ČESKOSLOVENSKO A SVĚT

ČESKOSLOVENSKO A SVĚT Josef Novák

J i s t ý a u s t r a l s k ý spisovatel n e d á v n o n a v štívil P r a h u . D ů k l a d n ě se n a svoji cestu připravil, p r o s t u d o v a l v š e c h n u d o s t u p n o u liter a t u r u a n ě k o l i k a t ý d e n n í p o b y t v Českoslov e n s k u p a k s t r á v i l v rozhovorech s lidmi z r ů z n ý c h v r s t e v . Při rozloučení v y j á d ř i l své uspokojeni, protože h o d n ě poznal, m n o h é m u se naučil, ale o b á v á se, že p r o m n o ž s t v í detailů m u něco přece j e n ušlo. Poznal už jiné země v ý c h o d n í E v r o p y , a v š u d e t a m měl pocit, že je ve světe jiném, odlišném od s v ě t a z á p a d n í h o , k t e r ý je m u d ů v ě r n ě z n á m , k d e ž t o u n á s z r o z h o v o r ů s lidmi, z jejich vzezření, chováni, j e d n á n í si odnáší d o j e m , j a k o by byl t ř e b a n ě k d e v Anglii n e b o v Americe. N a rozdíl od j i n ý c h socialistických zemí si u n á s připadal, j a k o b y byl v z á p a d n í společnosti — a přece ví, že t o m u t a k není, že mezi profilem a o s u d y Čechoslováku je j a k ý s i h l u b o k ý rozdíl, že cosi je t u jiného, než u nich d o m a , a n e d o v e d e si t o cosi v y s v ě t lit. V d l o u h é d e b a t ě j s m e se shodli n a t o m , že t o t o cosi spočívá v rozdílných osudech, z p ů s o b e n ý c h celou historií, obzvláště n e d á v n o u . Z a t í m c o n a Z á p a d ě lidé žijí už p o desetiletí v e s t a b i l n í společnosti, k t e r á sice prochází krizemi, otřesy, v á l k a m i , ale n i c m é n ě v e s v ý c h z á k l a d e c h z ů s t á v á t á ž — osudy Čechoslováků, k a ž d é h o j e d n o t l i v é h o z nich, b y l y h l u b o c e ovlivněny n e u s t á l ý m i z m ě n a mi, k t e r é d ů k l a d n ě z a s a h o v a l y do ž i v o t a každého, poznamenávaly jeho mentalitu a

způsob jednání. A abych mu t u t o skutečnost ilustroval, v y p r á v ě l j s e m m u o p o s t a v ě j e d n é h r y J a r o s l a v a Blažka, jež se u n á s h r á l a n ě k d y z a č á t k e m š e d e s á t ý c h let. S t a r ý k a n t o r dějepisu v ní v y k l á d a l , že k d y ž začínal j a k o m l a d ý profesor, učil děti o d o b r o t i v é m mocnáři, k t e r ý bdí n a d š t ě s t í m s v ý c h milov a n ý c h p o d d a n ý c h , a b y několik let n a t o v y s v ě t l o v a l d ě t e m , Že t o byl trotl, že v š a k t e d je h l a v o u s t á t u m o u d r ý filosof n a t r ů n ě ; po několika letech j i m však, podle ú ř e d n í c h osnov, říkal, že t o byl v l a s t n ě ží cl o bolševik a Že t e d j i m v l á d n e Adolf Hitler, v ů d c e všech á r i j c ů — a p o několika letech llhCi Že t o byl v l a s t n ě n e j v ě t š í zločinec v dějinách lidstva, p ř e d jehož s t r a š l i v ý m i ú k l a d y je zachránil m o u d r ý Josef Stalin, korifej všech v ě d a otec všech n á r o d u , k t e r ý p o dalších n ě k o l i k a letech byl prolil áscn zři h r o m a d n é h o v r a h a . N e d i v t e se proto, končil s v ů j monolog s t a r ý profesor dějepisu, že přijdou-li z m i n i s t e r s t v a školství n o v é osnovy, b u d u podle nich d ě t e m v y k l á d a t t ř e b a , že J a n H u s byl ž i d o v s k ý m r a b í n e m . T o je ono, prohlásil a u s t r a l s k ý spisovatel, t e d už c h á p u , j>roč t i t a k z á p a d n ě vyhlížející Češi jsou přece j e n rozdílní od mých krajanu. NEPOCHOPITELNÁ

ZMÉNA?

Lidem přicházejícím z jiného světa, v n ě m ž p l a t í j a k teorie, t a k i logika, je zcela

1

nepochopitelné, že v zemi, k t e r á před šesti lety v y k a z o v a l a t a k o v o u n e b ý v a l o u politickou a k t i v i t u , v níž doslova k a ž d ý žil i n t e n s i v n í m p o l i t i c k ý m životem, k d e politické schůze býv a l y n a b i t y do posledního m í s t a a n o v i n y a časopisy mizely několik o k a m ž i k ů po t o m , co se objevily ve stáncích, rozhlasové a televizní d e b a t y t r v a l y d o r a n n í c h hodin a n a s l o u c h a l y j i m miliónv lidi, politické diskuse v k a n c e lářích, v dílnách a v u č e b n á c h z a b í r a l y značn o u část p r a c o v n í d o b y — že v t a k o v é zemi p o p ě t i letech " k o n s o l i d a c e " v l á d n e t a k o v ý n e z á j e m o politiku. J e velmi těžké, b a nem o ž n é v y s v ě t l i t cizincům, proč šest let od s l a v n é h o posledního t ý d n e v s r p n u 1968, k d y celý n á r o d , s j e d n o c e n ý j a k o ještě n i k d y a nikde, pasivní resistencí znemožnil akce o k u pační a r m á d y a p a r a l y s o v a l v š e c h n y p o k u s y o k u p a n t ů a h r s t k y quislingú o o p a n o v á n í situace, d o n u t i l agresory, a b y propustili a vrátili do f u n k c í g a n g s t e r s k y z a j a t é a odvlečené v ů d c e lidu, v l á d n e v zemi t a k o v á a p a t i e . A j a k vysvětlit, že p r á v ě v t é zemi, k t e r á b e z p ř í k l a d n o u j e d n o m y s l n o s t í a a k t i v i t o u celého lidu vepsala n o v o u k a p i t o l u d o d ě j i n o d b o j e a resistence p r o t i ú t o č n í k ů m , p a n u j e nyní to, co se nejlépe v y j a d ř u j e n ě m e c k ý m výrazem: Kadavergehorsam ? J e t o f a k t — a z a v í r a t p ř e d n í m oči b y l o b y velmi nebezpečné. O politické dění se v d n e š n í m Československu z a j í m a j í d v ě s k u p i n y lidí — j e d n a nahoře, d o b ř e z a p l a c e n á a v y h ř í v a j í c í se v přízni o k u p a n t ů , a d r u h á dole, z b a v e n á všech p r á v , v y l o u č e n á z veř e j n é h o života, v y h o z e n á ze s v ý c h zaměstnání, živící se nikoli s v ý m povoláním, n ý b r ž nahodilou, v ž d y n u d n o u a často velmi t ě ž k o u f y z i c k o u prací. Ti p r v n í proto, že t o je d o b ř e p l a c e n ý job, t i druzí proto, že politika — i k d y ž od ni byli násilím o d s t r a n ě n i — se s t a l a nedílnou části jejich života. J i n a k celý n á r o d , milióny dělníků, rolníků, i n t e l e k t u á l ů se k politice o b r á t i l y zády. V n o v i n á c h čtou j e n titulky a sportovní rubriku, vypínají radia a televizory, j a k m i l e začíná politické z p r a v o d a j s t v í , m á l o k d y poslouchají i zahraniční rozhlas. Z a j í m a j í se o své rodiny, b u d u j i c h a l u p y a v í k e n d o v é c h a t y , sní o cestování, čtou s t a r é časopisy — p o k u d je m a j í d o m a , neboť v k n i h o v n á c h a s t u d o v n á c h se n o v i n y a časopisy z o b d o b í do r o k u 1970 p ů j č u j í j e n n a z v l á š t n í povolení; b ý v a l í r e d a k t o ř i Liter á r e k a R e p o r t é r a b y se podivili, k d y b y věděli, kolik lidi v Československu d n e s čte jejich p ě t až s e d m let s t a r é č l á n k y . S h á n ě j í se p o k n i h á c h v y d a n ý c h p ř e d r o k e m 1970, chodí do kina, ale v ý h r a d n ě n a české n e b o z á p a d n í filmy — s o v ě t s k é filmy, i t y h o d n o t né, se b o j k o t u j í — a d á v a j í n a j e v o o s t e n t a t i v n í n e z á j e m o politické dění. Bylo b y n e b e z p e č n é n e p ř i z n a t si t a k é j i n ý f a k t : mluví-li H u s á k o konsolidaci, m á v lecčems p r a v d u . V p o v ě s t n ý c h p r o v ě r k á c h bylo ze s t r a n y vyloučeno n e b o v y š k r t n u t o n a 600.000 duší. Co t o bylo za lidi? Není p ř e c e n e j m e n š í pochybnosti, že t o byl celý s t r a n i c k ý aktiv, že t o byli ti, k t e ř í se t a k či o n a k podíleli n a u d á l o s t e c h v létech 1968 a 1969. Z d á l o b y se, že o d s t r a n ě n í t a k o v é h o m n o ž s t v í

2

a k t i v n í c h lidí z p o l i t i c k é h o a s p r á v n í h o a p a rátu, z hospodářství, z kultury bude mít za následek p a r a l y s u celého v e ř e j n é h o Života. Nedošlo k t o m u , K o n s o l i d á t o r ů m se p o d a ř i l o v k r á t k é d o b ě o b n o v i t všechny a p a r á t y s t r a n i c k ý , o d b o r á ř s k ý , bezpečnostní, a r m á d ní. J e n o m v k u l t u ř e t o p o ř á d ieště s k ř í p e . Tito noví s t r a n i č t í a o d b o r á ř š t í aparátčíci, policejní a v o j e n š t í h o d n o s t á ř i , u n i v e r s i t n í docenti, ředitelé z á v o d ů a ú s t a v ů se již ve s v ý c h n o v ý c h m í s t e c h zabydleli; tím spíše, že režim - na rozdíl o d d o b N o v o t n é h o — nešetří o d m ě n a m i a d o b r ý m i p l a t y za věrné služby. O d d a n ě slouží, p r o t o ž e si u v ě d o m u j í , že za normálních okolností b v se n i k d v na t a k o v á místa nedostali ať už p r o neschopnost, n e b o pro r ů z n é š k r a l o u p y v e své m i n u losti (alkoholismus, k o l a b o r a c e s n a c i s t y , p o h l a v n í ú c h y l k y , z p r o n e v ě r y a pod.). N a s k y t l a se j i m n e b ý v a l á příležitost, neboť p r o z o u f a l ý n e d o s t a t e k lidí stačilo, a b y k d o se v e své kariéře cítil u k ř i v d ě n ý , prohlásil, že v í t á b r a t r s k o u p o m o c — a v š e c h n y cesty k n e v í d a n é a n e č e k a n é nové kariéře byly o t e v ř e n y . S a m o z ř e j m ě že i dnes, k d y ž se už ve s v ý c h n o v ý c h f u n k c í c h cítí j a k o d o m a , p o s t a čí p r o d e v a d e s á t p r o c e n t z nich, a b y se při důvěrném setkání s bývalým kamarádem, n y n í v y l o u č e n ý m , a z e j m é n a po požití skleničky v o d k y začali o m l o u v a t za svoji k a r i é r u , n a d á v a t n a své p ř e d s t a v e n é , v y k l á d a t r ů z n é historky dokládající neschopnost nebo kor u p č n o s t s t r a n i c k ý c h činitelů, v y p r á v ě t p r o t i s o v ě t s k é v t i p y atcl. J e t a k é "samozřejmé, že při nejbližší společenské krizi d e v a d e s á t p r o c e n t z nich zradí n y n ě j š í režim, z ř e k n e se n y n ě j š í politiky a že si pro t u t o příležitost už dnes p r a c n ě k o n s t r u u j i r ů z n á p ř e s v ě d č i v á n e b o zdánlivá alibi. (Lidový p o s t ř e h : k a ž d ý m á v k o u p e l n ě s c h o v a n é h o svého žida). V t o m je p r á v ě rozdíl mezi p a d e s á t ý m i a s e d m d e s á t ý m i l e t y : t e h d y šli do politiky, do r ů z n ý c h a p a r á t ů lidé z h l u b o k é h o přesvědčení, z nadšení, z víry — a p r á v ě t i t o lidé v n a p r o s t é v ě t š i n ě skončili mezi " p r a v i c o v ý m i o p o r t u n i s t y " , mezi a k t i v i s t y P r a ž s k é h o j a r a ; k d e ž t o v s e d m d e s á t ý c h letech j d e v e l k o u měrou o lidi, kteří žádné přesvědčení n e m a j í , jsou p r o d c h n u t i jen h l u b o k o u skepsí, věří jedině ve s v o u v l a s t n í kariéru a slouží p o u z e za d o b r é bydlo. N i c m é n ě je f a k t , že se nov é m u vedení p o d a ř i l o t a k o v é lidi získat, obn o v i t v š e c h n y a p a r á t y a uvést d o více či méně s k ř í p a j í c í h o chodu celý s t r a n i c k ý , společenský, s t á t n í a h o s p o d á ř s k ý a p a r á t . T a t o k l a k a t e d y p ř e d s t í r á politickou a k t i v i t u : n a v š t ě v u j e schůze a konference, poslušně z v e d á ruce za p ř e d e m p ř i p r a v e n é rezoluce, bifluje v r ů z n ý c h školeních f r á z e š p a t n ě přeložené 7, r u š t i n y . A zbytek, tedy obrovská většina obyvatelů Československa? J a k už j e řečeno, obrátili se k politice zády, stáhli se d o s o u k r o m í , nevěří n i k o m u a ničemu, s t a r a j í se j e n o s v ů j s o u k r o m ý život. Své p r a v é politické smyšlení p r o j e v u j í jen při j e d n é okolnosti; j a k m i l e se ř a d o v ý občan, ať u ž j d e o dělníka, rolníka, i n t e l e k t u á l a n e b o p r a c o v n í k a v nějakém úřadě, dostane do náhodného s t y k u

s člověkem, jenž j a k k o l i proslul v roce 196S a je n y n í v y ř a z e n , t a k se p ř e k o n á v á v t o m , a b y projevil s y m p a t i e , a b y p r o k a z o v a l něj a k é služby podle s v ý c h možností, a b y v y c h á zel vstříc, pomohl, a b y m n o h d y i riskoval. K a ž d ý z větších či menších " p r o m i n e n t u " P r a ž s k é h o j a r a m u ž e z vlastní p r a x e v y k l á d a t s t o v k v t a k o v v e h příhod. Nl Ž I Ž K A ? OPET ŠVEJK C Apatii a apolitičnost lze v y s v ě t l i t podle m é h o přesvědčení d v ě m a o k o l n o s t m i : Za p r v é — je t o následek n e b ý v a l é a k t i v i t y r o k u 1968, k d y se i ti nejposlednější, ti n e j p asi vnější probudili k \\žasné, t a k ř k a horečn a t é aktivitě, k m a x i m á l n í političnosti; a t a k é následek p r u d k é h o šoku jímž byl Srpen, a ještě větší političnosti, k t e r o u byly poznam e n á n y další měsíce, k d y se s t ř í d a l o zoufalství s n o v ý in v y p ě t í m všech sil a ne j růžovější o p t i m i s m u s s n e j č e r n ě j š í m pesimism e m — až h o k e j o v é události z konce b ř e z n a 1969 a b e z p ř í k l a d n á , z á k e ř n á zrada, s p o j e n á s pádem Dubčeka a H u s á k o v ý m příchodem k moci učinila konec vší političnosti a aktivitě. J a k o n e m o c n ý , k t e r ý se p r o b r a l ze s m r t e l n é choroby s p o j e n é s v y s o k ý m i horečkami, p r o ž í v á dlouhé období a p a t i e a dlouh o se p ř i z p ů s o b u j e n o v ý m p o d m í n k á m , t a k i československý lid, j e n ž se za těch š e s t n á c t měsíců s t a l p ř e d m ě t e m z á j m u , n a d ě j í a zloby celého světa, n y n í s p o c i t e m k ř i v d y , nepochopení a osamocenosti p r o ž í v á dlouhé období rekonvalescence a p o euforii t e h d e j š í d o b y p r o p a d l n y n í pasivitě. Za d r u h é — je t o přece vliv celých dějin t o h o t o n á r o d a , k d y staletí ú t l a k u v y p ě s t o v a l a pocit malosti, slabosti, n e s m y s l n o s t i počínám, k t e r é chce h l a v o u p r o r a z i t zed. Š v e j k byl p r o d u k t e m t o h o t o d l o u h é h o období. A od t e d o b y zažil český lid j e n k r á t k é d v a c e t i leté období b u r ž o a s n í demokracie, p a k l é t a n a c i s t i c k é h o ú t l a k u a p o t o m jen tři r o k y s v o b o d n é h o d e m o k r a t i c k é h o v ý v o j e ; a dále zase d v a c e t let stalinismu. B l a ž k ů v k a n t o r dějepisu, p ř i p r a v e n ý v y k l á d a t s v ý m ž á k ů m , že J a n H u s byl židovský rabín, je jen novod o b o u o b m ě n o u J o s e f a Š v e j k a . Ani od něho, ani od jeho p ř e d c h ů d c e nelze o č e k á v a t , že b y se dali d o b e z n a d ě j n é , r o m a n t i s m e m poznam e n a n é v z p o u r y . T í m spíše, že s y s t é m , p r o t i kterému bojoval Švejk svým "úředně uznan ý m b l b s t v í m " , byl ve s r o v n á n í se současnými diktaturami vzorem h u m a n i t y a demokracie. Neboť realisticky smýšlející Čech ví, že n o v o d o b é d i k t a t u r y nelze p o r a z i t a o d s t r a n i t j e n n ě j a k o u k o n s p i r a t i v m činností, p s a n í m l e t á k ů a p o d o b n ě . Tolik se naučil z osudů sousedních n á r o d ů a z osudů vlastních, že režim policejní a s t r a n i c k é d i k t a t u r y , neštítící se ž á d n ý c h p r o s t ř e d k ů , n e z a s t a v u j í c í se p ř e d ž á d n ý m zločinem, s y s t é m m o n o p o l u politické moci, m o n o p o l u sdělovacích prostřecfkú, mon o p o l u e k o n o m i c k é moci, m ů ž e b ý t o d s t r a n ě n b u d v o j e n s k o u p o r á ž k o u (jako b y l y r e ž i m y nacistické a fašistické — což d n e s ve v ě k u nukleárních zbraní a vzájemného strachu

nepřichází v ú v a h u , a k d y b y k n ě č e m u t a k o v é m u došlo, z n a m e n a l o by t o i f y z i c k ý konec m a l é h o n á r o d a v s a m é m s t ř e d u E v r o p y ) ; anebo — a t o je j e d i n á a l t e r n a t i v a — v l a s t n í m r o z k l a d e m , j a k t o m u bylo v P r a z e v lednu 1968. V zemi o k u p o v a n é " b r a t r s k o u a r m á d o u " , t a k é za okolností, že d o j d e k v n i t ř n í m u r o z k l a d u t a m , o d k u d t a t o a r m á d a přišla. T a m je vsak s i t u a c e t a k složitá, že k t o m u rozklad u — n e b o ř e k n ě m e k e z m ě n ě politiky, j a k o t o m u bylo za Chruščoya v p ř í p a d ě Jugoslávie, k d y p r v n í t a j e m n í k Ú V K S S S přiletěl v roce 1955 do Bělehradu, aby se h n e d n a letišti omluvil za všechna příkoří z p ů s o b e n á Moskvou jiné socialistické zemi a ohlásil radikální o b r a t ve v z t a h u k ní může dojít bud už zítra, n e b o t a k é až za p a d e s á t let. VAD? Mezi Čechy a S l o v á k y jsou t a k é lidé, k t e ř í spoléhají n a p o m o c n e b o alespoň n a s y m p a t i e vlád z á p a d n í c h k a p i t a l i s t i c k ý c h zemí. Není jich m n o h o . A ať se t o m u n i k d o nediví. V zemi, jež prožila Mnichov, k d y ž se t a k t r p c e z k l a m a l a ve víře v z á p a d n í demokracie, v zemi, k t e r á zažila Ú n o r a Srpen, n e m ů ž e b ý t m n o h o t a k v y t r v a l ý c h "ilusionistiVV Ameri^

w

ka, h l a v n i p ř e d s t a v i t e l z á p a d n í h o t y p u demokracie, se v n e s č e t n ý c h příležitostech, jež se jí n a s k y t l y — v ú n o r u 1948, v červnu 1953, k d y ž šlo o Berlín, v l i s t o p a d u 1956, k d y ž šlo o Budapešť, v s r p n u 1968, k d y ž šlo o P r a h u , v prosinci 1970, k d y ž šlo o G d a ň s k a Š t ě t i n — z m o h l a n a velmi silná slova, ale v ž á d n é m z t ě c h t o p ř í p a d ů n e p o h n u l a ani p r s t e m . Pok a ž d é — s v ý j i m k o u P r a h y v s r p n u 1968 -— šlo o s k u t e č n o u m o ž n o s t z a t l a č i t nebo i porazit k o m u n i s m u s , t e d y n e j v ě t š í h o nepřítele k a p i t a l i s t i c k é h o ř á d u ; šlo t e d y o n e j vlastnější z á j m y a o s t o k r á t p r o k l a m o v a n á v y z n á n í víry Eisenhowerů, Dullesu a N i x o n ů , a přece t y t o příležitosti n e b y l y v y u ž i t y ze s t r a c h u p ř e d v á l k o u . V p ř í p a d e Československa v roce 1968 nešlo ani o t y t o nej vlastnější z á j m y . N a o p a k , p r a ž s k ý e x p e r i m e n t nebyl po c h u t i jen Moskvě, ale t a k é W a s h i n g t o n u a j i n ý m sídlům kapitalistické moci. V ý b o r n ě to vystihl už v ú n o r u 1968, t e d y n a s a m é m z a č á t k u p r a ž s k é h o o b r o d n é h o procesu, ú s t ř e d n í orgán r a k o u s k é lidové (klerikálni, t e h d y v R a k o u s k u vládnoucí) s t r a n y Oestcrreichische Volkszeit u n g , k d y ž n a p s a l v ú v o d n í k u , Že e v e n t u á l n í úspěch p r a ž s k é h o e x p e r i m e n t u b u d e z n a m e n a t ješte větší nebezpečí p r o s v ě t o v ý k a p i t a lismus, neboť v y z b r o j í s v ě t o v ý k o m u n i s m u s zbraněmi duchovními, mnohem nebezpečnějšími než jsou z b r a n ě fyzické. P l a t o n i c k é s y m p a t i e , p r o j e v o v a n é Z á p a d e m Českoslov e n s k u v roce 1968, t y t o o b a v y z t r i u m f u socialismu s lidskou t v á ř í jen p o t v r d i l y ; v p r a k t i c k é politice z á p a d n í c h s t á t ů a v jejich v z t a h u k S o v ě t s k é m u s v a z u způsobilo b r u tální p o t l a č e n í o b r o d n é h o procesu jen o d k l a d politiky z m í r ň o v á n í m e z i n á r o d n í h o n a p ě t í a sbližování se S o v ě t s k ý m s v a z e m o čtyři r o k y — a ovšem přidalo n o v é a r g u m e n t y o d p ů r c ů m t a k o v é politiky.

3

Nikoli, realisticky smýšlející československý lid vi, že z t é t o s t r a n v n e m ů ž e o č e k á v a t reálnou pomoc. Všechny p o k u s y n ě k t e r ý c h československých e m i g r a n t u a p e l o v a t na Nixony, a vedoucí z á p a d n í s t á t n í k y n e b o se podílet na protisovčtských akcích ruznvch o d p ů r c ů zmírněni m e z i n á r o d n í h o napětí a s t o u p e n c ů s t u d e n é v á l k y a t v r d é h o k u r z u vůči S o v ě t ů m , p o s k y t u j í jen další arg u m e n t y p r a ž s k ý m " k o n s o l i d á t o r u n ť * v jejich lživé p r o p a g a n d ě , že rok 1968 byl r o k e m "pliživé k o n t r a r e v o l u e e " . Byl to rok vzkříšen ý c h nadějí, rok morální o b n o v y , rok očisty socialismu, a jen v t o m je jeho historické o p r á v n ě n í , jen v t o m spočívá j e h o v e l k ý v v z n a m p r o v š e c h n a revoluční a osvobozenecká h n u t í . Přes v š e c h n o co se stalo, přes všechny z k l a m a n é n a d ě j e , přes všechny nynější n a d ě j e , přes v š e c h n u n y n ě j š í apatii, je to stále ještě přesvědčení velké v ě t š i n y československého lidu a věřím, že i ucjlepšíeh )rvku s v ě t o v é h o p o k r o k o v é h o h n u t í . Sociaisinus s lidskou t v á ř í , velké vzepětí českos l o v e n s k é h o lidu z r o k u 1968 nesmí h l e d a t s p o j e n c e v ř a d á c h r e a k c i o u á ř u , imperialistů, v á l e č n v c h agresoru, u t l a č o v a t e l ů v l a s t n í h o i cizího lidu. J e h o spojenci m o h o u b ý t jen ti, k t e ř í b o j u j í za s k u t e č n o u demokracii, obrozený socialismus a n e f a l š o v a n ý mír. *

JAKÁ

NADĚJE?

Co t e d y dále? E x i s t u j e ještě n ě j a k á n a d ě j e v š e s t é m roce " k o n s o l i d a c e " ? Co m ů ž e oček á v a t z d e p t a n ý n á r o d , k t e r ý v j e d n é generaci prošel tolika t r a n s f o r m a c e m i , tolika z n o v u v z p l a n u v š í m i r o z m a c h y a zase t r p c e c h u t n a jícími p á d y ? Nebereme-li v ú v a h u m o ž n o s t i b r z k é h o v n i t ř n í h o z v r a t u v S o v ě t s k é m svazu, možnosti n o v é h o X X . s j e z d u — a t y přes jistotu, že k n i m dříve či později dojde, přece jen nelze časově přesně určit, vylučujeme-li možnost o z b r o j e n é h o konfliktu nejen proto, že je za n y n ě j š í h o s t a v u sil velmi n e p r a v d ě p o d o b n ý , ale t a k é proto, že by z n a m e n a l v ů b e c k o n e c všech n a d ě j í a a t o m o v o u s m r t především p r o malou s t ř e d o e v r o p s k o u zemi, p a k z b ý v á jen j e d n a a l t e r n a t i v a . A l t e r n a t i v a , k t e r á se n a štěstí stále více v mezinárodní politice p r o s a z u j e : z m í r ň o v á n í m e z i n á r o d n í h o n a p ě t í , sbližování mezi V ý c h o d e m a Z á p a dem, n a v a z o v á n í d i p l o m a t i c k ý c h , ekonomických a kulturních kontaktů. S a m o z ř e j m ě , že p r v n í reakcí českého člov ě k a n a n á v š t ě v y Wilsonů, Rogersů, W a l d h e i m u , B r a n d t u n a p r a ž s k é m H r a d ě , n a přátelská komuniké, která po takových návštěv á c h následují, n a fotografie, n a nichž si t i t o lidé t i s k n o u ruce s p ř á t e l s k y se u s m í v a j í c í m i H u s á k y , BiPaky a Chíioupky je rozhořčení. J e t o v š a k jen p r v n í reakce, a zcela pochop i t e l n á . N e b o t k l i d n á ú v a h a v e d e k závěru, že čím více b u d e t a k o v ý c h n á v š t ě v , čím více se prolomí železná o p o n a a isolace a n e p ř á telství, čím více b u d e k o n t a k t u a spolupráce, t í m lépe b u d e n e j e n p r o udržení míru, ale t a k é p r o z m í r n ě n í režimu d i k t a t u r y , p r o j e h o

4

p o s t u p n ý rozklad, pro jeho p o s t u p n o u demokratisaci. Neboť čím žije a u d r ž u j e se režim d i k t a t u r y a potlačování všech o b č a n s k ý c h s v o b o d ? J e naivní mvslet si, že ien h o l v m násilím a udržováním obrovského potlačovaciho apar á t u . Musí m í t t a k é n ě j a k é ideové zázemí, musí alespoň zčásti s p o l é h a t na p o d p o r u o b č a n u . Režim si to velmi d o b ř e u v ě d o m u j e - p r o t o v ě n u j e tolik pozornosti politické p r o p a g a n d ě , p r o t o t a k usiluje o získání důvěry. P r o t o musí ve své p r o p a g a n d ě n e u s t á l e v y t y č o v a t reálný n e b o i m a g i n á r n í p ř í z r a k n ě j a k é h o velkého nebezpečí, s t a v ě t se do pózy j e d i n é h o ochránce lidu před t í m t o nebezpečím. NEÚČINNÁ

STRAŘÍDLA

M a r x a Engels napsali před 125 lety v Kom u n i s t i c k é m m a n i f e s t u , že s t r a š i d l o k o m u n i s m u obchází E v r o p o u . P r o socialistickou část E v r o p y lze t a t o slova o b m ě n i t : přízrak v á l k y a n á v r a t u k a p i t a l i s t ú a s t a t k á ř ů obcházel v d r u h é polovině d v a c á t é h o století socialistické země. Čím dále t í m více se u k a zuje, že je to s t r a š á k i m a g i n á r n í , jen vym y š l e n ý v a p a r á t e c h ú s t ř e d n í c h v ý b o r ů kom u n i s t i c k ý c h s t r a n . Ale d o b ř e zapůsobil. Zajišťoval vedle p o t l a č o v a c i h o a p a r á t u a monopolu a k t i v n í s o u h l a s n e b o alespoň pasivní p o s t o j v ě t š i n y o b y v a t e l s t v a . Co se stane, až se jasně, a d o k o n c e ú s t y nejvyšších p ř e d s t a vitelů r e ž i m u ukáže, že je t o s k u t e č n ě jen přízrak, n e b o spíše strašidlo n a malé děti, k t e r é h o se s o u d n ý člověk nesmí b á t ? Režim diktatury nutně potřebuje j a k o člověk potřebuje vzduch nějakého skutečného n e b o i m a g i n á r n í h o nepřítele, n a k t e r é h o lze s v a l o v a t v š e c h n y v l a s t n í n e ú s p ě c h y , jehož h r o z b o u lze o s p r a v e d l n i t v š e c h n a teroristická opatření, všechny v l a s t n í n e d o s t a t k y . J e d i n ý m raison ď é t r e p r o omezení d e m o k r a t i c kých svobod, p r o existenci rozvětveného p o t l a č o v a c i h o a p a r á t u je e x i s t e n c e nepřítele, k t e r ý d e n n ě o h r o ž u j e v š e c h n y nase v y m o žeností. V p r v n í c h letech ruské revoluce byla takovým bubákem reálná existence kontrarevolučních sil, nebezpečí n á v r a t u c a r i s m u a f e u d á l n ě - k a p i t a l i s t i c k é h o ř á d u . T e n t o přízrak s j e d n o t i l s o v ě t s k ý lid a umožnil m u vítězství v o b č a n s k é válce, v cizí i n t e r v e n c i . Nacisté se z t o h o d o b ř e poučili a v y m y s l e l i si pro N ě m c e židovské nebezpečí. E x i s t e n c e nepřítele, jehož lze u p ř í m n ě n e n á v i d ě t , n a j e h o ž pletichy a ú k l a d y lze d e n n ě v p r o p a g a n d ě u k a z o v a t , je b e z p o d m í n e č n ý m p ř e d p o k l a d e m t r v á n í d i k t a t u r y . J a k m i l e lide p o z n a j í , že n e j d e o reálné nebezpečí, n ý b r ž o s t r a š á k , který má jen ospravedlnit teror a diktaturu, p ř e s t a n o u d i k t á t o r ů m a jejich p r o p a g a n d i s t ů m věřit. P o d r u h é s v ě t o v é válce se v socialistickém t á b o ř e strašilo a m e r i c k ý m i m p e r i a l i s m e m a n ě m e c k ý m r e v a n š i s m e m . Nechci zde zkoum a t , z d a v o b o u p ř í p a d e c h šlo o s k u t e č n é nebezpečí. Přes č t v r t století byl t e n t o u p í r d e n n ě m a l o v á n n a zed, a b y o s p r a v e d l n i l všechno, co stalinistické r e ž i m y p o d n i k a j í

proti v l a s t n í m n á r o d ů m — v š e c h n o ve j m é n u válečného nebezpečí a o h r o ž e n é h o socialismu. A n y n í n á m sami Brežněvové a H u s á k o v é d o k a z u j í , že p r á v ě t i t o zástupci k r v o l a č n é h o a n e b e z p e č n é h o imperialismu, Nixon a B r a n d t , jsou v l a s t n ě přátelé. Z p r á v y , k o m e n t á ř e a fotografie o l í b á n k á c h v C a m p D a v i d u , v B o n n u a v R a m b o u i l l e t u jsou uej účinnější propagandou proti vládcům východní Evropy, a žádné " p r o t i s t á t n í l e t á k y " , k t e r é by sepsali " p r a v i c o v í o p o r t u n i s t é " se n e s r o v n a j í s jejich ú č i n k e m . Neboť: jestliže a m e r i c k ý imperialismus a b o n n s k ý r e v a n š i s m u s a mil i t a r i s m u s už n e o h r o ž u j í existenci socialismu, jestliže nebezpečí v á l k y a r e s t a u r a c e k a p i t a lismu mizí ~ - j a k é je o d ů v o d n ě n í další existence d i k t a t u r y ? Proti k t e r é m u nepříteli nás m á c h r á n i t S t á t n í bezpečnost a celostátní censura ? J e až k smíchu, j a k se m á v n u t í m kouzelnéh o p r o u t k u oficiální p r o p a g a n d y včerejší zločinci mění v d ů s t o j n é a ctěné s t á t n í k y , o k t e r ý c h s m í m e v ě d ě t jen t o dobré. O aféře W a t e r g a t e , nesmí se č t e n á ř tisku v ý c h o d n í E v r o p y d o v ě d ě t nic, k r o m ě j a l o v ý c h frází a n e p o c h o p i t e l n ý c h p o z n á m e k , p r o t o ž e přece N i x o n se p r á v ě v době j e j í h o vyvrcholení b r a t ř i l s B r e ž n ě v e m ; p r o t o h o n e s m í m e ani n á z n a k e m urazit, a t o t í m spíše, že přece v š e c h n y přečiny, jichž se d o p o u š t ě l a klika v Bílém d o m ě proti d e m o k r a c i i a z á k o n n o s t i , jsou d e n n í m chlebem v s t a l i n i s t i c k é m socialismu. Co t e d y dělá oficiální p r o p a g a n d a , k t e r á z t r a t i l a t a k v h o d n é terče a k t e r á je přece n e z b y t n ě p o t ř e b u j e něčím n a h r a d i t ? J e š t ě před několika měsíci n e u p l y n u l ani den, a b y Mocovo R u d é p r á v o a R i š k u v rozhlas n e o d h a lovaly zločiny a m e r i c k é h o imperialismu a n ě m e c k é h o militarismu, a b y ne v a r o v a l y p ř e d s m r t e l n ý m nebezpečím, k t e r é m u hrozí z t é t o s t r a n y . Dnes, k d y ž t e n t o s t r a š á k zmizel, k d y ž se přeměnil v d ů s t o j n é obchodní a dip l o m a t i c k é p a r t n e r y , se v y m y s l e l a n á h r a d a . A m e r i c k ý imperialismus n a h r a d i l čínský šovinismus, místo z á p a d o n ě m e e k é h o militarism u se n á m d e n n ě v y h r o ž u j e israelskou agresí. A jestliže přece jen h o d n ě lidí n a d ř í v ě j šího b u b á k a věřilo a bylo m o ž n é p ř i n á š e t i n ě k t e r é k o n k r é t n í d ů k a z y o j e h o existenci, p a k d n e s s o t v a i n e j p i t o m ě j š í n e b o nejcyničtější propaganclista konsolidačního v režimu uvěří, že zapůsobí n a kteréhokoli Čechoslov á k a domnělou hrozbou z Pekingu nebo Jerusalema. DŮKAZ

SLABOSTI

Lze o v š e m n a m í t n o u t , že po s m l o u v á c h s B o n n e m , po l í b á n k á c h s N i x o n e m i p o konferenci v H e l s i n k á c h režimy v socialistickém bloku zatím nejenže neprojevují žádnou o c h o t u k liberalisaci, ale n a o p a k ještě zesil u j í ú t l a k , ještě ve vnitřní politice křísí neostalinismus, p o ř á d m l u v i o "ideologické div e r s i " a z u b y n e h t y se b r á n í k a ž d é m u p r o j e v u d e m o k r a t i s a c e z e j m é n a v ideologické oblasti. A v š a k p r á v ě t o je d ů k a z e m jejich i m a n e n t n í slabosti. B ý v a l y d o b y , k d y se Z á p a d třásl

před ideologickým p r o n i k á n í m revolučních mvšlenek. Bvlv kdvsi d o b v , k d v revoluční v ý z v y " V š e m , všem, v š e m " štřene p r i m i t i v ními r a d i o v ý m i v y s í l a č k a m i z revolučního Petrohradu vzbuzovaly hrůzu vládnoucích režimu n a Západě, přes jejichž hlavu se t y t o revoluční v ý z v y obracely k lidu. S á m p o j e m politické p r o p a g a n d y vznikl t e h d y j a k o syn o n y m u m revolučního k o m u n i s t i c k é h o působení n a myšlení lidí. T e h d y to bvl Z á p a d , k t e r ý se bál a všemožně se bránil proti voln é m u t o k u myšlenek a ideí, t e h d y t o byl Lenin a jiní revoluční vůdcové, kteří přesvědčivě dokazovali, že m y š l e n k y n e z n a j í omezení a že před v o l n ý m t o k e m ideí n e p o m o h o u žádné u z a v ř e n é hranice a ž á d n á policejní opatření. Dnes je to přesně obráceně. K o m u n i s t i c k ý V ý c h o d se třese před k a ž d ý m s v o b o d n ý m slovem, křičí o ideologické diversi, bojí se s v o b o d n é h o slova, p r o n á s l e d u j e každého, k d o o d m í t á věřit oficiální věrouce. Dnes je to kom u n i s t i c k é učeni — nebo to, co se za ně v y d á v á v Moskvě - - k t e r é se přeměnilo v k a t e c h i s m u s v t l o u k a n ý d o h l a v nevěřícím. D n e s je to nikoli p a p e ž s k ý R h u , n ý b r ž ortod o x n í Moskva, k t e r á s e s t a v u j e s e z n a m y zak á z a n ý c h knih a v y h r o ž u j e nikoli p o s m r t n ý m , n ý b r ž docela p o z e m s k ý m t r e s t e m k a ž d é m u , k d o chce slyšet jinou p r a v d u a cist "bezb o ž n é " k n i h y . Nic t a k n e d o k a z u j e degeneraci t o h o t o kdysi revolučního hnutí, j a k o p r á v ě jeho b o j proti "ideologické diversi", nic t a k n e o d h a l u j e v n i t ř n í k o u s e r v a t i s u i u s a slabost t é t o ideologie, j a k o její s t r a c h před k a ž d ý m o d p ů r c e m nebo i s t o u p e n c e m , k t e r ý p r o p a d l kacířství. POSLEDNÍ

KŘEČE

J a k o každý degenerovaný a kouservativní režim je i dnešní režim vládců v stalinistick é m socialismu odsouzen k zániku. Ten málo let nás dělí od doby, k d y k y b e r n e t i k a a gen e t i k a byly pro Stalina " b u r ž o a s n í p a v ě d o u " a imperialistickou intrikou n a potlačení pracujícího lidu. Dnešní z a o s t á v á n i socialistického t á b o r a za moderní t e c h n i k o u Z á p a d u , dnešní cestování Brežněvu s n a t a ž e n o u r u k o u n a k a p i t a l i s t i c k ý Z á p a d je ilustrací toho, že ve věku vědecko technické revoluce nelze b e z t r e s t n ě u z a v í r a t hranice "ideologické div e r s i " ve vědě. Účastníci schůzek n a K r y m u t o už, p o k u d jde o techniku, pochopili; z í t r a b u d o u m u s e t pochopit, že to nelze b e z t r e s t n ě činit i ve společenských vědách, v umění a v ideologii v ů b e c : že k a ž d á čínská zed, k t e r o u chtějí b u d o v a t kolem svých zemí, se z á h y — a dříve než si myslí — projeví n e g a t i v n ě i n a jejich t e c h n i c k é m a v ě d e c k é m rozvoji. K o n e c k o n f r o n t a c í , konec v o j e n s k ý c h bloků, politika m í r o v é h o soužití a soutěžení m u s í se dříve n e b o později p r o j e v i t i n a otevření h r a n i c p r o volné p l y n u t í ideí. J s e m hluboce přesvědčen, že dnešní u t u ž e n í d i k t á t o r s k ý c h a policejních režimu je jen poslední a banální křečí držitelů moci. P o poražené revoluci r o k u 1848 nejlepší p ř e d s t a v i t e l é české inteligence n e p ř e s t á v a l i

5

věřit, že den s v o b o d y j e d n o u p ř i j d e . P o t r i u m f u carské reakce r o k u 1905 věřili n e j lepší d u c h o v é r u s k é h o n á r o d a , že po t e m n é noci p ř i j d e světlý den. T a k t o m u bylo v ž d y a všude, k d e reakce dočasně t r i u m f o v a l a . T a t o víra a n a d ě j e se t a k é naplnily. T a k i m y , v Československu, v š e s t é m roce " k o n s o l i d a c e " , v o k a m ž i k u zdánlivého t r i u m f u n o v o d o b é reakce, věříme, že ideje socialismu s lidskou t v á ř í b u d o u n a k o n e c t r i u m f o v a t . Že celý m e z i n á r o d n i v ý v o j se bere v t o m t o s m ě r u . Že čím více se zmírni mezinár o d n í n a p ě t í , čím b o h a t š í b u d o u k o n t a k t y

Konec jednoho P r a v i d e l n í č t e n á ř i československého tisku mohou zpaměti jmenovat řadu karikatur, jimiž se n a š e sdělovací p r o s t ř e d k y letos v zimě v y s m í v a l y p o t í ž í m Z á p a d u s energetickou krizi. P y š n ě se n a d ý m a j í c e , p ř e d s t i h o v a l a se naše m a s o v á media, f u n k c i o n á ř i i služební š m o k o v é p ý c h o u , že n á s nic p o d o b n é h o nep o t k á , r o p y že je u n á s d í k y S S S R dost, ceny že z ů s t a n o u pevné, omezení že nepřicházejí v ú v a h u . " S v ě t m o t o r ů " d o k o n c e ú s t y s v é h o š é f r e d a k t o r a s e b e v ě d o m ě prohlásil, že " m l u v i t o zdraženi b e n z i n u v Československu m o h o u j e n n e p ř á t e l é socialismu". O b č a n a t é t o p o d i v n é země přirozeně n e p ř e k v a p i l o , k d y ž se t a k o v í našli, a v ů b e c se nedivil, že se vloudili i d o n e j vyšších m í s t . N e j d ř í v si G u s t á v H u s á k svolal s v o u j u n t u k r a j s k ý c h t a j e m n í k i i a uložil j i m d b á t n a d z a b e z p e č e n í m klidu a p o t o m sám ministr pověřený řízením F e d e r á l n í h o c e n o v é h o ú ř a d u , Michal Sabolčik, t o sdělil i lidu: benzin se zdraží, a h e z k y pořádně. T o t o sdělení, o z n á m e n é v p ř e d v e č e r aprílového ž e r t o v á n í , bylo p r o v á z e n o n ě k o l i k a spásnými argumenty; 1) Že t o n e m á p o s t i h n o u t v p o d s t a t ě naše o b y v a t e l s t v o ( t a k p r o č s t í m hýbali?) 2) že n a n a š i n a f t u jezdila cizí t r a n s i t n i d o p r a v a (ale t ě m t o zdražili a t í m t o v y r o v nali) 3) že je t o p o ř á d dobré, p r o t o ž e 9 0 % r o p y d o s t á v á m e ze S o v ě t s k é h o s v a z u (ale proč nemůžeme dostávat tedy všechnu — a ne d o s t á v a t , ale zcela ř á d n ě , j a k t o v k a ž d é m o b c h o d ě je, ji p l a t i t — k d y ž z našich n o v i n d o b ř e víme, j a k á jsou t a m n e v y č e r p a t e l n á b o h a t á ložiska? V ž d y i m u s í m e i n v e s t o v a t d o t a k rozsáhlých komplexů sovětského průmyslu, že p ř i d a t investice d o n a f t o v ý c h polí b y u ž s i t u a c i p o d s t a t n ě nezhoršilo a m o h l i b y c h o m k a p i t a l i s t i c k é m u s v ě t u v y t ř í t zrak?) 4) že a b y se ušetřilo, b u d o u ú ř e d n í vozidla z k r á c e n a o 10% s p o t ř e b y (což t e d y činí p r á v ě to, co n á m zlí k a p i t a l i s t é zdražili a ať si t o tedy nechají, protože t a k y bude omezena j e š t ě n e j vyšší r y c h l o s t — ubozí s o u d r u z i v š e s t s e t t r o j k á c h ! — a t í m se zase j e š t ě dál ušetří)

mezi V ý c h o d e m a Z á p a d e m , čím více diplom a t i c k á spolupráce, m e z i u á r o d u í obehoci a k u l t u r n í s t y k y b u d o u n a h r a z o v a t železné opony, n e n á v i s t n o u p r o p a g a n d u , z b r o j e n i a s t u d e n o u v á l k u , t í m více b u d e n y n ě j š í k o n s e r v a t i v n í a reakčuí režim n e o s t a l i n i s m n u s t u p o v a t sbližování, rozvíjení s t y k ů , d e m o k r a c i i . Šest let p o 21. s r p n u 1968 j s m e více než k d y koli dříve přesvědčeni, že t o v š e c h n o n e b y l o m a r n é , Že to s t á l o za to, Že socialismus n a k o n e c n a b u d e p r a v o u lidskou t v á ř , P r a h a , červenec 1974

nadýmání 5. že se z a h r a n i č n í t u r i s t é podíleli n a našich n í z k ý c h cenách p o h o n n ý c h h m o t (což j e p r a v d a , ale p a k je j i m t o m o ž n o z d r a ž i t j a k o t r a n s i t n i n á k l a d n í d o p r a v ě —• a b y l o b y po problému). 6. že ceny t a x í k ů z ů s t á v a j í s t e j n é , ale " j e t ř e b a věci posoudit, s p o č í t a t , p r o k a l k u l o v a t a n a příslušné ú r o v n i p ř i j m o u t p o t o m o p a t ř e n í " . A t a k R a d a v z á j e m n é h o s p o d á ř s k é pomoci, k t e r á n á s m ě l a z a c h r á n i t od o t ř e s ů , jež cloum a j í k a p i t a l i s t i c k ý m h o s p o d á ř s t v í m , se u k á zala jaksi slabá, k d y ž p o u h á d e s e t i n a spot ř e b y n a f t y ze zemí k a p i t a l i s t i c k é h o c h a o s u (ale k t e r é p a k jsou t o k a p i t a l i s t i c k é země, o d nichž r o p u k u p u j e m e ? N e j s o u t o n á h o d o u n a š i " p ř á t e l é " z a r a b s k ý c h zemí, k t e r ý m j s m e doporučovali, a b y t ě m k a p i t a l i s t ů m k o n e č n ě ř á d n ě zmáčkli tipec?) v e d e u n á s k o s m d e s á t i p r o c e n t n í m u zvýšení cen. N a v í c S o v ě t s k ý s v a z o z n á m i l , že v n o v é smlouvě o d o d á v k á c h r o p y b u d e u ž t u t o s u r o v i n u ú č t o v a t za s v ě t o v é c e n y — což v s t o u p í v p l a t n o s t za necelých d e v ě t m ě s í c ů . A p a k t e d y n e j e n t ě c h deset p r o c e n t " z k a p i talistických z e m í " , ale í těch d e v a d e s á t procent od n a š e h o n e j v ě t š í h o p ř í t e l e a p e v n é z á š t i t y naší b u d o u c n o s t í b u d e m e n a k u p o v a t několikanásobně dráž. A kalkulovat a prop o č í t á v a t b u d o u n e j e n t a x í k á ř i , ale i p e k á r n y , m l é k á r n y , zelenina atd., p r o t o ž e v š u d e zde t v o ř í d o p r a v n í n á k l a d y z n a č n o u č á s t režie, k t e r á se obráží t a k é v cenách, A t a režie b u d e t e d vyšší. Myslíte, že ceny z ů s t a n o u s t e j n é ? T o se n y n í b u d e sice v š e l i j a k z a o b a l e n ě t v r d i t , ale nevěří t o m u n i k d o . Ž e r t o v n ý c h f a k t ů je s a m o z ř e j m ě víc, i když nebyly u nás publikovány. Zatímco profesionální revolucionáři z K S Č h ř í m a l i n a v e ř e j n ý c h schůzích, j a k e n e r g e t i c k á krize o t ř á s á k a p i t a l i s t i c k ý m ř á d e m , S o v ě t s k ý svaz, aby to tomuto nenáviděnému řádu moc neublížilo, h o n e m s t a v ě l —- přes Českoslovens k o a s naší t e c h n i k o u , k t e r é se p a k n e d o s t á valo j i n d e — m e z i n á r o d n í p l y n o v o d do západního Německa a západní Evropy. A n e j e n t o : j e p o d e p s á n už o b r o v s k ý o b c h o d n a další p l y n o v o d k pobřeží T i c h é h o oceánu, k d e se b u d e p l y n z k a p a l ň o v a t a d l o u h o d o b ě

d o d á v a t do J a p o n s k a a USA. Soudruzi jdou n a t o z á s a d n ě z t ř í d n í c h pozic, což se u k á z a l o i za n e d á v n é s t á v k y b r i t s k ý c h h o r n í k u , k t e r á v e d l a k e svržení k o n s e r v a t i v n i vlád v: z a t í m co m o s k e v s k á " P r a v d a " velebila o b ě t a v o s t s t á v k u j í c í c h , s o v ě t s k é lodi vozily d o b r i t s k ý c h p ř í s t a v u s o v ě t s k é a polské uhlí, než t o zatrhli — ne v sovětském politbyru, jak by se n ě j a k ý n a i v n í s o u d r u h m o h l d o m n í v a t , ale — s a m i angličtí d o k a ř i . P r o t e s t p r o t i t o m u t o stávkokazectví byl zveřejněn i v a n g l i c k é m levicovém t i s k u . Husákova j u n t a k pátému výročí uchvácení moci d a l a t e d y p o d d a n ý m p r v n í z ř a d y d á r k ů , jež m á p o d o s a v a d n í c h e k o n o m i c k ý c h n á m l u v á c h n a c h y s t á n y : j e d n á se už o ú p r a v ě cen n ě k t e r ý c h d o v á ž e n ý c h p o t r a v i n (káva, k a k a o atd.) a o c e n o v é m v y r o v n á n í v l n ě n ý c h v ý r o b k ů . N e j s m e sami, k e zdražení došlo v M a d a r s k u , v P o l s k u s t o u p l a cena benzinu až n a 11 zlotých, k e z m ě n á m cenové h l a d i n y došlo i v B u l h a r s k u . I n t e r n a c i o n á l n í solid a r i t a zemí R a d y v z á j e m n é h o s p o d á ř s k é p o m o c i se o p ě t osvědčila. N a d ý m á n í přešlo, zůstal puch. NÁRODNÍ

NOVINY,

Praha

d u b e n 1974 (Vycházejí vlastním nákladem Českého národa, rozmnožuji sami Čtenáři. Rozšiřuji se pouze mezi spolehlivými a důvěryhodnými přáteli; každé opomenutí může být trestáno. Časopis vychází pravidelně a je neprodejný).

