České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze

Studijní programy 2015-2016

1955 - 2015

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

FAKULTA JADERNÁ A FYZIKÁLNĚ INŽENÝRSKÁ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) byla založena v roce 1955 s původním názvem Fakulta technické a jaderné fysiky jako součást Univerzity Karlovy v Praze. Její vznik přímo souvisel se zahájením československého jaderného programu, pro který bylo zapotřebí vybudovat vysoce kvalitní vědecká a pedagogická pracoviště. U zrodu fakulty stálo několik osobností patřících mezi nejpřednější představitele fyzikálních a technických oborů v Československu. Za všechny si připomeňme alespoň profesory Běhounka, Kvasila, Majera, Petržílku a Votrubu. Prof. Dr. František Běhounek, DrSc. (1898 – 1973) se narodil v Praze. Po studiu matematiky a fyziky na Karlově univerzitě získal stipendium pro studijní pobyt v Paříži, kde pracoval pod vedením Marie Curie-Sklodowské v letech 1920 – 22 a znovu na její přímé pozvání v letech 1925 – 26. Bohatá vědecká činnost profesora Běhounka byla věnována přírodní i umělé radioaktivitě, aplikacím ionizujícího záření, radiologii, dozimetrii, měření atmosférické elektřiny a kosmického záření. Na fakultě se stal vedoucím katedry jaderné chemie a později vybudoval katedru dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Profesor Běhounek vstoupil do povědomí široké veřejnosti patrně nejvíce jako spisovatel řady knih pro mládež. V některých z nich využil i zážitky ze své účasti na dramaticky probíhající výpravě vzducholodí Italia k severnímu pólu. Prof. Ing. Bohumil Kvasil, DrSc. (1920 – 1985) se narodil v Plaňanech. Po studiu a působení na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze přešel v roce 1955 na FJFI, kde se stal nejdříve vedoucím katedry jaderného inženýrství, později vedoucím katedry fyzikální elektroniky. Vykonával také funkci proděkana fakulty a v letech 1957 – 60 byl děkanem FJFI. Z řady dalších jeho významných funkcí jmenujme prorektora ČVUT, rektora ČVUT, prezidenta Československé akademie věd. Profesor Kvasil pracoval především v oblastech mikrovlnné techniky, kvantové radiofyziky, laserové a holografické techniky. Je autorem několika desítek vědeckých publikací a řady monografií a učebnic. Prof. Dr. Ing. Vladimír Majer, DrSc. (1903 – 1998) se narodil v Praze. Studoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT a na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Významnou měrou se podílel na vybudování FJFI, a to zejména přípravou studijních plánů pro obor Jaderná chemie včetně zabezpečení nově budované katedry jaderné chemie, jejíž vedení v roce 1959 převzal po profesoru Běhounkovi. Jeho zásluhou byl vytvořen systém výuky specialistů a rozvinut vědecký výzkum v oboru jaderná chemie v celém Československu. Profesor Majer byl autorem řady odborných publikací včetně knižních monografií a vysokoškolské učebnice Základy jaderné chemie. Prof. RNDr. Václav Petržílka (1905 –1976) se narodil v Mělníce. Studoval matematiku a fyziku na Karlově univerzitě. Stal se zakladatelem české a slovenské experimentální jaderné fyziky. Absolvoval dlouhodobé zahraniční pobyty na proslulých pracovištích – ústavu H. Hertze v Berlíně (piezoelektrické jevy) a Cavendishově laboratoři v Anglii (jaderné reakce). Seznam jeho odborných prací obsahuje více než sto položek. Vedle odborných statí je to dvanáct knižních publikací včetně monografií a učebnic. Profesor Petržílka se stal prvním děkanem FJFI a vedoucím katedry jaderné fyziky. Pro fakultu získal vynikající pedagogy, jakými byli profesor teoretické fyziky Václav Votruba a profesor matematiky Alois Apfelbeck. Prof. RNDr. Václav Votruba (1909 – 1990) se narodil v Slavětíně. Studoval na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Prvního významného úspěchu dosáhl při studijním pobytu v Curychu u profesorů Pauliho a Wentzela v oblasti kvantové elektrodynamiky. Rovněž jeho pozdější práce z teorie slabých interakcí a izotopického spinu elementárních částic dosáhly značného mezinárodního ohlasu. Zabýval se teorií relativity a kvantovou teorií. Jeho díla se vyznačovala mimořádnou jasností, zejména stojí za zmínku jeho učebnice Teorie 1

elektromagnetického pole (spoluautor Č. Muzikář) a Základy speciální teorie relativity. Patřil k prvním profesorům, kteří nastoupili na nově založenou FJFI. Během uplynulých 50 let došlo na FJFI k řadě závažných změn. Z formálního hlediska se fakulta stala v roce 1959 součástí Českého vysokého učení technického v Praze a v roce 1968 dostala svůj dnešní název. Významnější byl ovšem vývoj náplně vědecké a výzkumné práce fakulty a s ní spojeného spektra přednášených oborů a zaměření studia. Zatímco v padesátých letech se na fakultě studovaly především jaderné obory – jaderná fyzika, jaderná chemie a jaderné inženýrství, stačí jen pohled na dnešní seznam oborů a zaměření k tomu, aby si každý uvědomil, jak velký rozvoj fakulta v uplynulých desetiletích prodělala. V šedesátých letech byla nabídka přednášených oblastí rozšířena o fyziku pevných látek, fyzikální elektroniku a materiálové inženýrství. Současně začal prudce růst zájem o matematické aplikace, vyžadující hluboké znalosti z různých oblastí matematiky. Tyto snahy vyústily v sedmdesátých letech v založení nového oboru Matematické inženýrství. Poslední desetiletí je potom ve znamení nástupu zájmu o nejrůznější partie informatiky, který vedl k založení oboru Inženýrská informatika. K rozvoji tohoto oboru přispívá mimo jiné v poslední době navázaná spolupráce fakulty s celosvětově významnými společnostmi v oblasti informatiky. Kromě tradiční výchovy inženýrů v magisterských studijních oborech začala fakulta jako jedna z prvních vychovávat absolventy ve vybraných bakalářských zaměřeních. Ve stejných oborech jako v magisterském studiu zajišťuje fakulta také studium v doktorském studijním programu. Od akademického roku 2003 – 2004 bylo tradiční inženýrské studium na fakultě v souladu s evropskými trendy a v souladu s ČVUT strukturováno do dvou stupňů – bakalářského programu, který je ukončen titulem bakalář (Bc.), po jehož ukončení může student pokračovat v magisterském programu, který je ukončen titulem inženýr (Ing.). Na ně navazuje stupeň doktorský, ukončen titulem doktor (Ph.D.). Fakulta se tak stala náročným pedagogickým a vědeckým pracovištěm s velmi širokým rozsahem aktivit v oblasti inženýrských aplikací přírodních věd. Je proto jen přirozené, že se při volbě názvu studijního programu, který je na fakultě akreditován, dospělo k názvu Aplikace přírodních věd. Na druhé straně zůstává tradiční název fakulty beze změny, přestože již plně nevystihuje zmíněnou širokou paletu různých zaměření. Hlavním důvodem je oprávněná hrdost na trvalou vysokou kvalitu absolventů fakulty, na dobrý zvuk konstatování, že někdo je „jaderňák“. Neodmyslitelnou složkou kvalitní vysoké školy a fakulty je vedle náročné výchovy studentů rozvinutá vědecká tvůrčí činnost. Vědeckovýzkumné aktivity, do kterých jsou významnou měrou zapojeni též studenti a doktorandi, mají na FJFI dlouhodobě vysokou úroveň. Fakulta představuje dynamické vědeckovýzkumné pracoviště orientované na hraniční problémy mezi moderní vědou a jejími aplikacemi v technice, medicíně i dalších oborech. FJFI disponuje několika unikátními velkými zařízeními, jako je urychlovač elektronů mikrotron, školní jaderný reaktor, řádkovací elektronový mikroskop, vysokovýkonový laserový systém. Řešení výzkumných projektů probíhá ve spolupráci s domácími i zahraničními pracovišti. Bez živých kontaktů s předními zahraničními partnery není dnes moderní věda myslitelná. Fakulta spolupracuje s více než padesáti zahraničními univerzitami a vědeckými institucemi z více než dvaceti zemí celého světa. Na mnoha těchto aktivitách se podílejí i studenti, a to jak v rámci různých studijních pobytů, tak i při řešení vědeckých projektů.

2

ČASOVÝ PLÁN AKADEMICKÉHO ROKU 2015 – 2016 Začátek akademického roku Konec akademického roku

1. 10. 2015 30. 9. 2016

Zápisy do studia 24. 8. – 27. 8. 2015 8. – 10. 9., 15. – 17. 9., 22.-24. 9. 2015 21. 9. – 24. 9. 2015 Zimní semestr 6. 10. 2015 29. 9. 2015 – 10. 1. 2016 23. 12. 2015 – 3. 1. 2016 11. 1. 2016 – 21. 2. 2016 do 30. 11. 2015 do 8. 1. 2016 do 21. 1. 2016 8. 2. – 19. 2. 2016 Letní semestr 22. 2. – 22. 23. 5. – 3. 4. 7. – 4. 5. 9. – 30. do 31. do 6. do 26. do 31. do 8. do 3.

5. 2016 7. 2016 9. 2016 9. 2016

3. 2016 5. 2016 5. 2016 5. 2016 7. 2016 8. 2016

zápis do 1. ročníku bakalářského studia zápis ostatních studentů přípravný týden pro nově přijaté studenty

imatrikulace nových studentů rozvrhovaná výuka (13 týdnů) zimní prázdniny zkouškové období přihláška ke SZZ na únorový termín odevzdání diplomové, příp. bakalářské práce odevzdání indexu k únorové SZZ státní závěrečné zkoušky

rozvrhovaná výuka (13 týdnů) zkouškové období letní prázdniny prodloužené zkouškové období přihláška ke SZZ na červnový termín odevzdání diplomové práce k červnové SZZ odevzdání indexu k červnové SZZ přihláška ke SZZ na zářijový termín odevzdání bakalářské práce k zářijové SZZ odevzdání indexu k zářijové SZZ

6. 6. – 17. 6. 2016 29. 8. – 9. 9. 2016

státní závěrečné zkoušky (červnový termín) státní závěrečné zkoušky (zářijový termín)

27. 10. 2015 a 30. 6. 2016 11. 5. 2016

promoce absolventů studia rektorský den

Schváleno vedením FJFI ČVUT v Praze dne 4. 2. 2015

3

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE http://www.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze tvoří fakulty stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, fakulta architektury, fakulta dopravní, fakulta biomedicínského inženýrství a fakulta informačních technologií. V čele Českého vysokého učení technického v Praze stojí rektor, který odpovídá za jeho činnost a koordinuje činnost fakult. Zástupci rektora pro jednotlivé úseky činnosti jsou prorektoři. Zástupcem rektora pro hospodářskou a správní činnost je kvestor.

rektor

prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.

prorektoři

doc. Ing. Josef Jettmar, CSc. pro studium a studentské záležitosti prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc. pro vědeckou a výzkumnou činnost prof. RNDr. Miroslav Vlček, DrSc. pro zahraniční vztahy prof. Ing. Jiří Nožička, CSc. pro rozvoj RNDr. Igor Čermák, CSc. pro informační systém

kvestor

Mgr. Jan Gazda, Ph.D.

kancléř

Ing. Josef Svoboda, Ph.D.

4

FAKULTA JADERNÁ A FYZIKÁLNĚ INŽENÝRSKÁ http://www.fjfi.cvut.cz

V čele fakulty stojí děkan, který ji řídí a odpovídá za její činnost. Děkana zastupují ve stanovených úsecích činnosti fakulty proděkani a tajemník fakulty. Na řízení fakulty se podílejí akademický senát, zastupující akademickou obec fakulty, vědecká rada a kolegium děkana.

děkan

prof. Ing. Igor Jex, DrSc.

proděkani

prof. Dr. Ing. Michal Beneš pro pedagogickou činnost

doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D. pro vědu, výzkum a zahraniční styky

doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. pro rozvoj fakulty tajemník

Ing. Leopold Vrána

5

VĚDECKÁ RADA Předseda

prof. Ing. Igor Jex, DrSc.

Interní členové

prof. Ing. Igor Jex, DrSc. prof. RNDr. Čestmír Burdík, DrSc. doc. Ing. Miroslav Čech, CSc. prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc. prof. RNDr. Marie Demlová, CSc. prof. Ing. Jan John, CSc. prof. RNDr. Karel Kozel, DrSc. doc. Ing. Martin Kropík, CSc. doc. Ing. Jaromír Kukal, Ph.D. prof. Ing. Jiří Kunz, CSc. prof. Ing. Jiří Limpouch, CSc. prof. RNDr. Ivo Marek, DrSc. prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D. prof. Ing. Pavel Šťovíček, DrSc. prof. Ing. Stanislav Vratislav, CSc.

Externí členové

Ing. Dana Drábová, Ph.D. (SÚJB) RNDr. Pavel Dryák, CSc. (ČMI) prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc. (FCHT VŠCHT) doc. Ing. Ondřej Lebeda, Ph.D. (UJF - AV ČR, v.v.i.) Ing. Vlastimil Matějec, CSc. (ÚFE – AV ČR, v.v.i.) doc. Ing. Martin Nikl, CSc. (FÚ AV ČR, v. v. i.) doc. Michal Šumbera, prom. fyz., CSc., DSc. (ÚJF – AV ČR, v.v.i.) prof. Rikard von Unge, Ph.D. (PřF MU)

6

AKADEMICKÝ SENÁT

Akademičtí pracovníci: Ing. Petr Ambrož, Ph.D. Ing. Ľubomíra Dvořáková, Ph.D. Vlasta Bezusová, prom.fil. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D. Ing. Tomáš Hobza, Ph.D. předseda Ing. Dušan Kobylka, Ph.D. tajemník doc. Ing. Hynek Lauschmann, CSc. Ing. Alois Motl, CSc. Ing. Zdeněk Potůček, Ph.D. Ing. Jan Pšikal, Ph.D. doc. Ing. Tomáš Vrba, Ph.D. místopředseda (za akademické pracovníky)

Studenti: Ing. František Batysta Ing. Zuzana Dočekalová Ing. Milan Holec Ing. Helena Kolešová Iveta Terezie Pelikánová Ing. Jiří Slabý Daniel Vališ

místopředseda (za studenty)

7

DĚKANÁT PSČ 115 19 Praha 1, Břehová 7

tel. 224 351 111,

tajemník fakulty sekretářka děkana sekretářka tajemníka propagace

Ing. Leopold Vrána Ing. Dagmar Hodková Jana Vacková Ing. Libor Škoda Eva Prostějovská Ing. Šárka Vondrová

l. 8277 l. 8274 l. 8277 l. 8320 l. 8320 l. 8320

Eva Holubová Markéta Faltysová Daša Olivová Veronika Ferencziová Dana Landovská

l. 8358 l. 8283 l. 8284 l. 8357 l. 8480

doktorské studium

Iva Kelčová Daniela Novotná Monika Zábranská

l. 8328 l. 8287 l .8286

knihovna Břehová knihovna Děčín

Dana Šinková Helena Řeháková

l. 8305 l. 8482

počítačová síť

Petr Schlösinger

l. 8303

osobní práce a mzdy plán a rozpočet doplňková činnost finanční účtárna likvidace mzdová účtárna pokladna a evidence majetku

Zuzana Hnátová Jana Baierová Eva Štěpánková Kateřina Marchevková Hana Boháčová Jaroslava Klevetová Ing. Petruše Obermajerová Helena Matoušková

l. 8272 l. 8272 l. 8278 l. 8279 l. 8281 l. 8280 l. 8282 l. 8269

správa budov

Dobroslav Holec Bc. Josef Drobný Bohumil Košák Miroslav Fafejta Aleš Tošovský Eva Zemanová

l. 8315 l. 8476 l. 8316 l. 8316 l. 8483 l. 8314

Petr Zamrazil Josef Krejčí Josef Sadílek

l. 8303 l. 8333 l. 8333

studijní oddělení studium magisterské a bakalářské

věda a výzkum, zahraniční styky

provoz oddělení energetiky

8

fax 222 320 861

Děkanát je výkonným útvarem fakulty pro zajištění její činnosti včetně hospodářsko-správních úkolů i jejích podnikatelských aktivit. Studijní oddělení zprostředkovává a vyřizuje veškeré studijní záležitosti posluchačů bakalářského a magisterského studia a zajišťuje ediční činnost. Pro studenty v Praze je otevřeno: úterý od 9.00 hod. do 11.30 hod. středa od 9.00 hod. do 11.30 hod. čtvrtek

od 13.00 hod. do 15.00 hod. od 13.00 hod. do 15.00 hod.

Pro studenty v Děčíně je otevřeno: pondělí až pátek od 8.00 hod. do 11.00 hod. Oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost a zahraniční styky zprostředkovává a vyřizuje veškerou agendu studentů doktorského studia a pracovníků ve vědecké přípravě. Pro studenty doktorského studia je otevřeno: pondělí od 9.00 hod. do 11.00 hod. úterý od 9.00 hod. do 11.00 hod. středa od 9.00 hod. do 11.00 hod. čtvrtek od 9.00 hod. do 11.00 hod.

od 13.00 hod do 15.00 hod od 13.00 hod do 15.00 hod od 13.00 hod do 15.00 hod od 13.00 hod do 15.00 hod

Knihovna půjčuje podle výpůjčního řádu. Učebnice a skripta se posluchačům půjčují na 1 semestr, ostatní dokumenty (kromě časopisů) na dobu 1 měsíce. Dobu výpůjčky je možné prodloužit prostřednictvím internetu. Knihy i skripta lze rovněž rezervovat. Více na adrese: http://knihovny.cvut.cz Knihovna / čítárna je otevřena pondělí od úterý od středa od čtvrtek od pátek od Pokladna je otevřena pondělí až čtvrtek pátek

9.00 hod. do 16.00 hod. 9.00 hod. do 18.00 hod. 9.00 hod. do 18.00 hod. 9.00 hod. do 16.00 hod. 9.00 hod. do 14.00 hod.

od 10.00 hod. do 11.00 hod. od 10.00 hod. do 11.00 hod.

9

od 14.00 hod. do 15.00 hod.

KATEDRY 14101 KATEDRA MATEMATIKY - KM PSČ 120 00 Praha 2, Trojanova 13

tel. 224 358 540, 234 358 643 e-mail: [email protected] URL: http://www.km.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

prof. Ing. Pavel Šťovíček, DrSc.

zástupce vedoucího katedry

doc. Ing. Zuzana Masáková, Ph.D.

tajemník katedry

doc. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D.

sekretářka katedry

Marie Vostřáková

akademičtí pracovníci

prof. Dr. Ing. Michal Beneš prof. RNDr. Čestmír Burdík, DrSc. prof. Ing. Jan Flusser, DrSc. prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc. prof. Ing. Edita Pelantová, CSc. prof. RNDr. Vladislav Šimák, DrSc. prof. Ing. Pavel Šťovíček, DrSc. doc. RNDr. Emil Humhal, CSc. doc. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D. doc. RNDr. Jan Mareš, CSc. doc. Ing. Zuzana Masáková, Ph.D. doc. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D. doc.Ing. Severin Pošta, Ph.D. Ing. Petr Ambrož, Ph.D. Ing. Ľubomíra Dvořáková, Ph.D. Ing. Zdeněk Čulík Ing. Radek Fučík, Ph.D. Ing. Tomáš Hobza, Ph.D. Ing. Václav Klika, Ph.D. Ing. Václav Kůs, Ph.D. Ing. Tomáš Oberhuber, Ph.D. Ing. Pavel Strachota, Ph.D. Ing. Matěj Tušek, Ph.D. Ing. Leopold Vrána

odborný pracovník

Ing. Miroslav Minárik 10

technický pracovník

Pavel Kerouš

Matematika patří na FJFI k hlavním teoretickým disciplínám. Katedra matematiky zajišťuje veškerou výuku matematiky pro všechny obory. Výuka matematiky probíhá v prvních třech letech studia, tj. v bakalářském stupni. Posluchači získávají poměrně hluboké poznatky z matematické analýzy a lineární algebry, a to na třech úrovních obtížnosti: A, B, nebo v předmětu Matematika. Seznámí se se základy práce na počítačích. Navazují kurzy dalších matematických disciplín, lišící se stupněm obtížnosti dle požadavků jednotlivých oborů studia, jako obyčejné a parciální diferenciální rovnice, numerické metody, teorie pravděpodobnosti a matematická statistika. Katedra matematiky garantuje výchovu ve třech oborech bakalářského a navazujícího magisterského studia: Matematické inženýrství (MI), Aplikované matematicko-stochastické metody (AMSM) a Matematická informatika (MINF). Posluchači jsou důkladně školeni v klasických i moderních partiích matematiky a informatiky, včetně pokročilých a aplikačních oblastí. Jedná se zejména o obecnou algebru, funkcionální analýzu, matematickou fyziku, numerickou matematiku, teorii pravděpodobnosti a matematickou statistiku a celou řadu předmětů z oblasti diskrétní matematiky a teoretické informatiky. Na všech oborech je kladen důraz na aplikace získaných poznatků, včetně řešení problémů pomocí moderní výpočetní techniky. Absolventi oboru MI se uplatní při matematickém řešení přírodovědných a technických problémů. Absolventi oboru AMSM získají kvalitní teoretické základy v matematicko-statistických disciplínách reflektujících moderní vědecké trendy a praktické zkušenosti ve vybraných oblastech aplikovaného výzkumu. Absolventi oboru MINF se uplatní při navrhování, analýze a vytváření náročných softwarových projektů. Výuka v magisterském studiu je důsledně vedena „při vědě“, studenti v posledních dvou letech studia řeší v rámci předmětů Výzkumný úkol a Diplomová práce úlohy, které nejčastěji vyplývají ať už z teoretických, tak praktických problémů vzniklých v nejrůznějších oborech vědy, techniky i společenské praxe. Dále katedra zajišťuje obor Aplikovaná informatika (APIN) v bakalářském studijním programu. Studenti tohoto oboru budou důkladně obeznámeni se všemi praktickými aspekty využití počítačů a projdou podstatně rozšířeným kurzem angličtiny s možností složit státní jazykovou zkoušku. Pracovníci katedry se věnují vědeckovýzkumné činnosti, a to zejména:  využití algebry, funkcionální analýzy a geometrie v matematické fyzice a kvantové teorii;  matematickému modelování orientovanému na tvorbu a analýzu deterministických i stochastických modelů fyzikálních, technických, biomedicínských a ekologických procesů;  využití algebraické teorie čísel a diskrétní matematiky v symbolických dynamických systémech;  analýzou mikroskopické struktury dopravních toků a modelováním agentních systémů a statistickým zpracováním obecných monitorovacích signálů s aplikacemi v akustické defektoskopii materiálů.

11

14102 KATEDRA FYZIKY - KF PSČ 115 19 Praha 1, Břehová 7

tel. 224 358 261 fax 222 320 861 e-mail: [email protected] URL: http://kf.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

prof. Ing. Goce Chadzitaskos, CSc.


Ing. Martin Štefaňák, Ph.D.


Alena Kůrová


prof. RNDr. Ladislav Hlavatý, DrSc. prof. Ing. Goce Chadzitaskos, CSc. prof. Ing. Igor Jex, DrSc. prof. Guillermo Contreras Nuno, Ph.D. prof. Ing. Jiří Tolar, DrSc. doc. Ing. Zdeněk Češpíro, CSc. doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D. doc. Ing. Ivan Štoll, CSc. doc. Mgr. Boris Tomášik, Ph.D. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D. RNDr. David Břeň, Ph.D. RNDr. Eva Havránková Ing. Jiří Hrivnák, Ph.D. Ing. Petr Jizba, Ph.D. Ing. Jaroslav Novotný, Ph.D. Ing. Vojtěch Svoboda, CSc. Ing. Libor Škoda Ing. Martin Štefaňák, Ph.D. Václav Vrba, prom. fyz., CSc. RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

odborní pracovníci

Jiří Adam, prom. fyz., CSc. Ing. Jaroslav Adam Ing. Iva Bezděková Michal Broz, Ph.D. Ing. Mária Čarná Ing. Jan Čepila, Ph.D. prof. RNDr. Pavel Exner, DrSc. Aurél Gábris, Ph.D. Craig Hamilton, Ph.D. Ing. Miroslav Havránek 12

Ing. Martin Hejtmánek Ing. Zdeněk Hubáček, Ph.D. RNDr. Petr Chaloupka, Ph.D. Ing. Zdenko Janoška Ing. Vladimír Kafka Bc. Oleksandr Korchak Ing. Hynek Lavička, Ph.D. Bc. Denis Lednický Ing. Michal Marčišovský Ing. Lenka Motlochová, Ph.D. doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D. Ing. Miroslav Myška, Ph.D. RNDr. Ján Nemčík, CSc. Ing. Petr Novotný, Ph.D. RNDr. Jiří Popule Ing. Václav Potoček, Ph.D. Ing. Olga Rusňáková Ing. Lukáš Tomášek techničtí pracovníci

Mgr. Zdeňka Císlerová Ing. Anna Chmelová Monika Mikšovská Bc. Gordon Neue Ing. Gabriel Vondrášek

Katedra fyziky zajišťuje základní kurz fyziky bakalářského a magisterského studia. Kurz zahrnuje základy mechaniky, elektřiny a magnetismu, termodynamiky a statistické fyziky, vlnění, optiky a atomové fyziky. Dále katedra zajišťuje výuku partií fyziky navazujících na základní kurz. Jsou to: experimentální fyzika a fyzikální praktikum, teoretická fyzika klasická a kvantová, jaderná fyzika, fyzika elementárních částic, fyzika plazmatu a další speciální přednášky podle potřeb kateder. Fyzikální vědomosti a poznatky získané v průběhu studia v základním kurzu jsou nezbytné pro další studium na specializovaných katedrách, kde jsou studenti připravováni pro zvolenou specializaci. Katedra připravuje studenty ve čtyřech bakalářských a třech magisterských oborech. Bakalářské obory jsou: matematická fyzika, experimentální jaderná a částicová fyzika, fyzika a technika termojaderné fuze a fyzikální technika. Na první tři jmenované obory navazují magisterské studijní obory. Absolventi všech zaměření jsou připravováni jak na vědeckou, tak i na experimentální práci. Vzhledem k široké a důkladné přípravě nalézají uplatnění ve výzkumných centrech a v komerčních firmách, orientovaných na nejmodernější technologie. Vědeckovýzkumná činnost katedry je vedle matematické fyziky a experimentální jaderné a subjaderné fyziky orientována též na oblasti teoretické fyziky, statistické fyziky, kvantové optiky a kvantové informace, počítačové fyziky a fyziky plazmatu. Ve všech uvedených oblastech katedra zabezpečuje odborné vedení doktorandů. Vědeckovýzkumná činnost katedry je rozvíjená ve spolupráci se zahraničními partnery, vědeckovýzkumnými centry (CERN, Fermilab, GSI) a ústavy Akademie věd ČR. Katedra úzce 13

spolupracuje s Dopplerovým ústavem a rozvíjí zvláště matematickou fyziku a příbuzné obory. V rámci centra kompetence je rozvíjena spolupráce v oblastech technologického transferu s předními průmyslovými podniky.

14

14104 KATEDRA JAZYKŮ - KJ PSČ 120 00 Praha 2, Trojanova 13

tel. 224 358 570–3, 224 358 633 fax 224 915 115 e-mail: [email protected] URL: http://www.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

Mgr. Iva Pavlíková


Vlasta Bezusová, prom. fil.


Vlasta Bezusová, prom. fil. Mgr. Hana Čápová Mgr. Miloslava Čechová Irena Dvořáková, prom. fil. Mgr. Jana Kovářová PhDr. Zuzana Panáčková Mgr. Iva Pavlíková Dunstan Clarke, Dip. Ped.

Katedra jazyků zajišťuje výuku světových jazyků - angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny, španělštiny a českého jazyka pro zahraniční studenty. Zaměřuje se především na výuku odborného jazyka, poskytuje však také komplexní jazykovou přípravu pro začátečníky (kromě angličtiny, němčiny a češtiny), mírně pokročilé a pokročilé. Katedra jazyků zajišťuje výuku v bakalářském programu studia (3 a 5 semestrů), v magisterském studiu (2 semestry) a v doktorském programu studia (2 a více semestrů). Podrobněji viz návod pro zápis jazyků a článek 6 Výuka jazyků v kapitole Zásady studia. Ve spolupráci s odbornými katedrami (zejména katedrou matematiky) zajišťuje výuku anglického jazyka jako součást oborového studia bakalářského programu Aplikovaná informatika – s možností složit státní zkoušku. V tomto studijním programu působí vyučující angličtiny jako jazykoví konzultanti při psaní bakalářských prací v jazyce anglickém. Poskytují rovněž jazykové konzultace studentům při oficiálním výjezdu do zahraničí. Katedra jazyků poskytuje konzultace též všem oborovým katedrám a dle potřeby provádí překlady, jazykové recenze a korektury jejich prací. Katedra jazyků zpracovává a didaktizuje jazykové materiály pro výuku, zabývá se problematikou vědeckého odborného stylu a metodikou výuky cizích jazyků na vysokých školách technických. K pravidelnému působení jsou na katedru jazyků zváni kvalifikovaní zahraniční lektoři angličtiny. Od akad. roku 2013-2014 organizuje katedra intenzivní kurz češtiny pro cizince, který zahrnuje výuku gramatiky, konverzace a fonetiky a připravuje tak cizince na možnost studia na české vysoké škole. Na kurzu se výukou základů matematiky a fyziky v češtině podílejí též katedry matematiky a fyziky.

15

14111 KATEDRA INŽENÝRSTVÍ PEVNÝCH LÁTEK - KIPL PSČ 120 00 Praha 2, Trojanova 13

tel. 224 358 611 fax 224 358 601 e-mail: [email protected] URL: http://kipl.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

doc. Ing. Ladislav Kalvoda, CSc.


prof. Ing. Stanislav Vratislav, CSc.


Stanislava Poláčková


prof. Ing. Zdeněk Bryknar, CSc. RNDr. Maja Dlouhá, CSc. Ing. Martin Dráb, PhD. Ing. Jan Drahokoupil, PhD. prof. Ing. Nikolaj Ganev, CSc. Ing. Pavel Jiroušek, CSc. doc. Ing. Ladislav Kalvoda, CSc. Ing. Kamil Kolařík, PhD. prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc. Ing. Zdeněk Potůček, Ph.D. Ing. Petr Sedlák, Ph.D. prof. Ing. Stanislav Vratislav, CSc. doc.Ing. Štefan Zajac, CSc.

Odborní pracovníci

Ing. Jan Aubrecht Ing. Rudolf Klepáček Ing. Monika Krůželová Ing. Zdeněk Pala Ing. Andrea Štěpánková

emeritní profesor

prof. RNDr. Helmar Frank, DrSc.

techničtí pracovníci

Čestmír Hlušička Miroslav Pleninger Milena Uhmannová

Katedra zabezpečuje výchovu odborníků v oboru Inženýrství pevných látek. Studijní program je založen na širokých základech poznatků teoretické a experimentální fyziky pevných látek vedoucích studenta k pochopení hlubokého vztahu mezi makroskopickými vlastnostmi pevných látek a jejich atomární a elektronovou strukturou. Ve výkladu je kladen důraz zejména na tyto disciplíny: teorie a struktura pevných látek, fyzika polovodičů, fyzika kovů, fyzika dielektrik, fyzika magnetických látek, fyzika nízkých teplot, supravodivost, fyzika povrchů a tenkých vrstev, 16

analogová a mikroprocesorová elektronika, technologie polovodičových materiálů a součástek a počítačové simulace vlastností kondenzovaných systémů. Vědeckovýzkumná činnost katedry je soustředěna ve specializovaných výzkumných pracovištích - laboratořích - katedry. V abecedním pořádku to jsou: Laboratoř aplikované fotoniky (LAP), Laboratoř materiálového modelování (LMM), Laboratoř neutronové difrakce (LND), Laboratoř optické spektroskopie (LOS), Laboratoř řízení experimentu (LŘE) a Laboratoř strukturní rentgenografie (LSR). Práce laboratoří zahrnuje jak témata spadající do oblasti základního badatelského výzkumu, tak i problémy aplikované vědy. Výuka v rámci bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu je úzce propojena s řešením výzkumných projektů vědeckých laboratoří katedry realizovaných ve spolupráci s domácími a zahraničními výzkumnými a vzdělávacími institucemi.

17

14112 KATEDRA FYZIKÁLNÍ ELEKTRONIKY - KFE Pracoviště Trojanova: PSČ 120 00 Praha 2, Trojanova 13 Pracoviště Troja: PSČ 180 00 Praha 8, V Holešovičkách 2

tel. 224 358 534, fax: 224 358 625 tel. 221 912 273 e-mail: [email protected] URL: http://kfe.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

doc. Ing. Miroslav Čech, CSc.

zástupci vedoucího katedry

doc. Ing. Ivan Richter, Dr. doc. Ing. Milan Šiňor, Dr.

tajemník katedry

Bc. Radka Havlíková


Iva Ornová


prof. Ing Jiří Čtyroký, DrSc. prof. Ing. Pavel Fiala, CSc. prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc. prof. Ing. Jaroslav Král, CSc. prof. Ing. Václav Kubeček, DrSc. prof. Ing. Jiří Limpouch, CSc. prof. Ing. Richard Liska, CSc. prof. Ing. Ivan Procházka, DrSc. doc. Ing. Miroslav Čech, CSc. doc. Ing. Milan Kálal, CSc. doc. Ing. Ondřej Klimo, Ph.D. doc. Ing. Antonín Novotný, DrSc. doc. Ing. Ladislav Pína, DrSc. doc. Ing. Ivan Richter, Dr. doc. Ing. Milan Šiňor, Dr. Ing. Josef Blažej, Ph.D. Ing. Miroslav Dvořák, Ph.D. Ing. Petr Gavrilov, CSc. Ing. Alexandr Jančárek, CSc. Ing. Milan Květoň, Ph.D. Ing. Milan Kuchařík, Ph.D. RNDr. Martin Michl, Ph.D. Ing. Michal Němec, Ph.D. Ing. Jan Pšíkal, Ph.D. Ing. Jakub Svoboda Ph.D. Ing. Marek Škereň, Ph.D. Ing. Tomáš Škereň, Ph.D. Ing. Jan Šulc, Ph.D. Ing. Pavel Váchal, Ph.D. Ing. Josef Voltr, CSc. Ing. Jaroslav Pavel 18

RNDr. Jan Proška Bc. Radka Havlíková Odborní pracovníci

Mgr. Ellie Floyd Abes Barte Ing. Daniela Černá Ing. Jan Fiala Ing. Martin Fibrich, Ph.D. Ing. Michal Jelínek Ing. Martin Jirka Ing. Jan Kodet, Ph.D. Ing. Pavel Kwiecien MSc. Ragava Reddy Lokasani MSc. Muhammad Fahad Nawaz Ing. Michal Nevrkla Ing. Filip Novotný Ph.D. Ing. Martin Nývlt Ing. Lucie Štolcová Mgr. Libor Švéda, Ph.D. Ing. David Vyhlídal, Ph.D. Ing. Jiří Vyskočil

emeritní profesor

prof. Ing. Ladislav Drška, CSc.


Josef Brzák Daniel Hausenblas Dita Pokorná Jan Stoklasa

Katedra zajišťuje výuku a výchovu studentů v bakalářských studijních oborech Fyzikální elektronika, Laserová a přístrojová technika a Informatická fyzika. Dále katedra zajišťuje výuku a výchovu studentů v magisterských studijních oborech Laserová technika a elektronika, Optika a nanostruktury a Informatická fyzika.V doktorském studiu katedra zajišťuje výuku a výchovu studentů v oboru studia Fyzikální inženýrství v zaměření Fyzikální elektronika. Široký profil katedry umožňuje studentům získat mimo obecný základ aplikované fyziky i hlubší znalosti a experimentální zkušenosti v oblasti fyziky a techniky laserů, klasické i kvantové elektronice, v moderní optice, optoelektronice, mikroelektronice, v nanostrukturách a v moderních technologiích, v technice a aplikací iontových svazků, apod. Studenti si na katedře mohou rozšířit své znalosti i v aplikované informatice, zejména v návaznosti na modelování fyzikálních procesů. Katedra se též podílí na zajištění základní výuky v oblasti informatiky, numerické matematiky a fyziky a dále zajišťuje předměty z oblasti základů elektroniky a molekulové fyziky. Vědeckovýzkumná činnost na katedře poskytuje studentům možnost zapojit se do vědeckých týmů katedrálních i externích, umožňuje účastnit se řešení výzkumných projektů tuzemských i mezinárodních a umožňuje jim tak získat průpravu v tvůrčí činnosti pro široké uplatnění ve výzkumu i aplikovaných oblastech. Na katedře působí 7 výzkumných skupin Pevnolátkové lasery, Optická fyzika, Informatická fyzika, Molekulová fotofyzika a spektroskopie, Rentgenovská fotonika, Pokročilé kosmické technologie a Aplikace iontových svazků. Katedra má dobře vybavené specializované laboratoře s moderní experimentální a výpočetní technikou i laboratoře pro praktickou výuku studentů (elektronika, optoelektronika a optika, laserová technika). Katedra spravuje též některé počítačové laboratoře (PC a pracovní stanice), které studenti mohou využívat v nepřetržitém provozu. 19

14114 KATEDRA MATERIÁLŮ - KMAT PSČ 120 00 Praha 2, Trojanova 13 tel. 224 358 501 - 09 fax 224 358 523 e-mail: [email protected] URL: http://sites.google.com/sites/kmatpok vedoucí katedry

prof. Ing. Jiří Kunz, CSc.


doc. Ing. Petr Kopřiva, CSc.

tajemník katedry

Ing. Aleš Materna, Ph.D.


Helena Knoppová


prof. Dr. Ing. Pavel Chráska, DrSc. prof. Dr. RNDr. Miroslav Karlík prof. Ing. Jiří Kunz, CSc. prof. Ing. Ivan Nedbal, CSc. doc. Dr. Ing. Petr Haušild doc. Ing. Petr Kopřiva, CSc. doc. Ing. Hynek Lauschmann, CSc. doc. Ing. Vladislav Oliva, CSc. doc. Ing. Jan Siegl, CSc. (vedoucí laboratoří) Ing. Petr Jaroš, CSc. Ing. Ondřej Kovářík, Ph.D. Ing. Aleš Materna, Ph.D. Ing. Radek Mušálek, Ph.D. Ing. Jan Adámek Ing. Jaroslav Čech


Ivana Bubalová Miloš Krása Jiří Rudolf Jiří Švácha

Katedra vychovává studenty bakalářského a magisterského studia v oboru Diagnostika materiálů a podílí se na výuce studentů v některých dalších oborech. Zajišťuje rovněž výchovu studentů doktorského studia v oboru Fyzikální inženýrství, zaměření Stavba a vlastnosti materiálů. Vědeckovýzkumná činnost katedry v základním výzkumu i v rámci spolupráce s průmyslem je založena na komplexním přístupu ke studiu porušování těles a konstrukcí, zahrnujícím fyzikálně metalurgické aspekty, aplikace lomové mechaniky, matematické modelování polí napětí a deformace, výzkum procesů porušování v mikroobjemu i pravděpodobnostní přístup ke studiu spolehlivosti systémů. Mezinárodní spolupráce katedry je orientována na studium degradace materiálů, používaných v jaderném inženýrství, leteckém průmyslu apod.. Výsledky vědeckovýzkumné činnosti katedry nacházejí uplatnění zejména v klasické a jaderné energetice, dopravním inženýrství a chemickém průmyslu. Do řešení grantů a projektů všech typů jsou zapojeni studenti bakalářského, magisterského i doktorského studia. Součástí katedry je fraktografické pracoviště, vybavené mimo jiné třemi řádkovacími elektronovými mikroskopy.

20

14115 KATEDRA JADERNÉ CHEMIE PSČ 115 19 Praha 1, Břehová 7

tel. 224 358 207 fax 222 317 626 e-mail: [email protected] URL: http://kjch.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

prof. Ing. Jan John, CSc.


doc. Mgr. Dušan Vopálka, CSc.

tajemník katedry

Ing. Alois Motl, CSc.


Marie Kotasová


prof. Ing. Viliam Múčka, DrSc. prof. Ing. Milan Pospíšil, DrSc. prof. Ing. Jan John, CSc. doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D. doc. Ing. Rostislav Silber, CSc. doc. Ing. Ferdinand Šebesta, CSc. doc. Ing. Karel Štamberg, CSc. doc. Mgr. Dušan Vopálka, CSc. Ing. Kateřina Čubová, Ph.D. Ing. Barbora Drtinová, Ph.D. Ing. Helena Filipská, Ph.D. RNDr. Ján Kozempel, Ph.D. Ing. Alois Motl, CSc. Ing. Mojmír Němec, Ph.D. Mgr. Aleš Vetešník, Ph.D. Ing. Alena Zavadilová, Ph.D. Ing. Jan Bárta


Mgr. Rostislav Adam Ing. Pavel Bartl Mgr. Barbara Basarabová Mgr. Yulia Buchatskaya Mgr. Ing. Petr Distler Mgr. Jana Kondé Ing. Petra Mičolová Ing. Soběslav Neufuss Ing. Tereza Pavelková Ing. Lenka Procházková Mgr. Lucie Ramešová

21

Ing. Irena Špendlíková RNDr. Martin Vlk techničtí pracovníci

Bc. Anna Bajzíková Ing. Šárka Hráčková Bc. Eva Málková Mgr. Štěpánka Maliňáková Bc. Lucie Kománková Bc. Ekaterina Kukleva Alena Matyášová Olga Múčková Jana Steinerová

Katedra vychovává studenty ve studijním oboru Jaderně chemické inženýrství bakalářského a studijním oboru Jaderná chemie magisterského (inženýrského) studijního programu. Učební plán poskytuje absolventům bakalářského studijního programu dostatečně široký základ v matematice, fyzice a teoretickou i praktickou průpravu ve všech základních chemických oborech, včetně základů jaderně chemických. Tomu odpovídají i široké možnosti jejich uplatnění v praxi i možnosti úspěšně absolvovat návazné magisterské (inženýrské) studium Jaderná chemie na FJFI. V navazujícím magisterském (inženýrském) studijním programu katedra vychovává odborníky pro základní i aplikovaný výzkum i praxi v oblasti užité jaderné chemie, chemie životního prostředí a radioekologie a aplikací jaderné chemie v biologicko-medicínské oblasti, včetně radiofarmaceutické chemie. Absolventi mají dobré teoretické znalosti a dostatečný praktický výcvik pro práci v radiochemických a chemických laboratořích. Jsou schopni používat chemické a jaderně chemické metody k řešení analytických, ekologických, fyzikálně-chemických, chemicko-biomedicínských, radiofarmaceuticko-chemických a technologických problémů. Uplatnění nalézají ve výzkumných ústavech, v jaderných elektrárnách, ve zdravotnictví, v řízení výzkumu i provozu. Katedra dále organizuje speciální kurzy v rámci celoživotního vzdělávání, a to i na mezinárodní úrovni, v rámci celofakultních, celostátních, nebo celoevropských struktur. Nedílnou součástí práce katedry je organizace doktorského studia v oboru Jaderná chemie, úzce spojeného s vědecko-výzkumnou činností. Ta je zaměřena na radioekologii, výzkum chování radionuklidů a stopových prvků v životním prostředí, separaci radionuklidů a těžkých kovů, radioanalytickou chemii, radiofarmaceutickou chemii, na zneškodňování odpadů, využití radiačně chemických metod, modelování separačních a migračních procesů a na použití radionuklidů a ionizujícího záření ve výzkumu.

22

14116 KATEDRA DOZIMETRIE A APLIKACE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ - KDAIZ PSČ 115 19 Praha 1, Břehová 7

tel. 222 314 132, 224 358 255 fax 224 811 074 e-mail: [email protected] URL: http://kdaiz.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

doc. Ing. Tomáš Trojek, Ph.D.


prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc.

tajemník katedry

RNDr. Lenka Thinová, Ph.D.


Ing. Zuzana Augstenová


prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc. prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc. doc. Ing. Jaroslav Klusoň, CSc. doc. Ing. Tomáš Trojek, Ph.D. doc. Ing. Tomáš Vrba, Ph.D. Ing. Petr Průša, Ph.D. RNDr. Jan Smolík, Ph.D. Ing. Václav Spěváček RNDr. Lenka Thinová, Ph.D.


Ing. Kamil Augsten Mgr. Hana Bártová Ing. Marie Davídková, CSc. Mgr. Pavla Federičová, Ph.D. Ing. Lenka Dragounová, Ph.D. Ing. Tereza Hanušová Ing. Filip Jediný Ing. Kamila Johnová RNDr. Libor Judas, Ph.D. Ing. Irena Koniarová, Ph.D. Ing. Vladimír Linhart, Ph.D. Ing. Jiří Martinčík, Ph.D. Ing. Leoš Novák Ing. Josef Novotný, Ph.D. Ing. Kateřina Pilařová, Ph.D. Ing. Radek Prokeš Ing. Jiří Trnka, Ph.D. Ing. Tomáš Urban

23


Ing. Zuzana Augstenová Petra Kohoutová Vladimír Němec

Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření připravuje odborníky v oborech Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, Radiologická technika a Radiologická fyzika. Výuka v oboru Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření klade důraz na experimentální jadernou fyziku a techniku, osobní dozimetrii, problematiku životního prostředí, dozimetrii jaderně energetických zařízení, metrologii záření, v oblasti aplikací ionizujícího záření ve vědě, technice, medicíně a dalších oborech, kde se pracuje se zdroji záření nebo radionuklidy. Velká pozornost je věnována také použití výpočetních metod při sledování interakcí záření s látkou a hodnocení biologických účinků záření na základě stanovení relevantních dozimetrických veličin. Magisterský studijní obor Radiologická fyzika je zdravotnický obor, dle zákona 96/2004 Sb. (Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Obor Radiologická fyzika se zabývá aplikací ionizujícího záření a radionuklidů v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně. Výuka je koncipována tak, že absolvent oboru má široké znalosti z oblasti matematiky, fyziky a informatiky, dále prohloubené v oblasti jaderné fyziky, fyziky ionizujícího záření a detekce a dozimetrie ionizujícího záření se zaměřením na oblast zdravotnictví. V rámci absolvované teoretické výuky i praxe je absolvent seznámen s problematikou využití ionizujícího záření pro diagnostické i terapeutické výkony ve zdravotnictví. Bakalářský studijní obor Radiologická technika je zdravotnický obor, dle zákona 96/2004 Sb. (Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Obor Radiologická technika se zabývá aplikací ionizujícího záření a radionuklidů v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně na bakalářské úrovni. Katedra se podílí na řešení vědeckovýzkumných úkolů v rámci základního i aplikovaného výzkumu jak v oblasti dozimetrie a ochrany před zářením, tak i ve vybraných oblastech aplikací ionizujícího záření. Členové katedry v pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti úzce spolupracují s vybranými pracovišti vysokých škol a výzkumných ústavů u nás i v zahraničí.

24

14117 KATEDRA JADERNÝCH REAKTORŮ - KJR PSČ 180 00 Praha 8, V Holešovičkách 2

tel.: 284 681 075, 221 912 384 fax: 284 680 764 e-mail: [email protected] URL: http://www.katedra-reaktoru.cz URL: http://www.reaktorvr1.eu/

vedoucí katedry

doc. Ing. Ľubomír Sklenka, Ph.D.


Ing. Jan Rataj, Ph.D.

tajemník katedry

Ing. Tomáš Bílý, Ph.D.


Zdeňka Chaberová, Milada Janková


prof. Ing. Bedřich Heřmanský, CSc. prof. Ing. Marcel Miglierini, DrSc. doc. Ing. Martin Kropík, CSc. doc. Ing. Ľubomír Sklenka, Ph.D. Ing. Tomáš Bílý, Ph.D. Ing. Jan Frýbort, Ph.D. Ing. Ondřej Huml, Ph.D. Ing. Dušan Kobylka, Ph.D. Ing. Jan Rataj, Ph.D. Mgr. Jaroslav Bouda

výzkumní pracovníci

Ing. Miloš Tichý, CSc.


Ing. Lenka Heraltová, Ph.D. Ing. Filip Fejt Ing. Evžen Losa Ing. Radovan Starý Ing. Milan Štefánik


Vojtěch Fornůsek Martin Kokta Vladimír Konůpka Marek Šedlbauer

Katedra jaderných reaktorů vychovává posluchače v bakalářském a magisterském oboru Jaderné inženýrství. Obor se věnuje technickým a přírodovědným aplikacím jaderných věd, zejména jaderné a reaktorové fyziky, souvisejícím s využíváním jaderné energie, radioaktivních látek a ionizujícího záření v průmyslu. Má význam pro funkci, jadernou a radiační bezpečnost jaderných elektráren a ochranu životního prostředí. Student získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které jsou prohloubeny v oblasti jaderných technologií, 25

jaderné energetiky a ochrany před ionizujícím zářením. V rámci bakalářského studia se mohou posluchači volbou volitelných předmětů profilovat přímo do praxe v oblasti jaderné energetiky nebo teoreticky, což je vhodné k následnému pokračování v navazujícím magisterském studijním programu. V jeho průběhu pak získávají široké vědomosti pokročilých disciplín neutronové fyziky a termohydrauliky, které jsou zaměřeny na oblast teorie, konstrukce a provozu jaderných reaktorů. Kromě nich jsou však rovněž vzděláváni v praktických inženýrských znalostech stavby a provozu jaderných zařízení. V rámci doktorského studia se studenti zaměřují na reaktorovou fyziku, bezpečnost jaderných zařízení a aplikovanou jadernou fyziku. Teoretická výuka je doplňována na katedře experimentální výukou v laboratořích a na školním reaktoru VR-1. Vědecká činnost katedry je zaměřena na problémy teoretické a experimentální reaktorové fyziky, číslicové řízení výzkumných reaktorů, termomechaniku jaderného paliva, termohydrauliku primárního okruhu, modelování provozních stavů jaderných elektráren, přípravu výukových programů, bezpečný a spolehlivý provoz jaderných zařízení, včetně ekologických aspektů, výpočty parametrů vyhořelého jaderného paliva, na reaktory IV. generace a na ekonomické hodnocení různých jaderných zařízení. Katedra zajišťuje provoz a organizuje využívání školního jaderného reaktoru VR-1 "VRABEC". Jedná se o unikátní zařízení v celém resortu školství. Výuky na reaktoru (exkurze s ukázkou provozu, experimentální úlohy podle výběru, výcvikové kurzy) se kromě kmenových posluchačů katedry v různé míře účastní i studenti mnoha dalších fakult v ČR. Pro střední školy jsou na reaktoru pořádány exkurze. Pracoviště reaktoru je dobře vybaveno měřicí i výpočetní technikou, která napomáhá kvalitnímu zabezpečení výuky i navazujících výzkumných prací. Katedra spolupracuje s mnoha zahraničními institucemi jako například: Defence Academy, University of Manchester, University of Tennessee, STU Bratislava, TU Vídeň, TU Budapešť, TU Aachen, KTH Stockholm, Mezinárodní agenturou pro atomovou energii apod. Je rovněž členem Eastern European Research Reactor Initiative (EERRI) a CENEN (Czech Nuclear Education Network).

26

14118 KATEDRA SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ - KSI pracoviště v Praze: PSČ 120 00 Praha 2, Trojanova 13

tel.: 224 358 580, fax: 224 923 098

pracoviště v Děčíně: PSČ 405 01 Děčín I, Pohraniční 1

tel.: 224 358 480, tel./fax: 412 512 730 e-mail: [email protected] URL: http://ksi.fjfi.cvut.cz

vedoucí katedry

doc. Ing. Miroslav Virius, CSc.


doc. Ing. Jaromír Kukal, Ph.D.

sekretářka (Praha)

Barbora Ambrosová

referentka a sekretářka (Děčín)

Dana Landovská


doc. Ing. Miroslav Virius, CSc. doc. Ing. Jaromír Kukal, Ph.D. prof. RNDr. Ing. Petr Fiala, CSc., MBA doc. Ing. Vojtěch Merunka, Ph.D. Mgr. Jiří Fišer, Ph.D. Mgr. Dana Majerová, Ph.D. Mgr. Jana Sekničková, Ph.D. Ing. Ivo Koubek Ing. Kateřina Horaisová, Ph.D. Ing. Tomáš Liška, Ph.D. RNDr. Zuzana Petříčková RNDr. Petr Kubera, Ph.D. Ing. Tran Quang Van, CSc. Ph.D. Ing. Vladimír Jarý, Ph.D.

výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na výuce technický pracovník

knihovnice (Děčín)

Ing. Michal Moc Bc. Josef Drobný Přemysl Šumpela Helena Řeháková

Katedra softwarového inženýrství zabezpečuje výchovu studentů dvou zaměření. Na bakalářském stupni nabízí studium jak v Praze, tak na detašovaném pracovišti v Děčíně. Magisterské navazující studium je k dispozici v Praze. Výuka je zaměřena na matematiku, informatiku a jejich softwarové aplikace v různých oborech. Posluchači získají solidní vědomosti ve všech na technických školách obvyklých matematických disciplínách a seznámí se podle své volby s aplikacemi v biomedicínském výzkumu, fyzice vysokých energií, ekonomii apod.

27

DOPPLERŮV INSTITUT - DI PSČ 115 19 Praha 1, Břehová 7

tel.: 222 317 661 e-mail: [email protected] URL: http://www.fjfi.cvut.cz

ředitel

prof. Ing. Jiří Tolar, DrSc. (KF)

pracovníci

prof. RNDr. Čestmír Burdík, DrSc. (KM) RNDr. Jaroslav Dittrich, CSc. (ÚJF) prof. RNDr. Pavel Exner, DrSc. (KF + ÚJF) prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc. (KM) prof. RNDr. Ladislav Hlavatý, DrSc. (KF) prof. Ing. Goce Chadzitaskos, CSc. (KF) prof. RNDr. Petr Šeba, DrSc. (UHK) prof. Ing. Pavel Šťovíček, DrSc. (KM) RNDr. Miloš Znojil, DrSc. (ÚJF)

Dopplerův institut (DI) byl založen v r. 1993. Jeho činnost je financována z mimofakultních zdrojů (grantů). Jeho pracovníci jsou zaměstnanci FJFI (kateder matematiky a fyziky), Akademie věd ČR (Ústavu jaderné fyziky) a Univerzity Hradec Králové. Dopplerův institut je zaměřen na vědeckovýzkumnou činnost a vědeckou výchovu studentů inženýrského a doktorandského studia v oblasti matematické fyziky s důrazem na moderní směry v matematické a kvantové fyzice. Ve vědecké činnosti DI plně využívá úzké spolupráce s významnými odborníky z jiných pracovišť (AV ČR, MFF UK, zahraniční pracoviště). Cílem činnosti ve výchovné oblasti je poskytovat pomoc talentovaným studentům a doktorandům na počátku jejich aktivní vědecké činnosti. K tomu DI zajišťuje vedení rešeršních, výzkumných, diplomových a doktorandských prací v atraktivních směrech výzkumu a umožňuje kontakt s domácími i zahraničními odborníky. V souladu se svým programem DI pořádá pravidelný Seminář Dopplerova institutu, Kvantový kroužek a další přednášky a semináře, organizuje pravidelná mezinárodní kolokvia “Integrable Systems”, pravidelné mezinárodní Studentské zimní školy “Mathematical Physics” a odborné mezinárodní konference, pečuje o zahraniční studentské výměny.

28

DŮLEŽITÉ ADRESY JEDNOTLIVÁ PRACOVIŠTĚ FAKULTY JADERNÉ A FYZIKÁLNĚ INŽENÝRSKÉ 115 19 Praha 1, Břehová 7 120 00 Praha 2, Trojanova 13

224 351 111 224 351 111 224 358 540 (KM) 224 923 098 (KM) 224 916 924 (KJ) 224 358 502 (KMAT) 224 358 534 (KFE) 224 358 611 (KIPL) 224 358 580 (KSI) 221 911 111 284 681 075 (KJR) 412 512 730 (KSI)

180 00 Praha 8, V Holešovičkách 2 405 01 Děčín 1, Pohraniční 1288/1

FAKULTY ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE F1 - stavební, 166 29 Praha 6, Thákurova 7 F2 - strojní, 166 07 Praha 6, Technická 4 F3 - elektrotechnická, 166 27 Praha 6, Technická 2 F4 - jaderná a fyzikálně inženýrská, 115 19 Praha 1, Břehová 7 F5 - architektury, 166 34 Praha 6, Thákurova 7 F6 – dopravní, 110 00 Praha 1, Konviktská 20 F7 – biomedicínského inženýrství, 272 01 Kladno 2, nám. Sítná 3105 F8 – informačních technologií, , 166 34 Praha 6, Zikova 4

MASARYKŮV ÚSTAV VYŠŠÍCH STUDIÍ 128 00 Praha 2, Horská 3

224 915 319

ČESKÁ TECHNIKA - NAKLADATELSTVÍ ČVUT 160 41 Praha 6, Thákurova 1

233 051 141

PRODEJNA TECHNICKÉ LITERATURY 160 00 Praha 6, Technická 2710/6

224 355 003

CENTRUM INFORMAČNÍCH A PORADENSKÝCH SLUŽEB 160 00 Praha 6, Bechyňova 3

224 358 460-65

29

NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA 160 00 Praha 6, Technická 2710/6

22222 1818

ÚSTAV TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU 160 00 Praha 6, Pod Juliskou 4

22435 1886

VYDAVATELSTVÍ PRŮKAZŮ ČVUT 160 00 Praha 6, Bechyňova 3 405 01 Děčín 1, Pohraniční 1288/1

22435 8471-2, 22435 8467 412 512 731

STUDENTSKÝ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Poliklinika "Studentský dům" 160 00 Praha 6 - Dejvice, Bechyňova 3 Poliklinika ve Spálené 110 00 Praha 1 - Nové Město, Spálená 12

234 606 111 224 913 238

SPRÁVA ÚČELOVÝCH ZAŘÍZENÍ ČVUT (zajišťuje ubytování a stravování studentů) 160 17 Praha 6 - Břevnov, Vaníčkova 5

234 678 111

STUDENTSKÉ KOLEJE: Bubenečská 160 00 Praha 6 - Bubeneč, Terronská 28

224 311 105

Dejvická 160 00 Praha 6 - Dejvice, Zikova 19

224 310 583

Orlík 160 00 Praha 6 - Bubeneč, Terronská 5

224 311 240

Podolská 147 45 Praha 4 - Podolí, Na Lysině 12

261 211 776-8

Sinkuleho 160 00 Praha 6 - Dejvice, Zikova 13

224 311 446

Strahovská (blok 2 - 12) 160 17 Praha 6 - Břevnov, Vaníčkova 5

234 678 111

30

Hlávkova 120 00 Praha 2, Jenštejnská 1

224 916 533

Masarykova 160 00 Praha 6 - Dejvice, Thákurova 1

233 051 111

Zámecká sýpka - Děčín 405 01 Děčín, Nároží 21

412 513 481

STUDENTSKÉ MENZY: Podolská 147 45 Praha 4 - Podolí, Na Lysině 12

261 227 813

Strahovská 160 17 Praha 6 - Strahov, Jezdecká 1

234 678 375

Technická 160 00 Praha 6 - Dejvice, Jugoslávských partyzánů 3

233 339 953

Masarykova 160 00 Praha 6 - Dejvice, Thákurova 1

233 051 111

Studentský dům 160 00 Praha 6 - Dejvice, Bílá 6

234 606 121

Výdejna stravy Karlovo náměstí

224 357 339

31

ČLENĚNÍ STUDIJNÍHO PROGRAMU NA STUDIJNÍ OBORY CHARAKTERISTIKA A PROFILY ABSOLVENTA

BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM APLIKACE PŘÍRODNÍCH VĚD B 3913

OBORY STUDIA obor

kód

zkratka

standardní doba studia

Matematické inženýrství

3901R021

MI

3

Matematická informatika

3901R058

MINF

3

Informatická fyzika

3901R065

IF

3

Aplikace softwarového inženýrství

3901R056

ASI

3

Aplikovaná informatika

3901R057

APIN

3

Jaderné inženýrství

3901R016

JI

3

Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření

3901R060

DAIZ

3

Experimentální jaderná a částicová fyzika

3901R061

EJCF

3

Radiologická technika

3901R033

RT

3

Inženýrství pevných látek

3901R066

IPL

3

Diagnostika materiálů

3901R059

DM

3

Fyzika a technika termojaderné fúze

3901R062

FTTF

3

Fyzikální elektronika

3901R063

FE

3

Laserová a přístrojová technika

3901R067

LPT

3

Fyzikální technika

3901R064

FYT

3

Jaderně chemické inženýrství

3901R015

JCHI

3

32

MATEMATICKÉ INŽENÝRSTVÍ Garant oboru: prof.Dr.Ing. Michal Beneš Charakteristika oboru: Studium oboru Matematické inženýrství má mezioborovou povahu a zahrnuje klasické a moderní partie matematiky, fyziky a informatiky a vede absolventy k použití matematiky ve fyzikální, přírodovědné, a inženýrské praxi s použitím moderní výpočetní techniky. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, funkcionální analýzy, matematické fyziky, numerické matematiky, teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky, fyzikální předměty jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice, termodynamice a teoretické fyzice, informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, znalost programování, diskrétní matematiky a teoretické informatiky. Podle užšího výběru povinných předmětů (bloků) se obor člení v posledním roce doporučeného studijního plánu na zaměření o Matematické modelování, ve kterém studenti prohlubují své znalosti v disciplínách potřebných pro vytváření matematických modelů v nejrůznějších oblastech vědy a techniky, zaměření o Matematická fyzika, ve kterém studenti získávají hlubší vzdělání zejména v teoretické fyzice a v matematických metodách ve fyzice, a na zaměření o Aplikované matematicko-stochastické metody, jehož studenti získají vědomosti v oblasti použití metod matematické statistiky, teorie pravděpodobnosti a náhodných procesů v praxi. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních matematických, fyzikálních a informatických disciplín, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti aplikované matematiky, matematické fyziky a stochastických procesů. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů daných základními matematickými a fyzikálními oblastmi při řešení reálných inženýrských problémů pomocí moderní výpočetní techniky. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu, bankovnictví a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou.

MATEMATICKÁ INFORMATIKA Garant oboru: prof.Ing. Edita Pelantová, CSc. Charakteristika oboru: Studium bakalářského oboru Matematická informatika je založeno na propojení klasických a moderních partií matematiky, informatiky a fyziky a vede absolventy k použití informačních technologií v matematické, fyzikální, přírodovědné a inženýrské praxi. Absolvováním informatických předmětů získávají studenti základní počítačové dovednosti, znalost klasických a moderních forem programování, síťových technologií, internetových nástrojů, operačních systémů a teoretické informatiky. Matematické předměty zahrnují základní partie matematické analýzy, lineární a obecné algebry, diskrétní matematiky, numerické matematiky a teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Fyzikální předměty jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice. V odborné části studia si studenti prohlubují své znalosti v matematických disciplínách informatiky, v oblasti tvorby a řízení softwarových projektů a v oblasti vysoce výkonných výpočetních systémů. 33

Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních informatických, matematických a fyzikálních disciplín, které, v závislosti na jeho užší orientaci, jsou prohloubeny v oblasti matematiky, matematické informatiky, softwarových projektů. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Navrhování, analýza, práce na softwarových projektech, zvládnutí prostředků výpočetní techniky a problematiky počítačových sítí. S ohledem na konkrétní zaměření studia dále získá absolvent hlubší dovednosti v oblasti teoretické a aplikované informatiky a použití odborného anglického jazyka. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu, bankovnictví a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderními informačními technologiemi. Mohou pracovat např. jako správci sítě, členové vývojových a testovacích týmů, systémoví operátoři.

INFORMATICKÁ FYZIKA Garant oboru: prof.Ing. Richard Liska, CSc. Charakteristika oboru: Studium Informatické fyziky má mezioborovou povahu a zahrnuje klasické a moderní partie fyziky, matematiky a informatiky. Vede absolventy k použití informatických metod ve fyzikálních oborech s použitím moderní výpočetní techniky. Studium Informatické fyziky zahrnuje řadu oblastí moderní fyziky a informatiky s důrazem na důkladné zvládnutí výpočetních metod a systémů používaných v moderní fyzice. Fyzikální předměty jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice, termodynamice, kvantové mechanice, elektrodynamice, fyzice plazmatu, teoretické fyzice a experimentální fyzice včetně fyzikálních praktik. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, numerických metod, rovnic matematické fyziky a matematické statistiky. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, znalosti programování, využití internetu a znalosti metod počítačové fyziky. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které jsou prohloubeny v oblasti počítačové fyziky a informatiky. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů ze základních fyzikálních, matematických a informatických oblastí při řešení reálných fyzikálních problémů pomocí moderní výpočetní techniky. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v v laboratořích, výzkumných a vývojových odděleních podniků.

APLIKACE SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ Garant oboru: doc. Ing. Miroslav Virius, CSc. Charakteristika oboru: Studium oboru Aplikace softwarového inženýrství je založeno na propojení informatiky, klasických a moderních partií matematiky a ekonomie a vede absolventy k použití informačních technologií v přírodovědné, ekonomické a inženýrské praxi s použitím moderní výpočetní techniky. Společným jmenovatelem je vytváření rozmanitých modelů, které následně vedou k návrhu a realizaci systémů podporujících aplikace v oblasti přírodních věd i ekonomie. 34

Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, znalost klasických a moderních forem programování, síťových technologií, internetových nástrojů, operačních systémů a teoretické informatiky. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, diskrétní matematiky, numerické matematiky. Ekonomicky zaměřené předměty rozvíjejí základní ekonomické pojmy a s využitím matematiky, statistiky a teorie rozhodování jsou orientovány na široké využití ekonometrických metod v kombinaci s informačními technologiemi. Důraz je kladen na modelování reality a následnou realizaci s využitím softwarového inženýrství a teoretických základů z různých vědních disciplín. Tento obor je vyučován ve shodné podobě také na detašovaném pracovišti fakulty v Děčíně. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních informatických, matematických a fyzikálních disciplín, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti matematické informatiky, softwarových projektů, ekonomie a jazykové přípravy. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Navrhování, analýza, práce na softwarových projektech, zvládnutí prostředků výpočetní techniky a problematiky počítačových sítí. S ohledem na konkrétní zaměření studia dále získá absolvent hlubší dovednosti v oblasti matematické a aplikované informatiky, ekonomie a použití odborného anglického jazyka. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu, bankovnictví a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnostmi pracovat s moderními informačními technologiemi. Mohou pracovat např. jako správci sítě, členové vývojových a testovacích týmů, systémoví operátoři, a to i v regionu Děčín, kde fakulta také působí.

APLIKOVANÁ INFORMATIKA Garant oboru: doc. Ing. Zuzana Masáková, Ph.D. Charakteristika oboru: Studium oboru Aplikovaná informatika je založeno na propojení informatiky a základů matematiky a fyziky a vede absolventy k použití informačních technologií ve fyzikální, přírodovědné a technické praxi. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, znalost klasických a moderních forem programování, síťových technologií, internetových nástrojů, operačních systémů, základů elektroniky a teoretické informatiky. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, lineární algebry, diskrétní matematiky, fyzikální předměty jsou věnovány úvodu v mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice. Výuka angličtiny je výrazně posílena. Studenti povinně píší a obhajují bakalářskou práci v angličtině. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních informatických, matematických a fyzikálních disciplín, které jsou prohloubeny v oblasti aplikované informatiky, softwarových nástrojů a jazykové přípravy. Dovednosti: Navrhování, analýza, práce na softwarových projektech, zvládnutí prostředků výpočetní techniky a problematiky počítačových sítí a použití odborného anglického jazyka. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, bankovnictví a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderními informačními technologiemi. Mohou pracovat např. jako správci sítě, členové vývojových a testovacích týmů, systémoví operátoři.

35

JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ Garant oboru: doc. Ing. Martin Kropík, CSc. Charakteristika oboru: Obor Jaderné inženýrství je věnován technickým a přírodovědným aplikacím jaderných věd, zvláště jaderné a reaktorové fyziky, souvisejícím s využíváním jaderné energie, radioaktivních látek a ionizujícího záření v průmyslu. Má význam pro funkci, jadernou a radiační bezpečnost jaderných elektráren a ochranu životního prostředí. Jeho studium zahrnuje fyzikální předměty - mechaniku, elektřinu a magnetismus, vlnění a optiku, termodynamiku, teoretickou fyziku a experimentální fyziku včetně fyzikálních praktik, dále pak matematické předměty obsahující partie matematické analýzy, algebry, numerických metod, rovnic matematické fyziky a matematické statistiky. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti a využití internetu. Specializované předměty jsou orientovány na teorii a stavbu jaderných reaktorů, příslušné partie chemie, strojního inženýrství, elektrotechniky a teorie regulace a jadernou techniku. Volbou volitelných předmětů je možné studium orientovat na rychlé začlenění absolventa do praxe, nebo na získání hlubšího obecného teoretického základu potřebného pro studium jaderného inženýrství (nebo příbuzných oborů) na magisterské úrovni. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které jsou prohloubeny v oblasti jaderných technologií, jaderné energetiky a ochrany před ionizujícím zářením. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů jaderného inženýrství při řešení reálných problémů jaderné energetiky a interakce s ionizujícím zářením. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v jaderné energetice a jaderných výzkumných institucích. Zárověň mají dobré předpoklady pro studium jaderného inženýrství nebo příbuzných oborů na magisterské úrovni.

DOZIMETRIE A APLIKACE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ Garant oboru: prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. Charakteristika oboru: Obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření je věnován technickým a přírodovědným aplikacím jaderných věd, souvisejícím s využíváním radioaktivních látek a ionizujícího záření v průmyslu, biologii a medicíně. Má význam pro jadernou a radiační bezpečnost jaderných elektráren a ochranu životního prostředí. Jeho studium zahrnuje fyzikální předměty - mechaniku, elektřinu a magnetismus, vlnění a optiku, termodynamiku, teoretickou fyziku a experimentální fyziku včetně fyzikálních praktik. Matematické předměty obsahující partie matematické analýzy, algebry, numerických metod, rovnic matematické fyziky, matematické statistiky, numerické matematiky a programování. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti a využití internetu. V oblasti dozimetrie a aplikace ionizujícího záření se prohlubují znalosti v jaderné a radiační fyzice, základů dozimetrie a detektorech ionizujícího záření. V rámci oboru je studium orientováno na oblast dozimetrie a využití ionizujícího záření a radionuklidů ve vědě, technice a medicíně. Výuka v oboru vychází ze společného matematickofyzikálního základu, který získali studenti v prvých dvou ročnících na fakultě. 36

Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti jaderných technologií a ochrany před ionizujícím zářením. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů jaderného inženýrství při řešení reálných problémů jaderné energetiky a interakce s ionizujícím zářením. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Dále se uplatní tam, kde se pracuje s ionizujícím zářením a radionuklidy, zejména pak v jaderné energetice, radioekologii, radiační hygieně a zdravotnictví.

EXPERIMENTÁLNÍ JADERNÁ A ČÁSTICOVÁ FYZIKA Garant oboru: doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. Charakteristika oboru: Studium je orientováno na jadernou fyziku a fyziku elementárních částic, tedy obory, které přinášejí fundamentální poznatky o struktuře látky a základních interakcích mezi elementárními částicemi. Mnohé poznatky a metody již překročily rámec fyziky a uplatňují se v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Studijní plány vycházejí ze společného základu fyziky, matematiky a chemie. Základem odborného studia je kurz subatomové fyziky a kvantové fyziky, který se opírá o přednášky z teoretické fyziky, termodynamiky a statistické fyziky. Základní kurz doplňují přednášky z interakce ionizujícího záření s látkou, detektory ionizujícího záření. Součástí studia je možnost absolvování dvousemestrálního praktika z experimentální fyziky. Důraz se klade na metody získávání experimentálních dat a jejich zpracování pomocí výpočetní techniky, na fyzikální interpretaci experimentálních výsledků a možné praktické aplikace získaných poznatků. Ve výuce je zastoupena práce v laboratořích, a jsou preferovány individuální formy výuky pod vedením školitele. Studenti se zapojují do řešení vědecko-výzkumných programů a jsou připravováni na moderní kolektivní formy vědecké práce. Výuka se uskutečňuje v úzké součinnosti s mimofakultními pracovišti (Akademie věd České republiky, Matematickofyzikální fakulta, CERN Ženeva, BNL Brookhaven, FNAL Chicago, GSI Darmstadt apod.). Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které mu umožní tvůrčím způsobem se zapojit do řešení nových interdisciplinárních vědních a technických problémů. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů experimentální fyziky při řešení reálných problémů jaderné a částicové fyziky. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v jaderných výzkumných institucích, zdravotnictví, báňském průmyslu nebo stavebnictví. Získávají kvalifikaci fyzika experimentátora se širokou paletou možných uplatnění ve výzkumu (základní, aplikovaný, strategický) i ve vývoji pro technickou praxi. Bude připraven řešit fyzikální problémy za použití soudobé experimentální techniky.

37

RADIOLOGICKÁ TECHNIKA Garant oboru: prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc. Charakteristika oboru: Bakalářský studijní obor Radiologická technika se zabývá aplikací ionizujícího záření a radionuklidů v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně. Absolvent je odborně způsobilý vykonávat zdravotnické povolání radiologický technik. Výuka je koncipována tak, že absolvent oboru má základní znalosti v oblasti jaderné fyziky, fyziky ionizujícího záření a detekce a dozimetrie ionizujícího záření se zaměřením na oblast zdravotnictví. V rámci absolvované teoretické výuky i praxe je absolvent obeznámen s problematikou využití ionizujícího záření pro diagnostické i terapeutické výkony ve zdravotnictví. Má přehled o fyzikálně-technických principech moderních zobrazovacích metod v medicíně a o moderní radioterapii pomocí radionuklidů, radionuklidových ozařovačů, lineárních urychlovačů a dalších speciálních radioterapeutických přístrojů. Velký důraz je kladen na znalost zdravotnických prostředků využívající ionizující záření k diagnostickým nebo terapeutickým účelům a jejich parametrů. Vzhledem k orientaci zaměření na oblast zdravotnictví má absolvent dále základní znalosti ze zdravotnických disciplín jako např. anatomie, fyziologie, biologie člověka, biochemie a farmakologie. Těsný kontakt s moderními trendy v oboru zajišťuje řešení bakalářské práce na aktuální téma ve spolupráci s významnými českými pracovišti. Absolvent má dále široký přehled o principech a legislativě týkajících se problematiky radiační ochrany a nakládání se zdroji ionizujícího záření s důrazem na zdravotnictví. V rámci oboru jsou absolventi připraveni se přímo ucházet o místa radiologických techniků na odděleních radiodiagnostiky, nukleární medicíny a radiační terapie nebo na odděleních lékařské fyziky či radiační ochrany v nemocnicích, kde se ve spolupráci s lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky, zejména radiologickými fyziky, podílí na diagnostických a terapeutických výkonech, především v oblasti jejich fyzikálně-technického zajištění. Vzhledem k znalostem fyzikálních principů radiační ochrany a příslušné legislativy naleznou uplatnění také na pracovištích zabývajících se jadernou bezpečností a radiační ochranou. Součástí studia oboru jsou exkurze na pracoviště a odborná praxe na vybraných zdravotnických pracovištích, kde se studenti seznamují s prací radiologického technika. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké znalosti z pokročilých disciplín jaderné a radiační fyziky, které jsou prohloubeny v oblastech souvisejících s využitím záření v medicíně. Tam patří problematika klinické dozimetrie, radiační ochrany, radiobiologie, detektorů ionizujícího záření. Vzhledem k zdravotnickému statusu oboru je absolvent vybaven i znalostmi z anatomie a fyziologie, biochemie a farmakologie, zdravotnické etiky, hygieny a epidemiologie a medicínské radiologie. Dovednosti: Absolvent disponuje praktickými dovednostmi nutnými pro vykonávání profese radiologického technika v souladu s §21 vyhlášky č. 55/2011 Sb. Mezi takové můžeme zařadit provádění testů důležitých z hlediska atomového zákona a vyhlášky o radiační ochraně, tj. např. zkoušky provozní stálosti a zkoušky dlouhodobé stability. Patří se i rutinní plánování radioterapie. Kompetence: Absolvent je kompetentní vykonávat zdravotnické povolání radiologického technika podle zákona 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a plnit všechny požadované činností v souladu s vyhláškou č. 55/2011 Sb. (§21), neboť tímto studiem, které vyhovuje požadavkům daných vyhláškou č. 39/2005 Sb., získal pro výkon tohoto povolání odbornou způsobilost. Cílem studijního oboru Radiologická technika je připravit absolventy na výkon zdravotnického povolání radiologický technik pro zdravotnicko-fyzikálně-technické zajištění oborů radiodiagnostika, nukleární medicína a radioterapie, které spočívá zejména v asistenci radiologickému fyzikovi.

38

INŽENÝRSTVÍ PEVNÝCH LÁTEK Garant oboru: doc. Ing. Ladislav Kalvoda, CSc. Charakteristika oboru: Studium Inženýrství pevných látek má mezioborovou povahu a zahrnuje klasické a moderní partie fyziky, matematiky a informatiky, s akcentem na problematiku fyziky kondenzované fáze. Vede absolventy k použití fyzikálních metod v inženýrské i přírodovědné praxi, a to často s použitím moderní výpočetní techniky. Fyzikální předměty jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice, termodynamice, teoretické fyzice a experimentální fyzice včetně fyzikálních praktik. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, numerických metod, rovnic matematické fyziky a matematické statistiky. Informatické předměty poskytují základy počítačových dovedností, programování a využití internetu. Na všeobecné základy získané v prvních dvou letech navazují ve třetím roce studia kurzy zabývající se detailnějším výkladem a inženýrskou aplikací (i) základních jevů a modelů fyziky kondenzované fáze, (ii) charakterizace struktury pevných látek a jejího vztahu k elektrickým, magnetickým a optickým vlastnostem a (iii) základů funkce a konstrukce elektronických komponent využívaných ve fyzikálních experimentech. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín prohloubené dále v oblasti nejdůležitějších experimentálních metod a teoretických modelů soudobé fyziky kondenzované fáze. Získané poznatky vytvářejí pevný základ pro orientaci bakaláře v nejdůležitějších problémech oboru a jsou východiskem pro jeho vlastní tvůrčí výzkumnou či vývojovou činnost. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Využití základních metod a postupů matematiky, všeobecné fyziky a fyziky kondenzované fáze pro řešení reálných inženýrských problémů. Schopnost přípravy a realizace fyzikálních měření a analýzy dosažených výsledků. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře. Nabyté vědomosti může bakalář zúročit v dalším specializovaném fyzikálním studiu, či přímo prakticky aplikovat ve výzkumných, vývojových a inovačních ústavech, laboratořích a firmách zabývajících se problémy souvisejícími s fyzikálními vlastnostmi kondenzovaných látek a jejich praktickým technologickým využitím.

DIAGNOSTIKA MATERIÁLŮ Garant oboru: prof. Dr. RNDr. Miroslav Karlík Charakteristika oboru: Obor Diagnostika materiálů je orientován zejména na sledování odezvy těles a jejich soustav na vnější účinky a na studium procesů porušování ve vazbě na mechanické a strukturní vlastnosti materiálů, životnost výrobků a nové technologie. Studium tohoto oboru má multidisciplinární povahu a zahrnuje klasické i moderní partie fyziky, matematiky a informatiky. Vede absolventy k aplikaci fyzikálních metod v přírodovědné a inženýrské praxi, a to často s použitím moderní výpočetní techniky. Fyzikální předměty jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice, termodynamice, teoretické fyzice a experimentální fyzice včetně fyzikálních praktik. 39

Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, numerických metod, rovnic matematické fyziky a matematické statistiky. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, základní znalosti programování a využití internetu. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti materiálového inženýrství a aplikované mechaniky. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů ze základních fyzikálních oblastí při řešení reálných inženýrských problémů pomocí moderní výpočetní techniky. Kompetence: Absolventi bakalářského studia se díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu k řešení problémů, nabytým odborným znalostem a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou uplatní jak v průmyslu, tak i ve výzkumu a soukromé sféře. Mohou pracovat v v laboratořích a zkušebnách podniků, při certifikaci výrobků nebo v metrologii, v klasické i jaderné energetice, v leteckém, automobilovém i jiném průmyslu.

FYZIKA A TECHNIKA TERMOJADERNÉ FÚZE Garant oboru: prof. Ing. Igor Jex, DrSc. Charakteristika oboru: Studium oboru Fyzika a technika termojaderné fúze má mezioborovou povahu a zahrnuje klasické a moderní partie fyziky, matematiky a informatiky. Vede absolventy k použití fyzikálních metod v přírodovědné, a inženýrské praxi, a to často s použitím moderní výpočetní techniky. Fyzikální předměty jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice, termodynamice, teoretické fyzice a experimentální fyzice včetně fyzikálních praktik. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, numerických metod, rovnic matematické fyziky a matematické statistiky. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, základní znalosti programování a využití internetu. Výchova studentů je orientována na problematiku výzkumu a vývoje termojaderné fúze z hlediska perspektivního využití fúze v energetice. Studenti se zaměřují na hlubší studium fyziky plazmatu, principů termojaderných zařízení a technologií jejich komponent. Nedílnou součástí dalšího studia jsou metody měření, metody numerického modelování, základy materiálové fyziky, fyzika ionizujícího záření, základy energetiky. Ke studiu patří i řada výběrových přednášek podle zaměření bakalářské práce. Významný podíl mají praktické práce jak tradiční (měření a zpracování dat) tak speciální – týmová příprava experimentu, účast při řízení experimentu, materiálové zkoušky atp. Náročná teoretická průprava, velice slibná perspektiva, široký mezioborový záběr vytváří profesní profil, se kterým absolventi tohoto zaměření snadno získávají uplatnění nejen ve vědě, ale i v nejmodernějších odvětvích průmyslu. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které jsou prohloubeny v oblasti teorie a techniky fyziky plazmatu a jsou vedeni ke zvládnutí fyzikálních a inženýrských základů této disciplíny. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů ze základních fyzikálních oblastí při řešení reálných inženýrských problémů pomocí moderní výpočetní techniky. Schopnost pracovat na teoretických problémech odpovídajících technickým pracovníkům a plné ovládnutí používané experimentální instrumentace typické pro plazmaticky orientované technologie.

40

Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou se uplatnit v roli kvalifikovaných technických pracovníků orientujících se v sofistikovaných aplikacích fyziky plazmatu od termojaderných fúzních reaktorů přes ekologii, medicínu až k materiálovému inženýrství.

FYZIKÁLNÍ ELEKTRONIKA Garant oboru: doc. Ing. Ivan Richter, Dr. Charakteristika oboru: Studium Fyzikální elektroniky má mezioborovou povahu a zahrnuje klasické a moderní partie fyziky, matematiky a informatiky. Vede absolventy k použití fyzikálních metod v přírodovědné a inženýrské praxi, a to často s použitím moderní výpočetní techniky. Fyzikální předměty v základním studiu jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice, termodynamice, teoretické fyzice a experimentální fyzice včetně fyzikálních praktik. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, numerických metod, rovnic matematické fyziky a matematické statistiky. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, základní znalosti programování a využití internetu. Na všeobecné základy získané v prvních dvou letech navazují ve třetím roce studia kurzy zabývající se detailnějším výkladem a aplikací. Blok povinných (oborových) předmětů dle plánu na oboru Fyzikální elektronika v posledním roce bakalářského studia představuje orientaci do teoretické i praktické roviny a je soustředěn na bližší seznámení se s lasery, optikou, optoelektronikou, nanostrukturami, vakuem a eventuálně (dle volitelnosti přednášek) s elektronikou, mikroprocesory či fyzikou plazmatu, v praktické rovině poté na získání dovedností v rámci praktik jednak z laserové techniky, jednak z optiky. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti optiky, optoelektroniky, laserových a optických technologií, metrologii a nanotechnologií. Získané poznatky vytvářejí pevný základ pro orientaci bakaláře v nejdůležitějších problémech oboru a jsou východiskem pro jeho vlastní tvůrčí výzkumnou či vývojovou činnost. Absolventi mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu ve stejném nebo příbuzném oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů ze základních metod a postupů matematiky a ze základních fyzikálních oblastí při řešení reálných inženýrských problémů pomocí moderní výpočetní techniky. Schopnost přípravy a realizace fyzikálních měření a analýzy dosažených výsledků. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnostmi pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat ve výzkumných, vývojových a inovačních ústavech, laboratořích, zkušebnách podniků a firmách zabývajících se problémy oboru, v metrologii či v oblasti aplikací optiky.

LASEROVÁ A PŘÍSTROJOVÁ TECHNIKA Garant oboru: prof.Ing. Ivan Procházka, DrSc. Charakteristika oboru: Studium Laserové a přístrojové techniky je založeno na propojení znalostí klasických a moderních partií fyziky s matematikou a informatikou. Vede absolventy k použití fyzikálních metod při návrzích a aplikacích moderní laserové a přístrojové techniky v přírodovědné, inženýrské nebo průmyslové praxi a to často ve spojení s použitím moderní výpočetní techniky. 41

Fyzikální předměty jsou věnovány mechanice, elektřině a magnetismu, vlnění a optice, laserové fyzice, experimentální fyzice a mikroprocesorové technice s důrazem na větší počet laboratorní kurzů a praktik. Matematické předměty obsahují partie matematické analýzy, algebry, numerických metod. Informatické předměty vytvářejí základní počítačové dovednosti, schopnost prezentovat měřená data a svou práci celkově, základní znalosti programování, vědeckotechnických výpočtů a efektivního využití internetu. Předměty užší specializace vedou oboru vedou k prohloubení znalostí, podle volby studenta, buď z fyziky laserových systémů, nebo mikroprocesorové a regulační techniky. Významným prvkem posilujícím praktickou orientaci absolventů je povinnost se již od druhého ročníku podílet na práci vědeckých týmů ve zvolené laboratoři katedry nebo spolupracujícího pracoviště a tuto práci shrnout v ucelené ročníkové práci. Téma bakalářské práce pak obvykle, nikoli však nutně, na tuto práci navazuje. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které jsou prohloubeny v oblasti laserové techniky a zpracování fyzikálních dat. V závislosti na volbě předmětů užší specializace pak dále v oblasti fyziky laserových systémů nebo mikroprocesorové techniky. Absolventi mají ucelené znalosti pro nástup do praxe stejně tak jako mohou přímo pokračovat v navazujícím magisterském studiu příbuzného oboru. Dovednosti: Použití metod a postupů ze základních fyzikálních oblastí a zejména schopnost efektivně použít moderní laserové a obecně přístrojové vybavení při řešení reálných inženýrských problémů při porozumění fyzikální podstatě problému a ve vazbě na výpočetní techniku. Absolvent má dvouletou zkušenost se studentskými projekty naplněnými prací na individuálně zadaném tématu a jejich ústní i písemnou prezentací. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu, armádě nebo soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní laserovou, obecně přístrojovou a výpočetní technikou. Nabyté znalosti zúročí hlavně tam, kde je či bude nasazena laserová technika – odborný technický personál ve zdravotnictví, výzkumných organizacích (např. ELI a HiLASE), moderní technologická, měřící, kontrolní, metrologická centra zejména průmyslových firem a organizací.

FYZIKÁLNÍ TECHNIKA Garant oboru: prof. Ing. Goce Chadzitaskos, CSc. Charakteristika oboru: Studium tohoto oboru je orientováno na přípravu odborníků pro práci na rozhraní fyziky a technických oborů. Studijní plán vychází ze základů matematiky a fyziky se silným zaměřením na praktickou výuku, která je realizována jednak v kursech Základů fyzikálních měření, Fyzikálního praktika a Speciálního praktika, jednak díky ucelenému kursu Experimentální fyziky. Tento základ je pak dále doplněn o oblast aplikované fyziky, elektroniky, nauky o materiálech, o metrologii, základy strojírenských technologií, apod. Silné zaměření na praxi je realizováno týdenní stáží na zvoleném pracovišti už během druhého roku studia s možností řešit zde i bakalářskou práci. To mj. podporuje navázání spolupráce a případné získání budoucího zaměstnání a snadného zapracování do příslušných provozů. Absolvent se pak uplatní tam, kde je třeba vysokoškolsky vzdělaný pracovník s univerzálním fyzikálním vzděláním, schopný se velmi rychle přizpůsobit řešení daných problémů a aplikovat své znalosti v praxi - např. v průmyslu, vývoji, v aplikovaném výzkumu, v laboratořích a zkušebnách firem, při certifikaci výrobků, v metrologii. Studium tohoto oboru umožňuje studentům poznat jak vědeckou tak praktickou sféru techniky ve fyzice. 42

Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá vědomosti základních fyzikálních, matematických a informatických disciplín, které jsou prohloubeny v oblasti instrumentální a technické fyziky a metrologii. Dovednosti: Použití metod a postupů ze základních fyzikálních oblastí při řešení reálných technických problémů pomocí moderní výpočetní techniky. Kompetence: Absolventi se uplatní na bakalářské úrovni v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v v laboratořích a zkušebnách podniků, při certifikaci výrobků, v metrologii či v oblasti aplikací optiky.

JADERNĚ CHEMICKÉ INŽENÝRSTVÍ Garant oboru: doc.Ing. Rostislav Silber, CSc. Charakteristika oboru: Učební plán poskytuje absolventům teoretickou i praktickou průpravu v základních chemických oborech, tj. ve fyzikální, anorganické, analytické a organické chemii a v biochemii, včetně dostatečně širokého základu v matematice a fyzice. Kromě toho je v něm zahrnut i základní dvousemestrový kurz jaderné chemie, kurzy dozimetrie a radiační ochrany, detekce ionizujícího záření a základů konstrukce a funkce jaderných elektráren, včetně praktických laboratorních cvičení z radiochemické techniky a detekce ionizujícího záření. Studenti s hlubším zájmem o matematiku mohou volit náročnější kurz matematiky. Možnosti uplatnění bakalářů tohoto oboru jsou tedy stejné jako v případě bakalářů jiných chemických oborů. Absolventi jsou však výrazně lépe připraveni k práci na výzkumných a dalších pracovištích, kde se využívá radionuklidů a ionizujícího záření. Mají také výborné předpoklady k dalšímu studiu v chemických oborech, zejména jsou schopni během dvou let absolvovat návazné magisterské studium jaderně chemického inženýrství na FJFI. Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium.

