Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Etika komunikace územní samosprávy a podnikatelského subjektu Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Jméno a přímení autora:
PhDr. Ivo Rolný, PhD.
Václav Hamouz
V Brně 2010
Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu mé práce panu PhDr. Ivovi Rolnému, PhD. za trpělivost a spolehlivé vedení. Dále bych poděkoval slečně Martině Adamcové, DiS. za morální podporu při průběhu realizace práce. A nakonec mojí rodině, Kateřině Hamouzové, Václavu Hamouzovi a Lukáši Hamouzovi, za neutichající podporu studia a životní cesty.
-2-
Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 5. ledna 2010
-3-
Abstrakt HAMOUZ, V. Etika komunikace územní samosprávy a podnikatelského subjektu. Bakalářská práce. Brno, 2010. Práce popisuje hlavní problémy, které vznikají dlouholetou kooperací při realizaci poskytované služby. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku podnikatelského subjektu a souhrn hlavních znaků územní samosprávy. Dále pak vymezuje kritéria zkoumání, jenž jsou využita v praktické části této práce. Tato kritéria jsou hodnotící měřítka pro zkoumání vybraných územních samospráv měst. Praktická část shrnuje spolupráci firmy Kinematograf bratří Čadíků s.r.o. se zástupci měst. Je zde vytvořena vlastní empirická škála hodnocení komunikačních problémů. Výsledné poznatky z praktické části jsou využity k popisu hlavních problémů komunikace mezi subjekty a k následnému návrhu jeho řešení. Klíčová slova: Etika komunikace, územní samospráva, podnikatelský subjekt, problémy komunikace. Abstract HAMOUZ, V. Ethics of communication between the municipal authorities and a bussines subject. Bachelor Thesis. Brno, 2010. This bachelor thesis deals with the process of cooperation between the municipal authorities and a bussines subject. The thesis describes the main problems which are caused by long-lasting cooperation during realization of the provided service. The theoretical part is focused on the characteristic of a bussines subject and the summary of main characters of the municipal authorities. Then it delimit criteria of research which are used in the practical part of this thesis. These criteria are evaluating values for research of the selected municipal authorities. In practical part there is the empiric scale of the evaluation of communication problems. The reults of the practical part are used for description of main communication problems between the subjects and for a subsequent concept of solution. Key words: Ethics of communication, the municipal authorities, the bussines subject, communication problems.
-4-
Obsah 1 Úvod................................................................................................................ 7 2 Cíl práce ......................................................................................................... 8 2.1
Dílčí cíle bakalářské práce:.......................................................................................8
3 Metodika práce ............................................................................................. 9 4 Teoretické vymezení problematiky etiky územní samosprávy a podnikatelské ve vztahu k podnikatelskému subjektu.................. 11 4.1
Podnikatelský subjekt .............................................................................................11
4.1.1 4.1.2 4.1.3
4.2
Územní samospráva .................................................................................................14
4.2.1 4.2.2 4.2.3
4.3
Technické požadavky .................................................................................................................... 16 Všeobecné požadavky ................................................................................................................... 17
Fáze komunikace mezi firmou Kinematograf bratří Čadíků a složkami územní samosprávy..................................................................................................18
4.4.1 4.4.2
4.5 4.6
Obce............................................................................................................................................... 14 Působnost obcí............................................................................................................................... 14 Orgány obce................................................................................................................................... 14
Požadavky podnikatelského subjektu a popis procesu při komunikaci s konkrétními složkami územní samosprávy .....................................................16
4.3.1 4.3.2
4.4
Popis firmy .................................................................................................................................... 12 Způsob financování ....................................................................................................................... 13 Výběr měst..................................................................................................................................... 13
První fáze, příprava: leden až květen............................................................................................. 18 Druhá fáze, průběh akce: červen až srpen ..................................................................................... 19
Vymezená kritéria zkoumání.................................................................................20 Empirická škála hodnocení komunikačních problémů....................................21
5 Vlastní empirické zkoumání, sběr dat................................................... 22 5.1
České Budějovice......................................................................................................22
5.1.1 5.1.2 5.1.3
5.2
Ústí nad Labem .........................................................................................................24
5.2.1 5.2.2 5.2.3
5.3
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 24 Silné stránky územní samosprávy.................................................................................................. 25 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 25
Chomutov...................................................................................................................26
5.3.1 5.3.2 5.3.3
5.4
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 22 Silné stránky územní samosprávy.................................................................................................. 23 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 23
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 26 Silná stránka územní samosprávy.................................................................................................. 27 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 27
Tábor ...........................................................................................................................28
5.4.1 5.4.2 5.4.3
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 28 Silné stránky územní samosprávy.................................................................................................. 29 Slabá stránka územní samosprávy ................................................................................................. 29
-5-
5.5
Děčín ...........................................................................................................................30
5.5.1 5.5.2 5.5.3
5.6
Žďár nad Sázavou.....................................................................................................32
5.6.1 5.6.2 5.6.3
5.7
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 34 Silná stránka územní samosprávy.................................................................................................. 35 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 35
Pelhřimov ...................................................................................................................36
5.8.1 5.8.2 5.8.3
5.9
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 32 Silné stránky územní samosprávy.................................................................................................. 33 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 33
Vysoké Mýto..............................................................................................................34
5.7.1 5.7.2 5.7.3
5.8
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 30 Silné stránky územní samosprávy.................................................................................................. 31 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 31
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 36 Silná stránka územní samosprávy.................................................................................................. 37 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 37
Litomyšl ......................................................................................................................38
5.9.1 5.9.2 5.9.3
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 38 Silné stránky územní samosprávy.................................................................................................. 39 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 39
5.10 Hlinsko .......................................................................................................................40 5.10.1 5.10.2 5.10.3
Spolupráce s územní samosprávou ................................................................................................ 40 Silné stránky územní samosprávy.................................................................................................. 41 Slabé stránky územní samosprávy................................................................................................. 41
6 Vyhodnocení získaných poznatků, zobecnění zjištěných problémů a následný návrh jejich řešení................................................................. 42 6.1
Srovnání územní samosprávy měst pomocí získaných dat..............................42
6.1.1 6.1.2
6.2 6.3
Přístup měst k požadovaným formalitám ...................................................................................... 42 Rozpočty kulturních akcí............................................................................................................... 43
Popis hlavních problémů komunikace mezi subjekty a jejich následné řešení ...........................................................................................................................44 Vyhodnocení, závěry a doporučení.......................................................................46
7 Použitá literatura ........................................................................................ 48 8 Internetové zdroje ...................................................................................... 49 9 Přehled tabulek........................................................................................... 51
-6-
1 Úvod Etika by v dnešní době měla být jakýmsi středo bodem komunikace, ať už mezi obyčejnými lidmi, tak i v podnikatelském prostředí. Bez etického jednání není možné dosáhnout požadovaného výsledku v řešení jakéhokoliv problému. Samotný problém etiky komunikace se stává ve své podstatě jádrem veškerých jednání v osobní i profesní sféře. V poslední době lze pozorovat změny, kterých územní samospráva dosahuje. Podporování kulturního života a sledování zájmu obyčejných občanů jsou jen střípky zlepšení práce státních úředníků. Vztah podnikatelského subjektu a územní samosprávy je značně závislý na samotných pracovnících a do jisté míry i na osobnostních vlastnostech každého zúčastněného. Zainteresované strany vstupují do těchto jednání s nadějí i určitou obavou, zda se jejich požadavky na vyřízení dané záležitosti setkají s úspěchem a urovnají se v přiměřeném čase. Firma Kinematograf bratří Čadíků s.r.o. jako podnikatelský subjekt vstupuje do komunikace
s územní
samosprávou
každoročně
a
z hlediska
jeho
podnikatelského záměru je ideálním subjektem pro výzkum etické podstaty komunikace. Tato společnost působí na trhu se zajímavou myšlenkou propagovat českou kinematografii na náměstích českých měst, tudíž je neustále nucena spolupracovat s územní samosprávou měst. Proto je zajímavé sledovat postupem let jak se vyvíjí spolupráce mezi subjekty.
-7-
2 Cíl práce Bakalářské práce hodnotí vztah územní samosprávy měst a podnikatelského subjektu, působícího na trhu jako organizátor kulturních akcí pro širokou veřejnost. Vybranou firmou je Kinematograf bratří Čadíků s.r.o. (dále pak jen KBČ), jenž vstupuje do komunikace s územní samosprávou s určitými požadavky a potřebami, bez kterých poskytnutá služba nemůže fungovat. Cílem této práce je zhodnotit, jak se ke stanoveným kritériím dokáže daná územní samospráva zachovat a jaké poznatky lze vypozorovat.
2.1 Dílčí cíle bakalářské práce: 1. Vyhodnotit stávající úroveň komunikace mezi podnikatelským subjektem a danou územní samosprávou. 2. Nalézt nejzávažnější a nejčastěji se vyskytující problémy v hodnocených územních samosprávách měst. 3. Popsat rozdíly v komunikaci mezi podnikatelským subjektem a územními samosprávami měst rozdělených dle počtu obyvatel. 4. Posoudit do jaké míry ovlivňují charakteristické vlastnosti lidí pracujících v uzemní samosprávě komunikaci mezi subjekty.
