Český důchodový systém Jiří Král CEVRO 18.dubna 2011
Obsah: I.
Základní informace o českém DS
II. Důchodové reformy III. Současný stav DR v ČR
I. Základní informace o českém důchodovém systému
Základní informace – důchodové pojištění PAYG, DB, povinný, jednotný, státní, S+I+V Příspěvková sazba 28 % Úspěšnost výběru 98 – 100 % Počet důchodců 2,8 mil. Relace důchodu ke mzdě 41,9 % Výdaje 9,2 % HDP
Základní informace – soukromé důchody Penzijní připojištění se státním příspěvkem PF, FF, DC, státní příspěvek + daně, dozor ČNB S + I + V + jednorázové vyrovnání + odbytné Počet PF
10
Počet účastníků Průměrný příspěvek / st.přísp. Aktiva PF Průměrné reálné zhodnocení
4,4 mil. 433 / 105 Kč 5,9 % HDP 0,5 %
Hlavní etapy změn důchodového systému po roce 1990 1990 – 1992 zrušení preferencí, obnovení pojistného 1993 – 1995 zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění 2004 – 2009 V roce 2005 závěry „Bezděkovy komise“ expertů I.eDR schválena 8/2008 s účinností od 1.1.2010, II. a III.etapa zůstala nerealizována. 2010 - 2011 V I.pol. 2010 PES 8/2010 PVV PS NERV série PEM, novela ZDP (nález ÚS), vláda 6.4.2011
Pozitiva • • • •
Zvyšující se zaměstnanost starších osob Nízký podíl chudoby mezi staršími občany Jednotnost systému Úspěšnost výběru pojistného
• Soukromé systémy : – Vysoká účast – Spolehlivost systému – Zvyšující se podíl zaměstnavatelů – Integrace PF
Negativa • • • •
Nepřipravenost systému na stárnutí Nedostatečná ekvivalence ve výši dávek Ve světě ojedinělý rozsah náhradních dob Nízké platby OSVČ
• Malý rozvoj soukromých úspor • Malé výnosy soukromých fondů
Relace starobního důchodu ke mzdě při různé výši příjmu
-10
-20
-30
-40 2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
Vývoj bilance důchodového systému (v mld. Kč) 20
10
0
IV . II 94 IV .95 . II 95 IV .96 . II 96 IV .97 . II 97 IV .98 . II 98 IV .99 . II 99 IV .00 . II 00 IV .01 . II 01 IV .02 .0 II 2 IV .03 . II 03 IV .04 .0 II 4 IV .05 . II 05 IV .06 .0 II 6 IV .07 . II 07 IV .08 . II 08 IV. 09 .0 9
Mil.
Počet účastníků PPSP
5,0
4,5
4,0
3,5
3,0
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2009
2008
2007
2006
14 13 12 12
2005
2004
2003
2002
2001
2000
24
1999
1998
44 44
1997
1996
1995
1994
Počet penzijních fondů 38 30 24 19 11 10 10 10 10
Vývoj průměrného příspěvku v penzijním připojištění účastník stát 284
314 328 301
408 397 384
431
450 449 444
354 340 326
205 118
43
97 95 94 85 89 90 90 96 98 99 102 104 105 105 72
19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
485 435 385 335 285 235 185 135 85 35
Průměrný reálný výnos připisovaný účastníkovi PPSP 3,4% 1,7% 1,0%0,7%
3,1% 2,1% 1,8%
0,1%
0,6%
0,7% 0,4%
-0,7% -2,3%
-5,0%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
4,1% 3,1% 2,1% 1,1% 0,0% -1,0% -2,0% -3,0% -4,0% -5,0% -6,0% -7,0%
Vývoj počtu pojištěnců a důchodců
Právní stav při postupném zvýšení důchodového věku na 65 (resp. 62 - 65) let
Základní varianta 2005 (Bezděk) a 2010 (PES)
Předpoklady základní varianty: • Právní stav k 1.1.2010 • Důchodový věk M a Ž (0 a 1 dítě) 65 let ~ 2030 • Minimální valorizace důchodů (inflace + 1/3 růstu reálné mzdy) • Indexace parametrů důchodového vzorce dle vývoje mezd
II. Důchodové reformy
Hlavní faktory DR •Historie, tradice •Sociálně ekonomické prostředí – Stav veřejných rozpočtů – Míra státního vlastnictví – Rozvoj sociálního systému – Rozvoj finančního trhu – Demografické faktory •Míra akceptace solidarity •Aktéři
