Český certifikovaný arborista

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně

Český certifikovaný arborista

Zkušební otázky certifikační zkoušky úroveň B) Konzultant – Český certifikovaný arborista

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Kancelář ČCA Zemědělská 3 / 613 00 Brno telefon 545 134 313 [email protected] arborista.mendelu.cz www.ldf.mendelu.cz

verze 004 účinná od 22. 7. 2012

Otázky z oblasti biomechaniky: 1)

Parametry potřebné pro výpočet stability stromu metodou WLA jsou: a. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, průmět koruny, taxon, výška nasazení koruny b. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, průmět koruny, výška nasazení koruny, fyziologické stáří c. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, průmět koruny. d. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, fyziologické stáří

2)

Centrální dutina zabírající polovinu průměru kmene je pro strom: a. málo významná (5 % pokles nosnosti) b. riziková (50 % pokles nosnosti) c. mírně nebezpečná (20 % pokles nosnosti) d. nebezpečná (80 % pokles pevnosti)

3) a. b. c. d.

Streamlining je: přetvoření koruny vlivem proudícího vzduchu přizpůsobení kmene mechanickému namáhání zvýšený růst kořenů na návětrné straně stromu přizpůsobení anatomických elementů dřeva při nedostatku vody v půdě

4)

Síla působícího větru na plochu se vypočte: a. F=0,5 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota vzduchu x rychlost proudění ^2 b. F=025 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota dřeva x rychlost proudění ^2 c. F=0,5 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota olistění x rychlost proudění ^2 d. F=0,5 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota vzduchu x rychlost proudění ^3

5)

Adaptační růst zahrnuje: a. zvýšený radiální růst b. změnu velikosti a tvaru listů c. změnu tvaru průřezu kořenů d. tvorbu brachyblastů

6) a. b. c. d.

Moment setrvačnosti plochy charakterizuje: geometrickou složku tuhosti kmene geometrickou složku zatížení větrem podíl setrvačných sil na celkovém ohybovém namáhání kmene velikost napětí na ploše průřezu, vznikající vlivem gravitace

a. b. c. d.

Ohybový moment na bázi kmene se vypočte: síla x výška stromu síla x výška těžiště síla x průměr kmene síla x výška nasazení koruny

7)

2

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 8) a. b. c. d.

Ve výšce 35 m nad zemí je rychlost větru obvykle: nižší než na zemi stejná jako na zemi vyšší než na zemi pokaždé jiná

a. b. c. d.

Vyvinutá tlaková vidlice je: nebezpečná, tahová je bezpečná bezpečná, tahová je riziková nebezpečná, stejně jako tahová bezpečná, stejně jako tahová

9)

10) Bezpečnostní riziko sekundárních výhonů spočívá v: a. bujném růstu b. špatném ukotvení ve kmeni c. odlišných vlastnostech dřeva d. větších listech a tím větším zatížení 11) Modul pružnosti je: a. parametr vyjadřující tuhost dřeva b. parametr vyjadřující pevnost dřeva c. parametr vyjadřující velikost napětí při ohybu d. parametr vyjadřující tuhost průřezu 12) Napětí je: a. fyzikální pole b. síla přepočtená na plochu, na kterou působí c. odpor dřeva vůči zdeformování d. maximální síla, kterou je dřevo schopno přenášet bez porušení 13) Dřevo plní funkci: a. mechanickou, vodivou a zásobní b. zárodečnou a zásobní c. mechanickou, zárodečnou a vodivou d. výhradně mechanickou a vodivou 14) Lýko: a. je mechanicky významné, přenáší tahové napětí b. je mechanicky významné, přenáší tlakové napětí c. je mechanicky významné přenáší smyková napětí d. má převážně vodivou funkci 15) Při ohybovém namáhání kmene jsou nejvyšší hodnoty normálového napětí: a. na povrchu kmene b. na bázi kmene c. ve středu kmene d. na špičce kmene

3

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 16) Smykové napětí se vyskytuje při: a. tlaku a tahu b. při ohybu c. při krutu d. při vzpěrném zatížení 17) Ohyb kombinuje: a. tah, tlak a smyk b. tah, tlak a krut c. výhradně smyk a krut d. výhradně tah a tlak 18) Nejmenší pevnost má dřevo při: a. tahovém namáhání ve směru vláken b. tlakovém namáhání ve směru vláken c. tahovém namáhání kolmo na vlákna d. tlakovém namáhání kolmo vlákna 19) Největší pevnost má dřevo při: a. tahovém namáhání ve směru vláken b. tlakovém namáhání ve směru vláken c. tahovém namáhání kolmo na vlákna d. tlakovém namáhání kolmo vlákna 20) Hustota vzduchu je přibližně: a. 1,2 kg·m-3 b. 0,1 kg·m-3 c. 10 kg·m-3 d. 100 kg·m-3 21) Mechanické vlastnosti dřeva jsou jeho hustotou: a. zásadně ovlivněny b. ovlivněny c. ovlivněny jen okrajově d. neovlivněny 22) Obvodová redukce koruny je: a. výhodná kvůli malým poraněním b. výhodná kvůli snížení těžiště c. nevýhodná kvůli zvýšení koeficientu aerodynamického odporu Cx d. bez vlivu na stabilitu stromu 23) Vyvětvení spodních partií koruny: a. zmenšuje plochu koruny b. zvyšuje těžiště c. zlepšuje prodouvavost koruny d. zlepšuje prosvětlení vnitřních partií koruny 24) Provozní bezpečnost zahrnuje: a. zhodnocení geometrie b. zhodnocení geometrie a materiálových vlastností

4

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. zhodnocení zatížení a geometrie d. zhodnocení stability a hodnoty cíle 25) Stabilita stromu popisuje: a. pravděpodobnost odumření stromu b. pravděpodobnost zasažení významného cíle c. pravděpodobnost zlomu a vyvrácení d. schopnost stromu setrvat na daném stanovišti 26) Stabilitu stromu určuje: a. zatížení a materiálové vlastnosti b. vitalita a zdravotní stav c. geometrie stromu d. provozní bezpečnost a fyziologické stáří 27) Torzní namáhání je určeno: a. silou větru a excentricitou koruny b. silou větru a výškou těžiště c. výškou a průměrem kmene d. silou větru a průměrem kmene 28) Zdrojem největších napětí na stromě je: a. Vítr b. vlastní hmotnost stromu c. růstová napětí d. sníh a led 29) Vítr působí: a. ohybové namáhání b. torzní namáhání c. tahové a tlakové namáhání d. smykové namáhání

Otázky z oblasti dendrologie, ekologie: 30) Za invazní druh označujeme druh, který... (vyberte z možností): a. vytváří rozsáhlé porosty a degraduje přirozená společenstva b. nemá významnější přirozené nepřátele c. má pozitivní vliv na lokální biodiverzitu d. má nezastupitelnou roli ve funkci ekosystému 31) Vyberte všechny dřeviny, které řadíme mezi tzv. invazní druhy: a. pajasan žláznatý b. borovici vejmutovku c. borovici černou d. topol bílý 32) Vyberte všechny dřeviny, které řadíme mezi tzv. invazní druhy: a. topol kanadský b. javor babyka c. javor jasanolistý d. bez černý 5

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 33) Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) zplaňuje a šíří se především... (vyberte z možností): a. kořenovými výmladky b. křížením s jasany c. semeny vodou d. semeny vzduchem 34) Vyberte dřeviny, které řadíme do dřevin tzv. měkkého luhu: a. vrby b. duby c. jasany d. topoly 35) Vyberte dřeviny, které řadíme do dřevin tzv. trvdého luhu: a. duby b. jasany c. jilmy d. topoly 36) Borovice kleč byla primárně rozšířena v/na.... (vyberte z možností): a. Kralický Sněžník b. Šumava c. Krkonoše d. Novohradské hory 37) Za nepůvodní druh označujeme rostlinu či živočicha, který... (vyberte z možností): a. není na našem území původní b. postupem času zdomácněl a přizpůsobil se našim podmínkám c. vytlačuje původní druhy ze svého přirozeného areálu d. je nutné cíleně likvidovat 38) Vyberte z následujících dřevin ty, které neřadíme mezi nepůvodní druhy dřevin ČR: a. borovici černou b. dub červený c. douglasku tisolistou d. jilm vaz 39) Vyberte termín, který definuje pojem „sukcese“: a. označení pro úmrtnost v populaci živočichů b. změna ve strukturní změně společenstev v rámci ekosystému c. přirozená schopnost populace se rozmnožovat d. tvarově nebo funkčně zřetelný úsek života rostliny nebo živočicha v závislosti na sezónních změnách podnebí 40) Z následujících tvrzení o tzv. pionýrských dřevinách vyberte tvrzení pravdivá: a. pionýrské dřeviny jsou dřeviny raného sukcesního stádia b. pionýrské dřeviny mají rychlý růst c. pionýrské dřeviny brzy plodí d. pionýrské dřeviny jsou dlouhověké

6

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 41) Z následujících dřevin vyberte ty, které řadíme mezi tzv. pionýrské dřeviny: a. břízy b. smrky c. vrby d. borovice 42) Ekologie je... (vyberte z možností): a. součástí biologie b. termín pro upozorňování na globální změny ve vztahu k jednání člověka c. obecný postup pro šetrnější způsob života lidské populace d. vědní obor, který zkoumá vztahy mezi organismy a jejich prostředím i mezi organismy navzájem 43) Mutualizmus je... (vyberte z možností): a. vztah dvou organismů, kdy jeden výrazně ovlivňuje druhého, má z tohoto vztahu výhodu a druhý tímto způsobem strádá (člověk+tasemnice) b. vztah dvou organismů, kdy každý má z tohoto vztahu nějakou výhodu (opylovač+rostlina) c. vztah druhů bez jakéhokoliv vzájemného ovlivňování d. vztah mezi dvěma druhy, kdy pro jednoho je vztah výhodou a druhý je bez ovlivnění (střevní mikroflóra+skot) 44) Komenzálizmus je... (vyberte z možností): a. vztah dvou organismů, kdy jeden výrazně ovlivňuje druhého, má z tohoto vztahu výhodu a druhý tímto způsobem strádá (člověk+tasemnice) b. vztah dvou organismů, kdy každý má z tohoto vztahu nějakou výhodu (opylovač+rostlina) c. vztah druhů bez jakéhokoliv vzájemného ovlivňování d. vztah mezi dvěma druhy, kdy pro jednoho je vztah výhodou a druhý je bez ovlivnění (střevní mikroflóra+skot) 45) Jako "pletiva" označujeme: a. soubory buněk téhož tvaru b. soubory buněk téhož tvaru a funkce c. soubory živých buněk téhož tvaru a funkce d. soubory živých buněk se schopností dělení 46) Mezi meristematická (dělivá) pletiva náleží: a. parenchym b. kambium c. felogen d. sklerenchym 47) Činností kambia vzniká: a. sekundární dřevo a lýko b. kalus c. sekundární xylém a floém d. veškerá krycí pletiva 48) Mezi kruhovitě pórovité dřeviny náleží: a. Fraxinus excelsior

7

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. Abies alba c. Quercus robur d. Acer platanoides 49) Mezi roztroušeně pórovité dřeviny náleží: a. Betula pendula b. Acer pseudoplatanus c. Robinia pseudoacacia d. Salix alba 50) Nové kořeny vznikají z pupenů: a. spících b. adventivních c. terminálních d. laterálních 51) Vodivý systém jehličnatých dřevin je tvořený: a. cévami b. cévicemi c. tracheidami d. trachejemi 52) Buňky, které v bělové části dřeva zůstávají živé, jsou: a. cévy b. libriformní vlákna c. parenchymatické buňky d. cévice 53) O výměnu vzduchu skrze krycí pletiva kmene a větví se starají: a. průduchy b. lenticely c. mechanické trhliny v kůře a borce d. vzduch difunduje přes intaktní krycí pletiva 54) Klon je: a. vegetativně vzniklý jedinec b. generativně vzniklý jedinec c. jedinec vzniklý z větve d. jedinec vzniklý ze semene 55) Heterotrofní organizmy: a. získávají uhlík z organických zdrojů b. získávají uhlík z anorganických látek c. mají chloroplasty d. nejsou schopny vytvářet organické látky 56) Fotoautotrofní organizmy: a. získávají uhlík z organických zdrojů b. získávají uhlík z anorganických látek c. mají chloroplasty d. nejsou schopny vytvářet organické látky

8

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 57) Hlízkové bakterie žijí v symbióze s: a. kořeny bobovitých rostlin b. kořeny dubů a buků c. houbami d. kořeny brukvovitých rostlin 58) Nahosemenné rostliny mají: a. nedokonalou ochranu vajíček b. dokonalou ochranu vajíček c. semenné šupiny d. tracheje 59) Ontogenie je: a. vývin jedince b. vývoj populace c. splynutí samčí a samičí pohlavní buňky d. zdvojení genetické informace 60) Xerofyty jsou rostliny: a. Suchobytné b. chladnobytné c. teplobytné d. věkobytné 61) Hřížení je: a. způsob růstu kořenů b. výměna genetických informací c. srůst kořenů d. zakořenění poléhavé větve 62) Endosperm u krytosemenných rostlin je: a. haploidní b. diploidní c. triploidní d. tetraploidní 63) Co je opylení: a. splynutí samčí a samičí pohlavní buňky b. přenos pylu na bliznu c. přenos semen d. prorůstání pylové láčky 64) Anemochorie je: a. šíření diaspor vodou b. šíření diaspor zvěří c. šíření diaspor větrem d. reakce rostlin na světlo 65) Xerofyty většinou vytvářejí: a. silnější kutikulu a nízké zastoupení mechanických pletiv b. tenkou kutikulu a silně vyvinutá mechanická pletiva c. silnější kutikulu a dobře vyvinutá mechanická pletiva

9

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. tenkou kutikulu a málo zpevňovacích pletiv 66) Lignin je stavební látka: a. cytoplazmatické membrány b. buněčné stěny c. plastidů d. mitochondrií 67) Tracheidy (cévice) jsou: a. vodivé elementy lýka b. vodivé elementy dřeva c. parenchymatické buňky d. mrtvé buňky 68) Pouze tracheidy (cévice) se vyskytují u: a. krytosemenných rostlin b. nahosemenných rostlin c. tisu d. buku 69) Mezi stavební látky buněčné stěny patří: a. celulóza b. fruktóza c. pektiny d. flavony 70) Činností kambia vznikají: a. buňky sekundárního lýka b. buňky sekundární dřeva c. buňky korku d. buňky kolenchymu 71) U letního dřeva: a. mají cévy a cévice větší vnitřní průměr b. mají cévy a cévice menší vnitřní průměr c. je buněčná stěna mohutnější d. je buněčná stěna tenčí 72) Činností felogénu vzniká: a. sekundární kůra b. primární kůra c. dřevo d. lýko 73) Endodermis je součástí: a. primární kůry b. sekundární kůry c. epidermis d. lýka 74) Kambium je zjara nejdřív aktivní: a. u báze kmene b. v kořenovém systému

