ČESKÝ KRUMLOV
ZÁMECKÉ DIVADLO Dějiny objektu PhDr. Pavel Zahradník Praha 2003
Divadelní život na českokrumlovském zámku za Eggenberků počíná rokem 1666, kdy se zde odehrálo divadelní představení, konané zřejmě při příležitosti sňatku knížete Jana Kristiána Eggenberka s Marií Ernestinou ze Schwarzenberka. I další divadelní představení se odehrávala přímo na zámku, a to v tzv. Jelením sále, dnes zvaném Maškarní sál.1 Postavit na zámku samostatnou divadelní budovu se kníže Jan Kristián (vládnoucí na Českém Krumlově do své smrti roku 1710) rozhodl roku 1680. Dne 25. srpna toho roku psal o tom z Lince svému purkrabímu Vavřinci Torkowitzerovi: „Tímto vám nejmilostivěji přikazujeme, abyste bez marnění času dal začít se stavbou nového divadla [Comoedihaus], jak se Nám to nejmilostivěji zlíbilo, abyste dal pevně položit základy, abyste také ještě dal včas pokácet kmeny dřeva, kolik toho bude zapotřebí, a abyste se v jednom i druhém dorozuměl s Perneckherem (který vám dá o všem nejlepší informace), jakož i abyste také zároveň dal provést zeď u nové zahrady, jak jsme vám to před Naším odjezdem přikázali.“2 Zmíněným Perneckherem je míněn herec Jan Kryštof Pemeker. Přípravné práce byly tedy zřejmě provedeny ještě na podzim roku 1680, avšak k vlastní stavbě došlo až roku následujícího. Z účtů za rok 1681 se však o ní dovídáme poměrně málo. V důchodním účtu za prvé pololetí roku 1681 nejsou ještě výdaje za stavbu divadla zmíněny. Až v důchodním účtu za druhé pololetí téhož roku čteme, že 22. října bylo zaplaceno 20 zl. 30 kr. místnímu soustružníku Jiřímu Payrovi „za různé doky [Tokhen] a makovice do nového divadla.“ Podle účetní přílohy požadoval Payr původně 22 zl. 51 kr., z toho 17 zl. 16 kr. za „udělání 148 sloupů“, 5 zl. za „60 malých sloupů“ a 35 kr. za „7 ozdobných koulí.“ Platba Payrovi je jedinou zmínkou o placení řemeslníkům za práci na divadle v tomto důchodním účtu. Kromě toho jsou tu však ještě zapsány výdaje za koupený materiál, a to 120 zl. 45 kr. „za 40250 zdicích cihel k vyzdění divadla“, 32 zl. „za 320 džberů vápna“, 30 zl. 20 kr. 3 pen. „za různé železo k novému a starému divadlu“ a poté částky za stavební dřevo, totiž 50 zl. 39 kr. tesařům a truhlářům za 16 kop 53 kusů „prken, která byla použita v divadle“, 13 zl. 48 kr. tesařům i truhláři Vavřincovi za 4 kopy 36 kusů „borových fošen [Laden] k jevišti“, 58 zl. 9 kr. za 19 kop 23 kusů tenčích fošen (Laden), „jež byly vydány v prvé polovině roku“, a 1 zl. 40 kr. „za 100 řezaných latí“. Podle účetní přílohy byla většina fošen použita tesaři a truhláři na jeviště, ale také na okenní ostění a na „galanterii“.3 Vyúčtování tesařské práce (nikoli však bohužel práce zednické) za rok 1681 nacházíme až mezi účty z následujícího roku. Vyúčtování je datováno 31. prosince 1681. Podle něj pracovali na divadle tesařský mistr Matthias Woytsche se svými tovaryši, jimž bylo za 344 pracovních dní zaplaceno celkem 94 zl. 14 kr. Jejich práce je tu popsána takto: „Zámeckému tesařskému mistrovi s jeho tovaryši bude třeba zaplatit za následující veškerou práci při divadle: Zaprvé za pokácení určitého množství stavebního dřeva v rovenském polesí, jeho vyhákování, jakož 1
2 3
O českokrumlovském zámeckém divadle za Eggenberků viz podrobnou studii Jiřího Zálohy Divadelní život na českokrumlovském zámku v 2. polovině 17. století, Sborník Národního muzea v Praze – Řada A 40, 1986, s. 53– 79. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 10; list vydal Záloha (pozn. 1), s. 72. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1681 červená.
1
i udělání dlouhé pavlače se zábradlím po obou stranách zevnitř, pobití fošnami [Laden], zhotovení několika dřevěných sloupů a schodových stupňů, také 26 křížových kusů k jevišti, jeho pokrytí fošnami [Laden], položení základu ke kníž. sedadlu, udělání galerií tamtéž, rozštípáni několika velkých borovic na mušle, udělání dvojích dřevěných schodů, jejich zašalování, vtažení několika trámů všude, kde má stříkat voda, zatlučení vpředu, kde sedí hudebníci, dále také zhotovení veškeré jiné tesařské práce tamtéž.“ Z prvé poloviny roku 1682 jinak o žádných platech za práci na divadle nevíme. Ve druhé polovině téhož roku bylo tesařskému mistru Matthiasi Woitschemu zaplaceno dalších 36 zl. 36 kr. za to, že „otesal určité množství dřeva a z něj udělal nezbytnou práci do nového divadla.“ Kromě toho bylo tehdy placeno za malířské práce. Malíři Heinrichovi Dewerlemu bylo zaplaceno 75 zl. „za vymalování nového divadla zvenku modrými kvádry [Quatrstuckhen], namalovanými jako freska, a jinak za udělání různých kusů uvnitř.“ Celkem 103 liber klihu „k malování a truhlářské práci do divadla“ dodal Mathias Eberhausen z Netolic, jenž za něj dostal 15 zl. 27 kr. Další malíř Johann Martin Schamberger ze Salzburku dostal 138 zl. „za udělání několika jevišť do nového divadla a také za různé jiné věci ke komediím“; kromě toho bylo vydáno 44 zl. za Schambergerovo stravování od 1. července do 5. prosince a 4 zl. za jeho nájemné. Posléze na tři tovaryše, kteří po dobu pěti týdnů pomáhali „kvůli urychlení této malby“ (poslední z těchto týdnů pracovali už jen dva), bylo vydáno za stravování, pivo a maso celkem 18 zl. 30 kr.4 Následujícího roku 1683 bylo v prvém pololetí zaplaceno pouze 6 zl. 30 kr. soustružníkovi Jiřímu Bayerovi „za různou práci do divadla“ a 4 zl. hrnčířce Zuzaně Bischoffové „za různé náčiní, které vybral salzburský malíř k barvám při malování jeviště“.5 Ze druhého pololetí roku 1683 o žádných výdajích na práci v novém divadle nevíme. Dne 16. prosince 1683 uzavřel kníže smlouvu s malířem Heinrichem Teverlem (Deverlem, de Veerlem) „kvůli následující malířské práci v Našem novém divadle.“ Ve smlouvě se praví, „že on malíř má obnovit do tohoto divadla pět starých jevišť, podle nezbytnosti nastavit a opravit a podle plánu a tak, jak jsme to nejmilostivěji přikázali, má vymalovat a zhotovit portál, strop, jakož i jednu velkou a pět malých kulis [Schuber] se dvanácti vodními vlnami [Wasserwöllen], sedadlo pro hudebníky a galerii.“ Za všechnu tuto práci dostane malíř 200 zl., 5 strychů obilí a 2 sudy piva. Celá tato suma včetně obilí mu pak byla postupně vyplacena během roku 1684, jen obilí dostal až v březnu 1685.6 Dne 27. března 1684 zhotovil dvorní truhlář Vavřinec Khüenmihlner seznam práce, kterou zhotovil „pro nové divadlo.“ Seznam obsahuje tyto práce (ceny jsou uváděny ve zlatých a krejcarech): „Zaprvé vykroužil 14 velkých sloupů po 12 kr. — 2. 48. Dále 6 okenních ostění s rámy a okenicemi po 1 zl. — 6. 0. Dále pod pavlačí lavice se dvojími schody a 2 novými dveřmi — 44. 12. Dále na pavlači kolem dokola lavice — 30. 0. Dále nahoře a dole 3 galerie, totiž za prvou nahoře — 16. 0. Za druhou dole — 12. 0. Za třetí, kde sedí Jeho knížecí Milost, i s podlahou — 12. 0. Dále u vrat 2 malé galerie na lavicích — 4. 0. Dále 6 jevišť, 4 kulisy [Schubladen] a 2 zadní stěny po 16 zl. — 96. 0. Dále nahoře a dole, kde se pohybují jeviště, jsem udělal 48 » Nuede«, rovněž jsem také udělal k větším kulisám 3 fošny [Laden] o délce 2 a k menším kulisám 2 fošny [Laden] o délce 2 a dohromady 4 koleje [Nuedenlaisen]. Item k velkým dokám udělal 3 fošny [Laden] o délce 3 kolejí, což činí za tuto práci — 17. 0.“ Celkem tedy měl Khüenmihlner dostat 240 zl., avšak k výše uvedeným položkám bylo poté ještě připsáno: „Dále k této výše specifikované práci jsem udělal znovu podle mně předaného plánu 2 nové velké brány s 8 sloupy a římsami, za to — 60. 0.“ Dohromady měl potom Khüenmillner obdržet 300 zl., ale ve skutečnosti mu bylo zaplaceno jen 250 zl., nepočítaje v to pivo v ceně 7 zl.7
4 5 6 7
2
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1682 červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1683, 1. pol., červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1684, 2. pol., červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1683, 2. pol., až 1684, 1. pol., červená.
Ve druhé polovině roku 1684 byla Heinrichu Deverlemu doplacena jeho mzda podle výše uvedené smlouvy z 16. prosince 1683 a kromě toho bylo zaplaceno znovu truhlářovi a tesařům. Truhlář Vavřinec Khünmüller požadoval dne 16. října 1684 zaplatit za tyto práce (ve zlatých a krejcarech): „Zaprvé ke stropu dohromady 46 rámů, z čehož 18 bylo zcela o délce fošny [Laden], stejně jako jsem k tomu musel udělat latě […] — 40. 0“ (+ 1 sud piva a 3 strychy obilí). „Dále jsem udělal 1 štít, na nějž má přijít knížecí znak — 1. 0. Dále udělány 4 poloviční sloupy k bráně. Item udělány 4 řezané kapitály. Dále 2 postamenty — 5. 0. Dále 10 rámů seříznuto a správně uděláno k velkým kulisám — 5. 0.“ Za celou tuto práci Khünmüller dostal 40 zl. a pivo za 7 zl. Tesaři Michalu Strobelovi pak mělo být podle vyúčtování z 16. října 1684 zaplaceno 22 zl. 6 kr. za tuto práci do divadla: „Zaprvé nad sklepem v divadle vtáhl 14 trámů, dole a nahoře položil podlahu s fošnami (Laden), udělal 18 velkých a malých »Schragen« truhlářům a malířům, zcela udělal chodbu, kudy chodí hudebníci, upravil svícny a rumpál [Rohlen], jímž je vytahován velký závěs.“ Požadovanou částku Strobel také vskutku obdržel.8 Teprve za rok 1684 je dochován podrobný popis zednické práce, která byla v tomto roce vykonána na divadle. Popis této práce se nachází v „soupisu zednické práce, vykonané u knížecího nového divadla na Plášti v letech 1684 a 1685“, datovaném až 31. prosince 1686, a je podepsán Giovannim Maria Spinettou. O práci roku 1684, za niž Spinetta požadoval 55 zl., ale obdržel 45 zl., se tu praví: „Zaprvé ve staré tlusté hlavní zdi proti baště jsem s velkou námahou prorazil velké dvojité okno, na obou stranách jsem provedl špalety, nahoře jsem je zaklenul, vezdil jsem jedno nové kamenné dvojité okenní ostění, špalety a novou zeď jsem čistě nahodil a oškrabal, nato jsem starou zeď u tohoto okna vylomil, potom oškrabal a čistě omítl, naproti tomu jsem na této straně okna zcela podezdil a nahodil vyžranou starou zeď. Item starou dělící zeď hned u tohoto okna jsem ve výšce 4 sáhů a šířce 3 sáhů ½ lokte vylomil v síle 2 loktů, nato jsem ji na dvou stranách podepřel trámy a pak jsem vyzdil 2 špalety a na to jsem osadil velký vzpěrný oblouk a čistě jsem to nahodil, poté jsem strhl starý pilíř proti Plášťovému sklepu, kde je nyní malý vzpěrný oblouk, a stejně tak i starou zeď, jež u toho byla, nato jsem po stranách vyzdil špalety, nato jsem zaklenul řečený menší vzpěrný oblouk, vyzdil jsem u toho druhou zeď a všude jsem ji čistě omítl v délce 8 a šířce také 8 loktů. Dále jsem starou zeď v komoře, kde se oblékají herci, 7 loktů očistil a nahodil. Item jsem hlavní zeď proti cestě nebo Plášťovému sklepu, která neměla žádný základ, podezdil v délce 1 ½ lokte, výšce 1 ½ a síle ½ lokte a také jsem ji čistě nahodil. Dále jsem z výše řečené podezděné zdi až k velkému vzpěrnému oblouku starou zeď, která byla proděravěná, očistil a 7 sáhů čistě nahodil a na horní půdě, kde se uchovávají jeviště [theatra], jsem zazdil několik trámů“.9 V této zprávě k roku 1684 máme tedy prvně uvedeno jméno zednického mistra Giovanniho Maria Spinetty, který na divadle pracoval. O tom, kdo vykonával zednické práce na divadle v předešlých letech a kdo zhotovil plán divadla, se však písemné prameny nezmiňují. Počínaje osmdesátými lety začíná pro knížete Jana Kristiána pracovat hlubocký stavitel Giacomo Antonio de Maggi, kterého kníže přijal do svých služeb za svého stavitele 24. listopadu 1682, zdůvodňuje to tím, že chce „Náš horní rezidenční zámek Krumlov trochu změnit kvůli lepší akomodaci a pohodlí, a to nejprve strhnout tu starou věž a dát vystavět nějaké pokoje, stejné jako jiné staré pokoje, situované proti východu“.10 Ve skutečnosti byl však Maggi ve styku s Eggenberkem již o něco dříve, jak dosvědčují účty z roku 1681, kdy mu bylo placeno za sádru ke krumlovskému klášternímu kostelu i za koně, kterého si od něj koupila kněžna,11 i účty z roku 1682, kdy mu bylo placeno opět za koně a za osla.12 Kromě stavitele Maggiho na Krumlově působil ještě polír Giovanni Canevalle, jenž byl do knížecích služeb s ročním platem 100 zl. přijat roku 1686, kdy dne 23. června přijel z Prahy do Krumlova, kde pak měl zůstat dlouhá léta.13
8 9 10 11 12 13
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1684, 2. pol., červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1686, červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 10. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. 1. 7 R alfa 2/1681 červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. 1. 7 R alfa 2/1682 červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. 1. 7 R alfa 2/1686 červená.
