Českosaské Švýcarsko regionální produkt

Českosaské Švýcarsko regionální produkt

Marketingová studie (v rámci projektu "Vyrobeno na venkově")

Zadavatel: MAS Šluknovsko Zpracovatel: Scientica Agency, s. r. o.

Tuto zprávu pro Vás připravili

PhDr. Martin Musílek Vystudoval Filosofickou fakultu UK, obor kulturologie a v současné době je doktorandem na téže fakultě. Provádí výzkumy týkající se především kulturní identity, ponejvíce na Ukrajině, v Itálii a v Rusku. V současné době se věnuje také lokálním tradicím a regionálnímu rozvoji.

Mgr. Petr Mareš Absolvent Přírodovědecké fakulty UK, v současnosti je výzkumným pracovníkem katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje. Zaměřuje se na studium dlouhodobé interakce člověk-příroda a na rozvoj venkovských oblastí.

Zpracování © Scientica Agency, s.r.o.; 2010 Odborná spolupráce UK v Praze, PřF, FF; Okresní archív v Děčíně; Muzeum Varnsdorf

2

Obsah Úvod

1. O značce 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5.

Historie značení Značka „Českosaské Švýcarsko regionální produkt“ Cíle značky Certifikační proces - kritéria kvality výrobků Certifikace ve světě

2. Představení práce 3. Definice území 3.1. Pozice v rámci Česka 3.2. Historická východiska 3.3. Stručná historie řemesla a průmyslu 4. Potenciál výrobců vzhledem k RZ 4.1. Výrobky s regionální 4.2. Co značení nabízí výrobcům? 5. Zhodnocení trhu 5.1. Koneční příjemci 5.1.1. V regionu 5.1.2. Mimo region 5.2. Distributoři a distribuce 5.2.1. V regionu 5.2.2. Mimo region 6. Vztahy v projektu regionálního značení 6. 1. Analýza vztahů mezi jednotlivými aktéry 7. Životaschopnost projektu 8. Závěrečná doporučení

Použitá literatura a zdroje dat

3

_____________________________________________ Úvod _____________________________________________ V roce 2010 vstoupil region Českosaské Švýcarsko/Šluknovsko do jednotného systému značení Domácích výrobků na území České republiky. Charakterem se však nejedná o čistě český region, protože jeho část leží na území Saska (SRN). Z tohoto důvodu se samotná značka nazývá "Českosaské Švýcarsko regionální produkt". Značení regionálních produktů slouží především k propagaci vybraného regionu, jako podpora výrobcům při prodeji jejich výrobků a v neposlední řadě je také určitým vodítkem pro konečné spotřebitele, kterým usnadňuje orientaci na trhu. Do systému regionálního značení jsou vybírány regiony známé např. svou zachovalou přírodou, zdravým prostředím nebo lidovými tradicemi. Národním koordinátorem pro všechna regionální značení je od roku 2008 Asociace regionálních značek (ARZ) sídlící v Praze, která má za úkol pomáhat regionálním koordinátorům značek, propagovat značky na celostátní úrovni a vytvářet platformu pro mezinárodní spolupráci v oblasti regionálního značení. V každém regionu působí regionální koordinátor, který zajišťuje správu dané značky (v oblasti České Švýcarsko je to České Švýcarsko, o. p. s. ve spolupráci s MAS Šluknovsko), komunikuje s místními výrobci a s ARZ. Značku výrobkům uděluje nezávislá certifikační komise po splnění daných pravidel certifikačního procesu.

4

_____________________________________________ 1. O značce _____________________________________________ 1.1. Historie značení Značení místních výrobků zavedlo Regionální environmentální centrum Česká republika, o.s. v roce 2004. Zpočátku byly vybrány tři oblasti známé svým přírodním bohatstvím a zároveň s dostatečným množstvím místních tradičních výrobků a služeb – národní parky Krkonoše a Šumava a CHKO Beskydy. V roce 2005 byla stanovena podrobná pravidla a kritéria značení výrobků (Domácí výrobky) včetně názvu a podoby samotné značky a byly uděleny první certifikáty výrobkům v Krkonoších, Beskydech, později na Šumavě. Postupem času se ke značení přidala řada dalších regionů, až jejich počet narostl do konce roku 2010 na třináct. Od roku 2008 jsou kromě hmotných výrobků certifikovány také služby – ubytování, zážitky, a to zejména na Šumavě. Na začátku roku 2008 vznikla Asociace regionálních značek, o.s. (ARZ), jejímž úkolem je zastřešit úspěšně se rozvíjející aktivity spojené se značením. Regiony zapojené do systému značení Domácí výrobky vstoupily do ARZ, získaly právo rozhodovat a převzaly tak zodpovědnost za celý systém. ARZ dbá, aby si všechny značky udržely vysokou úroveň, a poskytuje prostor pro společné rozvíjení regionálního značení. Regiony zahrnuté do jednotného regionálního značení: Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko-Swoboda, Vysočina, Polabí, Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky

1.2. Značka "Českosaské Švýcarsko regionální produkt" Značka „ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO regionální produkt“ (dále jen „značka“) byla vytvořena v rámci výše uvedeného systému regionálního značení. V současnosti je udělována výrobkům spotřebního charakteru, přírodním, zemědělským produktům a uměleckým dílům, která splňují certifikační kritéria.

1. 3. Cíle značky Cílem značky je:







poukázat na určité kvality regionu (Českosaské Švýcarsko + Šluknovsko), které jsou spjaty s jedinečným přírodním bohatstvím, dochovanými tradicemi a kulturním kapitálem; podpořit místní producenty, kteří úspěšně prošli certifikačním procesem a obdrželi právo na užívání značky; přispět k udržitelnému cestovnímu ruchu – zkvalitněním rekreačního zážitku turistů tím, že značka garantuje původ výrobku v regionu; vytvářet podmínky pro výrobu šetrnou k životnímu prostředí (nákup místních výrobků a využívání místních surovin například snižuje zátěž životního prostředí vzhledem ke kratším přepravním vzdálenostem);

5




vytvářet pozitivní vztah místních obyvatel k výrobkům a výrobcům ze svého okolí a tím podporovat větší ztotožnění se se svým regionem, tedy posilovat regionální identitu.

1.4. Certifikační proces - kritéria kvality výrobků Dosažení vysoké kvality vybraných produktů a jejich důvěryhodnosti pro spotřebitele zajišťuje přísný certifikační proces, který zahrnuje jednak předvýběr výrobce, dále hodnocení výrobku nezávislou certifikační komisí a po schválení následně pak i kontrolu dodržování pravidel užívání značky. Samotná kritéria kvality obsahují mnoho požadavků, která musí výrobek splňovat, jako například šetrnost výroby k životnímu prostředí, místní suroviny, tradice výroby, ruční nebo duševní práce, specifičnost výrobku pro daný region, výjimečná vlastnost výrobku. Dalším předpokladem je, že výrobce pochází přímo z regionu. Pokud jde o formu produktu, certifikovány jsou zatím jen hmotné produkty, služby ne.

1.5. Certifikace ve světě Ve světě je certifikace běžnou formou podpory prodeje některých pro region typických produktů. Nejčastější se však s certifikací setkáváme u potravin včetně nápojů. Například Evropská unie má jednotné značení certifikovaných potravinářských výrobků. Každá země si pak, podobně jako Česká republika, vytváří vlastní systém značení. Zkušenost z Itálie nám může poskytnout dobrý příklad prestiže výrobků se značkou originality původu. Užívají zde hned několik značek, jde o značení regionálních nebo pro Itálii typických potravin. Celkem 114 výrobků se pyšní značkou D.O.P. (Denominazione di Origine Protetta = chráněné značení původu), 57 výrobků značkou I.G.P. (Indicazione Geografica Protetta = chráněné geografické označení), 2 výrobky značkou S.T.G. (Specialità Tradizionale Garantita = zaručená tradiční specialita), 37 výrobků značkou D.O.P.-P.T.N. (Denominazione di Origine Protetta - Protezione Transitoria Nazionale = chráněné značení původu - dočasná státní ochrana), 26 výrobků značku I.G.P. P.T.N. (Indicazione Geografica Protetta - Protezione Transitoria Nazionale = chráněné geografické označení - dočasná státní ochrana) a 38 výrobků značku I.G. (Indicazione Geografica = geografické značení). Z tohoto výčtu je jasně patrné, že regionální značení má v Itálii velkou tradici. Ze zkušenosti také víme, že běžní spotřebitelé si těchto značek všímají a přikládají jim značnou důležitost. Výrobky se značkou jsou zpravidla o 20 - 30% dražší než běžná produkce, přesto jsou velmi žádané. Netřeba pak ani zdůrazňovat hrdost výrobců na vlastnictví značky.

6

_____________________________________________ 2. Představení práce _____________________________________________ Cílem tohoto textu je nalézt odpovědi na několik následujících otázek:






jakým způsobem jsou prodávány certifikované výrobky; čím jsou tyto výrobky charakteristické; jaká je cílová skupina spotřebitelů těchto výrobků; kde a jakým způsobem by bylo v budoucnu možné místní výrobky prodávat; jakou roli může při prodeji výrobků sehrát koordinátor značky.