-8-
3 Metodika práce Firma je specifická svým působením na trhu. Komunikuje přímo s úřady měst, proto je možné postupem let pozorovat změny v této komunikaci. Bakalářská práce je rozdělena na tři tématické celky. Teoretická část obsahuje informace týkající se přímo firmy KBČ a zkoumaného úseku územní samosprávy. •
Postupně
je
popsána
historie
firmy,
včetně
počtu
zaměstnanců,
a charakterizováno působení společnosti na trhu. •
Způsob financování je uveden i s jeho důsledky pro firmu a je vysvětlen průběh výběru měst pro další sezónu filmového léta.
•
Dále je charakterizována územní samospráva, její členění a vymezení působnosti.
•
Shrnutí hlavních požadavků firmy KBČ a fází komunikace se složkami územní samosprávy,
jenž
jsou
důležité
pro
bezproblémovou
spolupráci
mezi
podnikatelským subjektem a městskými nebo obecními úřady. •
Vytvoření souboru deseti důležitých bodů, jenž jsou použity
pro vlastní
zkoumání. Body slouží jako hlavní kritéria hodnocení v druhé části bakalářské práce. Informace jsou čerpány z interních firemních zkušeností a subjektivního hodnocení řešitele bakalářské práce. Praktická část. •
V této části jsou srovnávána města, se kterými spolupracuje nebo spolupracovala firma KBČ. Od počátku své existence od roku 1992 firma navázala spolupráci téměř se 150 městy České republiky. Ze seznamu měst je jich vybráno pět, které mají více jak 35 000 obyvatel a pět, které mají méně jak 25 000 obyvatel.
•
Dále jsou popsány zkušenosti, jaké má firma s těmito obcemi. Zkoumání je zaměřeno hlavně na roky 2007, 2008 a 2009.
-9-
•
Stručně jsou charakterizována vybraná města a je zjištěno, v čem vznikají hlavní problémy komunikace mezi oběma subjekty a jak je možné postupem let pozorovat prohlubující se nedostatky spolupráce. Bez jakéhokoliv politického záměru jsou prozkoumány hlavní rozdíly mezi městy.
•
Dále je zhodnoceno, jak složky městské samosprávy postupně plní požadavky firmy shrnuté v první části práce. Kritéria hodnocení jsou ve vlastní práci posuzována pro každou územní samosprávu zvlášť a jsou popsány fáze komunikace podnikatelského subjektu a územní samosprávy.
Ze získaných informací je v závěrečné části práce obecně popsáno, jak se projevuje jednání územní samosprávy ve zkoumaných městech a jaké má další dopady na poskytovanou službu. •
Je porovnávána zkoumaná územní samospráva měst. Srovnávání je čerpáno z dat, které firma KBČ shromažďuje od počátku svého působení na trhu a z vlastního empirického zkoumání řešitele.
•
Konečným výstupem bakalářské práce je snaha zobecnit vzniklé problémy komunikace mezi subjekty a návrh doporučení k odstranění a předcházení těmto problémům.
•
K obecným závěrům je využito vlastní empirické zkoumání. Závěr práce je použit jako doporučení pro hodnocenou územní samosprávu. Obsáhle jsou popsány všechny nedostatky, které vznikají postupem let.
- 10 -
4 Teoretické vymezení problematiky etiky územní samosprávy
a
podnikatelské
ve
vztahu
k podnikatelskému subjektu 4.1 Podnikatelský subjekt Bakalářská práce je aplikovaná na firmu Kinematograf bratří Čadíků s.r.o. KBČ působí na trhu již 19 let a provozuje po celé České republice mobilní letní kina. Hlavním cílem podniku je propagace a podpora české kinematografie. Podpoření kulturního života ve městech a spokojenost lidí jsou každoroční úspěchy, které KBČ dosahuje. Atmosféra promítání pod širým nebem je nezapomenutelným zážitkem pro rodiny i samotné jednotlivce. Firma poskytuje své služby i na Slovensku, kde také putují pojízdné promítací stroje po městech [8]. Etické zásady podnikatelského subjektu se podle Dytrt, Roudný, Skipala, Volrjníková (1997) dají shrnout do několika bodů: •
Dobrovolně dodržovat zákony – nejen dodržovat zákony a normy, ale i respektovat úmysly zákonodárce.
•
Zvyšovat důvěru – řada informací, znalostí a zkušeností má důvěrný charakter uvnitř organizace a ve vztahu k jiným podnikatelských subjektům.
•
Vyhýbat se střetu zájmů – předcházet rozporům mezi osobním zájmem pracovníka a zájmen organizace.
•
Vykonávat pečlivě každou práci – každá činnost nebo práce vykonávána podnikatelem, zaměstnavatelem či zaměstnancem by měla být prováděna s patřičnou odborností a v adekvátním čase, který očekává druhá strana.
- 11 -
•
Jednat v dobré víře – dodržovat sliby, plnit smlouvy, používat poctivé obchodní praktiky.
•
Být si vědom zodpovědnosti – zejména odpovědnost manažerů firmy a institucí [2].
4.1.1 Popis firmy Firma KBČ působí na trhu jako společnost s ručením omezeným. Vedení firmy zajišťuje ředitel, Josef Čadík, který je jednatelem i zakladatelem celého projektu. Pojízdný kinematograf vyráží každoročně během letních měsíců po městech České republiky. Firma disponuje pojízdnými maringotkami, které jsou vybaveny promítacími stroji a umožňují projekci českých filmů na náměstích měst. Tento projekt nese název „Filmové léto“. Jedná se o sezónní akce, opakující se každý rok v letních měsících. V rámci filmového léta se vybírá dobrovolné vstupné na charitativní účely. V posledních třech letech firma spolupracuje s nadací Charta 77 [8]. Maringotky projíždějí severní i jižní částí Čech a Moravy. Každou tuto část zajišťuje jedna maringotka. Tedy každoročně putují od města k městu minimálně čtyři maringotky. Ve městě kinematograf zůstává tři až pět dnů, podle předem sjednané domluvy. Po skončení akce putuje k dalšímu městu ze seznamu. Za celou sezónu KBČ uspokojí potřebu 60 městům. Obsazení maringotek zabezpečuje posádka skládající se ze tří členů: •
Hlavní promítač; vyškolený kinotechnyk s promítacím kurzem, který se stará o zajištění chodu celého projektu. Mezi jeho pracovní náplň patří : o Komunikace s městy po dobu putování maringotek. o Organizace aktivit spojená s realizací letního kina. o Kontrola dodržení formálních náležitostí týkající se charitativní sbírky.
- 12 -
o Zajištění samotné projekce. o Řešení případně vzniklých problémů. •
Dva proškolení pomocníci zajišťující manuální pomocné práce. Jejich pracovní náplň spočívá v: o Postavení konstrukce. o Připravení každodenní akce. o Moderování a výběru dobrovolného vstupného.
KBČ zaměstnává asi 20 pracovníků. Což jsou posádky maringotek, dva řidiči nákladních automobilů, kteří stěhují maringotku a konstrukci. Účetní a asistentka ředitele, jenž zajišťuje komunikaci s posádkami. Organizátoři akce jsou také hlavní promítači. Každoročně se počty zaměstnanců mění s ohledem na počet fungujících maringotek.
4.1.2 Způsob financování Chod firmy je financován sponzorskými dary. Momentálně existují dva generální sponzoři. V Čechách je to pivovar Zlatopramen a na Moravě Poštovní spořitelna. Firma je závislá na sponzorských darech, proto je nutné, aby byla spokojenost na obou stranách. Cena akce pro města je stanovena na promítací dny a pokrývá jen režijní náklady. Mediálním partnerem je rádio Impuls.
4.1.3 Výběr měst Firma KBČ za celou sezónu Filmového léta navštíví asi 60 měst. Jsou to města s více i méně obyvateli. Za dobu působení firmy na trhu se vytvořili místa, které navštěvuje kinematograf pravidelně, což tvoří 80 % z navštěvovaných měst. Městské úřady a jejich úřednicí jsou zvyklí na spolupráci s firmou. Dokonce i diváci pravidelně navštěvují připravované zajímavosti a každoročně se těší na filmové projekce pod širým nebem. Zbylých 20 % měst si kinematograf vybere s nových přihlášených měst.
- 13 -
4.2 Územní samospráva Územní samospráva plní funkci veřejné správy, je totiž organizována na podobném principu jako stát, tj. na principu organizace všeho obyvatelstva žijícího na určitém území [3], [4]. Podle Janků (2006) bylo samostatné postavení obcí už v roce 1849 zakotvením obecním zákonem. Obecní samospráva se uplatňovala až do roku 1945, kdy byla nahrazena činností národních výborů, které měly postavení orgánů státní moci a státní správy v místech. V roce 1990 bylo obnoveno postavení obcí na samostatných principech. Roku 1997 došlo k naplnění ústavního zakotvení vyšších územních samostatných celků zřízením 14 krajů [5].