Rozdílná terminologie EU, OECD I. Státní (veřejný) II. Zaměstnavatelský (soukromý, většinou dobrovolný) III. Individuální (soukromý) WB (SVE, LA) I. Státní (veřejný) II. Soukromý povinný (většinou FF, DC) III. Soukromý dobrovolný (zaměstnavatelský i individuální)
Základní rozdělení DR Reformy parametrické (dochází ke změně jednotlivých parametrů důchodového systému) Reformy systémové (dochází k zavedení nového pilíře) - nejčastěji reformy financování a s tím spojený přechod od pojištění (DB) na spoření (DC)
1. vlna: 12 zemí v Latinské Americe (1981- 2004) 2. vlna: 15 zemí v SVE (1995 – 2008) 3. vlna : revize ˇ(Argentina 2002, SVE 2009-11)
Potřeba reforem v EU Zaměstnanost osob ve věku 55 – 64 EU 40%, USA 60%, Japonsko 62%
Nárůst průměrné doby dožití do roku 2050: na 81 let u M, 86 let u Ž Změna počtu osob ve věku 15 – 64: minus 48 mil., 65+: plus 58 mil. Míra závislosti v r. 2004 4:1, v r. 2050 2:1
Ze společné zprávy EPC – SPC o důchodech (11-2010) •Lidé dnes jsou zdravější a žijí déle. Současně mají méně dětí. •Většina ČS přijala v poslední dekádě řadu reforem za účelem zajištění udržitelnosti a přiměřenosti a mezigenerační spravedlnosti. •Přes výrazný pokrok je nezbytné zejména v některých ČS provést další reformy.Velké riziko existuje v nedostatečných mírách aktivity a vývoji kapitálových trhů. V této souvislosti – k zajištění financování budoucích zvyšujících se výdajů - je významná i fiskální konsolidace.
Růst míry závislosti
Odlišnosti vývoje V některých ČS je tradičně vyšší podíl fondových systémů (NL, UK, IE, DK, FI) většinou na základě zaměstnavatelských, ale i individuálních schémat. V jiných ČS jsou tradičně zdaleka nejvýznamnější PAYG systémy (DE, AT, BE, LU, FR, IT, EL). V CEE je zřetelný trend k zavádění soukromého povinného pilíře (SK, HU, PL, RO, BG, LT, LV, EE). Dopady krize tak byly velmi rozdílné. ČS, které neprovedly v minulosti dostatečné reformy, je urychleně provádějí (EL, ES, PT, FR), v CEE často naproti tomu zahájené reformy zpochybňují či revokují (HU, SK, BG).
Riziko chudoby (méně než 60 % mediánového příjmu) u osob 65+ ve státech EU (v %) 51
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
33 33 30 30 29 28 26 23 23 22 22 21 19 19 19 19 18 18
17 14 13 11 10 8 7
6
LU H U CZ
PL SK
L N
BG SI (1 ) D K D E A T FR SE
FI M EU T 2 EU 7 2 RO 5 (1 )
IT
PT B E EL
LT U K IE ES
C
Y EE LV
8
5
0 Ireland
Estonia
Latvia
Lithuania
Romania
Iceland
Cyprus
Slovakia
Norway
Bulgaria
Czech Republic
Luxembourg
Spain
Malta
Hungary
Slovenia
Denmark
United Kingdom
Finland
16
Belgium
Greece
Sweden
Poland
Switzerland
Netherlands
Germany
Portugal
France
Austria
Italy
Výdaje důchodového systému v % HDP (2006 Eurostat)
14
12
10
8
6
4
2
Charakteristické znaky důchodových reforem • • • •
Posilování vazby pojistného a dávek Větší důraz na předfinancování Mechanismy automatické úpravy Pokrytí, minimální důchody a indexace (valorizace) • Diverzifikace zdrojů důchodových příjmů • Opatření k omezení nároků na předčasné důchody • Opatření na trhu práce směřující k prodlužování ekonomicky aktivního života
III. Současný stav DR v ČR
Hlavní problémy •Stárnutí (tempo je jedno z nejrychlejších v Evropě) •Vysoká úroveň příjmové redistribuce •Menší význam soukromých fondových systémů •Finanční a ekonomická krize ?