Ke zjištění výše uvedených skutečností bylo přistoupeno k uskutečnění marketingového průzkumu. Ten proběhl v období září - listopad 2010 a skládal se z několika částí. 1. Pro načerpání zkušeností z jiných regionů, které jsou v systému regionálního značení zapojeny, se zpracovatelé této studie zúčastnili Mezinárodní konference Značení a podpora regionálních produktů – sdílení evropských zkušeností, v jejímž rámci proběhlo také setkání regionálních koordinátorů. Tématem konference byla výměna zkušeností se zaváděním a koordinací regionálního značení v Evropě. 2. Analýza dosavadních zkušeností se značkou Českosaské Švýcarsko regionální produkt: její vznik, způsoby prodeje výrobků, způsoby propagace značky a výrobků a analýza certifikačního procesu. 3. Studium historie regionu s přihlédnutím na stav obyvatelstva a ekonomickou činnost. 4. Studium a analýza dotační politiky České republiky a Evropské unie. 5. Terénní marketingový výzkum, jenž zahrnoval: • návštěvu vybraných prodejních míst, kde se již certifikované výrobky prodávají; • po vytipování návštěva dalších míst, kde by bylo možno v budoucnu výrobky prodávat; • setkání s certifikovanými výrobci; • dotazníkové šetření s návštěvníky regionu České Švýcarsko; • dotazníkové šetření se zahraničními návštěvníky mimo region. 6. Na základě terénního výzkumu byla vypracována analýza zjištěných skutečností a vyvozeny závěry.

7

_____________________________________________ 3. Definice regionu _____________________________________________ V této kapitole představíme hlavní charakteristiky území regionální značky. Víme dobře, že nemá smysl dopodrobna rozebírat každou jednotlivou část, podobné údaje jsou běžně dostupné v jiných publikacích, zaměřujeme se proto přímo na fakta, která mohou být důležitá pro téma regionálního značení a certifikovaných výrobků.

3.1. Pozice v rámci Česka Základem strategie každého ekonomického subjektu (či uskupení) je být si vědom místa, které zaujímá mezi subjekty (uskupeními) ostatními. Území působnosti regionální značky čítá 41 obcí (109 katastrálních území) a je velké 769 km2. Oproti Ústeckém kraji (354 obcí, 5 335 km2) či oproti celé České republice (6 249 obcí, 78 865 km2) to není velikost nijak výrazná, ale velikost není jediná vlastnost, která může činit území podstatným.

Obr. 1: Území regionální značky Českosaské Švýcarsko a Šluknovsko v České republice

Další důležitou charakteristikou je jeho pozice, a to jak pozice fyzickogeografická, tak i pozice v rámci systému socio-ekonomických vztahů. U první z nich je důležitost jasná: Národní park České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků u nás, navíc je to oblast s opravdu výjimečnými (a to i z evropského měřítka) přírodními útvary pískovců. I přes to, že národní park je bezesporu turistickým lákadlem č. 1 (a také naprosto přínosný pro první zviditelnění regionu), chápeme jako velmi strategické zapojení také navazující oblasti Šluknovska pod jednu certifikaci. Toto širší okolí může sloužit jako zázemí dalších možností (produktů, výrobků, aktivit) pro turisty mířící do regionu na více než jeden den. Spojením se také rozšířilo spektrum krajinného potenciálu – z převážně lesoskalní krajiny parku i o širší krajinu kulturní a tedy i méně přísně chráněnou – což umožňuje do budoucna zapojení bohatšího spektra produktů,

8

byl také vytvořen poměrně zajímavý kontrast mezi „nedotčenou krajinou skal“ a „ruderální oblastí postindustriálu“, z čehož je možno těžit v propagaci i nabídce.

Obr. 2: Vymezení LFA oblastí v Česku. Zájmové území leží až na malou výjimku okolí Děčína v LFA (Less Fafourable Areas) specifických reliéfem a periferností

Přírodní predispozice oblasti určují její relativní nevhodnost pro intenzivní zemědělské využití – většina území leží v tzv. LFA (less favourable areas, obr. 1), tj. mezi oblasti, kam jsou a do budoucna budou směřovány dotace podporující extenzifikaci zemědělství (zatravnování, mimoprodukční funkce krajiny, agroturismus). Socio-ekonomická pozice regionu je problematická, i když, jak známo, i z negativ lze vytěžit prospěch (říká se například, že špatná image regionu je výhodnější než image žádná). Z perspektivy celého Česka je region (a to především Šluknovsko) spíše outsiderem. Když se Hampl a kol. (1987) v 90. letech minulého století pokusili rozdělit Česko do zón podle exponovanosti lidskou činností (jádro-semiperiferie-periferie, viz obr. 3), prokazovalo Děčínsko a Šluknovsko celkem průměrnou aktivitu, avšak to bylo především díky v 19. století vytvořenému a tehdy ještě stále dožívajícímu průmyslu. Vystavení zahraniční konkurenci a majetkoprávní nesrovnalosti podniků (spolu se skončením podpory ze strany státu) vedly po roce 1989 k postupnému utlumování výroby. Výraznější nastartování ekonomiky na bázi sekundéru (průmysl a stavitelství) nelze očekávat ani do budoucna, v současnost době probíhá naopak trend výrazného přesunu těchto odvětví do zemí světové periferie, zatímco vyspělé státy se specializují na terciérní segment produkce, hlavně na řízení a služby (podle Heroda 2009). Parciální nevýhodou produkce sekundéru v regionu je též jeho relativně špatné „bezdálniční“ napojení na hlavní centra řízení a obchodu v republice, naopak pozitivem by mohly být levnější nemovitosti a rozsáhlé chátrající objekty bývalých podniků se značným potenciálem pro developing.

9

1) periferie 2) neutrální území 3) exponovaná území

Obr. 3: Socioekonomická exponovanost území Česka v 90. letech minulého století (upraveno podle Hampla a kol. 1987). Zájmové území náleželo tehdy převážně do kategorie „semiperiferie“, dnes je ovšem situace méně příznivá. Zdroj: Hampl a kol. (1987)

Ze sociálního hlediska si území, coby součást po 2. světové válce vysídlených oblastí českého pohraničí nese „cejch“ problematické sociální struktury a souvisejících jevů jako jsou nezaměstnanost, zvýšená kriminalita atd. Tato vnímání regionu vyplynulo jednoznačně z hloubkových rozhovorů v rámci provedeného dotazníkového šetření v Praze (viz kap. č. 4), i když objektivní skutečnost tolik negativní není: např. podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel je souhrnně ve 41 obcích území 51,8%, v okrese Děčín 52,1%, v Ústeckém kraji 52% a v celé ČR 51,4%. Další porovnání základní struktury obyvatelstva v těchto celcích vidíme na následujícím grafu.

Obyvatelstvo 2001 80,0 70,0 60,0 Obce RZ

50,0

Okr. Děčín

% 40,0

Ústecký kraj

30,0

ČR

20,0 10,0 0,0 0-14

15-65 Obyvatelstvo

65+

I

II

III

Ekonomicky aktivní

10

Obr. 4: Věková struktura obyvatelstva a rozdělení ekonomicky aktivních podle sektorů výroby ve 41 obcích regionální značky (Obce RZ), v okrese Děčín, v Ústeckém kraji a v celé ČR. Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky 2005

Je vidět, že v území značky je mladá populace zastoupena více než v celé ČR, také podíl obyvatel v produkčním věku je oproti celorepublikovému průměru větší (v území 70,8%, v ČR 70%). Populace poproduktivního věku je v území zastoupena méně (12,3%) nežli v celé ČR (13,8%), zde se ovšem situace za čas změní, až tohoto věku dosáhne část populace, která se do regionu přistěhovala v 80. letech minulého století. Současný stav rozdělení ekonomicky aktivních do výrobních sektorů reflektuje historicky ustanovené zaměření regionu – v zemědělství a lesnictví pracuje lidí relativně málo, vysoká je zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví – z čehož ovšem v budoucnu mohou nastat velké problémy, pokud zdejší průmysl neobstojí v globální konkurenci. Je zajímavé, že ačkoli území regionální značky obsahuje prostor národního parku a jeho bezprostřední sousedství, zaměstnanost v terciéru (služby) je nižší nežli celorepublikový průměr. Tady je zjevně volný potenciál k rozvoji, ten však bude vázán hlavně na udržení návštěvníků v oblasti na více než jeden den. České Švýcarsko i Šluknovsko je významnou rekreační oblastí, jak ukazuje kartogram na obr. 5. Vysoké zastoupení objektů individuální rekreace (zde především chalupy) je dán jednak vysokou kvalitou přírodního prostředí, jednak množstvím uvolněných stavení po vysídlení Němců a následném nedostatečném dosídlení. Roli jistě hrají i nižší ceny nemovitostí a blízkost průmyslových oblastí severních Čech.