10

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. na vrcholcích stonků d. u báze kmene a v kořenovém systému 75) Kutikula je: a. stavební látka membrán b. tvořena z glukózy c. vosková vrstvička d. inkrustována uhličitany 76) Nejčastější zásobní látka zelených rostlin je: a. celulóza b. kutin c. glykogen d. škrob 77) Vývojově původním typem vodivých elementů xylému jsou: a. cévy (tracheje) b. sítkovice c. cévice (tracheidy) d. doprovodné buňky 78) Při monopodiálním typu větvení: a. hlavní stonek je předrůstán bočními větvemi b. hlavní stonek není předrůstán bočními větvemi c. je zeslabená apikální dominance d. důležitou roli hrají auxiny 79) U sympodiálního typu větvení: a. hlavní stonek je předrůstán bočními větvemi b. hlavní stonek není předrůstán bočními větvemi c. je zeslabená apikální dominance d. důležitou roli hrají auxiny 80) Po poškození koruny může být ztracená část nahrazena: a. činností kambia b. zvýšeným růstem kořenů c. rezervními pupeny d. činností dřeně 81) Topoly rostoucí v optimálních podmínkách mají letokruhy: a. široké, v důsledku velké rychlosti růstu b. široké, poněvadž patří mezi pomalu rostoucí dřeviny c. v příznivých podmínkách letokruhy vůbec netvoří d. úzké, protože tvoří větší podíl letního dřeva 82) Dicházium je typické větvení u: a. lip b. javorů c. buků d. smrků 83) Kompartmentace znamená: a. oddělení procesů oxidačních a redukčních

11

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. sloučení rostlinných částí c. rozdělení vnitřního prostoru d. plynule čtení genetické informace 84) Mezi převládající funkce kořene patří: a. fotosyntéza b. tvorba auxinu c. výdej vody d. příjem živin a vody 85) Allorhizie znamená: a. že, kořenový systém tvoří adventivní kořeny b. že, všechny kořeny mají stejnou délku c. rozlišení na hlavní a vedlejší kořeny d. symbiózu kořenů s houbou 86) Při záplavách (sníženém přísunu kyslíku): a. je podpořena tvorba adventivních kořenů b. zvyšuje se fotosyntéza c. zvyšuje se podíl mezibuněčných prostor d. snižuje se podíl mezibuněčných prostor 87) Mykorhiza je: a. symbióza bobovitých rostlin s bakteriemi b. symbióza kořenů s houbami c. příjem vody houbou d. růst kořenového systému 88) Mezi metamorfózy (modifikace) kořenů patří: a. haustoria b. kolce c. fylokladia d. oddenky 89) Mezi metamorfózy (modifikace) stonku nepatří: a. auxiblasty b. kolce c. ostny d. oddenky 90) Největší hmotnostní podíl z kmene stromu představuje: a. sekundární dřevo b. kůra c. sekundární lýko d. primární lýko 91) Stonek se sníženým délkovým růstem, nesoucí listy nebo květy se nazývá: a. kolec b. leukoplast c. brachyblast d. makroblast

12

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 92) Korní spálou dochází k poškození: a. kambiální zóny b. lýka a felogénu c. kořenů d. listů 93) Květ vznikl přeměnou: a. mikrosporofytů b. listů a stonku c. megasporofytů d. kolců 94) Čnělka je součást: a. pestíku b. stonku c. listů d. oddenků 95) Jednodomá rostlina tvoří: a. jen samičí květy b. pouze jednopohlavné květy c. obojí květy, samčí i samičí d. jen samčí květy 96) Hypoxie znamená: a. nedostatek kyslíku b. nedostatek oxidu uhličitého c. nadměrný růst stonků d. nadměrný růst kořenů 97) Pro zdárný růst stromu v městském prostředí je třeba zajistit: a. kvalitní půdní prostor b. shrabání listí c. závlahu d. seříznutí větví 98) Fototropismus znamená: a. růst za živinami b. růst za světlem c. růst za vodou d. výživu rostliny 99) Průduch se otvírá: a. snížením turgoru ve vakuolách svěracích buněk b. zvýšením obsahu vody ve vakuolách svěracích buněk c. za působení modré složky světelného spektra d. při vysoké transpiraci a nízké hodnoty vodního potenciálu 100) Transpirační proud: a. vede floémem produkty fotosyntézy z listů na místa spotřeby b. vede sítkovicemi proud asimilátů z listů do rostoucích orgánů rostliny c. přivádí xylémem roztoky minerálních látek z půdního prostředí

13

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. vede xylémem organické látky i živiny z odumírajících mateřských buněk dřeva 101) Rostliny mírného pásu řeší opadem listů zejména: a. vliv mrazu b. silně klesající účinnost poškozeného fotosyntetického aparátu c. obtíže, které by vznikly v souvislosti s doplňováním ztrát vody v zimním období d. nedostatek živin v půdě v zimním období 102) Mezi procesy ovlivňující příjem a vedení vody v rostlinném těle patří: a. kohezní a adhezní síly b. rozdíl vodních potenciálů c. koncentrace cytokininů d. kapilární vzlínání 103) Turgor je: a. tlak buněčné stěny na protoplast b. reakce, při níž dochází k produkci růstových hormonů c. tlak vakuoly (tonoplastu) přes cytoplazmu na buněčnou stěnu d. jedna ze složek vodního potenciálu buňky 104) Rostlina vylučuje vodu: a. transpirací b. gutací c. dýcháním d. osmózou 105) a. b. c. d.

Transpirace stromů dosahuje zpravidla svého maxima: před svítáním v noci před polednem pozdě odpoledne

106) Kolik % z celkového množství dopadajícího slunečního záření je využito rostlinami pro tvorbu sušiny?: a. 2 b. 10 c. 20 d. 30 107) Rostlina při fotosyntéze využívá: a. všech vlnových délek b. hlavně zelenou část viditelného záření c. hlavně modrou část viditelného záření d. blízkou červenou oblast 108) Rychlost fotosyntézy se při rostoucí hustotě fotonů: a. významněji nemění b. zvyšuje pouze do určité hustoty záření c. snižuje d. stále zvyšuje

14

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 109) Světelný kompenzační bod znamená: a. vyrovnání příjmu a výdeje CO2 dané rostliny b. maximální rychlost fotosyntézy c. rovnováhu v příjmu a výdeji vody při dostatečném osvětlení d. vyrovnání příjmu CO2 fotosyntézou a dýcháním 110) Rostliny dýchají: a. ve dne i v noci b. ve všech vývojových fázích c. ve dne i v noci, ale jen prostřednictvím nadzemních částí d. jen v noci, ve dne fotosyntetizují 111) Pro aerobní dýchání rostlin platí, že: a. jako výsledné produkty vznikají oxid uhličitý a voda b. jde o proces s malým energetickým ziskem c. výsledným produktem je etanol d. je energeticky výhodnější ve srovnání s dýcháním anaerobním 112) a. b. c. d.

Semena zpravidla prodýchají nejvíce zásobních látek v prostředí: vlhkém a chladném suchém a teplém suchém a chladném vlhkém a teplém

113) Při mykorhize poskytuje rostlina houbě: a. vodu b. cukry c. minerální látky d. auxiny 114) Pro urychlení růstu rostlin má rozhodující význam dostatek: a. fosforu b. dusíku c. železa d. vápníku 115) Hlavní proud auxinů v těle rostliny směřuje: a. od vrcholu k bázi (ke kořenům) rostliny b. ze vzrostného vrcholu stonku k plně vyvinutým (dospělým) listům c. z kořenů ke vzrostnému vrcholu stonku a k nejmladším listům d. z plně vyvinutých listů ke kořenům rostliny 116) Dormanci lze charakterizovat jako období: a. přípravy rostliny k přechodu do fáze kvetení b. zastavení růstových pochodů a celkového snížení metabolické aktivity c. definitivní ukončení růstu rostliny d. zvýšení produkce látek stimulační povahy 117) Otevřenými průduchy dochází k: a. výměně plynů b. příjmu vody c. ochlazování listu

15

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. zamezení ztrátě vody 118) Letokruh: a. je tloušťkový přírůst dřeva za letní období b. je tloušťkový přírůst dřeva za vegetační období c. skládá se z jarního a letního dřeva d. obsahuje pouze buňky sklerenchymatické 119) Dřevo se skládá především z: a. složky polysacharidické a polyfenolické b. celulosy, hemicelulos a ligninu c. celulosy a ligninu d. pouze ze složky polysacharidické 120) Stěny buněk mohou růst: a. pouze do plochy b. intususcepcí c. pouze do tloušťky d. do tloušťky i do plochy 121) Mezi vrstvy buněčné stěny můžeme řadit: a. primární buněčnou stěnu b. sekundární buněčnou stěnu c. střední lamelu d. pouze primární buněčnou stěnu 122) Lignin u buněk xylému je zastoupen hlavně: a. v primární buněčné stěně b. v sekundární buněčné stěně c. v primární i sekundární buněčné stěně d. se v buněčné stěně xylému vůbec nevyskytuje 123) U jehličnanů jsou tracheidy (cévice): a. letní menších příčných rozměrů, než tracheidy jarní b. letní větších příčných rozměrů, něž tracheidy jarní c. jen jednoho typu d. letní menších příčných rozměrů, než tracheje (cévy) 124) Tracheidy (cévice) ve dřevě jehličnanů: a. tvoří až 60% dřeva b. tvoří pouze 40% dřeva, zbytek tvoří tracheje (cévy) c. tvoří až 95% dřeva d. se vůbec nevyskytují

Otázky z oblasti péče o dřeviny - Řez: 125) Zdravotní řez stromů je optimální realizovat: a. v období vegetačního klidu b. v době vegetace od plného vývinu listů do zahájení období predormance c. kdykoli, kdy to praktické požadavky vyžadují d. v období tvorby plodů

16

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 126) Řez okrasných stromů se provádí metodou: a. řezu na větevní kroužek b. řezu na větevní límeček c. řezu paralelně s kmenem d. s ponecháním 1 cm špalíčku 127) Poškození dřeviny rostoucí mimo les definuje vyhláška č. a. 12/1999 Sb. b. 395/1992 Sb. c. 488/2003 Sb. d. je definované zákonem o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. 128) Na provedení řezu stromů, které nemají zvláštní režim ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb. a. je nutné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody b. je nutné vyjádření orgánu ochrany přírody c. nepotřebuje jejich vlastník žádné povolení d. je vlastník povinen objednat práce od certifikovaného arboristy 129) „Třetinové pravidlo“ u techniky řezu je: a. Pravidlo, označující poměrný počet ponechávaných větví v korunce při realizovaném výchovném řezu. b. Technika odstraňování postranní větve, či zakracování na postranní větev. Průměr postranní větve musí dosahovat maximálně 1/3 průměru kmene či mateřské větve. c. Technika odstraňování vrcholové části výhonu na odbočku. Při zakracování na postranní větev musí mít ponechaná větev alespoň třetinový průměr větve odřezávané. d. Pravidlo popisující poměr výšky kmene vůči výšce koruny při komparativním řezu. 130) Ponechávaný intaktní korní můstek při řezu větví musí být: a. Alespoň tak velký, jako průměr menší z ran a. Alespoň tak velký, jako průměr větší z ran b. Alespoň tak velký, jako součet průměrů obou ran. c. Alespoň tak velký, jako průměr větší z ran násobený koeficientem 3,1416 131) „Třetinové pravidlo“ u techniky řezu je: a. Pravidlo, označující poměrný počet ponechávaných větví v korunce při realizovaném výchovném řezu. b. Technika odstraňování postranní větve, či zakracování na postranní větev. Průměr postranní větve musí dosahovat maximálně 1/3 průměru kmene či mateřské větve. c. Technika odstraňování vrcholové části výhonu na odbočku. Při zakracování na postranní větev musí mít ponechaná větev alespoň třetinový průměr větve odřezávané. d. Pravidlo popisující poměr výšky kmene vůči výšce koruny při komparativním řezu. 132) Řez „na pupen“ je veden pod úhlem: a. Maximálně 45° b. Minimálně 45°

17

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. Minimálně 25° d. Maximálně 25° 133) Řez na patku je: a. Řez těsně nad bází výhonu tak, aby bazální pupeny byly odstraněny a byla minimalizovaná možnost vytvoření nových výhonů b. Řez těsně nad bází výhonu tak, aby bazální pupeny byly ponechány a měly možnost vytvořit nové výhony c. Tvarovací řez, při němž dochází k odstranění pouze vybraných sekundárních výhonů. 134) Mezi řezy udržovací patří: a. řez výchovný b. řez bezpečnostní c. řez tvarovací d. řez zdravotní 135) Mezi řezy zakládací patří: a. řez výchovný b. řez komparativní (povýsadbový) c. řez tvarovací d. řez zdravotní 136) Součástí konzervačního ošetření dutin může být: a. odstranění rozložené hmoty až na "zdravé dřevo" b. vybudování stříšky c. vyříznutí odvětrávacího či odtokového otvoru d. vyplnění dutiny vhodným inertním materiálem 137) Jako bezpečnostní vazby dynamické se označují: a. vazby ocelovým lanem b. vazby založené na polypropylenových lanech c. vazby s využitím syntetických popruhů d. vazby řetězové 138) Bezpečnostní vazby statické je možné instalovat: a. výhradně ve spodní polovině výšky koruny b. výhradně v horní polovině výšky koruny c. kdekoli dle úvahy realizátora d. pod místem defektu 139) Jako "karate efekt" označujeme: a. vliv náhlého silného větrného náporu na kosterní větvení stromu b. jeden z typů testování lezeckých lan c. riziko vzniku zlomu nad místem instalované tuhé bezpečnostní vazby d. riziko přetržení dynamické bezpečnostní vazby 140) Vrtanou statickou bezpečnostní vazbu je možné založit: a. ve spodní polovině výšky koruny b. výhradně v případě, kdy máme jistotu, že místo instalace není uvnitř infikované dřevokaznou houbou c. v případě, že je nutné stáhnout jištěné větve k sobě

