ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

TEZE K DISERTAČNÍ PRÁCI

České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury Ústav urbanismu

Ing. arch. Josef Morkus

ÚZEMNÍ STUDIE V PODMÍNKÁCH PRAHY se zaměřením na řešení urbanistické koncepce

Doktorský studijní program: Architektura a urbanismus Studijní obor: Urbanismus a územní plánování

Teze disertace k získání akademického titulu "doktor", ve zkratce "Ph.D."

Praha, srpen 2010

Disertační práce byla vypracována v distanční formě doktorského studia na Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Uchazeč: Ing. arch. Josef Morkus [email protected] Školitel: doc. Ing. arch. Jan Jehlík Ústav urbanismu Fakulta architektury ČVUT Thákurova 7, 166 34 Praha 6 Školitel původní: doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. Fakulta architektury ČVUT Thákurova 7, 166 34 Praha 6 Oponenti: ...................................................................................................... ...................................................................................................... ...................................................................................................... Teze byly rozeslány dne: ............................... Obhajoba disertace se koná dne ................................ v ……… hod. před komisí pro obhajobu disertační práce ve studijním oboru Urbanismus a územní plánování v zasedací místnosti č. ........ Fakulty architektury ČVUT v Praze. S disertací je možno se seznámit na děkanátě Fakulty architektury ČVUT v Praze, na oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost, Thákurova 7, 166 34 Praha 6.

předseda komise pro obhajobu disertační práce ve studijním oboru Urbanismus a územní plánování Fakulta architektury ČVUT, Thákurova 7, 166 34 Praha 6

1.

CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE

Disertační práce se věnuje problematice územních studií (dále US), jednoho z územně plánovacích podkladů. Specializuje se na územní studii (resp. urbanistickou studii dle starého stavebního zákona) jako na nástroj k řešení urbanistické koncepce, proto klade důraz zejména na fázi, která je pro hledání koncepce území stěžejní, a to na koncept územní studie. Problematika územní studie je záměrně a striktně redukována na území hlavního města Prahy. Práce se dále specializuje pouze na územní studie pořizované městem, studiím pořizovaným soukromými subjekty se věnuje pouze okrajově. Disertační práce se zabývá jak obsahovou, tak i formální stránkou územních studií. Provedené analýzy zohledňují co nejširší spektrum typů pražských území a snaží se o co nejobecnější přístup k vymezené problematice. Cílem disertační práce je navrhnout doporučení, jak s ohledem na reálné používání územních studií zracionalizovat a zefektivnit jejich pořizování i zpracování. Tato doporučení jsou následně promítnuta na vytipovaná území v hlavním městě. Zpočátku je zmapována pozice územní studie v českém právním řádu a podán přehled o veškerých požadavcích kladených na tento materiál ze zákona. Dále je popsán účel, využití a cíle územních studií v Praze. Na základě studia v poslední době pořízených studií je určen a okomentován jejich obvyklý obsah. Součástí práce je rovněž kompletní přehled studií využitelných v současné době v Praze. Na konkrétní lokalitě je ověřeno, jakým způsobem mohou studie ovlivnit její rozvoj. V práci jsou navržena opatření pro jednotlivé fáze územní studie včetně doporučení úprav jejího obvyklého obsahu. Tyto úpravy ctí zákonné požadavky, snaží se v maximální míře využít nové typy územně plánovacích dokumentů, nejsou však zatíženy zvyklostmi uplatňovanými bez ohledu na charakter řešeného území či zkoumaného problému. Obecné zásady jsou následně aplikovány na studie, které budou v nejbližších letech v Praze pořizovány, předmětem práce však není zpracování vzorové územní studie pro konkrétní lokalitu.

1

2.