3
V prvém pololetí roku 1685 bylo tesařskému mistrovi Michalu Stroblovi zaplaceno za různé blíže neuvedené práce celkem 31 zl. 52 kr., malíř Heinrich Deverle dostal za různé práce ke komediím a do divadla 47 zl., klempíři Mathiasovi Maschinovi bylo zaplaceno 10 zl. 30 kr. „za rozličné lampy a svícny“, soustružník Jiří Payer obdržel za různou práci 5 zl. 30 kr. a zámečník Kristián Fauster dostal „za pobití jedněch dveří do divadla“ a jinou práci 8 zl. 15 kr. Mezi pracemi, jež tehdy zhotovil malíř Deverle, byl i nákres jakéhosi stroje (Machina), o němž však inspektor Kriner prohlásil, že nestojí ani za 5 grošů, a dal za něj zaplatit 30 kr. Ve druhém pololetí roku 1685 bylo truhláři Vavřinci Khünmüllerovi zaplaceno za různou práci do divadla 15 zl, kameník Ludvík Ferari obdržel 13. července „za kamenné schody u divadla“ 100 zl., malíř Jan Anies (Aneis) dostal za různou práci do divadla 10 zl. 39 kr., truhlářským tovaryšům Václavovi a Martinovi Kralimu (Královi?) bylo za dvanáctidenní práci do divadla zaplaceno 24 zl. a posléze tesař Michal Strobel dostal „za zhotovení velké a malé lodě k maškarádě“ a jinou práci do divadla celkem 14 zl. 36 kr.14 I v roce 1685 vykonal Giovanni Maria Spinetta do divadla zednickou práci, za kterou podle vyúčtování z 31. prosince 1686 požadoval 30 zl. 48 kr., ale obdržel jen 23 zl. 34 kr. Šlo o následující práce (ceny jsou uváděny ve zlatých a krejcarech, přičemž nejdříve je uváděna částka, kterou Spinetta požadoval, a potom částka, kterou obdržel): „Zaprvé jsem venku na place u menších dveří osadil 4 kamenné stupně a na obou stranách jsem od základu postavil 2 nové postranní zdi a čistě jsem je nahodil — 3. 30 (2. 40). Stejně jsem u toho prolomil 3 okna ve zdi — 0. 24 (0. 15). U velké brány jsem vyzdil 9 kulatých kamenných stupňů od základů do hloubky 2 ½ loktů a pak jsem každý stupeň kolem dokola podezdil a nahoře vydláždil, za což si zasluhuji — 20. 0 (15.0). Dále jsem tam, kde se jde do Plášťového sklepa, znova udělal dělící zeď o jedné cihle, která dělí a uzavírá divadlo, v délce 4 ½ sáhu a výšce 2 ½ sáhu, tedy 10 ½ sáhů po 30 kr. — 6. 39 (5. 30). Tamtéž jsem nad touto dělící zdí vylomil 3 otvory pro trámy a znovu jsem do nich vezdil trámy — 0. 15 (0.9).“ Další práce, kterou vykonal Spinetta téhož roku 1685 a která se též týká divadla, je uvedena v seznamu jeho prací, jež udělal do zámku, datovaném rovněž 31. prosince 1686. Mezi jinými pracemi v jiných částech zámku je tu uvedena i tato práce, za niž Spinetta požadoval 12 zl. 30 kr., ale zaplaceno mu bylo jen 10 zl.: „U divadla, kde se jde dolů do Jelení zahrady, jsem ve zdi prolomil jedny dveře ve výšce 3 sáhů a šířce 1 ½ sáhu, poté jsem osadil kamenné dveřní ostění, na obou stranách jsem udělal 2 špalety, nahoře jsem zaklenul, dole jsem udělal 2 stupně, novou zeď jsem nad dveřmi po jedné straně pokryl háky a prejzy a po druhé straně dlažebními kameny a nahoře na zdi jsem úplně jako na staré zdi vyzdil a nahodil“.15 V prvé polovině roku 1686 bylo za malířskou práci do divadla zaplaceno Janu Aniesovi (Aneisovi) dalších 14 zl. Sám malíř podle vyúčtování z 25. května 1686 požadoval 17 zl. 30 kr., a to 7 zl. 30 kr. za „12 pokrytí k čalounění [Dopeceray]“, 4 zl. 30 kr. za 6 namalovaných orlů, 2 zl. 30 kr. za dva pozlacené císaře na koni a 3 zl. za to, že „přepážku, v níž sedí hudebníci, modře mramoroval a namaloval do ní 4 žluté obrazy, jakož i modře mramoroval obě přepážky u dveří.“ Za barvy k této malířské práci bylo Thomasovi a Antonovi Hönigům z Norimberka zaplaceno 9 zl. Ve druhé polovině roku 1686 byly zaplaceny 3 zl. sochaři Martinu Lindmayerovi, dále 4 zl. za různou práci do divadla malíři Aneisovi a za barvy do divadla dalších 8 zl. Posléze 8 zl. 29 kr. bylo zaplaceno tesařskému mistru Michalu Stroblovi, jehož práce je popsána takto: „Zaprvé v zámku ve velkém sále úplně strhl a odstranil všechno jeviště, lavice a dřevo, k novému divadlu vyhákoval dřevo na jeviště, kříž a rumpál, nařezal mříže a latě tam, kde jsou zavěšeny stropy, do nich začepoval a vytáhl 5 sloupů, udělal 12 nových pokrytí na rumpál a jeviště, přitloukl závěs, připravil provazy a také udělal novou loď a 2 vodní vlny“.16
14 15 16
4
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1685 červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1686 červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1686 červená.
Se stavební prací, byť nepatrného rozsahu, se pak setkáváme na divadle až roku 1699. V říjnu toho roku byly zaplaceny 2 zl. 28 ½ kr. dvěma zednickým tovaryšům Matthiasi Schöpperovi a Valentinu Kollerovi, „kteří u divadla strhli staré schody proti cestě a ze 300 zdicích cihel vyzdili, nahodili, vydláždili a zcela zhotovili nové s 5 vytesanými novými stupni, dvěma parapety, dvěma velkými piedestaly a dvěma koulemi“.17 Podle vyúčtování ze 3. prosince 1700 byla zaplacena nevelká částka 2 zl. 23 kr. „dvěma tesařským tovaryšům, kteří střechu nad divadlem a mincovnou opravili za pomoci 1 500 nových šindelů“.18 V roce 1704 bylo za četné práce na zámku placeno zednickým tovaryšům, kteří mimo jiné „na Plášti u chodby odřízli 14 dubových sloupů, které byly shnilé, a tyto sloupy, stejně jako divadlo na dvou stranách, podezdili 2 400 novými cihlami a čistě nahodili vápnem.“ Jako polír se stálým platem zde v této době stále působil Giovanni Canevalle.19 K menší opravě divadla došlo v dubnu až červnu roku 1735. Podle dochovaného seznamu výdajů z 27. června toho roku bylo přitom zedníkům, tesařům i za materiál (400 zdicích cihel, 15 džberů vápna a dřevo) zaplaceno celkem 29 zl. 15 kr. 1 pen. Práce tesařů, prováděná od 18. dubna do 22. května, je tu popisována takto: „Vtáhli pod podlahu 5 otáčecích zařízení [Wendbaum], 12 zástrček [Riegl] a krokvoví, přiřezali 30 falcovních prken, spojili je, opravili podlahu, v prostředku osadili 6 sloupů [Sohlen], udělali 4 falce zástrček, ohoblovali a pobili fošnami [Laden). Na jevišti průběžně opravili tabule a vyčistili je, pod sebou i nad sebou upevnili latě, sestavili falce, u vchodu udělali 4 mosty, zhotovili 8 velkých rámů se dvěma vyvýšenými sedadly a jiné malířem přemalované věci podle požadavků herců.“ Kromě toho tesaři ještě v červnu „udělali pro malíře 4 velké rámy a 4 velké rámy zahradníkům pro zeleň a 2 sedadla z latí a to, co herci dále potřebovali“, k čemuž použili 3 fošny (Laden) z Jelení zahrady. O zednících se v seznamu výdajů píše, že „vyjmuli starou prohnilou vazbu [Bundwerk] a místo zazdili cihlami, opravili otvory pro příčky [Riegl] a znovu omítli trhliny a opadalou omítku“, za což dostali 4 zl. 54 kr. Tyto zednické práce proběhly pod dozorem „zednického mistra a políra krumlovského vévodství“ Františka Fortiniho.20 Všechny následující závažné práce na zámeckém divadle byly prováděny v době vlády knížete Josefa Adama ze Schwarzenberka (1722–1782), jenž se svých statků ujal po smrti matky v roce 1741. V prosinci 1745 tesaři za přítomnosti knížete na jeho rozkaz „ve Zlatém sále a v divadle podle instrukcí malíře strhli staré jeviště a zřídili nové“.21 O dalších pracích u divadelní budovy se dovídáme ze soupisu zednických, tesařských i jiných řemeslnických prací, provedených „při předělávání Jeleního sálu v horním zámku a chodeb nad Plášťovým mostem.“ Zednické práce poblíž divadla popisuje tento soupis, datovaný 15. března 1749, takto: „Hned u divadla – jelikož to je na této straně vyzděno jen ve vazbě [in Bundwerck] – byla vyňata stará brána a byla tu vyzděna 3 sáhy dlouhá, ½ sáhu silná a 6 sáhů 2 lokte vysoká zeď spolu s osazením nového ostění brány a točitých schodů, vedoucích od hořejšku chodby až pod střechu divadla, s osazením 35 stupňů a jednoho okenního ostění, roh pilíře točitých schodů byl stržen a schody byly omítnuty a vybíleny. V této zdi od chodby do divadla bylo vyzděno jedno velké dveřní ostění, bylo osazeno 5 stupňů a vnitřní strany i s dveřními špaletami byly omítnuty.“ Kamenický mistr Matthias Plansker dostal tehdy 7 zl. 12 kr. za práci, popsanou takto: „Item u druhé a třetí chodby až k divadlu nad Plášťovým mostem u pilířů k velkým trámům vytesal do kvádrů nezbytné otvory a na kamenných schodech u divadla vyňal 19 kusů železných kleštin.“ V seznamu prací, vykonaných za celou dobu po nástupu knížete Josefa Adama, pocházejícím z 2. října 1749, je uvedeno, že mimo jiné byla provedena „ve velkém divadle nově postavená lóže a východ ze samotného zámku skrze nové reduty čili pokoje chodby.“ Stav divadla se do poloviny 18. století natolik zhoršil, že bylo nutno uvažovat o jeho opravě. Ze dne 25. března 1756 pochází nepodepsaný rozpočet (Project) na přestavbu divadla, ve kterém se uvádí, že 17 18 19 20 21
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1699 červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1700 červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 R alfa 2/1704, 2. pol., červená. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 11. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 11.