Nový zákon o policii Od 1. července 1974 platí n a ú z e m í n a š e h o s t á t u n o v ý z á k o n o S b o r u n á r o d n í bezpečnosti. Sdělovací p r o s t ř e d k y v ě n o v a l y t é t o u d á l o s t i m n o h o m í s t a , ale n o r m á l n í o b č a n t ě ž k o pochopí, proč bylo z a p o t ř e b í t o h o t o nového, v p o ř a d í už č t v r t é h o z á k o n a o S N B : v š e c h n o j e u n á s stále lepší, d ů v ě r a o b č a n ů k n o v é m u vedení absolutní, s t r a n a p e č u j e o k l i d a p o ř á d e k a " o b n o v i l a s v o u vedoucí ú l o h u n a všech ú s e c í c h " , v č e t n ě v bezpečnosti. Nechceme zlehčovat problém kriminality, k t e r ý e x i s t u j e v k a ž d é m s t á t ě bez rozdílu s p o l e č e n s k é h o zřízení. K p o t í r á n í k r i m i n a l i t y je o v š e m z a p o t ř e b í ú č i n n é policie. Tisíce p ř í s l u š n í k ů S N B jistě v y k o n a l o a k o n á d o b r é s l u ž b y v b o j i p r o t i s k u t e č n ý m zločincům a o b č a n é t o v t o m t o s m y s l u o c e ň u j i . Ale n a p o k r a č o v á n í t o h o t o b o j e n e b y l o t ř e b a žádného nového zákona. POŘÁDEK

V CELÉM

"TÁBORE"

O d p o v ě d j e t e d y n ě k d e j i n d e a m u s í m e si ji h l e d a t s a m i s r o v n á n í m n o v é h o z á k o n a s

předcházejícími. N e j v ě t š í n o v i n k o u je u s t a novení n o v é h o z á k o n a , k t e r ý m se " p o p r v é v ý s l o v n ě s v ě ř u j e S N B s p o l u o d p o v ě d n o s t za zajištění bezpečnosti celého socialistického t á bora a ukládá mu povinnost spolupracovat s b e z p e č n o s t n í m i s b o r y s p ř á t e l e n ý c h socialist i c k ý c h s t á t ů " (Jiří H e č k o , R u d é p r á v o , 26. d u b n a 1974). V p r a x i t o t e d y z n a m e n á , že naše S N B (a o v š e m t a k é S t B ) o d p o v í d á n e j e n za " p o ř á d e k " v Československu, ale i v Polsku, M a d a r s k u , S S S R a s n a d i v J u g o slávii a Číně. V z á k o n ě v š a k není s t a n o v e n o , k d o v l a s t n ě p a t ř í d o "socialistického t á b o r a " a k t e r é socialistické s t á t y jsou " s p ř á t e l e n é " a k t e r é ne. V roce 1948 byla J u g o s l á v i e z " t á b o r a " v y l o u č e n a , d n e s se zase Čína " s a m a vyloučila s v ý m a n t i s o v ě t s k ý m p o s t o j e m " , R u m u n s k o občas p a t ř í a občas n e p a t ř i d o " t á b o r a " , J u g o s l á v i e se j e d n o u " v r a c í " a j i n d y opět n e do " t á b o r a " , z a t í m co K u b a v n ě m n a š l a " s v é pevné m í s t o " , ale o V i e t n a m u se r a d ě j i v t é t o souvislosti n e m l u v í , protože přesto, že byl b o m b a r d o v á n l e t a d l y i m p e r i a istické velmoci, neměl n á r o k n a " b r a t r s k o u p o m o c " , k t e r o u zase v h o j n é míře se dostalo Československu 20. s r p n a 1968. Při t é t o n e j a s n o s t i p o j m ů je v š a k jasné, Že t o b u d e Moskva, k t e r á b u d e r o z h o d o v a t , k t e r á země p a t ř í d o "socialistického t á b o r a " , k t e r á je " s p ř á t e l e n á " , k d e je socialismu " o h r o ž e n " a tuclíŽ k o m u se p o s k y t n e " i n t e r nacionální p o m o c " t e n t o k r á t e i za a k t i v n í ú č a s t i H u s á k o v a Československa. N o v i n k o u je zde h l a v n ě to, že se v b u d o u c n o s t i z ř e j m ě n e p o č í t á j e n s p o u ž i t í m a r m á d y zemi V a r š a v s k é h o p a k t u , ale t a k é a m o ž n á p ř e d e v š í m policie. Za t í m účelem se v y t v á ř í zvláštní " p o h o t o v o s t n í s b o r y " , k t e r é jsou cvičené k e speciálním ú k o l ů m b o j e p r o t i d e m o n s t r a n t ů m n a ulicích, v z á v o d e c h a t d (mezi složkam i t a j n é policie už d á v n o e x i s t u j e t a t o mezin á r o d n i s p o l u p r á c e v t o m smyslu, že mosk e v s k é c e n t r u m řídí a p o u ž í v á t a j n o u policii a r o z v ě d k u všech o s t a t n í c h " s p ř á t e l e n ý c h zemí"). V Československu jsou t y t o p o h o t o vostní p l u k y v y b a v e n y z á p a d n í s p o j o v a c í a bojovou technikou, včetně pendreků z Francova Š p a n ě l s k a a mezi jejich příslušníky jsou i m n o h o k r á t t r e s t a n í recidivisté, získaní k t é t o službě p r o svou zvláštní " s p e c i a l i z a c i " . P r o t o ž e b u d o v á n í t ě c h t o p o h o t o v o s t n í c h sborů bylo u r y c h l e n o zvláště p o p o v s t á n í pols k ý c h dělníků v P o b a l t í v r, 1970, d á se p ř e d p o k l á d a t , Že v l á d n o u c í b y r o k r a t i c k é s k u p i n y je h o d l a j í n a s a d i t v b u d o u c n u p ř e d e v š í m p r o t i d ě l n í k ů m , mládeži a n á r o d n o s t n í m s k u p i n á m v zemích s o v ě t s k é h o impéria. Z a j í m a v é n a n o v é m z á k o n u o S N B je p r á v ě to, Že se t e n t o ú m y s l p ř e d e m k o d i f i k u j e z á k o n e m , a b y se t a k stal zcela " l e g á l n í m " činem. EKONOMICKÉ "CHYBY" A

"ZLOČINY"

Druhou "vymožeností" nového zákona je to, že se policii s v ě ř u j e " o c h r a n a n a š í ekon o m i k y j a k o celku, v níž v d ů s l e d k u n e d o m y š l e n ý c h investičních koncepcí a c h y b zahraničního obchodu vznikají obrovské š k o d y " ( R u d é p r á v o , 26. d u b n a 1974). T o z n a m e n á ,

7

že v b u d o u c n u m á policie n e j e n v y š e t ř o v a t a od h a 1 o v a t k r á d e ž e či sa bo t á že, ale t a k é " n e d o m y š l e n é investiční k o n c e p c e " a " c h v b y z a h r a n i č n í h o o b c h o d u " ! Dosud se v ě t š i n o u mluvilo o " c h y b á c h " v p l á n o v á n í a " n e d o s t a t c í c h " investiční politiky - t e d je b u d e moci policie v y š e t ř o v a t a t r e s t a t j a k o " z l o č i n y " : za š p a t n é p l á n o v á n í a investice b u d e m o ž n o z a t k n o u t ú ř e d n í k y S t á t n í p l á n o v a c í komise, m i n i s t e r s t e v , ředitele p o d n i k u a s e k t o r u , nám ě s t k y m i n i s t r u , vedoucí činitele p o d n i k u z a h r a n i č n í h o o b c h o d u a s n a d i m i n i s t r v . Zase vzniká otázka, kdo bude rozhodovat, kdy jde o " c h y b y " a k d y o " z l o č i n y " — v l a s t n ě odp o v ě d v y p l ý v á z " o b n o v e n í " vedoucí úlohy s t r a n y v bezpečnosti: t e d v s t r a n i c k é o r g á n y a aparát. w

HLAYNIv

LEGALITA

T r e t i n o v i n k o u z á k o n a je rozširení p r a v o moci bezpečnosti t a m , k d e k e s v é m u z á k r o k u dosud potřebovala rozhodnutí soudu nebo prokuratury. Podle n o v é h o z á k o n a m u ž e bezpečnost v y š e t ř o v a t , z a v í r a t , p r o v á d ě t dom o v n í prohlídky, o d p o s l o u c h á v a t a t d kohokoliv s tím, že " d o d a t e č n ě " si k t o m u musí v y ž á d a t souhlas soudních o r g á n u . Není to v l a s t n ě nic n o v é h o : v p r a x i to bezpečnost, h l a v n ě s t á t n í , už p r o v á d í (znovu) od léta 1969, n y n í to však m á " l e g a l i z o v a n é " . T a k ž e si už n i k d o z p o s t i ž e n ý c h n e m ů ž e s t ě ž o v a t n a " p o r u š o v á n í z á k o n a " — b u d e se sledovat, v y š e t ř o v a t , prohlížet a z a t ý k a t " p o d l e zák o n a " . I i u s á k je p r á v n í k a přece slíbil, že se " z á k o n n e b u d e p o r u š o v a t " . Z nového zákona však především vysvítá, j a k se n y n ě j š í s t r a n i c k é v e d e n í •— a s n í m v l á d n o u c í s k u p i n y v Moskvě, Varšavě, Berlíně a Sofii — bojí o b č a n u v l a s t n í země. Tuší totiž, že j e d n o h o d n e p r a c u j í c í přece jen p ř e j d e t r p ě l i v o s t a u v ě d o m í si svou vlastní sílu. J e ovšem o t á z k a , zda p a k b u d o u k potlačení lidového h n ě v u s t a č i t všechny d o m á c í i " i n t e r n a c i o n á l n í " p o h o t o v o s t n í sbory.

Ale celá událost má ještě pikantnější pozadí; Pavel Šiška byl totiž zasnouben s dcerou 1 'asilali i la ku. l\ik stál nu počátku oslnivé kariéry, neboť budoucí tchán je přece všemocným vládcem nad čs. diplomacii a po zkušené v Londýně by ho jist? bývala Čekala další, ještě odpovědnější posláni. Avšak tím se zřejmě nenechal oslnit a rozhodl se jinak: zůstal v Anglii. Je zcela pochopitelné, Že z toho byl nesmírný poprask nejen na vyslanectví, ale i v Praze a dokonce i v Moskvě. Sovětská místa prý vyjádřila nespokojenost, jak se u nás kádruji lidé do diplomatických služeb i podezření, že mohlo jit o záměr. Odpovědnost ovšem padala jas)iČ na 1 'asila Ihlaka, který se rozhodl k radikálním ti zákroku: Přes noc zajistil pas rodičům Pavla Šišky a vyslal je do Londýna, aby synovi ještě domluvili a přivezli ho domů. .-I však l^avel Šiška nezakolisal ani před rodičovskou autoritou: dodal jen, že sice má rodiče rád, ale přestal si jich vážit, neboť v roce 1968 mluvili docela jinak než teď a zřejmě vyměnili Čest za vysoké postaveni. Otec nečekal, až jeho syn bude citovat některé jeho minulé výroky, pravdu strany nehájil a vrátil se do Československa bez syna. listě to pro rodiče nebylo lehké, tím spíše, že profesor Šiška už ztratil některé své funkce a další "postihy" ho ještě čekají. Snad aspoň pochopí nesmyslnost všech těch ustanoveni nynějšího režimu o emigrantech a "poinstč" rodičům za děti a dětem za rodiče. NejvČtší ránu však utrpěl budoucí tchán V asii Bilak. Někteří přátelé ho však utěšují, aby si to tak nebral k srdci není přece jediným funkcionářem, který má syna, dceru nebo příbuzného v zahraničí jako emigranta. »

V

*

*

'

A

f

*

%r

ZRUŠIT BARIÉRY!

Emigrant v rodině Bilaka Oficielní zpravodajství se u nás ani nezmínilo o zmizení pracovníka čs, velvyslanectví v Londýně Pavla Šišky, který-jak se pak ukázalopožádal v Anglii o politický asyl. Takových případů se ovsem už stalo víc, ale tento si přece jen zasluhuje zvláštní pozornosti: jde totiž o syna profesora Karola Šišky, člena presidia Čs. akademie včel a ÚV KSS a osobního tajemníka Čs. velvyslance Miroslava Žemly. To samo už by stačilo na vysvětlení, proč po zmizení Pavla Šišky " zmizel a" do Prahy polovina pracovníku Čs. velvyslanectví v Londýně. NČkteří se pak vrátili (mezi nimi vyslanec Žemla), jiní pro jistotu zůstali v Československu.

8

17 předních e v r o p s k ý c h spisovatelů v y d a l o 6. č e r v n a 1974 v ý z v u ke všem v l á d á m , k t e r é se ú č a s t n í evropské k o n f e r e n c e o bezpečností a spolupráci. Vítají v ní k o n á n í k o n f e r e n c e j a k o m o ž n o s t pro rozšíření lidských a k u l t u r ních s t y k u , ale současně z d ů r a z ň u j í , že " n e m ů ž e b ý t dosaženo t r v a l é bezpečnosti v E v r o p ě bez r e s p e k t o v á n í - v š e m i v l á d a m i - p r á v j e d n o t l i v c e a bez rozšíření ničím n e o m e z o v a n é v ý m ě n y v oblasti k u l t u r y , i n f o r m a c í a lidských styku". S i g n a t á ř i v ý z v y p o d p o r u j í " z á v ě r e č n á dop o r u č e n í " helsinské částí e v r o p s k é konference, z e j m é n a rozšíření s t y k u mezi o b č a n y r ů z n ý c h zemí a možností cestování, u m o ž n ě n í s e t k á n í m l a d ý c h lidí, u s n a d n ě n í s v o b o d n ě j š í inform a c e a t d , při čemž d o p o r u č u j í , a b y t y t o z á s a d y byly r o z p r a c o v á n y d o k o n k r é t n í c h d o h o d a bylo z a j i š t ě n o jejich d ů s l e d n é u p l a t ň o v á n í . V y j a d ř u j í r o v n ě ž svou o c h o t u spo-

î u p r a c o v a t n a v y d á v á n í ' ' E v r o p s k é h o časop i s u " , k t e r ý byl n a v r ž e n b r i t s k o u delegací j a k o p r o s t ř e d e k k v ý m ě n ě k u l t u r n í c h a dalších informací. V ý z v u podepsali spisovatelé : H e i n r i c h Boll, Friedrich D ü r e n m a t t , Pierre E m m a n u e l , G ü n t e r Grass, G r a h a m Green, E u g è n e Ionesco, Leszek K o l a k o w s k i , Siegfried Lenz, Marv M c C a r t h v . N o r m a n Mailer, A r t h u r Miller, H a r o l d Pin ter, Denis de Rougem o n t , J o h n Updike, Vercors, Per W á s t b e r g , A n g u s Wilson. O tr

W

Cervoněnko po šesti letech " H a l ó , zde v e l v y s l a n e c t v í S o v ě t s k é h o s v a z u v P a i izi. Chceme v á s i n f o r m o v a t , že n á š velvyslanec S t e p á n C e r v o n ě n k o n a v š t í v í d n e s v 5 h o d i n o d p o l e d n e m i n i s t r a e k o n o m i k y a fin a n c i p a n a Giscard ď E s t a i g n . M ů ž e t e v y s l a t fotografy". T e n t o t e l e f o n á t 7. k v ě t n a 1974 d o p o l e d n e v y v o l a l v ř a d ě f r a n c o u z s k ý c h t i s k o v ý c h agent u r a největšíeh deníku překvapení, údiv i pochybnosti, nejde-li o p r o v o k a c i . Bylo t o ,otiž p r á v ě 2 d n y po s k o n č e n í p r v n í h o kola f r a n c o u z s k ý c h p r e s i d e n t s k ý c h voleb, k d y v soutěži zůstali pouze společný k a n d i d á t levice, socialista M i t t e r r a n d a j e h o p r o t i v n í k •— p r á v ě z m í n ě n ý m i n i s t r Giscard d ' E s t a i g n . N á v š t ě v a sovětského velvyslance v t a k o v é m o k a m ž i k u n e m ů ž e z n a m e n a t nic jiného, n e ž roje v s o v ě t s k ý c h s y m p a t i í p r á v ě t o m u t o andidátovi. N e j v ě t s i rozhořčeni p r o p u k l o n a levici. J i n a k vůči Moskvě velmi ioyální K o m u n i s tická s t r a n a Francie, k t e r á už si před t i m

ZPRAVA

s t ě ž o v a l a n a přílišné s y m p a t i e s o v ě t s k é h o tisku ke gaullistiekému k a n d i d á t o v i C h a b a n D e l m a s o v i (jenž v š a k k a t a s t r o f á l n ě p r o h r á l v p r v n í m kole), musela v e ř e j n ě p r o t e s t o v a t a C e r v o n ě n k o v u d e n i a r š i d es a vou o v a t j a k o " n e v h o d n o u " , a " p o l i t o v á n í h o d n o u " , což se už d l o u h o nestalo. C e r v o n ě n k o se t a k s t á v á s y n o n y m e m zasah o v á n í d o v n i t ř n í c h věcí zemi, v nichž p ů sobí j a k o " d i p l o m a t " . Pokoušel se p r o s a d i t s o v ě t s k o u linii v Číně, ale t a m přivedl věci jen k o t e v ř e n é m u k o n f l i k t u a musel o d e j e t . Úspěšnější, i kdvŽ s k a t a s t r o f á l n í m i d ů s l e d k y byl v Československu, k d e připravil invazi a p a k prosazoval s pomocí okupační armádv, bez níž b y to n e b v v a l o šlo - - " n o r m a l i zaei", k t e r o u se S S S R zapsal do s o u č a s n ý c h dějin. L o ň s k é h o r o k u bvl v y s l á n n a ďalší " h o r k é " místo, d o Francie, jež m á v sov ě t s k é s t r a t e g i i klíčové místo. C e r v o n ě n k o s v ý m " š l á p n u t í m slona do p o r c e l á n u " jen potvrdil, že ani zde se nev y h n e konfliktní situaci. J e n ž e zapomněl, že ve Francii není v n ě j a k é s o v ě t s k é provincii n e b o " s p ř á t e l e n é " zemi. A t a k si vysloužil o s t u d u a četné nelichotivé p o z n á m k y f r a n couzského tisku. N e p ř e k v a p u j e ovšem, že p a ř í ž s k ý " z p r a v o d a j " Josef H o t m a r se i při t é t o příležitosti ukázal b ý t d o b r ý m s l u ž e b n í k e m . Ve své telefonické r e p o r t á ž i zamlčel n e j e n prohlášení " b r a t r s k é " K S Francie, ale t a k é k o m e n t á ř e v ě t š i n y f r a n c o u z s k é h o tisku k t é t o n á v š t ě v ě . N e o p o m e n u l však z d ů r a z n i t , že " V a l é r y Gis c a r d je s p o l u t v ů r c e m úspěšně se rozvíjející ekonomické spolupráce sovětsko-francouzs k é " . P a k měl ještě t u drzost, že se v y d á v a l za přívržence k a n d i d a t u r y M i t t e r r a n d a a rozd á v a l d ů t k y n a všechny s t r a n y těm, k d o " o h r o ž u j i vítězství k a n d i d á t a levice". Mezit í m byl p r e s i d e n t e m zvolen Giscard D ' E s t a i g n a s o v ě t s k é vedení to u v í t a l o s n e s k r ý v a n ý m p o t ě š e n í m . T a k ž e a b y se t e d H o t m a r obával, za co v l a s t n ě j e d n o u b u d e o d v o l á n : za podporu M i t t e r a u d a n e b o Giscarda. Z a j í m a v ě j š í však je, k a m pošlou příště Červoněiika?

ukradené urně

Člověka je m o ž n o š t v á t i po s m r t i . J e š t ě se n e u s a d i l o vzrušení n a d p o d i v u h o d n ý m p u t o v á n í m p o z ů s t a t k ů J a n a P a l a c h a a již je t u n o v á historie: b y l y u k r a d e n y p o z ů s t a t k y Josefa Smrkovského. Vdova po známém č e s k é m politikovi, I v a t r i n a S m r k o v s k á , n a p sala o t o m 20.3.74 p r e s i d e n t u r e p u b l i k y Česk o s l o v e n s k é generálu L u d v í k u S v o b o d o v i . V dopise se praví, že p a n í S m r k o v s k á uložila popel s v é h o m u ž e 2S. ú n o r a t.r. d o r o d i n n é h o h r o b u s v ý c h rodičů v P r a z e n a Olšanském h ř b i t o v ě . A k t u se z ú č a s t n i l a n e j e n rodina,

n e j e n nejbližší p ř á t e l é S m r k o v s k é h o , ale asis t o v a l o při n ě m i s e d m m u ž ů ze s t á t n í bezpečnosti. P a k o d j e l a p a n í S m r k o v s k á m i m o Prahu. • P o n á v r a t u do P r a h y ji v š a k čekalo h r o z n é p ř e k v a p e n i . 11. b ř e z n a se k ní dostavil poručík v e ř e j n é bezpečnosti a sdělil jí, že s ní p o t ř e b u j í n a policii p r o j e d n a t j e š t ě n ě j a k é věci, k t e r é se t ý k a j í p o h ř b u u r n y j e j í h o m u ž e . V y š e t ř o v a t e l , k t e r ý ji uváděl, jí sdělil, že j d e o s v ě d e c k o u výpověď. P a k se ji zeptali, z d a n e m á tušení, proč si ji zavolali. K d y ž j i m

9

po p r a v d ě řekla, že n e m á , oznámili jí, že u r n a s p o p e l e m J o s e f a S m r k o v s k é h o byla vykopána z hrobu a ukradena. " N a m ů j úlek a zděšení", píše p a n í S m r k o v s k á v dopisu p r e s i d e n t u r e p u b l i k y , " m n e p ř í t o m n í začali u k l i d ň o v a t , že u r n a již b y l a n a l e z e n a " . Ale j a k u k l i d ň o v a t ! Sdělili ji, že u r n a b v l a nalezena 2. b ř e z n a 1974 večer n a p á n s k é m z á c h o d k u (sic!) n a n á d r a ž í v Českých Velenicích, k d v ž t u d v projížděl rvchlík BerlínVídeň. Ve v l a k u p r ý ale n i k d o nebyl, t a k ž e se p a c h a t e l e n e p o d a ř i l o zjistit. V y š e t ř o v a t e l é p a k vyslovili d o m n ě n k u , že u r n a byla v y k o p á n a a u k r a d e n a proto, a b y m o h l a b ý t prop a š o v á n a za hranice, t a m s p o m p o u p o h ř b e na, a b y se p r ý dokázalo, že současny režim v ČSSR n e u m o ž n í ani ř á d n ý p o h ř e b . " S o u h l a sila j s e m s jejich t v r z e n í m " , píše K a t r i n a S m r k o v s k á , " ž e ten, k d o se t a k o v é h o činu dopustil, je n e p ř í t e l e m s o c i a l i s m u " . Vyšetř o v a t e l é prohlásili, že p a c h a t e l e m musel b ý t n ě k d o z p ř á t e l p a n í S m r k o v s k é , a to p r ý jsou n e p ř á t e l e socialistického zřízení. P a n í S m r k o v s k á t o t o o b v i n ě n í ostře o d m í t l a . " P ř á t e l é m é h o m u ž e " , píše presidentovi, " k t e ř í jsou i p ř á t e l i m ý m i , n e j s o u n e p ř á t e l i socialismu. J s o u t o lidé, k t e ř í p r o socialismus už něco vykonali..." " K o m b i n a c i o v ý v o z u u r n y " , píše K a t r i n a S m r k o v s k á , " j s e m v ů b e c n e b r a l a v á ž n ě . Podivila j s e m se t o m u , že mezi fotografiemi, k t e r é m i b y l y předloženy, b y l a fotografie h r o b u p o ř í z e n á z ř e j m ě k r á t c e p o t o m , co d o n ě h o b y l a u r n a p o h ř b e n a , k d y se t e d y nem o h l o ani t u š i t , že b y n e z n á m ý p a c h a t e l mohl urnu uloupit". Co ovšem n e b e r e v á ž n ě p a n i S m r k o v s k á , bere velice v á ž n ě cs. s t á t n í b e z p e č n o s t . K o n cem b ř e z n a byli z a d r ž e n i a v e l m i ostře vyslýc h á n i d v a z n á m í publicisté z d o b y p r a ž s k é h o j a r a 1968 — K a r e l K y n c l a J i ř í H o c h m a n . Museli velmi p o d r o b n ě d o k a z o v a t své alibi p r o d o b u , k d y — podle p o u h é h o o d h a d u s t á t n í bezpečnosti — b y l a u r n a v y k o p á n a a u l o u p e n a . J i ř í H o c h m a n , k t e r ý m á za sebou četne výslechy v t é t o instituci, prohlásil, že t o byl z a t í m n e j d r s n ě j š í výslech, k t e r ý až d o s u d absolvoval. '

-W

NEMOHOU

1

URNU

v '

HLÍDAT

V r a ť m e se však k dopisu v d o v y p o J o s e f u Smrkovském presidentu republiky: " P o delším j e d n á n í mi n a k o n e c pracovníci VB oznámili, že m i u r n u n a h ř b i t o v ě h l í d a t n e b u d o u , Že b u d o u za všech okolností p r o t i tomu, aby urna byla pohřbena na hřbitově, a p r o t o si ji m á m vzít d o m ů " . " Z t o h o t o prohlášeni j s e m i h n e d získala d o j e m , že cílem v y k o p á n í u r n y m é h o m u ž e n e b y l o její odvezení za hranice, ale její odstranění z veřejného hřbitova". "Více n e ž p ě t let b y l m ů j m u ž " , píše K a t r i n a S m r k o v s k á , " b ý v a l ý ú s t a v n í činitel ČSSR, V á š b ý v a l ý s p o l u p r a c o v n í k , člověk, k t e r ý v z n i k u a b u d o v á n í socialismu v ě n o v a l celý život a přinášel t o m u n e j t e ž š í oběti, n a p a d á n , ostouzen, více n e ž p ě t let b y l y o n ě m r o z š i ř o v á n y lži, a přes to, že byl těžce n e m o -

10

cen, byl bezpečnosti j e š t ě srpnu minulého roku urážlivým způsobem vyslýchán". " D o m n í v a l a j s e m se, že p o j e h o s m r t i r ů z n é akce p r o t i n ě m u skončí n e b o alespoň b u d o u o m e zen v ' ' . J a k ale d o k a z u j e příloha, k t e r o u v d o v a po J o s e f u S m r k o v s k é m přiložila ke s v é m u dopisu p r e s i d e n t u r e p u b l i k y S v o b o d o v i , s t a l se pravý opak. P r á v ě po své s m r t i s t a l se Josef S m r k o v s k ý t e r č e m celé serie zlomyslností a š i k a n . M r t v é m u t o již neublíží, ale z a s a h u j e t o k r u t ě j e h o n e j bližší. m.'

HROB

BEZ

JMÉNA

N e j d ř í v e odepřely paní S m r k o v s k é příslušné o r g á n y žádost o p o s u n u t í d a t a p o h ř b u , a b y se m o h l a se s v ý m o t c e m rozloučit t a k é j e h o dcera, k t e r á byla v d o b ě ú m r t í S m r k o v s k é h o v porodnici. O b v o d n í hygienici p r o P r a h u 2 a P r a h u 6 se vymluvili, že t a k o v ý o d k l a d by musely povolit s t r a n i c k é o r g á n y . K d y ž p a n í S m r k o v s k á zašla n a s e k r e t a r i á t IIV KSČ, a b y se t e d y t a m o o d k l a d u p o h ř b u domluvila, nechali ji celé h o d i n y č e k a t a p a k jí r o z m a n i t í úředníci vysvětlovali, že p r o dan o u věc n e j s o u příslušní. N a z d r a v o t n í m odb o r u m ě s t a P r a h y jí n a k o n e c doporučili, že o odložení p o h ř b u b y bylo n e j l é p e j e d n a t s f e d e r á l n í m m i n i s t e r s t v e m v n i t r a . A v š a k ani j e d n á n í se z á s t u p c i m i n i s t e r s t v a v n i t r a nevedlo k v ý s l e d k u . N a k o n e c policie prosadila s v é : p o h ř e b se k o n a l o k a m ž i t ě a v j i n é m k r e m a t o r i u , než si r o d i n a p ř á l a . Silnice, k t e r á v e d l a k motolském u k r e m a t o r i u , k d e měl b y t S m r k o v s k ý zpopelněn, b y l a u z a v ř e n a , policie prohlížela přijíždějící a u t o m o b i l y , za k r e m a t o r i e m s t á l y v pohotovosti stříkací vozy. T o bylo 18. l e d n a . 20, ú n o r a se pracovníci m i n i s t e r s t v a v n i t r a dotázali p a n í S m r k o v s k é , k a m hodlá uložit u r n u . Ř e k l a jim, že d o rod i n n é h o h r o b u . Slíbila j í m p ř i t o m , že z a t í m n e d á v y t e s a t n a p o m n í k j m é n o s v é h o muže, a b y se h r o b S m r k o v s k é h o n e s t a l p ř e d m ě t e m politických akcí, 28. ú n o r a m ě l a b ý t u r n a p o h ř b e n a . K d y ž přišla paní S m r k o v s k á n a liřbitovní s p r á v u p r o u r n u , řekli jí, že je n ě k d o volal, k d o se p ř e d s t a v i l j a k o bezpečn o s t a žádal, a b y v d o v ě u r n u n e v y d á v a l i . N a cestě k h r o b u d o p r o v á z e l a p a n í S m r k o v s k o u n e j e n rodina, přátelé, ale též d v a n e z n á m í muži. K n i m se p a k u h r o b u p ř i p o jilo dalších p ě t . Při p o h ř b í v á n í u r n y se vtlačil j e d e n z těch " n e z n á m ý c h " mezi pozůstalé, a b y zkontroloval, k a m a j a k h l u b o k o je schránka ukládána. 11. b ř e z n a n á s l e d o v a l a z n á m á scéna n a m ě s t s k é s p r á v ě v e ř e j n é bezpečnosti. 14. b ř e z n a sdělil ředitel P o h ř e b n í s l u ž b y p a n í S m r k o v s k é , že m á u r n u j e j í h o m a n ž e l a v t r e z o r u , že ji n e m ů ž e v y d a t k p o h ř b e n í , d o k u d si t o p a n í S m r k o v s k á " n e v y j e d n á s b e z p e č n o s t í " . K a t r i n a S m r k o v s k á j e j při t o m upozornila, že j e h o p o s t u p je v r o z p o r u se z á k o n y , z e j m é n a s § 16 v y h l á š k y m i n i s t e r s t v a z d r a v o t n i c t v í z r o k u 1966 o p o h ř e b n i c t v í .

" T í m , co se stalo, i dalším j e d n á n í m " , píše K a t r i n a S m r k o v s k á L u d v í k o v i Svobodovi, " j s e m b y l a š o k o v á n a . N e p o c h y b u j i , že b u d e t e Šokován i V y " . V z á v ě r u s v é h o dopisu p a k ž á d á v y š e t ř e n í celého p ř í p a d u a p o c h o p i t e l n ě i to, a b y m o h l a uložit u r n u s p o p e l e m s v é h o m u ž e podle p r á n i s v é h o a své r o d i n y . Dopis s t e j n é h o znění bvl zaslán g e n e r á l n í m u t a j e m n í k o v i UV K S C H u s á k o v i , předsedovi v l á d y vStrougalovi, p ř e d s e d o v i f e d e r á l n í h o s h r o m á ž d ě n í Indrovi a m i n i s t r u z d r a v o t n i c t v í P r o k o p c o v i . Avšak urna s pozůstatky Josefa Smrk o v s k é h o přece j e n n e b u d e uložena v P r a z e n a Olšanech. Příliš se " p ř í s l u š n á m í s t a " o b á v a j í , a b y se n e o p a k o v a l a historie s h r o b e m J a n a P a l a c h a , j e n ž se s t a l p o u t n í m m í s t e m . Josef S m r k o v s k ý m á b ý t p o h ř b e n ve své rodn é obci, ve Velence. Zde je n a m í s t ě vyslovit s t a r é p ř á n í , ač si n e m ů ž e m e b ý t jisti, zda o p ě t n e v y z n í j a k o n e c h t ě n á a b r u t á l n í ironie: P o k o j popeli j e h o ! HLEDÁNÍ SMRKOVSKÉHO

ZÁVĚTI

S k o r o s o u č a s n ě se s m r t í J o s e f a S m r k o v s k é lio — a s n a d ještě p ř e d t í m —- začala se t a j n á policie s t a r a t o to, zda p o sobě n e z a n e c h á v á n ě j a k é důležité písemnosti, a z e j m é n a — z d a n e n a p s a l či n e n a d i k t o v a l něco, co by se m o h l o p o v a ž o v a t za jeho politickou z á v ě t . Byli v

t o m t o s m ě r u d o t a z o v á n i —• z a t í m " d i s k r é t ní" členové j e h o r o d i n y a m i m o j i n é i bývalý náměstek generálního prokurátora J U D r M a c h a t a , S m r k o v s k é h o b ý v a l ý přítel, k t e r ý j e d n a l s St B v z a s t o u p e n í r o d i n y o organizaci p o h ř b u . Několik dalších lidí, k t e ř í se zvláště v posledních letech se S m r k o v s k ý m n e j č a s t ě j i a d ů v ě r n ě stýkali, bylo d á n o p o d stálý policejní dozor. R e ž i m chce z ř e j m ě všemi p r o s t ř e d k y z a b r á n i t t o m u , a b y se cokoli v p o d o b ě S m r k o v s k é h o politické z á v ě t i dos t a l o 11a Z á p a d . O t á z k u , zda e x i s t u j e v k o n k r é t n í p o d o b ě politická závěť J o s e f a S m r k o v s k é h o , není zat í m účelné z o d p o v í d a t . F a k t je však ten, Že S m r k o v s k ý stačil z v l á š t ě v d o b ě p ř e d posledn í m k r i z o v ý m zhoršením s v é h o z d r a v o t n í h o s t a v u k o n c e m r o k u 1973 d o s t a t e č n ě vyložit svá stanoviska k hlavním problémům nár o d n í m i m e z i n á r o d n í m , k n i m ž dospěl po všech s v ý c h zkušenostech, a že t a t o s t a n o v i s k a existují, z a c h y c e n a v ř a d ě z á z n a m ů j e h o přátel. E x i s t u j e ovšem nebezpečí, že režim s á m se pokusí n ě j a k ý m p l a g i á t e m ještě p o s m r t n ě " d o k á z a t " , že s n a d S m r k o v s k ý ke konci svéh o života udělal o b v y k l o u s e b e k r i t i k u a zapřel t a k s á m sebe. Že se nic t a k o v é h o nestalo, může naštěstí dokázat dostatek svědků. A ^ o k u d j d e o s k u t e č n o u závět, nechť z a t í m StB — hledá. , . .

7 A P H R A Ň T F nČTTt * ' < * v ^ i llVi l i >1 X 1—/ JLAI J X A . (Dopis z Prahy) D v a c e t let učitelování n a p r a ž s k ý c h -

nyní - d v a n á c t i l e t k á c h není m á l o : Kolik s n a h y j s e m za t u d o b u vynaložila, k t e r á se n a k o n e c u k á z a l a m a r n á , b a p r o m n e i nebezpečná, kolik n a d ě j í se ve m n ě zrodilo, a b y p a k zase zanikly, kolik iluzí o s v é m povoláni jsem m u sela p o h ř b í t . Ale j e š t ě učím. I t e d . Prošla j s e m j a k o z á z r a k e m n ě k o l i k a síty p r o v ě r e k , a přes t á l a j s e m dokonce, a t o je co říct, ú t o k y j e d n é z " k o l e g y ň " , k t e r á vsadila n a t u t o t a k tragick o u d o b u , a p r o t o ž e j e jí l h o s t e j n ý profil naší mládeže, je o c h o t n a ji j a k k o l i k ř i v i t a h l á s a t všechno, co n á m naši nadřízení n a ř i z u j í . Mne obvinila, že své děti, t e d y děti, k t e r é učím, p r a v d ě p o d o b n ě n e v e d u ve s p r á v n é "linii", což p r ý je v i d ě t z t o h o , že k e m n ě m a j í d ů v ě r u a n e m á m s n i m i ž á d n é potíže. P a r a d o x n í argum e n t , n a d k t e r ý m b y se člověk v n o r m á l n í d o b ě zasmál, m á v l b y j e n r u k o u a šlo b y se dál. Ale c h a r a k t e r i s t i c k ý a r g u m e n t p r o t u t o dobi\, n a školách d v o j n á s o b n e n o r m á l n í , k d y i ti n e j n o r m á l n ě j š í lidé se musí snížit k n e n o r m á l n í m k e j k l ů m , a b y alespoň něco zachránili. A t a k j s e m b y l a v y š e t ř o v á n a , zjišťována a t m o s f é r a v m é t ř í d ě a děti t á z a n ý 11a to, co j i m při vyučováni říkán. Naštěstí m á m e pořád j e š t ě s l u š n é h o ředitele, k t e r ý n e m á r á d poli-

tické kariéristy a dělá všechno, co je v j e h o silách, a b y se ve škole příliš n e r o z t a h o v a l i v a n e p ř e r o s t l i m u přes h l a v u . Z ů s t a l sice v KSC, ale m y j s m e rádi, p r o t o ž e se j e n t a k mohl ve své ředitelské f u n k c i z a c h r á n i t a p a k u c h r á n i t m n o h é z nás, a p ř e s t o ž e musel p r o v á d ě t a n ě k d y i h l á s a t n a ř í z e n á s v i n s t v a , d o k á z a l zaš t í t i t i m n o h é n a d a n é ž á k y a pomoci j í m dál, n a v y s o k o u školu, p o k u d o v s e m h l a s školy d n e s stačí. A t e n m n e t e d y i v m é m k o n f l i k t u "udržel". Z a d v a c e t let p r a x e j s e m se naučila r o z u m ě t s v ý m d ě t e m a p ř e s v ě d č i t je, Že t o s nimi m y s lím dobře. Pochopily m n e a věří mí, dokonce i dnes. A t a k , přestože od ž á k ů v y ž a d u j í učení, v l á d n e v naší t ř í d ě s o u l a d a v posledních létech dokonce p o d i v u h o d n á solidarita. J s e m r á d a , p r o t o ž e j i n a k b y c h d n e s ani n e m o h l a učit. TRAPNÁ SITUACE Ale p r á v ě t a d y je p o č á t e k m é t r a p n é situace, k d y se m u s í m p ř e d s v ý m i ž á k y s t y d ě t a zárov e ň j i m b ý t v d ě č n á , a k d y si d e n n e l á m u h l a v u n a d tím, j a k é c h a r a k t e r y se u nich v l a s t n ě

11

v y t v á ř e j í a jací z nich b u d o u j e d n o u o b č a n é t o h o t o s t á t u . A p a k u v a ž u j i s m u t n é n a d tím, j a k se, školou p o č í n a j e , p ř e t v á ř í a d e f o r m u j e tento národ. P ř i c h á z í m před svoji t ř í d u a z nařízení odřík á v á m věci, s nimiž nesouhlasím. Moji žáci t o vědí a s a m i t a k é nesouhlasí, ale mlčí. A nazítří, k d y ž o p a k u j e m e l á t k u , to v š e c h n o po m n ě o p a k u j í , n ě k t e r ý t u p ě , jiný se z ř e t e l n ý m odporem, k t e r ý nechci vidět, a další t a k , a b y v y n i k l a nesmyslnost celé věci, ale já ji n e v i d í m a jen t r n u , aby se t ř í d a nezačala s m á t či úšklebo v a t , a p ř e m ý š l í m , zda b y c h n e m ě l a přece jen zakročit. Co k d y ž t y mé milé d ě t i se b u d o u n ě k d e chlubit, j a k o u m a j í učitelku a co se říká na jejích h o d i n á c h , n ě k d o t o píchne a b u d u m í t další m a l é r ? U p ř í m n ě m í n ě n á chvála m n e m o ž n á j e d n o h o d n e zničí. N e b o se n ě j a k ý rodič b u d e c h t í t p o m s t í t za š p a t n o u z n á m k u a b u d e m u v té chvíli všec h n o d o b r é . . . Z n á m s p o u s t u t a k o v ý c h příp a d u , kolegové si je mezi sebou v y p r á v ě j í . S t a l o se n a p ř í k l a d , že rodiče, t a k zvané z d r a v é síly, dali d í t ě t i d o a k t o v k y .magnetofon a nařídili m u , a b y učitelovy v ý k l a d y n a t á č e l o : V ý c h o v a p ř í š t í h o fízla, p r o n e r o z u m n é d í t ě t í m lákavější, že p o j e d n o u mělo s k r y t o u moc n a d u č i t e l o v ý m o s u d e m . N e b o běžná p r a x e n a d ř í z e n ý c h : Nestačí j i m s l e d o v a t v y u č o v á n í , n a v í c si volají j e d n o t l i v é žáky a mezi č t y ř m a o č i m a se jich v y p t á v a j í , co vědí o t o m a o n o m a j a k j i m t o učitel vysvětlil: Stačí, k d y ž je žák c h a r a k t e r o v ě slabší, něco neví n e b o ř e k n e přek r o u c e n é a p a k se t e d y v y m l u v í n a učitele. Což je jen jiná, ú ř e d n ě p ě s t o v a n á f o r m a fízloviuy.

DOHODNUTÁ

HRA

vSe m n o u o v š e m m o j i žáci drží, a i k d y ž jsou i mezi nimi slabší p o v a h y , z a t í m se mi nic tak o v é h o nepřihodilo. N a o p a k - děti c h á p o u , že leccos z k r á t k a m u s í m , a j d o u mi n a r u k u . P r o t o ž e n a r ů z n é a k t i v i s t i c k é (oslavy, vítání) a s o v ě t s k é ( v ý s t a v y a pod.) akce lidé nechodí, v y k a z u j e se z á j e m v e ř e j n o s t i t í m , že t a m školské o d b o r y (správy) n a ž e n o u děti. Ř e k n u j i m : D o u f á m , že víte, j a k se c h o v a t . Nojo, p ř i k y v u j í a t u a t a m n ě j a k ý k l u k mezi č t y ř m a očima dod á : My d o b ř e víme, s o u d r u ž k o , že n á s t a m bude za k a ž d ý m s l o u p e m n ě k d o h l í d a t . Měla b y c h h o s a m o z ř e j m ě n a p o m e n o u t , ale mezi č t y ř m a očima? A f a k t , m é děti se ještě v ž d y c ky chovaly slušně. Musím b ý t s p o k o j e n á . Ale h l a v o u se m i lioni i jiné ú v a h y . K o n e č n ě - n e p ř e t v a ř u j í se jen k v ů l i m n ě . H r a j í o svou budoucnost, o přijetí na vysokou školu. O b č a s j i m t o leze k r k e m a t v r d l , že se n a t o v y . . . a b u d o u radši n á d e n í k y . Ale n a k o n e c v s t o u p í - t a k é n a naše d o p o r u č o v á n í d o S v a z u mládeže, d o h o d n o u se, k d o do v ý b o r u , p o d n i k n o u i n ě j a k o u činnost, a b y ji mohli vyk á z a t , a p ř i p r a v u j í se, j a k si n a v z á j e m d a j í slušné p o s u d k y . A m y j s m e r á d i : Škola je d o b ř e h o d n o c e n a a zas n ě j a k é d í t ě n a v í c m á naději, že se n a v y s o k o u d o s t a n e .

12

Neměli hvcliom jim spíše v v t v k a t b e z e h a r a k t e m o s t , o b o j e t n o s t ? Ne, neměli: Mohli b y n á m t o oplatit. Vůbec: Copak t o není v t o m t o n e š ť a s t n é m n á r o d ě d o h o d n u t á h r a ? T ř e b a je p r á v ě to t a zázračná v l a s t n o s t , k t e r á n á m d o v o l o v a l a a d o v o l u j e přežít, A tak m á m narozeniny, moje pacholátka se to dozvědí, složí se n a k y t k u (a o p r a v d u pěknou) a p ř e d s e d a SSM (Svazu socialistické mládeže) se d v ě m a členy v ý b o r u mi ji přinesou do s b o r o v n y s p o d i v u h o d n o u gratulaci, aby se mi vyplnilo, co si p ř e j u a co si s t e j n ě t a k přejí oni, však si r o z u m í m e , s o u d r . . . učitelko, žejo, p o v í d a t si t o n e m u s í m e . A já jsem d o o p r a v d y d o j a t á , s k o r o se ni i chce, přes t e n zralý věk, brečet. No, r o z u m í m e si, děti, r o z u m í m e . A p l a k a t m ů ž u z r ů z n ý c h d ů v o d ů , n e j e n proto, že si r o z u m í m e . J s o u v š e m horší situace, m n o h e m horší. Škola plní nařízené, ovšem jen t a k , a b y o b s t á la, p o d á v á u m n ě s e s t a v e n á hlášení, k t e r á m a j í n a d ř í z e n ý m znázornit, j a k roste politická akt i v i t a a 'uvědomění učitelů i ž á k ů je den ode d n e pevnější. Ale n a h o ř e d o b ř e věd i, j a k to je, a t a k naše p o v ě s t není z r o v n a nejlepší. T a k t a k se d r ž í m e n a d v o d o u a c h u d á k ředitel je stále j e d n o u n o h o u n a o d c h o d u . A t u policie oznámí, že byl zadržen Žák naší školy, k d y ž s tlupou dalších k a m a r á d ů s t r h á v a l i v l a j k u n a šich přátel. Sbor se zachvěje. Naše a k t i v i s t i c k á kolegyně zato ožije: K o n e č n ě b u d e m í t d ů k a z o š p a t n é v ý c h o v ě na naší škole. Ř e d i t e l p r á v ě není ve škole a t a k ho h l e d á m e n a všech s t r a n á c h . Třídního, k t e r ý je p r á v ě n e m o c e n , t a h á m e n a r y c h l o z postele. A z á s t u p c e m e z i t í m už n a s l o u c h á p ř í s n ý m d o m l u v á m , v z t e k l ý m p o h r ů ž k á m , b a i n a d á v k á m od r ů z n ý c h n a d řízených, Slibují, že se n a n á s p o ř á d n ě podív a j í ! S k o n c u j í s naší o b o j e t n o s t í ! V š e c h n y n á s v y h á z í . Ze s e k r e t a r i á t u n a ř i z u j í svolání s t r a n i c k é organizace: P r ý přijde s á m t a j e m n í k . Z R O H c h t ě j í m í t ještě d n e s plenárku, k t e r á by usnesla po o d b o r á ř s k é linii přísná o p a t ř e n í . Školský r e f e r á t s v o l á v á m i m o ř á d n o u k o n f e renci celého s b o r u : T a k o v é dětí p ř i j í m á t e n u d v a n á c t í l e t k u ! Žák musí b ý t o k a m ž i t ě v y l o u čen! Šílenství a děs d o s t u p u j í vrcholu. A poj e d n o u v š e c h n o ztichne a zklidní. Ředitel, k t e rý mezitím přišel, se u p a m a t o v a l , že m u s h o r a nařídili t o h o t o Žáka p ř i j m o u t , přestože neudělal z k o u š k u . Stál za nim v ý z n a m n ý s o u d r u h a řediteli dokonce sprostě v y n a d a l , k d y ž se t o h o chlapce bránil p ř i j m o u t . Viděl v t o m diskriminaci dětí, jejichž rodiče jsou v ý z n a m n í soudruzi, iuternacionalísté, kteří n i k d y nezradili. S a m o z ř e j m ě , že j a k m i l e t e d n ě k d o s h o r a volá ,aby t a k é pohrozil, h n e d se v š e c h n o dozví, především pak soudruh, který to tenkrát nařídil. O s t a t n ě i v ý z n a m n í rodiče i u t e r n a c i o n a lísté f u n g u j í n a plné o b r á t k y . J e j i c h " n e b o h ý c h l a p e c " , k t e r é h o jen jiní kluci svedli, je o k a m ž i t ě p r o p u š t ě n n a s v o b o d u a hlášení s t a ž e n o . Vždyť t ř e b a ani t y p r a p o r y nestrliával A m y se r a d u j e m e , s veškerou škodolibostí, k t e r o u j s m e si k s v ý m n a d ř í z e n ý m a r e ž i m u v y p ě s t o v a l i . M á m e r a d o s t , že t o t e n kluk, s y n i n t e r n a c i o n a l i s t ů , udělal.