4.2.1 Obce Je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Je veřejnoprávní korporací, právnickou osobou, která má vlastní majetek, se kterým hospodaří . Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeb svých občanů. Navenek je zastupována starostou (primátorem), který předsedá jednáním zastupitelstva, stojí v čele rady a obecního úřadu [5], [4].
4.2.2 Působnost obcí 1. Samostatná působnost, kdy samospráva rozhoduje o záležitostech svého celku nezávisle na pokynech a interních předpisech ministerstev a dalších správních úřadů [5]. 2. Přenesená působnost, tj. výkon státní správy orgány obcí. Stát deleguje jednotlivá oprávnění na orgány obce, protože ty nejlépe znají místní podmínky; tím stát přibližuje výkon státní správy občanům [5].
4.2.3 Orgány obce Zastupitelstvo obce je nejvyšším samosprávným orgánem obce. Zastupitelé jsou voleni v komunálních volbách, které se konají každé čtyři roky. Podle počtu obyvatel - 14 -
má zastupitelstvo 5 až 55 členů. Schází se nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Rozhodnutí musí být schváleno nadpoloviční většinou. Zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány. Vždy musí zřídit výbor finanční a kontrolní [5]. Rada obce je výkonný orgán. Má nejméně 5 a nevýše 11 členů. Radu tvoří starosta, místostarosta a další radní. Radu volí zastupitelstvo z řad svých členů. Zastupitelé volí rovněž starostu a místostarostu, kteří za výkony své funkce odpovídají zastupitelstvu [5]. Obecní úřad plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo nebo rada obce, a vykonává státní správu ve věcech přenesené působnosti. Tvoří jej starosta, místostarosta, případně tajemník a další zaměstnanci obce, kteří jsou začleněni určitých odborech a odděleních podle úseku činnosti [5].
- 15 -
4.3 Požadavky podnikatelského subjektu a popis procesu při komunikaci s konkrétními složkami územní samosprávy Spolupráce s městy je založena výhradně na domluvě. Město si rozvrhne svůj plán pro kulturní akci a zpětnou odezvou potvrdí svůj zájem o provedení. Při kladné odezvě firma pošle své požadavky. Tyto požadavky jsou konečné a město je s nimi obeznámeno. Požadavky firmy můžeme rozdělit do dvou skupin: a) Technické požadavky. b) Všeobecné požadavky.
4.3.1 Technické požadavky •
Elektronické připojení maringotek (minimálně 25A jištění, zásuvka 380V, 25Hz, dostupnost: cca 50 m). Vždy je také potřeba zajistit zhasnutí veřejného osvětlení. Zajišťuje město, technické služby.
•
Prostor pro promítání (24 x 35 m, což jsou celkové rozměry včetně rozměrů maringotky). Zajišťuje město, dopravní úřad.
•
Povolení pro vjezd. Jelikož projekce probíhá na náměstích měst, je většinou potřeba zajistit bezpečný vjezd do prostorů promítání. Zajišťuje město, dopravní úřad.
•
Zajištění bezpečnosti. Akce je pro širokou veřejnost a zajištění ochrany pro diváky je prioritní, jelikož se pokaždé může vyskytnout problém. Zajišťuje místní policejní sbor.
•
Zajištění
posezení
pro
diváky.
Z technických
důvodů
nemohou
maringotky převážet posezení pro diváky. Závisí na městech jak se zachovají a posezení zajistí. Zajišťuje město, technické služby.
- 16 -
4.3.2 Všeobecné požadavky •
Sociální zařízení, jak pro diváky, tak i pro posádky maringotek. Je nutno zajistit sociální zařízení, včetně sociální zázemí(sprchy) pro posádky. Toto je velmi důležitá záležitost, v mnoha městech vůbec nevyřešená. Zajišťuje město, kulturní centrum.
•
Propagace. Každé město je povinno zajistit v časovém předstihu propagaci akce. Jelikož firma nemůže z technických důvodů objíždět města a vylepovat upoutávky na filmovou projekci, je nutné, aby byl zaručen včasný výlep propagačních plakátů. Zajišťuje město, kulturní centrum.
•
Zabezpečení hotovostních příjmů. Během akce se vybírá dobrovolné vstupné na charitativní účely. Výběr musí splňoval podstatné náležitosti. Před akcí musí zaměstnanec, odpovědný za tento výběr, zkontrolovat všechny oficiální požadavky. Postup jeho práce spočívá v: 1. Povolení o výběru dobrovolného vstupného 2. Kontrola
povolení
o
hmotné
zodpovědnosti
pověřených
zaměstnanců KBČ. 3. Zapečetění kasiček a úschova klíčů. 4. Rozpečetění
kasiček
a
následné
přepočítání
celkového
vybraného obnosu. 5. Vytvoření protokolu, kde je sepsána vybraná suma a potvrzena regulérnost výběru. Zajišťuje město, pověřený zaměstnanec. Všechny tyto požadavky jsou shrnuty ve smlouvě a na internetových stránkách firmy [8]. Na těchto stránkách najdou města m.j také všechny potřebné doplňující informace, které mohou potřebovat. V konečné fázi je už jen na městech jak přistoupí k požadavkům firmy.
- 17 -
4.4 Fáze komunikace mezi firmou Kinematograf bratří Čadíků a složkami územní samosprávy Projekt Filmového léta prochází v první řadě technickým zhodnocením proběhnuvší sezóny. Promítací maringotky se zazimují, zkontrolují a opraví se všechny vzniklé nedostatky. Pak teprve jsou připraveny na nastávající sezónu. Dále se uskuteční schůzka hlavních promítačů s ředitelem firmy. U každého města se zhodnotí všechny problémy, jenž se během projekce vyskytly. Hodnocení celého projektu je důležitá část, jelikož poznatky, které vyplynou napovrch se stanou důležitými informacemi pro sezónu nastávající. Na schůzce se zkompletuje vybraná hotovost. Podle celkového obnosu se zjistí, jak se sezóna vydařila. Celá částka se nejkratším čase předá na slíbené charitativní účely. Po ekonomickém vyhodnocení se definitivně uzavře proběhnutá sezóna.
4.4.1 První fáze, příprava: leden až květen Po konci sezóny filmového léta zaznamenává kinematograf nové objednávky. Podle plánovaní
trasy
konkrétní
maringotce,
vybere
města,
jenž
mají
zájem
o poskytovanou službu. Kontaktují se pověřené osoby a uzavřou se podmínky spolupráce. Jsou to zaměstnanci městských úřadů, zajišťující kulturní akce. Připraví se smlouvy a přesně se sjedná termín filmové projekce. Pokud bude akce doplněna o další doprovodné představení nebo koncert, musí se vše zařídit před průběhem akce, aby se při realizaci služby předešlo všem nepotřebným a nečekaným problémům. Nová města musí zaměstnanci firmy navštívit a zkontrolovat, jestli je možné zařadit město do projektu Filmového léta. Kontrolují se hlavně technické požadavky. U stálých odběratelů se vytvoří nové smlouvy. Je také důležité být v neustálém kontaktu s kontaktními osobami. Tyto osoby se v průběhu akce stávají hlavními prostředníky mezi městy a firmou. Musí být obeznámeny o všech podstatných náležitostech, které se vyskytnou během vývoje projekce.
- 18 -
4.4.2 Druhá fáze, průběh akce: červen až srpen Akce začíná příjezdem maringotky na místo promítání. V první řadě se hlavní promítač spojí s kontaktními osobami a upozorní je na příjezd. Zajistí se případná pomoct při hledání místa pro projekci, či se zkontaktuje policejní hlídka, aby akce nebyla komplikována hned při příjezdu. Upevní se maringotka a rozloží se konstrukce. Zkontrolují se technické a všeobecné požadavky. Proběhne seznámení s kontaktní osobou a následně se vyřeší formální náležitosti. Zabezpečí se kasičky, vyplní se papíry a nachystají se protokoly. Vše probíhá na městských úřadech. Jakékoliv problémy musí posádka maringotek řešit s kontaktními osobami. Po skončení celé akce se ještě v noci nachystá maringotka na odjezd do dalšího města. Ráno je zajištěno přepočítání dobrovolného vstupného. To probíhá za dohledu alespoň dvou členů zastupitelstva. Vyplní se protokoly a celá akce se přesune do dalšího města na trase.
- 19 -
4.5 Vymezená kritéria zkoumání 1. Dodržení technických požadavků firmy – jedno z důležitých kritérií. Patří sem: •
Dostupnost inžernýských sítí.
•
Zajištění prostoru pro promítání.
•
Zaopatření všech potřebných povolení.
•
Zajištění posezení pro diváky.
2. Dodržení všeobecných požadavků firmy – záleží jen a pouze na městech jak se postaví k řešení těchto požadavků. V důsledku se sami prezentují občanům. Patří sem: •
Sociální zabezpečení (WC).