5
„když by byla u divadla na Plášti místo prohnilých hrázděných stěn vyzděna nová zeď o délce 28 sáhů, výšce včetně základů 7 sáhů a síle 3 stopy, když by byla posazena dovnitř o 1 ½ sáhu dále, když by byla stará střecha posunuta, chodba posazena na zeď proti Jelení zahradě a tato střecha nově pokryta šindelem,“ byl by k tomu zapotřebí materiál, jenž je dále v rozpočtu rozepsán. Práce podle tohoto rozpočtu by měla stát 1 236 zl. (v rozpočtu je sice uvedeno 1136 zl., ale jde o početní chybu, vzniklou při součtu jednotlivých položek), z toho zednická práce 468 zl., tesařská práce 350 zl. a zbytek tvořila cena materiálu (šlo o 100 sáhů zdicího kamene, 480 džberů vápna, 3 000 zdicích cihel, 60 000 šindelů, železo na kleštiny a dřevo a hřebíky pro tesaře).22 Krátce poté, dne 13. dubna téhož roku 1756, byl však zhotoven další nepodepsaný rozpočet na přestavbu divadla, ve kterém čteme: „Protože u divadla na Plášti je vazba [Bundwerk] po délce a na ostatních 4 příčných stranách zcela prohnilá, takže celá střecha i se zahradní chodbou stojí na uvnitř přiložených falcích [Pföltzen] a nad tím je celá střecha průhledná a vadná, bylo by třeba místo vazby vyzdít s dobrým nářadím novou zeď, tuto novou zeď však postavit trochu dále dovnitř, aby bylo možno ještě použít staré, u hlavic z největší části shnilé trámy, jakož i to ostatní z krovu i s jeho posunutím. Chodba, nacházející se nyní uprostřed, by byla osazena na linii zdi proti Jelení zahradě, zvenku by byla proti povětrnosti zašalována šindelem a posunutá střecha by byla zcela pokryta šindelem.“ Tato práce by měla stát 1 140 zl. 50 kr., z čehož 468 zl. by tvořila zednická práce („nebude-li základ příliš hluboký a nebude-li tento kopec vyplněn sutí, bez čistého omítání“), 350 zl. tesařská práce a zbytek materiál (100 sáhů zdicího kamene, 480 džberů vápna, železo na kleštiny, 60 000 šindelů a dřevo a hřebíky pro tesaře, zatímco „zdicí cihly budou vzaty ze staré vazby“). Jak práce, tak materiál se (až na nepatrné rozdíly) shodovaly s pracemi a materiálem podle prvého rozpočtu.23 Zřejmě tento druhý rozpočet poslal zámecký vrchní hejtman Jan Ambrožovský dne 30. dubna 1756 knížeti spolu s plánkem a listem, v němž psal: „Přiložený rozpočet na opravu zdejšího divadla, sestávajícího z čiré hrázděné stěny [aus purer Riegl-Wand], velice chatrného a již nebezpečného, mně v těchto dnech odevzdal Zinner a hlásil, že – jak ukazuje zároveň přiložený patřičný plán svou tužkou vytečkovanou čárou – se zdí, jež má být nově postavena, by se mohlo ustoupit dozadu, dosavadní příliš široká střecha by byla okamžitě udělána užší a k tomu by se mohlo velmi vhodně použít mnoho zde se nacházejícího a ještě upotřebitelného stavebního dřeva, potom by však chodba do horní zahrady mohla být zřízena nejen v přímé linii, nýbrž také uvnitř by bylo pořízeno lepší světlo“.24 K provedení této práce však tehdy nedošlo a celá záležitost ožila znovu po čtyřech letech. Datum 14. října 1760 nese další rozpočet, vypracovaný schwarzenberským zednickým polírem Josefem Františkem Fortinim. Tento rozpočet je takřka slovo od slova totožný s rozpočtem z 25. března 1756 (jejž tedy pravděpodobně vypracoval rovněž Fortini); v úvodní pasáži je pouze navíc zdůrazněno, že prohnilé hrázděné stěny hrozí zřícením, síla nové zdi je zde uvedena 3 ½ stop a odkazuje se na přiložený plán lit. A. Práce podle tohoto rozpočtu měly stát 1 225 zl. 30 kr., tedy jen nepatrně méně než roku 1756, což je způsobeno tím, že menší část tesařského materiálu, ač ve stejném množství, měla být nyní o něco lacinější.25 Tento rozpočet spolu s plánem poslal Ambrožovský knížeti ještě 14. října 1760, přičemž v listě psal, že „když zdejší polír nakreslil a zhotovil nový plán starého divadla“, posílá jej nyní ke knížecí dispozici.26 Stavební práce byly poté provedeny v letech 1761–1762, a to ve větším rozsahu, než se původně předpokládalo. Výše nákladů činila nakonec 2 396 zl. 11 kr. 3 ¾ pen., z čehož zednické práce, jež vedl „starý tovaryš [Altgesell]“ Johann Jobst, stály 715 zl. 40 kr. 1 ½ pen., kamenolamačské práce, prováděné Matthiasem Siegelem, 110 zl. 39 kr., pokrývačské práce 93 zl. 3 kr. 3 pen., tesařské práce 472 zl. 2 kr., hamerníkovi Köglerovi bylo zaplaceno 54 zl. 58 kr., materiál z hospodářského úřadu (mimo jiné 46100 22 23 24
25 26
6
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 12. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 12. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 12.
zdicích cihel, 2 160 džberů vápna a 36 500 tašek) stál 738 zl. 6 kr. 5 ¼ pen. a materiál z dřevního úřadu 211 zl. 42 kr. V „soupise nákladů, které byly podle knížecího milostivého nařízení vynaloženy v letech 1761 a 1762 na zedníky, tesaře, pokrývače a jiné při stavbě nového divadla místo starého, jež se začínalo řítit“, pocházejícím z 31. prosince 1762, jsou zednické práce popsány takto: „Zedníkům. Ti nejprve vykopali 4 stopy až 1 ½ sáhu hluboký základ k nové hlavní zdi, postavené na straně proti Vltavě, s níž bylo od starého místa couvnuto trochu dále na nynější prostranství, dále zvenku postavili tuto hlavní zeď o délce 22 sáhů, výšce 11 sáhů a síle 4 stop a pak vstupní čili čelní zeď [Kopf-Mauer] o délce 6 sáhů a o výše uvedené výšce a síle, do této čelní zdi vyzdili hlavní dveře a nahoře je zaklenuli a poté udělali také takové do dlouhé hlavní zdi. V prvém čili dolním patře vyzdili 4 dlouhá jednoduchá okna, ve druhém 5 dvojitých a ve třetím 6 obyčejných a nahoře je zaklenuli. Ve vstupní čili čelní zdi zhotovili 2 nové komíny až nad střechu o délce 12 sáhů. Druhou, starou postranní zeď proti Jelení zahradě, která zůstala stát, zvýšili ve zdivu o 6 stop, opravili na ní to, co bylo vadné, a vyzdili v ní a zaklenuli jedno dvojité a dvě jednoduchá okna, nahoře skrze střechu udělali směrem ven 5 nových střešních oken čili vikýřů, uvnitř vyrákosovali a omítli. V divadle u vchodu z dolní zámecké chodby k oddělenému kabinetu [původně bylo napsáno: altánu] přirákosovali [angerohrt] po obou stranách hrázděnou stěnu o délce 4 sáhů a výšce 1 ½ sáhu, zazdili v ní jedno okenní ostění a nahoře vyzdili a zhotovili rákosový strop o délce 2 sáhů a šířce 1 ½ sáhu a komín o výšce 7 sáhů. Kolem celého divadla na 3 stranách orákosovali [berohrt] a omítli velký fabion [Pavion], na čtvrté straně proti Zinnerovu bytu vyzdili rovněž hlavní zeď o délce 3 ½ sáhu, výšce 9 sáhů a síle 2 stop, v ní osadili jedny dveře a pod nimi zaklenuli starou zeď. Ke vchodu do Zinnerova bytu prorazili starou hlavní zeď a udělali nové hlavní schody o délce 7 sáhů a šířce 5 stop, nahoře nad nimi rákosový strop a světlík [Liechtfenster], přirákosovali [angerohrt] a patřičně omítli. Nad divadelním prostranstvím proti Vltavě zvýšili zdivo staré vápenné [?] zdi o 2 stopy, vyrovnali ji a v délce 27 sáhů ji pokryli háky a prejzy a patřičně ji omítli. Stará dvířka do Jelení zahrady u vchodu do divadla po pravé straně zazdili, tuto zeď v délce 6 sáhů nahoře trochu strhli, vyrovnali a nahoře pokryli taškami. Posléze pod horní knížecí stájí prolomili z knížecí cesty ve zdi Jelení zahrady nová dvířka do Jelení zahrady, patřičně je vyzdili a od těchto nových dvířek postavili najedná straně malou postranní čili parapetní zídku, celou práci omítli, vybílili a dole ji natřeli barvami.“ Podrobně jsou popisovány i tesařské práce, o nichž se zde uvádí: „Tesařům. Ti nejprve strhli a odstranili staré shnilé dřevo [Holtzwerckh] v tomto divadle i se střechou, starou chodbou, jevištěm a podlahou, potom v lese pokáceli dřevo potřebné pro nový krov, patřičně je otesali, na obou stranách v délce 22 sáhů položili a sestavili pozednice, postavili tam 33 trámů, svázali 10 svazků [Bund] se sloupy stolice a zpracovali tam věšáky [Hang-Saullen], dále svázali 32 párů krokví, na obou stranách přiložili svazky (Bund), pak rovněž na obou stranách spolu začepovali prahy a »Veckrn«, udělali tam potřebné zástrčky a spoje, a tak celý krov svázali, vytáhli a patřičně osadili. V přední části proti zámku vytáhli temeno a po obou stranách připevnili se dvěma podstavci 82 »Anzüg«, nad trámy uprostřed vytáhli rošty, věšáky [Hang-Saullen] zadělali do roštů a do těchto roštů přišroubovali dohromady mnoha silnými železnými kleštinami trámy, celý krov po obou stranách zalaťovali k pokrytí taškami, zvenku divadla na 3 stranách přišalovali a přitloukli pod střechou sádrový fabion [Pavion], vyhákovali 5 střešních žlabů a mezi Zinnerovým bytem je vytáhli a položili, hned nato střechu řečeného Zinnerova bytu, strženou kvůli jejich vytažení, znovu postavili s 5 novými krokvemi, zalaťovali a nad žlaby po obou stranách pokryli novým šindelem, posléze chodbu do knížecí zahrady nad divadlem patřičně opatřili podlahou a nově pokryli šindelem.“ Pokrývačské práce se již popisují stručněji. Pokrývači podle tohoto popisu „nejprve – aby zdi mohly být uchráněny před deštěm a zachovány beze škod – na střechu nad divadlem prozatím prostě a jednoduše zavěsili nové tašky“ a potom „celé divadlo, jež podle přesného vyměření obnáší 269 vídeňských čtverečních sáhů, zcela a úplně pokryli zčásti na vápno.“ Kromě toho jim bylo placeno za „pokrytí 10 nových velkých střešních oken čili vikýřů.“
7
Posléze o kamenolamačovi se uvádí, že nalámal na stavbu divadla 356 vídeňských čtverečních sáhů zdicího kamene.27 Roku 1764 se v blízkosti divadla stavěl nový Plášťový most se sochami světců. V korespondenci knížete s Ambrožovským, jež se týká mostu a chodeb nad ním, nacházíme občas zmínky i o divadle. Dne 24. srpna 1764 psal Ambrožovský knížeti, že „shledal, že chodbu, kterou bylo nejmilostivěji nařízeno opravit, tesaři až na malé oddělení proti divadlu vně i uvnitř zcela opatřili podlahou“ a že „nové schody z divadla nahoru do nejhořejší chodby jsou až na omítku hotovy.“28 V další zprávě z 9. října 1764 Ambrožovský psal: „S chodbou sice nechci zrovna pospíchat, jelikož práce kvůli trvajícímu zamlženému počasí nechce podle přání vyschnout, nicméně přesto zároveň doufám, že kromě prolomení slepého okna v divadle, které má sloužit k získání více světla na nové schody, nebude ponecháno mnoho práce na příští týdny.“29 Dne 31. prosince 1764 byl posléze sepsán „seznam nákladů, jež byly vynaloženy při strhávání zámecké chodby do divadla, která byla dříve vyzděna na půl cihly, nyní však byla uvnitř i zvenku vyšalována prkny, nahoře i dole byla opět zřízena štukatérským způsobem a i s pokoji, které se v ní nacházejí, jakož i se schody do horní chodby, které byly nově prolomeny skrze pilíř, byla dobře udělána, nově nahozena, i s pilíři omítnuta, vybílena a natřena modrou barvou.