Podíl objektů individuální rekreace (%)

Obr. 5: Podíl objektů individuální rekreace (OIR) na celkovém počtu domů v katastrech Česka. Region Českého Švýcarska a Šluknovska vystupuje jako významná oblast domácí rekreace. Zdroj: Upraveno podle Vágnera, J. (PřF UK v Praze)

11

3.2. Historická východiska Jak vyplynulo z průzkumu zájmu koncových odběratelů produktů, značná očekávání se vztahují k souvislosti výrobků s historickým rámcem regionu (souznění s historickou tradicí očekává od certifikovaných výrobků 34% českých a 61% zahraničních respondentů). Proto zde krátce pojednáme o dlouhodobém vývoji regionu – opět se zřetelem na vývoj místní produkce. Nehostinná oblast Děčínské vrchoviny a Šluknovské pahorkatiny zůstávala dlouhou dobu stranou kolonizačního úsilí. Zatímco v úrodných oblastech Čech i Německa probíhala kultivace krajiny již od 5. tisíciletí př. n. l., první důkazy osídlení současného Šluknovska jsou známy až z konce 2. tisíciletí př. n. l. (lid tzv. Lužické kultury). Tato kolonizace postupovala od severu Čech a byla vedena lidem z Lužice a ze Saska, osídlení se týkalo celého Ústecka až po Litoměřice. Konkrétně v našem zájmovém území se však jednalo spíše o sporadickou přítomnost člověka nežli o nějaké souvislé osídlení, to zde nerozvinuli později ani germánské kmeny (od 2. stol. př. n. l.), ani po velkém stěhování národů první Slované (od 6. stol. n.l., v oblasti přítomny kmeny Nisanů z Lužice). Teprve od 13. století začínají lidé krajinu využívat intenzivněji. Český král Přemysl Otakar II se snažil cíleně osidlovat neobydlené oblasti pohraničních hvozdů a pro tyto účely upřednostňoval německé kolonizátory – ti byli v obhospodařování nehostinných končin zručnější. Byla zavedena řada stimulů (úlevy na daních, širší práva), díky nimž se lidé z přelidněných oblastí v Německu přesouvali do méně příznivých hraničních hor. Na Šluknovsku zprvu těžili dřevo a orientovali se také na další produkty typické pro lesní oblasti té doby – dřevěné uhlí z milířů a smolu k výrobě kolomazi a k vysmolování sudů. Kvůli geografické poloze i kvůli naprosté převaze německého obyvatelstva oblast přirozeně spádovala k Drážďanům (Děčínsko) a k Žitavě (Šluknovsko), celá Lužice však až do 17. století náležela k zemím koruny české. Kvůli nepříliš výnosnému zemědělství zde museli lidé zčásti provozovat i další činnosti, od středověku je v kraji prokázané sklářství a plátenictví, těžily se drahé kovy (např. stříbro v Jiřetíně pod Jedlovou). Rozvíjela se domácí výroba téměř čehokoli, od tkaní příze přes výrobu knoflíků a přezek až po dřevěné nádobí a výrobků z proutí a z lýka. Potenciál produkce založený na domácí malovýrobě neušel pozornosti zahraničních investorů, roku 1713 přichází do Rumburku anglický obchodník Robert Allason a zakládá první textilní manufakturu. Další impuls pro zintenzivnění průmyslové výroby přineslo vybudování železnice Děčín-Varnsdorf v roce 1869, v této souvislosti se rozvíjela řada strojírenských, dřevařských, kovozpracujících i chemických továren. Rumbursko a Varnsdorfsko se staly jedněmi z prvních průmyslových oblastí Rakousko-Uherska ihned v počátcích průmyslové revoluce.

► ► ► ► ► ► ► ►

Přehled důležitých podniků v zájmovém území: Lipová – první barvírna na Šluknovsku (1708) Šenov – továrna na stuhy Krásná lípa a Brtníky – Výrobna pleteného zboží (1818) Krásný buk – výroba lněných nití (1826), úplety a teplé prádlo (tzv. Jägrovky) Krásná lípa – továrna na záclony, tylové stuhy a čepečky Dolní Podluží – továrna na samet a manšestr, mechanická tkalcovna Varnsdorf – tkalcovny Krásná lípa, Kunratice u Šluknova – motocykly Čechie (Böhmerland) (1925)

12

Zdroj: Březinová a kol. (2005)

Vývoj počtu obyvatel ve Šluknově 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

Obr. 6: Odsun Němců po 2. světové válce znamenal zásadní propad v počtu obyvatel celého pohraničí. Ve Šluknově se nepodařilo dosídlením vrátit lidnatost ani na pouhou jednu polovinu dřívějšího stavu. Zdroj: Český statistický úřad

Slibně se rozvíjející průmysl oslabila hospodářská krize ve 20. letech minulého století, radikální zlom však přišel po 2. světové válce s odsunem německého obyvatelstva. Oblast přišla o naprostou většinu obyvatelstva, dosídlení nikdy nedosáhlo bývalé úrovně (na obr. 6 příklad Šluknova). Kromě radikálnímu snížení počtu obyvatel je však třeba mít na zřeteli i fakt, že nově příchozí lidé neměli s životem v regionu žádné zkušenosti, navíc během prvních vln dosidlování docházelo spíše k rabování zanechaného majetku. Dříve jeden z nejvyspělejších a nejlidnatějších regionů Rakousko-Uherska získal charakter zdevastované ekonomiky a rozpadajících se průmyslových nemovitostí. Socialistické hospodářství dokázalo uchopit a udržet v chodu pouze část bývalého spektra podniků, například Velveta, Elite, TOS, Benar, Bytex, Centroflor, …

13

Vývoj počtu obyvatel 140 000

135 000

130 000

125 000

120 000 1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

Obr. 7: Vývoj počtu obyvatel souhrnně za 41 obcí regionální značky mezi lety 19712009. Je vidět mírný vzestup do roku 1980 (dosidlování a dotační podpora průmyslu) a naopak strmý pád hned při začátku transformace (konec dotací, konkurence trhu, větší možnosti jinde). V posledních letech se lidé do regionu stěhují a počet obyvatel mírně vzrůstá. Zdroj: Český statistický úřad

Oproti ostatním regionům českého pohraničí prosperovala oblast Šluknovska relativně dobře – naležela do typologického celku tzv. „Bohatých Sudet“ (Perlín 1998), těžících ze zanechaného průmyslového odkazu. Prosperitu dokazuje i nárůst počtu obyvatel v 80 letech minulého století, ten byl ovšem spojen s dotační podporou místního průmyslu a z absence konkurence – za socialismu byl též zajištěn „plánovitý odbyt“ produktů v zemích tehdejší Varšavské smlouvy. Období transformace po roce 1989 znamenalo naopak propad počtu obyvatel, a také promíchání struktury zaměstnanosti – viz následující graf. Zaměstnanost v sektorech 70 60 III

50 %

40

II

30 20 10

I

0 70 19

92 19

05 20

Obr. 8: Vývoj zaměstnanosti v sektorech obyvatel 41 obcí regionální značky v letech 1070-1992-2005. Klesá důležitost zemědělství a průmyslu, naopak vzrůstá význam služeb. I (primér), II (sekundér), III (terciér) Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005

14

Znatelný je propad průmyslové výroby a zemědělství, zvýrazňuje se naopak význam služeb1. Snižující se význam zemědělství (vedoucí až jeho útlumu) dokazuje také graf vývoje kategorií využití ploch (obr. 9). Vývoj využití krajiny 60 50 Orná půda Trvalé kultury

40

Louky %

Pastviny

30

Les Zástavba

20

Ostatní plochy 10

19 9 20 0 00

19 48

18 45

0

Obr. 9: Vývoj sedmi hlavních kategorií využití ploch na území 41 obcí regionální značky v letech 1845-1958-1990-2000. Je znatelný výrazný trend utlumování intenzivní zemědělské produkce (klesá podíl orné půdy), rozvoj extenzivních forem zemědělství (nárůst podílu luk a pastvin) a dlouhodobý nárůst podílu lesa. Zdroj: LUCC Czechia Project, PřF UK v Praze

Ze cca 27% orné půdy v roce 1845 a 1948 jí do roku 1990 zbylo v zájmovém území pouhých 18%, do roku 2000 její podíl dále klesl až na 11%. Na její úkor naopak průběžně narůstá ploch lesa a travních porostů. Při všech hodnoceních území regionální značky je třeba mít na paměti, že toto území není jednotné, že zahrnuje na západní straně oblast Děčínské vrchoviny s národním parkem, na straně severovýchodní pak zcela odlišnou oblast Šluknovska a Varnsdorfska. Je pochopitelné, že tyto dvě rozdílné podoblasti mohou mít v řadě vývojových ukazatelů třeba i protichůdnou tendenci. Jako historickou zajímavost spatřujeme fakt, že po celou dobu kultivace oblasti se regiony vymezovaly podle osídlení (severozápadní část území), zatímco nepřístupné oblasti skal zůstávaly na mapách bezvýznamné. Teprve s nástupem turismu v počátku 19. století začíná vzrůstat zájem i tyto nepřístupné partie krajiny a jazýčky vah významnosti se začínají vyrovnávat. Dnes je naopak pro určení regionu (a jeho rozlišování zvnějšku) zásadní oblast národního parku, a zbytek území pouze jako jeho „okolí“.

Statistická data ovšem musíme brát s rezervou, za socialismu bylo např. množství typických „služeb“ provozováno v rámci státních statků i průmyslových podniků, výsledky pak mohou být matoucí. 1

15

3.3. Historie řemesla a průmyslu v regionu Řemeslná výroba

Řemeslná výroba byla vždy primárně vázána přímo na místní trh. Místní řemeslníci vyráběli spotřební zboží pro obyvatele své vesnice nebo města, popřípadě pro obyvatele přilehlých obcí. Své výrobky prodávali buď přímo doma (v dílně) nebo na místních tržnicích, jejichž lokalita je prakticky totožná s dnešními náměstími. Některé výrobky byly zhotovovány přímo na zakázku, což částečně vylučovalo možnost vyrábět pro zákazníky zdaleka. Výjimkou však byli umělci nebo umělečtí řemeslníci. Ti svá díla vytvářeli v místě zadavatele, jež se mohlo nacházet prakticky kdekoliv v Evropě, záleželo jen na proslulosti a kvalitách umělce. Průmyslová výroba

Průmyslová výroba je spjata s novým typem myšlení, jež se pomalu prosazovalo s nástupem renesance a později osvícenství. Na území Českosaského Švýcarska a Šluknovska se první větší manufaktury začaly objevovat v 18. století a opravdový zlom nastal, jako všude v Evropě, s nástupem tzv. průmyslové revoluce v polovině 19. století. Tehdy se na většině území severních Čech rozvíjí především textilní výroba a na ní navazující druhy výroby (textilní stroje, tiskařské stroje atd.). V souvislosti s nárůstem výroby narůstá v některých městech prudce počet obyvatel, který je zastaven až s postupným úpadkem průmyslové výroby. Ten nastává v některých částech regionu již v období kolem 1. světové války a nevětšího poklesu pak po druhé světové válce v souvislosti s vysídlením většiny německého obyvatelstva. Kromě textilní výroby měla v kraji svou tradici také výroba a zpracování skla a zemědělství spojené se zpracováním potravin. Strojírenství sloužilo ve svých počátcích k podpoře textilní výroby, později se rozvinula výroba i dalšího sortimentu zboží, jako jsou například nástroje nebo kovoobráběcí stroje. Struktura průmyslové výroby byla zachována v určité podobě prakticky až do 90. let minulého století. Poté nastává určitá restrukturalizace a největší podniky jsou nuceny regulovat svou výrobu a počet zaměstnanců. Následky těchto změn pozorujeme dodnes. Část obyvatelstva byla nucena se přeorientovat na jiné formy pracovních aktivit, především na služby.