•
Policejní dohled.
3. Zajištění propagace – výlep plakátů a upoutávky v místních periodikách. 4. Plnění peněžních závazků. 5. Přístup kontaktních osob k přidělené práci – aktivita a spolehlivost kontaktní osoby. 6. Ochota spolupráce v první fázi komunikace – smluvní požadavky a první kontakt měst s firmou. 7. Ochota řešit nenadálé problémy – důležitá část komunikace. Spjato s průběhem akce. 8. Aktivní přístup měst k prováděné akci – prezentace měst během projekce. Propagace města občanům. 9. Celkový zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků – spokojenost s firmou a divácká spokojenost s prezentací měst. 10. Odstranění problému z let minulých
- 20 -
4.6 Empirická škála hodnocení komunikačních problémů Pro kritéria (viz 4.5 Vymezená kritéria zkoumání) je vytvořena vlastní empirická škála hodnocení. Škála vystihuje spokojenost ze spolupráce mezi územní samosprávou a podnikatelským subjektem KBČ. •
Výborné – požadavek splněn ve všech bodech bez žádného problému. Etika komunikace mezi subjekty na nejvyšší úrovni spokojenosti.
•
Aktivně řešící – požadavek splněn ve všech bodech s problémy, které byly v co nejkratší době kladně vyřešeny. Etika komunikace mezi subjekty na vysoké úrovni spokojenosti.
•
Dobré – začínají se projevovat problémy v komunikaci mezi subjekty. Jejich řešení je zdlouhavé. Nejasné priority v řešení požadavku.
Požadavek není správně
pochopen. •
Dostatečné – nesrozumitelný požadavek. Dělá velmi velký problém požadavek splnit. Projevuje se neochota v komunikaci mezi subjekty. Řešeno na poslední chvíli.
•
Nedostatečné – nesrozumitelný požadavek. Chladný přístup k jeho řešení. Problémy v komunikaci na obou stranách. Splněno s velkými problémy nebo nesplněno vůbec.
Proti tomuto hodnocení by mohla být jistě vznesena námitka ve smyslu její subjektivnosti. Vzhledem ke skutečnost, že firma KBČ působí na trhu již 19 let a jedná se o vyhodnocování stále stejných etických problémů, je možné říci, že vypovídající hodnota má objektivní charakter. Řešitel práce s firmou KBČ spolupracuje již čtvrtým rokem, proto i tato skutečnost svědčí o jisté objektivitě řešení nastalé problematiky. Kritéria byla vytvořena z osobních zkušeností s využitím zažitých problémů a situací.
- 21 -
5 Vlastní empirické zkoumání, sběr dat 5.1 České Budějovice •
Statutární město, správní a kulturní metropole Jihočeského kraje [9].
•
Podle údajů z 1.1.2009 zde žije 96 936 obyvatel [9].
•
Místo konání náměstí Přemysla Otakara II.
5.1.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Město je jedno z prvních, s kterými firma započala svou spolupráci. K zajištění všech požadavků přidělena stálá kontaktní osoba, jenž po letitých zkušenostech zařizování kulturních akcí pro město působí velmi zkušeně a profesionálně. Komunikace je jednoznačná a vždy spěje ke spokojenosti obou zainteresovaných subjektů.
•
Obsahová část smlouvy vždy dodržena do posledního bodu. Peněžní vyúčtování vyřešeno s časovým předstihem. O akci je každoročně značný zájem. Obyvatelé města obeznámeni s propagací.
•
Filmová projekce je součástí kulturního programu města České Budějovice. Je neodmyslitelnou součástí. Lze pozorovat spokojenost a informovanost občanů. Akce spojena s doprovodným programem.
•
Technické problémy – pokaždé, když se vyskytne komplikace, je kontaktní osoba přítomna a vzniklý problém vyřešen. Ochota spolupráce s firmou je na vysoké úrovni. Aktivita při řešení na prvním místě.
Jak vyplývá ze zjištěných údajů (viz Tabulka 1), komunikace s územní samosprávou splněna do posledního bodu a na vysoké úrovni profesionality. Minimální řešení nenadálých problému. Lze pozorovat, že město díky své výborné koordinaci svých pracovníků, zastává přidělenou práci ve všech ohledech velmi zkušeně a svědomitě.
- 22 -
Tabulka 1: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Českých Budějovicích
Kritéria zkoumání
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
výborné
výborné
Zajištění všeobecných požadavků
výborné
dobré
výborné
Zajištění propagace
aktivně řešící
výborné
výborné
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
výborné
výborné
výborné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
výborné
výborné
výborné
Řešení nenadálých problémů
výborné
výborné
výborné
Aktivní přístup měst k prováděné akci
aktivně řešící
výborné
výborné
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
výborné
výborné
aktivně řešící
Odstranění problémů z let minulých
výborné
aktivně řešící
výborné
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.1.2 Silné stránky územní samosprávy •
Ochota spolupracovat a aktivní zapojení všech zainteresovaných pracovníků.
•
Komunikace mezi subjekty na vysoké úrovni spokojenosti.
•
Velký divácký ohlas spojen s prezentací firmy v médiích a tiskovinách.
5.1.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Některé požadavky řešeny na poslední chvíli.
•
Snaha zastupitelstva se za každou cenu prezentovat občanům před začátkem akce.
- 23 -
5.2 Ústí nad Labem •
Statutární město na severozápadě Čech, centrum Ústeckého kraje a okresu Ústí nad Labem [16].
•
K 1.1.2009 má město 95 289 obyvatel [16].
•
Místo konání akce Lidické náměstí.
5.2.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Ústí nad Labem znamená pro firmu KBČ stěžejní město celého projektu Filmové léto. Je zde sídlo generálního sponzora pivovaru Zlatopramen. O akci je nejvyšší mediální zájem, a proto je kladen velký důraz na realizaci všech potřebných náležitostí.
•
Komunikace s územní samosprávou probíhá přednostně před jinými městy na seznamu filmových zastávek. Město se samo interesuje do realizace projekce. Před příjezdem vždy čeká policejní hlídka, aby řešila dopravní situaci. Na místě, kde projekce proběhne, čekají zaměstnanci technických služek, kteří jsou přiděleny k pomocným prácím.
•
O akci je také velký divácký zájem. Tradice promítání pod širým nebem každoročně láká tisíce diváků. V této fázi je zajištěn policejný dozor po celou dobu projekce i během dně.
•
Jelikož se jedná o jednu z nejdůležitějších akcí v Ústí nad Labem, využívá toho zastupitelstvo
města,
v čele
s primátorem,
k prezentaci
celé
územní
samosprávy. Zjištěné údaje (viz Tabulka 3) přesně charakterizují spolupráci s věším městem České republiky. Požadavky a smluvní záležitosti vyřešeny bez problému. Komunikace na vysoké úrovní. Aktivita celého zastupitelstva ukázat se před občany až s horlivým nasazením. Firma spolupracuje každoročně s městem přednostně, proto si nikdo nemůže dovolit nenadálé problémy, nebo ostudu.
- 24 -
Tabulka 2: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Ústí nad Labem
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
výborné
výborné
Zajištění všeobecných požadavků
výborné
výborné
výborné
Zajištění propagace
aktivně řešící
aktivně řešící
aktivně řešící
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
výborné
aktivně řešící
výborné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
výborné
výborné
výborné
Řešení nenadálých problémů
dobré
aktivně řešící
dobré
Aktivní přístup měst k prováděné akci
výborné
výborné
dobré
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
výborné
výborné
výborné
Odstranění problémů z let minulých
aktivně řešící
výborné
dobré
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.2.2 Silné stránky územní samosprávy •
Ochota spolupracovat.
•
Snaha zviditelnění města občanům a velká mediální a divácká podpora.
•
Komunikace s kontaktními osobami bez nadřazenosti nebo opovržení.
•
Zapojení města do realizace projektu, dodržení všech požadavků.
5.2.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Až přehnaná snaha zviditelnit zastupitelstvo města.
•
Existence informačních šumů mezi organizátory akce a organizátory ze strany města.
- 25 -
5.3 Chomutov •
Statutární město ležící v severozápadě Čech v Ústeckém kraji [12].
•
Podle údajů z 1.1.2009 má město 50 782 obyvatel [12].
•
Místo konání Náměstí 1. máje.
5.3.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Město je typické svým problémovým zastupitelstvem a občany žijícími v městských
částech
a
přilehlých
lokalitách.
Podle
médií
je
jedno
z nejkomplikovanějších měst v České republice, což se projevuje v komunikaci se zastupitelstvem a diváky. •
Územní samospráva nemá potřebu prezentovat se před diváky, jelikož ví, že celková kultura ve městě zaostává. Lidé jsou neochotní a projevují se zde sociální nerovnosti.
•
Zaměstnanci
městského
úřadu
jsou
zaneprázdněny
řešením
jiných
důležitějších problémů, než je spokojenost a klidný průběh akce. •
Komunikace s kontaktní osobou je zmatená. Práci neodvádí jen jeden zaměstnanec, ale je přehazována od jednoho k druhému.