43

ČLENĚNÍ STUDIJNÍHO PROGRAMU NA STUDIJNÍ OBORY CHARAKTERISTIKA A PROFILY ABSOLVENTA

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM APLIKACE PŘÍRODNÍCH VĚD N 3913

OBORY STUDIA obor

kód

zkratka

standardní doba studia

Matematické inženýrství

3901T021

MI

2

Matematická fyzika

3901T069

MF

2

Aplikované metody

3901T068

AMSM

2

Matematická informatika

3901T058

MINF

2

Informatická fyzika

3901T065

IF

2

Aplikace softwarového inženýrství

3901T056

ASI

2

Jaderné inženýrství

3901T016

JI

2

Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření

3901T060

DAIZ

2

Experimentální jaderná a částicová fyzika

3901T061

EJCF

2

Radiologická fyzika

3901T034

RF

3

Inženýrství pevných látek

3901T066

IPL

2

Diagnostika materiálů

3901T059

DM

2

Fyzika a technika termojaderné fúze

3901T062

FTTF

2

Laserová technika a elektronika

3901T070

LTE

2

Optika a nanostruktury

3901T071

ON

2

Jaderná chemie

3901T072

JCH

2

matematicko-stochastické

44

MATEMATICKÉ INŽENÝRSTVÍ Garant oboru: prof. Dr. Ing. Michal Beneš Charakteristika oboru: Studium Matematického inženýrství má mezioborovou povahu a je orientováno na pokročilé partie moderní aplikované matematiky. Absolventi jsou vedeni k použití nabytých znalostí v přírodovědné a inženýrské praxi, a to s použitím moderní výpočetní techniky. Předměty jsou věnovány hlubšímu studiu v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v dané problematice a vedou často ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Ve specializovaných předmětech si studenti prohlubují své znalosti v disciplínách potřebných pro vytváření matematických modelů v nejrůznějších oblastech vědy, techniky, ochrany životního prostředí nebo biologii a jejich použití na vyspělé výpočetní technice. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti pokročilých disciplín matematických, fyzikálních a informatických, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti aplikované matematiky a vědeckotechnických výpočtů. Dovednosti: Použití metod a postupů z aplikovaných matematických a fyzikálních oblastí při řešení reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Matematické inženýrství přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí Kompetence: Absolventi se uplatní v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v ústavech akademie věd, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

MATEMATICKÁ FYZIKA Garant oboru: prof. RNDr Ladislav Hlavatý, DrSc. Charakteristika oboru: Studium Matematické fyziky je orientováno na pokročilé partie moderní matematické fyziky a aplikované matematiky. Toto studium vede své absolventy k použití nabytých znalostí v rozvoji teoretické fyziky, v přírodovědné a inženýrské praxi, a to i s použitím moderní výpočetní techniky. Předměty studia jsou věnovány hlubšímu poznání uvedených oblastí a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu teoretické a matematické fyziky. Součástí studia jsou samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi lepší orientaci v oblasti jeho specializace a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Studenti získávají hlubší vzdělání v moderní matematické a teoretické fyzice, zejména ve funkcionální analýze a spektrální teorii operátorů, diferenciální geometrii a teorii Lieových grup, statistické fyzice, klasických i kvantových teoriích gravitace, kvantové teorii pole a kvantové teorii informace. Jedná se o obor určený pro zvláště nadané studenty s velkou motivací ke studiu. 45

Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti pokročilých disciplín matematických, fyzikálních a informatických, které v závislosti na jeho užší orientaci mohou být prohloubeny v oblasti aplikované matematiky či vědeckotechnických výpočtů. Dovednosti: Použití metod a postupů z různých oblastí matematiky a fyziky pro řešení teoretických i reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Matematické fyzika přizpůsobivost, rychlá orientace v nové mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Kompetence: Absolventi se uplatní ve školství, výzkumu i v průmyslu díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat na vysokých školách, v ústavech akademie věd, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

APLIKOVANÉ MATEMATICKO-STOCHASTICKÉ METODY Garant oboru: doc. Mrg. Milan Krbálek, Ph.D. Charakteristika oboru: Studium Aplikovaných matematicko-stochastických metod má mezioborovou povahu a je orientováno na pokročilé partie aplikované matematické statistiky. Toto studium vede absolventy k použití nabytých znalostí v přírodovědné a inženýrské praxi. Předměty jsou věnovány hlubšímu studiu v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v dané problematice a vedou často ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Ve specializovaných předmětech studenti získají vědomosti v oblasti použití metod matematické statistiky, teorie pravděpodobnosti a náhodných procesů v praktických situacích v materiálovém nebo dopravním inženýrství. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti v pokročilých matematických a informatických disciplinách, prohloubených v oblasti stochastických procesů. Dovednosti: Použití metod a postupů z aplikovaných matematických a fyzikálních oblastí při řešení reálných inženýrských, výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí Kompetence: Absolventi se uplatní v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v ústavech akademie věd, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

MATEMATICKÁ INFORMATIKA Garant oboru: prof.Ing. Edita Pelantová, CSc. Charakteristika oboru: 46

Studium oboru Matematická informatika má interdisciplinární povahu. Je založeno na propojení informatiky a přírodních věd, zejména moderních partií matematiky a aplikované fyziky a vede absolventy k použití informačních technologií ve fyzikální, přírodovědné, inženýrské a ekonomické praxi. Informatické předměty rozvíjejí poznatky teoretické informatiky, pokročilé počítačové dovednosti, znalost moderních forem programování, síťových technologií, operačních systémů, technologie systémů mainframe, a metod zpracování obrazu. Matematické předměty zahrnují teorii složitosti, teorii grafů, neuronové sítě, pokročilé numerické a statistické metody a další moderní disciplíny. Předměty představují hlubší vhled do uvedených oblastí a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou týmové projekty a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v tématu a vedou často ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. V odborné části studia si studenti prohlubují své znalosti v matematických disciplínách informatiky, v metodách paralelního programování nebo bioinformatiky, v oblasti tvorby a řízení softwarových projektů, implementací a správy velkých systémů a učí se je používat v inženýrské praxi. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti pokročilých disciplín informatiky a moderní matematiky, které, v závislosti na jeho užší orientaci, jsou prohloubeny v oblasti matematické informatiky, implementačních metod a řízení softwarových projektů. Dovednosti: Navrhování, analýza, řízení softwarových projektů, zvládnutí velkých systémů výpočetní techniky počítačových sítí a databází, schopnost pracovat v týmech. S ohledem na konkrétní orientaci studia získá dále absolvent hlubší dovednosti v oblasti matematické a aplikované informatiky, správy velkých systémů, intenzívních a paralelních výpočtů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Matematická informatika přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi vypěstované vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí. Kompetence: Absolventi se uplatní v oblasti informačních technologií, průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, softwarových firem nebo v logistice a bankovnictví. Kromě odborných kompetencí mají předpoklady uspět i na vedoucích pozicích.

INFORMATICKÁ FYZIKA Garant oboru: prof. Ing. Richard Liska, CSc. Charakteristika oboru: Studium Informatické fyziky má mezioborovou povahu na pomezí moderní aplikované fyziky a informatiky. Toto studium vede své absolventy k použití znalostí z těchto oborů ve fyzikální a inženýrské praxi s důrazem na použití moderních výpočetních systémů a technik. Předměty studia jsou věnovány hlubšímu studiu v oblastech počítačové fyziky, numerických metod pro řešení fyzikálních problémů a vybraných oborů moderní aplikované fyziky a informatiky. Součástí studia jsou samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v jeho rámci a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent zaměření Informatická fyzika bude představovat odborníka s rovnocenným vzděláním v oblasti fyzikálních základů špičkových technologií a v oblasti informatiky, 47

s akcentem na schopnost aplikovat efektivně její moderní produkty ve fyzikálním a inženýrském výzkumu, při transferu technologií, při expertízách se zaměřením na fyzikální a technické obory, ve znalostním inženýrství, apod. Dovednosti: Dokonalé zvládnutí prostředků výpočetní techniky a praktické zkušenosti s programovým vybavením pro moderní aplikace informatiky ve fyzikálních a inženýrských oborech.. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Informatická fyzika přizpůsobivost, rychlá orientace v nové mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování. Kompetence: Absolventi se uplatní v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v ústavech akademie věd, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

APLIKACE SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ Garant oboru: doc. Ing. Miroslav Virius, CSc. Charakteristika oboru: Studium Aplikace softwarového inženýrství má mezioborovou povahu. Je založeno na propojení informatiky a přírodních věd, zejména moderních partií matematiky a aplikované fyziky a vede absolventy k použití informačních technologií ve fyzikální, přírodovědné, inženýrské a ekonomické praxi s použitím moderní výpočetní techniky. Společným jmenovatelem je vytváření rozmanitých modelů, které následně vedou k návrhu a realizaci systémů podporujících aplikace v oblasti přírodních věd i ekonomie. Informatické předměty rozvíjejí pokročilé počítačové dovednosti, znalost moderních forem programování, síťových technologií, operačních systémů, technologie systémů mainframe, metod zpracování obrazu a teoretické informatiky. Matematické předměty zahrnují teorii složitosti, teorii grafů, neuronové sítě, pokročilé numerické metody a další moderní disciplíny, fyzikální předměty jsou věnovány vybraným partiím aplikované fyziky. Předměty studia jsou věnovány hlubšímu studiu v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou týmové projekty a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v jeho rámci a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti pokročilých disciplín informatiky, moderní matematiky a aplikované fyziky, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti matematické informatiky, implementačních metod a řízení softwarových projektů, vědeckotechnických výpočtů a použití informatiky v ekonomii. Dovednosti: Navrhování, analýza, řízení softwarových projektů, zvládnutí velkých systémů výpočetní techniky počítačových sítí a databází, schopnost pracovat v týmech. S ohledem na konkrétní zaměření studia dále získá absolvent hlubší dovednosti v oblasti matematické a aplikované informatiky, správy velkých systémů, intenzívních a paralelních výpočtů a informatiky v ekonomii. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Aplikace softwarového inženýrství přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí. Kompetence: Absolventi se uplatní v oblasti informačních technologií, průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými 48

znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, softwarových firem nebo v logistice a bankovnictví. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ Garant oboru: doc. Ing. Martin Kropík, CSc. Charakteristika oboru: Studium v oboru Jaderné inženýrství je orientováno na technické aplikace jaderných věd, jaderné a reaktorové fyziky při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie. Má význam pro jadernou a radiační bezpečnost jaderných elektráren a ochranu životního prostředí. Studium vede své absolventy k použití nabytých znalostí v inženýrské praxi. Předměty studia jsou věnovány prohloubení znalostí v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou specializované laboratorní kurzy a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v rámci zadaného tématu a vedou často ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. V rámci magisterského oboru Jaderné inženýrství studenti absolvují předměty z teorie a stavby jaderných reaktorů, reaktorové fyziky, jaderné bezpečnosti, palivového cyklu, reaktorové elektrotechniky, řízení jaderných elektráren a experimentální reaktorové fyziky. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá zejména široké vědomosti pokročilých disciplín neutronové fyziky a termohydrauliky, které jsou zaměřeny na oblast teorie, konstrukce a provozu jaderných reaktorů. Kromě nich je však rovněž vzděláván v praktických inženýrských znalostech stavby a provozu jaderných zařízení. Dovednosti: Použití metod a postupů z aplikované fyziky při řešení reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Jaderné inženýrství přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí Kompetence: Absolventi se uplatní v jaderném průmyslu, výzkumu a energetice díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v jaderných elektrárnách a jaderných zařízeních, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

DOZIMETRIE A APLIKACE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ Garant oboru: prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. Charakteristika oboru: Studium Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření je orientováno na technické, přírodovědné a další aplikace jaderných věd s využíváním jaderné energie, radioaktivních látek a ionizujícího záření ve vědě, v průmyslu, biologii. Má význam pro jadernou a radiační bezpečnost jaderných elektráren a ochranu životního prostředí. Toto studium vede své absolventy k použití nabytých znalostí v přírodovědné, a inženýrské praxi. Předměty studia jsou věnovány hlubšímu studiu v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou specializované laboratorní kurzy a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném 49

tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v rámci zadaného tématu a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Jedná se o studium vzniku záření a jeho interakcemi s látkou, metodami detekce záření, osobní dozimetrií, dozimetrií životního prostředí, dozimetrií jaderně energetických zařízení a metrologií a spektrometrií záření. Velká pozornost je věnována problematice zajišťování optimálních podmínek ochrany před zářením v pracovním a životním prostředí. Do výuky jsou ve zvýšené míře začleňovány rovněž výpočetní metody, umožňující sledování procesů spojených s interakcí záření s látkou a hodnocení biologických účinků záření na základě stanovení příslušných dozimetrických veličin. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti pokročilých disciplín jaderné fyziky, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti teorie, podstaty, vlastností a použití ionizujícího záření. Dovednosti: Použití metod a postupů z aplikované jaderné fyziky při řešení reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí. Kompetence: Absolventi nacházejí uplatnění ve výzkumných ústavech, na vývojových pracovištích, na školách i v průmyslu všude tam, kde se pracuje s ionizujícím zářením a radionuklidy, zejména pak v jaderné energetice, ústavech AV ČR, radioekologii, radiační hygieně a zdravotnictví. Díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

EXPERIMENTÁLNÍ JADERNÁ A ČÁSTICOVÁ FYZIKA Garant oboru: doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. Charakteristika oboru: Studium je orientováno na jadernou fyziku a fyziku elementárních částic, tedy obory, které přinášejí fundamentální poznatky o struktuře látky a základních interakcích mezi elementárními částicemi. Mnohé poznatky a metody již překročily rámec fyziky a uplatňují se v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Studijní plány vycházejí ze společného základu fyziky, matematiky a chemie. Základem odborného studia je kurz fyziky atomového jádra a kvantové teorie pole, který se opírá o přednášky z teoretické a kvantové fyziky. Na základní kurz navazují přednášky z teorie elektroslabých interakcí, neutronové fyziky, jaderné spektroskopie, kvantové chromodynamiky, experimentálních metod jaderné a subjaderné fyziky. Součástí studia je dvousemestrální praktikum z experimentální jaderné fyziky. Důraz se klade na metody získávání experimentálních dat a jejich zpracování pomocí výpočetní techniky, na fyzikální interpretaci experimentálních výsledků a možné praktické aplikace získaných poznatků. Ve výuce je výrazně zastoupena samostatná práce v laboratořích, preferují se individuální formy výuky. Studenti se zapojují do řešení vědecko-výzkumných programů a jsou připravováni na moderní kolektivní formy vědecké práce. Výuka se uskutečňuje v úzké součinnosti s mimofakultními pracovišti (Akademie věd České republiky, Matematicko-fyzikální fakulta, CERN Ženeva, BNL Brookhaven, FNAL Chicago, GSI Darmstadt apod.). Profil absolventa: Znalosti: Absolvent navazujícího magisterského studia v oboru Experimentální jaderná a částicová fyzika získává kvalifikaci fyzika - výzkumníka se širokou paletou možných uplatnění ve výzkumu (základní, aplikovaný, strategický) i ve vývoji pro technickou praxi. 50

Dovednosti: Použití metod a postupů z aplikované jaderné fyziky při řešení reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí Kompetence: Absolventi se uplatní v jaderném průmyslu, výzkumu a energetice díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Budou připraven řešit samostatně složité fyzikální problémy za použití soudobé experimentální techniky.

RADIOLOGICKÁ FYZIKA Garant oboru: prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc. Charakteristika oboru: Studijní obor Radiologická fyzika se zabývá aplikací ionizujícího záření a radionuklidů v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně. Absolvent je odborně způsobilý vykonávat zdravotnické povolání radiologický fyzik. Výuka je koncipována tak, že absolvent oboru má široké znalosti z oblasti matematiky, fyziky a informatiky, dále prohloubené v oblasti jaderné fyziky, fyziky ionizujícího záření a detekce a dozimetrie ionizujícího záření se zaměřením na oblast zdravotnictví. V rámci absolvované teoretické výuky i praxe je absolvent detailně obeznámen s problematikou využití ionizujícího záření pro diagnostické i terapeutické výkony ve zdravotnictví. Má detailní přehled o fyzikálně-technických principech moderních zobrazovacích metod v medicíně a o moderní radioterapii pomocí radionuklidů, radionuklidových ozařovačů, lineárních urychlovačů a dalších speciálních radioterapeutických přístrojů. Vzhledem k orientaci zaměření na oblast zdravotnictví má dále základní znalosti ze zdravotnických disciplín jako např. anatomie, fyziologie, biologie člověka, biochemie a farmakologie. Těsný kontakt s moderními trendy v oboru zajišťuje řešení diplomové práce na aktuální téma ve spolupráci s významnými českými pracovišti. Absolvent má dále široký přehled o principech a legislativě týkajících se problematiky radiační ochrany a nakládání se zdroji ionizujícího záření s důrazem na zdravotnictví. Během celého studia je tradičně velký důraz kladen na samostatnou, vědecky koncipovanou, práci, což zajišťuje vysokou míru samostatnosti a adaptability absolventa. V rámci oboru jsou absolventi připraveni se přímo ucházet o místa radiologických fyziků na odděleních radiodiagnostiky, nukleární medicíny a radioterapie nebo přímo na odděleních lékařské fyziky či radiační ochrany v nemocnicích, kde se ve spolupráci s lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky podílí na diagnostických a terapeutických výkonech, zejména v oblasti jejich fyzikálně-technického zajištění. Vzhledem k širokým znalostem ve fyzikálních principech radiační ochrany a příslušné legislativy naleznou uplatnění také na pracovištích zabývajících se jadernou bezpečností a radiační ochranou. Součástí studia oboru jsou exkurze na pracoviště a odborná praxe na vybraných zdravotnických pracovištích, kde se studenti seznamují s prací radiologického fyzika. Příprava je směřována k tomu, aby absolventi po získání nezbytné klinické praxe a postgraduální přípravy mohli dosáhnout specializace a stát se klinickými radiologickými fyziky v radiodiagnostice, nukleární medicíně nebo radioterapii. Studium je koncipováno v souladu se standardy a doporučeními evropských organizací v oblasti lékařské fyziky. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké znalosti z pokročilých disciplín jaderné a radiační fyziky, které jsou prohloubeny v oblastech souvisejících s využitím záření v medicíně. Tam patří problematika klinické dozimetrie, radiační ochrany, radiobiologie, detektorů ionizujícího záření. Vzhledem k zdravotnickému statusu oboru je absolvent vybaven i znalostmi z anatomie a fyziologie, biochemie a farmakologie, zdravotnické etiky, hygieny a epidemiologie a medicínské radiologie. 51

Dovednosti: Absolvent disponuje praktickými dovednostmi nutnými pro vykonávání profese radiologického fyzika v souladu s §26 vyhlášky č. 55/2011 Sb. Mezi takové můžeme zařadit kalibraci moderních medicínských ozařovačů a diagnostických přístrojů, provádění testů důležitých z hlediska atomového zákona a vyhlášky o radiační ochraně a další. Kompetence: Absolvent je kompetentní vykonávat zdravotnické povolání radiologického fyzika podle zákona 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a plnit všechny požadované činností v souladu s vyhláškou č. 55/2011 Sb. (§26), neboť tímto studiem, které vyhovuje požadavkům daných vyhláškou č. 39/2005 Sb., získal pro výkon tohoto povolání odbornou způsobilost.

INŽENÝRSTVÍ PEVNÝCH LÁTEK Garant oboru: doc. Ing. Ladislav Kalvoda, CSc. Charakteristika oboru: Studium oboru Inženýrství pevných látek je orientováno na pokročilé partie fyziky kondenzovaných látek. Cílem zaměření je předat absolventovi znalosti o fyzikální podstatě různých typů kondenzovaných látek, seznámit ho s teoretickým popisem a interpretací celé řady speciálních jevů a vlastností, které vyplývají z rozmanitostí jejich vnitřního uspořádání, vysvětlit a prakticky přiblížit hlavní využívané experimentální metody a metody počítačového modelování kondenzovaných systémů a podat přehled základních současných aplikací, které zmíněné jevy a vlastnosti využívají, včetně mezioborových souvislostí. Studium oboru vede své absolventy k uplatnění znalostí fyziky kondenzované fáze v inženýrské i přírodovědné praxi, a to s použitím moderní výpočetní techniky a soudobých postupů počítačových simulací. Součástí studia jsou specializované laboratorní kurzy a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v rámci zadaného problému a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku či aplikovatelných ve vývoji nových inženýrských technologií. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké znalosti fyzikální podstaty kondenzovaných látek, teoretického popisu a interpretace celé řady speciálních jevů a vlastností, které vyplývají z rozmanitosti jejich vnitřního uspořádání. Je seznámen s teoretickými základy a praktickou realizací hlavních experimentální metod v oblasti fyziky kondenzovaných látek a se základy metod počítačového modelování kondenzovaných látek. Orientuje se v hlavních soudobých technických aplikacích, které se ke zmíněné problematice vztahují, a to i s přesahem zahrnujícím mezioborové aplikace. Dovednosti: Absolvent je schopen tvůrčím způsobem chápat a analysovat fyzikální a technické problémy svého oboru, formulovat a řešit problémy nové a dosažená řešení dovádět k prakticky použitelným výsledkům při řešení reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Inženýrství pevných látek přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí. Kompetence: Absolventi se uplatní v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Inženýr - absolvent zaměření – najde díky získané šíři znalostí uplatnění na všech akademických i průmyslových pracovištích zabývajících výzkumem a vývojem v některém z oborů, které tvůrčím způsobem využívají poznatků fyziky kondenzovaných látek, například v oblasti mikroelektroniky, fyziky tenkých vrstev a nízkodimensionálních systémů, senzoriky, zobrazovací techniky, fotovoltaiky, fyziky nízkých teplot, supravodivosti, aplikované fotoniky a telekomunikací, ve specializovaných analytických a vývojových laboratořích

52

pracujících s technikami optické spektroskopie, rentgenové a neutronové difrakce, elektrických měření či počítačových simulací materiálů. Vzhledem k získaným analytickým a matematickým znalostem nacházejí absolventi uplatnění i v oblasti managementu a finančnictví. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

DIAGNOSTIKA MATERIÁLŮ Garant oboru: prof. Dr. RNDr. Miroslav Karlík Charakteristika oboru: Obor Diagnostika materiálů má výrazně interdisciplinární charakter a je orientován na pokročilé partie materiálových věd. Obor je zaměřen zejména na sledování odezvy těles a jejich soustav na vnější účinky a na studium podstaty procesů porušování ve vazbě na mechanické a strukturní vlastnosti materiálů, životnost výrobků a nové technologie. Toto studium vede absolventy k použití těchto znalostí v přírodovědné a inženýrské praxi, kde mimo jiné uplatní i své schopnosti používat moderní výpočetní techniku. Studenti získávají hlubší poznatky zejména z fyzikální metalurgie, elastomechaniky, dynamiky kontinua, teorie plasticity, lomové a počítačové mechaniky, únavy materiálů a nedestruktivní diagnostiky. Náplň těchto předmětů je průběžně novelizována tak, aby studenti měli možnost získat přehled o aktuálním stavu dané problematiky. Součástí studia jsou specializované laboratorní kurzy a samostatné studentské projekty, věnované individuálně zadanému tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v dané problematice a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti z pokročilých partií aplikované fyziky, které jsou prohloubeny zejména v oblasti nauky o materiálu a aplikované mechaniky. Dovednosti: Použití metod a postupů z aplikovaných fyzikálních oblastí při řešení reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě odborných znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů tohoto oboru přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobrá písemná i ústní presentace. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí. Kompetence: Absolventi se díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu k řešení problémů, nabytým odborným znalostem a schopností pracovat s moderní výpočetní technikou uplatní v průmyslu, výzkumu i soukromé sféře. Mohou pracovat v ústavech akademie věd, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích, v klasické i jaderné energetice, v leteckém, dopravním i jiném průmyslu. Kromě odborných kompetencí mají absolventi tohoto oboru schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

FYZIKA A TECHNIKA TERMOJADERNÉ FÚZE Garant oboru: prof. Ing. Igor Jex, DrSc. Charakteristika oboru: Studium oboru Fyzika a technika termojaderné fúze má mezioborovou povahu a je orientováno na pokročilé partie fyziky termojaderné fúze. Toto studium vede své absolventy k použití těchto znalostí v přírodovědné, a inženýrské praxi, a to s použitím moderní výpočetní techniky. Předměty studia jsou věnovány hlubšímu studiu v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou specializované laboratorní kurzy a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto 53

projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v jeho rámci a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Výchova studentů v tomto zaměření je orientována na vybavení širokými matematicko-fyzikálními vědomostmi, které budou absolventi schopni aplikovat při řešení technických, technologických, výzkumných a vědeckých problémů spojených s problematikou aplikovaných disciplín fyziky a techniky plazmatu se zvláštním důrazem na problematiku termojadernou fúze na národní i mezinárodní úrovni. Magisterské studium v oboru Fyzika a technika termojaderné fúze má tři stěžejní součásti: teorii, experimentální fyziku a techniku fúze. Studenti jsou vedeni k zvládnutí minima ze všech tří součástí, nicméně jim je dána relativně velká volnost ke specializaci v jedné z těchto kategorií, a to jednak prostřednictvím výběru volitelných přednášek a jednak tématem diplomové práce. Vedle teoretických přednášek se studenti věnují i praktické práci na nově instalovaném zařízení FJFI tokamak GOLEM. Dále se k praktické výuce využívají partnerská pracoviště, zvláště na AV ČR (především tokamak COMPASS). Zaměření je prostřednictvím členství fakulty v Asociaci EURATOM-IPP.CR úzce provázáno s evropským koordinovaným programem výzkumu fúze a nabízí tak mj. studentům značnou mezinárodní mobilitu. Profil absolventa: Znalosti: Studenti získávají detailní znalosti z oblasti teorie a techniky fyziky plazmatu s důrazem na problematiku výzkumu a vývoje technologií termojaderné fúze z hlediska jejího perspektivního využití v energetice a jsou vedeni ke zvládnutí fyzikálních a inženýrských základů této disciplíny. Dovednosti: Jasná orientace v problematice vědeckých a technologických výzev současného světa sofistikovaných aplikací fyziky plazmatu. Kompetence: uplatnění v roli kvalifikovaných technických a vědeckovýzkumných pracovníků v pokročilých aplikacích fyziky plazmatu počínaje termojadernými fúzními reaktory obou současných typů udržení plazmatu: magnetickém a inerciálním přes ekologii, medicínu a materiálové inženýrství až po zkoumání dějů ve všech možných projevech plazmatických stavů látky ve Vesmíru. Kombinace bohatého teoretického vzdělání, jasná perspektiva do budoucnosti a požadavkem širokého mezioborového záběru při její realizaci vytváří profesní profil, se kterým absolventi tohoto zaměření snadno získávají uplatnění nejen ve vědě, ale i v moderním průmyslu.

LASEROVÁ TECHNIKA A ELEKTRONIKA Garant oboru: prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc. Charakteristika oboru: Studium oboru Laserová technika a elektronika je orientováno na pokročilé partie fyzikální elektroniky, laserové techniky, optiky a elektroniky pro lasery. Vede své absolventy k využití těchto znalostí v přírodovědné a inženýrské praxi, a to s použitím moderní výpočetní techniky. Předměty studia jsou věnovány získání hlubších znalostí v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou specializované laboratorní kurzy a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v jeho rámci a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. V rámci oboru Laserová technika a elektronika jsou studenti vychováváni k porozumění podstatě fyzikálních jevů probíhajících při generaci a aplikacích laserového záření. Taktéž si osvojí detailní znalosti týkající se návrhu a konstrukce různých laserových systémů a charakterizace generovaného záření na úrovni nejnovějších vědeckých poznatků. Kromě toho se studenti seznámí s poznatky z oblasti interakce laserového záření s hmotou. V neposlední řadě získají znalosti nutné pro pochopení i konstrukci speciálních elektronických systémů používaných v laserové technice. Profil absolventa: 54

Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti pokročilých disciplín aplikované fyziky v oblasti laserové fyziky a techniky, které jsou prohloubeny především při řešení výzkumného úkolu a diplomové práce. Dovednosti: Absolvent je tvůrčím způsobem schopen použít metody a postupy z fyzikálních oblastí při řešení reálných inženýrských výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Laserová technika a elektronika přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté schopnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí Kompetence: Absolventi se uplatní v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnostmi pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v ústavech akademie věd, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, nebo v jiných výzkumných organizacích (např. ELI a HiLASE), které se zabývají vývojem lasero-vých systémů, aplikací laserového záření v medicíně, termonukleární fúzi, optoelektronice, vojenství, atd. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

OPTIKA A NANOSTRUKTURY Garant oboru: doc. Ing. Ivan Richter, Dr. Charakteristika oboru: Studium oboru Optika a nanostruktury má mezioborovou povahu a je orientováno na pokročilé partie optiky, fyziky pevné fáze, fyziky nanostruktur a nanotechnologií a dále dle výběru volitelných přednášek např. na problematiku laserové techniky, plazmatu a bližší znalosti práce ve fyzice s počítačem. Studium vede své absolventy k využití těchto znalostí v přírodovědné a inženýrské praxi, a to zejména s použitím moderní výpočetní techniky. Předměty studia jsou věnovány získání hlubších znalostí v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky oboru. Mimo teoretické partie jsou součástí studia oboru Optika a nanostruktury jednak specializované laboratorní kurzy, které prakticky rozvádějí daná témata a ve kterých se studenti konkrétně seznámí s hlavními využívanými experimentálními a charakterizačními metodami (např. optická a elektronová mikroskopie, mikroskopie atomárních sil, aj.), jednak samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v jeho rámci a vedou zpravidla i ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku či aplikovatelných ve vývoji nových inženýrských technologií. Podle tématu samostatných studentských projektů si studenti často volí i příslušné výběrové přednášky. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent oboru Optika a nanostruktury získá široké vědomosti pokročilých disciplín aplikované fyziky v teoretických i praktických oblastech optiky, fotoniky, nanostruktur a nanotechnologií, které jsou prohloubeny především při řešení výzkumného úkolu a diplomové práce. Dovednosti: Absolvent je schopen tvůrčím způsobem analyzovat a použít metody a postupy z fyzikálních a technických oblastí svého oboru při řešení reálných inženýrských, výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Optika a nanostruktury přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté schopnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí. 55

Kompetence: Absolventi se uplatní v průmyslu, výzkumu a soukromé sféře díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnostmi pracovat s moderní výpočetní technikou. Absolventi oboru Optika a nanostruktury, díky získané šíři znalostí, mohou pracovat na všech na všech akademických pracovištích, v ústavech akademie věd, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích (např. ELI, HiLASE, apod.), které se zabývají výzkumem, vývojem a aplikací optiky, aplikované fotoniky, telekomunikací, nanostruktur a nanotechnologií. Vzhledem k získaným analytickým a matematickým znalostem nacházejí absolventi uplatnění i v oblasti managementu a finančnictví. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

JADERNÁ CHEMIE Garant oboru: prof. Ing. Jan John, CSc. Charakteristika oboru: Studium oboru je orientováno na výchovu odborníků pro základní a aplikovaný výzkum a praxi v oblasti jaderné chemie, chemie životního prostředí a užité jaderné chemie, včetně aplikací v biologicko-medicínské oblasti. Učební plány rozvíjejí studium jaderně chemických disciplín s důrazem na aplikaci získaných poznatků ve výzkumu a inženýrské praxi. Předměty jsou věnovány hlubšímu studiu v uvedených oblastech a mají poskytnout dostatečný přehled o současném stavu problematiky. Součástí studia jsou specializované laboratorní kurzy a samostatné studentské projekty určené k práci na individuálně zadaném tématu. Tyto projekty umožňují každému studentovi hlubší orientaci v rámci zadaného tématu a vedou zpravidla ke vzniku původních výsledků publikovatelných v odborném tisku. Studenti se mohou dále specializovat výběrem bloků volitelných předmětů do oblasti aplikované jaderné chemie, chemie prostředí a radioekologie, nebo jaderné chemie v biologii a medicíně. V rámci této užší specializace si student volí téma diplomové práce a výběrový předmět ke státní závěrečné zkoušce. Profil absolventa: Znalosti: Absolvent získá široké vědomosti pokročilých disciplín jaderné chemie, které v závislosti na jeho užší orientaci jsou prohloubeny v oblasti aplikací ve vědě, technice, jaderné energetice, biologii a medicíně. Dovednosti: Použití metod a postupů jaderné chemie při řešení reálných inženýrských, výzkumných a vědeckých problémů. Kromě speciálních znalostí získaných studiem patří mezi typické dovednosti studentů oboru Jaderná chemie přizpůsobivost, rychlá orientace v neznámé mezioborové problematice, analýza problémů a jejich počítačové zpracování, syntéza výsledků a dobré písemné vyjadřování. Mezi nabyté vlastnosti patří rovněž odpovědnost za vykonanou práci a za učiněná rozhodnutí Kompetence: Absolventi se uplatní v jaderném, chemickém průmyslu, výzkumu a energetice, v oblasti ochrany životního úrpstředí a zdravotnictví díky analytickému způsobu práce, systematickému přístupu danému nabytými znalostmi a schopnosti pracovat s moderní výpočetní technikou. Mohou pracovat v jaderných elektrárnách a jaderných zařízeních, ve výzkumných a vývojových centrech velkých podniků, či v jiných výzkumných organizacích. Kromě odborných kompetencí mají schopnost uspět i na vedoucích pozicích.

56

STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Cílem studia v doktorském studijním programu Aplikace přírodních věd (dále jen „doktorské studium“) je prohloubení teoretických poznatků a získání schopnosti samostatné vědecké práce v následujících oborech studia: Matematické inženýrství Fyzikální inženýrství Jaderné inženýrství Radiologická fyzika Jaderná chemie Obor Fyzikální inženýrství se dále dělí na zaměření, jako je Inženýrství pevných látek, Stavba a vlastnosti materiálů, Fyzikální elektronika a Informatická fyzika a technika. Obor Jaderné inženýrství se dělí na tři podoblasti, kterými jsou Jaderné reaktory a reaktorová fyzika a technika, Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření a oblast Experimentální jaderná fyzika. Podmínkou pro přijetí do všech vyjmenovaných oborů je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu v příslušném nebo příbuzném oboru a úspěšné složení přijímací zkoušky z matematiky a fyziky, resp. základních chemických disciplin v oboru Jaderné chemie a dále pak předmětu odborného zaměření a angličtiny. Prezenční studium je organizováno formou přednáškových kurzů a seminářů, součástí je samostatné studium literatury a příprava disertační práce. V disertační práci studenti zpravidla řeší konkrétní vědecký problém v rámci některé z pracovních skupin na fakultě nebo spolupracujícím pracovišti a účastní se tak pod dohledem svého školitele přímo vědecké práce. Studium je zakončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Standardní doba studia je čtyři roky, v oboru Jaderná chemie pak tři roky. Studium má též kombinovanou formu, která je pěti až šestiletá. Zpravidla je při ní využívána úzká spolupráce s pracovištěm, na němž je externí student zaměstnán.

57

OBOR MATEMATICKÉ INŽENÝRSTVÍ Doktorské studium v oboru Matematické inženýrství je zajišťováno katedrou matematiky v zaměřeních na matematické modelování a softwarové inženýrství a ve spolupráci s katedrou fyziky v zaměření na matematickou fyziku. Zaměření: Matematické modelování Zaměření je tématicky orientováno na tvorbu a rozbor deterministických i stochastických modelů procesů v nejrůznějších oblastech fyzikálních, technických, medicínských a ekonomických výzkumů. Zadání témat vychází často ze společenské objednávky. Odborná úroveň (přednášky, témata a školitelé) je zajišťována ve spolupráci s odborníky z jiných vysokých škol (UK Praha, TU Liberec), dalších fakult ČVUT a vědeckých ústavů AV ČR (ÚTIA, ÚI, ÚT), nezřídka také pod dvojím vedením společně se zahraniční univerzitou. Zaměření: Matematická fyzika Zaměření navazuje na základní znalosti z matematiky a fyziky. Studenti získávají základní znalosti z funkcionální analýzy a rovnic matematické fyziky, z kvantové mechaniky a kvantové teorie pole, z teorie grup a symetrií ve fyzice. Seznamují se rovněž s moderní diferenciální geometrií, teorií elementárních částic a obecnou teorií relativity. Prostřednictvím pravidelných seminářů, ale především samostatnou prací pod vedením odborníku z FJFI a AV ČR získávají představu o vědecké práci a současných problémech řešených v jednotlivých oborech matematické fyziky. Soustřeďují se především na matematické problémy kvantové teorie a zejména jsou studovány abstraktní matematické modely s využitím počítačů k numerickým a symbolickým výpočtům a simulacím fyzikálních procesů. Řada zadání disertačních prací vychází z výzkumných projektů podporovaných grantovými agenturami. Zaměření: Softwarové inženýrství Zaměření orientuje svá témata na matematické problémy spojené s nejrůznějšími úlohami informatiky. Velmi často jde o tvorbu rozsáhlých počítačových programů při řešení konkrétních výzkumných i komerčních projektů. Odborná úroveň (přednášky, témata a školitelé) je zajišťována ve spolupráci s odborníky z jiných vysokých škol (UK Praha, TU Liberec), dalších fakult ČVUT a vědeckých ústavů AV ČR (ÚTIA, ÚI, ÚT).

OBOR FYZIKÁLNÍ INŽENÝRSTVÍ Zaměření: Fyzikální elektronika Zaměření je zajišťováno katedrou fyzikální elektroniky. Je snahou zapojit doktorandy do teoretických a experimentálních vědeckých projektů katedry, které jsou značně rozsáhlé – čítají např. problematiku laserové techniky, optiky (zejména difraktivní optiky a holografie), optoelektroniky, spektroskopie, plazmatu, nanostruktur. V oblastech, kde katedra nemá vlastní profesionální zázemí, bezprostředně spolupracuje s řadou externích pracovišť (zejména z AV ČR nebo se zahraničím) a tak zajišťuje pro doktorandy špičkové vedení. Je snahou vytvářet podmínky pro samostatnou tvůrčí činnost doktorandů, vytvořit prostor pro teoretické doplnění vzdělání, zajistit výpočetní techniku pro modelování fyzikálních procesů a umožnit experimentální ověření modelů.

58

Zaměření: Stavba a vlastnosti materiálů Doktorské studium zaměření Stavba a vlastnosti materiálů připravuje absolventy technických a přírodovědných vysokých škol pro samostatnou tvůrčí činnost v široké škále vědeckých a výzkumných témat, jejichž společným jmenovatelem je interdisciplinární průnik aplikované mechaniky a nauky o materiálu. Doktorské studium volně navazuje na magisterské studium stejnojmenného oboru na FJFI ČVUT v Praze. Absolventi jiných fakult či vysokých škol mají v případě potřeby možnost si v rámci svých individuálních studijních plánů doplnit znalosti z předmětů tohoto zaměření. Společným jednotícím základem studijní etapy je fyzika pevných látek, elastomechanika, teorie plasticity a lomová mechanika. Těžištěm doktorského studia je samostatná vědeckovýzkumná činnost pod vedením školitele,. Individuálně vybrané předměty užší specializace umožňují velmi diferencovanou volbu témat disertačních prací, jak v základním proudu studia procesů porušování pevných látek, tak i v oblastech orientovaných na studium struktury a mechanických vlastností materiálů, na problematiku životnosti a spolehlivosti těles a mechanických systémů, matematické modelování šíření trhlin a dynamických jevů v tělesech či na biomechaniku. Absolventi tohoto zaměření nacházejí uplatnění např. v ústavech Akademie věd ČR, ve výzkumných odděleních průmyslových podniků i na vysokých školách. Zaměření: Inženýrství pevných látek Doktorské studium na zaměření Inženýrství pevných látek dále rozšiřuje a prohlubuje znalosti studentů v oblasti aplikací fyziky kondenzovaných látek v přírodních vědách a materiálovém výzkumu a rozvíjí schopnosti samostatné a tvůrčí vědecké práce. V návaznosti na magisterské studium jsou doktorandi vedeni k prohlubování svých teoretických znalostí a experimentálních dovedností. Témata disertačních prací pokrývají široké spektrum problematiky pevné fáze a materiálového výzkumu. Jde zejména o strukturu a vlastnosti pevných látek, supravodivost, využití rentgenových a neutronografických difrakčních metod v materiálovém výzkumu, optické vlastnosti pevných látek, studium povrchů a tenkých vrstev kovů a polymerů, teorii a technologii polovodičů se zaměřením na detekci jaderných záření, vývoj optických senzorů, software a hardware pro řízení experimentálních aparatur a procesů a pokročilé materiálové modelování. Katedra inženýrství pevných látek spolupracuje při výchově doktorandů s řadou ústavů AV ČR i s ostatními vysokými školami. Mezinárodní spolupráce vytváří podmínky pro doktorské studium na zahraničních vysokých školách a zpracování témat disertačních prací v zahraničních institucích. Absolventi doktorského studia nacházejí široké uplatnění například ve vedení průmyslových technologických laboratoří a v domácích i zahraničních výzkumných ústavech.

OBOR JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ Zaměření: Reaktory Cílem doktorského studia v zaměření Reaktory je prohloubit znalosti v jedné z těchto čtyř oblastí: Reaktorová fyzika. Studium je věnováno teoretické a experimentální reaktorové fyzice, orientované na potřeby české jaderné energetiky. Mezi hlavní oblasti patří pokročilá reaktorová fyzika (výpočetní metody, práce s knihovnami dat, kódy), provozní reaktorová fyzika, fyzikální aspekty řízení jaderných reaktorů, urychlovačem řízené transmutační technologie, experimentální jaderná fyzika a fyzika a technika jaderného slučování.

59

Jaderná bezpečnost. Cílem studia je vychovat odborníky schopné přispět k zajištění vzrůstajících požadavků na bezpečný provoz jaderných zařízení. Těžiště zaměření je v matematickém modelování přechodových procesů v jaderně-energetických zařízeních, včetně analýzy nominálních, projektových i nadprojektových havárií. Další oblastí studia jsou bezpečnostní a řídící systémy jaderných zařízení, jak klasické, tak i číslicové. Studium probíhá ve spolupráci s ÚJV Řež a.s. Aplikovaná jaderná fyzika. Toto zaměření vychovává odborníky schopné samostatně aplikovat metody jaderné a neutronové fyziky na řešení nejrůznějších problémů nejen v magisterských oborech, ale i v medicíně, ekologii a v dalších oblastech. Těžiště výchovy studentů je v experimentální činnosti. Studium je organizováno v úzké spolupráci s katedrou fyziky FJFI. Jaderná energie a životní prostředí. Cílem tohoto zaměření je výchova odborníků s dobrým přehledem o vlivu všech energetických technologií na životní prostředí a na zdravotní rizika. Hlavní pozornost však je věnována řešení problémů spojených s vlivem jaderných zařízení na životní prostředí a s účinky radioaktivního záření na lidský organizmus. Těžiště zaměření je v matematickém modelování procesů. Studium je organizováno v úzké spolupráci s odborem tepelných a jaderných energetických zařízení fakulty strojní ČVUT. Zaměření: Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření Tak jako ve všech doktorských zaměřeních, i zde je hlavní důraz kladen na samostatnou vědeckou práci doktoranda, v daném případě v oblasti radiační fyziky, měření a aplikací. Podle své užší orientace má student možnost doplnit si své znalosti buď ve směru k výpočetním metodám souvisejícím s ionizujícím zářením a jeho interakcí v látce, nebo ve směru ke speciálním teoretickým i experimentálním partiím dozimetrie, nebo se konečně orientovat hlouběji na otázky radiační ochrany, hygieny a životního prostředí. Chce-li se věnovat spíše využití ionizujícího záření, nabízí se mu opět široký výběr teoretických a experimentálních možností, zahrnujících radioanalytické metody, radiační technologie, lékařské aplikace ionizujícího záření, atd. Výuka i tématika disertačních prací úzce navazují na inženýrské studium v zaměřeních Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, resp. Radiologická fyzika. Rozšiřují a zejména prohlubují se poznatky studenta v některých speciálních oblastech aplikované radiační fyziky, které nelze zařadit do Magisterských kurzů nebo je možné se o nich pouze rámcově zmínit. Typickým příkladem je mikrodozimetrie, teorie dutiny či metoda Monte Carlo v aplikaci na ionizující záření. Širokému spektru možností profilace studenta odpovídají i možnosti uplatnění. Absolventi tohoto doktorského studia nalézají uplatnění jak na vědeckých pracovištích AV ČR a na vysokých školách, tak i na lékařských pracovištích, případně v průmyslových podnicích, všude tam, kde jsou zapotřebí vysoce kvalifikovaní odborníci s hlubokými znalostmi fyziky ionizujícího záření. Nejedná se přitom pouze o fyzikální a technická pracoviště, neboť ionizující záření se v současnosti uplatňuje téměř ve všech oborech lidské činnosti. Jen namátkou lze jmenovat biologii a zemědělství, historii a památkovou péči nebo nauku o životním prostředí. Zaměření: Experimentální jaderná fyzika Cílem studia je výchova experimentálních fyziků v oblasti fyziky částic a jaderné fyziky – výzkumníků se širokou paletou možných uplatnění ve výzkumu (základní, aplikovaný, strategický) i ve vývoji pro technickou praxi. Absolventi budou připraveni řešit vědeckovýzkumné úkoly interdisciplinární povahy a jsou zapojeni do moderní kolektivní formy vědecké práce v subatomové fyzice v rámci mezinárodních experimentů probíhajících v laboratořích jako jsou CERN, GSI, BNL, FNAL a další.

60

OBOR RADIOLOGICKÁ FYZIKA Doktorské studium oboru Radiologická fyzika připravuje absolventy pro samostatnou tvůrčí činnost v široké škále vědeckých a výzkumných témat, týkajících s radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny. Výuka i témata disertačních prací úzce navazují na studium v magisterském studijním oboru Radiologická fyzika eventuelně jiného příbuzného matematicko-fyzikálního oboru. Rozšiřují a prohlubují se poznatky studenta v některých speciálních oblastech radiologické fyziky, které nelze zařadit do Magisterských kursů nebo je možné se o nich pouze rámcově zmínit. Společným základem studijní etapy jsou přednášky věnované radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně, mikrodozimetrii, radiobiologii a využití metody Monte Carlo v radiologické fyzice. Na studijní etapu, zakončenou Státní doktorskou zkouškou navazuje řešení konkrétního vědeckého problému v rámci doktorské práce. Podmínkou přijetí do doktorského studia je ukončené magisterské studium matematickofyzikálního zaměření, nejlépe oboru radiologická fyzika a úspěšné absolvování přijímacího pohovoru z radiační fyziky, interakce ionizujícího záření, detekce ionizujícího záření a angličtiny. Absolventi tohoto doktorského studia nalézají uplatnění jak na špičkových lékařských pracovištích, tak na vědeckých pracovištích AV ČR a na vysokých školách, všude tam, kde jsou zapotřebí vysoce kvalifikovaní odborníci s hlubokými znalostmi radiologické fyziky.

OBOR JADERNÁ CHEMIE Doktorské studium jaderné chemie je určeno absolventům magisterského studia chemických oborů. Jsou v něm prohlubovány znalosti zejména v jaderné chemii, která ve své dnešní podobě pokrývá širokou oblast základního i aplikovaného výzkumu, kde jsou sledovány chemické a fyzikálně chemické aspekty jaderných přeměn, jakož i metody využívající radionuklidy k řešení chemických problémů obecné povahy. Součástí oboru je také radiační chemie, která studuje chemické reakce iniciované nebo ovlivněné absorpcí ionizujícího záření v hmotném prostředí a jejich možné využití. Významná pozornost je věnována metodám separace radionuklidů, jaderně chemickým technologiím včetně zpracování a ukládání radioaktivních odpadů, výskytu a chování radioaktivních kontaminantů v životním prostředí a využití jaderných metod v chemické analýze životního prostředí. V rámci oboru se obhajují i „nejaderné“ disertační práce, věnované speciálním otázkám souvisejícím s jadernou chemií, jako je stopová analýza, chování látek ve velmi nízkých koncentracích aj. Podmínkou přijetí do doktorského studia je ukončené magisterské studium chemie, nejlépe jaderné, analytické, nebo fyzikální a úspěšné absolvování přijímacího pohovoru ze základních chemických disciplín a angličtiny. Základní a aplikovaný výzkum skýtá absolventům prostor pro tvůrčí zavádění jaderně chemických metod při řešení výzkumných úkolů. Kromě širokého spektra výzkumných ústavů absolventi nacházejí uplatnění ve všech průmyslových provozech zahrnujících chemické operace, v oblasti jaderně energetického komplexu a nukleární medicíny, jakož i při výuce a výzkumu na vysokých školách.

61

VĚDECKÁ ČINNOST A VÝCHOVA K VĚDECKÉ PRÁCI Fakulta jako vědecké pracoviště představuje důležitou součást vědeckovýzkumné 40 a vývojové základny ČVUT. Vědecká práce je rozvíjena ve všech oborech a zaměřeních, zastoupených na katedrách a pracovištích. V mnoha vědeckých směrech existuje úzká spolupráce jak s ústavy Akademie věd, tak i s dalšími výzkumnými ústavy, jinými fakultami ČVUT a dalšími vysokými školami a s průmyslovými podniky. Úzká vazba je mezi vědeckou a pedagogickou prací a přímé zapojování studentů do řešení vědeckých a výzkumných problémů umožňuje zvýšit kvalitu výuky a lépe připravit studenty pro praxi. Závažné výsledky vědecké práce fakulty jsou průběžně zveřejňovány v zahraničních i domácích odborných časopisech a na vědeckých konferencích a sympóziích. Fakulta vychovává nové vědecké pracovníky v rámci studia v doktorském studijním programu (viz kapitola Studium v doktorském studijním programu). Před vědeckou radou fakulty se koná habilitační řízení docentů a řízení ke jmenování profesorů pro obory: Aplikovaná matematika Fyzika Aplikovaná fyzika Fyzikální a materiálové inženýrství Jaderná chemie Tvůrčí vědecká a výzkumná práce tvoří důležitou součást činnosti fakulty a podílí se na rozvoji vědeckého poznání jak v domácím, tak i v mezinárodním měřítku. V rámci mezinárodních spoluprací přispívá k integraci fakulty do celosvětového proudu vývoje přírodovědných a technických oborů.

62

VÝUKA JAZYKŮ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU V PRAZE: Studenti musí povinně absolvovat anglický jazyk a jeden druhý cizí jazyk (němčinu, francouzštinu, ruštinu nebo španělštinu – dle volby studenta). Zkoušku skládá student teprve po obdržení všech zápočtů. Zahraniční studenti si zapisují jako druhý cizí jazyk češtinu (s výjimkou slovenských studentů). Zápis jazykových kurzů pro studenty z anglofonních zemí se řeší na KJ individuálně. Třetí jazyk si studenti mohou zapsat až po ukončení studia povinných jazyků (angličtina a druhý cizí jazyk, pro cizince angličtina a čeština). Kurzy angličtiny, němčiny a češtiny se pro začátečníky neotvírají. Anglický jazyk a německý jazyk: 3 semestry po 2 hodinách týdně počínaje 3. semestrem studia Ostatní cizí jazyky (francouzština, ruština, španělština): 5 semestrů po 4 hodinách týdně počínaje 2.semestrem studia (začátečníci), 3 semestry po 2 hodinách týdně počínaje 3. semestrem studia (mírně pokročilí a pokročilí) Český jazyk: 3 semestry po 2 hodinách počínaje 1. semestrem studia (mírně pokročilí a pokročilí) 1. ročník Semestr

zimní

letní

Český jazyk pro cizince mírně pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

Český jazyk pro cizince pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

-

0+4 z

-

1

Semestr

zimní

letní

Anglický jazyk mírně pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

Anglický jazyk pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

Český jazyk pro cizince mírně pokročilí

0+2 z, zk

-

1/4

-

Český jazyk pro cizince pokročilí

0+2 z, zk

-

1/5

-

Druhý cizí jazyk začátečníci

0+4 z

0+4 z

1

1

Druhý cizí jazyk mírně pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

Druhý cizí jazyk pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

zimní

letní

Anglický jazyk mírně pokročilí

0+2 z, zk

-

1/4

-

Anglický jazyk pokročilí

0+2 z, zk

-

1/5

-

0+4 z

0+4 z, zk

1

1/3

Druhý cizí jazyk mírně pokročilí

0+2 z, zk

-

1/4

-

Druhý cizí jazyk pokročilí

0+2 z, zk

-

1/5

-


kredity

2. ročník kredity

3. ročník Semestr


Tento návod neplatí pro zápis angličtiny v oboru Aplikovaná informatika

63

kredity

NÁVOD PRO ZÁPIS CIZÍCH JAZYKŮ V PRAZE V JEDNOTLIVÝCH LETECH BAKALÁŘSKÉHO STUDIA Tento návod neplatí pro zápis angličtiny v oboru Aplikovaná informatika. Angličtina: mírně pokročilí (M)

pokročilí (P)

04AM1

0+2 z

ZS

04AP1

0+2 z

04AM2

0+2 z

LS

04AP2

0+2 z

04AM3

0+2 z

ZS

04AP3

0+2 z

04AMZK

zk

04APZK

zk

z – zápočet – 1 kredit


zk – zkouška – 4 kredity

zk – zkouška – 5 kreditů

Druhý cizí jazyk: Němčina: mírně pokročilí (M)

pokročilí (P)

04NM1

0+2 z

ZS

04NP1

0+2 z

04NM2

0+2 z

LS

04NP2

0+2 z

04NM3

0+2 z

ZS

04NP3

0+2 z

04NMZK

zk

04NPZK

zk





Francouzština: začátečníci (Z) 04FZ1

0+4 z

LS

04FZ2

0+4 z

ZS

04FZ3

0+4 z

LS

04FZ4

0+4 z

ZS

04FZ5

0+4 z

LS

04FZZK

zk

z – zápočet – 1 kredit zk – zkouška – 3 kredity

64

Francouzština: mírně pokročilí (M)

pokročilí (P)

04FM1

0+2 z

ZS

04FP1

0+2 z

04FM2

0+2 z

LS

04FP2

0+2 z

04FM3

0+2 z

ZS

04FP3

0+2 z

04FMZK

zk

04FPZK

zk





Španělština: začátečníci (Z) 04SZ1

0+4 z

LS

04SZ2

0+4 z

ZS

04SZ3

0+4 z

LS

04SZ4

0+4 z

ZS

04SZ5

0+4 z

LS

04SZZK

zk

z – zápočet – 1 kredit zk – zkouška – 3 kredity mírně pokročilí (M)

pokročilí (P)

04SM1

0+2 z

ZS

04SP1

0+2 z

04SM2

0+2 z

LS

04SP2

0+2 z

04SM3

0+2 z

ZS

04SP3

0+2 z

04SMZK

zk

04SPZK

zk





65

Ruština: začátečníci (Z) 04RZ1

0+4 z

LS

04RZ2

0+4 z

ZS

04RZ3

0+4 z

LS

04RZ4

0+4 z

ZS

04RZ5

0+4 z

LS

04RZZK

zk

z – zápočet – 1 kredit zk – zkouška – 3 kredity mírně pokročilí (M)

pokročilí (P)

04RM1

0+2 z

ZS

04RP1

0+2 z

04RM2

0+2 z

LS

04RP2

0+2 z

04RM3

0+2 z

ZS

04RP3

0+2 z

04RMZK

zk

04RPZK

zk





Čeština pro cizince: mírně pokročilí (M)

pokročilí (P)

04CESM1

0+2 z

ZS

04CESP1

0+2 z

04CESM2

0+2 z

LS

04CESP2

0+2 z

04CESM3

0+2 z

ZS

04CESP3

0+2 z

04CESMZK

zk

04CESPZK

zk





Jazyková podpora bakalářské práce pro cizince

LS

04CESBJP

0+2 z – - 4 kredity

Podrobné informace o studiu jazyků viz článek 6 Zásad bakalářského a magisterského studia na FJFI ČVUT v Praze a dále viz Závazná pravidla a podmínky studia jazyků na FJFI (na webových stránkách katedry jazyků).

66

VÝUKA ANGLICKÉHO A NĚMECKÉHO JAZYKA V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU V DĚČÍNĚ: 2. ročník Semestr

zimní

letní

kredity

Mírně pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

Pokročilí

0+2 z

0+2 z

1

1

zimní

letní

Mírně pokročilí

0+2 z, zk

-

1/4

-

Pokročilí

0+2 z, zk

-

1/5

-

3. ročník Semestr

67

kredity

68

STUDIJNÍ PLÁNY pro studenty, kteří zahájili studium v akademickém roce 2012-13 a později, pro všechny studenty oboru Jaderně-chemické inženýrství a pro studenty oborů Radiologická technika a Radiologická fyzika, kteří zahájili studium v akademickém roce 2014-15 a později

69

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

70

Bakalářské studium Obor Matematické inženýrství Zaměření Matematické modelování Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza 1 Matematická analýza A 1, zkouška (3) Lineární algebra 1 (1) Lineární algebra A 1, zkouška

01MAN 01MANA

Pošta, Tušek Pošta, Tušek

4+4 z - zk

-

4 6

-

01LAL 01LALA

Dvořáková Dvořáková

3+2 z - zk

-

2 5

-

Matematická analýza A 2 Lineární algebra A 2 Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (2)

01MAA2 01LAA2 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02TER 02DEF1 18ZPRO 00PT 04.

Pelantová Dvořáková Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jizba Jex Jarý, Virius FJFI KJ

4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+4 z, zk 2+2 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

10 6 6 4 -

00MAM1 00MAM2 01DIM12 02DEF2 02FYS12 11UFPLN 16ZPSP 12PIN1

Břeň Pošta Masáková Jex Svoboda Kraus Vrba T. Liska

0+1 z 0+1 z 2+0 z 0+2 z 0+2 z -

2+0 z 2+0 z 0+2 z 2+0 zk 1+1 z

1 1 2 2 2 -

2 2 2 2 2

15CH12 17UINZ 18ZALG

Motl Bouda Virius

2+1 z 2+1 z, zk -

2+1 z, zk 2+2 z, zk

3 3 -

3 4

(4)

Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Diskrétní matematika 1, 2 Dějiny fyziky 2 Fyzikální seminář 1, 2 Úvod do fyziky pevných látek Základy práce s počítačem Praktická informatika pro inženýry 1 Obecná chemie 1, 2 Úvod do inženýrství Základy algoritmizace (1) (2) (3) (4)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Podmínkou skládání zkoušky 01MANA je získání zápočtu z 01MAN. Podmínkou skládání zkoušky 01LALA je získání zápočtu z 01LAL.

71


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza A 3, 4 Numerická matematika 1 Diferenciální rovnice Vlnění, optika a atomová fyzika Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 (1) Výuka jazyků

(2)

Společenské vědy (3) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky

01MAA34 01NUM1 01DIFR 02VOAF 02TSFA

Vrána Oberhuber Beneš Tolar Jex

4+4 z, zk 3+1 z, zk 4+2 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk 2+2 z, zk

10 4 6 -

10 4 4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

04..

Hlavatý, Jex, Tolar KJ

00UPRA 00UPSY 00RET 00EKOT

Čech Lidická Kovářová Fučíková

-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

01SSM12

Klika, Pelantová

0+2 z

0+2 z

2

2

01DIM3 01DYK 01SOS12 02UKP 02SMF 12ZEL12 12PIN23

Masáková Fučík, Strachota Čulík Hlavatý Hlavatý Pavel Šiňor

2+0 z 0+2 z 0+2 z 2+1 z, zk 1+1 z

0+2 z 0+2 z 1+1 z 2+1 z, zk 1+1 z

2 2 2 3 2

2 2 2 3 2

18PRC12 00TV12

Virius ČVUT

2+2 z -z

2+2 kz -z

4 1

4 1

Předměty volitelné: Seminář současné matematiky 1, 2 Diskrétní matematika 3 Úvod do dynamiky kontinua Softwarový seminář 1, 2 (4,5) Úvod do křivek a ploch (5) Seminář matematické fyziky (5) Základy elektroniky 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5)

Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Obsahuje výuku základů jazyka JAVA. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

72


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Algebra Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Metody matematické fyziky Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 Numerická matematika 2 Funkce komplexní proměnné Lineární programování Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

01ALG 01FA1 01FA2 01MMF 01PRA12

Mareš Havlíček Šťovíček Šťovíček Kůs

4+0 zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk

2+2 z, zk 4+2 z, zk 2+0 zk

4 3 6

4 6 2

01NUM2 01FKP 01LIP 01BSEM 01BPMM12 04...

Beneš Pošta Burdík Strachota Strachota KJ

2+0 zk 2+1 z, zk 0+5 z

2+1 z, zk 0+2 z 0+10 z

2 3 5

3 2 10

01GTDR

Beneš

0+2 z

-

2

-

01TOP 02DRG

Burdík Šnobl

2+0 zk 2+2 z

-

2 4

-

01DYSY 01MMPV

Augustová Mikyška

-

3+0 zk 2+0 kz

-

3 2

01MAPR

Coupek, Krbálek Čulík Strachota Kůs Čulík Mareš Čulík Ambrož Dvořáková Michl, Proška ČVUT

-

2+2 z, zk

-

4

2z 2+0 z -z

2z 2z 2+0 zk 2+0 z 2 zk 0+2 z 0+2 z 2+0 zk -z

2 2 1

2 2 2 2 2 2 1 2 1

Předměty volitelné: Geometrická teorie diferenciálních rovnic Topologie Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Teorie dynamických systémů Matematické modely proudění podzemních vod Markovské procesy Jednoduché překladače Počítačová grafika 1, 2 Statistická teorie rozhodování Základy operačních systémů Teorie kódování Programování pro Windows Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky Molekulová fyzika Tělesná výchova 3, 4

01JEPR 01POGR12 01STR 01ZOS 01TKO 01PW 01PSL 01DEM 12MOF 00TV34

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

73

Bakalářské studium Obor Matematické inženýrství Zaměření Matematická fyzika Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01MANA


4+4 z - zk

-

4 6

-

01LAL 01LALA


3+2 z - zk

-

2 5

-

Matematická analýza A 2 Lineární algebra A 2 Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (4)

01MAA2 01LAA2 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02TER 02DEF1 18ZPRO 00PT 04.

Pelantová Dvořáková Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jizba Jex Jarý, Virius FJFI KJ

4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+4 z, zk 2+2 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

10 6 6 4 -

Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Diskrétní matematika 1, 2 (5) Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 (6) Fyzikální seminář 1, 2 Základy fyzikálních měření 1, 2

00MAM1 00MAM2 01DIM12 02DEF2 02EXF1 02FYS12 02ZFM12

0+1 z 0+1 z 2+0 z 0+2 z 2+0 z

2+0 z 2+0 z 2+0 z 0+2 z 0+2 z

1 1 2 2 2

2 2 2 2 2

Úvod do fyziky pevných látek Základy práce s počítačem Praktická informatika pro inženýry 1 (6) Obecná chemie 1, 2 Základy algoritmizace

11UFPLN 16ZPSP 12PIN1

Břeň Pošta Masáková Jex Petráček Svoboda Chaloupka, Škoda Kraus Vrba T. Liska

0+2 z -

2+0 zk 1+1 z

2 -

2 2

15CH12 18ZALG

Motl Virius

2+1 z -

2+1 z, zk 2+2 z, zk

3 -

3 4

(3)

Předměty volitelné:

(5)

(1) (2) (3) (4) (5) (6)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Podmínkou skládání zkoušky 01MANA je získání zápočtu z 01MAN. Podmínkou skládání zkoušky 01LALA je získání zápočtu z 01LAL. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

74


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza A 3, 4 Numerická matematika 1 Diferenciální rovnice Vlnění, optika a atomová fyzika Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 (1) Výuka jazyků

(2)


01MAA34 01NUM1 01DIFR 02VOAF 02TSFA

Vrána Oberhuber Beneš Tolar Jex

4+4 z, zk 3+1 z, zk 4+2 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk 2+2 z, zk

10 4 6 -

10 4 4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

04..




-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

01SSM12

Klika, Pelantová

0+2 z

0+2 z

2

2

01DIM3 02UFEC

Masáková Bielčík

2+0 z 2+0 z

-

2 2

-

02UKP 02EXF2 02PRA12 02LCF12

Hlavatý Petráček Bielčík Bielčík

2+0 zk 0+4 kz 0+2 z

1+1 z 0+4 kz 0+2 z

2 6 2

2 6 2

02SMF 12UMF 00TV12

Hlavatý Pšikal ČVUT

0+2 z -z

2+1 z -z

2 1

3 1

Předměty volitelné: Seminář současné matematiky 1, 2 Diskrétní matematika 3 (7) Úvod do fyziky elementárních částic Úvod do křivek a ploch Experimentální fyzika 2 (4,7) Fyzikální praktikum 1, 2 (5) Laboratorní cvičení z fyziky 1, 2

(6)

Seminář matematické fyziky Úvod do moderní fyziky Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Ke zkoušce se požaduje absolvování 02PRA1. Požaduje se absolvování 02EXF1, nezapisuje se současně s 02LCF12. Zápis se doporučuje studentům, u nichž se nevyžaduje absolvování 02PRA12 (doporučuje se absolvování 02EXF1 a 02EXF2). Předmět se nezapisuje současně s 02PRA12. (7) Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

75


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová mechanika

02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

02KVAN2 02ZJF 01FA1 01FA2 01MMF 02GMF1 02OR 02BPMF12 04...

Hlavatý, Štefaňák Šnobl, Štefaňák Wagner Havlíček Šťovíček Šťovíček Šnobl, Tolar Semerák Hlavatý, Tolar KJ

Kvantová mechanika 2 Základy jaderné fyziky Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Metody matematické fyziky Geometrické metody fyziky 1 Obecná teorie relativity Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

3+2 z, zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z

2+2 z, zk 2+2 z, zk 4+2 z, zk 3+0 zk 0+10 z

6 3 4 5

4 4 6 3 10

02DRG

Šnobl

2+2 z

-

4

-

02NSAD

Hubáček

2+0 z

-

2

-

01ALG 01PRST 01FKP 01TOP 00TV34

Mareš Hobza Pošta Burdík ČVUT

4+0 zk 3+1 z, zk 2+0 zk 2+0 zk -z

-z

4 4 2 2 1

1

Předměty volitelné: Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Nástroje pro simulace a analýzu dat Algebra Pravděpodobnost a statistika Funkce komplexní proměnné Topologie Tělesná výchova 3, 4


76

Bakalářské studium Obor Matematické inženýrství Zaměření Aplikované matematicko-stochastické metody Předmět

1. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Matematická analýza 1 Lineární algebra 1 (1)

01MAN 01LAL

Pošta, Tušek Dvořáková

4+4 z 3+2 z

-

4 2

-

Skupina předmětů A Matematická analýza A 1, zkouška

01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-

01LALA 01MAA2 01LAA2

Dvořáková Pelantová Dvořáková

- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-

01LALB 01MAB2 01LAB2

Dvořáková Pošta Ambrož

- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4

02MECH 02MECHZ 02ELMA 02TER 02DEF1 18ZPRO 00PT 04.

Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jizba Jex Jarý, Virius FJFI KJ

4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

6 4 -

00MAM1 00MAM2 01DIM12 02DEF2 02FYS12 11UFPLN 16ZPSP 12PIN1

Břeň Pošta Masáková Jex Svoboda Kraus Vrba T. Liska

0+1 z 0+1 z 2+0 z 0+2 z 0+2 z -

2+0 z 2+0 z 0+2 z 2+0 zk 1+1 z

1 1 2 2 2 -

2 2 2 2 2

15CH12 17UINZ 18ZALG

Motl Bouda Virius

2+1 z 2+1 z, zk -

2+1 z, zk 2+2 z, zk

3 3 -

3 4

Předměty povinné:

(2)

Lineární algebra A 1, zkouška Matematická analýza A 2 Lineární algebra A 2

(3)

Skupina předmětů B (4) Matematická analýza B 1, zkouška (2)

Lineární algebra B 1, zkouška Matematická analýza B 2 Lineární algebra B 2

(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (5) Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Diskrétní matematika 1, 2 Dějiny fyziky 2 Fyzikální seminář 1, 2 Úvod do fyziky pevných látek Základy práce s počítačem Praktická informatika pro inženýry 1 Obecná chemie 1, 2 Úvod do inženýrství Základy algoritmizace (1) (2) (3) (4) (5)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MANA, nebo z předmětu 01MANB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MAN. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LALA, nebo z předmětu 01LALB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01LAL. Pro toto zaměření je povinná alespoň skupina předmětů B. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

77


kód

učitel

zim. sem.

2. ročník let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Skupina předmětů A Matematická analýza A 3, 4 Numerická matematika 1 Diferenciální rovnice

01MAA34 01NUM1 01DIFR

Vrána Oberhuber Beneš

4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4

Skupina předmětů B (1) Matematická analýza B 3, 4 Numerické metody 1 Vybrané partie z matematiky

01MAB34 12NME1 01VYMA

Krbálek Limpouch Mikyška

2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4

02VOAF 02TSFA 02TEF12

4+2 z, zk 2+2 z, zk

2+2 z, zk 2+2 z, zk

6 4

4 4

04..

Tolar Jex Hlavatý, Jex, Tolar KJ



-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

Seminář současné matematiky 1, 2

01SSM12

Klika, Pelantová

0+2 z

0+2 z

2

2

Seminář matematické analýzy B 1, 2 (7) Diskrétní matematika 3 Softwarový seminář 1, 2 (8,9) Úvod do křivek a ploch (9) Seminář matematické fyziky (9) Základy elektroniky 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

01DIM3 01SOS12 02UKP 02SMF 12ZEL12 12PIN23

Masáková Čulík Hlavatý Hlavatý Pavel Šiňor

2+0 z 0+2 z 0+2 z 2+1 z, zk 1+1 z

0+2 z 1+1 z 2+1 z, zk 1+1 z

2 2 2 3 2

2 2 3 2

18PRC12 00TV12

Virius ČVUT

2+2 z -z

2+2 kz -z

4 1

4 1

(2)

Vlnění, optika a atomová fyzika Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 (3) Výuka jazyků

(4)

Společenské vědy (5) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky Předměty volitelné: (6)

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

Pro toto zaměření je povinná alespoň skupina předmětů B. Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Předmět pro studenty MAA. Předmět pro studenty MAB. Obsahuje výuku základů jazyka JAVA. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

78


kód

učitel

zim. sem.


kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky Pravděpodobnost a statistika (2) Statistické metody a jejich aplikace Markovské procesy

01RMF 01PRST 01SM

Krbálek Hobza Hobza

2+4 z, zk 3+1 z, zk -

2+0 zk

6 4 -

2

01MAPR

-

2+2 z, zk

-

4

Numerické metody 2 Pokročilá pravděpodobnost (2) Algebra Ekonometrie Programování v MATLABu Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

01NME2 01POPR 01ALG 18EKONS 18MTL 01BSEM 01BPAM12 04...

Coupek, Krbálek Beneš Hobza Mareš Sekničková Kukal Strachota Strachota KJ

4+0 zk 2+2 z, zk 0+5 z

2+0 kz 2+0 z 2+2 z, zk 0+2 z 0+10 z

4 5 5

2 2 5 2 10

01PRA12

Kůs

4+2 z, zk

2+0 zk

6

2

01TKO 01DYSY 01POGR12 01UTIZ 01LIP 01FKP 18EKO12 01PSL 01DEM 12MOF

Mareš Augustová Strachota Mareš Burdík Pošta Jablonský Ambrož Dvořáková Michl, Proška

2z 2+1 z, zk 2+0 zk 2+2 z, zk -

2 zk 3+0 zk 2z 2+0 zk 2+2 z, zk 0+2 z 0+2 z 2+0 zk

2 3 2 5 -

2 3 2 2 5 2 1 2

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 (2) Teorie kódování (3) Teorie dynamických systémů Počítačová grafika 1, 2 Úvod do teoretické informatiky Lineární programování Funkce komplexní proměnné Matematická ekonomie 1, 2 Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky Molekulová fyzika

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (2) Student absolvuje povinně buď 01PRST a 01POPR, anebo 01PRA12. (3) Pro absolvování předmětu 01TKO je nezbytné předešlé absolvování předmětu 01ALG.

79

Bakalářské studium Obor Matematická informatika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01MANA


4+4 z - zk

-

4 6

-

01LAL 01LALA


3+2 z - zk

-

2 5

-

Matematická analýza A 2 Lineární algebra A 2 Diskrétní matematika 1, 2 Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Dějiny fyziky 1 Základy programování Základy algoritmizace Přípravný týden Výuka jazyků (2)

01MAA2 01LAA2 01DIM12 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02DEF1 18ZPRO 18ZALG 00PT 04.

Pelantová Dvořáková Masáková Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jex Jarý, Virius Virius FJFI KJ

2+0 z 4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+4 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z 4+2 z, zk 2+2 z, zk -

2 4 2 2 4 2

10 6 2 6 4 -

00MAM1 00MAM2 02TER 02DEF2 16ZPSP 12PIN1

Břeň Pošta Jizba Jex Vrba T. Liska

0+1 z 0+1 z 0+2 z -

2+2 z, zk 2+0 z 1+1 z

1 1 2 -

4 2 2

(4)

Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 2 Základy práce s počítačem Praktická informatika pro inženýry 1 (1) (2) (3) (4)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Podmínkou skládání zkoušky 01MANA je získání zápočtu z 01MAN. Podmínkou skládání zkoušky 01LALA je získání zápočtu z 01LAL.

80


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza A 3, 4 Numerická matematika 1 Diferenciální rovnice Diskrétní matematika 3 Vlnění, optika a atomová fyzika Programování v C++ 1, 2 Výuka jazyků (2)

01MAA34 01NUM1 01DIFR 01DIM3 02VOAF 18PRC12 04..

Vrána Oberhuber Beneš Masáková Tolar Virius KJ

4+4 z, zk 3+1 z, zk 2+0 z 4+2 z, zk 2+2 z

4+4 z, zk 3+1 z, zk 2+2 kz

10 4 2 6 4

10 4 4




-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 (3)

02TSFA

Jex

-

2+2 z, zk

-

4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

Seminář současné matematiky 1, 2 Softwarový seminář 1, 2 (4) Úvod do křivek a ploch (4) Základy elektroniky 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Tělesná výchova 1, 2

01SSM12

Hlavatý, Jex, Tolar Klika, Pelantová

0+2 z

0+2 z

2

2

01SOS12 02UKP 12ZEL12 12PIN23

Čulík Hlavatý Pavel Šiňor

0+2 z 2+1 z, zk 1+1 z

0+2 z 1+1 z 2+1 z, zk 1+1 z

2 3 2

2 2 3 2

00TV12

ČVUT

-z

-z

1

1


(1) (2) (3) (4)

Student si zapisuje právě 1 z uvedených předmětů. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Požaduje se absolvování 02TEF1. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

81


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Algebra Teorie kódování Základy operačních systémů Numerická matematika 2 Lineární programování Programování v Javě Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 (3) Počítačová grafika 1, 2 Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

01ALG 01TKO 01ZOS 01NUM2 01LIP 18PJ 01PRA12

Mareš Mareš Čulík Beneš Burdík Virius Kůs

4+0 zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 4+2 z, zk

2 zk 2+0 z 2+1 z, zk 2+0 zk

4 3 5 6

2 2 3 2

01POGR12 01BSEM 01BPSI12 04...

Strachota Strachota Strachota KJ

2z 0+5 z

2z 0+2 z 0+10 z

2 5

2 2 10

01PRST 01POPR 01RSWP 01DYSY 01PW 01SITE12 01JEPR 01PERI 01POPJ12 01FKP 01STR 01FA1 01FA2 01PSL 01DEM 18MTL 01PROP 12POAL 18INTA 00TV34

Hobza Hobza Rozsypal Augustová Čulík Minárik Čulík Čulík Bojar, Zeman Pošta Kůs Havlíček Šťovíček Ambrož Dvořáková Kukal Bauer Liska Majerová ČVUT

3+1 z, zk 0+2 kz 2+0 z 1+1 z 2+0 z 0+2 z 2+0 zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 0+2 z 2 kz -z

2+0 z 3+0 zk 1+1 z 2z 0+2 z 2+0 zk 2+2 z, zk 0+2 z 0+2 z 2+2 kz -z

4 2 2 2 2 2 2 3 5 2 2 1

2 3 2 2 2 2 4 2 1 4 1

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika (3) Pokročilá pravděpodobnost (3) Řízení softwarových projektů Teorie dynamických systémů Programování pro Windows Počítačové sítě 1, 2 (2) Jednoduché překladače Programování periferií Počítače a přirozený jazyk 1, 2 Funkce komplexní proměnné Statistická teorie rozhodování Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky Programování v MATLABu Programátorské praktikum Počítačová algebra Tvorba internetových aplikací Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (2) Lze zapsat pouze jako celoroční kurz. (3) Student absolvuje povinně buď 01PRA12, anebo 01PRST a 01POPR.

82

Bakalářské studium Obor Informatická fyzika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01LAL


4+4 z 3+2 z

-

4 2

-


01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-



- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-



- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4



4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

6 4 -

00MAM1 00MAM2 12PIN1

Břeň Pošta Liska

0+1 z 0+1 z -

1+1 z

1 1 -

2

02DEF2 02ZFM12 16ZPSP 12PSEM 15CH12 18ZALG

Jex Chaloupka, Škoda Vrba T. Král Motl Virius

2+0 z 0+2 z 2+1 z -

2+0 z 0+2 z 0+4 z 2+1 z, zk 2+2 z, zk

2 2 3 -

2 2 2 3 4


(2)


(3)

Skupina předmětů B (4) Matematická analýza B 1, zkouška

(2)


(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (5) Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Praktická informatika pro inženýry 1 Dějiny fyziky 2 Základy fyzikálních měření 1, 2 Základy práce s počítačem Problémový seminář Obecná chemie 1, 2 Základy algoritmizace (1) (2) (3) (4) (5)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MANA, nebo z předmětu 01MANB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MAN. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LALA, nebo z předmětu 01LALB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01LAL. Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

83


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr




4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4




2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4

02VOAF 02TSFA

Tolar Jex

4+2 z, zk -

2+2 z, zk

6 -

4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

04..




-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

12PIN23

Šiňor

1+1 z

1+1 z

2

2

12UMF 01SOS12 02PRA12 02SMF 11UVOD 12ZEL12 18PRC12 00TV12

Pšikal Čulík Bielčík Hlavatý Kraus Pavel Virius ČVUT

0+2 z 0+4 kz 0+2 z 0+2 z 2+1 z, zk 2+2 z -z

2+1 z 0+2 z 0+4 kz 2+1 z, zk 2+2 kz -z

2 6 2 2 3 4 1

3 2 6 3 4 1

(2)

Vlnění, optika a atomová fyzika Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 Výuka jazyků

(4)

Společenské vědy (5) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky Předměty volitelné: Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Úvod do moderní fyziky Softwarový seminář 1, 2 (6,7) Fyzikální praktikum 1, 2 Seminář matematické fyziky Úvod do zaměření Základy elektroniky 1, 2 (8) Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

(7)

Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Obsahuje výuku základů jazyka JAVA. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně. Tento předmět lze zapisovat dle rozvrhové dostupnosti.

84


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Počítačová algebra Metody počítačové fyziky 1, 2

12POAL 12MPF12

Metody matematické fyziky Kvantová mechanika

01MMF 02KVAN

Základy elektrodynamiky Základy fyziky plazmatu Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

12ZELD 12ZFP 12SBP 12BPIF12 04...

Liska Klimo, Kuchařík Šťovíček Hlavatý, Štefaňák Kálal Limpouch Jelínková Šiňor KJ

2 kz 2 z, zk

2 z, zk

2 2

2

4+2 z, zk

4+2 z, zk -

6

6 -

2+0 z, zk 0+5 z

3+1 z, zk 0+2 z 0+10 z

2 5

4 2 10

01PRST 01FKPB 12AUX 12MOF 12ZAOP 12NT 02ZJFB 12ZMD 12PYTH

Hobza Pošta Šiňor Michl, Proška Škereň, Fiala Hulicius Wagner Procházka Urban

3+1 z, zk 2+0 z 2+0 z, zk 2+0 zk 3+0 kz 1+1 kz 0+2 z

2+0 kz 2+0 zk -

4 2 2 2 3 2 2

2 2 -

18PJ 01PSL 00TV34

Virius Ambrož ČVUT

2+2 z, zk -z

0+2 z -z

5 1

2 1

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Funkce komplexní proměnné B Administrace systému UNIX Molekulová fyzika Základy optiky Nanotechnologie Základy jaderné fyziky B Zpracování měření a dat Vědecké programování v Pythonu Programování v Javě (2) Publikační systém LaTeX Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (2) Předmět 18PJ je doporučen jako příprava na předmět 12ZUMI v navazujícím magisterském studiu oboru Informatická fyzika.

85

Bakalářské studium Obor Aplikace softwarového inženýrství 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza 1 Matematická analýza B 1, zkouška (1) Lineární algebra 1 (2) Lineární algebra B 1, zkouška

01MAN 01MANB


4+4 z - zk

-

4 4

-

01LAL 01LALB


3+2 z - zk

-

2 3

-

Matematická analýza B 2 Lineární algebra B 2 Základy programování Matematická ekonomie 1, 2 Mikroekonomie 1, 2 Základy algoritmizace Správa operačních systémů Dějiny fyziky 1 Přípravný týden Výuka jazyků (4)

01MAB2 01LAB2 18ZPRO 18EKO12 18MIK12 18ZALG 18OS 02DEF1 00PT 04.

Pošta Ambrož Jarý, Virius Jablonský Koubek Virius Mrázková Jex FJFI KJ

2+2 z 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z 1 týden z

2+4 z, zk 1+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 0+2 kz -

4 5 5 2 2

7 4 5 5 4 2 -

00MAM2 18ESPG12

Pošta Kukal

0+1 z 0+2 z

0+2 z

1 2

2

18UOA

Pecinovský

2+2 z, zk

-

4

-

18PAS

Virius

-

2+2 z, zk

-

4

(3)

Předměty volitelné: Matematické minimum 2 (2) Evropský standard počítačové gramotnosti 1, 2 Úvod do objektové architektury (5)

Programování v Pascalu (1) (2) (3) (4) (5)

(5)

Podmínkou skládání zkoušky 01MANB je získání zápočtu z 01MAN. Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Podmínkou skládání zkoušky 01LALB je získání zápočtu z 01LAL. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Kapacita předmětu omezena vyhláškou katedry.

86


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza B 3, 4 Diskrétní matematika 1, 2 Lineární programování B Programování v C++ 1, 2 Makroekonomie 1, 2 Programování v MATLABu Fyzika 1, 2 Pokročilé programovací techniky (3) Praktická informatika pro inženýry 1 Výuka jazyků (2) Společenské vědy (1) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky

01MAB34 01DIM12 01LIPB 18PRC12 18MAK12 18MTL 02FYZ12 18PPT

Krbálek Masáková Burdík Virius Tran Kukal Bielčík Horaisová

2+4 z, zk 2+0 z 2+2 z, zk 2+2 z 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+1 z, zk -

2+4 z, zk 2+0 z 2+2 kz 2+2 z, zk 2+1 z, zk 0+2 z

7 2 4 4 4 5 3 -

7 2 4 4 3 3

12PIN1

Liska

-

1+1 z

-

2

04..

KJ



-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

00TV12

ČVUT

-z

-z

1

1

Předměty volitelné: Seminář matematické analýzy B 1, 2 Tělesná výchova 1, 2

(1) Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. (2) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (3) Předmět 18PPT nahrazuje předmět 18DPH.

87


kód

učitel

zim. sem.

18PJ 18PST 18WEB

Virius Sekničková Liška

2+2 z, zk 3+1 z, zk 0+2 kz

18ZNEK 12ZDP 18INTA 18EKONS 12NME1 01TKOB 18SBAK 18BPSE12 04...

Šrédl Novotný Majerová Sekničková Limpouch Mareš Virius Kukal KJ

01POGR12 01DEM 01PSL 01RMF 00TV34

Strachota Dvořáková Ambrož Krbálek ČVUT

let. sem.

kr

kr

-

5 5 3

-

2+0 kz 2z 0+5 z

2+2 kz 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 zk 0+2 z 0+10 z

3 2 5

4 5 4 2 2 10

2z 2+4 z, zk -z

2z 0+2 z 0+2 z -z

2 6 1

2 1 2 1

Předměty povinné: Programování v Javě Pravděpodobnost a statistika (1) Prostředí webu, programovací a popisné jazyky Znalostní ekonomika Zpracování dat pro publikování Tvorba internetových aplikací Ekonometrie Numerické metody 1 Teorie kódování B Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2) Předměty volitelné: Počítačová grafika 1, 2 Dějiny matematiky Publikační systém LaTeX Rovnice matematické fyziky Tělesná výchova 3, 4

(1) Předmět 18PST si zapisují pouze ti studenti, kteří neabsolvovali předmět 01PRS. (2) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

88

Bakalářské studium Obor Aplikace softwarového inženýrství detašované pracoviště v Děčíně Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza 1 Matematická analýza 1, zkouška (1) Lineární algebra 1

818MA1 818MA1Z

Kubera, Virius Kubera, Virius

4+4 z - zk

-

4 4

-

818LI1

2+2 z

-

2

-

- zk

-

2

-

-

2+4 z, zk 1+2 z, zk

-

7 4

2+2 z 2+2 z, zk 2+2 z, zk 0+2 kz 0+3 z

2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z -

4 5 5 2 2

5 5 4 2 -

-

0+3 z 0+2 z

-

3 2

Matematická analýza B 2 Lineární algebra B 2

818MA2 818LI2

Základy programování Matematická ekonomie 1, 2 Mikroekonomie 1, 2 Základy algoritmizace Správa operačních systémů Dějiny fyziky 1 Přípravný kurz z matematiky 1 Výuka jazyků (3)

818ZPRO 818ME12 818MIK12 818ZALG 818OSY 818DEF1 818PKM1 04.

Majerová, Virius Majerová, Virius Kubera, Virius Majerová, Virius Horaisová Kubera Hladík Virius Mrázková Kosejk Mrázková KJ

818PKM2 818ESPG1

Mrázková Mrázková

Lineární algebra 1, zkouška

(2)

818LIZ

Předměty volitelné: Přípravný kurz z matematiky 2 Evropský standard počítačové gramotnosti 1

(1) Podmínkou skládání zkoušky 818MA1Z je získání zápočtu z 818MA1. (2) Podmínkou skládání zkoušky 818LIZ je získání zápočtu z 818LI1. (3) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 67.

89


2. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza B 3, 4 Diskrétní matematika 1, 2 Lineární programování B Programování v C++ 1, 2 Makroekonomie 1, 2 Programování v MATLABu Fyzika 1, 2 Pokročilé programovací techniky (2) Praktická informatika pro inženýry 1 Úvod do práva 1 Pravděpodobnost a statistika Výuka jazyků (1)

818MA34 818DIM12 818LIP 818PRC12 818MAKE12 818MTL 802FYZ12 818PPT

Kubera, Virius Horaisová Kubera Virius Hladík Majerová Chadzitaskos Horaisová

2+4 z, zk 2+0 z 2+2 z, zk 2+2 z 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+1 z, zk -

2+4 z, zk 2+0 z 2+2 kz 2+2 z, zk 2+1 z, zk 0+2 z

7 2 4 4 4 5 3 -

7 2 4 4 3 3

818PIN1

Fišer

-

1+1 z

-

2

818UPRA1 818PST 04..

Hohenbergerová Šimsová KJ

0+2 z -

3+1 z, zk

1 -

5

818PSL 818NES12 818UPRA2 818TV12

Fišer Horaisová Hohenbergerová Majerová

0+2 z 1+1 z 0+2 z

1+1 z 0+2 z 0+2 z

2 2 1

2 2 1

Předměty volitelné: Publikační systém LaTeX Neuronové sítě 1, 2 Úvod do práva 2 Tělesná výchova 1, 2

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 67. (2) Předmět 818PPT nahrazuje předmět 818DPH.

90


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Programování v Javě 1, 2 Prostředí webu, programovací a popisné jazyky Znalostní ekonomika Zpracování dat při publikování Tvorba internetových aplikací 1, 2 Ekonometrie Numerické metody 1 Teorie kódování B Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

818JAV12 818WEB

Virius Liška

1+1 z 0+2 kz

1+1 zk -

2 3

3 -

818ZNEK 818ZDP 818INT12

Petrášek Fišer Majerová

2+0 kz 2z 0+2 z

0+2 kz

3 2 2

2

818EKON Sekničková 818NME1 Kubera 818KOD Horaisová 818SBAK Fišer 818BPSE12 Majerová 04... KJ

2+2 z, zk 0+5 z

2+2 z, zk 2+0 zk 0+2 z 0+10 z

4 5

5 2 2 10

818TVS12 818PMT

Majerová Fišer

0+3 kz -

0+3 kz 0+3 z

3 -

3 3

818DB 818MARK 818PR 818TV34

Majerová Petrášek Kučera Majerová

1+3 kz 0+2 z

2+2 kz 2+1 kz 0+2 z

4 1

4 3 1

Předměty volitelné: Týmový vývoj softwaru 1, 2 Programování pro mobilní telefony Databáze Marketing Projektové řízení Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 67.

91

Bakalářské studium Obor Aplikovaná informatika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Fyzika 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 1 Základy programování Základy algoritmizace Publikační systém LaTeX Dějiny fyziky 1 Úvod do odborného jazyka 1, 2 Úvod do odborného jazyka zkouška Rozvíjení řečových dovedností 1, 2 Rozvíjení řečových dovedností zkouška Systemizace jazykových prostředků 1, 2 Přípravný týden Druhý cizí jazyk (1)

01MAT12 01MATZ12 02FYZ12 12PIN1

Fučík Fučík Bielčík Liska

6z - zk 2+1 z, zk -

6z - zk 2+1 z, zk 1+1 z

4 2 3 -

4 2 3 2

18ZPRO 18ZALG 01PSL 02DEF1 04ABU12 04ABUK

Jarý, Virius Virius Ambrož Jex Clarke, Čápová Clarke, Čápová

2+2 z 2+0 z 0+2 z -

2+2 z, zk 0+2 z 0+2 z - zk

4 2 2 -

4 2 2 3

04ABK12

0+2 z

0+2 z

2

2

-

- zk

-

3

04ABS12

Clarke, Kovářová Clarke, Kovářová Dvořáková

0+2 kz

0+2 kz

3

3

00PT 04.

FJFI KJ

1 týden z

-

2

-

00MAM1 00MAM2 18ESPG12

Břeň Pošta Kukal

0+1 z 0+1 z 0+2 z

0+2 z

1 1 2

2

18MIK12

Koubek

2+2 z, zk

2+2 z, zk

5

5

04ABKK

Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (2) Matematické minimum 2 (2) Evropský standard počítačové gramotnosti 1, 2 Mikroekonomie 1, 2

(1) Zápis druhého cizího jazyka se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (2) Zvláštní organizace časového průběhu výuky.

