Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně
Český certifikovaný arborista
Zkušební otázky certifikační zkoušky úroveň A) Český certifikovaný arborista
Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Kancelář ČCA Zemědělská 3 / 613 00 Brno telefon 545 134 313
[email protected] arborista.mendelu.cz www.ldf.mendelu.cz
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
Základy o životě dřevin 1.
Strom je: a. dřevina s hlubokým kořenovým systémem b. dřevina mající kmen alespoň 0,5 m vysoký c. dřevina s výrazně diferencovaným stonkem (kmenem), který se větví v korunu d. dřevina s extenzivním podzemním i nadzemním systémem, která nevytváří výrazně diferenciovaný kmen
2.
c. d.
Dřevina je: jednoděložná rostlina vytrvalá rostlina se zdřevnatělým stonkem rozlišeným či nerozlišeným v kmen a korunu víceletá bylina vytrvalá rostlina, se schopností druhotného tloustnutí dřevnatého stonku
a. b. c. d.
Fotosyntéza je: proces, kdy v rostlině z CO2 a vody vznikají organické sloučeniny (cukry) proces dýchání výpar vody z povrchu listů příjem živin
a. b. c. d.
Fotosyntéza je: proces, při kterém se mění energie světelného záření na energii chemickou proces, při kterém se spotřebovává kyslík a vzniká CO2 proces dýchání proces štěpení cukrů
a. b. c. d.
Produktem fotosyntézy je/jsou: kyslík organické sloučeniny (cukry) minerální živiny CO2
a. b. c. d.
Produktem fotosyntézy nejsou: tuky cukry (glukóza) bílkoviny O2
a. b. c. d.
Dýchání je: proces, kdy dochází k tvorbě organických sloučenin (cukrů) proces, kdy dochází k uvolňování energie jiný název pro fotosyntézu proces, ke kterému u rostlin nedochází
a. b.
3.
4.
5.
6.
7.
2
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 8. a. b. c. d.
Dýchání je: proces, kdy dochází ke spotřebě O2 proces, kdy dochází k uvolňování energie proces, při kterém vzniká O2 proces, ke kterému u rostlin dochází velmi zřídka
a. b. c. d.
Transpirace je: zavalení ran kalusem výpar vody z povrchu listů příjem živin kořeny v listech z CO2 a vody vznikají organické sloučeniny (cukry)
a. b. c. d.
Kambium: je dělivé pletivo vytvářející směrem dovnitř dřevo a vně lýko svrchní vrstva kůry stromu podkorní vrstva, v které probíhají cévy vrstva mezi lýkem a korkovou vrstvou
9.
10.
11.
Kambium: a. je dělivé pletivo vytvářející směrem dovnitř lýko a vně dřevo b. je dělivé pletivo vytvářející směrem dovnitř dřevo a vně lýko c. je vrstva, kterou probíhá transpirační proud (transport vody a minerálních živin) d. je vrstva, kterou probíhá asimilační proud (rozvod produktů fotosyntézy)
12. a. b. c. d.
Kambium: je druhotné dělivé pletivo vytváří borku je pletivo, díky kterému dochází k druhotnému tloustnutí stonku je jiný název pro lýko
a. b. c. d.
Kambium: je dělivé pletivo se ve kmeni nachází mezi lýkem a dřevem se ve kmeni nachází mezi borkou a lýkem obnovuje činnost každé vegetační období
13.
14.
b. c. d.
Dřevo (xylém): je vrstva, kterou probíhá transpirační proud (transport vody a minerálních živin) je vrstva, kterou probíhá asimilační proud (rozvod produktů fotosyntézy) je dělivé pletivo vytvářející směrem dovnitř dřevo a vně lýko plní stejnou funkci jako lýko (floem)
a. b. c. d.
Dřevo (xylém): je vrstva v stonku vyšších rostlin tvořena z části cévami a cévicemi je vrstva v stonku vyšších rostlin tvořena lýkem je vytvářeno kambiem neobsahuje vodu
a.
15.
3
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 16.
Lýko (floem): a. je dělivé pletivo vytvářející směrem dovnitř dřevo a vně lýko b. je vrstva, kterou probíhá asimilační proud (rozvod produktů fotosyntézy) c. je vrstva, kterou probíhá transpirační proud (transport vody a minerálních živin d. plní stejnou funkci jako dřevo (xylem)
17. a. b. c. d. 18.
Kalus je: a. jiný název pro lýko b. hojivé pletivo, které se vytváří na okrajích poraněných míst na kmeni či větvích c. dělivé pletivo stromu, vytvářející dřevo a lýko d. jedna z vrstev kůry stromu
19. a. b. c. d.
Kalus je: jiný název pro kambium rostlinné hojivé pletivo choroba rostlin vzdušné pletivo tzv. aerenchym
a. b. c. d.
Kalus (ránové dřevo): překrývá pouze poranění na kmeni překrývá všechna poraněná místa dřevní části se vytváří pouze u dřevin dlouhověkých (dub, buk) se vytváří pouze u dřevin krátkověkých (bříza, vrba)
20.
21.
Lýko (floém): rozvádí produkty fotosyntézy je vrstva v stonku vyšších rostlin tvořena z části cévami a cévicemi vytváří dřevo (xylém) je vrstva, kterou probíhá asimilační proud
Kalus (ránové dřevo): a. vzniká pouze na kořenech b. je parenchymatické pletivo vznikající na okrajích řezné plochy rostlinného orgánu c. se vytváří pouze u dřevin opadavých d. se vytváří mimo jiné při srůstu podnože a roubu při štěpování
22. a. b. c. d.
Terminál je: mladý stromek, než začne větvit jednoletý výhon vrcholový výhon prodlužující kmen výhon zakládající kosterní větev
a. b. c. d.
Terminál: je typický pro většinu keřů je patrný u většiny senescentních stromů je patrný především u většiny mladých (juvenilních) stromů vyskytuje se pouze u mladých keřů
23.
4
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 24. a. b. c. d. 25.
Terminální pupen je: a. pupen, který produkuje větší množství růstových hormonů (auxinů) než pupeny postranní b. jiný název pro tzv. spící pupen c. vrcholový pupen zajišťující apikální dominanci d. při výchovném zásahu vždy odstraňován
26. a. b. c. d.
Letorosty jsou: nejmladší stonky nesoucí listy tříleté výhony s pupeny dvouleté výhony výhony rašící v létě
a. b. c. d.
Letorosty jsou: léty prověřené postranní větve bylinné přírůstky větví, které během vegetačního období zdřevnatí víceleté výhony jednoleté výhony
a. b. c. d.
Pionýrské dřeviny jsou: krátkověké dřeviny s rychlým růstem dřeviny s brzkým nástupem plodnosti dřeviny s produkcí velkého množství rychle klíčících semen dřeviny s vysokými nároky na světelné a nízkými nároky na půdní podmínky
27.
28.
29.
Terminál je: postranní větev kde se shromažďuje ptactvo vedoucí, vrcholový výhon kmene, který zajišťuje jeho další růst do výšky největší postraní větev při výchovném řezu podporován (s výjimkou tvarování koruny)
Pionýrské dřeviny: a. jsou vhodné k osazování nepříznivých stanovišť b. mají malá lehká semena, často dobře adaptovaná k unášení větrem c. jsou nenáročné, většinou světlomilné a krátkověké dřeviny d. schopny měnit stanovištní podmínky a. b. c. d.
Mezi pionýrské dřeviny řadíme: břízy duby jeřáby lípy
a. b. c. d.
Vitalita stromu je: schopnost tvořit výmladky viditelná životaschopnost tvorba bujného kmenového obrostu schopnost růst
30.
31.
5
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
32. b. c. d.
Vitalita stromu se stanovuje zejména na základě: defoliace koruny stavu kořenového systému změny formy větvení na periferii koruny dynamiky vývoje sekundárních výhonů
a. b. c. d.