•
Jakýkoliv problém, jenž nastal, nebylo možno zjistit s kterou osobou řešit.
•
I když je propagace vyřešena a akce má i mediální ohlas, opovržení a nezájem občanů staví firmu KBČ do situace nadále nespolupracovat s městem.
Město je každoročně problémovým spolupracovníkem. Zastupitelstvo, ani občané, nejeví zájem o probíhanou akci. Je až udivující, jak se město snaží každoročně spolupracovat s firmou, jen aby uspokojili potřebu realizace kulturní akce pro obyvatele. Sociální rozdíly jsou viditelné na každém kroku městem. Komunikace na nízké úrovni. Firma si vše musí obstarat sama. Sociální zázemí pro diváky nevyřešeno.
- 26 -
Tabulka 3: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Chomutově
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
aktivně řešící
dobré
aktivně řešící
Zajištění všeobecných požadavků
dobré
dobré
dostatečné
Zajištění propagace
aktivně řešící
výborné
aktivně řešící
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
dostatečné
dostatečné
dobré
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
aktivně řešící
aktivně řešící
aktivně řešící
Řešení nenadálých problémů
dostatečné
dobré
aktivně řešící
Aktivní přístup měst k prováděné akci
nedostatečné
aktivně řešící
dobré
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
nedostatečné
nedostatečné
nedostatečné
Odstranění problémů z let minulých
dostatečné
dostatečné
dostatečné
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.3.2 Silná stránka územní samosprávy •
Snad jediná silná stránka města je, že se snaží podpořit kulturní život ve městě, bohužel není zpětná odezva od občanů.
5.3.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Žádná viditelná aktivita ze strany zastupitelstva, ani občanů.
•
Požadavky firmy nedodrženy. Opakovaná reklamace nevyřešena.
•
Nejasnost priorit v řešení přidělené práce. Každoročně vázla komunikace mezi organizátory akce a kontaktní osobou.
•
Sociální zázemí pro diváky nevyřešeno.
- 27 -
5.4 Tábor •
Rozprostírá se na jihu Čech a je druhé největší město v Jihomoravském kraji [15].
•
Kulturní a turistické středisko se 36 095 obyvateli [15].
•
Místo projekce Žižkovo náměstí.
5.4.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Podle zkušeností s místní územní samosprávou se dá říct, že město si připravované akce váží a je na spolupráci všestranně připraveno.
•
Vyskytuje se zde problém s příjezdem maringotky na promítací místo. Nákladní automobil neprojede úzkými uličkami města, proto každoročně, bez připomínání ze strany podnikatelského subjektu, je zajištěn od technických služeb traktor pro lepší manévrování.
•
Spolupráce s kontaktní osobou je přátelská, všechny požadavky firmy zařízeny
do
posledního.
Při příjezdu
je
posádka
vždy seznámena
s harmonogramem přípravy akce. To svědčí a připravenosti kontaktní osoby předem. •
V posledních letech aktivita města až převyšuje potřebné požadavky. V sezóně 2009 lze pozorovat snahu se zviditelnit před občany. Proslovy starostky a částí zastupitelstva nejsou výjimkou.
Spolupráce s územní samosprávou města Tábor přináší každoročně firmě mnoho nových zkušeností. Projekce bývá spojena s organizací doprovodných akcí. Nenadálé problémy jsou řešeny v co nejkratším čase a neexistuje nesplnění i toho neprekérnějšího úkolu. Komunikace s přidělenou osobou na vysoké úrovní profesionality. Město se v sezóně 2009 až moc předvádělo před svými občany. Lze usuzovat, že před volbami nebude první ani poslední.
- 28 -
Tabulka 4: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Táboře
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
aktivně řešící
výborné
Zajištění všeobecných požadavků
aktivně řešící
aktivně řešící
aktivně řešící
Zajištění propagace
výborné
výborné
aktivně řešící
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
výborné
výborné
výborné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
aktivně řešící
výborné
aktivně řešící
Řešení nenadálých problémů
aktivně řešící
výborné
výborné
Aktivní přístup měst k prováděné akci
aktivně řešící
aktivně řešící
dobré
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
výborné
výborné
výborné
Odstranění problémů z let minulých
aktivně řešící
výborné
výborné
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.4.2 Silné stránky územní samosprávy •
Rychlé řešený nenadálých problémů.
•
Precizní zajištění všech požadavků firmy.
•
Proškolený personál zvyklí na organizaci velkých akcí pro město.
•
Bezproblémová komunikace mezi subjekty bez jakýchkoliv nesrovnalostí, či existence informačních šumů.
5.4.3 Slabá stránka územní samosprávy •
Snaha za každou cenu zviditelnit město před občany. Problém chystaných říjnových voleb. V minulých sezónách se nedělo.
- 29 -
5.5 Děčín •
Leží v severních Čechách a je statutárním městem [10].
•
Z údajů z roku 2008 má 53 098 obyvatel [10].
•
Místo konání je plocha přístaviště.
5.5.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Územní samospráva města se vyznačuje výbornou organizací svých zaměstnanců. Práci neodvádí jen jedna konkrétní osoba, ale je rozdělena mezi několik pracovníků. Výstupní efekt je pak mnohem jednoznačnější než ve městech s chaotickou organizací jedné kontaktní osoby.
•
Město je jedno z prvních, s kterými firma započala svou spolupráci, proto je průběh celého projektu řešen automaticky, stejně jako v letech minulých.
•
Požadavky firmy vyřešeny do posledního bodu, jen s propagace se vždy řeší na poslední chvíli. Proto v prvních dnech projekce firma pozoruje divácký nezájem, jenž je způsoben nevědomostí o probíhané akci.
•
Aktivita města je až nadstandardní. Jsou poskytnuty pracovníci na výpomoc. O organizátory akce je náležitě postaráno. Sociální zázemí je vyřešeno formou pronajatého hotelového pokoje, což je u jiných měst nemyslitelná záležitost. Jakožto větší město si to může dovolit. O své občany je také nadstandardně postaráno.
•
Projekce je spojena s doprovodným programem.
Akci místní územní samospráva využívá pro svou prezentaci občanům. Snad jediné co lze vytknout, je právě tato přehnaná prezentace významných osob. Projekce potom vypadá navenek jako politická kampaň, což odrazuje většinu místních obyvatel. I malý počet diváků poskytne na charitativní účely vyšší obnos než jiná velká města.
- 30 -
Tabulka 5: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Děčíně
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
výborné
výborné
Zajištění všeobecných požadavků
aktivně řešící
aktivně řešící
aktivně řešící
Zajištění propagace
výborné
aktivně řešící
výborné
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
výborné
výborné
výborné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
výborné
výborné
výborné
Řešení nenadálých problémů
výborné
výborné
výborné
Aktivní přístup měst k prováděné akci
výborné
aktivně řešící
výborné
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
aktivně řešící
dobré
dostatečné
Odstranění problémů z let minulých
výborné
výborné
výborné
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.5.2 Silné stránky územní samosprávy •
Ochota spolupráce s firmou a nadstandardní aktivita měst v realizaci celého projektu.
•
Práce rozdělena mezi několik pracovníků, což přispívá k rychlejšímu řešení nenadálých problémů.
5.5.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Politická prezentace města před občany. Akce je odrazuje, vypadá pak jako politická kampaň.
•
Malá propagace projektu. Řešeno na poslední chvíli.
- 31 -
5.6 Žďár nad Sázavou •
Je okresní město na pomezí Čech a Moravy. Město leží v centrální části Českomoravské vrchoviny ve Žďárských vrších [18].
•
Z údajů z roku 2008 bydlí ve městě 23 469 obyvatel [18].
•
Místo projekce náměstí Republiky.
5.6.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Projekce ve městě je vždy velmi divácky navštěvována, čemuž ale neodpovídá chování a celková komunikace s místí samosprávou. Sociální zázemí je zajištěno pouze pro posádky maringotky. Bohužel na každodenní tisícové návštěvy akce a divácké potřeby město nemyslí.
•
Komunikace s kontaktní osobou je prováděna profesionálně až byrokraticky. Místní územní samospráva si zakládá na perfektním dodržení všech písemných formalit. Je to způsobeno osobou, která tuto činnost provádí. V jiných městech práci kontaktní osoby provádějí pracovníci kulturního střediska. Ve Žďáru nad Sázavou je to účetní města. A ta si zakládá na korektním jednání. Výhodou je pro firmu, že písemné požadavky jsou vždy stoprocentně splněny.
•
Komunikace mezi složkami územní samosprávy probíhá neorganizovaně. Posezení pro diváky, což je technická část smlouvy, není přichystána. Práci musí odvádět zaměstnanci firmy.