92


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 3, 4 Linear Algebra with Applications Programování v C++ 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Diskrétní matematika 1, 2 Kultura a reálie anglofonních zemí a ČR 1 Rozvíjení řečových dovedností 3 Rozvíjení řečových dovedností souhrnná zkouška (1) Systemizace jazykových prostředků 3 Systemizace jazykových prostředků - souhrnná zkouška

01MAT34 01LAWA

Humhal, Tušek Novotná

2+2 z, zk -

2+2 z, zk 2+0 zk

4 -

4 2

18PRC12 12PIN23

Virius Šiňor

2+2 z 1+1 z

2+2 kz 1+1 z

4 2

4 2

01DIM12 04ABR1

2+0 z -

2+0 z 0+2 z

2 -

2 2

04ABK3

Masáková Čápová, Kovářová Clarke

0+2 z

-

2

-

04AB3KK

Clarke

- zk

-

3

-

04ABS3

Dvořáková

0+2 z

-

2

-

04ABSK

Dvořáková

- zk

-

3

-

04ABO12 04ABOK

Clarke, Čápová Clarke, Čápová

0+2 z -

0+2 z - zk

2 -

2 3

04ABA 04ABAK

Clarke Clarke

-

0+2 z - zk

-

2 3

04..

KJ



-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

12ZEL12 01SOS12 18MAK12 00TV12

Pavel Čulík Tran ČVUT

2+1 z, zk 0+2 z 2+2 z, zk -z

2+1 z, zk 0+2 z 2+2 z, zk -z

3 2 4 1

3 2 4 1

(1)

Práce s odborným textem 1, 2 (2) Práce s odborným textem zkouška Aplikace jazykového systému (3) Aplikace jazykového systému zkouška Druhý cizí jazyk (5)

Společenské vědy (4) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky Předměty volitelné: Základy elektroniky 1, 2 Softwarový seminář 1, 2 Makroekonomie 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5)

Jedná se o souhrnnou zkoušku za 3 semestry studia. Zápis do kurzu 04ABO1 je podmíněn složením zkoušky 04ABUK. Zápis do kurzu je podmíněn složením zkoušky z předmětu 04ABS3. Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. Zápis druhého cizího jazyka se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

93


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Elementary Introduction to Graph Theory Úvod do teoretické informatiky Úvod do objektového programování Kombinatorika a pravděpodobnost Počítačová grafika 1, 2 Základy operačních systémů Programování pro Windows Počítačové sítě 1, 2 Kultura a reálie anglofonních zemí a ČR 2 Kultura a reálie anglofonních zemí a ČR - zkouška Prezentace a interpretace textu Jazyková podpora bakalářské práce (1) Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 (2) Druhý cizí jazyk (3)

01EIGR

2+0 kz

-

2

-

01UTI 01UOP

Ambrož, Masáková Mareš Čulík

0+2 zk

2+0 kz -

2

2 -

01KAP

Hobza

2+0 zk

-

2

-

01POGR12 01ZOS 01PW 01SITE12 04ABR2

2z 2+0 z 1+1 z 0+4 z

2z 2+0 z 1+1 z -

2 2 2 3

2 2 2 -

- zk

-

3

-

0+2 z -

0+5 z

3 -

5

01BSEM 01BPAI12 04...

Strachota Čulík Čulík Minárik Čápová, Kovářová Čápová, Kovářová Clarke, Čápová Clarke, Čápová, Dvořáková Strachota Strachota KJ

0+5 z

0+2 z 0+10 z

5

2 10

01JEPR 01PERI 01PROP 01POPJ12 18MTL 04ABZK 00TV34

Čulík Čulík Bauer Bojar, Zeman Kukal Dvořáková ČVUT

2+0 z 0+2 z 0+2 z 2+2 z, zk -z

2z 0+2 z 0+2 zk -z

2 2 2 5 1

2 2 5 1

04ABRK 04ABI 04ABJP

Předměty volitelné: Jednoduché překladače Programování periferií Programátorské praktikum Počítače a přirozený jazyk 1, 2 Programování v MATLABu Angličtina – státní zkouška (4) Tělesná výchova 3, 4 (1) (2) (3) (4)

Předmět lze zapsat až po složení zkoušky z předmětu 04ABAK a 04ABOK. Předmět lze zapsat až po složení zkoušky z předmětu 04ABSK. Zápis druhého cizího jazyka se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Státní jazykovou zkoušku z angličtiny lze absolvovat až po složení zkoušek ze všech kurzů, jejichž obsah je součástí státní jazykové zkoušky.

94

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza 1 (1) Matematická analýza B 1, zkouška (1,3) Lineární algebra 1 (1,6) Lineární algebra B 1, zkouška

(1,4)

Matematická analýza B 2 Lineární algebra B 2 (1) Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Základy programování Obecná chemie 1, 2 Úvod do inženýrství Experimentální fyzika 1 Přípravný týden Výuka jazyků (5)

(1)

01MAN 01MANB


4+4 z - zk

-

4 4

-

01LAL 01LALB


3+2 z - zk

-

2 3

-

01MAB2 01LAB2 02MECH 02MECHZ 02ELMA 18ZPRO 15CH12 17UINZ 02EXF1 00PT 04.

Pošta Ambrož Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jarý, Virius Motl Bouda Petráček FJFI KJ

4+2 z - zk 2+2 z 2+1 z 2+1 z, zk 1 týden z

2+4 z, zk 1+2 z, zk 4+2 z, zk 2+1 z, zk 2+0 z -

4 2 4 3 3 2

7 4 6 3 2 -

02ZAJF

Wagner

-

2+2 z, zk

-

4

Předměty volitelné: Základy atomové a jaderné fyziky (2) Základy energetiky a zdroje energie (2) Fyzikální praktikum (2) Matematika 1, 2 (2) Matematika, zkouška 1, 2 (2) Termika a molekulová fyzika Matematické minimum 1 (6) Matematické minimum 2 (6) Fyzikální seminář 1, 2 Základy fyzikálních měření 1, 2

17EZE

Kobylka, Tichý

2+0 z, zk

-

3

-

02PRAK 01MAT12 01MATZ12 02TER 00MAM1 00MAM2 02FYS12 02ZFM12

6z - zk 0+1 z 0+1 z 0+2 z 2+0 z

0+4 kz 6z - zk 2+2 z, zk 0+2 z 0+2 z

4 2 1 1 2 2

4 4 2 4 2 2

Základy práce s počítačem Základy algoritmizace Dějiny fyziky 1 Dějiny fyziky 2

16ZPSP 18ZALG 02DEF1 02DEF2

Škoda Fučík Fučík Jizba Břeň Pošta Svoboda Chaloupka, Škoda Vrba T. Virius Jex Jex

0+2 z 2+0 z -

2+2 z, zk 2+0 z

2 2 -

4 2

(1) Tyto předměty je možné nahradit skupinou předmětů dle poznámky (2) u studentů, kteří neuvažují o pokračování v navazujícím magisterském studiu. (2) Tuto skupinu předmětů si zapisují místo skupiny předmětů dle poznámky (1) studenti, kteří neuvažují o pokračování v navazujícím magisterském studiu a kteří podle toho volí charakter své bakalářské práce. (3) Podmínkou skládání zkoušky 01MANB je získání zápočtu z 01MAN. (4) Podmínkou skládání zkoušky 01LALB je získání zápočtu z 01LAL. (5) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (6) Zvláštní organizace časového průběhu výuky.

95

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství 2. ročník Předmět Předměty povinné:

kód

učitel

Matematická analýza B 3, 4 (1) Vybrané partie z matematiky (1,3) Vlnění, optika a atomová fyzika (1) Termodynamika a statistická fyzika (1) Teoretická fyzika 1, 2 (1,2) Numerické metody 1 Základy fyziky jaderných reaktorů 1

01MAB34 01VYMA 02VOAF 02TSFA 02TEF12 12NME1 17ZAF1

Termohydraulický návrh jaderných zařízení 1, 2 Jaderné reaktory Nauka o materiálu Exkurze (8) Výuka jazyků (4)

17THNJ1 2 17JARE 14NMA 17EXK 04..

Krbálek Mikyška Tolar Jex Hlavatý, Jex, Tolar Limpouch Frýbort, Heraltová, Sklenka Heřmanský, Kobylka Heřmanský Haušild Kobylka KJ

17TCJ1

Předměty volitelné: Technologické celky jaderných elektráren 1 (5) Provozní stavy jaderných reaktorů (5) Úvod do palivového cyklu (5) Radioaktivní odpady (5) Atomová legislativa (5) Úvod do projektování jaderných zařízení (5) Matematika 3, 4 (5) Návrh a řízení experimentu (5) Alternativní energetické zdroje (5,8) Experimentální fyzika 2 (6) Fyzikální praktikum 1, 2 (7) Programování v C++ 1, 2 Základy zpracování experimentálních dat Úvod do ekologie Základy metrologie ionizujícího záření Aplikace ionizujícího záření v analytických metodách Tělesná výchova 1, 2 Společenské vědy (9) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

2+4 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk 3+1 kz

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk -

7 6 4 4

7 4 4 4 4 -

2+0 z

2+1 z, zk

2

3

2+1 kz -

2+0 zk 1 týden z

3 -

2 1

Bouček, Kropík

2+1 z, zk

-

3

-

17PSJR 17UPC 17RAO 17ALE 17PROJ

Huml, Sklenka Sklenka, Starý Konopásková Bílková, Fuchsová Bouda

2+1 z

2+1 kz 2+0 kz 2+0 zk 2+0 z -

3

4 2 2 2 -

01MAT34 17NRE 17AEZ 02EXF2 02PRA12 18PRC12 16ZEDB

Humhal, Tušek Kropík Škorpil Petráček Bielčík Virius Pilařová

2+2 z, zk 2+1 z, zk 2+0 zk 0+4 kz 2+2 z 2+0 zk

2+2 z, zk 1 týden z 0+4 kz 2+2 kz -

4 3 2 6 4 2

4 3 6 4 -

16ZIVB 16MEZB 16APLB

Čechák, Thinová Čechák Čechák

2+0 zk 2+1 z, zk -

4+0 zk

2 4 -

5

00TV12

ČVUT

-z

-z

1

1



-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

(1) Tyto předměty je možné nahradit skupinou předmětů dle poznámky (5) u studentů, kteří neuvažují o pokračování v navazujícím magisterském studiu. (2) Požaduje se absolvování 02TEF1. (3) Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3. (4) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (5) Tuto skupinu předmětů si zapisují místo skupiny předmětů dle poznámky (1) studenti, kteří neuvažují o pokračování v navazujícím magisterském studiu a kteří podle toho volí charakter své bakalářské práce. (6) Ke zkoušce se požaduje absolvování 02PRA1. (7) Požaduje se absolvování 02EXF1. (8) Předmět si mohou zapsat pouze studenti oboru Jaderné inženýrství. (9) Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů.

96

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství 3. ročník Předmět Předměty povinné:

kód

učitel

Rovnice matematické fyziky (1,8) Numerické metody 2 (1) Základy jaderné fyziky (1) Kvantová fyzika (1) Experimentální neutronová fyzika

01RMF 01NME2 02ZJF 02KF 17ENF

Krbálek Beneš Wagner Jizba, Šnobl Rataj

2+4 z, zk 3+2 z, zk 2+1 z, zk -

2+0 kz 2+1 kz

6 6 3 -

2 2

Bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Úvod do radiační ochrany jaderných zařízení Termohydraulický návrh jaderných zařízení 3 (4) Základy fyziky jaderných reaktorů 2 (5)

17BES

Kropík

-

2+0 z, zk

-

2

17URO

Starý

-

2+0 kz

-

2

17THNJ3

2+1 z, zk

-

3

-

-

2+1 z, zk

-

3

Základy elektroniky Detekce záření Technická mechanika Chemie Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3)

17ZEL 17DEZ 14TM 15CHB 17BPJR12 04...

Heřmanský, Kobylka Frýbort, Heraltová, Sklenka Kropík Miglierini, Tichý Kunz, Ondráček Silber, Štamberg Kobylka KJ

2+2 kz 2+1 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z

3+1 z, zk 0+10 z

3 3 4 5

4 10

17ZJBE 17REPR 17OPKB 17TCJ2

Heřmanský, Kříž Rataj, Sklenka Kropík, Rataj Kobylka

4+0 zk 3+0 zk

2+2 kz 4 z, zk -

4 3

5 4 -

17AEZ 17PRAXB 17RAO 17CSI

Škorpil Kropík Konopásková Kobylka

1 týden z -

1 týden z 2+0 zk 0+3 z

1 -

3 2 3

01SOS12 02UFEC

Čulík Bielčík

0+2 z 2+0 z

0+2 z -

2 2

2 -

17ZEH 17VYR 00TV34

Starý Sklenka ČVUT

2+0 zk -z

2+0 zk -z

2 1

2 1

(1,5,9)

17ZAF2

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty volitelné: Základy jaderné bezpečnosti (2) Reaktorové praktikum (2,6,9) Operátorský kurs pro bakaláře (2,6,9) Technologické celky jaderných elektráren 2 (2,4) Alternativní energetické zdroje (2,7) Praxe na jaderné elektrárně (2,7) Radioaktivní odpady (2) Cvičení na simulátoru jaderné elektrárny (2,4) Softwarový seminář 1, 2 Úvod do fyziky elementárních částic Základy ekonomického hodnocení Výzkumné reaktory Tělesná výchova 3, 4

(1) Tyto předměty je možné nahradit skupinou předmětů dle poznámky (2) u studentů, kteří neuvažují o pokračování v navazujícím magisterském studiu. (2) Tuto skupinu předmětů si zapisují místo skupiny předmětů dle poznámky (1) studenti, kteří neuvažují o pokračování v navazujícím magisterském studiu a kteří podle toho volí charakter své bakalářské práce. (3) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (4) Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17THNJ12. (5) Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ZAF1. (6) Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ZAF1 a 17PSJR. (7) Předmět si mohou zapsat pouze studenti tohoto oboru. (8) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (9) Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17DEZ.

97

Bakalářské studium Obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření 1. ročník Předmět Předměty povinné:

kód

učitel


01MAN 01LAL


4+4 z 3+2 z

-

4 2

-


01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-



- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-



- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4



4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

6 4 -

00MAM1 00MAM2 02DEF2 02EXF1 02FYS12 02ZFM12 11UFPLN 15CH12 16ZRAO 16EPAM 16ZPSP 18ZALG 17UINZ 12PSEM

Břeň Pošta Jex Petráček Svoboda Chaloupka, Škoda Kraus Motl Vrba T. Musílek Vrba T. Virius Bouda Král

0+1 z 0+1 z 0+2 z 2+0 z 2+1 z 2+0 z 2+0 zk 0+2 z 2+1 z, zk -

2+0 z 2+0 z 0+2 z 0+2 z 2+0 zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 0+4 z

1 1 2 2 3 2 2 2 3 -

2 2 2 2 2 3 4 2

(2)


(3)


(2)


(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (5)

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 Fyzikální seminář 1, 2 Základy fyzikálních měření 1, 2 Úvod do fyziky pevných látek Obecná chemie 1, 2 Základy radiační ochrany Exaktní metody při studiu památek Základy práce s počítačem Základy algoritmizace Úvod do inženýrství Problémový seminář (1) (2) (3) (4) (5)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MANA, nebo z předmětu 01MANB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MAN. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LALA, nebo z předmětu 01LALB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01LAL. Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

98

Bakalářské studium Obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr




4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4




2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4

02VOAF 02TSFA

Tolar Jex

4+2 z, zk -

2+2 z, zk

6 -

4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

04..


00UPSY 00UPRA 00RET 00EKOT

Lidická Čech Kovářová Fučíková

-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

02EXF2 02PRA12 11UVOD 18PRC12 12PIN23

Petráček Bielčík Kraus Virius Šiňor

2+0 zk 0+4 kz 0+2 z 2+2 z 1+1 z

0+4 kz 2+2 kz 1+1 z

2 6 2 4 2

6 4 2

16SED12 00TV12

Johnová ČVUT

0+2 z -z

0+2 z -z

2 1

2 1

(2)


(4)

Společenské vědy (5) Úvod do psychologie Úvod do práva Rétorika Ekonomie pro techniky Předměty volitelné: Experimentální fyzika 2 Fyzikální praktikum 1, 2 (6) Úvod do zaměření Programování v C++ 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Seminář z dozimetrie 1, 2 (7) Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Požaduje se absolvování 02EXF1. Tento předměty si student zapisuje podle rozvrhové dostupnosti.

99

Bakalářské studium Obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření 3. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

01RMF 01PRST 02KF 01NME2 16JRF12 16ZDOZ12 16DETE 16ZPRA 16BPDZ12 04...

Krbálek Hobza Jizba, Šnobl Beneš Musílek, Urban Trojek Průša Průša Pilařová KJ

2+4 z, zk 3+1 z, zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z

2+0 kz 2+2 z, zk 2+0 zk 4+0 zk 0+2 kz 0+10 z

6 4 3 6 4 5

2 4 2 4 2 10

02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

17ENF

Hlavatý, Štefaňák Doubková, Vaculín Rataj

-

2+1 kz

-

2

17JARE 11ZFPL 16KPR 12ZEL12 00TV34

Heřmanský Kraus Votrubová Pavel ČVUT

2+0 kz 2+0 zk 2+1 z, zk -z

2+0 zk 2+1 z, zk -z

2 2 3 1

2 3 1

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky (1) Pravděpodobnost a statistika Kvantová fyzika (2) Numerické metody 2 Jaderná a radiační fyzika 1, 2 Základy dozimetrie 1, 2 Detektory ionizujícího záření Základní praktikum Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3) Předměty volitelné: Kvantová mechanika

(2)

Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2 (4) Experimentální neutronová fyzika Jaderné reaktory Základy fyziky pevných látek Klinická propedeutika (4) Základy elektroniky 1, 2 Tělesná výchova 3, 4

16ZBAF12

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Studenti si povinně zapisují jeden z předmětů 02KVAN, 02KF. Předmět 02KVAN se doporučuje pro studenty, kteří chtějí pokračovat v navazujícím magisterském studiu v oboru DAIZ. (3) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (4) Doporučuje absolvovat studentům, kteří chtějí v navazujícím magisterském studiu pokračovat oborem Radiologická fyzika.

100

Bakalářské studium Obor Experimentální jaderná a částicová fyzika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01LAL


4+4 z 3+2 z

-

4 2

-


01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-



- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-



- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4

02MECH 02MECHZ 02ELMA 02TER 02DEF1 18ZPRO 02EXF1 15CH12 00PT 04.

Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jizba Jex Jarý, Virius Petráček Motl FJFI KJ

4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 2+1 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z 2+1 z, zk -

4 2 2 4 3 2

6 4 2 3 -

00MAM1 00MAM2 01DIM12 02DEF2 02FYS12 02ZFM12 11UFPLN 12PSEM 18ZALG

Břeň Pošta Masáková Jex Svoboda Chaloupka, Škoda Kraus Král Virius

0+1 z 0+1 z 2+0 z 0+2 z 2+0 z -

2+0 z 2+0 z 0+2 z 0+2 z 2+0 zk 0+4 z 2+2 z, zk

1 1 2 2 2 -

2 2 2 2 2 2 4


(2)


(3)


(2)


(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Experimentální fyzika 1 Obecná chemie 1, 2 Přípravný týden Výuka jazyků (5) Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Diskrétní matematika 1, 2 (6) Dějiny fyziky 2 Fyzikální seminář 1, 2 Základy fyzikálních měření 1, 2 Úvod do fyziky pevných látek Problémový seminář Základy algoritmizace (1) (2) (3) (4) (5) (6)

(6)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MANA, nebo z předmětu 01MANB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MAN. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LALA, nebo z předmětu 01LALB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01LAL. Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

101


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr




4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4




2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4

Vlnění, optika a atomová fyzika Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 (2)


4+2 z, zk 2+2 z, zk

2+2 z, zk 2+2 z, zk

6 4

4 4

Experimentální fyzika 2 Fyzikální praktikum 1, 2 Výuka jazyků (3)

02EXF2 02PRA12 04..

Tolar Jex Hlavatý, Jex, Tolar Petráček Bielčík KJ

2+0 zk 0+4 kz

0+4 kz

2 6

6



-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

01DIM3 02EXF3 02UFEC

Masáková Petráček Bielčík

2+0 z 2+0 z

2+0 zk -

2 2

2 -

02UKP 02SMF 18PRC12 00TV12

Hlavatý Hlavatý Virius ČVUT

0+2 z 2+2 z -z

1+1 z 2+2 kz -z

2 4 1

2 4 1

(1)

(7)

Společenské vědy (4) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky Předměty volitelné: Seminář matematické analýzy B 1, 2 (6) Diskrétní matematika 3 Experimentální fyzika 3 (8) Úvod do fyziky elementárních částic Úvod do křivek a ploch Seminář matematické fyziky Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Předmět pro studenty MAB. K získání klasifikovaného zápočtu je požadováno absolvování předmětu 02EXF1. Tento předmět si student zapisuje podle rozvrhové dostupnosti.

102


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Subatomová fyzika Subatomová fyzika 2

02SF 02SF2

Kvantová mechanika

02KVAN

Kvantová mechanika 2 Rovnice matematické fyziky (1) Interakce jaderného záření s látkou Detektory a principy detekce Výjezdní seminář EJF 1 (2) Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3)

02KVA2B 01RMF 02IJZ

Petráček Chaloupka, Petráček Hlavatý, Štefaňák Adam Krbálek Contreras

4+2 z, zk -

4+2 z, zk

6 -

6

4+2 z, zk

-

6

-

2+4 z, zk 2+2 z, zk

4+2 z, zk -

6 4

6 -

02DPD 02EJFS1 02BPEF12 04...

Adam Petráček Petráček KJ

5 dní z 0+5 z

4+0 zk 0+10 z

1 5

4 10

Pravděpodobnost a statistika Základy elektroniky Metody matematické fyziky (1) Funkce komplexní proměnné B Nástroje pro simulace a analýzu dat Specializované praktikum 1, 2

01PRST 17ZEL 01MMF 01FKPB 02NSAD

Hobza Kropík Šťovíček Pošta Hubáček

3+1 z, zk 2+2 kz 2+0 z 2+0 z

4+2 z, zk -

4 3 2 2

6 -

02SPRA12

Čepila

0+4 kz

0+4 kz

6

6

Základy standardního modelu mikrosvěta Rozhovory o kvark-gluonovém plazmatu 1, 2

02ZSM

Hubáček

-

2+0 zk

-

2

02RQGP12

2+0 z

2+0 z

1

1

Vědeckotechnické výpočty Vakuová fyzika a technika Obecná teorie relativity Tělesná výchova 3, 4

12VTV 12VAK 02OR 00TV34

Bielčík, Bielčíková, Tomášik Procházka Král, Voltr Semerák ČVUT

2+2 kz -z

1+1 z 3+0 zk -z

4 1

2 3 1


(4)

(1) Povinně jeden předmět - buď 01RMF, nebo 01MMF. Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat po absolvování předmětů skupiny B v bakalářském studiu. Zkoušku z předmětu 01MMF lze skládat jen po absolvování předmětů skupiny A v bakalářském studiu. (2) Předmět je určen pouze pro studenty tohoto oboru. (3) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (4) Předměty je možné zapsat až po absolvování předmětů 02PRA12.

103

Bakalářské studium Obor Radiologická technika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Základy programování Základy práce s počítačem Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Základy fyzikálních měření 1

01MAT12 01MATZ12 18ZPRO 16ZPSP 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02ZFM1

6z - zk 2+2 z 0+2 z 4+2 z - zk 2+0 z

Klinická propedeutika Fyzikální praktikum Základy elektroniky 1, 2 Úvod do radiační fyziky 1, 2 Přípravný týden Výuka jazyků (1)

16KPR 02PRAK 12ZEL12 16URF12 00PT 04.

Fučík Fučík Jarý, Virius Vrba T. Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Chaloupka, Škoda Votrubová Škoda Pavel Musílek, Prokeš FJFI KJ

Břeň Pošta Motl Chaloupka, Škoda

let. sem.

kr

kr

6z - zk 4+2 z, zk -

4 2 4 2 4 2 2

4 2 6 -

2+0 zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 1 týden z

0+4 kz 2+1 z, zk 2+2 z, zk -

2 3 4 2

4 3 4 -

0+1 z 0+1 z 2+1 z -

2+1 z, zk 2+0 z

1 1 3 -

3 2


Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (2) Matematické minimum 2 (2) Obecná chemie 1, 2 Základy fyzikálních měření 2

00MAM1 00MAM2 15CH12 02ZFM2

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (2) Zvláštní organizace časového průběhu výuky.

104


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 3, 4 Detektory Principy etického chování ve zdravotnictví Základy preventivního lékařství pro techniky Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2 Základy fyziky pevných látek Základy dozimetrie 1, 2 Působení ionizujícího záření na látku Lékařská informatika pro techniky Principy integrujících dozimetrických metod Numerické metody 1 Základní praktikum Semestrální práce Výuka jazyků (1)

01MAT34 16DET 16EZB

Humhal, Tušek Průša Strobachová

2+2 z, zk 3+0 zk 1+0 z

2+2 z, zk -

4 3 1

4 -

16HEB

Lajčíková

1+0 z

-

1

-

16ZBAF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

11ZFPL 16ZDOZ12 16REB

Doubková, Vaculín Kraus Trojek Pilařová

2+0 kz 2+2 z, zk 2+0 zk

2+0 zk -

2 4 2

2 -

16INZB

Urban, Klusoň

1+1 kz

-

2

-

16IDOB

-

2+0 zk

-

2

12NME1 16ZPRA 16SEPB 04..

Ambrožová, Musílek Limpouch Průša Trojek KJ

-

2+2 z, zk 0+2 kz 0+4 z

-

4 2 4

16UAZB

Musílek

2+0 zk

-

2

-

02KF 12ZMD 16ZEDB

Jizba, Šnobl Procházka Pilařová

2+1 z, zk 1+1 kz 2+0 zk

-

3 2 2

-

16AMMB

Bártová

-

2+0 zk

-

2

00TV12 16SED12

ČVUT Johnová

-z 0+2 z

-z 0+2 z

1 2

1 2

Předměty volitelné: Principy aplikací ionizujícího záření Kvantová fyzika Zpracování měření a dat Základy zpracování experimentálních dat Základy analytických měřicích metod Tělesná výchova 1, 2 Seminář z dozimetrie 1, 2


105


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Praktikum z detekce a dozimetrie ionizujícího záření pro bakaláře Jaderně energetická zařízení a urychlovače Radiologická technika-nukleární medicína Radiologická technikarentgenová diagnostika Radiologická technikaradioterapie Základy radiační ochrany Základy první pomoci pro techniky Patofyziologie a zobrazovací metody Přehled právních přepisů ve zdravotnictví Nukleární medicína - klinická praxe pro techniky Rentgenová diagnostika klinická praxe pro techniky Radioterapie - klinická praxe pro techniky Klinická dozimetrie pro techniky Seminář Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

16PDZB

Průša

0+4 kz

-

5

-

16ZJTB

Čechák

2+0 zk

-

2

-

16RTNM

Trnka

2+1 z, zk

-

3

-

16RTDG

Novák

2+1 z, zk

-

3

-

16RTRT

Koniarová

-

3+1 z, zk

-

4

16RAOB 16ZPPB

Vrba T. Málek

4+0 zk 0+2 z

-

4 2

-

16PAFZB

Válek

-

2+0 zk

-

2

16TZPB

Závoda

-

2+0 z

-

2

16NMKB

1 týden z

-

4

-

1 týden z

-

4

-

-

2 týdny z

-

4

16KLDB

Čechák, Mihalová Čechák, Súkupová Čechák, Koniarová Novotný

-

2+0 zk

-

2

16SEM 16BPRT12 04...

Johnová Trojek KJ

0+5 z

0+2 z 0+10 z

5

3 10

16FNZB

Thinová, Klusoň 2+0 zk

-

2

-

16APLB

Čechák

-

4+0 zk

-

5

00TV34

ČVUT

-z

-z

1

1

16RDKB 16RTKB

Předměty volitelné: Problematika neionizujícího záření Aplikace ionizujícího záření v analytických metodách Tělesná výchova 3, 4


106

Bakalářské studium Obor Inženýrství pevných látek 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01LAL


4+4 z 3+2 z

-

4 2

-


01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-



- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-



- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4



4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

6 4 -

00MAM1 00MAM2 02DEF2 02EXF1 02FYS12 02ZFM12 11UFPLN 12PSEM 15CH12 17UINZ 16ZRAO

Břeň Pošta Jex Petráček Svoboda Chaloupka, Škoda Kraus Král Motl Bouda Vrba T.

0+1 z 0+1 z 0+2 z 2+0 z 2+1 z 2+1 z, zk 2+0 z

2+0 z 2+0 z 0+2 z 0+2 z 2+0 zk 0+4 z 2+1 z, zk -

1 1 2 2 3 3 2

2 2 2 2 2 2 3 -


(2)


(3)



(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (5) Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 Fyzikální seminář 1, 2 Základy fyzikálních měření 1, 2 Úvod do fyziky pevných látek Problémový seminář Obecná chemie 1, 2 Úvod do inženýrství Základy radiační ochrany (1) (2) (3) (4) (5)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MANA, nebo z předmětu 01MANB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MAN. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LALB, nebo z předmětu 01LALA. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01LAL. Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

107


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr




4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4




2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4

02VOAF 02TSFA

Tolar Jex

4+2 z, zk -

2+2 z, zk

6 -

4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

04..




-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

02UFEC

Bielčík

2+0 z

-

2

-

02UKP 02EXF2 02PRA12 02SMF 11UVOD 12ZEL12 12UMF 18PRC12 00TV12

Hlavatý Petráček Bielčík Hlavatý Kraus Pavel Pšikal Virius ČVUT

2+0 zk 0+4 kz 0+2 z 0+2 z 2+1 z, zk 2+2 z -z

1+1 z 0+4 kz 2+1 z, zk 2+1 z 2+2 kz -z

2 6 2 2 3 4 1

2 6 3 3 4 1

(2)


(4)

Společenské vědy (5) Úvod do psychologie Úvod do práva Rétorika Ekonomie pro techniky

Předměty volitelné: Seminář matematické analýzy B 1, 2 Úvod do fyziky elementárních částic Úvod do křivek a ploch Experimentální fyzika 2 Fyzikální praktikum 1, 2 (6) Seminář matematické fyziky Úvod do zaměření Základy elektroniky 1, 2 Úvod do moderní fyziky Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Požaduje se absolvování 02EXF1.

108


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky Pravděpodobnost a statistika Numerické metody 2 Kvantová mechanika

(1)

Struktura pevných látek 1 Struktura pevných látek 2 Základy fyziky kondezovaných látek Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2)

01RMF 01PRST 01NME2 02KVAN

11BPIP12 04...

Krbálek Hobza Beneš Hlavatý, Štefaňák Kraus Ganev Kratochvílová, Zajac Vratislav KJ

11ANEL 11MIK 11APLG 11SFBM

Jiroušek Jiroušek Potůček Kolenko

4+0 z, zk 2+0 zk 2+1 z, zk

4+0 z, zk -

4 2 3

4 -

14TEM 14ZZKS

Kunz Lauschmann, Mušálek, Karlík Michl, Proška ČVUT

4 z, zk -

4 kz

4 -

4

-z

2+0 zk -z

1

2 1

11SPL1 11SPL2 11ZFKL

2+4 z, zk 3+1 z, zk 4+2 z, zk

2+0 kz -

6 4 6

2 -

2+0 zk -

2+0 zk 4+0 zk

3 -

3 4

0+5 z

0+10 z

5

10

Předměty volitelné: Analogová elektronika Mikroprocesorová technika Aplikace teorie grup ve FPL Struktura a funkce biologických molekul Technická mechanika Zkoušení a zpracování kovů a slitin Molekulová fyzika Tělesná výchova 3, 4

12MOF 00TV34

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

109

Bakalářské studium Obor Diagnostika materiálů 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01LAL


4+4 z 3+2 z

-

4 2

-


01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-



- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-



- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4



4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

6 4 -

00MAM1 00MAM2 02DEF2 02EXF1 02ZFM12 16ZPSP 12PIN1

Břeň Pošta Jex Petráček Chaloupka, Škoda Vrba T. Liska

0+1 z 0+1 z 2+0 z 0+2 z -

2+0 z 2+0 z 0+2 z 1+1 z

1 1 2 2 -

2 2 2 2

12PSEM 15CH12 17UINZ

Král Motl Bouda

2+1 z 2+1 z, zk

0+4 z 2+1 z, zk -

3 3

2 3 -


(2)


(3)



(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (5) Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 (6) Základy fyzikálních měření 1, 2 Základy práce s počítačem Praktická informatika pro inženýry 1 (6) Problémový seminář Obecná chemie 1, 2 Úvod do inženýrství (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MANA, nebo z předmětu 01MANB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MAN. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LALB, nebo z předmětu 01LALA. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01LAL. Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

110


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Skupina předmětů A Matematická analýza A 3, 4 Numerická matematika 1 Diferenciální rovnice Skupina předmětů B (1) Matematická analýza B 3, 4 Vybrané partie z matematiky Numerické metody 1

(2)

Vlnění, optika a atomová fyzika Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 Výuka jazyků

(4)

Společenské vědy (5) Úvod do psychologie Úvod do práva Rétorika Ekonomie pro techniky



4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4

01MAB34 01VYMA 12NME1

Krbálek Mikyška Limpouch

2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4

02VOAF 02TSFA

Tolar Jex

4+2 z, zk -

2+2 z, zk

6 -

4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

04..




-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

02EXF2 02PRA12 02SMF 12ZEL12 12PIN23

Petráček Bielčík Hlavatý Pavel Šiňor

2+0 zk 0+4 kz 0+2 z 2+1 z, zk 1+1 z

0+4 kz 2+1 z, zk 1+1 z

2 6 2 3 2

6 3 2

15ZKJE

Otčenášek

-

2+0 zk

-

3

14ELMI 11UVOD 00TV12

Karlík Kraus ČVUT

0+2 z -z

2+0 z, zk -z

2 1

3 1

Předměty volitelné: Experimentální fyzika 2 Fyzikální praktikum 1, 2 (7) Seminář matematické fyziky Základy elektroniky 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Základy konstrukce a funkce jaderných elektráren (8) Elektronová mikroskopie (8) Úvod do zaměření Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8)

Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Student si zapisuje nejvýše jeden z uvedených předmětů. Požaduje se absolvování 02EXF1. Tyto předměty si student zapisuje podle rozvrhové dostupnosti.

111


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky Numerické metody 2 Kvantová mechanika

(1)

01RMF 01NME2 02KVAN

14BPSM12 04...

Krbálek Beneš Hlavatý, Štefaňák Kunz Kunz Klepáček, Kraus Karlík, Kraus, Haušild Oliva, Materna Lauschmann, Mušálek, Karlík Kunz KJ

01PRST 11ELEA

Hobza Jiroušek

3+1 z, zk -

2+0 z, zk

4 -

2

00TV34

ČVUT

-z

-z

1

1

Technická mechanika Dynamika lineárních soustav Fyzika kovů 1 Fyzika kovů 2

14TEM 14DYLS 11FKO1 14FKO2

Elastomechanika 1 Zkoušení a zpracování kovů a slitin Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2)

14EME1 14ZZKS

2+4 z, zk 4+2 z, zk

2+0 kz -

6 6

2 -

4 z, zk 2+0 zk -

2+0 z, zk 6 z, zk

4 3 -

2 6

-

4 z, zk 4 kz

-

4 4

0+5 z

0+10 z

5

10

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Elektronika experimentálních aparatur Tělesná výchova 3, 4

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

112

Bakalářské studium Obor Fyzika a technika termojaderné fúze 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01LAL


4+4 z 3+2 z

-

4 2

-


01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-



- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-



- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4



4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

6 4 -

00MAM1 00MAM2 01DIM12 02DEF2 02EXF1 02FYS12 02ZFM12 11UFPLN 15CH12 18ZALG

Břeň Pošta Masáková Jex Petráček Svoboda Chaloupka, Škoda Kraus Motl Virius

0+1 z 0+1 z 2+0 z 0+2 z 2+0 z 2+1 z -

2+0 z 2+0 z 2+0 z 0+2 z 0+2 z 2+0 zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk

1 1 2 2 2 3 -

2 2 2 2 2 2 3 4


(2)


(3)



(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (5) Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Diskrétní matematika 1, 2 (6) Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 Fyzikální seminář 1, 2 Základy fyzikálních měření 1, 2 Úvod do fyziky pevných látek Obecná chemie 1, 2 Základy algoritmizace (1) (2) (3) (4) (5) (6)

(6)

Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MANA, nebo z předmětu 01MANB. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MAN. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LALB, nebo z předmětu 01LALA. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01LAL. Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

113


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr




4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4




2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4



4+2 z, zk 2+2 z, zk

2+2 z, zk 2+2 z, zk

6 4

4 4

04..

Tolar Jex Hlavatý, Jex, Tolar KJ



-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

Výuka jazyků

(5)

Společenské vědy (6) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Ekonomie pro techniky Předměty volitelné: Seminář matematické analýzy B 1, 2 Diskrétní matematika 3 (10) Úvod do fyziky elementárních částic Úvod do křivek a ploch Experimentální fyzika 2 (7,10) Fyzikální praktikum 1, 2 (2,8) Laboratorní cvičení z fyziky 1, 2

01DIM3 02UFEC

Masáková Bielčík

2+0 z 2+0 z

-

2 2

-



2+0 zk 0+4 kz 0+2 z

1+1 z 0+4 kz 0+2 z

2 6 2

2 6 2

Seminář matematické fyziky Základy elektroniky 1, 2 (11) Úvod do moderní fyziky (11) Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2

02SMF 12ZEL12 12UMF 18PRC12 00TV12

Hlavatý Pavel Pšikal Virius ČVUT

0+2 z 2+1 z, zk 2+2 z -z

2+1 z, zk 2+1 z 2+2 kz -z

2 3 4 1

3 3 4 1

(2,9)

(1) Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. (2) Studenti absolvují povinně buď předmět 02PRA12 se skupinou předmětů B, nebo předmět 02LCF12 se skupinou předmětů A. (3) Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). (4) Požaduje se absolvování 02TEF1. (5) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (6) Student si povinně zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. (7) Ke zkoušce se požaduje absolvování 02PRA1. (8) Požaduje se absolvování 02EXF1, nezapisuje se současně s 02LCF12. (9) Doporučuje se absolvování 02EXF1 a 02EXF2. Předmět se nezapisuje současně s 02PRA12. (10) Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně. (11) Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

114


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

01PRST 02KF 12VAK 12ZELD 02ZJFB 01RMF 01NME2 02UFU 12ZFP 17UEN 14NMA 02BPTF12 04...

Hobza Jizba, Šnobl Král, Voltr Kálal Wagner Krbálek Beneš Mlynář Limpouch Kobylka, Tichý Haušild Svoboda KJ

3+1 z, zk 2+1 z, zk 2+2 kz 2+0 z, zk 3+0 kz 2+4 z, zk 2+1 kz 0+5 z

2+0 kz 2+2 z, zk 3+1 z, zk 2+0 zk 0+10 z

4 3 4 2 3 6 3 5

2 4 4 2 10

02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

02TJNS

Hlavatý, Štefaňák Jex

-

2+0 kz

-

2

02AMS

Civiš

2+2 z, zk

-

4

-

11ZFPL 12ZPOP 12ULT

2+0 kz 2+1 z, zk

0+4 kz -

2 3

6 -

-

0+4 kz

-

6

1+1 kz 4 z, zk -

4+2 z, zk 0+4 kz

2 4 -

6 4

Předměty povinné: Pravděpodobnost a statistika Kvantová fyzika (1) Vakuová fyzika a technika (1) Základy elektrodynamiky Základy jaderné fyziky B Rovnice matematické fyziky (2) Numerické metody 2 Úvod do termojaderné fúze Základy fyziky plazmatu Úvod do energetiky Nauka o materiálu Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3) Předměty volitelné: Kvantová mechanika

(1)

Transportní jevy/Nerovnovážné systémy (1) Atomová a molekulová spektroskopie Základy fyziky pevných látek Základní praktikum z optiky Úvod do laserové techniky Základní praktikum z laserové techniky (4)

12ZPLT

Zpracování měření a dat Metody matematické fyziky (2) Technická mechanika Praktikum z instrumentálních metod Základy metrologie ionizujícího záření Základy dozimetrie 1, 2 Základy elektroniky Molekulová fyzika Tělesná výchova 3, 4

12ZMD 01MMF 14TEM 15INPR

Kraus Škereň Jelínková, Němec, Šulc Blažej, Gavrilov, Kubeček Procházka Šťovíček Kunz Pospíšil, Silber

16MEZB

Čechák

2+1 z, zk

-

4

-

16ZDOZ12 17ZEL 12MOF 00TV34

Trojek Kropík Michl, Proška ČVUT

2+2 z, zk 2+2 kz -z

2+0 zk 2+0 zk -z

4 3 1

2 2 1

(1) Povinně se zapisuje buď dvojice KF a VAK, nebo KVAN a TJNS. (2) Povinně jeden předmět - buď RMF nebo MMF. Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. Zkoušku z předmětu 01MMF lze skládat jen po absolvování předmětů skupiny A. (3) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (4) Zápis předmětu 12ZPLT je možný až po složení zkoušky z předmětu 12ULT nebo po získání klasifikovaného zápočtu z 12ULAT.

115

Bakalářské studium Obor Fyzikální elektronika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAN 01LAL


4+4 z 3+2 z

-

4 2

-


01MANA

Pošta, Tušek

- zk

-

6

-



- zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

5 -

10 6

01MANB

Pošta, Tušek

- zk

-

4

-



- zk -

2+4 z, zk 1+2 z, zk

3 -

7 4



4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2

6 4 -

00MAM1 00MAM2 02DEF2 02FYS12 02ZFM12 16ZPSP 12PIN1

Břeň Pošta Jex Svoboda Chaloupka, Škoda Vrba T. Liska

0+1 z 0+1 z 0+2 z 2+0 z 0+2 z -

2+0 z 0+2 z 0+2 z 1+1 z

1 1 2 2 2 -

2 2 2 2

12PSEM 15CH12 17UINZ 18ZALG

Král Motl Bouda Virius

2+1 z 2+1 z, zk -

0+4 z 2+1 z, zk 2+2 z, zk

3 3 -

2 3 4


(2)


(3)



(3)

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (5) Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (1) Matematické minimum 2 (1) Dějiny fyziky 2 Fyzikální seminář 1, 2 Základy fyzikálních měření 1, 2 Základy práce s počítačem Praktická informatika pro inženýry 1 Problémový seminář Obecná chemie 1, 2 Úvod do inženýrství Základy algoritmizace

(1) Zvláštní organizace časového průběhu výuky. (2) Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MAZ, nebo z předmětu 01MAP. Podmínkou k tomu je získání zápočtu z 01MA1. (3) Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LAZ, nebo z předmětu 01LAP. Podmínkou skládání zkoušky z 01LAP je získání zápočtu z 01LNA1 a 01LAP. Podmínkou skládání zkoušky 01LAZ je získání zápočtu z 01LNA1. (4) Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. (5) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

116


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr




4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4




2+4 z, zk -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 -

7 4 4


02VOAF 02TSFA

Tolar Jex

4+2 z, zk -

2+2 z, zk

6 -

4

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

Výuka jazyků

04..





-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

02PRA12 11UVOD 12ZEL12 12UMF 12PIN23

Bielčík Kraus Pavel Pšikal Šiňor

0+4 kz 0+2 z 2+1 z, zk 1+1 z

0+4 kz 2+1 z, zk 2+1 z 1+1 z

6 2 3 2

6 3 3 2

18PRC12 00TV12

Virius ČVUT

2+2 z -z

2+2 kz -z

4 1

4 1

(2)

Předměty volitelné: Fyzikální praktikum 1, 2 Úvod do zaměření Základy elektroniky 1, 2 (7) Úvod do moderní fyziky (7) Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

Pro tento obor je povinná alespoň skupina předmětů B. Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). Požaduje se absolvování 02TEF1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si povinně volí právě jeden z uvedených předmětů. Tento předmět si student zapisuje podle rozvrhové dostupnosti. Tyto předměty mohou být rozvrhovány současně.

117


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky Kvantová mechanika

(1)

01RMF 02KVAN

Základy elektrodynamiky Základy optiky Optoelektronika Úvod do laserové techniky Nanotechnologie Vakuová fyzika a technika Základní praktikum z optiky Základní praktikum z laserové techniky (2)

12ZELD 12ZAOP 12OPEL 12ULAT 12NT 12VAK 12ZPOP 12ZPLT

Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3)

12SBP 12BPFE12 04...

Krbálek Hlavatý, Štefaňák Kálal Škereň, Fiala Čtyroký Jelínková, Šulc Hulicius Král, Voltr Škereň Blažej, Gavrilov, Kubeček Jelínková Škereň KJ

2+4 z, zk 4+2 z, zk

-

6 6

-

2+0 z, zk 2+0 z, zk 2 kz 2+0 zk 2+2 kz -

2 z, zk 0+4 kz 0+4 kz

2 2 2 2 4 -

2 6 6

0+5 z

0+2 z 0+10 z

5

2 10

Předměty volitelné: Technika a aplikace iontových svazků Mikroprocesory 1, 2 Praktikum z elektroniky 1, 2 Zpracování měření a dat Základy fyziky plazmatu Pravděpodobnost a statistika Funkce komplexní proměnné Laserová technika 1, 2

12TAIS

Král, Škereň T.

-

3+0 zk

-

3

12MPR12 12EPR12 12ZMD 12ZFP 01PRST 01FKP 12LT12

4+0 zk 0+2 kz 1+1 kz 3+1 z, zk 2+0 zk 2+1 z, zk

2+0 zk 0+2 kz 3+1 z, zk 2+0 z, zk

4 3 2 4 2 3

2 3 4 2

Laserové systémy Aplikace laserů

12LAS 12APL

2+0 z, zk

2+1 z, zk -

2

3 -

Numerické metody 2 Molekulová fyzika Počítačová algebra Tělesná výchova 3, 4

01NME2 12MOF 12POAL 00TV34

Čech Procházka Procházka Limpouch Hobza Pošta Jelínková, Kubeček, Šulc Kubeček Jančárek, Jelínková Beneš Michl, Proška Liska ČVUT

2 kz -z

2+0 kz 2+0 zk -z

2 1

2 2 1

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Zápis předmětu 12ZPLT je možný až po složení zkoušky z předmětu 12ULT nebo po získání klasifikovaného zápočtu z 12ULAT. (3) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

118

Bakalářské studium Obor Laserová a přístrojová technika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 (1) Matematika, zkouška 1, 2 (1) Matematická analýza 1 (2) Matematická analýza B 1, zkouška (2,3) Lineární algebra 1 (2,5) Lineární algebra B 1, zkouška

01MAT12 01MATZ12 01MAN 01MANB

Fučík Fučík Pošta, Tušek Pošta, Tušek

6z - zk 4+4 z - zk

6z - zk -

4 2 4 4

4 2 -

01LAL 01LALB


3+2 z - zk

-

2 3

-

Matematická analýza B 2 (2) Lineární algebra B 2 (2) Základy programování Základy práce s počítačem Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Úvod do laserové techniky

01MAB2 01LAB2 18ZPRO 16ZPSP 02MECH 02MECHZ 02ELMA 12ULT

2+2 z 0+2 z 4+2 z - zk 2+1 z, zk

2+4 z, zk 1+2 z, zk 4+2 z, zk -

4 2 4 2 3

7 4 6 -

Základy elektroniky 1, 2 Praktikum z elektroniky 1, 2 Informatika 0 Vědeckotechnické výpočty Přípravný týden Výuka jazyků (6)

12ZEL12 12EPR12 12INF0 12VTV 00PT 04.

Pošta Ambrož Jarý, Virius Vrba T. Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jelínková, Němec, Šulc Pavel Procházka Blažej Procházka FJFI KJ

2+1 z, zk 0+2 kz 2 kz 1 týden z

2+1 z, zk 0+2 kz 1+1 z -

3 3 2 2

3 3 2 -

00MAM1 00MAM2 02TER 18ZALG 02DEF1 02DEF2 16ZRAO

Břeň Pošta Jizba Virius Jex Jex Vrba T.

0+1 z 0+1 z 2+0 z 2+0 z

2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z -

1 1 2 2

4 4 2 -

(2,4)

Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (5) Matematické minimum 2 (5) Termika a molekulová fyzika Základy algoritmizace Dějiny fyziky 1 Dějiny fyziky 2 Základy radiační ochrany (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Kurz postačující pouze pro bakalářské studium. Kurzy povinné pro zájemce o magisterské studium jako alternativa ke kurzu Matematika 1, 2. Podmínkou skládání zkoušky 01MANB je získání zápočtu z 01MAN. Podmínkou skládání zkoušky 01LALB je získání zápočtu z 01LAL. Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

119


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 3, 4 (1) Matematická analýza B 3, 4 Numerické metody 1 (2) Fyzika 3, 4 Fyzikální praktikum 1, 2 Zpracování měření a dat Internetová a počítačová gramotnost (6) Laserová technika 1, 2 (3,4)

(2)

01MAT34 01MAB34 12NME1 12BFY34 02PRA12 12ZMD 12IPG

Humhal, Tušek Krbálek Limpouch Šiňor Bielčík Procházka Blažej

2+2 z, zk 2+4 z, zk 3+1 z, zk 0+4 kz 1+1 kz -

2+2 z, zk 2+4 z, zk 2+2 z, zk 3+1 z, zk 0+4 kz 2+0 z

4 7 4 6 2 -

4 7 4 4 6 2

12LT12

Jelínková, Kubeček, Šulc Blažej, Gavrilov, Kubeček Svoboda Čech Vyhlídal

2+1 z, zk

2+0 z, zk

3

2

-

0+4 kz

-

6

4+0 z, zk 4+0 zk 0+3 kz

2+0 zk 0+3 kz

4 4 4

2 4

0+3 z

0+5 z

4

8

04..

Kubeček, Procházka KJ

18PRC12 12PDR12 12INS12 12VFT

Virius Blažej Novotný Pavel

2+2 z 2+0 z 2 z, zk -

2+2 kz 2+0 z 2 z, zk 2+0 z, zk

4 2 2 -

4 2 2 2

12PEL1 12ZDP 00TV12

Kodet Novotný ČVUT

2z -z

2+0 z, zk -z

2 1

2 1

Základní praktikum z laserové techniky (3)

12ZPLT

Základy optické fyziky Mikroprocesory 1, 2 Mikroprocesorové praktikum 1, 2 Ročníková práce 1, 2

12ZAOF 12MPR12 12MPP12

Výuka jazyků

(5)

12ROPR12

Předměty volitelné: Programování v C++ 1, 2 Přenosy dat a rozhraní 1, 2 Informační systémy 1, 2 Vysokofrekvenční a impulsní technika Praktická elektronika 1 Zpracování dat pro publikování Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Kurz postačující pouze pro bakalářské studium. Kurzy povinné pro zájemce o magisterské studium jako alternativa ke kurzu Matematika 3, 4. Podmínkou pro získání zápočtů z předmětů 12LT1 a 12ZPLT je složení zkoušky z předmětu 12ULT. Podmínkou pro získání zápočtu z předmětu 12LT2 je složení zkoušky z předmětu 12LT1. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Podmínkou pro zápis předmětu 12IPG je získání zápočtu z předmětu 16ZPSP

120


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Aplikace laserů

(1)

Optoelektronika Optické komunikace Laserové systémy (1) Základní praktikum z optiky Operační systémy Regulace a senzory Administrace systému UNIX Seminář k bakalářské práci 1, 2 Bakalářská práce 1, 2 (2) Výuka jazyků (3)

12APL 12OPEL 12OPK 12LAS 12ZPOP 12OSY 12RSEN 12AUX 12SBA12 12BPLA12 04...

Jančárek, Jelínková Čtyroký Kuchár Kubeček Škereň Čech Vyhlídal Šiňor Blažej Kubeček KJ

12PEL2 00EKOT 00UPRA 12EGS1 12VAK 01PW 12MOF 00TV34

Kodet Fučíková Čech Procházka Král, Voltr Čulík Michl, Proška ČVUT

2+0 z, zk

-

2

-

2+0 zk 3+0 zk 4 z, zk 0+1 z 0+5 z

2 z, zk 2+1 z, zk 0+4 kz 2+0 kz 0+2 z 0+10 z

2 3 4 1 5

2 3 6 2 2 10

2+0 z, zk 2+2 kz 2+0 z -z

0+2 z 0+2 z 0+4 kz 2+0 zk -z

2 4 2 1

1 1 4 2 1

Předměty volitelné: Praktická elektronika 2 Ekonomie pro techniky (4) Úvod do práva (4) English Graduate Standard 1 Vakuová fyzika a technika Programování pro Windows Molekulová fyzika Tělesná výchova 3, 4 (1) (2) (3) (4)

Podmínkou pro získání zápočtů z předmětů 12APL a 12LAS je složení zkoušky z předmětu 12ULT. Podmínkou pro zápis předmětu 12BPLA1 je získání zápočtu z předmětu 12ROPR2. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Student si v daném semestru může zapsat nejvýše jeden z uvedených předmětů s ohledem na rozvrhovou dostupnost.

121

Bakalářské studium Obor Fyzikální technika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 Základy fyzikálních měření 1, 2

01MAT12 01MATZ12 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02TER 02DEF1 02DEF2 02EXF1 02ZFM12

6z - zk 4+2 z - zk 2+0 z 2+0 z

6z - zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z 2+0 z 0+2 z

4 2 4 2 2 2

4 2 6 4 2 2 2

18ZPRO 16ZPSP 00PT 04.

Fučík Fučík Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jizba Jex Jex Petráček Chaloupka, Škoda Jarý, Virius Vrba T. FJFI KJ

Základy programování Základy práce s počítačem Přípravný týden Výuka jazyků (1)

2+2 z 0+2 z 1 týden z

-

4 2 2

-

00MAM1 00MAM2 15CH12 12ZEL12 02FYS12 12PIN1

Břeň Pošta Motl Pavel Svoboda Liska

0+1 z 0+1 z 2+1 z 2+1 z, zk 0+2 z -

2+1 z, zk 2+1 z, zk 0+2 z 1+1 z

1 1 3 3 2 -

3 3 2 2

17UINZ 00TV12

Bouda ČVUT

2+1 z, zk -z

-z

3 1

1

Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (3) Matematické minimum 2 (3) Obecná chemie 1, 2 Základy elektroniky 1, 2 Fyzikální seminář 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 1 (2) Úvod do inženýrství Tělesná výchova 1, 2

(1) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (2) Tento předmět lze zapisovat dle rozvrhové dostupnosti. (3) Zvláštní organizace časového průběhu výuky.

122


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 3, 4 Vlnění, optika a atomová fyzika Experimentální fyzika 2 Experimentální fyzika 3 (3) Fyzikální praktikum 1, 2 (1) Základy elektroniky Vakuová fyzika a technika Úvod do práva Programování v C++ 1, 2 Interakce jaderného záření s látkou Praxe Výuka jazyků (2)

01MAT34 02VOAF 02EXF2 02EXF3 02PRA12 17ZEL 12VAK 00UPRA 18PRC12 02IJZ

Humhal, Tušek Tolar Petráček Petráček Bielčík Kropík Král, Voltr Čech Virius Contreras

2+2 z, zk 4+2 z, zk 2+0 zk 0+4 kz 2+2 kz 2+2 kz 2+2 z 2+2 z, zk

2+2 z, zk 2+0 zk 0+4 kz 0+2 z 2+2 kz -

4 6 2 6 3 4 4 4

4 2 6 1 4 -

02PRX 04..

Škoda KJ

-

1 týden z

-

4

12VTV 14TM 12TAIS

Procházka Kunz, Ondráček Král, Škereň

2+2 z, zk -

1+1 z 3+0 zk

4 -

2 3

02UFEC

Bielčík

2+0 z

-

2

-

Předměty volitelné: Vědeckotechnické výpočty Technická mechanika Technika a aplikace iontových svazků Úvod do fyziky elementárních částic

(1) K získání klasifikovaného zápočtu je požadováno absolvování předmětu 02EXF1. (2) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (3) Předmět je určen pouze pro obor Fyzikální technika.

123


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a statistika Specializované praktikum 1, 2

01PRST 02SPRA12

Hobza Čepila

3+1 z, zk 0+4 kz

0+4 kz

4 6

6

Základy jaderné fyziky Kvantová fyzika Detektory a principy detekce Návrh a řízení experimentu Úvod do materiálů pro experimentální jadernou fyziku AutoCAD Základy strojírenské technologie Základy metrologie ionizujícího záření (1) Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2)

02ZJF 02KF 02DPD 17NRE 02UMAT

Wagner Jizba, Šnobl Adam Kropík Škoda

3+2 z, zk 2+1 z, zk 2+1 z, zk 2+0 zk

4+0 zk -

6 3 3 2

4 -

02ACD 02ZST 16MEZB

Chadzitaskos Chadzitaskos Čechák

0+2 z 2+1 z, zk

1+1 z -

2 4

2 -

02BPFY12 04...

Petráček KJ

0+5 z

0+10 z

5

10

16ZJTB

Čechák

2+0 zk

-

2

-

14NMA 17PTA 02UNC 12ULAT

Haušild Miglierini Doležal Jelínková, Šulc

2+1 kz 2+0 zk 2+0 zk 2 kz

-

3 2 2 2

-

(3)

Předměty volitelné: Jaderně energetická zařízení a urychlovače Nauka o materiálu (1) Přístrojová technika (1) Urychlovače nabitých částic (1) Úvod do laserové techniky (1)

(1) Student musí povinně absolvovat alespoň dva z uvedených předmětů. (2) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. (3) Předmět je možné zapsat až po absolvování předmětů 02PRA12.

124

Bakalářské studium Obor Jaderně chemické inženýrství 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 (1) Matematika, zkouška 1, 2 Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Obecná chemie Anorganická chemie 1 (2) Anorganická chemie 2 (3) Organická chemie 1

01MAT12 01MATZ12 02MECH 02MECHZ 02ELMA 15OCH 15ANCH1 15ANCH2 15ORC1

Analytická chemie 1 Dějiny fyziky 1 Laboratorní technika Anorganické praktikum Přípravný týden Výuka jazyků (5)

(4)

6z - zk 4+2 z - zk 5+2 z, zk 3+2 z, zk -

6z - zk 4+2 z, zk 3+2 zk 2+2 z, zk

4 2 4 2 6 5 -

4 2 6 5 4

15ANAL1 02DEF1 15LABT 15ANP 00PT 04.

Fučík Fučík Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Motl Kotek Štěpnička Smrček, Kozempel Opekar Jex Kotek Kubíček FJFI KJ

2+0 z 0+4 z 1 týden z

3+2 z 9 dní z -

2 3 2

5 4 -

00MAM1 00MAM2 02DEF2 18ZPRO 16ZPSP

Břeň Pošta Jex Jarý, Virius Vrba T.

0+1 z 0+1 z 2+2 z 0+2 z

2+0 z -

1 1 4 2

2 -

Předměty volitelné: Matematické minimum 1 (6) Matematické minimum 2 (6) Dějiny fyziky 2 Základy programování Základy práce s počítačem (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Studenti JCHI mají možnost si alternativně zapsat matematické předměty úrovně B. Vykonání zkoušky je podmíněno úspěšným absolvováním předmětů 15LABT. Vykonání zkoušky je podmíněno úspěšným absolvováním předmětů 15ANCH1 a 15ANP. Vstup do praktika je podmíněn úspěšným absolvováním předmětu 15LABT. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Zvláštní organizace časového průběhu výuky.

125


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 3, 4 Jaderná chemie 1 Fyzikální chemie 1 Teorie elektromagnetického pole a vlnění Organická chemie 2 (1)

01MAT34 15JACH1 15FCHN1 15POLE

Humhal, Tušek John, Čuba Múčka, Silber Vetešník

2+2 z, zk 3+2 z, zk -

2+2 z, zk 2+1 z, zk 4+1 z, zk

4 5 -

4 3 4

15ORC2

2+2 z, zk

-

4

-

Analytická chemie 2 (2) Měření a zpracování dat

15ANAL2 15MZD

3+2 z, zk 2+1 z, zk

-

6 3

-

Základy biochemie Praktikum z organické chemie Praktikum z analytické chemie Fyzikální praktikum Výuka jazyků (4)

15ZBCH 15POCH 15ALPN 02PRAK 04..

Smrček Kozempel Opekar Vopálka, Vetešník Stiborová, Šulc Lorenc Hraníček Škoda KJ

0+4 z 0+4 z -

4+1 z, zk 0+4 kz

5 5 -

4 4




-

0+2 z 0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1 1

15DALCH 02UFEC

Karpenko Bielčík

2+0 zk 2+0 z

-

2 2

-

18ZPRO 16ZPSP 00TV12

Jarý, Virius Vrba T. ČVUT

2+2 z 0+2 z -z

-z

4 2 1

1

Předměty volitelné: Dějiny alchymie a chemie Úvod do fyziky elementárních částic Základy programování Základy práce s počítačem Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4)

Vykonání zkoušky je podmíněno splněním povinností z předmětu 15ORC1. Vykonání zkoušky je podmíněno splněním povinností z předmětů 15ANAL1, 15ALPN. Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

126


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Fyzikální chemie 2 Dozimetrie a radiační ochrana

15FCHN2 16DRH

Jaderná chemie 2 Detekce ionizujícího záření Základy konstrukce a funkce jaderných elektráren Instrumentální metody 1 Numerické metody A

15JACH2 15DIZ 15ZKJE 15INSN1 12NMEA 15PINS

Drtinová, Silber Martinčík, Pašková Čuba, John John Otčenášek

3+2 z, zk 2+1 z, zk

-

5 3

-

2+2 z, zk -

2+0 zk 2+0 zk

4 -

2 3

Pospíšil Limpouch, Vopálka Pospíšil, Silber

-

3+0 zk 2+2 kz

-

3 3

-

0+3 kz

-

2

0+2 kz

-

2

-

-

0+3 kz

-

3

0+4 z

-

6

-

0+5 z

5 dnů z 0+10 z

5

1 10

Praktikum z instrumentálních metod Praktikum z radiochemické techniky (1) Praktikum z detekce ionizujícího záření (2) Praktikum z fyzikální chemie

15PFCH

Exkurze 1 Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3)

15EXK1 15BPCH12 04...

Němec, Čubová, John Němec, Čubová, John Zusková, Ušelová Čubová Silber KJ

02KF 02ZJF 15CHEM

Jizba, Šnobl Wagner Zima

2+1 z, zk 3+2 z, zk 2+0 zk

-

3 6 2

-

01PRSTB 16MCRB

Hobza Klusoň, Urban

3+1 kz -

2+2 z, zk

4 -

4

16EPAM

Musílek

2+0 zk

-

2

-

16ZBAF12

Doubková, Vaculín ČVUT

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

-z

-z

1

1

15RATEC 15DEIZ

Předměty volitelné: Kvantová fyzika Základy jaderné fyziky Analytické výpočty a základy chemometrie Pravděpodobnost a statistika B Transport ionizujícího záření a metoda Monte Carlo Exaktní metody při studiu památek Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2 Tělesná výchova 3, 4

00TV34

(1) Zápis předmětu 15RATEC je podmíněn absolvováním předmětu 15JACH1 a zápisem předmětu 16DRH. (2) Zápis předmětu 15DIZ je podmíněn vykonanou zkouškou z předmětu 16DRH. (3) Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66.

127

MAGISTERSKÉ STUDIUM navazující na bakalářské studium

128

Navazující magisterské studium Obor Matematické inženýrství 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Variační metody Funkcionální analýza 3 Základy teorie grafů Pokročilé partie numerické lineární algebry Teorie matic Teorie náhodných procesů Asymptotické metody Metoda konečných prvků Výzkumný úkol 1, 2

01VAM 01FA3 01ZTG 01PNLA

Beneš Havlíček Ambrož Mikyška

2 zk 2+1 z, zk 4+0 zk 2+0 zk

-

3 3 4 3

-

01TEMA 01NAH 01ASY 01MKP 01VUMM12

Pelantová Michálek Mikyška Beneš Hobza

3+0 zk 0+6 z

2+0 z 2+1 z, zk 2 zk 0+8 kz

3 6

3 3 3 8

Metody pro řídké matice Metoda Monte Carlo Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Zpracování diagnostických signálů Kvantová fyzika Diferenciální rovnice na počítači Teorie informace Regresní analýza dat Pravděpodobnostní modely umělé inteligence Teorie složitosti Paralelní algoritmy a architektury Aplikace statistických metod Analýza čtená podruhé Matematické metody v dynamice tekutin 1, 2 Teorie čísel

01MRM 18MMC 01ROZ1

Mikyška Virius Flusser, Zitová

2+0 zk 2+2 z -

2+2 zk

2 4 -

4

01ZSIG 01KF 12DRP 01TIN 01REGA 01UMIN

Převorovský Havlíček Liska Hobza Víšek Vejnarová

2+2 z, zk 2+0 zk 2+0 zk 2+0 kz

3+0 zk 4+2 z, zk -

5 2 2 2

3 6 -

01TSLO 01PAA 01ASM 01MADR 01MMDT12

Majerech Oberhuber Hobza Klika Fořt, Neustupa

3+0 zk 2+0 z

3 kz 2+0 kz 0+2 z 2+0 zk

3 2

4 2 2 2

01TC

-

4+0 zk

-

4

Úvod do kryptologie Aperiodické struktury 1, 2 Diferenciální počet na varietách Základy teorie reprezentací a Lieových algeber Matematické techniky v biologii a medicíně Geometrické aspekty spektrální teorie Dekompozice databázových systémů Finanční a pojistná matematika Lieovy algebry a grupy Objektově orientované programování Studentská vědecká konference

01UKRY 01APST12 01DPV 01TRLA

Masáková, Pelantová Dvořáková Masáková Tušek Burdík

2+0 z -

2+0 z 2+0 z 2+0 zk 2+0 zk

2 -

2 2 2 2

01MBI

Klika

2+1 kz

-

3

-

02SPEC

Krejčiřík

-

2+0 zk

-

2

18DATS

Kukal

-

2+2 kz

-

4

01FIMA 02LIAG 18OOP

Hora Šnobl Virius

2+0 zk 0+2 z

3+2 z, zk -

2 2

6 -

01SVK

Mikyška

-

5 dní z

-

1


129

Navazující magisterské studium Obor Matematické inženýrství 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Nelineární programování Matematické modelování nelineárních systémů Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2

01NELI 01MMNS

Burdík Beneš

3+0 zk 2 zk

-

4 3

-

01DSEMI Ambrož 01DPMM12 Ambrož

0+10 z

0+2 z 0+20 z

10

3 20

01NUSO 01DYRO 01LOM 01NSAP 01PMU

Fürst Guy, Kárný Cintula Hakl, Holeňa Hakl

2+0 z 3+1 zk 2+0 zk 3+0 zk 2+0 zk

-

3 4 2 4 2

-

01STOS 01ROZP2

Janžura Flusser

2+0 zk 2+1 zk

-

2 4

-

01MKO 01NSPP

Kozel Kozel

1+1 kz -

1+1 zk

2 -

2

01SFTO

Flusser

-

2+0 zk

-

2

Předměty volitelné: Numerický software Dynamické rozhodování Logika pro matematiky (1) Neuronové sítě a jejich aplikace Pravděpodobnostní modely učení Stochastické systémy Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Metoda konečných objemů Numerické simulace problémů proudění Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu (1) Část výuky může probíhat v angličtině.

130

Navazující magisterské studium Obor Matematická fyzika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová teorie pole 1 Grupy a reprezentace Kvantová fyzika Geometrické metody fyziky 2 Lieovy algebry a grupy Zimní škola matematické fyziky

02KTP1 02GR 01KF 02GMF2 02LIAG 02ZS

Hořejší Chadzitaskos Havlíček Tolar Šnobl Tolar

4+2 z, zk 2+1 z, zk 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk 3+2 z, zk -

9 3 1

6 5 6 -

Výzkumný úkol 1, 2

02VUMF12

Hlavatý, Tolar

0+6 z

0+8 kz

6

8

02KTP2 02KIK

Hořejší Jex

2+0 z

4+2 z, zk -

2

6 -

02NSY 01FA3 01ASY 01NAH 01VAM 02PPKT

Jex Havlíček Mikyška Michálek Beneš Exner

2+1 z, zk 3+0 zk 2 zk -

2+0 z 2+1 z, zk 2+0 zk

3 3 3 -

2 3 2

02REL1 02REL2 01ZTG 02KVK12 02RMMF

Bičák, Semerák Bičák, Semerák Ambrož Exner Hlavatý

4+2 z, zk 4+0 zk 0+2 z -

4+2 z, zk 0+2 z 2+0 z

6 4 2 -

6 2 2

02UST12 02OKS

Hlavatý Novotný

2+1 z -

2+1 z 2+0 z

3 -

3 2

(1)

Předměty volitelné: Kvantová teorie pole 2 Kvantová informace a komunikace Nerovnovážné systémy Funkcionální analýza 3 Asymptotické metody Teorie náhodných procesů Variační metody Pokročilejší partie kvantové teorie Relativistická fyzika 1 Relativistická fyzika 2 Základy teorie grafů Kvantový kroužek 1, 2 Řešitelné modely matematické fyziky (2) Úvod do strun 1, 2 (2) Otevřené kvantové systémy

(1) Předmět je určen pouze pro studenty oboru MF. (2) Každý akademický rok je vypsán právě jeden z těchto předmětů.

131

Navazující magisterské studium Obor Matematická fyzika 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kohomologické metody v teoretické fyzice Vybrané partie ze statistické fyziky a termodynamiky Diplomová práce 1, 2

02KOHOM

Tolar

2 zk

-

5

-

02VPSF

Jex

2+2 z, zk

-

7

-

02DPMF12

Hlavatý, Tolar

0+10 z

0+20 z

10

20

02REL1 02REL2 02KIK

Bičák, Semerák Bičák, Semerák Jex

4+2 z, zk 2+0 z

4+2 z, zk -

6 2

6 -

01KVGR1 01MMNS

Burdík Beneš

2+0 z 2 zk

-

2 3

-

02KVK12 01ZTG 02RMMF

Exner Ambrož Hlavatý

0+2 z 4+0 zk -

0+2 z 2+0 z

2 4 -

2 2

02UST12 02SPEC

Hlavatý Krejčiřík

2+1 z -

2+1 z 2+0 zk

3 -

3 2

02COX

Hrivnák

2+0 z

-

2

-

Předměty volitelné: Relativistická fyzika 1 Relativistická fyzika 2 Kvantová informace a komunikace Kvantové grupy 1 Matematické modelování nelineárních systémů Kvantový kroužek 1, 2 Základy teorie grafů Řešitelné modely matematické fyziky (1) Úvod do strun 1, 2 (1) Geometrické aspekty spektrální teorie Coxeterovy grupy

(1) Tyto předměty jsou střídavě vypisovány dle vyhlášky katedry.

132

Navazující magisterské studium Obor Aplikované matematicko-stochastické metody 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Teorie informace Matematické modely dopravních systémů Sociální systémy a jejich simulace Teorie náhodných procesů Zobecněné lineární modely a aplikace Metoda Monte Carlo Vybrané partie z funkcionální analýzy Spolehlivost systémů a klinické experimenty Bayesovské principy ve statistice Modelování extrémních událostí Regresní analýza dat Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Konferenční týden výzkumu, exkurze Výzkumný úkol 1, 2

01TIN 01MMDS

Hobza Krbálek

2+0 zk -

2+2 z, zk

2 -

4

01SSS 01NAH 01ZLIM

Hrabák, Krbálek Michálek Hobza, Víšek

2+1 zk 3+0 zk -

2+1 zk

4 3 -

3

18MMC 01VPFA

Virius Havlíček, Tušek

2+2 z -

2+1 z, zk

4 -

3

01SKE

Kůs

-

2+0 kz

-

3

01BAPS 01MEX 01REGA 01ROZ1

Kůs Fabian, Kůs Víšek Flusser, Zitová

3+0 zk 2+0 zk -

2+0 zk 2+2 zk

3 2 -

2 4

01KTVE

Krbálek, Kůs

-

5 dní z

-

1

01VUAM12

Hobza

0+6 z

0+8 kz

6

8

01ASY 01ZTG 01UBIO 01ZSIG 01MADR 18DATS

Mikyška Ambrož Oberhuber Převorovský Klika Kukal

4+0 zk 2 kz -

2+1 z, zk 3+0 zk 0+2 z 2+2 kz

4 2 -

3 3 2 4

01MBI

Klika

2+1 kz

-

3

-

01UMIN

Vejnarová

2+0 kz

-

2

-

18AMTL 18AEK

Kukal Sekničková

2+2 z, zk

2+2 kz -

4

4 -

01UKRY

Dvořáková

-

2+0 z

-

2

Předměty volitelné: Asymptotické metody Základy teorie grafů Úvod do bioinformatiky Zpracování diagnostických signálů Analýza čtená podruhé Dekompozice databázových systémů Matematické techniky v biologii a medicíně Pravděpodobnostní modely umělé inteligence Aplikace MATLABu Aplikovaná ekonometrie a teorie časových řad Úvod do kryptologie

133

Navazující magisterské studium Obor Aplikované matematicko-stochastické metody 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Dynamické rozhodování Teorie náhodných matic Návrh experimentů Heuristické algoritmy Neuronové sítě a jejich aplikace Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2

01DYRO 01TNM 01NEX 18HEUR 01NSAP 01ROZP2

Guy, Kárný Krbálek Hobza Kukal Hakl, Holeňa Flusser

3+1 zk 2+0 zk 2+1 kz 3+0 zk 2+1 zk

2+2 kz -

4 2 4 4 4

4 -

01DSEMI 01DPAM12

Ambrož Ambrož

0+10 z

0+2 z 0+20 z

10

3 20

01NELI 01LOM 01SFTO

Burdík Cintula Flusser

3+0 zk 2+0 zk -

2+0 zk

4 2 -

2

18SQL 01MMNS

Kukal Beneš

0+2 z 2 zk

-

2 3

-

01FIMA

Hora

2+0 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Nelineární programování Logika pro matematiky (1) Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu Aplikace SQL Matematické modelování nelineárních systémů Finanční a pojistná matematika (1) Část výuky může probíhat v angličtině.

134

Navazující magisterské studium Obor Matematická informatika 1. ročník Předmět Předměty povinné: Jazyky a automaty Vyčíslitelnost a matematická logika Teorie informace Paralelní algoritmy a architektury Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Teorie složitosti Teorie čísel Teorie matic Základy teorie grafů Objektově orientované programování Výzkumný úkol 1, 2

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

01JAA 01VYML 01TIN 01PAA 01ROZ1

Mareš Mareš Hobza Oberhuber Flusser, Zitová

4+0 zk 2+0 zk -

2+0 zk 3 kz 2+2 zk

4 2 -

2 4 4

01TSLO 01TC

3+0 zk -

4+0 zk

3 -

4

01TEMA 01ZTG 18OOP

Majerech Masáková, Pelantová Pelantová Ambrož Virius

4+0 zk 0+2 z

2+0 z -

4 2

3 -

01VUSI12

Hobza

0+6 z

0+8 kz

6

8

01SWP12 01UMF 01SMF 01PMF 01UBIO A4M33TVS 01ZSIG 18MMC 01REGA 01MRM 01UMIN

Minárik Oberhuber Oberhuber Oberhuber Oberhuber Mařík Převorovský Virius Víšek Mikyška Vejnarová

0+2 z 2z 2 kz 2+2 z, zk 2+2 z 2+0 zk 2+0 zk 2+0 kz

0+2 z 2z 2z 3+0 zk -

4 2 2 6 4 2 2 2

4 2 2 3 -

01ASM 01PNLA

Hobza Mikyška

2+0 zk

2+0 kz -

3

2 -

18SQL 18DATS

Kukal Kukal

0+2 z -

2+2 kz

2 -

4

01APST12 01UKRY 01FIMA 01ASTE 12CAD 01SVK

Masáková Dvořáková Hora Seifert Pavel Mikyška

2+0 z 2+0 zk 0+1 z -

2+0 z 2+0 z 4+0 z, zk 5 dní z

2 2 2 -

2 2 4 1

Předměty volitelné: Softwarový projekt 1, 2 Úvod do mainframe (1) Správa mainframe (2) Programování pro mainframe (2) Úvod do bioinformatiky Testování a verifikace software (4) Zpracování diagnostických signálů Metoda Monte Carlo Regresní analýza dat Metody pro řídké matice Pravděpodobnostní modely umělé inteligence Aplikace statistických metod Pokročilé partie numerické lineární algebry Aplikace SQL Dekompozice databázových systémů Aperiodické struktury 1, 2 Úvod do kryptologie Finanční a pojistná matematika Asistivní technologie Systémy CAD v elektronice Studentská vědecká konference

(1) Předmět je vyučován na základě spolupráce s Computer Associates, ČR. (2) Předmět je vyučován na základě spolupráce s IBM, ČR. (3) Jako volitelné předměty lze zapisovat předměty A4M33AU Automatické uvažování, A4M33BIA Biologicky inspirované algoritmy, A4B33FLP Funkcionální a logické programování, A4M33SAD Strojové učení a analýza dat, A3B33KUI Kybernetika a umělá inteligence, A4M33MAS Multi-agentní systémy vyučované na FEL ČVUT v Praze. (4) Předmět je vyučován na FEL ČVUT v Praze.

135

Navazující magisterské studium Obor Matematická informatika 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

01ALTI

1+1 zk

01ROZP2

Pošta, Svobodová Flusser

01NSAP 01DSEMI 01DPSI12

let. sem.

kr

kr

-

3

-

2+1 zk

-

4

-

Hakl, Holeňa Ambrož Ambrož

3+0 zk 0+10 z

0+2 z 0+20 z

4 10

3 20

01NUSO 01NELI 01LOM 01PMU

Fürst Burdík Cintula Hakl

2+0 z 3+0 zk 2+0 zk 2+0 zk

-

3 4 2 2

-

01STOS 01SFTO

Janžura Flusser

2+0 zk -

2+0 zk

2 -

2

01MMNS

Beneš

2 zk

-

3

-

Předměty povinné: Algebraické struktury v teoretické informatice Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Neuronové sítě a jejich aplikace Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2 Předměty volitelné: Numerický software Nelineární programování Logika pro matematiky (1) Pravděpodobnostní modely učení Stochastické systémy Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu Matematické modelování nelineárních systémů (1) Část výuky může probíhat v angličtině.

136

Navazující magisterské studium Obor Informatická fyzika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Koncepce informatické fyziky 1, 2 Diferenciální rovnice na počítači Pokročilé numerické metody Elektrodynamika 1 Základy umělé inteligence

12KOF12

Kuchařík, Liska

2+0 z

2+0 zk

3

3

12DRP

Liska

2+2 z, zk

-

5

-

01PNM 12ELDY1 12ZUMI

2+0 z, zk -

2+0 kz 2+2 z, zk

3 -

2 5

01ROZ1

Beneš Čtyroký Kléma, Štěpánková Flusser, Zitová

-

2+2 zk

-

4

12VUIF12

Liska

0+6 z

0+8 kz

6

8

Elektrodynamika 2 Variační metody Metoda konečných prvků Fyzika pevných látek Fyzika vysokých hustot energie Objektově orientované programování Počítačové simulace ve fyzice mnoha částic 1, 2 Paralelní algoritmy a architektury Fyzika inerciální fúze

12ELDY2 01VAM 01MKP 11FYPL 12FVHE 18OOP

Čtyroký Beneš Beneš Jelínek, Zajac Drška Virius

2 zk 4+0 z, zk 2+0 zk 0+2 z

4+0 z, zk 2 zk -

3 4 2 2

5 3 -

12SFMC12

Kotrla, Předota

3+1 z, zk

2+0 zk

2

2

01PAA

Oberhuber

-

3 kz

-

4

12FIF

3+1 z, zk

-

4

-

Základy fyziky laserového plazmatu Kvantová elektronika

12ZFLP

Klimo, Limpouch Klimo, Pšikal

2+0 zk

-

2

-

12KVEN

Richter

3+1 z, zk

-

5

-

Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Výzkumný úkol 1, 2 Předměty volitelné:

137

Navazující magisterské studium Obor Informatická fyzika 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Atomová fyzika Robustní numerické algoritmy Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

12AF 12RNA 12DSEIF12 12DPIF12

Šiňor Váchal Limpouch Limpouch

4+0 z, zk 0+2 z 0+10 z

1+1 z 0+2 z 0+20 z

4 2 10

2 3 20

12FLP 12UM 18MMC 01MMNS

Langer Malát Virius Beneš

2+0 zk 2+2 z 2 zk

2+0 z -

2 4 3

2 -

12ASF 12RFO 01NSAP 01LOM 12LPZ

Kulhánek Pína Hakl, Holeňa Cintula Nejdl

2 zk 3+0 zk 2+0 zk 2+0 zk

2+2 zk -

2 4 2 2

4 -

Předměty volitelné: Fyzika a lidské poznání Úvod do managementu Metoda Monte Carlo Matematické modelování nelineárních systémů Astrofyzika Rentgenová fotonika Neuronové sítě a jejich aplikace Logika pro matematiky (1) Laserové plazma jako zdroj záření a částic (1) Část výuky může probíhat v angličtině.

138

Navazující magisterské studium Obor Aplikace softwarového inženýrství 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a aplikovaná statistika Modely a metody ekonomického rozhodování Metoda Monte Carlo Objektově orientované programování Softcomputing Aplikovaná ekonometrie a teorie časových řad Softwarové inženýrství Modelování v UML Projektové řízení ekonomických systémů Pokročilé numerické metody Fulltextové systémy Výzkumný úkol 1, 2

18AST

Fabian

1+1 z, zk

-

3

-

18MEK

Fiala

2+2 z, zk

-

5

-

18MMC 18OOP

Virius Virius

2+2 z 0+2 z

-

4 2

-

18SOFC 18AEK

Kukal Sekničková

2+2 kz 2+2 z, zk

-

4 4

-

18SWI 18MUML 18REK

Merunka Merunka Fiala

2+2 kz -

2+2 z, zk 2+2 z, zk

4 -

4 4

01PNM 18FULS 18VUSE12

Beneš Liška Kukal

0+6 z

2+0 kz 2+2 kz 0+8 kz

6

2 4 8

18NET 01PNLA

Virius Mikyška

1+1 z, zk 2+0 zk

-

2 3

-

18AMTL 18DATS

Kukal Kukal

-

2+2 kz 2+2 kz

-

4 4

18RFP 01PAA

Novotný Oberhuber

-

1+2 kz 3 kz

-

3 4

01JAA 18BI 18UIA1

Mareš Kukal Jarý

1+1 kz 1+1 z

2+0 zk -

2 2

2 -

18UIA2 01UMF 01PMF 01SMF 18DTJ

Jarý Oberhuber Oberhuber Oberhuber Smolka, Virius

2z 1+1 kz

1+1 z 2z 2z -

2 2

2 2 2 -

18ZPS 18TFT 18ZDFT

Horňák, Kukal Tran Tran

2+2 kz -

2+2 z 2+2 kz

4 -

4 4

Předměty volitelné: Programování pro .NET Pokročilé partie numerické lineární algebry Aplikace MATLABu Dekompozice databázových systémů Řešení fyzikálních problémů Paralelní algoritmy a architektury Jazyky a automaty Bussiness Intelligence Úvod do pokročilých algoritmů 1 Pokročilé algoritmy 2 Úvod do mainframe (1) Programování pro mainframe (1) Správa mainframe (1) Tvorba doménově specifických jazyků Základy počítačových simulací Teorie finančních trhů Zpracování dat z finančních trhů

(1) Předmět je vyučován na základě spolupráce s CA, ČR.

139

Navazující magisterské studium Obor Aplikace softwarového inženýrství 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Modelování produkčních systémů v ekonomice Statistické metody rozpoznávání a rozhodování Variační metody B Heuristické algoritmy Základy teorie informace Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

18MOPR

Sekničková

2+2 z, zk

-

5

-

18SROZ

Kukal

2+0 zk

-

3

-

01VAMB 18HEUR 18ZTI 18SDI12 18DPSE12

Beneš Kukal Fabian Virius Kukal

2 kz 0+2 z 0+10 z

2+2 kz 2+0 kz 0+2 z 0+20 z

2 2 10

4 2 3 20

Aplikace SQL Základy teorie grafů Teorie složitosti Finanční a pojistná matematika Nelineární programování Pravděpodobnostní modely učení Dynamické rozhodování Úvod do managementu Teorie náhodných procesů Metody pro řídké matice Teorie čísel

18SQL 01ZTG 01TSLO 01FIMA 01NELI 01PMU

Kukal Ambrož Majerech Hora Burdík Hakl

0+2 z 4+0 zk 3+0 zk 2+0 zk 3+0 zk 2+0 zk

-

2 4 3 2 4 2

-

01DYRO 12UM 01NAH 01MRM 01TC

3+1 zk 2+0 zk 3+0 zk 2+0 zk -

4+0 zk

4 2 3 2 -

4

Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Průmyslový vývoj softwaru Modelování a řízení spojitých systémů Řízení diskrétních systémů

01ROZ1

Guy, Kárný Malát Michálek Mikyška Masáková, Pelantová Flusser, Zitová

-

2+2 zk

-

4

18PVS 18MRSS

Virius Kukal

1+1 z 2+2 kz

-

2 4

-

18RDS

Kukal

-

2+2 kz

-

4


140

Navazující magisterské studium Obor Jaderné inženýrství 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: 2+2 z, zk

-

5

-

-

2+0 z, zk 2+2 z, zk

-

3 4

2+2 z, zk

-

4

-

-

4 kz

-

4

Sklenka, Starý Kobylka

3+0 z, zk

2+0 kz -

4

2 -

17SAZ

Kobylka

2+1 z, zk

-

3

-

17EXZ 17VUJR12

Frýbort Frýbort

0+6 z

1 týden z 0+8 kz

6

2 8

Přístroje jaderné techniky

17PRJT

2+0 zk

-

2

-

Počítačové řízení experimentu Nové jaderné zdroje Stochastické metody v reaktorové fyzice Deterministické metody v reaktorové fyzice Číslicové bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Využití výzkumných reaktorů (2) Energetika a energetické zdroje

17PRE 17NJZ 17SMRF

Miglierini, Tichý Kropík Bílý Huml

2+1 z, zk 3+0 zk 2+2 kz

-

3 3 4

-

17DERF

Frýbort

-

2+2 kz

-

4

17CIBS

Kropík

2+0 z, zk

-

2

-

17VYRR 17EEZ

Sklenka Kobylka, Tichý

-

2+0 zk 2+1 z, zk

-

2 3

17VPL

-

2+0 z

-

2

2+0 zk 0+3 kz

-

2 3

-

-

2+0 zk

-

2

Fyzika jaderných reaktorů

17FAR

Provozní reaktorová fyzika Dynamika reaktorů

17PRF 17DYR

Termomechanika reaktorů

17TERR

Experimentální reaktorová fyzika Jaderný palivový cyklus Termohydraulický návrh jaderných zařízení 4 Stroje a zařízení jaderných elektráren Exkurze v zahraničí (1) Výzkumný úkol 1, 2

17ERF

Frýbort, Heraltová, Sklenka Sklenka Heřmanský, Huml Bílý, Heřmanský Rataj, Sklenka

17JPC 17THNJ4


(3)

Vybrané partie z legislativy

(4)

Ekonomické hodnocení JE (5) Informatika pro moderní fyziky

17EHJE 17IMF

Bílková, Fuchsová Starý Havlůj

Nauka o materiálech pro reaktory

14NMR

Haušild

(6)

(1) (2) (3) (4) (5) (6)

Předmět si mohou zapsat pouze studenti tohoto oboru. Předmět si lze zapsat, pouze pokud student neabsolvoval předmět 17VYR. Předmět si lze zapsat, pouze pokud student neabsolvoval předmět 17EZE. Předmět si lze zapsat, pouze pokud student neabsolvoval předmět 17ALE. Předmět si lze zapsat, pouze pokud student neabsolvoval předmět 17ZEH. Předmět bude otevřen při minimálním počtu 3 studentů. Je nutné si jej zapsat nejméně 3 pracovní dny před začátkem semestru.

141

Navazující magisterské studium Obor Jaderné inženýrství 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Vyhořelé jaderné palivo a radioaktivní odpady (1) Operátorský kurs na reaktoru VR-1 (2) Jaderná bezpečnost Elektrická zařízení jaderných elektráren Předdiplomní praxe na jaderné elektrárně (3) Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2

17VPO

Konopásková

-

2 zk

-

2

17OPK

Rataj, Kropík

4 z, zk

-

4

-

17JBEZ

4+0 zk

-

4

-

17ELZ

Heřmanský, Kříž Bouček, Kropík

2+1 z, zk

-

3

-

17PRAXD

Kropík

1 týden z

-

1

-

17DSEM 17DPJR12

Kropík Kropík

0+10 z

0+2 z 0+20 z

10

2 20

17SPJE

Dušek, Matějka

2+0 zk

-

2

-

17SIPS 17RJE 17LAPE

Kobylka Kropík Kobylka

2+0 zk 0+3 z

0+3 kz -

2 3

3 -

17KE 17TMP

0+2 kz -

2+1 z, zk

2 -

3

17ROJ

Huml, Rataj Kobylka, Valach Starý

-

2+0 zk

-

2

17VYPE 17PPSR

Kobylka Uhlíř

-

3+0 z 2+1 zk

-

2 3

Předměty volitelné: Spolehlivost jaderných elektráren (4) Simulace provozních stavů JE Řízení jaderných elektráren (4) Laboratorní praxe pro energetiky (5) Kritický experiment (6) Termomechanika jaderného paliva Radiační ochrana jaderných zařízení Vybrané přednášky z energetiky Pokročilé metody přepracování vyhořelého paliva a technologie solných reaktorů (4) (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Lze zapsat pouze pokud student neabsolvoval předmět 17RAO. Lze zapsat až po získání zápočtu 17DYR a 17 ERF a pokud student neabsolvoval předmět 17OPKB. Předmět si mohou zapsat pouze studenti tohoto oboru. Předmět bude otevřen při minimálním počtu 3 studentů. Je nutné si jej zapsat nejméně 3 pracovní dny před začátkem semestru. Výuka probíhá turnusově. Lze zapsat až po získání zápočtu z předmětu 17 ERF.