18

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. pouze u rychle rostoucích dřevin 141) Podle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. je ochranné pásmo nadzemního vedení pro vodiče bez izolace: a. od 1 kV do 35 kV vymezeno vzdáleností 3 m od krajního vodiče na obě strany b. od 1 kV do 35 kV vymezeno vzdáleností 7 m od krajního vodiče na obě strany c. od 35 kV do 110 kV vymezeno vzdáleností 12 m od krajního vodiče na obě strany d. od 35 kV do 110 kV vymezeno vzdáleností 14 m od krajního vodiče na obě strany 142) V ochranném pásmu nadzemního vedení je dle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. zakázáno: a. parkovat automobily b. nechávat růst porosty nad výšku 5 m c. provádět arboristická ošetření d. nechávat růst porosty nad výšku 3 m 143) Podle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. je ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy: a. do 110 kV včetně, 1 m po obou stranách krajního kabelu b. do 110 kV včetně, 3 m po obou stranách krajního kabelu c. nad 110 kV, 3 m po obou stranách krajního kabelu d. nad 110 kV, 5 m po obou stranách krajního kabelu 144) V ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy je dle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. zakázáno: a. parkovat automobily b. nechávat růst porosty nad výšku 5 m c. vysazovat trvalé porosty d. provádět veškeré práce 145) Následky zasolení půdy jsou: a. zvýšení hodnoty pH půdy b. omezení schopnosti kořenů přijímat vodu c. snížení hodnoty pH půdy d. vyplavování živin z půdy 146) Následky zhutnění půdy jsou: a. poškození kořenů b. snížení schopností půdy přijímat vodu c. negativní ovlivnění vzdušného režimu v půdě d. pozitivní ovlivnění vzdušného režimu v půdě 147) Strom před poškozením je třeba chránit (např. při stavbě): a. redukcí větví zasahujících do stavby, aby nedošlo k jejich odlomení b. ochranou kmene stromu bedněním c. zabráněním jakémukoliv vstupu ke stromu d. ochranou kořenového prostoru stromu před zhutněním a kontaminací chemickými látkami

19

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 148) Kořenový prostor stromu při zřizování stavebních objektů je třeba chránit: a. prováděním případných výkopových prácí ručně a co nejdále od kmene b. zabráněním skládkování materiálu v tomto prostoru c. zabráněním vjezdu mechanismů, nebo přesunu materiálu, případně vybudováním přejezdů d. není nutné věnovat mu zvýšenou pozornost 149) Okapová linie stromu je: a. průměr koruny počítaný podle nejkratší větve b. průměr koruny počítaný podle nejdelší větve c. výška koruny d. půdorysný průmět koruny 150) Kořeny při výkopových pracích chráníme: a. zabráněním namrzání kořenů jejich překrytím b. začištěním ran nožem, nůžkami c. prováděním výkopových prací ručně v kořenovém prostoru d. zabráněním vysychání kořenů a to jejich překrytím (např. geotextilií) a vlhčením 151) Při masivním poranění kořenů je možné strom ošetřit: a. zabezpečením zvýšené péče - zejména zálivky v příštích letech b. ukotvením c. pravidelným hnojením d. provedením redukcí listové plochy 152) Jak mohou ovlivnit strom výkopové práce v jeho blízkosti: a. změnou výšky hladiny podzemních vod - změnou vodního režimu v půdě b. poškozením kořenů c. poškozením nadzemních částí při pohybu strojů d. zhutněním půdy 153) Je v běžných případech nutná výměna půdy při výsadbě: a. výměna půdy se provádí vždy - minimálně 70% b. v dobrých půdách není nutná výměna půdy c. je nutná 100% výměna půdy d. je možná výměna půdy maximálně však do 50% 154) Výchovný řez je: a. řez prováděný u starých stromů po radikálním sesazení koruny b. úprava dospělých stromů na podchodnou a podjezdnou výšku c. řez u mladých stromů několik let po výsadbě d. prosvětlení koruny stromů 155) Kodominantní výhon je: a. výhon konkurující terminálu b. výhon rostoucí do strany a tvořící základ kosterní větve c. dvoják d. jednoletý výhon 156) Výška podchodného profilu je: a. 2 m

20

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. 2,5 m c. 3,5 m d. 3 m 157) Výška podjezdného profilu u silnic III. třídy a místních komunikací je: a. 3,5 m b. 4,8 m c. 4,2 m d. 4,5 m 158) Výška podjezdného profilu u dálnic, rychlostních silnic, silnic I. a II. třídy je: a. 3,5 m b. 4,8 m c. 4,2 m d. 4,5 m 159) Výška podjezdného profilu u místních komunikací obslužných a veřejných účelových komunikací je: a. 3,5 m b. 4,8 m c. 4,2 m d. 4,5 m 160) Kosterní větev jsou: a. větve I. řádu b. větve ve spodní části koruny c. vrcholové výhony d. větve ve vrchní části koruny 161) Při výchovném řezu odstraňujeme: a. větve kodominantní b. terminální výhon c. vyžaduje-li to stanoviště, větve bránící v podchodné, nebo podjezdné výšce d. větve křížící se a zahušťující korunu 162) Bezpečnostní řez je: a. řez, kdy odstraňujeme zlomené větve b. řez, kdy odstraňujeme větve zahušťující korunu c. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do budov d. řez, kdy odstraňujeme silné suché větve 163) Zdravotní řez je: a. řez, kdy odstraňujeme zlomené a suché větve b. řez, kdy odstraňujeme větve křížící se a zahušťující korunu c. řez, kdy odstraňujeme pouze nejníže rostoucí větve d. řez, kdy odstraňujeme větve napadené patogeny 164) Lokální redukce směrem k překážce je: a. řez, kdy odstraňujeme větve křížící se b. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do nadzemních vedení inženýrských sítí c. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do budov

21

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. řez, kdy odstraňujeme větve těžké, vychýlené ze svého těžiště 165) Větevní kroužek (límeček) je: a. místo ve větvení, kde zarůstá kůra b. jiný název pro hřebínek větevní kůry c. místo nasazení dceřiné větve na matečnou větev d. místo, které by nemělo být poškozeno při řezu 166) Tlaková vidlice je: a. větvení provozně nebezpečné b. větvení s viditelným hřebínkem větevní kůry c. větvení s vrostlou kůrou d. často větvení kodominantní 167) Tahové větvení je: a. větvení provozně nebezpečné b. větvení provozně bezpečné c. větvení s vrostlou kůrou d. může se jednat i o větvení kodominantní 168) Smí být při řezu odstraněn hřebínek větevní kůry: a. může být odstraněn b. může být odstraněn, ale pouze u tlakového větvení c. nesmí být poraněn d. může být odstraněn, ale pouze u tahového větvení 169) Sekundární koruna stromu vzniká: a. u stromů s dvěma terminály b. vytvořením nové koruny např. po radikálním sesazení stromu c. u mladých stromů po výsadbě d. po odlomení větší části koruny primární 170) Jak je nutné řezat velké a těžké větve: a. postupně pomocí řezu na třikrát b. najednou těsně u kmene c. najednou za větevním kroužkem d. tak, aby nedošlo k poranění dřeva a kůry ponechané větve 171) Zásadní chyba při řezu jehličnanů je: a. odstranění terminálu b. odstranění spodních větví c. radikální sesazení stromu d. odstranění více než 1/4 obvodových větví 172) Silný jarní mízotok mají: a. javory b. duby c. jasany d. ořešáky 173) Řez dřevin se silným jarním mízotokem v předjarním období: a. Není technologickou chybou

22

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. Je zásadní technologickou chybou a může vést k poškození dřeviny rostoucí mimo les c. Je technologickou chybou pouze v případě, že následně nedojde k zatření rány d. Nevede k významnějšímu narušení fyziologických procesů dřeviny 174) Maximální velikost větví při řezu, kterou by měl být vitální strom schopen zahojit, je: a. do 20 cm průměru b. do 10 cm průměru c. do 5 cm průměru d. průměr odstraněné větve je maximálně 1/3 v poměru k větvi matečné 175) Kdy je vhodné řezat dřeviny mající silný jarní mízotok: a. na jaře po vyrašení listů b. v předjaří c. na podzim po opadu listů d. v srpnu až září 176) Tvarovacím řezem stromu není: a. lokální odlehčení koruny řez b. řez na hlavu c. řez živých plotů a stěn d. řez na čípek 177) Vhodné taxony pro řez tvarovaných živých plotů jsou: a. tis, habr, ptačí zob b. zákula, janovec c. zimostráz, hlohyně, buk d. šeřík, zlatice, tamaryšek 178) Kdy je vhodné začít s tvarováním dřevin do živých plotů: a. až dosáhnou cílové výšky b. kdykoliv c. 5 let po výsadbě 179) Rány po odstraněných suchých větvích a. se nezatírají v žádném případě b. se zatírají pouze penetračními nátěry c. se zatírají výhradně vodou ředitelnými nátěry d. se zatírají pouze v případě řezu prováděného v mimovegetačním období 180) Při řezu stromů: a. je možné používat hrotové stupačky b. lze používat hrotové stupačky pouze v případě tvarovacích řezů c. je používání hrotových stupaček vyloučené d. je možné používat hrotové stupačky jen u jehličnanů 181) Při použití montážních plošin pro řez stromů: a. nesmí dojít ke zhutnění půdy vprůmětu koruny stromu rostoucího ve volné ploše

23

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. je možný provoz plošiny pouze po zpevněném povrchu v případě stromu rostoucího ve zpevněné ploše c. není možné používat pro řez motorové pily d. je nutná přítomnost 3 osob v koši plošiny 182) Řez komparativní se provádí: a. výhradně v období vegetačního klidu b. v termínu výsadby stromů současně s výsadbou c. výhradně v období plné vegetace d. výhradně v období jarního mízotoku 183) Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu: a. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 2:3 b. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:2 c. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 1:3 d. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:3 184) Při provádění zdravotního řezu: a. je možné ponechávat v koruně stabilní pahýly b. je možné ponechat v opodstatněných případech stabilní pahýl, pokud jeho průměr přesahuje 10 cm c. je možné ponechat libovolné množství stabilních pahýlů, pokud jejich průměr přesahuje 10 cm d. je možné ponechat libovolné množství stabilních pahýlů, pokud jejich průměr přesahuje 30 cm 185) Při provádění zdravotního řezu: a. je optimálním obdobím realizace období plné vegetace b. je optimálním obdobím realizace období vegetačního klidu c. nedodržení optimálního termínu není technologickou chybou d. nedodržení optimálního termínu je zásadní technologickou chybou 186) Redukci obvodovou nelze provádět a. na mladých a středněvěkých stromech ve fázi dynamického délkového přírůstu b. na jehličnanech c. na senescentních stromech d. na vrbách a topolech 187) Sesazovací řez lze provádět pouze a. na velko- korunných stromech s výrazně zhoršenými materiálovými vlastnostmi dřeva a rizikem vzniku spontánních selhání b. na jehličnanech c. na senescentních stromech d. na vrbách a topolech

Otázky z oblasti péče o dřeviny - Výsadba: 188) Prokořenitelný prostor je: a. prostor 1x1 m kolem vysazeného stromu

24

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. prostor, který je rostlina schopná obsadit svými kořeny c. prostor v okapové linii stromu d. prostor v ploše 3x3 m, do hloubky 1m 189) Výsadbová jáma při výsadbě stromů s balem musí být minimálně široká: a. min 60 cm b. min 100 cm c. 2x průměr balu vysazované rostliny d. 1,5x průměr balu vysazované rostliny 190) Vadí, když ve výsadbové jámě stojí podzemní voda: a. ne když je maximálně do 1/3 balu vysazovaného stromu b. vadí, je nutné řešit odtok drenáží, aby byl bal nad hladinou spodní vody c. nevadí d. vadí, je nutné sázet strom na vyvýšeninu, aby byl bal nad hladinou spodní vody 191) Jaké nesmíme používat substráty ve větších hloubkách (nad 40 cm) a v prostředí s omezeným přístupem vzduchu do půdy: a. minerální propustné substráty b. substráty s vyšším podílem písku c. substráty s vyšším obsahem organické hmoty d. rašelinu 192) Hloubka výsadby u stromů je: a. tak, aby kořenový krček byl s úrovní terénu b. tak, aby kořenový krček byl maximálně 2cm pod úrovní terénu c. tak, aby kořenový krček byl maximálně 5cm nad úrovní terénu d. tak, aby kořenový krček byl maximálně 5cm pod úrovní terénu 193) Jak ošetřujeme sazenice stromů s balem při výsadbě: a. redukujeme korunu b. uvolníme u balu dráty kolem kmínku c. zkontrolujeme kmen, není-li poškozen d. zkontrolujeme místo nasazení kořenového krčku i uvnitř balu 194) Jak ošetřujeme prostokořenné sazenice stromů při výsadbě: a. redukujeme korunu b. po delší přepravě namočíme kořeny na několik hodin c. zkontrolujeme kmen, není-li poškozen d. zkontrolujeme a zakrátíme kořeny 195) Jak ošetřujeme kontejnerované sazenice stromů při výsadbě: a. odstraníme kontejner jenom tehdy, je-li z nerozložitelného materiálu b. zkontrolujeme kořeny a stáčí-li se po obvodu kontejneru, přerušíme kořeny naříznutím c. ponecháme kontejner a zasadíme rostlinu i s ním d. zkontrolujeme kmen, není-li poškozen 196) Kdy je lepší výsadba špičáků oproti výsadbě stromů se zapěstovanou korunou: a. špičáky je vhodné používat ve městě do uličních stromořadí

25

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. špičáky nelze při výsadbách používat c. je vhodné je používat při plošných výsadbách v krajině d. při výsadbě parků a soukromých zahrad 197) Vhodné způsoby kotvení stromů jsou: a. nízké kotvení kůly na kmen (ve výši od 0,5 m do 1 m) b. kotvení kůly na kosterní větve c. vysoké kotvení kůly na kmen (ve výši do 10 cm pod nasazením koruny) d. kotvení popruhy přes bal 198) Kotvení stromu jedním kůlem provádíme tak, aby kůl byl: a. na návětrné straně stromu b. před kmenem stromu směrem k vozovce c. na nejvíce osluněné straně kmene d. v záplavových oblastech po proudu 199) Jak poznáme dobrou sazenici: a. má zapěstovanou korunku a zapěstovaný terminál b. má nepoškozený kmen c. nemá jednostrannou korunku d. má dostatečný bal (alespoň 10x větší než průměr kmene ve výšce 130cm) 200) Při skladování a převozu prostokořenných rostlin musíme: a. zabránit, aby byly kořeny vystaveny účinkům slunečního záření a proudícího větru b. zabránit, aby byly kořeny a nadzemní části výrazně poškozeny c. zabránit, aby kořeny zaschly d. zabránit, aby kořeny namrzly 201) Terminálem při výsadbě: a. zakrátíme do 2/3 b. nezakracujeme, ani neodstraňujeme, není-li poškozen c. zakrátíme ve výjimečných případech, např. je-li rostlina tvarována d. odstraníme 202) Kontejnerované sazenice můžeme sázet: a. na jaře b. na jaře a na podzim c. kdykoliv, mimo období, kdy je zmrzlá půda d. kdykoliv 203) a. b. c. d.