METODY ZPRACOVÁNÍ

K řešení tématu mé disertační práce jsem použil postup od zmapování stavu a trendů, přes určení obecných pravidel, až po aplikaci navržených zásad na konkrétní lokality. V části sledující historický vývoj materiálu podobného územní studii jsem postupně zhodnotil všechny dostupné předpisy, zdůraznil jejich vzájemné odlišnosti a vysledoval přetrvávající zásady. V kapitole analyzující pozici studie a s ní souvisejících materiálů v právním řádu jsem se zaměřil na představení nejdůležitějších pasáží vztahujících se k dané problematice a na popsání vazeb jednotlivých dokumentů. S cílem určení základních typů a účelů územních studií v Praze jsem je nejprve vzájemně porovnal a následně roztřídil do skupin s ohledem na vyskytující se společné znaky. V tabulkách zařazených v přílohách disertační práce jsem pro všechny v Praze použitelné územní studie sledoval stejné parametry, čímž vznikl přehled umožňující jejich rychlé srovnání. Dále jsem analyzoval základní charakteristiky řešených území a dle nich jsem provedl vyhodnocení studií navzájem i ve vztahu k celému hlavnímu městu. V kapitole zabývající se vlivem na konkrétní lokalitu jsem postupně zkoumal jednotlivé historické studie, zejména jejich propsání do daného území. Využil jsem při tom porovnání stávajícího stavu s archivními mapami, plány i historickými ortofotomapami. Metodu komparace jsem též použil pro určení obvyklého obsahu územních studií v Praze. Důkladně a z mnoha pohledů jsem porovnal několik studií řešících vždy odlišný typ území, určil jsem části, které se obvykle opakují, a porovnání jsem doplnil o svůj komentář k jednotlivým kapitolám studií. Na základě komentáře k obvyklému obsahu jsem zobecněním došel k rámcovému doporučenému obsahu územní studie v Praze. Tento obsah reflektuje i mé doporučení k jasnějšímu oddělení jednotlivých fází studie podle účelu a potřebné míry hloubky poznání problému. Mnou navržený doporučený obsah a obecné zásady jsem následně aplikoval na vytipované lokality, které se budou v nejbližší době řešit. Pro každou lokalitu jsem tím určil doporučený obsah její územní studie. Vlastní disertační práce je doplněna o přílohy, které předkládají podrobnější rozpracování jednotlivých kapitol, případně prezentují podkladové a doplňující materiály, například tabulky. Výjimečně jsou zde zařazeny i převzaté materiály ilustrující danou problematiku. 2

3.

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY

3.1

Vývoj stavebního práva zaměřený na územní studii

Počáteční kapitola disertační práce podrobně mapuje historii českého stavebního práva, zaměřuje se na pojmy urbanistická a územní studie a vyhledává jim odpovídající historické dokumenty. Text je doplněn přehlednou tabulkou. Z přehledu vyplývá, že podrobnější územně plánovací dokumenty mají v českých zemích dlouhou tradici a kontinuitu vývoje. V průběhu celé historie platí rozdělení na dva typy, a to na méně podrobný dokument hledající koncepci území (odpovídající dnešní územní studii) a na závazný materiál, který podrobně a přesně určuje regulaci lokality (odpovídající dnešnímu regulačnímu plánu). Dokument koncepčně ověřující řešené území se v průběhu doby měnil. Zpočátku k tomuto účelu sloužily urbanistické soutěže, úlohu soutěží přebraly od 70. let 20. století urbanistické a následně územní studie. Jejich účel se rovněž v průběhu času měnil, lze vysledovat postupný příklon k potřebě variantního řešení, který byl však novým stavebním zákonem potlačen. Přesto lze očekávat, že potřeba alternativního prověřování území bude postupně opět sílit, na což v této práci reaguji. Obsah i nástroje plánovacích dokumentů se zpravidla přizpůsobovaly formě stavění v dané době. Avšak vždy se primárně řešil urbanistický návrh, zahrnující druh a výšku zastavění a vymezení nezastavitelných ploch, v naprosté většině případů se prověřovala i koncepce dopravy a často i začlenění území v rámci širších vztahů či etapizace návrhu. Dnešní územní studie jsou oproti jim odpovídajícím dřívějším dokumentům více komplexní, ověřují řešené území z více pohledů a do větší podrobnosti. To souvisí nejen s tím, že typologická forma zástavby je značně pestřejší a nejednoznačnější než např. před sto lety, ale zejména s rozvojem nových vědních disciplín, které se do řešení promítají. Tovšak bohužel často vede k tomu, že se v návrzích ztrácí původní idea, která byla jasně zřetelná jak v plánech Státní regulační komise ve 30. letech 20. století, tak i ve velkých koncepcích 50. až 80. let 20. století. V této práci nastiňuji způsob, jak v úvodní fázi územní studie jasně vyjádřit koncepci řešeného území a až následně ji rozpracovat do vší podrobnosti.