Strom se sníženou vitalitou: prosychá na periferii koruny tvoří zkrácené výhony dobře reaguje na poranění je odolnější proti škůdcům
a. b. c. d.
Na letokruzích lze viditelně rozlišit: jarní a podzimní dřevo podmínky pro růst stromu v minulých letech okus zvěří jarní a letní dřevo
a. b. c. d.
Letokruhy: jsou tvořeny jarním a letním dřevem značí každoroční přírůst stromu jejich viditelnost souvisí s druhem dřeviny jsou tvořeny pouze letním dřevem
a. b. c. d.
Jeden letokruh: je vytvořen během jednoho vegetačního období je tvořen jarním a letním dřevem je vytvořen během dvou vegetačních období je vytvořen činností kambia
a. b. c. d.
Pomocí letokruhů a jejich stavby: můžeme určit věk pokácené dřeviny můžeme určit dynamiku transpirace můžeme určit tvar koruny můžeme určit druh dřeviny
a. b. c. d.
Dřevina je schopna: zahojit ránu opravou poškozeného pletiva zahojit ránu opravou poškozeného pletiva pouze v době vegetace vytvořit kolem rány nové vrstvy, které mohou ránu překrýt zahojit ránu opravou poškozené tkáně pouze v době vegetačního klidu
a.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39. a. b. c. d.
Dřevina je schopna: nejlépe hojit rány během začátku vegetačního období zahojit ránu kdykoliv během roku tvořit hojivé pletivo (kalus) postupně překrývající ránu vzniklou řezem nebo poškozením zahojit ránu jakékoliv velikosti
6
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
40. a. b. c. d.
Kořeny různých stromů jednoho druhu: mohou srůstat, ale pouze v mládí mohou srůstat nemohou srůstat mohou srůstat, pouze pokud jsou poškozeny
a. b. c. d.
Kořeny stromů: mohou srůstat mohou srůstat jen v rámci rodu mohou srůstat jen v rámci druhu nikdy nemohou srůstat
a. b. c. d.
Srůst kořenů: může umožňovat šíření patogenních hub mezi jedinci je možný i mezi jedinci různých druhů kořeny nikdy nemohou srůstat umožňuje přenos cukrů, hormonů a dalších látek mezi stromy
a. b. c. d.
Mykorhiza je: negativní ovlivnění stromu houbami prorůstání parazitické houby do dřeva rozklad odumřelé dřevní hmoty houbou vzájemně prospěšné soužití kořenů stromů a houby
a. b. c. d.
Mykorhiza je pro strom: nepodstatná škodlivá prospěšná netypická
a. b. c. d.
Mykorhiza je: jiný název pro hnilobu dřeva symbióza mezi houbou a vyšší rostlinou karanténní choroba rostlin vzájemné soužití řasy a houby
41.
42.
43.
44.
45.
46.
d.
Princip mykorhizy je, že: houba parazituje na rostlině houba dodává rostlině vodu a minerální látky a rostlina naopak houbě dodává látky z fotosyntézy houba dodává rostlině látky z fotosyntézy a naopak rostlina vyživuje houbu minerálními látkami a vodou rostlina parazituje na houbě
a. b. c. d.
Symbióza je: vzájemně prospěšné soužití několika organismů rozklad odumřelé dřevní hmoty houbou získávání živin jedním organismem na úkor jiného soužití dvou navzájem se neovlivňujících organismů
a. b. c.
47.
7
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 48. a. b. c. d.
Symbióza je: jednostranné využití jiného organizmu organismem hostitelským oboustranně prospěšné soužití dvou a více organismů soužití dvou totožných organismů soužití dvou organismů vzájemně se neovlivňujících
a. b. c. d.
Parazitizmus je: vzájemně prospěšné soužití několika organismů způsob výživy organismů získávání živin jedním organismem na úkor jiného sdílení živin s jiným organismem
a. b. c. d.
Parazitizmus je: vzájemně prospěšné soužití několika organismů jiný název pro mykorhizu jednostranně nevýhodný vztah dvou organizmů sdílení minerálních látek s jiným organismem
49.
50.
51.
c. d.
Stromy: omezují erozi svým kořenovým systémem v zápoji omezují erozi svými nadzemními částmi ochranou půdy před povětrnostními vlivy nemají velký význam pro omezení eroze svými kořeny podporují erozi
a. b. c. d.
Stromy ovlivňují mikroklimatické podmínky: zvlhčováním vzduchu, snižováním prašnosti produkcí vzácných plynů stíněním zvedáním hladiny spodní vody
a. b. c. d.
Stromy ovlivňují mikroklimatické podmínky: snižováním teploty okolí produkcí vzácných plynů dočasnou fixací prachu zvyšováním hladiny spodní vody
a. b. c. d.
Mezi jedovaté dřeviny patří: smrk, vrba, javor platan, topol, líska turecká pajasan, šácholan, katalpa tis červený, zerav, trnovník akát
a. b. c. d.
Mezi rychlerostoucí dřeviny patří: buk, lípa topol, vrba dub, habr tis, akát
a. b.
52.
53.
54.
55.
8
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
Základní rozpoznání problematického stromu 56. a. b. c. d.
Masivní odumírání obvodových větví může znamenat: že v minulosti došlo k poškození kořenů rozvoj vaskulární mykózy že v minulosti došlo k navýšení terénu kolem stromu že se jedná se o senescentní strom se sníženou vitalitou
a. b. c. d.
Symptomy oslabení (poškození) kořenového systému mohou být: snížení vitality plodnice hub v okolí báze kmene přítomnost rotujících (škrtících) kořenů nekompenzovaný náklon kmene
a. b. c. d.
Při hodnocení provozní bezpečnosti: zvažujeme přítomnost staticky relevantních defektů bereme v úvahu i stav stanoviště zaměřujeme se pouze na zdravotní stav stromu zaměřujeme se pouze na stav stanoviště
a. b. c. d.
Hodnocení provozní bezpečnosti: je odhad bezpečnosti provozu v dané lokalitě je odhad pravděpodobnosti selhání stromu, nebo jeho významné části zahrnuje stav a zhodnocení frekvence využívání stanoviště je jinými slovy odolnost stromu vůči vnějším faktorům
a. b. c. d.
Provozní bezpečnost stromu zahrnuje: odolnost stromu proti zlomu odolnost stromu vůči nepříznivým stanovištním podmínkám odolnost stromu chorobám a škůdcům odolnost stromu proti vývratu
57.
58.
59.
60.
61.
Hodnocení provozní bezpečnosti stromů se zaměřuje především a. b. c. d.
na: frekvenci provozu na stanovišti změny strukturálních častí stromů bezpečnost dopravy v daném místě stanovení možných škod vzniklých v důsledku pádu stromu
Stresové podmínky 62. a. b. c. d.
Negativní vlivy na dřeviny v městském prostředí jsou: neprostupné a zhutněné půdní povrchy zasolení smog vandalismus
9
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
63. a. b. c. d.
Negativní vlivy působící na dřeviny v městském prostředí jsou: psí exkrementy hluk nedostatek vláhy nedostatek prostoru pro prokořenění
a. b. c. d.
Následky zasolení půdy jsou: změna pH půdy vyplavování živin omezení schopnosti kořenů přijímat vodu vytěsnění vzduchu z půdy
a. b. c. d.
Zasolení půdy způsobuje: snížení teploty zamrznutí půdy - promrzání do větších hloubek nedostatek živin v půdě zhoršení rozkladu organické hmoty v půdě zvýšený příjem vody rostlinou
a. b. c. d.
Hlavním zdrojem zasolení městských půd je: znečištění vzduchu imisemi zhutnění městských půd aplikace NaCl při zimní údržbě komunikací nevhodná taxonomická skladba vysazovaných dřevin
a. b. c. d.
Stresové faktory pro strom jsou: podmáčení zasolení zhutnění půdy provzdušnění půdy
a. b. c. d.