Sazenice s balem můžeme obvykle sázet: na jaře a na podzim na podzim ve vegetačním období v průběhu vegetace, je-li na to sazenice připravena

204) Smysl mulčování je: a. navrátit organickou složku do půdy b. omezit šíření hub c. prevence před dosekáváním trávníku na kmen d. ochrana půdního krytu před vysycháním

26

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 205) Vrstva mulče má být vysoká: a. do 30cm b. 8 – 10 cm c. do 25cm d. neomezená 206) Jak upravujeme vzrostlou dřevinu při přesadbě: a. kořeny se při přesadbě redukují, ale nadzemní části ne b. nesmí dojít k redukci nadzemní ani podzemní části c. provádíme povýsadbový řez d. vzhledem k redukci kořenů je nutné redukovat i nadzemní část 207) Vzrostlé stromy na přesadbu připravujeme: a. šest měsíců před přesazením b. dva roky před přesazením c. příprava není nutná d. minimálně rok před přesazením 208) Minimální průměr balu stromu při přesadbě je: a. 60 cm b. desetinásobek průměru kmene ve výšce 130cm c. 70 cm d. pětinásobek průměru pařezu 209) Jaké dřeviny se špatně přesazují: a. jehličnany b. stromy s kůlovým kořenovým systémem c. prostokořenné stromy d. stromy s tlustými dužnatými kořeny 210) Jak probíhá následná kontrola a péče stromu po jeho vysazení: a. zálivka, výchovný a opravný řez b. rozbor půdy c. kontrola a odstranění kotvení, ošetření proti okusu d. zamezení poškození kmene při sekání, nebo při jiném typu práce v okolí stromu 211) Kmen stromu je důležité chránit: a. před mechanickým poškozením b. před vlivem psí moči c. před pnoucími rostlinami d. před deštěm 212) Je v běžných případech nutná výměna půdy při výsadbě: a. výměna půdy se provádí vždy - minimálně 70% b. v dobrých půdách není nutná výměna půdy c. je nutná 100% výměna půdy d. je možná výměna půdy maximálně však do 50%

27

verze 004 účinná od 22. 7. 2012

Otázky z oblasti ochrany přírody a krajiny: 213) Jaký strom můžeme pokácet bez povolení: a. strom o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí bez ohledu na to, zda jsou významnými krajinnými prvky b. strom o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí za předpokladu, že není významným krajinným prvkem a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem o ochraně přírody a krajiny a jinými právním předpisy c. strom o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí za předpokladu, že není významným krajinným prvkem a pouze v případě, rosteli na pozemku fyzických osob d. strom o průměru kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí za předpokladu, že není významným krajinným prvkem a pouze v případě, rosteli na pozemku fyzických osob 214) Péče o dřeviny: a. je povinností orgánu ochrany přírody b. je povinností vlastníka pozemku, na němž dřevina roste c. je povinností vlastníka pozemku, na němž dřevina roste, u památných stromů je povinností orgánu ochrany přírody d. je povinností orgánu ochrany přírody, u památných stromů je povinností vlastníka pozemku, na němž památný strom roste 215) Náhradní výsadbu: a. je povinen orgán ochrany přírody uložit ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin b. může orgán ochrany přírody uložit samostatným rozhodnutím po vydaném rozhodnutí o povolení kácení dřevin c. může uložit orgán ochrany přírody ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin d. může orgán ochrany přírody uložit ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin 216) Následnou péči o dřeviny rostoucí mimo les (podle § 9, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny) orgán ochrany přírody: a. může uložit po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu 5 let b. může uložit po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu 10 let c. může uložit po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu 2 let d. nemůže uložit 217) Odvod za protiprávní pokácení dřevin rostoucích mimo les: a. je povinen zaplatit do rozpočtu obce ten kdo kácel dřeviny i majitel pozemku b. se odvádí do rozpočtu pověřené obce c. není funkčním nástrojem, protože neexistuje zvláštní zákon, který by stanovil výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání či případné prominutí d. se odvádí do rozpočtu kraje

28

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 218) Kácení dřevin rostoucích mimo les, jejichž stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu (§ 8, odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny): a. je povinen oznámit orgánu ochrany přírody ten kdo kácel takové dřeviny do 15 dnů od provedení kácení b. je povinen oznámit orgánu ochrany přírody ten kdo kácel takové dřeviny do 30 dnů od provedení kácení c. není potřeba oznamovat d. je povinen oznámit České inspekci životního prostředí ten kdo kácel takové dřeviny do 30 dnů od provedení kácení 219) Ke kácení dřevin z důvodů pěstebních: a. je potřeba povolení ke kácení dřevin podle § 8, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny b. je potřeba oznámení o kácení dřevin podle § 8, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to 15 dnů předem c. je potřeba oznámení o kácení dřevin podle § 8, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to 30 dnů předem d. není potřeba povolení ani oznámení 220) Ochrana dřevin rostoucích mimo les je řešena: a. pouze v zákoně č. 114//1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů b. v zákoně č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny a ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů c. v zákoně č. 289/1995 (lesní zákon) d. v zákoně č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) 221) K provádění ošetření dřevin rostoucích mimo les: a. není potřeba vázané živnosti b. je kompetentní pouze certifikovaný arborista c. je nutný souhlas orgánu ochrany přírody d. je nutná výjimka orgánu ochrany přírody 222) Kácet dřeviny rostoucí mimo les: a. lze pouze v období jejich vegetačního klidu b. lze pouze v období mimo vegetační klid c. lze pouze v období od 1. 11. do 31. 3. d. lze zpravidla v období jejich vegetačního klidu 223) Ochranné pásmo památného stromu: a. nesmí být větší než okapová linie koruny stromu b. nesmí být menší než okapová linie koruny stromy c. nesmí být menší než kořenový prostor stromu d. může být vymezeno podle § 46, odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny 224) Pokud orgán ochrany přírody nevymezí ochranné pásmo, má každý památný strom ochranné pásmo: a. velikosti průmětu koruny

29

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. velikosti kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí c. velikosti kruhu o poloměru desetinásobku poloměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí d. velikosti kruhu o poloměru desetinásobku obvodu kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí 225) V základním ochranném pásmu památného stromu: a. není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace b. je zákaz kosení trávníků c. je povinnost udržovat pořádek d. se lze zdržovat pouze po dobu nezbytně nutnou pro ošetření památného stromu 226) Ošetřování památného stromu: a. je prováděno se souhlasem orgánu ochrany přírody, který ochranu vyhlásil b. je prováděno se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR c. musí přecházet správní řízení s rozhodnutím o udělení souhlasu s ošetřením památného stromu d. může provést pouze certifikovaný arborista 227) Pokácet památný strom (strom, u něhož nebyla ochrana zrušena): a. nelze v žádném případě b. lze v případě situace podle § 8, odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny (jestliže jeho stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu) c. může pouze vlastník a to v případě situace podle § 8, odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny (jestliže jeho stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu) d. může pouze vlastník 228) Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les na území chráněné krajinné oblasti vydává: a. Obecní úřad b. Správa CHKO c. Krajský úřad d. Pověřený obecní úřad 229) Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les může podat: a. pouze vlastník pozemku b. vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou c. vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel i bez souhlasu vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou d. kdokoliv bez ohledu na vlastnické vztahy pozemku, na kterém dřeviny rostou 230) Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se vyžaduje pro stromy: e. o obvodu kmene větším než 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí

30

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 f. o obvodu kmene větším než 130 cm ve výčetní výšce 80 cm nad zemí g. o obvodu kmene větším než 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí, v případě že vlastníkem pozemku, na němž dřeviny rostou, je právnická osoba h. bez ohledu na jejich obvod, pokud rostou na pozemku, jejichž vlastníkem je právnická osoba 231) Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se za předpokladu, že předmětné dřeviny nejsou významným krajinným prvkem a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právním předpisy nevyžaduje pro souvislé keřové porosty: a. do celkové plochy 400 m2 b. bez ohledu na jejich plochu c. do celkové plochy 40 m2 d. pokud rostou na pozemcích, jejichž vlastníkem je právnická osoba 232) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí registrovaného významného krajinného prvku: a. je třeba pouze povolení ke kácení dřevin b. je třeba povolení ke kácení dřevin a závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku c. je třeba pouze závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku, a to v případě že by kácením dřevin mohlo dojít ke zničení významného krajinného prvku či snížením jeho ekostabilizačních funkcí d. není potřeba povolení ke kácení dřevin ani závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku 233) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem nad 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí registrovaného významného krajinného prvku a. je třeba vždy pouze povolení ke kácení dřevin b. je třeba povolení ke kácení dřevin a závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku, a to v případě že by kácením dřevin mohlo dojít ke zničení významného krajinného prvku či snížení jeho ekostabilizačních funkcí c. je třeba vždy pouze závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku d. není potřeba povolení ke kácení dřevin ani závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku 234) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí územního systému ekologické stability: a. není potřeba povolení ke kácení ani závazné stanovisko b. je potřeba závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability c. je potřeba závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability, pouze v případě, že se jedná o nadregionální územní systém ekologické stability d. je potřeba vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny

31

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 235) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem nad 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí územního systému ekologické stability: a. není potřeba povolení ke kácení ani závazné stanovisko b. je potřeba závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability c. je potřeba povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les d. je potřeba povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability 236) Geograficky nepůvodní dřevinu rostoucí mimo les s obvodem nad 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí: a. lze pokácet bez povolení b. lze pokácet, pokud je záměr ohlášen orgánu ochrany přírody 15 dnů předem c. lze pokácet, pokud je záměr ohlášen orgánu ochrany přírody 30 dnů předem d. lze pokácet pouze s povolením orgánu ochrany přírody 237) Na území chráněné krajinné oblasti: a. vyhlašuje památné stromy Správa chráněné krajinné oblasti b. vyhlašuje památné stromy pověřený obecní úřad c. vydává povolení ke kácení dřevin Správa chráněné krajinné oblasti d. vydává povolení ke kácení dřevin obecní úřad 238) Správa CHKO je na svém území kompetentní k: a. vyhlašování památných stromů b. rušení ochrany památných stromů c. udělení souhlasu s ošetřením památných stromů d. vydávání povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les 239) Cornus mas (dřín obecný): a. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy silně ohrožené b. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy kriticky ohrožené c. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy ohrožené d. není uveden v Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 240) Taxus baccata (tis červený): a. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy silně ohrožené b. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy kriticky ohrožené c. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy ohrožené d. není uveden v Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

32

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 241) Taxus cuspidata (tis japonský): a. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy silně ohrožené b. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy kriticky ohrožené c. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy ohrožené d. není uveden v Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 242) Ochrana zvláště chráněných živočichů (dle § 48 zákona o ochraně přírody): a. zahrnuje i mrtvého jedince daného druhu b. se vztahuje pouze na dospělé živé jedince daného druhu c. se vztahuje na dospělé jedince a larvy daného druhu d. platí pouze pro druhy kritické ohrožené 243) Ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů: a. lze udělit výjimku např. v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ochrany přírodních stanovišť b. nelze udělit výjimku c. lze udělit výjimku např. v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu d. lze udělit výjimku pouze v zájmu výzkumu a vzdělávání 244) Osmoderma eremita : a. je druh osmotického tlaku b. je kriticky ohrožený druh hmyzu dle Seznamu zvláště chráněných živočichů (příloha č. 3 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) c. je silně ohrožený druh hmyzu dle Seznamu zvláště chráněných živočichů (příloha č. 3 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) d. je saproxylofágem 245) Cerambyx cerdo (tesařík obrovský): a. preferuje zejména velmi staré duby, zřídka se vyskytuje i na dalších listnatých dřevinách b. preferuje zejména velmi staré borovice, zřídka se vyskytuje na dalších jehličnanech c. je kriticky ohrožený druh hmyzu dle Seznamu zvláště chráněných živočichů (příloha č. 3 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) d. je silně ohrožený druh hmyzu dle Seznamu zvláště chráněných živočichů (příloha č. 3 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 246) Pokud je nutný zásah do dřeviny, která je biotopem zvláště chráněného druhu živočicha a mohlo by dojít k porušení ochranných podmínek uvedených v § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny: a. je potřeba si předem opatřit povolení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny

33

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. je potřeba získat souhlas orgánu ochrany přírody (stačí emailem, telefonicky apod.) c. je potřeba tento zásah ohlásit orgánu ochrany přírody do 15 dnů po provedení zásahu d. je potřeba tento zásah ohlásit orgánu ochrany přírody 15 dnů před provedením zásahu 247) Kategorie zvláště chráněných území jsou: a. pouze národní parky a chráněné krajinné oblasti b. pouze národní parky a národní přírodní rezervace c. pouze národní parky, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky d. národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky 248) Národní přírodní rezervace a. je součástí systému NATURA 2000 b. je součástí pouze evropsky významných lokalit c. je zvláště chráněným územím d. je součástí územního systému ekologické stability 249) Kategorie Přírodní památka: a. je zvláště chráněným územím b. není zvláště chráněným územím c. není prvkem územního systému ekologické stability d. není vyhlašována v CHKO 250) Biokoridor: a. je skladebným prvkem územního systému ekologické stability b. je součástí významného krajinného prvku c. je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť d. je součástí systému zvláště chráněných území 251) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na: a. zvláště ohrožené, středně ohrožené, neohrožené b. kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené c. přísně chráněné, středné chráněné, chráněné d. vysoce ohrožené, středně ohrožené, ohrožené 252) Významnými krajinnými prvky ze zákona (§ 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jsou: a. lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, louky, údolní nivy b. lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy c. lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy za předpokladu, že nevznikly činností člověka d. pouze lesy, rybníky a vodní toky