Každoročně jsou nedostatky městu vytýkány, ale při příjezdu v další sezóně nejsou problémy řešeny. Lze také vypozorovat, že přidělení účetní k funkci zřizovatele kulturní akce, nesplňuje potřebnou efektivitu (viz Tabulka 8, zajištění všeobecných požadavků a řešení nenadálých problémů). Kontaktní osoba by měla být efektivní po všech stránkách a nejenom v oficialitách, které zvládá stoprocentně.
- 32 -
Tabulka 6: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu ve Žďáru nad Sázavou
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
výborné
výborné
Zajištění všeobecných požadavků
dostatečné
dostatečné
dobré
Zajištění propagace
výborné
výborné
výborné
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
dobré
aktivně řešící
dostatečné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
výborné
výborné
výborné
Řešení nenadálých problémů
aktivně řešící
dobré
dobré
Aktivní přístup měst k prováděné akci
dobré
dobré
dobré
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
výborné
výborné
výborné
Odstranění problémů z let minulých
aktivně řešící
dobré
dobré
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.6.2 Silné stránky územní samosprávy •
Nadstandardní dodržení písemných oficialit.
•
Velký zájem o poskytovanou akci z pohledu diváků.
5.6.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Neaktivní přístup kontaktní osoby k přidělené práci.
•
Nedodrženy všeobecné požadavky firmy.
•
Byrokratický přístup kontaktní osoby.
•
Nezájem o odstranění problémů z let minulých.
- 33 -
5.7 Vysoké Mýto •
Je město na východě Čech, je jedno z nejstarších, nejvýznamnějších a šesté největší z měst Pardubického kraje [17].
•
12 705 je počet obyvatel žijících ve Vysokém Mýtě [17].
•
Místo konání Náměstí Přemysla Otakara II.
5.7.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Město
je
typické
svým
velkým
náměstím
a
historickým
jádrem.
To se projevuje i na chování lidí žijících zde. Náměstí je středem kulturních akcí a setkání obyvatel. •
Organizace a spolupráce s firmou rozdělena mezi několik zaměstnanců. Lze pozorovat nesrovnalosti, které vznikají špatnou spoluprácí mezi složkami místní územní samosprávy.
•
V první řadě nedodrženy požadavky firmy. Nebylo zařízeno sociální zázemí pro posádky maringotky, ani pro diváky.
•
Vznikali také problémy s příjezdem na místo promítání. Každoročně zaměstnanci města vědí, že existuje problém se zaparkovanými auty. Skrz ně neprojede nákladní automobil. Problém očividně neřešen.
•
Akce je divácky velmi navštěvována a je spojena s nemalými výběry na charitativní činnosti. I přes to se neprojevuje aktivita města zapojit se do průběhu projekce.
Vysoká návštěvnost a propagace akce pro veřejnost jsou dva hlavní důvody proč je město každoročně navštěvováno. Kontaktní osoby jsou aktivní jen při příjezdu. Dále se pak neinteresují do probíhané projekce. Místní policejní zbor jeví nezájem. O probíhané akci každoročně není obeznámen. Komunikace mezi složkami místní územní samosprávy je chaotická.
- 34 -
Tabulka 7: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu ve Vysokém Mýtě
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
aktivně řešící
aktivně řešící
Zajištění všeobecných požadavků
dobré
aktivně řešící
dobré
Zajištění propagace
výborné
výborné
výborné
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
aktivně řešící
aktivně řešící
dobré
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
aktivně řešící
výborné
výborné
Řešení nenadálých problémů
aktivně řešící
dobré
dobré
Aktivní přístup měst k prováděné akci
aktivně řešící
dobré
aktivně řešící
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
výborné
výborné
výborné
Odstranění problémů z let minulých
aktivně řešící
dobré
dobré
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.7.2 Silná stránka územní samosprávy •
Vysoká
návštěvnost
způsobena
kvalitní
propagací
zaměstnanců územní samosprávy.
5.7.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Chaotická komunikace mezi složkami územní samosprávy.
•
Nedodržení důležitých požadavků firmy.
•
Neaktivní zapojení do řešení nenadálých komplikací.
•
Vše řešeno až na poslední chvíli.
- 35 -
akce
ze
strany
5.8 Pelhřimov •
Okresní město v jihočeské části kraje Vysočina [14].
•
Podle údajů z 24.12.2007 zde žije 16 596 obyvatel [14].
•
Je známo jako město rekordů a kuriozit [14].
•
Místo konání Masarykovo náměstí.
5.8.1 Spolupráce s územní samosprávou •
S městem firma spolupracovala pouze tři sezóny. Komunikace s kontaktními osobami a celková neaktivita zaměstnanců městského úřadu přiměla firmu rozvázat spolupráci.
•
Zajištění technických a všeobecných požadavků firmy od první chvíle komunikace nedodržováno.
•
Nezájem kontaktních osob o přidělenou práci. Nadřazené chování a odmítání nést zodpovědnost za danou práci. Skoro až nevědomost o probíhané akci.
•
Město mělo o akci každoročně velký zájem, ale tomuto zájmu se později nespodobovalo následné řešení problémů.
•
Sociální zázemí pro diváky a pro posádku maringotek nezařízeno. Firma na své náklady musela obstarat. Viditelné nedodržení smlouvy.
•
Nezájem diváků spojen s nevědomostí. Nebyla vyřešena propagace akce. Firma musela zařídit.
Lze pozorovat velký rozdíl v řízení kulturních akcí. Město, které je známo svou prestižností zařizovat zábavné akce spojené s realizací rekordů a kuriozit, je sebe středně zahleděno jen a pouze na jednu aktivitu pro občany. Občané byli až zklamáni, že se nejedná „zase“ o nějaký rekord, ale pouze jen o letní kino. Dá se říci, jací občané takové zastupitelstvo.
- 36 -
Tabulka 8: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Pelhřimově
Kritéria zkoumání
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
dobré
dostatečné
dostatečné
Zajištění všeobecných požadavků
dobré
nedostatečné
dostatečné
Zajištění propagace
nedostatečné
nedostatečné
nedostatečné
Plnění peněžních závazků
dobré
dobré
dobré
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
aktivně řešící
dostatečné
dostatečné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
aktivně řešící
aktivně řešící
aktivně řešící
Řešení nenadálých problémů
dobré
nedostatečné
dostatečné
Aktivní přístup měst k prováděné akci
nedostatečné
dostatečné
dostatečné
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
dobré
dobré
dobré
Odstranění problémů z let minulých
dobré
nedostatečné
nedostatečné
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.8.2 Silná stránka územní samosprávy •
Můžeme říct, že pouze ochota občanů zúčastnit se akce, podpořila už tak špatné mínění o samosprávě města.
5.8.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Nesplnění požadavků firmy.
•
Neochota spolupracovat, nezájem o komunikaci ze strany zastupitelstva.
•
Hlavní body smlouvy nedodrženy.
•
Nesplněna propagace, o akci nikdo nevěděl.
- 37 -
5.9 Litomyšl •
Město na samém východě Čech v Pardubickém kraji [13].
•
Podle údajů z roku 2009 má město 10 231 obyvatel [13].
•
Místo konání akce Smetanovo náměstí.
5.9.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Divácky každoročně nejnavštěvovanější město z celého projektu Filmového léta. Je to důsledkem dobré propagace a kvalitní spolupráce s územní samosprávou.
•
Zaměstnanci územní samosprávy jsou zvyklý organizovat kulturní akce, což lze pozorovat i na chování a mentalitě diváka v jeho spokojenosti s probíhanými projekcemi. Projekt Filmového léta zapojen do kulturního programu města. Přes to není pro diváky zajištěno sociální zázemí. Lze vidět, že se územní samospráva snaží svůj kulturní program města propracovat na nejvyšší úroveň, bohužel na základní požadavky nebere zřetel.
•
Díky velké divácké popularitě je akce spojována s politickou prezentací významných lidí. Ze strany územní samosprávy je připraven pro diváky doprovodný program plný divadel, koncertů a soutěží.
•
Koordinace a spolupráce s organizátory akce ze strany podnikatelského subjektu je na vysoké úrovni. Komunikace je bezproblémová a všechny požadavky splněny bez sebevětších problémů.
Ze zjištěných údajů (viz Tabulka 9) je komunikace s územní samosprávou města bezproblémová. Město podnikatelskému subjektu vychází ve všech požadavcích vstříc. Všeobecné požadavky splněny, pouze sociální zázemí pro diváky nevyřešeno, což je vizitka samotného města. Komunikace při řešení nenadálých problému bez komplikací. Zajištěna policejní ochrana po celou dobu projekce, dokonce i uzavření náměstí.
- 38 -
Tabulka 9: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Litomyšli
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
výborné
výborné
Zajištění všeobecných požadavků
aktivně řešící
aktivně řešící
aktivně řešící
Zajištění propagace
výborné
výborné
výborné
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
výborné
výborné
výborné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
výborné
výborné
výborné
Řešení nenadálých problémů
aktivně řešící
aktivně řešící
výborné
Aktivní přístup měst k prováděné akci
aktivně řešící
výborné
aktivně řešící
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
výborné
výborné
výborné
Odstranění problémů z let minulých
výborné
výborné
výborné
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.9.2 Silné stránky územní samosprávy •
Komunikace mezi subjekty na vysoké úrovni.