=> Nutnost dalších změn v budoucnosti
Cíle důchodové reformy Konsensus v rámci PES i NERVu: • Diverzifikace • Fiskální udržitelnost • Rozložení mezigeneračního břemene • Zvýšení ekvivalence
Důchodová reforma – hlavní oblasti I. pilíř (gesce MPSV) Parametrické změny v průběžně financovaném pilíři (v souvislost s reakcí na nález ÚS) II. pilíř (gesce MF ve spolupráci MPSV) Zavedení II. pilíře (přesměrování části pojistné sazby na individuální účty, dobrovolná účast)
III. pilíř (gestorem MF) Transformace penzijních fondů
Harmonogram důchodové reformy Vypořádání se s nálezem Ústavního soudu • Návrh zákona přijat vládou 23. února 2011 • Předpokládané přijetí Parlamentem v první polovině roku 2011 • Účinnost od 30. září 2011
Koncepce důchodové reformy • Diskuze na přelomu roku 2010/2011 v rámci koalice, PEM, NERV, RHSD • Návrhy zákonů do vlády do konce I.pol. 2011 • Jejich schválení v Parlamentu začátkem r. 2012 • Náběh reformy během r. 2012 (transformace PF, licencování, registrace) • Plná účinnost od r. 2013
Nález ÚS z dubna 2010 • Nezpochybnil princip mezigenerační ani příjmové solidarity • Princip naplnění ekvivalence v rámci příjmové solidarity však označil za nedostatečný a zdůraznil potřebu posílení vazby mezi zaplaceným pojistným a výší dávek • Připouští existenci redukce zápočtu výdělku • Poukázal na potřebu efektivního „zastropování“ • Bez nahrazení §15 by od 1.10.2011 byly přiznávány jen důchody v „minimální výši“ • Nález nemá vliv na již přiznané důchody
Navrhované nastavení reagující na Nález ÚS Stav v roce 2011 Maximální vyměřovací základ pro pojistné
600% PM (72 násobek) 400 % PM (48 násobek) 25 (30) let
Celoživotní (po 18 roce věku)
2230 Kč (9% PM)
9 % PM (trvale)
1,5 %
1.5 %
11000 Kč (≈ 44%PM)
44 % PM
Rozhodné období Základní výměra Zápočet za každý rok pojištění
1. Redukční hranice
Navrhovaný stav
28200 Kč (≈ 114% PM) 2. Redukční hranice
400 % PM
Zápočet do 1. redukční hranice
100 %
100 %
Zápočet do 2. redukční hranice
30 %
26 %
Zápočet nad 2. redukční hranici
10%
0%
Navrhované nové nastavení náhradového poměru Náhradový poměr
Poměr nového vůči původnímu náhradovému poměru
Poměr průměrné výše důchodu v daném decilu k výši důchodu mediánového příjemce
1. decil
78%
100%
69%
2. decil
64%
99%
85%
3. decil
58%
98%
91%
4. decil
53%
98%
96%
5. decil
50%
97%
101%
6. decil
47%
97%
104%
7. decil
45%
97%
110%
8. decil
43%
98%
114%
9. decil
40%
102%
121%
36%
125%
148%
10.decil
Relativní změna náhradového poměru oproti současnému stavu u jedinců s dobou pojištění 40 let
Parametrické změny ZDP navržené spolu s řešením nálezu ÚS Urychlení sjednocení důchodového věku mužů a žen (přechodně ženy + 6 měsíců). Další zvyšování důchodového věku s „otevřeným koncem“ (např. ročník narození 1971 = 66 let, 1977=67 let atd….). Valorizace důchodů podle růstu cen (100%) a reálných mezd (1/3) pevně ukotvena v zákoně bez možnosti volného rozhodování vlády. Zpřísnění podmínek pro nárok na vdovský/vdovecký důchod. Pokračování v prodlužování rozhodného období pro zjišťování příjmů (celoživotně).