34

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 253) Registrace významných krajinných prvků: a. se provádí rozhodnutím orgánu ochrany přírody a zápisem do ústředního seznamu ochrany přírody b. se provádí rozhodnutím orgánu ochrany přírody o registraci a zápisem do seznamu významných krajinných prvků c. se provádí nařízením Ministerstva životního prostředí d. se neprovádí, významné krajinné prvky jsou vyjmenovány pouze v zákoně 254) Poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les (§ 7 odst. 1 zákona): a. je dovolené jen souhlasem orgánu ochrany přírody b. lze akceptovat mimo zvláště chráněná území c. je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření d. je nedovolený zásah, který bezprostředně či následně vede k zániku předmětných dřevin 255) Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů do krajiny a. není možné za žádných okolností b. je možné jen na základě udělení výjimky podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů c. je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody, v národních parcích, chráněných krajinných oblastech, národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích je záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů zakázáno d. je možné jen na lokality mimo volnou krajinu 256) Přírodní park: a. je kategorií zvláště chráněných území b. je vyhlašován za účelem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí (Zvláště chráněná území) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů c. je vyhlašován za účelem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části čtvrté (Natura 2000) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů d. se vyhlašuje k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 257) Přechodně chráněnou plochu a. může orgán ochrany přírody vyhlásit na území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů b. může orgán ochrany přírody vyhlásit na území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem pouze zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů c. vyhlašuje pouze ministerstvo životního prostředí d. může vyhlásit orgán ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu

35

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 258) Dřevina rostoucí mimo les je: a. je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách v sídelních útvarech, na pozemcích zemědělského půdního fondu a na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa b. je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech mimo pozemky určené pro plnění funkcí lesa c. je pouze strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech mimo pozemky určené pro plnění funkcí lesa d. je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách na pozemcích zemědělského půdního fondu 259) Dřevina rostoucí mimo les: a. je významný krajinným prvkem ze zákona – to znamená, že je vyjmenovaná v § 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny b. může být registrována (dle 7 vyhlášky č. 395/1992 Sb.) jako významný krajinný prvek c. nemůže být registrována (dle 7 vyhlášky č. 395/1992 Sb.) jako významný krajinný prvek d. může být součástí územního systému ekologické stability 260) Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les není třeba: a. z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů, nebo při provádění výchovné probírky porostů b. při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků c. z důvodů zdravotních d. k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav 261) Určete všechny podmínky nutné pro vydání povolení ke kácení dřeviny rostoucí mimo les: a. pro kácení dřeviny existuje závažný důvod b. musí se vyhodnotit estetický význam dřeviny c. musí se vyhodnotit funkční význam dřeviny d. na pozemku ve vlastnictví fyzické osoby se může kácet dřevina kdykoliv 262) Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat a. jen po dohodě s příslušným pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny b. jen po dohodě se silničním správním úřadem c. bez dohody se silničním správním úřadem d. jen po dohodě s Českou inspekcí životního prostředí 263) Památný strom se v terénu značí: a. dvěma červenými pruhy a tabulí s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“ b. dvěma červenými pruhy a malým státním znakem ČR c. malým státním znakem ČR a tabulí s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“ d. malým státním znakem ČR

36

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 264) Vyberte, jak velké je ochranné pásmo památného stromu: a. je tak velké, jak určí orgán ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, pokud tak neučiní, je to kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí b. je tak velké, jak určí orgán ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, pokud tak neučiní, je to kruh o průměru desetinásobku obvodu kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí c. vždy jen kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí d. kruh o poloměru 10 metrů 265) Ošetřovat památný strom lze... (vyberte z možností): a. se souhlasem místně a věcně příslušného obecního úřadu b. se souhlasem orgánu, který památný strom vyhlásil c. bez jakéhokoliv souhlasu dotčeného orgánu státní správy d. se souhlasem místně a věcně příslušného Krajského úřadu 266) Vyberte území, která patří mezi kategorie zvláště chráněných území ČR: a. národní parky b. přírodní parky c. významné krajinné prvky d. přírodní památky 267) Do tzv. velkoplošných zvláště chráněných území patří: a. národní parky a chráněné krajinné oblasti b. národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky c. územní systém ekologické stability d. národní přírodní rezervace a přírodní rezervace 268) Do tzv. maloplošných zvláště chráněných území patří: a. národní parky a chráněné krajinné oblasti b. národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky c. přechodně chráněné plochy, přírodní parky, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability d. přírodní parky 269) Natura 2000 je: a. označení pro grantový program Ministerstva životního prostředí ČR b. celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit c. zkratka nového výzkumného projektu AOPK ČR d. území České republiky zahrnující všechny národní parky a chráněné krajinné oblasti, které umožňuje zachovat cenné typy stanovišť a stanoviště zvláště chráněných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit 270) Natura 2000 se skládá: a. ze všech současných zvláště chráněných území

37

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. z ptačích oblastí a evropsky významných lokalit c. z národních parků a chráněných krajinných oblastí d. národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek 271) Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí: a. kdykoliv b. v období jejich vegetace c. v období jejich vegetačního klidu d. na jaře 272) Významné krajinné prvky dle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou: a. louky, pastviny a stepi b. mokřady, c. vodní toky, jezera a rybníky d. údolní nivy, lesy, rašeliniště 273) Přírodní park je: a. území patřící mezi zvláště chráněná území b. území sloužící k ochraně tzv. krajinného rázu c. území sloužící k ochraně estetických a přírodních hodnot d. území nepatřící mezi zvláště chráněná území 274) Zákon o ochraně přírody a krajiny je právní předpis: a. č. 119/1993 Sb. b. č. 395/1992 Sb. c. č. 142/2002 Sb. d. č. 114/1992 Sb. 275) Mezi prováděcí předpisy zákona o ochraně přírody patří: a. nařízení vlády 103/2003 Sb. b. vyhláška č. 395/1992 Sb. c. směrnice č. 2/2007 d. vyhláška č. 145/1992 Sb. 276) Určete, před čím jsou chráněny druhy rostlin a živočichů v rámci tzv. obecné ochrany (§ 5 zákona č. 114/1992 Sb.): a. před zničením b. před poškozováním c. před využíváním pro výzkumné účely d. před sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí 277) ČR má na svém území zřízeno: a. 5 národních parků (NP) a 20 chráněných krajinných oblastí (CHKO) b. 8 NP a 12 CHKO c. 2 NP a 20 CHKO d. 4 NP a 25 CHKO 278) Mezi národní parky ČR nepatří: a. České Švýcarsko

38

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. Pálava c. Podyjí d. Krkonoše 279) Mezi chráněné krajinné oblasti ČR nepatří: a. Blaník b. Boletice c. Krkonoše d. Beskydy 280) Vyjmenujte všechny kategorie členění lesů v ČR: a. lesy ochranné b. lesy obecní c. lesy zvláštního určení d. lesy hospodářské 281) Vyjmenujte lesy, které zařazujeme do lesů ochranných: a. lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích b. vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace c. lesy v klečovém vegetačním stupni d. lesy na území národních parků a národních přírodních památek 282) Vyjmenujte lesy, které zařazujeme do lesů zvláštního určení: a. lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b. lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c. lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací d. další – lesy lázeňské, lesy k výzkumu a lesnické výuce ... 283) Památné stromy a všechna zvláště chráněná území jsou evidovány: a. v Ústředním seznamu ochrany přírody b. na obecních úřadech v místních kronikách c. nejsou evidována d. v tzv. Seznamu chráněných území a památných stromů ČR 284) Ústřední seznam ochrany přírody vede: a. Státní zemědělský a intervenční fond b. Státní fond životního prostředí ČR c. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR d. Akademie věd ČR 285) Vyberte všechny zvláště chráněné ptáky z kategorie ohrožených: a. čáp bílý b. vlaštovka obecná c. strakapoud prostřední d. rorýs obecný 286) Vyberte všechny zvláště chráněné rostliny z kategorie ohrožených: a. dřín obecný b. dub pýřitý (šípák) c. vrba plazivá d. zimostrázek nízký

39

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 287) Vyberte, na koho je třeba se obrátit při nálezu zraněného volně žijícího živočicha: a. kontaktovat Policii b. kontaktovat obecní či městský úřad c. nekontaktovat nikoho d. kontaktovat místně příslušnou záchranou stanici pro handicapované živočichy 288) Vyberte činnosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP): a. provádí dozor nad dodržováním obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí b. zřizuje zvláště chráněná území c. ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí d. řeší stížnosti, podání, oznámení a podměty občanů, právnických osob i jiných orgánů státní správy 289) CITES je: a. zkratka Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin b. zkratka pro evropskou síť zvláště chráněných území c. zkratka pro celosvětovou síť geoparků d. zkratka pro evropskou síť geoparků 290) Česká státní norma 18920 je norma pro: a. ochranu lesních porostů při těžební činnosti b. ochranu stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech c. hodnocení a oceňování dřevin d. žádná z uvedených 291) Náhradní výsadbu: a. ukládá orgán ochrany přírody v každém rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin b. ukládá orgán ochrany přírody ve zvláštním rozhodnutí o uložení náhradní výsadby c. není orgán ochrany přírody oprávněn uložit d. není orgán ochrany přírody povinen uložit 292) Pokud je žadateli o povolení ke kácení uložena v rozhodnutí náhradní výsadba, může mu být orgánem státní správy uložena povinnost následné péče o tyto dřeviny, ta může být dlouhá max.: a. 2 roky b. 3 roky c. 10 let d. 5 let 293) Vyberte, z jakých prvků se skládá Územní systém ekologické stability (ÚSES): a. biocentra b. biokoridory c. biodiverzita d. interakční prvky

40

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 294) Zkratka ČSOP znamená (vyberte z následujících možností): a. Československá ochrana přírody b. Český svaz ochránců přírody c. Český spolek pro ochranu přírody d. Český spolek ochrany památek 295) Péče o dřeviny je dle zákona o ochraně přírody a krajiny povinností: a. vlastníka pozemku, na němž dřeviny rostou b. nájemce pozemku, na němž rostou c. vlastníka nejblíže stojící nemovitosti d. místně příslušného orgánu ochrany přírody 296) Dřeviny z hlediska jejich majetkové hodnoty (např. pro účely výpočtu základu některých daní) se oceňují podle: a. metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR b. vyhlášky č. 3/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku c. Hessenské metodiky d. na základě odhadu soudního znalce s odpovídající specializací 297) Dřeviny z hlediska výpočtu kompenzace ekologické újmy za kácené dřeviny (§ 9 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.) lze oceňovat podle: a. metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR b. vyhlášky č. 3/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku c. Hessenské metodiky d. na základě posudku soudního znalce s odpovídající specializací 298) Při využití metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny se hodnota solitérních stromů vypočítá postupnými kroky podle: a. druhu a nadmořské výšky, průměru kmene, parametrů koruny, stavu stromu (zdravotní stav, vitalita), rozsahu příp. poškození koruny a polohového koeficientu b. průměru kmene, druhu, parametrů koruny, stavu stromu (zdravotní stav, vitalita), rozsahu příp. poškození koruny a polohového koeficientu c. parametrů koruny, druhu a nadmořské výšky, průměru kmene, stavu stromu (zdravotní stav, vitalita) a polohového koeficientu d. stavu stromu (zdravotní stav, vitalita), průměru kmene, druhu a nadmořské výšky, parametrů koruny, rozsahu příp. poškození koruny a polohového koeficientu 299) Vyčíslení ekologické újmy vzniklé poškozením dřeviny: a. se provádí pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR b. se provádí pomocí vyhlášky č. 3/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku c. nelze provést d. se provádí na základě posudku soudního znalce s odpovídající specializací 300) V rámci vyhlášky č. 3/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku lze vypočíst hodnotu: a. stromů jehličnatých a listnatých b. keřů jehličnatých a listnatých

41

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. popínavých dřevin d. trvalkových záhonů a skalek 301) Pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny lze vypočíst hodnotu: a. stromů jehličnatých a listnatých b. keřů jehličnatých a listnatých c. popínavých dřevin d. trvalkových záhonů a skalek 302) Dřeviny rostoucí mimo les: a. lze chránit jen, jsou-li památné b. jsou chráněny obecně všechny podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny c. jsou chráněny jen před kácením d. nejsou chráněny, nemají-li hospodářský význam 303) Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chrání všechny dřeviny rostoucí mimo les: a. formou památného stromu b. formou významného krajinného prvku c. obecně před poškozováním a ničením d. jen tis červený, silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. 304) Ochrana dřevin rostoucích mimo les: a. je upravena v § 7 a násl. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny b. je řešena formou statutu „Památný strom“ c. se nevztahuje na zvláště chráněné druhy dřevin d. zahrnuje v § 7 zákona č. 114/1992 Sb. i péči o dřeviny rostoucí mimo les 305) Kácení dřevin rostoucích mimo les: a. není třeba povolení ke kácení z pěstebních důvodů b. ke kácení je vždy nezbytné povolení orgánu ochrany přírody c. Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu d. na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob lze kácet bez povolení 306) Památné stromy a jejich skupiny jsou: a. jen staré stromy s doložitelnou historií nebo legendou b. všechny významné stromy u nemovitých památek c. mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlášené orgánem památkové péče za památkově chráněné d. mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlášené rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy 307) K ošetření památného stromu: a. není nutný souhlas orgánu ochrany přírody b. je nutný souhlas orgánu ochrany přírody formou rozhodnutí orgánu ochrany přírody c. je nutný souhlas orgánu ochrany přírody formou závazného stanoviska orgánu ochrany přírody d. je nutné povolení obecního úřadu

42

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 308) Ochranné pásmo památného stromu: a. je plocha v okapové linii koruny zvětšená o 1,5 m b. je plocha vymezená v rozhodnutí o vyhlášení památného stromu nebo kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí c. je plocha o poloměru dvojnásobku průmětu koruny d. je plocha o poloměru desetinásobku poloměru průmětu koruny 309) Uvnitř sídel: a. jsou dřeviny chráněny přísněji než ve volné krajině b. jsou dřeviny chráněny stejně jako ve volné krajině c. jsou dřeviny chráněny stejně jako ve volné krajině, jen není potřeba povolení ke kácení dřevin rostoucích v soukromých zahradách d. jsou dřeviny chráněny méně než ve volné krajině 310) Netopýři a. nepatří mezi zvláště chráněné druhy živočichů b. patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů uvedené v příloze zákona č. 114/1992 Sb. c. patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů uvedené v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. d. nejsou v České republice nijak chráněni 311) Fyzické osobě, která poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les: a. lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč b. lze uložit i provedení náhradního nápravného opatření c. lze uložit pokutu až do výše hodnoty dřeviny vypočtené na základě metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les d. nelze uložit pokutu 312) Fyzické osobě, která poškodí nebo zničí památný strom a. lze uložit pokutu jen v případě, že se jedná o památný strom rostoucí na pozemcích mimo les b. lze uložit pokutu do výše 1 000 Kč c. lze uložit i provedení náhradního nápravného opatřen í d. lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč 313) Fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti lze za poškození dřeviny rostoucí mimo les: a. lze uložit pokutu nejméně 1 000 Kč b. lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč c. lze uložit i provedení náhradního nápravného opatření d. lze uložit pokutu jen pokud se jedná o dřevinu rostoucí ve zvláště chráněném území 314) Zvláště chránění živočichové a. jsou chráněni jen ve vývojovém stádiu dospělce b. jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích c. jsou chráněni jen pokud se vyskytují ve zvláště chráněných územích d. jsou uvedeni v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů

43

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 315) U zvláště chráněných živočichů: a. jsou chráněny jimi užívaná sídla, jen v případě, že se nejedná o sídla umělá b. jsou chráněny jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop c. je chráněn jejich biotop, nikoliv jimi užívaná přirozená či umělá sídla d. jsou chráněny všechna vývojová stádia 316) Dutiny stromů: a. mohou být významným biotopem netopýrů b. mohou být významným biotopem zvláště chráněných druhů hmyzu c. nejsou vůbec významné z hlediska ochrany hmyzu d. je nutné zastřešit tak, aby se zamezilo proudění vzduchu 317) Dutiny stromů: a. mohou být biotopem netopýra rezavého (Nyctalus noctula) b. je potřeba vždy chemicky čistit c. lze zastřešit a zamezit tak zatékání srážkové vody, avšak je potřeba ponechat přístup vzduchu d. jsou rizikem, proto je potřeba každý strom s dutinou pokácet 318) Seznam zvláště chráněných druhů: a. neexistuje b. je uveden v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů c. je uveden v příloze zákona č. 144/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů d. obsahuje výčet pouze kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů 319) Seznam zvláště chráněných druhů: a. obsahuje výčet kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin a živočichů b. obsahuje český a latinský název druhů společně s uvedením místa jejich výskytu c. obsahuje výčet druhů rostlin a živočichů, které jsou chráněni evropskými úmluvami d. vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 320) Dub pýřitý (šípák) a. je druh rostoucí v lužních lesích b. je světlomilný a roste v teplejších oblastech c. je zařazen mezi zvláště chráněné druhy rostlin d. není zvláště chráněn 321) Ústřední seznam ochrany přírody: a. obsahuje např. seznam zvláště chráněných území b. obsahuje pouze seznam zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit c. obsahuje také seznam památných stromů d. obsahuje t seznam přírodních parků 322) Památné stromy a. jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody b. jsou evidovány v Červeném seznamu c. nejsou nijak evidovány

44

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. nejsou evidovány v Nálezové databázi AOPK ČR 323) Při kácení stromů v období vegetačního klidu a. nehrozí riziko poranění nebo usmrcení netopýrů, protože všechny druhy netopýrů přezimují v jeskyních b. hrozí stále riziko poranění nebo usmrcení netopýrů, protože některé druhy netopýrů přezimují v dutinách stromů c. není potřeba povolení orgánu ochrany přírody v případě, že se jedná o stromy s obvodem kmene pod 80 cm ve výšce 1,3 m d. je potřeba povolení orgánu ochrany přírody v případě, že se jedná o stromy s obvodem kmene nad 80 cm ve výšce 1,3 m 324) Dub letní a. je dřevinou s vysokým potenciálem výskytu pro saproxylické organismy b. je dřevinou s nízkým potenciálem výskytu pro saproxylické organismy c. má nižší potenciál výskytu pro saproxylické organismy než trnovník akát d. má vyšší potenciál výskytu pro saproxylické organismy než trnovník akát 325) Saproxylický organismus je: a. organismus vázaný výhradně na keřové porosty b. organismus vázáný na odumírající či mrtvé dřevo v různém stupni rozkladu c. např. houba, která je svým výskytem vázaná na dřeviny d. např. brouk, který je svým výskytem vázaný na dřeviny 326) Saproxylofág je: a. organismus žijící na odumírajícím či mrtvém dřevě, ale neživící se tímto dřevem b. organismus živící se odumírajícím nebo mrtvým dřevem c. organismus živící se mrtvým hmyzem d. organismus živící se živým hmyzem 327) Trouchnivé dřevo dubů a jiných listnáčů a. může být biotopem různých druhů organismů, např. roháče velkého (Lucanus cervus) b. není pro výskyt roháče velkého (Lucanus cervus) významné c. je potřeba při ošetřování stromů vždy odstranit d. je vhodným typem biotopu i pro některé zvláště chráněné druhy živočichů 328) Zkratka ETW: a. znamená EUROPEAN TREE WORKER b. znamená EUROPEAN TREE WALKER c. je zkratkou evropského arboristického certifikačního programu d. je zkratkou seznamu evropsky významných lokalit 329) Pro rozhodnutí orgánu ochrany přírody o žádosti na povolení kácení dřevin rostoucích mimo les: a. je vždy nutný mít znalecký posudek na vyhodnocení funkční a estetického významu stromu i zdravotního stavu stromu b. je vždy nutné mít odborné stanovisko na vyhodnocení funkční a estetického významu stromu i zdravotního stavu stromu c. je vždy nutné mít odborné stanovisko na vyhodnocení funkční a estetického významu stromu

45

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. není nutné mít znalecký posudek ani odborné stanovisko 330) Znalecký posudek na zdravotní stav dřevin a. může zpracovat kdokoliv b. může zpracovat soudní znalec s jakoukoliv specializací c. může zpracovat soudní znalec se specializací, jejíž náplní je hodnocení dřevin rostoucích mimo les d. může zpracovat i znalecký ústav s odpovídající specializací 331) Pro metodiku oceňování dřevin rostoucích mimo les, kterou vydala AOPK ČR je mimo jiné vstupním parametrem: a. zdravotní stav stromu b. tlouštka kmene ve výšce 1,3 m nad zemí c. druh dřeviny d. vitalita stromu 332) Na výslednou hodnotu stromu vypočtenou podle metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les, kterou vydala AOPK ČR a. nemá vliv druh dřeviny, hodnotí se pouze rozměry a stav dřeviny b. má vliv to, zda dřevina roste v zastavěném území obce nebo ve volné krajině c. má vliv zdravotní stav dřeviny d. má vliv druh dřeviny 333) Pokud je na stromu zaznamenán výskyt dutiny s průměrem otvoru nad 0,5 m: a. je automaticky vyhlášen jako památný strom nebo registrován jako významný krajinný prvek b. může být tato dutina ukazatelem zhoršené provozní bezpečnosti c. musí se pokácet z důvodu špatné provozní bezpečnosti d. je tato dutina potenciálním místem výskytu živočichů vázaných na dřeviny 334) Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů do krajiny: a. je možné jen s povolením Ministerstva životního prostředí b. je možné jen s povolením Ministertsva zemědělství c. je možné s povolením orgánů ochrany přírody d. není možné za žádných okolností 335) Žádost o povolení ke kácení dřevin: a. musí obsahovat zdůvodnění žádosti b. musí obsahovat udání výšky stromu c. musí obsahovat jméno a adresu žadatele d. musí obsahovat hodnotu dřeviny vypočetnou podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny 336) Náhradní výsadbu podle § 9, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin): a. lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka b. lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení i bez předchozího souhlasu jejich vlastníka c. nelze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení.

46

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí 337) Funkční a estetický význam dřevin jako podklad pro rozhodnutí o orgánu ochrany přírody při rozhodování o žádosti na povolení kácení dřevin rostoucích mimo les: a. může vyhodnotit jen soudní znalec b. může vyhodnotit jen znalecký ústav c. vyhodnocuje orgán ochrany přírody, který o vydání povolení rozhoduje; k tomu může (ale nemusí) mít odborný podklad d. vyhodnocuje vlastník dřeviny 338) Pokud má orgán ochrany přírody při rozhodování o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les k dispozici dva znalecké posudky či odborná stanoviska s odlišnými závěry: a. pak si může nechat zpracovat další posouzení předmětné dřeviny b. přikloní se ke závěrům stanoviska či znaleckého posudku s aktuálnějším datem zpracování c. může si na základě nich udělat svůj vlastní názor a rozhodnout d. řízení o povolení ke kácení dřevin zastaví 339) Metodika oceňování dřevin, kterou vydala AOPK ČR: a. se vztahuje pouze na stromy b. se vztahuje na stromy i keře c. se nevztahuje na geograficky nepůvodní druhy dřevin rostoucí v podmínkách ČR d. se vztahuje i na geograficky nepůvodní druhy dřevin rostoucí v podmínkách ČR 340) Úmyslné poškozování nebo ničení hnízd volně žijících ptáků a jejich vajec nebo odstraňování jejich hnízd a. je zakázáno b. je zakázáno jen v době vegetačního klidu dřevin c. je zakázáno jen mimo období vegetačního klidu dřevin d. je zakázáno jen na pozemcích ve vlastnictví právnických osob 341) § 86 (Odstranění následků neoprávněných zásahů) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a. se nevztahuje na dřeviny rostoucí mimo les b. se vztahuje i na dřeviny rostoucí mimo les c. se nevztahuje na dřeviny rostoucí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa d. se vztahuje i na dřeviny rostoucí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa 342) Památné stromy: a. lze vyhlásit i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa b. nelze vyhlásit na pozemcích určených k plnění funkcí lesa c. se registrují zápisem do seznamu významných krajinných dominant d. vyhlašuje Agentura ochrany přírody a krajiny 343) Na ošetřování dřevin rostoucích mimo les a. není potřeba povolení, pokud se nejedná o dřeviny vyhlášené jako Památné stromy

47

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. není potřeba povolení, pokud se jedná o stromy rostoucí mimo zastavěné území obcí c. je potřeba souhlas orgánu ochrany přírody d. je potřeba závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny 344) Orgánem ochrany přírody podle § 75 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů: a. jsou mimo jiné i obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady b. jsou pouze obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a ministerstvo životního prostředí c. jsou mimo jiné i správy národních parků a chráněných krajinných oblastí d. je mimo jiné i Česká inspekce životního prostředí 345) Újezdní úřady a. jsou mimo jiné i orgánem ochrany přírody podle § 75 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů b. nejsou orgánem ochrany přírody podle § 75 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů c. vyhlašují památné stromy na území vojenských újezdů d. vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny újezdní úřady v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů krajů a správ, není-li k ní příslušné ministerstvo obrany 346) Česká inspekce životního prostředí a. rozhoduje o povolení kácení památných stromů b. je mimo jiné i orgánem ochrany přírody podle § 75 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů c. není orgánem ochrany přírody podle § 75 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů d. je oprávěna za nepovolené pokácení dřeviny rostoucí mimo les uložit pokutu 347) Česká inspekce životního prostředí a. je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin b. není oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin c. ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za porušení povinností při ochraně přírody a krajiny d. je při ukládání pokut za nepovolené kácení pouze doporučujícím orgánem, pokutu vždy ukládá obecní úřad 348) Obecní úřady: a. povolují kácení dřevin rostoucích mimo les na celém území ČR včetně území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území b. nemají kompetenci povolovat kácení dřevin rostoucích mimo les na území chráněných přírodních oblastí

48

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. s výjimkou území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vyhlašují památné stromy podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny d. s výjimkou území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 349) Ptačí oblast a. je každé území, ve kterém hnízdí ptáci b. je každé území, ve kterém přezimují ptáci c. je každé území, ve kterém hnizdí nebo přezimují ptáci d. je součástí soustavy Natura 2000 350) Žádost o povolení ke kácení dřeviny, která roste na území národního parku, se podává: a. Ministerstvu životního prostředí b. Správě národního parku c. Obecnímu úřadu d. Krajskému úřadu 351) Dřevina rostoucí mimo les a. je rostlina b. zahrnuje i nepůvodní druhy dřevin c. je dřevina rostoucí na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa d. je dřevina rostoucí na pozemcích, které mají v katastru nemovitostí zapsán kód „mimo les“

Otázky z oblasti hodnocení, včetně přípravy: 352) Přesnost systému GPS může být v případě použití kapesních přijímačů v závislosti na síle signálu: a. ± 50 m b. ± 10 m c. ± 1 m d. ± 1 cm 353) Systémy tagování stromů určené výhradně pro počítačové zpracování jsou založené na: a. štítcích s vyraženým číslem b. štítcích s číslem a čárovým kódem c. identifikačních čipech pasivních d. identifikačních čipech aktivních 354) U stromu rostoucího na rovině vůči stanovišti měřitele se jeho výška měřená s použitím úhloměrného přístroje spočítá jako (a úhel měřený ke špičce, b úhel měřený k bázi, L odstupová vzdálenost): a. L*tg a + tg b b. L*tg a - tg b

49

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. L*tg a x tg b d. L*tg a / tg b 355) U stromu rostoucího výše ve svahu (s bází kmene nad úrovní oka měřitele) se jeho výška měřená s použitím úhloměrného přístroje spočítá jako (a úhel měřený ke špičce, b úhel měřený k bázi, L odstupová vzdálenost): a. L * tg a + tg b b. L * tg a - tg b c. L * tg a x tg b d. L * tg a / tg b 356) Fyziologická vitalita, hodnocená podle změny formy větví ve vrcholové partii koruny (dle Roloffa) má postupně následující fáze: a. stagnace, degenerace, rezignace, explorace b. degenerace, stagnace, explorace, rezignace c. explorace, degenerace, stagnace, rezignace d. rezignace, degenerace, stagnace, explorace 357) Hlavními riziky při využití invazivních metod hodnocení stavu stromů je: a. vysoká pravděpodobnost vstupu houbové infekce přes vznikající poranění b. vysoká pravděpodobnost průniku houbové infekce zevnitř kmene přes porušené chemické bariéry (reakční, event. bariérovou zónu) c. nemožnost opakovat měření d. snížení nosnosti kmene v místě měření 358) Mezi přístroje hodnocení stavu stromů založené na principu měření rychlosti průniku zvukových (či ultrazvukových) vln patří: a. PICUS b. Impulsní kladivo c. Arbosonic Decay Detektor d. Fakopp 359) Jako "penetrometry" označujeme: a. přístroje měřící odpor proti pronikající jehle (tenkému vrtáčku) b. přístroje měřící odpor proti vtlačovanému trnu c. přístroje měřící rychlost průniku zvukových vln d. přístroje měřící rychlost průniku elektrického impulzu 360) Průměr příp. obvod kmene se měří: a. ve výšce 80 cm od paty kmene b. ve výšce 130 cm od paty kmene c. v tzv. prsní výšce d. ve výšce 1 m 361) V případě nerovností kmene ve výčetní výšce: a. měříme průměr (obvod) kmene zásadně pod touto nerovností b. měříme průměr (obvod) kmene zásadně nad touto nerovností c. měříme průměr (obvod) kmene stále ve výčetní výšce d. měříme průměr (obvod) kmene těsně pod nebo nad touto nerovností