•
Potřebné technické i všeobecné požadavky splněny.
•
Díky kvalitní propagaci nejnavštěvovanější město celého projektu.
•
Jasně vymezené role.
5.9.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Nezařízeny sociální zázemí pro diváky.
•
Chaotické organizování více akcí najednou.
- 39 -
5.10 Hlinsko •
Město Hlinsko leží v povodí řeky Chrudimky. Nachází se na úpatí hor Českomoravské vrchoviny, na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Žďárských vrchů a Železných hor [11].
•
Podle údajů z roku 2008 má město 10 373 obyvatel [11].
5.10.1 Spolupráce s územní samosprávou •
Město pro občany nezařizuje mnoho kulturních akcí, proto lze vidět nedostatky v realizaci projektu Filmové léto. Zajištění technických požadavků v žalostném stavu. Problém řešen až při příjezdu maringotky.
•
V zařizování všeobecných požadavků místní územní samospráva chaotická. Propagace sice zajištěna, ale vznikl problém se sociálním zázemím pro diváky. Diváci každoročně využívají místní restaurace, což se nelíbí provozovatelům. Ti si později stěžují firmě KBČ, která nemá s tímto problémem nic společného.
•
Starosta města zařizoval práci kontaktní osoby, což je v jiných městech nevídané.
Svědčí
to
o
angažovanosti
místní
samosprávy
navenek.
Komunikace velmi přátelská, jak ze strany města tak ze strany diváků. •
Lze pozorovat, že kulturních akcí ve městě přes letní měsíce nebývá, proto si občané projekce velmi váží a každoročně v hojném počtu navštěvují.
•
V minulých sezónách se vyskytovali technické problémy, které město nebylo schopno odstranit.
Velmi přátelská atmosféra a férové chování staví město do pozice kvalitního odběratele poskytované služby. I přes několik spíše technických problémů je komunikace na vysoké úrovni. Snaha místní samosprávy zajistit kulturní akce pro obyvatele městě se cení nejvíce. Zapálenost celého obecního úřadu v realizaci projektu je až nadstandardní. Lze pozorovat, že si poskytované služby menší město více cení než větší město, které službu bere jako zažitou rutinu.
- 40 -
Tabulka 10: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Hlinsku
Kritéria hodnocení
2007
2008
2009
Zajištění technických požadavků
výborné
výborné
dobré
Zajištění všeobecných požadavků
dobré
dobré
dobré
Zajištění propagace
výborné
výborné
výborné
Plnění peněžních závazků
výborné
výborné
výborné
Přístup kontaktní osoby k přidělené práci
výborné
výborné
výborné
Ochota spolupráce v první fázi komunikace
výborné
výborné
výborné
Řešení nenadálých problémů
aktivně řešící
dobré
výborné
Aktivní přístup měst k prováděné akci
výborné
výborné
výborné
Zájem o poskytovanou službu z pohledu diváků
výborné
výborné
výborné
Odstranění problémů z let minulých
aktivně řešící
dobré
aktivně řešící
Zdroj: Kinematograf bratří Čadíků
5.10.2 Silné stránky územní samosprávy •
Přátelský přístup k realizaci celého projektu spojen s kvalitní propagací.
•
Divácky oblíbená akce.
5.10.3 Slabé stránky územní samosprávy •
Požadavky řešeny až na poslední chvíli.
•
Chaotická organizace mezi samosprávou města.
•
Technické požadavky v žalostném stavu.
•
Neodstranění problému z let předešlých.
- 41 -
6 Vyhodnocení
získaných
poznatků,
zobecnění
zjištěných problémů a následný návrh jejich řešení 6.1 Srovnání územní samosprávy měst pomocí získaných dat Cílem práce bylo zjistit nejzávažnější nedostatky, které vznikají v komunikaci mezi územní samosprávou měst a podnikatelským subjektem. Jako podnikatelský subjekt byla vybrána firma Kinematograf bratří Čadíků s.r.o., která splňuje aspekty hodnotícího subjektu. Bylo vybráno deset kritérií, jimž byla podrobena práce místní územní samosprávy deseti měst. Ze získaných dat lze říci, že eticky korektní jednání náleží všem zkoumaným městům, ovšem projevuje se u každého z hodnocených subjektů jiným způsobem. Města byla rozdělena dle počtu obyvatel na dvě skupiny: •
Velká (více jak 35 000 obyvatel).
•
Malá (měně jako 25 000).
6.1.1 Přístup měst k požadovaným formalitám I když bylo hodnoceno jen deset subjektů, lze pozorovat rozdíly v přístupu k firmě KBČ. Zatímco se velká města vyznačují precizní organizací svých pracovníků a formálním postojem k organizátorům z řad podnikatelského subjektu, malá města jsou charakteristická svým méně formálním přístupem, ale přátelštějším vnímáním služby. V důsledku vyplývá, že územní samospráva větších měst se požadavkům věnuje spíše rutinně, což je dáno především větším počtem pracovníků s jasně přidělenými a vymezenými kompetencemi. Ostatní k daným situacím přistupují spíše individuálně. Tento rutinní přístup velkoměst se ale neprojevuje v konečném výstupu poskytované služby, což je nalákat co nejpočetnější publikum. V mnohém záleží právě na zaměstnancích místní územní samosprávy, kteří byli přiděleni ke spolupráci s firmou. Jejich postoj k řešení smluvních požadavků firmy ovlivňuje výstup celého projektu Filmové léto. Nezajištění „komfortu“ v podobě
- 42 -
posezení a sociálních zařízení (viz Tabulka 3 a 8, Zajištění všeobecných požadavků a zájem diváků o poskytovanou službu)
se odráží v konečné odezvě ze strany
diváků. Jejich nezájem o akci z důvodu špatné připravenosti projektu poškozuje firmu.
6.1.2 Rozpočty kulturních akcí Velkým rozdílem mezi městy je jejich odlišný pohled na poskytovanou službu. Každé ze zkoumaných měst dostává od státu různé peněžní prostředky na podporu kultury v obci. Jednání a spolupráce s územní samosprávou menších měst (do 10000 obyvatel) probíhá na rozdílné úrovni komunikace. Nízký kulturní rozpočet tlačí zaměstnance územní samosprávy k rozhodování o jedné nebo maximálně dvou akcí za rok. Projekci v menších obcích navštěvují téměř všichni obyvatelé obce a komunikace mezi subjekty probíhá na vysoké úrovni. Větší města jsou postavena do situace, kdy z přidělených příspěvků jsou povinna organizovat kulturní vyžití pro občany ve větším měřítku. Mohou si dovolit pořádat více akcí najednou, dokonce i vlastní kulturní festivaly. Divadla, koncerty, vernisáže a jejich organizace probíhají v jednom časovém období. Vzniká tak chaotické rozdělení práce mezi zaměstnanci samosprávy a nedostatky v časovém dokončení všech potřebných požadavků.
- 43 -
6.2 Popis hlavních problémů komunikace mezi subjekty a jejich následné řešení Firma Kinematograf bratří Čadíků s.r.o. na trhu působí již 19 let, a proto je možné pozorovat stále se opakující situace, jenž vznikají spoluprací mezi územní samosprávou a firmou. Mezi nejčastější prohřešky místní územní samosprávy, dle vlastního empirického zkoumání, patří: 1. Požadavky řešeny na poslední chvíli. Bezproblémová komunikace je nezbytná pro plnění dohod, což je základní předpoklad úspěchu akce. V mnoha případech tento problém vzniká zahlcením úřadů
důležitější
prací.
Kulturní
akce
jsou
považovány
za
druhotné
v harmonogramu úkolů zaměstnanců územní samosprávy. Tento problém převažoval skoro ve všech zkoumaných územních samosprávách, i když posledních letech pozvolna utichá. Pro spokojenost na obou stranách je nutno provést změny vedoucí k bezproblémovému plnění všech požadavků. Řešení: Vytvořit harmonogram činností, rozdělit práci do časových segmentů a zajišťovat jejich dodržování. 2. Přehnaná iniciativa územní samosprávy prezentovat se před diváky. Nárůst politické angažovanosti zaměstnanců územních samospráv, dokonce snaha agitovat přímo před projekcí, u diváků nenachází pochopení. Využívaní peněžních prostředků územní samosprávy k propagaci politických stran a jednotlivců je nepřípustné. Na projekci chodí diváci s různými politickými názory, proto často vznikají trapné situace, které tímto přesvědčováním degradují kulturní akci. V důsledku územní samospráva nepoškozuje nejen sebe, nýbrž i samotnou firmu v poklesu návštěvnosti projekce. Řešení:
K propagaci
organizovat
vlastní
akce
nefinancované
územní
samosprávou. Zdokonalit komunikaci s občany na jiném principu oslovení.