Z A H A Z O Y A X I T A L H X TV T a k o v á je t e d y a t m o s f é r a , k t e r á v l á d n e n a naší škole. Ale nejen n a ní na všech! Ta naše v l a s t n ě p a t ř í k t ě m lepším z nich. Dá se tu alespoň dýchat, Ale je t o d v a n á c t í l e t k a , dědíc gymnasií, reálek a r e á l n v c h gymnasií. kdvsi v ý z n a m n á z á k l a d n a k u l t u r n í h o a o d b o r n é h o rozvoje n a š e h o n á r o d a , živná p u d a t a l e n t u . K o l e m roku 1968 j s m e se domnívali, že d o j d e k její renesanci, protože socialismus, to by měl b ý t p ř e d e v š í m v š e s t r a n n ě r o z v i n u t ý člověk, nejen odborník, ale t a k é k u l t u r n í a morální osobnost a p ř e d e v š í m ta. T e c h n o k r a t i c k é t e n d e n c e však zasáhly i do školství. D v a n á c t í l e t k a ještě n e p ř e k o n a l a r á n y , k t e r é jí zasadily N e j e d l é h o r e f o r m y , a znovu je ods o u v á n a n a s a m ý okrai školství. T a k s m ě r n á čísla - s a m a už omezující - z v y š u j í relativní p r o c e n t o dívek a p o d s t a t n ě snižují p r o c e n t o chlapců. N a d a n ý chlapec musí b ý t z k r á t k a t e c h n i k n e b o jit n a řemeslo. T o s a m o z ř e j m ě b u d e profilovat v b u d o u c n o s t i i složení ž á k u n a v y s o k ý c h školách n e t e c h n i c k ý c h , a u v á žíme-li, j a k m á l o se v t o m t o r e ž i m u udělalo pro ž e n u - v y s o k o š k o l a č k u , a b y se m o h l a plně a v klidu v ě n o v a t své profesi, m ů ž e m e si předs t a v i t , j a k t o ovlivní o d b o r n o u a t v ů r č í ú r o v e ň n e t e c h n i c k ý c h o d v ě t v í . (Snad se divíte, že p r á v ě já, žena, jsem t a k pesimistická. Vysokoškolsky vzdělané ženy však m a j í velmi t r p k o u z k u š e n o s t o s v é m p o s t a v e n i při b u d o vání socialismu a už si nedělají iluze). N e p ř á l a b y c h v á m za t ě c h t o okolností prožít p ř i j í m a c í zkoušky, k d y smělo b ý t p ř i j a t o jen velmi m á l o chlapců a politické i n t e r v e n c e přicházely p ř e d e v š í m kvůli s y n ů m f u n k c i o n á ř ů a v t a k o v é m m n o ž s t v í , že p o k r y l y celé s m ě r n é číslo. T o vedlo k t o m u , že museli b ý t o d m í t n u t i všichni n a d a n í chlapci, k t e ř í ž á d n o u p r o t e k c i neměli. A p ř e d s t a v t e si ředitele a učitele, k t e ř í p a k museli t ě m t o b y s t r ý m a n a d a n ý m , v ý b o r n ě se učícím c h l a p c ů m vysvětlov a t , že bylo s p r á v n é p ř i j m o u t p r ů m ě r n á děvč a t a a často i š p a t n ě se učící k l u k y spolehlivých rodičů. J e n si n á s p ř e d s t a v t e , k d y ž j s m e t ě m t o c h l a p c ů m , k t e r é by k a ž d ý j i n ý , ale r o z u m n ý n á r o d p o k l á d a l za svou příští n a d ě j i , museli r a d i t , a b y šli do u č ň o v s k é školy i T e n k r á t po z k o u š k á c h j s m e m y , čeští pedagogové, šli d o b y t u j e d n o h o z n á s a opili se, a b y c h o m z a p o m něli n a to, že j s m e v y c h o v a t e l i n o v ý c h pokolení, a že v naší t r a d i c i b ý v a l o r o z d m ý c h á v a t k a ž d o u jiskřičku t a l e n t u v d í t ě t i a vést a povz b u z o v a t je t a k , a b y se rozhořela v p l a m e n . Ano, opili j s m e se a p a k j s m e se n a v z á j e m vyprovázeli d o m u a cestou j s m e přemýšleli, zda v ů b e c m á naše p r á c e n ě j a k ý smysl. v

•

l

•

v. »

NEJHORSI

ř

"

'

«

»

w

w

v

v

ZLOČIN 1

O p r a v d u n e v í m a jsem z j.oho nešťastná. K d y ž došlo k p ř i j í m a c í m z k o u š k á m n a v y s o k é školy, zase n e b y l y p ř i j a t y děti n e j n a d a n ě j š í — neboť t e n t o režim si vymyslel t r e s t , k t e r ý znal i s t ř e d o v ě k jen z ř í d k a : t r e s t a t d ě t i za ú d a j n é hříchy jejich rodičů, v t é t o

zemi k o n k r é t n ě za to, že jejich rodiče uvítali P r a ž s k é j a r o 1968 a zůstali vlažní k s o u č a s n ý m usurpátorum. Zato děti funkcionářů bvlv L

* »'

p ř i j a t y , i k d y ž byly blbé, a n ě k t e r ý m , k t e r é m v o d n ě ani na v y s o k o u školu nepomýšlely, \vlo d o k o n c e nabízeno, aby se d o d a t e č n ě přihlásily (i n a f a k u l t y , k t e r é měly několik a n á s o b e k u e h a z e č u a tedy v y s o k é p r o c e n t o o d m í t n u t ý c h ) . Vvlíčhn váni, co v t é t o souvislosti zažila m o j e kolegyně, k t e r á učí n a j e d n é sídlištní d v a n á c t i l e t c e . J e d n a z j e j í c h Žaček se přestala v poslední třídě učit, toulala se po nocích a p a k z ů s t á v a l a d o m a , r o z k l á d a l a s v v m c h o v á n í m celou t ř í d u a n a k o n e c v pololetí p r o p a d l a . K d y ž ji m o j e kolegyně d o m l o u v a l a , o d b y l a ji t a t o d í v k a slovy: Ale o m n e si, s o u d r u ž k o , n e d ě l e j t e s t a r o s t . J á se n a v y s o k o u s t e j n ě d o s t a n u ! U m a t u r i t y děvče p r o p a d l o . Ale v té s a m é d o b ě bylo p ř i j a t o na f a k u l t u , k t e r o u si vybralo, p ř e s t o že tu polovinu uehazeču (ti u zkoušek většinou uspěli) odmítli. Po p r á z d n i n á c h dělalo děvče r e p a r á t . Muselo ho u d ě l a t . A udělalo. Říkaly j s m e si s kolegyní, co by se asi stalo, k d y b y ji p r o f e s o r s k ý sbor nechal i t e n t o k r á t p o p r á v u p r o p a d n o u t . Ovšem to b y l a jen t e o r e t i c k á o t á z k a . Řlo přece o dceru d o b ř e s i t u o v a n é h o soudruha, a její p r o p a d n u t í bv bvlo k v a l i f i k o v á n o j a k o z á m ě r n á diskriminace děti ze spolehlivých rodin. P ř e d s t a v t e si a t m o s f é r u v rodinách, jejichž d ě t i — a většinou n a d a n é a d o b ř e p ř i p r a v e n é , p r o t o ž e v tom vidi j e d i n o u svou n a d ě j i — se n e d o s t a n o u n a školu a dokonce těžko s h á n ě j í učební p o m ě r . A p ř e d s t a v t e si s i t u a c i ve třídách, k t e r é všechny vylíčené příhody bezprostředně p r o ž í v a j í . K čemu t o m ů ž e vést? T e n t o režim se d o p u s t i l m n o h a neo t e l n ý c h zločinu. Zničil existenci desítek tisíc lidí a ohrozil s t e j n é m n o ž s t v í rodin. Do vědy, k u l t u r y i h o s p o d á ř s t v í znovu nastolil n e k v a lifikovanost. Mrhá penězi n a v y s o k é o d m ě n y ve s v ý c h a p a r á t e c h a ú ř a d e c h a h l a v n ě v policii a a r m á d ě . Zavírá n e v i n n é lídí, novináře, spisovatele a politiky jen proto, že by chtěli m í t socialismus lepší. Ale t o v š e c h n o nic není p r o t i zlochům na naší m l a d é generaci. N a našich d ě t e c h . Jestliže d o k á ž e t e v y b u r c o v a t mezi n á r o d n í veřejnost na obranu nespravedlivě zavíraných, měli b y s t e ji ještě silněji b u r c o v a t n a o b r a n u našich n a d a n ý cli dětí. VŽclyt p r á v ě v těch je budoucnost národa. H o d n ě j s e m o toni přemýšlela a nevím, je li n i u j n á v r h v ů b e c r e á l n ý , ale v e světě by se měla s b í r a t s t i p e n d i a p r o naše n a d a n é děti, k t e r é ve vlasti n e s m ě j í s t u d o v a t . Založte stip e n d i j n í f o n d . S o u s t ř e d t e české vysokoškolské profesory, kteří museli o p u s t i t t u t o zem, při n ě j a k é universitě, a b y t a m naše d ě t i učili. S n a d m o j e m y š l e n k a je zcela nereálná, ale za p o k u s by s t á í a . A je li s n a d hloupá, p a k m i o d p u s ť t e . Ale t ř e b a b y p r á v ě t a k o v á akce světové veřejnosti napomohla, aby naše nad a n é d ě t i zase m o h l y s t u d o v a t d o m a , ve s v é vlasti (v t é t o d o b ě t a k macešské), n a našich v y s o k ý c h školách. 4.

W

v

V

UČITELKA

Důvěrná sdělení pro vybrané Z a t í m c o informace, k t e r é režim p o s k y t u j e p r o s t ř e d n i c t v í m s v ý c h m a s o v ý c h sdělovacích p r o s t ř e d k u jsou v ý r a z e m n e j h l u b š í h o p o h r d á ní v e ř e j n o s t í a p o d c e ň o v á n i inteligence n a šich o b č a n u , " d ů v ě r n á s d ě l e n í " p r o s t r a n i c k ý a k t i v n e b o p r o příslušníky " V n i t ř n í s t r a n y " , j a k t o v y s t i h l Orwell jsou přece j e n bííže skutečnosti a proto také často v n a p r o s t é m r o z p o r u s oficiálně h l á s a n o u verzí. T a k pod i v n ý v ý v o j n a S t ř e d n í m V ý c h o d ě po h a lasně o h l a š o v a n é m " v í t ě z s t v í " a r a b s k ý c h zemí a j e j i c h " n e r o z b o r n é m p ř á t e l s t v í k ' S S S R " (ve s k u t e č n o s t i zatlačení s o v ě t s k é h o vlivu v e p r o s p ě c h USA) přiměl n ě k t e r é p r o m i n e n t n ě j š í referenty z aparátu ÚV KSČ k překvapujícím o d h a l e n í m : P r ý t o není t a k j e d n o d u c h é j e d n a t s t ě m i A r a b y , k t e ř í jsou sice n a š i m i s p o j e n c i a m u s í m e je p r o t o i n a d á l e p o d p o r o v a t , ale k t e ř í si k l a d o u zcela n e u s k u t e č n i t e l n é n á r o k y a při t o m č a s t o v y s t u p u j í p r o t i s o v ě t s k y . P ř i t o m p r ý t o n e p r o h r á l i j e d i n ě z á k r o k e m Sov ě t s k é h o svazu, p r o t o ž e izraelská v o j s k a se prý dostala na druhou stranu suezskeho kan á l u docela hladce, p r ý p ř e s t r o j e n í m a přeb a r v e n í m s v ý c h t a n k u a měla cestu o t e v ř e n o u až do K á h i r y . J e š t ě k t o m u p r ý si a r a b š t í v o j á c i nechali zničit a u k o ř i s t i t j e d n y z n e j m o d e r n ě j š í c h s o v ě t s k ý c h r a k e t i další sovětské z b r a n ě , k t e r é měly z ů s t a t t a j n é . A v ů b e c je p r ý naše pozice t ě ž k á , k d y ž v Izraeli je M o s k v ě v ě r n á k o m u n i s t i c k á s t r a n a , k t e r á si i v d o b ě v á l k y m o h l a dovolit k r i t i z o v a t v l á d u (ve s k u t e č n o s t i jsou t a m k o m u n i s t i c k é s t r a n y v opozici dvě), z a t í m co v E g y p t ě nechali p o z a v í r a t k o m u n i s t y a p o k u d je pustili z k o n c e n t r a č n í c h t á b o r ů , museli p o d e p s a t revers, že se n e b u d o u po d o b u 15 let z a b ý v a t politickou činností, o t a k o v ý c h zemích j a k o J o r d á n s k o a S a u d s k á Arábie ani n e m l u v ě , t a m prostě komunisty fyzicky vyhladili. . . A t e d ještě t o m o h u t n é p ř i v í t á n í N i x o n a v E g y p t ě , z a t í m c o B r e ž n ě v a ani n e p o z v a l i ! T o p r y u k a z u j e , že p o všech o b ě t e c h S o v ě t s k é h o S v a z u s m e t a n u n a k o n e c slízli A m e r i č a n é . . . T a k ž e p r ý není vyloučeno, říkalo se zasvěceně, že j e d n o h o dne, t a k d o dvou, tří let se m o h o u n a š e pozice dosti z m ě n i t a m ů ž e m e se o c i t n o u t v n ě k t e r ý c h o t á z k á c h d o k o n c e " n a druhé straně". A v ů b e c je p r ý t o v š e c h n o m n o h e m složitější, n e ž se m ů ž e p ř i z n a t v m a s o v ý c h sdělov a c í c h p r o s t ř e d c í c h . Cožpak m ů ž e m e c h o d i t n a t r h se sdělením, že naše v z t a h y s R u m u n s k e m jsou zase š p a t n é , a b y c h o m t í m potěšili ' ' n a p ř á t e l e socialismu'' ? Ale co d ě l a t s t a k o v ý m Ceaucescu, k t e r ý v y s l e c h n e bez hlesu vše, co se ř e k n e n a společné p o r a d ě n a K r y m u a p a k s t e j n ě dělá, co chce a n i k o h o n e i n f o r m u j e . J e d e si k l i d n ě d o Číny, p a k zase d o L a t i n s k é A m e r i k y , p a k do a r a b s k ý c h ze-

14

mí, zve d o R u m u n s k a izraelské p ř e d s t a v i t e l e , o d m í t á d i s t a n c o v a t se od Činy, p l n i t své finanční z á v a z k y v r á m c i R V H P a V a r š a v s k é h o p a k t u , nedovolí společné m a n é v r y P a k t u n a r u m u n s k é m území a t í m izoluje B u l h a r s k o od SSSR v a zemí V a r š a v s k é h o p a k t u . Však s o u d r u h Ž i v k o v už žádal s o v ě t s k é vedení, a b y prosadilo zřízení " k o r i d o r u " přes r u m u n s k é území, ale Ceaucescu se t o m u u r p u t n ě brání. Při oslavách 30. v v r o č í osvobození R u m u n s k a se p r ý m á zcela v y t r a t i t r o z h o d u j í c í podíl sov ě t s k é a r m á d y n a osvobozeni R u m u n s k a a j e d n o s t r a n n ě v y z v i h o v a t vlastní podíl (jak si při t o m n e v z p o m e n o u t n a o b v i n ě n í J u g o slávie z r, 1948-53!). Že R u m u n s k o si ve v z t a h u k z á p a d n í m z e m í m počíná j a k o rozvoj o v á země a podle toho p o ž a d u j e r ů z n é úlevy a v ý h o d y , z a t í m co vůči r o z v o j o v ý m zemím se c h o v á j a k o b o h a t á země, k t e r á p o s k y t u j e ú v ě r y a pomoc. Že Ceaucescu chce p ř e v z í t T i t o v u úlohu vůči z e m í m " t ř e t í h o s v ě t a " a Že j e h o m a n ž e l k a je po P e r o n o v ě v z o r u d r u h o u n e j m o c n ě j š í osobou v zemi a v ů b e c . . . O v š e m — d o d á v a j í zasvěcení r e f e r e n t i — d n e s si n e m ů ž e m e dovolit d o p u s t i t se c h y b y z r o k u 1948 vůči J u g o s l á v i i a p r o t o o t ě c h t o věcech n e m ů ž e m e h o v o ř i t veřejně, ale t í m víc m u s í m e " p ů s o b i t " , a b y se R u m u n s k o i J u g o s l á v i e o p ě t " z a ř a d i l y " . O s t a t n ě ani o J u g o s l á v i i se i n t e r n ě .nemluví příliš lichotivě a t o ani po H u s á k o v ě n á v š t ě v ě u T i t a a ani po p o s l e d n í m s j e z d u Iyigy k o m u n i s t ů v Bělehradě, k d e se příliš podezřele z d ů r a z ň o v a l a samospráva, n á r o d n í i s t á t n í nezávislost a p o l i t i k a neaiigaŽovanosti. V t é t o souvislosti je m n o h e m pochopitelnější n á p a d n á d i s k r é t n o s t n a š e h o t i s k u o návštěvě egyptského presidenta Sada ta v B u k u r e š t i letos v č e r v n u . N a š i m p r o p a g a u d i s t ů m se t a t o a r a b s k á " n e v d ě č n o s t " t ě ž k o v y s v ě t l u j e : n e c h t ě j í přizn a t , že R u m u n s k o je j e d i n o u zemí V a r š a v s k é h o p a k t u , k t e r á po r. 1967 n e p ř e r u š i l a diplom a t i c k é s t y k y s Izraelem a n a o p a k rozvijí s ním i a r a b s k ý m i z e m ě m i s o u č a s n ě velmi a k t i v n í politickou a e k o n o m i c k o u s p o l u p r á c i . V roce 1973 n a v š t í v i l a R u m u n s k o t e h d e j š í m i n i s t e r s k á p ř e d s e d k y n ě Golda Meierová, p o ní m i n i s t r z a h r a n i č í Izraele E b a n a s o u č a s n ě Ceaucescu byl okázale u v í t á n v ř a d ě a r a b s k ý c h zemí. Z a r a b s k ý c h s t á t n í k ů n i k o h o nenapadlo R u m u n s k u jeho styky s Izraelem v y t ý k a t ; n a o p a k d á v a j í n a j e v o , že si n e z á vislé politiky R u m u n s k a váží a že j i m m ů ž e b ý t prospěšná. N e n í p r o t o n á h o d o u , že p r v n í cesta e g y p t s k é h o p r e s i d e n t a d o V ý c h o d n i E v r o p y p o poslední válce n e v e d l a d o Moskvy, ale p r á v ě do B u k u r e š t i — k Ceauceseovi. Není t o d ů v o d k zamyšlení?

»

EVRO PY ? K d y ž j s m e letos v zimě vyslovili d o m n ě n k u , že poslední izraelsko-arabská v á l k a v y t v o ř i l a paradoxně předpoklady k novému narovnáni v t é t o oblasti, jež b u d e n u t n ě s p o č í v a t 11a amer i c k é m vlivu 11a obou s t r a n á c h b o j o v é cary, a 11a víc než citelném oslabení s o v ě t s k é role v t é t o oblasti, n e p ř e d p o k l á d a l i jsme, že věci p ů j d o u t a k rychle. P o d e p s a n é d o h o d y o přiměří ani Kissingerova diplomacie či t r i u m fální cesta p r e s i d e n t a N i x o n a po Blízkém V ý c h o d ě n e z n a m e n a j í pochopitelně, že n o v á r o v n o v á h a v t é t o části s v ě t a byla už v y t v o řena. Ale to, co p ř e d e v š í m a m e r i c k á d i p l o m a cie za posledních několik měsíců dokázala, v y v o l á v á ú c t u a jisté n a d ě j e d o b u d o u c n a . P a r a d o x n ě t u d o m á c í slabost a m e r i c k é h o p r e s i d e n t a a j e h o zoufalý z á p a s o politické přežití ve W a s h i n g t o n u t e n t o k r á t posilují americkou ofenzivně konstruktivní zahraniční politiku, její a k t i v i t u , v y n a l é z a v o s t , a zároveň plné moci i p r o s t ř e d k y , jež má její t v ů r c e k dispozici. Čím více osud a m e r i c k é h o p r e s i d e n t a v t u t o chvíli závisí — n e b o alespoň zdánlivě závisí — 11a z a h r a n i č n ě politických úspěších, t í m větší je n a d ě j e , že se nic nep o s t a v í do cesty dílu p ř e s t a v b y a m e r i c k é h o vidění s v ě t a i způsobu, jímž S p o j e n é s t á t y realizují roli, jež jim ve s v ě t o v é m m ě ř í t k u Dřísluší. A lze jen d o u f a t , že h l a v n í a r c h i t e k t :éto p ř e s t a v b y přid il Iv realismu, s n í m ž p ř i s t u p o v a l k p r o b l é m ů m Blízkého i D a l e k é h o V ý c h o d u , i realistický pohled n a s o u č a s n o u E v r o p u a její s t a r o s t i . Posledních třicet let v y t v o ř i l o v E v r o p ě v e v z t a h u ke S p o j e n ý m s t á t ů m p a r a d o x n í , leč logicky p o c h o p i t e l n o u situaci. Díky Spoj e n ý m s t á t ů m se E v r o p a p o d r u h é s v ě t o v é válce n e j e n p o m ě r n ě rychle p o s t a v i l a n a n o h y , ale d o s á h l a n e b ý v a l é ú r o v n ě e k o n o m i c k é h o r o z v o j e a p r o s p e r i t y . S o u b ě ž n ě s tím, j a k rostla a m e r i c k á role v E v r o p ě a to j a k h o s p o d á ř s k á , t a k politická a v o j e n s k á — rostlo p o s t u p n ě i to, čemu se v USA říká a n t i a m e r i k a n i s m u s . T e n t o a n t i a m e r i k a n i s m u s -~ to jest, p ř e s n ě j i řečeno, t e n t o reflex proti domin u j í c í mocnosti, ať už její role byla j a k á k o l i — byl však zároveň p r v n í m p r o j e v e m čehosi p o z i t i v n í h o . N a své reakci vůči S p o j e n ý m s t á t ů m — j e j í m ž m l u v č í m byl p ř e d e v š í m gen e r á l De Gaulle — si E v r o p a začala intenzivněji u v ě d o m o v a t s v o u sounáležitost, své e v r o p a n s t v í , jehož byl, p a r a d o x n ě opět, De Gaulle o d p ů r c e m . S k o n c e m v á l k y ve V i e t n a m u , s o d c h o d e m De G a u l l o v ý m , a t v á ř í v t v á ř realitě s o v ě t s k é politiky v E v r o p ě , se a k c e n t y p o s t u p n ě p ř e s u n o v a l y , až a d j e k t i v u m " e v r o p s k ý " převážilo n a d a d j e k t i v e m " a n t i a m e r i c k ý " . A m e r i c k é zahraniční politice a j e j í m u t v ů r c i t r v a l o až k u p o d i v u dlouho, než t o pochopili. N y n í se v š a k zdá, že i t a d y n a s t o u p i l o větší p o r o z u m ě n í . P o r o z u m ě n í p r o s t é m u f a k t u , že E v r o p a se z o u f a l e snaží — a b u d e se s n a ž i t stále víc

u c h o v a t si svou i n t e g r i t u . Sověti zace v vchodní E v r o p y , p o s t u p n á b a l k a u i z a c e n e j evropštější z v ý c h o d o e v r o p s k ý c h zemí, Československa, t v r d á likvidace polských a m a ďarských s n a h konečně se s t á t p r á v o p l a t n o u součástí E v r o p y , j a k o ž i n e d o b r o v o l n ý n á vrat Pruska na Východ to v š e c h n o j e n o m z d ů r a z n i l o z á v a ž n o s t p r o b l é m u , j e m u ž se v z á p a d n í E v r o p ě říká " a m e r i k a u i z a c e " . Dlouh o d o b á a m e r i c k á e k o n o m i c k á , politická a v o j e n s k á d o m i n a c e , se vším, co s t a k o v o u situací souvisí, v y v o l á v a l a ať už reálné n e b o pouze p r o n i k a v ě pociťované nebezpečí, Že t a k é z á p a d n í E v r o p a z t r a t í s v ů j v l a s t n í životní styl, svou osobitou t v á ř , v y t v o ř e n o u s t a l e t í m i t r a d i c e a dějin, a že 11a j e j i c h m í s t o nastoupí převzatý kosmopolitně postiudustriální povrch, jakási t v á r j e d n a d v a c á t é h o století. Pod t l a k e m t é t o d v o j í s k u t e č n o s t i se m y š l e n k a " E v r o p y " začala s t á v a t n e j e n politickým i n s t r u m e n t e m , ale pronikla p o s t u p n ě i d o v ě d o m i e v r o p s k ý c h n á r o d u , k t e r é , pochopitelně, společné t r a d i c e a d ě j i n y n e j e n o m s p o j u j í , ale i rozdělují. Za t é t o situace n a b ý v á 11a váze v ý v o j v j e d n o t l i v ý c h e v r o p s k ý c h zemích. N e d á v n á z m ě n a vlády v Anglii nejvíce hrozila z m ě n o u politiky, o b r a t e m s m ě r e m n a z p á t e k . Ale již p r v n í měsíce Wilsonovy vlády u k á z a l y , že ani pro Anglii — n a v z d o r y p ř e d v o l e b n í m heslům l a b o u r i s t u - - není už ú n i k u před " e v r o p s k ý m o s u d e m " . J d e n y n í jen o to, j a k Anglie — k t e r á se z b o h a t é h o s t r ý č k a s t a l a chudým příbuzným kontinentální Evropy — p ř e k o n á příští období těžkých sociálních otřesů, jež o b t í ž n á a d a p t a c e k E v r o p ě a k novému postavení Británie vyvolá. Ve f r a n c o u z s k ý c h v o l b á c h n e b y l a o t á z k a E v r o p y ú s t ř e d n í m p r o b l é m e m , neboť o b a k a n d i d á t i byli j a s n ě o c h o t n i p o k r a č o v a t v cestě, k t e r o u Francie po De Gaullově s m r t i p o s t u p n ě , ač v á h a v ě , n a s t o u p i l a . Vítězství konser vat i vní ho r e f o r m á t o r a Giscarda ď Est a i n g j e d n a k znovu potvrdilo, že ve Francii (a o s t a t n ě ani v Itálii) není levicové většiny, d o k u d se její t a k v ý z n a m n á složka, j a k o u je komunistická strana, nedistancuje jasně a n e d v o j s m y s l n ě od S o v ě t s k é h o svazu, j e d n a k uklidnilo ty, kteří se s o b a v a m i tázali, j a k á by byla u v n i t ř E v r o p y role v l á d y , j e j í m i ž členy by byli k o m u n i s t é . T u t o roli n a o p a k zcela n e č e k a n ě převzalo P o r t u g a l s k o , jehož n o v ý režim m u ž e přežít p r á v ě j e n v r á m c i E v r o p y a s její plnou p o d p o r o u . Jeden z nejkategoričtějších ' ' E v r o p a n u " , z á p a d o n ě m e c k ý kancléř B r a n d t , měl v posl e d n í m období ř a d u v á ž n ý c h vnitropolitick ý c h p r o b l é m u , mezi něž p a t ř i l a 11a p ř e d n í m místě i " O s t p o l i t i k " , v y c h á z e j í c í p r á v ě z j e h o d ů s l e d n ě e v r o p s k é koncepce. B r a n d t o v a n e s m í r n á p o p u l a r i t a ve V ý c h o d n í E v r o p ě a j e h o r e á l n á koncepce E v r o p y , s v r c h o v a n é , s v é b y t n é , ale o p ř e n é o a m e r i c k o u v o j e n s k o u ^

v

15

i politickou moc, b y l a n a k o n e c z ř e j m ě i m o t i v e m , proč j e d e n z j e h o blízkých s p o l u p r a c o v n í k u d o s t a l příkaz — z ř e j m ě z v ý c h o d n í h o Berlína, ale i s v ě d o m í m n ě k t e r ý c h k r u h u v K r e m l u — prohlásit policejním ú ř e d n í k ů m : ' 'Jsem důstojník armády N D R ' ' , a tak vyv o l a t explozi, jež n e v y h n u t e l n ě v e d l a k B r a n d t o v ě demisi. L i k v i d a c e B r a u d t a m ě l a ohrozit p r á v ě j e h o " e v r o p s k o u " p o l i t i k u . Z d á se, že n o v ý f r a n c o u z s k ý p r e s i d e n t a n o v ý z á p a d o n ě m e e k ý kancléř t o d o b ř e pochopili a položili o k a m ž i t ě po n a s t o u p e n í ú ř a d u d ů r a z n a p o k r a č o v á n í i n t e g r a č n í h o procesu, jehož ú h e l n ý m k a m e n e m je f r a n c o u z s k o n ě m e c k á spolupráce a vzájemná důvěra. (Abychom lépe chápali B r a n d t o v u e v r o p s k o u politiku a její v ý z n a m , p ř i p o m e ň m e si, j a k o ž e h a v ý je p r o b l é m o b r a n y E v r o p y . Ta je totiž — v p ř í p a d ě o d c h o d u j e d n o t e k USA — m o ž n á jedině za p ř e d p o k l a d u o b n o v e n í m o h u t n é západoněmecké armády jako jádra této obran y . B r a n d t c h á p a l nereáluost t a k o v é a l t e r n a t i v y — n e m l u v ě o j e j í m nebezpečí p r o Něm e c k o s a m o t n é — a p r o t o s t a v ě l svou k o n cepci n a p ř í t o m n o s t i a m e r i c k ý c h j e d n o t e k n a evropském kontinentě, přinejmenším do té d o b y , než se z n o v u k o n k r e t i z u j e a e v e n t u e l n ě u s k u t e č n í m y š l e n k a a r m á d y E v r o p s k é Unie. Myšlenka, k t e r á v y v o l á v á k a t e g o r i c k ý o d p o r v Moskvě, neboť její u s k u t e č n ě n í z n a m e n á definitivní v s t u p E v r o p y j a k o velmoci n a s v ě t o v é kolbiště. Velmoci s velkou přitažlivostí p r o větší část dnešní s o v ě t s k é s t ř e d n í a východní Evropy). Za t ě c h t o okolností se zdá, že přes otřesy, jimiž E v r o p a a e v r o p s k o - a m e r i c k é v z t a h y prošly v p o s l e d n í m roce, zůstaly v ý h y b k y n a s t a v e n y s t e j n ý m s m ě r e m a události p o t v r dily, že e v r o p s k é země n e m a j í jinou a l t e r n a t i v u . T o se p r o j e v u j e i v souvislostí s n e j h l u b ší e x i s t u j í c í a s t á l e t r v a j í c í e v r o p s k o u krizí, jíž je krize italská. I t á l i e je j e d i n á z v e l k ý c h e v r o p s k ý c h zemí, v níž j d e o s k u t e č n o u krizi společenskou, jejíž příčiny t u není t e d času r o z e b í r a t . Za t é t o s i t u a c e je d v o j n á s o b důležité, že italská k o m u n i s t i c k á s t r a n a o d m í t á zdánlivě radikální řešeni krizové situace, neboť revoluční d o b r o d r u ž s t v í b y za d a n é sit u a c e vedlo b u d k nastolení s t a l i n s k é d i k t a tury pod sovětským protektorátem, nebo v o j e n s k é d i k t a t u r y pod záštitou USA. A ještě p ř e d t í m ze všeho n e j s p í š k o b č a n s k é válce. Ale i t a l s k á k o m u n i s t i c k á s t r a n a prov e d l a t a k é a n a l ý z u chilské t r a g é d i e a s t a v í se n e g a t i v n ě i k politice jakési " l i d o v é f r o n t y " v zemi s n e d o k o n č e n o u m o d e r n í i n d u striální strukturou a drtivou převahou katolického o b y v a t e l s t v a . N a p r o t i t o m u s a m i představitelé křesťanské demokracie nevyluč u j í koalici zcela j i n é h o d r u h u — t o j e s t s p o l u v l á d u k ř e s ť a n s k ý c h d e m o k r a t ů s kom u n i s t y , jež se m n o h ý m jeví j a k o j e d i n ý ú č i n n ý n á s t r o j řešení n a l é h a v ý c h p r o b l é m ů d n e š n í I t á l i e . E v r o p a — t o j e s t m i m o jiné s n a h a v y h n o u t se řešení pod d e š t n í k e m j e d n é ze s u p e r v e l m o c í — s t o j í zcela n e p o c h y b n ě v pozadí těchto úvah. P r a v ě E v r o p a n é s l e d u j í t a k é s n e j v ě t š í pozorností v ý v o j s i t u a c e v Jugoslávii, d o b ř e si

v ě d o m i , že zde m ů ž e v z n i k n o u t m o c e n s k é v a k u u m , víc než p ř i t a ž l i v é p r o jediní ze supervelmocí. J u g o s l á v s k á s i t u a c e u k a z u j e , j a k důležité je, aby n a e v r o p s k é m k o n t i n e n t ě e x i s t o v a l a t ř e t í organizující síla, a l t e r n a t i v a k situaci, k d v k a ž d v n o v v otřes, k a ž d é n o v é hrozící v a k u u m , u v á d í do p o h y b u v o j e n s k é síly s u p e r v e l m o c í a zároveň z v y š u j e nebezpečí k o n f l i k t u mezi nimi. T a k o v á s i t u a c e je totiž t a k é n e j l e p š í m a r g u m e n t e m p r o zachov á n í s t á t u q u o a pro t a k o v á c uasi " ř e š e n í " , j a k o je S o v ě t s k ý m s v a z e m tolik p r o s a z o v a n á c h a r t a e v r o p s k é koexistence. Ta t o t i ž je v p o j e t í S S S R d n e s nikoli v ý c h o d i s k e m k d y n a m i c k é m u p o h y b u n á r o d u s m ě r e m k větší s v o b o d ě , nezávislosti a prosperitě, v r á m c i garantovaných mírových podmínek, nýbrž pláštěm, který má zakrýt mezinárodni dohodu o zachování s t á t u quo nejen v rámci mez i n á r o d n í m , ale, p ř i n e j m e n š í m p o k u d j d e o Východní Evropu, i uvnitř jednotlivých států a n á r o d u s o v ě t s k é m o c e n s k é s f é r y . Vznik r e á l n é " e v r o p s k é a l t e r n a t i v y " je t e d y i pro S t ř e d n í a V ý c h o d n í E v r o p u , o b s a z e n o u třicet let p o válce s o v ě t s k ý m i v o j s k y - n i k o l i z dův o d ů zajišťování m í r u v t é t o části světa, n ý b r ž s o h l e d e m n a úkoly p ř e d e v š í m policejní — n e s m í r n ě d ů l e ž i t ý m a s p e k t e m současného m e z i n á r o d n í h o v ý v o j e . Důležitějším než n i k a m nevedoucí " o s v o b o z o v a c í " , " z a d r ž o v a c í " či " z a t l a č o v a c í " koncepce. P o c h o p í t o S p o j e n é s t á t y , n a nichž do z n a č n é m í r y závisí úspěch i t e m p o evropeizace E v r o p y ? Zdá se, že j s m e s v ě d k y p r v n í c h k r o k ů v t o m t o s m ě r u a není vyloučeno, že rok 1974 přece jen n a k o n e c skonči j a k o " r o k E v r o p y " , jak to původně plánovala americká v l á d a . J s o u však e v r o p s k é s t á t y už d n e s s t o p ř e k o n a t své v n i t ř n í rozpory, p r o b l é m y s v ý c h v z á j e m n ý c h v z t a h ů , a učinit už v brzké bud o u c n o s t i další důležité k r o k y " e v r o p s k ý m " s m ě r e m ? Zdá se, že poslední v ý v o j znovu d ů r a z n ě ukázal j c i í m n á r o d ů m , že je t o v jejich n e j b y t o s t n ě j š í ni z á j m u . Což je lepší z á r u k a , než velké deklarace a zákulisní dohody. DAUMII,

L16

K útokům oficiální propagandy Zdeněk Heizlav

" L i s t y " j a k z n á m o n e v s t u p u j í ze z á s a d y a účinné pomoci našich s p o j e n c ů (!)". O d ů v o d do polemiky s ú t o k y n a s v o u politickou nil o v š e m také, proč je t v t o nes m vsi v t ř e b a linii n e b o n a své s p o l u p r a c o v n í k y , p o k u d k rozvíjet a o p a k o v a t : " P r o t o ž e n á š lid neprošel n i m občas dochází n a s t r á n k á c h exilového t o u d r a s t i c k o u školou, k t e r o u prošel lid t i s k u n e b o při r ů z n ý c h j i n ý c h p r o j e v e c h m a ď a r s k ý , je p o t ř e b i - o b r a z n ě ř e č e n o - d o m o exilové politiky. Činí t a k proto, Se za d e l o v a t (!) v h l a v á c h lidí z á k o n i t ý v ý v o j , ke rozhodující " f r o n t u " pokládají skutečnou a k t e r é m u by bylo b ý v a l o došlo, že totiž i u e f e k t i v n í opoziční činnost p r o t i " n o r m a l i n á s v š e c h n o s m ě ř o v a l o k o b č a n s k é válce. Z z a č n í m u " r e ž i m u b y r o k r a t i c k é d i k t a t u r y dot o h o hlediska je boj p r o t i revizionistickýni ma, a protože nehodlají exilovými spory p r a v i c o v ý m silám i n a d á l e a k t u á l n í " . Saživit p r a ž s k o u p r o p a g a n d u . N e v s t u p u j í však m o z ř e j m á , lidé o v ý v o j i š e d e s á t ý c h let vědí z p r a v i d l a do p o l e m i k y ani s t o u t o p r o p a své a myslí si i n a d á l e své, t a k ž e p o k u s o g a n d o u , p o k u d n a z p ů s o b V l a j k y n e b o Po" c l o m o d e l o v á v á n i " falešnou p r o p a g a n d o u je ledního listu p o m l o u v á čs. emigraci, a n e b o jediným východiskem ! k d y ž p o š t č k á v á a plivá j e d o v a t é slínv poliOd ú n o r a letošního r o k u se objevila v t i c k ý c h i osobních p o m l u v po jednotlivcích, československém t i s k u a rozhlase t a k é n o v á k t e ř í v exilu žijí a p r a c u j í . J e t o t i ž d o b ř e l a v i n a p o m l u v a n e p r a v d o československém z n á m s k u t e č n y v z t a h o h r o m n é vetŠinv lidí exilu, o e m i g r a n t e c h z let 1968-1969 v ů b e c d o m a k t o m u t o d r u h u " p r o p a g a n d y " , a vi a o těch politicky a k t i v n í c h zvláště. D ů v o d je se, j a k o u t o " m e d v ě d í s l u ž b u " si režim z ř e j m ý : režim je j e d n a k rozezlen, že loňská právě těmito útoky poskytuje. Pro jednou a m n e s t i e měla t a k m a l ý ohlas, že v ů b e c není je v š a k t ř e b a učinit v ý j i m k u , a ú t o k ů m a m o ž n o u v e ř e j n i t j a k á k o l i v čísla o p o č t u n a v r á pomluvám z tohoto zdroje věnovat trochu tilců, a j e d n a k se znovu a z n o v u p o z n á v á , pozornosti. že v ě t š i n a lidi t e n t o k r á t n i j a k n e c h á p e emiV létech 1972 a 1973 se d o určité m i r v graci j a k o n ě j a k o u " n á r o d n í z r a d u " , že se j m é n a a p o v ě s t politicky a k t í v n í e h opozičzdálo, že n ě k d o v t i p n ě j š í v H u s á k o v ě estaních činitelů d o m a i v zahraničí z d a l e k a neb l i s h m e n t u přece jen odhalil p r a v d u rčení podařilo v l i d o v é m p o v ě d o m í p o d s t a t n ě j i "nemluvit o provaze v domě oběšencově", pošpinit — a že je t e d y t ř e b a p o k r a č o v a t , a že b y l a zvolena t a k t i k a o opoziční činnosti protože n e b o ž t í k Goebbels s n a d přece jen d o m a i v zahraničí v y j a d ř o v a t se co n ě j mene, s t e j n ě t a k měl p r a v d u , k d y ž tvrdil, že " s t o k r á t o p a k o a k o o u d á l o s t e c h let v a n á lež m u ž e se s t á t p r a v d o u " . 1968-1969. T o se t a cé zdálo o d p o v í d a t z á j Ze scény t e n t o k r á t zmizeli š m o k o v é t y p u m ů m Moskvy, k t e r á si přirozeně n e p ř e j e nic rčiny, R o h á č k a , B o h a t k y , Dolejše n e b o více, n e ž a b y se o k o n k r é t n í c h u d á l o s t e c h ve Miloše Marka, a objevili se t u z e j m é n a " p a v č e r e j š í m i d n e š n í m Československu m l u řížští d o p i s o v a t e l é " Wolf a I l o t m ar. Do vilo p o k u d m o ž n o co n e j m é n ě , a b y t o t o a r é n y však p ř e d e v š í m n a s t o u p i l i t a k o v í borci, t é m a bylo " t a b u i z o v á n o " s t e j n ě t a k , j a k j a k o Vilém N o v ý , Jiří H á j e k , Miroslav Moc b y l o " t a b u i z o v á n o " v y v r a ž d ě n í statisíců přía Milan Matouš. M a t o u š u v e ř e j n i l s v ů j p a m f l e t slušníku " l e v é i p r a v é " opozice v S S S R " H l a v n í t e n d e n c e p r o t i k o m u n i s t i c k é h o půsot ř i c á t ý c h let i ř a d a dalších t e m n ý c h a k t u bení p r o t i Č e s k o s l o v e n s k u " v T v o r b ě 13. a s t a l i n s k é i p o s t a l i n s k é d i k t a t u r y . Nikoliv bez 20. ú n o r a a " m y š l e n k y " rozvinul p a k v knize příčiny si t o t i ž j e š t ě n a p o d z i m 1973 stě" F r o n t a bez p ř í m ě ř í " v d u b n u . T e n t o M a t o u š žovali v d ů v ě r n ý c h r o z h o v o r e c h sovětští " p r a c u j e " zejména s krkolomnou konstrukcí d i p l o m a t é v Ženevě, že " t o je k n e v y d r ž e n í , " k o n t i n u i t y čs. protisocialistické r e a k c e " od m í t při k a ž d é příležitosti Československo n a r o k u 1945 až d o současnosti, s k o n s t r u k c í talíři". " r e vizion istického a o p o r t u n i s t i c k é h o přeOd ú n o r a l e t o š n í h o r o k u se v š a k t a k t i k a kroucení m a r x i s m u " teoriemi d e m o k r a t i c k é h o o p ě t změnila. P ř e d e v š í m se při všech přílesocialismu a s k o n s t r u k c í domnělé p ř í t o m žitostech znovu o b j e v u j í t i r á d y o " ř á d ě n í nosti " i m p e r i a l i s t í c k ý c h p r o t i k o m u n i s t i c k ý c h k o n t r a r e v o l u c e v létech 1968-1969". K o r u n u c e n t r á l " za k a ž d o u sebemenší p o c h y b o u o n a s a d i l v k v ě t n u s á m Josef L e n á r t , k d y ž n a j a k é m s i s e m i n á ř i a s velkou publicitou pro- . s p r á v n o s t i stalinské a b r e ž n ě v o v s k é p s e u d o ideologie a p r a x e . Užívá h o j n ě p ř e k r o u c e n ý c h hlásil, že " v ý v o j s m ě ř o v a l k t o m u , že b y v a z kontextu vytržených citátů z veřejných jisté chvíli došlo k o t e v ř e n é m u s t ř e t n u t í v y s t o u p e n í opozičních p ř e d s t a v i t e l ů v 'zahraantisocialistických a socialistických sil v obničí, k t e r é m u z ř e j m ě d o d á v á S T B , p o v ě ř e n á č a n s k é v á l c e " , k t e r é j e n " v č a s n ý zásah revos l e d o v á n í m t ě c h t o v y s t o u p e n í . Vilém N o v ý lučních sil d o m a (!) a našich s p o j e n c ů z a b r á n a s t o u p i l do b o j e 20. ú n o r a r o v n ě ž v T v o r b ě , n i l " . O m l o u v a l se, že "jestliže u n á s nebyli a t o s t a t í " O b č á n k u , a co t e d ? " . V ní rozvinul v e d o u c í činitelé k o n t r a r e v o l u c e s o u d n ě postia b s u r d n í n e s m y s l o t o m , že čs. političtí ženi, bylo t o m u t a k . . . jen v d ů s l e d k u v č a s n é l

A

1

to'

v

*

17

e m i g r a n t i odešli " k e s v ý m k a p i t a l i s t i c k ý m e h l e b o d á r č u i n " — j a k o b y se n á r o d y dělily n a n ě j a k é "socialistické a k a p i t a l i s t i c k é " národy a jakoby fronta boje o autentický socialismus n e p r o b í h a l a n a p ř i č n á r o d y Východ u i Z á p a d u ! V d u c h u nejlaciuějši k a l e n d á řové agitace vylíčil p a k " p r o h l u b u j í c í se krisi" tohoto kapitalistického světa, a z prstu v y c u c a l jakési " p ř i s l u h o v á n í čs. r e f o r m á toru" obhájcům kapitalismu — a jedním d e c h e m současně dodal, že je " s t e j n ě už n i k d o n e p o s l o u c h á " . Zvlášť h u m o r n ě znějí N o v é h o v ý v o d y t o m u , k d o d ů v ě r n ě zná jak jeho n á z o r o v ý svět p o n á v r a t u z vězeni v polovině p a d e s á t ý c h let, k d y j e h o "revisionism u s " měl s k u t e č n ě h l u b o c e p r o t i k o m u n i s t i c k ý obsah, t a k j e h o pozdější n á z o r o v ý veletoč, j a k m i l e m u N o v o t n ý z n o v u p o s k y t l f u n k c e i peníze. Má p r o úlohu falsiíikátora s k u t e č n ě v y s o k o u kvalifikaci. Ti o s t a t n í se p ř á v á ž n ě vrhli n a m e z i n á r o d n í s e m i n á ř o Československu v Biěvres, o jehož s k u t e č n é m r o z s a h u i o b s a h u o v š e m nic nevědí, a t a k se j e d n í m d e c h e m snaží o b v i n o v a t t a m přít o m n é čs. opoziční exilové osobnosti j a k " z n e b e z p e č n é h o rozvracení z á p a d o e v r o p s k é lev i c e " t a k současně " z bezvýzuaimiosti, jíž se n e p ř i k l á d á s l u c h u " . Falsifikace k o l e m v y s t o u pení Giintera Grasse 11a t o m t o s e m i n á ř i jsou přitom hodny nejhorškli tradic studenoválečnické žurnalistiky. Že byl u p r o s t ř e d t é t o k a m p a n ě z b a v e n E d u a r d G o l d s t u c k e r čs. o b č a n s t v í a že S T B p r o v e d l a o s t u d n o u inscenaci o d s t r a n ě n í popela J o s e f a S m r k o v s k é h o z veřejného hřbitova, dokazuje jen tradiční stalinistickou " j e d n o t u p r o p a g a n d y a administrativy". J e důležité k o n s t a t o v a t , p r o t i k t e r é části Čs. emigrace v e d e p r a ž s k á p r o p a g a n d a s v ů j o b n o v e n ý ú t o k . J e t o p ř e d n ě t a její část, k t e r á se v československých záležitostech nadále angažuje, která zůstává bojovnou součástí d o m á c í opozice, a k t e r á svá s t a n o viska veřejně vyslovuje. Ty ostatní — a to je v e l k á v ě t š i n a oné stotisícové s k u p i n y , k t e r á p o roce 1968 o p u s t i l a zemi-kteří znechuceni p o m ě r y d o m a odešli h l e d a t n o v ý t r v a l ý d o m o v a s v o u seberealizaci v cizině, aniž by se n a d á l e chtěli v ý r a z n ě j i n a d o m á c í m polit i c k é m z á p a s u podílet, t y p r a ž s k á p r o p a g a n d a licoměrně " l i t u j e " , snaží se je líčit j a k o ubožáky zmítané hrůzami kapitalistického světa, a snaží se o b v i ň o v a t politiky r o k u 1968, že t o byli oni, k d o t y t o licli " o k l a m a l i a v y l á k a l i ze z e m ě " . K a ž d é m a l é d í t ě v Československu p ř e d e v š í m ví, že t i t o lidé v e své o b r o v s k é v ě t š i n ě našli i v k a p i t a l i s t i c k é m s v ě t ě slušné podmínky k životu — t a k o v ý už dnešní svět při všech s v ý c h n e d u z í c h i b í d á c h je a ž á d n á p r o p a g a n d a t o n e z m ě n í . S t e j n ě t a k ví, že ze z e m ě v y h n a l a t y t o lidi s o v ě t s k á v o j e n s k á i n t e r v e n c e a o b a v y z " n o r m a l i z a č n í h o " živoření. P o k u d j d e o politiky r o k u 1968, je z n á m o , že v y z ý v a l i n a o p a k o b č a n y k s e t r v á n í v e své vlasti, a t i z nich, k t e ř í s a m i volili e x i l - j e d n a k p r o t o , že se p r á v e m o b á v a l i persekuce, a j e d n a k p r o t o , že chtěli v e s v é m z á p a s e p o k r a č o v a t - n i k d y ani v n e j m e n š í m j i n é k t a k o v é m u k r o k u nevybízeli. Masovou