16

_____________________________________________ 4. Potenciál výrobců vzhledem k RZ _____________________________________________ 4. 1. Výrobky s regionální značkou Značení se snaží navázat na tradici řemeslné a průmyslné výroby a vyzdvihnout v první řadě ty výrobky, jež jsou typické pro region. Mluvit však o „tradici“ v po válce vysídleném kraji, je velmi těžké. S nově přesídleným obyvatelstvem se jednak původní tradice zachovala jen zčásti, jednak si noví obyvatelé přinesli tradice odjinud. Pokud tedy hovoříme o řemeslných tradicích, jsou v současnosti spíše nově utvářeny a formovány jak přírodními a sociokulturními podmínkami kraje, tak za pomocí regionální (německo-české) a české historie.

4. 2. Co značení nabízí výrobcům? Pro místní výrobce nabízí značka několik výhod. Ne pro každého je však motivace používat značku stejná. Je tedy třeba výrobce rozdělit do určitých kategorií a na základě tohoto rozdělení vyzdvihnout přínos možnosti užívat značku.

Obecně lze říci, že všichni výrobci získají díky značce především: o o o o

jednotnou propagaci své produkce nové kontakty možnost nových forem spolupráce nový odbyt

Rozdělení výrobců lze provést pomocí počtu zaměstnanců a podle charakteru jejich výrobků. Rozdělení zde uvedené se bude týkat jen v současné době certifikovaných výrobců v rámci značky Českosaské Švýcarsko regionální produkt.

Výrobce

Mikov Karel Kříž Pivovar Kocour

Velikost podniku

50 - 100 zaměstnanců bez zaměstnanců 1 zaměstnanec

Charakter certifikovaných výrobků strojírenské výrobky, nože dřevěné výrobky, spony a hřebeny potravina, pivo

17

Natura Nobilis Tilia Mýdlárna Rubens Frank Seifert Jurta, o. s. Michael Lorenz

50 - 100 20 - 24 bez zaměstnanců bez zaměstnanců 15 zaměstnanců bez zaměstnanců

Skloluxus

bez zaměstnanců

Jiří Herzlík

bez zaměstnanců

potravina, kořalka kosmetika kosmetika, mýdla potravina, pálenka keramika kamenné výrobky, suvenýry malované sklo, suvenýry šperky

Z dat uvedených v tabulce vyplývají patrné rozdíly mezi výrobci. Pokud jde o počet zaměstnanců, 3 výrobce lze zařadit spíše do průmyslové výroby (Mikov, Nobilis Tilia, Natura), další jsou pak buď malými řemeslnými dílnami s několika zaměstnanci (Jurta, Pivovar Kocour) nebo jsou to řemeslníci, kteří vyrábí sami bez zaměstnanců. Předpokládáme, že pro větší podniky je použití značky především prestižní záležitostí, kterou lze uplatnit v marketingu společnosti. Pro „menší“ výrobce pak může být motivací možnost prodeje v informačních centrech a podpora v oblasti propagace. Velmi různorodá je také škála typů certifikovaných výrobků. Typ výroby je důležitý pro společný postup při propagaci výrobků. Společná propagace všech výrobců je možná jen v rámci společných aktivit spojených se značkou Českosaské Švýcarsko regionální produkt nebo Domácí výrobky, a to především na internetových stránkách a veletrzích cestovního ruchu.

Doporučení pro výrobce •

•

vytvořit skupiny výrobců s podobným sortimentem nebo podobnou cílovou skupinou spotřebitelů a následně v rámci dané skupiny (skupina kosmetických výrobků společně s dřevěnými hřebeny, skupina výrobců potravin, skupina výrobců alkoholu) propagovat a prodávat výrobky, např. na veletrzích, jarmarcích apod. (více výrobců si může dovolit pronajmout prodejní místo, zaplatit prodavače nebo může prodávat jeden z výrobců a příště zase další výrobce); výrazněji bude možno tento model prodeje a propagace uplatnit při větším množství certifikovaných výrobců výrobci s určitým sortimentem mohou spolupracovat například na vytvoření dárkových kazet, ve kterých by bylo zboží více reg. výrobců (např. kosmetika + dřevěné hřebeny)

Dalším aspektem užívání značky je motivace výrobce. Tedy to, proč o možnost užívat značku usiluje. Během rozhovorů s výrobci jsme zachytili tyto dílčí motivace




možnost zlepšení vlastní propagace zvýšený prodej výrobků (větší obrat) zlepšení image firmy a výrobků

18








poskytnutí spotřebiteli garanci kvality - díky přísným certifikačním kritériím je vybrán jen výrobce, který nabízí výjimečně kvalitní zboží získání konkurenční výhody - kdo má značku, je lépe vidět pocit zadostiučinění – přiznaný certifikát jako pochvala

Všechny tyto faktory ovlivňují odbyt místní produkce. Je tedy v zájmu každého výrobce, aby značku co nejvíce propagoval.

_____________________________________________ 5. Zhodnocení trhu _____________________________________________ Nyní se dostáváme k výsledkům provedených šetření. Kapitola je rozdělena do dvou hlavních částí – první část se zaměřuje na konečné příjemce (uživatele) produktů a druhá na distributory a formy distribuce. 11 výrobců zahrnutých do certifikace tvoří velmi heterogenní skupinu. Každý z výrobců má jednak svůj vlastní odbyt, jednak nově též odbyt související s regionální značkou. Ta může výrobcům pomoci na dosavadním odbytišti a nabízí zároveň nové možnosti trhu. Udělení značky může také ovlivnit poptávku po všech dalších produktech výrobce (známka jako certifikát kvality, kterou zákazník očekává, že bude držena i u ostatních produktů). V následující analýze jsme se zaměřili na prodej certifikovaných produktů jako celku. Snažili jsme se 1) postihnout zpětnou vazbu potenciálních koncových příjemců produktů (hloubkové rozhovory s turisty v regionu a mimo něj), zmapovat jejich očekávání vhledem k produktům regionální certifikace 2) zhodnotit kvalitu současné distribuce, dále vytipovat, navrhnout a ověřit nové možnosti prodeje

5.1. Koncoví příjemci Ke zjištění zpětné vazby potenciálních příjemců produktů jsme využili hloubkových rozhovorů s celkově 40 respondenty: 20 českými turisty v regionu (stanoviště Pravčická brána a okolní trasy) a 20 cizinci v Praze (na Pražském hradě a Malostranském náměstí), dotazník viz příloha č. 1. Některá zjištěná data jsou kvantifikována v následujících grafech, přesto však je průzkum třeba chápat jako sociologickou sondu, počet respondentů není dostačující na objektivní generalizaci. Pozornost proto věnujeme i námětům a poznámkám „mimo políčka dotazníku“, která jsme během rozhovorů zachytili.

19

5.1.1. V regionu > Prvním dotazem bylo, zda dotyčný zná logo regionální značky či zda o této značce již někdy slyšel. Je překvapivé, že z 20 dotázaných značku předtím zaznamenali pouze tři dotazovaní. Částečným vysvětlením zde může být krátká doba fungování projektu, i tak je třeba věnovat ještě větší úsilí propagaci. > Další série dotazů se týkala kritérií certifikace (obr. 10), co by si dotazovaní jako koneční příjemci přáli, aby certifikované výrobky splňovaly. Pro většinu respondentů není důležité, zda je výrobek stvořen pouze z místních surovin. O hodně důležitější je pro ně zda se v regionu vyrábí (třeba i kompletuje), zda je s ním ekonomicky svázán. Zde je možno podotknout, že i textilní závody Allasonovy i Jägerovy pracovaly s dováženými surovinami, a přesto určovaly směr a pověst celé oblasti. Většina dotazovaných (14) si nepřála zařazovat do certifikace suvenýry a upomínkové předměty, podle většiny názorů by se mělo jednat o „skutečné výrobky“ sloužící nějakému praktickému účelu. 17 respondentů by uvítalo mít v nabídce certifikovaných produktů i služby, jako záruku kvality a sounáležitosti s regionem (např. horolezecké túry, plavbu na pramicích po Kamenici, jeden z respondentů uvedl jako možnost certifikované služby lov ptáků v čihadlech. Kritéria certifikace 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 ano

ne

pouze z místních surovin?

ano

ne

i suvenýry?

ano

ne

i služby?