“ Za tyto práce dostali zedníci 188 zl. 42 kr., tesaři 102 zl. 58 kr. a materiál stál 298 zl. 55 kr., takže celkové náklady činily 590 zl. 35 kr.30 Poté se pozornost knížete obrátila opět k divadlu. Prvé zmínky o zamýšlených pracích v divadle pocházejí z listopadu 1765. Dne 10. listopadu 1765 obdržel kníže list tesařského tovaryše z Vídně Lorenze Makha, v němž pisatel vyjadřuje potěšení, že ho kníže chce použít při stavbě divadla, ale zároveň žádá o zvýšení jeho stálého platu, přičemž ujišťuje, že je ochoten posloužit v jakýchkoli tesařských a truhlářských pracích. Makhova žádost byla poslána k vyjádření hejtmanu Ambrožovskému.31 Mezitím téhož dne 10. listopadu 1765 psal Ambrožovský knížeti: „U nového divadla jsou nyní trámy vesměs vytaženy a v následujících týdnech mají být železnými kleštinami – pokud ty, které jsou hotové, vystačí – zavěšeny na horní hlavní trámy; jednu část půdy nad hledištěm jsme začali zašalovávat, orákosovávat a posléze opatřovat hrubým nahozením, vedle toho chodbu nad jevištěm jsme patřičně očistili a je možno se postarat o jiné nezbytné maličkosti, které hned nepadají do očí. Jakmile však budou v úvodu zmíněné trámy upevněny kleštinami, o jejichž zhotovení je Kögler každodenně upomínán, zamýšlíme odstranit všechna lešení, která se do dnešního dne na jevišti nacházejí, a přikročit k samotnému pokládání podlahy na jevišti, ke kteréžto poslední práci se, pokud to bude možné, přistoupí asi v posledních dnech tohoto týdne. Zedníci pokračují v započaté práci na malých pokojích za jevištěm a s jedním již pokročili do výšky více než jedné třetiny; také zdi nyní již nevyžadují takovou sílu, jako je tomu dole, takže se může pracovat je na sílu jedné cihly; tento týden se to dokončí a přejde se ke druhému.“ V další zprávě knížeti ze dne 16. listopadu 1765 Ambrožovský oznamoval: „Nyní jsou trámy nad jevištěm až na několik málo staženy a upevněny železnými kleštinami, ty nad hledištěm pak jsou nejen zavěšeny, nýbrž také až na dva, pod něž přijde umístit pavilón, zcela zašalovány prkny a příští pondělí tu zedníci začnou zčásti rákosovat, zčásti naproti tomu pokládat základ k zadnímu pokojíku. Mezitím byly v tomto uplynulém týdnu nejen zcela postaveny zdi k prvnímu malému pokoji, nýbrž byla také dokončena druhá zeď, na kterou budou položeny nosníky ke galerii, k jevišti až k pravému koutu velké brány, vtažené trámy byly zazděny do zdí a tu a tam byly udělány jiné maličkosti; kdyby zhotovení vysokých a rozsáhlých lešení, dříve než byla nezbytná k šalování hlediště, nezabralo tolik času, dali by se tesaři do zavěšování nových postranních chodeb v jevišti, což se však stane příští pondělí a úterý, a nato se začne s pokládáním podlahy horní části, k čemuž prkna byla průběžně už z velké části připravena.“32 27 28 29 30 31 32
8
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 12. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 12. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 12. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český
Kníže nebyl ještě rozhodnut, které malíře pověří úkolem provést malířskou výzdobu divadla včetně zhotovení dekorací. Dne 12. prosince 1765 psal knížecí agent Jan Marchand z Prahy knížeti: „Jelikož divadelní malíř jménem Haager (který vymaloval nejen pražské, ale i drážďanské jeviště a je předním architektem) se vrátil z Broumova, dal jsem ho hned předvolat a promluvil jsem s ním o vymalování krumlovského jeviště. On mi odpověděl, že nezná počet a velikost scén, mutací a dekorací krumlovského jeviště, a ani já nejsem s to dát mu popis situace, takže jediným a nejlepším východiskem by bylo, kdyby Vaše knížecí Jasnost ráčila dovolit, aby on sám byl dopraven tam na panství a aby si tam následovně mohl vše prohlédnout. Tam by si mohl nejen promluvit o instrukcích a vlastním vkusu Vaší knížecí Jasnosti, ale mohla by tam být uzavřena i smlouva o tom, kolik si za svou práci zaslouží.“33 Dne 14. prosince 1765 psal Ambrožovský knížeti, že měl naději, že kníže Krumlov sám navštíví a prohlédne si „to, co mně bylo písemně nařízeno stran pokračování ve stavbě jeviště“; kníže se však prý rozhodl jinak. Ambrožovský mu teď proto referuje o prováděných pracích: „Nyní nejen zedníci postavili oba pokoje a vezdili nosníky [Trag-Stucke] ke galerii, nýbrž také tesaři zašalovali prkny celou horní půdu, dokončili kolem dokola běžící chodby, dále poměrně velký prostor po pravé ruce u pokojíka opatřili jemně ohoblovanou podlahou, zvláště však vídeňský tesař se zabývá zařizováním kolejí [Fahrten] pro vozy, patřící ke scénám, a vůbec za těchto krátkých dní bylo uděláno tolik práce, kolik bylo možno požadovat, jenomže to sestávalo ze samých maličkostí, které – jelikož byly tu a tam zase přikryty – nebijí do očí. Pokud se týče hlavních prací, nezbývá kromě rozdělení scén a úplného opatření jeviště podlahou nic jiného než pustit se do galerie, přičemž však sice ještě vznikla pochybnost, jejíž odstranění závisí na dispozici Vaší knížecí Jasnosti, avšak mezitím započatá práce jistě nebude překážet. Strop [Blavon] nad hledištěm je sice orákosován, od jeho hrubého nahození však bylo kvůli jiným nutným pracem upuštěno a bude spolu s omítnutím provedeno trvanlivým způsobem na jaře.“34 Kníže však přesto do Krumlova přijel, jak to vyplývá z listu z následujícího dne, tedy 15. prosince 1765. Tehdy totiž napsal z Krumlova hospodářský rada Zelenka agentu Marchandovi list, reagující na Marchandovu zprávu z 12. prosince o malíři Hagerovi. Zelenka psal: „Jeho Jasnost mně milostivě přikázala, abych Vám sdělil, že Jeho Jasnost chce nejraději sama promluvit o vymalování krumlovského jeviště s divadelním malířem Hogerem, nacházejícím se v Praze, a říci mu své mínění a zároveň se dovědět o jeho názorech a pak tuto práci dojednat. Tento malíř by se však musel v Krumlově objevit nejpozději ve čtvrtek [tj. 19. prosince] před večerem, jelikož Jeho Jasnost se rozhodla, že v pátek určitě odjede do Třeboně.“ Zelenka poté podrobně rozebírá otázku, jak by se Hager dostal co nejrychleji do Krumlova, a pokračuje: „Navíc a pro případ, že by malíř ve správný čas do Krumlova nepřijel, posílá Jeho Jasnost popis a rozměry jeviště; malba má ve svých proměnách sestávat z měst, lesů, pokojů a zahrad. Porozumí-li malíř dostatečně popisu, měl by v tom případě, že nebude moci včas přijet, oznámit, kolik »per Pausch« požaduje za scénu. Nebude-li naproti tomu z popisu dostatečně informován, ať se přesto vydá přes panství do Krumlova, a pakliže se tam již nesetká s Jeho Jasností, ať se domluví s panem sekretářem Ambrožovským a ať mu obšírně vyjeví své názory jak stran práce, tak stran mzdy, a ten nechť jeho vyjádření sdělí do Vídně.“ Agent Marchand nato 16. prosince oznámil Zelenkovi, že „divadelního malíře p. Haagera“ vypravil do Krumlova a že tam jistě do čtvrtka 19. prosince dorazí.35 Dne 24. prosince 1765 psal knížeti opět Ambrožovský, v jehož dopise čteme: „Jelikož mně polír předal nejmilostivěji požadovaný plán galerie, jež má být zřízena v novém divadle, přikládám jej tímto nejpoddaněji k nejmilostivějšímu prohlédnutí a k další nejlaskavější dispozici a zároveň nezatajuji, že máme v plánu dát se hned po nastávajících mnoha svátečních dnech do snižování nosníků [Trag-Stucken], potřebných pro řečenou galerii.“36
33 34 35 36
Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. František Mareš, Malíř Josef Hager: Dodatky k jeho životopisu, Památky archaeologické 34, 1924–1925, s. 490. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. Mareš (pozn. 33), s. 490–491. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13.
9
V posledním dni roku 1765 bylo, jak bylo obvyklé, provedeno závěrečné vyúčtování, podle kterého stála „stavba horní chodby do knížecí zámecké zahrady nad Plášťovým mostem“ celkem včetně materiálu 1 152 zl. 25 kr. 3 pen.37 Téhož dne 31. prosince 1765 sepsal Ambrožovský v odpovědi na žádost knížete „poslušnou zprávu o Lorenzi Makhovi, divadelním tesařském tovaryšovi z Vídně, stran jeho přijetí do panských služeb“, ve které se úvodem praví, že „suplikant byl ve Vídni přijat ke zhotovení zdejšího nového jeviště proti měsíčnímu platu 14 zl., kterážto mzda mu také je až dodnes odváděna.“ Jelikož Makh pracuje dobře a pilně a jelikož v budoucnu při provozování komedií bude nezbytně zapotřebí „znalce, který by dirigoval stroje a celé jeviště, aby se zabránilo neštěstí, jež by mohlo vzniknout“, byl Ambrožovský nakloněn tomu, aby bylo Makhovi vyhověno. Ke svému listu Ambrožovský připojil i návrh ročního platu, jenž by měl být Makhovi vyplácen. Plat by podle tohoto návrhu činil 56 zl. a deputát (2 sudy piva, 1 ½ strychu pšenice, 10 strychů žita, 1 ½ strychu ječmene, 1 ½ strychu ovsa, 52 žejdlíků sádla, 52 liber sýra, 36 žejdlíků soli a 6 sáhů měkkého dřeva). Kníže s návrhem vyslovil dne 11. ledna 1766 souhlas s tím, že nový plat bude Makh dostávat s platností od 1. ledna 1766.38 Dne 5. ledna 1766 se ozval opět pražský agent Marchand, jenž knížeti psal: „Posílám poslušně Vaší knížecí Jasnosti 3 rysy od malíře Haagera, skládající se z portálu, sálu a pokoje ke krumlovskému jevišti. Na ostatních dekoracích vskutku pracuje a budou pak poslány k milostivému prohlédnutí a aprobaci. Za celou práci se všemi dekoracemi a vůbec s tím, co je nutné k úplnému zřízení krumlovského jeviště, požaduje malíř 4 000 zl; naproti tomu sám slibuje dodat barvy a z vlastního vydržovat k tomu lidi.“39 O tom, jak pokračuje práce v Krumlově, zpravoval knížete nadále Ambrožovský, jenž v listě ze dne 14. ledna 1766 psal: „U divadla je nyní na jevišti úplně položena podlaha a vedle je zhotovena šachta k závažím, která mají usnadnit vytahování opony. Nyní je divadelní tesař zaměstnán zařizováním vozů, jejichž prostřednictvím jsou proměňovány scény, ke kterémužto účelu včera začal Kögler vypalovat železné kleštiny, aby se pevněji přizpůsobily dřevu. Nosníky [Trag-Hölzer] ke galerii dosud nejsou sníženy, neboť pokračující krutá zima zabraňuje každé takovéto práci a také by nebylo radno za těchto krátkých dní na tom něco podnikat, jelikož by zedníkům pořád musela být vyplácena mzda, ale málo by z toho vzešlo. Myslím proto, že tento měsíc se s tím ještě počká, a až se budou prodlužovat dny a až doufejme přijde lepší počasí, pustíme se do práce, když mezitím Jeho Jasnost princ Jan nejmilostivěji ráčí zhotovit vlastní kresbu řečené galerie. Bude-li se Vaší knížecí Jasnosti líbit, aby rozhodla stran divadelních malířů a o tom, komu bude práce svěřena, přál bych si k tomu brzy dostat rozpočet na to, kolik kusů plátna a v jaké kvalitě bude třeba pro nové scény a prospekty předběžně obstarat.“ Téhož dne 14. ledna bylo Ambrožovskému z Vídně oznámeno, že „dva zdejší malíři, s nimiž jsme už uzavřeli smlouvu na dekorace, určené do tamního [tj. krumlovského] divadla“, přijedou do Krumlova během 8 dní a má se pro ně připravit byt.40 Důvod, proč se kníže rozhodl pro vídeňské malíře, a nikoli pro Hagera, sděluje sám ve svém listě Marchandovi z 15. ledna 1766, v němž uvádí: „Ukázali se tu 2 malíři, kteří prohlásili, že zhotoví dekorace, potřebné pro krumlovské jeviště, v ceně natolik odlišné od požadavků tamního malíře Haagera, že ten by jistě nikdy neklesl k tak mírné částce. Dali jsme proto uzavřít se zdejšími malíři smlouvu a teď jde jen o to, aby tamní malíř Haager byl odměněn za cestu do Krumlova a za námahu, spojenou se zhotovením rysů, které sem šťastně přišly.“41 Smlouva, uzavřená ve Vídni s „ c. k. divadelními malíři“ Johannem Wetschelem a Leo Merklem, nese datum 18. ledna 1766 a praví se v ní: „Za prvé oba řečení páni kontrahenti slibují, že zhotoví do krumlovského knížecího jeviště následující dekorace, a to: oponu čili závěs, proscénium, les se 14 křídly, zahradu rovněž se 14 křídly, pokoj čili kabinet s 10 křídly, ulici s 8 křídly, vězení se 4 křídly, mořský přístav se 2 po37 38 39 40
41
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; vydal Mareš (pozn. 33), s. 491. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; vydal Mareš (pozn. 33), s. 491.