50

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 362) Jestliže se strom větví ve výčetní výšce, nebo níže: a. měříme průměr (obvod) kmene v místě pod rozvětvením, kde je eliminován vliv kořenových náběhů i rozvětvení b. měříme průměr (obvod) u každého kmene zvlášť ve výčetní výšce c. měříme průměr (obvod) těsně u paty kmene d. neměříme 363) Průměr příp. obvod kmene se měří: a. vždy kolmo k ose toho, kdo měří b. vždy kolmo k ose toho, kdo měří a ve výšce 130 cm c. vždy kolmo k ose kmene ve výšce 80 cm d. Vždy kolmo k ose kmene ve výšce 130 cm 364) Při měření výšky stromu: a. měříme vzdálenost od paty kmene po místo, kde končí celistvá plocha koruny b. měříme vzdálenost od nasazení koruny po nejvyšší bod v korunně c. měříme vzdálenost od paty kmene po nejvyšší bod v korunně d. měříme vzdálenost od nasazení koruny po místo, kde končí celistvá plocha koruny 365) Průmět koruny: a. vůbec neměříme, pouze odhadujeme b. měříme ve dvou na sebe kolmých vzdálenostech c. měříme vždy pouze v jednom směru d. měříme ve čtyřech různých směrech 366) Výšku nasazení koruny: a. je vhodné měřit v místě, kde začíná rozvětvení b. je vhodné měřit v místě, kde začíná koruna jako celistvá plocha c. je vhodné měřit v místě, kde je nejnižší větev d. je vhodné uvádět jako průměr naměřených hodnot, pokud se jedná o korunu asymetrickou 367) Dendrochronologie: a. datuje průnik dřevin na území ČR b. je metoda datování dřeva c. je založena na měření šířek letokruhů d. pouze sčítá počet letokruhů a odhaduje tak stáří dřevin 368) Fyziologickou vitalitu stromů: a. lze hodnotit dle rozsahu infekce v nosných prvcích (kmen a kosterní větve) b. lze hodnotit na základě stupně defoliace c. lze hodnotit dle stupně prosychání na periferii koruny d. lze hodnotit dle stupně prosychání uvnitř koruny 369) Zdravotní stav stromů popisuje: a. rozsah mechanického poškození kmene a větví b. výhradně staticky významné typy defektů c. je založena na měření šířek letokruhů d. pouze sčítá počet letokruhů a odhaduje tak stáří dřevin

51

verze 004 účinná od 22. 7. 2012

Otázky z oblasti fytopatologie: 370) Eriogaster lanestris (bourovec březový): a. je motýl jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin b. je motýl jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin c. se vyskytuje v květnu – červenci d. se vyskytuje v září - říjnu 371) Eriogaster lanestris (bourovec březový) se vyskytuje: a. výhradně na bříze b. výhradně na buku c. na listnáčích d. na jehličnanech 372) a. b. c. d.

Scolytus ratzeburgi (bělokaz březový): je podkorní hmyz se vyskytuje říjnu až listopadu vytváří velké kruhové větrací otvory je hmyz, jehož larvy ožírají asimilační aparát listnatých dřevin

373) a. b. c. d.

Scolytus ratzeburgi (bělokaz březový) se vyskytuje: výhradně na bříze výhradně na buku na listnáčích na jehličnanech

374) a. b. c. d.

Cryptoccoccus fagisuga (červec bukový): je žravý hmyz je savý hmyz je hmyz, ukrytý v bílé vatě je hmyz, vytvářející hálky

375) Cryptoccoccus fagisuga (červec bukový) se vyskytuje: a. na buku a dubu b. na buku a lípě c. na listnáčích d. na buku 376) a. b. c. d.

Calliteara pudibunda (štětconoš ořechový): je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin je druh podkorního hmyzu vytváří velké kruhové větrací otvory

377) Calliteara pudibunda (štětconoš ořechový) se vyskytuje: a. na listnáčích b. na jehličnanech c. výhradně na ořešáku d. výhradně na ovocných stromech 378) Operophtera brumata (píďalka podzimní): a. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin 52

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. je druh podkorního hmyzu d. vytváří velké kruhové větrací otvory 379) Operophtera brumata (píďalka podzimní) se vyskytuje: a. na listnáčích b. na jehličnanech c. v říjnu až listopadu d. v květnu až červenci 380) a. b. c. d.

Lymantria dispar (bekyňe velkohlavá): je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát pouze listnatých dřevin je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát pouze jehličnatých dřevin se vyznačuje tím, že vytváří bílé voskové povlaky se vyznačuje tím, že vytváří tzv. hubky

381) Lymantria dispar (bekyňe velkohlavá): a. se vykytuje během června – července b. se vyskytuje během srpna – září c. je motýl, jehož housenky mají žír během června – července d. je motýl, jehož housenky mají žír během srpna - září 382) a. b. c. d.

Euproctis chrysorrhoea (bekyňe zlatořitná): je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin se vyznačuje tím, že vytváří bílé voskové povlaky se vyznačuje tím, že vytváří rezavé hubky

383) a. b. c. d.

Euproctis chrysorrhoea (bekyňe zlatořitná): se vykytuje během června – července se vyskytuje během srpna – září je motýl, jehož housenky mají žír během června – července je motýl, jehož housenky mají žír během září – června

384) Orgyia antigua (štětconoš trnkový): a. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát pouze listnatých dřevin b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých i jehličnatých dřevin c. se vyznačuje tím, že vytváří bílé voskové povlaky d. se vyznačuje tím, že vytváří rezavé hubky 385) Orgyia antigua (štětconoš trnkový) se vyskytuje: a. pouze na jehličnanech b. pouze na listnáčích c. pouze na ovocných dřevinách d. na listnáčích i jehličnanech 386) Malacosoma neustria (bourovec prsténčitý): a. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát pouze listnatých dřevin b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát pouze jehličnatých dřevin c. se vyznačuje tím, že klade vajíčka v prsténcích kolem větévek d. se vyznačuje tím, že vytváří tzv. hubky

53

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 387) Malacosoma neustria (bourovec prsténčitý) se vyskytuje: a. pouze na jehličnanech b. pouze na listnáčích c. pouze na jasanech d. na listnáčích i jehličnanech 388) Thaumatopoea processionea (bourovčík toulavý): a. je druh podkorního hmyzu b. se vyznačuje tím, že vytváří velké větrací otvory c. se vyznačuje tím, že klade vajíčka v prsténcích kolem větévek d. je motýl 389) Thaumatopoea processionea (bourovčík toulavý) se vyskytuje: a. pouze na jehličnanech b. pouze na listnáčích c. na dubech d. na břízách 390) Erannis defoliaria (píďalka zhoubná): a. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin c. se vyznačuje housenkou s výraznými štětinkami d. je motýl, jehož housenka má žlutozelenou barvu 391) Erannis defoliaria (píďalka zhoubná) se vyskytuje: a. na jehličnanech, zejména na borovici b. na listnáčích, zejména na dubech c. výhradně na dubech d. výhradně na břízách 392) Melolontha melolontha (chroust obecný): a. je brouk, vyskytující se pouze na dubu b. je polyfágní brouk c. je brouk, vyskytující se pouze na dubu a topolu d. je druh podkorního hmyzu 393) Melolontha melolontha (chroust obecný): a. má v ideálních podmínkách šestiletý vývojový cyklus b. má v ideálních podmínkách sedmiletý vývojový cyklus c. má v ideálních podmínkách tříletý vývojový cyklus d. má na území ČR převážně čtyřletý vývojový cyklus 394) Cerambyx cerdo (tesařík obrovský): a. je zařazen mezi chráněné druhy živočichů b. vyskytuje se především v dubových porostech c. jeho přítomnost se projevuje černými skvrnami na kmeni d. vykytuje se především na jehličnanech 395) Cerambyx cerdo (tesařík obrovský) se vyskytuje: a. především na dubu b. polyfágně na listnáčích c. pouze na lípě

54

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. na lípě, okrajově na akátu, ořešáku, jilmu aj. 396) Leperisinus fraxini (lýkohub jasanový): a. je motýl b. je savý hmyz c. je brouk, který způsobuje korové růžice na mladších kmíncích d. je druh podkorního hmyzu 397) Leperisinus fraxini (lýkohub jasanový) se vyskytuje: a. březnu – dubnu, červnu – červenci b. září – říjnu, březnu – dubnu c. srpnu – září d. na jasanu 398) Scolytus scolytus (bělokaz jilmový): a. způsobuje jako hlavní faktor grafiózu jilmu b. je vektorem grafiózy jilmu c. je brouk, který způsobuje korové růžice na mladších kmíncích d. je druh podkorního hmyzu 399) Scolytus scolytus (bělokaz jilmový) má typický požerek: a. s jednou dlouhou (15 cm) podélnou matečnou chodbou a hustými, (2-6 cm) krátkými larválními chodbami b. s jednou dlouhou (15 cm) podélnou matečnou chodbou a řídkými, (2-6 cm) krátkými larválními chodbami c. s jednou krátkou (2-6 cm) podélnou matečnou chodbou a hustými, (15 cm) dlouhými larválními chodbami d. s jednou krátkou (2-6 cm) podélnou matečnou chodbou a řídkými, (15 cm) dlouhými larválními chodbami 400) Scolytus multistriatus (bělokaz pruhovaný): a. způsobuje jako hlavní faktor grafiózu jilmu b. je vektorem grafiózy jilmu c. je druh podkorního hmyzu d. je typický svým výskytem na smrku 401) Scolytus multistriatus (bělokaz pruhovaný) se vyskytuje v: a. květnu – srpnu ve dvou generacích b. březnu – říjnu ve dvou generacích c. červnu d. říjnu 402) Rhamnusium bicolor (tesařík): a. osidluje především koncové větévky b. tvoří výletové otvory v dutině stromů c. je matně černý d. je typický svým výskytem na smrku 403) Rhamnusium bicolor (tesařík): a. se vyskytuje během května – června b. se vyskytuje během listopadu c. je významným škůdcem dubu

55

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. je druhem ohroženým zasluhujícím ochranu 404) Phalera bucephala (vztyčnořitka lipová): a. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin c. je druh podkorního hmyzu d. je hmyz savý 405) Phalera bucephala (vztyčnořitka lipová) se vyskytuje: a. pouze na lípě b. pouze na lípě a topolu c. na listnáčích d. na listnáčích a jehličnanech 406) Zeuzera pyrina (drvopleň hrušňový): a. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin c. je motýl, jehož housenky vyžírají chodby ve větvích korun starších stromů, či v mladých kmíncích d. je motýl, který je typický tvorbou tzv. hubek 407) Zeuzera pyrina (drvopleň hrušňový) se vyvíjí: a. pouze na ovocných dřevinách b. pouze na hrušni c. na tvrdých listnáčích d. na listnáčích a jehličnanech 408) Sesia apiformis (nesytka sršňová): a. je motýl, jehož housenky vyžírají chodby ve větvích korun starších stromů, či v mladých kmíncích b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin c. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin d. je motýl, jehož housenky vyžírají chodby v kořenech a bázích stromů 409) Paranthrene tabaniformis (nesytka ovádová): a. je motýl, jehož housenky vyžírají chodby v kořenech, větvích a mladých kmíncích b. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát jehličnatých dřevin c. je motýl, jehož housenky ožírají asimilační aparát listnatých dřevin d. je motýl, jehož housenky vyžírají chodby v kořenech a bázích stromů 410) Paranthrene tabaniformis (nesytka ovádová): a. má tříletý vývoj, který probíhá v jasanech b. má pětiletý vývoj, který probíhá v topolech c. má pětiletý vývoj, který probíhá v jasanech d. má tříletý vývoj, který probíhá v topolech 411) Aromia moschata (tesařík pižmový): a. způsobuje korové růžice na mladších kmíncích b. vylučuje sekret vonící po pižmu c. vytváří oválný výletový otvor s roztřepenými okraji d. vyskytuje se pouze v bázích stromů

56

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 412) Aromia moschata (tesařík pižmový) se vyvíjí: a. ve vrbách b. v listnáčích c. v jehličnanech d. v topolech 413) Nematus salicis (pilatka vrbová): a. je hmyz, jehož housenka ožírá listový aparát jehličnatých dřevin b. je hmyz, jehož housenka ožírá listový aparát listnatých dřevin c. je druh podkorního hmyzu d. je hmyz savý 414) Nematus salicis (pilatka vrbová) se vyskytuje: a. na vrbách b. na vrbách, topolech a dubech c. na vrbách, topolech a jasanech d. na listnáčích 415) Cossus cossus (drvopleň obecný): a. je motýl, jehož housenka způsobuje korové růžice na mladších kmíncích b. je motýl, který vylučuje sekret vonící po pižmu c. je motýl, jehož housenka vytváří chodby zapáchající po octovém kvašení d. je motýl, jehož housenka ožírá listový aparát listnatých dřevin 416) Cossus cossus (drvopleň obecný) se vyskytuje: a. během března – dubna b. během června – července c. během září – října d. během listopadu 417) Pissodes piniphilus (smolák borový): a. způsobuje červenání jehlic b. způsobuje korové růžice na mladších kmíncích c. vyžírá pupeny d. je hmyz savý 418) Tomicus minor (lýkohub menší) vytváří: a. požerek s jednou dlouhou (15 cm) podélnou matečnou chodbou a hustými, (26 cm) krátkými larválními chodbami b. požerek s jednou dlouhou (15 cm) podélnou matečnou chodbou a řídkými, (26 cm) krátkými larválními chodbami c. vertikální, (7-15 cm) dlouhé matečné chodby s 2-3 větracími otvory d. obloukové matečné chodby dlouhé 5-10 cm, podobající se nakreslené letící vráně 419) Tomicus minor (lýkohub menší) se vyvíjí: a. pod tenkou kůrou jehličnanů b. pod tenkou kůrou borovic c. v tlustokorých částech kmene, zejm. v oddenkové části jehličnanů d. v tlustokorých částech kmene, zejm. v oddenkové části borovic

57

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 420) Pityokteines spinidens (lýkožrout prostřední) vytváří: a. požerek s 1 až 4 matečnými chodbami, které připomínají velké ruské psací písmeno chá b. až 70 cm dlouhé chodby v lýku c. vertikální, (7-15 cm) dlouhé matečné chodby s 2-3 větracími otvory d. obloukové matečné chodby dlouhé 5-10 cm, podobající se nakreslené letící vráně 421) Pityokteines spinidens (lýkožrout prostřední) se vyskytuje v: a. dubnu – květnu a srpnu ve dvou generacích b. březnu a říjnu ve dvou generacích c. pouze v dubnu d. pouze v říjnu 422) Ips cembrae (lýkožrout modřínový): a. vytváří až 70 cm dlouhé chodby v lýku b. způsobuje červenání jehlic c. vytváří obloukové matečné chodby dlouhé 5-10 cm, podobající se nakreslené letící vráně d. způsobuje výraznou ztrátu jehličí 423) Ips cembrae (lýkožrout modřínový) se vyvíjí: a. na jehličnanech b. pouze na modřínu c. na modřínu, případně na smrku d. na borovici, případně na smrku 424) a. b. c.