Zvýšením terénu (navážkou) můžeme způsobit: pozitivní ovlivnění vzdušného režimu v půdě poškození kořenů stabilnější ukotvení stromu negativní ovlivnění vzdušného režimu v půdě
a. b. c. d.
Snížením terénu můžeme způsobit: obnažení a pravděpodobně poškození kořenů změnu složení půdy změnu statických poměrů stromu odstranění cenné humusové vrstvy
a. b. c. d.
Následky zhutnění půdy jsou: poškození kořenů snížení schopností půdy přijímat vodu pozitivní ovlivnění vzdušného režimu v půdě negativní ovlivnění vzdušného režimu v půdě
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
10
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
71. a. b. c. d.
Prokořenitelný prostor je: prostor 1x1m kolem vysazeného stromu prostor, který je rostlina schopná obsadit svými kořeny prostor v ploše 3x3m, do hloubky 1m prostor v okapové linii stromu
a. b. c. d.
Nedostatečný prokořenitelný prostor může způsobit: rychlý nárůst koruny snížení vitality sníženou odolnost proti vývratu poškození okolních zdí, povrchů chodníků/komunikací kořeny
72.
73.
Rozsáhlé zpevněné plochy na půdní podmínky v bezprostřední blízkosti stromu: a. nemají větší vliv b. mají vliv omezováním vsakování vody do půdy c. mají vliv omezováním prokořenitelného prostoru d. mají vliv omezováním výměny plynů v půdě
Ochrana stromu 74.
Strom je třeba chránit před poškozením (např. při stavbě): a. redukcí větví zasahujících do stavby, aby nedošlo k jejich odlomení b. ochranou kmene stromu bedněním c. ochranou kořenového prostoru stromu před zhutněním a kontaminací chemickými látkami d. zabráněním jakémukoliv vstupu ke stromu
75. a. b. c. d.
Strom je třeba chránit před (např. při stavbě): mechanickým poškozením chemickým znečištěním nadměrnými srážkami ohněm a jinými tepelnými zdroji
76.
Kořenový prostor stromu při zřizování stavebních objektů je třeba chránit: a. prováděním případných výkopových prácí ručně a co nejdále od kmene b. zabráněním skladování materiálu v tomto prostoru c. není nutné věnovat mu zvýšenou pozornost d. zabráněním vjezdu mechanismů, nebo přesunu materiálu, případně vybudováním přejezdů
77.
Při zřizování stavebních objektů je třeba chránit kořenový prostor stromu: a. před pojezdy veškerou mechanizací b. před snížením terénu (odvoz svrchních vrstev půdy) c. před enormním hlukem d. před navyšováním terénu (navážkou)
11
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 78. a. b. c. d.
Okapová linie stromu je: průměr koruny počítaný podle nejkratší větve průměr koruny počítaný podle nejdelší větve okraj půdorysného průmětu koruny výška koruny
a. b. c. d.
Kořeny při výkopových pracích lze chránit: zabráněním namrzání kořenů jejich překrytím začištěním ran nožem, nůžkami zabráněním vysychání kořenů jejich překrytím (např. geotextilí) a vlhčením Prováděním výkopových prací v kořenovém prostoru ručně
a. b. c. d.
Při masivním poranění kořenů je možné strom ošetřit: zabezpečením zvýšené péče - zejména zálivky v příštích letech ukotvením redukcí listové plochy pravidelným hnojením
a. b. c. d.
Výkopové práce v blízkosti stromu mohou způsobit: změnu výšky hladiny podzemních vod – změnu vodního režimu v půdě poškození kořenů zhutnění půdy poškození nadzemních částí při pohybu strojů
a. b. c. d.
Kořenový prostor při stavebních pracích lze chránit: výstražnou tabulkou jeho oplocením/ohrazením překrytím vrstvou mulče o minimální výšce 10 cm dostatečným zhutněním jeho povrchu
a. b. c. d.
Poškození kořenů při výkopových pracích eliminujeme: vytvořením co nejmenších poranění opatřeními zamezující jejich vysychání použitím těžké techniky vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro regeneraci
79.
80.
81.
82.
83.
Výsadba stromu 84. a. b. c. d.
Výměna půdy při výsadbě v běžných případech: se provádí vždy minimálně ze 70% v dobrých půdách není nutná je možná maximálně však do 50% je nutná 100% výměna půdy
a. b. c. d.
Úprava stanoviště (výsadbové jámy) před výsadbou také zahrnuje: odplevelení odstranění nežádoucích materiálů (velké kameny apod.) laboratorní půdní rozbor výměnu substrátu
85.
12
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 86.
V případě výsadby stromů do zpevněných ploch musí nezakrytá nebo trvale pro vzduch a vodu propustným krytem opatřená plocha zaujímat nejméně: a. 6 m2 b. 16 m2 c. 60 m2 d. 36 m2
87.
K výběru dřevin pro výsadbu do areálů škol, mateřských škol, dětských hřišť a podobných ploch s intenzivním pohybem dětí: a. se vyjadřuje orgán ochrany přírody b. se vyjadřuje Policie ČR c. se vyjadřuje orgán ochrany veřejného zdraví d. se vyjadřuje odbor životního prostředí
88. a. b. c. d.
Výsadbová jáma musí být široká minimálně: min 60cm min 100cm 1,5x průměr balu vysazované rostliny 2x průměr balu vysazované rostliny
a. b. c. d.
Sazenice pro výsadbu musí splňovat ukazatele jakosti dle: Zákona č. 114/1992 Sb. Vyhlášky č. 395/1992 Sb. ČSN 46 4902 vyhlášky Svazu školkařů ČR
89.
90. a. b. c. d. 91.
Použité herbicidy pro odplevelení stanoviště musí být uvedené v: Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin a nesmí poškozovat vysazované stromy Vyhlášce č. 395/1992 Sb. ČSN 46 4902 Pozitivním seznamu Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o.s.
Na nepozměněných, nezhutněných stanovištích je velikost výsadbové jámy dána: a. minimálně velikostí 3-násobku průměru balu, kontejneru nebo šířkou kořenového systému prostokořenné sazenice b. právě velikostí průměru balu, kontejneru nebo šířkou kořenového systému prostokořenné sazenice c. minimálně velikostí 1,5-násobku průměru balu, kontejneru nebo šířkou kořenového systému prostokořenné sazenice d. minimálně velikostí 2-násobku průměru balu, kontejneru nebo šířkou kořenového systému prostokořenné sazenice
92. a. b. c. d.
Sazenice s průměrem balu 40cm musí mít výsadbovou jámu: o průměru min. 50 cm o průměru min. 60 cm o průměru min. 80 cm o průměru min. 120 cm
13
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 93.
Hloubka výsadbové jámy: a. je libovolná b. je alespoň ve velikosti jednapůlnásobku výšky balu c. závisí na povětrnostních podmínkách dané lokality d. je optimálně ve velikosti výšky balu nebo kořenového systému a. b. c. d.
Tvar výsadbové jámy v písčitých až středně těžkých půdách: musí být čtvercový až obdélníkový není důležitý musí být kruhový musí být hvězdicovitý
a. b. c. d.
Tvar výsadbové jámy v těžkých jílovitých půdách: je vhodnější čtvercový až paprsčitý není důležitý musí být kruhový musí odpovídat tvaru kořenového balu
94.
95.
96. a. b. c. d. 97.
Pokud ve výsadbové jámě stojí podzemní voda: není to problém, pokud je maximálně do 1/3 balu vysazovaného stromu je nutné řešit odtok drenáží, aby byl bal nad hladinou spodní vody je nutné sázet strom na vyvýšeninu, aby byl bal nad hladinou spodní vody není to problém
a. b. c. d.
Pokud ve výsadbové jámě stojí podzemní voda: je zajištěn dobrý přísun vody a sazenici není nutné dále zalévat pokusíme se jí vyčerpat a sazenici normálně zasadíme je nutné použít drenáž, případně provést výsadbu nad úroveň terénu musíme použít sazenici distribuovanou s balem
a. b. c. d.