142

Navazující magisterské studium Obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Metoda Monte Carlo Zařízení jaderné techniky Praktikum z detekce a dozimetrie ionizujícího záření Radiační ochrana Metody měření a vyhodnocení ionizujícího záření Úvod do životního prostředí Úvod do aplikací ionizujícího záření Integrující dozimetrické metody Aplikace ionizujícího záření ve vědě a technice Metoda Monte Carlo v radiační fyzice Analytické měřicí metody Dozimetrie a radioaktivita životního prostředí Exkurze Seminář Výzkumný úkol 1, 2

18MMC 16ZJT 16PDZ

Virius Čechák Průša

2+2 z 2+0 zk 0+4 kz

-

4 2 5

-

16RAO 16MER

Vrba T. Průša

4+0 zk 2+0 zk

-

4 2

-

16ZIVO

Čechák, Thinová Musílek

2+0 kz

-

2

-

2+0 zk

-

2

-

16UAZ 16IDOZ

-

2+0 zk

-

2

16APLV

Ambrožová, Musílek Čechák

-

4+0 zk

-

5

16MCRF

Klusoň, Urban

-

2+2 z, zk

-

4

16AMM 16DRZP

-

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

16EX 16SEMA 16VUDZ12

Bártová Čechák, Thinová Thinová Johnová Trojek

0+6 z

1 týden z 0+2 z 0+8 kz

6

3 2 8

16REL 16ZED

Pilařová Pilařová

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

-

02EMJF

Vrba V.

2+0 zk

-

3

-

16PDIZ

Thinová

-

0+4 kz

-

4

Předměty volitelné: Radiační efekty v látce Zpracování experimentálních dat Experimentální metody jaderné fyziky Praktikum z dozimetrie ionizujícího záření

143

Navazující magisterské studium Obor Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Aplikace ionizujícího záření v medicíně Metrologie ionizujícího záření Spektrometrie v dozimetrii Matematické metody a modelování Mikrodozimetrie Fyzika a technika neionizujícího záření Úvod do částicové fyziky Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2

16AIZM

Novák

2+1 z, zk

-

3

-

16MEIZ 16SPDO 16MMM

Čechák, Dryák Čechák, Dryák Klusoň, Urban

2+1 z, zk 2+0 zk 0+2 z

-

4 3 2

-

16MDOZ 16FNEI

Davídková 2+0 zk Klusoň, Thinová 2+0 zk

-

2 2

-

16UCF 16SEM12 16DPDZ12

Smolík Johnová Trojek

2+0 zk 0+2 z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

2 2 10

2 20

16DNEU 16KLD 16DZAR 16RBIO 16PDIZ

Ploc Novotný Musílek Davídková Thinová

2+0 zk -

2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk 0+4 kz

2 -

2 2 2 4

02EMJF

Vrba V.

2+0 zk

-

3

-

16RZP

Matolín, Thinová Nikl

-

2+0 zk

-

2

-

2+0 zk

-

2

Předměty volitelné: Dozimetrie neutronů Klinická dozimetrie Dozimetrie vnitřních zářičů Radiobiologie Praktikum z dozimetrie ionizujícího záření Experimentální metody jaderné fyziky Radionuklidy v životním prostředí Úvod do fyziky scintilátorů a fosforů

16FSC

144

Navazující magisterské studium Obor Experimentální jaderná a částicová fyzika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová teorie pole 1, 2 Experimentální metody jaderné fyziky Experimentální metody subjaderné fyziky Projektové praktikum 1, 2 Fyzika atomového jádra

02KTPE12 02EMJF

Adam, Tolar Vrba V.

3+1 z 2+0 zk

3+1 z, zk -

5 3

5 -

02EMSF

-

2+0 zk

-

2

0+2 z -

0+4 kz 4+0 zk

2 -

4 4

Neutronová fyzika Exkurze Výzkumný úkol 1, 2

02NF 02EXK 02VUEF12

Adamová, Petráček Čepila Adam, Mareš, Petráček Šaroun, Vacík Petráček Petráček

0+6 z

2+2 z, zk 1 týden z 0+8 kz

6

4 1 8

02EJFS2 02RFTI

Petráček Contreras

5 dní z 2+1 z, zk

-

1 3

-

16ZJT Čechák 02GR Chadzitaskos 02NVKM12 Adam

2+0 zk 2+1 z, zk 0+3 z

0+3 z

2 3 3

3

02EMBS

Kushpil

2+2 z

-

2

-

02ESH 02RQGP34

2+0 z

2+0 z 2+0 z

1

2 1

02SFHIC

Šumbera Bielčík, Bielčíková, Tomášik Bielčík, Jex

2+1 z, zk

-

2

-

02SSD 02UC 02MAT

Rusňáková Doležal Škoda

2+2 z, zk 2+0 zk 2+0 zk

-

4 2 2

-

02KZ 02LIAG 17PLP 02JAS 02DRI 18MMC

Nosek Šnobl Kropík Nosek Jizba Virius

2+0 zk 2+1 z, zk 2+2 z

2+0 zk 3+2 z, zk 2+0 zk -

2 3 4

2 6 2 -

02PPRA12 02FAJ

Předměty volitelné: Výjezdní seminář EJF 2 (1) Fyzika ultrarelativistických jaderných srážek Zařízení jaderné techniky Grupy a reprezentace Přibližné výpočty v kvantové mechanice 1, 2 Inteligentní systemy ve fyzice vysokých energií Extrémní stavy hmoty Rozhovory o kvark-gluonovém plazmatu 3, 4 Statistická fyzika v jaderných srážkách Statistické zpracování dat Urychlovače částic Materiály pro experimentální jadernou fyziku Kosmické záření Lieovy algebry a grupy Programovatelná logická pole Jaderná astrofyzika Dráhový integrál Metoda Monte Carlo

(1) Předmět je určen pouze pro studenty tohoto oboru.

145

-

Navazující magisterské studium Obor Experimentální jaderná a částicová fyzika 2. ročník Předmět

kód

učitel

Základy teorie elektroslabých interakcí Základy kvantové chromodynamiky

02ZESI

Jaderná spektroskopie Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2

02JSP 02SEMI12 02DPEF12

Bielčíková, Tomášik Bielčíková, Nemčík, Tomášik Wagner Petráček Petráček

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


02ZQCD

2+2 z, zk

-

4

-

-

3+2 z, zk

-

6

0+2 z 0+10 z

2+2 z, zk 0+2 z 0+20 z

2 10

5 3 20

Předměty volitelné: Výjezdní seminář EJF 3 (1) Rozhovory o kvark-gluonovém plazmatu 5, 6

02EJFS3 02RQGP56

Počítačové řízení experimentu Experimentální testy standardního modelu Funkcionální integrál 1, 2 Aplikovaná kvantová chromodynamika při vysokých energiích

5 dní z 2+0 z

2+0 z

1 1

1

17PRE 02ETSM

Petráček Bielčík, Bielčíková, Tomášik Kropík Leitner

2+1 z, zk 2+0 zk

-

3 2

-

02FCI12 02AQCD

Jizba Nemčík

2+0 z -

2+0 z 2+0 zk

2 -

2 2

(1) Předmět je určen pouze pro studenty tohoto oboru.

146

Navazující magisterské studium Obor Radiologická fyzika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Integrující dozimetrické metody

16IDOZ

Metoda Monte Carlo v radiační fyzice Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Úvod do systému řízení jakosti ve zdravotnictví Biochemie a farmakologie Radiační ochrana Informatika ve zdravotnictví Základy první pomoci Radiobiologie Radiologická fyzika-rentgenová diagnostika Rentgenová diagnostika-klinická praxe Radiologická fyzika-nukleární medicína Nukleární medicína-klinická praxe Radiologická fyzika-radioterapie 1 Radioterapie - klinická praxe 1

16RAO 16INZ 16ZPP 16RBIO 16RFRD

Patologie, anatomie a fyziologie v zobrazovacích metodách 1 Obecná anatomie a fyziologie člověka 1, 2 (1) Vybrané partie z dozimetrie Exkurze Výzkumný úkol 1, 2

-

2+0 zk

-

2

16MCRF

Ambrožová, Musílek Klusoň, Urban

-

2+2 z, zk

-

4

01ROZ1

Flusser, Zitová

-

2+2 zk

-

4

16USRJ

Pešek

1+1 z

-

2

-

16BAF

Kovář, Eigner Henke Vrba T. Urban, Klusoň Málek Davídková Novák

2+0 zk

-

2

-

4+0 zk 1+1 kz 0+2 z 2+1 z, zk

2+0 zk -

4 2 2 3

2 -

2 týd z

-

4

-

-

2+1 z, zk

-

3

2 týd z -

2+1 z, zk 1 týden z

4 -

3 2

-

2+0 zk

-

2

16RDKP 16RFNM 16NMKP 16RFRT1 16RTKP1 16PAFZ1 16OAF12

Čechák, Súkupová Trnka Čechák, Mihalová Koniarová Čechák, Koniarová Válek

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

16VYPD 16EX 16VURF12

Doubková, Vaculín Čechák Thinová Trojek

2+0 zk 0+6 z

1 týden z 0+8 kz

2 6

3 8

16UAZ

Musílek

2+0 zk

-

2

-

16AMM 16MER

Bártová Průša

2+0 zk

2+0 zk -

2

2 -

16APLV

Čechák

-

4+0 zk

-

5

16ZED

Pilařová

2+0 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Úvod do aplikací ionizujícího záření Analytické měřicí metody Metody měření a vyhodnocení ionizujícího záření Aplikace ionizujícího záření ve vědě a technice Zpracování experimentálních dat

(1) Předmět si zapisují ti studenti, kteří neabsolvovali předmět 16ZBAF12 v bakalářském studiu.

147


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Radiologická fyzikaradioterapie 2 Patologie, anatomie a fyziologie v zobrazovacích metodách 2 Klinická dozimetrie Radioterapie - klinická praxe 2 Praktikum z detekce a dozimetrie ionizujícího záření Technické a zdravotnické právní předpisy Etika ve zdravotnictví Hygiena a epidemiologie Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2

16RFRT2

Koniarová

2+1 z, zk

-

3

-

16PAFZ2

Válek

2+0 zk

-

2

-

16KLD 16RTKP2

1 týden z

2+0 zk -

2

2 -

16PDZ

Novotný Čechák, Koniarová Průša

0+4 kz

-

5

-

16TZP

Závoda

-

2+0 z

-

2

16EZ 16HE 16SEM12 16DPRF12

Strobachová Lajčíková Johnová Trojek

1+0 z 1+0 z 0+2 z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

1 1 2 10

2 20

01ROZP2

Flusser

2+1 zk

-

4

-

16SPDO 16DZAR 16MDOZ 16MEIZ 16FNEI

Čechák, Dryák Musílek Davídková Čechák, Dryák Klusoň, Thinová

2+0 zk 2+0 zk 2+1 z, zk 2+0 zk

2+0 zk -

3 2 4 2

2 -

16REL 16DNEU 18MMC 16HADR

Pilařová Ploc Virius Vrba T.

2+0 zk 2+0 zk 2+2 z -

2+0 zk

2 2 4 -

2

Předměty volitelné: Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Spektrometrie v dozimetrii Dozimetrie vnitřních zářičů Mikrodozimetrie Metrologie ionizujícího záření Fyzika a technika neionizujícího záření Radiační efekty v látce Dozimetrie neutronů Metoda Monte Carlo Hadronová terapie

148

Navazující magisterské studium Obor Inženýrství pevných látek 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Fyzika polovodičů 1 Fyzika magnetických látek Fyzika kovů Fyzika dielektrik Seminář 1, 2 Teorie pevných látek 1

11POL1 11MAGN 11KOV 11DIEL 11SMI12 11TPL1

11VUIP12

Potůček Zajac Lejček Bryknar Kraus, Vratislav Zajac, Mihóková Zajac, Sedlák, Seiner Vratislav

4+0 zk 2+0 zk 0+2 z 4+0 zk

2+0 zk 2+0 zk 0+2 z -

6 3 3 6

3 3 3 -

Teorie pevných látek 2

11TPL2

-

2+0 zk

-

3


0+6 z

0+8 kz

6

8

11RTSW

Jiroušek

-

2+0 z

-

3

11PSPL

0+4 kz

-

4

-

-

2+0 zk 0+4 kz

-

2 4

11SUPR

Ganev, Vratislav Aubrecht Aubrecht, Klepáček, Potůček Janů, Ledinský

4+0 zk

-

4

-

11KPS

Sopko

-

2+0 zk

-

2

11TVOS

Sopko

-

2+0 zk

-

2

11CHA

Knížek

2+0 zk

-

2

-

11EP 11KO 11FPPL

Jiroušek Hejtmánek Hlinka

0+4 kz -

2+0 zk 2+0 zk

4 -

2 2

11AND

2+0 zk

-

2

-

11DMSB

Kučeráková, Vratislav Dohnálek

-

3 z, zk

-

3

11KVAP 11MONA 11OSAL

Andrey Kratochvílová Potůček

2+0 zk -

2+0 zk 2+0 zk

2 -

2 2

11STPL 11VPS

Sedlák, Seiner Drahokoupil

-

0+2 kz 1+1 zk

-

2 2

11NAMA

Kratochvílová

-

2+0 zk

-

2

Předměty volitelné: Programování úloh v reálném čase Praktikum ze struktury pevných látek Fyzika polovodičů 2 Praktikum z polovodičů Supravodivost a fyzika nízkých teplot Konstrukce polovodičových součástek Technologie vysokofrekv. optoelektronických součástek Chemické aspekty pevných látek Elektronické praktikum Kovové oxidy Fázové přechody v pevných látkách Aplikace neutronové difrakce Difrakční metody strukturní biologie Kvantové počítání Molekulární nanosystémy Optická spektroskopie anorganických pevných látek Seminář teorie pevných látek Vybrané partie ze struktury pevných látek Nanomateriály - příprava a

11POL2 11PPOL

149

Navazující magisterské studium Obor Inženýrství pevných látek 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Optické vlastnosti pevných látek Moderní experimentální metody

11OPT 11MME

2+0 zk 5+0 z

-

3 5

-

11FYPO12 11SIKL

Bryknar Drahokoupil, Vratislav Kalvoda Kalvoda, Sedlák

Fyzika povrchů 1, 2 Počítačové simulace kondenzovaných látek Seminář 3, 4 Diplomová práce 1, 2

2+0 zk 2+2 z, zk

2+0 zk -

2 4

2 -

11SMI34 11DPIP12

Kraus, Vratislav Vratislav

0+2 z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

2 10

3 20

11SMAT

Sopko

2+0 zk

-

2

-

11DETE 11PCPC

Sopko Pfleger

2+0 zk

2+0 zk -

2

2 -

11NMV

Vratislav

-

2+0 zk

-

2

11DAN

Ganev, Kraus

2+0 zk

-

2

-

11SMAM 11PAO

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

-

11VDM 11MAM 11PMK12

Potůček, Sedlák Aubrecht, Klepáček Seiner Heczko Kolenko

2+0 zk 2+0 zk 0+4 kz

0+4 kz

3 2 4

4

11SEM

Kopeček

2+0 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Speciální polovodičové materiály a součástky Polovodičové detektory Teorie a konstrukce fotovoltaických článků Neutronografie v materiálovém výzkumu Difrakční analýza mechanických napětí Smart materiály a jejich využití Principy a aplikace optických senzorů s praktickými úlohami Vnitřní dynamika materiálů Magnetické materiály Praktikum z makromolekulární krystalografie 1, 2 SEM a metody mikrosvazkové analýzy

150

Navazující magisterské studium Obor Diagnostika materiálů 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Dynamika kontinua Lomová mechanika 1, 2 Analýza experimentálních dat 1, 2 Experimentální metody 1, 2

14DYKO 14LME12 14AED12

Horáček Kunz Kopřiva

2+0 z, zk 2+0 z, zk 2 z, zk

2+0 z, zk 2 z, zk

3 3 3

3 3

14EXM12

4 kz

4 kz

4

4

Fyzikální metalurgie 1, 2 Plasticita 1 Únava materiálů Práce na výzkumném úkolu 1, 2

14FYM12 14PLAS1 14UNMA 14VUSM12

Jaroš, Kovářík, Nedbal, Siegl Karlík, Chráska Oliva Lauschmann Kopřiva

4 z, zk 0+6 z

2+0 z, zk 2+0 z, zk 2+0 kz 0+8 kz

6 6

3 3 3 8

14EME2 14PME 01VAMB

Oliva, Materna Okrouhlík Beneš

4 z, zk 2 kz

3 kz -

6 2

4 -

Předměty volitelné: Elastomechanika 2 Počítačová mechanika Variační metody B

151

Navazující magisterské studium Obor Diagnostika materiálů 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Nekovové materiály Plasticita 2 Teorie spolehlivosti Praktikum metod konečných prvků Nedestruktivní diagnostika Vnitřní dynamika materiálů Předdiplomní praxe Diplomová práce 1, 2

14NEKO 14PLAS2 14TSPO 14PMKP

Karlík, Haušild Oliva Kopřiva Materna

2+0 z, zk 2+0 z, zk 2+0 z, zk 0+2 kz

-

3 4 3 3

-

14NEDI 11VDM 14PRAXE 14DPSM12

Převorovský Seiner Oliva Oliva

2z 2+0 zk 2 týdny z 0+10 z

0+20 z

3 3 4 10

20

14VLN 14SEM 14FAP

Červ Siegl Siegl

2+0 z -

0+4 z 2+0 z

3 -

8 3

Předměty volitelné: Vlnové jevy v pevných látkách Seminář Fraktografie a analýza poruch

152

Navazující magisterské studium Obor Fyzika a technika termojaderné fúze 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Teorie plazmatu 1, 2 Diagnostika plazmatu Počítačové modelování plazmatu Technika termojaderných zařízení Fyzika inerciální fúze

02TPLA12 02DPLA 02PMPL

Kulhánek Kubeš Plašil

2+2 z, zk -

3+1 z, zk 2+1 z, zk 2+1 z, zk

5 -

5 3 3

02TTJZ

Ďuran, Žáček

-

3+0 zk

-

3

12FIF

3+1 z, zk

-

4

-

Fyzika tokamaků Atomová a molekulová fyzika Nauka o materiálech pro reaktory Praktika fyziky plazmatu 1, 2 Výzkumný úkol 1, 2

02FT 02AMF 14NMR

Klimo, Limpouch Mlynář Břeň Haušild

3+1 z, zk 2+2 z, zk -

2+0 zk

4 4 -

2

02PRPL12 02VUTF12

Svoboda Svoboda

0+2 z 0+6 z

0+2 kz 0+8 kz

2 6

2 8

02PMCF 12PICF 11SUPR

Mlynář Klír, Limpouch Janů, Ledinský

4+0 zk

0+2 kz 2+0 kz -

4

2 2 -

12NIPL 12DRP

Král Liska

4+0 z, zk 2+2 z, zk

-

4 5

-

2+0 zk 2+0 zk

2+0 z 2+2 z, zk 2+0 zk -

2 2

2 4 2 -

1 týden z

1 týden z

1

1

Předměty volitelné: Vybrané partie z fyziky MCF Vybrané partie z ICF Supravodivost a fyzika nízkých teplot Nízkoteplotní plazma a výboje Diferenciální rovnice na počítači Počítačové řízení experimentů Neutronová fyzika Optické spektroskopie Zařízení jaderné techniky Přístroje jaderné techniky Zimní (letní) škola fyziky plazmatu a termojaderné fúze 1, 2 (1)

12POEX 02NF 12OPS 16ZJT 17PRJT

Čech Šaroun, Vacík Michl Čechák Miglierini, Tichý 02ZLSTF12 Svoboda

(1) Předmět je určen pouze pro studenty zaměření FTTF.

153

Navazující magisterské studium Obor Fyzika a technika termojaderné fúze 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Seminář FTTF 1, 2

0+2 z

0+2 z

2

3

02ITER 02PINC 12FLP 02DPTF12

Limpouch, Mlynář Mlynář Kubeš Langer Svoboda

2+0 zk 2+0 zk 0+10 z

2+0 z 0+20 z

3 3 10

2 20

Matematické modelování nelineárních systémů (1) Historická a sociálně ekonomická hlediska fúze Počítačové simulace ve fyzice mnoha částic 1, 2 Dozimetrie neutronů Úvod do životního prostředí

01MMNS

Beneš

2 zk

-

3

-

02HSEF

Řípa

1+0 kz

-

2

-

12SFMC12

Kotrla, Předota

3+1 z, zk

2+0 zk

2

2

16DNEU 16ZIVO

2+0 zk 2+0 kz

-

2 2

-

Úvod do managementu Radiační efekty v látce Numerické simulace problémů proudění Astrofyzika

12UM 16REL 01NSPP

Ploc Čechák, Thinová Malát Pilařová Kozel

2+0 zk 2+0 zk -

1+1 zk

2 2 -

2

12ASF

Kulhánek

-

2+2 zk

-

4

ITER a doprovodný program Pinče (1) Fyzika a lidské poznání Diplomová práce 1, 2

02STF12 (1)


(1) Studenti si zvolí alespoň jeden předmět z vyznačené trojice.

154

Navazující magisterské studium Obor Laserová technika a elektronika 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Elektrodynamika 1, 2 Fyzikální optika 1 Nelineární optika (2) Kvantová elektronika (1) Fyzika pevných látek Fyzika laserů Otevřené rezonátory Pevnolátkové, diodové a barvivové lasery Měřicí metody elektroniky a optiky Elektronika 3 Praktikum z elektroniky 1, 2 Výzkumný úkol 1, 2

12ELDY12 12FOPT1 12NLOP 12KVEN 11FYPL 12FLA 12ORE 12PDBL

2+0 z, zk 3+0 z, zk 3+1 z, zk 4+0 z, zk 2+1 z, zk -

4+0 z, zk 3+1 z, zk 4 z, zk 2+0 z, zk

3 3 5 4 3 -

5 5 4 2

12MMEO

Čtyroký Fiala Fiala, Richter Richter Jelínek, Zajac Šulc Kubeček Jelínková, Kubeček Pína

-

2+0 zk

-

2

12EL3 12EP12 12VULT12

Pavel Pavel Jelínková

2+0 zk 0+2 kz 0+6 z

0+2 kz 0+8 kz

2 3 6

3 8

12SOP 12FOPT2 12GEOP 12OPS 12FDD

Richter Škereň Fiala Michl Pína

2+0 z, zk 2+0 zk

2+0 z, zk 3+1 z, zk 2+0 zk -

2 2

2 4 2 -

12RFO 12DRP

Pína Liska

2 zk 2+2 z, zk

-

2 5

-

12ZFLP

Klimo, Pšikal

2+0 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Statistická optika Fyzikální optika 2 Geometrická optika Optické spektroskopie Fyzika detekce a detektory optického záření Rentgenová fotonika Diferenciální rovnice na počítači Základy fyziky laserového plazmatu

(1) Zkoušku z předmětu 12KVEN lze skládat až po složení zkoušky z kvantové mechaniky 02KVAN. (2) Zkoušku z předmětu 12NLOP lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 1 12FOPT1.

155

Navazující magisterské studium Obor Laserová technika a elektronika 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Vláknové lasery a zesilovače

12VLA

Generace ultrakrátkých impulzů Pokročilé praktikum z laserové techniky Optické senzory Plynové a rentgenové lasery Laserové, plazmatické a svazkové technologie Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

Kubeček, Peterka 12UKP Kubeček 12PPLT Kubeček, Němec 12OSE Homola 12RTGL Jančárek, Jelínková 12LPST Jančárek, Jelínková, Král 12DSELT12 Jelínková 12DPLT12 Jelínková

3 zk

-

3

-

2+0 zk 0+4 kz

-

2 6

-

-

2+0 zk 2+0 z, zk

-

2 2

-

2+2 zk

-

4

0+2 z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

2 10

3 20

Předměty volitelné: Elektronika pro lasery Počítačové řízení experimentů Pokročilé laserové spektroskopie (1) Optické zpracování signálů Vybrané kapitoly z moderní optiky Praktikum z laserové medicíny Pokročilé praktikum z optiky

(2)

12ELA 12POEX 12PLS

Pavel Čech Michl

2+0 zk 2+0 zk

2+0 z -

2 2

2 -

12OZS 12MODO

Škereň Květoň

3+0 z, zk 2+0 z

-

3 2

-

12PLM

Jelínková, Němec Škereň

-

4 kz

-

6

0+4 kz

-

6

-

12PPRO

(1) Zkoušku z předmětu 12PLS lze skládat až po složení zkoušky z 12OPS. (2) Zápis předmětu 12PPRO je možný až po absolvování předmětů 12FOPT1 a 12FOPT2.

156

Navazující magisterské studium Obor Optika a nanostruktury 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Elektrodynamika 1, 2 Fyzika pevných látek Fyzikální optika 1, 2 Kvantová elektronika (1) Nelineární optika (2) Statistická optika Optické spektroskopie Nanoskopie a nanocharakterizace Povrchy a rozhraní Výzkumný úkol 1, 2

12ELDY12 11FYPL 12FOPT12 12KVEN 12NLOP 12SOP 12OPS 12NAN

Čtyroký Jelínek, Zajac Škereň, Fiala Richter Fiala, Richter Richter Michl Fejfar

2+0 z, zk 4+0 z, zk 3+0 z, zk 3+1 z, zk 2+0 z, zk 2+0 zk

4+0 z, zk 2+0 z, zk 3+1 z, zk 2+0 zk -

3 4 3 5 2 2

5 2 5 2 -

11POR 12VUOF12

Kalvoda Škereň

0+6 z

2+0 zk 0+8 kz

6

2 8

Geometrická optika Kvantová optika (3) Měřicí metody elektroniky a optiky Fyzika detekce a detektory optického záření Pevnolátkové, diodové a barvivové lasery Elektronika 3 Praktikum z elektroniky 1, 2 Vláknové lasery a zesilovače

12GEOP 12KVO 12MMEO

Fiala Richter Pína

-

3+1 z, zk 3+1 z, zk 2+0 zk

-

4 4 2

12FDD

Pína

2+0 zk

-

2

-

12PDBL

-

2+0 z, zk

-

2

2+0 zk 0+2 kz 3 zk

0+2 kz -

2 3 3

3 -

Nanochemie Optické vlastnosti polovodičů Příprava polovodičových nanostruktur Vybrané kapitoly z nanostruktur

12NCH 12OVP 12PN

Jelínková, Kubeček Pavel Pavel Kubeček, Peterka Proška Oswald Hulicius

2+0 zk 2+0 zk -

2+0 zk

2 2 -

2

12VKNS

Hulicius

-

2 kz

-

2


12EL3 12EP12 12VLA

(1) Zkoušku z předmětu 12KVEN lze skládat až po složení zkoušky z kvantové mechaniky 02KVAN. (2) Zkoušku z předmětu 12NLOP lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 1 12FOPT1. (3) Zkoušku z předmětu 12KVO lze skládat až po složení zkoušky z kvantové elektroniky 12KVEN.

157

Navazující magisterské studium Obor Optika a nanostruktury 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Integrovaná optika Optické zpracování signálů Rentgenová fotonika Nanofyzika Optické senzory Pokročilé praktikum z optiky (2) Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

12INTO 12OZS 12RFO 12NF 12OSE 12PPRO 12DSEOF12 12DPOF12

Čtyroký Škereň Pína Richter, Šiňor Homola Škereň Jelínková Škereň

2+0 z, zk 3+0 z, zk 2 zk 2+0 zk 0+4 kz 0+2 z 0+10 z

2+0 zk 0+2 z 0+20 z

2 3 2 2 6 2 10

2 3 20

12MODO

Květoň

2+0 z

-

2

-

12EOP 12PLS

Svoboda Michl

0+4 z 2+0 zk

-

4 2

-

12POEX 12LPST

-

2+0 z 2+2 zk

-

2 4

-

2+0 z, zk

-

2

0+4 kz

-

6

-

12NAE 12SRS

Čech Jančárek, Jelínková, Král Jančárek, Jelínková Kubeček, Němec Voves Bouda

2+0 zk 2+0 kz

-

2 2

-

12FLP 12UM

Langer Malát

2+0 zk

2+0 z -

2

2 -

Předměty volitelné: Vybrané kapitoly z moderní optiky Exkurze na optické pracoviště Pokročilé laserové spektroskopie (1) Počítačové řízení experimentů Laserové, plazmatické a svazkové technologie Plynové a rentgenové lasery Pokročilé praktikum z laserové techniky Nanoelektronika Samovolně rostoucí struktury vybraných nanomateriálů Fyzika a lidské poznání Úvod do managementu

12RTGL 12PPLT

(1) Zkoušku z předmětu 12PLS lze skládat až po složení zkoušky z 12OPS. (2) Zápis předmětu 12PPRO je možný až po absolvování předmětů 12FOPT1 a 12FOPT2.

158

Navazující magisterské studium Obor Jaderná chemie 1. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Separační metody v jaderné chemii 1 Radiační chemie Radioanalytické metody Radiochemie stop Fyzikální chemie 3 Fyzikální chemie 4

15SMJ1

Němec, John

3+0 zk

-

3

-

15RACH 15RAM 15STP 15FCHN3 15FCHN4

1+1 z, zk -

3+0 zk 3+0 zk 3+0 zk 3+2 z, zk

2 -

4 3 3 5

Praktikum ze separačních metod

15SEPM

0+3 kz

-

3

-

0+4 kz 2+0 zk

0+3 kz -

4 2

3 -

15PRAKN 15EXK2 15VUCH12

Motl John Filipská, John Čuba Múčka, Bárta, Silber Němec, Čubová, John Bárta, Čuba Němec, Čubová Filipská, Vopálka Čuba Čubová Čuba

0+6 z

2 týdny z 5 dnů z 0+8 kz

6

4 1 8

15FCH5 01SM

Silber Hobza

2+0 zk -

2+0 zk

2 -

2

15UFCB

Čubová, Juha

2+0 zk

-

2

-

15PRAM

0+4 kz

-

4

15CHJE

Němec, Čubová, John Štamberg, Silber 2+0 zk

-

2

-

15APRM 15ZOCH 15RMBM

Múčka Filipská Čuba

2+0 zk -

2+0 zk 2+0 zk

2 -

2 2

15CHL1 15RDFM 15PRMB

Smrček Lebeda Kozempel, Vlk, Pavelková Demnerová Böhm Nesměrák

2+0 zk -

2+0 zk 0+4 kz

2 -

3 4

0+6 kz 2+0 zk

2+1 z, zk -

4 2

3 -

(1)

Praktikum z radiační chemie Praktikum z jaderné chemie Chemie prostředí a radioekologie Praxe Exkurze 2 Výzkumný úkol 1, 2

(2)

15PRACH 15PJCH 15RAEK

Předměty volitelné: Fyzikální chemie 5 Statistické metody a jejich aplikace Úvod do fotochemie a fotobiologie Praktikum z radioanalytických metod (3) Chemie provozu jaderných elektráren (4) Aplikace radiačních metod (4) Ochrana životního prostředí (5) Radiační metody v biologii a medicině (6) Chemie léčiv (6) Radiofarmaka 1 (6) Praktikum z radiačních metod v biologii a medicíně (6,7) Laboratoř z mikrobiologie (6) Strukturní analýza (5) Toxikologie (5) (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

15LMB 15STA 15TOX

Vstup do praktika 15SEPM je podmíněn složením zkoušky z předmětu 15SMJ1. Vstup do praktika 15PRACH je podmíněn současným zápisem předmětu 15RACH. Vstup do praktika 15PRAM je podmíněn absolvováním nebo současným zápisem předmětu 15RAM. Volba těchto předmětů je doporučena na základě tématu diplomové práce z oblasti aplikované jaderné chemie. Volba těchto předmětů je doporučena na základě tématu diplomové práce z oblasti chemie prostředí a radioekologie. Volba těchto předmětů je doporučena na základě tématu diplomové práce z oblasti jaderné chemie v biologii a medicíně. Vstup do praktika 15PRMB je podmíněn současným zápisem předmětu 15RMBM.

159

Navazující magisterské studium Obor Jaderná chemie 2. ročník Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Příprava radionuklidů Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2 (1)

15PRN 15SEM12 15DPCH12

Lebeda Čubová Čubová, Čuba

2+0 zk 0+4 z 0+10 z

0+4 z 0+20 z

2 4 10

4 20

15CHRP 15SMJ2

John Němec, John

2+0 zk -

2+0 zk

2 -

2

15INS2 15NUK1 15NUK2 15TPC

2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk

2+0 zk -

2 3 2

3 -

15CHJE

Pospíšil Mizera Mizera Štamberg, Drtinová Štamberg, Silber

2+0 zk

-

2

-

15TZO

Kubal

2+0 zk

-

2

-

15TJM

Drtinová, Štamberg Sýkora Janků Vopálka, Štamberg

-

2+0 zk

-

2

2+0 zk 2+0 zk 2+1 z, zk

-

2 2 3

-

Předměty volitelné: Chemie radioaktivních prvků Separační metody v jaderné chemii 2 (2) Instrumentální metody 2 Aplikace radionuklidů 1 (3) Aplikace radionuklidů 2 (3) Technologie palivového cyklu jaderných elektráren (3) Chemie provozu jaderných elektráren (3) Technologie zpracování odpadů

(3)

Technologie jaderných materiálů (3) Hydrochemie (4) Analytika odpadů (4) Modelování a simulace migrace radionuklidů v životním prostředí (4) Hydrologie a pedologie (4) Stanovení radionuklidů v životním prostředí (4) Glykokonjugáty a imunochemie (5)

Radiobiologie (5) Obecná farmakologie (5) Biochemie a farmakologie

(5)

15HCHE 15AODP 15MSZP 15HYPE 15SRZP

Pokorná Němec

2+0 zk -

2+0 zk

2 -

2

15GIMCH

Pompach

-

2+0 zk

-

3

16RBIO 15OFKL 16BAF

Davídková Kršiak Eigner Henke, Kovář Vrba T. Kozempel, Moša, Vlk Juha

2+0 zk 2+0 zk

2+0 zk -

2 2

2 -

4+0 zk 2+0 zk

-

4 2

-

2+0 zk

-

2

-

Radiační ochrana (5) Radiofarmaka 2 (5)

16RAO 15RFM2

Teoretické základy radiační chemie (3,5)

15TZRCH

(1) (2) (3) (4) (5)

Zahájení práce na diplomovém úkolu je podmíněno získáním klasifikovaného zápočtu za předmět 15VUCH2. Vykonání zkoušky z předmětu 15SMJ2 je podmíněno složením zkoušky z předmětu 15SMJ1. Volba těchto předmětů je doporučena na základě tématu diplomové práce z oblasti aplikované jaderné chemie. Volba těchto předmětů je doporučena na základě tématu diplomové práce z oblasti chemie prostředí a radioekologie. Volba těchto předmětů je doporučena na základě tématu diplomové práce z oblasti jaderné chemie v biologii a medicíně.

160

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY předmět Zahraniční stáž v rámci programů výměny studentů ČVUT Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Kvantová informace a komunikace Nerovnovážné systémy Vybrané partie ze statistické fyziky a termodynamiky Základy jaderné fyziky

kód 00ZST12

učitel FJFI

zim. s. 4z

02DRG

Šnobl

2+2 z

02KIK

Jex

2z

02NSY 02VPSF

Jex Jex

02ZJF

Wagner

Teoretická fyzika 1, 2

02TEF12

Úvod do strun 1, 2 Magisterská angličtina 1, 2 (*) Teorie pevných látek Teorie pevných látek 2 Polovodičové detektory Optické vlastnosti pevných látek Difrakční analýza mechanických napětí Chemické aspekty pevných látek Fyzika povrchů 1 Fyzika povrchů 2 Počítačové simulace pevných látek Teorie a konstrukce fotovoltaických článků Aplikace neutronové difrakce Aplikace teorie grup ve FPL Optická spektroskopie anorganických pevných látek Smart materiály a jejich vlastnosti Struktura pevných látek 1 Molekulární nanosystémy

02UST12 04MGA12

Jex,Tolar, Hlavatý L. Hlavatý L. KJ

11TPL1 11TPL2 11DETE 11OPT 11DAN

Elektronika experimentálních aparatur (*)

kr 4

kr 4

-

4

-

-

2

-

2+2 z, zk 3+2 z, zk 2+2 z, zk 2+1 z 0+2 z

2z -

6

2 -

-

6

-

2+2 z, zk 2+1 z 0+2 z

4

4

3 2

3 2

Zajac Zajac Sopko Bryknar Ganev, Kraus

2 zk 2 zk 2 zk

4 zk 2 zk -

3 2 2

6 2 -

11CHA

Hejtmánek

2 zk

-

2

-

11FYPO1 11FYPO2 11SIPL

2 zk

11PCPC

Kalvoda Kalvoda Kalvoda, Sedlák Pfleger

11AND 11APLG

Vratislav Potůček

2 zk 2 zk

11OSAL

Potůček

-

11SMAM

Potůček, Sedlák Kraus Kratochvílová Jiroušek

11SPL1 11MONA 11ELEA

2 2 zk 2 zk

2 zk

-

2 2 2

-

-

2 3

-

2zk

-

2

2 zk

-

2

-

2zk 2zk

-

4 2

-

-

2

Podmínkou pro otevření kurzu je dostatečný počet studentů (min.10) a personální možnosti KJ

161

let. s. 4z

-

2+0 z.zk

předmět Fyzika vysokých hustot energie Mikroprocesory 1,2 Laserové systémy

kód 12FVHE

učitel Drška

zim. s. 2 zk

let. s. -

kr 2

kr

12MPR12 12LAS

Čech Kubeček

4+0 zk -

4 -

2 3

Seminář laserových, plasmových a svazkových technologií Základy fyziky plazmatu Zpracování signálů a dat

12LAPT

4

-

4 zk -

3

4 -

Geometrická a přístrojová optika Fyzikální optika 1, 2 Optoelektronika Optické zpracování signálů Integrovaná optika Zpracování dat pro publikování Optická komunikace Elektronová mikroskopie

12GEOP

Jančárek, Jelínková, Král Limpouch Procházka, Klimo, Klír Fiala

2+0 zk 2+1 z, zk -

3+1z, zk

-

4

12FOPT12 12OPEL 12OZS 12INTO 12ZDP

Fiala, Škereň Čtyroký Škereň Čtyroký Novotný

2 z, zk 4 z, zk -

3 3 2 2

2 4 -

12OPK 14ELMI

Kuchár Karlík

2 zk -

2+0 z,zk

2 -

3

Počítačová mechanika

14PME

-

3 kz

-

4

Elastomechanika 2

14EME2

4 z,zk

-

6

-

Vlnové jevy v pevných látkách Seminář

14VLN

Okrouhlík (ÚT) Oliva, Materna Červ (ÚT)

2+0 z

-

3

-

14SEM

Siegl

-

0+4 z

-

8

Fraktografie a analýza poruch Úvod do jaderné chemie Základy biologie, anatomie a fyziologie1 Úvod do inženýrství

14FAP

Siegl

-

2+0 z

-

3

15UJCH 16ZBAF12

John 3. LF UK

2 4

4

17UINZ

Bouda

2+2 z, zk -

3

-

Programovatelné obvody Teorie fázových přechodů Klasický a kvantový chaos

17POB 00TFP 00KKCH

Kropík Kotecký MFF Pluhař MFF

2+0 zk 2z

2 -

2 2

12ZFP 12ZSD

162

4z 2+1 kz 3 z, zk 3 z, zk 2 z, zk 2z

2z 2+2 z, zk 2+1 z, zk 2z -

Courses offered for exchange students Prospectus Course

Code

lecturer

win. sem.

sum. sem.

cr

cr

Department of Mathematics: Methods of Mathematical Physics Statistical Decision Theory Variational Methods Introduction to Graph Theory A Functions of Complex Variable

01MMF 01STR 01VAM 01ZTGA 01FKP

Šťovíček Kůs Beneš Ambrož Pošta

2 zk 4 zk 2 zk

4+2 z, zk 2 zk -

3 4 2

6 2 -

Šnobl

2+2 z

-

4

-

Tolar Tolar Jex

2+2 z, zk 2z

2+2 z, zk -

4 2

5 -

Tolar

2 zk

-

4

-

Hlavatý Adam Šnobl Šaroun, Vacík Jex Contreras

4+2 z, zk 2+1 z, zk

4+2 z, zk 3+2 z, zk 2+2 z, zk 2z -

6 3

6 6 4 2 -

Jex

-

2+0 kz

-

2

Chadzitaskos Bielčík Jex

2+0 z 2+2 z, zk

4 zk -

2 7

4 -

Wagner

3+2 z, zk

-

6

-

Vratislav Potůček

2 zk 2 zk

-

2 2

-

Kalvoda Kalvoda Sedlák

2+0 zk -

2+0 zk 2+2 zk

2 -

2 4

Seiner Kalvoda

2+0 zk 2+0

-

3 4

-

Dohnálek

-

2+1 z, zk

-

3

Hejtmánek Kalvoda Heczko Pfleger

2+0 zk 2 zk

2 zk 2 zk -

2 2

2 2 -

Zajac

4+0 zk

-

6

-

Department of Physics: Differential Equations, Symmetries 02DRG and Groups Geometric Methods in Physics 1 02GMF1 Geometric Methods in Physics 2 02GMF2 Quantum Information and 02KIK Communication Cohomological Methods in 02KOHO Theoretical Physics Quantum Mechanics 02KVAN Quantum Mechanics 2 02KVA2B Lie Algebras and Lie Groups 02LIAG Neutron Physics 02NF Nonequilibrium Systems 02NSY Physics of Ultra-Relativistic Nuclear 02RFTI Collisions Transport 02TJNS Phenomena/Nonequilibrium Systems Orthogonal Polynomials 02TOP Applied Nuclear Physics 02UJF Selected Topics in Statistical Physics 02VPSF and Thermodynamics Nuclear Physics 02ZJF Department of Solid State Engineering: Applied Neutron Diffractometry 11AND Applications of Group Theory in 11APLG Solid State Physics Surface Physics 1 11FYPO1 Surface Physics 2 11FYPO2 Computer Simulation of Condensed 11SIKL Matter Intrinsic Dynamics of Materials 11VDYM X-Ray Diffraction Techniques in D11RDT Solid State Diffraction Methods of Structural 11DMSB Biology Metallic Oxide 11KO Surfaces and Boundaries 11POR Magnetic materials 11MAM Theory and Construction of11PCPC Photovoltaic Cells Solid State Theory 1 11TPL1

163

Courses offered for exchange students Prospectus Course

Code

lecturer

win. sem.

sum. sem.

cr

cr

Department of Physical Electronics: Differential Equations on Computer Fundamentals of Electrodynamics Optical Physics 2 Quantum Electronics Statistical Optics Principles of Plasma Physics Measurement and Data Processing Basic Laser Technique Laboratory Basic Optical Laboratory

12DRP 12ZELD 12FOPT2 12KVEN 12SOP 12ZFP 12ZMD 12ZPLT 12ZPOP

Liska Kálal Škereň Richter Richter Limpouch Procházka Gavrilov Škereň

2+2 z, zk 2+0 z, zk 3+1 z, zk 2 kz -

2 z, zk 2 z, zk 3+1 z, zk 4 kz 4 kz

5 2 5 2 -

2 2 4 6 6

14FYM1 14FYM2

Karlík Chráska

4 z, zk -

2 z, zk

6 -

3

John

-

0+3 kz

-

3

John John, Čuba John Němec, Čubová

2+2 z, zk 2+0 zk 0+4 kz

2+0 zk -

4 2 4

2 -

Bárta, Čuba

-

0+3 kz

-

3

Motl Motl Němec, Čubová, John Čuba, Múčka

0+2 kz

3+0 zk 3+0 zk -

2

4 3 -

-

0+2 zk

-

2

Vopálka

1+1 zk

-

2

-

Department of Materials: Physical Metallurgy 1 Physical Metallurgy 2 Department of Nuclear Chemistry: Practical Exercises in Detection of 15DEIZ Ionizing Radiation Detection of Ionizing Radiation 15DIZ Nuclear Chemistry 2 15JACH2 Chemistry of Radioactive Elements 15CHRP Practical Exercises in Nuclear 15PJCH Chemistry Practical Exercises in Radiation 15PRACH Chemistry Radiation Chemistry 15RACH Radioanalytical Methods 15RAM Practical Exercises in Radiochemical 15RATEC Technology Radiation Methods in Biology and 15RMBM Medicine Numerical Simulation of Complex 15VSBP Environmental Processes

Department of Dosimetry and Application of Ionizing Radiation: Introductory Radiation Physics 1 Introductory Radiation Physics 2 Introduction of Ionizing Radiation Applications in Research and Industry Fundamentals of Radiation Dosimetry

16URF1 16URF2 16ZAIZ

Musílek Musílek Čechák

2+2 z, zk 2+1 zk

2+2 z, zk -

4 3

4 -

16ZDO

Trojek

-

2+0 zk

-

2

Kropík Kropík

2+0 z, zk 2+0 z, zk

2+0 z, zk 2+0 z, zk

2 2

2 2

Bílý Kropík Heraltová

2+1 z, zk 2+0 zk

3+0 zk 2+1 z, zk -

3 3

3 3 -

Department of Nuclear Reactors: Control Systems of Nuclear Reactors 17BES Digital Safety Systems of Nuclear 17CIBS Reactors New Nuclear Sources 17NJZ Computer Control of Experiments 17PRE Introduction to Nuclear Reactor 17ZAFP Physics

164

Přednášky vypisované katedrami FJFI v rámci STUDIA V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH 14101 katedra matematiky Studenti doktorského studia oboru Matematické inženýrství vybírají předměty především ze seznamu uveřejněného na webových stránkách katedry (http://www.km.fjfi.cvut.cz). Následující nabídka je určena zejména pro studenty doktorského studia jiných oborů.

Vybrané kapitoly z numerické lineární algebry 1, 2 Teorie informace Kombinatorika a teorie grafů Asymptotické metody Dynamické rozhodování Základy fuzzy logiky Aplikace matematické statistiky Seminář matematické fyziky Pokročilé partie numerické lineární algebry Teorie složitosti Seminář kvantových grup

Strakoš MFF UK

4 hod.

Hobza Pelantová, Ambrož Mikyška Kárný, ÚTIA Cintula, ÚI Kůs Havlíček, Tolar Mikyška Majerech, MFF UK Burdík

2 hod. 4 hod. 3 hod. 3 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 3 hod. 2 hod.

Tolar Češpíro Tolar Šnobl Hlavatý Exner Jex Jex Jex

2 hod. 2 hod. 2 hod. 4 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod.

Jizba Jizba Chadzitaskos Wagner Wagner Bielčíková Nemčík Contreras Hladký Contreras Bielčíková

2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 3 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod.

14102 katedra fyziky Základy kvantové fyziky Vakuová a ultravakuová technika Kohomologické metody v teoretické fyzice Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Řešitelné modely matematické fyziky Pokročilejší partie kvantové teorie Kvantová informace a komunikace Nerovnovážné systémy Vybrané partie z termodynamiky a statistické fyziky Metoda dráhového integrálu Aplikace funkcionálního integrálu Grupy a reprezentace Vybrané partie z jaderné fyziky Jaderná spektroskopie Základy kvantové chromodynamiky Aplikovaná QCD při vysokých energiích Interakce jaderného záření s látkou Od hledání půvabu za standardní model Úvod do standardního modelu mikrosvěta Základy el. slabých interakcí

165

14104 katedra jazyků Čeština pro cizince s úrovní B2 Anglický jazyk (pro mírně pokročilé) Anglický jazyk (pro pokročilé) Druhý cizí jazyk (pro mírně pokročilé a pokročilé)

Pavlíková Dvořáková Dvořáková KJ

2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod.

Vratislav

2 hod.

Kraus, Ganev Sopko

2 hod. 2 hod.

Kraus Bryknar Potůček Bryknar Sopko Vratislav, Dlouhá Kalvoda Ganev Potůček Kratochvílová Čerňanský Dohnálek Potůček, Sedlák Kalvoda, Sedlák Zajac

2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 4 hod. 2hod. 2hod. 2hod. 2hod. 2hod. 2hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod.

Čtyroký Fiala Michl Škereň Čech Vrbová Vrbová, Kubeček Jelínková Jelínková Čtyroký Pína Liska Liska Drška, Limpouch, Liska Limpouch Limpouch Drška Drška Král Fiala

2 hod. 4 hod. 2 hod. 3 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod 1 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 3 hod. 2 hod.

Procházka

2hod.

14111 katedra inženýrství pevných látek Aplikace neutronové difrakce materiálovém výzkumu Difrakční analýza mechanických napětí Interakce záření s polovodiči v technologii součástek a konstrukce detektorů Stavba pevných látek Fyzika dielektrik Aplikace teorie grup ve fyzice pevných látek Optické vlastnosti pevných látek Polovodičové detektory Neutronografická strukturní a texturní analýza Fyzika povrchů Rtg difrakční metody studia pevných látek Optická spektroskopie anorganických pevných látek Molekulární nanosystémy Kvantové počítání Difrakční metody strukturní biologie Smart materiály a jejich využití Počítačové simulace kondenzovaných látek Teorie pevných látek

14112 katedra fyzikální elektroniky Integrovaná optika Nelineární optika Optická spektroskopie Optické zpracování signálů Počítačové řízení experimentu Teorie laseru Laserové systémy Laserové technologie Lasery v medicíně Krystalooptika Fyzika detekce a detektory Počítačová algebra Zákony zachování a jejich numerické řešení Seminář počítačové fyziky a informatiky 1, 2 Fyzika laserového plazmatu Metody modelování vysokoteplotního plazmatu Fyzika nukleoreaktivního plazmatu Informatická fyzika extrémních systémů Technika a aplikace iontových svazků Difraktivní struktury Optical methods for atmospheric monitoring and environmental sensing

166

14114 katedra materiálů Aplikovaná lomová mechanika (D14ALM) Teorie spolehlivosti systémů (D14TSS) Teorie plasticity (D14TP) Úvod do fraktografie (D14UF) Vybrané partie z fyzikální metalurgie (D14VPFM)

Kunz Kopřiva Oliva Nedbal Karlík

2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 4 hod.

14115 katedra jaderné chemie Aplikace radiační chemie v chemickém Múčka 2 hod průmyslu, zemědělství a medicíně Aplikace velkých zdrojů ionizujícího záření Pospíšil 2 hod Transportní procesy Štamberg, Vopálka 2 hod Modelování a simulace migračních procesů Štamberg, Vopálka 3 hod v životním prostředí Značené sloučeniny Smrček 2 hod Radionuklidy v biologických vědách Smrček 2 hod Instrumentální radioanalytické metody a jejich Kučera 2 hod použití pro sledování znečištění životního prostředí Biosyntézy značených sloučenin Smrček 2 hod Jaderná chemie John, Čuba 4 hod Experimentální jaderná chemie John, Němec, Čubová 4 hod Fotochemie a radiační chemie Juha, Čubová, Čuba 3 hod Aplikace radionuklidů Mizera 2 hod Technologie jaderných paliv Štamberg 2 hod Separační metody John, Němec 3 hod Radioanalytická chemie John, Němec 3 hod Jaderné elektrárny Heřmanský, Štamberg 3 hod Další předměty viz nabídky předmětů pro doktorské studium chemické sekce PřF UK Praha a VŠCHT Praha a nabídky dalších kateder FJFI.

14116 katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření Dozimetrie neutronů Metody osobní dozimetrie Měření a využití velkých dávek ionizujícího záření Metoda Monte Carlo v dozimetrii Analytické metody, využívající ionizující záření Fyzikální metody v archeologii a dějinách umění Fyzika a aplikace scintilačních a luminiscenčních materiálů Fyzika v radiační ochraně Konstrukce a antropomorfních fantomů při výpočtech a modelování dávek v medicíně a radiační ochraně Základy klinické radiobiologie Matematicko-fyzikální modely bilogického účinku ionizujícího záření

167

Musílek Ambrožová Musílek

2 hod. 2 hod. 2 hod.

Klusoň Čechák

2 hod. 2 hod.

Musílek

2 hod.

Nikl Čechák Klusoň

2 hod 2 hod. 2 hod.

Davídková Judas

2 hod. 2 hod.

Statistika a epidemiologické studie pro radiační ochranu Moderní brachyterapeutické techniky Kosmické záření Fyzika polovodičových detektorů IZ Polohově citlivé polovodičové detektory IZ Radiační efekty v polovodičích Klinická dozimetrie 2

Tomášek

Stankušová Kudela/Ploc Linhart Linhart Linhart Novák, Horáková, Koniarová radiochirurgie Novotný

Principy a metody stereotaktické a radioterapie Problematika zajištění jakosti a dosimetrie malých a nestandardních polí v moderní radioterapii Detektory ionizujícího záření v radiologické fyzice Pokročilé detekční systémy částic IZ Medicínské využití jaderné magnetické rezonance Nukleární medicína Interní dozimetrie a radiační ochrana

2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod.

Novotný

2 hod.

Průša

2 hod.

Průša Tintěra

2 hod. 2 hod.

Trnka Vrba

2 hod. 2 hod.

14117 katedra jaderných reaktorů Bezpečnost a provoz výzkumných jaderných zařízení Jaderně analytické metody Metody Monte Carlo v pokročilé reaktorové fyzice Návrh logických polí Počítačové systémy ochran a regulace Pokročilá experimentální reaktorová fyzika Pokročilá výpočetní analýza jaderných reaktorů Pokročilý kurz sdílení tepla Vybrané aspekty provozu tlakovodních reaktorů

17XBVR

Sklenka

2 hod.

17XJAM 17XMMC

Miglierini Huml, Rataj

2 hod.

17XNLP 17XPOR 17XEXP 17XVAR 17XPST 17XPWR

Kropík Kropík Sklenka, Rataj Frýbort Kobylka Sklenka, Burket Bílý

Vybrané aspekty rozvoje nových jaderných 17XRJZ zdrojů

2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod. 2 hod.

Uvedené přednášky jsou vypisovány podle zájmu studentů po dohodě s jednotlivými katedrami.

168

VYSVĚTLIVKY ke značení studijních plánů Studijní plány obsahují v každém řádku:     

název předmětu zkratku dle databáze KOS příjmení vyučujícího předmětu v zimním a letním semestru počet kreditů v zimním a letním semestru

V případě, že je předmět vyučován formou vícesemestrálního kurzu s částmi odlišenými čísly, mohou být tyto části za zimní a letní semestr zahrnuty do jednoho řádku. Zkratka je potom ve studijních plánech společná. V databázi KOS však jsou jednotlivé části kurzu zvlášť (např. 01DIM12 ve studijních plánech odpovídá předmětu 01DIM1 v zimním semestru a 01DIM2 v letním semestru dle databáze KOS). Verze předmětu označené symboly A nebo B jsou z hlediska SZŘ ČVUT chápány jako jeden předmět. Rozsah výuky předmětu je značen formou počet přednáškových výukových hodin + počet výukových hodin na cvičení spolu s vyznačením způsobu zakončení (např. 2 + 4 z, zk znamená 2 výukové hodiny přednášky a 4 výukové hodiny cvičení týdně se zakončením zápočtem a zkouškou). Pokud přednáška a cvičení nejsou při výuce rozděleny, je rozsah výuky předmětu uveden celkovým počtem výukových hodin týdně (např. 2 kz znamená 2 výukové hodiny týdně s ukončením klasifikovaným zápočtem).

169

Informace o tělesné výchově a sportu Tělesnou výchovu a sport zajišťuje Ústav tělesné výchovy a sportu ČVUT (dále ÚTVS) se sídlem Pod Juliskou 4, 160 00 Praha 6, telefon: 224 351 881, 224 351 882 fax. 233 337 353

Ředitel ÚTVS :

doc. PaedDr. Jiří Drnek, CSc.

E-mail: [email protected]

Sekretariát ÚTVS:

Miluše Čermáková Irena Brůnová

E-mail: [email protected] E-mail: [email protected]

Kontaktní osoba:

Klára Minaříková

tel.: 22435 1896 (č.dv.215) E-mail: [email protected]

Tělesná výchova je na FJFI zařazena do studijního programu jako volitelný předmět (s kódy TV-1=00TV1, TV-2=00TV2, TV-3=00TV3, TV-4=00TV4), za který je na základě pravidelné docházky udělen zápočet a jeden kredit za semestr. Během studia je možné získat za tělesnou výchovu maximálně 4 kredity. Do dalších hodin volitelné tělesné výchovy (kódy TVV, TVV0) a na zimní výcvikový kurz (kód TVKZV) a na letní výcvikový kurz (kód TVKLV) se studenti hlásí podle svého zájmu a časových možností. Za tyto předměty nezískají žádný kredit. Uvedené předměty jsou vypsány v systému KOS pod ÚTVS Veškeré informace o tělesné výchově, sportovních kurzech a sportovních aktivitách na ČVUT spolu s přihláškou do konkrétní hodiny tělesné výchovy nebo tělovýchovného kurzu jsou uvedeny na adrese http://www.utvs.cvut.cz

Přehled sportů: aerobic (různé formy) aikido aqua aerobic badminton basketbal beach volejbal bowling bruslení BUDO (judo, sebeobrana) curling florbal fotbal + futsal frisbee geocaching

golf házená in line bruslení irské tance jóga kanoistika (jen pro plavce) karate kondiční posilování kruhový trénink pro ženy lední hokej lezení na stěně lukostřelba lyže sjezd ninjutsu

nohejbal pilates plavání powerjoga softbal spinning stolní tenis squash tenis turistika volejbal zdravotní tělesná výchova zumba

Sportovní život ČVUT doplňují vysokoškolské tělovýchovné jednoty: VŠTJ Stavební fakulta Praha, VŠTJ Technika Praha strojní a VSK Elektro ČVUT Praha. V jejich sportovních oddílech naleznete družstva a jednotlivce, kteří se zúčastňují pravidelných sportovních soutěží a dalších akcí pořádaných Sportovními svazy sdruženými v ČSTV. Jejich výkonnostní úroveň jde napříč celým spektrem od rekreační až po vrcholovou. Informace o činnosti těchto vysokoškolských tělovýchovných jednot naleznete na webových stránkách ÚTVS ČVUT.

170

ZÁSADY BAKALÁŘSKÉHO A MAGISTERSKÉHO STUDIA NA FJFI ČVUT V PRAZE platné pro akademický rok 2015-2016 Zásady studia na FJFI ČVUT v Praze představují dokumentaci ke studijním programům FJFI ČVUT v Praze. Doplňují a rozvádějí pravidla stanovená Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze, která jsou závazná pro všechny akademické pracovníky a studenty fakulty. Studijní programy FJFI ČVUT v Praze jsou strukturované a realizují kromě tradičního inženýrského vzdělání také vzdělání bakalářského typu. Studijní obory ve studijních programech FJFI ČVUT v Praze se mohou členit na zaměření. Ve studijních plánech jednotlivých oborů a zaměření bakalářského a magisterského studia jsou podle Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze, čl. 7, odst. 4 uvedeny jednak předměty povinné a dále předměty volitelné, které jsou doporučené pro profil daného oboru nebo zaměření studia. Článek 1 Bakalářský studijní program 1. Studijní plány bakalářského studijního programu obsahují bakalářské povinné a volitelné předměty. 2. V bakalářském studiu nelze zapisovat předměty z navazujícího magisterského studia s výjimkou dle čl. 2, odst. 4 a., b., c. Článek 2 Magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program 1. Studijní plány magisterského studijního programu obsahují magisterské povinné a volitelné předměty. V magisterském studiu nelze zapisovat předměty z bakalářského studia. 2. Podmínkou pro přijetí do magisterského studijního programu navazujícího na bakalářský studijní program je (v rámci podmínek stanovených zákonem a Řádem přijímacího řízení ČVUT) kromě řádného ukončení bakalářského studijního programu ve stejném nebo příbuzném oboru také úspěšné absolvování přijímacích zkoušek. Tyto zkoušky může děkan prominout. 3. V případě potřeby bude studentům přijatým do magisterského studijního programu pro první dva semestry jejich studia vypracován individuální studijní plán, umožňující jim dosáhnout znalostí daných bakalářským studiem v oboru, resp. zaměření, na které studium magisterské navazuje. 4. Pro přechod mezi bakalářským a navazujícím magisterským studijním programem platí následující pravidla: a. V bakalářském studiu lze zapisovat předměty z doporučeného plánu 1. ročníku příslušného navazujícího magisterského studia v případě, že ohodnocení za ně získané nepřesáhne v součtu výši 30 kreditů. Takto získané kredity musí být nad rámec povinnosti získat alespoň 180 kreditů dané pro bakalářské studium. b. Pokud student přechází do navazujícího magisterského studia po absolvování bakalářského studia na FJFI ČVUT v Praze, lze mu uznat předměty uvedené v doporučeném plánu 1. ročníku navazujícího magisterského studia do výše 30 kreditů, pokud byly získány nad rámec povinnosti získat alespoň 180 kreditů dané pro bakalářské studium Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze. c. Předměty mimo doporučené plány daného oboru, resp. zaměření absolvované v bakalářském studiu se do navazujícího magisterského studia neuznávají.

171

Článek 3 Zápis 1. Studenti 1. ročníku bakalářského a magisterského studijního programu se zapisují do zimního semestru před jeho začátkem. Po splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, daných Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze, se zapisují do letního semestru před jeho začátkem. 2. Studenti vyšších ročníků bakalářského a magisterského studia se zapisují do následujícího akademického roku před jeho začátkem po splnění podmínek pro postup do dalšího akademického roku daných Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze. 3. Pro zápis do dalšího akademického roku je vždy nutné získat všechny zápočty a složit všechny zkoušky z povinných předmětů zapsaných podruhé. 4. Studenti zapisují jednotlivé předměty do svého výkazu o studiu (indexu) a do elektronického informačního systému ČVUT jako svůj semestrální studijní plán (dle odst. 1), resp. roční studijní plán (dle odst. 2) v souladu s těmito zásadami studia a příslušným studijním plánem. Při zápisu platí tato pravidla: a. povinné předměty si zapisují všichni studenti příslušného oboru, zaměření, nebo ročníku (viz Článek 4 a 5). b. volitelné předměty si studenti zapisují dle svého uvážení, přičemž musí respektovat pravidla daná příslušným studijním plánem. Týká se to zejména návaznosti předmětů, kterou mohou vyžadovat studijní plány jednotlivých oborů, resp. zaměření. Volitelné předměty, které nejsou ukončeny zápočtem nebo zkouškou, se do indexu nezapisují. 5. Stejný předmět si student nesmí zapsat znovu, pokud jej již absolvoval (tzn. složil zkoušku, pokud je předmět ukončen zkouškou, nebo získal zápočet, pokud je předmět ukončen zápočtem). 6. Roky studia se počítají od prvního zápisu studenta do daného programu, a to včetně všech přerušení. Měl-li však student bezprostředně předcházející semestr přerušené studium, odkládá se splnění příslušných podmínek k následujícímu zápisu. Článek 4 Povinné předměty 1. Je-li některý povinný předmět během studia v daném studijním programu vypuštěn z příslušného studijního plánu, nemusí ho student absolvovat. Je-li však vypuštěný předmět nahrazen jiným povinným předmětem (pokud jde o změnu názvu nebo rozsahu a při zachování obsahu), přechází povinnost absolvování na nový předmět (pokud student již neabsolvoval jeho předchozí verzi). 2. Při zařazení nového předmětu do studijního plánu se povinnost absolvovat tento předmět vztahuje pouze na studenty studující ne déle než rokem odpovídajícím ročníku doporučeného studijního plánu, do kterého je nový předmět zařazen. V případě potřeby rozhodne o povinnosti absolvovat tento předmět vedoucí katedry, která studijní obor garantuje. Článek 5 Kontrola studia 1. Základními prostředky kontroly studia jsou získávání zápočtů, klasifikovaných zápočtů a skládání zkoušek. Termín „samostatný zápočet“ znamená zápočet z předmětu, u kterého není předepsána zkouška. U předmětu zakončeného zkouškou se zápočtem je získání zápočtu podmínkou pro možnost skládat zkoušku. 2. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období příslušného semestru. Zkoušející vypíše termíny v přiměřeném počtu a časovém odstupu tak, aby umožnil studentům konat zkoušky ve 172

3. 4.

5. 6.

7.

8.

zkouškovém období. Po dohodě se zkoušejícím může student skládat zkoušky i mimo zkouškové období, případně i před ukončením výuky daného předmětu (předtermín). Zkoušky a zápočty za zimní semestr je možné skládat i v průběhu výuky a zkouškového období letního semestru. Po začátku dalšího akademického roku nelze skládat zkoušky ani získávat zápočty za uplynulý akademický rok. Zkoušku může skládat student, který se předem ke zkoušce přihlásil a získal zápočet (je-li předepsán studijním plánem). Pokud se student přihlásil na daný termín a v tomto termínu se nemůže ke zkoušce dostavit, je povinen se předem zkoušejícímu omluvit. Student se může z vážných (zejména zdravotních) důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do 2 dnů od termínu zkoušky, na kterou se přihlásil. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Pokud se student nedostavil ke zkoušce a svoji neúčast neomluvil nebo mu omluva nebyla uznána, termín mu propadá a je hodnocen známkou „nedostatečně“. Pokud se student nepřihlásí na žádný termín zkoušky z určitého předmětu ve zkouškovém období a nedohodne se se zkoušejícím na jiném termínu zkoušky, je hodnocen známkou „nedostatečně“. Bezprostředně po získání zápočtu, klasifikovaného zápočtu a složení zkoušky zaznamenává vyučující výsledek do výkazu o studiu (indexu) a poté do elektronického informačního systému ČVUT. V případě uznávání předmětů z jiného studia a v případech daných vyhláškami pro studenty bakalářského a magisterského studia může tento záznam provádět studijní oddělení fakulty. Návaznosti předmětů jsou dány doporučeným časovým plánem studia. Při zápisu předmětů je třeba je dodržovat. U předmětů trvajících více semestrů nebo na sebe tématicky navazujících nelze získat samostatný zápočet nebo skládat zkoušku za pozdější semestr před splněním povinností v předcházejících částech této návaznosti. Příslušná pravidla určí vedoucí katedry, která garantuje výuku předmětu. Verze předmětu označené symboly A nebo B jsou z hlediska SZŘ ČVUT chápány jako jeden předmět. Článek 6 Výuka jazyků

1. Studenti v rámci bakalářského studijního programu povinně absolvují studium dvou jazyků angličtiny a druhého cizího jazyka dle nabídky ve studijním plánu. Zahraniční studenti s výjimkou slovenských si zapisují jako druhý cizí jazyk češtinu. 2. Studium jazyků dle odst.1 je s výjimkou angličtiny v oboru Aplikovaná informatika organizováno ve tří až pětisemestrálních cyklech. Časový plán těchto cyklů je součástí studijních plánů. 3. Každý semestr cyklu dle odst. 2 je uzavřenou učební jednotkou, za jejíž absolvování student získává zápočet. Při opakovaném přijetí do bakalářského studia není tento zápočet uznáván, absolvované části cyklu se však nemusí opakovat. Studium v jednotlivých semestrech cyklu určuje návaznost dle Článku 5, odst. 7. Studium jazyka v daném cyklu je uzavřeno zkouškou. 4. Studium jazyka může být organizováno v několika skupinách podle úrovně znalostí v daném jazyce. Student se zapisuje do takové skupiny na základě vlastní volby s přihlédnutím k předchozí délce studia jazyka a dosaženým výsledkům. Případná změna skupiny je možná na základě doporučení vyučujícího nebo žádosti studenta, a to nejdéle do dvou týdnů od zahájení jazykové výuky. 5. V oboru Aplikovaná informatika je rozšířena výuka angličtiny úzce zaměřená na profesní ústní a písemnou komunikaci a je doplněna výukou druhého světového jazyka dle výběru. Časový plán této výuky je součástí studijního plánu oboru. Bakalářská práce v tomto oboru je vypracovávána a obhajována v angličtině. Studenti tohoto zaměření mají možnost po 5 semestrech studia angličtiny složit státní jazykovou zkoušku za předpokladu splnění kritérií stanovených katedrou jazyků. 6. Výjimky týkající se povinného studia jazyků a studia více než dvou jazyků jsou individuálně posuzovány katedrou jazyků. 173

7. Podrobnosti týkající se studia jazyků stanovuje katedra jazyků formou vyhlášek. Článek 7 Studium předmětů Matematická analýza, Lineární algebra a Matematika 1. Výuka základních matematických znalostí je v rámci bakalářského studijního programu organizována ve třech úrovních náročnosti označených A, B a C. Struktura těchto úrovní je dána studijními plány bakalářského studia, úroveň C je realizována předmětem Matematika. 2. Případná změna absolvování předmětu Matematická analýza A na předmět Matematická analýza B nebo předmětu Lineární algebra A na předmět Lineární algebra B je možná na základě podnětu zkoušejícího při zkoušce z úrovně A. Zkoušející může studentovi při prvním nebo druhém opravném termínu oznámit, že studentovy vědomosti dostačují pouze na složení zkoušky z úrovně B. V případě, že student s nabídkou souhlasí, má zkoušející úrovně A právo zapsat známku z úrovně B. 3. Změnu studia předmětu B na předmět A může na žádost studenta povolit děkan. 4. Stejně jako libovolný jiný předmět lze také předměty nabízené v provedení A nebo B zapsat nejvýše dvakrát (srov. Článek 5, bod 7). Student, který složil zkoušku z předmětu v provedení A, nemůže si tentýž předmět zapsat znovu v provedení B. Po jednom zapsání a složení zkoušky z předmětu v provedení B si student může zapsat tentýž předmět v provedení A. Absolvuje-li v tomto případě student předmět v provedení A, započítají se mu obě zkoušky včetně kreditů. 5. Změnu studia předmětů úrovně A nebo B na předmět úrovně C může povolit děkan fakulty na základě žádosti studenta. Článek 8 Bakalářská práce, výzkumný úkol a diplomová práce 1. Povinnou součástí bakalářského studijního programu je bakalářská práce, kterou student obhajuje v rámci státních závěrečných zkoušek. Povinnou součástí magisterského studijního programu jsou předměty výzkumný úkol a diplomová práce, které nelze zapisovat v bakalářském studijním programu. Výzkumný úkol se obhajuje před komisí určenou příslušnou katedrou. Obhajoba diplomové práce je součástí státních závěrečných zkoušek. Zadání výzkumného úkolu je možné až po obhájení bakalářské práce, resp. získání zápočtu za rešeršní práci. Zadání diplomové práce je možné až po obhájení výzkumného úkolu. 2. Nejpozději do konce předchozího akademického roku katedry vyhlásí témata bakalářských prací, výzkumných úkolů a diplomových prací. Bakalářskou a diplomovou práci zadává děkan, výzkumný úkol zadává vedoucí katedry. 3. V zadání bakalářské práce, výzkumného úkolu a diplomové práce je stanoven název práce (v jazyce českém a anglickém), a dále v českém jazyce její osnova, doporučená literatura, jméno vedoucího práce a jeho pracoviště, datum zadání a termín odevzdání. 4. Zadání bakalářské práce, výzkumného úkolu a diplomové práce probíhá na začátku zimního, resp. letního semestru. Student je povinen si je převzít do 30 dní od začátku semestru. Pokud tak neučiní, může dostat zadání až v dalším semestru. O mimořádném termínu zadání bakalářské nebo diplomové práce rozhoduje děkan, o mimořádném termínu zadání výzkumného úkolu rozhoduje vedoucí katedry. 5. Bakalářská a diplomová práce obsahují povinné bibliografické údaje (česky název práce, autor, obor, druh práce, vedoucí práce, případný konzultant, abstrakt, klíčová slova; anglicky název práce, autor, abstrakt, klíčová slova) a zadání práce v souladu s principem zveřejňování závěrečných prací podle stanoveného vzoru. 6. Student odevzdává bakalářskou a diplomovou práci příslušné katedře ve třech svázaných výtiscích a její elektronické verzi. Jazykem práce je čeština nebo slovenština kromě oboru Aplikovaná informatika (viz Článek 6, odst. 5). Na základě žádosti, k níž se vyjadřuje vedoucí katedry, může děkan povolit angličtinu jako jazyk práce, pokud školitel práce zaručí její jazykovou korekturu. 174

7. K bakalářské a diplomové práci se písemně vyjadřuje její vedoucí a alespoň jeden oponent. Ve svých posudcích uvádějí návrh klasifikace. 8. Bakalářská a diplomová práce se odevzdává v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku, který je nejméně čtyři týdny před prvním dnem státních závěrečných zkoušek daného oboru nebo zaměření. 9. V případě, že není bakalářská, resp. diplomová práce v termínu odevzdána, je nutno posoudit platnost jejího zadání pro následující období na základě studentem podané žádosti, k níž se vyjadřuje příslušná katedra. Platnost zadání lze prodloužit nejvýše o jeden rok. 10. Student musí mít možnost seznámit se s posudky vedoucího a oponentů alespoň pět dní před konáním státní závěrečné zkoušky. 11. Způsob odevzdání výzkumného úkolu, způsob obhajoby výzkumného úkolu a podmínky udílení souvisejících zápočtů stanoví vedoucí katedry. Obhajoby výzkumných úkolů mohou probíhat ve dvou termínech stanovených vedoucím katedry, a to po skončení zimního, resp. letního semestru akademického roku. 12. Předměty bakalářská práce, výzkumný úkol a diplomová práce jsou dvousemestrální. Dvojice předmětů bakalářská práce 1 a bakalářská práce 2, výzkumný úkol 1 a výzkumný úkol 2, diplomová práce 1 a diplomová práce 2 tedy nelze zapsat ve stejném semestru. Absolvování těchto předmětů je podmíněno splněním požadavků obsažených v platném zadání práce, které student obdrží v semestru, kdy je poprvé zapsána jejich první část. Předmět Diplomová práce 1 lze zapsat nejdříve v semestru následujícím po úspěšném uzavření předmětu Výzkumný úkol 2 daném obhajobou výzkumného úkolu. Článek 9 Zahraniční studijní pobyty 1. V rámci bakalářského a magisterského studia mohou studenti uskutečnit zahraniční studijní pobyty a stáže v rámci programů organizovaných zahraničním oddělením rektorátu ČVUT v Praze. Jedná se např. o program LLP/ERASMUS, Athens a výměnné pobyty na základě bilaterálních smluv. 2. Všechny zahraniční pobyty studentů bakalářského a magisterského studia se řídí pravidly a předpisy ČVUT v Praze a jsou evidovány studijním oddělením FJFI ČVUT v Praze. Součástí těchto pravidel jsou podmínky pro zahraniční pobyty studentů FJFI ČVUT v Praze: a. vážený studijní průměr dle SZŘ ČVUT do 2,3 (pro uchazeče v bakalářském studiu počítaný z celého dosavadního studia, pro uchazeče v magisterském studiu daný celým předchozím bakalářským studiem), b. uzavřené studium angličtiny na FJFI ČVUT v Praze se známkou alespoň 2, c. plánovat lze nejvýše 1 pobyt o délce nejvýše 2 semestry, d. poslední semestr pobytu nesmí být posledním semestrem standardní doby studia v rámci daného studijního programu (s výjimkou pobytu dle bodu 2e), e. úmysl studenta NMS vypracovat část nebo celou diplomovou práci v rámci zahraničního pobytu je třeba potvrdit písemným souhlasem katedry obsahujícím jmenování zástupce vedoucího práce v místě pobytu, dále prohlášením, že katedra s ním projednala podrobnosti týkající se vedení diplomové práce a písemným souhlasem vedoucího práce s tímto postupem. 3. V souladu s pravidly ČVUT v Praze zahrnuje postup při realizaci zahraničního pobytu nebo stáže: a. přípravu studijního plánu schváleného a doporučeného příslušnou katedrou, odevzdaného studijnímu oddělení FJFI ČVUT v Praze před zahájením pobytu. b. vyhodnocení absolvovaného studijního plánu, převod absolvovaných předmětů (včetně kreditového ohodnocení) příslušnou katedrou a schválení studijním oddělením FJFI ČVUT v Praze. c. dodržení obecných pravidel daných Studijním a zkušebním řádem ČVUT v Praze (jmenovitě získání alespoň 20 přepočtených kreditů za semestr). 175

Článek 10 Řádné ukončení studia 1. V souladu se Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze se studium řádně ukončuje absolvováním studijního plánu a složením státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce. 2. Pro absolvování studijního plánu bakalářského studia je nutné absolvovat všechny povinné předměty příslušného studijního plánu (viz Článek 4 a 5) a získat nejméně 180 kreditů. 3. Pro absolvování studijního plánu navazujícího magisterského studia je nutné absolvovat všechny povinné předměty příslušného studijního plánu (viz Článek 4 a 5 a s ohledem na Článek 2, odst. 1) a získat nejméně 120 kreditů (v oboru Radiologická fyzika nejméně 180 kreditů). Článek 11 Státní závěrečná zkouška 1. Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) může konat pouze student, který absolvoval příslušný studijní plán, získal příslušný počet kreditů a odevzdal v určeném termínu bakalářskou nebo diplomovou práci. 2. SZZ bakalářského studijního programu se mohou konat ve dvou termínech (zpravidla v únoru a září) podle harmonogramu akademického roku, případně v mimořádném termínu vyžádaném katedrou. Každá katedra zveřejní předměty SZZ bakalářského studijního programu do 30. září pro následující únorový termín a do 31. ledna pro následující zářijový termín, případně nejpozději čtyři měsíce před datem konání SZZ v mimořádném termínu. 3. SZZ magisterského studijního programu se konají ve dvou termínech (zpravidla v únoru a červnu) podle harmonogramu akademického roku, případně v mimořádném termínu vyžádaném katedrou. Každá katedra zveřejní předměty SZZ magisterského studijního programu do 30. září pro následující únorový termín a do 31. ledna pro následující červnový termín, případně nejpozději čtyři měsíce před datem konání SZZ v mimořádném termínu. 4. Studenti v přihlášce k termínům SZZ sdělují, které z volitelných předmětů si vybrali. Na únorový termín se podávají přihlášky do konce listopadu předchozího kalendářního roku, na červnový termín se podávají přihlášky do konce března a na zářijový termín se podávají přihlášky do konce května, případně nejpozději dva měsíce před mimořádným termínem SZZ. Přesné termíny stanoví harmonogram akademického roku. Na přihlášky podané po vyhlášených termínech není brán zřetel. 5. Průběh SZZ se řídí Jednacím řádem SZZ vyhlášeným děkanem. 6. Ústní část SZZ v bakalářském studijním programu se skládá z jednoho předmětu obecného základu příslušného oboru, resp. zaměření (s případnou možností výběru) a z předmětu užší specializace (s případnou možností výběru). 7. Ústní část SZZ v magisterském studijním programu se skládá ze dvou předmětů obecného základu příslušného oboru, resp. zaměření (s případnou možností výběru) a z předmětu užší specializace (s případnou možností výběru). 8. V souladu se Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze musí student SZZ včetně jejího případného opakování absolvovat do 1 roku ode dne splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tímto dnem se rozumí poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty jiné než diplomovou práci. Poté zůstává studentem až do složení poslední části SZZ, nejdéle však 1 rok.

176

Článek 12 Důvody pro ukončení studia 1. Ve smyslu § 56, odst. 1, písm.b) zákona č. 111/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů a čl. 20, odst. 5, písm. b) Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze jsou stanoveny následující důvody pro ukončení studia při nesplnění požadavků a studijních povinností, vyplývajících ze studijního programu a ze Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze:  nesplnění povinnosti získat 15 kreditů po 1. semestru bakalářského studia a 20 kreditů po 1. semestru magisterského studia  nezískání zápočtu po druhém zápisu povinného předmětu,  nesložení zkoušky v druhém opravném termínu po druhém zápisu povinného předmětu,  nesložení zkoušky po druhém zápisu povinného předmětu do konce akademického roku,  nesplnění podmínek pro zápis do dalšího akademického roku (semestru),  nesložení SZZ do 1 roku ode dne uzavření studia,  nesložení SZZ v termínu daném maximální dobou studia,  nesložení SZZ v opakovaném termínu. 2. Dalšími důvody pro ukončení studia jsou:  nedostavení se k zápisu v určeném termínu bez uznané omluvy,  nedostavení se k zápisu po uplynutí doby přerušení studia,  přestup na jinou fakultu,  zanechání studia,  vyloučení ze studia. Článek 13 Přechodná ustanovení 1.

2.

V rámci přechodu na nově akreditované obory probíhá v akademickém roce 2015-2016 výuka ve všech ročnících doporučených studijních plánů bakalářského a magisterského studia podle nové struktury oborů s výjimkou oboru RT, který se vyučuje podle nově akreditovaných studijních plánů v prvním a druhém ročníku. Veškeré zvláštní případy vyplývající z přechodu na nově akreditované obory budou řešeny rozhodnutím děkana.

prof. Ing. Igor Jex, DrSc. děkan Projednáno v AS FJFI ČVUT v Praze dne 9.3.2015 a schváleno VR FJFI ČVUT v Praze dne 4.6.2015

177

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE Toto znění Studijního a zkušebního řádu pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze bylo schváleno Akademickým senátem Českého vysokého učení technického v Praze dne 25. května 2015 a předáno k registraci Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR dne 19. června 2015. Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1.

Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „ČVUT“) se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) jako součást vnitřních předpisů ČVUT a v souladu se Statutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultáchČVUT nebo na ČVUT.

2.

Část druhá, pátá a šestá se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech ve všech formách studia.

3.

Část třetí se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech ve všech formách studia.

4.

Část čtvrtá se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných doktorských studijních programech ve všech formách studia.

5.

Studenti a uchazeči o studium se specifickými potřebami1mají nárok na příslušnou úpravu studijních podmínek nebo úpravu přijímací zkoušky s ohledem na své specifické potřeby. Tyto úpravy se řídí „Metodickým pokynem o podpoře studentů a uchazečů se specifickými potřebami na ČVUT“.

6.

Studenti v souvislosti s těhotenstvím, porodem a rodičovstvím (dále jen „studenti-rodiče“)mají nárok na zvláštní úpravy přerušení studia, prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností a odpočet uznané doby rodičovství od celkové doby studia. Tyto úpravy se řídí „Metodickým pokynem o podpoře studentů-rodičů“.

Část druhá ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 2 Organizace akademického roku 1.

V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný harmonogram akademického roku ČVUT.

2.

Akademický rok se dělí na zimní a letní semestr a období prázdnin.

3.

Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména období výuky, zkouškové období, období prázdnin a dalších akademických aktivit.

4.

Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu (dále jen „děkan“) vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu nebo vysokoškolský ústav. Časový plán je na rozdíl od harmonogramu akademického roku ČVUT doplněn o období, v němž se konají státní zkoušky, přijímací zkoušky a jiné akademické aktivity specifické pro fakultu nebo vysokoškolský ústav. Článek 3 Studijní programy

1.

ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy: bakalářské podle § 45 zákona, magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam akreditovaných studijních programů ČVUT je zveřejněn na úřední desce ČVUT.

Týká se studentů se zrakovým postižením, se sluchovým postižením, s pohybovým postižením, se specifickou poruchou učení, s psychickou poruchou (včetně poruch autistického spektra a narušené komunikační schopnosti) nebo s chronickým somatickým onemocněním. 1

178

2.

Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách nebo na ČVUT. Na uskutečňování studijních programů akreditovaných na ČVUT se mohou podílet vysokoškolské ústavy ČVUT (dále jen programy prováděné na VŠ ústavu). Ustanovení čl. 4 odst. 4, čl. 15, čl. 22 odst. 1, čl. 25 odst. 1, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 8, čl. 34 odst. 8 a 9, čl. 35 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 týkajících se fakult se užijí obdobně pro vysokoškolské ústavy.

3.

Seznamy studijních programů uskutečňovaných na fakultě jsou vyvěšeny na úřední desce fakulty. Seznamy studijních programů uskutečňovaných na více fakultách jsou vyvěšeny na úředních deskách všech zúčastněných fakult. Seznamy studijních programů prováděných na VŠ ústavu jsou vyvěšeny na úřední desce příslušného vysokoškolského ústavu.

4.

Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou: a)

prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za přítomnosti studenta ve výukových prostorách,

b)

distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především na základě samostatné práce studenta,

c)

kombinovaná, při níž je výuka ve studijním programu kombinací prezenční a distanční formy studia. Časový rozsah prezenční části kombinované formy studia musí být uveden u všech studijních předmětů (dále jen „předmět“).

5.

Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka studijního programu a sestává ze systémově uspořádaných předmětů.

6.

Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem vyjádřená v rocích nebo semestrech, za kterou by student měl při průměrné studijní zátěži studium dokončit.

7.

Doba studia je doba od prvního zápisu do studia po přijetí do studijního programu do ukončení studia podle článku 34. Do doby studia se započítávají všechna přerušení studia. Výjimkou je přerušení po uznanou dobu rodičovství u studentů-rodičů, které se nezapočítává do doby studia.

8.

Maximální doba studia je stanovena v bakalářském a magisterském studijním programu na dvojnásobek standardní doby studia a v doktorském studijním programu na 8 let.

9.

Doba studia nesmí překročit maximální dobu studia v příslušném studijním programu. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia podle čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Ve výjimečných případech může děkan na základě žádosti studenta prodloužit maximální dobu studia nejvýše o 6 měsíců. Žádat o prodloužení může student jen jednou v příslušném bakalářském nebo magisterském studijním programu.

10.

Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona) je taková nejdelší doba všech přerušení studia, která je v souladu s odstavci 7, 8 a 9.

11.

Studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. Podmínky spolupráce upraví dohoda zúčastněných vysokých škol. Studium může být uskutečňováno i ve spolupráci více vysokých škol.

12.

Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 zákona a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole. Při uskutečňování studijních programů v rámci spolupráce více vysokých škol se postupuje analogicky.

Část třetí STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Článek 4 Studijní plány a předměty 1.

Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost předmětů ve formě doporučeného časového plánu studia v členění na akademické roky a semestry a respektuje standardní dobu studia. Studijní plán studijního programu může být koncipován jako bezoborový, jednooborový, víceoborový nebo mezioborový.

2.

Studijní plán je součástí dokumentace studijního programu. Dokumentací studijního programu se rozumí zejména akreditační spis, vyhlášky, směrnice a příkazy děkana k provádění příslušného studijního programu apod. Zásadní změny studijního plánu projednává a schvaluje vědecká rada fakulty nebo vědecká rada ČVUT v souladu se Zásadami případných úprav obsahu studijních programů a jejich studijních oborů v době platnosti akreditace.

3.

Základním výukovým modulem studijního plánu je předmět, který je charakterizován počtem výukových hodin, formou výuky podle článku 7, způsobem zakončení podle článku 6 a počtem kreditů.

179

4.

Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán studijního programu, resp. studijní plán příslušných studijních oborů, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu.Studijní plán je strukturován takto: a)

vymezuje jednotlivé předměty nebo jejich skupiny podle volitelnosti na povinné, povinně volitelné a volitelné,

b)

vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba,

c)

stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok, blok studia),

d)

určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován. Článek 5 Kreditový systém

1.

Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový systém, kde:

2.

a)

každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,

b)

jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia,

c)

v semestru představuje zátěž obvykle 30 kreditů,

d)

v akademickém roce představuje zátěž obvykle 60 kreditů,

e)

hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná,

f)

kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.

Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů (European Credit Transfer System, dále jen „ECTS“) usnadňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Článek 6 Způsob zakončení předmětu

1.

Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo udělením zápočtu a vykonáním zkoušky. U předmětu, kde je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je udělení zápočtu podmínkou pro konání zkoušky z příslušného předmětu.

2.

Řádné ukončení předmětu je podmíněno zapsáním předmětu a a) a)

udělením zápočtu u předmětů ukončených zápočtem, b)

vykonáním zkoušky s hodnocením klasifikačním stupněm A, B, C, D nebo E u předmětů ukončených

b) zkouškou, c) udělením klasifikovaného zápočtu s hodnocením A, B, C, D nebo E u předmětu ukončeného klasifikovaným zápočtem. Řádným ukončením předmětu student získává přiřazený počet kreditů. 3.

Předměty, které student řádně neukončil, si může zapsat podruhé. Děkan může v odůvodněných případech na žádost studenta povolit druhý zápis již úspěšně ukončeného předmětu. V takovém případě je klasifikace prvního zápisu předmětu změněna na klasifikační stupeň F.

4.

Druhým zápisem předmětu se rozumí i zápis téhož předmětu v jiném jazyce či formě studia nebo v jiném studijním programu, dále též zápis předmětu, který byl ve studijním plánu označen jako ekvivalentní nebo náhradní za tento předmět.

5.

Každý předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát. Článek 7 Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace

1.

Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci.

2.

Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.

3.

Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto: a)

Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení.

b)

Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků

180

z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace výsledků vlastní práce studentů a diskuse. c)

Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v terénu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou.

d)

Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení, popřípadě i jiné formy výuky.

4.

Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace.

5.

Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí katedry nebo ústavu (dále jen katedry).

6.

Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka.

7.

Na výuce podle odst. 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorských studijních programů a v bakalářských studijních programech též vynikající studenti magisterských studijních programů, které se souhlasem vedoucího katedry pověří výukou učitel odpovědný za předmět. Článek 8 Ověřování studijních výsledků

1.

Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo kombinací zápočtu a zkoušky (z,zk). Student je povinen se při ověřování studijních výsledků na žádost vyučujícího identifikovat. Identifikačním dokumentem je platný občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz nebo průkaz studenta.

2.

Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky.

3.

V souvislosti s péčí o dítě má student-rodič právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku, o dobu, po kterou by jinak trvalo jeho čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší.

4.

Hrubé porušení stanovených pravidel ověřování studijních výsledků může být hodnoceno jako disciplinární přestupek. Článek 9 Zápočet a klasifikovaný zápočet

1.

Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo na začátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno.

2.

Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky vymezených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm dle článku 11.

3.

Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat vedoucího katedry o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně volitelného předmětu zápočet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

4.

Udělení nebo neudělení zápočtu se zapisuje do elektronického informačního systému ČVUT. U klasifikovaného zápočtu se do elektronického informačního systému ČVUT zapisuje udělený klasifikační stupeň včetně klasifikačního stupně F. Zápisy provádíučitel nebo vedoucím katedry pověřená osoba do elektronického informačního systému ČVUT neprodleně.

5.

Katedra je povinna vést o výsledcích zápočtů a klasifikovaných zápočtů vlastní písemné záznamy nezávislé na elektronickém informačním systému ČVUT a archivovat je po dobu deseti let. Článek 10 Zkouška

1.

Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu a prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a dále schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm dle článku 11.

2.

Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná).

3.

Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být zveřejněny učiteli katedry s dostatečným předstihem a přiměřeným způsobem. Za celkovou organizaci zkoušek a vyhlášení pravidel odpovídá vedoucí katedry.

181

4.

Student, který byl u zkoušky hodnocen klasifikačním stupněm F, může konat zkoušku v opravném termínu. Pokud je hodnocen klasifikačním stupněm F i v prvním opravném termínu, může konat zkoušku v druhém opravném termínu za podmínky, že počet druhých opravných termínů ze všech zapsaných předmětů během studia nepřekročí dvojnásobek počtu roků standardní doby studia. Další opravný termín je nepřípustný.

5.

Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně volitelného předmětu student předmět neukončil řádně podle čl. 6 odst. 2, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

6.

Klasifikaci zkoušky (včetně případného hodnocení stupněm F) zapíše učitel nebo oprávněná osoba neprodleně do elektronického informačního systému ČVUT.

7.

Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním stupněm F.

8.