18

emigraci p o k l á d a l i a p o k l á d a j í za velké n á r o d n í nestčstí. J e n a j e n n a h l a v u B re Žně v a a H u s á k a p a d á o d p o v ě d n o s t j a k za o b r o v s k o u n á r o d n í z t r á t u , k t e r o u t a t o emigrace z n a m e n á , t a k za t r ý z e ň lidí o p u s t i v š í c h d o m o v , protože i při d o b r ý c h existenčních p o d m í n k á c h z ů s t á vá t o u h a p o d o m o v ě t r ý z n i i za bolest jejich blízkých d o m a , k t e ř í je n e m o h o u v i d ě t . Místo f a l e š n ý c h k r o k o d ý l í c h slz b y p r a ž s k ý režim učinil lépe, k d y b y - t a k j a k o K a d á r v Maďarsku r o k u 1963-přestal s o z n a č o v á n í m a s o u z e n í m t ě c h t o lidí j a k o " z l o č i n c ů " , legalizoval jejich p o b y t v cizině t a k , j a k 11a t o m a j í podle C h a r t y lidských p r á v n á r o k , umožnil s j e d n o c e n í rodin a v z á j e m n é . n á v š t ě v y jejích příslušníků. T o b y bylo n e j e n socialistické a h u m á n n í , ale i u ž i t e č n é a r o z u m n é , a j e n t a k b y se n á r o d n í z t r á t a m o h l a alepoň poněkud zmírnit. P r a ž s k á p r o p a g a n d a v e d e za d r u h é s v ů j ú t o k p r o t i t é části politicky č i n n é h o exilu, k t e r á z ů s t á v á n a pozici o b h á j c ů " P r a ž s k é h o j a r a " j a k o r e á l n é h o socialistického v ý c h o d i s k a z krize československé společnosti, k t e r á z m a r x i s t i c k ý c h a socialistických pozic v y s v ě t l u j e v z e s t u p a p á d československé r e f o r m y š e d e s á t ý c h let, a k t e r á u s i l u j e o to, aby čs. p r o b l é m zůstal i n a d á l e p r o b l é m e m e v r o p s k é h o socialismu a n e b y l p o n e c h á n n a pospas p r a v i c o v ý m silám z á p a d n í společnosti. P r o p a ganda t a k správné vystihuje, kdo i nadále z ů s t á v á n e b e z p e č n ý m p r o t i v n í k e m , j a k ý pos t o j u m o ž ň u j e 1 v exilu z ů s t a t součástí d o m á c í opozice a z j a k é pozice je m o ž n é z a s á h n o u t i d o b u d o u c í c h emancipaČuích zápasů d o m a . P r o j e v ů těch d r u h ý c h , k t e ř í v sobě konzerv u j i už jen m i n u l é a m á l o r e l e v a n t n í konflikty, a n e b o k t e r é t í h a p o r á ž k y a exil přivedly k větší n e b o menší z t r á t ě politické 1 osobní i d e n t i t y , a k t e ř í se u t í k a j í t a k či o n a k d o různých radikalismů a uzavírají zbytečná spojenectví s různými problematickými, často s k u t e č n ě r e a k č n í m i silami západní společnosti jen proto, že jsou a n t k o m u n i s t i c k é n e b o " p r o t i S S S R " , t ě c h všech si p r a ž s k á propaganda vlastně "považuje": umožňuji ]í ony k o n s t r u k c e , k d y se t a k o v ý m i p r o j e v y pokouší d i s k r e d i t o v a t r e f o r m n í k o m u n i s t y , o p r a v d o v é p ř e s v ě d č e n é socialisty i j e j i c h spojence d o m a i v exilu, d o k a z u j í c že 011Í už " t e n k r á t neměli se socialismem nic společného". Z v l á š t ě si " c e n í " t a k o v ý c h p r o j e v ů n a i v i t y , slepoty n e b o zlé vůle, při nichž se všichni k o m u n i s t é " h á z e j í d o j e d n o h o p y t l e " , československé r e f o r m n í úsilí š e d e s á t ý c h let se p r o h l a š u j e za n o v ý " k o m u n i s t i c k ý p o d v o d " a věc se p r o t i historické p r a v d ě líčí t a k , j a k o b y b y 10 s k u t e č n ě šlo o z a č á t e k procesu, 11a jehož konci měla b ý t likvidace socialismu. Co d n e š n í P r a h u i M o s k v u n a d á l e děsí, n e j s o u t y t o č a s t o silácké p r o j e v y , ale československý r e f o r m n í k o m u n i s m u s š e d e s á t ý c h let j a k o reálná alternativa byrokratické diktatury, a ti, k t e ř í usilují o to, a b y t a t o historická zkušenost byla integrována do výzbroje s o u d o b é h o e v r o p s k é h o socialismu. P r o t o ž e nic z t o h o n e n í d o m a z a p o m e n u t o , a p r o t o ž e čs. problém nadále zůstává jak otevřenou ránou socialismu, t a k p ř e d m ě t e m t r v a l é h o z á j m u

e v r o p s k é levice, n a s t u p u j í b u b n y falešné propagandy znovu a znovu. P r a ž s k á p r o p a g a n d a lže, k d y ž se snaží líčit tu část opozice v exilu, k t e r á s e t r v á v á n a s v é m socialistickém přesvědčeni, j a k o " s p o j k u mezi a n t i k o m u n i s t i c k ý m i c e n t r á l a m i a d e z o r i e n t o v a n ý m i s k u p i n a m i dělnického h n u t í " , a k d y ž t v r d í , že její p ř e d s t a v i t e l é jsou " b o h a t ě h o n o r o v á n i t ě m i t o a n t i k o m u n i s t i c k ý m i c e n t r á l a m i " . Uráží p ř i t o m nestyd a t ě — j a k stalinisté v ž d y čiuili-západoe v r o p s k é dělnické h n u t í , k t e r é v ů b e c není t a k " d e s o r i e n t o v a n é " a naivní, aby si muselo n ě j a k é t a k o v é " s p o j k y " n e c h a t líbit. A n e j d e v ů b e c o p r o j e v y jakési " d e z o r i e n t a c e " , n ý b r ž o n o v o u diferenciaci a p ř e s k u p o v á n í n a levici, jejichž výsledky se i p r a ž s k ý m p r o p a g a n d i s t u m j e d n o u z a t r a c e n ě vzpříčí v hrdle! V z á p a d n í m s v ě t ě přirozeně e x i s t u j í r ů z n é a n t i k o m u n i s t i c k é i n s t i t u c e a h n u t í , ale je jen p o h á d k o u pro malé děti a velké h l u p á k y , jestliže se n ě k d o pokouší p r e z e n t o v a t k a ž d o u opozici proti b y r o k r a t i c k ý m r e ž i m ů m s o v ě t s k é provenience jako součást jakéhosi "velkého s p i k n u t í " j a k ý c h s i " c e n t r á l " . A zcela s p r o s t o u p o m l u v o u přirozeně je, že k d o k o l i v ze s k u t e č n ý c h činitelů čs. opozice v exilu žije " z žoldu i m p e r i a l i s t u " . Všichni jsou z a m ě s t n á n i j a k o učitelé, vědečtí pracovnici, žurnalisté či jiní odborníci n a universitách, v ý z k u m n ý c h ú s t a vech, redakcích či j i n ý c h zcela v e ř e j n ý c h institucích, živí se svou o d b o r n o u prací, k t e r á není v p o d m í n k á c h cizích zemí č a s t o v ů b e c lehkou, a jsou váženi a o d m ě ň o v á n i jen p o t u d , p o k u d t e n t o iikol z v l á d a j í . J s o u o v š e m váženi i p r o své československé z k u š e n o s t i — a s a m o z ř e j m ě neuleličili, n e u l e h č u j í a n e b u d o u ani v b u d o u c n o s t i u l e h č o v a t " n o r m a l i z á t o rům", abv falsifikace t ě c h t o zkušenosti znemožnila n e b o zeslabila m o ž n á a n u t n á poučení, k t e r á je z nich n u t n o v y v o z o v a t . J e t ř e b a p o č í t a t ještě s m n o h ý m i v ě d e c k ý m i s e m i n á ř i i p o l i t i c k ý m i diskusemi, n a n i c h ž se b u d o u podílet, a s m n o h ý m i k n i h a m i o Československu, k t e r é b u d o u n a p s á n y a v y d á n y . T i t o lidé v y s t u p u j í t a k é ve všech sdělovacích prostředcích, k t e r é jsou j i m k dispozici, t a k j a k o t o d ě l a j í jejich z á p a d n í socialističtí i k o m u n i s t i č t í kolegové, a j a k t a m r á d i v y s t o u p í i jejich o d p ů r c i z M o s k v y či P r a h y , jestliže se jim k t o m u n a s k y t n e příležitost. P o k u d je p r a ž s k á p r o p a g a n d a v y d á v á za " o d p ů r c e e v r o p s k é s p o l u p r á c e a snižování m e z i n á r o d n í h o n a p ě t í " , lže s t e j n ě j a k o v jiných případech. Jsou naopak zastánci této politiky, protože v ní s p a t ř u j í příznivější r á m e c progresivního společenského v ý v o j e n a Z á p a d ě i n a Východě. N e p ř e c e ň u j í v š a k t e n t o m e z i n á r o d n í proces, k t e r ý je r o z p o r n ý , p o m a l ý a polovičatý, a k t e r ý s á m o sobě n e m ů ž e p ř i v o d i t progresivní z m ě n y ve společnosti s o v ě t s k é h o bloku, p r o t o ž e t y m o h o u b ý t jen v ý s l e d k e m d l o u h é h o a s t r a s t i p l n é h o i m a n e n t n í h o e m a n c i p a č n í h o procesu v y c h á zejícího ze z d r o j ů t a m n í společnosti s a m é - a nikoliv v ý s l e d k e m j a k é h o k o l i v n o v é h o mezinárodního aranžmá. P o k u d se t ý k á d o s a h u činnosti příslušníku čs. socialistické opozice v exilu d o ž i v o t a 9

m>

společnosti těch zemí, v nichž Žiji, neslouží pvirozeně a n e b u d e ani n a d á l e sloužit " z a k r ý vání krise k a p i t a l i s m u " , n ý b r ž n a o p a k hled á n í m o d e r n í h o socialistického v ý c h o d i s k a z t é t o krise. I oni se při t o m - t a k j a k o jini"opouštějí i c h y b a o m y l u ; v k a ž d é m přía d ě v š a k p o d s t a t n ě menších než oficielní " i d e o l o g o v é " v P r a z e a Moskvě. O c e ň u j i t a k é při s v é m n a n e j v ý š k r i t i c k é m v z t a h u k souč a s n ý m čs. ' ' r e a l i t á m " - k l a d n ě každý krok, k t e rý činí život lidi d o m a s n a d n ě j š í m . P o k u d se t ý k á d o s a h u jejich činnosti do Československa, b u d e t a k d l o u h o " r e ž i m u n e p ř á t e l s k ý " , dok u d se t e n t o režim b u d e v y z n a č o v a t p ř e d e v ším jen p o t l a č o v a t e l s k ý m i a k t y , a d o k u d nebude vystřídán jiným, svobodnějším, v n ě m ž při z a c h o v á n í a r o z v i n u t í socialistických a kolek ti vis tický cli h o d n o t b u d e m o ž n á i s v o b o d n á diskuse o všech p a l č i v ý c h společ e n s k ý c h problémech. P a k n e b u d e n i k d o z příslušníku socialistické opozice v exilu • ani 11a chvíli v á h a t s n á v r a t e m t a m , k a m p a t ř í , to jest do nezávislého Československa. Pok u d se stane, že t a k o v á z m ě n a b u d e trvat příliš dlouho, t a k ž e i n ě k t e ř í lidé t o h o t o d r u h u a p r o t i své vůli budou nuceni natolik zapustit nové kořeny v cizině, že jejich n á v r a t už n e b u d e m o ž n ý , p a k o d p o v ě d n o s t za to p a d n e t a k é j e n a jen n a h l a v u těch, k t e ř í progresivní v ý v o j v naší zemi z a d r ž u j í a brzdí. P r a ž s k á p r o p a g a n d a o b v i ň u j e z a s t á n c e dem o k r a t i c k é h o socialismu všeobecně a v čs. exilu zvláště ze " z r a d y m a r x i s m u " . Plete si p ř i t o m m a r x i s m u s se s o v ě t s k o u s t á t n í ideologií, k t e r á je už d á v n o jen j e d n o u -—• a nesmírně znetvořenou — větví marxistického myšlení. S n a h a co n e j h l u č n ě j i p r e z e n t o v a t t u t o z n e t v o ř e n o u v ě t e v j a k o jedině p l a t n ý a " p r a v o v ě r n ý " m a r x i s m u s je jen "hlasit ý m k ř i k e m bojícího se v lese", p r o t o ž e i v P r a z e se ví, že v d n e š n í m s v ě t ě e x i s t u j í zcela jiné i n t e r p r e t a c e m a r x i s m u ve d r u h é V

J

/

1

t

i

«

«

/

4

t

«

4

/

y

.

nýcli zemích " t ř e t í h o s v ě t a . " Co především p r a ž s k á p r o p a g a n d a z a t a j u j e , je t a s k u tečnost, že socialistické - - a m a r x i s t i c k é — síly i n d u s t r í á l u č v y s p ě l ý c h zemí stále zřetelněji p o k l á d a j í d e m o k r a t i c k ý socialismus za jedinou reálnou v a r i a n t u s t r u k t u r á l n í c h přem ě n společnosti. D e m o k r a t i c k ý socialismus není Žádným " r e vision i s m e m " ani " o p o r t u n i s m e n i " , n ý b r ž r e á l n o u a marxisticKou a l t e r n a t i v o u b y r o k r a t i c k é h o e t a t i s t i c k é h o socialismu, k t e r ý je n e p ř i j a t e l n ý n e j e n nár o d ů m s o v ě t s k é h o bloku, k t e r é s ním m a j í své t r p k é zkušenosti, ale i socialistickým silám Z á p a d u , p r o něž " k o m u n i s m u s sovětské p r o v e n i e n c e " n e n í p ř i t a ž l i v ý m , n ý b r ž o d p u z u j í c í m . A t a t a a l t e r n a t i v a b u d e znovu a z n o v u n a s t o l o v á n a , n a Z á p a d ě í n a Východě a t a k é v Československu. Jestliže " v ě d e c " M a t o u š o b v i ň u j e d o m á c í i exilovou socialistickou opozici, že p o č í t á s t í m , že " j e d n a k K S Č z n o v u d o p u s t í "revizionistický a o p o r t u n i s t i c k ý " rozklad, a j e d n a k společenství socialistických zemí v čele s S S S R

29

dopustí rozklad svých "internaciouálích vztah u " , p a k m u ž e vzít j e d n a to, že se t a k dříve či později s t a n e . A t u se v y n o ř u j e i p r o d n e š n í p r o p a g a n d i s t v " n o r m a l i z a c e " palčivá p a r a f r á z e o t á z k y , k t e r o u si N o v y v y p ů j č i l od F a l l a d v p r o s v ů j p o m l o u v a č n ý článek, t o jest o t á z k a — " o b č á n k o v é , a co p o t o m ? " . Falšování dějin a pomlouvání a skandalizování socialistické opozice d o m a i v exilu

svědčí v e s k u t e č n o s t i j e n o j e d n o m : d n e š n í režim v P r a z e se i dnes, p o p ě t i letech s v ý c h z d á n l i v ý c h " t r i u m f u " boji dějin, bojí v ě c n ý c h informaci, bojí o t e v ř e n e diskuse, bojí opozice. K d o m á v t o t a l i t n í m s t á t ě j a k é h o k o l i v puvodu i komuuistiekého-v rukou nekont r o l o v a t e l n o u moc, m u ž e i se s t r a c h e m n ě j a k ý čas v l á d n o u t . Ale nikoliv příliš dlouho.

PROTI REPRESI

v SSSR a Československu

Přední světové^ noviny uveřejnily výzvu, k t e r o u v y d a l i v Ř í m ě společně P a v e l L i t v í n o v za S o v ě t s k o u iniciativní s k u p i n u p r o o c h r a n u lidských p r á v , J i ř í Pelikán za k o l e k t i v " U š t ů " , K e n Coates a Chris F a r l e y za R u s e l l o v u m í r o v o u n a d a c i v Anglii. K v ý z v ě se i h n e d připojil a k a d e m i k S a c h a r o v , k t e r ý byl s t e x t e m seznámen telefonicky. Výzva je adresovaná pokrokovému západn í m i v e ř e j n é m u m í n ě n í a ř í k á se v ní m . j . : " P o l i t i c k á persekuce a o m e z o v á n í o b č a n s k ý c h s v o b o d n e j s o u o m e z e n y jen 11a n ě k t e r é s t á t y n e b o s k u p i n y s t á t ů , n a o p a k , v poslední době k n i m dochází a t o ve stále vetší míře častěji a ve více z e m í c h . . . J e ještě více p o l i t o v á n í h o d n é , že t a t o tendence řešit politické r o z p o r y a d m i n i s t r a t i v ními a p o t l a č u j í c í m i o p a t ř e n í m i roste v zemích V ý c h o d n í E v r o p y , z v l á š t ě v S S S R a Československu . . . N e j z n á m ě j š í m i p ř í k l a d y v t o m t o s m ě r u je u v r ž e n í generála Grigorenka d o p s y c h i a t r i c k é kliniky a u v ě z n ě n í dalších, j a k o 11a př. Vladimír B u k o v s k é h o , Pljušče, Moroza, Světličného a L j u b a r s k é l i o v S S S R , j a k o ž i t ě ž k é t r e s t y vězení, jež musí o d p y k á v a t Milan H u b l , J a r o s l a v S a b a t a, J i ř í Můller a m n o h o dalších v Československu. T a k j a k o mír, i o b č a n s k é s v o b o d y jsou nedělitelné. J e j i c h p o t l a č o v á n í v j a k é k o l i v zemi o h r o ž u j e celé lidstvo. Ú t l a k v zemích se socialistickou ú s t a v o u je p a k zvláště nep ř i j a t e l n ý p r o p o k r o k o v é s v ě d o m í světa, p o n ě v a d ž t y t o země se v y d á v a j í za d e m o k r a tické a p o k r o k o v é p r á v ě v oblasti lidských p r á v . P r o t o se o b r a c í m e s t o u t o v ý z v o u n a v š e c h n y o p r a v d o v é d e m o k r a t y a n a t u část v e ř e j n é h o míněni, k t e r á se s t a v í s y m p a t i c k y k m y š l e n k á m socialismu a vidi v n ě m s p r a vedlivější b u d o u c n o s t . V y z ý v á m e všechny socialisty, k o m u n i s t y , d e m o k r a t i c k é a p o k r o k o v é organizace k

20

široké účasti n a akcích tří d n ů p r o t e s t ů proti p o t l a č o v á n í o b č a n s k ý c h p r á v v socialistických zemích: 7. k v ě t n a , k t e r ý j s m e stanovili v den výročí zatčení generála G r i g o r e n k a , 27. listopadu, k t e r ý je v ý r o č í m zatčení J a r o s l a v a S a b a t y a J i ř í h o Múllera, 29, března, k t e r ý p ř i p o m í n á den zatčení V1 a d i m i ra B u lcovské h o. D o p o r u č u j e m e , a b y se v t y t o d n y p o ř á d a l y p r o t e s t n í schůze, m a n i f e s t a c e , petice a další akce solidarity se všemi, k d o jsou věznění v S S S R a Československu z politických d ů v o d ů . V y z ý v á m e v š e c h n y lidi d o b r é vůle 11a celém světě, a b y podpořili t u t o v ý z v u " . K Výzvě se o d té d o b y p ř i d a l o m n o h o v ý z n a m n ý c h osobností politického a k u l t u r ního života. Ve F r a n c i i podepsali m.j. J e a n P a u l Sartre, L a m e n t Scliwartz, Daniel Guerill; v USA profesor N o a m C h o m s k y , s p i s o v a t e l k a Mary McCarthy, spisovatel Howarci F a s t ; v Anglii Christopher Hill, P e t e r Worsley, Ric h a r d Wollhcim, poslanci L a b o u r P a r t y J o h n Mendelson, S t a n Neweus, Andrey Wise, S y d Bidwell, Pegy Duíf, R o b i n B l a c k b u r n ; v Austrálii p ř e d n í činitelé K o m u n i s t i c k é s t r a n y Lauríe A a r o n s a Jaclc M u n d e y . K a m p a ň dále p o k r a č u j e . Mezitím došlo k v ý z n a m n é u d á l o s t i : p o d t l a k e m v e ř e j n é h o m í n ě n í a p r o t e s t ů byl p r o p u š t ě n z p s y c h i a t r i c k é k l i n i k y generál Grigorenko, čelný p ř e d s t a v i t e l s o v ě t s k é opozice, z n á m ý s v ý m i v y s t o u p e n í m i za o b n o v u l e n i n s k ý c h n o r e m , za p r á v a T a t a r ů a t a k é p r o t i v o j e n s k é i n t e r v e n c i v Československu v roce 1968. P ř i p r a v u j t e p r o t o v š u d e širokou k a m p a ň k 27. l i s t o p a d u , k t e r ý je u r č e n j a k o d e n b o j e za osvobzení všech p o l i t i c k ý c h v ě z ň ů v Československu a proti potlačování občanských p r á v v naší z e m i !

« Ve s t a r é p e v n o s t n í věznici Mírov u Olom o u c e dokončil již č t v r t ý rok s v é h o neuvěřitelného dvaapadesátiměsíčního trestu známý český televizní t v ů r c e , n o v i n á ř a spisovatel Vladimír Š k u t i n a . Pozadí jeho soudu, a b s u r d n o s t celého Š k u t i n o v a "provinění", v ý š e t r e s t u i zařazení do zostřeného vězeňskéh o r e ž i m u mezi nepolepšitelné zločince činí ze Š k u t i n o v y k a l v á r i e n e j k ř i k l a v ě j š í p ř í p a d ze všech obětí politické p e r s e k u e e v ČSSR p o roce 1969. N a Vladimíru v S k u t i n o v i v y k o n á v á svou n e z a k r y t o u p o m s t u t a j n á politická policie - S t B . Š k u t i n a t o t i ž nesedí za m ř í ž e m i p o p r v é . V roce 1962 si v K a r t o u z í c h u J i č í n a (dnes se t e n t o žalář j m e n u j e Valdice; kdysi zde seděli proslulí lupiči r a k o u s k o - u h e r s k é éry Grasal a B a b i n s k y ) o d p y k a l deset měsíců z r o č n í h o t r e s t u za v ý r o k , že " N o v o t n ý je v ů l " . O s v é m t e h d e j š í m zatčení, s o u d u a žalářování napsal Škutina knížku "Presidentův v ě z e ň " . P r á v ě za její obsah, příliš p r a v d i v ý a příliš a d r e s n ý p r o v k u s S t B , si s n í m t a j n á policie v y ř i z u j e u č t y . Š k u t i n a n i k d y n e b y l členem ž á d n é politické s t r a n y — t í m m é n ě k o m u n i s t i c k é . Mezi polit i c k o u klientelou dnešních československých kriminálu tím patří k vzácným v ý j i m k á m , protože z e j m é n a mezi z n á m ý m i o d p ů r c i režimu, k t e ř í po roce 1969 p u t o v a l i za mříže, t v o ř í n a p r o s t o u v ě t š i n u bývalí k o m u n i s t é , ťičastníci " r e b e l i e " z r o k u 1968. J a k o člověk v p o d s t a t ě apolitický, od m l á d í z a m ě ř e n ý literárně, našel Š k u t i n a p r o s v ů j n e s p o r n ý t a l e n t u p l a t n ě n í v Českoslov e n s k é televizi už v d o b ě jejích p o č á t k u (1953-54). Stojí za z m í n k u , že d o televize, ke své práci, se m o h l v r á t i t i po o d p y k á n í s v é h o p r v n í h o t r e s t u v roce 1963 t o by d n e s bylo n a p r o s t o vyloučeno. S k o r o č t v r t milionu českých i n t e l e k t u á l u , p ř e v á ž n ě členu K S Č z d o b y p ř e d Ú n o r e m 1948, je už č t v r t ý rok " u l o p a t y " j e n p r o své n á z o r o v é p o s t o j e v letech 1968-69. H u s á k ů v režim střeží své politické p a n e n s t v í ještě m n o h e m přísněji, než se t o dělalo za N o v o t n é h o n e b o i v p a d e s á t ý c h letech. Režim Škutinovy trestní skupiny (tak z v a n á I I . n á p r a v n á s k u p i n a ) je v h o d n ý m o b r a z e m odlidštění československé justice; Š k u t i n a směl d o s t a t j e n j e d e n tří k i l o g r a m o v ý balíček za p ě t měsíců, směl n a p s a t a o b d r ž e t p o u z e d v a dopisy za měsíc a j e n o m j e d n o u za o s m měsíců směl v i d ě t svou ženu a d v a n á c t i l e t o u d c e r k u Lucii (ze k t e r é mimochodem vyrůstá jedna z nejmladších ženských n a d ě j í československého tenisu). Š k u t i n ú v žalářní režim byl s t e j n ě j a k o ve všech o s t a t n í c h československých věznicích r e ž i m e m n u c e n é práce, i k d y ž hesla " A r b e i t m a c h t f r e i " se zde z p ř e h n a n é s k r o m n o s t i z a t í m n e u ž í v á . J e t o p r á c e n e j h ů ř e placená, n e m i l o s r d n ě n o r m o v a n á , z p r a v i d l a cílevědomě

v

v

»

o t r a v n á , n e z d r a v á a n a m á h a v á . Š k u t i n a stěží v y d ě l á v a l ve věznici tolik, a b y m u p o stržení v v d a i u na s t r a v u a u h v t o v á n í zbvlo měsíčně aspoň K č s 100, k t e r é m o h l y b ý t zaslány j e h o ženě. Uvážíme-H, že za t u t o " s t r a v u a u b y t o v á n i " si vězeňská s p r á v a ú č t u j e K č s 600 měsíčně, h o n o r u j e se vězňova p r á c e (48 h o d i n t ý d n ě ) m a x i m á l n í m měsíčním v ý d ě l k e m K č s 700. S t e j n ý m z p ů s o b e m v y d í r á v š a k m i n i s t e r s t v o " s p r a v e d l n o s t i " , pod jehož n o m i n á l n í p r a v o m o c žaláře p a t ř í , i v š e c h n y politické vězně v t a k z v a n é p r v n í n á p r a v n é skupině. K d y ž je n e m o c n ý a n e m ů ž e p r a c o v a t , 'ičtuje m u v ě z e ň s k á s p r á v a n e j e n sve " u b y t o vání a s t r a v o v á n í " , ale i v ý d a j e za léčení, p r o t o ž e n a o d s o u z e n c e se s y s t é m s t á t n í z d r a v o t n í péče n e v z t a h u j e . A p r o t o ž e v p ř í p a d ě V l a d i m í r a Š k u t i n y šlo o člověka c h a t r n é h o zdraví, k t e r ý již d v a n á c t let t r p í v á ž n o u f u n k č n í p o r u c h o u p a n k r e a s u a neurov e g e t a t i v n i h o s y s t é m u , byl č a s t o n e s c h o p n ý práce. I p o s k o n č e n í svého n y n ě j š í h o t r e s t u musí p r o t o Š k u t i n a p o č í t a t s tím, že n a n ě m b u d e režim s o u d n ě v y m á h a t ještě " d l u h " za ž a l á ř o v á n í . »

.

V

•

A

^

PRVNÍ OBUT

A

m

•

w.

w.

"NORMALIZACE".

J i ž v červnu 1969 - ani ne tři měsíce po H u s á k o v ě d u b n o v é m puči, k t e r ý si přijel d o P r a h y osobně v v n n t i t i n a r š á í Grcčko — rozjíždí se p r v n í politický soudní proces československé '' n o r m a l i z a c e ' ' . Východočeský k r a j s k ý p r o k u r á t o r , j a k o o b v y k l e jen p r o d loužená r u k a t a j n é policie, p o d á v á v H r a d c i K r á l o v é žalobu proti Vlaciuiíru xŠkutinovi lodle § 100 t r e s t n í h o z á k o n a za " p o b u ř o v á n í " , ehož se ú d a j n ě dopustil n a v e ř e j n é m s h r o m á ž dění v N á c h o d ě v únoru 1969. Š k u t i n a t e d y byl spolu s generálem V á c l a v e m Prchlíkem, k t e r ý se lom v r á t i l z v ý k o n u d v o u l e t é h o t r e s t u vězení a n o v i n á ř e m L c d e r e r e m j e d i n ý m z n á m ě j š í m čin i teleni p r a ž s k é h o j a r a , k t e r ý byl později s t í h á n a odsouzen nezakr y t ě a p ř í m o za to, co řekl n e b o n a p s a l v období 1968-69, t e d y v době, k d y byla výslovně z r u š e n a c e n s u r a a k d y mohl b ý t za své n á z o r y p o s t i h o v á n n e j v ý š e s v ý m z a m ě s t n a v a t e l e m , to jest Československou televizí. (Později ovšem n e z ů s t a l o jen u V l a d i m í r a Š k u t i n y a V á c l a v a Prchlíka. Za své postoje v letech 1968-69 byli z e j m é n a nižšími soudními instancemi, p o n e j v í c e v letech 1971-73, odsouzeny tisíce československých o b č a n u . J e n m á l o t a k o v ý c h p ř í p a d u se dostalo b y t i m i n i m á l n í p u b l i c i t y . Podle i n f o r m a c í z k r u h u Generální p r o k u r a t u r y z d r u h é poloviny r o k u 1973 p r o b ě h l o pouze pět p r o c e n t t a k o v ý c h t o s o u d n í c h procesů n a S l o v e n s k u : zdrcující většina, 9 5 % , p r o b ě h l a v Čechách a n a Moravě. Mezi o d s o u z e n ý m i p o l i t i c k ý m i p r o vinilci, j e j i c h ž p o č e t se o d h a d u j e n a 4.000

21

až 5.000, b y l o 8 0 % d ě l n í k u a 6 5 % o b č a n u d o 25 let. N i k o m u n e b y l p ř i z n á m s t a t u t polit i c k é h o vězně, p r o t o ž e a s p o ň ve s v é m t r e s t n í m z á k o n í k u se režim s t y a i za to, že t r e s t á politické n á z o r y : z a h r n u j e je p r o s t ě d o t r e s t n ý c h činu o b e c n é p o v a h y ) . DOBROVOLNĚ

PŘED

SOUD

K d y ž b y l a v červenci 1969 p o d á n a p r o t i Š k u t i n o v i p r v n í žaloba, byl p r á v ě se s v o u r o d i n o u h o s t e m j u g o s l á v s k é h o S v a z u spisovatelů n a J a d r a n u , nedaleko Splitu. Autor s k o r o t ř i c e t i ú s p ě š n ý c h tele višních s c é n á ř ů a ř á d n ý člen S v a z u československých spisovatelů a S v a z u č e s k o s l o v e n s k ý c h n o v i n á ř ů (v t é d o b ě j e š t ě n e b y l y r o z p u š t ě n y a zglajchšalt o v á n y ) , d o s t a l Š k u t i u a j e š t ě v d u b n u 1969 h l a v n í cenu m i n i s t e r s t v a k u l t u r y v o b o r u televizní s c e n a r i s t i k y a d r a m a t u r g i e . J e š t ě v č e r v n u 1969 v y š l a poslední z j e h o k n i h v ediční ř a d ě " K r i m i n a l i s t i c k á l a b o r a t o ř " a v červenci v y c h á z e l a j e h o v ů b e c n e j ú s p ě š n ě j š í kniha, "Presidentův vězeň". Distribuce této k n i h y b y l a již m i m o c h o d e m z a k á z á n a , a v š a k o k u p a č n í režim j e š t ě n e m ě l věci dost p e v n ě v r u k o u , j e h o hlídací psi n e b y l i j e š t ě náležitě r o z m í s t ě n i . Severočeské n a k l a d a t e l s t v í v Liberci p r o t o stačilo v y c h r l i t a d i s t r i b u o v a t nejméně trojnásobek plánovaného nákladu (místo 100.000 více než 300.000). K n í ž k a je d o d n e s t a j n o u l i t e r á r n í l a h ů d k o u českého č t e n á ř e , k t e r é m u se t e d už déle než d v a r o k y d o s t á v á jen ú ř e d n ě s c h v á l e n é m a k u l a t u r y . Š k u t i n a se z J u g o s l á v i e n e m u s e l d o m ů v r a c e t — v t é d o b ě e m i g r o v a l y ještě desetitisíce československých o b č a n ů , k t e ř í n e b y l i z d a l e k a t a k ohroženi, j a k o Š k u t i n a . Š k u t i n o v i t a k é nehrozily a n i v z a h r a n i č í ž á d n é exis t e n č n í s t a r o s t i . V roce 1966 získal j e h o scénář, v y n i k a j í c í " Z t r a c e n á r e v u e " , p r v n í cenu, " Z l a t o u r ů ž i " m e z i n á r o d n í h o f e s t i v a l u v Montreux, k d y ž d v a roky předtím jiná m e z i n á r o d n í p o r o t a udělila v P r a z e p r v n í cenu jiné j e h o r e v u e , " P ů j č o v n ě t a l e n t ů " . Přesto však ještě z Jugoslávie oznámil Š k u t i n a s v ý m p ř á t e l ů m d o m a , že se i h n e d v r a c í a že se chce p ř e d s o u d e m Čestně h á j i t . P o č á t k e m s r p n a se s k u t e č n ě v r á t i l i s r o d i n o u . Ani n e p o měsíci byl z a t č e n , o d v e z e n d o H r a d c e K r á l o v é a t a m v ě z n ě n za p o d m í n e k , k t e r é b y l y p o k u d m o ž n o j e š t ě horší n e ž poměry v pověstné pražské mučírně Ruzyni. K s o u d u v s a k t e h d y j e š t ě nedošlo: režim se p o ř á d j e š t ě necítil d o s t s t a b i l i s o v a n ý . V kritickém zdravotním stavu byl po čtyřech měsících, p o Vánocích 1969, d o č a s n ě prop u š t ě n . D l o u h o se p a k léčil v p r a ž s k é m o t o l s k é nemocnici na funkční poruchy pankreasu. Tři d n y p ř e d d r u h ý m v ý r o č í m o k u p a c e , 18. s r p n a 1970, b y l v š a k z a t č e n z n o v u . Od t é d o b y až d o k v ě t n a 1974 u ž ze ž a l á ř ů nevyšel. V p o t u t v á ř e p r o t i n ě m u ještě p ů l r o k u lepili d o h r o m a d y o b ž a l o b u podle osvědčeného r e c e p t u : d o d e j t e n á m o b ž a l o v a n é h o , m y v á m d o d á m e zločin. R e ž i m m e z i t í m o p a k o v a n ě ohlásil ú s t y H u s á k a a d o k o n c e S v o b o d y , že " n i k d o n e b u d e s t í h á n za své n á z o r y a p o s t o j e p ř e d

d u b n e m 1969 " (v t o m p ř í p a d ě b y si n e m o h l b ý t jist ani H u s á k ani S v o b o d a ) . Veřejn o s t se p r o t o d o m n í v a l a , že Š k u t i n a b u d e posléze znovu p r o p u š t ě n . P o t ř e b n á v i n a se v š a k přece j e n našla. P R V N Í PROCES: DVA

ROKY

V ú n o r u 1971 s t á l Š k u t i n a p ř e d o b v o d n í m s o u d e m p r o P r a h u 1, k d e m u žaloba k l a d l a za v i n u a u t o r s t v í t ř i č e t ^ s t r á n k o v é h o k o n c e p t u televizního scénáře, s a t i r i c k ý m způs o b e m líčícího s r p n o v é d n y v roce 1968, O b s a h e m s c é n á ř e se m i m o c h o d e m Žaloba ani s o u d n e z a b ý v a l y a n e c h t ě l y z a b ý v a t — v t ě c h t o p ř í p a d e c h se obnovila p r a x e v y h l á s i t "pobuřující" anebo dokonce "podvratný" ráz t e x t u a priori a p a k se už z a b ý v a t jen o m f o r m á l n í m n a p l n ě n í m s k u t k o v é podstaty. V případě tohoto Škutinova soudu šlo o to, zda, — podle litery B a c h o v s k é h o z á k o n a č. 100 -— a a l scénář p ř e č í s t " a s p o ň d v ě m a o s o b á m " , čímž je mel " p o b o u ř i t " . Ani t ě m t o o s o b á m v š a k nepřísluší, a b y s a m y rozhodly, z d a se p ř í p a d n ě cítily p o b o u ř e n y či nikoli. J a k o o s o b á m n e s v é p r á v n ý m rozh o d u j e o t o m za n ě soud . . . T o m u t o s o u d u mohli j e š t ě b ý t p ř í t o m n i i n o r m á l n í o b č a n é (o č t y ř i měsíce později t o už nešlo; s o u d n í síně při politických procesech obsazovali v ý h r a d n ě příslušníci S t B ) . P r v n í Š k u t i n ů v proces z ú n o r a 1971 s v ý m p r ů b ě h e m t a k é ještě p o n ě k u d p ř i p o m í n a l civilisovaný j u s t i č n í o b r a z — zvláště v t o m , že o b h a j o b a b y l a p o m ě r n ě s v o b o d n á . N á s l e d k e m t o h o t a k é z o b ž a l o b y nezbyl k á m e n n a k a m e n i . P r o k u r á t o r o v i se n a k o n e c p o d a ř i l o d o k á z a t j e n to, že " p o b u ř u j í c í " s c é n á ř četl k r o m ě a u t o r a j e n j e d i n ý Člověk, n a v í c policejní špicl. Každý, kdo byl t o m u t o soudu přítomen, byl v té chvíli p ř e s v ě d č e n , Že po t a k o v é m d e b a k l u žaloby n e m ů ž e b ý t v y n e s e n j i n ý rozsudek než osvobozující. P ř e ž í v a l y dosud iluze z n e d á v n é h o z á v a n u d e m o k r a c i e , ne-li p r á v n í p o v ě d o m í 19. století. D o k o n c e i prok u r á t o r , p o m ě r n ě m l a d ý člověk, k t e r ý s v o u n e c h u t n o u práci k o n a l se v z ř e j m ý m i rozpaky, se o p ř e s t á v c e přišel š k u t i n o v i o m l u v i t (za t o p a k o p á r t ý d n ů p o z d ě j i sátu letěl n a dlažbu). L a b i l i t u p r o k u r á t o r a v š a k plně v y n a h r a d i l soudce. T o h o v y b r a l i uvážlivě: 59-letý člověk, r o k d o pense, n a h ř b e t ě j u s t i č n í zločiny p a d e s á t ý c h let, a n a v í c d v a měsíce po svatbě s dvacetiletou dámičkou. Tedy ideální t y p p r o n e e x i s t e n c i s v ě d o m í . Aniž h n u l b r v o u , v y n e s l t e n t o Člověk rozsudek, předem určený sekretariátem ÚV KSČ: dva r o k y do I I . n á p r a v n é s k u p i n y . O d v o l á n í b y l o z a m í t n u t o . Politický b a r o m e t r klesal již n e z a d r ž i t e l n ě dolů, od " n o r m a l i z a c e " k e "konsolidaci". STB N E N Í

SPOKOJENA.

Při z a p o č í t á n í ú h r n n é v a z b y z b ý v a l o t e h d y Š k u t i n o v i j e š t ě 14 m ě s í c ů Žaláře. A v š a k t o

zřejmě St B n e u s p o k o j o v a l o . V červenci 1971 b y l tedy vězeň Skutina o d v e z e n z Mírová znovu do Ruzyně, odtud pak do Hradce K r á l o v é a t a m n e m i l o s r d n ě o d s o u z e n za s v ů j p ů v o d n í ' 4 zločin", za několik v ý r o k u v ú n o r u 1969 více než b ě ž n ý c h na v e ř e j n é schůzi v N á c h o d ě . Y H r a d c i K r á l o v é d o s t a l S k u t i n a dalších 26 měsíců. Celkový t r e s t - č t v ř i rok v a č t v ř i měsíce mezi n ě k o l i k r á t t r e s t a n ý m i zloději a násilníky, z nichž o s t a t n ě m á l o k t e r ý d o s t a l tolik, co* S k u t i nu jen za to, co řekl a co n a p s a l a co m i m o c h o d e m ani zdaleka nepřekonává například známý výrok G u s t á v a H u s á k a o d p o l e d n e 20. "srpna 1968 (!) p ř e d 3.000 z a m ě s t n a n c i P o v á ž s k ý e h strojíren v Dubnici nad Yáhom: " V p o d s t a t ě p ů j d e na obou sjezdech ( K S S a KSČ) o d v ě věci: p o t v r d i t , že c h c e m e b ý t s t á t e m nezávislým, a občansky demokratickým a svobodným." H u s á k a o v š e m v z a k r á t k o s a n k c i o n o v a l o to, že r y c h l e otočil. S k u t i n a t o z ř e j m ě ani n e u měl, n e h l e d ě k t o m u , že n a t o n e m ě l žaludek. Již p ě t k r á t během výkonu svého trestu musel být Skutina v těžkém zdravotním stavu převezen do vězeňských nemocnic v B r n ě i v Praze, a b y byl p o k a ž d é p o n e j n u t n ě j š í "i'idržbě" p o s l á n z p á t k y n a Mírov. S a m o z ř e j m ě n e b y l mezi těmi, p r o k t e r é byla určena presidentská amnestie z dubna 1973: t a se t ý k a l a jen zlodějů. N e b y l ani mezi t ě m i n ě k o l i k a p o l i t i c k ý m i vězni, k t e r é bez u d á n í d ů v o d ů p r o p u s t i l i z p l z e ň s k é věznice Bory^ p ř e d v á n o c e m i 1973. V l a d i m í r S k u t i n a měl z ř e j m ě s v ů j kalich h o ř k o s t i d o p í t až do d n a . J e h o t r e s t měl s k o n č i t ^přesně 4. s r p n a 1974. V prosinci 1973 si S k u t i n a p o d a l ž á d o s t o z m ě n u t r e s t u v t r e s t p o d m í n ě n ý . Mašinerie p o l i c e j n í h o s t á t u v š a k dělala vše, a b y se t e r m í n p r o j e d n á n i t é t o ž á d o s t i co n e j v í c p r o t á h l . O b y č e j n ý m zločincům se v t o m t o s m ě r u dosti b ě ž n ě vyhovuje, a to dokonce už po uplynutí ^rvní p o l o v i n y t r e s t u — zvláště jsou-íi při :orn o c h o t n i p o d e p s a t z á v a z e k ke s p o l u p r á c i s policií. S k u t i n a však ani n e k r a d l ani n e p o d v á d ě l a n e b y l ani o c h o t e n po t o m všem, co zkusil, se k a m a r á d i t s S t B . D o p u s t i l se " z l o č i n ů " , k t e r é se v t o m t o zonaveném " s o c i a l i s m u " t a x u j í n e j h ů ř e : měl své n á z o r y a p o ř á d n a nich t r v á . Mezitím se však dál zhoršil Skutimív z d r a v o t n í s t a v . T o byl z ř e j m ě h l a v n í d ů v o d k r o m ě č e t n ý c h p r o t e s t ů a i n t e r v e n c í ze z a h r a n i č í od A m n e s t y I n t e r n a t i o n a l , P E N Klubu, četných spisovatelů, novinářských organizací (ne o v š e m M O N - M e z i n á r o d n í o r g a n i z a c e n o v i n á ř ů se sídlem v Praze) — p r o č se n a k o n e c ú ř a d y v r o z h o d l y " v e l k o r y s e " p r o p u s t i t V l a d i m í r a Š k u t i n u d v a měsíce p ř e d v y p r š e n í m j e h o t r e s t u , p o č t y ř e c h letech v ě z e n í ! Skutina se však v r á t i l d o m u těžce n e m o c n ý a b u d e se m u s e t měsíce léčit. P o t u d o b u b u d e m u s e t žít z d á v e k n e m o c e n s k é ho pojištění, které m u b u d o u v y m ě ř e n y p o d l e p r ů m ě r u p l a t u z let vězení. P o d l e proz a t í m n í h o o d h a d u b y t o m ě l o d ě l a t 400 až 500 K č s měsíčně . . . W

Tragický osud t o h o t o s p i s o v a t e l e a n o v i n á ř e . k t e r ý je o s o b n ě č l o v ě k e m p l a c h ý m a mírným, patří k největším o s t u d á m ' Hus á k o v a režimu v Československu. Praha, květen

1974.

m

Stalo se v Osicích V jedné malé vesnici poblíž Hradce Králové, v Osicích, na místě staré Školy, kde se počátkem minulého století narodil skladatel České národní hymny František Škroup, je nyní ZDŠ. Do osmé třídy této školy chodí syn mi sto náčelníka ok re sníh o oddělen i bezpeČnosti Havrán ka. Jed~ noho dne se stalo, že při běžné potyčce mezi chlapci roztrhl Havránek jednomu z nich košili. Kamarád postiženého Josef Štochl mu nabil; pak náhodou zaslechl, jak se Havránek chlubí sousedce , ze na něho Žaloval tatínkovi. Nabil mu tedy znovu. Další den přišel Havránek do školy a hned, prohlásil, že Štochl bude předvolán před kárnou komisi, že se o to tatínek postará. Na to mu Josef Štochl odpověděl doslova: "Ty kdybys neměl tátu v KSČ a esenbákem, tak by ses nedobelhal ani do čtvrté třídy, natož do osmé, jak seš blbej". O pravdivosti těchto slov nemůže mít nikdo pochyb, neboť jen otcovo postaveni chrání Havránka před propadnutím. Bohužel říkat takovouto pravdu je v tomto režimu největšim zločinem. Hned následující den (17. května) přijel do školy okrskář Valenta z okrsku VB v Kratonohách. Bylo již po vyučovánít když si Josefa St och la zavolal ředitel školy do ředitelny. Ostatní žáci museli zůstat ve třídě. V ředitelně byl chlapec zmlácen a pak ub řečený a s oteklými tvářemi, na kterých byly zřetelné stopy po úderech rukou, byl přiveden zpět do třídy. Soudruh ředitel si pak ještě troufl přednést ke třídě projev, ve kterém řekl, Že nikdo nesmí ubližovat spolužákům jen proto, že jejich otec má takové Či onaké zaměstnání, neboť všichni js me prací tji c í. V ko nfr oni a c i s p o h lede m zb i téh o spolužáka vyznělo však loto prohlášení pro shromážděné Žáky jednoznačně — takhle dopadne každý, kdo si troufne poukázat na výhody, kterých požívá mocenská elita na úkor ostatních, každý, kdo zapochybuje o její nedotknutelnosti. Smutné není to, že se člověk jako je strážmistr Valenta dopustil násilí na Čtrnáctiletém chlapci, od Člověka jeho typu, příslušníka VB v Československu, to nepřekvapuje. Smutné je, Že v léto společnosti nefungují obranné mechanismy proti lakovému jednání. Smutné je, že pedagog, ředitel školy Chalupa, nejen dovolí, aby se něco podobného stalo v jeho škole, ale sám chlapce také bije. Smutné je, Že se rodiče Josefa Stochla ani nepokusili podal žalobu. *•

*

§

23

VEDY ve

a

konsolidace " Vratislav Frošek Jiří Žemla

B u d i ž h n e d ú v o d e m řečeno, že a u t o ř i následující i n f o r m a c e p ř i s t u p o v a l i k j e j í m u n a p s á n í s v e l k ý m i r o z p a k y . N a v y k l í profesionální přesnosti, jsou si více než d o b ř e v ě d o m i n e d o s t a t e č n o s t i p o d k l a d ů , jež m a j í k disposici. Vědí, k d e b y bylo m o ž n o p o t ř e b n é ú d a j e n a j í t ; a v š a k n e m o h j i se o b r á t i t ani n a příslušné oddělení Ú V KSČ, ani n a m i n i s t e r s t v o školství, presidium A k a d e m i e či příslušnou složku S t á t n í bezpečnosti, o d k u d b y bylo m o ž n o získat v š e c h n a d a t a o persekuci české k u l t u r y po d u b n u 1969 a s e s t a v i t z nich s t a t i s t i k y , t a b u l k y , g r a f y , s e z n a m y osob, časopisu, i n s t i t u c í a knih, jež byly t a k či o n a k postiženy, p r o s k r i b o v á n y , d á n y n a index. N e p o c h y b n ě e x i s t u j e i d r u h ý způsob, j a k k t ě m t o ú d a j ů m dojít: sebrat a shromáždit jednotlivé poznámk y od j e d n o t l i v ý c h lidí. K a ž d ý z těch, k d o byl postižen teroristickou vlnou p r o t i i n t e l e k t u á l n í genocidy, uložil n e j e n clo sve p a m ě t i důležité Dodrobnosti o n e j r ú z n ě j š í c h rozhovorech, " p o h o v o r e c h " a j e d n á n í c h ; k a ž d ý z nich si z a p a m a t o v a l , ale mnozí si t a k é zaznamenali, j a k se chovali lidé t y p u R a d o v a n a R i e h t y , J i n dřicha Filipce, V á c l a v a K r á l e , Jaroslava Kožešníka, V l a d i m í r a B r e t t a , Čestmíra A m o r t a , J a r o s l a v a Césara, Oldřicha Ř í h y , J o s e f a H a u b e l t a a jejich více či m é n ě a k t i v n í c h prot ě j š k ů . A konečně, k a ž d ý z nich m á i n ě j a k é t v úřední d o k l a d y o své likvidaci; m á l o k t e r ý z " k o n s o l i d á t o r u " si m o h l dovolit n e z a n e c h a t po sobě p í s e m n é d o k l a d y o ničení lidských existencí, v ě d e c k ý c h institucí, celých v ě d n í c h oborů. Leč i t u b y l a potíž. P o d o m o v n í c h prohlídk á c h n a p ř e l o m u let 1970-71 a p o " b a r t o l o m ě j s k é m d n u " 31. l e d n a 1972, k d y přišlo m n o h o lidí n e j e n o osobní d e n í k y a z á z n a m y , ale i o ř a d u k n i h a celé r o č n í k y n o v i n a časopisů, b y l y v š e c h n y jen t r o c h u cenné písemnosti u s c h o v á n y , a b y n e p a d l y za oběť n ě k t e r é z příštích razií S t á t n í bezpečnosti. A t a k bylo m o ž n é s p o l e h n o u t se jen n a paměť, a t o j e š t ě dosti omezeného okruhu lidí. Neboť k a ž d ý , k d o b y začal s y s t e m a t i c k y s h r o m a ž ďovat u v ě t š í h o p o č t u " p r a v i č á k ú " ú d a j e t a k o v é h o d r u h u , s t a l b y se b ě h e m k r á t k é d o b y s t ř e d e m pozornosti v š u d y p ř í t o m n é h o slídícího policejního O k a a U c h a a ohrozil b y z b y t e k s v o b o d y n e j e n své, ale i s v ý c h přátel, z n á m ý c h , b ý v a l ý c h kolegů. Rozehnáni po maringotkách, po kotelnách a s k l a d e c h n e b o p o s t a v b á c h či -— v nejlepším p ř í p a d ě — v ě d e c k y živoříce s k r á t k o d o b o u pracovní smlouvou a pod přísným dohledem n o v ý c h šéfů n a p o d ř í z e n ý c h p o m o c n ý c h pra-