Výsadbové jámy: kopeme zásadně ručně mohou mít v lehkých půdách libovolný tvar by měly mít zešikmené stěny ke spodní části balu by měly mít v jílovitých půdách hranatý až hvězdicovitý tvar
a. b. c. d.
Stěny a dno výsadbové jámy: ideálně natřeme fungicidem musí být dokonale hladké a uhutněné musí být narušené, dobře prostupné proléváme při výsadbě vodou
98.
99.
100. a. b. c. d.
Částečnou výměnu (do 50%) půdy provádíme: na stanovištích s těžkými, uhutněnými půdami vždy na stanovištích s lehkými písčitými půdami vylepšením o chybějící komponenty a promícháním se stávající zeminou
14
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
101.
Ve spodní vrstvě půdy výsadbové jámy (nad 30-40cm) a v prostředí s omezeným přístupem vzduchu do půdy nesmí být použity: a. minerální propustné substráty b. substráty s vyšším podílem písku c. rašelina d. substráty s vyšším obsahem organické hmoty
102. a. b. c. d.
Hloubka výsadby stromu je: tak, aby kořenový krček byl s úrovní terénu tak, aby kořenový krček byl maximálně 2cm pod úrovní terénu tak, aby kořenový krček byl maximálně 5cm pod úrovní terénu tak, aby kořenový krček byl maximálně 5cm nad úrovní terénu
103. a. b. c. d.
Při výsadbě musí být kořenový krček ve většině případů: mírně pod terénem odstraněn v úrovni terénu výrazně pod úrovní terénu
104. a. b. c. d.
Při výsadbě sazenice stromu s balem: provádíme vždy zakrácení terminálního výhonu uvolníme dráty balu kolem kmínku zkontrolujeme místo nasazení kořenového krčku i uvnitř balu zkontrolujeme kmen, není-li poškozen
105. Při výsadbě sazenice stromu s balem: a. provádíme vždy řez na hlavu b. musí být přestřižen vrchní stahovací drát c. eventuálně „utopený“ krček uvolníme odstraněním zeminy až po jeho úroveň d. uvolníme drátěné pletivo v horní části balu 106. a. b. c. d.
Prostokořenné stromy a stromy s balem se vysazují: tehdy, když je sazenice ve vegetačním klidu tehdy, když je sazenice ve vegetaci mimo období mrazů v období nejvyšších teplot
107. a. b. c. d.
Stromy dodávané v kontejneru či airpotu lze sázet: pouze v období vegetačního klidu pouze v období vegetace v průběhu celého roku mimo dny s vysokými teplotami
108. a. b. c. d.
Při výsadbě prostokořenné sazenice stromu: provádíme vždy zakrácení terminálnho výhonu po delší přepravě namočíme kořeny na několik hodin zkontrolujeme a zakrátíme kořeny zkontrolujeme kmen, není-li poškozen
15
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 109. Při výsadbě sazenice stromu s balem: a. provádíme vždy řez na hlavu b. musí být přestřižen vrchní stahovací drát c. eventuálně „utopený“ krček uvolníme odstraněním zeminy až po jeho úroveň d. uvolníme drátěné pletivo v horní části balu 110. Při výsadbě kontejnerované sazenice stromu: a. odstraníme kontejner jenom tehdy, je-li z nerozložitelného materiálu b. zkontrolujeme kořeny a stáčí-li se po obvodu kontejneru, přerušíme kořeny naříznutím c. zkontrolujeme kmen, není-li poškozen d. ponecháme kontejner a zasadíme rostlinu i s ním 111.
Výsadba špičáků je výhodnější oproti výsadbě stromů se zapěstovanou korunkou: a. ve městě do uličních stromořadí b. nikdy, vždy je lepší výsadba stromů se zapěstovanou korunkou c. při výsadbě parků a soukromých zahrad d. při plošných výsadbách v krajině
112.
Maximální průměr nezakalusovaných ran na kmeni vysazovaných stromů je: a. 10 mm b. 10 cm c. 20 mm d. 20 cm
113. a. b. c. d. 114.
Maximální průměr ran na obvodu kořenového balu je: 20 mm 20 cm 30 mm 3 cm
Pokud se hlavní kořeny kontejnerovaných sazenic stáčí podél stěny kontejneru: a. je třeba je přerušit hladkým řezem b. jedná se o materiál nestandardní c. provede se výsadba standardním způsobem d. je nutné strom při výsadbě přihnojit
115. a. b. c. d.
Stromy je nutné při transportu chránit proti: vyschnutí přehřátí znečištění mrazu
16
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
116.
Pouze se souhlasem příjemce může proběhnout expedice stromů v období mezi 1. říjnem a 15. březnem: a. při teplotách pod -2o C b. při teplotách pod -4o C c. při teplotách pod -6o C d. při teplotách pod -8o C
117.
Pouze se souhlasem příjemce může proběhnout expedice stromů v období mezi 1. říjnem a 15. březnem: a. při teplotách pod 0o C b. při teplotách pod -1o C c. při teplotách pod -2o C d. při teplotách pod -3o C
118.
Pouze se souhlasem příjemce může proběhnout expedice stromů v období mezi 16. březnem a 30. zářím: a. při teplotách pod 0o C b. při teplotách pod -1o C c. při teplotách pod -2o C d. při teplotách pod -3o C
119.
Pouze se souhlasem příjemce může proběhnout expedice stromů v období mezi 16. březnem a 30. zářím: a. při teplotách pod +2o C b. při teplotách pod 0o C c. při teplotách pod -1o C d. při teplotách pod -2o C
120.
Pouze se souhlasem příjemce může proběhnout expedice stromů při nebezpečí vzestupu teplot nad: a. +2o C b. +12o C c. +20o C d. +25o C
121.
Zakládka prostokořenných stromů bez ošetřených kořenů musí proběhnout: a. do 24 hodin b. do 48 hodin c. do jednoho týdne d. bezprostředně
122.
Zakládka prostokořenných stromů s kořenovým systémem ošetřeným antidesikanty (gelovými přípravky) musí proběhnout: a. do 24 hodin b. do 48 hodin c. do jednoho týdne d. bezprostředně
17
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 123.
Zakládka stromů distribuovaných s balem nebo v kontejneru musí proběhnout: a. do 24 hodin b. do 48 hodin c. do jednoho týdne d. bezprostředně
124.
Při výsadbě prostokořenných sazenic musí být odstraněny nebo zakráceny kořeny: a. poškozené b. zaschlé c. škrticí d. dlouhé, u nichž by došlo při umístění do výsadbové jámy k deformaci růstu
125.
Kořeny prostokořenných sazenic mohou být před výsadbou máčené maximálně po dobu: a. 2 hod b. 24 hod c. 48 hod d. 7 dní
126. a. b. c. d.
Zatření ran na kořenech po jejich zakrácení: se musí provádět penetračními nátěry se musí provádět vodou ředitelnými barvami není nutné je nutné
127. a. b. c. d.
Kotvení stromů: zamezuje trhání kořenů při pohybech nadzemní části se provádí po dokončení výsadby musí mít životnost min. 2 roky nesmí poškozovat strom
128. a. b. c. d.
Kotevní úvazek: musí být na kůlu zajištěn proti sklouznutí nesmí poškozovat kůru sazenice musí mít reflexní barvu nesmí bránit tloustnutí kmene
129. a. b. c. d.
Vhodné způsoby kotvení stromů jsou: nízké kotvení kůly na kmen (ve výši do 1m) kotvení kůly na kosterní větve podzemní kotvení popruhy přes bal vysoké kotvení kůly na kmen (ve výši do cca 2m)
130. a. b. c. d.
Při kotvení stromů můžeme použít: 1 kůl 2 kůly 3 kůly 4 kůly
18
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 131. a. b. c. d.