Parametrické změny – jejich efekt
Vývoj demografických charakteristik a důchodového věku – muži
Vývoj demografických charakteristik a důchodového věku – ženy
Zavedení II. pilíře důchodového systému Dobrovolné rozhodnutí o účasti s nemožností návratu do I. pil. Rozhodnutí nutno učinit od nástupu na trh práce do 35 let věku. Při startu reformy možnost účasti v zásadě pro všechny ekonomicky aktivní (půlroční lhůta). Přesměrování 3 % z 28 % pod podmínkou navýšení pojistného o další 2 %. Vytvoření subjektů (licenční řízení) spravujících prostředky v různých investičních profilech (dynamický, vyvážený, konzervativní, st.dluhop.) Dávka vyplácená formou: I. doživotní penze („klasická“ anuita), II. doživotní penze s pozůstalostní (tři roky), III. penze („renta“) po dobu 20 let. Transformační deficit bude hrazen ze zvýšených příjmů státního rozpočtu díky sjednocení sazeb DPH na 17,5%.
Změny v III. pilíři důchodového systému • III. pilíř budou tvořit reformované penzijní správcovské společnosti poskytující služby stávajícím klientům PF podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. • Oddělení majetku akcionářů a účastníků. • Změny podmínek výplaty současné přímé podpory státu ve formě státního příspěvku. • Účinnost žádoucí co nejdříve.
Děkuji za pozornost
Mgr. Jiří Král,vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů, MPSV tel. +420 2 2192 2518, mail:
[email protected]
Mnoho občanů nemůže spořit ? Výdaje na alkohol, tabák a hazard v ČR
v mil.Kč
2006
2007
2008
2009
Alkoholické nápoje
15 924
16 207
16 656
17 311
Tabák
12 638
14 472
15 509
16 765
Hazard
98 088
108 331
128 515
127 831
Celkem
126 650
139 010
160 680
161 907
EU • • • • •
IORP Annual Growth Report Úmrtnostní tabulky Koordinace soc.zab. SPC-EPC zpráva (OMC)
KLIENTI
PENZIJNÍ SPOLEČNOST Správa majetku, úplata
-----------------------Právní kontinuita Transformační projekt
Smluvní vztah(y)
-Noví 3. pilíř Správa majetku, úplata
Správa majetku, úplata
TRANSFORMAČNÍ ÚČASTNICKÝ FOND pro III. pilíř ----------------Automatický převod existujících smluv Nepřijímá nové smlouvy Zachování penzijních plánů Garance nezáporného HV Možný převod do nových fondů 3. pilíře Státní podpora
-Stávající smlouvy 3. pilíře -Nové 2. pilíř
Nové ÚČASTNICKÉ fondy pro III. pilíř -----------------------Investiční profily určuje správce Regulace rizika pro všechny investiční profily stejná (zákon, vyhláška) Specifikace investiční strategie ve statutu - ---------------Povolení ČNB
Nové DŮCHODOVÉ fondy pro II. pilíř --------------------4 povinné strategie -Dynamická -Smíšená -Konzervativní -Státní dluhopisy ČR Jiné investiční strategie nebudou povoleny Specifická regulace rizika pro každý profil Věkový autopilot --------------------Licenční řízení specifické -Kapitál, akcionáři -Předpoklady výkonu činnosti -Statuty fondů 2. pilíře