O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhoduje učitel v souladu s pokyny vedoucího katedry. Pokud se přihlášený student při neúčasti na zkoušce řádně neomluví nebo se včas neodhlásí, je hodnocen klasifikačním stupněm F.

9.

Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan na základě návrhu vedoucího katedry. V případě písemné zkoušky bude provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry, navrhuje a jmenuje komisi děkan.

10.

Katedra je povinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na elektronickém informačním systému ČVUT a archivovat je po dobu deseti let. Článek 11 Klasifikační stupnice

1.

2.

Při hodnocení studia se užívá povinně klasifikační stupnice, dle následující tabulky.

Klasifikační stupeň Bodové hodnocení Číselná klasifikace

A

B

C

D

E

F

100–90

89–80

79–70

69–60

59–50

< 50

1,0

1,5

2

2,5

3

4

Slovně česky

výborně

velmi dobře

dobře

uspokojivě

dostatečně

nedostatečně

Slovně anglicky

excellent

very good

good

satisfactory

sufficient

failed

Pro potřeby návaznosti na dřívější stupnici ČVUT platí převodní tabulka

Původní stupnice

Stupnice

Číselná klasifikace Slovně

1 výborně

2 velmi dobře

3 dobře

4 nevyhověl

Bodové hodnocení

100–86

85–70

69–50

49–0

Číselná klasifikace Klasifikační stupeň

1 A

2 C

3 E

4 F

Článek 12 Vážený studijní průměr 1.

Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr, akademický rok nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním průměrem VP definovaným vztahem

K Z VP  K p

p

p

p

kde

182

p

K p je počet kreditů za předmět p, Z p je číselná klasifikace předmětu p, p probíhá množinu všech předmětů zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, které student řádně ukončil podle článku 6 v daném úseku studia. 2.

Studijní průměr, určený podle odstavce 1, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Článek 13 Průběh studia

1.

Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program; případně na ČVUT. Uskutečňuje-li se studijní program na více fakultách, student se zapisuje pouze na té fakultě, na které vykonal přijímací řízení. Zápis probíhá v termínech stanovených děkanem.

2.

Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Součástí imatrikulace je imatrikulační slib, jehož písemnou podobu student stvrzuje podpisem. Znění imatrikulačního slibu je uvedeno v Příloze č. 5 Statutu ČVUT. Slavnostní složení imatrikulačního slibu organizuje fakulta.

3.

Student má právo účastnit se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu, resp. studijního oboru, a v souladu s tímto řádem přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky podle článku 7, získávat zápočty, klasifikované zápočty a konat zkoušky.

4.

Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru, akademického roku nebo bloku studia nebo se v určeném termínu pro zápis nezapíše, a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu písemně omluví a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi děkan náhradní termín zápisu.

5.

Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádostipodanépřed zahájením výuky. Děkan žádosti o přerušení studia vyhoví, je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta. Děkan může z vlastního podnětu studentovi přerušit studium z následujících důvodů: a) je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud student do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas, b) vznikla-li studentovi povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona a student tento poplatek (ve výši a termínech stanovených konečným rozhodnutím po případném uplatnění opravných prostředků) nezaplatil, c) určí-li mu náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky podle čl. 17odst. 3 nebo termín pro opakování státní závěrečné zkoušky podle čl. 17 odst. 4.

6.

Minimální doba přerušení je jeden semestr, ve výjimečných případech může být doba přerušení kratší. V době přerušení není osoba studentem. V průběhu výuky nebo zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů. Přerušení studia nelze též povolit v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi muselo být studium okamžitě ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na rozhodnutí děkana o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona. Písemné rozhodnutí děkana se eviduje v elektronickém informačním systému ČVUT a zakládá do dokumentace vedené o studentovi.V rozhodnutí o přerušení studia se uvádí datum počátku přerušení studia, datum ukončení přerušení studia a datum opětovného zápisu do studia.

7.

S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů nebo těhotenství, porodu či rodičovství, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku.

8.

Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia v termínu, stanoveném děkanem. Osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Pokud se v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností a ukončuje se jí studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia a v případech osob v uznané době rodičovství, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia a stanovit termín k opětovnému zápisu.

9.

Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardní doby studia, maximální doby studia a ukončení studia nejsou tímto dotčena. Neplnění

183

povinností stanovených v individuálním studijním plánu je důvodem k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 10.

Studentovi, který byl přijat ke studiu ve stejném nebo obdobném studijním programu, který studoval již v minulosti na jakékoli vysoké škole, může na základě jeho žádosti děkan povolit započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok) nebo jednotlivých předmětů, pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. Uznání lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

11.

Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční vysoké škole, pokud odpovídají obsahu jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan. Článek 14 Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu

1.

Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem studijního programu − semestr, akademický rok, blok studia.

2.

Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu, včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění. Pokud student nesplnil některou z kontrol studijních povinností během studia, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b).Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

3.

Termíny a organizaci zápisu do jednotlivých časově vymezených úseků studia stanoví děkan.

4.

Minimální počet získaných kreditů nutný pro pokračování ve studiu

Bakalářský studijní program

Magisterský studijní program

za první semestr studia

15

20

za první akademický rok studia (2 semestry)

30

40

za každý další akademický rok studia (2 semestry)

40

40

za každý další akademický rok studia (2 semestry), pokud část akademického roku nebyl studentem příslušného studijního programu (přerušení studia, přestup)

20

20

Doba studia

Do počtu získaných kreditů se zahrnují pouze kredity za předměty studijního plánu studijního programu, resp. studijního oboru, v němž je student zapsán. 5.

Jiný počet kreditů, než je uvedeno v odstavci 4, může stanovit děkan v souladu s čl. 13 odst. 9 až 11nebo v případě, že studentovi chybí v příslušném akademickém roce k dosažení celkového požadovaného počtu za celé studium méně než 40 kreditů.

6.

Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 13 odst. 10 nejsou považovány za kredity získané v tomto semestru, akademickém roce nebo bloku studia. Započítávají se pouze do celkového součtu kreditů studentem získaných.

7.

Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok nebo blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi, který nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavců 4 až 6, se ukončuje studium pro nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 15 Přestupy

1.

Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia požádat o přestup do jiného studijního programu uskutečňovaného na téže nebo kterékoliv jiné fakultě ČVUT. Přestup lze studentovi ČVUT povolit pouze v případě, že splňuje podmínky pro postup do dalšího semestru či akademického roku studia na původní fakultě. Další podmínky přestupu a rozhodování o něm jsou v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta do konkrétního úseku studia podle doporučeného časového plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném na přijímací fakultě. Stejné podmínky platí také pro přestupy z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy.

2.

Děkan přijímající fakulty může na základě žádosti přestupujícího studenta uznat absolvované úseky studia nebo jednotlivé předměty podle čl. 13 odst. 10.

184

3.

O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan, stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu.

4.

Při přestupu studentů podle odstavce 3 se do doby studia podle čl. 3 odst. 7 započítává doba od zápisu do původního studijního oboru uskutečňovaného fakultou.

5.

Při přestupu studentů podle odstavce 1 se do doby studia podle čl. 3 odst. 7 započítává jen doba studia od zápisu do studijního programu po přestupu prodloužená o dobu odpovídající uznaným úsekům studia dle odstavce 2.

6.

Děkan přijímající fakulty ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia podle odstavce 4 nebo 5. Článek 16 Státní závěrečné zkoušky

1.

Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné.

2.

Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise jmenuje děkan z profesorů, docentů a dalších odborníků schválených vědeckou radou fakulty. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví protokol o státní závěrečné zkoušce, který podepisuje předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program nebo studijní obor lze zřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.

3.

Státní závěrečná zkouška se skládá z několika částí, z nichž každá se klasifikuje zvlášť: a)

obhajoby bakalářské nebo diplomové práce,

b)

zkoušek z odborných předmětů nebo tematických okruhů,

c)

případně dalších částí v souladu s odstavcem 5.

Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech. Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a zkoušek na neveřejném zasedání. 4.

Bakalářská i diplomová práce jsou v případě studijních programů uskutečňovaných v českém jazyce psány v jazyce českém nebo slovenském nebo anglickém. U programů uskutečňovaných v cizím jazyce jsou bakalářské i diplomové práce psány v jazyce výuky nebo v jazyce anglickém.Obhajoba bakalářské práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu. Pokud student neodevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci v určeném termínu, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána, stanoví děkan studentovi náhradní termín odevzdání bakalářské nebo diplomové práce. Pokud se však student řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, může si student zapsat bakalářskou nebo diplomovou práci podruhé. Studentovi, který při opakovaném zápisu bakalářské nebo diplomové práce jako předmětu v rámci svého studijního plánu bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdal v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

5.

Části a jednotlivé odborné předměty nebo tematické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou dány studijním programem. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu.

6.

Podmínky pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dány dokumentací studijního programu.

7.

Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan.

8.

Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo k jejímu opakování a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví nebo omluva není děkanem uznána, je hodnocen klasifikačním stupněm F. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout.

9.

Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včetně jejího případného opakování nejpozději do 1,5 roku ode dne splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Nesložení státní závěrečné zkoušky v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Za den splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu se považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty svého studijního plánu studijního programu, resp. studijního oboru, v němž je zapsán.

10.

Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 8. Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

11.

Zkušební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

185

12.

Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda. Jednací řád zkušebních komisí stanoví směrnice děkana.

13.

Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce a organizační zabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana. Článek 17 Klasifikace státní závěrečné zkoušky

1.

Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek se klasifikují stupnicí podle čl. 11odst. 1. Státní závěrečnou zkoušku nebo některou z jejích částí je možné opakovat pouze jednou.

2.

Celkový výsledek státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s přihlédnutím k hodnocení všech částí státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena klasifikačním stupněm F, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen klasifikačním stupněm F.

3.

Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky, jestliže se student nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování, svoji neúčast řádně do 5 dnů písemně s uvedením důvodu omluvil a omluva byla děkanem uznána.

4.

Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestliže: a)

se student nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast řádně do pěti dnůpísemně s uvedením důvodu neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána, nebo

b)

celkový výsledek státní závěrečné zkoušky byl hodnocenklasifikačním stupněm F.

5.

Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části nebo z těch částí, které byly hodnoceny klasifikačním stupněm F. Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena klasifikačním stupněm F, je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky přepracování bakalářské nebo diplomové práce. O způsobu a rozsahu přepracování rozhodne na základě stanoviska zkušební komise děkan.

6.

Je-li opakovaná státní závěrečná zkouška hodnocena klasifikačním stupněm F, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

7.

Studentovi musí být prokazatelným způsobem sděleny výsledky jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky uvedených v čl. 16 odst. 3 písm. a) až c) včetněcelkového výsledku státní závěrečné zkoušky. Článek 18 Celkový výsledek studia

1.

Celkový výsledek řádně ukončeného studia se hodnotí stupni: a)

prospěl s vyznamenáním,

b)

prospěl.

2.

Celkový výsledek řádně ukončeného studia je hodnocen stupněm „prospěl s vyznamenáním“, pokud student během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru podle článku 12 nejvýše 1,50 u studia bakalářského, resp. nejvýše 1,30 u studia magisterského, a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým výsledkem A.

3.

Celkový výsledek studia se uvádí ve vysokoškolském diplomu a dokladech o řádném ukončení studia.

Část čtvrtá STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Doktorské studium je nejvyšší formou vzdělání, která své absolventy připravuje na řešení náročných úkolů, zejména pak na samostatnou vědeckou práci v základním, aplikovaném a experimentálním výzkumu. Článek 19 Organizace doktorského studia 1.

Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studijních plánů (dále jen „ISP“) podle článku26 pod vedením školitele. Hodnotícím odborným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upravuje článek 21a zákon v § 47 odst. 6.

2.

Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech jeho formách je stanovena v čl. 3 odst. 8.

3

Školicím pracovištěm je pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav podílející se na výuce v doktorskémstudijním programu, externí pracoviště), kde probíhá odborná část studijního programu

186

4.

Standardní doba studia v doktorských studijních programech činí nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Její délka je dána dobou schválenou pro jednotlivé akreditované studijní programy a studijní obory.

5.

U studentů zapsaných v programech, jejichž standardní doba studia je tříletá, je možné prodloužení délky prezenční formy studia až o jeden rok.

6.

Studium v distanční nebo kombinované formě může být prodlouženo až po maximální dobu studia.

7.

Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP a v souladu s článkem26 absolvovat i ve zkrácené době.

8.

Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia. Studentovi, který disertační práci v tomto termínu nepodal a tuto skutečnost řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b)). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 3 odst. 7 a 8. Prodloužit maximální dobu studia z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě disertační práce může ve výjimečných případech děkan.

9.

Lhůty uvedené v odstavci 8 se prodlužují o uznanou dobu rodičovství studentům podle zákona. Článek 20 Úprava předpisu pro studijní programy fakult

1.

Fakulta může ve svém Statutu mít vymezenou existenci vnitřního předpisu „Řád doktorského studia“.

2.

Řád doktorského studia nesmí být v rozporu s tímto předpisem a může stanovit další podrobnosti studia v doktorských studijních programech, jako je např. kreditní systém nebo pravidla a lhůty kontroly studia

3.

Nesplnění požadavků stanovených Řádem doktorského studia se posuzuje jako nesplnění studijních požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto Studijního a zkušebního řádu a studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 21 Oborové rady

1.

Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen „ORP“) je základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zákona). Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě. Předseda ORP je zpravidla garantem doktorského studijního programu.

2.

Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na studijní obory, mohou se vytvářet pro tyto obory oborové rady oborů (dále jen „ORO“), které zabezpečují odbornou hodnotící činnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6 až 9. Předseda ORO je zpravidla garantem doktorského studijního oboru.

3.

ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT.

4.

Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze na jedné fakultě jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty na základě návrhu školicích pracovišť nebo děkana. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného na více fakultách nebo prováděného na VŠ ústavu jmenuje a odvolává rektor po schválení Vědeckou radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo ústavů ČVUT nebo na základě návrhu externích pracovišť.

5.

Předsedu ORP, resp. ORO,volí ze svého středu členové ORP, resp. ORO.

6.

ORP zejména: a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v doktorském studijním programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné vědecké radě, b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho studijních oborů, c) iniciuje návrhy na úpravy nebo konstituování nových studijních oborů v rámci doktorského studijního programu, d)

7.

nejsou-li ustaveny ORO, plní ORP funkci ORO podle odstavce 7.

ORO zejména: a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školicích pracovišť na rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních prací a školitele pro tato témata; po přijetí uchazeče na návrh školitele schvaluje též školitele-specialisty podle čl. 24odst. 1, b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 26 odst. 1, odst. 3 a odst. 6, c) schvalujenávrh na složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu přijímacího řízení ČVUT, projednává složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle čl. 29 odst. 2 a komisí pro obhajoby

187

disertačních prací podle čl. 30 odst. 3, d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 30 odst. 4, e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném studijním oboru doktorského studijního programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně ORP podle odstavce 9. 8.

ORO může provést schválení podle odst. 7 písm. a) až d) na základě návrhu předsedy ORO elektronickou formou.

9.

ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání řídí její předseda. Na zasedání ORP předkládají předsedové ORO přehled aktivit oborů studia ve formě písemné zprávy. Ze zasedání a všech usnesení ORP je pořízen zápis, který je předkládán děkanovi nebo rektorovi a vedoucím školicích pracovišť. ORP a ORO může rozhodovat distančně, např. elektronickou formou hlasování.

10.

Není-li ustanovena ORP, plní její funkci podle odst. 6 příslušná vědecká rada.

11.

Pokud ORO nekoná v některé záležitosti podle odstavce 7 po dobu delší než 60 dní, může děkan záležitost předložit ORP a tato ji může rozhodnout. O této skutečnosti děkan vyrozumí příslušnou vědeckou radu na jejím nejbližším zasedání. Článek 22 Student doktorského studijního programu

1.

Uchazeč se stává studentem doktorského studijního programu (dále jen „doktorand“) dnem zápisu do studia v doktorském studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje studijní program. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. Doktorand je členem akademické obce fakulty a akademické obce ČVUT a vztahují se na něho práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem jeho studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.

2.

Doktorand má nárok na 6 týdnů volna v kalendářním roce.

3.

Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresovanéděkanovi podle čl. 26 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení.Děkan žádosti o přerušení studia vyhoví, je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta. Přerušení nelze povolit v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi muselo být studium okamžitě ukončeno podle§ 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 34 odst. 7 písm. b).Děkan může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium, je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící doktorandovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud student do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas. Děkan též může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium do termínu opakované státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práceRozhodnutí děkana o přerušení studia musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může do 30 dnů požádat o přezkoumání rozhodnutí.

4.

Doktorand je povinen se dostavit jednou ročně v určeném termínu k zápisu do dalšího období studia. Podmínkou zápisu je odevzdání výkazu o činnosti a jeho schválení školitelem, vedoucím pracoviště a předsedou ORO. Pokud se v určeném termínu nedostaví a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se doktorand do pěti dnů od termínu určeného k zápisu písemně omluví a omluva je děkanem uznána, děkan stanoví studentovi náhradní termín zápisu. Článek 23 Školitel

1.

Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce. Doktorand zejména s ním konzultuje své záležitosti týkající se studia. Školitel má právo se účastnit všech jednání o průběhu studia doktoranda, a to i případného jednání disciplinární komise.

2.

Školiteli mohou být profesoři, docenti a doktoři věd (DrSc.).Další význační odborníci pak mohou být školiteli po schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.

3.

Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové téma nebo tematický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO podle čl. 21 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma disertační práce. Při přijímací zkoušce má právo veta na rozhodnutí o přijetí těchto uchazečů ke studiu na jím navržené téma.

4.

Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.

5.

V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání provádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím školicího pracoviště.

6.

Školitel se účastní rozpravy, státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) a obhajoby disertační práce svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a komise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.

188

7.

Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda.

8.

Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Zvýšení tohoto počtu pro jednotlivé školitele povoluje děkan na návrh ORO, a to na základě výsledku studia jejich doktorandů.

9.

Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení plnění ISP v písemné formě.

10.

Školitel vede disertační práce pouze v tématech, ve kterých je odborníkem. Nelze požadovat zajištění školitele na jiné téma. Článek 24 Školitel-specialista, studijní garant

1.

V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel-specialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele-specialistu po schválení ORO jmenuje děkan.

2.

Jestliže školitel není zaměstnancem ČVUT (například působí na Akademii věd České republiky) a doktorand provádí tvůrčí činnost na pracovišti školitele, je děkanem na základě návrhu vedoucího pracoviště ČVUT, kde je doktorand veden, jmenován studijní garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku. Článek 25 Organizačně-technické zajištění studia v doktorském studijním programu

1.

Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále jen „oddělení VVČ“).

2.

Přednášky odborných předmětů v rámci studijního bloku vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka. Článek 26 Individuální studijní plán a jeho změny

1.

ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je sestaven doktorandem po dohodě se školitelem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný.

2.

ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle článku 27 a samostatnou vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle článku28. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.

3.

ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda se předkládá předsedovi ORO.

4.

Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 28 odst. 3 a je doplněn do ISP.

5.

Součástí náplně ISP doktoranda v prezenční formě studia je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních zkušeností. Tato praxe probíhá po dobu čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.

6.

Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat: a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP nebo i mimo tento termín, b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia)– povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO, c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště, d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený ORO, e) změna školitele – povoluje se souhlasem ORO děkan na základě žádosti doktoranda nebo školitele.

7.

Změny podle odst. 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odst. 6 písm. b) aže) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi.

8.

ISP respektuje standardní dobu studia.

189

Článek 27 Studijní blok 1.

Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické a odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu a tematickým vymezením své disertační práce. Sestává z absolvování souboru povinných odborných předmětů podle odstavců 3 a 5, jazykové přípravy ukončené podle odstavce 2 a odborné činnosti, prezentované vypracováním písemné studie a rozpravou o disertační práci podle odstavců 6 a 7.

2.

Jazyková příprava je prokazována zkouškou nejméně z jednoho světového jazyka (zpravidla angličtiny) nebo certifikátem jazykové způsobilosti, který uzná příslušná katedra jazyků.

3.

Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stanoveny. Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování těchto předmětů (přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi). Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou nebo ekvivalentem v případě zahraničních univerzit.

4.

Doktorand může po dohodě se školitelem absolvovat i další volitelné předměty, které nemusí být vždy zakončeny zkouškou.

5.

Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečně zařadit maximálně dva předměty ze studia v magisterském studijním programu, jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru, v němž je tento předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterském studijním programu neabsolvoval. ISP může kromě předmětů vyučovaných ČVUT obsahovat předměty vyučované jinou vysokou školou.

6.

Předměty studijního bloku a výsledky jejich absolvování (zkoušky v případě povinných a zkoušky nebo zápočty u volitelných předmětů) jsou zapsány do informačního systému. Seznam předmětů je do informačního systému zapisován po schválení ISP.

7.

Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušek jazykových probíhá podle klasifikační stupnice „výborně“, „prospěl“, „neprospěl“.

8.

Jestliže výsledek předmětové zkoušky je „neprospěl“, může doktorand zkoušku opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se účastní školitel. V případě opakovaného hodnocení klasifikačním stupněm „neprospěl“ ze stejného předmětu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

9.

Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být prezentovány též souborem předložených publikací doktoranda.

10.

Studie je na školicím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy se účastní školitel, vedoucí školicího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školicího pracoviště stanoví nejméně jednoho oponenta studie.

11.

Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia. Doktorandovi, který nesplní všechny studijní povinnosti ve studijním bloku do konce 6. semestru od zahájení studia v případě prezenční formy studia nebo do konce 9. semestru v případě distanční či kombinované formy studia, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 28 Disertační práce

1.

Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsledky vědecké nebo umělecké práce nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

2.

Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány předpřijímacím řízením na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím školícího pracoviště a souhlasu ORO. Konkrétnější vymezení tématu v rámci tematického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem.

3.

Název disertační práce včetně její náplně se stanoví nejpozději na závěr studijního bloku na základě předložené studie a rozpravy o tématu disertační práce podle čl. 27 odst. 7.

4.

Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem.

5.

Disertační práce je psána v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Uchazeči mohou, se souhlasem předsedy ORO, předložit disertační práci i v některém z dalších světových jazyků. Další formální náležitosti disertační práce stanoví závazným předpisem děkan fakulty, na níž se studijní program uskutečňuje. Jestliže práce nesplňuje tyto formální náležitosti, nemusí být oddělením pro vědu a výzkum přijata k dalšímu řízení. V případě nejasností rozhoduje děkan.

190

Článek 29 Státní doktorská zkouška 1.

Cílem státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) je ověření šíře a kvality znalostí doktoranda, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i diskuse o problematice disertační práce.

2.

SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO po projednání v ORO a jmenuje děkan,včetně předsedy zkušební komise. Zkušební komise včetně členů případně jmenovaných ministerstvem pro daný doktorský studijní obor je nejméně sedmičlenná. Školitel a školitel-specialista nejsou členy komise. Nejméně dva členové ze zkušební komise nesmí být zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor může být stálá nebo může být navržena ad hoc.

3.

Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci z praxe. Odborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členy zkušební komise příslušná vědecká rada. Předsedou komise může být jen profesor nebo docent.

4.

Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem na úřední desce fakulty.

5.

Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formuláři oddělení VVČ. Podmínkou předložení žádosti je úspěšné absolvování studijního bloku. Součástí žádosti je seznam publikací (projektů) doktoranda včetně jejich případných ohlasů. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školicího pracoviště, konání SDZ schvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví děkan po dohodě s předsedou zkušební komise.

6.

Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.

7.

Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části rozhoduje hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Zkušební komise nejprve hlasuje mezi stupni „prospěl“, nebo „neprospěl“. K výsledku „prospěl“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neprospěl“. U výsledku „neprospěl“ se zkušební komise usnáší na prohlášení, kterým odůvodňuje své rozhodnutí. V případě výsledku „prospěl“ hlasuje zkušební komise dále mezi stupni „prospěl s vyznamenáním“ nebo „prospěl“. K hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „prospěl“.

8.

Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ „neprospěl“, může doktorand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného výsledku SDZ „neprospěl“ se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. V případě opakované zkoušky nemůže být výsledkem hodnocení „prospěl s vyznamenáním“.

9.

O průběhu SDZ a jeho závěrech se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební komise pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zkušební komise a všichni její přítomní členové. O úspěšném absolvování SDZ je doktorandovi oddělením VVČ vydán doklad o vykonané SDZ. Článek 30 Hodnocení a obhajoba disertační práce

1.

Doktorand po předchozím složení SDZ odevzdává pro započetí řízení k obhajobě své disertační práce písemnou žádost o povolení obhajoby (na stanoveném formuláři), disertační práci ve čtyřech vyhotoveních a v elektronické podobě ve formátu pdf, životopis, posudek školitele a seznam vlastních publikací (projektů) včetně jejich ohlasů dělený na práce k tématu disertační práce a na ostatní.

2.

Oddělení VVČ materiály podle odstavce 1 formálně posoudí a v případě splnění formálních náležitostí dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí doktorandovi odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi ORO. Na základě předložených materiálů je nejpozději do 30 dnů děkanem jmenována komise pro obhajobu disertační práce a oponenti disertační práce.

3.

Komise pro obhajobu disertační práce je jmenována podle stejných pravidel jako pro SDZ podle čl. 29 odst. 2 a 3. Členy komise s právem hlasovat jsou rovněž oponenti. Počet členů komise bez oponentů musí být aspoň 7. Jednání komise včetně její neveřejné části se účastní i školitel.

4.

Disertační práce je oponována minimálně dvěma oponenty, kteří jsou na návrh vedoucího školicího pracoviště nebo školitele a po schválení ORO jmenováni děkanem. Oponenty mohou být jen význační odborníci v příslušném vědním oboru, z nichž alespoň jeden musí být profesor, docent nebo doktor věd (DrSc. nebo zahraniční ekvivalent) a nejvýše jeden je zaměstnancem ČVUT. Nejméně dva z oponentů jsou nositeli titulu Ph.D., CSc. nebo ekvivalentního; toto pravidlo se nevztahuje na umělecké obory.

5.

Oponentský posudek má být vypracován do třiceti dnů po zaslání disertační práce. Nemůže-li oponent posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů. V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat nebo neobdržíli oddělení VVČ posudek do 45 dnů, může děkan na návrh předsedy ORO po projednání ORO jmenovat nového oponenta.

191

6.

Předseda komise pro obhajobu disertační práce seznámí s oponentskými posudky doktoranda i jeho školitele. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může si doktorand disertační práci vyžádat zpět k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se přerušuje. Nevyužije-li doktorand možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné. Disertační práci je možno přepracovat nejvýše jedenkrát. V případě, že i přepracovaná práce obdrží negativní posudek/posudky, přikročí se k obhajobě.

7.

Předseda komise stanoví termín obhajoby disertační práce tak, aby byl tento termín znám nejpozději 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen doktorand, školitel, oponenti a členové komise.

8.

Konání obhajoby disertační práce je zveřejněno na úřední desce fakulty, nejméně 3 týdny předem. Po tuto dobu může každý do disertační práce nahlížet a každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Své připomínky může každý podat písemně předsedovi komise pro obhajobu disertační práce nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce. Uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko.

9.

Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů u obhajoby je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a přítomní členové komise pro obhajobu disertační práce s omluvou souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta je při obhajobě disertační práce přečten. Nepřítomnost školitele u obhajoby disertační práce jím vedené je možná v případě, pokud s ní souhlasí doktorand.

10.

Obhajoba disertační práce je veřejná, včetně vyhlášení výsledků, hodnocení výsledků obhajoby disertační práce je neveřejné. Neveřejné části zasedání se účastní též školitel. Výsledek vyhlašuje předseda komise pro obhajobu disertační práce bezprostředně po rozhodnutí komise.

11.

Komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby disertační práce rozhoduje tajným hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Celkové hodnocení je „obhájil“ nebo „neobhájil“. K hodnocení „obhájil“ je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neobhájil“. V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí.

12.

O průběhu obhajoby disertační práce a jeho usneseních se vede zápis, který podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce; o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové. Zápis je uložen na oddělení VVČ.

13.

Doktorand může opakovat neúspěšnou obhajobu disertační práce nejvýše jednou, a to po přepracování disertační práce, nejdříve však za půl roku. V případě neúspěšně opakované obhajoby disertační práce se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 31 Uznávání zkoušek z předchozího doktorského studia

1.

Na žádost doktoranda může děkan uznat zkoušky z předmětů, které doktorand úspěšně složil během studia v doktorském studijním programu před zápisem do současného doktorského studia. Na takovou zkoušku se nadále hledí tak, jako by byla složena v den jejího uznání.

2.

Nelze uznat celý studijní blok ani státní doktorskou zkoušku.

3.

Doktorand může požádat o uznání zkoušky do pěti let ode dne složení zkoušky. Pozdější žádosti nelze vyhovět.

4.

K žádosti se vyjádří školitel a ORO.

5.

Děkan o žádosti o uznání zkoušky rozhodne ve lhůtě 30 dnů.

Část pátá SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Článek 32 Doklady o studiu 1.

Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu se řídí § 57 zákona.

2.

ČVUT vydává podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona průkaz studenta jako doklad o studiu ve studijním programu. Průkaz studenta slouží k identifikaci studenta. Průkaz studenta se vydává ve formě: a) průkazu studenta ČVUT, nebo b) spojeného průkazu studenta ČVUT a mezinárodního identifikačního průkazu studenta ISIC.

3.

Průkaz studenta je vystavován Výpočetním a informačním centrem ČVUT. Podklady pro vystavení průkazu studenta se čerpají z matriky studentů. Náležitosti průkazu a podmínky pro jeho vydání stanoví ředitel Výpočetního a informačního centra ČVUT.

192

4.

Průkaz studenta je nepřenosný. Student je povinen oznámit bez zbytečného odkladu ztrátu, poškození nebo zničení průkazu studenta. Po ukončení studia je bývalý student povinen průkaz studenta neprodleně vrátit ČVUT. Článek 33 Matrika studentů

1.

ČVUT vede podle § 88 zákona matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci studentů a k rozpočtovým a statistickým účelům.

2.

V matrice studentů jsou vedeny o jednotlivých studentech údaje, které předepisuje zákon a ministerstvo.

3.

Matrika studentů je součástí informačního systému ČVUT. Operativně je vedena studijními odděleními a odděleními VVČ. Záznamy do matriky studentů a do studijní dokumentace mohou provádět pouze zvlášť k tomu pověření zaměstnanci ČVUT.

4.

Matrika studentů je souhrnně spravována Výpočetním a informačním centrem ČVUT. Podklady pro její vedení předávají studijní oddělení a oddělení VVČ v předepsané struktuře podle dohodnutého časového harmonogramu, přičemž záznamy o zápisu do studia, studijním programu, studijním oboru, formě studia, přerušení a ukončení studia se provedou neprodleně po rozhodné události.

5.

Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie. Při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů. Článek 34 Ukončení studia

1.

Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se řádně ukončuje absolvováním studia ve studijním programu, tj. řádným ukončením všech předmětů příslušného studijního plánu, splněním dalších podmínek, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a vykonáním státní závěrečné zkoušky. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část.

2.

Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje absolvováním studia ve studijním programu, to je řádným splněním všech požadavků stanovených ISP, vykonáním státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena disertační práce.

3.

Na základě řádného ukončení studia obdrží absolvent vysokoškolský diplom a česko-anglický dodatek k diplomu. Vysokoškolský diplom s česko-anglickým dodatkem k diplomu je absolventům předán zpravidla na slavnostním shromáždění (promoci), v jehož průběhu absolvent skládá příslušný slib absolventa (příloha 5 Statutu ČVUT). Pokud se absolvent nezúčastní promoce, lze předat diplom děkanem pověřenou osobou oproti podpisu převzetí a podpisu slibu absolventa (příloha 5 Statutu ČVUT). Pokud ze závažných důvodů absolvent nemůže převzít diplom ani tímto způsobem, může ho za absolventa převzít oproti podpisu osoba, která má od něj ověřenou plnou moc k tomuto úkonu.

4.

Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul bakalář (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění se uděluje akademický titul bakalář umění (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem).

5.

Absolventům studia v magisterských studijních programech se uděluje v oblasti technických věd a technologií akademický titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem), v oblasti architektury se uděluje akademický titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem).

6.

Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem).

7.

Studium se dále ukončuje a)

zanecháním studia,

b)

nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto řádu,

c)

odnětím akreditace studijního programu,

d)

zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,

e)

vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.

V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na ČVUT nebo na jiné vysoké škole. 8.

Absolventovi studia nebo bývalému studentovi, který ukončil studium dle odstavce 7, vydá fakulta na základě jeho žádosti doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu a o udělení akademického titulu.

9.

Dnem ukončení studia: a)

podle odst. 7písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,

193

10.

b)

podle odst. 7písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci,

c)

podle odst. 7písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva,

d)

podle odst. 7písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení studijního programu nebo den uplynutí doby, na kterou byla akreditace udělena,

e)

podle odst. 7písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

Bývalý student, který ukončil studium podle odstavců 1, 2 a 7, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůči ČVUT, včetně vyrovnání poplatků. Článek 35 Zveřejňování závěrečných prací

1.

ČVUT podle § 47b zákonanevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové a disertační práce (dále jen „závěrečné práce“) včetně posudků vedoucího práce a oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím institucionálního repozitáře (dále jen „Digitální knihovna ČVUT“) vysokoškolských závěrečných kvalifikačních prací, který centrálně spravuje.

2.

Originály závěrečných prací jsou po obhajobě zveřejňovány jednotlivými fakultami. Podmínky zveřejnění včetně místa zpřístupnění stanoví děkan fakulty a jsou uvedeny na webové stránce příslušné fakulty.

3.

Závěrečná práce odevzdaná uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna spolu s posudky vedoucího práce a oponentů k nahlížení veřejnosti v místě pracoviště ČVUT, kde se bude konat obhajoba práce, nebo prostřednictvím Digitální knihovny ČVUT. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo kopie.

4.

Autor závěrečné práce povinně vkládá její elektronickou verzi ve stanovených termínech do elektronického informačního systému ČVUT. Děkan může stanovit úpravu závěrečné práce pro elektronickou verzi v případě, že závěrečná práce má specifickou podobu (projekt, model apod.). Odevzdáním závěrečné práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

5.

Autoři posudků závěrečných prací vkládají posudky osobně nebo prostřednictvím vedoucím katedry pověřené osoby ve stanovených termínech do elektronického informačního systému ČVUT. Odevzdáním posudku autoři souhlasí s jeho zveřejněním. Článek 36 Způsob náhradního doručování a přezkoumání rozhodnutí

1.

Náhradní doručení v případě rozhodování podle § 68 odst. 3, písm. a) až f) se provede formou zveřejnění. Seznam adresátů rozhodnutí vrácených poštou fakultě nebo ČVUT se vyvěsí neprodleně na dobu 15 dnů na úřední desce fakulty nebo ČVUT. Dnem doručení je osmý den po vyvěšení.

2.

Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana, o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odst. 3 zákona.

3.

Student žádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode dne jeho doručení.

4.

V žádosti o přezkoumání rozhodnutí uvede student své celé jméno, kontaktní adresu, název studijního programu a studijního oboru a fakulty, kde je ke studiu zapsán. Dále uvede důvody své žádosti nebo nesouhlasu s rozhodnutím, doloží tvrzené skutečnosti a připojí svůj podpis.

5.

Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné a je vydáno do 30 dnů od přijetí žádosti o přezkoumání. Vyhotoví se písemně a obsahuje: a)

rozhodnutí,

b)

odůvodnění,

c)

poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není přípustná,

d)

údaj o tom, který orgán jej vydal,

e)

datum vydání rozhodnutí,

f)

číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno,

g)

úřední razítko ČVUT,

h)

podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.

194

Část šestá PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 37 Přechodná ustanovení 1.

Zkoušky konané ve druhém opravném termínu před účinností tohoto řádu se do počtu druhých opravných termínů zkoušek uvedených v čl. 10 odst. 4 nezahrnují.

2.

U studentů zapsaných do studia před nabytím účinnosti tohoto řádu se pro hodnocení absolvování celého studia„prospěl s vyznamenáním“ použije kritérium uvedené v čl. 23 odst. 2 řádu platného do 30. 9. 20152, nebudeli pro ně výhodnější použít kritérium v čl. 18 odst. 2 tohoto řádu.

3.

Má-li fakulta předpis upřesňující pravidla doktorského studia, uvede jeho znění do souladu s tímto řádem nejpozději do 1. ledna 2016. Článek 38 Závěrečná ustanovení

1.

Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze registrovaný ministerstvem dne 7. dubna 2009 pod čj. 7 858/2009-30, ve znění pozdějších změn a doplňků, se zrušuje ke dni 30. září 2015.

2.

Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem ČVUT dne 27. května 2015.

3.

Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

4.

Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.

prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., v. r.

rektor

____________________________________ 2

Čl. 23 odst. 2 řádu platného do 30.9.2015 zní: Celé studium absolvuje s hodnocením „prospěl s vyznamenáním“ ten student, který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru nejvýše 1,50, v průběhu studia byl nejvýše v jednom předmětu klasifikován známkou E a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem A.

195

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 20. ČERVNA 2006 Článek 1 Úvodní ustanovení Tento disciplinární řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen ČVUT) v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), upravuje disciplinární řízení vůči studentům studujícím ve všech bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách a na ČVUT. Článek 2 Sankce 1. Za zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy ČVUT a jeho součástí lze studentovi uložit některou z následujících sankcí: a) napomenutí, b) podmínečné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení, c) vyloučení ze studia. 2. Disciplinární přestupek podle § 64 zákona spáchaný z nedbalosti a méně závažný disciplinární přestupek lze projednat bez uložení sankce. 3. Od uložení sankce je též možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě. 4. Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze v případě úmyslného spáchání závažného disciplinárního přestupku. 5. Rozhodnutí o uložení sankce se oznamuje pouze studentovi a je neveřejné. 6. Lhůta a podmínky k osvědčení při podmínečném vyloučení ze studia se stanoví podle míry závažnosti disciplinárního přestupku; tato lhůta činí nejméně šest měsíců a nejvíce tři roky. 7. Pokud se student v průběhu lhůty k osvědčení dopustí dalšího disciplinárního přestupku s výjimkou méně závažných disciplinárních přestupků spáchaných z nedbalosti, může být ze studia vyloučen. Článek 3 Zahájení disciplinárního řízení 1. Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT na návrh děkana nebo rektora v souladu s čl. 4 odst. 2. 2. Návrh obsahuje popis skutku, nebo navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i uvedení důvodů, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno dnem, kdy byl student seznámen s návrhem. 3. Bezodkladně po zahájení disciplinárního řízení předseda disciplinární komise svolá zasedání disciplinární komise fakulty, nebo Disciplinární komise ČVUT. 4. Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem.

196

Článek 4 Disciplinární komise 1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku projednává disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT. 2. Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi. Disciplinární komise ČVUT projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na vysokoškolských ústavech a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi. 3. Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z řad členů akademické obce fakulty se souhlasem akademického senátu fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Komise má nejméně čtyři a nejvíce osm členů. Dva akademičtí pracovníci a dva studenti jsou jmenováni náhradníky. Předseda je členem komise. 4. Členy Disciplinární komise ČVUT a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce ČVUT a to z akademických pracovníků vykonávajících svoji činnost ve vysokoškolském ústavu a studentů. Souhlas se jmenováním členů Disciplinární komise ČVUT uděluje Akademický senát ČVUT. Na složení Disciplinární komise ČVUT se vztahuje odstavec 3 věta druhá až pátá. 5. Funkční období členů disciplinární komise fakulty a Disciplinární komise ČVUT je dvouleté. 6. Je-li známo, že některý člen disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT se na její jednání nedostaví, pozve předseda příslušného náhradníka tak, aby paritní složení komise zůstalo zachováno. Náhradník má v zasedání, k němuž byl pozván, práva a povinnosti člena komise. 7. Zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT řídí její předseda; jednání komise je neveřejné, členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost. 8. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je způsobilá se usnášet, je-li přítomna většina jejích členů. Není-li zachováno rovné zastoupení akademických pracovníků a studentů, předseda zasedání odročí, pokud to navrhne některý z členů komise. Usnesení komise je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných členů komise. 9. O jednání disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se pořizuje zápis. Článek 5 Projednání návrhu 1. Student musí být k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT písemně a včas pozván. Student má právo být u jednání komise - s výjimkou jejího hlasování - osobně přítomen. Má právo navrhovat a předkládat důkazy, vyjadřovat se ke všem podkladům pro jednání, nahlížet do písemných podkladů a s výjimkou protokolu o hlasování i do zápisu o jednání komise a pořizovat si z nich výpisy. 2. Disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se může usnést, že bude jednat v nepřítomnosti studenta pouze v případě, že mu bylo pozvání k zasedání řádně a včas oznámeno a student se k zasedání bez omluvy nedostavil. V nepřítomnosti studenta může disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT dále jednat na svém třetím termínu zasedání, pokud se student ve dvou předchozích termínech k zasedání komise opakovaně nedostavil, svoji neúčast však předem písemně omluvil a omluva byla předsedou disciplinární komise uznána. 3. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je povinna projednat věc tak, aby mohlo být nepochybně zjištěno, zda se student disciplinárního přestupku dopustil. Jednání má být vedeno tak, aby se komise mohla usnést na návrhu podle odstavce 4 zpravidla do 30 dnů od svého prvního zasedání. 4. Po projednání věci se disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT usnese na návrhu, aby děkan nebo rektor: 197

a) vyslovil, že se student dopustil disciplinárního přestupku a uložil mu za ně sankci podle čl. 2 odst. 1, kterou komise výslovně uvede, b) disciplinární řízení zastavil, protože se student disciplinárního přestupku nedopustil, nebo se ho sice dopustil, podle názoru komise však samotné projednání věci v disciplinárním řízení postačuje, nebo nejde o disciplinární přestupek, nebo se nepodařilo prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo student přestal být studentem. 5. Usnesení podle odstavce 4 sdělí disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT studentovi pokud je přítomen. Jinak se toto usnesení samostatně neoznamuje. Článek 6 Rozhodnutí děkana nebo rektora 1. Rozhodnutí v disciplinárním řízení vydává děkan nebo rektor na základě návrhu disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT, zpravidla do 7 dnů ode dne, kdy návrh komise obdržel. 2. Děkan nebo rektor může před vydáním rozhodnutí věc vrátit disciplinární komisi fakulty nebo Disciplinární komisi ČVUT s písemným zdůvodněním k dalšímu došetření, považuje-li to za nezbytné pro řádné objasnění věci. 3. Děkan nebo rektor může uložit sankci, kterou disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT navrhla, nebo sankci mírnější, nebo může disciplinární řízení z důvodů uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. b) zastavit, i když komise navrhla, aby sankce byla uložena. 4. Jestliže disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT navrhla, aby disciplinární řízení bylo zastaveno, děkan nebo rektor tak učiní. Pokud má o správnosti tohoto postupu závažné pochybnosti, vrátí v takovém případě věc s uvedením důvodů disciplinární komisi k novému projednání. Setrvá-li disciplinární komise na svém původním usnesení, je jím děkan nebo rektor vázán. 5. Rozhodnutí, kterým se ukládá sankce podle čl. 2 odst. 1 písm. a) až c), musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok o zjištění disciplinárního přestupku a určení sankce. Dále musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání. 6. Rozhodnutí, kterým se zastavuje disciplinární řízení, obsahuje výrok o zastavení disciplinárního řízení, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání rozhodnutí. Článek 7 Rozhodování ve věci disciplinárního přestupku 1. Na rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku se vztahuje § 68 zákona; na způsob náhradního doručení se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT. 2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana o přezkoumání rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku. 3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode dne jeho doručení. 4. V žádosti o přezkoumání uvede student své jméno, bydliště, název studijního programu a fakulty nebo vysokoškolského ústavu, který se podílí na uskutečňování studijního programu, a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnutím a připojí vlastnoruční podpis. 5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemně a obsahuje: a) rozhodnutí, b) jeho odůvodnění, c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není přípustná, d) údaj o tom, který orgán jej vydal, e) datum vydání rozhodnutí, 198

f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno, g) úřední razítko ČVUT, h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce. Článek 8 Doplňující ustanovení 1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku podle čl. 3 odst. 2, pozvání studenta k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT a rozhodnutí děkana, nebo rektora se doručují studentovi do vlastních rukou. 2. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace studenta. Článek 9 Společná a závěrečná ustanovení 1. Ustanovení tohoto řádu se vztahují i na jednání, k nimž došlo před jeho účinností, při respektování lhůt stanovených v čl. 4, pokud již nebylo disciplinární řízení zahájeno podle dosavadních předpisů. 2. Zrušuje se Disciplinární řád ČVUT z 11. prosince 1996. 3. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem ČVUT dne 24. února 1999. 4. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 5. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000. *** Změny Disciplinárního řádu pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Českého vysokého učení technického v Praze dne 26. května 2004 a dne 20. června 2006 pod čj. 14 141/2006-30. Změny Disciplinárního řádu pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., v. r. rektor

199

STIPENDIJNÍ ŘÁD ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 13. LEDNA 2015 Článek 1 Úvodní ustanovení Tento stipendijní řád Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „ČVUT“) v souladu s § 62 odst. 1 písm. i) a § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) upravuje poskytování stipendií studentům všech bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů uskutečňovaných na fakultách a na ČVUT. Článek 2 Druhy stipendií a jejich zdroje 1. Studentům mohou být přiznána tato stipendia: a) stipendium za vynikající studijní výsledky podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona (dále jen „prospěchové stipendium“), b) účelové stipendium podle § 91 odst. 2 písm. b) až d) a odst. 4 písm. a) a b) zákona, c) stipendium v případě tíživé sociální situace studenta podle § 91 odst. 3 zákona, (dále jen „sociální stipendium“), d) doktorské stipendium podle § 91 odst. 4 písm. c) zákona, e) ubytovací stipendium podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona. 2. Stipendia jsou hrazena z těchto zdrojů: a) z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu, b) ze stipendijního fondu ČVUT, c) z grantů a projektů, d) z účelových darů, e) ze zisku doplňkové činnosti. 3. Stipendium může být přiznáno jako jednorázové nebo jako měsíční částka vyplácená po stanovenou dobu akademického roku. Studentům studijních programů uskutečňovaných na fakultách přiznává stipendia děkan, studentům studijních programů uskutečňovaných na ČVUT přiznává stipendia rektor. Rektor může přiznat studentům stipendia podle čl. 4 odst. 2 písm. f). Článek 3 Prospěchové stipendium 1. Prospěchové stipendium lze přiznat studentům bakalářských a magisterských studijních programů akreditovaných na ČVUT za vynikající studijní výsledky dosažené v rozhodném úseku studia, kterým je semestr nebo akademický rok. 2. Prospěchové stipendium může být přiznáno pouze studentovi, který v semestru nebo akademickém roce, ve kterém mu vznikne nárok na prospěchové stipendium, a) je studentem ČVUT podle § 61 zákona, b) studuje ve standardní době studia, nebo studuje ve standardní době studia prodloužené nejvýše o jeden rok, pokud studoval nejméně jeden semestr na zahraniční vysoké škole v rámci programů spoluorganizovaných ČVUT a o stipendium písemně požádá, c) splnil předepsaná kritéria pro přiznání stipendia. 200

3. Prospěchové stipendium lze přiznat i studentům ČVUT za rozhodný úsek studia absolvovaný na jiných fakultách nebo jiných vysokých školách, kterým absolvované předměty byly uznány děkanem nebo rektorem a o stipendium písemně požádá. 4. Prospěchové stipendium lze studentům studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program, přiznat i za studium v předchozím bakalářském studijním programu. V případě absolvování předchozího bakalářského studia na jiné vysoké škole o stipendium student písemně požádá. 5. Prospěchové stipendium lze studentovi přiznat nejdéle po dobu deseti měsíců akademického roku, ve kterém student má nárok na stipendium, a to mu bylo přiznáno děkanem nebo rektorem. Prospěchové stipendium se nepřiznává za červenec a srpen. 6. Pokud student v akademickém roce vypracovává pouze diplomovou nebo bakalářskou práci a skládá státní závěrečnou zkoušku, lze mu přiznat stipendium nejdéle po dobu pěti měsíců tohoto akademického roku. 7. Prospěchové stipendium může být přiznáno jako jednorázové nebo jako měsíční částka vyplácená po stanovenou dobu akademického roku. 8. Termíny výplaty prospěchových stipendií stanoví děkan nebo rektor. 9. Kritériem pro stanovení výše prospěchového stipendia je vážený studijní průměr studenta počítaný podle Studijního a zkušebního řádu ČVUT z absolvovaných předmětů v rozhodném období. 10. V daném semestru nebo akademickém roce má student nárok na prospěchové stipendium za vynikající studijní výsledky dosažené v předchozím semestru nebo akademickém roce, jestliže v rozhodném úseku tj. v semestru (akademickém roce), za který se stipendium uděluje: a) získal minimálně 30 kreditů (60 kreditů) z absolvovaných předmětů, b) počet klasifikovaných předmětů v semestru nebo akademickém roce měl větší nebo roven 4, případně 8, c) vážený studijní průměr za uvedený semestr nebo akademický rok měl menší nebo roven 1,50, d) studoval v prezenční nebo kombinované formě a standardní době studia podle § 61 a § 44 odst. 2 písm. e) a odst. 4 zákona. 11. Děkan nebo rektor stanoví rozhodný úsek studia a po vyjádření akademického senátu fakulty nebo Akademického senátu ČVUT stanoví výši prospěchového stipendia. 12. Studentům, které ČVUT vysílá ke studiu na jinou vysokou školu, může děkan nebo rektor zmírnit kritéria uvedená v odstavci 10 písm. a) a b). 13. Pokud bylo studentovi vyplaceno prospěchové stipendium neoprávněně, je povinen toto stipendium vrátit. Článek 4 Účelová stipendia 1. Účelové stipendium může být přiznáno studentům bakalářských a magisterských studijních programů nebo doktorských studijních programů v prezenční i kombinované formě studia s výjimkou případů uvedených v čl. 8. 2. Účelové stipendium může být přiznáno: a) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké a další tvůrčí (dále jen „tvůrčí“) výsledky přispívající k prohloubení znalostí (účast na vědeckém projektu, vědeckovýzkumné činnosti na pracovišti a dalších aktivitách), b) za zcela výjimečné studijní výsledky, za absolvování studijního programu s hodnocením prospěl s vyznamenáním nebo s pochvalou nebo za zkrácení doby studia oproti doporučenému časovému plánu, c) jako sociální příspěvek, d) na podporu studia studentů ČVUT v zahraničí, 201

e) na podporu studia cizinců v České republice, f) v dalších případech zvláštního zřetele hodných, zejména:

 za odborné vědecké publikace v prestižních zahraničních časopisech,  na podporu odborných praxí, exkurzí studentů, účasti v soutěžích a jiných aktivitách souvisejících s činností ČVUT,  za úspěšnou reprezentaci ČVUT a příkladné občanské činy,  za sportovní reprezentaci ČVUT, za sportovní výsledky a sportovní činnosti mimo ČVUT při splnění podmínky, že student studuje ve standardní době studia nebo ji překračuje nejvýše o jeden rok, g) jako mimořádná cena; podmínky pro její přiznání stanoví poskytovatel, h) na ubytování studentů, i) na základě předem zveřejněných kriterií na podporu výzkumné činnosti studentů magisterských a doktorských studijních programů, j) studentům za vynikající výsledky dosažené v přijímacím řízení. 3. Účelová stipendia přiznává děkan nebo rektor na základě žádosti studenta nebo návrhu rektora, děkana, prorektorů nebo proděkanů a vedoucích pracovišť. Účelové stipendium může být přiznáno i opakovaně. 4. Účelové stipendium může být přiznáno jako jednorázové nebo jako měsíční částka vyplácená po stanovenou dobu akademického roku. 5. Termíny výplaty účelových stipendií stanoví děkan nebo rektor. Článek 5 Sociální stipendia 1. Sociální stipendium podle čl. 2 odst. 1 písm. c) se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5 . 2. Sociální stipendium je přiznáno po standardní dobu studia za každý celý kalendářní měsíc, po který student splňuje podmínky pro přiznání sociálního stipendia, s výjimkou července a srpna. 3. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory České republiky, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. 4. Výplata sociálních stipendií je prováděna na základě Směrnice kvestora v souladu s pravidly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) pro poskytování příspěvků a dotací vysokým školám. Článek 6 Doktorská stipendia 1. Doktorské stipendium je přiznáno studentům doktorských studijních programů prezenční formy studia. Je vypláceno po standardní dobu studia. Doktorské stipendium má dvě části: a) nárokovou - pravidelnou měsíční částku vyplácenou v průběhu celého akademického roku, b) nenárokovou - přiznávanou za vynikající výsledky v pedagogické a tvůrčí činnosti. 2. Stipendium podle odstavce 1 písm. a) je přiznáno ve výši 140 až 200 % základu měsíčně. Výši stipendia v rámci tohoto rozmezí stanoví pro daný akademický rok rektor. Pokud student 202

neplní studijní povinnosti vyplývající z individuálního studijního plánu, může děkan, nebo rektor na podnět oborové rady stipendium snížit. 3. Stipendium podle odstavce 1 písm. b) přiznává děkan, nebo rektor na návrh školitele, vedoucího katedry, ústavu nebo oborové rady jako jednorázové nebo jako měsíční částku vyplácenou po stanovenou dobu akademického roku tak, aby nebyl překročen celkový objem přidělených účelových prostředků na doktorská stipendia. Článek 7 Ubytovací stipendium 1. Ubytovací stipendium je přiznáno studentům, kteří splňují podle údajů ze systému Sdružených informací matrik studentů (dále jen „SIMS“) k datu příslušného sběru dat do SIMS před výplatním termínem podmínky pro jeho přiznání. Kritéria pro přiznání ubytovacího stipendia stanoví rektor po projednání v Akademickém senátu ČVUT v návaznosti na podmínky použití příspěvku poskytovaného ministerstvem. 2. Výplata ubytovacích stipendií je prováděna zpětně čtvrtletně na základě Směrnice kvestora. Článek 8 Případy, kdy stipendium nelze přiznat Stipendium nelze studentovi přiznat: a) po dobu přerušení studia, kdy podle zákona není studentem, b) při nesplnění podmínky disciplinární bezúhonnosti, s výjimkou sociálního stipendia podle čl. 2 odst. 1 písm. c); studentu byla v době kratší než tři měsíce před termínem posuzování udělena sankce napomenutí a běží mu lhůta k osvědčení při podmínečném vyloučení ze studia. Článek 9 Stipendia z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu 1. Finanční prostředky určené k výplatě stipendií z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu schvaluje v rámci rozpočtu ČVUT: a) Akademický senát fakulty pro studenty studijních programů uskutečňovaných na fakultách, b) Akademický senát ČVUT pro studenty studijních programů uskutečňovaných na ČVUT. 2. Stipendia z dotace nebo příspěvku ze státního rozpočtu mohou být přiznána pouze v souladu s § 91 zákona. Článek 10 Stipendia z dalších zdrojů 1. Stipendia mohou být dále hrazena ze zdrojů podle čl. 2 odst. 2 písm. b) až e). 2. Prostředky ze stipendijního fondu ČVUT a zisku doplňkové činnosti jsou určeny na posílení prostředků na stipendia z dotace nebo z příspěvku ze státního rozpočtu podle čl. 2 odst. 2 písm. a). 3. Prostředky z grantů a projektů mohou být přiznávány jako účelové stipendium podle pravidel poskytovatele. 4. Účelové dary mohou být v souladu se záměry poskytovatele převedeny do stipendijního fondu ČVUT, nebo mohou být přiznány jako účelové stipendium podle pravidel poskytovatele.

203

Článek 11 Rozhodování o přiznání stipendia 1. Na rozhodování o přiznání stipendia se v rámci rozhodování o právech a povinnostech studentů vztahují ustanovení § 68 zákona a další vnitřní předpisy ČVUT v Praze. 2. Vyjádření k žádosti o přiznání stipendia musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti. 3. Vyjádření vydává formou rozhodnutí děkan, nebo rektor. Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění rozhodnutí a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání. 4. Rozhodnutí se studentovi doručuje do vlastních rukou prostřednictvím studijního oddělení. 5. Nebude-li možné tímto způsobem rozhodnutí do 30 dnů doručit, náhradní doručení rozhodnutí se provede formou zveřejnění na úřední desce fakulty nebo ČVUT. Vyvěšení se provádí po dobu 15 dnů, přičemž dnem doručení je osmý den po vyvěšení. Součástí jmenného seznamu je výzva k převzetí rozhodnutí na studijním oddělení. 6. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává písemně a student v ní uvede své jméno a příjmení, kontaktní adresu, název studijního programu a název fakulty nebo součásti uskutečňující tento program a dále stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnutím. Na závěr žádosti připojí datum vyhotovení a vlastnoruční podpis. 7. O přezkoumání rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání stipendia žádá student rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana. 8. Rozhodnutí rektora ve věci přezkoumání je konečné. Vyhotovuje se písemně a obsahuje: a) rozhodnutí, b) jeho odůvodnění, c) poučení o skutečnosti, že rozhodnutí je konečné, d) údaj o tom, který orgán jej vydal, e) datum vydání rozhodnutí, f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí evidováno, g) úřední razítko ČVUT, h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce. Článek 12 Společná a závěrečná ustanovení 1. Student je povinen studijnímu oddělení oznámit změnu rozhodných skutečností pro přiznání stipendia písemně nejpozději do 30 dnů ode dne nastalé skutečnosti. 2. Stipendijní řád Českého vysokého učení technického v Praze registrovaný ministerstvem dne 10. června 2005 pod čj. 20608/2005-30 se zrušuje. 3. Tento stipendijní řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem ČVUT dne 29. března 2006. 4. Tento stipendijní řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem. *** Změny Stipendijního řádu Českého vysokého učení technického v Praze byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších 204

zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Českého vysokého učení technického v Praze dne 27. února 2008, dne 18. února 2009, dne 25. června 2014 a dne 17. prosince 2014. Změny Stipendijního řádu Českého vysokého učení technického v Praze nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., v. r. rektor

205

OBSAH FAKULTA JADERNÁ A FYZIKÁLNĚ INŽENÝRSKÁ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ................................................................. 1 ČASOVÝ PLÁN AKADEMICKÉHO ROKU 2015 – 2016 .......................................................................................... 3 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ................................................................................................... 4 FAKULTA JADERNÁ A FYZIKÁLNĚ INŽENÝRSKÁ ............................................................................................. 5 VĚDECKÁ RADA............................................................................................................................................................ 6 AKADEMICKÝ SENÁT .................................................................................................................................................. 7 DĚKANÁT......................................................................................................................................................................... 8 KATEDRY ....................................................................................................................................................................... 10 DŮLEŽITÉ ADRESY ..................................................................................................................................................... 29 BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM APLIKACE PŘÍRODNÍCH VĚD................................................................. 32 MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM APLIKACE PŘÍRODNÍCH VĚD ……....................................................... 44 DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM ......................................................................................................................... 57 VÝUKA JAZYKŮ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU V PRAZE: ........................................................ 63 STUDIJNÍ PLÁNY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA ........................................................................................................ 70

Matematické inženýrství (71), Matematická informatika (80), Informatická fyzika (83), Aplikace softwarového inženýrství (86), Aplikovaná informatika (92), Jaderné inženýrství (95), Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (98), Experimentální jaderná a částicová fyzika (101), Radiologická technika (104), Inženýrství pevných látek (107), Diagnostika materiálů (110), Fyzika a technika termojaderné fúze (113), Fyzikální elektronika (116), Laserová a přístrojová technika (119), Fyzikální technika (122), Jaderně chemické inženýrství (125) STUDIJNÍ PLÁNY NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO STUDIA ....................................................................... 128

Matematické inženýrství (129), Matematická fyzika (131), Aplikované matematickostochastické metody (133), Matematická informatika (135), Informatická fyzika (137), Aplikace softwarového inženýrství (139), Jaderné inženýrství (141), Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (143), Experimentální jaderná a částicová fyzika (145), Radiologická fyzika (147), Inženýrství pevných látek (149), Diagnostika materiálů (151), Fyzika a technika termojaderné fúze (153), Laserová technika a elektronika (155), Optika a nanostruktury (157), Jaderná chemie (159) VOLITELNÉ PŘEDMĚTY............................................................................................................................................ 161 VÝUKA V ANGLIČTINĚ - PROSPECTUS................................................................................................................. 163 PŘEDMĚTY DOKTORSKÉHO STUDIA .................................................................................................................... 165 ZÁSADY STUDIA ....................................................................................................................................................... 171 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD.......................................................................................................................................178 DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD....................................................................................................................................................196 STIPENDIJNÍ ŘÁD.........................................................................................................................................................200

©FJFI ČVUT v Praze, 2015

206

České vysoké učení technické v Praze

Studijní programy 2015-2016 Dodatek

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

DODATEK ke studijním programům popisuje obory a studijní plány bakalářského a navazujícícho magisterského studia určené pro dostudování studentů, kteří své studium ve stávajícím studijním programu a oboru zahájili před akademickým rokem 2012-13. V těchto oborech lze dostudovat a tyto obory absolvovat do akademického roku 2014-15 a konat opravné státní závěrečné zkoušky do konce akademického roku 2015-16. Následující tabulky znázorňují vztah oborů na dostudování a oborů nově akreditovaných. Výjimkou jsou obory Radiologická technika a Radiologická technika. Studijní plán oboru Radiologická technika v tomto dodatku je určen pro studenty, kteří studium zahájili před akademickým rokem 2014-15, a bude pro ně platný ještě v akademickém roce 2015-16. Studijní plán oboru Radiologická fyzika v tomto dodatku je určen pro studenty, kteří studium zahájili před akademickým rokem 2014-15, a bude pro ně platný ještě v akademickém roce 2016-17. V tomto oboru lze dostudovat a absolvovat jej do akademického roku 2016-17 a konat opravné státní závěrečné zkoušky do konce akademického roku 2017-18.

1

2

3

ČLENĚNÍ STUDIJNÍHO PROGRAMU NA STUDIJNÍ OBORY, JEJICH CHARAKTERISTIKA A PROFILY ABSOLVENTA

BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM APLIKACE PŘÍRODNÍCH VĚD (TŘÍLETÉ STUDIUM)

OBORY STUDIA ve struktuře určené pro dostudování stávajících studentů

Inženýrská informatika Jaderné inženýrství Fyzikální inženýrství Radiologická technika

4

STUDIJNÍ OBOR INŽENÝRSKÁ INFORMATIKA Absolventi oboru Inženýrská informatika získají solidní vzdělání v informatice, a to jak v teoretických partiích, tak v praktické oblasti. Zaměření Softwarové inženýrství a matematická informatika garant: katedra matematiky Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. Po absolvování základních kurzů matematické analýzy, lineární algebry, informatiky a fyziky prohlubují posluchači své znalosti v matematických a informatických disciplínách. Projdou zejména teoretickými partiemi, ale i některými praktickými předměty. Absolventi zaměření se uplatní při navrhování, analýze a řízení softwarových projektů a všude tam, kde řešená problematika vyžaduje hlubší informatické a matematické znalosti a počítačovou zkušenost. Podmínkou pro přijetí na zaměření je absolvování všech matematických předmětů ze skupiny A.

Zaměření Informatická fyzika garant: katedra fyzikální elektroniky Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. Absolvování tohoto bakalářského studia je průpravou na magisterské zaměření Informatická fyzika, které usiluje o vytvoření odborníka s rovnocenným vzděláním v oblasti fyzikálních základů špičkových technologií a v oblasti informatiky. Jako rutinní základ této činnosti se u něj předpokládá dokonalé zvládnutí prostředků výpočetní techniky a praktické zkušenosti s programovým vybavením pro moderní aplikace informatiky. Součástí povinné části studijního plánu zaměření jsou předměty, které se doporučuje absolvovat v základním studiu: Praktická informatika pro inženýry 1, 2, 3, Úvod do moderní fyziky.

Zaměření Tvorba softwaru garant: katedra matematiky Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. Po absolvování základních kurzů matematické analýzy, lineární algebry, informatiky a fyziky si studenti tohoto zaměření prohloubí a rozšíří poznatky v obecném matematickém základu a v oblasti inženýrské informatiky. Absolventi se budou uplatňovat zejména jako tvůrci softwarových produktů usnadňujících práci v komerční oblasti, administrativě, praktické statistice a podobně.

5

Zaměření Přístroje a informatika garant: katedra fyzikální elektroniky V zaměření Přístroje a informatika získá absolvent solidní praktické znalosti v oborech souvisejících s informačními technologiemi (elektronika, počítačový hardware a software, počítačové sítě) společně se základními kurzy matematiky, fyziky a cizích jazyků. Bakalářská práce může být psána a prezentována v angličtině. Absolvent najde uplatnění při aplikaci informačních technologií. Ve studované problematice může student pokračovat ve tříletém inženýrském studiu v zaměření Informační technologie a získat titul inženýr, pokud splní podmínky pro přijetí do tohoto studia. Závazné návaznosti předmětů V levém sloupci tabulky jsou uvedeny předměty, jejichž absolvování je podmínkou pro skládání zkoušky nebo získání zápočtu z předmětu v pravém sloupci. 12ZEL2 12MPR1 12ROPR2 12BPPI1 12ESPG1 12ESPG2 12INS1 12INS2 12EPR2 12MPP1

Zaměření Praktická informatika garant: katedra matematiky Studium zaměření Praktická informatika seznámí posluchače důkladně s praktickými aspekty využití moderní výpočetní techniky. Ve studijních plánech je přitom kladen důraz na výuku anglického jazyka, jehož dobrá znalost je výchozím předpokladem pro studium tohoto zaměření. Kurz má umožnit studentům vykonání státní jazykové zkoušky. Bakalářská práce je psána a obhajována v angličtině. Na výuce i vedení bakalářských prací se vedle katedry matematiky podílejí též další katedry FJFI a externisté. Absolventi se uplatní jako vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti využití informačních technologií ve všech oborech, kde mohou využít jednak svých znalostí práce s moderní výpočetní technikou, jednak solidní znalosti angličtiny v ústním i písemném styku. Vstupní jazykové předpoklady a návaznosti výuky angličtiny v tomto zaměření stanoví katedra jazyků. Veškerou výuku angličtiny v tomto zaměření je nutno absolvovat v plném rozsahu.

Zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii garant: katedra softwarového inženýrství v ekonomii Na zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii se připravují absolventi pro uplatnění jako vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti využití informačních technologií (správci sítě, tvůrci softwaru, modelování procesů). Studium založené na solidní průpravě v matematice a dalších teoreticky orientovaných předmětech obsahuje i základy ekonomie, marketingu, manažerství, fyziky, dvou světových jazyků a práva. Důraz je kladen na široké spektrum „počítačových“ disciplín, od základů programování a algoritmizace, přes programovací jazyky Delphi, C++, databáze SQL, až po moderní jazyky jako je JAVA nebo XML. Je zde zastoupena i tvorba

6

internetových aplikací, apod. Toto zaměření je možné studovat jak v Praze, tak na detašovaném pracovišti v Děčíně. Úspěšní absolventi tohoto studia mohou dále pokračovat v inženýrském studiu.

STUDIJNÍ OBOR JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ Obor Jaderné inženýrství reprezentuje technické, přírodovědné a další aplikace jaderných věd, zvláště jaderné a reaktorové fyziky, tak jak souvisejí s využíváním jaderné energie, radioaktivních látek a ionizujícího záření v průmyslu, biologii a medicíně. Má význam pro jadernou a radiační bezpečnost jaderných elektráren i ochranu životního prostředí. Zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů garant: katedra jaderných reaktorů Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. Studenti zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů jsou připravováni pro pokračování ve studiu v magisterském programu. Po absolvování základních kurzů matematické analýzy, lineární algebry, informatiky a fyziky se studium soustředí na teoretickou i experimentální práci v oblasti reaktorové fyziky a techniky a provoz jaderných zařízení, prohloubený o počítačové inženýrství a o jadernou a neutronovou fyziku. Výuka zaměření probíhá s potřebným využitím výpočetní techniky. Významným přínosem je i začlenění řady experimentálních úloh na školním jaderném reaktoru VR-l, který fakulta provozuje. Absolventi nacházejí uplatnění zejména při výpočtech a jejich experimentálním ověřování a v provozu jaderných elektráren. Součástí volitelné části studijního plánu zaměření jsou předměty, které se doporučuje absolvovat v základním studiu: Fyzikální praktikum 1, 2, Experimentální fyzika 1, 2, Obecná chemie 1, Úvod do inženýrství. Zaměření Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření garant: katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. V rámci oboru Jaderné inženýrství je studium orientováno na oblast dozimetrie a využití ionizujícího záření a radionuklidů ve vědě, technice a medicíně. Výuka v zaměření vychází ze společného matematicko-fyzikálního základu, který získali studenti v prvých dvou ročnících na fakultě. V matematice jsou poznatky rozšiřovány v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice, numerické matematice a programování. Ve fyzikální oblasti je pozornost věnována vybraným otázkám teoretické, experimentální a aplikované jaderné fyziky. Absolventi zaměření nacházejí uplatnění tam, kde se pracuje s ionizujícím zářením a radionuklidy, zejména pak v jaderné energetice, radioekologii, radiační hygieně a zdravotnictví. Součástí volitelné části studijního plánu zaměření jsou předměty, které se doporučuje absolvovat v základním studiu: Fyzikální praktikum 1, 2, Experimentální fyzika 1, 2 a Praktická informatika pro inženýry 1, 2, 3.

7

Zaměření Experimentální jaderná fyzika garant: katedra fyziky Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. Studium je orientováno na jadernou a subjadernou fyziku, tedy obory, které přinášejí fundamentální poznatky o struktuře látky a základních interakcích mezi elementárními částicemi. Mnohé poznatky a metody již překročily rámec fyziky a uplatňují se v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Studijní plány vycházejí ze společného základu fyziky, matematiky a chemie. Základem odborného studia je kurz atomové a subatomové fyziky, který se opírá o přednášky z teoretické a kvantové fyziky. Studium poskytne absolventovi ucelené základy ve fyzice, chemii a matematice, které mu umožní tvůrčím způsobem se zapojit do studia nových interdisciplinárních vědních a technických oborů, a to během jeho celého aktivního života. Součástí povinné části studijního plánu zaměření jsou předměty, které se doporučuje absolvovat v základním studiu: Fyzikální praktikum 1, 2, Experimentální fyzika 1, 2, Obecná chemie 1, 2.

Zaměření Jaderná zařízení garant: katedra jaderných reaktorů V zaměření Jaderná zařízení na solidní matematicko-fyzikální základ vyváženě navazují předměty z teorie a stavby jaderných reaktorů, chemie, strojního inženýrství, elektrotechniky, teorie regulace a informatiky. Profilace zaměření poskytuje absolventům komplexní znalosti zejména pro náročné činnosti v jaderných zařízeních a v oblastech s nimi bezprostředně souvisejících.

Zaměření Radiační ochrana a životní prostředí garant: katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření V zaměření Radiační ochrana a životní prostředí rozšiřují studenti své poznatky v oblasti radiační fyziky včetně měřicích metod a bezpečnostních aspektů využití ionizujícího záření a radionuklidů. Jejich vzdělání jim umožňuje hodnotit vliv průmyslové činnosti, především jaderných technologií na životní prostředí.

STUDIJNÍ OBOR FYZIKÁLNÍ INŽENÝRSTVÍ Fyzikální inženýrství je zaměřeno na přenášení nových fyzikálních poznatků do praxe.

Zaměření Inženýrství pevných látek garant: katedra inženýrství pevných látek Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium.

8

Po absolvování základních kurzů matematické analýzy, lineární algebry, informatiky a fyziky se studium zaměřuje na prohloubení znalostí dotýkajících se experimentálních metod a teoretických modelů využívaných v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Získané poznatky vytvářejí pevný základ pro orientaci bakaláře v nejdůležitějších problémech oboru a jsou východiskem pro jeho vlastní tvůrčí výzkumnou či vývojovou činnost. Nabyté vědomosti může bakalář zúročit v dalším specializovaném fyzikálním studiu, či přímo prakticky aplikovat ve výzkumných, vývojových a inovačních ústavech, laboratořích a firmách zabývajících se problémy souvisejícími s fyzikálními vlastnostmi kondenzovaných látek a jejich praktickým - inženýrským - využitím. Součástí volitelné části studijního plánu zaměření jsou předměty, jejichž absolvování v základním bloku studia je doporučeno: Experimentální fyzika 1, 2, Fyzikální praktikum 1, 2 a Úvod do fyziky pevných látek. Zaměření Stavba a vlastnosti materiálů garant: katedra materiálů Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. Na absolvování základních kurzů matematické analýzy, lineární algebry, informatiky a fyziky navazuje studium fyziky pevných látek, aplikované mechaniky kontinua a dalších předmětů. Absolvent tohoto zaměření je připraven pro další studium v materiálovém inženýrství, při zavádění nových technologií a při řešení problémů v různých oblastech strojírenství, energetiky a dopravy. Součástí volitelné části studijního plánu zaměření jsou předměty, které se doporučuje absolvovat v základním studiu: Experimentální fyzika 1, 2, Fyzikální praktikum 1, 2, Obecná chemie 1, 2.

Zaměření Fyzika a technika termojaderné fúze garant: katedra fyziky Zaměření má přímou návaznost v magisterském programu a je především přípravou pro další studium. Výchova studentů v tomto zaměření je orientována na vybavení širokými matematickofyzikálními vědomostmi, které budou absolventi schopni aplikovat při řešení technických, technologických, výzkumných a vědeckých problémů spojených s problematikou termojaderné fúze na národní i mezinárodní úrovni. Součástí volitelné části studijního plánu zaměření jsou předměty, které je závazné absolvovat v základním studiu: - Experimentální fyzika 1, 2 - Matematika A a Laboratorní cvičení z fyziky, nebo Matematika B a Fyzikální praktikum 1, 2. Předměty doporučené jsou Obecná chemie 1 nebo Úvod do fyziky pevných látek nebo Fyzikální seminář.

Zaměření Fyzikální elektronika garant: katedra fyzikální elektroniky 9

Zaměření má též návaznost na zaměření provozovaném katedrou v magisterském programu a tudíž je i přípravou pro další studium. Snahou tohoto zaměření je jednak získání uceleného a kvalitního nižšího vysokoškolského vzdělání, jednak vytvoření teoretických i praktických základů pro návaznost v magisterských zaměřeních Optická fyzika, Laserová fyzika a elektronika a Fyzika nanostruktur. Základní kurzy matematické analýzy, lineární algebry, informatiky a fyziky (v rámci oboru fyzikálního inženýrství) jsou doplněny získáním teoretických i experimentálních základů v elektrodynamice, laserové technice, optice, optoelektronice, nanostrukturách, přičemž užší zaměření si student vybírá prostřednictvím řady volitelných předmětů (např. z fyziky pevných látek, klasické elektroniky), v neposlední řadě i volbou bakalářské práce. Součástí praktické výuky jsou praktika z laserové techniky, optiky a optoelektroniky, vakuové fyziky a volitelně z klasické elektroniky. Pro absolvování zaměření Fyzikální elektronika, zejména při pokračování studia ve zmíněných magisterských zaměřeních se doporučuje absolvovat v rámci základního studia předměty Experimentální fyzika, Fyzikální praktikum a Základy elektroniky 1,2. Další informace o zaměření Fyzikální elektronika, předpokladech, návaznostech a studijních plánech jsou uvedeny na http://kfe.fjfi.cvut.cz

Zaměření Laserová technika a optoelektronika garant: katedra fyzikální elektroniky V zaměření Laserová technika a optoelektronika je výchova studentů orientována na přípravu odborníků pro užití náročné laserové techniky a technologie ve výrobě, výzkumu, zdravotnictví apod., dále na moderní elementy optoelektroniky, zpracování optických informací, optická měření, optické komunikace. Závazné návaznosti předmětů V levém sloupci tabulky jsou uvedeny předměty, jejichž absolvování je podmínkou pro skládání zkoušky nebo získání zápočtu z předmětu v pravém sloupci. 12ULT 12LT1

12LT1, 12ZPLT, 12LAS, 12APL 12LT2

Zaměření Fyzikální technika garant: katedra fyziky Studium tohoto zaměření je orientováno na přípravu odborníků pro práci na rozhraní fyziky a technických oborů. Studijní plán vychází ze základů matematiky a fyziky se silným zaměřením na praktickou výuku, která je realizována jednak v kursech Základů fyzikálních měření, Fyzikálního praktika a Speciálního praktika, jednak díky ucelenému kursu Experimentální fyziky. Tento základ je pak dále doplněn o oblast aplikované fyziky, elektroniky, nauky o materiálech, o metrologii, základy strojírenských technologií, apod. Týdenní praxe na zvoleném pracovišti mj. podporuje navázání spolupráce a případné získání budoucího zaměstnání. Absolvent se pak uplatní tam, kde je třeba vysokoškolsky vzdělaný pracovník s univerzálním fyzikálním vzděláním, schopný se velmi rychle přizpůsobit řešení daných problémů a aplikovat své znalosti v praxi - např. v průmyslu, vývoji, v aplikovaném výzkumu, v laboratořích a zkušebnách firem, při certifikaci výrobků, v metrologii.

10

STUDIJNÍ OBOR RADIOLOGICKÁ TECHNIKA Garant oboru: doc.Ing. Jaroslav Klusoň, CSc. Charakteristika oboru: Bakalářský studijní obor Radiologická technika se zabývá aplikací ionizujícího záření a radionuklidů v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně. Spolu s bakalářským diplomem získá absolvent také odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání radiologického technika. Výuka je koncipována tak, že absolvent oboru má znalosti v oblasti jaderné fyziky, fyziky ionizujícího záření a detekce a dozimetrie ionizujícího záření se zaměřením na oblast zdravotnictví. V rámci absolvované teoretické výuky i praxe je absolvent obeznámen s problematikou využití ionizujícího záření pro diagnostické i terapeutické výkony ve zdravotnictví. Má přehled o fyzikálně-technických principech moderních zobrazovacích metod v medicíně a o moderní radiační terapii pomocí radionuklidů, radionuklidových ozařovačů, lineárních urychlovačů a dalších speciálních radioterapeutických přístrojů. Velký důraz je kladen na znalost zdravotnických prostředků využívajících ionizující záření k diagnostickým nebo terapeutickým účelům a jejich parametrů. Vzhledem k orientaci zaměření na oblast zdravotnictví má absolvent dále základní znalosti ze zdravotnických disciplín jako např. anatomie, fyziologie, biologie člověka, biochemie a farmakologie. Těsný kontakt s moderními trendy v oboru zajišťuje řešení bakalářské práce na aktuální téma ve spolupráci s významnými českými pracovišti. Absolvent má dále široký přehled o principech a legislativě týkajících se problematiky radiační ochrany a nakládání se zdroji ionizujícího záření s důrazem na zdravotnictví. V rámci oboru jsou absolventi připraveni se přímo ucházet o místa radiologických techniků na odděleních radiodiagnostiky, nukleární medicíny a radiační terapie nebo na odděleních radiologické fyziky či radiační ochrany v nemocnicích, kde se ve spolupráci s lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky, zejména radiologickými fyziky, podílí na diagnostických a terapeutických výkonech, především v oblasti jejich fyzikálně-technického zajištění. Vzhledem k znalostem fyzikálních principů radiační ochrany a příslušné legislativy naleznou uplatnění také na pracovištích zabývajících se jadernou bezpečností a radiační ochranou. Součástí studia oboru jsou exkurze na pracoviště a odborná praxe na vybraných zdravotnických pracovištích, kde se studenti seznamují s prací radiologického technika. Závazné návaznosti předmětů pro studenty všech zaměření garantovaných KDAIZ jsou uvedeny na adrese: http://kdaiz.fjfi.cvut.cz .

11

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM (navazující) APLIKACE PŘÍRODNÍCH VĚD (TŘÍLETÉ STUDIUM)

OBORY STUDIA ve struktuře určené pro dostudování stávajících studentů Matematické inženýrství Inženýrská informatika Jaderné inženýrství Fyzikální inženýrství Jaderně chemické inženýrství Radiologická fyzika

12

STUDIJNÍ OBOR MATEMATICKÉ INŽENÝRSTVÍ Studium oboru Matematické inženýrství vychází z matematicko-fyzikálního základu, prohlubuje znalosti studentů v matematice, případně ve fyzice, a učí je aplikovat matematiku na fyzikální, přírodovědné, inženýrské a další problémy. Absolventi oboru se stávají mostem mezi matematikou a tradičním inženýrstvím. Po absolvování bakalářského programu mohou pokračovat v zaměřeních Matematické modelování, Aplikované matematicko-stochastické metody, nebo Matematická fyzika.

Zaměření Matematické modelování garant: katedra matematiky Studenti zaměření Matematické modelování prohlubují své znalosti v disciplínách potřebných pro vytváření matematických modelů v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Získají rovněž hlubší vzdělání v předmětech spojených s efektivním využíváním špičkové výpočetní techniky. Příprava a vypracování diplomové práce probíhá v posledních třech ročnících studia, nejčastěji v přímé návaznosti na konkrétní úkoly, které zadávají jak učitelé katedry matematiky, tak spolupracující odborníci z vědecko-výzkumných pracovišť, zejména z AV ČR a z technické praxe. Absolventi zaměření se uplatňují na vysokých školách, výzkumných pracovištích a v těch oblastech společenské praxe, kde řešená problematika vyžaduje využití náročnějších matematických a počítačových metod. Zaměření Matematická fyzika garant: katedra fyziky Studenti zaměření získávají dostatečně široké vzdělání ve fyzice, zvláště teoretické, dostatečně široký základ a rozhled v matematických metodách včetně moderních partií algebry, diferenciální geometrie a algebraické topologie. Kromě toho zvládnou i praktické nástroje matematického modelování s využitím počítačů k numerickým a symbolickým výpočtům a simulacím procesů nejrůznější povahy. Náročné studium probíhá s výrazným podílem samostatné práce individuálně vedených studentů. Zárukou vysoké odborné úrovně je mezinárodní vědecká spolupráce uskutečňovaná v rámci Dopplerova ústavu FJFI (AV ČR, MFF UK, SÚJV Dubna, Université de Montréal, Université de Paris VII aj.). Prohloubené teoretické základy z moderní matematiky a fyziky, zvláště kvantové, umožní absolventovi orientovat se v nově vznikajících mezioborových směrech přírodovědného případně technického výzkumu a zapojovat se do jejich řešení během celé aktivní kariéry.

Zaměření Aplikované matematicko-stochastické metody garant: katedra matematiky Toto zaměření je určeno zejména pro ty studenty větve matematiky B, kteří chtějí pokračovat ve studiu matematických disciplín majících přímé aplikace v praxi. Kromě teoretických předmětů (pokročilé partie matematické analýzy, matematická statistika, teorie pravděpodobnosti, teorie informace, numerická matematika) bude značná část studijního programu věnována studiu konkrétních aplikací (modely dopravního proudu, matematické predikce v biologii, statistické metody v praxi, rozhodovací procesy, deterministický chaos, systémy interagujících agentů, neuronové sítě, zpracování obrazu atd). 13

Hlavním přínosem pro profil absolventů je jednak získání kvalitního teoretického základu v matematicko-statistických disciplínách reflektujících současné vědecké trendy, jednak získání praktických zkušeností ve vybraných oblastech aplikovaného výzkumu. Absolventi tohoto zaměření naleznou uplatnění na pracovištích podílejících se na řízení a optimalizaci dopravních toků, v technických oborech strojírenského, stavebního, dopravního nebo energetického průmyslu, v analytických odděleních soukromých firem, ve společnostech zabývajících se statistickými šetřeními a jejich vyhodnocováním, v řešitelských týmech vědeckých ústavů a ve finančních institucích, a to v mnoha oblastech zpracování inženýrských, dopravních, sociálních a polehlivostních dat..

STUDIJNÍ OBOR INŽENÝRSKÁ INFORMATIKA Absolventi oboru Inženýrská informatika získají solidní vzdělání v informatice, a to jak v teoretických partiích, tak v praktické oblasti. Po absolvování bakalářského programu je v rámci specializovaného studia umožněno hlubší poznání moderních aplikací informatiky (věda, technika, technologie, ekonomika, administrativa, zdravotnictví atp.).

Zaměření Softwarové inženýrství a matematická informatika garant: katedra matematiky Absolventi zaměření Softwarové inženýrství získají dobré matematické základy a solidní vzdělání v informatických oborech. Projdou jak teoretickými partiemi (matematika s důrazem na diskrétní a stochastické oblasti, algebra, teorie informace a kódování, numerické metody, teorie vyčíslitelnosti, zpracování obrazu), tak praktickými předměty (programovací jazyky, architektura počítačů, týmové softwarové projekty, programovací techniky, objektově orientované programování, operační systémy, databáze, počítačové sítě, správa systémů, práce se systémy mainframe). Absolventi zaměření se uplatní při navrhování, analýze a řízení velkých softwarových projektů, na výzkumných pracovištích, v poradenských firmách a tam, kde řešená problematika vyžaduje náročné informatické a matematické znalosti a počítačovou zkušenost.

Zaměření Informatická fyzika garant: katedra fyzikální elektroniky Absolvent zaměření Informatická fyzika bude představovat odborníka s rovnocenným vzděláním v oblasti fyzikálních základů špičkových technologií a v oblasti informatiky, s akcentem na schopnost aplikovat efektivně její moderní produkty ve fyzikálním a inženýrském výzkumu, při transferu technologií, při expertízách se zaměřením na fyzikální a technické obory, ve znalostním inženýrství, apod. Zaměření vychovává i specialisty pro velkou evropskou infrastrukturu Extreme Light Infrastructure (ELI), budovanou v ČR. Jako rutinní základ této činnosti se u něj předpokládá dokonalé zvládnutí prostředků výpočetní techniky a praktické zkušenosti s programovým vybavením pro moderní aplikace informatiky. Tyto požadavky budou zajištěny jednak absolvováním základního souboru kurzů oboru Inženýrská informatika, jednak velmi širokou nabídkou volitelných kurzů v oblasti matematiky, aplikované fyziky, výpočetní techniky, medicínského inženýrství a dalších, realizovaných přímo na FJFI nebo nabízených i mimofakultními pracovišti. Příprava absolventa ve vyšších ročnících 14

studia je založena na individuálním vedení a účasti na vědecké práci, v souladu s mnohaletou a tradicí ověřenou pozitivní zkušeností. Zaměření Informační technologie garant: katedra fyzikální elektroniky Absolventi inženýrské části studia si prohloubí znalosti v obecném matematickém a fyzikálním základu, a dále si rozšíří poznatky v oblastech inženýrské informatiky, řízení procesů a moderních fyzikálních technologií. Bude jim též umožněno dále prohloubit znalosti z jazyků a ekonomie. Diplomová práce může být napsána v angličtině. Výchova studenta bude zaměřena na samostatné projektování hardware a software pro různé aplikace. Absolvent najde uplatnění při rozvoji nových informačních technologií.

Zaměření Tvorba softwaru garant: katedra matematiky Toto zaměření je určeno zejména pro absolventy bakalářského zaměření Tvorba softwaru na FJFI. Kromě nich mohou být ke studiu přijati i absolventi bakalářského studia v některém z příbuzných zaměření jak na FJFI, tak z jiných fakult. Studenti tohoto zaměření si prohloubí a rozšíří poznatky v obecném matematickém základu a v oblasti inženýrské informatiky. Absolventi se budou uplatňovat zejména jako tvůrci softwarových produktů usnadňujících práci v komerční oblasti, administrativě, praktické statistice a podobně. Program studia je proto rozšířen i o předměty, umožňující snazší orientaci v těchto oborech.

Zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii garant: katedra softwarového inženýrství v ekonomii Absolvent tohoto magisterského zaměření nalezne uplatnění, vzhledem k matematickému teoretickému základu, a díky dobrým znalostem moderních informačních technologií, ekonomie a dvou světových jazyků, prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Má najít uplatnění na trhu, kde je velká poptávka po lidech s technickým vzděláním, kteří rozumějí počítačům, ale navíc umějí komunikovat a orientují se v ekonomii, a to nejen v základních ekonomických disciplínách, ale také v oblasti ekonometrie. Jsou to především experti ve všech počítačových oborech - vedoucí softwarových projektů, analytici, vývojáři, správci sítí apod. Nosnou kostrou studia jsou 3 skupiny předmětů: informatické (softwarové inženýrství, programovací a popisné jazyky, databáze, heuristika, zabezpečení), ekonomické (ekonometrie, ekonomické rozhodování, produkční systémy, obchodní aplikace) a matematické (statistika, numerika, teorie grafů, teorie čísel). O absolventy tohoto typu je velký zájem především jako o zaměstnance softwarových, telekomunikačních a jiných IT společností, bank, apod., ale s úspěchem se prosadí i jako samostatní podnikatelé v oboru IT, kde mají skvělé předpoklady k vývoji ekonomického softwaru. O studenty tohoto druhu je v praxi větší zájem než o „čisté informatiky“ či „čisté ekonomy“.

15

STUDIJNÍ OBOR JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ Obor Jaderné inženýrství reprezentuje technické, přírodovědné a další aplikace jaderných věd, zvláště jaderné a reaktorové fyziky, tak jak souvisejí s využíváním jaderné energie, radioaktivních látek a ionizujícího záření v průmyslu, biologii a medicíně. Má význam pro jadernou a radiační bezpečnost jaderných elektráren i ochranu životního prostředí. Studijní obor obsahuje více zaměření: Teorie a technika jaderných reaktorů, Jaderná energie a životní prostředí navazují na bakalářský program Teorie a technika jaderných reaktorů, Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření a Radiologická fyzika navazují na bakalářský program Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření a Experimentální jaderná fyzika navazuje na stejnojmenný bakalářský program.

Zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů garant: katedra jaderných reaktorů Studenti zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů jsou připravováni pro teoretickou i experimentální práci v oblasti reaktorové fyziky a techniky a pro provoz jaderných zařízení. Výuka navazuje na studijní základ jaderného inženýrství získaný v bakalářském studiu, prohloubený o počítačové inženýrství a o jadernou a neutronovou fyziku. Na tyto znalosti pak navazují předměty zaměření, soustředěné na fyziku jaderných reaktorů (teoretickou a experimentální), konstrukční řešení jaderných zařízení, hydromechaniku a termomechaniku, dynamiku reaktoru, provozní reaktorovou fyziku, jadernou bezpečnost a spolehlivost jaderných elektráren, alternativní energetické zdroje. Uvedené předměty jsou doplňovány předměty aplikačními (podle volby posluchačů), jako např. řízení jaderných elektráren, užitá jaderná fyzika, pokročilá reaktorová fyzika, diagnostika, radioaktivní odpady, bezpečnostní a řídící systémy jaderných zařízení, urychlovačem řízené transmutační technologie, fyzika a technika jaderného slučování aj. Výuka zaměření probíhá s potřebným využitím výpočetní techniky. Významným přínosem je i začlenění řady experimentálních úloh na školním jaderném reaktoru VR-l, který fakulta provozuje. Dochází tak k vyvážení teoretických a experimentálních aspektů ve výuce. Do výuky se promítají i výsledky, dosažené při řešení výzkumných úkolů, do kterých jsou posluchači aktivně zapojováni v rámci semestrálních, ročníkových a diplomových prací. Ke zkvalitnění výuky přispívá i zahraniční spolupráce fakulty, zaměřená na dosažení vysoké odborné úrovně a moderního vybavení. V případě individuálního zájmu může katedra organizačně zajistit i kombinovanou výuku, posílenou o matematiku, informatiku, i mikroprocesorovou techniku, jadernou elektroniku a dozimetrii. Absolventi nacházejí uplatnění zejména při výpočtech a jejich experimentálním ověřování, v provozu jaderných elektráren (např. kontrolní fyzik, dozorčí funkce apod.), ve výzkumněvývojových laboratořích a ústavech, zabývajících se specifickou problematikou jaderné energie, jejího vlivu na životní prostředí a ve střediscích a managementu, zaměřených na oblast jaderné energetiky. Cílem výuky tohoto zaměření je připravit absolventy nejen odborně, ale i s potřebným vědomím odpovědnosti za svou práci a prováděná rozhodnutí. Výuka zaměření probíhá s potřebným využitím výpočetní techniky.

16

Zaměření Jaderná energie a životní prostředí garant: katedra jaderných reaktorů Studium zaměření Jaderná energie a životní prostředí má společný základ se studiem zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů, ale je výběrem volitelných předmětů více orientováno na životní prostředí. Zabývá se vlivem různých zařízení a lidských činností na okolní prostředí, s důrazem na účinky jaderných zařízení a na pozitivní ovlivňování jejich technických řešení a provozu z hlediska ochrany životního prostředí. Výuka navazuje na studijní základ jaderného inženýrství získaný v bakalářském studiu, prohloubený o počítačové inženýrství a o jadernou a neutronovou fyziku. Na tyto znalosti pak navazují předměty zaměření, soustředěné na fyziku jaderných reaktorů (teoretickou i experimentální), konstrukční řešení jaderných zařízení, hydromechaniku a termomechaniku, dynamiku reaktorů, provozní reaktorovou fyziku, úvod do životního prostředí, jadernou bezpečnost jaderných elektráren a alternativní energetické zdroje. Uvedené předměty jsou doplňovány předměty aplikačními (podle volby posluchačů), jako např. užitá jaderná fyzika, diagnostika, dozimetrie a radioaktivita životního prostředí, biologické účinky ionizujícího záření, vybrané analytické metody pro sledování životního prostředí, urychlovačem řízené transmutační technologie, radioaktivní odpady, bezpečnostní a řídící systémy jaderných zařízení aj. Výuka zaměření probíhá s potřebným využitím výpočetní techniky. Významným přínosem je i začlenění řady experimentálních úloh na školním reaktoru VR-1, který fakulta provozuje. Dochází tak k vyvážení teoretických a experimentálních aspektů ve výuce. Do výuky se promítají i výsledky, dosažené při řešení výzkumných úkolů, do kterých jsou posluchači aktivně zapojováni v rámci semestrálních, ročníkových a diplomových prací. Ke zkvalitnění výuky přispívá i zahraniční spolupráce fakulty, zaměřená na dosažení vysoké odborné úrovně a moderního vybavení. V případě individuálního zájmu může katedra organizačně zajistit i kombinovanou výuku, posílenou o matematiku, informatiku, mikroprocesorovou techniku, jadernou elektroniku a dozimetrii. Absolventi nacházejí uplatnění zejména při výpočtech a jejich experimentálním ověřování, v provozu jaderných elektráren (dozorčí funkce apod.), ve výzkumně-vývojových laboratořích a ústavech zabývajících se specifickou problematikou jaderné energie, jejího vlivu na životní prostředí a ve střediscích a managementu, zaměřených na oblast jaderné energetiky a životního prostředí. Cílem výuky tohoto zaměření je připravit absolventy nejen odborně, ale i s potřebným vědomím odpovědnosti za svou práci a prováděná rozhodnutí. Zaměření Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření garant: katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření V rámci oboru Jaderné inženýrství je studium orientováno na oblast dozimetrie a využití ionizujícího záření a radionuklidů ve vědě, technice a medicíně. Výuka v zaměření vychází ze společného matematicko-fyzikálního základu, který získali studenti v prvých dvou ročnících na fakultě. V matematice jsou poznatky rozšiřovány v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice, numerické matematice a programování. Ve fyzikální oblasti je pozornost věnována vybraným otázkám teoretické, experimentální a aplikované jaderné fyziky. Na tomto širším základě je budována výuka speciálních disciplín. Jsou to zejména teoretické a experimentální problémy spojené s produkcí záření a jeho interakcemi s látkou, metodami detekce záření, osobní dozimetrií, dozimetrií životního prostředí, dozimetrií jaderně energetických zařízení a metrologií záření. Velká pozornost je věnována problematice zajišťování optimálních podmínek ochrany před zářením v pracovním a životním prostředí. Do výuky jsou ve zvýšené míře začleňovány rovněž výpočetní metody, umožňující sledování procesů spojených s interakcí záření s látkou a hodnocení 17

biologických účinků záření na základě stanovení příslušných dozimetrických veličin. Studenti zaměření jsou také seznámeni s možnostmi a metodami využití ionizujícího záření a radionuklidů ve vědě, technice a medicíně. Absolventi zaměření nacházejí uplatnění ve výzkumných ústavech, na vývojových pracovištích, na školách i v průmyslu všude tam, kde se pracuje s ionizujícím zářením a radionuklidy, zejména pak v jaderné energetice, ústavech AV ČR, radioekologii, radiační hygieně a zdravotnictví. Závazné návaznosti předmětů pro studenty zaměření garantovaných katedrou jsou uvedeny na adrese: http://kdaiz.fjfi.cvut.cz. Zaměření Experimentální jaderná fyzika garant: katedra fyziky Studium je orientováno na jadernou fyziku a fyziku elementárních částic, tedy obory, které přinášejí fundamentální poznatky o struktuře látky a základních interakcích mezi elementárními částicemi. Mnohé poznatky a metody již překročily rámec fyziky a uplatňují se v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Studijní plány vycházejí ze společného základu fyziky, matematiky a chemie. Základem odborného studia je kurz atomové a subatomové fyziky, který se opírá o přednášky z teoretické a kvantové fyziky. Na základní kurz navazují přednášky z teorie atomového jádra, neutronové fyziky, atomové a jaderné spektroskopie, elektroniky pro fyziky, experimentální metody jaderné a subjaderné fyziky. Součástí studia je dvousemestrální praktikum z atomové a jaderné fyziky. Důraz se klade na metody získávání experimentálních dat a jejich zpracování pomocí výpočetní techniky, na fyzikální interpretaci experimentálních výsledků a možné praktické aplikace získaných poznatků. Ve výuce je výrazně zastoupena samostatná práce v laboratořích a preferují se individuální formy výuky. Studenti se zapojují do řešení vědeckovýzkumných programů a jsou připravováni na moderní kolektivní formy vědecké práce. Výuka se uskutečňuje v úzké součinnosti s mimofakultními pracovišti (Akademie věd, Matematicko-fyzikální fakulta, CERN Ženeva, BNL Brookhaven, FNAL Chicago, GSI Darmstadt apod.). Absolvent zaměření Experimentální jaderná fyzika získává kvalifikaci fyzika - výzkumníka se širokou paletou možných uplatnění ve výzkumu (základní, aplikovaný, strategický) i ve vývoji pro technickou praxi. Bude připraven řešit složité fyzikální problémy za použití soudobé experimentální techniky. Studium poskytne absolventovi solidní ucelené základy ve fyzice, chemii a matematice, které mu umožní tvůrčím způsobem se zapojit do řešení nových interdisciplinárních vědních a technických problémů, a to během jeho celého aktivního života.

STUDIJNÍ OBOR FYZIKÁLNÍ INŽENÝRSTVÍ Fyzikální inženýrství je zaměřeno na přenášení nových fyzikálních poznatků do praxe a skládá se z šesti zaměření. Na zaměření Inženýrství pevných látek jsou posluchači vychováváni k porozumění podstatě vztahů mezi atomární a elektronovou mikrostrukturou pevných látek a jejich elektrickými, magnetickými a optickými vlastnostmi. V zaměření Stavba a vlastnosti materiálů se jedná o studium odezvy těles a jejich soustav na vnější účinky. Zejména je sledována podstata procesů porušování ve vazbě na mechanické a strukturní vlastnosti materiálů, životnost výrobků i nové technologie. Na zaměrení Fyzika a technika termojaderné fúze se řeší problematika termonukleární sytentické reakce v dopadu na jadernou energetiku. Na zaměření Oprická fyzika je možno studovat koherentní i nekoherentní elektromagnetické signály s různým praktickým dopadem, v zameření Laserová technika a elektronika rozličné typy laserů a koherentních zdrojů, na zameření Fyzika nanostruktur je snahou získání znalosti a zkušeností o fyzikálním a chemickém

18

chování a vzniku prostorově omezených systémů včetně metod charakterizace a měření. Některá zaměření navazují na stejnojmenný bakalářský program.

Zaměření Inženýrství pevných látek garant: katedra inženýrství pevných látek Cílem zaměření je předat absolventovi znalosti o fyzikální podstatě kondenzovaných látek, seznámit ho s teoretickým popisem a interpretací celé řady speciálních jevů a vlastností, které vyplývají z rozmanitostí jejich vnitřního uspořádání, vysvětlit a prakticky mu přiblížit hlavní využívané experimentální metody a podat přehled technických aplikací, které zmíněné jevy a vlastnosti využívají. Na základní matematické a fyzikální kurzy navazují speciální aplikačně zaměřené přednášky a praktická cvičení seznamující studenta s technologickým uplatněním poznatků fyziky kondenzovaných látek. Jedná se například o detaily a realizaci rozmanitých experimentálních metod studia jejich krystalové struktury, o využití metod optické spektroskopie ve studiu pevných látek, o specifické vlastnosti povrchů, tenkých vrstev, kovových materiálů, polovodičů, polymerů, supravodičů, dielektrických látek a magnetik a jejich uplatnění v současných elektronických a fotonických technologiích a o postupy počítačového modelování struktury a vlastností kondenzovaných systémů pomocí přístupů kvantové a molekulární mechaniky. Absolvent je schopen tvůrčím způsobem chápat a analysovat fyzikální a technické problémy svého oboru, formulovat a řešit problémy nové a dosažená řešení dovádět k prakticky použitelným výsledkům. Inženýr - absolvent zaměření – najde díky získané šíři znalostí uplatnění na všech akademických i průmyslových pracovištích zabývajících výzkumem a vývojem v některém z oborů, které tvůrčím způsobem využívají poznatků fyziky kondenzovaných látek, například v oblasti mikroelektroniky, fyziky tenkých vrstev a nízkodimensionálních systémů, senzoriky, zobrazovací techniky, fotovoltaiky, fyziky nízkých teplot, supravodivosti, aplikované fotoniky a telekomunikací, ve specializovaných analytických a vývojových laboratořích pracujících s technikami optické spektroskopie, rentgenové difrakce, elektrických měření či počítačových simulací materiálů a samozřejmě také v laboratořích základního výzkumu. Vzhledem k získaným analytickým a matematickým znalostem nacházejí absolventi uplatnění i v oblasti managementu a finančnictví.

Zaměření Stavba a vlastnosti materiálů garant: katedra materiálů Multidisciplinární studijní zaměření je založené na syntéze poznatků z mechaniky kontinua, nauky o materiálech a aplikované matematiky. Studium navazuje na předchozí obecný matematický a fyzikální základ, který doplňuje souborem znalostí z fyziky pevných látek, elastomechaniky, teorie plasticity, lomové a počítačové mechaniky, aplikované teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Cílem výuky je příprava vysoce kvalifikovaných odborníků, schopných řešit náročné problémy související s účinky mechanického namáhání, teploty a agresivního prostředí na materiály, s vývojem nových materiálů a technologií, s otázkami životnosti, spolehlivosti a bezpečnosti systémů apod. Ke studiu dané problematiky se využívá širokého spektra experimentálních metod, teoretických postupů a matematického modelování. Významnou složkou studia je systematické zapojení studentů do řešení vědecko-výzkumných projektů katedry materiálů i do projektů spolupracujících externích institucí. Absolventi zaměření SVM se velmi dobře uplatňují v oblasti jaderné i klasické energetiky, v leteckém výzkumu a průmyslu, v dopravním inženýrství i v jiných oborech průmyslové praxe. 19

Díky komplexní přípravě a velmi dobré adaptabilitě jsou předurčeni pro tvůrčí činnost v rámci řešení širokého spektra problémů základního i aplikovaného výzkumu a vývoje.

Zaměření Fyzika a technika termojaderné fúze garant: katedra fyziky Magisterské studium v oboru Fyzika a technika termojaderné fúze má tři pilíře: teorii, experimentální fyziku a techniku fúze. Studenti jsou vedeni k zvládnutí jakéhosi minima ze všech tří součástí, zároveň jim je dána volnost k specializaci v jedné z těchto kategorií, a to jednak prostřednictvím výběru volitelných přednášek, a jednak tématem diplomové práce. Vzhledem k povaze oboru je nedílnou součástí kurzu i studium angličtiny spojené s výukou v angličtině nebo alespoň s průběžným užíváním anglické terminologie. Inženýr tohoto zaměření je vybaven širokými matematicko-fyzikálními vědomostmi, které dokáže aplikovat při řešení technických, technologických, výzkumných a vědeckých problémů spojených s problematikou termojaderné fúze na národní i mezinárodní úrovni. Zaměření je koncipováno tak, aby se jeho absolvent dokázal hladce zapojit do mezinárodního výzkumu termojaderné fúze a mohl se též aktivně zúčastnit rozhodovacích procesů a bezpečnostních posouzení v souvislosti s využíváním termojaderné fúze. Vzhledem k povaze zaměření může inženýr tohoto zaměření obstát též v obecných výzkumných i technickoorganizačních rolích, a to jak ve státem garantovaných projektech, tak v moderním průmyslu. Zaměření Optická fyzika garant: katedra fyzikální elektroniky Studenti zaměření optická fyzika si prohlubují znalosti v geometrické, fyzikální, difraktivní a nelineární optice, holografii, optickém zpracování informace, v kvantové optice, elektrodynamice, kvantové fyzice a elektronice, fyzice pevných látek, optoelektronice a rentgenové optice. Studenti tak získávají hlubší poznatky z oblasti, která představuje dominantu zdrojů informací pro člověka. Dle volby výběrových přednášek a diplomové práce se může student orientovat nejen na čistě optickou problematiku, ale i na problémy blízké, např. optické aspekty laserů, problematiku vyzařování z plazmatu, optická a rtg. měření, optiku nanstruktur, apod. Mimo obecné teoretické studium v dané oblasti mohou studenti získávat i konkrétní zkušenosti a praktické návyky v experimenální výchově (formou pokročilých optických praktik, exkurzí na různá odborná pracoviště, a eventuálně při vlastní experimentální činnosti). Přirozeně se studenti seznamují i s moderními trendy v daném oboru. Absolventi – inženýři – nacházejí uplatnění jako teoretičtí i experimentální pracovníci v široké oblasti výzkumu a vývoje (optické metody měření jsou stále žádanější), mimo to absolventi mohou nalézt uplatnění i v aplikační oblasti – v institucích pro kontrolu měření, v průmyslu, komunikacích, zdravotnictví, i podnikatelské sféře. Zaměření vychovává i specialisty pro velkou evropskou infrastrukturu Extreme Light Infrastructure, budovanou v ČR. Vnitřní adaptabilita je samozřejmou vlastností, ke které vychovává projektový systém rešeršní, výzkumné a diplomové práce. Zaměření Optická fyzika navazuje na bakalářské zaměření Fyzikální elektronika. Magisterské zaměření je dále otevřené i zájemcům o danou problematiku z jiných kateder a fakult. Další informace o zaměření Optická fyzika, předpokladech, návaznostech a studijních plánech jsou uvedeny na http://kfe.fjfi.cvut.cz.

20

Zaměření Laserová technika a elektronika garant: katedra fyzikální elektroniky Studenti zaměření laserová technika a elektronika si prohlubují znalosti v kvantové fyzice, elektronice, elektrodynamice, laserové technice, optice, fyzice pevných látek, moderních aplikacích laserů, komunikacích, včetně výrazných aplikací biomedicínských. Podobně jako v jiných zaměřeních si mohou rozšiřovat obzor v návazných disciplinách, zde od optiky počínaje po rtg. lasery, plazmové technologie a aplikace v medicíně. Absolventi – inženýři – nacházejí široké uplatnění zejména všude, kde se lasery užívají – a tato oblast se stále rozšiřuje; týká se to jak oblastí ve výzkumu a vývoji, tak průmyslu, zdravotnictví, i podnikatelské sféře. Zaměření vychovává i specialisty pro velkou evropskou infrastrukturu Extreme Light Infrastructure (ELI), budovanou v ČR. Vnitřní adaptabilita je zde vlastností, ke které vychovává projektový systém rešeršní, výzkumné a diplomové práce. Zaměření Laserová fyzika a technika navazuje na bakalářské zaměření Fyzikální elektronika a bakalářské zaměření Laserová technika a optoelektronika.. Magisterské zaměření je dále otevřené i zájemcům o danou problematiku z jiných kateder a fakult. Další informace o zaměření Laserová fyzika a technika, předpokladech, návaznostech a studijních plánech jsou uvedeny na http://kfe.fjfi.cvut.cz.

Zaměření Fyzika nanostruktur garant: katedra fyzikální elektroniky V tomto magisterském zaměření student rozšiřuje své teoretické i experimentální znalosti v kvantové fyzice, fyzice pevných látek a optice do oblasti prostorově omezených systémů, jako jsou nanostruktury, zejména nanočástice. Student dále získává široké znalosti i z oborů bezprostředně souvisejících, jako je optika (fotonika), nanoelektronika, včetně charakterizačních metod nanoskopie a měření apod. Problematika je spojena s absolvováním pokročilých praktik a systémem návštěv špičkových pracovišť v dané oblasti, zejména v Praze. Toto zaměření je založeno jako první v ČR (2005) a integruje i špičkové odborníky v Praze na tuto oblast. Absolventi – inženýři – nacházejí uplatnění mimo výzkumnou oblast i v moderním rozvíjejícím se nanoprůmyslu a zdravotnictví. Magisterské zaměření Fyzika nanostruktur navazuje na bakalářské zaměření Fyzikální elektronika, zaměření je dále otevřené i všem zájemcům o danou problematiku z jiných kateder a fakult. Další informace o zaměření optická fyzika, předpokladech, návaznostech a studijních plánech jsou uvedeny na http://kfe.fjfi.cvut.cz.

STUDIJNÍ OBOR JADERNĚ CHEMICKÉ INŽENÝRSTVÍ V oboru Jaderně chemické inženýrství jsou vychováváni odborníci pro základní a aplikovaný výzkum a praxi v oblasti jaderné chemie, chemie životního prostředí a užité jaderné chemie, včetně aplikací v biologicko-medicínské oblasti. Učební plány poskytují absolventům dostatečně široký základ v matematice a fyzice a teoretickou i praktickou průpravu v základních chemických oborech, tj. ve fyzikální, anorganické, analytické a organické chemii a v biochemii. Na tomto základě je rozvíjeno studium jaderně chemických disciplín, přičemž důraz je položen na aplikaci získaných poznatků ve výzkumu a inženýrské praxi. Studijní obor má dvě zaměření: Aplikovaná jaderná chemie a Jaderná chemie v biologii a medicíně. Absolventi obou zaměření mají dobré teoretické znalosti a dostatečný praktický výcvik pro práci v radiochemických a chemických laboratořích. Ovládají metody detekce ionizujícího záření, 21

separační metody jaderné techniky, radioanalytické a radiačně chemické metody. Jsou obeznámeni s technologií jaderných materiálů, s radiační ochranou a chemií životního prostředí. Jsou schopni používat jaderně chemické a chemické metody k řešení analytických, ekologických, fyzikálně chemických, chemicko-biomedicínských a technologických problémů. Nalézají uplatnění ve výzkumných ústavech, zdravotnických zařízeních, v jaderně energetickém a chemickém průmyslu, v projekčních ústavech a v řízení výzkumu i provozu. Zaměření Aplikovaná jaderná chemie garant: katedra jaderné chemie V tomto zaměření jsou rozvíjeny poznatky nezbytné k aplikaci jaderných metod, radionuklidů a ionizujícího záření ve vědě a technice. Posluchači si mohou volit přednášky zaměřené na přípravu, analýzu a použití radioaktivních látek a jaderných materiálů, použití radiačně chemických metod a chemii jaderně palivového cyklu. V rámci tohoto zaměření mohou posluchači výběrem vhodných volitelných přednášek rovněž získat hledanou kvalifikaci odborníků v oblasti životního prostředí, zejména metodách analýzy složek životního prostředí, analýzy a popisu transportu kontaminantů v prostředí, respektive zneškodňování a ukládání odpadů. Zaměření Jaderná chemie v biologii a medicíně garant: katedra jaderné chemie Posluchači tohoto zaměření získávají kromě obecných jaderně chemických znalostí schopnost jejich teoretické i praktické aplikace v oblastech biomedicínského výzkumu a praxe. Absolventi tohoto studijního zaměření naleznou uplatnění ve vědeckých a výzkumných ústavech a zdravotnických zařízeních zabývajících se výzkumem a aplikací radioimunologických metod, výzkumem, přípravou a použitím radiofarmak, či využitím radiačních metod v biologickomedicínských aplikacích.

STUDIJNÍ OBOR RADIOLOGICKÁ FYZIKA Garant oboru: prof.Ing. Tomáš Čechák, CSc. Charakteristika oboru: Obor Radiologická fyzika byl jako první v ČR akreditován 15.12.2005 jako zdravotnický obor, dle zákona 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Spolu s inženýrským diplomem získají tak absolventi odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání radiologického fyzika. Výuka vychází z původního zaměření Radiologická fyzika v medicíně, které nahrazuje, ale učební plány byly doplněny o řadu odborných a zdravotnických předmětů a byla rozšířena praxe ve zdravotnických pracovištích. Obor Radiologická fyzika se zabývá aplikací ionizujícího záření a radionuklidů v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně. Výuka je koncipována tak, že absolvent oboru má široké znalosti z oblasti matematiky, fyziky a informatiky, dále prohloubené v oblasti jaderné fyziky, fyziky ionizujícího záření a detekce a dozimetrie ionizujícího záření se zaměřením na oblast zdravotnictví. V rámci absolvované teoretické výuky i praxe je absolvent detailně obeznámen s problematikou využití ionizujícího záření pro diagnostické i terapeutické výkony ve zdravotnictví. Má detailní přehled o fyzikálně-technických principech moderních zobrazovacích metod v medicíně a o moderní radioterapii pomocí radionuklidů, radionuklidových ozařovačů, lineárních urychlovačů a dalších speciálních radioterapeutických přístrojů. Vzhledem k orientaci zaměření na oblast zdravotnictví má dále základní znalosti ze zdravotnických disciplín jako např. anatomie, fyziologie, biologie člověka, biochemie a farmakologie. Těsný kontakt s moderními trendy v oboru zajišťuje řešení diplomové práce na aktuální téma ve spolupráci s významnými českými pracovišti. Absolvent má dále široký přehled o principech a legislativě týkajících se problematiky radiační ochrany a nakládání se zdroji 22

ionizujícího záření s důrazem na zdravotnictví. Během celého studia je tradičně velký důraz kladen na samostatnou, vědecky koncipovanou, práci, což zajišťuje vysokou míru samostatnosti a adaptability absolventa. V rámci oboru jsou absolventi připraveni se přímo ucházet o místa radiologických fyziků na odděleních radiodiagnostiky, nukleární medicíny a radioterapie nebo přímo na odděleních medicínské fyziky či radiační ochrany v nemocnicích, kde se ve spolupráci s lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky podílí na diagnostických a terapeutických výkonech, zejména v oblasti jejich fyzikálně-technického zajištění. Vzhledem k širokým znalostem ve fyzikálních principech radiační ochrany a příslušné legislativy naleznou uplatnění také na pracovištích zabývajících se jadernou bezpečností a radiační ochranou. Součástí studia oboru jsou exkurze na pracoviště a odborná praxe na vybraných zdravotnických pracovištích, kde se studenti seznamují s prací radiologického fyzika. Příprava je směřována k tomu, aby absolventi po získání nezbytné klinické praxe a postgraduální přípravy mohli dosáhnout specializace a stát se klinickými radiologickými fyziky v radiodiagnostice, nukleární medicíně nebo radioterapii. Studium je koncipováno v souladu se standardy a doporučeními evropských organizací v oblasti medicínské fyziky. Závazné návaznosti předmětů pro studenty všech zaměření garantovaných katedrou jsou uvedeny na webové adrese: http://kdaiz.fjfi.cvut.cz .

23

STUDIJNÍ PLÁNY akreditované pro dostudování studentů, kteří dané studium zahájili před akademickým rokem 2012-13 Výjimkou jsou obory Radiologická technika a Radiologická technika. Jejich studijní plány v tomto dodatku jsou určeny pro studenty, kteří studium zahájilipřed akademickým rokem 2014-15.

24

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

25

Bakalářské studium Obory Matematické, Fyzikální, Jaderné inženýrství a Inženýrská informatika Základní studium

1. ročník

Předmět Předměty povinné:

kód

Matematická analýza 1 Matematická analýza 1, zkouška Lineární algebra 1 (2) Lineární algebra 1, zkouška (3)

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

01MA1 01MAZ 01LA1 01LAZ

Pošta Pošta Balková Balková

4+4 z - zk 2+1 z - zk

-

4 4 1 2

-

01MAP 01LAP 01MAA2 01LAA2

Pošta Balková Pelantová Balková

- zk 1+1 z, zk -

4+4 z, zk 2+2 z, zk

6 5 -

10 6

Skupina předmětů B Matematická analýza B 2 Lineární algebra B 2

01MAB2 01LAB2

Pošta Balková

-

2+4 z, zk 1+2 z, zk

-

7 4

Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Základy programování Přípravný týden Výuka jazyků (4)


Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jizba Štoll Virius FJFI KJ

4+2 z - zk 2+0 z 2+2 z 1 týden z -

4+2 z, zk 2+2 z, zk -

4 2 2 4 2 0

6 4 0

Matematické minimum Diskrétní matematika 1, 2 Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 (6) Fyzikální seminář 1, 2 (7) Základy fyzikálních měření 1, 2 Úvod do fyziky pevných látek (7) Základy práce s počítačem Praktická informatika pro inženýry 1 (5,8) Problémový seminář Obecná chemie 1, 2 (6,8) Exaktní metody při studiu památek

01MAM 01DIM12 02DEF2 02EXF1 02FYS12 02ZFM12 11UFPL 16ZPSP 12PIN1

Břeň, Pošta Masáková Štoll Petráček Svoboda Chaloupka, Škoda Kraus Vrba Liska

0+2 z 2z 0+2 z 2+0 z 0+2 z -

2z 2+0 z 2+0 z 0+2 z 2+0 z 2 z, zk 1+1 z

2 2 2 2 2 -

2 2 2 2 2 2 2

12PSEM 15CH12 16EPAM

Král Motl Musílek

2+1 z 2+0 zk

0+4 z 2+1 z, zk -

3 2

2 3 -

Úvod do inženýrství (9) Základy algoritmizace

17UINZ 18ZALG

Bouda Virius

2+1 z, zk -

2+2 z, zk

3 -

4

Skupina předmětů A Matematická analýza plus Lineární algebra plus (3) Matematická analýza A 2 Lineární algebra A 2

(1)

(1)


(9)

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01MAZ, nebo z předmětu 01MAP. Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Skládá se pouze 1 zkouška, buď z předmětu 01LAZ, nebo z předmětu 01LAP. Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. Povinný předmět zaměření IF. Povinný předmět zaměření EJF. Student si zapisuje nejvýše jeden z uvedených předmětů. Student si zapisuje nejvýše jeden z uvedených předmětů. Student si zapisuje nejvýše jeden z uvedených předmětů.

26

Bakalářské studium Obory Matematické, Fyzikální, Jaderné inženýrství a Inženýrská informatika Základní studium Předmět Předměty povinné: Skupina předmětů A Matematická analýza A 3, 4 Numerická matematika 1 Diferenciální rovnice Skupina předmětů B Matematická analýza B 3, 4 Numerické metody 1 Vybrané partie z matematiky (1) Vlnění, optika a atomová fyzika Termodynamika a statistická fyzika Teoretická fyzika 1, 2 (2)

2. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr



4+4 z, zk 3+1 z, zk -

4+4 z, zk 3+1 z, zk

10 4 -

10 4

01MAB34 12NME1 01VYMA 02VOAF 02TSFA 02TEF12

2+4 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

7 6 4

7 4 4 4 4

-

-

0

0

Výuka jazyků (3) Společenské vědy (4) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika

04..

Krbálek Limpouch Mikyška Tolar Jex Hlavatý, Jex, Tolar KJ

00UPRA 00UPSY 00RET

Čech Oudová Kovářová

-

0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1

Předměty volitelné: Seminář současné matematiky 1, 2

01SSM12

Klika, Pelantová

0+2 z

0+2 z

2

2

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

01DIM3 01SOS12 02UFEC

Masáková Čulík Bielčík

2+0 z 0+2 z 2+0 z

0+2 z -

2 2 2

2 -



2+0 zk 0+4 kz 0+2 z

1+1 z 0+4 kz 0+2 z

2 6 2

2 6 2

Seminář matematické fyziky Úvod do zaměření (7) Základy elektroniky 1, 2 (9) Úvod do moderní fyziky (9,14) Praktická informatika pro inženýry 2, 3 (14) Obvody a architektura počítačů

02SMF 11UVOD 12ZEL12 12UMF 12PIN23

Hlavatý Kraus Pavel Pšikal Šiňor

0+2 z 2z 2+1 z, zk 1+1 z

2+1 z, zk 2+1 z 1+1 z

2 2 3 2

3 3 2

12ARCH

Voltr

-

2+1 z

-

3

Molekulová fyzika (15) Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2

12MOF 18PRC12 00TV12

Michl, Proška Virius ČVUT

2+2 z -z

2 zk 2+2 kz -z

4 1

2 4 1

(5)

Seminář matematické analýzy B 1, 2 (6) Diskrétní matematika 3 (7) Softwarový seminář 1, 2 (8,9) Úvod do fyziky elementárních částic (9) Úvod do křivek a ploch Experimentální fyzika 2 (10,11) Fyzikální praktikum 1, 2 (12) Laboratorní cvičení z fyziky 1, 2

(13)

(15,16)

(9) Student si zapisuje nejvýše jeden z uvedených předmětů. (10) Ke klasifikovanému zápočtu se požaduje absolvování 02PRA1. (11) Povinný předmět zaměření EJF. (12) Požaduje se absolvování 02EXF12, nezapisuje se současně s 02LCF12. (13) Zápis se doporučuje studentům, u nichž se nevyžaduje absolvování 02PRA12 (doporučuje se absolvování 02EXF1 a 02EXF2). Předmět se nezapisuje současně s 02PRA12. (14) Povinný předmět zaměření IF. (15) Student si zapisuje nejvýše jeden z uvedených předmětů. (16) Předmět od akademického rokuuu 2013-14 zrušen.

(1) Zkoušku z předmětu 01VYMA lze skládat až po získání zápočtu z předmětu 01MAB3 (alternativně 01MAA3). (2) Požaduje se absolvování 02TEF1. (3) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. (4) Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. (5) Předmět pro studenty MAA. (6) Předmět pro studenty MAB. (7) Student si zapisuje nejvýše jeden z uvedených předmětů. (8) Obsahuje výuku základů jazyka JAVA.

27


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Algebra Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Metody matematické fyziky Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 Numerická matematika 2 Funkce komplexní proměnné Lineární programování Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)



4+0 zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk

2+2 z, zk 4+2 z, zk 2+0 zk

4 3 6

4 6 2

01NUM2 01FKP 01LIP 01BSEM 01BPMM12 04...

Beneš Pošta Burdík Kůs Kůs KJ

2 zk 2+1 z, zk 0+5 z -

2+1 z, zk 0+2 z 0+10 z -

2 3 5 0

3 2 10 0

01GTDR

Beneš

0+2 z

-

2

-

01TOP 01KF 02DRG

Burdík Havlíček Šnobl

2 zk 2+2 z

4+2 z, zk -

2 4

6 -

02LIAG 01DYSY 01MMPV

Šnobl Augustová Mikyška

-

3+2 z, zk 3 zk 2 kz

-

6 3 2

18OOP

Virius

2z

-

2

-

01JEPR 01POGR12 01STR 01ZOS 01TKO 01PW 01PSL 01DEM 00TV34

Čulík Strachota Kůs Čulík Mareš Čulík Ambrož Balková ČVUT

2z 2z -z

2z 2z 2 zk 2z 2 zk 0+2 z 0+2 z -z

2 2 1

2 2 2 2 2 2 1 1

Předměty volitelné: Geometrická teorie diferenciálních rovnic Topologie Kvantová fyzika Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Lieovy algebry a grupy (2) Teorie dynamických systémů Matematické modely proudění podzemních vod Objektově orientované programování Jednoduché překladače Počítačová grafika 1, 2 Statistická teorie rozhodování Základy operačních systémů Teorie kódování Programování pro Windows Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 - 64. (2) Zkoušku z předmětu lze skládat až po absolvování předmětu 02GMF1 nebo 02DRG.

28


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

02KVAN2 02ZJF 01FA1 01FA2 01MMF 02GMF1 02OR 02BPMF12 04...

Hlavatý, Štefaňák Šnobl, Štefaňák Wagner Havlíček Šťovíček Šťovíček Šnobl, Tolar Semerák Hlavatý, Tolar KJ

Kvantová mechanika 2 Základy jaderné fyziky Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Metody matematické fyziky Geometrické metody fyziky 1 Obecná teorie relativity Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

3+2 z, zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z -

2+2 z, zk 2+2 z, zk 4+2 z, zk 3+0 zk 0+10 z -

6 3 4 5 0

4 4 6 3 10 0

02DRG

Šnobl

2+2 z

-

4

-

02EMEC

Chaloupka

-

2z

-

2

01ALG 01PRST 01FKP 01TOP 12POAL 00TV34

Mareš Hobza Pošta Burdík Liska ČVUT

4+0 zk 3+1 z, zk 2 zk 2 zk 2 kz -z

-z

4 4 2 2 2 1

1

Předměty volitelné: Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Experimenty a modely elementárních částic Algebra Pravděpodobnost a statistika Funkce komplexní proměnné Topologie Počítačová algebra Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 - 64. (2) Studenti si zvolí jeden předmět z vyznačené dvojice.

29


kód

učitel

zim. sem.


kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky Pravděpodobnost a statistika (2) Statistické metody a jejich aplikace (2) Modely dopravních systémů (3) Numerické metody 2 Stochastické hry a bayesovské rozhodování Základy teorie grafů B Ekonometrie Programování v MATLABu Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

01RMF 01PRST 01SM


2+4 z, zk 3+1 z, zk -

2 zk

6 4 -

2

01MDS 01NME2 01SBAR

Krbálek Beneš Kůs

-

2+1 z, zk 2+0 kz 2+1 zk

-

3 2 3

01ZTGB 18EKONS 18MTL 01BSEM 01BPAM12 04...

Ambrož Fiala Kukal Kůs Kůs KJ

2+2 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z -

2+2 z, zk 0+2 z 0+10 z -

4 5 5 0

5 2 10 0

01PRA12

Kůs

4+2 z, zk

2+0 zk

6

2

01DYSY 01POGR12 01POPR 12VTV 01FKP 18AMTL 18EKO12 01PSL 01DEM

Augustová Strachota Hobza Procházka Pošta Kukal Jablonský Ambrož Balková

2z 2 zk 2+2 z, zk -

3 zk 2z 2+0 z 1+1 z 2+2 kz 2+2 z, zk 0+2 z 0+2 z

2 2 5 -

3 2 2 2 4 5 2 1

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 (2) Teorie dynamických systémů Počítačová grafika 1, 2 Pokročilá pravděpodobnost Vědeckotechnické výpočty Funkce komplexní proměnné Aplikace MATLABu Matematická ekonomie 1, 2 Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky

(1) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. (2) Student absolvuje povinně buď 01PRST a 01SM, anebo 01PRA12. (3) Zkoušku z 01MDS lze skládat až po složení zkoušky z 01RMF.

30

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Softwarové inženýrství a matematická informatika Předmět

kód

učitel

zim. sem.


kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 Algebra Teorie kódování Programování pro Windows Objektově orientované programování Numerická matematika 2 Základy operačních systémů Lineární programování Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

01PRA12

Kůs

4+2 z, zk

2+0 zk

6

2

01ALG 01TKO 01PW 18OOP

Mareš Mareš Čulík Virius

4+0 zk 2z 2z

2 zk -

4 2 2

2 -

01NUM2 01ZOS 01LIP 01BSEM 01BPSI12 04...

Beneš Čulík Burdík Kůs Kůs KJ

2+1 z, zk 0+5 z -

2+1 z, zk 2z 0+2 z 0+10 z -

3 5 0

3 2 2 10 0

01DYSY 01FA1 01MMF 01PERI 01JEPR 01POGR12 01SITE12 01POPJ12 01FKP 01STR 01GTDR

Augustová Havlíček Šťovíček Čulík Čulík Strachota Minárik Bojar, Zeman Pošta Kůs Beneš

2+1 z, zk 2z 2z 1+1 z 0+2 z 2 zk 0+2 z

3 zk 4+2 z, zk 2z 2z 1+1 z 0+2 z 2 zk -

3 2 2 2 2 2 2

3 6 2 2 2 2 2 -

01TOP 01PSL 01DEM 18MTL 00TV34

Burdík Ambrož Balková Kukal ČVUT

2 zk 2+2 z, zk -z

0+2 z 0+2 z -z

2 5 1

2 1 1

Předměty volitelné: Teorie dynamických systémů Funkcionální analýza 1 Metody matematické fyziky Programování periferií Jednoduché překladače Počítačová grafika 1, 2 Počítačové sítě 1, 2 (2) Počítače a přirozený jazyk 1, 2 Funkce komplexní proměnné Statistická teorie rozhodování Geometrická teorie diferenciálních rovnic Topologie Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky Programování v MATLABu Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 - 64. (2) Lze zapsat pouze jako celoroční kurz.

31

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Tvorba softwaru Předmět

3. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Algebra Lineární programování B Teorie kódování Jednoduché překladače Programování periferií Pravděpodobnost a statistika Programování pro Windows Objektově orientované programování Základy operačních systémů Počítačová grafika 1, 2 Numerické metody 2 Počítačové sítě 1, 2 (3) Řízení softwarových projektů Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2)

01ALG 01LIPB 01TKO 01JEPR 01PERI 01PRST 01PW 18OOP

Mareš Burdík Mareš Čulík Čulík Hobza Čulík Virius

4+0 zk 2+2 z, zk 2z 3+1 z, zk 2z 2z

2 zk 2z -

4 4 2 4 2 2

2 2 -

01ZOS 01POGR12 01NME2 01SITE12 01RSWP 01BSEM 01BPTS12 04...

Čulík Strachota Beneš Minárik Rozsypal Kůs Kůs KJ

2z 1+1 z 0+2 kz 0+5 z -

2z 2z 2+0 kz 1+1 z 0+2 z 0+10 z -

2 2 2 5 0

2 2 2 2 2 10 0

Statistická teorie rozhodování Teorie dynamických systémů Programátorské praktikum Programování v Javě Počítačová algebra Systémy CAD v elektronice Publikační systém LaTeX Počítače a přirozený jazyk 1, 2 Tvorba internetových aplikací

01STR 01DYSY 01PROP 18PJ 12POAL 12CAD 01PSL 01POPJ12 18INTA

0+2 z 2+2 z, zk 2 kz 0+2 z -

2 zk 3 zk 4 z, zk 0+2 z 0+2 z 2+2 kz

2 5 2 2 -

2 3 4 2 2 4

Programování v MATLABu Dějiny matematiky Tělesná výchova 3, 4

18MTL 01DEM 00TV34

Kůs Augustová Bauer Virius Liska Pavel Ambrož Bojar, Zeman Majerová, Nerad Kukal Balková ČVUT

2+2 z, zk -z

0+2 z -z

5 1

1 1

(1)


(1) Předmět je vyučován na základě spolupráce s IBM, ČR. (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 - 64. (3) Předmět lze zapsat pouze jako celoroční.

32

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Informatická fyzika Předmět

kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Metody počítačové fyziky 1, 2

12MPF12

12ELDN 12ZFP 12SBP 12BPIF12 04...

Klimo, Kuchařík Liska Šťovíček Hlavatý, Štefaňák Kálal Limpouch Jelínková Šiňor KJ

Počítačová algebra Metody matematické fyziky Kvantová mechanika

12POAL 01MMF 02KVAN

Elektrodynamika Základy fyziky plazmatu Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

2 z, zk

2 z, zk

2

2

2 kz 4+2 z, zk

4+2 z, zk -

2 6

6 -

4 z, zk 0+5 z -

3+1 z, zk 0+2 z 0+10 z -

4 5 0

4 2 10 0

01PRST 01FKPB 12MOF 11FPL 12ZOPT 12NT 02ZJFB 12ZMD 12PYTH

Hobza Pošta Michl, Proška Kraus Fiala Hulicius Wagner Procházka Urban

3+1 z, zk 2z 4 z, zk 2 zk 3+0 kz 1+1 kz 0+2 z

2 zk 4 zk -

4 2 4 2 3 2 2

2 4 -

00TV34

ČVUT

-z

-z

1

1

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Funkce komplexní proměnné B Molekulová fyzika Fyzika pevných látek Základy optiky Nanotechnologie Základy jaderné fyziky B Zpracování měření a dat Vědecké programování v Pythonu Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 - 64.

33

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii Předmět

kód

učitel

1. ročník zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza 1 Matematická analýza 1, zkouška Lineární algebra 1 (1) Lineární algebra 1, zkouška Matematická analýza B 2 Lineární algebra B 2 Základy programování Matematická ekonomie 1, 2 Mikroekonomie 1, 2 Základy algoritmizace Správa operačních systémů Dějiny fyziky 1 Přípravný týden Výuka jazyků (2)

01MA1 01MAZ 01LA1 01LAZ 01MAB2 01LAB2 18ZPRO 18EKO12 18MIK12 18ZALG 18OS 02DEF1 00PT 04.

Pošta Pošta Balková Balková Pošta Balková Virius Jablonský Koubek Virius Drobný Štoll FJFI KJ

4+4 z - zk 2+1 z - zk 2+2 z 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z 1 týden z -

2+4 z, zk 1+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk 0+2 kz -

4 4 1 2 4 5 5 2 2 0

7 4 5 5 4 2 0

01MAM 18ESPG12

Břeň, Pošta Plajner

0+2 z 0+2 z

0+2 z

2 2

2

Předměty volitelné: Matematické minimum Evropský standard počítačové gramotnosti 1, 2

(1) Zvláštní organizace časového průběhu výuky. (2) Zápis jazyků se provádí dle zvláštních pokynů.

34


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza B 3, 4 Diskrétní matematika 1, 2 Lineární programování B Programování v C++ 1, 2 Makroekonomie 1, 2 Programování v MATLABu Fyzika 1, 2 Delphi (3) Praktická informatika pro inženýry 1 Společenské vědy (1) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika

Výuka jazyků

(2)

01MAB34 01DIM12 01LIPB 18PRC12 18MAK12 18MTL 02FYZ12 18DPH 12PIN1

Krbálek Masáková Burdík Virius Tran Kukal Bielčík Moc Liska

2+4 z, zk 2z 2+2 z, zk 2+2 z 2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+1 z, zk -

2+4 z, zk 2z 2+2 kz 2+2 z, zk 2+1 z, zk 0+2 z 1+1 z

7 2 4 4 4 5 3 -

7 2 4 4 3 3 2

00UPRA 00UPSY 00RET


-

0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1

04..

KJ

-

-

0

0

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

00TV12

ČVUT

-z

-z

1

1

Předměty volitelné: Seminář matematické analýzy B 1, 2 Tělesná výchova 1, 2

(1) Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. (2) Zápis jazyků se provádí dle zvláštních pokynů. (3) Předmět 18PPT nahrazuje předmět 18DPH od akademického roku 2013-14.

35


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Programování v Javě Programování v MATLABu (1) Pravděpodobnost a statistika (2) Prostředí webu, programovací a popisné jazyky Znalostní ekonomika Zpracování dat pro publikování Tvorba internetových aplikací

18PJ 18MTL 18PST 18WEB

Virius Kukal Sekničková Liška

2+2 z, zk 2+2 z, zk 3+1 z, zk 0+2 kz

-

5 5 5 3

-

18ZNEK 12ZDP 18INTA

2+0 kz 2z -

2+2 kz

3 2 -

4

Ekonometrie Numerické metody 1 Teorie kódování B Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3)

18EKONS 12NME1 01TKOB 18SBAK 18BPSE12 04...

Šrédl Novotný Majerová, Nerad Fiala Limpouch Mareš Virius Kukal KJ

0+5 z -

2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 zk 0+2 z 0+10 z -

5 0

5 4 2 2 10 0

01POGR12 01DEM 01PSL 01MDS 01RMF 00TV34

Strachota Balková Ambrož Krbálek Krbálek ČVUT

2z 2+4 z, zk -z

2z 0+2 z 0+2 z 2+1 z, zk -z

2 6 1

2 1 2 3 1

Předměty volitelné: Počítačová grafika 1, 2 Dějiny matematiky Publikační systém LaTeX Modely dopravních systémů (4) Rovnice matematické fyziky (4) Tělesná výchova 3, 4 (1) (2) (3) (4)

Předmět 18MTL je povinný a přesouvá se do 2. ročníku doporučeného plánu. Předmět 18PST si zapisují pouze ti studenti, kteří neabsolvovali předmět 01PRS. Zápis jazyků se provádí dle zvláštních pokynů. Zkoušku z 01MDS lze skládat až posložení zkoušky z 01RMF.

36

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii - detašované pracoviště v Děčíně Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza 1

818MA1

Matematická analýza 1 zkouška Matematická analýza 2

818MAZ 818MA2

Lineární algebra 1

818LI1

Lineární algebra 1 - zkouška

818LIZ

Lineární algebra 2

818LI2

Matematická ekonomie 1, 2 Mikroekonomie 1, 2 Základy programování Správa operačních systémů Základy algoritmizace

818ME12 818MIK12 818ZPRO 818OS 818ZALG

Evropský standard počítačové gramotnosti 1 Výuka jazyků (1)

818ESPG1

Dontová, Petříčková Dontová, Petříčková Dontová, Petříčková Dontová, Majerová Dontová, Majerová Dontová, Majerová Kubera Hladík Moc Drobný Horaisová, Virius Moc

3+3 z

-

4

-

- zk

-

3

-

-

3+3 z, zk

-

7

1+2 z

-

2

-

- zk

-

2

-

-

1+2 z, zk

-

4

2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z 0+2 kz -

2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+2 z, zk

5 5 4 3 -

5 5 4

-

0+2 z

-

2

04.

KJ

-

-

0

0

818PRK12

Mrázková

0+3 z

0+3 z

3

3

Předměty volitelné: Přípravný kurz z matematiky 1, 2

(1) Zápis jazyků se provádí dle zvláštních pokynů.

37

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii - detašované pracoviště v Děčíně Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematická analýza 3, 4 Makroekonomie 1, 2 Databáze 1, 2 Neuronové sítě 1, 2 Lineární programování Teorie kódování B Pravděpodobnost a statistika Programování v C++ 1, 2 Programování v Javě 1, 2 Fyzika 1, 2 Výuka jazyků (1)

818MA34

Horaisová, Kubera 818MAK12 Hladík 818DB12 Majerová, Nerad 818NEUS12 Horaisová, Nerad 818LIP Kubera 818KOD Horaisová 818PRS Šimsová 818PRC12 Virius 818JAV12 Virius 802FYZ12 Chadzitaskos 04.. KJ

2+4 z, zk

2+4 z, zk

7

7

2+2 z, zk 0+2 z

2+2 z, zk 0+2 z

5 2

5 2

1+1 z

1+1 z

3

3

3+1 z, zk 2+2 z 1+1 z 2+1 z, zk -

2+0 zk 2+2 z, zk 2+2 kz 1+1 zk 2+1 z, zk -

4 4 2 3 0

2 4 4 3 3 0

1+1 z 0+2 z 2+0 z 0+2 z

0+2 z 2+0 z 0+2 z

2 2 2 1

3 2 1

Předměty volitelné: Úvod do systému UNIX Textové procesory Delphi (2) Úvod do studia práva 1, 2 Tělesná výchova 1, 2

818UNIX 818TEXT 818DPH 818UVP12 818TV12

Fišer Fišer Moc Hohenbergerová Horaisová, Majerová, Moc

(1) Zápis jazyků se provádí dle zvláštních pokynů. (2) Předmět 18PPT nahrazuje předmět 18DPH od akademického roku 2013-14.

38

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika 3. ročník

Zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii - detašované pracoviště v Děčíně Předmět

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Ekonometrie

818EKON

Numerické metody Programování v MATLABu Prostředí webu, programovací a popisné jazyky Diskrétní matematika

818NME 818MTL 818WEB

Finance a bankovnictví Tvorba internetových aplikací 1, 2 Marketing Projektové řízení Softwarový seminář Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

Fiala, Sekničková Kubera Majerová Liška

818DIM

-

2+2 z, zk

-

5

2+2 z, zk 2+2 z, zk 0+2 kz

-

5 5 3

-

0+2 kz

-

2

-

Horaisová, Nerad 818FINB Petrášek 818INT12 Majerová, Nerad 818MARK Petrášek 818PR Kučera 818SOS Fišer 818SBAK Fišer 818BPSE12 Dontová 04... KJ

2+1 zk 0+2 z

0+2 kz

3 2

2

0+5 z -

2+2 kz 2+1 kz 0+2 z 0+2 z 0+10 z -

5 0

4 3 2 2 10 0

818TVS12 818PMT

Majerová, Moc Fišer

0+3 kz -

0+3 kz 0+3 z

3 -

3 3

818TV34

Horaisová, Majerová, Moc

0+2 z

0+2 z

1

1

Předměty volitelné: Týmový vývoj softwaru 1, 2 Programování pro mobilní telefony Tělesná výchova 3, 4

(1) Zápis jazyků se provádí dle zvláštních pokynů.

39

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Přístroje a informatika Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 (1) Matematika, zkouška 1, 2 (1) Matematická analýza 1 (2) Matematická analýza 1, zkouška

01MAT12 01MATZ12 01MA1 01MAZ

Fučík Fučík Pošta Pošta

6z - zk 4+4 z - zk

6z - zk -

4 2 4 4

4 2 -

Matematická analýza B 2 (2) Lineární algebra 1 (2,3) Lineární algebra 1, zkouška (2) Lineární algebra B 2 (2) Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Informatika 0 Základy elektroniky 1, 2 Základy programování Základy práce s počítačem Internetová a počítačová gramotnost (4) Praktikum z elektroniky 1, 2 Vědeckotechnické výpočty Přípravný týden Výuka jazyků (5)

01MAB2 01LA1 01LAZ 01LAB2 02MECH 02MECHZ 02ELMA 12INF0 12ZEL12 18ZPRO 16ZPSP 12IPG

Pošta Balková Balková Balková Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Blažej Pavel Virius Vrba Blažej

2+1 z - zk 4+2 z - zk 2 kz 2+1 z, zk 2+2 z 0+2 z -

2+4 z, zk 1+2 z, zk 4+2 z, zk 2+1 z, zk 0+2 z

1 2 4 2 2 3 4 2 -

7 4 6 3 2

12EPR12 12VTV 00PT 04.

Procházka Procházka FJFI KJ

0+2 kz 1 týden z -

0+2 kz 1+1 z -

3 2 0

3 2 0

01MAM 18ZALG

Břeň, Pošta Virius

0+2 z -

2+2 z, zk

2 -

4

(2)

Předměty volitelné: Matematické minimum Základy algoritmizace (1) (2) (3) (4) (5)

Kurz postačující pouze pro bakalářské studium. Kurzy povinné pro zájemce o magisterské studium jako alternativa ke kurzu Matematika 1, 2. Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Podmínkou pro zápis předmětu 12IPG je získání zápočtu z předmětu 16ZPSP. Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

40


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 3, 4

(1)

Matematická analýza B 3, 4 (2) Numerické metody 1 (2) Informační systémy 1, 2 (3) Mikroprocesory 1, 2 (4) Přenosy dat a rozhraní 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 1 Programování v C++ 1, 2 Mikroprocesorové praktikum 1, 2 (5) Zpracování měření a dat Ročníková práce 1, 2 Výuka jazyků

(6)

01MAT34

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

01MAB34 12NME1 12INS12 12MPR12 12PDR12 12PIN1

Humhal, Klika, Tušek Krbálek Limpouch Novotný Čech Blažej Liska

2+4 z, zk 2 z, zk 4 zk 2z -

2+4 z, zk 2+2 z, zk 2 z, zk 2 zk 2z 1+1 z

7 2 4 2 -

7 4 2 2 2 2

18PRC12 12MPP12

Virius Vyhlídal

2+2 z 0+3 kz

2+2 kz 0+3 kz

4 4

4 4

12ZMD 12ROPR12

1+1 kz 0+3 z

0+5 z

2 4

8

04..

Procházka Kubeček, Procházka KJ

-

-

0

0

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

12ZDP 12OPK 12PEL1 00TV12

Novotný Kuchár Kodet ČVUT

2z 2 zk -z

2+0 z, zk -z

2 2 1

2 1

Předměty volitelné: Seminář matematické analýzy B 1, 2 (7) Zpracování dat pro publikování Optické komunikace Praktická elektronika 1 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)

Kurz postačující pouze pro bakalářské studium. Kurzy povinné pro zájemce o magisterské studium jako alternativa ke kurzu Matematika 3, 4. Podmínkou pro získání zápočtu z předmětu 12INS2 je složení zkoušky z předmětu 12INS1. Podmínkou pro zápis předmětu 12MPR1 je složení zkoušky z předmětu 12ZEL2. Podmínkou pro zápis předmětu 12MPP1 je složení zkoušky z předmětu 12EPR2. Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. Předmět je určen pro studenty předmětu 01MAB34.

41


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Operační systémy Programování pro Windows Regulace a senzory Administrace systému UNIX Ekonomika Úvod do práva English Graduate Standard 1 Seminář k bakalářské práci 1, 2 Bakalářská práce 1, 2 (1) Výuka jazyků (2)

12OSY 01PW 12RSEN 12AUX 12EKO 00UPRA 12EGS1 12SBA12 12BPPI12 04...

Čech Čulík Vyhlídal Šiňor Fialová Čech Procházka Blažej Blažej KJ

3 zk 2z 4 z, zk 2+1 z, zk 0+1 z 0+5 z -

2 kz 0+2 z 4 kz 0+2 z 0+10 z -

3 2 4 3 1 5 0

2 1 4 2 10 0

12EL3 12PEL2 00TV34

Pavel Kodet ČVUT

2 zk 2+0 z, zk -z

-z

2 2 1

1

Předměty volitelné: Elektronika 3 Praktická elektronika 2 Tělesná výchova 3, 4

(1) Podmínkou pro zápis předmětu 12BPPI1 je získání zápočtu z předmětu 12ROPR2. (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

42

Bakalářské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Praktická informatika Předmět

1. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Fyzika 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 1 Základy programování Základy algoritmizace Publikační systém LaTeX Dějiny fyziky 1 Úvod do odborného jazyka 1, 2 Úvod do odborného jazyka zkouška Rozvíjení řečových dovedností 1, 2 Rozvíjení řečových dovedností zkouška Systemizace jazykových prostředků 1, 2 Přípravný týden Druhý cizí jazyk (1)

01MAT12 01MATZ12 02FYZ12 12PIN1

Fučík Fučík Bielčík Liska

6z - zk 2+1 z, zk -

6z - zk 2+1 z, zk 1+1 z

4 2 3 -

4 2 3 2

18ZPRO 18ZALG 01PSL 02DEF1 04ABU12 04ABUK

Virius Virius Ambrož Štoll Clarke, Čápová Clarke, Čápová

2+2 z 2+0 z 0+2 z -

2+2 z, zk 0+2 z 0+2 z - zk

4 2 2 -

4 2 2 3

04ABK12

Clarke

0+2 z

0+2 z

2

2

04ABKK

Clarke

-

- zk

-

3

04ABS12

Dvořáková

0+2 kz

0+2 kz

3

3

00PT 04.

FJFI KJ

1 týden z -

-

2 0

0

01MAM

Břeň, Pošta

0+2 z

-

2

-

Předměty volitelné: Matematické minimum

(1) Zápis druhého cizího jazyka se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

43


2. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAT34

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

01LAWA

Humhal, Klika, Tušek Novotná

Linear Algebra with Applications Zpracování dat pro publikování Programování v C++ 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Diskrétní matematika 1, 2 Kultura a reálie anglofonních zemí a ČR 1 Rozvíjení řečových dovedností 3 Rozvíjení řečových dovedností souhrnná zkouška (1) Systemizace jazykových prostředků 3 Systemizace jazykových prostředků - souhrnná zkouška

-

2+0 zk

-

2

12ZDP 18PRC12 12PIN23

Novotný Virius Šiňor

2z 2+2 z 1+1 z

2+2 kz 1+1 z

2 4 2

4 2

01DIM12 04ABR1

Masáková Čápová

2z -

2z 0+2 z

2 -

2 2

04ABK3

Clarke

0+2 z

-

2

-

04AB3KK

Clarke

- zk

-

3

-

04ABS3

Dvořáková

0+2 z

-

2

-

04ABSK

Dvořáková

- zk

-

3

-

04ABO12 04ABOK

Clarke, Čápová Clarke, Čápová

0+2 z -

0+2 z - zk

2 -

2 3

04ABA 04ABAK

Clarke Clarke

-

0+2 z - zk

-

2 3

00UPRA 00UPSY 00RET


-

0+2 z 0+2 z 0+2 z

-

1 1 1

04..

KJ

-

-

0

0

12ZEL12 01SOS12 00TV12

Pavel Čulík ČVUT

2+1 z, zk 0+2 z -z

2+1 z, zk 0+2 z -z

3 2 1

3 2 1

(1)

Práce s odborným textem 1, 2 (2) Práce s odborným textem zkouška Aplikace jazykového systému (3) Aplikace jazykového systému zkouška

Společenské vědy (4) Úvod do práva Úvod do psychologie Rétorika Druhý cizí jazyk

(5)

Předměty volitelné: Základy elektroniky 1, 2 Softwarový seminář 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5)

Jedná se o souhrnnou zkoušku za 3 semestry studia. Zápis do kurzu 04ABO1 je podmíněn složením zkoušky 04ABUK. Zápis do kurzu je podmíněn složením zkoušky z předmětu 04ABS3. Student si zapisuje právě jeden z uvedených předmětů. Zápis druhého cizího jazyka se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

44


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Úvod do teoretické informatiky Objektově orientované programování Kombinatorika a pravděpodobnost Počítačová grafika 1, 2 Základy operačních systémů Programování pro Windows Relační databáze Počítačové sítě 1, 2 Kultura a reálie anglofonních zemí a ČR 2 Kultura a reálie anglofonních zemí a ČR - zkouška Prezentace a interpretace textu Jazyková podpora bakalářské práce (1) Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 (2) Druhý cizí jazyk (3)

01UTI 18OOP

Mareš Virius

2z

2 kz -

2

2 -

01KAP

Farová, Hobza

2 zk

-

2

-

01POGR12 01ZOS 01PW 01REDA 01SITE12 04ABR2

Strachota Čulík Čulík Loupal Minárik Čápová

2z 2z 3 zk 1+1 z 0+4 z

2z 2z 1+1 z -

2 2 3 2 3

2 2 2 -

04ABRK

Čápová

- zk

-

3

-

04ABI 04ABJP

0+2 z -

0+5 z

3 -

5

01BSEM 01BPPR12 04...

Clarke, Čápová Clarke, Čápová, Dvořáková Kůs Kůs KJ

0+5 z -

0+2 z 0+10 z -

5 0

2 10 0

01PROP 04ABZK 00TV34

Bauer Dvořáková ČVUT

0+2 z 0+2 zk -z

-z

2 5 1

1

Předměty volitelné: Programátorské praktikum Angličtina – státní zkouška Tělesná výchova 3, 4 (1) (2) (3) (4)

(4)

Předmět lze zapsat až po složení zkoušky z předmětu 04ABAK. Předmět lze zapsat až po složení zkoušky z předmětu 04ABSK. Zápis druhého cizího jazyka se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. Státní jazykovou zkoušku z angličtiny lze absolvovat až po složení zkoušek ze všech kurzů, jejichž obsah je součástí státní jazykové zkoušky.

45

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Základy jaderné fyziky Kvantová fyzika (1) Numerické metody 2 Rovnice matematické fyziky (5) Nauka o materiálu Nauka o materiálech pro reaktory Základy fyziky jaderných reaktorů Termohydraulický návrh jaderných zařízení 1,2 Základy elektroniky Experimentální neutronová fyzika (2) Jaderné reaktory Úvod do radiační ochrany jaderných zařízení Bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Exkurze (3) Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (4)

02ZJF 02KF 01NME2 01RMF 14NMA 14NMR

Wagner Jizba, Šnobl Beneš Krbálek Haušild Haušild

3+2 z, zk 2+1 z, zk 2+4 z, zk 2+1 kz -

2+0 kz 2+0 zk

6 3 6 3 -

2 2

17ZAF

Frýbort, Zeman

4+2 z, zk

-

6

-

17THN12

2+0 z

4+2 z, zk

2

6

17ZEL 17ENF

Heřmanský, Kobylka Kropík Rataj

2+2 kz -

2+1 kz

3 -

2

17JARE 17URO

Heřmanský Starý

-

2 zk 2+0 kz

-

2 2

17BES

Kropík

-

2+0 z, zk

-

2

17EXK 17BPJR12 04...

Kobylka Kobylka KJ

0+5 z -

1 týden z 0+10 z -

5 0

1 10 0

15CHB 02KVAN

Silber, Štamberg Hlavatý, 4+2 z, zk Štefaňák ČVUT -z

3+1 z, zk -

6

4 -

-z

1

1

Předměty volitelné: Chemie (6) Kvantová mechanika Tělesná výchova 3, 4 (1) (2) (3) (4) (5) (6)

(1)

00TV34

Povinně jedna zkouška - buď 02KVAN, nebo 02KF. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ZAF. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Teorie a technika jaderných reaktorů". Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. Předmět doporučen, zabývá se chemií jaderných zařízení.

46

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření Předmět

3. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

01RMF 01PRST 02KF 01NME2 16JRF12 16ZDOZ12 16DETE 16ZPRA 16BPDZ12 04...

Krbálek Hobza Jizba, Šnobl Beneš Musílek, Urban Trojek Průša Průša Vávrů KJ

2+4 z, zk 3+1 z, zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z -

2+0 kz 2+2 z, zk 2+0 zk 4+0 zk 0+2 kz 0+10 z -

6 4 3 6 4 5 0

2 4 2 4 2 10 0

02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

16ZBAF12

Hlavatý, Štefaňák Doubková

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

17ENF

Rataj

-

2+1 kz

-

2

17JARE 11ZFPL 16KPR 12ZEL12 00TV34

Heřmanský Kraus Votrubová Pavel ČVUT

2 kz 2+0 zk 2+1 z, zk -z

2 zk 2+1 z, zk -z

2 2 3 1

2 3 1

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky (1) Pravděpodobnost a statistika Kvantová fyzika (2) Numerické metody 2 Jaderná a radiační fyzika 1, 2 Základy dozimetrie 1, 2 Detektory ionizujícího záření Základní praktikum Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3) Předměty volitelné: Kvantová mechanika

(2)

Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2 (4) Experimentální neutronová fyzika Jaderné reaktory Základy fyziky pevných látek Klinická propedeutika (4) Základy elektroniky 1, 2 Tělesná výchova 3, 4

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Studenti si povinně zapisují jeden z předmětů 02KVAN, 02KF. 02KVAN je povinným předmětem v navazujícím magisterském studiu pro zaměření DAIZ. (3) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. (4) Povinný předmět v navazujícím magisterském oboru RF.

47

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Experimentální jaderná fyzika Předmět

kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


02SF 02SF2

02KVA2B 01RMF 02IJZ


4+2 z, zk -

4+2 z, zk

6 -

6

Kvantová mechanika

02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

Kvantová mechanika 2 Rovnice matematické fyziky (1) Interakce jaderného záření s látkou Detektory ionizujícího záření Výjezdní seminář EJF 1 (2) Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3)

2+4 z, zk 2+2 z, zk

4+2 z, zk -

6 4

6 -

16DETE 02EJFS1 02BPEF12 04...

Průša Petráček Petráček KJ

5 dní z 0+5 z -

4+0 zk 0+10 z -

1 5 0

4 10 0

01PRST 02AMF 17ZEL 01MMF 01FKPB 02NSAD

Hobza Břeň Kropík Šťovíček Pošta Chaloupka

3+1 z, zk 2+2 z, zk 2+2 kz 2z 2+0 z

4+2 z, zk -

4 4 3 2 2

6 -

02SPRA12 02ZSM

Čepila Contreras

0+4 kz -

0+4 kz 2+0 zk

6 -

6 2

02RQGP12

Bielčík, Bielčíková, Tomášik Procházka Král, Voltr Semerák ČVUT

2+0 z

2+0 z

1

1

2+2 kz -z

1+1 z 3+0 zk -z

4 1

2 3 1

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Atomová a molekulová fyzika Základy elektroniky Metody matematické fyziky (1) Funkce komplexní proměnné B Nástroje pro simulace a analýzu dat Specializované praktikum 1, 2 Základy standardního modelu mikrosvěta Rozhovory o kvark-gluonovém plazmatu 1, 2 Vědeckotechnické výpočty Vakuová fyzika a technika Obecná teorie relativity Tělesná výchova 3, 4

12VTV 12VAK 02OR 00TV34

(1) Povinně jeden předmět - buď 01RMF, nebo 01MMF. Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat po absolvování předmětů skupiny B v bakalářském studiu. Zkoušku z předmětu 01MMF lze skládat jen po absolvování předmětů skupiny A v bakalářském studiu. (2) Předmět je určen pouze pro studenty zaměření EJF. (3) Zápis jazyků se provádí dle zvláštních pokynů.

48

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Jaderná zařízení Předmět

1. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Základy práce s počítačem Základy programování Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Základy atomové a jaderné fyziky Fyzikální praktikum Chemie Nauka o materiálu Nauka o materiálech pro reaktory Základy energetiky a zdroje energie Úvod do projektování jaderných zařízení Úvod do radiační ochrany jaderných zařízení Přípravný týden Výuka jazyků (1)

01MAT12 01MATZ12 16ZPSP 18ZPRO 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02ZAJF

Fučík Fučík Vrba Virius Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Wagner

6z - zk 0+2 z 2+2 z 4+2 z - zk -

6z - zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk

4 2 2 4 4 2 -

4 2 6 4

02PRAK 15CHB 14NMA 14NMR

Škoda Silber, Štamberg Haušild Haušild

2+1 kz -

0+4 kz 3+1 z, zk 2+0 zk

3 -

4 4 2

17EZE

Kobylka, Tichý

2+0 z, zk

-

3

-

17PROJ

Bouda

2+1 z

-

3

-

17URO

Starý

-

2+0 kz

-

2

00PT 04.

FJFI KJ

1 týden z -

-

2 0

0

01MAM 17UINZ 02DEF1 02DEF2 18ZALG 12PIN1

Břeň, Pošta Bouda Štoll Štoll Virius Liska

0+2 z 2+1 z, zk 2+0 z -

2+0 z 2+2 z, zk 1+1 z

2 3 2 -

2 4 2

Předměty volitelné: Matematické minimum Úvod do inženýrství Dějiny fyziky 1 Dějiny fyziky 2 Základy algoritmizace Praktická informatika pro inženýry 1

(1) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

49


2. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAT34

Numerické metody 1 Technická mechanika Základy fyziky jaderných reaktorů Termohydraulický návrh jaderných zařízení 1,2 Základy elektroniky Elektrická zařízení jaderných elektráren Provozní stavy jaderných reaktorů Jaderné reaktory Bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Jaderný palivový cyklus Exkurze (1) Přístroje jaderné techniky Výuka jazyků (2)

12NME1 14TM 17ZAF 17THN12

Humhal, Klika, Tušek Limpouch Kunz, Oliva Frýbort, Zeman

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

2+2 z, zk 4+2 z, zk

2+2 z, zk -

4 6

4 -

2+0 z

4+2 z, zk

2

6

17ZEL 17ELZ

Heřmanský, Kobylka Kropík Bouček, Kropík

2+2 kz 2+1 z, zk

-

3 3

-

17PSJR

Huml, Sklenka

-

2+1 kz

-

4

17JARE 17BES

Heřmanský Kropík

-

2 zk 2+0 z, zk

-

2 2

17JPC 17EXK 17PRJT 04..

Sklenka, Zeman Kobylka Miglierini KJ

2+0 zk -

2+0 kz 1 týden z -

2 0

2 1 0

16ZED

Spěváček

2+0 zk

-

2

-

16ZIVO

2+0 kz

-

2

-

16MIOZ 16APL

Čechák, Thinová Čechák Čechák

2+1 z, zk -

4+0 zk

4 -

5

12PIN23

Šiňor

1+1 z

1+1 z

2

2

18PRC12 00TV12

Virius ČVUT

2+2 z -z

2+2 kz -z

4 1

4 1

Předměty volitelné: Zpracování experimentálních dat Úvod do životního prostředí Metrologie ionizujícího záření Aplikace ionizujícího záření ve vědě a technice Praktická informatika pro inženýry 2, 3 Programování v C++ 1, 2 Tělesná výchova 1, 2

(1) Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Jaderná zařízení". (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

50


3. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Jaderná bezpečnost

17JBEZ

4 zk

-

4

-

17REPR 17SIPS 17PRE 17OPK

Heřmanský, Kříž Rataj, Sklenka Kobylka Kropík Rataj, Kropík

Reaktorové praktikum (1) Simulace provozních stavů JE Počítačové řízení experimentu Operátorský kurs na reaktoru VR-1 Stroje a zařízení jaderných elektráren (2) Alternativní energetické zdroje

2+2 kz 2+1 z, zk 4 z, zk

0+3 kz -

5 3 4

3 -

17SAZ

Kobylka

2+1 z, zk

-

3

-

17AEZ

Škorpil

-

1 týden z

-

3

Praxe (4) Radioaktivní odpady Vybrané partie z legislativy

17PRAX 17RAO 17VPL

2 týdny z -

2 zk 2z

4 -

2 2

Seminář Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (5)

17SEMI 17BPJZ12 04...

Kropík Konopásková Bílková, Fuchsová Kropík Kobylka KJ

0+5 z -

0+2 z 0+10 z -

5 0

2 10 0

17SPJE

Dušek, Matějka

2 zk

-

2

-

17THN3

Kobylka

3+0 z, zk

-

3

-

17RJE 17NJZ 17EHJE 17TMP

Kropík Bílý Starý Kobylka, Valach Starý

2 zk 3 zk 2 zk -

2+1 z, zk

2 3 2 -

3

-

2+0 zk

-

2

Sklenka Čechák, Thinová ČVUT

-

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

-z

-z

1

1

(3)

Předměty volitelné: Spolehlivost jaderných elektráren Termohydraulický návrh jaderných zařízení 3 (2) Řízení jaderných elektráren Nové jaderné zdroje Ekonomické hodnocení JE Termomechanika jaderného paliva Radiační ochrana jaderných zařízení Využití výzkumných reaktorů Dozimetrie a radioaktivita životního prostředí Tělesná výchova 3, 4 (1) (2) (3) (4) (5)

17ROJ 17VYRR 16DRZP 00TV34

Predmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětů 17PSJR a 17ZAF. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17THN12. Výuka na ZČU 1 týden v semestru. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Jaderná zařízení". Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Jaderná zařízení". Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

51

Bakalářské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Radiační ochrana a životní prostředí Předmět

1. ročník

kód

učitel

zim. sem.

Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Základy programování Základy práce s počítačem Obecná chemie 1, 2 Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Úvod do radiační fyziky 1, 2 Fyzikální praktikum Základy fyzikálních měření 1, 2

01MAT12 01MATZ12 18ZPRO 16ZPSP 15CH12 02MECH 02MECHZ 02ELMA 16URF12 02PRAK 02ZFM12

6z - zk 2+2 z 0+2 z 2+1 z 4+2 z - zk 2+2 z, zk 2+0 z

Přípravný týden Výuka jazyků (1)

00PT 04.

Fučík Fučík Virius Vrba Motl Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Musílek, Urban Škoda Chaloupka, Škoda FJFI KJ

01MAM 02DEF1 12ZEL12

Břeň, Pošta Štoll Pavel

let. sem.

kr

kr

6z - zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk 0+4 kz 2+0 z

4 2 4 2 3 4 2 4 2

4 2 3 6 4 4 2

1 týden z -

-

2 0

0

0+2 z 2+0 z 2+1 z, zk

2+1 z, zk

2 2 3

3


Předměty volitelné: Matematické minimum Dějiny fyziky 1 Základy elektroniky 1, 2


52


kód

učitel


let. sem.

kr

kr


01MAT34

16UAZ

Humhal, Klika, Tušek Čechák, Thinová Průša Kraus Trojek Ambrožová, Musílek Limpouch Čechák, Thinová Musílek

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

Úvod do životního prostředí

16ZIVO

2+0 kz

-

2

-

Detektory Základy fyziky pevných látek Základy dozimetrie 1, 2 Integrující dozimetrické metody

16DET 11ZFPL 16ZDOZ12 16IDOZ

3+0 zk 2 kz 2+2 z, zk -

2+0 zk 2+0 zk

3 2 4 -

2 2

Numerické metody 1 Dozimetrie a radioaktivita životního prostředí Úvod do aplikací ionizujícího záření Základní praktikum Analytické měřicí metody Semestrální práce Výuka jazyků (1)

12NME1 16DRZP

-

2+2 z, zk 2+0 zk

-

4 2

2+0 zk

-

2

-

16ZPRA 16AMM 16SEPB 04..

Průša Spěváček Trojek KJ

-

0+2 kz 2+0 zk 0+4 z -

0

2 2 4 0

02KF 12ZMD 18MOCA 18PRC12 16APL

Jizba, Šnobl Procházka Virius Virius Čechák

2+1 z, zk 1+1 kz 2+1 z 2+2 z -

2+2 kz 4+0 zk

3 2 3 4 -

4 5

16ZED

Spěváček

2+0 zk

-

2

-

16PDIZ

Thinová

-

0+4 kz

-

4

00TV12

ČVUT

-z

-z

1

1

Předměty volitelné: Kvantová fyzika Zpracování měření a dat Metoda Monte Carlo Programování v C++ 1, 2 Aplikace ionizujícího záření ve vědě a technice Zpracování experimentálních dat Praktikum z dozimetrie ionizujícího záření Tělesná výchova 1, 2


53


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Radiační ochrana Aplikace ionizujícího záření v medicíně Zařízení jaderné techniky Bezpečnost jaderných zařízení Radiační efekty v látce Praktikum z detekce a dozimetrie ionizujícího záření Fyzika a technika neionizujícího záření Radionuklidy v životním prostředí Seminář Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

16RAO 16AIZM

Vrba Novák

4+0 zk 2+1 z, zk

-

4 3

-

16ZJT 16BJZ 16REL 16PDDZ

Čechák Martinčík Spěváček Průša

2+0 zk 2+0 zk 0+4 kz

2+0 zk -

2 2 5

2 -

16FNEI

Klusoň, Thinová 2+0 zk

-

2

-

16RZP

-

2+0 zk

-

2

16SEM 16BPRZ12 04...

Matolín, Thinová Vávrů Vávrů KJ

0+5 z -

0+2 z 0+10 z -

5 0

3 10 0

Spektrometrie v dozimetrii Metrologie ionizujícího záření Kvantová fyzika Metoda Monte Carlo Metoda Monte Carlo v radiační fyzice Aplikace ionizujícího záření ve vědě a technice Vybrané partie z legislativy

16SPEK 16MIOZ 02KF 18MOCA 16MCRF

Čechák Čechák Jizba, Šnobl Virius Klusoň

2+0 zk 2+1 z, zk 2+1 z, zk 2+1 z -

2+2 z, zk

3 4 3 3 -

4

16APL

Čechák

-

4+0 zk

-

5

17VPL

-

2z

-

2

Tělesná výchova 3, 4

00TV34

Bílková, Fuchsová ČVUT

-z

-z

1

1



54

Bakalářské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Inženýrství pevných látek Předmět

kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


(1)

Struktura pevných látek 1 Struktura pevných látek 2 Základy fyziky kondezovaných látek Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2)


11BPIP12 04...

Krbálek Hobza Beneš Hlavatý, Štefaňák Kraus Ganev Zajac, Kratochvílová Vratislav KJ

11ANEL 11MIK 11APLG 01VYML 01JAA 00TV34


2+4 z, zk 3+1 z, zk 4+2 z, zk

2+0 kz -

6 4 6

2 -

2 zk -

2 zk 4 zk

3 -

3 4

0+5 z -

0+10 z -

5 0

10 0

Jiroušek Jiroušek Potůček Mareš

4 z, zk 2 zk 4 zk

4 z, zk -

4 2 4

4 -

Mareš ČVUT

-z

2 zk -z

1

2 1

Předměty volitelné: Analogová elektronika Mikroprocesorová technika Aplikace teorie grup ve FPL Vyčíslitelnost a matematická logika Jazyky a automaty Tělesná výchova 3, 4

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

55

Bakalářské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Stavba a vlastnosti materiálů Předmět

kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


(1)

01RMF 01NME2 02KVAN

14BPSM12 04...

Krbálek Beneš Hlavatý, Štefaňák Kunz Kunz Kraus Karlík, Kraus, Haušild Oliva, Materna Lauschmann, Mušálek, Karlík Kunz KJ

01PRST 11ELEA 00TV34



Elastomechanika 1 Zkoušení a zpracování kovů a slitin Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2)

14EME1 14ZZKS

2+4 z, zk 4+2 z, zk

2+0 kz -

6 6

2 -

4 z, zk 2 zk -

2+0 z, zk 6 z, zk

6 3 -

2 6

-

4 z, zk 4 kz

-

4 4

0+5 z -

0+10 z -

5 0

10 0

Hobza Jiroušek

3+1 z, zk -

2 z, zk

4 -

2

ČVUT

-z

-z

1

1

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Elektronika experimentálních aparatur Tělesná výchova 3, 4

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

56

Bakalářské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Fyzika a technika termojaderné fúze Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a statistika Kvantová fyzika (1) Vakuová fyzika a technika (1) Základy elektrodynamiky Základy jaderné fyziky B Rovnice matematické fyziky (2) Numerické metody 2 Úvod do termojaderné fúze Základy fyziky plazmatu Nauka o materiálu Úvod do energetiky Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (3)

01PRST 02KF 12VAK 12ZELD 02ZJFB 01RMF 01NME2 02UFU 12ZFP 14NMA 17UEN 02BPTF12 04...

Hobza Jizba, Šnobl Král, Voltr Kálal Wagner Krbálek Beneš Mlynář Limpouch Haušild Kobylka Svoboda KJ

3+1 z, zk 2+1 z, zk 2+2 kz 2+0 z, zk 3+0 kz 2+4 z, zk 2+1 kz 0+5 z -

2+0 kz 2+2 z, zk 3+1 z, zk 2+0 zk 0+10 z -

4 3 4 2 3 6 3 5 0

2 4 4 2 10 0

02KVAN


4+2 z, zk

-

6

-

-

2 kz

-

2

2 kz 2+1 z, zk -

0+4 kz 0+4 kz

2 3 -

6 6

12ZMD 12VFT

Kraus Škereň Jelínková, Šulc Blažej, Gavrilov, Kubeček Procházka Pavel

1+1 kz -

2 z, zk

2 -

2

01MMF 14TEM 15INPR

Šťovíček Kunz Pospíšil, Silber

4 z, zk -

4+2 z, zk 0+4 kz

6 -

6 4

16ZDOZ12 17ZEL 00TV34

Trojek Kropík ČVUT

2+2 z, zk 2+2 kz -z

2+0 zk -z

4 3 1

2 1

Předměty volitelné: Kvantová mechanika

(1)

Transportní jevy/Nerovnovážné systémy (1) Základy fyziky pevných látek Základní praktikum z optiky Úvod do laserové techniky Základní praktikum z laserové techniky (4) Zpracování měření a dat Vysokofrekvenční a impulsní technika Metody matematické fyziky (2) Technická mechanika Praktikum z instrumentálních metod Základy dozimetrie 1, 2 Základy elektroniky Tělesná výchova 3, 4

02TJNS 11ZFPL 12ZPOP 12ULT 12ZPLT

(1) Povinně se zapisuje buď dvojice KF a VAK, nebo KVAN a TJNS. (2) Povinně jeden předmět - buď RMF nebo MMF. Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. Zkoušku z předmětu 01MMF lze skládat jen po absolvování předmětů skupiny A. (3) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. (4) Zápis předmětu 12ZPLT je možný až po složení zkoušky z předmětu 12ULT nebo po získání klasifikovaného zápočtu z 12ULAT.

57

Bakalářské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Fyzikální elektronika Předmět

kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a statistika Vybrané partie z fyziky Základy optiky Elektrodynamika Optoelektronika Úvod do laserové techniky Nanotechnologie Vakuová fyzika a technika Základní praktikum z optiky Základní praktikum z laserové techniky (1)

01PRST 12VPF 12ZOPT 12ELDN 12OPEL 12ULAT 12NT 12VAK 12ZPOP 12ZPLT

3+1 z, zk 4 z, zk 4 z, zk 4 z, zk 2 kz 2 zk 2+2 kz -

2 z, zk 0+4 kz 0+4 kz

4 4 4 4 2 2 4 -

2 6 6

12SBP 12BPFE12 04...

Hobza Šiňor Fiala Kálal Čtyroký Jelínková, Šulc Hulicius Král, Voltr Škereň Blažej, Gavrilov, Kubeček Jelínková Škereň KJ

Seminář k bakalářské práci Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (2)

0+5 z -

0+2 z 0+10 z -

5 0

2 10 0

Elektronika 3 Mikroprocesory 1, 2 Praktikum z elektroniky 1, 2 Fyzika detekce a detektory optického záření Zpracování měření a dat Počítačové řízení experimentů Kvantová mechanika

12EL3 12MPR12 12EP12 12FDD

Pavel Čech Pavel Pína

2 zk 4 zk 0+2 kz 2 zk

2 zk 0+2 kz -

2 4 3 2

2 3 -

12ZMD 12POEX 02KVAN

1+1 kz 4+2 z, zk

2z -

2 6

2 -

Fyzika pevných látek Základy fyziky plazmatu Rovnice matematické fyziky (3) Funkce komplexní proměnné Numerické metody 2 Tělesná výchova 3, 4

11FPL 12ZFP 01RMF 01FKP 01NME2 00TV34

Procházka Čech Hlavatý, Štefaňák Kraus Limpouch Krbálek Pošta Beneš ČVUT

2+4 z, zk 2 zk -z

4 zk 3+1 z, zk 2+0 kz -z

6 2 1

4 4 2 1


(1) Zápis předmětu 12ZPLT je možný až po složení zkoušky z předmětu 12ULT nebo po získání klasifikovaného zápočtu z 12ULAT. (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 - 64. (3) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry.

58

Bakalářské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Laserová technika a optoelektronika Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 (1) Matematika, zkouška 1, 2 (1) Matematická analýza 1 (2) Matematická analýza 1, zkouška

01MAT12 01MATZ12 01MA1 01MAZ

Fučík Fučík Pošta Pošta

6z - zk 4+4 z - zk

6z - zk -

4 2 4 4

4 2 -

Lineární algebra 1 (2) Lineární algebra 1, zkouška Matematická analýza B 2 (2) Lineární algebra B 2 (2) Základy programování Základy práce s počítačem Internetová a počítačová gramotnost (4) Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Experimentální fyzika 1 Úvod do laserové techniky Základy elektroniky 1, 2 Praktikum ze základů elektroniky 1, 2 Dějiny fyziky 1 Přípravný týden Výuka jazyků (5)

01LA1 01LAZ 01MAB2 01LAB2 18ZPRO 16ZPSP 12IPG

Balková Balková Pošta Balková Virius Vrba Blažej

2+1 z - zk 2+2 z 0+2 z -

2+4 z, zk 1+2 z, zk 0+2 z

1 2 4 2 -

7 4 2

02MECH 02MECHZ 02ELMA 02EXF1 12ULT 12ZEL12 12PZE12

Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Petráček Jelínková, Šulc Pavel Pavel

4+2 z - zk 2+1 z, zk 2+1 z, zk 0+2 kz

4+2 z, zk 2+0 z 2+1 z, zk 0+2 kz

4 2 3 3 3

6 2 3 3

02DEF1 00PT 04.

Štoll FJFI KJ

2+0 z 1 týden z -

-

2 2 0

0

01MAM 11ZFPL

Břeň, Pošta Kraus

0+2 z 2 kz

-

2 2

-

(2)

(2)

Předměty volitelné: Matematické minimum Základy fyziky pevných látek (1) (2) (3) (4) (5)

Kurz postačující pouze pro bakalářské studium. Kurzy povinné pro zájemce o magisterské studium jako alternativa ke kurzu Matematika 1, 2. Zvláštní organizace časového průběhu výuky. Podmínkou pro zápis předmětu 12IPG je získání zápočtu z předmětu 16ZPSP. Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

59


kód

učitel


let. sem.

kr

kr


(1)

Matematická analýza B 3, 4 Fyzika 3, 4 Numerické metody 1 (2) Zpracování měření a dat Experimentální fyzika 2 Fyzikální praktikum 1, 2 Laserová technika 1, 2 (3,4)

01MAT34 (2)

04..

Humhal, Klika, Tušek Krbálek Šiňor Limpouch Procházka Petráček Bielčík Jelínková, Kubeček Blažej, Gavrilov, Kubeček Kubeček, Procházka KJ

01SMB12

Krbálek

0+2 z

0+2 z

2

2

12VFT

Pavel

-

2 z, zk

-

2

12MPR12 00TV12

Čech ČVUT

4 zk -z

2 zk -z

4 1

2 1

01MAB34 12BFY34 12NME1 12ZMD 02EXF2 02PRA12 12LT12

Základní praktikum z laserové techniky (3)

12ZPLT

Ročníková práce 1, 2

12ROPR12

Výuka jazyků

(5)

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

2+4 z, zk 3+1 z, zk 1+1 kz 2+0 zk 0+4 kz 2+1 z, zk

2+4 z, zk 3+1 z, zk 2+2 z, zk 0+4 kz 2 z, zk

7 4 2 2 6 3

7 4 4 6 2

-

0+4 kz

-

6

0+3 z

0+5 z

4

8

-

-

0

0

Předměty volitelné: Seminář matematické analýzy B 1, 2 (6) Vysokofrekvenční a impulsní technika Mikroprocesory 1, 2 Tělesná výchova 1, 2 (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Kurz postačující pouze pro bakalářské studium. Kurzy povinné pro zájemce o magisterské studium jako alternativa ke kurzu Matematika 3, 4. Podmínkou pro získání zápočtů z předmětů 12LT1 a 12ZPLT je složení zkoušky z předmětu 12ULT. Podmínkou pro získání zápočtu z předmětu 12LT2 je složení zkoušky z předmětu 12LT1. Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64. Předmět je určen pro studenty předmětu 01MAB34.

60


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Aplikace laserů

(1)

Laserové systémy (1) Základy optiky Optické komunikace Optoelektronika Fyzika detekce a detektory optického záření Vakuová fyzika a technika Základní praktikum z optiky Optickomechanické inženýrství Ekonomika Úvod do práva Seminář k BAP 1, 2 Bakalářská práce 1, 2 (2) Výuka jazyků (3)

12APL

2 z, zk

-

2

-

12LAS 12ZOPT 12OPK 12OPEL 12FDD

Jančárek, Jelínková Kubeček Fiala Kuchár Čtyroký Pína

4 z, zk 2 zk 2 zk

2+1 z, zk 2 z, zk -

4 2 2

3 2 -

12VAK 12ZPOP 12OMIL 12EKO 00UPRA 12SBAP12 12BPLA12 04...

Král, Voltr Škereň Studenovský Fialová Čech Kubeček Kubeček KJ

2+2 kz 4 z, zk 2+1 z, zk 0+1 z 0+5 z -

0+4 kz 0+2 z 0+1 z 0+10 z -

4 4 3 1 5 0

6 1 1 10 0

12NT 00TV34

Hulicius ČVUT

2 zk -z

-z

2 1

1

Předměty volitelné: Nanotechnologie Tělesná výchova 3, 4

(1) Podmínkou pro získání zápočtů z předmětů 12APL a 12LAS je složení zkoušky z předmětu 12ULT. (2) Podmínkou pro zápis předmětu 12BPLA1 je získání zápočtu z předmětu 12ROPR2. (3) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

61

Bakalářské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Fyzikální technika Předmět

1. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Termika a molekulová fyzika Dějiny fyziky 1 Dějiny fyziky 2 Experimentální fyzika 1 Základy fyzikálních měření 1, 2

01MAT12 01MATZ12 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02TER 02DEF1 02DEF2 02EXF1 02ZFM12

6z - zk 4+2 z - zk 2+0 z 2+0 z

6z - zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 z 2+0 z 2+0 z

4 2 4 2 2 2

4 2 6 4 2 2 2

18ZPRO 16ZPSP 00PT 04.