Kotvení stromu jedním kůlem provádíme tak, aby kůl byl: na návětrné straně stromu před kmenem stromu směrem k vozovce v záplavových oblastech po proudu na nejvíce osluněné straně kmene
132. a. b. c. d.
Velikost kotveného stromu je rozhodující pro: typ kotvení velikost a pevnost kůlů předpokládanou dobu účinnosti kotevního systému počet kůlů
133. a. b. c. d.
Dobrou sazenici poznáme, tak že: má zapěstovanou korunku a zapěstovaný terminál má nepoškozený kmen má dostatečný bal (alespoň 10x větší než průměr kmene ve výšce 130cm) má jednostrannou korunku
134. a. b. c. d.
Dobrou sazenici poznáme, tak že: je bez známek poškození kmene a kosterních větví je s vyzrálými výhony, bez příznaků přítomnosti chorob a škůdců je u ní dobře vyvinut kořenový systém má kořenový systém zpevněný balem z chromovaného drátu
135. Při převozu a skladování prostokořenných rostlin musíme: a. zabránit, aby byly kořeny vystaveny účinkům slunečního záření a proudícího větru b. zabránit, aby kořeny a nadzemní části byly výrazně poškozeny c. zabránit, aby kořeny namrzly d. zabránit, aby kořeny zaschly 136. a. b. c. d.
Při převozu a skladování balových sazenic musíme: zabránit jejich přehřátí a vyschnutí manipulaci provádět uchopením za bal, případně za kmen těsně nad balem zabránit poškození terminálního výhonu dbát na to, aby stromy stály vždy svisle
137. a. b. c. d.
Terminál při výsadbě: zakrátíme do 2/3 obyčejně nezakracujeme, ani neodstraňujeme, není-li poškozen odstraníme zakrátíme ve výjimečných případech, např. bude-li rostlina tvarována
138. a. b. c. d.
Při provedení komparativního řezu při výsadbě: vždy odstraníme terminál můžeme odstranit i více jak 1/3 objemu koruny přednostně výhony zakracujeme odstraníme poškozené větve a výhony
19
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 139. a. b. c. d.
Kontejnerované sazenice můžeme sázet: pouze na jaře pouze na jaře a na podzim kdykoliv kdykoliv, mimo období, kdy je zmrzlá půda
140. a. b. c. d.
Kontejnerované sazenice: mohou být pouze v kontejneru kruhového průřezu musí mít obsah kontejneru dostatečně prokořeněný nesmí mít hlavní kořeny stočené podél stěn kontejneru může mít „utopený“ kořenový krček
141. a. b. c. d.
Prostokořenné sazenice můžeme sázet: pouze v průběhu vegetace pouze na podzim nejlépe na podzim od opadu listů do zámrazu, ale je možné i jaro pouze na jaře
142. a. b. c. d.
Sazenice s balem můžeme obvykle sázet: na jaře a na podzim pouze na podzim v průběhu vegetace, je-li na to sazenice připravena pouze ve vegetačním období
143. a. b. c. d.
Sazenice s balem: netrpí tolik na vysychání se sází pouze do zmrzlé půdy se nemusí kotvit má zastřižené dlouhé kořeny
144. a. b. c. d.
Smyslem mulčování je: přihnojit půdu omezit šíření hub ochránit půdní kryt před vysycháním prevence před poškozením kmínku dosekáváním trávníku na kmen
145. a. b. c. d.
Vrstva mulče může být vysoká: více než 30cm 8-10cm neomezeně 20-25cm
146. a. b. c. d.
Mulčování: provádíme organickými materiály jako kůra, štěpka, sláma provádíme anorganickými materiály jako drcené kamenivo, kermazit provádíme textiliemi z přírodních a umělých vláken provádíme kravským nebo koňským trusem
20
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
147. a. b. c. d.
Mulčovací materiál: nesmí mechanicky poškozovat kmen zabraňuje růstu trávy a jiné vegetace nesmí bránit pronikání vody a vzduchu ke kořenů nesmí být v přímém kontaktu s kmenem
148. a. b. c. d.
Kmen sazenice je důležité chránit proti korní spále: výsadbou do stínu pomocí rákosových, bambusových nebo slaměných rohoží pomocí bandáží kmene geotextilií pomoci nátěru
149. a. b. c. d.
Kontrolu kotevních a ochranných prostředků provádíme: alespoň jednou za rok první dva roky každého půl roku jednou za 2 roky jednou za 3 roky
150. a. b. c. d.
Zálivku během prvního roku provádíme: minimálně jednou týdně v průběhu vegetačního období přibližně jednou za měsíc během vegetačního období po kontrole vlhkosti zeminy, aby nedocházelo k přemokření půdy v takovém množství aby pronikla do celého kořenového prostoru
151. a. b. c. d.
Chránit kmen před mechanickým poškozením můžeme: různými druhy plastových chrániček pevnými zábranami v dostatečné vzdálenosti pletivem s různou velikostí ok použitím různých druhů okrasných mříží a zábran
152. a. b. c. d.
Vzrostlé stromy na přesadbu připravujeme: šest měsíců před přesazením dva roky před přesazením minimálně rok před přesazením příprava není nutná
153. a. b. c. d.
Minimální průměr balu stromu při přesadbě je: 60cm desetinásobek průměru kmene ve výšce 130cm pětinásobek průměru pařezu 70cm
154. a. b. c. d.
Dřeviny, které se špatně přesazují, jsou: jehličnany stromy s kůlovitým kořenovým systémem stromy se silnými strukturálními kořeny prostokořenné stromy
21
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
155. Součástí následné kontroly a péče stromu po jeho vysazení je: a. zálivka, výchovný a opravný řez b. rozbor půdy c. zamezení poškození kmene při sekání, nebo při jiných pracích v okolí stromu d. kontrola a odstranění kotvení, ošetření proti okusu 156. a. b. c. d.
Kmen stromu je důležité chránit: před mechanickým poškozením před psí močí před deštěm před pnoucími rostlinami
157. a. b. c. d.
Chránit dřeviny před okusem je možné: nátěrem kmene i větví chemickými prostředky omezením výsadby v oblastech, kde se pohybuje zvěř mechanickou ochranou kmene pletivem použitím plastových chrániček
Výchovný a opravný řez 158. a. b. c. d.
Samočištění kmene je: olupování borky opad částí kůry na podzim odumírání kosterních větví ve spodních částech koruny odumření a odlomení větví zastíněných ve spodních částech koruny
159. a. b. c. d.
Výchovný řez je: řez prováděný u starých stromů po radikálním sesazení koruny úprava korun mladých stromů na podchodný a podjezdný profil příprava mladých stromů na následné tvarovací řezy řez u mladých stromů několik let po výsadbě
160. a. b. c. d.
Při výchovném řezu: upravujeme budoucí architekturu koruny upravujeme počet a místo nasazení budoucích kosterních větví upravujeme budoucí výšku průjezdného profilu upravujeme správné rozložení kořenů
161. a. b. c. d.
Mrtvé a odumírají větve v případě zdravotního řezu musíme: ponechat na stromě vždy spálit na stanovišti řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva řezat postupně, abychom nepoškodili živé organismy žijící na stromě
162. a. b. c. d.
Při výchovném řezu by nemělo být odstraněno: mechanicky poškozené větve více než 20 - 25% stávající hmoty koruny kodominantní a tlakové větvení terminální výhon 22
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 163. a. b. c. d.
Při výchovném řezu uplatňujeme: řez paralelně s kmenem třetinové pravidlo řez na větevní límeček řez na dřevo
164. a. b. c. d.
Výchovný řez provádíme optimálně: před rašením listů v období největších mrazů po opadu listů - kdy je vidět architekturu stromu celoročně dle potřeby
165. a. b. c. d.
Výchovný řez se provádí: podle potřeby, nejlépe každý 2.-3. rok do věku 10 - 15 let dřeviny, v závislosti na jejím druhu jako součást výsadby stromu obvodovou redukcí koruny
166. a. b. c. d.