10
sledními křídly a konečně tábor se 14 křídly, a to pokaždé i s patřičnými sufitami a pozadím [SchlussBlätern], a že vše v úplnosti udělají podle plánů, jež jsou zčásti už nakresleny, zčásti teprve nakresleny být mají, a podle jejich nejlepšího umění. Stejně za druhé se oba kontrahenti zavazují, že ke všem popsaným pracím obstarají vlastním nákladem potřebné barvy a to, co jinak patří k malování, a dále že také během cesty a jejich pobytu v Krumlově se sami postarají o své stravování.“ Za svou práci dostanou malíři 2000 zl. a byt s topením a světlem. Opis uzavřené smlouvy byl ještě téhož dne poslán do Krumlova Ambrožovskému se sdělením, že malíři příští pondělí odjedou z Vídně, takže by ve středu či ve čtvrtek měli dorazit do Krumlova; Ambrožovský se má zatím postarat o jejich ubytování, a to v „bývalém Zinnerově bytě“, a má připravit i plátno na dekorace a nádeníky, kteří by malířům v rámci robotních povinností pomáhali. Malíři měli pracovat v jízdárně, do které měla být proto postavena kamna.42 Marchand téhož dne 18. ledna oznamoval z Prahy knížeti, že sdělil Hagerovi, že se kníže rozhodl pro jiné dva malíře, avšak že mezitím poslal knížeti včera do Vídně další „dva rysy opony a chrámu“ a dnes Hager přinesl „rys města a vězení úplně hotové a rovněž rys zahrady také skoro hotový.“ Marchand navrhoval, aby kníže zaplatil Hagerovi 24 dukátů, s čímž kníže 22. ledna vyslovil souhlas.43 Na list knížete, oznamující příjezd vídeňských malířů, odpověděl Ambrožovský listem z 21. ledna 1766, v němž psal, že bývalý Zinnerův byt byl již Postelem vyklizen.44 Kníže se 22. ledna z Vídně dotazoval, zda je již připraveno plátno, podotýkal, že je dobře, „že za této velké zimy a krátkých dní byly zastaveny práce u galerie“, a dodával, že „ostatně pokud se týče výzdoby řečené galerie, máte teď nejlepší příležitost získat od obou uvedených malířů dobrozdání, jak by měla být co nejvhodněji provedena, aby dobře působila.“45 Konečně očekávaní malíři přibyli do Krumlova, o čemž dne 25. ledna 1766. Ambrožovský knížeti psal: „Předevčírem, to jest ve čtvrtek večer, sem přibyli oba vídeňští divadelní malíři a včera ráno si za doprovodu správce prohlédli jak jeviště, tak příležitost určenou k jejich práci.“ Zatímco kníže chtěl, aby malíři pracovali v uzavřené jízdárně, oni sami nechtěli pracovat ani v jízdárně, ani ve velkém Zinnerovském pokoji, ale nejraději v úřednické jídelně. Ambrožovský dále sděloval, že v pondělí začne jeden z malířů malovat portál a druhý oponu, k čemuž už je připraveno dostatek plátna; aby se ušetřilo, použije se jak pro portál, tak pro sufity nějaké plátno ze starých dekorací. Návrh na využití starých dekorací se však knížeti příliš nezamlouval. Ve svém listě Ambrožovskému z 1. února 1766 psal: „Protože staré dekorace budou moci být dnes či zítra použity na malém jevišti, domníváme se, že by bylo mnohem lépe, kdyby všechno použitelné bylo uchováno a jen to nepoužitelné nebo přebytečné bylo použito k jinému účelu.“ Téhož dne 1. února 1766 psal knížeti i Ambrožovský. V jeho listě čteme: „Malíři do dneška pokročili s prvními nezbytnými přípravami tak daleko, že jeden rozdělil a vyznačil oponu, což je velice rozsáhlý kus, druhý pak, jemuž rozdělení architektury zabralo také dost času, začal malovat portál či proscénium; a z obou těchto hlavních kusů, které vyžadují značné rozvažování a promýšlení, poznávám, že oba jsou ve své práci velmi rychlí a že při dalším postupu ostatní práce budou budou pokračovat velmi dobře, k čemuž jim neopominu svého času dodávat nezbytné potřeby, jak to bude možné, jakož i od začátku jsem jim přidal tři silné nádeníky, kteří sešívají plátno, pomáhají je napínat, třou barvy a vykonávají jiné pomocné práce za denní mzdu 15 kr., ale domnívám se, že až budou třenými barvami dostatečně opatřeni a až budou hotovi s oponou a portálem, bude možno jednoho nádeníka ušetřit, což čas dále ukáže. Jelikož teď bude třeba u portálu i u scén přitloukat jistá malá postranní vykroužení ze dřeva, objevil se u mě divadelní truhlář Lorenz a žádal ode mne nejprve pohodlný pokoj, kde by tyto maličkosti mohl dělat, neboť v divadle se kvůli velké zimě nedá nic dělat.“ Lorenz Makh si dále stěžoval, že se 120 zl. ročně, jež dostává, nemůže vyjít; ostatně při přijetí do schwarzenberských služeb ho prý „p. Altomonte“ ujistil, že 42
43 44 45
SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; vydal Mareš (pozn. 33), s. 491. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.
11
bude dostávat ročně 70 zl. na hotovosti a dalších 70 zl. v naturáliích. Kdyby mu nebylo vyhověno, musel by se prý vrátit do Vídně, kde dostává měsíčně 14 zl. a volný byt. Ambrožovský navrhoval, aby bylo Makhovi k dosavadním 56 zl. půlročního platu přidáno ještě 14 zl. a ke dvěma sudům piva ještě další dva sudy,46 s čímž pak kníže v listě z 8. února 1766 vyjádřil souhlas.47 V dalším listě z 11. února 1766 Ambrožovský knížeti oznamoval: „Dvě hlavní strany od portálu k jevišti jsou již natolik hotovy, že chybí jen ještě horní prostřední kus i se sufitami, do nějž se však jeden z malířů dá – protože patřičné plátno je už napnuto a pomalováno základní barvou – už zítra; druhý malíř se naproti tomu zabývá oponou a doufá rovněž, že s ní bude tento týden hotov, aby se mohli hned začít se dvěma dekoracemi, totiž jeden s ulicí a druhý se zahradou. Vskutku jsou velice pilní a přejí si jenom, aby se dny rychleji prodlužovaly, aby práce, kterou dělají denně při světle svící až do 7 hodin večer, tím lépe pokračovala. Plátny a jinými nezbytnostmi jsou dostatečně zásobeni na dva měsíce, jakož i každý má k dispozici ostatní nářadí, a jelikož v prvních týdnech bylo zapotřebí více nádeníků, musel jsem jim sehnat tři, teď však nepotřebují více než dva a věří, že s nimi po celou dobu práce dobře vystačí. Ostatně se podle své malé chápavosti domnívám, že malba bude provedena k úplné spokojenosti Vaší knížecí Milosti, když už opona jako pouhý začátek vypadá neobvykle pěkně“.48 V další Ambrožovského zprávě ze dne 22. února 1766 pak čteme: „Jelikož portál se sufitami k novému jevišti je zcela hotov, začíná se teď s mutacemi, jakož i nejen ulice je až na prospekt už předkreslena, nýbrž i dvě scény z ní jsou položeny barvami, naproti tomu opona vyžaduje více času, než jsme si mysleli, takže teprve dnes se dodělává a malíř přitom nešetří pílí. Oba tyto kusy, jelikož jsou velice veliké a proto není nikde dostatečné místo k jejich prozatímnímu přechovávání, jsou zatím zčásti srolovány a zavěšeny uprostřed na jevišti, zčásti však jsou uchovávány v chodbě vedle úřednické jídelny po tak dlouhou dobu, pokud zedníci a tesaři nebudou zhruba hotovi s galerií a nebudou vířit žádný velký prach. V pondělí se začíná také s mutací zahrady, k čemuž je plátno napnuto a vše ostatní, co je k tomu nezbytné, je připraveno. Oba malíři si stále dělají naději, že obě dekorace budou moci být při příjezdu Vaší knížecí Jasnosti již dokončené osazeny. K vznášedlům [Flug] a strojům je třeba 12 kusů zvláštních provazů po 14 vídeňských sáhách délky a oba malíři se domnívají, že by bylo nejbezpečnější, kdyby se objednaly u toho provaznického mistra, který je dodává do vídeňského divadla a který bydlí ve stahremberském pivovaře Auf der Wieden nebo blízko něj, a pak by mohly být poslány nejbližší fůrou, neboť mají starost o to, že zdejší provazníci buď nemají k tomu potřebné nejlepší nářadí, anebo neznají příslušný postup při zhotovování, který má být ten nejlepší, aby se provazy při vznášení nepřetrhly, čímž by bylo způsobeno vážné neštěstí. Což však zůstává do milostivé dispozice. Zedníci už zasadili snížené nosníky [Traghöltzer] ke galerii a zabývají se opravováním a omítáním oken a zdí v divadle, a jakmile na ně tesaři zašalují úzkou chodbičku i s vnějším rohem vedle galerie, řečení zedníci hned orákosují a nahodí jak stěny, tak strop [Plafon] a zhotoví římsy. Vaše knížecí Jasnost sice nejmilostivěji přikázala, že galerie nad postranním vchodem do divadla se má stejně jako kdysi táhnout až k jevišti, což také skutečně bylo navrženo. Malíři však jsou toho názoru, že se to nedá udělat tak daleko, jelikož tím by byl z jedné strany zastavěn portál, z druhé strany pak by posluchači, stojící blízko jeviště, úplně slyšeli nápovědu, čímž by v obou případech bylo zmenšeno potěšení; domnívají se tedy, že by se mělo na této straně s řečenou galerií odstoupit 4 stopy dále od jeviště, naproti tomu na druhé straně by zůstaly milostivě přikázané schody z úzké chodbičky.“49 Téhož dne 22. února žádal Ambrožovský třeboňského ředitele o dodání bílého jílu, který „vídeňští malíři“ potřebují pro základovou barvu a který se nalézá v Třeboni u sv. Víta u tamější poustevny.50
46
47 48
49
50
SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13.