- 44 -
3. Nezájem o spolupráci ze strany územní samosprávy v průběhu akce. Aktivita je viditelná pouze v počáteční komunikaci. Při sebemenším problému se distancují od potřebné pomoci, což je nevhodné pro další spolupráci. Firma působí v neznámém prostředí a spoléhá na korektní jednání ze strany územní samosprávy. Komunikace je založena na spolupráci, bohužel tato spolupráce v důsledku znamená pouze dodržení peněžních závazků. Řešení:
Aktivně
se
podílet
na
organizaci
poskytované
akce.
Zaměřit
se na předcházení možným problémům a být ochoten je řešit. 4. Složitá komunikace s územní samosprávou, informační šumy. Jako v každé organizaci, tak i v územní samosprávě vznikají informační šumy. (viz 5.2.1 Spolupráce s územní samosprávou). V tomto případě to znamená neorganizovanost pracovníků samosprávy. Práci odvádí více osob najednou a komunikace mezi nimi je nesrozumitelná. Kompetence jednotlivých pracovníků nejsou jednoznačně vyhraněné, mnohdy se překrývají nebo úplně chybí. Tím pádem se prodlužují časové intervaly v řešení nenadálé situace, vznikají nejasnosti o průběhu kulturní akce, či dokonce antipatie vůči pořadatelům. Řešení: Zlepšení komunikace mezi složkami územní samosprávy, např. pravidelnými schůzemi, zdokonalením informačního systému. Ochota řešit nejasnosti a nesrovnalosti vznikající v průběhu komunikace. 5. Nedodržení smluvních závazků. Firma KBČ má ze zkušeností vycházející požadavky, na které územní samospráva přistoupí. Je až zarážející, jak jsou v některých případech tyto, především technické záležitosti, ignorovány (viz Tabulka 8, 6, 3, Zajištění technických, všeobecných požadavků). Řešení: Rozšíření smluvních závazků mezi subjekty o možnost peněžních sankcí v případě, že jedna ze stran nedodrží předem dojednané podmínky.
- 45 -
6.3 Vyhodnocení, závěry a doporučení Popsané
nedostatky
jsou
závažným
prohřeškem
nejenom
v
komunikaci
s podnikatelským subjektem, ale také mezi složkami samotné územní samosprávy. Žebříček hodnot samotných zaměstnanců je v mnoha případech úplně jiný, než hlásá deklarovaný přístup konkrétní samosprávy. Proto je důležité pravidelně a pravdivě informovat všechny složky o nastávajících úkolech. Konfrontovat názory mezi sebou a aktivně hledat nejméně komplikovaný postup řešení. V různých územních samosprávách vznikají stejné nebo podobné problémy ve spolupráci s podnikatelským subjektem. O těchto problémech nemají další územní samosprávy možnost se dozvědět a to způsobuje strnulost v jejich řešení. Města České republiky každoročně pracují se stejnými postupy a názory na řešení vzniklých problémů. Územní samosprávy nemohou srovnávat, jestli tyto postupy a názory dostatečně plní svou funkci. Po etické stránce se během let začínají projevovat nedostatky, které tento systém skýtá. Nejedná se o to, že by tato problematika nebyla ze strany územní samosprávy řešena, ale o faktické nevědomosti jejich existence. Chybí jim konfrontace s vnějším světem a zpětná odezva. Existence informačních bariér mezi městy, používání k řešení problematiky stále stejné metody a konfrontace názorů pouze s místními obyvateli vede k domnění, že územní samospráva je samostatně výdělečná organizace, která pracuje jen pro uspokojování svých vlastních potřeb. Momentálně vázne problém existence informačního systému, který by ulehčoval práci územní samosprávě. Systém by mohl obsahoval popis častých problémů, jejich řešení konkrétní územní samosprávou a důsledky těchto řešení, případně návody jak daným problémům předcházet, dále často kladené otázky a odpovědi. Konkrétně by popisoval vzniklou problematiku, rozdělenou dle oboru podnikání a informoval by o všech možných dopadech na práci územní samosprávy. Otevřel by se prostor pro
- 46 -
realizaci užší spolupráce územních samospráv i pro tvořivé myšlenky a invence zaměstnanců. Na realizaci a aktualizaci systému by se města aktivně podílela. Tím pádem by se stále vyvíjel a územní samosprávy by mohli konfrontovat svou problematiku s ostatními územními samosprávami. Zaměstnanci by získali pocit sounáležitosti s posláním města, čímž by se zvýšila možnost jejich seberealizace, a v důsledku toho by se zkvalitnil celý proces řešení problémů. Došlo by k rychlejšímu odstraňování nedostatků a zlepšení poskytovaných služeb. Zaměstnanci by měli více času na důležitější přidělené úkoly, zlepšovala by se komunikace mezi městy navzájem. Prolomily by se bariéry a města by si mohla pomocí tohoto systému předávat potřebné informace, protože informovanost předchází neočekávaným komplikacím. Otevřený přístup k hodnocení vlastní práce porovnáním práce jiné územní samosprávy podmiňuje potřebné zpětné vazby a společně s ostatními subjekty vzniká možnost vyřešit stejné morální, či etické nedostatky.
- 47 -
7 Použitá literatura [1] DYTRT, Zdeněk, et al. Etika v podnikatelském prostředí. Sazba Milan Vokál; redaktor Petr Mušálek. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 196 s. ISBN 80-247-1589-9. [2] DYTRT Z., ROUDNÝ R., SKIPALA J., VOLEJNÍKOVÁ J., Etika podnikání a veřejné správy. Praha : VUSTE Envis, 1997. 120 s. [3] FEJTEK, Petr, PÁNKOVÁ, Markéta. Eika veřejné správy na místní úrovni : soubor modelových iniciativ. Grafická úprava Svátek Ondřej; přeložila Jeřábková Olga; schválil Postránecký Josef. 1. vyd. Praha : Úsek pro reformu veřejné správy Ministerstva vnitra ČR, 2003. 75 s. [4] CHAPMAN, R. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 263 s. ISBN 80-86429-14-8. [5] JANKŮ, Martin. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 629 s. ISBN 80-7179-499-6. [6] ROLNÝ, I. -- LACINA, L. Globalizace, etika, ekonomika. 3. vyd. Ostrava: Key Publishing s.r.o., 2008. 281 s. ISBN 978-80-87071-62-5. [7] ROLNÝ, I. Etika v podnikové strategii. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2007. 111 s. Ekonomie. ISBN 978-80-87071-45-8.
- 48 -
8 Internetové zdroje [8] O kinematografu [online]. Upravené vydání. Brno : Kinematograf bratří Čadíků s.r.o., 2000 , 20.10.2009 [cit. 2009-12-30]. Čeština. Dostupný z WWW:
. [9] Přispěvatelé Wikipedie, České Budějovice [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 10. 11. 2009, 13:50 UTC, [citováno 4. 12. 2009]
. [10] Přispěvatelé Wikipedie, Děčín [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 24. 11. 2009, 03:01 UTC, [citováno 4. 12. 2009] . [11] Přispěvatelé Wikipedie, Hlinsko [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 24. 11. 2009, 20:10 UTC, [citováno 4. 12. 2009] . [12] Přispěvatelé Wikipedie, Chomutov [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 2. 11. 2009, 01:08 UTC, [citováno 4. 12. 2009] [13] Přispěvatelé Wikipedie, Litomyšl [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 6. 11. 2009, 23:26 UTC, [citováno 4. 12. 2009] . [14] Přispěvatelé Wikipedie, Pelhřimov [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 22. 11. 2009, 10:32 UTC, [citováno 4. 12. 2009] . [15] Přispěvatelé Wikipedie, Tábor [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 10. 11. 2009, 12:00 UTC, [citováno 4. 12. 2009] . [16] Přispěvatelé Wikipedie, Ústí nad Labem [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 26. 11. 2009, 08:29 UTC, [citováno 4. 12. 2009] . [17] Přispěvatelé Wikipedie, Vysoké Mýto [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 9. 11. 2009, 14:32 UTC, [citováno 4. 12. 2009] .
- 49 -
[18] Přispěvatelé Wikipedie, Žďár nad Sázavou [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2009, Datum poslední revize 1. 12. 2009, 21:54 UTC, [citováno 4. 12. 2009] .
- 50 -
9 Přehled tabulek Tabulka 1: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Českých Budějovicích ......................................................................................... 23 Tabulka 2: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Ústí nad Labem ................................................................................................... 25 Tabulka 3: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Chomutově .......................................................................................................... 27 Tabulka 4: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Táboře ................................................................................................................... 29 Tabulka 5: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Děčíně ................................................................................................................... 31 Tabulka 6: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu ve Žďáru nad Sázavou .......................................................................................... 33 Tabulka 7: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu ve Vysokém Mýtě ................................................................................................... 35 Tabulka 8: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Pelhřimově ........................................................................................................... 37 Tabulka 9: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Litomyšli ............................................................................................................... 39 Tabulka 10: Hodnocená kritéria zkoumání a počet diváků se sumou finančního obnosu v Hlinsku ................................................................................................................. 41
- 51 -