Součástí výchovného řezu je: prosvětlení korunky úprava podchodného a podjezdného profilu odstranění či redukce kodominancích výhonů odstranění terminálu
167. a. b. c. d.
Kodominantní výhon je: výhon konkurující terminálu výhon rostoucí do strany a tvořící základ kosterní větve jednoletý výhon je výhon, který obvykle vzniká po narušení apikální dominance
168. a. b. c. d.
Výška podchodného profilu je: 2m 2,5m 3m 3,5m
169.
Výška podjezdného profilu dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy je: a. 4,2m b. 4,5m c. 4,8m d. 5m
170.
Výška podjezdného profilu silnice III. třídy a místních komunikace rychlostní a sběrné je: a. 4,2m b. 4,5m c. 4,8m d. 5m
23
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 171.
Výška podjezdného profilu místní komunikace obslužné a veřejné účelové komunikace je: a. 4,2m b. 4,5m c. 4,8m d. 5m
172. a. b. c. d.
Kosterní větve jsou: větve I. řádu větve ve spodní části koruny větve ve vrchní části koruny vrcholové výhony
173. a. b. c. d.
Při výchovném řezu odstraňujeme: větve kodominantní větve křížící se a zahušťující korunu větve vyrůstající z jednoho místa vyžaduje-li to stanoviště, větve bránící v zajištění podchodného nebo podjezdného profilu
Řezy stromů 174. a. b. c. d.
V parcích a volné krajině se upravuje podchodná výška na: 2,5 m 3m 3,5 m není určena
175. a. b. c. d.
Odstranění silnější větve, kterou neudržíme v ruce, provádíme: motorovou pilou při vysokých otáčkách metodou třetinového pravidla pomocí lana metodou řezu natřikrát
176. a. b. c. d.
U jakých dřevin se podchodná výška po výsadbě neupravuje: u sloupovitých kultivarů u kulovitých kultivarů u převislých kultivarů u domácích lesních dřevin
177. Srovnávací, komparativní řez provádíme: a. při výsadbě stromu b. při opravném řezu c. při větším poškození jedné z části dospělého stromu - nadzemní / podzemní část d. při větším poškození kmene - čímž poškozenou část nahradíme
24
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
178. a. b. c. d.
Hlavním cílem srovnávacího (komparativního) řezu je: úprava statických poměrů stromu úprava poměrů nadzemních a podzemních částí úprava terminálního výhonu zajištění finální podjezdné výšky
179. Bezpečnostní řez je: a. řez, kdy odstraňujeme nebo redukujeme zlomené větve se sníženou stabilitou b. řez, kdy odstraňujeme větve zahušťující korunu c. řez, kdy odstraňujeme suché větve narušující provozní bezpečnost d. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do budov 180. Řez bezpečnostní: a. řeší komplexní statické poměry b. neřeší komplexní statické poměry c. spočívá v odstranění silných suchých a provozní bezpečnost ohrožujících větví d. bere v úvahu budoucí vývoj a stabilitu stromu 181. a. b. c. d.
Při bezpečnostním řezu jsou odstraňovány případně redukovány: tlusté a suché větve, narušující provozní bezpečnost části s chybným větvením a rizikem akutního selhání křížící se větve větve povrchově mechanicky poškozené
182. a. b. c. d.
Bezpečnostní řez se může provádět: před rašením listů v plné vegetaci po opadu listů celoročně
183. a. b. c. d.
Zdravotní řez je: řez, kdy odstraňujeme zlomené a suché větve řez, kdy odstraňujeme větve křížící se a zahušťující korunu řez, kdy odstraňujeme větve napadené patogeny řez, kdy odstraňujeme nejníže rostoucí větve
184. a. b. c. d.
Cílem zdravotního řezu je: úprava podchodné výšky podpora zdravotního stavu a vitality udržení provozní bezpečnosti podpora dlouhodobé a vysoké funkčnosti stromu
185. a. b. c. d.
Při zdravotním řezu: nesmí odstranit více než 20% hmoty ponechání drobných suchých větví není chybou ponechání drobných suchých větví je chybou je optimální doba řezu v období vegetačního klidu
25
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 186. Součástí lokální redukce koruny může být: a. řez, kdy odstraňujeme větve křížící se a zahušťující korunu b. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do nadzemních vedení inženýrských sítí c. řez, kdy odstraňujeme větve těžké, vychýlené ze svého těžiště d. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do budov 187. a. b. c. d.
Lokální redukce koruny se provádí: pouze při věku stromu do 15 let například u stromů s výrazně asymetrickou korunou u čerstvě vysazených jedinců v případě konfliktu koruny stromu s překážkou
188. a. b. c. d.
Větevní kroužek (límeček) je: místo ve větvení, kde zarůstá kůra jiný název pro korní hřebínek místo, které by nemělo být poškozeno při řezu místo nasazení dceřiné větve na matečnou větev
Redukovat korunu, nebo její části u dospělého stromu je nezbytné v případě, že: a. roste příliš do výšky b. zasahuje svými částmi do budov, nebo vedení nadzemních sítí c. je ohrožena provozní bezpečnost d. je strom nakloněn
189.
190. a. b. c. d.
Obvodové redukční řezy jsou většinou prováděné: na mladých stromech dynamicky přirůstajících do výšky na stromech s poškozeným kořenovým systémem či defekty na bázi kmene na stromech rostoucích u překážek, což způsobuje asymetrickou korunu v období plné vegetace
191. a. b. c. d.
Mezi redukční řezy lokální patří: obvodová redukce koruny stromu úprava průjezdného nebo průchozího profilu lokální redukce směrem k překážce lokální redukce z důvodu stabilizace
192. a. b. c. d.
Interval opakování řezu závisí: na stanovišti na druhu dřeviny na stavu stromu na typu a rozsahu případné redukce
193. a. b. c. d.
Řezy stabilizační: snižují riziko vyvrácení a zlomu rozsah řezu musí být jednoznačně definován snižují další náklady na ošetření zvyšují hodnotu stromu
26
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
194. a. b. c. d.
Obvodová redukce se provádí za účelem: zmenšení náporové plochy pro vítr změny tvaru koruny na pravidelnou zahuštění stromu snížení těžiště stromu
Sesazovací řez lze v odůvodněných případech provádět na následujících taxonech: a. javor b. topol c. habr d. vrba
195.
196. a. b. c. d.
Sesazovací řez je: pro strom destruktivní způsobuje zhoršení zdravotního stavu zlepšením vitality zlepšením zdravotního stavu
197. a. b. c. d.
Tlaková vidlice: je větvení defektní a rizikové je větvení s viditelným hřebínkem větevní kůry je v jistých případech větvení kodominantní je větvení s vrostlou kůrou
198. a. b. c. d.
Tahové větvení: je větvení ve většině případů provozně nebezpečné je větvení ve většině případů provozně bezpečné je v jistých případech větvení kodominantní je větvení s vrostlou kůrou
199. a. b. c. d.
Při řezu hřebínek větevní kůry: může být odstraněn může být odstraněn, ale pouze u tlakového větvení může být odstraněn, ale pouze u tahového větvení nesmí být poraněn
200. a. b. c. d.
Sekundární koruna stromu vzniká: u stromů s dvěma terminály vytvořením nové koruny po radikálním sesazení stromu výhradně ve stáří stromu u mladých stromů po výsadbě
201. a. b. c. d.
Velké a těžké větve je nutné řezat: postupně pomocí řezu na třikrát najednou těsně u kmene tak, aby nedošlo k poranění dřeva a kůry ponechané větve najednou za větevním kroužkem
27
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 202. a. b. c. d.
Zásadní chyba při řezu jehličnanů: odstranění terminálu odstranění spodních větví odstranění více než 1/4 obvodových větví radikální sesazení stromu
203. a. b. c. d.
