezinárodní studie SAHA • Společný projekt PSÚ AV ČR a Dětské psychiatrické kliniky FN v Motole
• Řešen v rámci Programu pro podporu cíleného výzkumu a vývoje AV ČR
• Široce založený dotazníkový průzkum
3
Dotazník SAHA:
Výsledky: SAHA (Blatný a kol. (4)
• Dva velké okruhy otázek a škál: • Zdroje rizik a protektivní činitele • Dopady na chování a duševní zdraví
Antisociální chování: násilné chování
Sexuálně rizikové chování:
Alespoň 1x za poslední rok
Pohlaví
%
začal/a se s někým rvát nebo postrkovat
M
70,1
F
34,2
měl/a u sebe střelnou zbraň
M
9,6
F
2,6
zapojil/a se do rvačky mezi gangy
M
6,4
F
1,4
měl/a u sebe ve škole břitvu, nůž
M
21,7
nebo střelnou zbraň?
F
5,7
Diagnostika rizikového chování:
Dotazník pro dospívající identifikující rizikové oblasti (volně podle R. E. Tartera)
Pohlaví
16 věk (procenta)
M
30,4
F
21,6
byl/a při posledním pohlavním styku pod vlivem alkoholu nebo drog
M
11,3
F
8,2
byla těhotná nebo přivedl do jiného stavu (alespoň1x)
M
3,6
F
2,1
s kolika lidmi již měl/a pohlavní styk? (4 a více)
M
13
F
9,6
Požili při posledním styku kondom
Kde je možno dotazník najít:
• http://svphelp.uhedu.cz/form/001.doc
Autoři české verze:
MUDr. Karel Nešpor, CSc PhDr. Ladislav Czémy Doc. MUDr. Hana Provazníková, CSc
4
Použití dotazníku:
• Instrukce: „Smyslem tohoto dotazníku je lépe porozumět tvým problémům a najít způsob, jak je překonat. Prosím, abys dotazník vyplnil (vyplnila). Odpovídej pouze „souhlasí“ nebo „nesouhlasí“ podle toho, jestli je správná odpověď blíž souhlasu nebo nesouhlasu.
Vyhodnocení dotazníku:
1. 2. 3. 4.
Vyhodnocení dotazníku:
5. 6.
Která z problémových oblastí je primární a která sekundární. Identifikovat úspěšné oblasti.
Všechny otázky odpovědět Počet odpovědí v první tabulce se převedou na procenta podle tabulky na konci. Procento problémových odpovědí se vynese do grafu. Zhodnotit pravdivost údajů (zkreslené úmyslně nebo nevědomky).
Intervence:
1. 2. 3.
Které oblasti jsou nejvíce a primárně problémové ? Jak využít zdravé oblasti? Naplánujte intervenci. I. II. III. IV.
Literatura: 1. 2. 3. 4.
Matoušek, O., Kroftová, A.: (1998) Mládež a delikvence. Portál. Praha. Jelínek, M., Květoň, P., Vobořil, D., Blatný M.: (2006) Vrstevnická konformita chování mladistvých:struktura, zdroje, dopady. Československá psychologie, L, 5, 393 – 404. Blatný, M., Polišenská V., Balaštíková, V.:(2005) Problemtaika RCH vývoje dětí a dospívajících: Hlavní témata a implikace pro další výzkum. Československá psychologie, č 6, (524 – 539) Blatný, M., Hrdlička, M., Květoň, P., Vobořil, D., Jelínek, M., (2004) Výsledky české části mezinárodního projektu SAHA I. – III. Zprávy, psychologický ústav. Brno, 10, 1-3, 35,89,63
Konzultovat s rodiči a s dospívajícím. Poukázat na souvislosti mezi oblastmi. Podpořit rodiče k řešení situace. Uveďte vlastní návrhy intervence, které rodiče nezmínili.
Děkuji za pozornost!
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY A Z ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
5