12
Na zprávu z 22. února reagoval kníže listem, datovaným ve Vídni dne 1. března 1766: „S radostí jsme se z vaší zprávy z 22. minulého měsíce dověděli o dobrém průběhu divadelních prací a maleb a chceme také tímto zařídit nezbytné, aby bylo objednáno požadovaných 12 kusů sloupů ke vznášedlům [Flug-Wercken] v popsané kvalitě a rozměrech a aby včas došly. Pokud se týče ostatních oznámených potíží při stavbě galerie, nezdá se nám být vůbec vhodné, že podle návrhu Vašeho a malířů má být řečená galerie na jedné straně, proti jevišti, o 4 stopy zkrácena, na druhé straně má 30 pak být úplně připojena. K tomu námitka, že by v případě provedení byl portál zastavěn, musí platit na jedné, stejně jako na druhé straně a ostatně na žádném jevišti nelze dobře zabránit tomu, aby posluchači, kteří stojí blízko, nerozuměli nápovědě. Aby však Vaše názory, stejně jako zábrany, které překážejí stavbě galerie, jak jsme ji nařídili svým prvním příkazem, bylo možno tím zřetelněji zjistit, nařizujeme milostivě, abyste jak plán, který dříve zhotovil náš knížecí syn Jan, tak i Váš nynější náhled, v každém případě jen s málo ozdobami anebo bez ozdob, ale přesně a se stejným měřítkem, zakreslil a brzy poslal s Vašimi poznámkami. Pak rozhodneme o této stavbě galerie blíže.“51 Dne 4. března 1766 sděloval Ambrožovský knížeti: „Malíři s původní pílí pokračují a skoro z poloviny jsou hotovi s ulicí – až na prospekt, do nějž se také pustí, a na postranní dům – a s lesem. Pečuje se tedy také z druhé strany na jevišti o zašalování a omítnutí stěn a stropu [Plafon] v hledišti, a to tím spíše, že řečení malíři hodlají už ve velikonočním týdnu postavit obě mutace.“ Ambrožovský dále poznamenával, že „nyní jsou hlavně zapotřebí dveřní a okenní ostění k divadlu“.52 Dne 5. března 1766 psal kníže z Vídně Ambrožovskému dotaz, týkající se délky objednaných lan pro divadlo: „Provazník, který zásobuje zdejší jeviště provazy, poznamenal při objednávání popsaných provazů pro vznášedla [Flug-Wercken], že ho překvapuje, že mají být dlouhé jen 14 zdejších sáhů, když tamní [tj. krumlovské] jeviště (jak mu bylo sděleno) málo ustupuje zdejšímu ve výšce i velikosti a přitom provazy musejí být pokaždé dlouhé 24 sáhů.“ Ambrožovský měl proto sdělit, zda provazy mají být vskutku jen 14 sáhů dlouhé, anebo zda jde o omyl. Ambrožovský odpověděl již 8. března 1766 listem, v němž čteme: „Jelikož divadelní truhlář Lorentz vzal přesnou míru k provazům na vytahování [Flug-Sailern] a zjistil, že skutečně nemají být delší než původně požadovaných 14 sáhů, to jest čtrnáct sáhů, je názorem jeho a malířů, že při tom může zůstat, a to tak, jak byl učiněn návrh na 3 vznášedla [Fluckwerke], na každé z nich po 4 kusech uvedené délky, takže bude potřeba 12 kusů. Provazník se mýlí, když se domnívá, že výška a šířka zdejšího jeviště je stejná jako u německého divadla ve Vídni.“ Téhož dne 8. března 1766 napsal Ambrožovský knížeti obšírnější zprávu, v níž se uvádí: „Poddaně poslouchaje milostivého rozkazu Vaší knížecí Jasnosti z 1. tohoto měsíce, mám poslušně poslat jak plán galerie u nového divadla, zhotovený Jeho Jasností princem Janem, tak také plán, nakreslený podle současného názoru polírem, spolu s dalšími objasněními, jelikož podle druhého, to jest polírova plánu chodba zůstává beztak prostřednictvím kryté malé chodby po levé ruce sub A do jeviště otevřená, malíři však jsou skromného mínění, aby galerie nešla dále k jevišti, nýbrž aby byla pouze spojena z obou stran s rohem lit. B, v čemž spočívá jediná potíž, protože jsme vždy naráželi na milostivé vyjádření, že hned jak bude spolu s krytým východem zřízen také přímý přístup z obou stran z galerie na jeviště, hned má být řečená galerie ve své celé šířce připojena k řečenému jevišti. Kdyby se Vám tedy milostivě líbilo rozhodnout se buď pro skromné mínění a názor malířů, které jsou na plánu zaznačeny žlutou barvou, anebo pro druhý návrh, prosil bych poddaně o další laskavá nařízení v této věci, jakož ještě zůstává dost času, jelikož beztak z jedné strany nebudeme s to dokončit řečenou galerii před šťastným příjezdem Vaší knížecí Jasnosti, z druhé strany však také obě sporná místa mohou zůstat, dokud si je milostivě sám neprohlédnete, jenom bych zatím poddaně prosil o milostivé rozhodnutí, zda má být u řečené galerie zhotoveno kruhovité vykroužení těsně u jeviště, zakreslené sub C, anebo přímá linie lit. D, item zda mají být nezbytné schodištní sloupy lit. EE zhotoveny z kamene, anebo ze dřeva, aby se mohl na toto vše udělat včas návrh. Kromě toho nechť se Vaše knížecí Jasnost ráčí milostivě rozhodnout, zda má strop [Blafon] nad hledištěm, s jehož omítáním budeme doufejme brzy hotovi, zůstat jen vybílený, 51
52
SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13.
13
anebo zda má být také vymalován, v kterémžto prvním případě bychom rádi asi ve velikonočním týdnu odstranili vysoké lešení, ve druhém případě pak bychom ho asi museli nechat stát, dokud malíři nebudou hotovi se všemi divadelními mutacemi a nebudou se moci dát do stropu [Plafon]. Zdá se, že by bylo asi lépe, kdyby zůstal bez malby, jelikož kdyby trpěl kouřem svícnů, dal by se snáze obnovovat vybílením než novou malbou.“ Odpověď knížete nese datum 12. března 1766 a čteme v ní: „Na Vaši poslušnou zprávu z 8. nemůžeme neodpovědět, že náš názor vždy směřoval tam, že jenom ze známé kryté malé chodby, která je v Jopstově plánu označena lit. A, může zůstat otevřený vchod k jevišti, v žádném případě však nemají být zřizovány zvláštní přístupy na jeviště ze strany galerie, ani z pravé, ani z levé strany; a protože jsme také názoru, že právě řečená galerie by stále ještě nejlépe dopadla na ten způsob, jak je nakreslena v plánu našeho knížecího syna Jana. Požadujeme tedy sice, abyste s jejím dokončením počkal až do našeho osobního příchodu, mezitím však se stále držte prvně vzpomenutého plánu a zařiďte věc tak, abychom po našem příjezdu měli bez zbytečných výdajů svobodnou volbu rozhodnout věc tím nebo oním způsobem. Zda mají být sloupy, označené lit. EE, postaveny z kamene a rovněž zda má být strop (Plafon) vymalován, anebo ponechán jen bílý, nemůžeme zatím kvůli různým povážlivým potížím také rozhodnout, nýbrž chceme jedno i druhé rozhodnout teprve při našem příjezdu. Ať do té doby zůstane lešení beze všeho stát, oběma tamním malířům ať se však oznámí, že mají ve zbývajících hodinách nakreslit plán, jak by zmiňovaný strop [Plafon] mohl být bez obzvláštní drahé výzdoby co nejvhodněji vymalován.“ Dne 15. března 1766 Ambrožovský knížeti sděloval: „Stavba jeviště je nyní ještě v takovém stavu, že uvnitř může být bez zbytečných [… část textu chybí – pozn. JB] epominu poníženě poslat k nejmilostivějšímu prohlédnutí“.53 Výše zmíněné provazy o celkovém počtu 12, každý z nich o délce 14 sáhů, nakonec vskutku dodal vídeňský dvorní provazník Josef Payr, jenž za ně dostal 42 zl.; tuto částku kvitoval dne 17. dubna 1766.54 O dalším postupu v pracích se dovídáme ze zprávy Ambrožovského ze 20. května 1766, v níž se uvádí: „Se stropem [Plaffon] v divadle už malíři pokročili tak daleko, že contorno je až na výzdobu s vázami a květinami úplně a jemně dokončeno, uprostřed však jeden pokročil s figurami natolik, že mu zbývá jen ještě osmina celého prostoru, a pokud mohu soudit podle jeho píle, bude s tím a s festony, jež bude ještě nutno udělat, během tohoto týdne hotov. Zatímco tento malíř se zabývá dokončením své práce, druhý dělá kapitály na postranních stěnách, a tak oba zároveň mysleli, že ukončí práci až tam, kam dosáhne lešení, a následovně po stržení vysokého lešení budou pokračovat na ozdobách řečených postranních stěn, což by se v tomto týdnu nepochybně stalo, kdyby jeden z nich nebyl poslán do Třeboně. Orchestr je už hotov a nyní se podlaha v hledišti pokládá prkny, s čímž, jak věříme, budeme tento týden hotovi, načež se udělá část sedadel; naproti tomu na galerii jsou sice obě strany zašalovány, s hlavní lóží se však nemůže pokračovat dříve, dokud malíři neodstraní vysoké lešení, které dosud stojí v cestě. Schody z prvé do druhé chodby jsou s výjimkou omítnutí zcela hotovy až nahoru do nové zahradní chodby. Tato chodba je pak do té míry zřízena, že teď může být také orákosována a nahozena, jakmile jen řečené schody obdrží nezbytnou omítku. Nejpomalejší prací, která se přitom koná, jsou světlíková okna [Liechtfenster], jimiž jsou tesaři a zedníci nemálo zdržováni.“55 Dne 19. července 1766 napsal Ambrožovský řediteli třeboňského panství list, v němž oznamoval, že „zdejší divadlo bude co nejdříve úplně hotovo“, ale že schází jedině „zhotovit jeho vnější dveře“; třeboňský ředitel byl proto žádán o dodání 8 dubových falců a 6 prken.56 Dne 22. července 1766 psal Ambrožovský knížeti: „Malíř Wetschel mně sdělil, že Vaše knížecí Jasnost se před odjezdem odtud ráčila nejmilostivěji vyjádřit, že by ráda viděla, aby dva prospekty, které ještě chybějí k už zhotoveným scénám v divadle, to jest k zahradě a ke kabinetu, i se sufitami byly ještě do jeho příjezdu do té míry hotovy, aby mohla být eventuálně provedena komedie, a že nejmilostivěji udělila povolení, 53
54 55
56
SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13.
14
aby se k malování použil Maškarní sál, avšak že naproti tomu klíčnice mu sdělila, že má od p. hofmistra rozkaz, aby hned po odjezdu Vaší knížecí Jasnosti byl tento sál vyklizen a vyčištěn, jelikož v něm po návratu hodláte konat bál. Řečený malíř dále bez ohledu na toto poslední jemu sdělené nařízení přesto zahájil malování a pokračuje v něm a dnes by měl být se zahradním prospektem hotov, takže bude zbývat jen prospekt kabinetu s 5 sufitami, které budou kvůli architektuře vyžadovat o něco více pozornosti.“ Malíř Wetschel a Ambrožovský tedy vyžadovali rozhodnutí, zda a kde se má v malbě pokračovat, bude- li nutno Maškarní sál vyklidit.57 Z podzimu 1766 pocházejí vyúčtování jednotlivých řemeslníků, kteří se stavby a výzdoby divadla účastnili. Dne 1. října 1766 si za svoji prácí do divadla účtoval dvorní sedlář Franz Ehrendorffer celkem 122 zl. 8 kr.58 Téhož měsíce, dne 23. října 1766, zhotovil sklenářský mistr Johann Georg Pollak seznam práce, kterou vykonal do divadla a za kterou požadoval 58 zl. 3 kr. Práce sestávala ze zasklení 22 okenních ostění (43 zl. 56 kr.), dále 9 okenních křídel (5 zl. 22 kr.), dalších 6 okenních ostění (6 zl. 3 kr.), opravy 2 okenních křídel (42 kr.), sestavení 2 velkých skleněných svícnů (1 zl. 30 kr.) a 2 nových luceren (30 kr.).59 Dne 10. listopadu 1766 byl ke smlouvě, uzavřené 18. ledna téhož roku s Wetschelem a Merklem, připsán dodatek tohoto znění: „Kromě výše uvedené smlouvy bylo ještě smluveno: Vymalovat uvnitř divadlo podle smlouvy – 600 zl. Item císařské znaky k exekviím, dále k lodi do Hluboké pomalovat olejem železné části a k pantomimě takzvaný kouzelný strom, dále namalovat selský dům, za toto vše dohromady – 20 zl. Summa 620 zl.“60 Dne 30. listopadu 1766 sepsal hamerník Josef Mayer soupis práce, kterou vykonal „do nového divadla“ a za kterou si účtoval 447 zl. 8 kr.; zaplaceno nakonec dostal 440 zl. Z celkové částky, kterou si účtoval, plných 229 zl. 54 kr. bylo za „26 kusů velkých kleštin [Wiend-Schliessen], které stahují 2 horní půdní chodby“, a 192 zl. 30 kr. požadoval za „35 vozů i s tyčemi, kde uvnitř stojí stojky [Tylar], patřičně pobitých 1 295 librami železa.“61 Posléze ze dne 31. prosince 1766 pochází celkové vyúčtování prací na divadle, jež zní takto (ceny jsou uváděny ve zlatých, krejcarech a penízích): „Seznam nákladů, jež byly kvůli stavbě nového divadla a jeviště ve vévodském horním zámku u Plášťového mostu jak na hotovosti vyplaceny řemeslníkům, tak zapsány do účtu za koupený a k tomu použitý materiál, a to: Zedníkům, kteří zesílili zeď proti Jelení zahradě a v jevišti o délce 17 sáhů, výšce 7 stop a síle 2 stopy, v jevišti nově postavili 2 nové pokojíky k převlékání herců, orákosovali, nahodili a omítli stěnu v tajné chodbě o délce 8 sáhů a výšce 3 sáhy 2 stopy, nad galerií nově zhotovili štukový strop o délce 8 sáhů 2 stopy a šířce 8 sáhů, pod galeriemi osadili 8 nosníků [Trag-Stuck], vlevo na galerii postavili schody o 19 stupních, nad nimi připravili malý kabinet o délce 9 stop a šířce 8 stop, proti divadelnímu truhláři vylomili jedny dvojité dveře, po pravé straně udělali od tajné chodby až do chodby do horní zahrady obrácené schody o 24 stupních, jakož i změnili vstupní dveře do parteru a pravidelněji vyrovnali hlavní zdi […] — 519. 4. Tesařům, kteří připravili všechno dřevo a prkna k budově, vytáhli je, osadili a položili, zavěsili rošty a »Wexeln« v železných kleštinách, zhotovili nosníky [Tragstuck] velkých oblouků pod lóži a obě galerie, dovnitř začepovali postranní dřeva [Bäumer] a svázali, přišalovali prkny se stropem [Plavong], provedli troje schody, celé divadlo dole na podlaze, jeviště však nahoře opatřili extra podlahou, jakož i nově přeložili níže seřízené trámy s prkny, pro hudebníky a diváky připravili sedadla a vůbec pomáhali divadelnímu truhláři při práci na stojkách, vozech a vytahovadlech [Zug- und Flug-Werck] a jinde, kde to bylo potřebné […] — 800. 41. 57
58 59 60 61
SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III.