Ips typhographus (lýkožrout smrkový): vytváří až 70 cm dlouhé chodby v lýku způsobuje rezavějící jehličí vytváří obloukové matečné chodby dlouhé 5-10 cm, podobající se nakreslené letící vráně d. vytváří 1-3ramenný svislý požerek s matečnými chodbami dlouhými 6-15 cm

425) Ips typhographus (lýkožrout smrkový) se vyvíjí: a. na smrku a douglasce b. pouze na smrku c. na smrku, borovici a modřínu d. na jedli 426) Pityogenes chalcographus (lýkožrout lesklý): a. je druh podkorního hmyzu b. ožírá listový aparát jehličnatých dřevin c. vytváří hvězdicovitý požerek d. vytváří 1-3ramenný svislý požerek s matečnými chodbami dlouhými 6-15 cm 427) Pityogenes chalcographus (lýkožrout lesklý) se vyskytuje: a. během dubna – června ve dvou generacích b. během srpna – října ve dvou generacích c. během března d. během října

58

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 428) Rhagium inquisitor (tesařík korový): a. se v ČR nevyskytuje b. je zařazen mezi chráněné druhy živočichů c. je v ČR jedním z nejhojnějších zástupců tesaříků d. vytváří oválné výletové otvory 429) Coniophora „piceae“ (popraška smrková) vytváří: a. bílou hnilobu ve vnitřní části kmene b. hnědou hnilobu ve vnitřní části kmene c. hnědou hnilobu, která proniká i do běle d. bílou hnilobu, která proniká i do běle 430) Coniophora „piceae“ (popraška smrková) je typická: a. tvorbou kopytovitých plodnic b. symbiózou s dřevokaznými mravenci c. tím, že její přítomnost je dobře identifikovatelná podle otvorů od datlovitých ptáků d. tím, že její přítomnost je dobře identifikovatelné podle trvalých plodnic 431) Coprinus spp. (hnojníky): a. vytváří bílou hnilobu b. vytváří hnědou hnilobu c. vytváří drobné kloboukaté plodnice d. plodnice tvoří bílé povlaky 432) Coprinus spp. (hnojníky) se vyskytují: a. na bázi kmene a v jeho okolí b. na větvích ve spodní části koruny c. na větvích ve vrchní části koruny d. na bázi, kmeni i větvích 433) Daedalea quercina (síťkovec dubový) se vyznačuje: a. masitými červenými plodnicemi b. plodnicemi, které vytváří bílý povlak c. tvorbou labyrintických lišt d. otvory, vytvořenými datlovitými ptáky 434) Daedalea quercina (síťkovec dubový) vytváří: a. voštinovou hnilobu b. rhizomorfy c. vláknitou bílou hnilobu d. hnědou hnilobu s pláty bílého syrrocia 435) Fistulina hepatica (pstřeň dubový): a. tvoří hnědou hnilobu b. tvoří hnilobu, která v prvních fázích minimálně mění mechanické vlastnosti dřeva c. může zapříčinit rozlomení kmene a pád kosterních větví d. může zapříčinit vývrat stromu následující po destrukci kořenů 436) Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý) tvoří plodnice: a. na kmeni

59

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 b. víceleté c. s tmavou dužinou d. až po několika letech parazitace 437) Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý): a. se vyskytuje pouze na buku b. vytváří bílou hnilobu s prasklinami vyplněnými syrrociem c. vytváří hnědou hnilobu d. může způsobit rozlomení kmene 438) Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný) se vyskytuje: a. výhradně na buku b. výhradně na listnáčích c. výhradně na dubu d. na jehličnanech i listnáčích 439) Ganoderma adspersum (lesklokorka tmavá) se vyskytuje: a. výhradně na buku b. na listnáčích c. na jehličnanech d. výhradně na smrku 440) Ganoderma adspersum (lesklokorka tmavá): a. tvoří hnědou hnilobu s trhlinami vyplněnými bílým myceliem b. tvoří bílou hnilobu s trhlinami vyplněnými bílým myceliem c. napadá báze kmenů a místa, kde došlo k mechanickému poranění kmene d. vyskytuje se jen na buku 441) Ganoderma applanatum (lesklokorka ploská): a. tvoří hnědou hnilobu s trhlinami vyplněnými bílým myceliem b. tvoří bílou hnilobu s trhlinami vyplněnými bílým myceliem c. roste především na jehličnanech d. napadá báze kmenů a místa, kde došlo k mechanickému poranění kmene 442) Ganoderma lucidum (lesklokorka lesklá): a. tvoří bílou hnilobu b. tvoří hnědou hnilobu c. se vyskytuje výhradně na smrku d. se vyskytuje na jehličnanech 443) Ganoderma lucidum (lesklokorka lesklá): a. má vytrvalé plodnice b. má plodnici rozlišenou na excentrický třeň a polokruhovitý klobouk c. tvoří plodnice v blízkosti báze kmene d. má plodnici kopytovitého tvaru 444) Ganoderma resinaceum (lesklokorka pryskyřičnatá): a. tvoří bílou hnilobu b. tvoří hnědou hnilobu s okrově žlutým syrrociem c. vyskytuje se na jehličnanech i listnáčích d. vyskytuje se jen na jehličnanech

60

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 445) Grifola frondosa (trsnatec lupenitý): a. je vzácný a nezpůsobuje žádné závažné narušení b. je běžný a nezpůsobuje žádné závažné narušení kmene c. je vzácný a může způsobit závažné narušení kořenů d. roste pouze na smrku 446) Heterobasidion annosum (kořenovník vrstevnatý) tvoří plodnice: a. perfektní a imperfektní b. hnědočervené s bílým rouškem c. rozlišené na třeň a klobouk d. na bázi kmenů 447) Heterobasidion annosum (kořenovník vrstevnatý) se vyskytuje: a. na listnáčích, jehličnanech vzácně b. na jehličnanech c. výhradně na smrku d. výhradně na lípě 448) Inonotus cuticularis (rezavec pokožkový) se vyskytuje: a. na listnáčích b. na jehličnanech c. pouze na bázi kmene d. pouze na javoru 449) Inonotus dryadeus (rezavec kořenový): a. vytváří hnědou hnilobu b. vyskytuje se dubu c. vyskytuje se na smrku d. vytváří bílou hnilobu 450) Inonotus hispidus (rezavec štětinatý): a. vytváří bílou hnilobu b. vyskytuje se na listnáčích c. vyskytuje se na jehličnanech d. vytváří hnědou hnilobu 451) Inonotus nidus-pici (rezavec datlí) vytváří: a. bílou hnilobu b. perfektní i imperfektní plodnici c. hnědou hnilobu d. jednoletou plodnici 452) Inonotus nidus-pici (rezavec datlí) se vyskytuje: a. výhradně na dubu b. výhradně na ovocných dřevinách c. výhradně na jehličnanech d. na listnáčích 453) a. b. c.

Laetiporus sulphureus (sírovec žlutooranžový): se vyskytuje na listnáčích vytváří plodnice výrazně žlutooranžové vytváří hnědou hnilobu

61

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 d. vytváří bílou hnilobu 454) Meripilus giganteus (vějířovec obrovský): a. se vyskytuje na jehličnanech b. se vyskytuje na listnáčích c. tvoří plodnice na bázích a kořenech stromů d. tvoří plodnice vysoko na kmenech stromů 455) Phaeolus schweinitzii (hnědák Schweinitzův): a. na bázi kmene a na kmeni b. na kmeni a na kosterních větvích c. roste hlavně na listnáčích d. roste hlavně na jehličnanech 456) Phellinus igniarius (ohňovec obecný) se vyskytuje: a. na smrku b. na vrbě c. na borovici d. na dubu 457) Phellinus pini (ohňovec borový): a. tvoří plodnice na bázích kmenů a kořenech b. vyskytuje se hlavně na borovici c. vytváří voštinovou hnilobu d. vyskytuje se často na smrku 458) Phellinus robustus (ohňovec statný): a. vytváří bílou hnilobu b. se vyskytuje na dubu, smrku a borovici c. se vyskytuje na dubu, akátu a kaštanovníku d. vytváří hnědou hnilobu 459) Phellinus tuberculosus (ohňovec ovocný): a. tvoří většinou rozměrné plodnice b. parazituje na větvích hrušně c. má třeň a klobouk d. vytváří trsy 460) Pholiota destruens (šupinovka zhoubná) se vyskytuje: a. na listnáčích b. na topolu c. na akátu d. na vrbě a na akátu 461) Pholiota squarrosa (šupinovka kostrbatá) vytváří: a. vytváří hnědou hnilobu b. plodnice s výraznými šupinami c. vytváří bílou hnilobu d. se vyskytuje výhradně na topolu 462) Piptoporus betulinus (březovník obecný) vytváří: a. hnědou hnilobu b. nápadné bílé až hnědé plodnice

62

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. bílou hnilobu d. nápadné žlutooranžové plodnice 463) Piptoporus betulinus (březovník obecný) se vyskytuje: a. výhradně na listnáčích b. výhradně na bříze c. na bříze a javoru d. na listnáčích i jehličnanech 464) a. b. c.

Pleurotus ostreatus (hlíva ústřičná): je významná pouze tím, že se dá konzumovat je významná, protože snižuje statickou pevnost kmene je významná, protože v důsledku narušení kořenového systému dochází k vývratům d. není významná

465) Polyporus squamosus (choroš šupinatý) se vyskytuje: a. na jehličnanech b. na listnáčích c. pouze na lípě d. pouze na buku 466) Schizophyllum commune (klanolístka obecná) vytváří: a. hnědou hnilobu b. drobné bílé až našedlé plodnice c. bílou hnilobu d. velké výrazné bílé až našedlé plodnice 467) Schizophyllum commune (klanolíska obecná) se vyskytuje: a. často na lípách b. na buku c. výhradně na odumřelém dřevě d. pouze na jehličnanech 468) Ustulina deusta (dřevomor kořenový) vytváří: a. plodnice na bázi kmene b. bílou hnilobu s černými zónami c. hnědou hnilobu s bílým syrrociem d. kopytovité plodnice 469) a. b. c. d.

Ustulina deusta (dřevomor kořenový) se vyskytuje: výhradně na lípě výhradně na buku na listnáčích i jehličnanech pouze na listnáčích

470) Jako bílou hnilobu označujeme: a. tlení dřeva vždy doprovázené tvorbou bílých syrrocií b. bílý myceliální povlak na povrchu kmene c. rozklad dřeva za odbourávání celulózy a ligninu d. rozklad dřeva za odbourávání celulózy

63

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 471) Bílá hniloba způsobuje: a. rozpad dřeva na vlákna celulózy b. rozpad dřeva na prach c. vývraty kmene d. tvorbu voštin v tlejícím dřevě 472) Jako hnědou hnilobu označujeme: a. destrukci dřeva a jeho hranolovitý rozpad b. výskyt plodnic hnědé barvy na kmeni (např. hnědák Schweinitzův) c. rozklad ligninové složky dřeva d. hnilobu kořenovníku vrstevnatého 473) Hnědá hniloba se projevuje: a. rozpadem dřeva na hranoly b. sníženou hmotností dřeva c. okurkově moučnou vůní d. nádorovitými útvary na kmeni 474) Hnilobou nejvíce postižená část kmene se projevuje: a. odlupováním borky b. tvorbou plodnic c. deformací kmene d. kolonizací řas a lišejníků 475) Mezi parazitické houby kořenového systému a báze kmene nepatří: a. Armillaria cepistipes (václavka drobná) b. Ustulina deusta (dřevomor kořenový) c. Sparassis crispa (kotrč kadeřavý) d. Hypoxylon fragiforme (dřevomor bukový) 476) Růst plodnic u/na báze/i kmene poukazuje na kriticky sníženou statiku stromu v případě: a. Ustulina deusta (dřevomoru kořenového) b. Craterellus cornucopioides (stročku trubkovitého) c. Cronartium ribicola (rzi vejmutovkové) d. Inonotus dryadeus (rezavce kořenového) 477) Hostitelem Cronartium asclepiadeum (rzi borové) je: a. borovice lesní b. borovice vejmutovka c. angrešt d. pivoňka 478) Hostitelem Cronartium ribicola (rzi vejmutovkové) je: a. hrušeň b. borovice limba c. borovice černá d. černý rybíz 479) Hostitelem Gymnosporangium sabinae (rzi hrušňové) je: a. hrušeň b. Juniperus sabina (jalovec chvojka)

64

verze 004 účinná od 22. 7. 2012 c. Juniperus communis (jalovec obecný) d. Juniperus chinensis (jalovec čínský) 480) Červená sypavka borová: a. patří mezi karanténní organismy b. napadá borovici kleč (Pinus mugo) c. napadá jedli bělokorou (Abies alba) d. se šíří pomocí hmyzu 481) Bakteriální spála růžovitých: a. napadá hrušeň b. napadá skalník a hloh c. se projevuje zčernáním květů d. je onemocnění, které nepodléhá ohlašovací povinnosti 482) Padlí dubové (Microsphaera alphitoides): a. je karanténní choroba b. může způsobit úhyn stromu c. se projevuje jako povlak mycelia na povrchu listí d. se projevuje černými nekrózami se žlutým lemem na listí 483) Rakovina kůry kaštanovníku: a. se projevuje tvorbou čarověníků b. je identifikovatelná podle drobných plodnic nazelenalé barvy c. napadá kaštanovník jedlý (Castanea sativa) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) d. napadá kaštanovník jedlý (Castanea sativa) a dub zimní (Quercus petraea) 484) Chřadnutí jasanů, jehož původcem je Chalara fraxinea: a. je typické odumíráním kořenů a bází kmene b. se projevuje změnou barvy letorostů c. je karanténní onemocnění d. napadá naše domácí jasany, vč. jejich kultivarů 485) Grafióza jilmů: a. je karanténní onemocnění, které nepodléhá ohlašovací povinnosti b. je onemocnění přenášené větrem c. se v první fázi projevuje vadnutím listí d. je na našem území eradikované onemocnění již před patnácti lety

65