Fučík Fučík Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Jizba Štoll Štoll Petráček Chaloupka, Škoda Virius Vrba FJFI KJ

Základy programování Základy práce s počítačem Přípravný týden Výuka jazyků (1)

2+2 z 0+2 z 1 týden z -

-

4 2 2 0

0

12ZEL12 02FYS12 12PIN1

Pavel Svoboda Liska

2+1 z, zk 0+2 z -

2+1 z, zk 0+2 z 1+1 z

3 2 -

3 2 2

17UINZ 00TV12

Bouda ČVUT

2+1 z, zk -z

-z

3 1

1

Předměty volitelné: Základy elektroniky 1, 2 Fyzikální seminář 1, 2 Praktická informatika pro inženýry 1 Úvod do inženýrství Tělesná výchova 1, 2


62


2. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01MAT34

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

02VOAF 02EXF2 02EXF3 02PRA12 17ZEL 12VAK 00UPRA 17PLP 18PRC12 02IJZ

Humhal, Klika, Tušek Tolar Petráček Petráček Bielčík Kropík Král, Voltr Čech Kropík Virius Contreras

Vlnění, optika a atomová fyzika Experimentální fyzika 2 (1) Experimentální fyzika 3 Fyzikální praktikum 1, 2 Základy elektroniky Vakuová fyzika a technika Úvod do práva Programovatelná logická pole Programování v C++ 1, 2 Interakce jaderného záření s látkou Praxe Výuka jazyků (2)

4+2 z, zk 2+0 zk 0+4 kz 2+2 kz 2+2 kz 2+2 z 2+2 z, zk

2+0 zk 0+4 kz 0+2 z 2 zk 2+2 kz -

6 2 6 3 4 4 4

2 6 1 2 4 -

02PRX 04..

Čepila KJ

-

1 týden z -

0

4 0

15CH12 12VTV 14TM 12TAIS

Motl Procházka Kunz, Oliva Král

2+1 z 2+2 z, zk -

2+1 z, zk 1+1 z 3 zk

3 4 -

3 2 3

02UFEC

Bielčík

2+0 z

-

2

-

Předměty volitelné: Obecná chemie 1, 2 Vědeckotechnické výpočty Technická mechanika Technika a aplikace iontových svazků Úvod do fyziky elementárních částic

(1) Ke zkoušce se požaduje absolvování 02PRA1. (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

63


3. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a statistika Specializované praktikum 1, 2 Základy jaderné fyziky Kvantová fyzika Detektory ionizujícího záření Úvod do materiálů pro experimentální jadernou fyziku Počítačové řízení experimentu AutoCAD Základy strojírenské technologie Úvod do laserové techniky (1) Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků

01PRST 02SPRA12 02ZJF 02KF 16DETE 02UMAT

Hobza Čepila Wagner Jizba, Šnobl Průša Škoda

3+1 z, zk 0+4 kz 3+2 z, zk 2+1 z, zk 2+0 zk

0+4 kz 4+0 zk -

4 6 6 3 2

6 4 -

17PRE 02ACD 02ZST 12ULAT 02BPFY12 04...

Kropík Chadzitaskos Chadzitaskos Jelínková, Šulc Petráček KJ

2+1 z, zk 0+2 z 2 kz 0+5 z -

1+1 z 0+10 z -

3 2 2 5 0

2 10 0

Zařízení jaderné techniky Experimentální metody jaderné fyziky Příprava radionuklidů (1) Metrologie ionizujícího záření

16ZJT 02EMJF

Čechák Vrba

2+0 zk 2+0 zk

-

2 3

-

15PRN 16MIOZ

Lebeda Čechák

2+0 zk 2+1 z, zk

-

2 4

-

Nauka o materiálu (1) Přístroje jaderné techniky (1) Supravodivost a fyzika nízkých teplot (1) Urychlovače nabitých částic Metody měření a vyhodnocení ionizujícího záření

14NMA 17PRJT 11SUPR

Haušild Kropík Janů, Středa

2+1 kz 2+0 zk 4 zk

-

3 2 4

-

02UNC 16MER

Doležal Voltr

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

-


(1)

(1) Student musí povinně absolvovat alespoň dva z uvedených předmětů. (2) Zápis jazyků se provádí dle pokynů na str. 60 – 64.

64


kód

učitel

zim. sem.

Matematika 1, 2 Matematika, zkouška 1, 2 Základy programování Základy práce s počítačem Mechanika Mechanika, zkouška Elektřina a magnetismus Základy fyzikálních měření 1, 2

01MAT12 01MATZ12 18ZPRO 16ZPSP 02MECH 02MECHZ 02ELMA 02ZFM12

6z - zk 2+2 z 0+2 z 4+2 z - zk 2+0 z

Klinická propedeutika Fyzikální praktikum Základy elektroniky 1, 2 Úvod do radiační fyziky 1, 2 Přípravný týden Výuka jazyků (1)

16KPR 02PRAK 12ZEL12 16URF12 00PT 04.

Fučík Fučík Virius Vrba Břeň, Štoll Břeň, Štoll Chadzitaskos Chaloupka, Škoda Votrubová Škoda Pavel Musílek, Urban FJFI KJ

01MAM 15CH12

Břeň, Pošta Motl

let. sem.

kr

kr

6z - zk 4+2 z, zk 0+2 z

4 2 4 2 4 2 2

4 2 6 2

2+0 zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 1 týden z

0+4 kz 2+1 z, zk 2+2 z, zk -

2 3 4 2

4 3 4 -

0+2 z 2+1 z

2+1 z, zk

2 3

3


Předměty volitelné: Matematické minimum Obecná chemie 1, 2 (1) (2)

(2)

Zápis jazykových předmětů se provádí dle zvláštních pokynů na str. 63-66. Zvláštní organizace časového průběhu výuky.

65


kód

učitel

zim. sem.

Matematika 3, 4 Detektory Etika ve zdravotnictví Hygiena a epidemiologie Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2 Základy fyziky pevných látek Základy dozimetrie 1, 2 Působení ionizujícího záření na látku Informatika ve zdravotnictví Základy analytických měřicích metod Integrující dozimetrické metody

01MAT34 16DET 16EZ 16HE 16ZBAF12

Humhal, Tušek Průša Strobachová Lajčíková Doubková

2+2 z, zk 3+0 zk 1+0 z 1+0 z 2+2 z, zk

11ZFPL 16ZDOZ12 16REB

Kraus Trojek Spěváček

16INZ 16AMMB 16IDOZ

Numerické metody 1 Základní praktikum Semestrální práce Výuka jazyků (1)

let. sem.

kr

kr

2+2 z, zk 2+2 z, zk

4 3 1 1 4

4 4

2+0 kz 2+2 z, zk 2+0 zk

2+0 zk -

2 4 2

2 -

Urban, Klusoň Bártová

1+1 kz -

2+0 zk

2 -

2

-

2+0 zk

-

2

12NME1 16ZPRA 16SEPB 04..

Ambrožová, Musílek Limpouch Průša Trojek KJ

-

2+2 z, zk 0+2 kz 0+4 z

-

4 2 4

16UAZB

Musílek

2+0 zk

-

2

-

02KF 12ZMD 16ZEDB

Jizba, Šnobl Procházka Spěváček

2+1 z, zk 1+1 kz 2+0 zk

-

3 2 2

-

00TV12

ČVUT

-z

-z

1

1


Předměty volitelné: Principy aplikací ionizujícího záření Kvantová fyzika Zpracování měření a dat Základy zpracování experimentálních dat Tělesná výchova 1, 2


66


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Praktikum z detekce a dozimetrie ionizujícího záření pro bakaláře Jaderně energetická zařízení a urychlovače Radiologická technika-nukleární medicína Radiologická technikarentgenová diagnostika Radiologická technikaradioterapie Základy radiační ochrany Základy první pomoci Patologie, anatomie a fyziologie v zobrazovacích metodách 1 Technické a zdravotnické právní předpisy Nukleární medicína-klinická praxe Rentgenová diagnostikaklinická praxe Radioterapie-klinická praxe Klinická dozimetrie Seminář Bakalářská práce 1, 2 Výuka jazyků (1)

16PDZB

Průša

0+4 kz

-

5

-

16ZJTB

Čechák

2+0 zk

-

2

-

16RTNM

Trnka

2+1 z, zk

-

3

-

16RTDG

Novák

2+1 z, zk

-

3

-

16RTRT

Koniarová

-

3+1 z, zk

-

4

16RAOB 16ZPP 16PAFZ1

Vrba Málek Válek

4+0 zk 0+2 z -

2+0 zk

4 2 -

2

16TZP

Závoda

-

2+0 z

-

2

16NMKP

Čechák

2 týd z

-

4

-

16RDKP

Čechák

2 týd z

-

4

-

16RTKP 16KLD 16SEM 16BPRT12 04...

Čechák Steiner Pilařová Pilařová KJ

0+5 z

2 týd z 2+0 zk 0+2 z 0+10 z

5

4 2 3 10

16FNZB

Klusoň, Thinová 2+0 zk

-

2

-

16APLB

Čechák

-

4+0 zk

-

5

00TV34

ČVUT

-z

-z

1

1

Předměty volitelné: Problematika neionizujícího záření Aplikace ionizujícího záření v analytických metodách Tělesná výchova 3, 4


67

MAGISTERSKÉ STUDIUM navazující na bakalářské studium

68

Navazující magisterské studium Obor Matematické inženýrství Zaměření Matematické modelování Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Algebra Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Metody matematické fyziky Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 Numerická matematika 2 Funkce komplexní proměnné Lineární programování Rešeršní práce 1, 2



4+0 zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk

2+2 z, zk 4+2 z, zk 2+0 zk

4 3 6

4 6 2

01NUM2 01FKP 01LIP 01RPMM12

Beneš Pošta Burdík Kůs

2 zk 2+1 z, zk 0+5 z

2+1 z, zk 0+10 z

2 3 5

3 10

01GTDR

Beneš

0+2 z

-

2

-

01TOP 01KF 02LIAG 02DRG

Burdík Havlíček Šnobl Šnobl

2 zk 2+2 z

4+2 z, zk 3+2 z, zk -

2 4

6 6 -

01DYSY 01MMPV

Augustová Mikyška

-

3 zk 2 kz

-

3 2

18OOP

Virius

2z

-

2

-

01JEPR 01POGR12 01STR 01ZOS 01TKO 01PW 01PSL 01DEM

Čulík Strachota Kůs Čulík Mareš Čulík Ambrož Balková

2z 2z -

2z 2z 2 zk 2z 2 zk 0+2 z 0+2 z

2 2 -

2 2 2 2 2 2 1

Předměty volitelné: Geometrická teorie diferenciálních rovnic Topologie Kvantová fyzika Lieovy algebry a grupy (1) Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Teorie dynamických systémů Matematické modely proudění podzemních vod Objektově orientované programování Jednoduché překladače Počítačová grafika 1, 2 Statistická teorie rozhodování Základy operačních systémů Teorie kódování Programování pro Windows Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky

(1) Zkoušku z předmětu lze skládat až po absolvování předmětu 02GMF1 nebo 02DRG.

69


2. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Variační metody Asymptotické metody Základy teorie grafů A Pokročilé partie numerické lineární algebry Teorie matic Teorie náhodných procesů Metoda konečných prvků Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Metoda Monte Carlo Metody pro řídké matice Výzkumný úkol 1, 2

01VAM 01ASY 01ZTGA 01PNLA

Beneš Mikyška Ambrož Mikyška

2 zk 2+1 z, zk 4 zk 2 zk

-

3 3 4 3

-

01TEMA 01NAH 01MKP 01ROZ1

Pelantová Michálek Beneš Flusser, Zitová

3 zk -

2z 2 zk 2+2 zk

3 -

3 3 4

18MOCA Virius 01MRM Mikyška 01VUMM12 Hobza

2+1 z 0+6 z

2 zk 0+8 kz

3 6

3 8

01ASIG 12DRP

Převorovský Liska

2+2 z, zk

3 zk -

5

4 -

01TIN 01REGA 01UMIN

Hobza Víšek Vejnarová

2 zk 2 zk 2 kz

-

2 2 2

-

01TSLO 01PAA

Majerech Oberhuber

3 zk -

0+3 kz

3 -

4

01SM

Hobza

-

2 zk

-

2

01MADR 01MMDT12

Klika Fořt, Neustupa

1+1 z

0+2 z 2 zk

2

2 2

01REDA 01TC

3 zk -

4+0 zk

3 -

4

01UKRY 01APST 01DPV 01TRLA

Loupal Masáková, Pelantová Balková Masáková Pošta, Tušek Burdík

2z -

2+0 z 2 zk 2+0 zk

2 -

2 2 2

01FIMA

Hora

2 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Analýza signálu Diferenciální rovnice na počítači Teorie informace Regresní analýza dat Pravděpodobnostní modely umělé inteligence Teorie složitosti Paralelní algoritmy a architektury Statistické metody a jejich aplikace Analýza čtená podruhé Matematické metody v dynamice tekutin 1, 2 Relační databáze Teorie čísel Úvod do kryptologie Aperiodické struktury Diferenciální počet na varietách Základy teorie reprezentací a Lieových algeber Finanční a pojistná matematika

70


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Nelineární programování Matematické modelování nelineárních systémů Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2

01NELI 01MMNS

Burdík Beneš

3 zk 2 zk

-

4 3

-

01DSEMI Ambrož 01DPMM12 Ambrož

0+10 z

0+2 z 0+20 z

10

3 20

01NUSO 01DYR 01ZFL 01ANL 01NSAP 01PMU

Fürst Kárný Cintula Cintula Hakl, Holeňa Hakl

2z 3 zk 2 zk 3 zk 2 zk

2 zk -

3 3 2 4 2

2 -

01STOS 01MKO 01ROZ2

Janžura Kozel Flusser

2 zk 1+1 kz 2+1 zk

-

2 2 3

-

01NSPP

Kozel

-

1+1 zk

-

2

01SFTO

Flusser

-

2 zk

-

2

Předměty volitelné: Numerický software Dynamické rozhodování Základy fuzzy logiky (1) Aplikace neklasických logik (1) Neuronové sítě a jejich aplikace Pravděpodobnostní modely učení Stochastické systémy Metoda konečných objemů Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Numerické simulace problémů proudění Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu


71

Navazující magisterské studium Obor Matematické inženýrství Zaměření Matematická fyzika Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

02KVAN2 02ZJF 01FA1 01FA2 01MMF 02GMF1 02OR 02RPMF12

Hlavatý, Štefaňák Šnobl, Štefaňák Wagner Havlíček Šťovíček Šťovíček Šnobl, Tolar Semerák Hlavatý, Tolar

Kvantová mechanika 2 Základy jaderné fyziky Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Metody matematické fyziky Geometrické metody fyziky 1 Obecná teorie relativity Rešeršní práce 1, 2

3+2 z, zk 2+1 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z

2+2 z, zk 2+2 z, zk 4+2 z, zk 3+0 zk 0+10 z

6 3 4 5

4 4 6 3 10

02DRG

Šnobl

2+2 z

-

4

-

02EMEC

Chaloupka

-

2z

-

2

01ALG 01PRST 01FKP 01TOP 12POAL

Mareš Hobza Pošta Burdík Liska

4+0 zk 3+1 z, zk 2 zk 2 zk 2 kz

-

4 4 2 2 2

-

Předměty volitelné: Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Experimenty a modely elementárních částic Algebra Pravděpodobnost a statistika Funkce komplexní proměnné Topologie Počítačová algebra

72


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová teorie pole 1 Grupy a reprezentace Kvantová fyzika Geometrické metody fyziky 2 Lieovy algebry a grupy Zimní škola matematické fyziky

02KTP1 02GR 01KF 02GMF2 02LIAG 02ZS

Hořejší Chadzitaskos Havlíček Tolar Šnobl Tolar

4+2 z, zk 2+1 z, zk 1 týden z

4+2 z, zk 2+2 z, zk 3+2 z, zk -

9 3 1

6 5 6 -


02VUMF12

Hlavatý, Tolar

0+6 z

0+8 kz

6

8

02KTP2 02KIK

Hořejší Jex

2z

4+2 z, zk -

2

6 -

02NSY 01ASY 01NAH 01VAM 01TOP 12POAL 02PPKT

Jex Mikyška Michálek Beneš Burdík Liska Exner

2+1 z, zk 3 zk 2 zk 2 zk 2 kz -

2z 2 zk

3 3 3 2 2 -

2 2

02EMEC

Chaloupka

-

2z

-

2

02REL1 02REL2 01ZTGA 01FKP 02KVK12 02RMMF

Bičák, Semerák Bičák, Semerák Ambrož Pošta Exner Hlavatý

4+2 z, zk 4 zk 2 zk 2z -

4+2 z, zk 2z 2+0 z

6 4 2 2 -

6 2 2

02UST12 02OKS

Hlavatý Novotný

2+1 z -

2+1 z 2+2 z, zk

3 -

3 4

(1)

Předměty volitelné: Kvantová teorie pole 2 Kvantová informace a komunikace Nerovnovážné systémy Asymptotické metody Teorie náhodných procesů Variační metody Topologie Počítačová algebra Pokročilejší partie kvantové teorie Experimenty a modely elementárních částic Relativistická fyzika 1 Relativistická fyzika 2 Základy teorie grafů A Funkce komplexní proměnné Kvantový kroužek 1, 2 Řešitelné modely matematické fyziky (2) Úvod do strun 1, 2 (2) Otevřené kvantové systémy

(1) Předmět je určen pouze pro studenty zaměření MF. (2) Tyto předměty jsou střídavě vypisovány dle vyhlášky katedry.

73


3. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kohomologické metody v teoretické fyzice Vybrané partie ze statistické fyziky a termodynamiky Diplomová práce 1, 2

02KOHOM

Tolar

2 zk

-

5

-

02VPSF

Jex

2+2 z, zk

-

7

-

02DPMF12

Hlavatý, Tolar

0+10 z

0+20 z

10

20

02REL1 02REL2 02KIK

Bičák, Semerák Bičák, Semerák Jex

4+2 z, zk 2z

4+2 z, zk -

6 2

6 -

01KVGR12 01MMNS

Burdík Beneš

2z 2 zk

2z -

2 3

2 -

02KVK12 01ZTGA 02RMMF

Exner Ambrož Hlavatý

2z 4 zk -

2z 2+0 z

2 4 -

2 2

02UST12 02SPEC

Hlavatý Krejčiřík

2+1 z -

2+1 z 2+0 zk

3 -

3 2

Předměty volitelné: Relativistická fyzika 1 Relativistická fyzika 2 Kvantová informace a komunikace Kvantové grupy 1, 2 Matematické modelování nelineárních systémů Kvantový kroužek 1, 2 Základy teorie grafů A Řešitelné modely matematické fyziky (1) Úvod do strun 1, 2 (1) Geometrické aspekty spektrální teorie


74

Navazující magisterské studium Obor Matematické inženýrství Zaměření Aplikované matematicko-stochastické metody Předmět

kód

učitel

zim. sem.


kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky Pravděpodobnost a statistika Statistické metody a jejich aplikace Modely dopravních systémů Numerické metody 2 Stochastické hry a bayesovské rozhodování Základy teorie grafů B Ekonometrie Programování v MATLABu Rešeršní práce 1, 2

01RMF 01PRST 01SM


2+4 z, zk 3+1 z, zk -

2 zk

6 4 -

2

01MDS 01NME2 01SBAR

Krbálek Beneš Kůs

-

2+1 z, zk 2+0 kz 2+1 zk

-

3 2 3

01ZTGB 18EKONS 18MTL 01RPAM12

Ambrož Fiala Kukal Kůs

2+2 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z

2+2 z, zk 0+10 z

4 5 5

5 10

01DYSY 01POGR12 01POPR 12EVS 12VTV 01FKP 18AMTL 01PSL

Augustová Strachota Hobza Lažanský Procházka Pošta Kukal Ambrož

2z 2+1 zk 2 zk -

3 zk 2z 2+0 z 1+1 z 2+2 kz 0+2 z

2 3 2 -

3 2 2 2 4 2

Předměty volitelné: Teorie dynamických systémů Počítačová grafika 1, 2 Pokročilá pravděpodobnost Evoluční výpočetní systémy Vědeckotechnické výpočty Funkce komplexní proměnné Aplikace MATLABu Publikační systém LaTeX

75


kód

učitel

2. ročník

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Aplikovaná teorie informace Chaotické systémy a jejich analýza Zpracování diagnostických signálů Zobecněné lineární modely a aplikace Matematické techniky v biologii a medicíně Metoda Monte Carlo Funkcionální analýza 1 Spolehlivost systémů a klinické experimenty Modelování extrémních událostí Aplikovaná ekonometrie a teorie časových řad Regresní analýza dat Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Konferenční týden výzkumu, exkurze Výzkumný úkol 1, 2

01ATI 01CHAOS

Hobza Krbálek

2+0 zk

2+0 zk -

2

3 -

01ZSIG

Převorovský

-

3+0 zk

-

3

01ZLIM

Hobza, Víšek

-

2+1 zk

-

3

01MBI

Klika

0+3 kz

-

3

-

18MOCA 01FA1 01SKE

Virius Havlíček Kůs

2+1 z 2+1 z, zk 0+2 kz

-

3 3 3

-

01MEX

-

2+0 zk

-

2

18AEK

Fabian, Hanousková Sekničková

2+2 z, zk

-

4

-

01REGA 01ROZ1

Víšek Flusser, Zitová

2 zk -

2+2 zk

2 -

4

01KTVE

Krbálek

-

5 dní z

-

1

01VUAM12 Hobza

0+6 z

0+8 kz

6

8

01ALG 01ASY 01TKO 01UBIO 01NAH 01UMIN

Mareš Mikyška Mareš Oberhuber Michálek Vejnarová

4+0 zk 2+1 z, zk 2 kz 3 zk 2 kz

2 zk -

4 3 2 3 2

2 -

01SFTO

Flusser

-

2 zk

-

2

12POAL 18MEK

Liska Fiala

2 kz 2+2 z, zk

-

2 5

-

18REK

Fiala

-

2+2 z, zk

-

4

Předměty volitelné: Algebra Asymptotické metody Teorie kódování (1) Úvod do bioinformatiky Teorie náhodných procesů Pravděpodobnostní modely umělé inteligence Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu Počítačová algebra Modely a metody ekonomického rozhodování Projektové řízení ekonomických systémů

(1) Pro absolvování předmětu 01TKO je nezbytné předešlé absolvování předmětu 01ALG.

76


kód

učitel

3. ročník

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Dynamické rozhodování Sociální systémy a jejich simulace Návrh experimentů Heuristické algoritmy Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2

01DYR 01SSS

Kárný Hrabák, Krbálek

3 zk 2+1 zk

-

3 4

-

01NEX 18HEUR 01ROZ2

Franc, Hobza Kukal Flusser

0+3 kz 2+1 zk

2+2 kz -

4 3

4 -

01DSEMI 01DPAM12

Ambrož Ambrož

0+10 z

0+2 z 0+20 z

10

3 20

01STOS 01NSAP 01ZFL 01ANL 01MMNS

Janžura Hakl, Holeňa Cintula Cintula Beneš

2 zk 3 zk 2 zk 2 zk

2 zk -

2 4 2 3

2 -

12ZSD

Klimo, Klír, Procházka

2+1 kz

-

4

-

Předměty volitelné: Stochastické systémy Neuronové sítě a jejich aplikace Základy fuzzy logiky (1) Aplikace neklasických logik (1) Matematické modelování nelineárních systémů Zpracování signálů a dat


77

Navazující magisterské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Softwarové inženýrství a matematická informatika Předmět

kód

učitel

zim. sem.


kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a matematická statistika 1, 2 Algebra Teorie kódování Programování pro Windows Objektově orientované programování Numerická matematika 2 Základy operačních systémů Lineární programování Rešeršní práce 1, 2

01PRA12

Kůs

4+2 z, zk

2+0 zk

6

2

01ALG 01TKO 01PW 18OOP

Mareš Mareš Čulík Virius

4+0 zk 2z 2z

2 zk -

4 2 2

2 -

01NUM2 01ZOS 01LIP 01RPSI12

Beneš Čulík Burdík Kůs

2+1 z, zk 0+5 z

2+1 z, zk 2z 0+10 z

3 5

3 2 10

01DYSY 01FA1 01MMF 01PERI 01JEPR 01POGR12 01SITE12 01FKP 01POPJ12 01STR 01GTDR

Augustová Havlíček Šťovíček Čulík Čulík Strachota Minárik Pošta Bojar, Zeman Kůs Beneš

2+1 z, zk 2z 2z 1+1 z 2 zk 0+2 z 0+2 z

3 zk 4+2 z, zk 2z 2z 1+1 z 0+2 z 2 zk -

3 2 2 2 2 2 2

3 6 2 2 2 2 2 -

01TOP 01PSL 01DEM 18MTL

Burdík Ambrož Balková Kukal

2 zk 2+2 z, zk

0+2 z 0+2 z -

2 5

2 1 -

Předměty volitelné: Teorie dynamických systémů Funkcionální analýza 1 Metody matematické fyziky Programování periferií Jednoduché překladače Počítačová grafika 1, 2 Počítačové sítě 1, 2 (1) Funkce komplexní proměnné Počítače a přirozený jazyk 1, 2 Statistická teorie rozhodování Geometrická teorie diferenciálních rovnic Topologie Publikační systém LaTeX Dějiny matematiky Programování v MATLABu (1) Lze zapsat pouze jako celoroční kurz.

78


kód

učitel

zim. sem.


kr

kr

Předměty povinné: Teorie složitosti Teorie čísel

01TSLO 01TC

3 zk -

4+0 zk

3 -

4

01TEMA 01ZTGA 01VYML 01JAA 01TIN 01PAA 01ROZ1

Majerech Masáková, Pelantová Pelantová Ambrož Mareš Mareš Hobza Oberhuber Flusser, Zitová

Teorie matic Základy teorie grafů A Vyčíslitelnost a matematická logika Jazyky a automaty Teorie informace Paralelní algoritmy a architektury Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Výzkumný úkol 1, 2

4 zk 4 zk 2 zk -

2z 2 zk 0+3 kz 2+2 zk

4 4 2 -

3 2 4 4

01VUSI12

Hobza

0+6 z

0+8 kz

6

8

01SWP12 01UMF 01SMF 01PMF 01UBIO 01ASY 01ASIG 01NAH 18MOCA 01REGA 01MRM 01UMIN

Minárik Oberhuber Oberhuber Oberhuber Oberhuber Mikyška Převorovský Michálek Virius Víšek Mikyška Vejnarová

0+2 z 2z 2 kz 2+1 z, zk 3 zk 2+1 z 2 zk 2 kz

0+2 z 0+2 z 0+2 z 3 zk 2 zk -

4 2 2 3 3 3 2 2

4 2 2 4 3 -

01SM 12DRP 01VAM 01MKP 01PNLA

Hobza Liska Beneš Beneš Mikyška

2+2 z, zk 2 zk 2 zk

2 zk 2 zk -

5 3 3

2 3 -

01REDA 01APST 01UKRY 01FIMA 01ASTE

Loupal Masáková Balková Hora Seifert

3 zk 2z 2 zk 0+1 z

2+0 z -

3 2 2 2

2 -

Předměty volitelné: Softwarový projekt 1, 2 Úvod do mainframe (1) Správa mainframe (2) Programování pro mainframe (2) Úvod do bioinformatiky Asymptotické metody Analýza signálu Teorie náhodných procesů Metoda Monte Carlo Regresní analýza dat Metody pro řídké matice Pravděpodobnostní modely umělé inteligence Statistické metody a jejich aplikace Diferenciální rovnice na počítači Variační metody Metoda konečných prvků Pokročilé partie numerické lineární algebry Relační databáze Aperiodické struktury Úvod do kryptologie Finanční a pojistná matematika Asistivní technologie

(1) Předmět je vyučován na základě spolupráce s Computer Associates, ČR. (2) Předmět je vyučován na základě spolupráce s IBM, ČR. (3) Jako volitelné předměty lze zapisovat předměty A4M33AU Automatické uvažování, A4M33BIA Biologicky inspirované algoritmy, A4B33FLP Funkcionální a logické programování, A4M33SAD Strojové učení a analýza dat, A3B33KUI Kybernetika a umělá inteligence, A4M33MAS Multi-agentní systémy vyučované na FEL ČVUT v Praze.

79


kód

učitel

3. ročník

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Numerický software Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Neuronové sítě a jejich aplikace Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2

01NUSO 01ROZ2

Fürst Flusser

2z 2+1 zk

-

3 3

-

01NSAP 01DSEMI 01DPSI12


3 zk 0+10 z

0+2 z 0+20 z

4 10

3 20

01NELI 01MMNS

Burdík Beneš

3 zk 2 zk

-

4 3

-

01DYR 01ZFL 01ANL 01PMU

Kárný Cintula Cintula Hakl

3 zk 2 zk 2 zk

2 zk -

3 2 2

2 -

01STOS 01SFTO

Janžura Flusser

2 zk -

2 zk

2 -

2

Předměty volitelné: Nelineární programování Matematické modelování nelineárních systémů Dynamické rozhodování Základy fuzzy logiky (1) Aplikace neklasických logik (1) Pravděpodobnostní modely učení Stochastické systémy Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu


80

Navazující magisterské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Tvorba softwaru Předmět

1. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Algebra Lineární programování B Teorie kódování Jednoduché překladače Programování periferií Pravděpodobnost a statistika Programování pro Windows Objektově orientované programování Základy operačních systémů Počítačová grafika 1, 2 Počítače a přirozený jazyk 1, 2 Počítačové sítě 1, 2 Řízení softwarových projektů (1) Rešeršní práce 1, 2

01ALG 01LIPB 01TKO 01JEPR 01PERI 01PRST 01PW 18OOP

Mareš Burdík Mareš Čulík Čulík Hobza Čulík Virius

4+0 zk 2+2 z, zk 2z 3+1 z, zk 2z 2z

2 zk 2z -

4 4 2 4 2 2

2 2 -

01ZOS 01POGR12 01POPJ12 01SITE12 01RSWP 01RPTS12

Čulík Strachota Bojar, Zeman Minárik Rozsypal Kůs

2z 0+2 z 1+1 z 0+2 kz 0+5 z

2z 2z 0+2 z 1+1 z 0+10 z

2 2 2 2 5

2 2 2 2 10

Statistická teorie rozhodování Teorie dynamických systémů Programátorské praktikum Numerická matematika 2 Programování v Javě Počítačová algebra Systémy CAD v elektronice Publikační systém LaTeX Tvorba internetových aplikací

01STR 01DYSY 01PROP 01NUM2 18PJ 12POAL 12CAD 01PSL 18INTA

0+2 z 2+2 z, zk 2 kz -

2 zk 3 zk 2+1 z, zk 4 z, zk 0+2 z 2+2 kz

2 5 2 -

2 3 3 4 2 4

Programování v MATLABu Dějiny matematiky

18MTL 01DEM

Kůs Augustová Bauer Beneš Virius Liska Pavel Ambrož Majerová, Nerad Kukal Balková

2+2 z, zk -

0+2 z

5 -

1


(1) Předmět je vyučován na základě spolupráce s IBM, ČR.

81


2. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Základy teorie grafů B Vyčíslitelnost a matematická logika Jazyky a automaty Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Analýza signálu Teorie informace Paralelní algoritmy a architektury Metoda Monte Carlo Relační databáze Softwarový projekt 1, 2 Výzkumný úkol 1, 2

01ZTGB 01VYML

Ambrož Mareš

2+2 z, zk 4 zk

-

4 4

-

01JAA 01ROZ1

Mareš Flusser, Zitová

-

2 zk 2+2 zk

-

2 4

01ASIG 01TIN 01PAA

Převorovský Hobza Oberhuber

2 zk -

3 zk 0+3 kz

2 -

4 4

18MOCA 01REDA 01SWP12 01VUTS12

Virius Loupal Minárik Hobza

2+1 z 3 zk 0+2 z 0+6 z

0+2 z 0+8 kz

3 3 4 6

4 8

Teorie složitosti Úvod do mainframe (2) Programování pro mainframe (1) Správa mainframe (1) Úvod do bioinformatiky Finanční a pojistná matematika Teorie čísel

01TSLO 01UMF 01PMF 01SMF 01UBIO 01FIMA 01TC

3 zk 2z 2 kz 2 zk -

0+2 z 0+2 z 4+0 zk

3 2 2 2 -

2 2 4

Teorie matic Teorie náhodných procesů Regresní analýza dat Pokročilé partie numerické lineární algebry Pravděpodobnostní modely umělé inteligence Statistické metody a jejich aplikace Metody pro řídké matice Úvod do kryptologie Testování a verifikace software

01TEMA 01NAH 01REGA 01PNLA

Majerech Oberhuber Oberhuber Oberhuber Oberhuber Hora Masáková, Pelantová Pelantová Michálek Víšek Mikyška

3 zk 2 zk 2 zk

2z -

3 2 3

3 -

01UMIN

Vejnarová

2 kz

-

2

-

01SM

Hobza

-

2 zk

-

2

01MRM Mikyška 01UKRY Balková A4M33TVS Mařík

2+2 z, zk

2 zk 2+0 z -

6

3 2 -

Aplikace neklasických logik Asistivní technologie

01ANL 01ASTE

0+1 z

2 zk -

2

2 -


(3)

Cintula Seifert

(1) Předmět je vyučován na základě spolupráce s IBM, ČR. (2) Předmět je vyučován na základě spolupráce s Computer Associates, ČR. (3) Předmět je vyučován na FEL ČVUT v Praze.

82


3. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Numerický software Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Neuronové sítě a jejich aplikace Předdiplomní seminář Diplomová práce 1, 2

01NUSO 01ROZ2

Fürst Flusser

2z 2+1 zk

-

3 3

-

01NSAP 01DSEMI 01DPTS12


3 zk 0+10 z

0+2 z 0+20 z

4 10

3 20

01SWP3 01NELI 01PMU

Minárik Burdík Hakl

0+2 z 3 zk 2 zk

-

4 4 2

-

01DYR 01STOS 01SFTO

Kárný Janžura Flusser

3 zk 2 zk -

2 zk

3 2 -

2

Předměty volitelné: Softwarový projekt 3 Nelineární programování Pravděpodobnostní modely učení Dynamické rozhodování Stochastické systémy Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu

83

Navazující magisterské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Informatická fyzika Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Metody počítačové fyziky 1, 2

12MPF12

12ELDN 12ZFP 12RPIF12

Klimo, Kuchařík Liska Šťovíček Hlavatý, Štefaňák Kálal Limpouch Šiňor

Počítačová algebra Metody matematické fyziky Kvantová mechanika

12POAL 01MMF 02KVAN

Elektrodynamika Základy fyziky plazmatu Rešeršní práce 1, 2

01PRST 01FKPB 12MOF 11FPL 12ZOPT 12NT 02ZJFB 12ZMD

Hobza Pošta Michl, Proška Kraus Fiala Hulicius Wagner Procházka

2 z, zk

2 z, zk

2

2

2 kz 4+2 z, zk

4+2 z, zk -

2 6

6 -

4 z, zk 0+5 z

3+1 z, zk 0+10 z

4 5

4 10

3+1 z, zk 2z 4 z, zk 2 zk 3+0 kz 1+1 kz

2 zk 4 zk -

4 2 4 2 3 2

2 4 -

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Funkce komplexní proměnné B Molekulová fyzika Fyzika pevných látek Základy optiky Nanotechnologie Základy jaderné fyziky B Zpracování měření a dat

84


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Koncepce informatické fyziky 1, 2 Diferenciální rovnice na počítači Numerické metody 2 Atomová fyzika Základy umělé inteligence

Drška, Kuchařík, Šiňor Liska

2z

2 zk

3

3

2+2 z, zk

-

5

-

4 z, zk -

2+0 kz 2+2 z, zk

4 -

2 5

01ROZ1

Beneš Šiňor Kléma, Pěchouček, Štěpánková Flusser, Zitová

-

2+2 zk

-

4

12VUIF12

Liska

0+6 z

0+8 kz

6

8

Variační metody Metoda konečných prvků Robustní numerické algoritmy Fyzika pevných látek Fyzika vysokých hustot energie Astrofyzika Objektově orientované programování Počítačové simulace ve fyzice mnoha částic 1, 2 Evoluční výpočetní systémy Paralelní algoritmy a architektury Administrace systému UNIX Fyzika inerciální fúze

01VAM 01MKP 12RNA 11FPL 12FVHE 12ASF 18OOP

Beneš Beneš Váchal Kraus Drška Kulhánek Virius

2 zk 2 zk 2z

2 zk 1+1 z 4 zk 2+2 zk -

3 2 2

3 2 4 4 -

12PEMC12

Kotrla, Předota

2 zk

2 zk

2

2

12EVS 01PAA

Lažanský Oberhuber

2+1 zk -

0+3 kz

3 -

4

12AUX 12FIF

3+1 z, zk

2 kz -

4

2 -

Úvod do fyziky laserového plazmatu

12UFLP

Šiňor Klimo, Limpouch Klimo, Pšikal

2 zk

-

2

-

Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Výzkumný úkol 1, 2

12KOF12 12DRP 01NME2 12AF 12ZUMI


85


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Úvod do managementu Počítačová grafika 1, 2 Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

12UM 01POGR12 12DSEIF12 12DPIF12

Malát Strachota Limpouch Limpouch

2 zk 2z 0+2 z 0+10 z

2z 0+2 z 0+20 z

2 2 2 10

2 3 20

12FLP 01MMNS

Langer Beneš

2 zk

2z -

3

2 -

12RNA 18MOCA 12NIPL 12FVHE 12ASF 12RFO 12PEMC12

Váchal Virius Král Drška Kulhánek Pína Kotrla, Předota

2+1 z 4 z, zk 2 zk 2 zk 2 zk

1+1 z 2+2 zk 2 zk

3 4 2 2 2

2 4 2

01NSAP 12EVS 01ZFL

Hakl, Holeňa Lažanský Cintula

3 zk 2+1 zk 2 zk

-

4 3 2

-

Předměty volitelné: Fyzika a lidské poznání Matematické modelování nelineárních systémů Robustní numerické algoritmy Metoda Monte Carlo Nízkoteplotní plazma a výboje Fyzika vysokých hustot energie Astrofyzika Rentgenová fotonika Počítačové simulace ve fyzice mnoha částic 1, 2 Neuronové sítě a jejich aplikace Evoluční výpočetní systémy Základy fuzzy logiky

86

Navazující magisterské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Informační technologie Předmět

1. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a statistika Základy teorie grafů B Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Vlnění, optika a atomová fyzika Fyzika 3 Praktická informatika pro inženýry 3 Informatika 2 Informační systémy 1, 2 Programování pro Windows Programování v Javě Programování periferií Počítačové řízení experimentů Vědeckotechnické výpočty Měřicí metody elektroniky a optiky Rešeršní práce 1, 2

01PRST 01ZTGB 01ROZ1

Hobza Ambrož Flusser, Zitová

3+1 z, zk 2+2 z, zk -

2+2 zk

4 4 -

4

02VOAF 12BFY3 12PIN3

Tolar Šiňor Šiňor

4+2 z, zk 3+1 z, zk -

1+1 z

6 4 -

2

12INFA2 12INS12 01PW 18PJ 01PERI 12POEX 12VTV 12MMEO

Blažej Novotný Čulík Virius Čulík Čech Procházka Pína

2 z, zk 2z 2+2 z, zk 2z -

2 kz 2 z, zk 2z 1+1 z 2 zk

2 2 5 2 -

2 2 2 2 2

12RPIT12

Procházka

0+5 z

0+10 z

5

10

12EL3 12VFT

Pavel Pavel

2 zk -

2 z, zk

2 -

2

12MPR12 12ULAT

Čech Jelínková, Šulc

4 zk 2 kz

2 zk -

4 2

2 -

Předměty volitelné: Elektronika 3 Vysokofrekvenční a impulsní technika Mikroprocesory 1, 2 Úvod do laserové techniky

87


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Speciální funkce a transformace ve zpracování obrazu Počítačová grafika 1, 2 Optické komunikace Optoelektronika Operační systémy Systémy CAD v elektronice Relační databáze Regulace a senzory Programování úloh v reálném čase English Graduate Standard 2 Seminář k výzkumnému úkolu 1, 2 Výzkumný úkol 1, 2

01ROZ2

Flusser

2+1 zk

-

3

-

01SFTO

Flusser

-

2 zk

-

2

01POGR12 12OPK 12OPEL 12OSY 12CAD 01REDA 12RSEN 11RTSW

Strachota Kuchár Čtyroký Čech Pavel Loupal Vyhlídal Jiroušek

2z 2 zk 3 zk 3 zk 4 z, zk -

2z 2 z, zk 4 z, zk 2z

2 2 3 3 4 -

2 2 4 3

12EGS2 12VSIT12

Procházka Blažej

6 kz 0+2 z

0+2 z

6 2

2

12VUIT12

Blažej

0+6 z

0+8 kz

6

8

Teoretická fyzika 1, 2

02TEF12

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

Integrovaná optika Optické senzory Web pro kodéry

12INTO 12OSE 12WBK

Hlavatý, Jex, Tolar Čtyroký Homola Blažej

2 z, zk -

2 zk 2+0 kz

2 -

2 2


88


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Zpracování signálů a dat

12ZSD

Programovatelná logická pole Úvod do managementu Fyzika a lidské poznání Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

17PLP 12UM 12FLP 12DSEIT12 12DPIT12

Klimo, Klír, Procházka Kropík Malát Langer Blažej Blažej

89

2+1 kz

-

4

-

2 zk 0+2 z 0+10 z

2 zk 2z 0+2 z 0+20 z

2 2 10

2 2 3 20

Navazující magisterské studium Obor Inženýrská informatika Zaměření Softwarové inženýrství v ekonomii Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Ekonometrie Ekonometrie

(1) (1)

Numerické metody 1 (1) Numerické metody (1) Prostředí webu, programovací a popisné jazyky (1) Prostředí webu, programovací a popisné jazyky (1) Programování v MATLABu (1) Programování v MATLABu (1) Znalostní ekonomika (2) Projektové řízení (2) Finance a bankovnictví (2) Marketing (2) Teorie kódování B (1) Teorie kódování B (1) Rešeršní práce 1, 2 (3)

18EKONS 818EKON

-

2+2 z, zk 2+2 z, zk

-

5 5

12NME1 818NME 18WEB

Fiala Fiala, Sekničková Limpouch Kubera Liška

2+2 z, zk 0+2 kz

2+2 z, zk -

5 3

4 -

818WEB

Liška

0+2 kz

-

3

-

18MTL 818MTL 18ZNEK 818PR 818FINB 818MARK 01TKOB 818KOD 18RPSE12

Kukal Majerová Šrédl Kučera Petrášek Petrášek Mareš Horaisová Kukal

2+2 z, zk 2+2 z, zk 2+0 kz 2+1 zk 0+5 z

2+1 kz 2+2 kz 2+0 zk 2+0 zk 0+10 z

5 5 3 3 5

3 4 2 2 10

818TVS12 12ZDP 818SOS 12FLP 00RET 00UPSY 01MDS 01POGR12 01DEM 01PSL

Majerová, Moc Novotný Fišer Langer Kovářová Oudová Krbálek Strachota Balková Ambrož

0+3 kz 2z 2z -

0+3 kz 0+2 z 2z 0+2 z 0+2 z 2+1 z, zk 2z 0+2 z 0+2 z

3 2 2 -

3 2 2 1 1 3 2 1 2

Předměty volitelné: Týmový vývoj softwaru 1, 2 Zpracování dat pro publikování Softwarový seminář Fyzika a lidské poznání Rétorika (4) Úvod do psychologie (4) Modely dopravních systémů Počítačová grafika 1, 2 Dějiny matematiky Publikační systém LaTeX (1) (2) (3) (4)

Student musí absolvovat jen jeden předmět ze stejnojmenné dvojice. Student musí absolvovat jen jeden předmět z uvedené čtveřice. Jako rešeršní práci lze uznat bakalářskou práci. Současně je možno zapsat jen jeden předmět z uvedené dvojice.

90


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a aplikovaná statistika Modely a metody ekonomického rozhodování Metoda Monte Carlo Objektově orientované programování Softcomputing Aplikovaná ekonometrie a teorie časových řad Softwarové inženýrství Modelování v UML Projektové řízení ekonomických systémů Numerické metody 2 Fulltextové systémy Výzkumný úkol 1, 2

18AST

Fabian

1+1 z, zk

-

3

-

18MEK

Fiala

2+2 z, zk

-

5

-

18MOCA 18OOP

Virius Virius

2+1 z 2z

-

3 2

-

18SOFC 18AEK

Kukal Sekničková

2+2 kz 2+2 z, zk

-

4 4

-

18SWI 18MUML 18REK

Merunka Merunka Fiala

2+2 kz -

2+2 z, zk 2+2 z, zk

4 -

4 4

01NME2 18FULS 18VUSE12

Beneš Liška Kukal

0+6 z

2+0 kz 2+2 kz 0+8 kz

6

2 4 8

18NET 01POPJ12 01POGR12 01PNLA

Virius Bojar, Zeman Strachota Mikyška

1+1 z, zk 0+2 z 2z 2 zk

0+2 z 2z -

2 2 2 3

2 2 -

18AMTL 18DATS

Kukal Kukal

-

2+2 kz 2+2 kz

-

4 4

18RFP 01PAA

Novotný Oberhuber

-

1+2 kz 0+3 kz

-

3 4

01JAA 18BI 18UIA1

Mareš Kukal Jarý

1+1 kz 1+1 z

2 zk -

2 2

2 -

18UIA2 01UMF 01PMF 01SMF

Jarý Oberhuber Oberhuber Oberhuber

2z -

1+1 z 0+2 z 0+2 z

2 -

2 2 2

Předměty volitelné: Programování pro .NET Počítače a přirozený jazyk 1, 2 Počítačová grafika 1, 2 Pokročilé partie numerické lineární algebry Aplikace MATLABu Dekompozice databázových systémů Řešení fyzikálních problémů Paralelní algoritmy a architektury Jazyky a automaty Bussiness Intelligence Úvod do pokročilých algoritmů 1 Pokročilé algoritmy 2 Úvod do mainframe (1) Programování pro mainframe (1) Správa mainframe (1)

(1) Předmět je vyučován na základě spolupráce s CA, ČR.

91


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Modelování produkčních systémů v ekonomice Statistické metody rozpoznávání a rozhodování Variační metody B Heuristické algoritmy Základy teorie informace Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

18MOPR

Fiala

2+2 z, zk

-

5

-

18SROZ

Flusser

2+0 zk

-

3

-

01VAMB 18HEUR 18ZTI 18SDP12 18DPSE12

Beneš Kukal Fabian Kukal Kukal

2 kz 0+2 z 0+10 z

2+2 kz 2+0 kz 0+2 z 0+20 z

2 2 10

4 2 3 20

Aplikace SQL Základy teorie grafů B Metody pro řídké matice Teorie složitosti Finanční a pojistná matematika Nelineární programování Pravděpodobnostní modely učení Dynamické rozhodování Úvod do managementu Teorie náhodných procesů Teorie čísel

18SQL 01ZTGB 01MRM 01TSLO 01FIMA 01NELI 01PMU

Kukal Ambrož Mikyška Majerech Hora Burdík Hakl

0+2 z 2+2 z, zk 3 zk 2 zk 3 zk 2 zk

2 zk -

2 4 3 2 4 2

3 -

01DYR 12UM 01NAH 01TC

3 zk 2 zk 3 zk -

4+0 zk

3 2 3 -

4

Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Průmyslový vývoj softwaru

01ROZ1

Kárný Malát Michálek Masáková, Pelantová Flusser, Zitová

-

2+2 zk

-

4

18PVS

Virius

1+1 z

-

2

-


92

Navazující magisterské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky (1) Kvantová fyzika (2) Numerické metody 2 Základy jaderné fyziky Nauka o materiálu Nauka o materiálech pro reaktory Základy fyziky jaderných reaktorů Termohydraulický návrh jaderných zařízení 1,2 Základy elektroniky Experimentální neutronová fyzika (3) Jaderné reaktory Úvod do radiační ochrany jaderných zařízení Bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Exkurze (4) Rešeršní práce 1, 2

01RMF 02KF 01NME2 02ZJF 14NMA 14NMR

Krbálek Jizba, Šnobl Beneš Wagner Haušild Haušild

2+4 z, zk 2+1 z, zk 3+2 z, zk 2+1 kz -

2+0 kz 2+0 zk

6 3 6 3 -

2 2

17ZAF

Frýbort, Zeman

4+2 z, zk

-

6

-

17THN12

2+0 z

4+2 z, zk

2

6

17ZEL 17ENF

Heřmanský, Kobylka Kropík Rataj

2+2 kz -

2+1 kz

3 -

2

17JARE 17URO

Heřmanský Starý

-

2 zk 2+0 kz

-

2 2

17BES

Kropík

-

2+0 z, zk

-

2

17EXK 17RPJR12

Kobylka Kobylka

0+5 z

1 týden z 0+10 z

5

1 10

15CHB 02KVAN

Silber, Štamberg Hlavatý, 4+2 z, zk Štefaňák

3+1 z, zk -

6

4 -

Předměty volitelné: Chemie (5) Kvantová mechanika (1) (2) (3) (4) (5)

(2)

Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. Povinně jedna zkouška - buď 02KVAN, nebo 02KF. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ZAF1. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Teorie a technika jaderných reaktorů". Předmět doporučen, zabývá se chemií jaderných zařízení.

93


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Fyzika jaderných reaktorů

(1)

17FAR

17ERF

Heraltová, Zeman Sklenka, Kropík Heřmanský, Huml Bílý, Heřmanský Rataj, Sklenka

17JPC 17THN3

Sklenka, Zeman Kobylka

3+0 z, zk

2+0 kz -

3

2 -

17SAZ

Kobylka

2+1 z, zk

-

3

-

17PEX 17VUJR12

Frýbort Frýbort

0+6 z

2 týdny z 0+8 kz

6

3 8

Technická mechanika Přístroje jaderné techniky Počítačové řízení experimentu Nové jaderné zdroje Počítačové modelování v reaktorové fyzice 1 Číslicové bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Ekonomické hodnocení JE Využití výzkumných reaktorů Vybrané partie z legislativy

14TM 17PRJT 17PRE 17NJZ 17MORF1

Kunz, Oliva Miglierini Kropík Bílý Frýbort

2+2 z, zk 2+0 zk 2+1 z, zk 3 zk -

2+2 kz

4 2 3 3 -

4

17CIBS

Kropík

2+0 z, zk

-

2

-

17EHJE 17VYRR 17VPL

2 zk -

2+0 zk 2z

2 -

2 2

Energetika a energetické zdroje

17EEZ

Starý Sklenka Bílková, Fuchsová Kobylka, Tichý

-

2+1 z, zk

-

3

Provozní reaktorová fyzika Dynamika reaktorů (1)

(1)

17PRF 17DYR

Termomechanika reaktorů

(1,2)

17TERR

Experimentální reaktorová fyzika (1,3) Jaderný palivový cyklus Termohydraulický návrh jaderných zařízení 3 (2) Stroje a zařízení jaderných elektráren (2) Praxe (exkurze) v zahraničí Výzkumný úkol 1, 2

(4)

2+2 z, zk

-

5

-

-

2+0 z, zk 2+2 z, zk

-

3 4

2+2 z, zk

-

4

-

-

4 kz

-

4


(1) (2) (3) (4)

Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ZAF. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17THN12. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ENF. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Teorie a technika jaderných reaktorů".

94


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Radioaktivní odpady Operátorský kurs na reaktoru VR-1 (1) Jaderná bezpečnost

17RAO 17OPK

Konopásková Rataj, Kropík

4 z, zk

2 zk -

4

2 -

17JBEZ

4 zk

-

4

-

Elektrická zařízení jaderných elektráren Praxe (2) Seminář Diplomová práce 1, 2

17ELZ


2+1 z, zk

-

3

-

17PRAX 17SEMI 17DPJR12

Kropík Kropík Kropík

2 týdny z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

4 10

2 20

17MORF2

Huml

2+2 kz

-

4

-

17SPJE

Dušek, Matějka

2 zk

-

2

-

17SIPS

Kobylka

-

0+3 kz

-

3

17RJE 17TMP

2 zk -

2+1 z, zk

2 -

3

17AEZ

Kropík Kobylka, Valach Škorpil

-

1 týden z

-

3

17ROJ

Starý

-

2+0 zk

-

2

17PPSR

Uhlíř

-

2+1 zk

-

3

Předměty volitelné: Počítačové modelování v reaktorové fyzice 2 Spolehlivost jaderných elektráren (4) Simulace provozních stavů JE

(3)

Řízení jaderných elektráren (4) Termomechanika jaderného paliva Alternativní energetické zdroje

(5)

Radiační ochrana jaderných zařízení Pokročilé metody přepracování vyhořelého paliva a technologie solných reaktorů (4) (1) (2) (3) (4) (5)

Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětů 17ERF a 17DYR. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Teorie a technika jaderných reaktorů". Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17THN12. Předmět bude otevřen při minimálním počtu 3 studentů. Je nutné si jej zapsat nejméně 3 pracovní dny před začátkem semestru. Výuka na ZČU 1 týden v semestru. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Teorie a technika jaderných reaktorů".

95

Navazující magisterské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Jaderná energie a životní prostředí Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky (1) Kvantová fyzika (2) Numerické metody 2 Základy jaderné fyziky Nauka o materiálu Nauka o materiálech pro reaktory Základy fyziky jaderných reaktorů Termohydraulický návrh jaderných zařízení 1,2 Základy elektroniky Jaderné reaktory Experimentální neutronová fyzika (3) Úvod do radiační ochrany jaderných zařízení Bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Exkurze (4) Rešeršní práce 1, 2

01RMF 02KF 01NME2 02ZJF 14NMA 14NMR

Krbálek Jizba, Šnobl Beneš Wagner Haušild Haušild

2+4 z, zk 2+1 z, zk 3+2 z, zk 2+1 kz -

2+0 kz 2+0 zk

6 3 6 3 -

2 2

17ZAF

Frýbort, Zeman

4+2 z, zk

-

6

-

17THN12

2+0 z

4+2 z, zk

2

6

17ZEL 17JARE 17ENF

Heřmanský, Kobylka Kropík Heřmanský Rataj

2+2 kz -

2 zk 2+1 kz

3 -

2 2

17URO

Starý

-

2+0 kz

-

2

17BES

Kropík

-

2+0 z, zk

-

2

17EXK 17RPJE12

Kobylka Kobylka

0+5 z

1 týden z 0+10 z

5

1 10

Úvod do životního prostředí

16ZIVO

-

2

-

Chemie (5) Kvantová mechanika

15CHB 02KVAN

Čechák, 2+0 kz Thinová Silber, Štamberg Hlavatý, 4+2 z, zk Štefaňák

3+1 z, zk -

6

4 -


(1) (2) (3) (4) (5)

(2)

Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. Povinně jedna zkouška - buď 02KVAN, nebo 02KF. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ZAF1. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Jaderná energie a životní prostředí". Předmět doporučen, zabývá se chemií jaderných zařízení.

96


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Fyzika jaderných reaktorů

(1)

Termohydraulický návrh jaderných zařízení 3 (2) Termomechanika reaktorů Jaderný palivový cyklus Provozní reaktorová fyzika Dynamika reaktorů (1)

17FAR

Heraltová, Zeman Kobylka

2+2 z, zk

-

5

-

3+0 z, zk

-

3

-

2+2 z, zk

-

4

-

-

2+0 kz 2+0 z, zk 2+2 z, zk

-

2 3 4

17ERF

Bílý, Heřmanský Sklenka, Zeman Sklenka, Kropík Heřmanský, Huml Rataj, Sklenka

-

4 kz

-

4

17EEZ 17PEX 17VUJE12

Kobylka, Tichý Frýbort Frýbort

0+6 z

2+1 z, zk 2 týdny z 0+8 kz

6

3 3 8

02EMJFB

Vrba

2 kz

-

2

-

17PRJT 02UJF 17SAZ

Miglierini Bielčík Kobylka

2+0 zk 2+1 z, zk

4 zk -

2 3

4 -

17BES

Kropík

-

2+0 z, zk

-

2

17PRE 17EHJE 17VPL

Kropík Starý Bílková, Fuchsová Frýbort

2+1 z, zk 2 zk -

2z

3 2 -

2

-

2+2 kz

-

4

17THN3 (1,2)

(1)

Experimentální reaktorová fyzika (1,3) Energetika a energetické zdroje Praxe (exkurze) v zahraničí (4) Výzkumný úkol 1, 2

17TERR 17JPC 17PRF 17DYR

Předměty volitelné: Experimentální metody jaderné fyziky Přístroje jaderné techniky Užitá jaderná fyzika Stroje a zařízení jaderných elektráren (2) Bezpečnostní systémy jaderných reaktorů Počítačové řízení experimentu Ekonomické hodnocení JE Vybrané partie z legislativy Počítačové modelování v reaktorové fyzice 1 (1) (2) (3) (4)

17MORF1

Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17ZAF12. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17THN12. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17EXNF. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Jaderná energie a životní prostředí".

97


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Operátorský kurs na reaktoru VR-1 (1) Jaderná bezpečnost

17OPK

Rataj, Kropík

4 z, zk

-

4

-

17JBEZ

4 zk

-

4

-

2+1 z, zk

-

3

-

Elektrická zařízení jaderných elektráren Alternativní energetické zdroje

17ELZ


17AEZ

Škorpil

-

1 týden z

-

3

Praxe (3) Diplomová práce 1, 2

17PRAX 17DPJE12

Kropík Kropík

2 týdny z 0+10 z

0+20 z

4 10

20

17RAO 17SPJE

Konopásková Dušek, Matějka

2 zk

2 zk -

2

2 -

17PRE 17SIPS

Kropík Kobylka

2+1 z, zk -

0+3 kz

3 -

3

17RJE 17EHJE

Kropík Starý

2 zk 2 zk

-

2 2

-

(2)

Předměty volitelné: Radioaktivní odpady Spolehlivost jaderných elektráren (4) Počítačové řízení experimentu Simulace provozních stavů JE

(5)

Řízení jaderných elektráren Ekonomické hodnocení JE (1) (2) (3) (4) (5)

(4)

Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětů 17EXRF a 17DYR. Výuka na ZČU 1 týden v semestru. Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Jaderná energie a životní prostředí". Předmět si mohou zapsat pouze studenti zaměření "Jaderná energie a životní prostředí". Předmět bude otevřen při minimálním počtu 3 studentů. Je nutné si jej zapsat nejméně 3 pracovní dny před začátkem semestru. Předmět si lze zapsat pouze po získání zápočtu z předmětu 17THN12.

98

Navazující magisterské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření Předmět

1. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

01RMF 01PRST 02KF 01NME2 16JRF12 16ZDOZ12 16DETE 16ZPRA 16RPDZ12

Krbálek Hobza Jizba, Šnobl Beneš Musílek, Urban Trojek Průša Průša Vávrů

2+4 z, zk 3+1 z, zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk 0+5 z

2+0 kz 2+2 z, zk 2+0 zk 4+0 zk 0+2 kz 0+10 z

6 4 3 6 4 5

2 4 2 4 2 10

02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

11ZFPL 17ENF

Hlavatý, Štefaňák Kraus Rataj

2 kz -

2+1 kz

2 -

2

17JARE 16ZBAF12

Heřmanský Doubková

2+2 z, zk

2 zk 2+2 z, zk

4

2 4

16KPR 12ZEL12

Votrubová Pavel

2+0 zk 2+1 z, zk

2+1 z, zk

2 3

3

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky (1) Pravděpodobnost a statistika Kvantová fyzika (2) Numerické metody 2 Jaderná a radiační fyzika 1, 2 Základy dozimetrie 1, 2 Detektory ionizujícího záření Základní praktikum Rešeršní práce 1, 2 Předměty volitelné: Kvantová mechanika

(2)

Základy fyziky pevných látek Experimentální neutronová fyzika Jaderné reaktory Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2 Klinická propedeutika Základy elektroniky 1, 2

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Studenti si povinně zapisují jeden z předmětů 02KVAN, 02KF

99


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Metoda Monte Carlo Zařízení jaderné techniky Praktikum z detekce a dozimetrie ionizujícího záření Radiační ochrana Metody měření a vyhodnocení ionizujícího záření Úvod do životního prostředí Úvod do aplikací ionizujícího záření Integrující dozimetrické metody Aplikace ionizujícího záření ve vědě a technice Metoda Monte Carlo v radiační fyzice Analytické měřicí metody Dozimetrie a radioaktivita životního prostředí Exkurze Seminář Výzkumný úkol 1, 2

18MOCA 16ZJT 16PDDZ

Virius Čechák Průša

2+1 z 2+0 zk 0+4 kz

-

3 2 5

-

16RAO 16MER

Vrba Voltr

4+0 zk 2+0 zk

-

4 2

-

16ZIVO

Čechák, Thinová Musílek

2+0 kz

-

2

-

2+0 zk

-

2

-

16UAZ 16IDOZ

-

2+0 zk

-

2

16APL

Ambrožová, Musílek Čechák

-

4+0 zk

-

5

16MCRF

Klusoň

-

2+2 z, zk

-

4

16AMM 16DRZP

-

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

16EX 16SEMA 16VUDZ12

Spěváček Čechák, Thinová Thinová Vávrů Trojek

0+6 z

1 týden z 0+2 z 0+8 kz

6

3 2 8

16REL 16ZED

Spěváček Spěváček

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

-

02EMJF

Vrba

2+0 zk

-

3

-

16PDIZ

Thinová

-

0+4 kz

-

4

Předměty volitelné: Radiační efekty v látce Zpracování experimentálních dat Experimentální metody jaderné fyziky Praktikum z dozimetrie ionizujícího záření

100


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Aplikace ionizujícího záření v medicíně Metrologie ionizujícího záření Spektrometrie v dozimetrii Matematické metody a modelování Mikrodozimetrie Fyzika a technika neionizujícího záření Úvod do částicové fyziky Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2

16AIZM

Novák

2+1 z, zk

-

3

-

16MIOZ 16SPEK 16MMM

Čechák Čechák Klusoň

2+1 z, zk 2+0 zk 0+2 z

-

4 3 2

-

16MDOZ 16FNEI

Davídková 2+0 zk Klusoň, Thinová 2+0 zk

-

2 2

-

16UCF 16SEM12 16DPDZ12

Smolík Vávrů Vávrů

2+0 zk 0+2 z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

2 2 10

2 20

16DNEU 16KLD 16DZAR 16RBIO 16PDIZ

Ploc Novotný Musílek Davídková Thinová

2+0 zk -

2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk 0+4 kz

2 -

2 2 2 4

02EMJF

Vrba

2+0 zk

-

3

-

17JARE 16RZP

Heřmanský Matolín, Thinová Nikl

-

2 zk 2+0 zk

-

2 2

-

2+0 zk

-

2

Předměty volitelné: Dozimetrie neutronů Klinická dozimetrie Dozimetrie vnitřních zářičů Radiobiologie Praktikum z dozimetrie ionizujícího záření Experimentální metody jaderné fyziky Jaderné reaktory Radionuklidy v životním prostředí Úvod do fyziky scintilátorů a fosforů

16FSC

101

Navazující magisterské studium Obor Jaderné inženýrství Zaměření Experimentální jaderná fyzika Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


02SF 02SF2

02KVA2B 01RMF 02IJZ


4+2 z, zk -

4+2 z, zk

6 -

6

Kvantová mechanika

02KVAN

4+2 z, zk

-

6

-

Kvantová mechanika 2 Rovnice matematické fyziky (1) Interakce jaderného záření s látkou Detektory ionizujícího záření Výjezdní seminář EJF 1 (2) Rešeršní práce 1, 2

2+4 z, zk 2+2 z, zk

4+2 z, zk -

6 4

6 -

16DETE 02EJFS1 02RPEF12

Průša Petráček Petráček

5 dní z 0+5 z

4+0 zk 0+10 z

1 5

4 10

01PRST 01NME2 02AMF 17ZEL 01FA1 01FA2 01MMF 18OOP

Hobza Beneš Břeň Kropík Havlíček Šťovíček Šťovíček Virius

3+1 z, zk 2+2 z, zk 2+2 kz 2+1 z, zk 2z

2+0 kz 2+2 z, zk 4+2 z, zk -

4 4 3 3 2

2 4 6 -

18MOCA 02EMEC

Virius Chaloupka

2+1 z -

2z

3 -

2

01FKPB 12VTV 12VAK

Pošta Procházka Král, Voltr

2z 2+2 kz

1+1 z -

2 4

2 -

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Numerické metody 2 Atomová a molekulová fyzika Základy elektroniky Funkcionální analýza 1 Funkcionální analýza 2 Metody matematické fyziky (1) Objektově orientované programování Metoda Monte Carlo Experimenty a modely elementárních částic Funkce komplexní proměnné B Vědeckotechnické výpočty Vakuová fyzika a technika

(1) Povinně jeden předmět - buď 01RMF, nebo 01MMF. Zkoušku z předmětu 01MMF lze skládat jen po absolvování předmětů skupiny A v bakalářském studiu. (2) Předmět je určen pouze pro studenty zaměření EJF.

102


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová teorie pole 1, 2 Experimentální metody jaderné fyziky Experimentální metody subjaderné fyziky Projektové praktikum 1, 2 Fyzika atomového jádra

02KTPE12 02EMJF

Adam, Tolar Vrba

3+1 z 2+0 zk

3+1 z, zk -

5 3

5 -

02EMSF

-

2+0 zk

-

2

0+2 z -

0+4 kz 4+0 zk

2 -

4 4

Neutronová fyzika Exkurze Výzkumný úkol 1, 2

02NF 02EXK 02VUEF12

Adamová, Petráček Čepila, Krůs Adam, Mareš, Petráček Šaroun, Vacík Petráček Petráček

0+6 z

2+2 z, zk 1 týden z 0+8 kz

6

4 1 8

02EJFS2 02RFTI

Petráček Contreras

5 dní z 2+1 z, zk

-

1 3

-

16ZJT 02GR 02OR 17PRJT 02NVKM12

Čechák Chadzitaskos Semerák Kropík Adam

2+0 zk 2+1 z, zk 2+0 zk 0+3 z

3+0 zk 0+3 z

2 3 2 3

3 3

02UMAT

Škoda

2+0 zk

-

2

-

02EMBS

Kushpil

2+2 z

-

2

-

02UNC 02FINF

2+0 zk -

2+0 z

2 -

2

2+0 z

2+0 z 2+0 z

1

2 1

02SFHIC

Doležal Adamová, Petráček Šumbera Bielčík, Bielčíková, Tomášik Bielčík, Jex

2+1 z, zk

-

2

-

02LIAG 02DRG

Šnobl Šnobl

2+2 z

3+2 z, zk -

4

6 -

17PLP 02JAS 02DRI

Kropík Nosek Jizba

2+0 zk 2+1 z, zk

2 zk -

2 3

2 -

02PPRA12 02FAJ

Předměty volitelné: Výjezdní seminář EJF 2 (1) Fyzika ultrarelativistických jaderných srážek Zařízení jaderné techniky Grupy a reprezentace Obecná teorie relativity Přístroje jaderné techniky Přibližné výpočty v kvantové mechanice 1, 2 Úvod do materiálů pro experimentální jadernou fyziku Inteligentní systemy ve fyzice vysokých energií Urychlovače nabitých částic Zpracování dat ve fyzikálních experimentech Extrémní stavy hmoty Rozhovory o kvark-gluonovém plazmatu 3, 4 Statistická fyzika v jaderných srážkách Lieovy algebry a grupy Diferenciální rovnice, symetrie a grupy Programovatelná logická pole Jaderná astrofyzika Dráhový integrál

02ESH 02RQGP34

(1) Předmět je určen pouze pro studenty zaměření EJF.

103


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Základy kvantové chromodynamiky

02ZQCD

3+2 z, zk

-

6

-

02JSP 02SEMI12 02DPEF12

Bielčíková, Němčík, Tomášik Wagner Petráček Petráček

Jaderná spektroskopie Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2

0+2 z 0+10 z

2+2 z, zk 0+2 z 0+20 z

2 10

5 3 20

Atomová a molekulová spektroskopie Výjezdní seminář experimentální jaderné fyziky 3

02AMS

Civiš

2+2 z, zk

-

4

-

02EJFS3

Petráček

5 dní z

-

1

-

Seminář o kvark-gluonovém plazmatu

02SQGP

0+2 z

-

2

-

Experimentální testy kvarkgluonového plazmatu

02ETQGP

-

0+2 z

-

2

Základy teorie elektroslabých interakcí Počítačové řízení experimentu Experimentální testy standardního modelu Funkcionální integrál 1, 2 Metody měření a vyhodnocení ionizujícího záření

02ZESI

-

2+2 z, zk

-

4

17PRE 02ETSM

Bielčík, Bielčíková, Tomášik Bielčík, Bielčíková, Tomášik Bielčíková, Tomášik Kropík Leitner, Žáček

2+1 z, zk 2+0 zk

-

3 2

-

02FCI12 16MER

Jizba Voltr

2+0 z 2+0 zk

2+0 z -

2 2

2 -


(1)

(1) Předmět je určen pouze pro studenty zaměření EJF.

104

Navazující magisterské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Inženýrství pevných látek Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


(1)

Struktura pevných látek 1 Struktura pevných látek 2 Základy fyziky kondezovaných látek Rešeršní práce 1, 2


11RPIP12

Krbálek Hobza Beneš Hlavatý, Štefaňák Kraus Ganev Zajac, Kratochvílová Vratislav

11ANEL 11MIK 11APLG 01VYML 01JAA


2+4 z, zk 3+1 z, zk 4+2 z, zk

2+0 kz -

6 4 6

2 -

2 zk -

2 zk 4 zk

3 -

3 4

0+5 z

0+10 z

5

10

Jiroušek Jiroušek Potůček Mareš

4 z, zk 2 zk 4 zk

4 z, zk -

4 2 4

4 -

Mareš

-

2 zk

-

2

Předměty volitelné: Analogová elektronika Mikroprocesorová technika Aplikace teorie grup ve FPL Vyčíslitelnost a matematická logika Jazyky a automaty

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry.

105


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Fyzika polovodičů 1 Fyzika magnetických látek Fyzika kovů Fyzika dielektrik Seminář 1, 2 Teorie pevných látek 1 Teorie pevných látek 2 Výzkumný úkol 1, 2

11POL1 11MAGN 11KOV 11DIEL 11SMI12 11TPL1 11TPL2 11VUIP12

Potůček Zajac Lejček Bryknar Kraus, Vratislav Zajac Zajac Vratislav

4 zk 2 zk 0+2 z 4 zk 0+6 z

2 zk 2 zk 0+2 z 2 zk 0+8 kz

6 3 3 6 6

3 3 3 3 8

Programování úloh v reálném čase Praktikum ze struktury pevných látek Fyzika polovodičů 2 Praktikum z polovodičů

11RTSW

Jiroušek

-

2z

-

3

11PSPL

0+4 kz

-

4

-

-

2 zk 0+4 kz

-

2 4

Supravodivost a fyzika nízkých teplot Měřící metody polovodičů

11SUPR

Ganev, Vratislav Aubrecht Aubrecht, Klepáček, Potůček Janů, Středa

4 zk

-

4

-

2z

-

2

-

Konstrukce polovodičových součástek Chemické aspekty pevných látek Technologie vysokofrekv. optoelektronických součástek Elektronické praktikum Kovové oxidy Fázové přechody v pevných látkách Aplikace neutronové difrakce Difrakční metody strukturní biologie Kvantové počítání Molekulární nanosystémy Optická spektroskopie anorganických pevných látek

11KPS

Aubrecht, Klepáček Sopko

-

2 zk

-

2

11CHA

Hejtmánek

-

2 zk

-

2

11TVOS

Sopko

-

2 zk

-

2

11EP 11KO 11FPPL

Jiroušek Hejtmánek Hlinka

0+4 kz 2 zk -

2 zk

4 2 -

2

11AND 11DMSB

Vratislav Dohnálek

2 zk -

3 z, zk

2 -

3

11KVAP 11MONA 11OSAL

Andrey Kratochvílová Potůček

2 zk -

2 zk 2 zk

2 -

2 2


11POL2 11PPOL

11MMPV

106


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Optické vlastnosti pevných látek 11OPT Odborná praxe 11PRAK Seminář 3, 4 11SMI34 Diplomová práce 1, 2 11DPIP12

Bryknar Vratislav Kraus, Vratislav Vratislav

2 zk 2 týdny z 0+2 z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

3 5 2 10

3 20

11SMAT

Sopko

2 zk

-

2

-

11MMM 11FYPO12 11DETE 11PCPC

Vratislav Kalvoda Sopko Pfleger

4z 2 zk 2 zk

2 zk 2 zk -

4 2 2

2 2 -

11NMV

Vratislav

-

2 zk

-

2

11DAN

Ganev, Kraus

2 zk

-

2

-

11CFPL

Lukáš

-

2 zk

-

2

11SMAM 11SIKL

Potůček, Sedlák Kalvoda, Sedlák

2 zk -

2+2 z, zk

2 -

4

11PAO

Aubrecht, Klepáček Štěpánková Seiner

2+0 zk

-

2

-

2+0 z

0+2 kz -

3

2 -

Předměty volitelné: Speciální polovodičové materiály a součástky Moderní měřicí metody Fyzika povrchů 1, 2 Polovodičové detektory Teorie a konstrukce fotovoltaických článků Neutronografie v materiálovém výzkumu Difrakční analýza mechanických napětí Úvod do chemie a fyziky polymerních látek Smart materiály a jejich využití Počítačové simulace kondezovaných látek Principy a aplikace optických senzorů s praktickými úlohami Seminář teorie pevných látek Vnitřní dynamika materiálů

11STPL 11VDYM

107

Navazující magisterské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Stavba a vlastnosti materiálů Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


(1)

01RMF 01NME2 02KVAN

14RPSM12

Krbálek Beneš Hlavatý, Štefaňák Kunz Kunz Kraus Karlík, Kraus, Haušild Oliva, Materna Lauschmann, Mušálek, Karlík Kunz

01PRST 11ELEA

Hobza Jiroušek



Elastomechanika 1 Zkoušení a zpracování kovů a slitin Rešeršní práce 1, 2

14EME1 14ZZKS

2+4 z, zk 4+2 z, zk

2+0 kz -

6 6

2 -

4 z, zk 2 zk -

2+0 z, zk 6 z, zk

6 3 -

2 6

-

4 z, zk 4 kz

-

4 4

0+5 z

0+10 z

5

10

3+1 z, zk -

2 z, zk

4 -

2

Předměty volitelné: Pravděpodobnost a statistika Elektronika experimentálních aparatur

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry.

108


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Dynamika kontinua Lomová mechanika 1, 2 Analýza experimentálních dat 1, 2 Experimentální metody 1, 2

14DYKO 14LME12 14AED12

Horáček Kunz Kopřiva

2+0 z, zk 2+0 z, zk 2 z, zk

2+0 z, zk 2 z, zk

3 3 3

3 3

14EXM12

4 kz

4 kz

4

4

Fyzikální metalurgie 1, 2 Plasticita 1 Únava materiálů Práce na výzkumném úkolu 1, 2

14FYM12 14PLAS1 14UNMA 14VUSM12

Jaroš, Kovářík, Nedbal, Siegl Karlík, Chráska Oliva Lauschmann Kopřiva

4 z, zk 0+6 z

2+0 z, zk 2+0 z, zk 2+0 kz 0+8 kz

6 6

3 3 3 8

01VAMB 14EME2 14PME

Beneš Oliva, Materna Okrouhlík

2 kz 4 z, zk -

3 kz

2 6 -

4

Předměty volitelné: Variační metody B Elastomechanika 2 Počítačová mechanika

109


3. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Nekovové materiály Plasticita 2 Teorie spolehlivosti Praktikum metod konečných prvků Nedestruktivní diagnostika Vnitřní dynamika materiálů Předdiplomní praxe Diplomová práce 1, 2

14NEKO 14PLAS2 14TSPO 14PMKP

Karlík, Haušild Oliva Kopřiva Materna

2+0 z, zk 2+0 z, zk 2+0 z, zk 0+2 kz

-

3 4 3 3

-

14NEDI 11VDYM 14PRAX 14DPSM12

Převorovský Seiner Oliva Oliva

2z 2+0 z 2 týdny z 0+10 z

0+20 z

3 3 3 10

20

14VLN 14SEM 14FAP

Červ Siegl Siegl

2+0 z -

0+4 z 2+0 z

3 -

8 3

Předměty volitelné: Vlnové jevy v pevných látkách Seminář Fraktografie a analýza poruch

110

Navazující magisterské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Laserová technika a elektronika Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky Fyzika pevných látek Kvantová mechanika

01RMF 11FPL 02KVAN

Fyzikální optika 1 Elektrodynamika Vedené elektromagnetické vlny

12FOPT1 12ELDN 12VED

Optické spektroskopie Aplikace laserů

12OPS 12APL

Laserové systémy Elektronika 3 Praktikum z elektroniky 1, 2 Rešeršní práce 1, 2

(1)

Krbálek Kraus Hlavatý, Štefaňák Fiala Kálal Čtyroký

2+4 z, zk 4+2 z, zk

4 zk -

6 6

4 -

3 z, zk 4 z, zk -

4 z, zk

3 4 -

4

2 z, zk

2 zk -

2

2 -

12LAS 12EL3 12EP12 12RPLT12

Michl Jančárek, Jelínková Kubeček Pavel Pavel Jelínková

2 zk 0+2 kz 0+5 z

2+1 z, zk 0+2 kz 0+10 z

2 3 5

3 3 10

12SOP 12MPR12 12PN

Richter Čech Hulicius

2 z, zk 4 zk -

2 zk 2 zk

2 4 -

2 2

12FOPT2 12OPK 12GEOP 12ULAT 12VAK 12ZPOP 12ZPLT

Škereň Kuchár Fiala Jelínková, Šulc Král, Voltr Škereň Blažej, Gavrilov, Kubeček Hulicius Hulicius

2 zk 2 kz 2+2 kz -

2 z, zk 3+1 z, zk 0+4 kz 0+4 kz

2 2 4 -

2 4 6 6

2 zk -

2 kz

2 -

2

2+1 kz

-

4

-

12POEX 12NIPL 12ZFP 12TAIS

Klimo, Klír, Procházka Čech Král Limpouch Král

4 z, zk -

2z 3+1 z, zk 3 zk

4 -

2 4 3

01FKPB 01NME2

Pošta Beneš

2z -

2+0 kz

2 -

2

Předměty volitelné: Statistická optika Mikroprocesory 1, 2 Příprava polovodičových nanostruktur Fyzikální optika 2 Optické komunikace Geometrická optika Úvod do laserové techniky Vakuová fyzika a technika Základní praktikum z optiky Základní praktikum z laserové techniky (2) Nanotechnologie Vybrané kapitoly z nanoelektroniky Zpracování signálů a dat Počítačové řízení experimentů Nízkoteplotní plazma a výboje Základy fyziky plazmatu Technika a aplikace iontových svazků Funkce komplexní proměnné B Numerické metody 2

12NT 12VKN 12ZSD

(1) Zkoušku z předmětu 12VED lze skládat až po složení zkoušky z elektrodynamiky 12ELDN. (2) Zápis předmětu 12ZPLT je možný až po složení zkoušky z předmětu 12ULT nebo po získání klasifikovaného zápočtu z 12ULAT.

111


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová elektronika (1) Fyzika laserů Nelineární optika (2) Pevnolátkové, diodové a barvivové lasery Plynové a rentgenové lasery Otevřené rezonátory Fyzika detekce a detektory optického záření Měřicí metody elektroniky a optiky Pokročilé praktikum z laserové techniky Seminář laserových, plasmových a svazkových technologií Výzkumný úkol 1, 2

12KVEN 12FLA 12NLOP 12PDBL

12ORE 12FDD

Richter Šulc Fiala, Richter Jelínková, Kubeček Jančárek, Vrbová Kubeček Pína

3+1 z, zk 2 z, zk

4 z, zk 3+1 z, zk -

5 2

4 5 -

-

2 z, zk

-

2

2+1 z, zk 2 zk

-

3 2

-

12MMEO

Pína

-

2 zk

-

2

12PPLT

Kubeček, Němec Jančárek, Jelínková, Král

0+4 kz

-

6

-

-

0+4 z

-

4

12VULT12

Jelínková

0+6 z

0+8 kz

6

8

12RFO 12KVO 12PLS

Pína Richter Michl

2 zk 2 zk

3+1 z, zk -

2 2

4 -

12OPK 12OSE 12PLM

2 zk -

2 zk 0+4 kz

2 -

2 6

12NAE 12PN

Kuchár Homola Jelínková, Němec Voves Hulicius

2 zk -

2 zk

2 -

2

12OZS 11POL1 11DIEL 12OSY

Škereň Potůček Bryknar Čech

3 z, zk 4 zk 3 zk

2 zk -

3 6 3

3 -

12RTGL

12LAPT

Předměty volitelné: Rentgenová fotonika Kvantová optika (3) Pokročilé laserové spektroskopie (5) Optické komunikace Optické senzory Praktikum z laserové medicíny Nanoelektronika Příprava polovodičových nanostruktur Optické zpracování signálů Fyzika polovodičů 1 Fyzika dielektrik Operační systémy (1) (2) (3) (4) (5)

(4)

Zkoušku z předmětu 12KVEN lze skládat až po složení zkoušky z kvantové mechaniky 02KVAN. Zkoušku z předmětu 12NLOP lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 1 12FOPT1. Zkoušku z předmětu 12KVO lze skládat až po složení zkoušky z kvantové elektroniky 12KVEN. Zkoušku z předmětu 12OZS lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 2 12FOPT2. Zkoušku z předmětu 12PLS lze skládat až po složení zkoušky z 12OPS.

112


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Vláknové lasery a zesilovače

12VLA

Generace ultrakrátkých impulzů Elektronika pro lasery Fyzika a lidské poznání Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

Kubeček, Peterka 12UKP Kubeček 12ELA Čech, Pavel 12FLP Langer 12DSELT12 Jelínková 12DPLT12 Jelínková

3 zk

-

3

-

2 zk 2 zk 0+2 z 0+10 z

2z 0+2 z 0+20 z

2 2 2 10

2 3 20

12PPOP 12RSEN 11CHA

Škereň Vyhlídal Hejtmánek

0+4 kz 4 z, zk -

2 zk

6 4 -

2

12UM

Malát

2 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Pokročilé praktikum z optiky Regulace a senzory Chemické aspekty pevných látek Úvod do managementu

(1)

(1) Zápis předmětu 12PPOP je možný až po absolvování předmětů 12FOPT1 a 12FOPT2.

113

Navazující magisterské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Optická fyzika Předmět

1. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01RMF 11FPL 02KVAN

2+4 z, zk 4+2 z, zk

4 zk -

6 6

4 -


Krbálek Kraus Hlavatý, Štefaňák Fiala, Škereň Kálal Čtyroký

Fyzikální optika 1, 2 Elektrodynamika Vedené elektromagnetické vlny

3 z, zk 4 z, zk -

2 z, zk 4 z, zk

3 4 -

2 4

Statistická optika Optické spektroskopie Geometrická optika Rešeršní práce 1, 2

12SOP 12OPS 12GEOP 12RPOF12

Richter Michl Fiala Škereň

2 z, zk 0+5 z

2 zk 3+1 z, zk 0+10 z

2 5

2 4 10

Elektronika 3 Praktikum z elektroniky 1, 2 Úvod do laserové techniky Vakuová fyzika a technika Základní praktikum z optiky Základní praktikum z laserové techniky (2)

12EL3 12EP12 12ULAT 12VAK 12ZPOP 12ZPLT

2 zk 0+2 kz 2 kz 2+2 kz -

0+2 kz 0+4 kz 0+4 kz

2 3 2 4 -

3 6 6

Nanotechnologie Vybrané kapitoly z nanoelektroniky Zpracování signálů a dat

12NT 12VKN

Pavel Pavel Jelínková, Šulc Král, Voltr Škereň Blažej, Gavrilov, Kubeček Hulicius Hulicius

2 zk -

2 kz

2 -

2

12ZSD

2+1 kz

-

4

-

Počítačové řízení experimentů Nízkoteplotní plazma a výboje Základy fyziky plazmatu Funkce komplexní proměnné B Numerické metody 2

12POEX 12NIPL 12ZFP 01FKPB 01NME2

Klimo, Klír, Procházka Čech Král Limpouch Pošta Beneš

4 z, zk 2z -

2z 3+1 z, zk 2+0 kz

4 2 -

2 4 2

(1)



114


2. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová elektronika (1) Kvantová optika (2) Optické zpracování signálů (3) Nelineární optika (4) Integrovaná optika Optické senzory Rentgenová fotonika Pokročilé praktikum z optiky (5) Výzkumný úkol 1, 2

12KVEN 12KVO 12OZS 12NLOP 12INTO 12OSE 12RFO 12PPOP 12VUOF12

Richter Richter Škereň Fiala, Richter Čtyroký Homola Pína Škereň Škereň

3+1 z, zk 3 z, zk 2 z, zk 2 zk 0+4 kz 0+6 z

3+1 z, zk 3+1 z, zk 2 zk 0+8 kz

5 3 2 2 6 6

4 5 2 8

12FDD

Pína

2 zk

-

2

-

12APL

2 z, zk

-

2

-

12FLA 12PLS

Jančárek, Jelínková Šulc Michl

2 zk

4 z, zk -

2

4 -

12OPK 12MMEO

Kuchár Pína

2 zk -

2 zk

2 -

2

12NAN

Fejfar

2 zk

-

2

-

12PN

Hulicius

-

2 zk

-

2

12TAIS

Král

-

3 zk

-

3

12POAL

Liska

2 kz

-

2

-

Předměty volitelné: Fyzika detekce a detektory optického záření Aplikace laserů Fyzika laserů Pokročilé laserové spektroskopie (6) Optické komunikace Měřicí metody elektroniky a optiky Nanoskopie a nanocharakterizace Příprava polovodičových nanostruktur Technika a aplikace iontových svazků Počítačová algebra (1) (2) (3) (4) (5) (6)

Zkoušku z předmětu 12KVEN lze skládat až po složení zkoušky z kvantové mechaniky 02KVAN. Zkoušku z předmětu 12KVO lze skládat až po složení zkoušky z kvantové elektroniky 12KVEN. Zkoušku z předmětu 12OZS lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 2 12FOPT2. Zkoušku z předmětu 12NLOP lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 1 12FOPT1. Zápis předmětu 12PPOP je možný až po absolvování předmětů 12FOPT1 a 12FOPT2. Zkoušku z předmětu 12PLS lze skládat až po složení zkoušky z 12OPS.

115


3. ročník kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Vybrané kapitoly z moderní optiky Exkurze na optické pracoviště Fyzika a lidské poznání Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

12MODO

Květoň

2z

-

2

-

12EOP 12FLP 12DSEOF12 12DPOF12

Najdek Langer Jelínková Škereň

0+4 z 0+2 z 0+10 z

2z 0+2 z 0+20 z

4 2 10

2 3 20

Nanoelektronika Vláknové lasery a zesilovače

12NAE 12VLA

2 zk 3 zk

-

2 3

-

Pokročilé laserové spektroskopie (1) Samovolně rostoucí struktury vybraných nanomateriálů Chemické aspekty pevných látek Úvod do managementu

12PLS

Voves Kubeček, Peterka Michl

2 zk

-

2

-

12SRS

Bouda

2 kz

-

2

-

11CHA

Hejtmánek

-

2 zk

-

2

12UM

Malát

2 zk

-

2

-


(1) Zkoušku z předmětu 12PLS lze skládat až po složení zkoušky z 12OPS.

116

Navazující magisterské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Fyzika nanostruktur Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


01RMF 11FPL 02KVAN

Fyzikální optika 1, 2 Elektrodynamika Vedené elektromagnetické vlny Statistická optika Optické spektroskopie Nanochemie Rešeršní práce 1, 2

(1)

2+4 z, zk 4+2 z, zk

4 zk -

6 6

4 -


Krbálek Kraus Hlavatý, Štefaňák Fiala, Škereň Kálal Čtyroký

3 z, zk 4 z, zk -

2 z, zk 4 z, zk

3 4 -

2 4

12SOP 12OPS 12NCH 12RPFN12

Richter Michl Proška Richter

2 z, zk 2 zk 0+5 z

2 zk 0+10 z

2 2 5

2 10

12EL3 12MMEO

Pavel Pína

2 zk -

2 zk

2 -

2

12GEOP 12ULAT 12VAK 12ZPOP 12ZPLT

2 kz 2+2 kz -

3+1 z, zk 0+4 kz 0+4 kz

2 4 -

4 6 6

12FDD

Fiala Jelínková, Šulc Král, Voltr Škereň Blažej, Gavrilov, Kubeček Pína

2 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Elektronika 3 Měřicí metody elektroniky a optiky Geometrická optika Úvod do laserové techniky Vakuová fyzika a technika Základní praktikum z optiky Základní praktikum z laserové techniky (2) Fyzika detekce a detektory optického záření Nanotechnologie Vybrané kapitoly z nanoelektroniky Zpracování signálů a dat

12NT 12VKN

Hulicius Hulicius

2 zk -

2 kz

2 -

2

12ZSD

2+1 kz

-

4

-

Počítačové řízení experimentů Nízkoteplotní plazma a výboje Základy fyziky plazmatu Funkce komplexní proměnné B Numerické metody 2

12POEX 12NIPL 12ZFP 01FKPB 01NME2

Klimo, Klír, Procházka Čech Král Limpouch Pošta Beneš

4 z, zk 2z -

2z 3+1 z, zk 2+0 kz

4 2 -

2 4 2


117


2. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Kvantová elektronika (1) Nelineární optika (2) Integrovaná optika Optické senzory Nanofyzika Role povrchů a rozhraní Optické vlastnosti polovodičů Příprava polovodičových nanostruktur Nanoskopie a nanocharakterizace Výzkumný úkol 1, 2

12KVEN 12NLOP 12INTO 12OSE 12NF 12PR 12OVP 12PN

Richter Fiala, Richter Čtyroký Homola Richter, Šiňor Cháb Pelant Hulicius

3+1 z, zk 2 z, zk 2 zk 2 zk -

3+1 z, zk 2 zk 2 zk 2 zk

5 2 2 2 -

5 2 2 2

12NAN

Fejfar

2 zk

-

2

-

12VUFN12

Richter

0+6 z

0+8 kz

6

8

12MMEO

Pína

-

2 zk

-

2

12OPK 12RFO 12KVO 12PPOP 11MMM 12FDD

Kuchár Pína Richter Škereň Vratislav Pína

2 zk 2 zk 0+4 kz 4z 2 zk

3+1 z, zk -

2 2 6 4 2

4 -

12OZS 12VLA

3 z, zk 3 zk

-

3 3

-

12TAIS

Škereň Kubeček, Peterka Král

-

3 zk

-

3

11MAGN 11DIEL 12POAL

Zajac Bryknar Liska

2 kz

2 zk 2 zk -

2

3 3 -

Předměty volitelné: Měřicí metody elektroniky a optiky Optické komunikace Rentgenová fotonika Kvantová optika (3) Pokročilé praktikum z optiky (4) Moderní měřicí metody Fyzika detekce a detektory optického záření Optické zpracování signálů (5) Vláknové lasery a zesilovače Technika a aplikace iontových svazků Fyzika magnetických látek Fyzika dielektrik Počítačová algebra (1) (2) (3) (4) (5)

Zkoušku z předmětu 12KVEN lze skládat až po složení zkoušky z kvantové mechaniky 02KVAN. Zkoušku z předmětu 12NLOP lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 1 12FOPT1. Zkoušku z předmětu 12KVO lze skládat až po složení zkoušky z kvantové elektroniky 12KVEN. Zápis předmětu 12PPOP je možný až po absolvování předmětů 12FOPT1 a 12FOPT2. Zkoušku z předmětu 12OZS lze skládat až po složení zkoušky z fyzikální optiky 2 12FOPT2.