15
Cís. a král. divadelním malířům. A. Johannu Wetschlovi a Leo Merklovi za vymalování scén, opony, sofit, prospektů, stropu, lóže a galerií podle smlouvy uzavřené s knížecí dvorní kanceláří — 2 620. B. Milostivě přidaným 2 nádeníkům […] — 95. 15. Krumlovskému rychtáři Simonu Fleischhackerovi, který odvezl malíře odtud do Vídně, podle smlouvy — 18. 0. A za zaplacené mýto mu zaplaceno — 1. 42. Tkalcovskému mistrovi Mertzingerovi z Chvalšin za následující druhy plátna na stojky, sufity a oponu, prospekty, potažení lóže a obou galerií […] — 345. 0. Dvěma krejčím […] — 3. 48. Provaznickým mistrům C. Vídeňskému dvornímu provazníkovi Josefu Payerovi podle výkazů — 42. 0. D. Zdejšímu Josefu Wolffovi podle smlouvy — 141. 54. Sedlářskému mistrovi E. Franzu Ehrendorfferovi po stržení 2 zl. 8 kr. — 120. 0. Hamerníkovi F. Johannu Mayerovi po stržení 5 zl. 8 kr. — 440. 0. Kamnářskému mistrovi G. Franzu Kussarthovi za nová zelená kamínka — 6. 0. Zámečníkovi H. Sebastianu Perghofferovi po stržení 19 zl. 37 ke. ještě — 280. 0. Sklenářskému mistrovi I. Johannu Pollakovi […] — 58. 3, Soustružníkovi K. Josefu Paxovi podle smlouvy — 19. 31. Kamenickému mistrovi, který zpracoval i s nalámáním dvoje hlavní dveře s jemnýni římsami – 68 stop, 6 okenních ostění s jejich římsami – 70 stop, mramorový bankál [Sohlbank] – 20 stop, item menší dveřní ostění do chodbičky na střechu chodby – 14 stop, dohromady 172 stop, i se 6 kusy velkých závaží a 4 vyhloubenými kusy [Hollstuken], provedl vyhloubení otvorů a zalití zámečnické práce ve všech dveřních a okenních ostěních a závažích […] — 143. 45. Kamenolamačům Za nalámaných 53 ⅓ sáhů zdicího kamene, který byl neprodleně potřebný k zesílení zdi proti Jelení zahradě, po 18 kr. — 16. 0. Item za prach k trhání při otevírání lomu mu bylo zaplaceno — 0. 31. Různé […] —10. 40. Z hospodářského úřadu [mimo jiné 47 000 zdicích cihel, 1 900 podélných dlaždic a 985 džberů vápna] — 647. 11. 1 ¾. Z dřevního úřadu […] — 360. 1. Summa celkových nákladů činí 6 689 zl. 6 kr. 1 ¾ pen.“ 62 Téhož dne 31. prosince 1766 byla sepsána i „specifikace peněžních nákladů, které byly vynaloženy na stavbu třetí knížecí zahradní chodby nad novým divadlem a zčásti nad Breiterovým bytem.“ Tyto náklady včetně materiálu představovaly částku celkem 558 zl. 22 kr. Na divadle se pracovalo i následujícího roku 1767, i když mnoho úsilí bylo věnováno rovněž stavbě „dlouhé chodby.“ Hned dne 6. ledna toho roku se mluví o tom, že už je postaveno lešení „k pokračování zahradní chodby“ a že všechna „ke střeše nahoru vycházející okna nové chodby jsou přivázána [eingebunden] ke krovu, který kvůli velkému břemeni tašek musí být sám o sobě pevný, přičemž by bylo žádoucí, kdyby
62
SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III.; totéž SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13.
16
při zvýšení chodby byla přímo složena [abgeladen] a buď položena výše do krovu, anebo přinejmenším uvnitř udělána menší.“63 Dne 14. února 1767 roku psal kníže z Vídně Ambrožovskému, že „již známí dva divadelní malíři“ příští týden odjedou do Krumlova a že mají „k již udělaným divadelním dekoracím zhotovit ještě 1 obyčejný pokoj a jeden sál, se kterým bude na konci spojen chrám [Tempel].“64 Dne 21. února 1767 psal kníže Ambrožovskému, že dostal jeho zprávu ze 14. února „o pokračující stavbě tamní nové chodby“, ze které se dověděl, „že podle Vašeho spolu s Jobstem učiněného návrhu byly dotyčné pilíře odstraněny a naproti tomu už udělaný nový kus […] byl bez poškození postranních stěn a štukového stropu [Stoccator-Boden] takovým způsobem vyzdvižen, že se lze vyvarovat jinak nevyhnutelných stupňů. Jenom nemůžeme z Vaší zprávy dost jasně pochopit a jsme skoro toho názoru, že podle tohoto návrhu není možno přidat stupně ve známém výstupku [Absaz] čili čtyřúhlé komůrce, kde byly zřízeny nové schody do divadla.“65 Ambrožovský odpověděl listem z 28. února 1767, ve kterém čteme: „Podle přiloženého plánu není vůbec nutné, aby ve výstupku [Absaz] čili čtyřúhlé komůrce v nové zahradní chodbě, kde byly zřízeny nové schody do divadla, byly dělány navíc nějaké stupně, jelikož se zdvižení chodby se začíná až nad touto komůrkou“.66 Další korespondence týkající se divadla pochází z podzimu 1767. Dne 13. října 1767 psal Ambrožovský knížeti: „Nad divadlem jsou tašky na mnoha místech natolik špatné, že jimi tu a tam proniká déšť, pročež je velice žádoucno provést opravu.“ I když dosud nebyla způsobena žádná škoda, Ambrožovský navrhoval, „aby přinejmenším místo nad stropem [Blaffon] bylo přeloženo tenkými prkny a tím bylo zamezeno pronikání dešťových kapek.“ Kníže odpověděl listem ze dne 21. října 1767, ve kterém souhlasil jak s tímto přeložením místa nad stropem prkny, tak s tím, aby „okna na tamní dlouhé chodbě byla po obou stranách opatřena plechovým žlabem, přetřeným olejovou barvou.“67 Ze dne 31. prosince 1767 pochází opět celkové vyúčtování stavebních prací na divadle a zároveň i na chodbě, jež zní takto (ceny jsou uváděny ve zlatých, krejcarech a penízích): „Seznam nákladů, jež byly kvůli stavbě poslední nové dlouhé zahradní chodby a úplného dostavění divadla a jeviště ve vévodském horním zámku u Plášťového mostu jak na hotovosti vyplaceny řemeslníkům, tak zapsány do účtu za koupený a k tomu použitý materiál, a to: Zedníkům, kteří od divadla od lóže až do horního knížecího libosadu proti otevřené jízdárně nově udělali chodbu o délce 56 sáhů, šířce ve světlosti 8 stop a výšce ve světlosti 8 stop, pilíře, na kterých chodba spočívá, vyzdili po jejich výšce až nahoru na střechu o výšce 9 stop, šířce 5 stop a síle 2 stop, 8 starých pilířů zvýšili, u dveří do zahrady postavili od základů nový pilíř vedle zdi o délce 10 stop, výšce 9 stop a síle 3 stopy, štít nad dveřmi změnili, starou špičku strhli, vyzdili trojhran do 3 stran o délce 9 sáhů a v římse 8 palců, pokryli taškami, místo dřevěného ostění osadili jedno kamenné ostění, chodbu uvnitř i zvenku i pod podlahou orákosovali dvojitým rákosem, uvnitř celý rákosový strop s stropem [Pavion] nebo výžlabkem vyložili, omítli, fasádu nahodili maltou, vyložili okenní chodby, nad okny osadili závěrové kameny, pod střechou znovu udělali strop [Pavion], pod chodbou u každého pilíře z koutu ven zapustili 4 nosníky [Tragstuk], tyto podle místa vykrouženého závitu zašalovali, orákosovali, 16 závitů, každý 1 sáh dlouhý a 1 sáh vysoký, nahodili maltou, mezi pilíři pod chodbou v každém poli znovu udělali rákosový strop, rošty orákosovali, nahodili, vyložili dvojitými fošnami a prohlubeninami, celou chodbu jemně omítli, vybílili, všechny prohlubeniny jak na vnější fasádě, tak pod sebou u závitů natřeli modrou barvou […] — 387. 52. 3. Do divadla udělali střechou nový komín […] — 5. 6. 63 64
65 66
67
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13; totéž SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13; totéž SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13.
17
Tesařům, kteří u nové chodby nejprve postavili lešení a zcela strhli starou chodbu, k nové připravili dřevo, na 2 stranách je svázali 12 páry krokví a postavili je, patřičným způsobem připravili kleštiny [SchraufSchliessen], položili nezbytné trámy, zalaťovali starými i novými latěmi, potom celou chodbu pokryli novým šindelem, nová okenní ostění zařídili uvnitř i venku dvojitě, jakož i k rákosovým stropům přišalovali prkna, zhotovili podlahu z falcovních prken, třeli barvu k nátěru a natírali červenou olejovou barvou, z horní chodby do Breiterova bytu udělali schody […] — 317. 34. U divadla přiřezali 185 kusů prken a pokryli jimi lóži a chodbu […] — 10. 15. Kamenickému mistrovi, který u konce chodby u otevřené jízdárny v zahradě nově udělal jedno kamenné ostění a do nosných kamenů udělal čtvercové otvory […] — 7. 48. Pokrývačům, kteří velmi špatnou střechu nad divadlem prohlédli, a kde bylo nutné, podle potřeby opravili […] — 55. 24. Kamenolamačům Za 30 sáhů zdicího kamene po 18 kr., nalámaných k horní nové chodbě — 9. 0. Cís. a král. divadelním malířům Johannu Wetschlovi a Leo Merklovi za namalování 3 divadelních mutací, a to 1. mutace obyčejného pokoje s 12 stojkami a 6 sufitami s prospektem, 2. sálu se 14 stojkami, 7 sufitami a prospektem a 3. chrámu se 6 stojkami, 3 sufitami a prospektem podle kvitance — 857. 0. Rovněž výše uvedeným malířům zaprvé za vymalování nové chodby podle smlouvy 400 zl. […] — 459. 0. Milostivě přidaným 2 nádeníkům […] — 62. 30. Bernhardu Pupovi z Torkovic, který malíře a puškaře Jeho Jasnosti knížete Josefa vezl odtud do Vídně, podle smlouvy — 42. 0. Za zapravené mýto mu bylo zaplaceno — 2. 39. [za další mýtní poplatky] — 8. 0. Tkalcovskému mistrovi Mertzingerovi za následujících 31 kusů plátna na stojky, sufity a prospekty podle smlouvy […] — 155. 0. Zámečníkovi 3. K poslední dlouhé chodbě po stržení 33 kr. — 48. 0. 4. K novému divadlu po stržení 15 kr. — 8. 50. Hamerníkovi Johannu Mayerovi po stržení 9 zl. 28 kr. — 340. 0. Klempířovi Ignáci Mayerovi — 60. 34. Za 4 kusy plechu ke žlabům tesařskému mistrovi po 12 kr. — 0. 48. Z hospodářského úřadu a z dřevního úřadu [mimo jiné 6000 zdicích cihel, 300 tašek, 830 džberů vápna, 255 žejdlíků lněného oleje k natření střechy, 4000 šindelů] — 732. 56. ½. Z obročního úřadu […] — 7. 28. 3 ½. Z hospodářského úřadu [hřebíky, 800 cihel, 31 džberů vápna, 100 háků, 50 prejzů, 16 400 tašek] — 182. 53. 4 ¼. Z dřevního úřadu […] — 12. 20. Summa celkových nákladů — 3760. 39. ¼.“68 Téhož 31. prosince 1767 byl sepsán „registr“ částek, které byly vyplaceny nádeníkům, pomáhajícím „divadelním malířům zde na novém divadle“ (šlo hlavně o práci při tření barev). Navíc je zde poznamenáno, že samotným „divadelním malířům“ bylo za „3 divadelní mutace“ zaplaceno dne 8. června 400 zl. a dne 31. srpna zbývajících 457 zl., takže dohromady za tuto práci obdrželi v souhlase se smlouvou 857 zl. Kromě toho titíž malíři dostali „za nové chodby v zahradě a divadle“ 400 zl., dále za 97 rámů ke 68
SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III.