Dřeviny s brzkým jarním mízotokem jsou: javor dub ořešák jasan
204. Při řezu stromů památných: a. je třeba pouze souhlas vlastníka pozemku b. je třeba stanovisko orgánu ochrany přírody obce s rozšířenou působností, která ochranný režim stromu vyhlásila c. je třeba rozhodnutí příslušného obecního úřadu d. není třeba žádné rozhodnutí ani vyjádření orgánu státní správy 205. a. b. c. d.
Rány po provedeném řezu: je nutné vždy zatírat nelze zatírat penetračními nátěry se zpravidla nezatírají je nutné zahladit zahradnickým nožem – žabkou
206. a. b. c. d.
Rány po odstraněných suchých větví: se nezatírají v žádném případě se zpravidla nezatírají se nezatírají pouze v případě, že jsou osídleny xylobiontními organismy je nutné zatírat vodou ředitelnými nátěry
207. Provádění řezu u dřevin s časným jarním mízotokem: a. je možné b. není přípustné c. lze charakterizovat jako poškození dřeviny rostoucí mimo les dle zákona č. 114/1992 Sb. d. není chápané jako technologická chyba 208. Při provádění řezu stromů: a. je nepřípustné používání stupaček b. by v rámci možností nemělo dojít ke snížení hodnoty biotopu tvořeného stromem a jeho okolím c. je vždy nutné požadovat stanovisko České inspekce životního prostředí d. nesmí dojít ke snížení provozní bezpečnosti či destabilizaci ošetřovaného jedince 209. a. b. c. d.
Mezi řezy zakládací patří: zapěstování koruny zdravotní řez výchovný řez lokální redukce koruny
28
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
210. a. b. c. d.
Mezi řezy udržovací patří: zapěstování koruny zdravotní řez výchovný řez lokální redukce koruny
211. a. b. c. d.
Mezi řezy udržovací nepatří: řez na čípek lokální redukce koruny obvodová redukce řez komparativní
212. a. b. c. d.
Mezi řezy udržovací patří: řez na hlavu lokální redukce koruny odstranění výmladků redukce obvodová
213. a. b. c. d.
Mezi řezy stabilizační patří: stabilizace sekundární koruny zdravotní řez řez sesazovací lokální redukce koruny
214. a. b. c. d.
Mezi řezy stabilizační nepatří: stabilizace sekundární koruny bezpečnostní řez lokální redukce koruny výchovný řez
215. a. b. c. d.
Mezi řezy tvarovací patří: zapěstování koruny řez na hlavu řez na čípek lokální redukce koruny
216. a. b. c. d.
Mezi řezy tvarovací patří: řez živých plotů a stěn řez výchovný řez na hlavu lokální redukce koruny
217.
Maximální velikost rány kompartmentalizací by měla být: a. do 20cm průměru b. do 10cm průměru c. do 30 cm průměru d. do 5cm průměru
při
řezu
u
stromů
s dobrou
29
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 218.
Maximální velikost rány při kompartmentalizací by měla být: a. do 5 mm v průměru b. do 100 mm v průměru c. do 150 mm v průměru d. do 50 mm v průměru
219. a. b. c. d.
řezu
u
stromů
se
špatnou
Pokud zakracujeme na postraní větev: průměr ponechané větve je minimálně poloviční k větvi odstraněné průměr ponechané větve je minimálně třetinový k větvi odstraněné průměr ponechané větve je minimálně čtvrtinový k větvi odstraněné průměr ponechané větve musí být vždy větší než průměr větve odstraňované
Tvarovací řezy 220. a. b. c. d.
Tvarovacím řezem stromu je: redukční řez řez na hlavu řez na čípek vysokokmenné špalíry
221. a. b. c. d.
Tvarovacím řezem stromu se: zlepšuje zdravotní stav stromu snižuje bezpečnost stromu mění přirozený tvar koruny udržují sloupovité kultivary stromů
222. a. b. c. d.
Řez na čípek je: ponechání tažného čípku u hlavového řezu redukční řez řez jehličnanů zdravotní řez
223. a. b. c. d.
Řez na čípek lze porvádět: každý rok maximálně jednou za 1 až 3 roky jednou za 5 roků a více až výhony dosáhnou délky 2m
224. a. b. c. d.
Při řezu na hlavu: se výhony zakracují řezem paralelně s kmenem se koruny stromu tvarují na takzvané "hlavy" je nejvýhodnější dospělý strom se tvoří sekundární koruna
30
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
225. Tvarovacím řezem: a. tvarujeme živé stěny b. tvarujeme stromy v zástavbě, které zasahují do budov nebo překáží svojí korunou c. tvarujeme převážně stromy s dobrou kompartmentací d. tvarujeme stromy, kterým začíná usychat primární koruna 226. a. b. c. d.
Optimální doba řezu jehličnanů na živé stěny je: předjaří červenec- srpen období vegetačního klidu duben- červen
227. a. b. c. d.
Vhodné taxony pro řez tvarovaných živých plotů jsou: tis, habr, ptačí zob vajgela, zákula, janovec šeřík, zlatice, tamaryšek zimostráz, hlohyně, buk
228. a. b. c. d.
Začít s tvarováním dřevin do živých plotů je vhodné: po 30. roce věku kdykoliv co nejdříve po výsadbě 5 let po výsadbě
Kácení 229.
Při kácení stromů je nutno organizovat práce tak, aby pracovníci nepracovali: a. za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení b. při poklesu teploty pod -15 st. C po celou dobu výkonu práce c. v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu d. současně na jednom stromu
230.
Při kácení stromů je nutno zhodnotit rizika stanoviště jako například: a. blízkost nadzemního vedení, komunikací a budov b. vlhkost půdy c. povětrnostní situaci d. sklon svahu
231. Ohrožený prostor při kácení je: a. kruhová plocha nejméně o poloměru rovnající se výšce káceného stromu b. kruhová plocha nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu c. kruhová plocha nejméně o poloměru dvojnásobku průměru koruny káceného stromu d. kruhová plocha nejméně o poloměru desetinásobku průměru kmene káceného stromu
31
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 232. a. b. c. d.
Ústupová cesta při kácení je: kolmo vlevo na určený směr pádu šikmo dozadu od zamýšleného pádu stromu šikmo dopředu od zamýšleného pádu stromu ve směru pádu
233. a. b. c. d.
Před kácením: určíme nejvhodnější směr pádu stromu zkontrolujeme ohrožený prostor odstraníme z bezprostředního okolí překážky vyhlédneme si a upravíme ústupovou cestu
234. a. b. c. d.
Těžiště stromu je: místo kde se bude strom těžit bod, v němž předpokládáme soustředěnou celou tíhu stromu důležité odhadnout před kácením jedním z faktorů určujících směr pádu
235.
Při stanovení pracovních postupů kácení stromu musí zaměstnavatel zohlednit zejména: a. druh dřeviny, průměr a výšku kmene b. stáří a zdravotní stav stromu c. tvar koruny, charakter pracoviště d. klimatické podmínky, povětrnostní situaci
236.
Směrový zářez do hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru káceného stromu musí být proveden: a. při kácení stromu o průměru nad 15 centimetrů na pařezu b. při kácení stromu o průměru do 15 centimetrů na pařezu c. u všech kácených stromů, u stromu do průměru 15 cm na pařezu lze směrový zářez nahradit vodorovným řezem d. nemusíme provádět
237.
Kácení (u stromů s průměrem nad 15 cm) se skládá z provedení několika řezů. Konkrétně jde o: a. směrový zářez b. vedlejší řez c. hlavní řez d. sečný řez
238.