24

cech v n ě k t e r é k u l t u r n í instituci, žijí t o t i ž mnozí z b ý v a l ý c h p ř e d n í c h českých e k o n o m ů , filosofů, sociologu, historiků, literárních i p r á v ních vědců, orieutalistu, j a z y k o v ě d c ů , politologu, psychologů i h u d e b n í c h v ě d c ů j a k o bezp r á v n í p á r i o v é na o k r a j i společnosti, n e u s t á l e o h r o ž o v á n i za p r o s t é lidské v z t a h y mezi sebou n e b o s j i n ý m i " p o d e z ř e l ý m i " , za o d b o r n o u diskusi o c i z o j a z y č n é knížce n a schůzce znám ý c h v s o u k r o m é m bytě, p r o t o ž e v očích n o v é politické elity, policejní moci, předs t a v u j i stále n e b e z p e č n é o h n i s k o kouspirace, o h r o ž u j í c í její dnešní p a n s t v í n a d společností. J e dosti o b t í ž n é s b í r a t v t a k o v é situaci ú d a j e , jejichž s o u b o r označí k a ž d ý v y š e t ř o v a t e l i p r o k u r á t o r velmi o c h o t n ě za protistátní materiál. T o vše lze n a z v a t p ř e k á ž k a m i " t e c h n i c k é " p o v a h y . I to, že j s m e byli n u c e n i omezit se ve svých poznámkách na konkrétní příklady a f a k t a p ř e d e v š í m z p r a ž s k ý c h společenskov ě d n í c h institucí, ačkoliv dobře víme, že k a ž d ý jen t r o c h u ú p l n ě j š í přehled musí postihn o u t situaci i v Brně, Olomouci, a v dalších k u l t u r n í c h střediscích. Autoři t é t o i n f o r m a c e jsou si v š a k v ě d o m i j e d n é velmi p o d s t a t n é , s n a d z á k l a d n í věcné mezery, bez jejíhož zaplnění je k a ž d ý p o k u s o postiženi s o u č a s n é s i t u a c e v českých společenských vědách necelých šest let po sovětské invazi a č t y ř i r o k y p o n á s t u p u " k o n s o l i d a c e " kusý a n e ú p l n ý ve své p o d s t a t ě . České společenské v ě d y , tak j a k o celá česká společenská k u l t u r a , jejíž specialisovanou částí jsou společenské vědy, u t r p ě l y za posledních 35 let Iři těžké údery za n a c i s t i c k é o k u p a c e , p o Ú n o r u a p a k znovu po d u b n u 1969, jestliže n e p o č í t á m e d r o b n é a s o u s t a v n é " p o u š t ě n í žilou", jež b y l o n e o d m y s l i t e l n o u součástí t a k z v a n é h o s t r a n i c k é h o řízení vědy v d v a c e t i l e t í mezi Ú n o r e m a r o k e m 1968, r e s p e k t i v e za celou d o b u N o v o t n é h o éry. Za posledních 35 let lze s o t v a n a j í t období a s p o ú několika let, k d y se česká k u l t u r a a v j e j í m r á m c i společenské v ě d y m o h l y s v o b o d n ě rozvíjet, s v o b o d n ě k o m u n i k o v a t u v n i t ř jedn o t l i v ý c h vědní cli o b o r ů , mezi sebou n a v z á j e m a h l a v n ě s celou společností a se s v ě t e m , n e s p o u t á n y policejní mocí, cenzurou (či t a k é a u t o c e n z u r o u ) a n e s p o č e t n ý m i ideologickými a p o l i t i c k ý m i t a b u n e b o bičem p r á v ě p l a t n é h o v y k l a d u t a k z v a n é m a r x i s t i c k o - l e n i n s k é teorie. Historie u p l y n u l ý c h 35 let české k u l t u r y je t a k é historií oněch mezer a p ř e t r ž e k v e v ý v o j i k u l t u r y j a k o celku či j e d n o t l i v ý c h jejích oborů a disciplin, d ě j i n a m i d i s k o n t i n u i t y ,

p ř e r v á n i tradic, n a něž se už n i k d y n e d a l o zcela beze z b y t k u n a v á z a t . Chybí n á m t e d y a n a l y s a p o h y b u a v ý v o j e české k u l t u r y (a v j e j í m rámci českého společ e n s k o v ě d n í h o myšleni) za poslední d v ě gcner a ce n a p o z a d í v ý v oj e české s p olečtiosti posledních 30-40 let a také, či 'zejména, rozbor v ý v o j e , lidského, m y š l e n k o v é h o , v ě d e c k é h o a politického v y z r á v á n í t ě c h t o generací s a m o t n ý c h . P o s t r á d á m e a n a l y s u zápasu o s a m o s t a t n o s t a s v é b y t n o s t české k u l t u r y , j e j í h o sysifovského z á p a s u o n e u s t á l e polidšťováni společnosti i sebe s a m a . a n a l y s u j e j í h o m í s t a v politice, z e j m é n a v d e m o k r a t i c k é a d e m o k r a tisační politice, jíž musela t a k é - - ve specificky českých p o d m í n k á c h - - n e j e d n o u suplov a t . Česká t v ů r č í inteligence, z e j m é n a t a část, k t e r á se v posledních letech nezpronevěřila s v é m u p o s l á n í nízkou služebnosti policejní moci a n e z a p r o d a l a s v o u t v ů r č í potenci za lépe n a m a z a n ý k u s chleba (a byla za to v y h n á n a z k u l t u r n í c h a v ě d e c k ý c h institucí), musí si u j a s n i t svou vlastní m i n u l o s t z n ě k o lika d i i v o d u . P ř e d n ě proto, a b y se v y z n a l a ve s v ý c h s o u č a s n ý c h úkolech a a b y pochopila, co ji čeká v b u d o u c n u , a v čem je n e z a s t u p i t e l n á . A dále, a b y se n a j e d n é s t r a n ě v y v a r o v a l a z b y t e č n é m u s e b e o b vino vání za n ě k d e j š í služebnost t o t a l i t n í m u režimu a j e h o ideologii a n a d r u h é s t r a n ě se d o k á z a l a s e b e v ě d o m ě ( p r á v e m sebevědomě) o b h á j i t p r o t i t ě m , k t e ř í ji t u a t a m — a b y z a k r y l i s v o u vlastní pasivitu, zbabělost n e b o příživnictvi- bagatelizují jako bývalé komunisty, pohrdavě h o v o ř í o " š p i n a v ý c h r u k o u " a snaží se ji očernit v očích dospívající m l a d é generace. Musí z n á t své místo, p o c h o p i t své slabiny i silné s t r á n k y , musí u m ě t bez p ř e c e ň o v á n í i p o d c e ň o v á n í o b h l é d n o u t i dílo, jež d o s u d v y k o n a l a a u m ě t n a ně p o u k á z a t t v á ř í v t v á ř těm, k d o c h t ě j í dále n e j h a n e b n ě j š í m i z p ů s o b y v y k o p á v a t p r o p a s t mezi ní a o s t a t n í m i v r s t v a m i společnosti a h a n o b i t ji j a k o " e l i t á ř e " a z r á d c e věci socialismu. N e d o s t a t e k t a k o v é h i s t o r i c k é a n a l y s y palčivě pociťovali a u t o ř i následující i n f o r m a c e a p r á v ě ji měli n a mysli, k d y ž hovoří o věcné mezeře v e s v ý c h " p o d k l a d e c h " . P r v n í k r o k — a o víc n e j d e — je v ž d y nejtěžší, leč musí b ý t v y k o n á n . Přes u v e d e n é v ý h r a d y a časovou tíseň d i k t o v a n o u okoln o s t m i českého r o k u 1973, volíce mezi d v ě m a zly — neříci nic, a n e b o alespoň m á l o a s ř a d o u n e d o s t a t k u , zvolili j s m e to, k t e r é se n á m zdá b ý t v d a n ý c h souvislostech m é n ě škodlivé. B u d i ž n á m i č t e n á ř ů m ú t ě c h o u , že p ř e d k l á d a n ý t e x t p o v a ž u j e m e za h r u b ý n á č r t , j e n ž se m á s t á t t e p r v e v ý c h o d i s k e m k v l a s t n í práci. N a j e j í m konci ať u ž " d o r o k a a d o d n e " či později, b y c h o m rádi viděli ne li t l u s t ý s b o r n í k ú v a h , alespoň p o d r o b n ě j š í , d a n o u p r o b l e m a t i k u p o n ě k u d více vyčerpávající studii. Vše záleží n a z o r n é m úhlu a k v a l i f i k o v a n o s t i p o h l e d u . Z h l e d i s k a p l u k o v n í k a S t á t n í bezp e č n o s t i z d a l e k a není j e š t ě ve společenských v ě d á c h vše " n o r m á l n í " , neboť n a s v o b o d ě se p o h y b u j e , b y t o s m či d v a c e t hodin d e n n ě v m o n t é r k á c h , několik set lidí, jež by r a d ě j i

viděl za mřížemi. T a j e m n í k Ú V K S Č J a n F o j t í k , k t e r ý m á n a s t a r o s t i v ě d u a školství, si s t ě ž u j e j e n n a " m a l o u ú č i n n o s t " společens k ý c h věd v e s t r a n i c k é p r o p a g a n d ě , j i n a k je p o d l e n ě h o vše z n o r n i a h z o v á n o . (Podle Gus t a v a H u s á k a d o k o n c e už d á v n o ) . K o n e c k o u c u , v ž d y ť přece v y s o k é školy existují, n e b y l y u z a v ř e n y ani 11a den, a od roku 1969 se už po č t v r t é p ř i p r a v u j i k i m a t r i k u l a c i n o v ý c h s t u d e n t u ; e x i s t u j í a p r a c u j í společenskovědní ú s t a v y A k a d e m i e (třebaže s m n o h e m nižším s t a v e m v ě d e c k ý c h p r a c o v n í k ů než před č t y ř m i lety). V y c h á z e j í o d b o r n é časopisy Filosofický časopis, Sociologický časopis, E k o n o m i c k ý časopis, Československý časopis historický. Archiv orientální (třebaže s j i n ý m i redakčními radami a podstatně změněnou s e s t a v o u p ř i s p ě v a t e l ů ) . Denní tisk přináší z p r á v y o nej různějších v ě d e c k ý c h konferencích: k dílu V, I. Lenina, k 25. výročí Února, k otázkám proletářského internacionalismu. A na požádání by jistě m i n i s t r IXavlíu, a k a d e m i k Kožešník, J a n F o j t í k a m o ž n á i O u s t á v H u s á k dovedli uvést, kolik se z rozpočtu ČSAV i resortu školství v y n a loží v roce 1973 11a " r o z v o j " společenských věd. J s o u tací - a m y mezi ně p a t ř í m e , kteří hovoří o B i a f ř e d u c h a , a j i m ž se při slovech " n o r m á l n í " a " k o n s o l i d o v a n ý " objeví v zorn é m poli jiná f a k t a : universitní profesor, skvělý o d b o r n í k 11a m o d e r n í e v r o p s k é d ě j i n y , k t e rý vyučuje j a z y k ů m začátečníky v jakémsi k u l t u r n í m zařízení d r u h é h o ř á d u za 1.240 K č s měsíčně; universitní profesor, znalec k ř e s ť a n s k é filosofie, filosof e v r o p s k é h o j m é n a , k t e r ý se živí j a k o v a r h a n í k a s n a d ještě s o u k r o m ý m i kondicemi, l a t i n y ; č t y ř i a p a d e s á t i l e t ý v y s o k o š k o l s k ý učitel, d o k t o r věd, o d b o r n í k v d ě j i n á c h d r a m a t u a českého divadla, k t e r ý se u p l a t n i l j a k o s t u d n a ř ; j e d n a s k u p i n a historiků, k t e ř í p r a c u j í j a k o p o m o c n í dělníci —- čerpací v o d y a p u t u j í s m a r i n g o t k a m i po vlastech českých podle toho, k d e se právě provádí průzkum stavu podzemních v o d ; jiná s k u p i n a historiků, k t e r á v y d ě l á v á n a s v ů j chléb v k o t e l n á c h pražských z á v o d ů či jiných zařízeních t o h o t o d r u h u ; d e s í t k y filosofu, sociologu, psychologů, historiku, k t e ří se j a k o podezřelí z " p r o t i s t á t n í " činnosti seznámili s v y š e t ř o v n a r n i , p ř í p a d n ě í s celami s t á t n í bezpečnosti; a p a k ti, kteří jsou ve v ý k o n u t r e s t u n e b o m a j í za sebou k r a t š í či delší v y š e t ř o v a c í v a z b u ; historik J a n Tesař, ve vězení, odsouzen n a šest let, sociolog Rudolf B a t t ě k , p r o p u š t ě n ý p o o d p y k á n í t r e s t u vězení n a tři a pul roku, historik Milan H u b l , ve vězení, šest a pul roku, historik J a r o s l a v Mezník, ve vězení, tři a půl roku, historik J a r o s l a v Šedivý — p r o p u š t ě n poté, k d y ž si odseděl více j a k rok, filosof Ladislav H e j článek - odsouzen n a d e v ě t měsíců a a m n e s t o váu, t a k ž e si pobyl " j e n " půl r o k u ve v y š e t ř o vací v a z b ě ; K a r e l B a r t o š e k a Josef Belda — 12 měsíců p o d m í n ě n ě n a t ř i r o k y a " j e n " v y š e t ř o v a c í v a z b a (u B a r t o š k a šest měsíců); historik K a r e l K a p l a n — deset t ý d n ů vyšetřovací vazby a dosud nezastavené trestní s t í h á n í , a další.

25

Ve v v e t u jednotlivosti b v bvlo m o ž n o p o k r a č o v a t : nic není dost a b s u r d n í , a b y se nevešlo d o o b s a h u p o j m u " n o r m a l i z a c e " a " k o n s o l i d a c e " , j a k je za poslední č t y ř i leta zažila česká společnost, česká k u l t u r a , české společenské v ě d y , o nichž je t u řeč. Ale n e j d e o j e d n o t l i v o s t i , n e j d e jen o j e d n o t l i v é lidské existence, t ř e b a ž e se p o č í t a j í n a s t o v k y , byť v m n o h a p ř í p a d e c h b y l y a jsou lidské osudy " k o n s o l i d o v a n ý c h " m i m o ř á d n ě těžké a t r a gické. N e j z á v a ž n e j š í z hlediska společnosti, z hlediska p o h y b u společenského myšlení a vědomí, je d e v a s t a c e celých společenskovědních o b o r ů . B u d ú p l n á , n e b o částečná likvidace n ě k t e r ý c h v ě d n í c h disciplin, a n e b o degenerace, s p o č í v a j í c í v t o m , že jsou j a k o celek v r h á n y zpět, n ě k a m n a p o č á t e k p a d e s á t ý c h let, d o o b d o b í d o g m a t i s m u , o d k u d se p o 15-20 letech s obtížemi dopracovávaly k vědecké úrovni k o n c e let š e d e s á t ý c h . Společenské v ě d y i v t o m torzu, j a k přežily " p r o v ě r k y " , " k o m plexní a n a l ý z y " a " n o r m a l i z a c i " f a k u l t , kat e d e r a v ě d e c k ý c h ú s t a v ů , živoří, jsouce o p ě t s v á z á n y do kozelce a r c h a i c k ý c h ideologick ý c h p ř e d s t a v a p r o j e k t ů , k d e je j i m přisouzena role služky ideologie " p r o l e t á r s k é h o internacionalismu" a tak zvaných marxleninskýcli s c h é m a t . Míru d e v a s t a c e společenských věd lze p o s o u d i t už p ř i l e t m é m p o h l e d u a z d a l e k a n e ú p l n é m v ý č t u toho, co — ve s r o v n á n í s léty 1968-69 — c h y b í v p r o j e k t e c h , p r a c o v n í c h p l á n e c h či v e s t r u k t u ř e českých společenskovědních i n s t i t u c í . J e n k r á t k á n a m á t k o v á přehlídka: Ve š k o l n í m roce 1971-72 n e b y l y v p r v n í m r o č n í k u p r a ž s k é filosofické f a k u l t y z a h á j e n y p ř e d n á š k y v e 13 oborech, mezi n ě ž p a t ř i l s a m o s t a t n ý obor filosofie, sociologie, orientalistika, ale t a k é národopis, h u d e b n í v ě d a a d ě j i n y u m ě n í . Opět, už p o d r u h é za posledních 25 let, t a k ř k a zmizela česká sociologie — její p ř e d n í p ř e d s t a v i t e l é (profesoři J a r o s l a v K l o f á č , P a v e l Machonin, Miloš K a l á b ) jsou m i m o vědeckou práci spolu s d v ě m a t ř e t i n a m i n ě k d e j š í h o s t a v u v ě d e c k ý c h a o d b o r n ý c h sil příslušného akademického ústavu; snad i v ě t š i n a z b y l ý c h — t a k o v é jsou poslední úvahy — bude propuštěna a nahrazena m a t e m a t i k y ; o s t a t n ě n a filosofické f a k u l t ě se sociologie od r o k u 1970 v ů b e c n e p ř e d n á š í a n e m á t a m ani svou k a t e d r u . J a k o obor p ř e s t a l a o p ě t e x i s t o v a t česká politologie, nesměle k o n s t i t u o v a n á j a k o poslední společensko™vědní disciplina t e p r v e v d r u h é polovině š e d e s á t ý c h let, k d y d o s á h l a prvních výsledků v tak zvaném Mlynářové m e z i o b o r o v é m t ý m u (pracoval necelé t ř i r o k y n a t é m a t u R o z v o j politického s y s t é m u v socialistické společnosti a m i m o ř á d n ě a k t i v n ě zasáhl do t v o r b y teoretických a praktickopolitických programových dokumentů roku 1968) l ; Ú s t a v politických v ě d ČSAV byl zrušen j e š t ě v e m b r i o n á l n í m s t a v u , k d y měl p o u z e ředitele a s e k r e t á ř k u ; k a t e d r a d ě j i n p o l i t i c k ý c h teorií n a Vysoké škole politické byla zrušena v prvním náporu "očisty" (spolu s k a t e d r o u sociologie a k a t e d r o u teorie řízeni), s t e j n ý osud p o t k a l politologické p r a -

26

coviště filosofické f a k u l t y v e d e n é p r o f e s o r e m Syllabou. V o b o r u historie byl n e j v í c e postižen úsek d ě j i n X X . s t o l e t í : 2 n a filosofické f a k u l t ě , v e V o j e n s k é m historickém ú s t a v u , , v b ý v a l é m H i s t o r i c k é m ú s t a v u ČSAV, v Ú s t a v u dějin socialismu, n a V o j e n s k é politické a k a d e m i i (spolu s ní b y l a z r u š e n a i t a m ě j š í k a t e d r a čs. d ě j i n v e d e n á d o c e n t e m R a d k o B ř e c h e m ; poslední r e k t o r VPA, r o v n ě ž v ý z n a m n ý historik, je v i n v a l i d n í m d ů c h o d u ) , v Ú s t a v u sociálních a politických věd U n i v e r s i t y K a r lovy, n a Vysoké škole politické (kde b y l a m o d e r n í historie r e p r e z e n t o v á n a t a k o v ý m i o s o b n o s t m i j a k o J a n K ř e n , Milan Hiibl, Michal R e i m a n a F r a n t i š e k J a n á č e k ) , y Ú s t a v u politických a sociálních v ě d při r e k t o r á t u K a rl o v y U n i versi ty. N a t o m t o úseku vzal za své m i m o jiné zčásti h o t o v ý rozsáhlý p r o j e k t t ř í s v a z k o v ý c h dějin n á r o d n ě o s v o b o z e n e c k é h o boje 1939-1945 (s o b r o v s k o u d o k u m e n t a c í , a r c h i v e m vzpomínek a několika s t o v k a m i s p o l u p r a c o v n í k ů z k r a j ů a okresů), t ý m p r a c u j í c í n a d ě j i n á c h kolek ti visace zemědělství v Československu, do tisku p ř i p r a v e n ý , v y s á z e n ý a z k o r i g o v a n ý Přehled československých dějin 1945-1948, jehož s a z b a b y l a r o z m e t á n a , v ý b o r n ý o d b o r n ý časopis dějin socialismu několik čnsrmi« lRi oe v nu oe í1Č»ííl1 «niMolionni an iiAlrr»1ilr desítek h o t o v ý c h či r o z p r a c o v a n ý c h monografií a studií, k t e r é už nesměly v y j i t . N a d O r i e n t á l n í m ú s t a v e m , k d e "íelily popel e m " od r o k u 1969 t a k ř k a v š e c h n y d o s a v a d n í v ý z n a m n é v ý z k u m n é úkoly, visí stále D a m o k l ů v meč: p o v y n u c e n é m o d c h o d u do pense a k a d e m i k a P r ú š k a v y s t ř í d a l t e n t o ú s t a v už d r u h é h o ředitele ( m o m e n t á l n ě je j í m p o Václavu Opluštilovi J a r o s l a v César, k t e r ý dostal t u t o f u n k c i j a k o s i n e k u r u za úspěšné ř á d ě n í mezi historiky). Těžce b y l a postižena e k o n o m i c k á v ě d a . M i m o ř á d n ě velkou d a n zaplatil E k o n o m i c k ý ú s t a v ČSA V, v jehož čele s t á l O t a Šik a jehož h l a v n í síly byly p o několik let o r i e n t o v á n y n a teoretické zpracování problematiky reformy s y s t é m u e k o n o m i c k é h o řízení v Českoslov e n s k u . Ale t a k é V y s o k á škola e k o n o m i c k á o d v e d l a d a ň konsolidaci. N a z á k l a d ě v ý p o v ě d í n e b o v y n u c e n ý c h d o h o d muselo z ní o d e j í t v*

1

Na základě zkušeností z Novotného éry a v předtuše, co politology Čeká, nechal jeden z účastníků první schůzky Mlynář ova týmu konané o velikonocích roku 1907 v domě vědeckých pracovníků v Tupadlech koloval tyto prorocké veršíky: "Na Veliký pátek u pašijí hlase / Na Tupadlech nový model otvírá se / A z se pootevře, uzavře se zase / Neb za nový model Často zavírá se". 2 Citelně zasaženy byly však i dějiny starší, což možno doložit řadou jmen, s nimiž se už dnes na fakultách ani v ústavech nesetkáme; stejný osud potkal i rozsáhlý a značně rozpracovaný projekt ediční řady České dějiny bývalého Historického ústavu ČSA V a nakladatelství Akademia.

asi 1 SO v ě d e c k ý c h , o d b o r n ý c h a p e d a g o g i c k ý c h p r a c o v n í k u , z t o h o d o b r á d e s í t k a profesoru, v e s m ě s vedoucích k a t e d e r ; n a t é t o škole V y s o k é škole ekonomické - zanikly v p r ů b ě h ů r o k u 1970 tři k a t e d r y politické ekonomie, jež zajišťovaly v ý u k u j e d n o h o ze stěžejních předm ě t u n a škole; zbyla pouze p o č e t n ě i vědeckopedagogicky slabá sekce politické e k o n o m i e v r á m c i n o v ě zřízeného r e k t o r á t ní h o ú s t a v u m a r x i s m u - l e n i n i s m u , N a t é t o jediné v y s o k é škole bylo dále zrušeno n e j m é n ě s e d m k a t e d e r , vvzkumnVxh ústavu a laboratoří. Česká p r á v n í věda, s o t v a že se staěila r o z m á c h n o u t k renesanci p r á v n í h o myšlení a p r á v n í teorie a k n ě k o l i k a v ý z n a m n ě j š í m t e o r e t i c k ý m , k o n c e p č n í m i h i s t o r i c k ý m práčem z p e r a t a k o v ý c h lidí j a k o Z d e n ě k j i č í n s k ý , F r a n t i š e k Š a m a l í k (jehož lze p o v a ž o v a t i za j e d n u z v e l k ý c h n a d ě j í české politologie), K a r e l B e r t e l i n a u n , Vlad. K l o k o č k a , Michal Lakatos, I v a n B y s t ř i n a , J i ř í Boguszak, zemřelý profesor Levit (vesměs universitní profesoři a d o c e n t i n e b o v ý z k u m n í pracovnici z Ú s t a v u s t á t u a p r á v a ČSAV, k a n d i d á t i a d o k t o ř i věd), t r a p n ě živoří —- d ů k l a d n ě p r o s e t a a očištěna — n a t é m a t e c h t a k z v a n é h o positivního práva a na právnické fakultě K a r l o v y U n i v e r s i t y ji r e p r e s e n t u j í n e d á v n í o d b o r n í asistenti d r u h é h o a t ř e t í h o ř á d u ( t y p u Delonga, Cedika a E d . K u č e r y ) O b d o b n o u d e v a s t a c í b y l a postižena n a p ř í k l a d i česká literární v ě d a a historie, a t o v době, k d y se jí dařilo n a v á z a t p ř e r v a n o u k o n t i n u i t u s v r c h o l e m v l a s t n í c h t r a d i c representovaných strukturalismem třicátých a č t y ř i c á t ý c h let a r o z v i n o u t p o d n ě t n ý dialog s literární vědou a jazykovědou evropskou. Čistka se t ý k a l a b o h e m i s t i k y , r u s i s t i k y (kde ~ m i m o jiné — m a n ž e l k a t a j e m n í k a ÚV K S Č F o j t í k a doslova u š t v a l a v e d o u c í h o k a t e d r y r u s i s t i k y n a filosofické f a k u l t ě U n i v e r s i t y K a r l o v y , p r o f e s o r a M. Drozdu), anglistiky, g e r m a n i s t i k y i d i v a d e l n í v ě d y ; p ř e s t a l o se p r a c o v a t n a s t u d i u českého verse a teorii prózy, n a slovnících l i t e r a t u r r ů z n ý c h n á r o d u a oblastí s v ě t a , n a v e l k é m slovníku teoretických pojmů; k vydání nebyly doporučeny již k tisku p ř i p r a v e n é z á v a ž n é p ř í r u č k y s y n t e t i c k é h o rázu j a k o D ě j i n y české l i t e r a t u r v IV., D ě j i n y r u s k é l i t e r a t u r y 19. století, Slovník českých spisovatelů 20. století; zmizel časopis Orientace, v ě n o v a n ý p ř e v á ž n ě l i t e r á r n í vědě a kritice (o t a k o v ý c h časopisech j a k o Listy, P l a m e n , H o s t d o d o m u , T v á ř ani nemluvě). 1

K současné devastaci právní vČdy a snížení její společenské úlohy patři i to, že se v legislativě obnovily někdejší byrokratické postupy a že k projednávání návrhu nových zákonu nejsou přibíráni teoretici. Je příznačné, že ze všech komisi ÚV KSČ nebyla znovu ustavena právě komise právní, jež byla předtím, od roku 1964, dosti důležitým nástrojem vlivu skupiny pokrokově orientovaných právních teoretiků na legislativu. O nové ústavě, jež se slibovala ještě v létě 7969, se už také nikdo nezmíní ani slovem.

T a k b y bylo m o ž n o p r o b í r a t j e d e n společenskovědní obor za d r u h ý m . Došli b y c h o m m i m o jiné k zjištění, Že z k a t e d r y filosofie pražské filosofické fakulty muselo odejít pět universitních profesoru a j e d e n d o c e n t a že tu n e z ů s t a l a (s v ý j i m k o u d o c e n t a Milana S o b o t k y ) j e d i n á o s o b n o s t . P o d o b n ě byl i pročesán a očesán Filosofický ú s t a v ČSAV, r e s p e k t i v e tilosofická sekce d n e š n í h o spojen é h o Ú s t a v u p r o filosofii a sociologii ČSAV, k d e o v š e m o vedoucí ( t v p u R i c h t y , Pilipee, J a v ú r k a a dalších) n o u z e není. S n a d už i za u v e d e n ý m i p ř í k l a d y lze v y t u šit z á k l a d n í o b r y s y p o g r o m u , k t e r ý postihl t u t o část české v ě d y a k u l t u r y n a p o č á t k u s e d m d e s á t ý c h let. J e š t ě n i k d o nespočítal, kolik za ony tři až č t y ř i roky n e v y š l o či n e b y l o n a p s á n o knih, studií, č l á n k ů ; byla by jich už slusuá k n i h o v n a s n ě k o l i k a regály, (Za t o b y c h o m n a p r s t e c h j e d n é r u k y spočítali, kolik vyšlo k n i h h o d n o t n ý c h , v ě d e c k y o b j e v n ý c h , a n e b o a s p o ů n a slušné profesionální úrovni. V z p o m e ň m e dále n a to, co z n a m e n a l a pro celonárodní p o h y b a v ý v o j m y š l e n í vš es t r a n n á k o m u n i k a c e společensko v ěd u í c h p r a c o v n í k ů s širokou v e ř e j n o s t í ; p r o s t ř e d n i c t v í m t a k o v ý c h časopisů o m a s o v é m n á k ladu j a k o byly L i t e r á r k y , R e p o r t é r , D ě j i n y a s o u č a s n o s t , Politika, i t ř e b a až po S r p n u vzniklá a už t r o c h u n e d u ž i v á D o b a a ř a d a dalších; p r o s t ř e d n i c t v í m ř a d y p ř í l e ž i t o s t n ý c h a informativních článků v denním tisku, na besedách v rozhlase a televizi, n a s t o v k á c h a tisících p ř e d n á š e k p o ř á d a n ý c h t ř e b a j e n n ě k d e j š í Společností pro šíření politických a v ě d e c k ý c h znalostí (pozdější Socialistickou akademií), jež p o s k y t l a j e š t ě za éry N o v o t n é h o ú t u l e k a přístřeší n e j e d n o m u v ě d e c k y a společensky v ý z n a m n é m u p r o j e k t u . Přip o m e ň m e ř a d u v ě d e c k ý c h společností, k t e r é dnes živoří či e x i s t u j í j e n podle j m é n a —• Sociologickou, H i s t o r i c k o u společnost a další j a k o p r o s t ř e d k y širší k o m u n i k a c e , k o o r d i n a c e práce, v ý m ě n y názorů, i n f o r m a c í a m e t o d o log i ekýcli podnČtu. A h o v o ř í m e - l i o d e v a s t a c i společenských věd, m y s l í m e i n a v r s t v u vysokoskolsky vzděl a n ý c h lidí, k t e ř í z p r o s t ř e d k o v á v a l i k o m u n i kaci mezi vědci a i n s t i t u c e m i n a j e d n é a širokou v e ř e j n o s t í n a d r u h é s t r a n ě ; n a odborné r e d a k t o r y n a k l a d a t e l s t v í , d e n í k ů a t ý d e n í k ů , televize, rozhlasu, k t e ř í se dali d o služeb v ě d y a rozšiřování jejích v ý s l e d k ů , k t e ř í pomohli n a s v ě t d e s í t k á m a s t o v k á m článků, p o p u l á r n ě - v ě d e c k ý c h lenili i o d b o r n ý c h p u blikací a příruček, p ř e d n á š e k , besed a p o d . K d e jsou a co d n e s d ě l a j í t i t o lidé, k t e ř í n á s s v é h o času n e ú n a v n ě u p o m i n a l i o články, t r p ě l i v ě znovu a z n o v u telefonovali, p ř i p o m í n a l i t e r m í n y a nutili d o čehosi, co zdánlivě n a r u š o v a l o s y s t e m a t i c k o u vědeckou práci, ale ve s v é m v ý s l e d k u zdvíhalo k u l t u r n í ú r o v e ň celého n á r o d n í h o společenství ? Avšak původci a vykonavatelé intelektuální genocidy (nebo t a k é m e n t i c i d y , diskuse o t é t o terminologii je stále j e š t ě o t e v ř e n á ) n e m a j í d o s t n a t o m , co zlikvidovali a č e m u zabránili v z n i k n o u t , v y r ů s t , d o z r á t . Ve své posedlosti ničením a b a r b a r s k é p e d a n t e r i i o p a k u j í — j a k o

27

všichni t m á ř i — v ý k o n y m i s t r a K o n i á š e . ( T e n t o k r á t v š a k a n o n y m n ě , n e v e ř e j n ě , a bez halasu, p o k u d m o ž n o u t a j e n ě . ) V ř a d ě několika set k n i h , k t e r é b v l v o d s o u z e n v k v vřazeni z k n i h o v e n , n a c h á z í m e t a k é m n o h o desítek p r a c í český cli v ě d c ů . A t a k se v y ř a z u j í (nebo už b y l y v y ř a z e n y , z a p e č e t ě n y a n a n e p ř í s t u p ném místě v knihovnách uschovánv) bud v š e c h n y n e b o n ě k t e r é k n i h y filosofů P e l u š k y Bendlové, J i ř í h o Cvekla, V r a t i s l a v a Kílrenbergera, J i ř í h o H e r m á c h a, Křiky Kadlecové, R o b e r t a K a l i vody, K a r l a Kosíka, J . B. K o záka, Milana Machovce, K a r l a Miehíiáka, Milana P r ů c h y , I v a n a S v i t á k a , J a n a Šindeláře, L a d i s l a v a T o u d l a , z filosofických p ř e k l a d u díla Z y k m u n d a B au m a n a , K r u s t a Fischera, R o g e r a G a r a u d y h o , A d a m a S c h a f f a a dále m j . D i a l e k t i k a a sociologie a u t o r u A d o r n a , I i a b e r m a s e a F r i e d e n b u r g a , I. díl Antologie z d ě j i n české filosofie, sborník S e d m k r á t o s m y s l u filosofie a reedice k n i h y E m a n u e l a R á d l a Ú t ě c h a z filosofie; sociologů Miroslava J ó d l a , J a r o s l a v a Klofáee, P a v l a M a c h o n i n a a dále mezi j i n ý m s b o r n í k Sociologie ( v y d a n ý 1968), Sociální s t r u k t u r a socialistické společnosti, ( v y d a n ý 1966), Z m ě n y v sociální s t r u k t u ř e Československa a d y n a m i k a sociálně politického v ý v o j e ( v y d á n o 1967) a Malý sociologický slovník z r o k u 1970; ekonomii K a r l a K o u b y , K u g e n a Lóbla, R a d o s l a v a Seluckého, J i n d ř i c h a S e h e r m e r a , O t y Šika, V ě n k a Šilhana, B e d ř i c h a W e i n e r a a dále mezi j i n ý m třídílné O t á z k y n á r o d o h o s p o d á ř s k é politiky ( v y d a n é 1967-69), E k o n o m i k a p r ů m y s l u Č S R a vysokoškolská učebnice Politická e k o n o m i e socialismu (z r o k u 1966, spolu s reedicemi 1967, 1968); historiků K a r l a B a r t o š k a , J o s e f a Beldy, F r a n t i š k a Červinky, J i ř í h o Doležala, Aleny G a j a n o v é , F r a n t i š k a K r a u s e , Miloše H á j k a , J a r o m í r a Hořce, Milana H u b l a , K a r l a K a p l a n a , Zdenka Kárníka, Vladimíra Kašíka, Františka Kafky, Bohumila Klímy, Luboše Kohouta, V á c l a v a K o t y k a , J u r a j e K r a m e r a , J a n a ICřena, Míly Lvové, F r a n t i š k a Lukeše, V o j t ě c h a Mencla, J a n a Moravce, J a r o s l a v a N e d v ě d a , J a n a N o v o t n é h o , V ě r y Olivové, Milana O t á hala, I v a n a PfaíTa, K a r l a Piclilíka, Milana R e i m a n a , A n t o n í n a Š n e j d á r k a , Z d e ň k a Šolleho, Alice Teichové a Mikuláše Teicha a m i m o t o z h i s t o r i c k ý c h děl t a k é v š e c h n y k n i h y J . S. H á j k a , učebnice D ě j i n y m e z i n á r o d n í h o dělnického h n u t í , Slovník m o d e r n í c h světov ý c h dějin K a r l a D u r m a n a a M. S v o b o d y , sborník ú v a h N a š e Živá a m r t v á minulost, A r a g o n o v y a Mauroisovy S o u b ě ž n é dějiny, s y n t e t i z u j í c í dílo S t ř e d n í a j i h o v ý c h o d n í E v r o p a v e válce a revoluci 1939-45 (první výsledek O p a t o v a oddělení n e j n o v ě j š í c h d ě j i n b ý v a l é h o Ú s t a v u dějin v ý c h o d n í E v r o p y ) , d o k o n c e d e s í t k y let s t a r á h i s t o r i c k á díla J o s e f a P e k a ř e ; právních historiků, teoretiků na úseku státu a práva a politologů Jiřího Boguszaka, I v a n a B y s t ř i n y , Z d e ň k a Jičínského, V l a d i m í r a K l o k o č k y , Michala L a k a t o š e , Z d e ň k a Mlynáře, J o s e f a Pokštefia, F r a n t i š k a Š a m a l í k a ; z oboru dějin literatury, literární kritiky, jazykovědy a dějin divadla k n i h y Václ a v a Černého, Z d e ň k a Eise, E d u a r d a Golds t u c k e r a , Milana J u n g m a n n a , J a n a K o p e c -

28

kého, V l a d i m í r a K a r b u s i c k é h o , Z d e ň k a K o ž níma, Oldřicha K r v š t o f k a a t a k é Z á k l a d v české s t v l i s t i k v A. Jedličkv, V. F o r m á n k o v é a M. R e i n i á n k o v é a P a ř í ž s k é r o z h o v o r v o s t r u k t u r a l i s m u M o j m í r a G r y g a r a ; z problematiky teorie řízení a vztahu věty a společnosti skvělé p r á c e Miloslava K r á l e , k n i h y P a v l a P e l i k á u a ( n a p ř í k l a d Člověk a i n f o r m a c e z r o k u 1967) a t a k é a k a d e m i c k á p u b l i k a c e Věda a n a š e s o u č a s n o s t . N a i n d e x u jsou t a k é n e j e n v š e c h n y k n i h y T. G. M a s a r y k a a lv. Beneše, ale t a k é k n i h v a s t u d i e o nich. N ě k t e r é v ý z n a m n é p u b l i k a c e vědců v y h n a n ý c h z v y s o k ý c h škol a s p o l e č e n s k o v ě d ních i n s t i t u c í se n e d o s t a l y n a s e z n a m p r o h i b i t jen š ť a s t n o u či k u r i ó s n i n á h o d o u a r a d ě j i n a ně n e b u d e m e u p o z o r ň o v a t . J e p o t ř e b a j e š t ě dále a r g u m e n t o v a t o t o m , že i n t e l e k t u á l n í genocidou n a ú s e k u společ e n s k ý c h věd u t r p ě l a a t r p í celá česká společnost ? ( P o k r a č o v á n í v č. 4-74) to

«r-

w*

V

r

*

Nejlepší zbraň ? Oeorg Mol dan napsal do Listů (ě. 1/1974) velmi provokující úvahu. Její smysl je — stručně a možná trochu zvulgarizovaně řečeno — v tom, že musíme proti, dnešnímu Čs. režimu bojovat kvalitní, vysoce odbornou prací, náročností zdola. Doslova říká, že je to naše —jediná zbraň, Moldau se snaží svůj názor doložit připomenutím nedávné minulosti. A doslova říká o období před rokem 196H: "Byla to tedy relativně vysoká náročnost ve všech oblastech, kritičnost, snaha prosadit se, jejímž cílem bylo dokázat si, že ještě něco jsme a něco umíme a připomenout se ve světě alespoň touto formou. 77> byla ta síla, která nakonec otřásla režimem". Nepřesná analýza minulého vývoje přivádí autora k pochybnému závěru. Copak systém sám tehdy neuvedl do pohybu síly, které se nakonec obrátily aspoň částečně proti němu? Neschopnost řešit základní politické a ekonomické problémy, narůstání konfliktních situací ve všech oblastech, které zbavovaly masy lidí iluzí o tomto typu socialismu. A z toho rostlo vědomí, že je třeba něco udělal, něco změnit a že na to nestačí drobné — jak se někdy říkalo — kosmetické úpravy. I když podstata režimu před lednem 1968 a dnes je tatáž, přece jen postavení tohoto totalitního monopolního socialismu je dnes zcela jiné: žádná sociální vrstva o něm již netrpí oněmi dávnými iluzemi. To je jedna věc. A druhá ovšem: je tu obrovská síla deprese, nevidění perspektiv, přílišná fascinace tou velkou sovětskou silou, která mnohým vyráží dech.

A copak na to všech no stačí pořád ísá dobrá práce? Já s tim souhlasili:, že je potřebí pořádně pracovat — všude. Ale vidět v toni jedinou chraň, jedinou možnost zápasu s tímto reziem, to je třcskutč máto a třeskuté neieáhu\ Na koho se via sin? Moldau s tou VÝZVOU obraci? Na onoho historika, který je noěnim hlídačem? Co má dělat pořádně- !* noci hlídat? Na toho ekonoma, který kontroluje stav vodv? To má pořádně kontrolovat, aby tenhle režim potom následkem toho padl? Na li teráriu'ho teoretika, který se stal uklizečkou? To má vést zápas proti nelidskému režimu náročně prováděným ukl ízenim? rýrrrt k zápasu má tehdy smysl, jestli se vyzývá k něčemu, co aspoň vypadá reálně, Čemu lze připsat aspoň minimum pravděpodobnosti. Ale toto? Po mém soudu mel autor napsat, jak si ten zápas představuje konkrétně a měl říci jasně, na koho se svou výzvou obrací. Praha

HOMO

Potřeba negativního

příkladu

Z historie s t ř e d o v ě k ý c h n á b o ž e n s k ý c h b o j ů vinie, že Církev s v a t á o z n a č o v a l a všechny, k t e ř í n e z a s t á v a l i její učení, za A n t i k r i s t y . D n e s t a t o m e t o d a ožívá v bizarní p o d o b ě v s o u s t a v ě " m a r x i s t i c k o - l e n i n s k é " Víry p r a v é k r e m e l s k é h o ražení. Všechno, co se podle s o u d u m o s k e v s k ý c h ideologických velekněží neshoduje s Jedině Správným Učením Jediné S t r a n y , je p r o s t ě a j e d n o d u š e A n t i k o munisinem. ( A b y c h o m věděli, o čem je řeč: Podle československého v o j e n s k é h o ideologa F r a n t i š k a Buřínskélio, k t e r ý vyškolen v Moskvě o p a k u j e n a u č e n é p o u č k y , platí, že " A u t i k o m u n i s m u s je h l a v n í ideově politickou z b r a n í i m p e r i a l i s m u . J e s o u h r n e m zcela konk r é t n í c h agresivních ideologických a polit i c k ý c h činů a p r o s t ř e d k ů , k t e r ý c h i m p e r i a listická reakce p o u ž í v á v boji p r o t i k o m u n i s tické ideologii a socialistická p r a x i " ) . A n t i k o m u n i s t o u m ů ž e b ý t k d e k d o : Mao i D u b č e k , F r a n z M a r e k i J i ř í Pelikán, R o g e r G a r a u d y i Piere Daix, M a n u e l A z c a r a t e i Michel T a t u , Grigorenko i M e d v ě d ě v, K h e dafi i vSadat, m o ž n á v b u d o u c n u t a k é (nebo opět) T i t o i Ceaucescu . . . Novodobá sovětská stranická propaganda dospěla z ř e j m ě k p o z n a t k u , že už n e v y stačí s o p o t ř e b o v a n ý m i Antikristy typu Trockélio a " r e n e g á t a " K a u t s k é h o . D o m n í v á se, že lidu, o jehož duši usiluje, musí předložit A n t i k o m u n i s t y živé a k o n k r é t n í , v r ů z n ý c h velikostech. Mrtví Antikomunisté m a j í pro kremelské ideology začasté nežádoucí v l a s t n o s t i ; mění se t o t i ž n ě k d y v m u č e d n í k y . Český s t u d e n t J a n P a l a c h , k t e r ý se v l e d n u 1969 upálil v Praze, a b y t a k p r o t e s t o v a l p r o t i k ř i ž á c k é m u t a ž e n í z b r o j n o š ů V a r š a v s k é h o p a k t u d o Čech

a n a Slovensko, je d o d n e s děsí n a t o l i k že d o k o n c e o d s t r a n i l i j e h o h r o b a p o z ů s t a t k y s t u d e n t a P a l a d i a odvezli n e z n á m o k a m . Živý A n t i k o m u n i s t a má v s a k m n o h é přednosti. N e m ů ž e se z á l u d n ě z m ě n i t v nežád o u c í h o " a n t i h r d i n u " , m u č e d n í k a . Může b ý t d e s a u o v á n , špiněn a p o m l o u v á n , J e m o ž n é m u v v h r o ž o v a t , z n e k l i d ň o v a t ho a u o n v m n í m i t e l e f o n i c k ý m i hovor v. je m o ž n é m u do b v t u posílat p r o v o k a t é r y . Za h r a n i c e m i S o v ě t ského svazu, v " s o c i a l i s t i c k ý c h " zemích n a p a d e n ý c h chorobou " r e v i s i o n i s m u " je, p r a v d a , s i t u a c e t r o c h u jiná, a jejich poslušnost m u s í b ý t u d r ž o v á n a e x p e d i č n í m i v o j e n s k ý m i sbory, a v š a k v m a t e ř s k é zemi i m p é r i a se pronásled o v a t e l ů m " d i s s i d e n t u " stále ještě o t e v í r a j í n e v y č e r p a t e l n é možnosti. Manželka " n e p ř í t e le s o v ě t s k é h o l i d u " n e n a k o u p í mléka k snídani, aniž by ji " p r a c u j í c í " ženy n e p o č a s t o v a l y u r á ž l i v ý m slovem, j e h o děti n e d o j d o u do školy, aniž by j i m vzorní p i o n ý ř i potměšile n e p o d r á ž d i n o h u . . . Živého " A n t i k r i s t a " je m o ž n é z a h n a t d o ú z k ý c h a p a k čekat, až s n a d v depresi udělá n ě j a k ý c h y b n ý k r o k . T ř e b a se z n e d o s t a t k u i n f o r m a c í d o p u s t í n e p ř e s n é h o v ý r o k u či prohlášení a s á m se t a k v y s t a v í do pozice terče, d o k t e r é h o r o z v á š n ě n í p r o p a g a n d i s t é b u d o u p a k n e o m y l n ě střílet. Učiní t a k bez obav, neboť oběti je zamezeno, a b y se bránila. Zvlášť v h o d n ý m o b j e k t e m š t v a v ý e h p r o pagačních k a m p a n í jsou o v š e m " A n t i k r i s t é " , cteré režim v y š t v a l z vlasti a o k t e r ý c h v t o m o k a m ž i k u j á s a j í c í pisálek p r o h l a š u j e , že " t y j í z d o l a r o v é h o ž o l d u " , že se dali d o služeb " s v ý c h p r a v ý c h c h l e b o d á r c u " . (Pozor u h o d n é je, že slovní v a z b a " d o l a r o v ý ž o l d " je n e m ě n n á , i k d y ž si v y l m a n e c v zemi s v é h o politického asylu 11a s v ů j chléb vezdejší p o c t i v ě v y d ě l á v á v librách šterlinků, francích, m a r k á c h či guldenech). Ve službách " A n t i k o m u n i s m u " či " I m p e r i a l i s m u " jsou p a k všichni, o nichž t o příslušný p r o p a g a č n í orgán rozhodne. P r o p a g a n d i s t é m o s k e v s k é h o ražení se řídí »slein: " K d y b y c h o m e m i g r a n t y neměli, museli b y c h o m si je v y t v o ř i t " . Pilní žáčci m o s k e v s k é ideologické školy v ě r n ě n a p o d o b u j í své učitele, b y t nedosahovali o b r a t n o s t i s v ý c h p r e c e p t o r ů , k t e ř í j i m v p ř í p a d ě Solženícyn a o p ě t j e d n o u předvedli v r c h o l n ý m i s t r o v s k ý kousek. D o k u d to potřebovali, byl p r o n ě živý Solženícyn v z a k á z a n é m b y t ě v Moskvě v ý t e č n ý m o b j e k t e m š t v a n i c . Pozorně sledovali, j a k ý b u d e m í t a f é r a v ý v o j , a b y mohli včas r o z h o d n o u t , z d a s n a d b u d e Solženicyu o p ě t p o s t a v e n p ř e d soud, uvězněn, d e p o r t o v á u či z a v ř e n do blázince. P a k v š a k seznali, že b y p r o n ě b^lo v ý h o d n ě j š í m řešením, k d y b y se j i m p o d a ř i l o Solženieyna v y š t v a t ze země. Ale co d ě l a t — j a k pravil Černyšev a po n ě m o p a k o v a l Lenin — k d y ž si t e n p r o k l e t ý Solženícyn ani p r o N o b e l o v u cenu d o S t o c k h o l m u n e j e l a nebylo m u tudíž možné uzavřít cestu k n á v r a t u ? Zvolili t e d y n a k o n e c n e s l ý c h a n o u p r o c e d u r u , k t e r á v s o u č a s n é m civilizovaném s v ě t ě n e m á o b d o b y : " s b a l i l i " I10 j a k o sprost é h o zločince a násilím I10 vyvezli za h r a n i c e .

29

Profesionální v r h a e i b l á t a se s t r a n o u řízen ý c h m a s o v ý c h sdělovacích p r o s t ř e d k u s v o u k a m p a ň poté ještě vystupňovali. Zahrnuli s p i s o v a t e l e r o d u D o s t o j e v s k é h o z á p l a v o u nových absurdních pomluv. Kalkulace vrhaěú b l á t a je. bohužel, v j i s t é m s m ě r u s p r á v n á . Přihlížející s o v ě t s k é obecenstvo, k t e r é m u je tento nestoudnv artistickv vvkon předváděn, n e m á volný p ř í s t u p k i n f o r m a c í m . A v t a k o v é s i t u a c i není vvlouěeno, že l e c k t e r v s o v ě t s k v o b č a n z a v á h á a ř e k n e si — i k d v ž b u d e m í t p o c h y b n o s t o m o r á l n í m profilu v r h a c ú š p í n y — zda s n a d přece jen t e n Solženicyn n e m á tři a u t a , j a k se o t o m píše, zda snacl přece jen nebyl "cizím e l e m e n t e m " , k d y ž n a Z á p a d ě za své k n i h y n a s h r o m á ž d i l h o r e n t n í h o n o r á ř e , zda s n a d přece jen t a Solženicynova r o d i n a ( " v e l k o s t a t k á ř s k á " , pochopitelně) n e m ě l a v roce s e d m n á c t é m j e d e n z d e v í t i R o l l s - R o v c ů , co t e h d v n a R u s i existovaly. . . P o z n a m e n e j m e t u n a o k r a j , čemu j s m e nevěřili. Nevěřili jsme, že se po všem tom, co jsme u nás prožili n a j d e český n e b o slovenský n o v i n á ř a spisovatel, k t e r ý se lc t a k o v é k a m p a n i p ř i d á . V š a k se t a k é československý tisk z p o č á t k u s p o k o j oval p ř e v á ž n ě s p ř e t i s k o v á n í m s o v ě t s k ý c h m a t e r i á l u , ale p a k bylo z ř e j m ě n u t n é v y v i n o u t i v l a s t n í iniciativu. Mohli b y c h o m p ř e j i t bez p o v š i m n u t í , že se v t é m ž b u l v á r n í m s t y l u zapojil J i ř í H á j e k či Marcel Nolč, neboť t o o d p o v í d á jejich d u š e v n í ú r o v n i . Stěží v š a k m ů ž e n ě k d o o m l u v i t spisovatele Mináče, k t e r ý přece musel r o z p o z n a t sílu Solženicynova t a l e n t u . . . w

»

*

*

»

L

*

P ř í p a d Solženicynův, S a c l i a r o v ů v a dalších s o v ě t s k ý c h osobností s k ý t á n e j e d n o poučení.