Obr. 10

> Další bod se týkal míst, kde by měly být certifikované výrobky k dostání (obr. 11). Jasné odpovědi zaznívaly na běžná turistická místa jako jsou infocentra či významné památky, ale také hotely a penziony – ovšem spíše ty vybrané a kvalitnější. Zajímavou a velmi důležitou otázkou bylo, zda certifikované výrobky nabízet v běžných obchodech, jako součást standardní nabídky trhu. Zde se odpovědi lišily více, nicméně většina respondentů s takovou možností souhlasila. Podle našeho názoru by se tím posunula úroveň významu samotné certifikace, od propagace „suvenýrového“ zboží vázaného na turistiku (od obyčejného člověka poněkud vzdáleného) ke zboží běžné spotřeby, ovšem s významem pro podporu místní produkce a mikroekonomiky území.

20

Nejvíce diskutabilní otázkou bylo umístění nabídky certifikovaných produktů do velkých obchodních řetězců (uváděli jsme např. Kaufland a Hypernovu). Není nijak překvapivé, že naprostá většina respondentů (17/3) návrh okamžitě zamítla. Po negativní odpovědi jsme začali cíleně argumentovat ve prospěch této možnosti (návštěva velkých řetězců není známka nevkusu, zboží zde nakupuje většina populace a řada z těchto lidí by ráda podporovala ekonomiku českých regionů, jako třeba certifikaci „bio“, která zde k dostání je…). Je zajímavé, že i po krátké argumentaci pouze čtvrtina skeptiků setrvala na negativní odpovědi, třetina názor okamžitě změnila na „ano“ a zbytek znejistěl („možná“) (obr. 12). Svědčí to o faktu, že názory na podobné nezaběhlé a nové problematiky (nikdo z respondentů o certifikaci předtím neslyšel, tedy ani nepřemýšlel) jsou nestálé a před etablováním se mohou rychle měnit na základě každého nového dílčího poznatku. Kde výrobky k dostání? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 ano

ne

hotely

ano

ne

běžné obchody

ano

ne

velké obchodní řetězce

ano

ne

ano

pouze v regionu?

ne

zajet si pro ně k výrobci

Obr. 11 Velké obchodní řetězce - po vysvětlení

U výrobce 14

16

12

14

10

12

8

10

6

8

4

6

2

4

0 ano

2 0 ano

Obr. 12

ne

možná

pouze koupit nahlédnout výrobek do výroby

ne

ubytování u výrobce

Obr. 13

Mírná většina dotazovaných nevidí nutnost prodávat certifikované výrobky striktně pouze v regionu, někteří naopak hodnotí jako důležité nabízet zboží jinde v Česku i v zahraničí (propagace regionu i státu). Tři čtvrtiny respondentů by si rádo zajelo pro výrobek přímo k výrobci (nahlédnout do výroby), ubytování u výrobce spojené s dalšími aktivitami (souvisejícími s výrobou) by potom využila více než polovina z nich.

21

> Poslední otázkou jsme zjišťovali, zda návštěvníci vnímají ČeskoNěmeckou hranici jako bariéru (spíše ne) a zda by měli popřípadě zájem i o výrobek z německé strany (ano), obr. 14. Hranice, Německo 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 ano

ne

ano

ne

hranice jako bariéra? i výrobek z Německa?

Obr. 14

5.1.2. Mimo region V souboru 20 dotazovaných cizinců bylo zastoupeno 13 Evropanů (Němci, Francouzi, Angličané, Španělé) a 7 obyvatel mimoevropských zemí (Amerika, Egypt, Indie). Komunikačním jazykem byla angličtina. Zajímaly nás stejné otázky jako u domácích respondentů, všímali jsme si opět také individuálních námětů k jednotlivým tématům. > Ani jeden z dotazovaných cizinců se dosud nesetkal s žádnou českou regionální značkou, 14 z nich však podobnou certifikaci zná z jiných zemí (které navštívili turisticky) > Také cizinci neberou jako zásadní otázku používání lokálních surovin v certifikovaných výrobcích (obr. 15), zajímavý názor uvedl Američan (Los Angeles), který prohlásil že Evropu chápe jako jeden region. Z většiny dotazovaných vyplývala znatelná nechuť zahrnovat pod certifikaci suvenýry a upomínkové předměty, tento názor byl o hodně razantnější nežli u českých respondentů. Tři z nich nezávisle na sobě dokonce uvedli, že přínosem certifikace pro ně jako místních poměrů neznalé uživatele by měla být záruka, že výrobek neslouží pouze pro turisty, ale je to „originální produkt z regionu“, s cejchem opravdovosti a tradice. Certifikované služby by uvítalo 18 z dotazovaných, a to jak ubytování se zárukou kvality, tak specifické regionální aktivity (uváděli farmaření, řemesla, dřevorubectví, keramiku.

22

Kritéria certifikace 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 ano

ne

pouze z místních surovin?

ano

ne

i suvenýry?

ano

ne

i služby?

Obr. 15

> Odpovědi vztahující se k tématu „kde by měly být výrobky k dostání“ (obr. 16) v podstatě kopírují odpovědi českých respondentů. Jako samozřejmost je chápána nabídka v infocentrech, turistických místech a v kvalitních hotelích, také nabídka v běžných obchodech je většinou schvalována (i když negativní odpovědi byly razantnější nežli u Čechů). Kontroverzní otázka zda nabízet výrobky i ve velkých obchodních řetězcích byla zprvu zodpovídána negativně, po vysvětlení a argumentaci opět většina „skeptiků“ znejistěla (obr. 17). Silná většina dotazovaných podporuje prodej výrobků i mimo region, a to jak v Česku, tak potenciálně i v zahraničí. Padl námět vytvoření specializovaných obchodů s regionálními produkty z různých států – lokalizovat na prestižním místě v centru (hlavního) města. Zájem by byl i o návštěvu přímo výrobního místa s nahlédnutím do výroby, popř. ubytováním (obr. 18).

23

Kde výrobky k dostání? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 ano

ne

ano

hotely

ne

běžné obchody

ano

ne

ano

velké obchodní řetězce

ne

ano

pouze v regionu?

ne

zajet si pro ně přímo k výrobci

Obr. 16 Velké obchodní řetězce - po vysvětlení

U výrobce 14

18

12

16 14

10

12 10

6

8 4

8 6

2 0

4 2

ano

0 ano

Obr. 17

ne

možná

pouze koupit nahlédnout výrobek do výroby

ne

ubytování u výrobce

Obr. 18

Celkově lze shrnout, že cizinci si pod pojmem „certifikované regionální produkty“ představují oproti domácím respondentům o hodně luxusnější zboží, za které jsou také ochotni zaplatit relevantně více peněz (zahraniční turisté u nás je však již „filtrovaný“ vzorek jejich domácí populace, ti více movití a s větším zájmem o cestování a tedy i poznávání regionálních specifik). U cizinců jsme zaznamenali významně větší zájem o regionální produkty (ihned otázky kde se dají sehnat, kde je obchod s celou nabídkou za Česko atd.). Jako velký přínos regionální značky chápou potvrzení a garanci originality produktu (že je výrobek opravdu tradičním a typickým pro Česko).

24

5.2. Distributoři a distribuce Důležitou dovedností současného věku je umět vytvořené produkty vhodně nabídnout a dostat ke koncovému uživateli. Nadnesená fráze zní, že „dnes není umění věc vyrobit, ale věc prodat“ (pro náš specifický případ tak hodnotných výrobků jak jsme je poznali bychom však toto rčení upravili na „jedno umění je věc vyrobit, druhé umění je věc prodat“). Každopádně na formě propagace, nabídnutí a předání koncovému uživateli záleží mnoho, ať už je cílem výrobce maximalizace zisku či podpora regionu.

5.2.1. V regionu V následujícím textu nastíníme přehled možností propagace a distribuce certifikovaných výrobků v rámci regionu. Na některých z těchto míst se již prodej realizuje. Jde zejména o informační střediska.

Vytipovaná potenciální ubytovací a stravovací zařízení vhodná k prodeji reg. výrobků - v regionu již souhlasí s prodejem • Hotel Slavia, Horní Podluží - vedoucí souhlasí s prodejem; místo na vitrínu je; vlastní vitrínu nemají • Restaurace Jedlová hora - majitel pan Krejčí st. souhlasí, je však třeba kontaktovat pana Krejčího mladšího; nechtějí rozhodně mýdla a kosmetiku (v prodeji již měli a neprodali nic) • Hotel Mezná louka + Hotel Sokolí hnízdo + Informační středisko Pravčická brána - rozhoduje pí. Karla Jiráková (tel.: další možná místa • Restaurace Jedlová nádraží • Restaurace na hradu Tolštejn - od roku 2011 tu bude nový majitel • Restaurace a hotel Slovan, Rozhled - mají zde v mezipatře vitríny, které by případně bylo možno využít k prezentaci výrobků; o prodej výrobků ale nemají zájem - jejich hosté prý nemají dostatek peněz • Restaurace a hotel Stará hospoda, Doubice • Restaurace Na Stodolci, Chřibská • Restaurace Dymník • Hospoda U pytláka, Lipová • Penzion Vlčí Hora • Rozhledna Hrádek, Varnsdorf - spravuje Regia - návštěvnost je zde: rok 2007 - 16.184, 2008 - 10.800, 2009 - 8.567 • Rozhledna a restaurace Sněžník, Děčín • Rozhledna Tanečnice, Mikulášovice • Loreta, Rumburk • Zámek Benešov nad Ploučnicí • Kavárna na zámku Děčín (provozuje obč. sdružení Slunečnice) V rámci terénního šetření byla kontaktována také další ubytovací a stravovací zařízení, která však o prodej výrobků neprojevila zájem. Jsou to:

25

Hotel a restaurace Slovan (Rozhled, Jiřetín pod Jedlovou) - mají tu na chodbě vitríny k případnému vystavení výrobků. Vedoucí podniku ovšem uvedla, že jejich klientela, což jsou zpravidla školáci, nemá na takovéto zboží dostatek peněz. Proto jejich prodej odmítla. Sportlife centrum Rumburk (tzv. koupaliště) - nemají zájem o prodej výrobků, důvod neuveden. Přestože část respondentů v rámci dotazníkového šetření odmítla možnost nakupovat místní výrobky v obchodních řetězcích (hypermarkety, supermarkety), myslíme si, že určitá část místní produkce je k takovému prodeji vhodná. Zejména pak zemědělské a potravinářské produkty. Níže jsou tedy uvedeny ty obchody, ve kterých je už v současnosti nabízen sortiment "zdravých" potravin nebo výrobků s nálepkou "bio". Supermarkety v regionu: Billa (Varnsdorf, Děčín)

Albert (Varnsdorf, Děčín)

Tesco (Rumburk, Šluknov, Děčín, Benešov nad Ploučnicí) Kaufland (Děčín)

veškeré zboží se objednává přes centrálu; na každý sortiment zboží mají zvlášť nákupčího; je třeba volat na tel. číslo +420 323625111 nebo psát na kontakt: AHOLD Czech Republic, a.s., Radlická 117, 158 00 Praha 5 Nové Butovice, tel.:+420234004111, +420257297111, fax: +420257297555 kontakt: Tesco Stores ČR a.s., Vršovická 1527/68b, 100 00 Praha 10, tel.: +420272087111, +420272086111 kontakt: Kaufland Česká Republika, v.o.s., Pod Višňovkou 25, 140 00 Praha 4, Tel: +420241051512, Fax: +420241717759, E-mail: [email protected]

V současnosti se již certifikované výrobky prodávají v regionálních informačních centrech. Zkušenosti s prodejem jsou však zatím nedostatečné, protože od první certifikace a zavedení výrobků do prodeje uplynula krátká doba (4 měsíce). Nicméně je možné již dnes konstatovat, že ve většině infocenter se výrobky prodávají dobře. Ze statistiky prodeje a zkušenosti pracovníků středisek vyplývá, že nejlépe se prodávají výrobky do ceny 250,- Kč. Zde je přehled některých informačních středisek (IS) v regionu s udáním počtu návštěvníků za rok (sezónu) a doporučením pro koordinátory a pracovníky v IS. Informační středisko IS Zámek Děčín

IS Zámek Šluknov

počet turistů (rok, sezóna) 50 tis. ročně

2008 - 18 405, 2009 19 262, 2010 (1-10) - 18 953

doplňující údaje a doporučení certif. výrobky již prodávají Doporučení: přidat ještě jednu prodejní vitrínu chtějí jen zboží do komise Doporučení: prodej zboží i za hotovost

26

IS Jiřetín pod Jedlovou

2008 - 15 457, 2009 - 16 721, 2010 (1-10) - 14 023

IS Pravčická brána

kolem 100 tis. ročně

IS Krásná Lípa

leden - září 2009 22.821, leden - září 2010 - 30.510 duben - září 2010 6.666 duben - září 2010 20.821 2008 - 3.910, 2009 6.320, 2010 (1-9) 4.636 červenec - prosinec 8.145, leden - září 2010 - 16.636

IS Chřibská (Saula) IS Jetřichovice IS Varnsdorf

IS Rumburk

s prodejem cert. výr. jsou spokojeni Doporučení: lépe označit vitrínu, např. stojánkem certif. výrobky neprodávají, ale od sezóny 2011 chtějí Doporučení: koordinátor musí aktivně výrobky nabídnout certif. výrobky prodávají

certif. výrobky prodávají certif. výrobky prodávají certif. výrobky prodávají

certif. výrobky prodávají; prodejní místo je rozděleno (vitrína, koš, stojánek) Doporučení: lépe označit vitríny logem značky; výrobky opatřit cenovkami; certif. zboží prodávat více pohromadě

IS Hřensko Propagace certifikovaných regionálních produktů může být uskutečněna také pomocí různých webových stránek přímo v regionu.

Doporučení Propagovat značku je možné na internetových stránkách: • měst a obcí (Varnsdorf, Rumburk, Děčín, Česká Kamenice, Benešov nad Ploučnicí, atd.); • výrobců - bannery výrobců na webových stránkách ostatních certif. výrobců.

5.2.2. Mimo region V podstatě ze všech směrů jsme zaznamenali, že regionální výrobky by měly být cíleně nabízeny i mimo region. Tento názor byl velmi signifikantní, ať už u samotných výrobců, u dotazovaných respondentů či během konzultací na téma s odborníky na Univerzitě Karlově.

27

Jednalo se hlavně o představu vytvoření něčeho na způsob „reprezentativního obchodu českých regionálních produktů“ (v kamenné anebo i v internetové podobě). Další možností potenciálně vedoucí ke zvýšení odbytu výrobků je jejich nabídka v rámci běžných obchodů a obchodních řetězců. V následujícím textu navrhujeme možné varianty, jak se návrhů organizátoři nebo i samotní výrobci chopí či nechopí je potom otázka dlouhodobé strategie, ale i filozofie projektu. A) Reprezentativní obchod Vzhledem k šíři a zajímavosti produktů by si nositelé značky alespoň jeden společný obchod zasloužili. Zde by měla vstoupit do role organizátora ARZ, o.s. jako národní koordinátor, a vytvoření obchodu iniciovat – buď samostatně či ve spolupráci s vybranou obchodní firmou. Obchod by měl být situován nejlépe v Praze (nejnavštěvovanější místo v Česku, hlavní vstupní brána do země) v prestižní lokalitě (Staré město, Hrad...). Ve spojení s vhodnou propagandou (knižní průvodce, cestovní kanceláře, hotely) by měl potenciál stát se hlavním obchodem pro nákup originálních českých výrobků. Kromě samotného prodeje by bylo možno navazovat nejrůznějšími aktivitami, předváděcími akcemi, nabídkou zájezdů atd. Fyzický prodej výrobků by mohl být podpořen internetovou verzí obchodu. Jako podpůrný argument pro ustanovení obchodu mluví fakt, že všichni dotazovaní turisté z řad cizinců podobný obchod v Praze postrádali.

Vytipované možnosti reprezentativního obchodu Kamenný obchod • Pražský hrad – z jednání s marketingovým oddělením Správy Pražského hradu vyplynuly tři možnosti. 1) pronájem obchůdku ve Zlaté uličce – ta se v současné době rekonstruuje a má být znovu zpřístupněna v červenci 2011, od ledna 2011 bude vypsáno výběrové řízení na nájem prostor; 2) Vikárka – nájem prodejních prostor je průběžně obnovován na základě výběrových řízení; 3) infocentra na Pražském hradě, bylo by však nutno upravit prostory, návštěvnost cca 1,5 mil. lidí ročně • Kamenný obchod v historickém centru Prahy – buďto za komerční cenu či navázat spolupráci se správou vybraných památek (Lichtenštejnský palác, Kounický palác, Schwarzenberský palác...). • Letiště Praha-Ruzyně – Duty free zóna (zóna s kontrolovanými produkty mezi pasovou kontrolou a nástupem do letadla) – prostory ve vlastnictví Letiště Praha, a.s. jsou průběžně pronajímány na základě výběrového řízení (řada výběrových kritérií, navržená cena nájmu je pouze jedním z nich). Výhodou je že lidé mají v této zóně čas a často též zbylé české koruny, které potřebují utratit, nákup suvenýrů na poslední chvíli. Nevýhodou je že platí jisté omezení nabízených produktů. • Duty free prodej na palubách letadel – provozován společností Aelia; kontakt: Aelia, 114, Avenue Charles de Gaulle, 92533 Neuilly-sur-Seine, France, Tel : +33 (0)1 46 41 78 00, Fax : +33 (0)1 46 41 78 01, E-mail: [email protected] Internetový obchod Nákup zboží přes internet je v Česku stále rozšířenější a jistě má potenciál prosperovat i s nabídkou regionálních produktů. Výhodou je přehledná nabídka, efektivní spedice a oproti kamennému obchodu nesrovnatelně levnější provoz.

28

Tato forma prodeje je zajímavá i v souvislosti s cílovou skupinou zákazníků, což jsou nejspíše vzdělanější lidé s citem pro regionální specifika, dávající přednost kvalitě a filozofii „fair trade“ před cenou – právě tato cílová skupina disponuje zároveň častějším přístupem k internetu. K platformě obchodu by bylo možné využít již zavedených stránek (např. stránek ARZ či regionálních koordinátorů). B) Nabídka v běžných obchodech Nabízením regionálních produktů v síti běžných obchodů by mohl být vytvořen protiklad k zaběhlému konzumnímu způsobu spotřeby zboží anonymního a globalizovaného. Ze souboru výrobků se k podobnému prodeji nehodí všechny (např. ne šperky či suvenýry), pokud by se ovšem v budoucnu certifikace rozšířila o více potravinářských produktů, byla by to zajímavá příležitost podpořit tyto výrobce a zatraktivnit je na trhu. Je otázkou, zda prodej např. ve velkých obchodních řetězcích zapadá do filozofie projektu, je však možno připomenou výsledky anketního šetření k této otázce (kap. 4.1.), většina zprvu zamítavých odpovědí se při hlubším zapřemýšlení o tématu svého negativního názoru vzdala. Z komunikace s výrobci a částečně i s organizátory vyplynulo, že v případě prodeje v síti běžných obchodů by měl být regionálním produktům vyčleněn speciální prostor, rozeznatelný a zákazníky snadno vyhledatelný. Podobný prostor je v některých obchodech (Hypernova, Kaufland) vyčleněn pro výrobky certifikace „Bio“.