118


kód

3. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Nanoelektronika Samovolně rostoucí struktury vybraných nanomateriálů Exkurze na optické pracoviště Fyzika a lidské poznání Seminář k diplomové práci 1, 2 Diplomová práce 1, 2

12NAE 12SRS

Voves Bouda

2 zk 2 kz

-

2 2

-

12EOP 12FLP 12DSEFN12 12DPFN12

Najdek Langer Jelínková Richter

0+4 z 0+2 z 0+10 z

2z 0+2 z 0+20 z

4 2 10

2 3 20

11MMM 11MAGN 11APLG 12UM

Vratislav Zajac Potůček Malát

4z 2 zk 2 zk

2 zk -

4 2 2

3 -

Předměty volitelné: Moderní měřicí metody Fyzika magnetických látek Aplikace teorie grup ve FPL Úvod do managementu

119

Navazující magisterské studium Obor Fyzikální inženýrství Zaměření Fyzika a technika termojaderné fúze Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Pravděpodobnost a statistika Kvantová fyzika (1) Vakuová fyzika a technika (1) Základy elektrodynamiky Základy jaderné fyziky B Rovnice matematické fyziky (2) Numerické metody 2 Úvod do termojaderné fúze Základy fyziky plazmatu Nauka o materiálu Úvod do energetiky Rešeršní práce 1, 2

01PRST 02KF 12VAK 12ZELD 02ZJFB 01RMF 01NME2 02UFU 12ZFP 14NMA 17UEN 02RPTF12

Hobza Jizba, Šnobl Král, Voltr Kálal Wagner Krbálek Beneš Mlynář Limpouch Haušild Kobylka Svoboda

3+1 z, zk 2+1 z, zk 2+2 kz 2+0 z, zk 3+0 kz 2+4 z, zk 2+1 kz 0+5 z

2+0 kz 2+2 z, zk 3+1 z, zk 2+0 zk 0+10 z

4 3 4 2 3 6 3 5

2 4 4 2 10

02KVAN


4+2 z, zk

-

6

-

-

2 kz

-

2

2 kz 2+1 z, zk -

0+4 kz 0+4 kz

2 3 -

6 6

12ZMD 12VFT

Kraus Škereň Jelínková, Šulc Blažej, Gavrilov, Kubeček Procházka Pavel

1+1 kz -

2 z, zk

2 -

2

01MMF 14EMECH 14TEM 15INPR

Šťovíček Oliva, Materna Kunz Pospíšil, Silber

4 z, zk -

4+2 z, zk 4 z, zk 0+4 kz

6 -

6 4 4

16ZDOZ12 17ZEL

Trojek Kropík

2+2 z, zk 2+2 kz

2+0 zk -

4 3

2 -

Předměty volitelné: Kvantová mechanika

(1)

Transportní jevy/Nerovnovážné systémy (1) Základy fyziky pevných látek Základní praktikum z optiky Úvod do laserové techniky Základní praktikum z laserové techniky (3) Zpracování měření a dat Vysokofrekvenční a impulsní technika Metody matematické fyziky (2) Elastomechanika Technická mechanika Praktikum z instrumentálních metod Základy dozimetrie 1, 2 Základy elektroniky

02TJNS 11ZFPL 12ZPOP 12ULT 12ZPLT

(1) Povinně se zapisuje buď dvojice KF a VAK, nebo KVAN a TJNS. (2) Povinně jeden předmět - buď RMF nebo MMF. Zkoušku z předmětu 01MMF lze skládat jen po absolvování předmětů skupiny A v bakalářském studiu. (3) Zápis předmětu 12ZPLT je možný až po složení zkoušky z předmětu 12ULT nebo po získání klasifikovaného zápočtu z 12ULAT.

120


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Teorie plazmatu 1, 2 Diagnostika plazmatu Počítačové modelování plazmatu Technika termojaderných zařízení Fyzika inerciální fúze (1)

02TPLA12 02DPLA 02PMPL

Kulhánek Kubeš Plašil

2+2 z, zk -

3+1 z, zk 2+1 z, zk 2+1 z, zk

5 -

5 3 3

02TTJZ

Ďuran , Žáček

-

3+0 zk

-

3

12FIF

3+1 z, zk

-

4

-

Fyzika tokamaků (1) Atomová a molekulová fyzika Nauka o materiálech pro reaktory Praktika fyziky plazmatu 1, 2 Výzkumný úkol 1, 2

02FT 02AMF 14NMR

Klimo, Limpouch Mlynář Břeň Haušild

3+1 z, zk 2+2 z, zk -

2+0 zk

4 4 -

2

02PRPL12 02VUTF12

Ďuran Svoboda

0+2 z 0+6 z

0+2 kz 0+8 kz

2 6

2 8

02PMCF 12PICF 11SUPR

Mlynář Klír, Limpouch Janů, Středa

4 zk

2 kz 2 kz -

4

2 2 -

12NIPL 12DRP

Král Liska

4 z, zk 2+2 z, zk

-

4 5

-

02NMP12

Trávníček

2z

2z

2

2

12POEX 02NF 12OPS 12PDR12 16ZJT 17PRJT 02ZLSTF12

Čech Šaroun, Vacík Michl Blažej Čechák Kropík Svoboda

2z 2+0 zk 2+0 zk 1 týden z

2z 2+2 z, zk 2 zk 2z 1 týden z

2 2 2 1

2 4 2 2 1

Předměty volitelné: Vybrané partie z fyziky MCF Vybrané partie z ICF Supravodivost a fyzika nízkých teplot Nízkoteplotní plazma a výboje Diferenciální rovnice na počítači Simulace bezsrážkového plazmatu 1, 2 Počítačové řízení experimentů Neutronová fyzika Optické spektroskopie Přenosy dat a rozhraní 1, 2 Zařízení jaderné techniky Přístroje jaderné techniky Zimní (letní) škola fyziky plazmatu a termojaderné fúze 1, 2 (2)

(1) Studenti si zvolí alespoň jeden předmět z vyznačené dvojice. (2) Předmět je určen pouze pro studenty zaměření FTTF.

121


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Seminář FTTF 1, 2 ITER a doprovodný program Pinče (1) Fyzika a lidské poznání Diplomová práce 1, 2

02STF12 (1)

2z

2z

2

3

02ITER 02PINC 12FLP 02DPTF12

Limpouch, Mlynář Mlynář Kubeš Langer Svoboda

2 zk 2 zk 0+10 z

2z 0+20 z

3 3 10

2 20

01MMNS

Beneš

2 zk

-

3

-

02HSEF

Řípa

1+0 kz

-

2

-

12PEMC12

Kotrla, Předota

2 zk

2 zk

2

2

16DNEU 16ZIVO

2+0 zk 2+0 kz

-

2 2

-

12UM 16REL 16MER

Ploc Čechák, Thinová Malát Spěváček Voltr

2 zk 2+0 zk 2+0 zk

-

2 2 2

-

01NSPP

Kozel

-

1+1 zk

-

2

02AMS

Civiš

2+2 z, zk

-

4

-

12ASF 17AEZ 17JARE

Kulhánek Škorpil Heřmanský

-

2+2 zk 1 týden z 2 zk

-

4 3 2

Předměty volitelné: Matematické modelování nelineárních systémů (1) Historická a sociálně ekonomická hlediska fúze Počítačové simulace ve fyzice mnoha částic 1, 2 Dozimetrie neutronů Úvod do životního prostředí Úvod do managementu Radiační efekty v látce Metody měření a vyhodnocení ionizujícího záření Numerické simulace problémů proudění Atomová a molekulová spektroskopie Astrofyzika Alternativní energetické zdroje Jaderné reaktory

(1) Studenti si zvolí alespoň jeden předmět z vyznačené trojice.

122

Navazující magisterské studium Obor Jaderně chemické inženýrství Zaměření Aplikovaná jaderná chemie Předmět

kód

1. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr


15FCH2 16DRH

Jaderná chemie 2 Detekce ionizujícího záření Instrumentální metody 1 Základy konstrukce a funkce jaderných elektráren Numerické metody A

15JCH2N 15DIZ 15INS1N 15ZKJE

Praktikum z instrumentálních metod Praktikum z radiochemické techniky Praktikum z detekce ionizujícího záření Praktikum z fyzikální chemie Exkurze 1 Rešeršní práce 1, 2

15PINS

12NMEA

15RATEC

Drtinová, Silber Martinčík, Hobzová John, Čuba John Pospíšil Otčenášek Limpouch, Vopálka Pospíšil, Silber

3+2 zk 2+1 z, zk

-

5 3

-

2+3 z, zk -

2+0 zk 3+0 z, zk 2+0 zk

5 -

2 3 3

-

2+2 kz

-

3

-

0+3 kz

-

2

0+2 kz

-

2

-

15DEIZ

Němec, Čubová, John Němec, John

-

0+3 kz

-

3

15FYPRN 15EXK1 15RPCH12

Zusková Čubová Čuba

0+6 z 0+5 z

5 dnů z 0+10 z

6 5

1 10

02KF 02ZJF 15CHEM


2+1 z, zk 3+2 z, zk 2+0 zk

-

3 6 2

-

16EPAM

Musílek

2+0 zk

-

2

-

16ZBAF12

Doubková

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

Předměty volitelné: Kvantová fyzika Základy jaderné fyziky Analytické výpočty a základy chemometrie Exaktní metody při studiu památek Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2

123


kód

2. ročník učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Separační metody v jaderné chemii 1 Radiační chemie Radioanalytické metody Chemie prostředí a radioekologie Radiochemie stop Fyzikální chemie 3 Fyzikální chemie 4 Praktikum ze separačních metod

(1)

Praktikum z radiační chemie (2) Praktikum z jaderné chemie Praktikum z radioanalytických metod (3) Praxe Exkurze 2 Výzkumný úkol 1, 2

15SMJ1

Němec, John

3+0 zk

-

3

-

15RACH 15RAM 15RAEK

2+0 zk

3+0 zk 3+0 zk -

2

4 3 -

1+1 zk 0+3 kz

3+0 zk 3+2 z, zk -

2 3

3 5 -

15PRACH 15PJCH 15PRAM

Motl John Filipská, Vopálka Filipská, John Čuba Múčka, Silber Němec, Čubová, John Bárta, Čuba Němec, Čubová Němec, John

0+4 kz -

0+3 kz 0+4 kz

4 -

3 4

15PRAKN 15EXK2 15VUCH12

Čuba Čubová Čuba

0+6 z


6

4 1 8

15CHJE

Silber, Štamberg 2+0 zk

-

2

-

15APRM 15ZOCH 15MMPR

Múčka Filipská Štamberg

2+0 zk -

2+0 zk 2+0 zk

2 -

2 2

01SM

Hobza

-

2 zk

-

2

15UFCB

2+0 zk

-

2

-

15FCH5 15RMBM

Čubová, Juha, Múčka Silber Čuba, Múčka

2+0 zk -

2+0 zk

2 -

2

15INS2

Pospíšil

2+0 zk

-

2

-

15STP 15FCH3 15FCHN4 15SEPM

Předměty volitelné: Chemie provozu jaderných elektráren Aplikace radiačních metod Ochrana životního prostředí Modelování migračních procesů v životním prostředí Statistické metody a jejich aplikace Úvod do fotochemie a fotobiologie Fyzikální chemie 5 Radiační metody v biologii a medicině Instrumentální metody 2

(1) Vstup do praktika 15SEPM je podmíněn složením zkoušky z předmětu 15SMJ1. (2) Vstup do praktika 15PRACH je podmíněn současným zápisem předmětu 15RACH. (3) Vstup do praktika 15PRAM je podmíněn složením zkoušky z předmětu 15RAM.

124


3. ročník

kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Aplikace radionuklidů 1 Aplikace radionuklidů 2 Příprava radionuklidů Chemie radioaktivních prvků Technologie palivového cyklu jaderných elektráren Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2 (1)

15NUK1 15NUK2 15PRN 15CHRP 15TPC 15SEM12 15DPCH12

Mizera Mizera Lebeda John Drtinová, Štamberg Čubová Čubová, Čuba

2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk

2+0 zk -

3 2 2 2

3 -

0+4 z 0+10 z

0+4 z 0+20 z

4 10

4 20

15CHJE

Silber, Štamberg 2+0 zk

-

2

-

15TZO 15TJM

2+0 zk -

2+0 zk

2 -

2

15HCHE 15AODP 15VSBP

Kubal Drtinová, Štamberg Sýkora Janků Vopálka

2+0 zk 2+0 zk 1+1 zk

-

2 2 2

-

15SMJ2

Němec, John

-

2+0 zk

-

2

15HYPE 16RBIO 15SRZP

Pokorná Davídková Němec

2+0 zk -

2+0 zk 2+0 zk

2 -

2 2

15TZRCH

Juha

2+0 zk

-

2

-

Předměty volitelné: Chemie provozu jaderných elektráren Technologie zpracování odpadů Technologie jaderných materiálů Hydrochemie Analytika odpadů Výpočetní simulace biogeosférických procesů Separační metody v jaderné chemii 2 Hydrologie a pedologie Radiobiologie Stanovení radionuklidů v životním prostředí Teoretické základy radiační chemie

(1) Zahájení práce na diplomovém úkolu je podmíněno získáním klasifikovaného zápočtu za předmět 15VUCH2.

125

Navazující magisterské studium Obor Jaderně chemické inženýrství Zaměření Jaderná chemie v biologii a medicíně Předmět

kód

učitel


let. sem.

kr

kr


15FCH2 16DRH

Jaderná chemie 2 Detekce ionizujícího záření Základy konstrukce a funkce jaderných elektráren Instrumentální metody 1 Numerické metody A

15JCH2N 15DIZ 15ZKJE

Praktikum z instrumentálních metod Praktikum z radiochemické techniky Praktikum z detekce ionizujícího záření Praktikum z fyzikální chemie Exkurze 1 Rešeršní práce 1, 2

Drtinová, Silber Martinčík, Hobzová John, Čuba John Otčenášek

3+2 zk 2+1 z, zk

-

5 3

-

2+3 z, zk -

2+0 zk 2+0 zk

5 -

2 3

Pospíšil Limpouch, Vopálka Pospíšil, Silber

-

3+0 z, zk 2+2 kz

-

3 3

-

0+3 kz

-

2

0+2 kz

-

2

-

15DEIZ

Němec, Čubová, John Němec, John

-

0+3 kz

-

3

15FYPRN 15EXK1 15RPCH12

Zusková Čubová Čuba

0+6 z 0+5 z

5 dnů z 0+10 z

6 5

1 10

02KF 02ZJF 15CHEM


2+1 z, zk 3+2 z, zk 2+0 zk

-

3 6 2

-

16EPAM

Musílek

2+0 zk

-

2

-

16ZBAF12

Doubková

2+2 z, zk

2+2 z, zk

4

4

15INS1N 12NMEA 15PINS 15RATEC

Předměty volitelné: Kvantová fyzika Základy jaderné fyziky Analytické výpočty a základy chemometrie Exaktní metody při studiu památek Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2

126


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Radioanalytické metody Separační metody v jaderné chemii 1 Radiační chemie Fyzikální chemie 3 Fyzikální chemie 4 Radiační metody v biologii a medicině Radiofarmaka 1 Radiochemie stop Praktikum ze separačních metod

(1)

Praktikum z radiační chemie (2) Praktikum z radiačních metod v biologii a medicíně (3) Praktikum z jaderné chemie Praxe Exkurze 2 Výzkumný úkol 1, 2

15RAM 15SMJ1

John Němec, John

3+0 zk

3+0 zk -

3

3 -

15RACH 15FCH3 15FCHN4 15RMBM

Motl Čuba Múčka, Silber Čuba, Múčka

1+1 zk -

3+0 zk 3+2 z, zk 2+0 zk

2 -

4 5 2

15RDFM 15STP 15SEPM

2+0 zk 0+3 kz

3+0 zk -

2 3

3 -

15PRACH 15PRMB

Lebeda Filipská, John Němec, Čubová, John Bárta, Čuba Čuba, Vlk

-

0+3 kz 0+4 kz

-

3 4

15PJCH 15PRAKN 15EXK2 15VUCH12

Němec, Čubová Čuba Čubová Čuba

0+4 kz 0+6 z


4 6

4 1 8

16RAO 16BAF 15SMJ2

Vrba Kovář John, Němec

4+0 zk 2+0 zk -

2+0 zk

4 2 -

2

15LMB 01SM

Demnerová Hobza

0+6 kz -

2 zk

4 -

2

15UFCB

Čubová, Juha, Múčka John Silber

2+0 zk

-

2

-

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

-

Předměty volitelné: Radiační ochrana Biochemie a farmakologie Separační metody v jaderné chemii 2 (4) Laboratoř z mikrobiologie Statistické metody a jejich aplikace Úvod do fotochemie a fotobiologie Chemie radioaktivních prvků Fyzikální chemie 5 (1) (2) (3) (4)

15CHRP 15FCH5

Vstup do praktika 15SEPM je podmíněn složením zkoušky z předmětu 15SMJ1. Vstup do praktika 15PRACH je podmíněn současným zápisem předmětu 15RACH. Vstup do praktika 15PRMB je podmíněn současným zápisem předmětu 15RMBM. Vykonání zkoušky z předmětu 15SMJ2 je podmíněno složením zkoušky z předmětu 15SMJ1.

127


kód

učitel


let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Příprava radionuklidů Imunochemie Chemie prostředí a radioekologie Chemie léčiv Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2 (1)

15PRN 15IMCH 15RAEK 15CHL1 15SEM12 15DPCH12

Lebeda Bezouška Filipská, Vopálka Smrček Čubová Čubová, Čuba

2+0 zk 2+0 zk

2+0 zk -

2 2

3 -

2+0 zk 0+4 z 0+10 z

0+4 z 0+20 z

3 4 10

4 20

Davídková Kršiak Kučera Kovář Vrba Kozempel, Moša, Vlk Pospíšil Juha

2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk 4+0 zk 2+0 zk

2+0 zk -

2 2 2 4 2

2 -

2+0 zk 2+0 zk

-

2 2

-

Předměty volitelné: Radiobiologie Obecná farmakologie Imunopatologie Biochemie a farmakologie Radiační ochrana Radiofarmaka 2

16RBIO 15OFKL 15IMPL 16BAF 16RAO 15RFM2

Instrumentální metody 2 Teoretické základy radiační chemie

15INS2 15TZRCH

(1) Zahájení práce na diplomovém úkolu je podmíněno získáním klasifikovaného zápočtu za předmět 15VUCH2.

128


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

01RMF 01PRST 01NME2 02KF 16JRF12 16ZBAF12

Krbálek Hobza Beneš Jizba, Šnobl Musílek, Urban Doubková

2+4 z, zk 3+1 z, zk 2+1 z, zk 4+2 z, zk 2+2 z, zk

2+0 kz 2+2 z, zk 2+2 z, zk

6 4 3 6 4

2 4 4

16ZDOZ12 16DETE 16KPR 16ZPRA 16RPRF12

Trojek Průša Votrubová Průša Pilařová

2+2 z, zk 2+0 zk 0+5 z

2+0 zk 4+0 zk 0+2 kz 0+10 z

4 2 5

2 4 2 10

11ZFPL 02KVAN

Kraus Hlavatý, Štefaňák

2+0 kz 4+2 z, zk

-

2 6

-

Předměty povinné: Rovnice matematické fyziky (1) Pravděpodobnost a statistika Numerické metody 2 Kvantová fyzika Jaderná a radiační fyzika 1, 2 Základy biologie, anatomie a fyziologie člověka 1, 2 Základy dozimetrie 1, 2 Detektory ionizujícího záření Klinická propedeutika Základní praktikum Rešeršní práce 1, 2 Předměty volitelné: Základy fyziky pevných látek Kvantová mechanika (2)

(1) Zkoušku z předmětu 01RMF lze skládat až po složení všech zkoušek z Matematické analýzy a Lineární algebry. (2) Lze si zapsat místo předmětu 02KF

129


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Zařízení jaderné techniky Integrující dozimetrické metody

16ZJT 16IDOZ

2+0 zk -

2+0 zk

2 -

2

16MER

Čechák Ambrožová, Musílek Průša

Metody měření a vyhodnocení ionizujícího záření Metoda Monte Carlo v radiační fyzice Zpracování a rozpoznávání obrazu 1 Úvod do systému řízení jakosti ve zdravotnictví Etika ve zdravotnictví Hygiena a epidemiologie Biochemie a farmakologie Radiační ochrana Informatika ve zdravotnictví Základy první pomoci Zpracování experimentálních dat Radiologická fyzika-rentgenová diagnostika Radiologická fyzika-nukleární medicína Radiobiologie Radiologická fyzikaradioterapie 1 Patologie, anatomie a fyziologie v zobrazovacích metodách 1 Seminář Exkurze Výzkumný úkol 1, 2

2+0 zk

-

2

-

16MCRF

Klusoň, Urban

-

2+2 z, zk

-

4

01ROZ1

Flusser, Zitová

-

2+2 zk

-

4

16USRJ

Pešek

1+1 z

-

2

-

16EZ 16HE 16BAF 16RAO 16INZ 16ZPP 16ZED

Strobachová Lajčíková Kovář Vrba Klusoň, Urban Málek Spěváček

1+0 z 1+0 z 2+0 zk 4+0 zk 1+1 kz 0+2 z 2+0 zk

-

1 1 2 4 2 2 2

-

16RFRD

Novák

2+1 z, zk

-

3

-

16RFNM

Trnka

-

2+1 z, zk

-

3

16RBIO 16RFRT1

Davídková Koniarová

-

2+0 zk 2+1 z, zk

-

2 3

16PAFZ1

Válek

-

2+0 zk

-

2

16SEMA 16EX 16VURF12

Pilařová Thinová Trojek

0+6 z

0+2 z 1 týden z 0+8 kz

6

2 3 8

16UAZ

Musílek

2+0 zk

-

2

-

16AMM 16APLV

Bártová Čechák

-

2+0 zk 4+0 zk

-

2 5

Předměty volitelné: Úvod do aplikací ionizujícího záření Analytické měřicí metody Aplikace ionizujícího záření ve vědě a technice

130


kód

učitel

zim. sem.

let. sem.

kr

kr

Předměty povinné: Radiologická fyzikaradioterapie 2 Patologie, anatomie a fyziologie v zobrazovacích metodách 2 Klinická dozimetrie Nukleární medicína-klinická praxe Rentgenová diagnostikaklinická praxe Radioterapie-klinická praxe Praktikum z detekce a dozimetrie ionizujícího záření Metrologie ionizujícího záření Technické a zdravotnické právní předpisy Seminář 1, 2 Diplomová práce 1, 2

16RFRT2

Koniarová

2+1 z, zk

-

3

-

16PAFZ2

Válek

2+0 zk

-

2

-

16KLD 16NMKP

Steiner Čechák

2 týd z

2+0 zk -

4

2 -

16RDKP

Čechák

2 týd z

-

4

-

16RTKP 16PDZ

Čechák Průša

0+4 kz

2 týd z -

5

4 -

16MEIZ 16TZP

Čechák Závoda

2+1 z, zk -

2+0 z

4 -

2

16SEM12 16DPRF12

Pilařová Pilařová

0+2 z 0+10 z

0+2 z 0+20 z

2 10

2 20

01ROZ2

Flusser

2+1 zk

-

3

-

16SPDO 16DZAR 16MDOZ 16REL 16DNEU 18MOCA

Čechák Musílek Davídková Spěváček Ploc Virius

2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk 2+0 zk 2+1 z

2+0 zk -

3 2 2 2 3

2 -

Předměty volitelné: Zpracování a rozpoznávání obrazu 2 Spektrometrie v dozimetrii Dozimetrie vnitřních zářičů Mikrodozimetrie Radiační efekty v látce Dozimetrie neutronů Metoda Monte Carlo

131

VYSVĚTLIVKY ke značení studijních plánů Studijní plány obsahují v každém řádku:

    

název předmětu zkratku dle databáze KOS příjmení vyučujícího předmětu rozsah v zimním a letním semestru počet kreditů v zimním a letním semestru

V případě, že je předmět vyučován formou vícesemestrálního kurzu s částmi odlišenými čísly, mohou být tyto části za zimní a letní semestr zahrnuty do jednoho řádku. Zkratka je potom ve studijních plánech společná. V databázi KOS však jsou jednotlivé části kurzu zvlášť (např. 01DIM12 ve studijních plánech odpovídá předmětu 01DIM1 v zimním semestru a 01DIM2 v letním semestru dle databáze KOS). Verze předmětu označené symboly A nebo B jsou z hlediska SZŘ ČVUT chápány jako jeden předmět. Rozsah výuky předmětu je značen formou počet přednáškových výukových hodin + počet výukových hodin na cvičení spolu s vyznačením způsobu zakončení (např. 2 + 4 z, zk znamená 2 výukové hodiny přednášky a 4 výukové hodiny cvičení týdně se zakončením zápočtem a zkouškou). Pokud přednáška a cvičení nejsou při výuce rozděleny, je rozsah výuky předmětu uveden celkovým počtem výukových hodin týdně (např. 2 kz znamená 2 výukové hodiny týdně s ukončením klasifikovaným zápočtem).

132

ZÁSADY BAKALÁŘSKÉHO A MAGISTERSKÉHO STUDIA NA FJFI ČVUT V PRAZE platné pro obory určené na dostudování v akademickém roce 20152016 Zásady studia na FJFI ČVUT v Praze představují dokumentaci ke studijním programům FJFI ČVUT v Praze. Doplňují a rozvádějí pravidla stanovená Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze, která jsou závazná pro všechny akademické pracovníky a studenty fakulty. Studijní programy FJFI ČVUT v Praze jsou strukturované a realizují kromě tradičního inženýrského vzdělání také vzdělání bakalářského typu. Studijní obory ve studijních programech FJFI ČVUT v Praze se mohou členit na zaměření. Ve studijních plánech jednotlivých oborů a zaměření bakalářského a magisterského studia jsou podle Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze, čl. 7, odst. 4 uvedeny jednak předměty povinné a dále předměty volitelné, které jsou doporučené pro profil daného zaměření nebo oboru studia. Článek 1 Bakalářský studijní program 1.

2.

Bakalářský studijní program zaměření MM, MF, SI, IF, TS, AMSM, TTJR, DAIZ, EXJF, IPL, SVM, FTTF, FE se skládá z bloku základního studia (ZS) a z bloku studia na zaměření (SZ). V doporučeném časovém plánu studia jsou věnovány 4 semestry pro blok ZS a 2 semestry pro blok SZ. Obory RT, JCHI a zaměření PINF, PRAK, FYT, SOFE, JZ, ROŽP a LASE mají vlastní studijní plány již od prvního ročníku. Blok studia na zaměření (SZ) je proto totožný s celým jejich studijním plánem. Článek 2 Magisterský studijní program navazující na bakalářský studijní program

1.

2.

3. 4.

Všechny obory a zaměření navazujícího magisterského studijního programu mají vlastní studijní plány od prvního ročníku. Charakter jednotlivých studijních plánů navazujícího magisterského studijního programu v případě, že jsou propojeny s odpovídajícím bakalářským studijním programem, umožňuje absolvování celého strukturovaného inženýrského studia za 5 let. Podmínkou pro přijetí do magisterského studijního programu navazujícího na bakalářský studijní program je (v rámci podmínek stanovených zákonem a Řádem přijímacího řízení ČVUT) kromě řádného ukončení bakalářského studijního programu ve stejném nebo příbuzném oboru také úspěšné absolvování přijímacích zkoušek. Tyto zkoušky může děkan prominout. V případě potřeby bude studentům přijatým do magisterského studijního programu pro první dva semestry jejich studia vypracován individuální studijní plán, umožňující jim dosáhnout znalostí daných bakalářským studiem v zaměření, na které studium magisterské navazuje. Pro přechod mezi bakalářským a navazujícím magisterským studijním programem platí následující pravidla: a. V bakalářském studiu nelze zapisovat předměty z doporučeného plánu 3. ročníku navazujícího magisterského studia.

133

b.

c. d.

Pokud student přechází do navazujícího magisterského studia po absolvování bakalářského studia na FJFI ČVUT v Praze, lze mu uznat předměty uvedené v doporučeném studijním plánu 1. ročníku navazujícího magisterského studia do výše 60 kreditů, pokud byly obsaženy v doporučeném studijním plánu 3. ročníku bakalářského studia. Dále mu lze uznat předměty uvedené v doporučeném plánu 1. a 2. ročníku navazujícího magisterského studia do výše 30 kreditů, pokud byly získány nad rámec povinnosti získat alespoň 180 kreditů dané pro bakalářské studium Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze. Předměty mimo doporučené plány daného zaměření absolvované v bakalářském studiu se do navazujícího magisterského studia neuznávají. Studentům navazujícího magisterského studia, kteří toto studium zahájili dříve než v akademickém roce 2011-2012 a v akademickém roce 2010-2011 a dříve neměli zapsán předmět Výzkumný úkol 1 ani 2, lze ve smyslu odst. b. uznat navíc předměty do výše 7 kreditů, pokud byly získány nad rámec povinnosti získat alespoň 180 kreditů dané pro bakalářské studium Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze. Článek 3 Zápis

1.

2. 3. 4.

5. 6.

Studenti 1. ročníku bakalářského a magisterského studijního programu se zapisují do zimního semestru před jeho začátkem. Po splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, daných Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze, se zapisují do letního semestru před jeho začátkem. Studenti vyšších ročníků bakalářského a magisterského studia se zapisují do následujícího akademického roku před jeho začátkem po splnění podmínek pro postup do dalšího akademického roku daných Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze. Pro zápis do dalšího akademického roku je vždy nutné získat všechny zápočty a složit všechny zkoušky z povinných předmětů zapsaných podruhé. Studenti zapisují jednotlivé předměty do svého výkazu o studiu (indexu) a do elektronického informačního systému ČVUT jako svůj semestrální studijní plán (dle odst. 1), resp. roční studijní plán (dle odst. 2) v souladu s těmito zásadami studia a příslušným studijním plánem. Při zápisu platí tato pravidla: a. povinné předměty si zapisují všichni studenti příslušného oboru, zaměření, nebo ročníku (viz Článek 4 a 5). b. volitelné předměty si studenti zapisují dle svého uvážení, přičemž musí respektovat pravidla daná příslušným studijním plánem. Týká se to zejména návaznosti předmětů, kterou mohou vyžadovat studijní plány jednotlivých zaměření. Volitelné předměty, které nejsou ukončeny zápočtem nebo zkouškou, se do indexu nezapisují. Stejný předmět si student nesmí zapsat znovu, pokud jej již absolvoval (tzn. složil zkoušku, pokud je předmět ukončen zkouškou, nebo získal zápočet, pokud je předmět ukončen zápočtem). Roky studia se počítají od prvního zápisu studenta do daného programu, a to včetně všech přerušení. Měl-li však student bezprostředně předcházející semestr přerušené studium, odkládá se splnění příslušných podmínek k následujícímu zápisu. Článek 4 Povinné předměty

1.

Je-li některý povinný předmět během studia v daném studijním programu vypuštěn z příslušného studijního plánu, nemusí ho student absolvovat. Je-li však vypuštěný předmět nahrazen jiným povinným předmětem (pokud jde o změnu názvu nebo rozsahu a při 134

2.

zachování obsahu), přechází povinnost absolvování na nový předmět (pokud student již neabsolvoval jeho předchozí verzi). Při zařazení nového předmětu do studijního plánu bloku ZS se povinnost absolvovat tento předmět vztahuje pouze na studenty studující 1. rokem při zařazení předmětu do 1. ročníku a pouze na studenty studující nejvýše 2. rokem při zařazení předmětu do 2. ročníku doporučeného časového plánu studia. V bloku SZ bakalářského studia a v navazujícím magisterském studiu rozhodne o povinnosti absolvovat tento předmět vedoucí katedry, která studijní obor garantuje. Článek 5 Kontrola studia

1.

2.

3. 4.

5. 6.

7.

8.

Základními prostředky kontroly studia jsou získávání zápočtů, klasifikovaných zápočtů a skládání zkoušek. Termín „samostatný zápočet“ znamená zápočet z předmětu, u kterého není předepsána zkouška. U předmětu zakončeného zkouškou se zápočtem je získání zápočtu podmínkou pro možnost skládat zkoušku. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období příslušného semestru. Zkoušející vypíše termíny v přiměřeném počtu a časovém odstupu tak, aby umožnil studentům konat zkoušky ve zkouškovém období. Po dohodě se zkoušejícím může student skládat zkoušky i mimo zkouškové období, případně i před ukončením výuky daného předmětu (předtermín). Zkoušky a zápočty za zimní semestr je možné skládat i v průběhu výuky a zkouškového období letního semestru. Po začátku dalšího akademického roku nelze skládat zkoušky ani získávat zápočty za uplynulý akademický rok. Zkoušku může skládat student, který se předem ke zkoušce přihlásil a získal zápočet (je-li předepsán studijním plánem). Pokud se student přihlásil na daný termín a v tomto termínu se nemůže ke zkoušce dostavit, je povinen se předem zkoušejícímu omluvit. Student se může z vážných (zejména zdravotních) důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do 2 dnů od termínu zkoušky, na kterou se přihlásil. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Pokud se student nedostavil ke zkoušce a svoji neúčast neomluvil nebo mu omluva nebyla uznána, termín mu propadá a je hodnocen známkou „nedostatečně“. Pokud se student nepřihlásí na žádný termín zkoušky z určitého předmětu ve zkouškovém období a nedohodne se se zkoušejícím na jiném termínu zkoušky, je hodnocen známkou „nedostatečně“. Bezprostředně po získání zápočtu, klasifikovaného zápočtu a složení zkoušky zaznamenává vyučující výsledek do výkazu o studiu (indexu) a poté do elektronického informačního systému ČVUT. V případě uznávání předmětů z jiného studia a v případech daných vyhláškami pro studenty bakalářského a magisterského studia může tento záznam provádět studijní oddělení fakulty. Návaznosti předmětů jsou dány doporučeným časovým plánem studia. Při zápisu předmětů je třeba je dodržovat. U předmětů trvajících více semestrů nebo na sebe tématicky navazujících nelze získat samostatný zápočet nebo skládat zkoušku za pozdější semestr před splněním povinností v předcházejících částech této návaznosti. Příslušná pravidla určí vedoucí katedry, která garantuje výuku předmětu. Verze předmětu označené symboly A nebo B jsou z hlediska SZŘ ČVUT chápány jako jeden předmět.

135

Článek 6 Výuka jazyků 1. 2. 3.

4.

5.

6. 7.

Studenti v rámci bakalářského studijního programu povinně absolvují studium dvou jazyků angličtiny a druhého cizího jazyka dle nabídky ve studijním plánu. Zahraniční studenti s výjimkou slovenských si zapisují jako druhý cizí jazyk češtinu. Studium jazyků dle odst. 1 je s výjimkou zaměření Praktická informatika oboru Inženýrská informatika organizováno ve tří až pětisemestrálních cyklech. Časový plán těchto cyklů je součástí studijních plánů. Každý semestr cyklu dle odst. 2 je uzavřenou učební jednotkou, za jejíž absolvování student získává zápočet. Při opakovaném přijetí do bakalářského studia není tento zápočet uznáván, absolvované části cyklu se však nemusí opakovat. Studium v jednotlivých semestrech cyklu určuje návaznost dle Článku 5, odst. 6. Studium jazyka v daném cyklu je uzavřeno zkouškou. Studium jazyka může být organizováno v několika skupinách podle úrovně znalostí v daném jazyce. Student se zapisuje do takové skupiny na základě vlastní volby s přihlédnutím k předchozí délce studia jazyka a dosaženým výsledkům. Případná změna skupiny je možná na základě doporučení vyučujícího nebo žádosti studenta, a to nejdéle do dvou týdnů od zahájení jazykové výuky. V zaměření Praktická informatika oboru Inženýrská informatika je rozšířena výuka angličtiny úzce zaměřená na profesní ústní a písemnou komunikaci a je doplněna výukou druhého světového jazyka dle výběru. Časový plán této výuky je součástí studijního plánu zaměření. Bakalářská práce v tomto zaměření je vypracovávána a obhajována v angličtině. Studenti tohoto zaměření mají možnost po 5 semestrech studia angličtiny složit státní jazykovou zkoušku za předpokladu splnění kritérií stanovených katedrou jazyků. Výjimky týkající se povinného studia jazyků a studia více než dvou jazyků jsou individuálně posuzovány katedrou jazyků. Podrobnosti týkající se studia jazyků stanovuje katedra jazyků formou vyhlášek. Článek 7 Studium předmětů Matematická analýza, Lineární algebra a Matematika

1.

2.

Výuka základních matematických znalostí je v rámci bakalářského studijního programu organizována ve třech úrovních náročnosti označených A, B a C. Struktura těchto úrovní je dána studijními plány bakalářského studia. Předměty Matematická analýza plus/A a Lineární algebra plus/A patří do skupiny předmětů A, předměty Matematická analýza/Matematická analýza B a Lineární algebra/Lineární algebra B patří do skupiny předmětů B, úroveň C je realizována předmětem Matematika. Případná změna zápisu předmětu Matematická analýza A na předmět Matematická analýza B nebo předmětu Lineární algebra A na předmět Lineární algebra B je možná podle následujících pravidel: a. V prvním týdnu výuky v semestru. Počínaje druhým týdnem výuky lze provést změnu jen se svolením garantů obou předmětů. b. V zápočtovém týdnu na základě získání zápočtu za cvičení z daného předmětu. Student, který získá zápočet úrovně B, může skládat zkoušku jen z úrovně B. Student, který získá zápočet úrovně A, se rozhodne, zda bude skládat zkoušku z úrovně A, nebo z úrovně B, a dle toho se přihlásí ke zkoušce. Koná-li student se zápočtem A zkoušku (v řádném nebo opravném termínu) z úrovně B, nemůže již případné opravné zkoušky z téhož předmětu konat v provedení A. c. Na základě podnětu zkoušejícího při zkoušce z úrovně A. Zkoušející může studentovi při prvním nebo druhém opravném termínu oznámit, že studentovy vědomosti dostačují 136

3. 4. 5.

6. 7.

pouze na složení zkoušky z úrovně B. V případě, že student s nabídkou souhlasí, má zkoušející úrovně A právo zapsat známku z úrovně B. Změnu předmětu B na předmět A může na žádost studenta povolit děkan. U předmětů Matematická analýza a Lineární algebra platí, že student nemůže v dalším semestru skládat zkoušku z předmětu v provedení A, nesložil-li všechny předchozí semestrální zkoušky z tohoto předmětu v provedení A. Stejně jako libovolný jiný předmět lze také předměty nabízené v provedení A nebo B zapsat nejvýše dvakrát. Student, který složil zkoušku z předmětu v provedení A, nemůže si tentýž předmět zapsat znovu v provedení B. Po jednom zapsání a složení zkoušky z předmětu v provedení B si student může zapsat tentýž předmět v provedení A. Absolvuje-li v tomto případě student předmět v provedení A, započítají se mu obě zkoušky včetně kreditů. Ve 2. ročníku studijního plánu základního studia je nutno zapsat buď celou skupinu předmětů A, anebo celou skupinu předmětů B. Změnu předmětů úrovně A nebo B na předmět úrovně C může povolit děkan fakulty na základě žádosti studenta. Článek 8 Bakalářská práce, rešeršní práce, výzkumný úkol a diplomová práce

1.

2. 3. 4.

5.

6.

7. 8.

Povinnou součástí bakalářského studijního programu je bakalářská práce, kterou student obhajuje v rámci státních závěrečných zkoušek. Povinnou součástí magisterského studijního programu jsou předměty rešeršní práce, výzkumný úkol a diplomová práce, které nelze zapisovat v bakalářském studijním programu. Výzkumný úkol se obhajuje před komisí určenou příslušnou katedrou. Obhajoba diplomové práce je součástí státních závěrečných zkoušek. Zadání výzkumného úkolu je možné až po obhájení bakalářské práce, resp. získání zápočtu za rešeršní práci. Zadání diplomové práce je možné až po obhájení výzkumného úkolu. Nejpozději do konce předchozího akademického roku katedry vyhlásí témata bakalářských a rešeršních prací, výzkumných úkolů a diplomových prací. Bakalářskou a diplomovou práci zadává děkan, rešeršní práci a výzkumný úkol zadává vedoucí katedry. V zadání bakalářské a rešeršní práce, výzkumného úkolu a diplomové práce je stanoven název práce (v jazyce českém a anglickém), a dále v českém jazyce její osnova, doporučená literatura, jméno vedoucího práce a jeho pracoviště, datum zadání a termín odevzdání. Zadání bakalářské resp. rešeršní práce, výzkumného úkolu a diplomové práce probíhá na začátku zimního, resp. letního semestru. Student je povinen si je převzít do 30 dní od začátku semestru. Pokud tak neučiní, může dostat zadání až v dalším semestru. O mimořádném termínu zadání bakalářské nebo diplomové práce rozhoduje děkan, o mimořádném termínu zadání rešeršní práce a výzkumného úkolu rozhoduje vedoucí katedry. Bakalářská a diplomová práce obsahují povinné bibliografické údaje (česky název práce, autor, obor, druh práce, vedoucí práce, případný konzultant, abstrakt, klíčová slova; anglicky název práce, autor, abstrakt, klíčová slova) a zadání práce v souladu s principem zveřejňování závěrečných prací podle stanoveného vzoru. Student odevzdává bakalářskou a diplomovou práci příslušné katedře ve třech svázaných výtiscích a její elektronické verzi. Jazykem práce je čeština nebo slovenština kromě zaměření Praktická informatika oboru Inženýrská informatika (viz Článek 6, odst. 5). Výjimky povoluje vedoucí katedry. K bakalářské a diplomové práci se písemně vyjadřuje její vedoucí a alespoň jeden oponent. Ve svých posudcích uvádějí návrh klasifikace. Bakalářská a diplomová práce se odevzdává v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku, který je nejméně čtyři týdny před prvním dnem státních závěrečných zkoušek daného oboru nebo zaměření. 137

9. 10. 11.

12.

V případě, že není bakalářská, resp. diplomová práce v termínu odevzdána, je nutno posoudit platnost jejího zadání pro následující období na základě studentem podané žádosti, k níž se vyjadřuje příslušná katedra. Platnost zadání lze prodloužit nejvýše o jeden rok. Student musí mít možnost seznámit se s posudky vedoucího a oponentů alespoň pět dní před konáním státní závěrečné zkoušky. Způsob odevzdání rešeršní práce a výzkumného úkolu, způsob obhajoby výzkumného úkolu a podmínky udílení souvisejících zápočtů stanoví vedoucí katedry. Obhajoby výzkumných úkolů mohou probíhat ve dvou termínech stanovených vedoucím katedry, a to po skončení zimního, resp. letního semestru akademického roku. Předměty bakalářská práce, výzkumný úkol a diplomová práce jsou dvousemestrální. Dvojice předmětů bakalářská práce 1 a bakalářská práce 2, výzkumný úkol 1 a výzkumný úkol 2, diplomová práce 1 a diplomová práce 2 tedy nelze zapsat ve stejném semestru. Absolvování těchto předmětů je podmíněno splněním požadavků obsažených v platném zadání práce, které student obdrží v semestru, kdy je poprvé zapsána jejich první část. Předmět Diplomová práce 1 lze zapsat nejdříve v semestru následujícím po úspěšném uzavření předmětu Výzkumný úkol 2 daném obhajobou výzkumného úkolu.

Článek 9 Zahraniční studijní pobyty 1.

2.

3.

V rámci bakalářského a magisterského studia mohou studenti uskutečnit zahraniční studijní pobyty a stáže v rámci programů organizovaných zahraničním odělením rektorátu ČVUT v Praze. Jedná se např. o program LLP/ERASMUS, Athens a výměnné pobyty na základě bilaterálních smluv. Všechny zahraniční pobyty studentů bakalářského a magisterského studia se řídí pravidly a předpisy ČVUT v Praze a jsou evidovány studijním oddělením FJFI ČVUT v Praze. Součástí těchto pravidel jsou podmínky pro zahraniční pobyty studentů FJFI ČVUT v Praze: a. vážený studijní průměr dle SZŘ ČVUT do 2,3 (pro uchazeče v bakalářském studiu počítaný z celého dosavadního studia, pro uchazeče v magisterském studiu daný celým předchozím bakalářským studiem), b. uzavřené studium angličtiny na FJFI ČVUT v Praze se známkou alespoň 2, c. plánovat lze nejvýše 1 pobyt o délce nejvýše 2 semestry, d. poslední semestr pobytu nesmí být posledním semestrem standardní doby studia v rámci daného studijního programu (s výjimkou pobytu dle bodu 2e), e. úmysl studenta NMS vypracovat část nebo celou diplomovou práci v rámci zahraničního pobytu je třeba potvrdit písemným souhlasem katedry obsahujícím jmenování zástupce vedoucího práce v místě pobytu, dále prohlášením, že katedra s ním projednala podrobnosti týkající se vedení diplomové práce a písemným souhlasem vedoucího práce s tímto postupem. V souladu s pravidly ČVUT v Praze zahrnuje postup při realizaci zahraničního pobytu nebo stáže: d. přípravu studijního plánu schváleného a doporučeného příslušnou katedrou, odevzdaného studijnímu oddělení FJFI ČVUT v Praze před zahájením pobytu. e. vyhodnocení absolvovaného studijního plánu, převod absolvovaných předmětů (včetně kreditového ohodnocení) příslušnou katedrou a schválení studijním oddělením FJFI ČVUT v Praze. f. dodržení obecných pravidel daných Studijním a zkušebním řádem ČVUT v Praze (jmenovitě získání alespoň 20 přepočtených kreditů za semestr).

138

Článek 10 Řádné ukončení studia 1. 2. 3.

V souladu se Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze se studium řádně ukončuje absolvováním studijního plánu a složením státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce. Pro absolvování studijního plánu bakalářského studia je nutné absolvovat všechny povinné předměty příslušného studijního plánu (viz Článek 4 a 5) a získat nejméně 180 kreditů. Pro absolvování studijního plánu navazujícího magisterského studia je nutné absolvovat všechny povinné předměty příslušného studijního plánu (viz Článek 4 a 5 a s ohledem na Článek 2, odst. 1) a získat nejméně 180 kreditů. Článek 11 Státní závěrečná zkouška

1. 2.

3.

4.

5. 6. 7. 8.

Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) může konat pouze student, který absolvoval příslušný studijní plán, získal příslušný počet kreditů a odevzdal v určeném termínu bakalářskou nebo diplomovou práci. SZZ bakalářského studijního programu se mohou konat ve dvou termínech (zpravidla v únoru a září) podle harmonogramu akademického roku, případně v mimořádném termínu vyžádaném katedrou. Každá katedra zveřejní předměty SZZ bakalářského studijního programu do 30. září pro následující únorový termín a do 31. ledna pro následující zářijový termín, případně nejpozději čtyři měsíce před datem konání SZZ v mimořádném termínu. SZZ magisterského studijního programu se konají ve dvou termínech (zpravidla v únoru a červnu) podle harmonogramu akademického roku, případně v mimořádném termínu vyžádaném katedrou. Každá katedra zveřejní předměty SZZ magisterského studijního programu do 30. září pro následující únorový termín a do 31. ledna pro následující červnový termín, případně nejpozději čtyři měsíce před datem konání SZZ v mimořádném termínu. Studenti v přihlášce k termínům SZZ sdělují, které z volitelných předmětů si vybrali. Na únorový termín se podávají přihlášky do konce listopadu předchozího kalendářního roku, na červnový termín se podávají přihlášky do konce března a na zářijový termín se podávají přihlášky do konce května, případně nejpozději dva měsíce před mimořádným termínem SZZ. Přesné termíny stanoví harmonogram akademického roku. Na přihlášky podané po vyhlášených termínech není brán zřetel. Průběh SZZ se řídí Jednacím řádem SZZ vyhlášeným děkanem. Ústní část SZZ v bakalářském studijním programu se skládá z jednoho předmětu obecného základu příslušného zaměření (s případnou možností výběru) a z předmětu užší specializace (s případnou možností výběru). Ústní část SZZ v magisterském studijním programu se skládá ze dvou předmětů obecného základu příslušného zaměření (s případnou možností výběru) a z předmětu užší specializace (s případnou možností výběru). V souladu se Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT v Praze musí student SZZ včetně jejího případného opakování absolvovat do 1 roku ode dne splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tímto dnem se rozumí poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty jiné než diplomovou práci. Poté zůstává studentem až do složení poslední části SZZ, nejdéle však 1 rok.

139

Článek 12 Důvody pro ukončení studia 1.

        2.

    

Ve smyslu § 56, odst. 1, písm.b) zákona č. 111/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů a čl. 20, odst. 5, písm. b) Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze jsou stanoveny následující důvody pro ukončení studia při nesplnění požadavků a studijních povinností, vyplývajících ze studijního programu a ze Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze: nesplnění povinnosti získat 15 kreditů po 1. semestru bakalářského studia a 20 kreditů po 1. semestru magisterského studia nezískání zápočtu po druhém zápisu povinného předmětu, nesložení zkoušky v druhém opravném termínu po druhém zápisu povinného předmětu, nesložení zkoušky po druhém zápisu povinného předmětu do konce akademického roku, nesplnění podmínek pro zápis do dalšího akademického roku (semestru), nesložení SZZ do 1 roku ode dne uzavření studia, nesložení SZZ v termínu daném maximální dobou studia, nesložení SZZ v opakovaném termínu. Dalšími důvody pro ukončení studia jsou: nedostavení se k zápisu v určeném termínu bez uznané omluvy, nedostavení se k zápisu po uplynutí doby přerušení studia, přestup na jinou fakultu, zanechání studia, vyloučení ze studia. Článek 13 Přechodná ustanovení

3.

4.

V rámci přechodu na nově akreditované obory probíhá v akademickém roce 2015-2016 výuka ve všech ročnících doporučených studijních plánů bakalářského a magisterského studia podle nové struktury oborů s výjimkou oboru RT, který se vyučuje podle nově akreditovaných studijních plánů v prvním a druhém ročníku. Veškeré zvláštní případy vyplývající z přechodu na nově akreditované obory budou řešeny rozhodnutím děkana.

prof. Ing. Igor Jex, DrSc. děkan

Projednáno v AS FJFI ČVUT v Praze dne 9.3.2015 a schváleno VR FJFI ČVUT v Praze dne 4.6.2015

140

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 7. DUBNA 2009 Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „ČVUT“) se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) jako součást vnitřních předpisů ČVUT a v souladu se Statutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách, ČVUT a vysokoškolských ústavech (dále jen „fakulta“). 2. Část druhá, pátá, šestá a sedmá se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia. 3. Část třetí se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia. 4. Část čtvrtá se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia. 5. Studenti a uchazeči o studium se speciálními potřebami (závažně postižení pohybově, smyslově, dále se závažným chronickým onemocněním, popř. s psychologickými a psychiatrickými poruchami, se specifickými poruchami učení, např. dyslexie) mají nárok na příslušnou úpravu studijních podmínek s ohledem na své speciální potřeby, která je specifikována Metodickým pokynem prorektora o podpoře studentů se speciálními potřebami. Část druhá BAKALÁŘSKÉ, MAGISTERSKÉ A DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Článek 2 Organizace akademického roku 1. V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku, začátek organizované výuky a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný harmonogram akademického roku ČVUT. 2. Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména začátek a konec výuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit. 3. Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu (dále jen „děkan“) vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán je na rozdíl od harmonogramu akademického roku ČVUT doplněn o období, v němž se konají státní zkoušky, přijímací zkoušky a další akademické aktivity specifické pro fakultu. 4. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimního semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin.

141

Článek 3 Studijní programy 1. ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy - bakalářské podle § 45 zákona, magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam akreditovaných studijních programů ČVUT je zveřejněn na úřední desce ČVUT v Praze. 2. Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách. 3. Seznamy studijních programů uskutečňovaných na fakultě jsou vyvěšeny na úřední desce fakulty. Seznamy studijních programů uskutečňovaných na více fakultách jsou vyvěšeny na úředních deskách všech zúčastněných fakult. 4. Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou: d) prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za přítomnosti studenta ve výukových prostorách, v případě doktorského studijního programu na školicím pracovišti, e) distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především na základě samostatné práce studenta, f) kombinovaná, při níž je výuka ve studijní programu kombinací prezenční a distanční formy studia. Časový rozsah prezenční části kombinované formy studia musí být uveden u všech studijních předmětů (dále jen „předmět“). 5. Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka studijního programu a sestává ze systémově uspořádaných předmětů. 6. Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem vyjádřená v rocích nebo semestrech, za kterou by student měl při průměrné studijní zátěži studium dokončit. 7. Doba studia je doba od prvního zápisu do studia po přijetí do studijního programu do ukončení studia podle čl. 20 odst. 1 a odst. 5. Do doby studia se započítávají i všechna přerušení studia. Maximální doba studia v bakalářských a magisterských studijních programech a magisterských studijních programech, které navazují na bakalářské studijní programy, je dvojnásobkem standardní doby studia těchto programů. Pro studium v doktorském studijním programu je maximální doba 8 let. 8. Doba studia nesmí překročit maximální dobu studia v příslušném studijním programu. 9. V případě, že student řádně neukončí studium do uplynutí maximální doby studia, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 10. Součástí studijního programu je studijní plán podle čl. 7 a čl. 30. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost předmětů ve formě doporučeného plánu studia v členění na akademické roky a semestry. Doporučený studijní plán respektuje standardní dobu studia. Studijní plán studijního oboru může být koncipován jako jednooborový, víceoborový nebo mezioborový. 11. Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. Podmínky spolupráce upraví dohoda zúčastněných vysokých škol. 12. Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 zákona a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole.

142

Článek 4 Bakalářské studijní programy Na fakultách se uskutečňují bakalářské studijní programy. Článek 5 Magisterské studijní programy Na fakultách se uskutečňují magisterské studijní programy a magisterské studijní programy navazující na bakalářské studijní programy. Článek 6 Doktorské studijní programy 1. Na fakultách se uskutečňují doktorské studijní programy. 2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Část třetí STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Článek 7 Studijní plány a předměty 1. Studijní plán je součástí studijního programu. Jeho aktualizaci projednává a schvaluje vědecká rada fakulty nebo ČVUT po vyjádření příslušného akademického senátu. Základním výukovým modulem studijního plánu je předmět. 2. Předmět je charakterizován počtem výukových hodin v jednom týdnu, formou výuky podle čl. 10, způsobem zakončení podle čl. 9 a počtem kreditů získaných při jeho absolvování. 3. Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán v členění na studijní obory, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Studijní plán může umožnit i mezioborové a víceoborové studium. Součástí studijního plánu je doporučený časový plán studia tj. doporučení časového postupu zápisu předmětů, jehož dodržení umožní dokončit studium ve standardní době studia. 4. Studijní plán je strukturován takto: e) vymezuje jednotlivé předměty nebo jejich skupiny podle volitelnosti na povinné, povinně volitelné a volitelné, f) vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba, g) stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok, blok studia), h) určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován. Článek 8 Kreditový systém 1. Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový systém, kde : g) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu, h) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia, 143

i) v semestru za 14 týdnů výuky představuje zátěž 30 kreditů, j) v akademickém roce za 28 týdnů výuky představuje zátěž 60 kreditů, k) hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná, l) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia. 2. Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů (European Credit Transfer System) (dále jen „ECTS“) usnadňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Článek 9 Způsob zakončení předmětu 1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. U předmětu, kde je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je udělení zápočtu podmínkou pro konání zkoušky z příslušného předmětu. 2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím získal přiřazený počet kreditů. 3. Předměty, které student úspěšně neukončil, si může zapsat podruhé. Každý předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát. Článek 10 Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace 1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci. 2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. 3. Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto: e) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. f) Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace výsledků vlastní práce studentů a diskuse. Fakulta vytváří podmínky pro tyto formy výuky zabezpečením přístupu studentů do knihoven, rýsoven, ateliérů, laboratoří, studoven a k počítačové síti. g) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v terénu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou. h) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení, popřípadě i jiné formy výuky. 4. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů. 5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí katedry nebo ústavu (dále jen „katedra“).

144

6. Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka. 7. Na výuce podle odstavce 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorských studijních programů a vynikající studenti magisterských studijních programů, které se souhlasem vedoucího katedry pověří výukou učitel odpovědný za předmět. Článek 11 Ověřování studijních výsledků 1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo jejich kombinací. Student je povinen při ověřování studijních výsledků předložit na žádost vyučujícího průkaz studenta. 2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách se prověřuje soubornou zkouškou, pokud je po definovaném bloku studia ve studijním programu stanovena. 3. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky. Článek 12 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1. Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo na začátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno. 2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky vymezených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm. 3. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně volitelného předmětu zápočet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 4. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním písmenné zkratky, uvedením slovního vyjádření klasifikačního stupně v závorce a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň F se do výkazu o studiu neuvádí. 5. Získání zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu katedra neprodleně předá do informačního systému. Způsob tohoto hlášení určí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zápočtů a klasifikovaných zápočtů vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let. Článek 13 Zkouška 1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm. 2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky mohou být i komisionální.

145

3. Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být zveřejněny učiteli katedry s dostatečným předstihem a přiměřeným způsobem. Za celkovou organizaci zkoušek a vyhlášení pravidel odpovídá vedoucí katedry. 4. Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou F, může konat zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu klasifikován známkou F, může konat zkoušku ve druhém opravném termínu. Další opravná zkouška je nepřípustná. 5. Pokud student při prvním zapsání předmětu zkoušku úspěšně nesložil, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně volitelného předmětu student zkoušku úspěšně nesložil, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Další opravná zkouška je nepřípustná. 6. Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející uvede písmennou zkratku, slovní vyjádření klasifikačního stupně v závorce, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň F se do výkazu o studiu neuvádí. 7. Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním stupněm F. 8. O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhoduje vedoucí katedry. Pokud se přihlášený student při neúčasti na zkoušce řádně neomluví nebo se včas neodhlásí, je klasifikován stupněm F. 9. Hrubé porušení stanovených pravidel zkoušky může být hodnoceno jako disciplinární přestupek. 10. Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před tříčlennou komisí, kterou jmenuje vedoucí katedry. V případě písemné zkoušky bude provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry, jmenuje komisi děkan. 11. Výsledek zkoušky předá katedra neprodleně do informačního systému. Způsob předání výsledků zkoušek určí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let. Článek 14 Souborné zkoušky 1. Soubornou zkouškou se ověřuje zvládnutí souvislostí ve vymezeném souboru předmětů. Souborná zkouška má písemnou, ústní nebo kombinovanou formu. 2. Požadavky souborné zkoušky stanoví studijní program. Organizaci, pravidla a termíny pro její konání stanoví děkan nejpozději 3 měsíce před jejím konáním. 3. Souborná zkouška ústní se koná před komisí, kterou jmenuje děkan. Písemná souborná zkouška nebo její část je hodnocena komisionálně. Komise je nejméně tříčlenná. Předsedou komise je profesor nebo docent. 4. Soubornou zkoušku lze opakovat jednou. Pokud ani při opakování student soubornou zkoušku nesloží nebo se k souborné zkoušce nedostaví podle odstavce 6, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup v této věci se vztahuje § 68 zákona. 5. Pokud se student k souborné zkoušce nebo jejímu opakování nedostaví a do pěti dnů se s uvedením důvodů písemně neomluví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by zkoušku nevykonal a je hodnocen klasifikačním stupněm F. Omluva se podává děkanovi, který rozhoduje o jejím přijetí nebo odmítnutí. 6. Podíl na organizaci a konání souborné zkoušky ve studijním programu uskutečňovaném na více fakultách se stanoví dohodou děkanů.

146

Článek 15 Klasifikační stupnice 1. Při hodnocení studia podle čl. 12 až 14 a 21 a 22 se užívá povinně klasifikační stupnice, která je v souladu s klasifikační stupnicí ECTS. Klasifikační A B C D E F stupeň ECTS Bodové 100-90 89-80 79-70 69-60 59-50 < 50 hodnocení Číselná 1,0 1,5 2 2,5 3 4 klasifikace Česky

výborně

velmi dobře

dobře

uspokojivě

dostatečně nedostatečně

Anglicky

excellent

very good

good

satisfactory

sufficient

failed

Klasifikační stupeň se užívá při zápisu do výkazu o studiu, číselná klasifikace je evidována v informačním systému. 2. Pro potřeby návaznosti na dřívější stupnici platí převodní tabulka Původní stupnice

Klasifikace podle původní stupnice Slovně Body

ECTS stupnice

Číselná klasifikace Klasifikační stupeň

1

-

2

-

3

4

výborně

velmi dobře

dobře

nevyhověl

100-86 (A)

85-70 (B,C)

69-50(D,E)

49-0 (F)

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

4

A

B

C

D

E

F

Článek 16 Průměrná klasifikace studenta Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr, akademický rok nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem

K Z VP  K p

p

p

,

p

p

kde K p je počet kreditů za předmět p ukončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Z p je klasifikace předmětu p, a kde p probíhá množinu všech předmětů absolvovaných studentem v daném úseku studia, zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem. Článek 17 Průběh studia 1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program. Uskutečňuje-li se studijní program na více fakultách, student se po celou dobu studia zapisuje pouze na té fakultě, na které vykonal přijímací řízení. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. 147

2. Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Součástí imatrikulace je imatrikulační slib, který student podepíše. Znění imatrikulačního slibu je uvedeno v Příloze č. 5 Statutu ČVUT. Slavnostní imatrikulaci studentů bakalářských studijních programů organizuje fakulta do 30 dnů po zahájení akademického roku. 3. Student má právo se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu, studijního oboru a v souladu s tímto řádem účastnit cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty, klasifikované zápočty a konat zkoušky. 4. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program a studijní obor povinné, povinně volitelné a volitelné. 5. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru, akademického roku nebo bloku studia a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu písemně omluví a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi děkan náhradní termín zápisu. 6. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti. Děkan může z vlastního podnětu studentovi přerušit studium, je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud student do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas. Děkan může z vlastního podnětu přerušit studium studentovi, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona a který tento poplatek (ve výši a termínech stanovených konečným rozhodnutím po případném uplatnění opravných prostředků) nezaplatil. Děkan též může z vlastního podnětu studentovi přerušit studium, určí-li mu náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky podle čl. 22 odst. 3 nebo termín pro opakování státní závěrečné zkoušky podle čl. 22 odst. 4, pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena jinou známkou než F. Minimální doba přerušení je jeden semestr. V době přerušení není osoba studentem. V průběhu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů. Přerušení studia nelze též povolit v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi muselo být studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na rozhodnutí děkana o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí děkana se vyznačí do výkazu o studiu a do dokumentace vedené o studentovi. 7. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku. 8. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. 9. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardní doby studia, maximální doby studia a ukončení studia nejsou tímto dotčena. Neplnění povinností stanovených v individuálním studijním plánu může být považováno za důvod k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 10. Studentovi, který byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou a již v minulosti v některém studijním programu uskutečňovaném touto fakultou studoval nebo 148

studoval ve studijním programu uskutečňovaném jinou fakultou ČVUT, popřípadě ve studijním programu uskutečňovaném jinou vysokou školou v České republice nebo v zahraničí, může na základě jeho žádosti děkan povolit započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok) nebo jednotlivých předmětů, pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. 11. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční vysoké škole, pokud odpovídají obsahu předmětů jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan. Článek 18 Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu 1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem studijního programu - semestr, akademický rok, blok studia. 2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu, včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění. Pokud student nesplnil některou z kontrol studijních povinností během studia, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm.b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 3. Termíny a organizaci zápisu do studia stanoví děkan. 4. Minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu

doba studia za první semestr studia za první akademický rok studia (2 semestry) za každý další akademický rok studia (2 semestry) za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část akademického roku nebyl studentem ČVUT (přerušení studia, přestup)

Bc. studijní program

Mgr. studijní program

15 30 40 20

20 40 40 20

Jiný počet kreditů může určit děkan v souladu s čl. 17 odst. 9 až 11. 5. Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 17 odst. 10 nejsou považovány za kredity získané v tomto semestru, akademickém roce nebo bloku studia. Započítávají se pouze do celkového součtu kreditů studentem získaných. 6. Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok nebo blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi, který nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavce 4, se ukončuje studium pro nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 19 Přestupy 1. Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia podle čl. 18 odst. 5 požádat o přestup do studijního programu uskutečňovaného na téže nebo kterékoliv fakultě ČVUT. Přestup lze povolit po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia též studentovi z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a rozhodování o něm je v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta do konkrétního úseku studia podle doporučeného časového plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném na přijímací fakultě. 2. Studentovi, který absolvoval studijní program, nebo jeho část, uskutečňovaný na jiné fakultě ČVUT, na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může děkan na základě 149

jeho žádosti uznat absolvované úseky studia (semestr, akademický rok nebo blok) nebo jednotlivé předměty, pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotlivých předmětů. 3. Uznání podle odstavce 2 lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 4. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan, stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu. 5. Při přestupu studentů podle odstavce 4 se do doby studia podle čl. 3 odst. 8 započítává doba od prvního zápisu do původního studijního programu uskutečňovaného fakultou ČVUT. 6. Při přestupu studentů podle odstavce 1 se do doby studia podle čl. 3 odst. 8 započítává doba studia odpovídající uznaným úsekům studia nebo uznaným předmětům. 7. Děkan ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia. Článek 20 Ukončení studia 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia ve studijním programu. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. 2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a studijního oboru vydává ČVUT spolu s dodatkem k diplomu v česko-anglické verzi. 3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul bakalář (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění se uděluje akademický titul bakalář umění (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem). 4. Absolventům studia v magisterských studijních programech se uděluje v oblasti technických věd akademický titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem), v oblasti architektury akademický titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem). 5. Studium se dále ukončuje f) zanecháním studia, g) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto řádu, h) odnětím akreditace studijního programu, i) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona, j) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona. V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. 6. Absolventovi studia ve studijním programu podle odstavce 1 vydá děkan na základě jeho žádosti doklad o vykonaných zkouškách. 7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 5 se vydá doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu. 8. Dnem ukončení studia f) podle odstavce 5 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, g) podle odstavce 5 písm. b) je den doručení rozhodnutí o ukončení studia podle § 68 zákona, h) podle odstavce 5 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen “ministerstvo“), i) podle odstavce 5 písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení studijního programu, 150

j) podle odstavce 5 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. 9. Student, který ukončil studium podle odstavců 1 a 5, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůči ČVUT, včetně vyrovnání poplatků. Článek 21 Státní zkoušky 1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné. 2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále další odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5. 3. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Skládá se z několika částí, z nichž každá se klasifikuje zvlášť: d) obhajoby bakalářské nebo diplomové práce, e) ústních zkoušek z odborných předmětů nebo tematických okruhů, f) případně dalších v souladu s odstavcem 5. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech. Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a ústní zkoušky na neveřejném zasedání. 4. Obhajoba bakalářské práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu. Pokud student neodevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci v určeném termínu, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána, stanoví děkan studentovi náhradní termín odevzdání bakalářské nebo diplomové práce. Pokud se však student řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, může si student zapsat bakalářskou nebo diplomovou práci podruhé. Studentovi, který při opakovaném zápisu bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdal v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 5. Části a jednotlivé odborné předměty nebo tematické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu. 6. Předpoklady pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dány studijním programem. 7. Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan. 8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je klasifikován stupněm F. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout. 9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včetně jejího případného opakování nejpozději do 1 roku ode dne splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tato doba se prodlužuje na 1, 5 roku (18 měsíců) v případě, kdy studijní program v souladu s odstavcem 5 stanoví, že student se může zapsat k obhajobě diplomové práce až po vykonání předepsaných částí státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3. 151

Nesložení státní závěrečné zkoušky v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Za den splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu se považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty. 10. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 8. Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 11. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. 12. Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda. Jednací řád zkušebních komisí stanoví směrnice děkana. 13. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i organizační zabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana. Článek 22 Klasifikace státní závěrečné zkoušky 1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek se klasifikují stupnicí podle čl. 15 odst. 1. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou. 2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s přihlédnutím k hodnocení jejich částí včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena známkou F, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou F. 3. Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky jestliže se nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování, jeho neúčast byla podle čl. 21 odst. 8 písemně řádně omluvena a omluva byla děkanem uznána. 4. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestliže c) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast řádně do pěti dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána, d) jeho obhajoba bakalářské nebo diplomové práce nebo jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena známkou F popřípadě všechny předepsané části státní závěrečné zkoušky byly hodnoceny známkou F. 5. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části nebo v těch částech, které byly hodnoceny známkou F. Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena známkou F, je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky přepracování bakalářské nebo diplomové práce. O způsobu přepracování rozhodne děkan. 6. Studentovi, který se podle odstavce 4 i při opakovaní státní závěrečné zkoušky nedostavil bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba bakalářské nebo diplomové práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena známkou F, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 23 Celkový výsledek studia 1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupni 152

c) prospěl s vyznamenáním, d) prospěl s pochvalou, e) prospěl, f) neprospěl. 2. Celé studium absolvuje s hodnocením „prospěl s vyznamenáním“ ten student, který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru podle čl. 16 nejvýše 1,50, v průběhu studia byl nejvýše z jednoho předmětu klasifikován známkou E a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem A. 3. Celé studium absolvuje s hodnocením „prospěl s pochvalou“ ten student, který během druhého a vyšších roků studia ve studijním programu se standardní dobou studia tři a více let dosáhl celkového váženého studijního průměru podle čl. 16 nejvýše 1,50, v průběhu druhého a vyšších roků studia byl nejvýše z jednoho předmětu klasifikován známkou E a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem A. Část čtvrtá STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Článek 24 Doktorský studijní program, jeho struktura, formy a délka 1. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje na ČVUT, jeho fakultách a na pracovištích mimo ČVUT smluvně vázaných (dále jen „externí pracoviště“). Na doktorské studijní programy uskutečňované a) na dvou nebo více fakultách, b) na ČVUT a jedné nebo více fakultách, c) alespoň na dvou fakultách a externím pracovišti, d) ve smluvně podložené spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program se vztahuje čl. 3 odst. 3. Školicím pracovištěm je pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav, externí pracoviště), kde probíhá odborná část studijního programu. 2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studijních plánů (dále jen „ISP“) podle čl. 30 pod vedením školitele. Hodnotícím odborným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upravuje čl. 25. 3. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech jeho formách je stanovena v čl. 3 odst. 8 a odstavci 8. Jmenovitá doba studia daná ISP je závislá na studijní zátěži a přítomnosti studenta na pracovišti. Do jmenovité doby studia se nezapočítává doba přerušení studia. 4. Jmenovitá doba prezenční formy studia v doktorském studijním programu je rovna standardní době studia v délce nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Její délka je dána dobou schválenou pro jednotlivé akreditované studijní programy a studijní obory. U tříleté doby akreditace je možné prodloužení jmenovité doby prezenční formy studia až o jeden rok. 5. Jmenovitá doba studia v doktorském studijním programu v distanční formě studia je rovna standardní době studia a může být prodloužena až po maximální dobu studia. 6. Jmenovitá doba studia v doktorském studijním programu v kombinované formě studia je rovna standardní době studia a může být prodloužena až po maximální dobu studia.

153

7. Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP a v souladu s čl. 30 absolvovat i ve zkrácené době. 8. Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia a studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 3 odst. 7 a čl. 33. Prodloužit maximální dobu studia z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě disertační práce může ve výjimečných případech děkan. Článek 25 Oborové rady 1. Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen „ORP“) je základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zákona). Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě. 2. Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na studijní obory, je ORP členěna na oborové rady oborů (dále jen „ORO“), které zabezpečují odbornou hodnotící činnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6 až 9. 3. ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT. 4. Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze na jedné fakultě jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty na základě návrhu školicích pracovišť. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává rektor po schválení Vědeckou radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo externích pracovišť. 5. Předsedu ORP a ORO volí ze svého středu její členové na prvém zasedání ORP, podle § 47 odst. 6 zákona. 6. ORP zejména: a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v doktorském studijním programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné vědecké radě, b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho studijních oborů, c) iniciuje návrhy na úpravy nebo konstituování nových studijních oborů v rámci doktorského studijního programu, d) není-li ustavena ORO plní ORP funkci ORO podle odstavce 7. 7. ORO zejména: a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školicích pracovišť na rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních prací a školitele pro tato témata; po přijetí uchazeče na návrh školitele schvaluje též školitele-specialisty podle čl. 28 odst. 1, b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 30 odst. 1, odst. 3 a odst. 6, c) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu přijímacího řízení ČVUT, složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle čl. 34 odst. 2 a komisí pro obhajoby disertačních prací podle čl. 35 odst. 2, d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 35 odst. 4, e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném studijním oboru doktorského studijního programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně ORP podle odstavce 9. 8. Činnost a rozhodování ORO podle odstavce 7 písm. a) až d) může provádět předseda ORO po projednání s členy ORO. O rozhodování je vyhotoven písemný záznam. 154

9. ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání řídí předseda ORP nebo ORO. Na zasedání ORP předkládají předsedové ORO přehled aktivit oborů studia ve formě písemné zprávy. Ze zasedání a všech usnesení ORP je pořízen zápis, který je předkládán děkanovi nebo rektorovi a vedoucím školicích pracovišť. Článek 26 Student doktorského studijního programu 1. Uchazeč se stává studentem doktorského studijního programu (dále jen „doktorand“) dnem zápisu do studia v doktorském studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje studijní program. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. Doktorand je členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele. 2. Doktorand má nárok na 6 týdnů prázdnin v kalendářním roce. 3. Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresované děkanovi podle čl. 30 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení. Děkan může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium, je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící doktorandovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud student do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas. Děkan též může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium do termínu opakované státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce. Doba studia včetně přerušení studia nesmí být delší než je maximální doba studia stanovená v čl. 24 odst. 8. Rozhodnutí děkana o přerušení studia musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může do 30 dnů požádat o přezkoumání rozhodnutí. Doba přerušení studia se nezapočítává do jmenovité doby studia. 4. Dokladem o studiu doktoranda je průkaz studenta a výkaz o studiu podle § 57 zákona. 5. Pokud se doktorand nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru, akademického roku a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se doktorand do pěti dnů od tohoto termínu písemně omluví a omluva je děkanem uznána, děkan stanoví studentovi náhradní termín zápisu. Článek 27 Školitel 1. Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce. 2. Školiteli jsou profesoři, docenti, doktoři věd (DrSc.) a další význační odborníci schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora. 3. Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové téma nebo tematický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO podle čl. 25 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma disertační práce. Při přijímací zkoušce má právo veta na rozhodnutí o přijetí těchto uchazečů ke studiu na jím navržené téma. 4. Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan. 5. V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání provádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím školicího pracoviště.

155

6. Školitel se účastní státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) a obhajoby disertační práce svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a komise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují. 7. Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda. 8. Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Zvýšení tohoto počtu pro jednotlivé školitele povoluje děkan na návrh ORO, a to na základě výsledku studia jejich doktorandů. 9. Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení plnění ISP v písemné formě. Článek 28 Školitel-specialista, studijní garant 1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel-specialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele-specialistu po schválení předsedou ORO jmenuje děkan. 2. Jestliže studijní program doktoranda je uskutečňován na akreditovaném externím pracovišti (zejména Akademii věd České republiky) kde je i školitel, je děkanem na základě návrhu vedoucího pracoviště, kde je doktorand veden, jmenován studijní garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku. Článek 29 Organizačně-technické zajištění studia v doktorském studijním programu 1. Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále jen „oddělení VVČ“) pod vedením proděkana nebo ředitele vysokoškolského ústavu. 2. Přednášky odborných předmětů v rámci studijního bloku vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka. Článek 30 Individuální studijní plán a jeho změny 1. ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je sestaven školitelem po dohodě s doktorandem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný pro obě strany. 2. ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 31 a samostatnou vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle čl. 32. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři. 3. ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda se předkládá předsedovi ORO. 4. Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 32 odst. 2 a je doplněn do ISP. 5. Součástí náplně ISP doktoranda v prezenční formě studia je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních zkušeností. Tato praxe probíhá po dobu čtyř semestrů

156

v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem. 6. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat: a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP nebo i mimo tento termín, b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO, c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště, d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený ORO. 7. Změny podle odstavce 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odstavce 6 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi. Článek 31 Studijní blok 1. Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické a odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu a tematickým vymezením své disertační práce. Sestává z absolvování souboru povinných odborných předmětů podle odstavců 3 a 5, jazykové přípravy ukončené podle odstavce 2 a odborné činnosti, prezentované vypracováním písemné studie a rozpravou o disertační práci podle odstavců 6 a 7. 2. Jazyková příprava je dokumentována zkouškou nejméně z jednoho světového jazyka (zpravidla angličtiny), kterou doktorand musí absolvovat před složením SDZ. 3. Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stanoveny. Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování těchto předmětů (zejména přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi). Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou. 4. Doktorand může po dohodě se školitelem absolvovat i další volitelné předměty, které nemusí být vždy zakončeny zkouškou. 5. Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečně zařadit maximálně dva předměty ze studia v magisterském studijním programu, jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru, v němž je tento předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterském studijním programu neabsolvoval. 6. Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být prezentovány též souborem předložených publikací doktoranda. 7. Studie je na školicím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy se účastní školitel, vedoucí školicího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školicího pracoviště stanoví nejméně jednoho oponenta studie. 8. Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia. 9. Předměty studijního bloku a výsledky o jejich absolvování (zkoušky v případě povinných a zkoušky nebo zápočty u volitelných předmětů) jsou zapsány ve výkazu o studiu. Seznam předmětů je do výkazu o studiu zapisován po schválení ISP. 157

10. Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušek jazykových probíhá podle klasifikační stupnice „výborně“, „prospěl“, „neprospěl“. 11. Jestliže výsledek předmětové zkoušky je „neprospěl“, může doktorand zkoušku opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se účastní školitel. V případě opakovaného neúspěchu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Článek 32 Disertační práce 1. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsledky vědecké nebo umělecké práce nebo výsledky přijaté k uveřejnění. 2. Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány před přijímacím řízením na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím školícího pracoviště a souhlasu předsedy ORO. Konkrétnější vymezení tématu v rámci tématického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem. 3. Název disertační práce včetně její náplně se stanoví nejpozději na závěr studijního bloku na základě předložené studie podle čl. 31 odst. 6 a rozpravy o tématu disertační práce podle čl. 31 odst. 7. 4. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. V případě výsledků práce, které mohou být předmětem ochrany (patentování), je nezbytné alespoň podání výsledků k ochraně. 5. Disertační práce je psána v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Uchazeči mohou, se souhlasem předsedy ORO, předložit disertační práci i v některém z dalších světových jazyků. Další formální náležitosti disertační práce určují Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT. Jestliže práce nesplňuje tyto formální náležitosti, nemusí být oddělením VVČ přijata k dalšímu řízení. Článek 33 Způsob ukončení studia 1. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje SDZ a obhajobou disertační práce. SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná se tentýž den. 2. Studium v doktorském studijním programu se dále ukončuje podle § 56 odst. 1 zákona. Článek 34 Státní doktorská zkouška 1. Cílem SDZ je ověření šíře a kvality znalostí doktoranda, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i odborná rozprava o problematice disertační práce. 2. SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO po projednání ORO a jmenuje děkan, včetně jejího předsedy. Zkušební komise včetně členů jmenovaných ministerstvem pro daný doktorský studijní obor je nejméně sedmičlenná (nepočítaje školitele). Nejméně dva členové z celé zkušební komise nesmí být zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor může být stálá nebo může být navržena ad hoc. 3. Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci z praxe. Odborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členy zkušební komise příslušná vědecká rada. 158

4. Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formuláři oddělení VVČ. Podmínkou předložení žádosti je úspěšné absolvování studijního bloku a zkoušky ze světového jazyka (zpravidla angličtiny). Součástí žádosti je seznam publikací (projektů) doktoranda včetně jejich případných ohlasů. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školicího pracoviště, konání SDZ schvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví fakulta nebo jiné školicí pracoviště po dohodě s předsedou zkušební komise. 5. Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“. 6. Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části rozhoduje hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Zkušební komise nejprve hlasuje mezi stupni „prospěl“, nebo „neprospěl“. K výsledku „prospěl“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neprospěl“. U výsledku „neprospěl“ se zkušební komise usnáší na prohlášení, kterým odůvodňuje své rozhodnutí. V případě výsledku „prospěl“ hlasuje zkušební komise dále mezi stupni „prospěl s vyznamenáním“ nebo „prospěl“. K hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „prospěl“. 7. Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ „neprospěl“, může doktorand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného neúspěchu SDZ se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.V případě opakované zkoušky nemůže být výsledkem hodnocení „prospěl s vyznamenáním“. 8. O průběhu SDZ a jeho závěrech se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební komise pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zkušební komise a všichni její přítomní členové. O úspěšném absolvování SDZ je doktorandovi oddělením VVČ vydán doklad o vykonané SDZ. 9. Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem na úřední desce fakulty. Článek 35 Hodnocení a obhajoba disertační práce 1. Doktorand odevzdává pro započetí řízení k obhajobě své disertační práce: písemnou žádost o povolení obhajoby (na stanoveném formuláři), disertační práci ve čtyřech vyhotoveních, životopis, výkaz o studiu, posudek školitele a teze disertační práce v počtu 20 ks a seznam vlastních publikací (projektů) včetně jejich ohlasů dělený na práce k tématu disertační práce a na ostatní. 2. Oddělení VVČ materiály podle odstavce 1 formálně posoudí a v případě splnění formálních náležitostí dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí doktorandovi odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi ORO. Na základě předložených materiálů je nejpozději do 30 dnů děkanem jmenována komise pro obhajobu disertační práce a oponenti disertační práce. 3. Komise pro obhajobu disertační práce je jmenována podle stejných pravidel jako pro SDZ podle čl. 34 odst. 2 a 3. Členy komise mohou být rovněž oponenti s právem hlasovat. Jednání komise včetně její neveřejné části se povinně účastní i školitel. 4. Disertační práce je oponována minimálně dvěma oponenty, kteří jsou na návrh vedoucího školicího pracoviště nebo školitele a po schválení ORO jmenováni děkanem. Oponenti jsou význační odborníci v příslušném vědním oboru, z nichž alespoň jeden musí být profesor nebo doktor věd (DrSc.) a nejvýše jeden je zaměstnancem ČVUT. 5. Oponentský posudek má být vypracován do třiceti dnů po zaslání disertační práce. Nemůže-li oponent posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů. V případě, že oponent 159

odmítne posudek vypracovat nebo neobdrží-li oddělení VVČ posudek do 30 dnů, jmenuje děkan na návrh předsedy ORO po projednání ORO nového oponenta. 6. Předseda komise pro obhajobu disertační práce seznámí s oponentskými posudky doktoranda i jeho školitele. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může si doktorand disertační práci vyžádat zpět k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se zastavuje. Nevyužije-li doktorand možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné. 7. Termín obhajoby disertační práce stanoví předseda komise pro obhajobu disertační práce nejpozději do 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen doktorand, školitel, oponenti a členové komise. 8. Obhajoby disertační práce se účastní též oponenti. Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a členové komise pro obhajobu disertační práce s omluvou souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta je při obhajobě disertační práce přečten. V případě kritického posudku je účast oponenta povinná. 9. Konání obhajoby disertační práce je zveřejněno na úřední desce fakulty, nejméně 3 týdny předem. Po tuto dobu může každý do disertační práce nahlížet a každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Své připomínky může podat písemně předsedovi komise pro obhajobu disertační práce nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce. Uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko. 10. Obhajoba disertační práce je veřejná, včetně vyhlášení výsledků, hodnocení výsledků obhajoby disertační práce je neveřejné. Neveřejné části zasedání se účastní též školitel. Výsledek vyhlašuje předseda komise pro obhajobu disertační práce bezprostředně po rozhodnutí komise. 11. Komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby disertační práce rozhoduje tajným hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Hlasování se účastní též přítomní oponenti. Celkové hodnocení je „obhájil“ nebo „neobhájil“. K hodnocení „obhájil“ je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neobhájil“. V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí. 12. O průběhu obhajoby disertační práce a jeho usneseních se vede zápis, který podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce; o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové. Zápis je uložen na oddělení VVČ. 13. Doktorand může opakovat neúspěšnou obhajobu disertační práce nejvýše jednou, a to po přepracování disertační práce, nejdříve však za půl roku. V případě neúspěšně opakované obhajoby disertační práce se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 14. Na vlastní žádost, před vydáním vysokoškolského diplomu podle odstavce 15 a dodatku k diplomu, je absolventu studia v doktorském studijním programu o řádném ukončení studia a o udělení akademického titulu „doktor“ (ve zkratce Ph.D., uváděné za jménem), vydán doklad oddělením VVČ. 15. Na základě řádného ukončení studia v doktorském studijním programu obdrží absolvent vysokoškolský diplom a česko-anglický dodatek k diplomu. Vysokoškolský diplom s dodatkem k diplomu je absolventům předán zpravidla na slavnostním shromáždění (promoci) ČVUT. Část pátá ZPŮSOB NÁHRADNÍHO DORUČOVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ

160

Článek 36 1. Na způsob náhradního doručení v případě rozhodování podle § 68 odst. 3 písm. a) až e) zákona se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT. 2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana, o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odst. 3 zákona. 3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode dne jeho doručení. 4. V žádosti o přezkoumání rozhodnutí uvede student své jméno, bydliště, název studijního programu a fakulty nebo ČVUT a vysokoškolského ústavu, který studijní program uskutečňuje, a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnutím a připojí vlastnoruční podpis. 5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemně a obsahuje: i) rozhodnutí, j) odůvodnění, k) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není přípustná, l) údaj o tom, který orgán jej vydal, m) datum vydání rozhodnutí, n) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno, o) úřední razítko ČVUT, p) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce. Část šestá MATRIKA STUDENTŮ Článek 37 1. ČVUT vede podle § 88 zákona matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci studentů a k rozpočtovým a statistickým účelům. 2. V matrice studentů jsou vedeny o jednotlivých studentech údaje, které předepisuje zákon a ministerstvo. 3. Matrika studentů je součástí informačního systému ČVUT. Operativně je vedena studijními odděleními a odděleními VVČ. Záznamy do matriky studentů a do studijní dokumentace mohou provádět pouze zvlášť k tomu pověření zaměstnanci ČVUT. 4. Matrika studentů je souhrnně vedena Výpočetním a informačním centrem ČVUT. Podklady pro její vedení předávají studijní oddělení a oddělení VVČ v předepsané struktuře podle dohodnutého časového harmonogramu, přičemž záznamy o zápisu do studia, studijním programu, studijním oboru, formě studia, přerušení a ukončení studia se provedou neprodleně po rozhodné události. 5. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie. Při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů. Článek 38 Doklady o studiu 1. Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu se řídí § 57 zákona. 161

2. ČVUT vydává podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona průkaz studenta jako doklad o studiu ve studijním programu. Průkaz studenta slouží k identifikaci studenta. Průkaz studenta se vydává ve formě: a) průkazu studenta ČVUT, nebo b) spojeného průkazu studenta ČVUT a mezinárodního identifikačního průkazu studenta ISIC. 3. Průkaz studenta je vystavován Výpočetním a informačním centrem ČVUT. Podklady pro vystavení průkazu studenta se čerpají z matriky studentů. Náležitosti průkazu a podmínky pro jeho vydání stanoví ředitel Výpočetního a informačního centra ČVUT. 4. Průkaz studenta je nepřenosný. Student je povinen oznámit bez zbytečného odkladu ztrátu, poškození nebo zničení průkazu studenta. Při ukončení studia je student povinen průkaz studenta vrátit ČVUT. Část sedmá ZVEŘEJŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ Článek 39 1. ČVUT nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové a bakalářské práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Kvalifikační práce zveřejňují jednotlivé součásti za všechna svá pracoviště na svých webových stránkách. 2. Disertační, diplomové a bakalářské práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě pracoviště ČVUT, kde se bude konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. 3. Odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. Část osmá PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 40 1. Dílčí organizačně technickou stránku studia v doktorském studijním programu na ČVUT upravují „Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT“, schvalované Vědeckou radou ČVUT. 2. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze registrovaný ministerstvem dne 18. července 2005 pod č.j. 24 346/2005-30 se zrušuje s výjimkou čl. 15 odst. 2 a čl. 18 odst. 5, který se zrušuje dnem 30. září 2006. 3. Tento řád byl schválen podle § 36 odst. 4 zákona Akademickým senátem ČVUT dne 17. května 2006. 4. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem. 5. Tento řád nabývá účinnosti dnem registrace ministerstvem s výjimkou čl. 15 odst. 2 a čl. 18 odst. 5, který nabývá účinnosti dnem 1. října 2006. *** Změny Studijního a zkušebního řádu pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, 162

Akademickým senátem Českého vysokého učení technického v Praze dne 25. června 2008 a dne 25. března 2009. Změny Studijního a zkušebního řádu pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., v. r. rektor

163

OBSAH DODATKU OBORY FJFI ČVUT V PRAZE URČENÉ NA DOSTUDOVÁNÍ ................................................................................... 1 BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ OBORY ................................................................................................................................ 4 NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIJNÍ OBORY ……. ......................................................................................... 12 STUDIJNÍ PLÁNY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA ........................................................................................................ 25 ZÁKLADNÍ STUDIUM .................................................................................................................................. 26 OBOR MATEMATICKÉ INŽENÝRSTVÍ ..................................................................................................... 28 OBOR INŽENÝRSKÁ INFORMATIKA........................................................................................................ 31 OBOR JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ ................................................................................................................. 46 OBOR FYZIKÁLNÉ INŽENÝRSTVÍ ............................................................................................................ 55 OBOR RADIOLOGICKÁ TACHNIKA.......................................................................................................... 65 STUDIJNÍ PLÁNY NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO STUDIA ......................................................................... 68 OBOR MATEMATICKÉ INŽENÝRSTVÍ ..................................................................................................... 69 OBOR INŽENÝRSKÁ INFORMATIKA........................................................................................................ 78 OBOR JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ ................................................................................................................. 93 OBOR FYZIKÁLNÉ INŽENÝRSTVÍ .......................................................................................................... 105 OBOR JADERNĚ-CHEMICKÉ INŽENÝRSTVÍ ......................................................................................... 123 OBOR RADIOLOGICKÁ FYZIKA .............................................................................................................. 129 ZÁSADY STUDIA ....................................................................................................................................................... 133 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD.......................................................................................................................................141

©FJFI ČVUT v Praze, 2015

164

České vysoké učení technické v Praze

Recommend Documents