Poznali jsme, že t y t o a f é r y n e j s o u s o v ě t s k é režimové p r o p a g a n d ě z d a l e k a t a k n e p ř í j e m n é , j a k by se n a p r v n í pohled zdálo, P o m á h a j í totiž oživit chod o c h a b l é h o p r o p a g a č n í h o a p a r á t u , k t e r ý se už po léta m a r n ě s n a ž i l p r o b o u z e t socialistické v ě d o m í o p o t ř e b o v a nvm a neučinuvni příkladem "kladnvch h r d i n ů " . Akce p r o t i " n e g a t i v n í m h r d i n ů m " jsou m n o h e m slibnější. N ě c o se o p ě t d ě j e a p r o p a g a č n í a p a r á t se o p ě t cítí " h o j e s c h o p n ý " . N a schůzích z á k l a d n í c h s t r a n i c k ý c h a o d b o r o v ý c h organizacích je o p ě t co p r o j e d n á v a t , co se v y m y k á z r á m c e o m r z u j i c í všednosti. Účinek t ě c h t o k a m p a n í t k v í o v š e m jinde, než v posilováni "socialistického u v ě d o m ě n í " : jejich p ř e d n í m cílem je z a s t r a š o v á u i . N e s t o u d ue zachaženi se Solženicynem, S a c h a r o v e m a o s t a t n í m i o t ř á s á s r d c e m lidí m é n ě o d v á ž n ý c h a méně chrabrých. Nespokojeni sovětští intel e k t u á l o v é n á z o r n ě vidi, co b y je m o h l o p o s t i h n o u t , k d y b y se v y d a l i na o b d o b n o u cestu. M y š l e n k y h l o d a j í , d u c h se l á m e a zlomeni s n a d v y d a j í odvolání, o d ř e k n o u se h ř í c h u . . . lile, proč b y l o p r o s o v ě t s k ý režim v ý h o d n ě j š í , a b y byl " A n t i k r i s t " Solženicyn "pouze" zbaven státního občanství a vyexped o v á n do zahraničí. Solžeuicyu, d e p o r t o v a n ý o p ě t d o t r e s t n é h o l á g r u b y se n e p o c h y b n ě stal symbolem, mučedníkem, s k u t e č n ý m "poz i t i v n í m h r d i n o u " . Solženicyn n a Z á p a d ě a v o l n ý . . . t o se ještě u k á ž e ! Může se o v š e m u k á z a t , že p r o p o č t y K r e melských kalkulátorů přece jen nejsou t a k n e o m y l n é . P r o t e s t y , k t e r é zazněly v s a m o t n é zemi S o v ě t ů d á v a j í tušit, že krize r e ž i m u je příliš h l u b o k á , než a b y ji bylo m o ž n é n a t r v a l o u t l u m i t násilnou e m i g r a c i z n á m ý c h "dissid e n t ů " a z a v í r á n í m do vězení či p s y c h i a t r i c k ý c h klinik m é n ě z n á m ý c h . Přes p o t l a č o v á n í , u m l č o v á n í a špinění jejich počet totiž n e u s t á l e roste.

A VENKOV J e s t l i ž e b y l o v n ě k t e r é m o d v ě t v í čs. hospodářství dosaženo skutečných úspěchů, pokud j d e o r ů s t p r o d u k c e (odmyslíme-li si negat i v n í j e v y , k t e r é j e j provázejí), p a k t o je beze s p o r u zemědělství. Současní mistodržici t a k é n i k d y n e o p o m e n o u t u t o okolnost z d ů r a z n i t j a k o d o k l a d konsolidace československého h o s p o d á ř s t v í . A velmi č a s t o ji d o p r o v á z e j í t v r z e n í m , že zemědělci " t í m p r o k a z u j í b e z v ý h r a d n o u p o d p o r u " režimu, r e s p e k t i v e j e h o s o u č a s n é verzi socialismu.

30

Č t e n á ř československých n o v i n b y m o h l u s u z o v a t , že zemědělci, kteří n e j h ů ř ze všech n a své k ů ž i zažili, co je t o s t a l i n s k ý d o g m a t i s m u s , p o k u d o svou kůži n ě k t e ř í v ů b e c n e p ř i šli, se stali š l e h n u t í m jakéhosi k o u z e l n é h o r o u t k u h l a v n í oporou politického v ý v o j e , t e r ý začal onou n e š ť a s t n o u nocí, k d y se n e o č e k á v a n ě snesly s t o v k y b r a t r s k ý c h a n t o novi! 11a československé letiště a t a n k o v é s v a z y p ě t i s t á t ů překročily h r a n i č n í p ř e c h o dy, a b y o b s a d i l y n e j e n k ř i ž o v a t k y , ale i vlá-

E

dni budovy suverénního státu, a který pak p o k r a č o v a l o t e v ř e n ý m terorem, k t e r ý p r á v ě zemědělci z minulosti t a k d o b ř e znali, ničen í m l i d s k ý c h existencí a m s t i v ý m z a v í r á n í m . Z a t í m c o p o b o u ř e n í dělníci a o b y v a t e l é m ě s t - " t ř í d n ě u v ě d o m ě l í " a " p o l i t i c k y přeškol e n í " - nebyli s c h o p n i pochopit, j a k m u ž e b ý t z á k e ř n ý p ř e p a d v y k l á d á n j a k o b r a t r s k á pomoc, rolníci sklízeli obili, chmel, b r a m b o r y , řepu, orali, seli, hnojili, dojili k r á v y a krmili z v í ř a t a , a n e p ř e s t a l i ani n a den, j a k bylo m n o h o k r á t z d ů r a z ň o v á n o . A v dalším roce zabezpečili v ý ž i v u lidu ještě lip, vyšší prod u k c í - a t d . a t d . Byli a jsou t e d y vzorní podp o r o v a t e l é n o v ý c h p o ř á d k u , těch s k u t e č ných, p u n c o v a n ý c h , ze všech p o ř á d k u n e j p o ř á d k o v a t ě j š í c h , " n e d a l i se n i k ý m oklam a t " , "odmítli demagogické sliby" a "zařadili s e " . T a k v y c h á z í logická (lépe pseudologická) rovnice demagogické p r o p a g a n d y , k t e r á m u s í za s o u h l a s v y d á v a t všechno možné, p r o t o ž e t e n s k u t e č n ý , n e n a r e ž í r o v a u ý , chybí. NEDŮVĚRA A HLÍDÁNÍ Ale s o u č a s n ě s t o u t o c h v a l b o u p r o v á d í r e ž i m s ú p o r n o u d ů s l e d n o s t í s t a r o u politiku nedůvěry k třídně méněcenným družstevním r o l n í k ů m . T a k byl d e f a c t o z l i k v i d o v á n (ve s v é m s m y s l u a poslání) S v a z d r u ž s t e v n í c h r o l n í k ů : jeho ú s t ř e d n í v ý b o r byl p o d s t a t n ě v y m ě n ě n , v okresech došlo k h o t o v ý m pog r o m ů m vůči j e h o o k r e s n í m p ř e d s e d n i c t v ů m , t a j e m n í c í byli skoro s t o p r o c e n t n ě v y m ě n ě n i a v d r u ž s t v e c h bylo z a k á z á n o t v o ř i t s k u t e č n é organizace (jako je t ř e b a R O H n a závodech). S v a z u bylo z a k á z á n o se plést n e j e n do politiky, ale d o k o n c e i d o zemědělské politiky a j e h o činnost b y l a z r e d u k o v á n a n a sociální a " p r á v n í " p o r a d e n s t v í , o r g a n i z o v á n í rekreace, z á j e z d ů a slavností a n a p r o p a g a č n í podporu příkazů, k t e r ý m i zemědělce obšťastňují stranické a vládní orgány. A z a t í m c o z á j m o v ý orgán d r u ž s t e v n í c h r o l n í k ů byl z m ě n ě n b ě h e m r o k u 69-70 v a t i a pu, pro jistotu hlídanou tajemníky, které dosadily okresní s e k r e t a r i á t y , s h o s p o d á ř s k ý m i svazy zemědělců t o d o p a d l o ještě h ů ř . J e j i c h p ř í p r a v n é v ý b o r y , k t e r é v z n i k l y v souvislosti se s t r a n i c k ý m i usneseními v roce 1968, byly d o j e d n o h o z l i k v i d o v á n y , p ř i č e m ž j e n m e t o d y b y l y rozdílné. A t o se dálo ve s t e j né době, k d y M a d a r s k o , j e d e n z b r a t r s k ý c h o k u p a n t ů , oceňovalo ve s v ý c h s t r a n i c k ý c h dokumentech dynamiku družstevnictví. Okresní zemědělská s d r u ž e n í ještě ani neb y l a (v d u c h u m y š l e n e k a koncepcí z r o k u 1968) p ř e t v o ř e n a v s a m o s p r á v n é o r g á n y d r u ž s t e v n í c h p o d n i k ů , ale přece jen u m o ž ň o v a l a p ř e d s t a v i t e l ů m z e m ě d ě l s k ý c h p o d n i k ů v okrese u p l a t n i t vliv n a r o z v o j zemědělské výr o b y v okrese. T o vše b y l o n e j d ř í v e z a r a ž e n o a krátce nato byl z těchto orgánů vytvořen s p r á v n í ú ř a d , okresní s o u č á s t m i n i s t e r s t v a z e m ě d ě l s t v í v (a v ý k o n n ý a p a r á t okresních v ý b o r ů KSČ), k t e r ý m á p r á v o z e m ě d ě l s k ý m p o d n i k ů m n a ř i z o v a t , co se m u zlíbí - p o k u d t o n e o d p o r u j e p ř í k a z ů m shora, a t o n e j e n s t á t n í m s t a t k ů m , ale i d r u ž s t v ů m .

Ve volební frašce bvla v v m ě n ě n a víc než ' x u o v i u a vesnických f u n k c i o n á ř ů za " s p o ehlivé", t e d v t a k o v é , k t e ř í s dík v uvítali bvť o b v v»k l e d o d a t e č n ě , až na d o m l u v u shora bratrskou pomoc nočního přepadení. A podobně jako v průmyslu a vědeckých ú s t a v e c h , n a m i n i s t e r s t v e c h a ve všech ú ř a dech bvlv z f u n k c í p o s t u p n ě v v h á z e n v s t o v k y předsedu d r u ž s t e v , ředitelů s t a t k ů a podn i k u zemědělských služeb, len t o déle t r v a lo. Pres snížené n á r o k y n a o d b o r n o s t a lidské k v a l i t v n o v ý c h k á d r u jich měli okresní v v bory z n a č n ý n e d o s t a t e k , t a k ž e t o t o k á d r o v é upevňování družstev a zemědělských podniků vlastně ještě pořád probíhá. Stalinská koncepce deformovaného svazku dělníku a rolníku, koncepce n e d ů v ě r y , hlídání, násilí, b e z p r á v u o s t i a d i k t á t u , k o n c e p c e svazku mocného s bezmoenviu bvla tedy o b n o v e n a , sice v n o v ý c h p o d m í n k á c h a se zřetelem k p ř e d c h o z í m k a t a s t r o f á l n í m zkuš e n o s t e m s kolektivizací, ale s d o d r ž e n í m všech jejích z á k l a d n í c h p r i n c i p ů . D á v n o v y řízené okresní a m í s t n í " v e l i č i n y " se z n o v u n a f o u k l y a sítě fízlú začaly f u n g o v a t n a plné o b r á t k y ; policajti se rozmnožili s n a d n a t r o j násobek. A rolník t e d y , dle H u s á k a a celé p y r a m i d y p o d ním, n a d š e n ě p o d p o r u j e n o v é p o ř á d k y . v

*

v

-

1.

»

V

I

K

^

l

*

i '

r

*

v'

STALINSKÁ

v'

»

••

KOLEKTIVIZACE

J a k é b y l y a jsou t e d y p o s t o j e v e n k o v s k é h o o b y v a t e l e , p ř e d e v š í m zemědělce? Politické o r g á n y n e p ř i c h á z e l y se s v ý m i koncepcemi a záměry najednou, nýbrž krok za k r o k e m (lze d o k o n c e říci, že s i t u a c e byla n a v e n k o v ě ve s m y s l u r e ž i m u p o m a l e j i zvlád á n a , dlouhodoběji), a t a k jejich l i k v i d á t o r ské p l á n y n e n a r á ž e l y n a o t e v ř e n ý odpor, spiše n a t a k t i z o v á n i , sice h o u ž e v n a t é , ale přece jen ú s t u p o v é , a k d y ž si z k u š e n é a osvědčené k á d r y v zemědělství k o n e č n ě uvědomily, Že j d e o s a m o u p o d s t a t u toho, po čem toužily, neměly už v r u k o u ž á d n é silné t r u m f y . J i s t ě , došlo i k o s t r ý m s r á ž k á m a d o k o n c e i k vítězn ý m s t ř e t n u t í m , ale t a byla ojedinělá a je předčasné o nich p s á t . P o d o b n ý v ý v o j , i k d y ž v časově k r a t š í m období, p r o b í h a l i v p r ů m y s l o v ý c h podnicích, v ú ř a d e c h ( t a m n e j p r u d č e j i ) a i n s t i t u cích. N a v e n k o v ě m u v š a k d á v a l a u r č i t o u specifičnost h i s t o r i c k á z k u š e n o s t z o b d o b í kolektivizace. T e n k r á t p r a c o v a l v zemědělství přibližně t r o j n á s o b e k p r a c o v n í c h sil, co nyní, a lze říci, že s k o r o k a ž d ý o b č a n v e n k o v a byl bezpros t ř e d n ě s p j a t se zemědělskou v ý r o b o u , přin e j m e n š í m dík p ř í b u z e n s k ý m v z t a h ů m . Nik d o z nich n e z a p o m n ě l n a b r u t á l n í d i k t á t , k t e r ý p r o v á z e l násilné z a k l á d á n í d r u ž s t e v , n a h r o z b y , z nichž n e b y l o ú n i k u , n a o d s t r a ň o v á n í n e p o h o d l n ý c h lidí d o vězení n e b o d o j i n ý c h okresů, n a z b a v o v á n í rodin m a j e t k u , na onen tragický stav totální bezprávnosti a b e z m o c n o s t í rolníků a členů jejich rodin, prov á z e n ý l á m á n í m lidských osobností, zradou, udavačstvim, mstou atd. I když to některý z o b y v a t e l v e n k o v a nezažil n a vlastní kůži,

31

a t ř e b a byl t e h d y mezi v y k o n a v a t e l i t é t o politiky, viděl ji, poznal její z á l u d n o s t i a nelidskost a n i k d y n e z a p o m n ě l , co je možné. Znal t a k é celou v á h u oné d r t i v é sily, k t e r á s t á l a n a d l i d s k ý m i životy, a i k d y ž zneteeněla, m o h l a k d y k o l i v ožit, j a k tušil. Vryla se d o v ě d o m í n e j e n zemědělců, ale celého venk o v a n e j m é n ě n a d v ě generace. Lidé nevěřili, že b v se z t o h o t o " o b l e ž e n í " mohli u ě k d v v v m a n i t . P r o t o si v v t v á ř e l i met od v s k r v tého, n e p o s t i ž i t e l n é h o o d p o r u a dík j e m u alespoň rozšiřovali, n ě k d e víc, j i n d e méně, p r o s t o r p r o s v ů j život a p r o u p l a t n ě n í s v ý c h osobností, zvláště p a k od š e d e s á t é h o roku, k d y mohli s v o u rezistenci s p o j o v a t s rodící se a p r o h l u b u j í c í se e k o n o m i c k o u krizí, t o u t o formou vzpoury proti chomoutu direktivního řízení. D o r o k u 1968-69 se snížil p o č e t osob zaměs t n a n ý c h v zemědělské p r v o v ý r o b ě n a m é n ě než milión osob, o v š e m i t a k z ů s t a l o zemědělství hlavním a rozhodujícím hospodářským o d v ě t v í m n a v e n k o v ě . D v a milióny p r a c o v n í k ů p a k odešly d o j i n ý c h p o d n i k ů (ve značn é m p r o c e n t u d o rozvíjejících se služeb pro zemědělství a do z p r a c o v a t e l s k é h o p r ů m y s lů), v ě t š i n o u v š a k t a k é n a v e n k o v ě ěi v m a lých m ě s t e c h . Ale zkušenosti ze zdruŽstevň o v a e í h o procesu si odnášeli i t a m . Lze t e d y říci, že s t a l i n s k á kolektivizace, uplatňovaná u nás jen s určitými modifikacemi, r o z h o d u j í c í m z p ů s o b e m ovlivnila n a celé d e s í t k y let m e n t a l i t u v p o d s t a t ě všeho venkovského obyvatelstva, a tedy i jeho " z k u š e n ě j š í " c h o v á n i už i v o b r o d n é m procesu a zvláště p a k při n o v é vlné b r u t a l i t y a násilí, z a h á j e n é h u k o t e m cizích letadel do klidného s p á n k u v noci 21. s r p n a . w

V

»

REALISMUS VENKOVA V e n k o v o b r o d n ý proces rychle přivítal. Ale o b z v l á š t ě v p r v ý c h t ý d n e c h se n e u s t á l e ohlížel, k d y se o n e n d o b r o m y s l n ý t y g r moci, jehož ř á d ě n í t a k d o b ř e znal, z n o v u rozčeř ti a u t r h n e ze řetězu. To vše už t e n k r á t vedlo k z v l á š t n í m u r o z p o r u : P ř á n í po r a d i k á l n í m odklonu od s t a l i n s k ý c h koncepcí socialismu n a v e n k o v ě b y l o m n o h e m silnější a k o n k r é t n ě j š í ve s v ý c h p ř e d s t a v á c h , n e ž ve m ě s t e c h , z a t o v í r a v j e h o u s k u t e č n ě n í b y l a p o d s t a t n ě slabší a h l a v n ě n e j i s t á . Ani v o b d o b í n e j p r u d š í h o h n u t í a n e j v ě t š í c h n a d ě j í (a iluzi) nemizela z ú v a h v e n k o v s k é h o člověka n e d ů v ě r a v jejich o p r a v d o v ý úspěch. Bylo t o r o z d v o j e n í , se k t e r ý m j s m e se u m ě s t s k ý c h o b y v a t e l s e t k á vali v m n o h e m menší míře. P r o t o se v o b r o d n é m procesu o b j e v o v a l n a venkově romantický radikalismus a extrémní ilusionismus m n o h e m řidčeji. Místo n ě h o dál p ř e v l á d a l m é n ě a t r a k t i v n í r e a l i s m u s (viz i p r o g r a m S v a z u zemědělců a d ů r a z n a uspoř á d á n í p ř e d e v š í m h o s p o d á ř s k ý c h o t á z e k ; nelze o v š e m p ř e h l é d n o u t , že zemědělci v p o d s t a t ě neměli t e n k r á t své politické m l u v č í a v y s t u povali za n ě v y n i k a j í c í p ř e d s e d o v é d r u ž s t e v , k t e ř í logicky mysleli p ř e d e v š í m n a p r o s p e r i t u s v é h o o d v ě t v í ) . V e n k o v s k ý člověk sice v k l á d a l

32

velké n a d ě j e a p o d p o r o v a l d e m o k r a t i c k é a h u m a n i t ní cíle P r a ž s k é h o j a r a , ale p o č í t a l s potížemi i kompromisy. A také nediskutoval o podstatě vedoucí úloze s t r a n y , t a k oblíb e n é m p ř e d m ě t u s p o r u zvláště v i n t e l e k t u á l ních kruzích. Vědomi, že moloch moci dál e x i s t u j e a je j e n o t á z k a , co si d á v š e c h n o líbit, n e o v l i v ň o valo jen 90°-0 v e n k o v s k ý c h o b y v a t e l , k t e ř í se přidali k o b r o d u é m u procesu. S e t k a l i j s m e se s n í m i u u r č i t é h o p r o c e n t a f u n k c i o n á ř ů , před e v š í m těch, k t e ř í se silně a n g a ž o v a l i v poc h y b n ý c h činech b ě h e m k o l e k t i v i z a c e (asi 10°-0) - ti i v o b r o d n é m procesu si o t e v ř e n ě n e b o s k r y t ě zachovali s v ů j d o g m a t i c k ý postoj. Nevěřili, že m o c e n s k é p r o s t ř e d k y , součástí j e j i c h ž mašinérie se n e p ř e s t a l i cítit, ideje Pražského jara a s tím i n u t n é střídání stráží p ř i p u s t í . O s t a t n ě šlo o z a c h o v á n í či o b n o v e n í jejich p a r a z i t n í e x i s t e n c e v rámci b y r o k r a t i c k é h o socialismu. Neměli j i n é východisko. T a n k y , k t e r é se objevily n a o k r e s n í c h silnicích, vyvolaly u v e n k o v s k é h o o b y v a t e l s t v a obrovské pobouření, odpor a smutek. Po p r v n í m otřesu se v š a k k t ě m t o p o c i t ů m připojilo vědomí, že n e d ů v ě r a v p ř e k o n á n i d o g m a t i c k ý c h s t a l i n s k ý c h sil, d i s p o n u j í c í c h nesm í r n o u t e c h n i k o u a ú d e r n o u silou, z ř e j m ě byla o p r á v n ě n á . Ať t o b y l o sebetrpčí, dvacetiletá životní z k u š e n o s t b y l a p o t v r z e n a . P o k u d p a k j d e o d o g m a t i k y s a m é , o n y hlavní a k t é r y b r u t a l i t při k o l e k t i v i z a c i (ne iniciátory, ti byli v c e n t r á l n í c h o r g á n e c h ) , ti měli s v o u viru p o t v r z e n u a byli z n o v u n a koni. Nabízela se j i m n o v á , n e č e k a n á existcnčiri k o n j u n k t u r a . P r o t o se a k t i v i z o v a l i d o k o n c e rychleji, než d o g m a t i c i pražští, k t e r é museli n ě k t e ř í pracovnicí s o v ě t s k é h o v e l v y s l a n e c t v í v potu tváře povzbuzovat, aby překonali s t r a c h a d o něčeho se pustili. P r o t o začal Vilém N o v ý své tažení p r á v ě n a v e n k o v ě . A p r o t o byli v p r v n í m období n á s t u p u " l e v i c e " (de f a c t o nejoclpornější, n e j k o u z e r a t i v n ě j š í p r a vice) n a m ě s t s k é a k t i v y sváženi a u t o b u s y účastníci z v e n k o v a , a b y bylo m o ž n é v ů b e c vykázat účast. Z této aktivity dogmatických funkcionářů, pouhé hrstky proti mase ostatního venkovs k é h o o b y v a t e l s t v a , b y bylo v š a k velmi chybné usuzovat na celkový postoj venkova, p ř í p a d n ě j e h o větší p ř i z p ů s o b i v o s t současné politice. Těch 9 0 % v e n k o v s k é h o o b v a t e l s t v a si s v ů j n e g a t i v n í p o s t o j k o k u p a c i a z ní vzniklého režimu d o d n e s zachovalo. M u s í m e o v š e m c h á p a t u r č i t o u specifičnost j e j i c h politické a lidské reakce, d a n o u p ř e d c h o z í d v a c e t i l e t o u zkušeností. VZDOR PROTI NOVÉ ŠLECHTĚ O s v ě t l e m e si n e j p r v e d e m a g o g i c k é t v r z e n í r e ž i m o v ý c h pisálku, že h o s p o d á ř s k é ú s p ě c h y svědčí o s o u h l a s e zemědělců se s o u č a s n o u politikou. P ř e d e v š í m : K t ě m t o ú s p ě c h ů m v e d l y hlub o k é z m ě n y v organizaci a řízeni z e m ě d ě l s k é v ý r o b y v létech 1965-68, p r o v á z e n é r o z m i -

s ť o v á n í m k v a l i n k o v a n ý c h k á d r u na vedoucí m í s t a . Y p o d s t a t ě šlo o p o s t u p n o u , ale r y c h l o u n á p r a v u c h y b v zemědělské politice s t r a n y , v t é d o b ě p r o s a z o v a n o u č a s t o i p r o t i vůli n e b o n e o c h o t ě zemědělců v a p a r á t e c h KSČ. Tím b y l y u v o l n ě n y velké v ý r o b n í rezervy, k t e r é m o h l v b v t o v š e m i en p o s t u p n ě v v u ž i t v a bvlv r e a l i z o v á n y t e d y i v roce 1969 a dalších. Dále: P o k u d kvalifikovaní pracovnici na s v ý c h m í s t e c h v roce 1969 zůstali, byli v y s t a veni p e r m a n e n t n í h r o z b ě odvolání a mohli se u d r ž e t jen v y n i k a j í c í m i v ý s l e d k y . Ti sesazení p a k byli v ě t š i n o u umisťováni na nižší místa, ovšem jen p o d m í n e č n ě , hudou-li se snažit. T a t o t a k t i k a v y d í r á n í byla j e d n a k užitečná. j e d n a k o d p o v í d a l a situaci, k d y okresní v ý b o r y K S Č neměly d o s t a t e k "spolehlivých f u n k c i o n á ř ů " ani n a vedení všech z e m ě d ě l s k ý c h p o d n i k u , i k d y ž snižovaly p o ž a d a v k y n a jejich kvalifikaci, a t a k " k á d r o v é u p e v ň o v á n í " p r o b í h a l o až d o r o k u 1973 a vlastně d o s u d není skončeno. Ale i t a m , k a m byl d o s a z e n n o v ý p ř e d s e d a či ředitel, v ě t š i n a s t ř e d n í c h k á d r u z ů s t a l a a p r á v ě ti v ý r o b u udrželi, příp a d n ě dokázali zvýšit. N a v í c n a h r á v a l y p o m ě r n ě d o b r é klimatické p o d m í n k y . T o t e d y byly s k u t e č n é d ů v o d y r u s t u zemědělské p r o d u k c e v posledních létech. Ale h l a v n í bylo, ř e k n e p r o p a g a n d i s t a či a p a r á t n í k současné KSČ, že lidé pracovali: P r á v ě t í m projevili k l a d n ý p o m ě r k p o t ř e b á m společnosti, k socialismu a s o u č a s n é m u režimu. M á m i v é b r ý l e p a r t a j n i e k é a b s t r a k c e , nas t a v o v a n é falešnou logikou, o d m í t a j í vidět život, j a k ý s k u t e č n ě je. Ovšem - mohou zmýlit p r á v ě jen t y t o p r o p a g a u d i s t y a a p a r á t n í k y . Ti jsou k o n e c k o n c ů t ě m t o iluzím p r i m i t i v n í p a r t a j n i e k é a b s t r a k c e n á c h y l n í i proto, že j i m nic j i n é h o n e z b ý v á . K d y b y však d o o p r a v d y analyzovali d ů v o dy, proč lidé p r a c u j í a ještě p r a c o v a t nepřestali, m a r n ě by hledali t a k o v é p o h n u t k y , j a k o je v n o v i n á c h a politických r e f e r á t e c h stále omílané " v ě d o m í lidí, že zajišťují obživu lidu", "konají z uvědomělé potřeby pracovat", " v e d e uvědomělou práci p r o rozvoj socialismu", vede je " l á s k a k socialistické v l a s t i " , " m y šlenka n a d ě t i " n e b o d o k o n c e " s n a h a o upevnění s v ě t o v é h o m í r u " či " v d ě č n o s t současné v l á d ě a s o u h l a s s její p o l i t i k o u " . A g r o n o m , zootechuik, f a r m á ř , vedoucí h o s p o d á ř s t v í či pracovní s k u p i n y t y t o p u s t é f r á z e r a d ě j i vu>ec n e č t o u , a b y se jim " n e z p ě n i l a k r e v " či a b y se " n e u c h e c h t a l i " (výroky) při p ř e d s t a v ě , j a k b y a u t o r přišel n a jejich m í s t o a chtěl by lidi t a k o v ý m ž v a n ě n í m p ř i m ě t k práci. Během několika d n u či t ý d n u by se p r á c e z a s t a v i l a . Až příliš d o b ř e vědí, p r o t o ž e se s t í m d e n n ě p o t ý k a j í , že člověk v zemědělství, a zvláště n a s t á t n í m s t a t k u dnes sice j e š t ě o p r a v d u v r a c u j e , ale j e n proto, že je prošen a s y s t e m a t i c k y přeplácen, a p r o t o ž e se mu n a v í c tolerují v š e c h n a l a j d á c t v í , p r a c o v n í p o v r c h n o s t , ničení h o d n o t a t d . K a ž d ý vedoucí dnes v ě n u j e polovic s v é h o času, a b y lidi sliby zvýšených o d m ě n n e b o i j i n ý c h v ý h o d u m l u v i l a přiměl k vyk o n á n í toho, co je n u t n o n e z b y t n ě udělat. T o o s t a t n í se n e c h á v á o d b y t é , jen se p ř e d s t í r á , že »

v

v '

V

•»

i

i

v

•

w

*

*

v '

ř

to b v l o t a k é v y k o n á n o a z a m ě s t n a n c i se za to zaplatí, jen a b y se m u m o h l o d á t tolik, kolik p o ž a d u j e . Nízké o d m ě n y a š p a t n é p r a c o v n í p o d m í n k y , po léta z á m ě r n ě u d r ž o v a n é s t r a n i c k o u politikou. v y h n a l y lidi ze zemědělství a dnes je při vzniklém n e d o s t a t k u p r a c o v n í k u nu t n e lidi t a h a t z p á t k y za k a ž d o u cenu, u s t u p o v a t j i m a n a b í z e t stále víc. jen k d y ž b u d o u p r a c o v a t . J e to denní t v r d ý boj, při n ě m ž z a m ě s t n a n c i či d r u ž s t e v n í k o v i n e j d e o nic jiného, než a b y si vydělal, kolik p o ž a d u j e , t a k é p r o t o , že nevěří, že bv z jeho práce m o h l o něco u ž i t e č n é h o vzejít. T y t o zjevy ovšem existovaly i p ř e d r o k e m 1968. Ale sledujeme-li, j a k se od okupace t e n t o v ý v o j p r u d c e zhoršuje, a známe-li, j a k se v t é t o d o b ě v y v í j e l a a t m o s f é r a n a vesnici, m u s í m e u v a ž o v a t , d o j a k é m í r y byl t e n t o t v r d ý , bezohledný a sobecký p o s t o j lidí ovlivněn p r á v ě z t r o s k o t á n í m jejich politických n a d ě j i z r o k u 1968 a v ě d o m í m , k t e r é je d n e s o b e c n ý m p ř e s v ě d č e n í m , že lidé p r a c u j í pro v š e c h n o možné, integraci socialistických s t á t u p o č í n a j e , přes n e e f e k t i v n o s t onoho popoháněčského systému direktivních příkazu, často viditelně n e s m y s l n ý c h n e b o n e p r o v e ditelných, p o v ý d ě l k y stále lépe h o n o r o v a n é h o a m n o ž í c í h o se b y r o k r a t i c k é h o a potlač o v a t e l s k é h o a p a r á t u , t é t o nové šlechty, a rozmařilost vuclcu, t ě c h t o feudálních mocip á n u , za j a k é je v e n k o v pokládá, a že t e d y n e j m é n ě ze všeho p r a c u j í pro t e n t o n á r o d a j e h o socialismus. Vědomí, že člověk ztratil m o ž n o s t j a k ý m k o l i v způsobem ovlivnit politiku obce, okresu, k r a j e , podniku, hospod á ř s k é h o o d v ě t v í a s t á t u , a že se n a něm j e n o m chce, a b y pracoval (zatímco kolem sebe vidí h o u f y f u n k c i o n á ř s k ý c h d a n n o ž r o u t u , hory nesmyslností, ničení a krádeže, k t e r é n i k d o n e t r e s t á ) , to vše vede k t o m u , že se v e n k o v s k ý člověk t o t á l n ě oddělil od z á j m u p o d n i k u a s t a r á se o svoji práci jen d o té míry, a b y za ni dostal co n e j v ý h o d n ě j i zaplaceno. Niv P R O S T U P N Á Zlvf) A zaplaceno d o s t a n e . Režim m u ž e za léta 1969-73 v y k á z a t v ý r a z n ý r ů s t mezd, zvláště v zemědělství. K o n e c k o n c ů ( p o p í r a j e s t e j n ý m d e c h e m p r u d k ý inflační proces) se tím chlubí: IIle, co p r o p r a c u j í c í udělal, co j i m " d a l " , a zvláště v zemědělství. A p ř e d p o k l á d á vděčnost. Souhlas. Schválení politiky. Marně. T v r d o š í j n ý odpor, inlčenlívý a t í m h o u ž e v n a t ě j š í , t r v á . Lide se od režimu oddělili a ani t e d s ním n e c h t ě j í nic mít, nevděčníci: Co by ještě chtěli? T o je "ta o t á z k a : C o by ještě chtěli! P r o souč a s n é h o a p a r á t nika nepochopitelná, z k r á t k a m i m o o k r u h j e h o uvalí. Ale v t o m je p r á v ě j e h o tragédie: Ze je schopen si leda v y m y s l e t , co by lidé mohli c ítít, ale ve s k u t e č n o s t i neu m í r o z p o z n a t , co j i m s k u t e č n ě schází. N e b o t o p o z n a t nechce, protože by t o nemohl d á t . Ž á d n é úspěchy, k t e r é p r a c n ě osnuje, nezas t ř o u p ř e d v e n k o v s k ý m člověkem to tragické, k čemu od s r p n a 1968 došlo, n e j e n t o noční p ř e p a d e n í s t á t u , ale i následující b r u t á l n í

33

z m o c ň o v á n í se pozic už p ř e d t í m o d b y t o u s p o d i n o u okresní společnosti a n á v r a t d o s t a r ý c h kolejí d i k t á t u a s k r y t é h o i o t e v ř e n é h o b e z p r á v í . Ani h a l a s n é p ř e m i l a n é úspěchy n i k o h o n e p ř i m ě j í , a b y se s t í m smířil. A ned a j í t a k é z a p o m e n o u t n a měsíce v té p r v é polovině r o k u 1968, k d y se k a ž d é m u docela jinak dýchalo. A t a k se okresní i místní f u n k c i o n á ř s e t k á v á s mlčenlivým, tuhým, úporným, neochotným o d p o r e m , d o k o n c e i u m n o h ý c h členu s t r a n y , k t e ř í šlapou, j e n k d y ž jsou hlídáni, j a k o nep r o s t u p n á zed p ř e d n í m stoji o n a l o a j a l i t a naoko, o p a t r n ě se střežicí, aby cokoliv z vlastního mínění projevila, n e z á j e m a laxnost, ať j d e o j a k o u k o l i v politickou o t á z k u , neoc h o t n é p o d ř i z o v á n í se, p o k u d člověk musí, p r o t o ž e n a n ě j hledí bděle oko. N e m y s l e m e si, že o t o m t o o d p o r u neví. Yí, i k d y ž t o n e p ř i z n á . Ale n e m ů ž e proti n ě m u nic dělat, p r o t o ž e je m a s o v ý . P ř e d s e d u d r u ž s t v a d o k á z a l i p r o t i p r á v n ě v y s t r n a d i t , protože za n ě j přece jen našel n á h r a d u , ale j a k "přitisk n o u t " či " z l i k v i d o v a t " dojiče v k r a v i n ě či t r a k t o r i s t u ? Vždyť je v ů b e c rád, že u m t a m pracují! A t a k m u n e z b ý v á , než p ř e d s t í r a t , j a k o b y v š e c h n o bylo v p o ř á d k u . K o n e c k o n c ů 11a t o m závisí i j e h o e x i s t e n c e : J e h o hlášeni n a h o r u m u s í b ý t pozitivní, j i n a k b y byl n e g a t i v n ě hodnocen. S p r u d k o u inflací h o s p o d á ř s k o u či vedle ni t e d y d e n n ě p r o b í h á i inflace v p o ž a d a v c í c h n a politický a o b č a n s k ý p o s t o j o b y v a t e l s t v a . J e n se z a k r ý v á p ř e p j a t y m i f r á z e m i . Ale lidé t o vidí a s a m o z ř e j m ě t o h o v y u ž í v a j í . D á v a j í císaři, jen co a b s o l u t n ě musí, n e b o ještě spíš p ř e d s t í r a j í , že t o d á v a j í (s p ř i m ě ř e n o u d á v kou v r o z e n é š v e j k o v i n y ) , a s t a r a j í se o sebe a svou r o d i n u . D á v a j í jen tolik, kolik je t ř e b a , a b y mohli e x i s t o v a t a m í t klid. A režim tiše a ú p o r n ě n e n á v i d í . J s o u n e v d ě č n í : N e u z n a j í ani to, co s k u t e č n ě bylo v y k o n á n o , p o v z d e c h n e si a p a r á t u i k . J s o u ? V e n k o v s k ý člověk je věcný a ví, že se m u š p a t n ě n e v e d e . D o k o n c e t o i řekne. Ceny sice rostou, to si v y m l u v i t nedá, ale peněz je v r o d i n ě d o s t . Ale n i k d o ho nepřesvědčí, že t o m u t a k je d í k režimu. A t a k é není ochoten t e n t o režim j a k k o l i v c h v á l i t . T o t á l n ě se od n ě h o oddělil a nic n a t o m nemění. Z v y k l si d e n n ě n a s v o u pěst, v l a s t n í m i m e t o d a m i b o j o v a t o t o své a s u s p o k o j e n í m zjišťuje, že se m u t o d a ř í . P o k u d j d e o n ě j a k o u zásluhu, t e d y p a t ř í j e n j e m u - že se n e d á . T v r d o š í j n ě n e u z n á v á , že by 11111 byl režim s á m o c h o t n ě něco dal (či d o k o n c e z lásky). N e d á se o b a l a m u t i t , že r ů s t j e h o m z d y , p ř í p a d n ě v k l a d u v záložně b y byl v ý s l e d e k ú s p ě š n é politiky. A t í m t o končí. J a k přelézt t u t o čínskou zed, k t e r o u se v e n k o v s k ý člověk ohradil ? To je o t á z k a p r o s o u č a s n é h o a p a r á t n í k a a f u n k cionáře n e z o d p o v ě d i t e l n á . Musel b y t o t i ž opustit " v y t ý č e n o u a jedině správnou a tak ú s p ě š n o u p o l i t i k u " , k t e r á m u b y l a uložena. ať

34

POLITICKÁ APOLITIČNOST H l u b o k é oddělení se od politiky. N e z á j e m o politiku. Apolitičuost, sledující pouze osobni a r o d i n n é z á j m y (v d i m e n z í c h k u l t u r n í a i n t e l e k t u á l n í ú r o v n ě společnosti, obce a rod i n n é h o kolektivu), a p o l i t i č u o s t i v " k o l a b o r a n t s t v í " s nenáviděným režimem, protože je m o t i v o v á n o zase jen o s o b n í m n e b o rodinn ý m z á j m e m (klid, d ě t i do škol, d o b r ý p o s u dek k získání či u d r ž e n í m í s t a , s o u h l a s u ř a d u s n ě j a k o u žádostí, n a p ř í k l a d o p ů j č k u ke stavbě domku apod). S a m o z ř e j m ě , že t a t o apolitičuost, t o t o odd ě l o v á n i se od politiky e x i s t o v a l o i p ř e d r o k e m 1968, ale n i k d y k r o m ě let k o l e k t i v i z a c e - ned o s a h o v a l o t a k o v ý c h r o z m ě r ů j a k o dnes. Lze je n a z v a t t o t á l n í m , U p r o s t ý c h lidí se p r o j e v u j e tím, že n e č t o u n o v i n y , z r á d i a poslouchají j e n h u d b u a televizi z a v í r a j í při z p r á v á c h a projevech politiků. K d y s i vkládali n ě k t e ř í určitě n a d ě j e d o H u s á k a . Poslední rok v š a k lze p o z o r o v a t , dík j e h o č e t n ý m p r o j e v ů m , o s t r ý odklon i od něho. Lidé ho z a č í n a j í p o k l á d a t za Žvanila, k t e r ý nesplnil o č e k á v á n í , ačkoliv k t o m u měl několik let času, a k t e r ý stále více lže, jen a b y vzbudil d o j e m , že je v š e c h n o v p o ř á d k u . Ale apolitičuost, p r o v á z e n á p o d i v u h o d n o u neznalostí s o u č a s n é politiky, se p r o j e v u j e i u m í s t n í c h f u n k c i o n á ř ů ; její d ů v o d y , m o t i v u jící p o s t o j v e n k o v s k é h o f u n k c i o n á ř e (i toho v o k r e s n í m m ě ř í t k u ) , v y j á d ř i l jeden vesnický p ř e d s e d a K S Č zcela j a s n ě : D n e s ve s t r a n ě n e d i s k u t u j e m e . D o s t a n e m e z okresu p ř í k a z a j s m e z o d p o v ě d n í j e d i n ě za to, že I10 p r o v e d e me. T o je t e d y d ů v o d , že a n i v e s n i c k ý f u n k cionář n e m u s í a t a k é n e č t e z á k l a d n í politické d o k u m e n t y své s t r a n y a politiku nesleduje. Vždyť i k p r o t e s t u p r o t i v o j e n s k é e h u n t ě v Chile d o s t a n e " p o k y n " , v č e t n ě t e x t u . A t a k v e n k o v s k ý f u n k c i o n á ř v p o d s t a t ě n e m á přesvědčení b u d je n i k d y neměl a p r o t o se dal n a v e r b o v a t (z b e z c h a r a k t e r n í h o karíerismu) n e b o si je n e u t v á ř í . K o n e c k o n c ů je p a k lehčí z ů s t a t " n e o c h v ě j n ě " v linii. A s a m o s t a t n á s t a n o v i s k a m á jen k m í s t n í m záležitostem, ale to j d e o p r a k t i c k é věci či sousedské v z t a h y a k t o m u ž á d n o u ideologii n e p o t ř e b u j e , leda n ě j a k o u lacinou frázi, protože je z v y k e m každé r o z h o d n u t í n ě j a k politicky z d ů v o d n i t , v r á m c i linie. T a k o v ý p o s t o j je v ý h o d n ý pro monolitní K S Č j a k o s t r a n i c k ý organismus, jehož ideálem je f u n g o v a t 11a povel, s b e z v ý h r a d n o u poslušností k r o z k a z ů m s h o r a dolů. Bez vlastní ú v a h y a m o r á l n í cli z á b r a n . J e n by k t o m u p o t ř e b o v a l a u s v ý c h p ř e v o d o v ý c h koleček víc inteligence. Ale ani H u s á k a v ů b e c ne už I n d r a n e m o h o u c h t í t všechno. Musí se spok o j i t s m a t e r i á l e m o d p o v í d a j í c í m o b r a z u jejich p o l i t i k y . J e n v e n k o v s k ý člověk se s ním n i k d y nes m í ř í . Ani si p ř i t o m n e u v ě d o m u j e , že z a u j a l o s t ř e v y h r a n ě n ý politický p o s t o j . SKRYTÉ NAPĚTÍ N e p ř á t e l s k ý p o s t o j k politice režimu, proj e v u j í c í se t o t á l n í m n e z á j m e m p r o s t ý c h ob-

č a n ů , m á h l u b o k ý , i k d y ž málo p ř i z n á v a n ý n e g a t i v n í vliv na situaci v zemi. Nízká pracovní m o r á l k a , n e k v a l i t n í práce, nekázeň, ničení m a t e r i á l u a n e š e t r n o s t ke s t r o j ů m (cudně n a z ý v a n é " v y s o k á v ý r o b n í s p o t ř e b a " ) , k r á d e ž e a černé v ý d ě l k y , k t e r é se v n e b ý v a l é míře r o z b u j e l y , jsou p r o b l é m y , p r o t i k t e r ý m se sice a d m i n i s t r a t i v n ě b o j u j e , ale m a r n é ; ani policie, s o u d y , p r o k u r a t u r y a n á r o d n í výb o r y je n e d o k á ž o u z v l á d n o u t , t í m spíše, že t a t o d e m o r a l i z a c e prosákla až k n e j vyšším místům. N a v í c se m n o h ý m p r a c o v n í k ů m t ě c h t o org á n u do t o h o t o b o j e ani nechce, ať už pro vlastní k r i t i c k ý p o s t o j k režimu n e b o proto, že žijí n a v e n k o v e a n e c h t ě j í si mezi lidmi dělat n e p ř á t e l e . A t m o s f é r u s n a d nejlépe char a k t e r i z u j e p ř í h o d a příslušníka S N B , k t e r ý se ve své obci v e ř e j n ě holedbal, že t a m zavede p o ř á d e k a žádnou n e p ř í s t o j n o s t n e s t r p í : Na d r u h ý den ho n e z n á m í lidé přepadli a zřídili t a k , že musel b ý t převezen do nemocnice. P o t é t o p ř í h o d ě si to s a m o z ř e j m ě s p o ř á d k e m v r o d n é obci rozmyslel. P ř e s t a l vidět, co lidé dělají - a co orgán nevidí, to přece n e e x i s t u j e (v t o m t o režimu): Obec je t e d y zase v z o r n á . A p o l i c a j t t u zas m u ž e žít, i k d y ž jsou lidé n a n ě j o p a t r n í a n a o k o t í m přátelštější. Něco jin é h o je v y d á v a t represivní zákony, něco jiného "z okresu" v y d á v a t příkazy a pokyny a něco j i n é h o je to p r o v á d ě t v obci, p ř í p a d n ě v okrese, k d e žiji a k a ž d ý u m e zná, a t í m zhorš o v a t svoji situaci. P r o t o ž e režim muže pomin o u t (a o t o m je přesvědčen s k o r o k a ž d ý n e b o v t o alespoň doufá), ale já ne, j á b u d u ve své obci či okrese žít dál - b u d u c h t í t t a m žít. Stačí b ý t f u n k c i o n á ř e m v obci, s b í r a t r ů z n é v ý h o d y a p r o s a z o v a t si v obci své osobní z á j m y - a k a ž d ý h n e d cítí, j a k se lidé o d t a h u j í , n a o k o sice dál lojální, ale ve s k r y t u n e n á v i s t n í . Ž á d n ý z f u n k c i o n á ř ů , k t e ř í prováděli " k o l e k t i v i z a c i " a vládli obci v létech 1948-60, n e z a p o m e n e 11a rok 1968: T e n k r á t v nich byla m a l á dušička, k d y ž s v ě d o m í m s v ý c h vin očekávali, až jim n ě k d o začne oplácet jejich b r u t a l i t y a k ř i v d y . P r á v ě p r o t o se m n o h ý z nich rychle p ř e b a r vil a n a d š e n ě v í t a l " o b r o d u " . A lidé se nemstili. J e n o m ž e od t é d o b y t i t o f u n k c i o n á ř i jako t a k z v a n í pomýlení - většinou obrátili a znovu se stali n á s t r o j i režimu. Tuši, že jestliže ještě mohli lidé v roce 1968 u v ě ř i t v u p ř í m n o s t j e j i c h n á z o r o v é h o o b r a t u , t ě ž k o by po násled u j í c í c h událostech uvěřili ještě j e d n o u . Z a t í m ovšem mlčí. Ale co b u d e za rok, d v a ? A lidé si o p r a v d u myslí a mezi č t y ř m a očima říkají, že t i t o b e z c h a r a k t e r n í a bezzásadoví f u n k c i o n á ř i , k t e ř í t o l i k r á t už obrátili, jsou k l e t b o u země, a že by se jich měli z b a v i t . T a m začíná ono s k r y t é n a p ě t í , k t e r é sice l e t m ý n á v š t ě v n í k vesnice v ů b e c neobjeví, ale k t e r é je velmi ú p o r n é . N a v r c h p o d i v u h o d n á h r a : F u n k c i o n á ř se snaží c h o v a t j a k o otec lidí, m a j í c í n a srdci j e n jejich blaho; z d á se v á m , že b y se s lidmi n e j r a d ě j i n a p o t k á n i o b j í m a l ; a lidé p ř e d n í m p ř e d s t í r a j í prosťáčky, k t e ř í m u 11a slovo věří a v š e c h n o b y p r o n ě j udělali. Ale pod p o v r c h e m ? Číhavé n e p ř á t e l s t v í a obous t r a n n á n e d ů v ě r a , k t e r á se ničím n e d á z m á s t .