Kontaktované supermarkety mimo region • Síť prodejen Albert a Hypernova – provozuje společnost „AHOLD Czech Republic, a.s.“, každý typ zboží má svého marketingového specialistu, návrh na nabídku (s fotodokumentací, podrobným popisem) se podává písemně či přes [email protected], marketingové oddělení potom v případě zájmu žadatele samo kontaktuje. • Síť prodejen Kaufland – provozuje společnost „Kaufland Česká republika v.o.s.“, příjem nového zboží do nabídky je shodný s předchozí, první navázání komunikace pouze písemně doporučeným dopisem.

Vytipovaná potenciální ubytovací a stravovací zařízení vhodná k prodeji reg. výrobků - v blízkém okolí regionu • Restaurace Větruše, Ústí nad Labem - od prosince tu bude funkční i lanovka • Rozhledna Hrádek, Varnsdorf - spravuje Regia (podobně jako infocentrum Vdf) - návštěvnost je zde: rok 2007 - 16.184, 2008 - 10.800, 2009 - 8.567 • Restaurace Hvozd • Hrad Oybin • Restaurace Pod Luží • Sklárna Ajeto, Nový Bor • Rozhledna a restaurace Sněžník, Děčín

29

_____________________________________________ 6. Vztahy v projektu regionálního značení _____________________________________________ Pro snadnější orientaci v regionálním značení tu uvedeme nejdůležitější aktéry a stručné schéma vztahů.











Asociace regionálních značek (ARZ): sídlí v Praze a má za úkol koordinovat značku na celostátní úrovni. Jedná s jednotlivými regionálními koordinátory a účastní se certifikačního procesu. České Švýcarsko, o. p. s.: sídlí v Krásné Lípě a je vlastníkem značky „Českosaské Švýcarsko regionální produkt“. Koordinuje značku na místní úrovni a účastní se certifikačního procesu. Propaguje značku a certifikované výrobky na regionální úrovni. MAS Šluknovsko: sídlí ve Varnsdorfu a koordinuje značku na místní úrovni. Má za úkol jednat s výrobci, propagovat jejich činnost a produkty. Spolu s Českým Švýcarskem, o. p. s. se účastní certifikačního procesu. Výrobce: používá značku po smluvenou dobu a odpovídajícím způsobem. Jedná především s koordinátorem značky, České Švýcarsko, o. p. s., a s MAS Šluknovsko.

ARZ

České Švýcarsko, o.p.s. + MAS Šluknovsko

výrobce

6. 1. Analýza vztahů mezi jednotlivými aktéry

vztah výrobce - MAS Šluknovsko

předmět vztahu výrobce poskytuje pravdivé údaje o své výrobní činnosti, žádá o rady, spolupracuje při kontrole používání značky

zjištění kvality vztahu a doporučení do budoucna - výrobci poskytují málo informací o své činnosti a nedostatečně komunikují - většina výrobců se neúčastní koordinačních schůzek - malá spolupráce při společné propagaci značky Doporučení - někteří výrobci by si měli více uvědomit, že užití značky

30

MAS Šluknovsko výrobce

České Švýcarsko, o. p. s. - MAS Šluknovsko

MAS Šluknovsko je v neustálém kontaktu s certifikovanými výrobci, poskytuje výrobcům rady, vybírá potenciální výrobce, účastní se certifikace výrobků, propaguje výrobky spolupráce při výběru potenciálních výrobců, spolupráce při certifikaci výrobků, společně propagují značku

ARZ - výrobci, České Švýcarsko, o. p. s., MAS Šluknovsko

spolupracuje při propagaci značky, účastní se společně certifikace, vytváří podmínky pro koordinaci značky

České Švýcarsko, o. p. s. - výrobce

vybírá potenciální výrobce, účastní se certifikace výrobků, propaguje výrobky, komunikuje s výrobci, ve svých IS prodává certif. výrobky

je prestižní záležitostí - koordinátorům musí výrobce jasně sdělit, jakým způsobem chce nebo nechce výrobky propagovat a včas informovat o změnách ve výrobě - výrobci by se měli zúčastňovat pro ně pořádaných koordinačních schůzek Doporučení - intenzivnější komunikace MAS Šluknovsko s výrobci (osobní návštěvy, individuálnější řešení potřeb jednotlivých výrobců) Doporučení - zlepšit výběr budoucích možných produktů k certifikaci - pokusit se výrobcům lépe vysvětlit prestiž, jež je s užitím značky spojena - společně s MAS Šluknovsko přistoupit k certifikaci vybraných služeb (především zážitkové turistiky a místní gastronomie) - ve spolupráci s MAS Šluknovsko zvýšit v brzké budoucnosti počet certifikovaných výrobků na zhruba 35 Doporučení - pokusit se o získání finančních prostředků na podporu distributora regionálních produktů - pomoci zajistit centrální odbyt pro výrobky všech regionů (kamenný obchod v Praze, Pražský hrad atd.) Doporučení - prokázat větší vstřícnost vůči výrobcům zejména v oblasti používání značky (etikety, visačky, nálepky) a řešit nastalé situace individuálně podle zájmů jednotlivých výrobců

31

_____________________________________________ 7. Grantová strategie _____________________________________________ Jako zásadní v současném stadiu projektu vidíme kritické zamyšlení nad tím, jak se bude značka rozvíjet do budoucna, zvláště pak co se stane se značkou po skončení současné podpory.

Regionální značka „České Švýcarsko regionální produkt“ byla ustanovena z iniciativy společnosti České Švýcarsko, o.p.s. ve spolupráci s MAS Šluknovsko, a k jejímu zavedení byla využito financí z několika různých zdrojů: 1) dotační podpora z komerční sféry (např. ČEZ) 2) podpora z Programu rozvoje venkova České republiky (Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s partnery, spolufinancováno Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a státním rozpočtem ČR) Díky využitým dotacím bylo možno vznik značky a počátek jejího fungování pokrýt z těchto zdrojů (čili pro uživatele velmi levně), nicméně takovéto fungování je závislé na podpoře která je, ale být nemusí. V budoucnu bude nezbytná kombinace využití různých příjmů včetně citelnější spoluúčasti výrobců. Následné udržení značky může být kryto z těchto zdrojů:

1) příspěvky od výrobců Dosud zdarma, následně OSVČ 500,- Kč, firmy pod 10 zaměstnanců 1 000,- Kč, firmy nad 10 zaměstnanců 2 000,- Kč. Platba za novou certifikaci 2 000,- Kč, prodlužování certifikace 500,- Kč. Je evidentní, že při nízkém počtu certifikovaných výrobců (v současnosti 12 přispěvatelů), je tato cena udržitelná pouze s výrazným současným krytím z dalších zdrojů. Vybrané příspěvky (10-20 tis. Kč ročně) jsou zanedbatelné vzhledem k celkovým nákladům projektu (koordinace, zajišťování odbytu, komunikace s ARZ, správa a údržba webových stránek....). Doporučení: více zohlednit (výrazněji odstupňovat) velikost firmy. Buďto podle obratu (problematické – nahlížení do účetnictví; data by však na druhou stranu měla být k dispozici v evidovaných dokumentech obchodního rejstříku), anebo podle počtu zaměstnanců (spravedlivé by bylo mít za každého účetního zaměstnance stanovenou sazbu, pro firmu s 21 zaměstnanci je nyní poplatek 2 000,- Kč nesrovnatelně levnější nežli poplatek 500,- Kč pro jediného živnostníka). U firem je možno též odstupňovat podle velikosti základního jmění. 2) sponzorská podpora z komerční sféry Velké podniky jako jsou banky, energetické distribuční společnosti, obchodní řetězce, výrobci Hi-Tech produktů disponují sponzorskými fondy pro podobné účely. Podpora místní produkce a regionálních výrobců je módním trendem, pro sponzory je zviditelnění se v podobné projektu potenciálně zajímavé.