18
krajinám 27 zl., za novou skříň 18 zl., za „pyramidu“ (do Červeného dvora, nikoli do krumlovského zámku) 4 zl. a za pevnost ke komedii 10 zl.69 Obdobný seznam své práce zhotovili Wetschel a Merckel dne 5. ledna 1768. Rovněž 31. prosince 1767 hamerník Josef Mayer vyúčtoval svoji práci „k poslední dlouhé chodbě do zámecké zahrady“, za kterou požadoval 349 zl. 28 kr., ale dostal zaplaceno jen 340 zl. Téhož dne účtoval za svoji práci „pro divadelního tesařského tovaryše do divadla“ zámečnický mistr Sebastian Berghoffer 9 zl. 5 kr. (z toho 26 kr. za háky k závěsným svícnům do lóže, jež přišly z Vídně), ale obdržel jen 8 zl. 50 kr. Zároveň týž Berghoffer účtoval podstatně větší částku 48 zl. 33 kr. za práci do zahradní chodby, ale obdržel 48 zl.70 Stavba a výzdoba divadla byla rokem 1767 dokončena a z následujícího roku 1768 se dochovalo již jen několik zpráv týkajících se drobností ve výzdobě divadla. Dne 15. února 1768 klempíři Sebastian Buresch a Josef Mayer vyúčtovali svoji práci do chodby na mostě, za kterou požadovali 60 zl. 34 kr., z čehož však 11 zl. 12 kr. bylo za „28 kusů svícnů do divadla, zhotovených s novými destičkami a s novými mosaznými šrouby, které byly přidělány ke skleněným nástěnným svícnům.“ Dne 15. srpna 1768 Ambrožovský oznamoval knížeti, že zadal za 55 zl. sochaři Josefu Muckovi „4 putti [Kindeln] se 16 svícny před jeviště do divadla“, jež kníže nařídil udělat.71 Posléze dne 31. prosince 1768 byl sepsán následující seznam práce, vykonané při posledních divadelních představeních (ceny jsou uváděny ve zlatých a krejcarech): „Seznam toho, co bylo za vysoké šťastné přítomnosti Jeho knížecí Jasnosti p. t. zaplaceno řemeslníkům za práci udělanou při posledních komediích a kvůli některým věcem pořízeným do divadla: Tesařům, kteří byli použiti při komediích a změnách scén […] — 22. 0. Různé Sochaři Mukovi za do divadla udělaná 2 dvojitá děcka [Kindln] a svícny podle smlouvy — 55. 0. Malíři Putzovi za pozlacení výše uvedených dětí a svícnů — 50. 0. Zámečníkovi Šebestiánu Berghoffenovi podle přílohy — 3.0. Summa 130. 0.“72 Ze dne 30. července 1879 se dochoval plán divadla s obšírnou legendou, která vysvětluje, k jakému účelu byl plán dělán: Plán „k nezbytně nutnému podepření pomocí 8 kusů nových napnutých nosných roštů, zdvižení a upevnění částečně nahnilých a zlomených střešních a zároveň záklopových trámů na půdě, které byly jak v důsledku zeslabení opěrného systému [Sprengwerk], vestavěného ve staré vazbě střechy podle příčného řezu cd, jež bylo způsobeno před asi 100 lety při změně staré sedlové střechy o jednom hřebenu na střechu o dvou hřebenech, tak i v důsledku dlouhého času až do chvíle zlomu uprostřed pod spojovací chodbou k dvorní zahradě, jež na nich spočívá, proraženy, dále k zavěšení a zašroubování rákosového stropu nad hledištěm, pokleslého v důsledku výše uvedeného sesedání ve stejných rozměrech i s nosnými trámy a opatřeného dosud cennou freskovou malbou, jakož i dvou neméně pokleslých záklopových stropů u mezaninu s na nich visícími zařízeními pro proměny nad jevištěm - se zřetelem na uchování cenného pomalovaného rákosového stropu, jež je možné jen při pečlivém provedení těchto oprav - dále k obnově zřícením hrozícího zdiva u velkých dvojitých střešních oken, výměně 3 už zlomených střešních trámů s 8 kusy vadných střešních krokví, jakož i posléze k odstranění mnoha menších stavebních závad na budově knížecího zámeckého divadla v Krumlově.“73 Od roku 1897 se v zámeckém divadle přestalo hrát.74 O obnově divadla v sedmdesátých až devadesátých letech 20. století nás zevrubně informují příspěvky ve sborníku vydaném v roce 1993.75
69 70 71 72 73 74 75
SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. 1. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III. SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 13. SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední správa, sign. I. A B W 771 k. Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Výstava KSSPPOP – červenec 1980, České Budějovice 1980. Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově, Praha – České Budějovice 1993.
19
PRAMENY, IKONOGRAFIE, PLÁNY A LITERATURA PRAMENY Státní oblastní archiv (SOA) Třeboň, pobočka Český Krumlov Schwarzenberská ústřední kancelář sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. sign. A 6 B beta 2a, fasc. III.
Velkostatek (Vs) Český Krumlov sign. I.7 B beta 10 sign. I. 7 B beta 11 sign. I. 7 B beta 12 sign. I. 7 B beta 13 sign. I. 7 R alfa 2/1681 červená sign. I. 7 R alfa 2/1682 červená sign. I. 7 R alfa 2/1683, 1. pol, červená sign. I. 7 R alfa 2/1683, 2. pol, až 1684, 1. pol., červená sign. I. 7 R alfa 2/1684, 2. pol., červená sign. I. 7 R alfa 2/1685 červená sign. I. 7 R alfa 2/1686 červená sign. I. 7 R alfa 2/1699 červená sign. I. 7 R alfa 2/1700 červená sign. I. 7 R alfa 2/1704, 2. pol., červená
IKONOGRAFIE Anonym, Pohled na Český Krumlov z Křížové hory v 1. polovině 18. stol. (Okresní vlastivědné muzeum v Českém Krumlově, inv. č. U 13) Anonym, Český Krumlov od jihu ve 2. čtvrtině 18. století (Státní zámek Český Krumlov, inv. č.CK 3382) Georg Anton Hörner, Zámek a část Českého Krumlova od jihozápadu r. 1743 (Státní zámek Český Krumlov, inv. č. CK 3479) Georg Anton Hörner, Zámek Český Krumlov od severu r. 1743 (Státní zámek Český Krumlov, inv. č. CK 3780) Friedrich Bernard Werner, Zámek a město Český Krumlov před r. 1752 (repr.: Václav Bůžek – Anna Kubíková – Jiří Záloha, Baroko v Českém Krumlově, Třeboň – Český Krumlov 1995, s. 6)
PLÁNY Plánek Plášťového mostu s návrhem na nový můstek s. d. (1706), bez autora (SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. I.; repr.: Pavel Vlček – Pavel Zahradník, „Renesanční dům“ čp. 177 v Českém Krumlově, Průzkumy památek 3, 1996, č. 1, s. 12)
Plán divadla a tzv. Renesančního domu s. d., bez autora, měř. sáhové (SOA Třeboň, Velkostatek Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 10 - fotokopie; repr.: Václav Bůžek – Anna Kubíková – Jiří Záloha, Baroko v Českém Krumlově, Třeboň – Český Krumlov 1995, s. 38; Pavel Vlček – Pavel Zahradník, „Renesanční dům“ čp. 177 v Českém Krumlově, Průzkumy památek 3, 1996, č. 1, s. 14)
Půdorys divadla 1756, bez autora (Fortini?, Zinner?), měř. sáhové
20
(SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II.)
Půdorys divadla s. d. (1760), bez autora (Josef František Fortini), měř. sáhové (SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. – menší části plánu dnes chybějí; repr.: Jiří Hilmera, Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 72, obr. 51)
Plán ke stavbě nového divadla (půdorys) s. d. (po 1760), Johann Jopst, měř. sáhové (SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. – menší část plánu dnes chybí; repr.: Jiří Hilmera, Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 72, obr. 53)
Plán ke stavbě nového divadla (půdorys) s. d. (po 1760), bez autora, měř. sáhové (SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. II. – menší části plánu dnes chybějí; repr.: Jiří Hilmera, Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 72, obr. 54)
Plánek chodby ze zámku do zahrady s. d., polír Jobst, měř. sáhové I. půdorys, 2. pohled (SOA Třeboň, Vs Český Krumlov, sign. I. 7 B beta 12)
Plán Plášťového mostu s. d. (8. 3. 1767?), Schmid, měř. sáhové 1. řez proti Jelení zahradě, 2, fasáda proti městu, 3. základy (SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. A 6 B beta 2a, fasc. III.)
Indikační skica Českého Krumlova z roku 1827 (SÚA, Indikační skici, sign. Bu 158)
Katastrální plán Českého Krumlova z roku 1827 (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru)
Plán divadla 30.7. 1879, 1:100 i měř. sáhové 1. podélný řez, 2. pohled, 3. půdorys, 4. příčný řez (SOA Třeboň, Schwarzenberská ústřední kancelář, sign. I. A B W 771 k; repr. z jiného exempláře: Jan Port, Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově, Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské v Čes. Budějovicích při Městském museu za rok 1929, České Budějovice 1930, příl. I)
LITERATURA Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově, Praha – České Budějovice 1993 Hilmera, Jiří, Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 71–95 Mareš, František, Malíř Josef Hager, dodatky k jeho životopisu, Památky archaeologické 34, 1924– 1925, s. 490–492 Popl, Milan – Kysilková, Jana, Výskyt nových vysoce toxických látek v prostředí chráněných dřevěných konstrukcí, Zprávy památkové péče 52, 1992, s. 17 Port, Jan, Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově, Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské v Čes. Budějovicích při Městském museu za rok 1929, České Budějovice 1930, s. 26–44 Zahradník, Pavel, Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Cour d’honneur 3, 1999, s. 86–89 Záloha, Jiří, Divadelní život na českokrumlovském zámku v 2. polovině 17. století, Sborník Národního muzea v Praze – Řada A 40, 1986, s. 53–79 Zámecké divadlo v Českém Krumlově, Výstava KSSPPOP – červenec 1980, České Budějovice 1980
21
SEZNAM PLÁNOVÝCH PŘÍLOH 1. 2. 3. 4. 5. 6.–8. 9.–11. 12. 13.–19.
22
Plánek Plášťového mostu s návrhem na nový můstek z roku 1706 (detail) Půdorys divadla z roku 1756 Půdorys divadla z roku 1760, Josef František Fortini Plán ke stavbě nového divadla (půdorys), po roce 1760, Johann Jopst Plán ke stavbě nového divadla (půdorys), po roce 1760, autor neuveden Plánek chodby ze zámku do zahrady, Jopst Plán Plášťového mostu z roku 1767, Schmid Indikační skica Českého Krumlova z roku 1827 Plán divadla z roku 1879