K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru zajistíme pomocí správného: a. předřezu b. ořezu c. nedořezu d. prořezu
32
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
239. Při práci s přenosnou řetězovou pilou: a. je povoleno provádět práce ze žebříku b. je nutné dodržovat pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a opravy c. je zakázáno přidržovat přeřezávané dříví rukou d. je zakázáno přidržovat přeřezávané dříví nohou 240. Při práci v koruně stojícího stromu: a. smí v koruně stojícího stromu pracovat pouze jeden pracovník b. není omezen počet pracovníků, kteří mohou pracovat v koruně stojícího stromu c. smějí v koruně stojícího stromu pracovat pouze dva pracovníci d. není omezen počet pracovníků, kteří mohou pracovat v koruně stojícího stromu, pokud jsou vybaveni pro práci ve výškách 241. Při práci v koruně stojícího stromu: a. musí být práce přerušeny při teplotě nižší než -10°C během pracovní směny b. musí být práce přerušeny při povětrnostní situaci, kdy dochází k nebezpečnému výkyvu korun stromů (6 st. Beaufortovi stupnice, silný vítr, nad 10,8 m/s včetně) c. musí být práce přerušeny, v případě, kdy nelze použít k jištění dynamické lano d. musí být práce přerušeny, v případě, kdy lze k jištění použít pouze kmenovou smyčku 242. Před zahájením prací v koruně stojícího stromu je nutné: a. upozornit všechny složky integrovaného záchranného systému b. stanovit pravidla signalizace mezi pracovníkem stojícím na zemi a pracovníkem v koruně c. vymezit ohrožený prostor d. překontrolovat vybavení 243. a. b. c. d.
Při práci v koruně stojícího stromu: nepracujeme bez odpovídajícího vybavení pro práci ve výškách nepracujeme osamoceně musí mít pracovník vždy dvě nezávislá nastavovací polohovací zařízení nepoužíváme motorovou řetězovou pilu
244. Osobní ochranné pracovní pomůcky pro práci ve výškách: a. musí mít celkovou hmotnost maximálně 10 kg b. musí být schváleného typu c. musí mít štítek se základními údaji od výrobce (datum výroby, nosnost apod.) d. musí procházet pravidelnými kontrolami 245. Přenosné řetězové pily – řetězové pily pro vyvětvování stromů: a. musí umožňovat obsluhu jednou rukou b. musí mít ochranu všech horkých částí, vyjma řezací části
33
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 c. jsou omezeny ve velikosti maximální dovolenou suchou hmotností 4,3 kg d. je specializovaná řetězová pila s omezenou hmotností konstruovaná pro používání zaškolenou obsluhou pro prořezávání a odstraňování korun stojících stromů 246. Odvětvování motorovou pilou nastojato ze země je: a. zakázáno provádět b. povoleno provádět odbíhající (horní strana řezací lišty) částí řetězu do výšky prsou dřevorubce c. povoleno provádět nabíhající (spodní strana řezací lišty) částí řetězu do výšky prsou dřevorubce d. povoleno bez jakýchkoliv omezení 247. Příčinou zpětného vrhu je obvykle: a. zachycení špičkou lišty v otáčkách o překážku (větev, kmen, kámen) b. zachycení nabíhající částí řetězu v otáčkách o překážku (větev, kmen, kámen) c. zachycení odbíhající částí řetězu v otáčkách o překážku (větev, kmen, kámen) d. zachycení jakékoliv části pily v otáčkách o překážku (větev, kmen, kámen) 248.
Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů (např. pod korunou stromu), je nutné vždy bezpečně zajistit. Pro bezpečné zajištění se použije zejména: a. vyloučení provozu b. konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce c. ohrazení ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou; pro práce nepřesahující rozsah jedné pracovní směny postačí vymezit ohrožený prostor jednotyčovým zábradlím, popřípadě zábranou o výšce nejméně 1,1 m d. dozor ohrožených prostorů k tomu určeným zaměstnancem po celou dobu ohrožení
249. a. b. c. d.
Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být pracovník: obrácen obličejem k žebříku obrácen obličejem od žebříku schopen v každém okamžiku bezpečného uchopení a spolehlivé opory jištěn ze zálohy osobou starší dvaceti let
250.
Při práci na žebříku musí být zaměstnanec zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než: a. 1,5 m b. 2,5 m c. 5 m d. 12 m
34
verze 004 účinná od 12. 3. 2013
251.
Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti chodidel od jeho horního konce, za kterou se považuje vzdálenost: a. u žebříku opěrného nejméně 0,8 m b. u žebříku opěrného nejméně 0,5 m c. u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m d. u dvojitého žebříku nejméně 0,8 m
252. a. b. c. d.
Sklon žebříku nesmí být menší než: 1:1 2:1 2,5 : 1 5:1
253.
Při práci na žebříku může zaměstnanec snášet nebo vynášet břemena o hmotnosti do: a. 20 kg b. 15 kg c. 10 kg d. 5 kg
254. Při výstupu, sestupu a při práci na žebříku: a. musí být zaměstnanec jištěn postrojem b. musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku c. musí mít zaměstnanec možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu d. musí mít vždy možnost bezpečně seskočit na zem 255. a. b. c. d.
Žebřík nesmí být: použit jako přechodový můstek použit pro jiné účely než je uvedeno v návodu použití použit pro výstup do koruny postaven na nestabilním, měkkém, pohyblivém nebo kluzkém povrchu
256. a. b. c. d.
Ohrožený prostor při postupném kácení je ve velikosti alespoň: dvojnásobku výšky káceného stromu jednoapůlnásobku výšky káceného stromu výšky káceného stromu poloviny výšky káceného stromu
257. a. b. c. d.
Při kácení vyhnilých a dutých stromů se: ponechává větší nedořez a dělá malý zásek ponechává menší nedořez a dělá malý zásek ponechává větší nedořez a dělá velký zásek ponechává menší nedořez a dělá velký zásek
258. a. b. c. d.
Pro krácení propnutých kmenů platí zásada: řezat na straně tlakové naříznout nejprve na tahové straně a potom dořezat na straně tlakové naříznout nejprve na tlakové straně a potom dořezat na straně tahové naříznout na šířku lišty obě strany a přeřezávat z boků
35
verze 004 účinná od 12. 3. 2013 259.
Za vykázání nepovolaných osob z ohroženého prostoru kácení odpovídá: a. pracovník pověřený kontrolou kácení b. Policie ČR c. káceč d. káceč nebo jím pověřená osoba
260. Strom můžeme bezpečně pokácet ze země: a. pokud jsou v blízkém okolí stromu budovy a komunikace pouze z jedné strany b. pokud ho můžeme bezpečně pokácet na dvakrát ze žebříku c. je-li stanoviště pro pád celého stromu 2 x větší než výška a šířka stromu a bude-li strom pokácen v předpokládaném směru s pomocí záseku a hlavního řezu případně je-li to nutné i lana či tažných klínů d. je-li prostor pro pád stromu minimálně stejně velký jako kácený strom 261.
Strom rostoucí mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa, který můžeme pokácet bez povolení: a. je na soukromém pozemku bez omezení b. má do 80cm obvodu kmene ve výšce 130cm c. je u právnických osob do 100cm průměru kmene ve výšce 130cm d. u fyzických osob do 60cm průměru kmene ve výšce 130cm
262. a. b. c. d.
Žádost o povolení ke kácení stromů rostoucích mimo les: se podává na místně příslušnou obec nebo městskou část se nepodáva u stromů ležících na soukromém pozemku se podává na příslušné oddělení ministerstva životního prostředí se podáva jen v případě havarijního stavu stromu
263. a. b. c. d.
Pro vychýlení stromu do směru pádu je možné použít: tažné klíny, hydraulické klíny lana dřevorubecké (kombinované) lopatky navijáky, zvedáky…
264. a. b. c. d.
Pro vychýlení stromu do směru pádu není možné použít: tažné klíny, hydraulické klíny zavěšení jiného stromu dřevorubecké (kombinované) lopatky lano
265. a. b. c. d.
Odstraňovat pařezy je nevhodné: v reprezentačním trávníku v místě budoucí výsadby stromu zpevňují-li kořeny svah nachází-li se v sousedství jedinec stejného druhu
36