32

Doporučení: pravidelně sledovat výzvy sponzorských nabídek významných společností; aktivně nabízet možnost sponzorství projektu; snažit se zviditelnit sponzory v médiích 3) podpora z veřejné sféry – domácí zdroje Týká se především dotačních programů Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj (cílená podpora venkovských oblastí a periferií), a Krajského úřadu (propagace regionu, což mají kraje ve své kompetenci). Drobné příspěvky je možno, i když spíše výjimečně, získávat od obecních úřadů zapojených obcí. Doporučení: zatlačit na ARZ aby jako národní koordinátor lobovala ve prospěch vytvoření speciálního dotačního titulu zaměřeného na podporu místní produkce (především na Mze, méně na MMR), důležité je také zviditelňovat projekt v očích politiků (jedna náhodná návštěva či vydařená prezentace produktů v médiích za přítomnosti politika může znamenat přesměrování ohromného množství financí na tyto účely). Snažit se zviditelnit projekt v očích Krajského úřadu, popř. přímo zapojit zástupce vedení kraje do chodu projektu (např. členství v certifikační komisi). Budoucí účast Kraje (pokud se povede navázat spolupráce) chápeme jako zásadní pro udržení projektu. 4) podpora z veřejné sféry – zahraniční zdroje V současnosti jsou ve hře především zdroje z evropských Strukturálních fondů. V programovacím období 2007-2013 jde hlavně o „ROP NUTS II Severozápad“ a vzhledem k pozici regionu a rozvinuté spolupráci s Německou stranou také „Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007—2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou“. Dílčí podporu je možné získat z dalších zdrojů, např. z „Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova“ (řídící orgán je Mze ČR). Potenciální firma zabývající se distribucí regionálních projektů by mohla využít zdrojů „Operačního programu Podnikání a inovace“. Současné nastavení Strukturálních fondů funguje do r. 2013 (resp. 2015 na doběhnutí realizace projektů), od 2013 bude schválena nová struktura fondů i jejich alokace. Rozhodnutí se očekává až k roku 2013, lze však předpokládat, že významně ubude investičních oblastí podpory a naopak zvýší se podíl financí na tzv. „měkké produkty“ jako je řízení, výměna zkušeností atd. Průběžné zvyšování alokace se očekává též pro přeshraniční spolupráci mezi členskými státy EU. Tzv. „Norské fondy“, v oblastech podpory částečně pokrývající i zvyšování kvality života v regionech jsou v současném období ukončeny a připravuje se vypsání nových výzev (v roce 2011 či 2012). Doporučení: zvýšit počet certifikovaných výrobců pro zajištění větší váhy předkládaných projektů. Zintenzivňovat spolupráci s německou stranou – v budoucnu bude přikládána velká váha projektům s prvky integrace mezi státy EU. Finance vybrané od výrobců investovat primárně do přípravy projektů, zde je největší možnost zhodnocení. 5) marže z prodeje Koordinace prodeje musí být refinancována podílem ze zisku na prodaných produktech. Doporučení: na základě zkušeností citlivě ustanovit procento marže, aby celkový zisk byl co největší (vyšší procento znamená větší zisk z prodaného výrobku, ale zároveň vyšší cenu výrobku a tím nižší prodejnost); doporučujeme zavedení pozice „dealera“, vyjednávajícího za výrobce s distributory. Dealer by měl být odměňován relevantně k výši vytvořeného zisku z marže. I v této souvislosti se

33

jeví jako důležité rozšířit počet i spektrum certifikovaných výrobků, popř. rozšířit nabídku i o služby.

Velkým potenciálem do budoucna je spolupráce s výrobci z ostatních regionů. Výrobců je pod jednotnou certifikací ARZ v Česku aktuálně 297, což již znamená značné příležitosti. Vhodné by bylo ustanovení pozice „dealera“ i na této národní úrovni, starajícího se systematicky o jednotnou nabídku a komerční formy prodeje certifikovaných výrobků. Odměňování dealera procenty ze zisku by bylo vhodnou motivací k „samovolnému“ hledání nejefektivnějších forem prodeje (internetový obchod, kamenný obchod, další možnosti, více viz kapitola 5). Centrální prodej produktů regionální certifikace v Česku zatím neexistuje, vzhledem ke zjištěnému výraznému zájmu o podobný prodej ze strany dotazovaných cizinců (kap. 5) lze očekávat prosperitu takovéhoto počinu. Garantem prodeje by měla zůstávat ARZ.

_____________________________________________ 8. Závěrečná doporučení _____________________________________________

Doporučení pro koordinátory Certifikace služeb Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, většina potenciálních kupujících by si jako regionální produkt byla schopna představit i určitý druh služeb. Některé regiony již v minulosti k certifikaci vybraných služeb přistoupily. Jedná se o region Šumava, kde bylo vybráno několik poskytovatelů služeb spjatých úzce s turistickým ruchem. Konkrétně se jedná o nabídky ubytování. Jsme přesvědčeni, že i na území značky Českosaské Švýcarsko regionální produkt jsou některé subjekty, které by bylo dobré do značení zařadit. Zvláště vhodné jsou například zemědělské farmy (kozí farma). Ty mohou nabídnout prohlídku farmy a výroby zemědělských produktů, ochutnávku vyráběných potravin a popřípadě i nabídnout turistům možnost zkusit si nějaký produkt vyrobit. Jako doplněk může zemědělec, pokud to jeho kapacity dovolují, nabídnout v rámci služby i ubytování. Dalšími vhodnými subjekty se jistě mohou stát také řemeslníci nebo nebo středně velcí výrobci, jakými jsou například Karel Kříž, Pivovar Kocour, Nobilis Tilia, Jurta nebo Mýdlárna Rubens. Ti mohou nabídnout prohlídku výroby, vyzkoušení si vytvořit vlastní výrobek nebo zúčastnit se některého z výrobních kroků a v případě potravinářské výroby nabídnout také ochutnávku. Jako příklad může posloužit firma Ajeto z Nového Boru. Mají tu sklárnu a restauraci (bar) vedle sebe. Host restaurace vidí přímo od stolu na skláře v dílně. Výrobky si samozřejmě může také rovnou zakoupit. Přístup k výrobcům Je vhodné volit individuální přístup k jednotlivým výrobcům, a to jak v oblasti

34

značení výrobků (visačky, nálepky, etikety, označení výrobny nebo prodejny), tak i případném sankcionování při nesprávném používání značky. Bude jistě přínosné přistoupit k lepšímu přesvědčování výrobce, že má být na značku hrdý a snažit se ji co nejvíce používat a propagovat. Prodej v informačních střediscích Pracovníky v informačních střediscích je třeba lépe motivovat k lepšímu umístění prodejních vitrín a zejména jejich označování logem značky. Příkladem může být způsob prodeje v informačních střediscích Českého Švýcarska o. p. s. Dále by bylo vhodné, aby ceny certifikovaných výrobků byly stejné. Kupující má zpravidla k informačním centrům důvěru a informace zde podávané považuje za pravdivé. Stejně tak by tomu mělo být i u prodávaných výrobků. Koordinátoři se také mohou pokusit přesvědčit vedení měst, která sama provozují informační střediska, aby vyčlenila určitý obnos finančních prostředků na nákup místních výrobků. Ne všichni výrobci jsou totiž schopni nebo ochotni poskytnout zboží do komisního prodeje. Prodej v Německu Je nutné zlepšit komunikaci s německou stranou a zavést prodej výrobků také v Saském Švýcarsku. Podpora propagace řemesel Koordinátoři mohou podpořit propagaci řemesel například podnícením vzniku dílen a obchůdků s tradičními řemesly. Ty by navštěvovali jak turisté, tak i místní obyvatelé. Dílny a obchůdky by mohly například nahradit dnes už částečně nebo zcela opuštěná trhovní místa pro turisty. Laicky řečeno, "místo trpaslíků nabízet místní řemeslné výrobky". Internetové stránky České Švýcarsko, o. p. s. by mohlo umístit na vlastní webové stránky bannery s regionálními výrobky (odkazy na výrobce), a to na hlavní stránce webu. Bannery by se například pravidelně střídaly v časových intervalech. Označení prodejních míst Všechna místa (včetně inf. středisek) viditelně zvenku označit logem "Českosaské Švýcarsko regionální produkt" s nápisem "prodejní místo". Prodej na dalších místech regionu Místní výrobky je jistě možno prodávat i na takových místech, jako jsou knihovny, galerie a muzea. Prodej na dalších místech mimo region Mimo region by bylo vhodné prodávat výrobky například ve vybraných hotelech (zvláště v Praze), na největších železničních nádražích (ve specializ. obchodech), v zoologických zahradách (Děčín, Praha - 1,3 mil. návštěvníků ročně, Liberec, Ústí nad Labem), v botanických zahradách (Praha 2x, Liberec), v Centru Babylon v Liberci (650 tis. návštěvníků ročně), v Památníku Terezín (417 tis./rok) Slevy prodejních míst Koordinátor se může pokusit o vyjednání slev prodejních míst na jarmarcích, veletrzích nebo také na některých internetových stránkách.

35

Eskalace kvality potravin Koordinátor značky by měl lépe a intenzivněji vyzdvihovat kvality potravinářských výrobků. Potraviny se značkou tím zařadit mezi výjimečné produkty ke konzumaci. Jako porovnání může posloužit certifikace "košer" výrobků, tedy doporučených produktů, které je dobré kupovat a konzumovat. Je však také třeba, jako u "košer" výrobků, zajistit maximální a důvěryhodnou kontrolu výrobního procesu. Prodej v supermarketech Za určitých podmínek je možné zavést prodej i v obchodních řetězcích, pokud to strategie těchto řetězců dovoluje. To však pouze za předpokladu, že bude garantována kvalita prodeje (vyhrazené místo, personál obeznámen se sortimentem, dobře označené výrobky s popisem, že jde o biologicky čisté, ekologické, ručně vyráběné a z větší části nebo zcela z místních surovin vyráběné výrobky). Televize Ze zkušeností jednoho z výrobců vyplývá, že reklama v televizi může sehrát obrovskou roli v propagaci výrobce (v minulosti např. Toulavá kamera + kniha). Obrat se v daném případě zmnohonásobil. Pohádková galerie řemesel V Jiřetíně pod Jedlovou se nachází Pohádková galerie řemesel, ve které mimo jiné také propagují místní řemeslníky a jejich výrobky. Některé z výrobků je možno zakoupit. Je zde tedy určitá možnost prodeje vybraných certif. výrobků.

Použitá literatura a zdroje dat BŘEZINOVÁ, T (2005): Šluknovsko – průvodce po České republice. Olympia, Praha, 2005 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KUHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha 1987, 255 s. HEROD, A. (2009): Geographies of globalization. Wiley-Blackwell, Hong Kong, 278 s. PERLÍN, R. (1998): Typologie českého venkova. Zemědělská ekonomika, 44/1998, Praha, s.349-358 Český statistický úřad – www.czso.cz LUCC Czechia Project, PřF UK v Praze Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Ottovo nakladatelství, Praha, 2005 V grafikách použita mapa ArcGIS 9.0. Barevný reliéf ČR. ArcData, 2002

36