F u n k c i o n á ř už se ani n e m ů ž e d o o p r a v d y lidem přiblížit, protože j i m t o t á l n ě nevěří a n e b u d e věřit, čím l o a j á l n ě j i se s t a v í . A lidé? Ti byli t o l i k r á t o k l a m á n i , že i k d y b y od t é t o chvíle KSČ a její f u n k c i o n á ř i dělali j e n dobré, poctivé věci, neuvěřili by jim. Naopak stali by se p r a v d ě p o d o b n ě ještě o s t r a žitější. To je s n a d n e j v ý z n a m n ě j š í politikum vesnice, politikum, k t e r é ani apoliticky občan neobejde. N A P K J%K* A Z K L A M Á N Í Zemědělci n i k d y n a léta kolektivizace nez a p o m e n o u . Ale jejich s t a n o v i s k o , o s t a t n ě vyj a d ř o v a n é v roce 1968 veřejně, lze s h r n o u t asi t a k t o : Bylo to hrozné, ale n a k o n e c se k združs t e v n ě n í p ř i s t o u p i t muselo, a i k d y ž se t o dělalo š p a t n ě , d n e s t e d y d r u ž s t v a m á m e a nebud e m e přece ničit, co j s m e t a k d r a z e zaplatili. V y u ž i j e m e jich k t o m u , a b y se dál r o z u m n ě hospodařilo, se z k u š e n o s t m i , k t e r é m á m e z d á v n é h o českého d r u ž s t e v n i c t v í . V p o d s t a t ě ale d r u ž s t v o musí b v t s k u t e č n é d r u ž s t v o a d r u ž s t e v n í o r g a n i z a c e se musí s t á t o p r a v d o vou, p l n o p r á v n o u d r u ž s t e v n í organizací, ať už v h o s p o d á ř s k é n e b o společenské oblasti; musí m í t d o s t a t e k p r o s t o r u , a t e d y s v o b o d y , pro své p o d n i k á n í a o s t a t n í činnost. P r á v ě r e n e z a n e e d r u ž s t e v n i c t v í , o níž se mluvilo a psalo v létech 1965-68, a k jejíž realizaci se p ř i s t o u p i l o h n e d 11a z a č á t k u r o k u 1968, v z b u d i l a n a v e n k o v ě velké n a d ě j e . Lidé o b n o v o v a l i s v ů j v z t a h k d r u ž s t v u , začínali se c h o v a t j a k o s k u t e č n í d r u ž s t e v n í c i , rostl jejich z á j e m o e f e k t i v n o s t a r o z v o j d r u ž s t e v ního p o d n i k á n í . T e n t o v ý v o j vzal po o k u p a c i a zvláště od r o k u 1969 za své. D i r e k t i v n í řízení, u p e v n ě n é p r o m ě n o u Okresních zemědělských s d r u ž e n í v o r g á n y s t á t n í h o řízení a v ý m ě n o u v e d o u cích k á d r u , zcela zničilo jakékoliv p ř e d s t a v y zemědělců o tom, že bv¥ mohli ve v l a s t n í m í společenském z á j m u o v l i v ň o v a t činnost s v ý c h x n l n i k u . Zase se p o k l á d a j í za p o u h é " n á d e n í cy", jak si v létech kolektivizace říkali. Křičí n e b o odcházejí, jestliže jsou ohroženy jejích m z d o v é p o ž a d a v k y , a o víc jim nejde. T a k se o b n o v u j e byť v jiných poměrech atmosféra z o b d o b í kolektivizace. i

N O V Á ATOMIZACI? K o l e k t i v i z a c e však n e z a p ů sobi la jen v oblasti z e m ě d ě l s t v í . Nešlo o p o u h ý e k o n o m i c k ý a k t , šlo o k o m p l e x n í politiku vůči vesnici, k t e r á zničila nejen h o s p o d á ř s k é a u t o r i t y , vesnicí u z n á v a n é , ale i a u t o r i t y k u l t u r n í a morální, j a k o byli učitelé (někde i faráři), k t e ř í byli p r o vesnické e x p o n e n t y r e ž i m u politicky podezřelí, jejich o d m ě n y byly nízké a u v r h l y je d o bídy a n a v í c museli za n e s c h o p n é f u n k c i o n á ř e o d d ř í t v obci, p ř í p a d n ě i v zakládaném družstvu všechny administrativní práce, jestliže se chtěli u d r ž e t . Jestliže bylo pos t a v e n í inteligence ve m ě s t e c h velmi zlé, ve

35

venkovských okresech ztratila veškerou váhu. Od t é d o h v se s i t u a c e n a v e n k o v ě v i e d n o m změnila: X i k d v n e b y l o ve vesnicích a m a l ý c h m ě s t e č k á c h tolik s t ř e d o š k o l s k y v z d ě l a n ý c h lidí. Ale škola, ani režim je n e p ř i p r a v i l y k jejich k u l t u r n í m u a s p o l e č e n s k é m u poslání. K r o m ě h o s p o d á ř s k é oblasti n e m a j í až na v ý j i m k y - v obci a u t o r i t u . N e o v l i v ň u j í její život • a ani h o necht ějí o v l i v ň o v a t . V zavírají se p o d o b n ě j a k o o s t a t n í o b y v a t e l é vesnic a městeček do svých domácností, a pokud vstup u j í d o v e ř e j n é činnosti, t e d y jen k d y ž není v y l i n u t í , pasivně, formálně, A p r á v ě t v t o v r s t v v stál v s k o r o b e z v ý h r a d n ě za r e f o r m a m i r o k u 1968. Mnozí z nich t e n k r á t rychle pochopili s v o u novou společenskou iiloliu a c h á p a l i se jí velmi o c h o t n ě . Mnozí z nich, a zvláště ti v y s o k o š k o l s k y vzdělaní, to p a k zaplatili v y l o u č e n í m z KSČ, r ů z n ý m i dis k r i m i n a c e m i a m n o h d y i z t r á t o u existence. A t a k se všichni - až n a p á r k o n j u n k t u r á l n í c h k a r i e r i s t u ~ zase stáhli. Většinou se u z a v í r a j í i p ř e d p r o s t ý m i , p o c t i v ý m i lidmi, s n a d ze zat r p k l o s t i , s n a d p r o t o , že jsou o p a t r n í a bojí se denunciací. Vesnice je t e d y zase bez s k u t e č n é h o politického, k u l t u r n í h o a m o r á l n í h o vedení, Za t ě m i , k d o by ji v é s t chtěli, n i k d o není ochoten jít. Došlo k n o v é atomizaci, t a k p ř í z n a č n é pro o b d o b í kolektivizace. T e n k r á t b y l a vesnice p r o š p i k o v á n a d ů v ě r n í k y a p o m o c n í k y bezpečnosti a člověk nesměl v ě ř i t ani n e j lepší m u sousedu. Lidé t u t o m e t o d u d o s u d velmi d o b ř e znají. A za l é t a v ě t š i n o u zjistili, k d o policii a politick ý m o r g á n ů m donášel. Dnes p a k jsou přesvědčeni, že t a t o mašinérie n a sledování o b č a n u p o o k u p a c i ještě z n i o h u t něla a f u n g u j e n a plné o b r á t k y . P r a v d a , m n o h ý vesnický Hz!íček ani neví, j a k k t o m u přišel, a jsou i t a k o v í , k t e ř í n e c h t ě j í lidem škodit, z v l á š t ě ti, k t e ř í jsou z d ř í v ě j š k a všeobecně z n á m í . Často p a k h r a j í n a obě s t r a ny: Podávají orgánům požadované informace, aíe současně u p o z o r ň u j í lidi, o k t e r é bezpečn o s t p r o j e v i l a z á j e m . I v t o m m á vesnice svá specifika. Ale t í m spíše lidé vědí, že si musí d á t pozor. N e j lepší je t e d y se u z a v ř í t d o s v ý c h d o m o v u . A t a k lidé s t a v í , p ř e s t a v u j í , m o d e r n i z u j í a z a ř i z u j í své d o m k y . J e s t í m plno s t a r o s t í , p r o t o ž e je s t á l ý n e d o s t a t e k s t a v e b n í h o m a t e riálu. Ale leccos se d á u k r a d n o u t či z í s k a t za ú p l a t e k , s t e j n ě j a k o za n a b í d k u v z á j e m n é výp o m o c i p ř i j d e soused-řemeslník a p o t ř e b n é udělá. V t o m m á vesnice v ý h o d u p r o t i m ě s t u a v y u ž í v á jí, t í m spíše, že inflace p o s t u p n ě z n e h o d n o c u j e v k l a d y v záložnách a všichni tuší, že b u d o u z n e h o d n o c e n y ještě víc, jestliže jich r y c h l e n e v y u ž i j í . A t a k se s t a v í j a k o d o s u d n i k d y a n o v é d o m k y r o s t o u j a k o h o u b y po dešti (pro zemědělce byly už p ř e d r o k e m 1968 v y h l á š e n y v ý h o d n é p o d p o r y a n e b y l y ani nov ý m r e ž i m e m z r u š e n y ) . A starší d o m k y se m o d e r n i z u j í , rozšiřují se o k n a , zřizují se m o d e r n ě v y b a v e n é k u c h y n ě , d ě t s k é p o k o j e , kou•

v

«

X

36

»

»

1

pelny. p r á d e l n y , ú s t ř e d n í topení, Přicházi-li d o vesnic i v t é t o d o b ě k u l t u r a , t e d y p ř e d e v š í m přes k u l t u r n o s t bydlení a oblékání, p r o s t ř e d n i c t v í m a u t a h l a v n ě televizoru, k t e r é koneckonců umožňují atomizaci společenského života přežít. Režim t u t o ''iniciativu" samozřejmě vítá a b u d p ř e d s t í r á n e b o s k u t e č n ě nevidí, že j d e o s y m p t o m , už d á v n o p o p s a n ý Kngelsein - v a b s o l u t n í m režimu se občan o d d ě l u j e od politiky a začíná se s t a r a t j e n o sebe. Ale hodí se t o ze d v o u d ů v o d ů . P ř e d e v š í m ke stabilizaci p r a c o v n í k ů v zemědělství, a t o je s k u t e č n ě dobré. A za d r u h é - lidé se nemíc h a j í d o politiky, v y ž í v a j í se v oblasti, k t e r á se ií zdánlivě n e d o t ý k á . P r o t o režim t v t o tendence p o d p o r u j e i j i n a k . Využil m n o h a krit i c k ý c h hlasu, k t e r é se ozývaly z obcí a okresů i od části o d b o r n í k ů , a k t e r é u p o z o r ň o v a l y už p ř e d L e d n e m 1968 n a krizi vesnice a její ú p a dek, k r i t i c k y se s t a v ě l y ke koncepcím koncentrace o b y v a t e l s t v a d o měst a p o ž a d o v a l y podporu vesnických n á r o d n í c h v ý b o r ů ú m ě r n ě c jejich iniciativě při zlepšování životního p r o s t ř e d í (kanalizace, k o m u n i k a c e , v y b a v e n í s l u ž b a m i atd.). T y t o hlasy vedly v roce 1968 k m y š l e n c e v y t v o ř i t Svaz obcí, k t e r ý by prosazoval proti b y r o k r a c i i s t á t n í c h o r g á n ů jejich větší s a m o s t a t n o s t a pomohl j i m získat p r o s t ř e d k y k ú č e l n é m u rozvoji obci a překon á n í jejich krize. Svaz obcí nebyl s a m o z ř e j m ě r e ž i m e m p ř i p u š t ě n , protože byl v r o z p o r u s jeho c e n t r a l i s t i c k ý m i tendencemi, ale myšlenky bylo alespoň n ě j a k v y u ž i t o : N á r o d n í výbory d n e s d o s t á v a j í větší č á s t k y n a ú p r a v u obcí (k plněni t z v . volebních p r o g r a m u ) , což m á b ý t j e d n í m z agitačuích t r u m f ů režimu vůči v e n k o v s k é m u o b y v a t e l s t v u . Z a t í m o v š e m ještě nebyl ú p a d e k vesnice p ř e k o n á n a a g i t a č n ě t y t o s n a h y t a k é nepůsobí. O p r a v í d i se silnice, po k t e r é se skoro nedalo jezdit, je t o s a m o z ř e j m o s t . A jestliže b y l a zav e d e n a kanalizace, lidé leda ř e k n o u : K o n e č n ě j s m e to prosadili, ale t a k é to za ž á d n ý zázrak n e p o k l á d a j í , t í m spíše, že museli p ř i t o m pořád n ě z a brigádničit. v

*

»

mť

CIÍYBÍ POCIT SVOBODY S r o v n á v á m e - 1 i s o b d o b í m před d v a c e t i léty, lidé si žijí docela dobře. Ale k životní úrovni, p ř í p a d n ě ž i v o t n í m u štěstí p a t ř í í p ř e d s t a v a n á r o d n í s v o b o d y , p ě s t o v a n á v lidech už od polovičky 19. století, pocit osobní s v o b o d y a rovn o p r á v n o s t i , n e o h r o ž o v a n é a p a r á t n í k y a fízly, m o ž n o s t seberealizace ( ú m ě r n ě o d b o r n é a kulturní úrovni), právo na pravdivou informaci a s a m o s t a t n é r o z h o d o v á n í , k čemu se p ř i k l o n í m a t d . A t o všechno v e n k o v s k ý člověk p o s t r á d á . D e n n ě se v š a k s e t k á v á s n e p o ř á d k e m , ničením h o d n o t , p a r a z i t ismem f u n k c i o n á ř ů , protekcion á ř s t v í m členu současné KSČ, p ř e h l í ž e n í m a n i č e n í m t a l e n t u a z a n e d b á v á n í m příležitostí. K r o u t í n a d t í m h l a v o u , ale ví, že nesmí v y k ř i k n o u t : P ř e s t a ň t e ! T o k a ž d é h o žere, d o k o n c e i t e n k r á t , k d y ž leccos z t o h o s á m n a k o n e c p r o v á d í , podle oné rozšířené filosofie: K d y ž t o d ě l a j í všichni, n e s m í š z ů s t a t p o z a d u , j i n a k

% b v- s šidil svou rodinu. A Steine ho tísní ono , r o z d v o j e n í osobnosti, k d y p ř e d s t í r á loajálnost a u s m í v á se n a f u n k c i o n á ř e , abv o d v r á t i l od sebe p o h r o m y a lépe prosadil své, ale p ř i t o m je n e n á v i d í . To všechno jsou d ů v o d y k h l u b o k é nespok o j e n o s t i . P r o j e v u j e se zatrpklostí, s t á l o u p o d r á ž d ě n o s t í a n a p ě t í m . S n a d i proto, že lidé nevidí východisko. A kdyby n ě k d o přišel a východisko nabídl ?

JAKÉ VÝCHODISKO ? Než se p o k u s í m n a t u t o o t á z k u o d p o v ě d ě t , p o v š i m n ě m e si celkem o b e c n é h o postoje k t ě m , ke k t e r ý m měl v e n k o v s y m p a t i e už před Ledn e m 1968 a k t e r é v o b r o d n é m procesu p o d p o roval. Byli t o v e s m ě s k o m u n i s t é , ale i i ni s j i n ý m i , l i d s k ý m i ideály. A 80-90 p r o c e n t venk o v s k é h o o b v v a t e l s t v a čekalo, z d a své n á z o r y prosadí. B r u t á l n í " z á k r o k " v s r p n u 1968 v š a k p o t v r d i l skepsi, k t e r á stále za oživlými n a d ě j e m i číhala: N e d ů v ě r a v m o ž n o s t j a k ý c h k o l i v z m ě n se u k á z a l a j a k o o p r á v n ě n á . Lidé p a k viděli, j a k politici P r a ž s k é h o j a r a , vědci, spisovatelé a novináři, s t e j n ě j a k o výborní lidé v okresech a obcích, k t e ř í se n a k r á t ké o b d o b í dostali k o n e č n ě ke slovu, jsou ods t r a ň o v á n i , p o m l o u v á n i , ničeni e x i s t e n č n ě a d o k o n c e zavíráni. Byli pobouřeni, p r o j e v o v a l i j i m s y m p a t i e a n ě k d y i p o d p o r o v a l i . Ale t a t o solidarita, k t e r á t r v á i dnes, m á přece j e d n u k r i t i c k o u s t r á n k u . C h a r a k t e r i z u j e ji v ý r o k : I k d y ž t o mysleli dobře, t i t o m u ž i zavinili přepadení našeho státu. J e to názor velmi rozšířený. Podíl n a n ě m m á s a m o z ř e j m ě i r e ž i m o v á p r o p a g a n d a , k t e r á se o d z a č á t k u snažila zastřít, že naše p ř e p a d e n í zavinily (pokud j d e o hodnocení podílu našich občanu) lživé i n f o r m a c e s k u p i n k y politiků, k t e ř í n u t n ě p o t ř e b o v a l i s o v ě t s k ý zásah n a z á c h r a n u vlastních p o s t a v e n í . V e n k o v si z ní vzal poučení po s v é m : U v a ž u j e , zda s o v ě t s k é p ř e p a d e n í nezavinil přílišný spěch a n e z k u š e n á s n a h a p o absolutizaci p o l e d n o v ý c h m y š l e n e k v praxi, navíc provázená výstřelky, byt okrajovými. A t a k lidé p ř e m ý š l e j í o tom, z d a m é n ě by tenk r á t n e b y l o více - a zda b y t o t a k é n e b y l o p r o p ř e c h o d spolehlivější. I v t o m se p r o j e v u j e realismus v e n k o v s k é h o člověka. O p r á v n ě n o s t t a k o v ý c h n á z o r ů by si vyžád a l a rozsáhlý rozbor, k t e r ý v r á m c i t o h o t o č l á n k u nelze p r o v é s t . Z hlediska ú v a h y , j a k é s t a n o v i s k o by v e n k o v s k ý člověk z a u j a l , k d y b y se m u d n e s n a b í d l o n o v é v ý c h o d i s k o z n e n á v i d ě n é h o ržšimu, je to t a k é z b y t e č n é . P ř e d e v š í m m u s í m e vědět, co si d o o p r a v d y myslí. Pod klidnou, pravidelně mrzutou náladou s o u č a s n é vesnice se s k r ý v á n e n á v i s t n ý a nesmiřitelný postoj k současným mocipánum, at celostátním, t a k okresním a místním, plný u t a j e n é d y n a m i k y . P ř i t o m v š a k e x i s t u j e značn ě obecné mínění, že j e d n o u p r o v ž d y j s m e ve sféře S o v ě t s k é h o s v a z u a m ů ž e m e t e d y dělat, j e n co on dovolí, a p o k u d t a m n í vládce nepolekáme přílišným radikalismem.

P r o t o b y u nich asi nalezl větší ohlas prog r a m , k t e r ý by i k i d e á l ů m L e d n a vedl, ale byl bv střízlivý, realistický a k o n k r é t n í . Te o v š e m n u t n o p o č í t a t s t u n , že bv se za n ě j postavili s větší o p a t r n o s t i , než v roce 1968, m o t i v o v a nou d v o j í m t r p k ý m p o u č e n í m . P o k u d by t a k o v ý p r o g r a m v e n k o v u nabídli lidé d ů v ě r y h o d n í , kteří d o d n e s jejich s y m p a t i e n e z t r a t i l i, b y l o b y t a k o v e v ý c 11 o disk o optimální. Nedojde-li k n ě m u , uiúže u t a j e n á nespokojenost jednou vybouchnout b u d že nenávid ě n ý režim p ř e e x p o n u j e svá " o p a t ř e n í " n e b o se rozkolísá t a k těžce a svízelně u d r ž o v a n á h o s p o d á ř s k á r o v n o v á h a a prohloubí se p e r m a n e n t n í politická krize, k t e r o u n á š s t á t prožívá. J s o u ovšem m o ž n é i r ů z n é k o m b i n a c e obou eventualit. To vše ukáže b u d o u c n o s t . Agricola J i ž n í Čechy, léto 1974

ZAMÍTÁ

SE! j

]'ťstivaly, konference, kongresy — to je naše! Pořádají se v Moskvě, ve Varšavě, v Lipsku i v Praze, a podaří li se to, pak tedy třeba i v Bruselu . . . Jejich političtí organizátoři jim přisuzuji vznešené poslání. Film bojuje za mír, obrazovka slouží dorozuměni mezi národy, a taky hudba, šachy, sport, tanec, krasobruslení, ji la tel i e i zahrádkářstvi. Utěšená to vidina, která se ovšem náhle rozplyne, když se místo na lidstvo zeptáme na lidi. "Seid umschlungen Millionen. . .", to prosím ano, ale račte prominout, aby se babička obejmula s vnoučaty, to ne, to socialistický režim připustit nemůže. Po srpnu roku šedesátého osmého opustila Československo nová vlna vyhnanců, rozptýlila se po Evropě, zasáhla až do Ameriky, do A ustrálie. Důvody, které k tomu vedly, byly už mnohokrát posouzeny a není nutno je znovu zkoumat. Jsou ostatně pro naši úvahu bezpodstatné. At už pohnutky exulantů byly jakékoliv, učinili svůj osudový krok v souladu s všeobecně uznávaným lidským právem na svobodnou volbu místa pobytu. K Deklaraci lidských práv se slavnostně přihlásily i socialistické státy, které se neustále pyšní, že jsou výlupkem jakési vyšší humanity. Přihlédneme li k hlučným, státně podporovaným manifestacím — viz výše: festivaly, konference, kongresy , byli bychom oprávněni soudit, že vlády těchto států učiní vše, aby usnadnily vzájemné lidské vztahy. Praxe nás poučuje o opaku. Rok co rok podávají nejbližší příbuzní exulantů úřadovnám ministerstva vnitra v Československu žádosti o povoleni k jednorázovému výjezdu, aby

37

mohli navštívit své děti. potěšit se se svými vnoučaty, setkat se as po i) na chvi i i s otcem nebo matkou, s bratrem. sť sestrou, kteří žijí v zahranili. i děl i se naposledy před lety, znají se už jen z fotografií, dovídají se o svých osudech pouze z nepřetr žité korespondence. Zdrcující většina žadatelů dostává strohou odpověd: Zamítá se! Pravíte, ze i•siš syn těžce o nemocn ěl? Mě! z ústa f tady, mohl se / éě i t doma- — zamítá se! Říkáte, stará pani, že byste chtěla ještě jednou v životě pobýt se svými vnoučaty? Nechť se vaše dcera s dětnri vrátí a uvidíte je — zamítá se! Ministerstvo vnitra se ovšem většinou s nikým nebaví a na žádosti odpovídá stereotypním formulářem: « 1'rtiť cesta není ve státním zájmu...". Člověk se podiv i, čím by mohl být státní zájem ohrožen. Jedná se přece o soukromou cestu, o návštěvu příbuzných, a ne o diplomatické či obchodní jednání. O devizy státní kasa také nepřijde, tak jako tak zaplatí všechny výdaje příbuzní v zahranič i. Jsou snad tedy omezující opatřeni diktována strachem z "ideologického narušeni"? To sotva. Co už může víc vyhrotit nelibost s režimem, než právě ta jeho neúprosnost, s jakou zabraňuje prostým lidským stykům. Bylo by tomu dokonce naopak: žadatel, do hloubi duše vděčný za (samozřejmou) laskavost, by tomu režimu spíše leccos smířlivě odpustil. O co tedy režimu jde? Prozkoumáme-li odpovědi, které zamítnuti provázejí, dospějeme ke dvěma dominujícím pohnutkám, ideologické a praktick o-politické. Vládnoucí stranický aparát nesnese pomyšlení, že se někdo odvážil jednat svobodně % proti jeho svévoli, že unikl z jeho svrchovanosti. Spolu s pudovou nenávisti a závistí ("maji se lépe") vytváří tento postoj zvláštní směs byrokratické zloby, která vyústila v nesmyslnou direktivu. Někteří příslušníci aparátů o její účelnosti sami pochybuji a po straně dávají najevo, že třeba maďarský kadárovský režim jednal prozíravěji, kdyŽ zvolil smířlivější postup. Druhá pohnutka, donucovací, je pak živena z policejních kruhů. Vlivná Část stranického a státního aparátu se domnívá, že snad tvrdým zamezením vzájemných styků mezi příbuznými doma a v zahraničí mohla vyhrotit pocity zoufalství a přimět tak aspoň část exulantů, aby se pokorně vrátili do země, z které odešli. Tato pohnutka není ostatně ani nijak utajována. V loňském roce režim vyhlásil "amnestii" a rozvinul velkou kampaň za návrat vy hnán en. V tom Čase dostávali všichni žadatelé o výjezdní vízum k návštěvě příbuzných v zahraničí cyk los til ovanou odpověď: " Váš(e) syn (dcera) se může v rámci amnestie, vyhlášené presidente m repuhlíky, vrátil domů . . . ". Vydírání očividně selhalo. Ze stodvaceti tisíc exulantů se do Československa vrátilo několik set osob. (Mezitím ovšem několik set jiných československých občanů zůstalo v zahraničí a tak nula od nuly pošla). Zdá se, že režim bude muset přemýšlel o změně své politiky vůči uprchlíkům, nechce-li zhoršovat trvalé vnitropolitické napětí. Nesmyslnost dosavadního postupu vynikne, srovnáme—li postoj k exulantům z konce šedem-

•

*

sátých a z počátku sedmdesátých let s oficiální politikou vůči Čechům a Slovákům, kteří do zahraničí odešli v přede házej i cích vy stěhováleckých vlnách. Pro ně má režimová propaganda zcela jiné označení: kraj a ni. Ňada státně řízených institucí vyvíjí Čilou Činnost a usiluje o navazováni a udržováni kontaktů s krajany, zejména v USA, ale i ve Francii a v jiných evropských zemích. Pro krajany jsou vydávány výpravné Časopisy, rozhlas pro )iě vysílá zvláštní pořady, speciální odděleni cestovních kanceláři je lákají k návštěvě "staré vlasti" atd. Státní propaganda vůči krajanům je téměř výlučně vedena v nacionál ním tónu, útočí na sentimentálni city k rodné zemi, líěi krásy krajiny, bohatství narodili kultury a lidového uměni. Politickými tématy se zabývá jen velmi obecně a spíše se jim obezřetně vyhýbá. I * propagačních časopisech se obšírně popisuji zájezdy krajanů do rodných obcí, jsou tu dojimavě líčena setkáni s rodinnými příslušníky i s přáteli ze školních let po dlouhém odloučeni, zaznamenávají se tu pochvalné výroky krajanů o soudobém životě i1 Č e s k os love ns k 11, Režimu přitom naprosto nevadí, Že většina těchto krajanů je usedlými měšťanosty spořádaných buržoa žních států, kteří mají k socialistický)}! myšlenkám na hony daleko. O Čel světí prostředky, a nacional ně motivované sympatie občanů kapitalistických států jsou v tomto případě režimu nadevše. Všecko je dobré, co slouží taktickým cílům. Režim měří "starým" krajanům a novým vy financům dvojím loktem. Svou přižni za hranuje dokonce i příslušníky vyhnanecké vlny po roce Čtyřicátém osmém, pokud, nepatří k nepočetné skupince politicky aktivních osobnostít které natrvalo ocejchoval hanlivými přívlastky. Musí snad "posrpnoví" exulanti také vyčkat dvacet let, aby se jim dostalo výsady, že je umoudřený režim zařadí mezi "krajany"? Partajní propaganda kdysi vymyslela heslo, které mělo dokumentovat, Že humanita je nejvyšším cílem socialismu sovětského typu: "Na konci veškerého našeho snažení stojí Člověkt" Českoslovenští občané k němu po Čase dodávali: "Ano, právě že n a k o n c i " . Zdá se, Že na něm zatím nemusíme nic měnit. Člověk se svými starostmi a radostmi je to poslední, na co si byrokratický partajní aparát vzpomene. Bezzá sadová politika současného Československého režimu vůči exulantům je v jednom bodě přece jen zarytě principiální: není zatížena žádným lidským ohledem, e k

L38

v

Prohlášení opozice vyroci nástupu Husákova režimu Už p á t ý rok b i l a n c u j e režim 17. d u b n a ú s p ě c h y t a k z v a n ý c h " z d r a v ý c h sil" k o m u nistické s t r a n v. Letos slibu j e bvt halasu v pokřik p r o p a g a č n í mašinérie o to hlučnější, že se slaví k u l a t é výročí. B i l a n c u j m e spolu s n i m i : k o n s t a t u j m e , co oslavují, z čeho se těší a r a d u j í . v

*

*

T

BIČ KONSOLIDACE " K o n s o l i d a c e " b y l a a je p o t v r z e n í m z t r á t y národní a státní suverenity, koncem "dočasn o s t i " a z a č á t k e m t r v a l é h o usazení sověts k ý c h v o j s k n a n a š e m území, rodin s o v ě t s k ý c h d ů s t o j n í k ů v našich m ě s t e c h . Vládnoucí v r s t v a k o m u n i s t i c k é byrokracie, k t e r á z a c h á zí s t o u t o zemí a s k a ž d ý m o b č a n e m j a k o se s v ý m v l a s t n i c t v í m , u v r h l a ČSSR znovu do politického i h o s p o d á ř s k é h o područí cizí velmoci. Z a v l é k á n á š s t á t d o všech d o b r o d r u ž s t v í s o v ě t s k é p o l i t i k y a podílí se n a nich finančně i m o r á l n ě ; s p o l u ú c a s t u i se š t v a n í p r o t i Číně a Israeli, špionážních afér, o h r o ž o v á n í m í r u a bezpečnosti s v ě t a . Československá e k o n o m i k a , přebudovaná x>dle s o v ě t s k é h o d i k t á t u už v p a d e s á t ý c h etecli, je n a s o v ě t s k é m h o s p o d á ř s t v í stále závislejší a t í m zranitelnější. Země je p r o s á k l á s o v ě t s k o u a g e n t u r o u ; r o z h o d u j í lidé, k t e ř í m a j í " i n t e r n a c i o n á l n í " z á v a z k y vůči s o v ě t s k é s t á t n í bezpečnosti a p a t ř í z h u s t a mezi ideové n e b o placené a g e n t y . Vládnoucí v r s t v a přip o m í n á d e n n ě lidu j e h o n á r o d n í poníženi a jitří pocity n e z a p o m e n u t e l n é u r á ž k y . " K o n s o l i d a c e " z n a m e n a l a nejen likvidaci p r o g r a m u a p o č á t k ů clemokratisace ž i v o t a z r o k u 1968; je r e s t a u r a c í t o t a l i t n í h o režimu n e o s t a l i n s k é h o t y p u . Volby jsou o p ě t f r a š k o u ; p a r l a m e n t , vláda, n á r o d n í v ý b o r y , justice, a r m á d a , policie, o d b o r y , společenské organizace, t o vše je řízeno r u k o u s t r a n i c k ý c h b y r o k r a t ů . Mašinérie m á j e d i n ý cíl: u d r ž o v a t m o c v l á d n o u c í v r s t v y , z a b r á n i t p r o j e v ů m svob o d n é vůle, z n e m o ž n i t j a k o u k o l i a k t i v i t u k r o m ě nařízené, r o z h o d o v a t o v š e m a o každém, až p o délku vlasů u z p ě v á k u a v ý s t ř i h u televizních h l a s a t e l e k . "Konsolidace" znamená zatracení program u podílu v ý r o b c ů n a řízení: z m í n i t se o p o d n i k o v ý c h r a d á c h je d n e s p r o t i s t á t n í čin. Dělníci — " v l á d n o u c í t ř í d a " — m a j í m é n ě p r á v než v k a p i t a l i s t i c k é zemi se s r o v n a t e l n o u civilizační úrovní, s v o b o d n ě zvolené z á v o d n í v ý b o r y b y l y r o z e h n á n y a o d b o r y jsou o p ě t j e n " p ř e v o d n í p á k o u s t r a n y " . S t e j n ý je osud o s t a t n í c h společenských a z á j m o v ý c h organizací.

" K o n s o l i d a c e " je isolace naší země od o s t a t n í h o s v ě t a , h l a v n ě isolace od " n e ž á d o u c í c h " informací, p o č í n a j e z g l a j e h š a l t o v a u ý i n t i s k e m a konče s t r i k t n í m o m e z e n í m cest na " Z á p a d " . " K o n s o l i d a c e " , t o byla m a s o v á policejní teroristická akce 20. a 21. s r p n a 1969, řízená v e d e n í m KSČ, to je v š e m o h o n e n o s t policejního a p a r á t u , teror u p l a t ň o v a n ý proti p o l i t i c k ý m o d p ů r c ů m , zhoršeni t r e s t n í h o zák o n a a ř á d u , j u s t i c e řízená s t r a n i c k ý m i sekret a r i á t y . " K o n s o l i d a c e " je o p ě t n é znásilnění školství, d i s k r i m i n a c e při v ý b ě r u žáků n a s t ř e d n í a v v s o k é školy, k o n i á š o v s k á likvidace s t o v e k t i t u l ů umělecké a v ě d e c k é l i t e r a t u r y , zákaz p r o m í t á n í nej lepší cli íilinů z š e d e s á t ý c h let, p o k u s o i n t e l e k t u á l n í genocidu českého n á r o d a , d e v a s t a c e společenských věd, násilné v y ř a z e n i tisíců k v a l i f i k o v a n ý c h vědců, spisov a t e l ů , n o v i n á ř ů , umělců, učitelů a m a n a ž e r ů . " K o n s o l i d a c e " , to jsou statisíce existenčně p o s t i ž e n ý c h a j i n a k d e g r a d o v a n ý c h za občanský, politický či morální p o s t o j v letech 1968-69. A n a p r o t i t o m u n á v r a t n e s c h o p n ý c h , d e m o r a l i s o v a n ý c h a z k r a c h o v a n ý c h existencí n a vedoucí m í s t a a z m n o h o n á s o b e n i privilegií vládnoucí vrstvy. " K o n s o l i d a c e " , to je opět v l á d a lži, p o k r y tectví, p ř e t v á ř k y , frází, formálnosti, k o r u p c e , c y n i s m u a p r o t e k c e . T o je l á m á n í c h a r a k t e r ů a k u p o v á n í duší. To je o p ě t n é r o z n ě c o v á n i n e n á v i s t i — třídní, rasové i n á r o d n o s t n í . CUKROVÍ Lze jen u v í t a t , Že ke všem b ě d á m konsolidace n e m u s í m e z a t í m h l a d o v ě t a chodit v h a d r e c h . 1 konsolidační u d r ž o v á n í Životního s t a n d a r t u je však d ě r a v é . A nej různější mi z p ů s o b y p o k r a č u j e s k r y t é z d r a ž o v á n í , životně důležité investice b y l y z a n e d b á n y a o d s u n u ty, a b y mohl režim v y k á z a t k r á t k o d e c h ý efekt. Ale p ř e d e v š í m : to, co se v y d á v á za úspěchy "socialistického b u d o v á n i " , f a k t , že h o s p o d á ř s t v í f u n g u j e , není zásluhou v l á d c ů , ale těch, k d o p r a c u j í a přemýšlejí, k d o n a v zdory n e p r u ž n é m u e k o n o m i c k é m u s y s t é m u , n a v z d o r y vedoucí úloze s t r a n y , n a v z d o r y s t í m s p o j e n é m u m r h á n í a p l ý t v á n í zabezpečují d e n n ě chod v ý r o b y . R e ž i m d o b ř e ví, že základ pro v z e s t u p v ý r o b y n a p o č á t k u s e d m d e s á t ý c h let byl položen po roce 1966 a že je výsledkem t e h d e j š í t e c h n i c k é modernizace, r e f o r m n í c h změn, elánu a r o z m a c h u let 1968-69. A n y n í p o l i t b y r o s úzkostí očekává, k d y z n o v u p ř e v á ž í potíže, z n e p o k o j u j í c í zasvěcené už od podzimu 1973, p ř i p r a v u j e d o několika etap rozvržené " ú p r a v y cen".

39

k

SLABINY A POTÍŽE

KONSOLIDACE

Vše, co p o t k a l o lid toto země v u p l y n u l ý c h pěti letech j a k o celek a n ě k t e r é v r s t v y zvlášť citelně, je o t o horší, že přišlo po r e f o r m n í m r o z m a c h u r o k u 1968, po p r o h l é d n u t í , po " h o d i n ě p r a v d y " . O t o otřesnější je, že k o n solidační režim o p a k u j e vše, co tu už bylo, co b y l o p o z n á n o , odsouzeno a p r á v e m z a v r ženo. S y s t é m se ocitá n a k a ž d é m k r o k u v r o z p o r u s v ý v o j e m s o u č a s n é h o s v ě t a , j e však s t e j n o u m ě r o u v tísni i d o m a . S á m se s v o u politikou z a h n a l do slepé ulickv; zbavil se i ventilu, k t e r é k d y s i t o t a l i t n í m u režimu d á v a l y relativní s t a b i l i t u . Sáhl příliš h l u b o k o do b a h n a p r o " k á d r y " ; zašel příliš d a l e k o ve s v ý c h p r o h l á š e n í c h i při likvidaci politických opon e n t u . P ř i b o u c h l si v š e c h n a d v í ř k a do bud o u c n o s t i . R e ž i m ví, že zdánlivý klid p a n u jící v zemi se m u ž e při n e j r ů z n ě j š í c h příležit o s t e c h proměnit; ve v ý b u c h . L a t e n t n í krize společnosti n e b y l a konsolidační léčbou vyléčena, n ý b r ž p r o h l o u b e n a . S t r a c h o privilegia i s t r a c h ze z o d p o v ě d n o s t i za s p á c h a n é činy s v a z u j e v l á d n o u c í v r s t v ě ruce — n u t í ji pok r a č o v a t v politice, k t e r o u si dál p o d ř e z á v á větev ^ Bojí se k a ž d é h o o d v á ž n ě j š í h o k r o k u d o m a ( t a k é proto, že se drží v z á j e m n ě v šachu), i těch, j i m ž slouží — s o v ě t u . Věcli, j a k konči všichni m o u ř e n í n i a n e m a j í ani ilusí o t o m , že S S S R s m e t e se stolu t ř e b a i celou v l á d n o u cí g a r n i t u r u , k d y ž t o b u d e p o t ř e b o v a t z hlediska své globální velmocenské s t r a t e g i e . A bojí se i m r t v ý c h , P a l a c h o v a h r o b u a u r n y s popelem Josefa Smrkovského, ALTERNATIVY V s o u č a s n é m s v ě t ě jsou o t e v ř e n y v š e c h n y m o ž n o s t i v ý v o j e . Nelze p ř e d v í d a t , j a k ý k r o k v y v o l á celou l a v i n u z m ě n . N e j s o u d o k o n c e vyloučeny změny převratné a extrémní. Je v š a k t a k é možné, Že n á s čeká j e n p o s t u p n é " t á n í " s přílivy a odlivy liberalisace. Možných e v e n t u a l i t je m n o h o , ale j e n j e d n a je zcela n e p r a v d ě p o d o b n á — že se n e b u d e dít nic, že je v š e c h n o " n a d v a c e t l e t " z a b i t o a zakonserv o v á n o . T o b y b y l o Československo j a k ý m s i r e l i k t e m ledové d o b y 11a naší p l a n e t ě ; leč t a k o v é o b l a s t i t u už n e j s o u . R e ž i m chce o v š e m p r á v ě t e n t o d o j e m v y v o l a t . Chce n a o č k o v a t přesvědčení, že s t a v je n e z m ě n i t e l n ý , chce v y v o l a t pocity b e z n a d ě j e , bezmoci a b e z v ý c h o d n o s t i , z a f i x o v a t přesvědčení, zc k a ž d á z m ě n a b y v e d l a j e n k horšímu, že k a ž d ý o d p o r by byl k a t a s t r o f o u . L i d s k á t o u h a p o s v o b o d ě a d ů s t o j n o s t i je nezničitelná. Cele dějiny, i historie všech t o t a l i t n í c h r e ž i m ů 20. století t o d o k a z u j e . R e ž i m si s á m s v o u činností v y t v á ř í a r m á d u o d p ů r c ů . B l o k á d a vůči s v ě t u , k t e r á v p a d e s á t ý c h let e c h p o m á h a l a u d r ž o v a t p o d d a n s t v í , je n a m n o h a m í s t e c h d ě r a v á . Musel ji p ř e d e v š í m z hospodářských důvodů rozbít sám Sovětský s v a z a p o l i t i k a m e z i n á r o d n í h o uvolnění slib u j e další p o d s t a t n é p r ů l o m y i p ř e s p o k ř i k

40 «

o nesmiřitelnosti ideí. U v o l n ě n í b u d e n u t n ě z n a m e n a t s o u t ě ž h l a v i m o z k ů a S S S R ji b u d e m u s e t ve s v é m t á b o ř e s á n i v y v o l a t , j i n a k b u d e ve všech o b l a s t e c h dále z a o s t á v a t t a k j a k o v soutěži o vesmír. Ve s v é m ž i v o t n í m zájmu bude sám prosazovat v ý m ě n u schopn ý c h za n e s c h o p n é , p r u ž n ý c h za n e p r u ž n é , uplatnění odborníku. SVOBODA

SE

NEDOSTÁVÁ

DAREM

To jsou p ř í z n i v é f a k t o r y . Nelze však s p o léhat n a to, Že si b u d e p r o naši s v o b o d u k d o koliv n a s v ě t ě pálit p r s t y , či r i s k o v a t své vlastní z á j m y . N e j e n n a Východě, ale i n a Z á p a d ě jsou vlivné síly, k t e r é m a j i z á j e m n a u d r ž e n i d a n é h o s t a v u . Okolnosti m o h o u b ý t n á p o m o c n é z á p a s u o s v o b o d u země, ale s v é s t j e j m u s í m e p ř e d e v š í m m y sami. Příležitosti ke z m ě n ě s o u č a s n é h o s t a v u s p o l u v y t v á ř í mez i n á r o d n í situace, m o c e n s k é boje a k o n f l i k t y r ů z n ý c h s k u p i n ve v e d e n í d o m a , z á v a ž n é n e ú s p ě c h y n a poli h o s p o d á ř s k é p r o s p e r i t y . Příležitost lze p r o m a r n i t , ale lze ji t a k é s p o l u v y t v á ř e t a p ř i p r a v o v a t vlastní a k t i v i t o u . J d e o to, b ý t p ř i p r a v e n n a v š e c h n y eventuality, umět reagovat na každou situaci, d o k á z a t v y u ž i t všech možnosti. A n e č e k a t se založen v m a r u k a m a . JSME

PRO

AKTIVITU

A u t o ř i t o h o t o prohlášení n e c h t ě j í z a k l á d a t ž á d n o u organizaci; p o v a ž u j í se za j e d e n ze s m ě r ů české p o k r o k o v é oposice, za její součást. Od e x i s t u j í c í h o oposičního h n u t í se n e c h c e m e o d d ě l o v a t , c h c e m e b ý t spolu s dalšími j e d n í m n á s t r o j e m v o r c h e s t r u lidov é h o o d p o r u , k t e r ý v p a t ř i č n o u chvíli t a k é režimu patřičně zahraje. J s m e p r o a k t i v i t u , p r o t i resignaci, p r o t i p a s i v n í m u čekání n a p o m o c o d k u d k o l i . V y c h á zíme z toho, že í n a o b č a n e c h záleží, j a k s nimi v l á d n o u c í v r s t v a zachází a j a k ý c h m e t o d v l á d y p o u ž í v á . T v r d í m e , že jen t a p o r á ž k a je definitivní, s níž se lidé smířili, že z t r a c e n é je j e n to, co d e f i n i t i v n ě odepsali. S o u d í m e , že s o u č á s t í p o l i t i c k é h o realismu je t a k é spoluv y t v á ř e n i reality, což z n a m e n á i v n e j h o r š í situaci se znovu a znovu p o k o u š e t žít a p ř e ž í t T o t a l i t n í s y s t é m n e m á p r á v a n a loyalitu o b č a n u , k t e r é mocí zbavil z á k l a d n í c h p r á v . P o v a ž u j e m e p r o t o za svou p o v i n n o s t t e n t o s y s t é m o s l a b o v a t všemi p r o s t ř e d k y , jež j s o u k disposici; n a r u š o v a t t o t a l i t u , m o n o p o l inf o r m a c í , vládu s t r a c h u , lži a n e s v o b o d y . U p í r á m e d n e š n í m v l á d c ů m spolu s d r t i v o u v ě t š i n o u n a š e h o lidu p r á v o 11a d e f i n i t i v u . Ř í k á m e to, a b y t o slyšeli v P r a z e i v K r e m l u , i naši p ř á t e l é a spojenci kdekoli. Ti, k t e ř í n á s už " o d e p s a l i " ze společenství s v o b o d n ý c h n á r o d u , se mýlí. P ř i p o m í n á m e t o t ě m , k t e ř í j e d n a j í v Ž e n e v ě i v e Vídni o mezích s v o b o d y , o E v r o p ě , o lidském údělu 11a n a š e m k o n t i n e n t ě . N a t o m t o m í s t ě lze j e š t ě říci, že b y b y l o n e s p r a v e d l i v é v y t ý k a t n á m n ě j a k ý ned o s t a t e k rozhořčení t ř e b a n a d u d á l o s t m i v Chile. N e m á m e v t o m t o ohledu ž á d n o u t r a -

dici sobectví. P o k u d j s m e s a m i byli s v o b o d n í , byli j s m e více než v n í m a v í k p o t l a č o v á n i svobod v jinde. N a š e f y s i c k á účast n a s t r a n č š p a n ě l s k é h o lidu v j e h o p r o t i f a š i s t i c k é válce v letech 1936-39 je t o h o j e n m a l o u u k á z k o u . D n e s o v š e m n e m ů ž e n i k d o o č e k á v a t , že bud e m e s t e j n e horliví ve s v é m p r o t e s t u , k d y ž m á m e s a m i p o u t a n a r u k o u i na n o h o u . Prot e s t e m se n a v í c velmi h a l a s n é z a b ý v a j í p r á v ě ti, s nimiž m á m e ne j horší zkušenosti, ti, kteří zotročuji nás samé. NÁŠ

PROGRAM

P o d p o r u j e m e vše, co p o v e d e k naší n á r o d n í a s t á t n í s a m o s t a t n o s t i . J s m e pro politiku p ř á telství a s p o l u p r á c e a o d m í t á m e násilí všeho d r u h u v m e z i n á r o d n í c h v z t a z í c h . J s m e pro r e s p e k t o v á n í z m ě n ve s p o l e č e n s k é m s y s t é m u s t á t u podle s v o b o d n ě v y j á d ř e n é vule o b č a n u ; a t a k e p r o v o l n ý p o h y b osob, m y š l e n e k a informací. J s m e p r o socialismus, v y c h á z e j í c í z respekt o v á n í s v o b o d n é vule a z á j m u j e d n o t l i v ý c h v r s t e v společnosti, p r o u p l a t n ě n í h l u b o k é h o d e m o k r a t i s m u ve všech s f é r á c h života j a k o cesty ke s k u t e č n é m u osvobození člověka, pro dělnické r a d y a podíl v ý r o b c ů n a řízení. J s m e p r o t i n e o m e z e n e moci j e d n é s t r a n y a p r o t i t o t a l i t n í m u r e ž i m u j a k é h o k o l i d r u h u . Budem e b o j o v a t za plné u p l a t n ě n í z á k l a d n í c h o b č a n s k ý c h s v o b o d a lidských p r á v alespoň v t o m rozsahu, j a k je kdysi f o r m u l o v a l a D e k l a r a c e OSN. T a t o p r á v a c h c e m e už p r o dnešní generaci a p r o d n e š n í h o člověka. N e j s m e d o b r o d r u z i , j s m e realisté. N e j s m e s t o u p e n c i principu " v š e c h n o n e b o nic", n e h l á s á m e z á s a d u " č í m hůře, t í m l é p e " . N e o d m í t á m e p r o t o t ř e b a jen dílčí zlepšení, b u d e m e p o d p o r o v a t k a ž d o u politiku, k t e r á p o v e d e k řešení československého problému. Vítáme i kompromisy, pokud p r o s p ě j í společnosti j a k o celku a p o o t e v ř o u cestu z m a r a s m u n e b o o d v r á t í h r o z b u kulturní a morální devastace. S o u d í m e , že p o t ř e b u j e - l i naše země něco p ř e d e v š í m , je t o přetržení řetězu násilí a ter o r u . Chceme d o j i t k c e l o n á r o d n í m u smíření j a k o e t a p ě s k u t e č n é n o r m a l i s a c e p o m ě r u , jež by umožnily k a ž d é m u u p l a t n i t své schopnosti, znalosti a vzdělání v soutěži r u k o u i m o z k u k p r o s p ě c h u společnosti i k p r o s p ě c h u vlastnímu. N e j s m e profesionální revolucionáři a nechc e m e jimi b ý t . Musíme-li z a t í m p r a c o v a t k o n s p i r a t i v n ě , p a k je t o j e n díky režimu, k t e r ý d á v á h l í d a t s v ý m i policajty k a ž d é h o , o k o m p ř e d p o k l á d á , že je j i n é h o mínění, a z a v í r á v š e c h n y , k t e ř í p r o j e v í nesouhlas. CO C H C E M E D Ě L A T To, co b y měl d ě l a t k a ž d ý člověk: h á j i t s v á p r á v a , b r á n i t se b e z p r á v í , c h o v a t se j a k o občan h o d n ý t o h o j m é n a . P ř i s p ě t p ř e d e v š í m k t o m u , a b y b y l a česká společnost lépe p ř i p r a v e n a n a svou příští příležitost, a b y ji d o k á z a l a spoluvytvářet, aby rozuměla svému postavení a s v ý m m o ž n o s t e m lépe n e ž v roce 1938, 1948,

1968. Přispět k f o r m u l o v á n í a v y t v á ř e n í české politiky p r o d o b r é i š p a t n é počasí, k v ý c h o v ě a s e b e v ý c h o v ě , k d ů s t o j n é m u občanství, Novy h l a s u j e m e b o j o v á hesla, ani n e p ř e d k l á d á m e r e j s t ř í k b o j o v ý c h forem. Chceme p o v z b u z o v a t o d v a h u k d r o b n é práci, k d r o b n ý m , ale p o t ř e b n ý m činům, v y r ů s t a j í c í m z r o z h o d n u t í j e d n o t l i v ý c h lidí, "z p ř e k o n á n í s t r a c h u a p o h o d l n o s t i . Činem je i n e t l e s k a t t o m u , s čím nesouhlasím, n e h l á s a t to, č e m u n e v ě ř í m , n e c h o v a t se z o d p o v ě d n ě jen ve " v e l k é historické chvíli", ale denně, ve s t o v c e všedních dní. K t o m u se musí r o z h o d n o u t k a ž d ý svobodně. N e c h c e m e n a n i k o h o v y k o n á v a t morální n á t l a k , ani v e l k ý m i slovy z a p ř í s a h a t k v e l k ý m č i n ů m . Ale k a ž d ý by měl jednat: podle toho, co chce od života, podle h o d n o t , jichž si cení, podle s v ý c h m o ž n o s t i a s v é h o rozumu. S KÝM CHCEME J Í T Se všemi, kteří j a k o 9 5 % n á r o d a pocitu jí h l u b o k o u n e s p o k o j e n o s t se s o u č a s n ý m s t a vem. Není t a k v ý z n a m n é , z d a je to člen KSČ, vvakčněný, nebo nestraník. Formální kriteria n e j s o u rozhodující, záleží na t o m , co k d o dělá, j a k se chová, k o m u a č e m u p o m á h á , zda kořistí ze s i t u a c e a m á n a s v ě d o m í lidské existence, či j a k o u m ě r o u n a p r a v u j e morální š k o d y , k t e r é způsobil t ř e b a tím, že přijal f u n k c i , k t e r á n e d á v á d ů v o d k h r d o s t i . Neodm í t á m e s p o j e n c e ze ž á d n é h o s m ě r u , k t e r ý respektuje práva národa a jednotlivce. 4t >ft

P o pěti letech od u c h o p e n í moci n e m á b ý t H u s á k o v o v e d e n í n a co pyšné. N e p o d a ř i l o se m u v y ř e š i t ž á d n o u životní o t á z k u t é t o společnosti. N e p o d a ř i l o se m u z í s k a t k a k t i v n í spolupráci ž á d n o u z v ý z n a m n ý c h složek n á r o d a . Naučíme-li se v y u ž í v a t svých šancí a příležitostí, (lokážemedí z v e d n o u t hlavy a c h o v a t se s p o c i t e m z o d p o v ě d n o s t i za svou zemi j a k o o b č a n é h o d n í t o h o j m é n a , n e m o h o u si b ý t dnešní vládci jisti, k o l i k r á t ještě a zda vůbec b u d o u o s t u d n é výročí " k o n s o lidace" oslavovat. P r a h a , d u b e n 1974

P o h ř e b J o s e f a S n i r k o v s k é h o se konal v p á t e k 18. ledna 1974 v 5 hodin o d p o l e d n e v motolském krematoriu, dost malém a vzdáleném od s t ř e d u m ě s t a , a b y se ú ř a d y m o h l y d o m n í v a t , že m n o h é p ř í p a d n é s m u t e č n í h o s t y o d r a d í . Spojení je sem š p a t n é . T r a m v a j číslo 9 končí tři k i l o m e t r y daleko, p r o t o ž e se o p r a v u j í koleje a m n o z í P r a ž a n é to netuší. A u t o -

41

b u s y m a j i d l o u h é i n t e r v a l y běžně a ani t y č a s t o n e d o d r ž u j i . Ani mnozí z těch, k t e ř í se vydali z domova, tedy nedojdou včas nebo v ů b e c . N a Plzeňské třídě, vedoucí k e k r e m a toriu od p ř e d m ě s t í Košíř jsou p ř i p r a v e n a m o d r á a u t a s bílými p r u h y a s i r é n a m i — dop r a v n í policie. K o n t r o l u j í projíždějící vozidla, j a k o o b v y k l e n a v ý p a d o v é silnici v p á t e k o d p o l e d n e . N ě k t e ř í p ř i j d o u p r o t o pozdě n a p o h ř e b , n a p ř í k l a d b ý v a l ý t a j e m n í k ÚY K S Č Z d e n ě k Mlynář. K o n t r o l u j í m u d l o u h é min u t y t e c h n i c k ý s t a v vozidla, zkoušejí, zda jsou p n e u m a t i k y s p r á v n ě n a h u š t ě n é . J e t o n á h o d a n e b o z á j e m , a b y p r á v ě on zmeškal alespoň z a h á j e n í ? P r o p o u š t ě j í h o p ě t m i n u t p o p á t é , a u t o je v p o ř á d k u , p o h ř e b d v a kilom e t r v o d s u d už zaeal. Josef S m r k o v s k ý zemřel s e d m m i n u t před půlnocí v pondělí 14. l e d n a 1974. S a r k o m kyčelního kloubu ho nutil chodit čtyři roky o berli a p o s t u p n ě rozséval jed d o celého org a n i s m u . P ř e s v š e c h n u s t a r o s t l é k a ř ů a přátel, k t e ř í o p a t ř o v a l i n e j v z á c n ě j š í léky d o m a i v zahraničí, tělo n a k o n e c nevydrželo. Poclařiloli se l é k a ř ů m u d r ž e t J o s e f a S m r k o v s k é h o naživu a v d o b r é m d u š e v n í m s t a v u č t y ř i roky, je t o p r o n ě m i m o ř á d n ý úspěch. Ale p ř e c e . . . s o t v a k d o zodpoví o t á z k u , nakolik přispěla k vy v voji c h o r o b y v š e c h n a příkoři, k t e r á musel s n á š e t — z e j m é n a t ý r á n í v p a d e s á t ý c h letech a odporné útoky a pomluvy p o s l e d n í c h iet. V t ě c h t o letech dělali všechno, a b y h o z d i s k r e d i t o v a l i . V y t a h o v a l i s t a r é lži a p o m l u v y , f a b r i k o v a n é v p a d e s á t ý c h letech v R u zyni, d o k o n c e i t a k o v é , k t e r é se t e h d y neodvážili p o u ž í t v procesu, j a k o t ř e b a t u o spol u p r á c i s G e s t a p e m . Ale čím více p o m l o u v a l i a hovořili o " p o l i t i c k é m r t v o l e " , t í m více dokazovali, že politické m r t v o l y jsou zcela jinde. Viděli v n ě m s p r á v n ě s k u t e č n é h o polit i c k é h o v ů d c e českého n á r o d a , j e h o p r v n í h o representanta. J e h o smrt jako by to měla podtrhnout. H n e d v úterý ráno nařizovali funkcionáři Cs. rozhlasu, a b y z p r o g r a m u b y l a v y ř a z e n a v š e c h n a h u d b a , jíž by m o h l n ě k d o c h á p a t jako smuteční. Byla vyhlášena pohotovost bezpečnosti a d o P r a h y b y l y p o v o l á n y posily z v e n k o v a . Z a č a l y se v y p í n a t telefony — d e s í t k y lidí m ě l y p o r u c h u , mezi nimi člen p ř e d s e d n i c t v a Ú V K S Č v roce 1968 dr. F r a n tišek Kriegel a t e h d e j š í t a j e m n í k ÚV K S Č Z d e n ě k M l y n á ř . R ů z n ý m lidem volal p a n Novák. Radil a vyhrožoval b ý v a l ý m politikům, vědcům, novinářům, spisovatelům a jiným, a b y se n e z ú č a s t ň o v a l i p o h ř b u . J i n ý m volali ú d a j n í p ř í b u z n í jejich z n á m ý c h a prosili je, a b y nechodili n a p o h ř e b , že r o d i n a zesnulého si t o n e p ř e j e . R o d i n a b y l a n u c e n a h n e d n a z a č á t k u u s t o u p i t od p ř á n í zemřelého b ý t p o c h o v á n v r o d n é zemi bez k r e m a c e . R e ž i m se rozhodl n e p ř i p u s t i t , a b y byl n ě k d e n a n ě j a k é m h ř b i t o v ě hrob, k t e r ý b y se m o h l s t á t národním poutním místem. Vždyt jen krátce předtím konečně donutili h r u b ý m nát l a k e m a lstí r o d i n u J a n a P a l a d i a , a b y s o u h l a sila s p ř e v e z e n í m o s t a t k ů z Olšan n a v e n k o v . Ve s t ř e d u r á n o ž á d a l a v d o v a , a b y se p o h ř e b k o n a l až příští t ý d e n , a b y se h o m o h l a zú-

42

č a s t n i t i mladší d c e r a S m r k o v s k ý c h Z d e n a , p r á v ě o č e k á v a j í c í v m o t o l s k é porodnici n a r o zení d í t ě t e . J i ž p ř i p r a v e n ý ú ř e d n í k v P o h řební službě v š a k sdělil, Že p o h ř e b musí b ý t v p á t e k . Celodenní úsilí v d o v y b y l o m a r n é . N a Ú V K S Č ji přijali jen podřízení úřednici, k t e ř í jí n a k o n e c p o d v o u a p ů l h o d i n o v é m čekáni s ú č a s t n o u t v á ř í sdělili, že n e m o h o u ovlivňovat státní orgány. Na námitku pani Smrkovské) že p r á v ě s t á t n í o r g á n y p o t ř e b u j í schválení UY, ú ř e d n í k řekl: " K d y b y c h zavolal já, p o v a ž o v a l i b y to za p ř í k a z " . Ve č t v r t e k r á n o se c h o v á n í ú ř a d ů zmírnilo. P á t e k a k r e m a t o r i u m v Motole z ů s t a l y j a k o j e d i n á m o ž n o s t , ale v d o v a si m o h l a a s p o ú s t a n o v i t h o d i n u p o h ř b u . Zvolila poslední p o h ř e b v p á t e k — t a k se určila 17 h o d i n a . Vše bylo podle předpisů, ž á d n ý nebyl p o r u šen. - - Přestože šlo o p o h ř e b v ý z n a m n é h o činitele k o m u n i s t i c k é s t r a n y a českoslovens k é h o s t á t u , neučinila se ani v ý j i m k a , z d ú v o d n i t e l n á lidsky — odložit p o h ř e b tak, a b y se m o h l a z ú č a s t n i t i d r u h á dcera zemřelého. K r o m ě t o h o — v ý j i m k y z p ř e d p i s ů jsou n ě k d y Častější než jejich d o d r ž o v á n í . K d y ž n e j s o u r a k v e , p o h ř b í v a j í se tisíce lidi i s třinedělním zpožděním. Ú m r t n í o z n á m e n í se t e d y m o h l a t i s k n o u t až ve č t v r t e k odpoledne, včas p r o s o u k r o m o u distribuci p o P r a z e . P o z d ě p r o rozesílání p o š t o u ; t a by je však s t e j n ě asi nesměla dor u č o v a t včas. A l e x a n d r D u b č e k n e d o s t a l ani t e l e g r a m . V p á t e k odpoledne, tři h o d i n y p ř e d p r a ž s k ý m o b ř a d e m , se od s o u k r o m é osoby dověděl, že m á n a p o š t ě t e l e g r a m . J e t do P r a h y z B r a t i s l a v y bylo pozdě. Vydal se p r o t o n a c e s t u až v noci ze s o b o t y n a neděli, a b y v y j á d ř i l s o u s t r a s t rodině zemřelého. Teleg r a m , k t e r ý poslal h n e d v p á t e k , nedošel j e š t ě po několika d n e c h . Současně s j i n ý m i d e z i n f o r m a c e m i se šířila po P r a z e i t a k o v á , že p o h ř e b b u d e až p o neděli. Šiřitelé zneužívali p r a v d i v o u z p r á v u , že d c e r a Z d e n a porodila ve s t ř e d u s y n a . V P r a z e je o v š e m v ž d y t ř e b a b r á t v úvalní, že šíření f á m n e m u s í v ž d y j í t v ý l u č n ě n a v r u b policie, i k d y ž se n a nich v y d a t n ě podílí. U ž ve čtyři h o d i n y o d p o l e d n e v p á t e k u z a v ř e l a b e z p e č n o s t Plzeňskou t ř í d u asi kil o m e t r před k r e m a t o r i e m . T o ú č a s t n í k ů m nevadilo. Lidé se scházeli už od p ů l č t v r t é k e k r e m a t o r i u pěšky, sledováni u n i f o r m o v a n ý m i i n e u n i f o r m o v a i i ý m i policisty. Další p r o b l é m y v z n i k l y v p ř e d p o k o j i k r e m a t o r i a , k d e se shromáždili p ř í b u z n í a blízcí z n á m í . O b ř a d n í k , k t e r ý se chodil k a ž d o u chvíli r a d i t s n ě k ý m d o kanceláře, m u s e l pos t u p n ě p ř í t o m n ý m sdělit, že n i k d o n e s m í p r o m l u v i t a že promluví-li n ě k d o p ř e s t e n t o z á k a z , b u d e p u š t ě n a h u d b a t a k silně, a b y n e b y l o slyšet slova. P o v s t u p u d o o b ř a d n í síně b y l o čestné s t r á ž i z n e m o ž n ě n o v y s t o u p i t d o p ř e d u . K r a k v i b y n e m o h l a v ů b e c —• p o d i u m bylo u p r a v e n o t a k , a b y se t a m n i k d o nevešel. T a k t e d y p r o b í h a l p o h ř e b člověka, j e h o ž poslední cestu by j i n d y l e m o v a l y s t a t i s í c e lidí. Ale i t a k zde byli všichni, k d o se d o v ě d ě l i o p o h ř b u v č a s a stačili p ř i j í t . N e b u d e m e ni-

k o h o j m e n o v a t , policie m á jistě p o d r o b n o u d o k u m e n t a c i , ale n e b u d e m e její s e z n a m doplň o v a t ani p o t v r z o v a t . Ř e k n ě m e t e d y j e n to, že p ř í t o m n í p ř e d s t a v o v a l i velmi r e p r e s e n t a t i v n í p r ů ř e z celou společností. U k á z a l o se, j a k široké v r s t v y z a s a h o v a l politický vliv J o s e f a S m r k o v s k é h o . Jen v maličké síni k r e m a t o r i a se tísnilo n a 300 lidí, dalších 6-7 s t o v e k zaplň o v a l o p l a t ó p ř e d n í m . Další byli n a schodištích a p ř í s t u p o v ý c h cestách. Politikové, spisovatelé, umělci, vědci, novináři, k t e ř í se zde sešli, jsou v ě t š i n o u z n á m í j m é n y . Ale b y l y t u t a k é , a t o je velmi důležité, delegace dělníků z t r a d i č n í c h p r a ž s k ý c h i v e n k o v s k ý c h dělnických obvodů a továren. A konečně p o t k á v a l i j s m e t u lidi, k t e ř í nebyli d o s u d r e ž i m e m e x i s t e n č n ě postiženi a riskovali t e d y to, co d o s u d r i s k o v a t nechtěli — m o ž n o s t pracovat ve vlastním oboru. Přes v š e c h n o byl t e d y p o h ř e b J o s e f a S m r k o v s k é h o d ů s t o j n ý m rozloučením h o d n ý m

Bez Vážený

člověka, k t e r ý j a k o m á l o k d o j i n ý přispěl k politickému s e b e u v ě d o m ě n í , realismu a m o rálce naší společnosti. P o k u d t u bylo něco n e d ů s t o j n é h o , p a k to bylo chováni* režimu, k t e r ý n e d o k á z a l u v e ř e j n i t ani n e p a t r n o u z p r á v i č k u v tisku. Československo d o s u d v l a s t n ě z m í s t n í c h oficiálních p r a m e n ů neví, že zemřel j e d e n z j e h o předních politiků, dlouholetý f u n k c i o n á ř k o m u n i s t i c k é s t r a n y a s t á tu, v ů d c e p r a ž s k é h o p o v s t á n í a p ř e d s e d a p a r l a m e n t u v roce 1968. I v jeho ú m r t n í m listě je n a p s á n o , že je p e k a ř s k ý dělník. Ale t e n t o s t r a c h p ř e d u c t ě n í m p a m á t k y m r t v é h o je jen dalším p o t v r z e n í m j e h o v ý z n a m u . Ten nelze p o p ř í t ničím, nelze h o ponížit ani u r a z i t . N a v á z a t n a j e h o politický o d k a z je n u t n é . Dílo J o s e f a S m r k o v s k é h o není u k o n č e n é a n e m ů ž e se m u v v h n o u t nikdo, k d o se b u d e c h t í t u t k a t s p r o b l é m y naší krize. Praha,

1974

S k u p i n a p ř á t e l zesnulého

komentáře

soudruhu,

v z h l e d e m lc t o m u , že s v o u v ý z n a m n o u v ě d e c k o u činností příslušíte d o k a t e g o r i e předních v ě d e c k ý c h s p o l u p r a c o v n í k ů Československé a k a d e m i e věci, j s t e zařazen do k á d r o v é h o p o ř á d k u příslušných v ě d e c k ý c h a s t r a n i c k ý c h orgánů, t.j. presidia ČSAV a Ú V KSČ. T o v y ž a d u j e , a b y v o d b o r u k á d r o v é a personální p r á c e ČSAV byla znovu založena a n e u s t á l e d o p l ň o v á n a evidence Vašich osobních d a t , d o s a ž e n ý c h v ě d e c k ý c h v ý s l e d k ů , p r a c o v ních hodnocení, p o c t a u z n á n í a pod. K t o m u t o účelu si V á m d o v o l u j e m e v příloze zaslat k á d r o v ý d o t a z n í k s tím, a b y s t e j e j s p o d r o b n ý m životopisem Vaší životní d r á h y , v ě d e c k é a politické činnosti, spolu s v y p l n ě n í m přiloženého prohlášení s p ř e h l e d e m Vaší p u b l i k a č n í činnosti a 1 fotografie, zaslal l a s k a v ě O d b o r u k á d r o v é a personální p r á c e ČSAV, P r a h a 1, N á r o d n í tř.č. 3 k d a l š í m u o p a t ř e n í . D ě k u j e m e za Vaše p o c h o p e n í a spoluprací. Se s o u d r u ž s k ý m p o z d r a v e m František KUI/HAVÝ vedoucí o d b o r u k á d r o v é a personální p r á c e ČSAV P R O li h A Š E N Í i P r o h l a š u j i

že,

a) n i k d o z m ý c h p ř í b u z n ý c h , ani m a n ž e l č i n ý c h n e j bližších p ř í b u z n ý c h n e p o b ý v á neleg á l n ě od r. 1968 v zahraničí *) b) nedošlo u m n e a m a n ž e l k y (příp. dětí) od t. 1968 ke z m ě n ě v členství KSČ *) *)

v o p a č n é m p ř í p a d ě u p r a v i t podle s k u t e č n o s t i

a)

•»

b) Dne: V l a s t n o r u č n í podpis:

43 ..-.-.-A,

Československo trvalým evropským Na sklonku května uspořádal rakousky V ý b o r solidaritv s ČSSR m e z i n á r o d n i s e m i n á ř n a t é m a "Československý p r o b l é m v k o n t e x t u m e z i n á r o d n í h o u v o l n ě n í " . Y ú v o d n í m refer á t u se profesor O. P l e c h t h e i m ze z á p a d o berlíuské u n i v e r s i t y z a b ý v a l o t á z k o u p o d s t a t y a p e r s p e k t i v politiky uvolnění. " B e z ohledu n a to, k d o k d e politicky stojí, by bylo c h y b n é a k r á t k o z r a k é s t a v ě t se proti t a k o v é politice a z a s t á v a t se politiky s t u d e n é v á l k y " , řekl v ú v o d u . Y další části své p ř e d n á š k y vyslovil názor, že politika uvolněni se n e m ů ž e omez o v a t jen n a s t a r o u m o c e n s k o u hru, k t e r á není s c h o p n a p r o b l é m y s k u t e č n ě řešit. J e s t liže S o v ě t s k ý s v a z v y h l a š u j e , že m í r o v á koexistence neznamená konec ideologické k o n f r o n t a c e , je ú k o l e m p o k r o k o v ý c h a nezávislých o b č a n u , socialistu, pacifistu, d e m o k r a t u n a V ý c h o d ě i Z á p a d ě , n a Severu i J i h u s p o j i t se proti t é t o oficielně politice k řešení nejnaléhavějších problému skutečné mírové politiky d o r o z u m ě n í . K t o m u patří, j a k dále uvedl, a b v se v " t a n c i p ř á t e l s t v í " , k t e r ý je n y n í v módě, nepřešel československý prob l é m š a r m a n t n í m mlčením, ale aby se j a s n ě řeklo, že d ů l e ž i t ý m k r o k e m k uvolnění mezi USA a S S S R , mezi Z á p a d e m a V ý c h o d e m by bylo řešení československé o t á z k y , n e j m é n ě odchod s o v ě t s k ý c h j e d n o t e k z Československa, a b y Češi a Slováci mohli alespoň v d ř í v ě j š í m r o z s a h u sami r o z h o d o v a t o své budoucnosti. D r u h ý r e f e r e n t , J i ř í Pelikán, se z a b ý v a l p r o b l é m e m uvolnění z československého hlediska. Vyslovil se j e d n o z n a č n ě p r o zesílení m e z i n á r o d n í s p o l u p r á c e , k t e r á však n e m ů ž e v y l u č o v a t o t e v ř e n o u diskusi a k r i t i k u poměru 11a V ý c h o d ě a vést k t o m u , a b y si Z á p a d ukládal s á m sobě určitou c e n z u r u . R a k o u s k ý univ. prof. A n t o n Pelinka, k t e r ý rozebíral o t á z k u československého p r o b l é m u s hlediska n e u t r á l n í h o R a k o u s k a se vyslovil >roti n e g a t i v n í m í r o v é a n e u t r á l n í politice, cterá se s p o k o j u j e s t í m , že není válka, a pro a k t i v n í mírovou politiku, k t e r á se snaží ods t r a ň o v a t příčiny k o n f l i k t u . A za j e d n u z t a k o v ý c h k o n f l i k t n í c h situaci označil souč a s n o u situaci v Československu. " N e z á j e m n a t é t o s i t u a c i si R a k o u s k o n e m ů ž e d o v o l i t " , řekl v t é t o souvislosti. N a z á v ě r diskuse, k t e r é se vedle z a h r a ničních zúčastnilo i několik československých ú č a s t n í k u , mezi nimi Zd. I i e j z l a r , J . P o k šteíl, P. J a n ý r a další, byla p ř i j a t a j e d n o m y s l n ě resoluce, k t e r á se v y s l o v u j e jednozn a č n ě p r o politiku u v o l ň o v á n í j a k o jedinou cestu k zajištěni m í r u . P o d p o r o v á n í t é t o politiky v š a k n e z n a m e n á , j a k se v resoluci dále říká, n e k r i t i c k é a pasivní p ř i j í m á n í m i n u l é h o a s o u č a s n é h o b e z p r á v í n a V ý c h o d ě i n a Zám

-V

""

44

•

v

problémem

padě a i občané neutrálního Rakouska a jejich společenské a politické organisace jsou p o v i n u v v e ř e j n ě v y s l o v o v a t k r i t i k u potlačov á n í a násilí a solidaritu s jejich o b ě t m i . V závěru se rezoluce v y s l o v u j e p r o posilováni k o n t a k t ů a spojení s o b č a n y Československa 11a všech m o ž n ý c h ú r o v n í c h . Po n e d á v n é m kolokviu v Paříži je víd e ň s k ý s e m i n á ř dalším d ů k a z e m o tom, že osud Československa není ve s v ě t ě z a p o m e n u t . A že p r á v ě v s o u č a s n é m e v r o p s k é m v ý v o j i je věci stále a k t u á l n í . Režiumí p r o p a g a n disté se — t a k j a k o o b v y k l e nepochybně pokusí vídeňské v j e d n á n í o d b ý t frázemi o s k u p i n c e e m i g r a n t u a b e z v ý z n a m n ý c h osob. T a k j a k o j i n d y b u d o u v š a k daleko od p r a v d y . Prof. O. P l e c h t h e i m p a t ř í totiž mezi význ a m n é levicové i n t e l e k t u á l y a je i 11a Východě, a p ř e d e v š í m v Moskvě samé, osobnosti v á ž e n o u . S t e j n ě t a k prof. A. Pelinka p a t ř í —« i k d y ž je příslušníkem k a t o l i c k é h o t á b o r a mezi v ý z n a m n é progresivní politology; je p r o f e s o r e m 11a u n i v e r s i t ě v S a l c b u r k u , ve Vídni a v Ivssenu. O c h a r a k t e r u s e m i n á ř e dále svědčí okolnost, že ho řídila univ. prof. K. Weinzierlová s t ř í d a v ě s univ, prof. K, M á r z e m . 1 oni p a t ř í v R a k o u s k u mezi osobnosti, z n á m é svou a n g a ž o v a n o s t í proti a m e rické intervenci ve V i e t n a m u , p r o t i vojens k é m u puči v Chile - ale t a k é proti " n o r m a lisai*! " v Československu. *

V

1

»

0 nás ve Švédsku Ve .'i. čísle letošního ročníku teoretického měsíčníku Sociálně d e m o k r a t i c k é dělnické s t r a n y Š v é d s k a "Ticlen" k o m e n t o v a l t a j e m ník p r o g r a m o v é komise t é t o s t r a n y a blízký s p o l u p r a c o v n í k Olofa P a l m e h o A n d e r s P e r m v ý s l e d k y m e z i n á r o d n í h o s e m i n á ř e "Českos l o v e n s k o a p r o b l é m y socialismu", k t e r ý se konal n a konci ú n o r a v Bičvres ve Francii. Hodnotil kladně jeho průběh í výsledky, a v y z v e d l z e j m é n a v ý z n a m s k u t e č n o s t i , že se k diskusi o československém p r o b l é m u dokázal i s h r o m á ž d i t r e p r e z e n t a i 11i všech siněrů z á p a d o e v r o p s k é levice, socialisté, k o m u n i s t é 1 t r o e k i s t é . O činnosti československých " r e f o r m n í c h k o m u n i s t u " a jejich s p o j e n c ů z r o k u 1968 v exilu n a p s a l : " K x i l o v á politická činnost nese sebou z p r a v i d l a nebezpečí, že z ů s t a n e izolována, bez vlivu. P o k u d j d e o V ý c h o d n í lvvropu, p ř i s t u p u j e k t o m u nebezpečí, že činnost e x i l o v ý c h s k u p i n b u d e z n e u ž i t a z á p a d o e v r o p s k o u pravicí pro j e j í politické z á j m y ve v l a s t n í c h zemích. Ti Češi a Slováci, k t e r é j s e m v Biévres p o t k a l a k t e ř í

přišli d o exilu po roce 1968» u n i k a j í t o m u t o nebezpečí tím, že československé zkušenosti a aspirace činí v ý c h o d i s k e m p r o širokou disk u s i o e v r o p s k é m socialismu. P o k u d m o h u p o s o u d i t , d a ř í se j i m to ve v ý z n a m n é m rozsahu". P e r W á s t b e r g , v ý z n a m n ý š v é d s k ý spisov a t e l blízký k o m u n i s t ů m , h o d n o t i l n a konci k v ě t n a v n e j v ě t š í m š v é d s k é m d e n í k u " Dacens N v h e t e r " vvsledkv konference P E N k l u b u v j u g o s l á v s k é m O h r i d u . Z d ů r a z n i l zejm é n a pozornost, k t e r o u k o n f e r e n c e v ě n o v a l a pronásledování a umlčování spisovatelů v p ř e č e t n ý c h zemích s v ě t a , a s n a h u P E N - k l u b u p o d p o ř i t jejich p r á v o s v o b o d n é h o p r o j e v u , p r o k a z o v a n o u m.j. zřízením z v l á š t n í h o f o n d u P E N E m e r g e n e y P u n d , k t e r ý je určen tom u t o úsilí, a d o n ě j ž n a p ř . Heinrich Roli v ě n o v a l z n a č n o u část své o d m ě n y , získané N o b e l o v o u cenou a mnozí jiní s v ě t o v í spisov a t e l é p ř i s p í v a j í p r o c e n t y ze s v ý c h h o n o r á ř ů . Vedle SSvSR, Chile, Brazílie a T u r e c k a uvedl P e r W á s t b e r g rovněž Československo j a k o zemi, v níž jsou spisovatelé p r o n á s l e d o v á n i a u m l č o v á n i . N a p s a l ve své s t a t i : " S i t u a c e v Československu z ů s t á v á n a d á l e skličující a je j e d n o u z nejvíce p o b u ř u j í c í c h situaci 11a celém světě. P E N k l u b m á k disposici s e z n a m n e j m é n ě 40 p ř e d n í c h československých spisovatelů, k t e ř í jsou postiženi z á k a z e m publik o v a t , a k t e r ý m je z a t ě ž k o v ů b e c n a j í t j a k o u k o l i v obživu. J e j i c h k n i h y b y l y u v r ž e n y d o s t o u p y , jejich h o n o r á ř e z ciziny se konfisk u j í , jejicli j m é n a a díla byla v y š k r t n u t a z k a t a l o g ů k n i h o v e n i z literární historie, a t i t o spisovatelé byli učiněni " n e e x i s t u j í c í m i " ". J a k v i d ě t i 11a t o m t o příkladě, t v r z e n í p r a ž s k ý c h p r o p a g a n d i s t ů , že československý p r o b l é m ve s v ě t ě n a d á l e " n i k o h o n e z a j í m á " , jsou h o d n ě p ř e d č a s n á .

Zapomínat se nedá Jak dobře chápeme starosti Jana Kli menta, opuštěné se cítícího bojovníka proti "pravicovému oporlunismu" na stránkách Čs. tisku, vyjádřené vzácně otevřeně v Článku: "Zapomínat se nedá a proti maloměštáctví je třeba stále bojovat" (Film a doba, Č. 1, 1974). Sám titulek jeho článku se v Praze hodnotí jako výzva a varování všem "nepevným" v dnešní vysoké stranické hierarchii. Klimentův útok, avšak i s tím spojenou jeho nejistotu, ukazuje ostatně hned prva a značně podivná věta jeho článku: "Nevím proč by autor neměl právo sdělit Čtenáři naprosto osobní p o c i t " . Kliment, až dosud hlásná trouba oficielních normalisaČnich stanovisek, se dal tedy do boje za svobodu vyjádřeni osobního pocitu. Mimo jiné toto: "Roky ubíhají a jsou u nás kulíškové, kteří si myslí, že pět, šest let už je dost dlouhá doba pro jakousi amnestii paměti.

Ta korá amnestie by byla zločinem, protože by umocňovala ;ecidivu, kterou si prostě nemůžeme dovolit, při iYmc my neznamená jenom nás v československul'vjádřil se kupodivu neobyčejně přesně: hlavni strach má nikoliv z "třídních nepřátel", ale : "kulíšku"; přestat běsnit by znamenalo nutně "recidivu" a tu si přece 0)i a jemu podobni nemohou dovolit, co kdyby »

j

«

Cť/sr nastoupili schopnější? .1 by to nevypadalo příliš egoisticky zatahuje do toho i ostatní, o nich: se obává, ze vzhledem k svým silnějším posicím, by si to snad mohli přece jen dovolit. aby se dostatečně zaštítil, upozorňuje, že nejde jen o Československo, ze by "amnestie paničtí" mohla ohrozit celou "internacionálu neschopných" a trošku i hrozí nepřímou připomínkou: vždyf on není v Moskvě jen BreŽněv, však jsou tam i jiní . . . Kliment tak vyjádřil, jen jinými slovy, totéž, co - Čas od času připomíná na předsednictvu U )' KSČ 1 "asi! Bifak, kterému se prý v odpověď dostává jen uvážlivého mlěení. Kliment, stejně jako Bilak, není však filosofická nátura, která se s pokojů je jen s vyjádřením svého názoru. Kdepak. Chce praktické činy, (/. rubat, čistit — a )u> ~ . jako přece jen rostoucí počet ostatních kupovat si mozky, osobnosti, díla jen za to, že za nimi stojící "kulíškové" jsou, alespoň prozatím, zticha. Pokračuje takto: " Jsou u nás není to jinak možné, neztratili se, tudíž tu prostě musí být — odbornici", kteří prokázali v krizových letech a v letech, v nichž krisi pomáhali připravit, v praxi své myšlenky, své opravdové názory. Dnes si někteří z nich myslí, protože u nás jsme byli a dál jsme vůči svým politickým protiv nikum tolerantní (sic!), Že uteklo dost Času, aby mohli jaksi předpokládat že už ta jejich protirevolučni Činnost je ta tam. Není. Mysli, že už uteklo dost Času. Neuteklo". Vyvrcholením Klimentovy pohrůžky výše postaveným soudruhům je následující věta jeho článku: "Nelze než znovu připomínat, že historický dokument -— Poučeni z krizového vývoje —- je stále v platnosti a že ten, kdo jej nechce brát nebo nebere v úvahu, neplní usnesení XIV. sjezdu KSČ" (!). Přeloženo do partajní hantýrky to znamená: A kdo neplní usnesení, pro toho není omluvy, ten musí jít, jak nás strana učí, aí je postaven jakkoli vysoko. . . Kliment se po tomto výlevu lekl zřejmě své vlastni odvahy a zatáčí pak ve své stati rychle, rychle od všeobecných otázek najedno úzké pole, na situaci v čs. filmu. Je to svého druhu záchranná síť, kdyby se snad někdo ozval, může vždycky říci, Že to nemyslel, jak to myslel, ale Že měl před očima jen zcela konkrétní případ těch zatracených filmařů. Je to stará, taktika, každý kdo se učil správně dešifrovat stranický tisk ji zná a ví také dobře kam skutečně Kliment mířiL To ostatně naznačují i další Klimentova sibylická vyhrožování": . . . kdo stáli v krizové situaci jasně na druhé straně barikády, a kdo dodnes dokonce dávají jasně najevo, Že na svých názorech nic nezměnili (!), nemohou počítat s tun, že by jim kvetla pšenice. . . kdo zradil, aC prosté vezme na vědomí, že at si zvykl sebevíc (na filmové prostředí) musí si mu odvyknout a to definitivně , . . ale Jsou i jiní lidé, než jen nepřátelé.. . inspirujt-li dnes (takového, ne

45

"nepřátelského") filmového autora jen negativní rysy v naší současnosti. . . pak by se měl zamýšlet nad tím. Čemu viastnč slouží. . Klitneniúv Článek však není jen náhodným a osobním projevem nenávisti a strachu. Odráží to, co se diskutuje "dole*' i ''nahoře": velkáčást po ÍJitervoici umlčených, stejnč jako stále větší počet poi intervenčních politických vítězů, í tsp o k oje) i ý c h d í l č ím i v ýsl < - d k\' '' K on sol idac e'' a uznání)}: Moskvy, spoléhá na "zapomenuti", na "odsunutí" skutečných problémů, kalkuluje s faktorem času, který má přikrýt, co se dá. Ti i druzi si společně přejí "uklidněni", v němí by bylo možno klubko rozntotávat bez nových a nových uzlů, od počátku, pokud možno bezbolestně. Rozdíl mezi nimi je v tom, ze první si mysli, ze Čas k tomu již nastal a

druzi si tím nejsou tak zcela jisti. O rozdílných cílech tohoto rozmotáváni se raději nemluvit aby se to všechno hned na začátku zase nezkazilo. 4 Zbývá menšina 'aktivistů'' Klimentova typu, kteří dobře vědí, že "zapomínat se nedá". V tom, ale jenom v tom, s nimi můžeme souhlasit; v tom s nimi souhlasí, po svém, všichni aktivní kritikové daného stavu. Rozpor mezi Klunenty a námi je ovšem v tom, že oni se boji zapomínání propagandistických konstrukci, které saini vytvořili^ žati))}co my si přejeme, aby se nezapomělo na to, jak vše opravdu bylo, Rez Husí o lidech a činech. Bez emoci, které nás provázely. "Zapomínat se skutečně nedá", ne kvůli mstě ěi vracení kot dějin zpět, nýbrž proto, abychom se vyhnuli )iovvm chybám, ani

Tento Článek, jakási satirická báseň v próze, byl napsán pro polský na Gomxdkův osobní zásah jej cenzura zakázala, ale v rukopise cirkuloval ruky a nakonec jej studenti vyvěsili na vývěsní tabule university;

týdeník *'Po Prostu"; ve Varšavě z ruky do

P o v í m e v á m , co je t o socialismus. Ale n e j p r v e v á m m u s í m e říci, co socialismus není. N a t u t o o t á z k u j s m e k d y s i měli velmi odlišný názor, než m á m e dnes. Tedy,

socialismus není

Společnost, v niž n ě k d o , kdo n e s p á c h a l zločin, čeká d o m a n a příchod policie. Společnost, v niž je zločinem b ý t b r a t r e m , sestrou, s y n e m nebo Ženou zločince. Společnost, v níž je n ě k d o nešťastný, p r o t o ž e říká, co si myslí, a j i n ý je Šťastný, p r o t o ž e n e ř í k á , co si myslí. Společnost, k d e n ě k d o je n a t o m léj^e, p r o t o ž e v ů b e c nemyslí. Společnost, v niž je n ě k d o nešťastný, p r o t o ž e je Žid, a lede j i n ý je n a t o m lépe, p r o t o ž e není Žid. S t á t , jehož vojáci v n i k a j í j a k o p r v n í n a území jiného s t á t u . S t á t , v n ě m ž k a ž d ý , k d o p ě j e c h v á l u n a vedoucí činitele, je v lepším p o s t a v e n í . S t á t , v n ě m ž lze b ý t odsouzen bez r o z s u d k u . Společnost, jejíž vedoucí činitelé se s a m i j m e n u j í do s v ý c h f u n k c í . S t á t , k t e r ý n e d o v o l u j e cesty do zahraničí. S t á t , k t e r ý m á víc špionu n e ž k o j n ý c h a víc lidí ve vězeních n e ž v nemocnicích. Stát, v němž počet funkcionářů vzrůstá rychleji než počet pracujících, S t á t , k t e r ý n u t í člověka u t í k a t se ke lžím. S t á t , k t e r ý n u t í člověka b ý t zlodějem. S t á t , k t e r ý n u t í člověka u t í k a t se k e zločinu. S t á t , k t e r ý m á kolonie. S t á t , jehož sousedé p r o k l í n a j í geografii. Stát, k t e r ý vyrábí vynikající reaktivní letadla a špatné boty. S t á t , v n ě m ž se lépe žije z b a b ě l c ů m n e ž s t a t e č n ý m . S t á t , v n ě m ž p r á v n í o b h á j c i t é m ě ř v ž d y souhlasí s p r o k u r á t o r e m . S t á t , v n ě m ž v ě t š i n a h l e d á B o h a , a b y nalezla ú t ě c h u ve své bídě. S t á t , k t e r ý u d ě l u j e ceny p s e u d o s p i s o v a t e l ů m a o m a l í ř s t v í t o h o ví víc n e ž malíři. N á r o d , k t e r ý u t l a č u j e jiné n á r o d y .

46 M

X á r o d , k t e r ý je u t l a č o v á n j i n ý m n á r o d e m . S t á t , k t e r ý chce, a b y všichni jeho o b č a n é mčli s t e j n ý názor n a filosofii, z a h n u l i ční politiku, ekonomii, l i t e r a t u r u a m o r á l k u . S t á t , jehož v l á d a u r č u j e p r á v a s v ý c h občanu, ale jehož o b č a n é n e u r č u j í p r á v a v l á d y . S t á t , v n ě m ž je člověk o d p o v ě d n ý za své p ř e d k y . S t á t , kde část o b y v a t e l s t v a d o s t á v á č t y ř i c e t i u á s o b n é m z d y než druzí. S t á t , jehož vlády se d o m n í v a j í , že nic není důležitější než jejich moc. S t á t , k t e r ý se p a k t u j e se zločinem a d o d a t e č n ě p ř i z p ů s o b u j e s v o u ideologii t o m u t o p a k t u . S t á t , k t e r é m u činí potíže rozlišovat mezi u v r ž e n í m do o t r o c t v í a osvobozením. S t á t , kde rasističtí a g i t á t o ř i se těší plné svobodě. S t á t , k t e r ý se p o k l á d á za socialistický, p r o t o ž e likvidoval s o u k r o m é v l a s t n i c t v í v ý r o b ních p r o s t ř e d k u . S t á t , k t e r ý t ě ž k o rozlišuje mezi sociální revolucí a o z b r o j e n o u agresí. S t á t , k t e r ý nevěří, že lidé musí b ý t šťastnější v socialismu než jinde. S t á t , k t e r ý v ž d y zná vůli lidí dřív, než se jich z e p t á . S t á t , k t e r ý m u ž e s lidmi b e z t r e s t n ě zle n a k l á d a t . S t á t , v n ě m ž filosofové a spisovatelé ř í k a j í v ž d y c k y t o t é ž co generálové a ministři, ale v ž d y c k y až po nich. S t á t , v n ě m ž výsledky p a r l a m e n t n í c h voleb m o h o u b ý t v ž d y p ř e d p o v ě z e n y . S t á t , kde e x i s t u j e n u c e n á práce. S t á t , k t e r ý m á s v ě t o v ý monopol n a v ě d e c k ý p o k r o k . S t á t , k d e m ů ž e b ý t celý n á r o d proti své vůli p ř e m í s t ě n j i n a m . S t á t , k d e pracující n e m a j í vliv n a v l á d u . Stát, k t e r ý myslí, že j e n on m ů ž e z a c h r á n i t lidstvo. S t á t , k t e r ý se d o m n í v á , že m á v ž d y p r a v d u . S t á t , v n ě m ž historie je služkou politiky, S t á t , jehož o b č a n é n e m o h o u číst n e j v ě t š í současná literární díla, n e v i d ě t u e j v ě t š í díla současného malířství ani poslouchat m o d e r n í h u d e b n í díla. S t á t , k t e r ý je v ž d y s á m se sebou s p o k o j e n . S t á t , k t e r ý p r o h l a š u j e , že svět je velice k o m p l i k o v a n ý , ale ve s k u t e č n o s t i si myslí, že je j e d n o d u c h ý . S t á t , k t e r ý se d o m n í v á , že ho k a ž d ý miluje, zatímco ve s k u t e č n o s t i je t o m u n a o p a k . S t á t , k t e r ý je přesvědčen, že n i k d o n a světě n e m ů ž e nic dělat lépe. S t á t , k t e r ý si n e u v ě d o m u j e , že je s t e j n ě n e n á v i d ě n j a k o o b á v á n . S t á t , k t e r ý u r č u j e , k d o j e j smí k r i t i z o v a t a j a k . S t á t , v n ě m ž lze k a ž d ý den v y v r á t i t včerejší t v r z e n í a d o m n í v a t se, Že se nic nezměnilo. S t á t , k t e r ý n e m á rád, k d y ž jeho o b č a n é příliš čtou n o v i n y .

To je tedy první část. Ale teď pozor, řekneme vám, co to je socialismus. Tedy: socialismus je dobrá věc.

RUBRIKA J I Ř Í H O G H M A N , p ř e d n í český n o v i n á ř , b ý v a l ý k o r e s p o n d e n t " R u d é h o p r á v a " v U S A a zahraničí, v r. 1968 z á s t u p c e š é f r e d a k t o r a " R e p o r t é r a " , v d o b ě " n o r m a l i z a c e ' v y l o u č e n ý z K S Č a ze Svazu n o v i n á ř ů , z a t č e n ý v l e d n u 1972 a p r o p u š t ě n ý p o s e d m í měsících p r o v á ž n ý z d r a v o t n í s t a v , dostal povolení čs. ú ř a d ů k v ý j e z d u d o zahraničí, a b y m o h l p ř i j m o u t p o z v á n í u n i v e r s i t y v Ohio k cyklu p ř e d n á š e k o žurnalistice. U r č i t é k r u h y S t á t n í bezpečnosti, k t e r é J i ř í h o H o c h m a n a již d l o u h o u d o b u s y s t e m a t i c k y sledovaly a š i k a n o v a l y se pokoušely j e h o o d j e z d u z a b r á n i t j e d n a k t í m , že n e c h t ě l y povolit o d j e z d j e h o d v ě m a d ě t e m a j e d n a k v y s o k ý m " v ý k u p n ý m " za povolení v y s t ě h o v á n i n e j n u t n ě j š í c h s v r š k ů v přesvědčení, že J i ř í H o c h m a n , d l o u h o u d o b u bez práce a n e m o c e n n e b u d e moci t a k o v o u č á s t k u z a p l a t i t . J I Ř Í H Á J E K , t o h o času š é f r e d a k t o r T v o r b y , byl v y s l á n n a t o u r n é d o Francie, a b y t a m n í m i n t e l e k t u á l ů m , h l a v n ě č l e n ů m K S F p r o m l u v i l d o duše a přiměl je ke z m ě n ě s t a n o v i s k a v ů č i H u s á k o v u režimu. H á j e k si n a t u t o cestu přinesl několik odhalení, jež způsobila v a u d i t o r i u t r o c h u j i n o u veselost než j a k o u si p ř e d s t a v o v a l : o D u b č e k o v i H á j e k prohlašoval, že t o b y l p l a y boy, n e b o ť p r ý měl v e skříni 900 k r a v a t . O spisovateli Milanu K u n a e r o v i , jehož r o m á n " Ž i v o t

47

je j i n a c í " (v Československu n e v y d á n y ) dostal v e F r a n c i i p ř e d n í literární cenu Medicis, H á j e k prohlašoval, že není s p i s o v a t e l e m , ale e r o t o m a n e m . k t e r ý nemyslí na nic j i n é h o než n a orgie se s t u d e n t k a m i . N a p r o t i t o m u na d o t a z y o o s u d u j e d n o t l i v ý c h s p i s o v a t e l ů a n o v i n á ř ů o d p o v í d a l v y h ý b a v ě , n a o t á z k u o zlikvidování P a l a c h o v a h r o b u p a k neřekl nic. P r ý o t ě c h t o věcech se v Praze neví. . . Ú S T A V P R O V Y U Ž I T Í V Ý P O Č E T N Í T E C H N I K Y V Ř Í Z E N Í , k t e r ý je n a P a n k r á c i , n e d a l e k o n o v é s t a n i c e m e t r a n a p r o t i N e j v y š š í m u s o u d u , není n ě j a k o u v ě d e c k o u institucí, j a k by n a p o v í d a l j e h o složitý n á z e v . J e t o p o d n i k ve s p r á v ě St B s velmi p r o z a i c k ý m i ú k o l y ; s l e d u j e veškerou korespondenci, k t e r o u vedou naši o b č a n é s cizinou-aktivni i pasivní. Za t í m účelem je v y b a v e n š p i č k o v ý m i z á p a d n í m i počítači. Všechny adresy a spojení se z a z n a m e n á v a j í do poč í t a č o v é p a m ě t i , k a ž d ý je zde e v i d o v á n a j e h o s t y k y jsou k dispozici pro r ů z n á v y h o d n o c e n í . P r o t o ž e J s m e ve v e k u '' v ě d e c k o - t e e h n i c k é r e v o l u c e " , chce i M i n i s t e r s t v o v n i t r a plnit směrnice ÚY KSČ o m o d e r n i z a c i t e c h n i k y : j e d n á se z á p a d n í m i firmami, zvláště v USA a ve Š v é d s k u o z a k o u p e n í c o m p u t e r o v é h o Personál D a t a S y s t e m , k t e r ý by umožnil přesnou k o n t r o l u všeho a všech. P O Š T A 120 na G o r k é h o n á m ě s t í v P r a z e je j i n ý m t a k o v ý m s t ř e d i s k e m k o n t r o l y a c e n z u r y z a h r a n i č n í k o r e s p o n d e n c e . Není t ř e b a z d ů r a z ň o v a t , že t a t o činnost je v rozporu s Ú s t a v o u ČSSR i všemi p l a t n ý m i z á k o n y a t u d í ž t r e s t n á . *

J A R O S L A V A P A N Ý R K O V A , h l a s a t e l k a Čs. televize, b y l a o k a m ž i t ě v y h o z e n a z p r á c e pro urážlivé v ý r o k y o p r e s i d e n t o v i S v o b o d o v i , jehož novoroční p r o j e v četla v televizi. A N T O N Í N V Á V R U S ie n o v ý m v e d o u c í m oddělení m e z i n á r o d n í c h s t y k ů na IJV K S Č m í s t o P a v l a A u e r s p e r g a . A n t o n i u V a v r u š ( n e z a m ě ň o v a t s A n t o n e m V a v r u š e m , k t e r ý je slov e n s k é n á r o d n o s t i ) p a t ř i l k a k t i v n í m s p o l u p r a c o v n í k ů m ilegálních " Z p r á v " , p u b l i k o v a n ý c h s o v ě t s k o u a r m á d o u v p r v n í c h měsících o k u p a c e . Za o d m ě n u byl j m e n o v á n v y s l a n c e m v U r u g u a j i , k d e v š a k p r o k á z a l svou a b s o l u t n í n e s c h o p n o s t p r o d i p l o m a t i c k o u službu a proto, byl odvolán do P r a h y a j m e n o v á n n e j d ř í v e z á s t u p c e m v e d o u c í h o m e z i n á r o d n í h o oddělení ÚY K S Č a nyní vedoucím. P A V E L A U E R S P E R G se n a p r o t i t o m u stal " z o d p o v ě d n ý m s e k r e t á ř e m redakční r a d y časopisu " O t á z k y m í r u a socialismu", v y d á v a n é h o v P r a z e . V r á t i l se t a k p r a k t i c k y do f u n k c e , k t e r o u měl již v roce 1968 p ř e d o k u p a c í , ale z f u n k c e v e d o u c í h o oddělení UV KSČ je t o nesporn ě s e s t u p . Podíl n a t o m m á n y n ě j š í m i n i s t r z a h r a n i č í C h ň o u p e k , j e m u ž se nelíbilo, že Auersperg se snažil v y t v o ř i t si j a k o u s i p o r a d n í s k u p i n u z m é n ě k o m p r o m i t o v a n ý c h p r a c o v n í k ů Minis t e r s t v a z a h r a n i č n í c h věcí (i b ý v a l ý c h ) , k t e ř í p r ý " n ě c o z n a j í a vědí, j a k d ě l a t d i p l o m a c i i " . T a k é m u o v š e m přitížilo, že byl n a j a ř e 1968 t a j e m n í k e m komise pro v y p r a c o v á n í "reviziouistickélio" d o k u m e n t u , z n á m é h o t e h d y pod j m é n e m Akční p r o g r a m KSČ (Chňoupek ale pro j e h o p ř i j e t í n a d u b n o v é m Ú V t a k é hlasoval), M U D R Z B Y N Ě K N O V O T N Ý , b ý v a l ý t a j e m n í k S v a z u českých l é k a ř ů v roce 1968 byl odsouzen ve d n e c h 10. až 11. d u b n a 1974 K r a j s k ý m s o u d e m v B r n ě k 15 m ě s í c ů m p o d m í n ě n ě n a d v a r o k y za ú č a s t v e " s k u p i n ě " M U D r . M. Řilhana, k t e r ý si o d p y k á v á p ě t i l e t o u v a z b u ve vězení v O s t r a v ě . Spolu s Dr. N o v o t n ý m byli od sou zen i-rovněž k p o d m í n ě n ý m t r e s t ů m : Milan G R O S S n a 12 měsíců, J a r m i l a P O T M f t Ř Í L O V Á n a 20 měsíců a Ing. R a d í m K O P ICC K Ý n a 12 měsíců vězení. Vesměs j d e o b ý v a l é f u n k c i o n á ř e Čs. s t r a n y socialistické z období " j a r a " 1968, k t e ř í se podle obžaloby podíleli n a diskusi o " m a l é m a k č n í m p r o g r a m u " socialistické opozice. B R U N O K O H L E R , kdysi v š e m o c n ý vládce k á d r o v é h o oddělení n a U V KSC a později u s v ě d č e n ý p a d ě l a t e l m a t e r i á l ů , n a j e j i c h ž p o d k l a d ě b y l a p o p r a v e n a a v ě z n ě n a celá ř a d a p ř e d ních f u n k c i o n á ř ů KSČ, byl ze s v é h o ú s t r a n í , d o k t e r é h o se uchýlil v roce 1968 o p ě t " a k t i v o v á n " : S t B si h o a n g a ž o v a l a j a k o z k u š e n é h o p o r a d c e do z v l á š t n í h o o d b o r u , k t e r ý se z a b ý v á " b o j e m p r o t i p r a v i c i " . A t a k je B r u n o K o h l e r o p ě t ve s v é m živlu.

LISTY - vycházejí jako dvouměsíčník střídavě v cizině a doma a jsou určeny především čtenářům v Československu. Přečtěte a předejte známým! V ZAHRANIČÍ je možno časopis objednat za roční předplatné: 16, - DM (nebo ekvivalent v cizí valutě) pro evropské země 21, - DM pro USA, Kanadu, Izrael a j. zámořské země (letecky) 23, - DM pro Austrálii, N. Zéland, Jižní Afriku a Již. Ameriku (letecky) Předplatné a příspěvky na tiskový fond posílejte na LISTY, Konto No 112844, Bayerische Vereinsbank, Leopoldstrasse, München. Objednávky časopisu a knih (Tanky proti sjezdu, Zakázaný dokument) a ostatní korespondenci posílejte na adresu redakce: LISTY, Via Torre Argentina 21, 00186 ROMA