3

3.2

Legislativní pozice územní studie

Pozice územní studie v systému českého stavebního práva je pevně určena zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, účinným od 1. ledna 2007 (nový stavební zákon). V tomto zákoně jsou zakotveny prakticky všechny požadavky na územní studii. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti zmiňuje, že územní studie může být podkladem pro zadání územního plánu. Její obsah ani náležitosti však nejsou touto vyhláškou, na rozdíl od jiných dokumentů, upraveny. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, stanovuje požadavky na vymezování ploch v územním plánu, které lze přiměřeně aplikovat i na územní studie, jež jsou pro územní plán často podkladem. Dle zákona patří územní studie spolu s územně analytickými podklady mezi územně plánovací podklady. Územní studie ověřuje možnosti a podmínky změn v území. Navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav, nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Územní studie fakticky nahrazuje dřívější urbanistickou studii, územní generel a územní prognózu. Slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje (výjimečně), územně plánovací dokumentace, jejich změně a podle připravované novely stavebního zákona opětovně i jako podklad pro rozhodování v území. Na rozdíl od závazných územně plánovacích dokumentací by měla územní studie jakožto nástroj pro koncepční ověřování území a hledání řešení předkládat ideální obraz dané lokality, představu čitelnou jak pro odborníky, tak i pro veřejnost. Kromě územních studií pořizovaných městem je zpracováváno množství dalších ověřovacích a prověřovacích studií, pořizovaných na popud fyzických či právnických osob. Slouží nejčastěji jako podklad pro změnu územního plánu nebo pro jinou změnu v území, hlavním účelem je obvykle prověření konkrétního investorského záměru. Přestože tyto studie nelze používat jako plnohodnotné územní studie, v praxi jsou často a s úspěchem využívány k ověření rozvoje území. Zejména rychlost jejich zpracování a naplnění základních potřeb prověření území je pro územní studii jednoznačně inspirativní. Hlavní důvody je třeba hledat v jasně definovaném zadání i známém programu území, minimálním projednávání těchto studií a snaze o maximální redukci méně podstatných částí studie. 4

3.3

Pořízení územní studie

Pořízení územních studií zajišťuje pořizovatel. Pořizovatelem je v Praze Odbor územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy (OUP MHMP), který zajišťuje pořízení územních studií včetně jejich projednání po technické, organizační i správní stránce. Odbornou stránku garantuje ve většině případů příspěvková organizace Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM), který s OUP úzce spolupracuje. Zpracovatelem US je zpravidla architektonické studio garantující urbanistickou koncepci a koordinující spolupráci jednotlivých profesních specialistů. Ve stavebním zákoně není stanovena podmínka územní studii projednat. Příslušný orgán územního plánování (v Praze OUP) pouze schvaluje možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace. Následně podává návrh na vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti, podkladem pro zápis je registrační list územní studie (vyhláškou předepsaný formulář, viz příloha 3 disertační práce). Dle připravované novely stavebního zákona bude nutné po 10 letech aktuálnost studie potvrdit, jinak bude z evidence automaticky vyškrtnuta. Dle přechodných ustanovení zákona urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované před 1. lednem 2007, prověří úřad územního plánování ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti a případně je zapíše do evidence územně plánovací činnosti. V Praze bohužel není doposud zapsána ani jedna urbanistická či územní studie, přestože několik desítek jich je či bude pro zápis připraveno. Přestože to zákon nepředepisuje, považuji v souladu se zavedenou praxí za nutné projednání (dohodnutí) studie s příslušnou městskou částí, dotčenými orgány a navíc i s majoritními vlastníky respektive investory v území a seznámení veřejnosti s průběhem a výsledky jejího pořizování. Projednání nemusí sledovat postup běžný u územně plánovací dokumentace. Opomenutí těchto kroků, které zákon nepředepisuje, však často vede k praktické nepoužitelnosti mnoha studií. Ani projednaná studie sice nemůže být závazná a nemůže být vydána formou opatření obecné povahy jako územně plánovací dokumentace, při dosažení všeobecného konsensu je však daleko pravděpodobnější její reálné využívání jako koncepčního vodítka při rozhodování v území. Podle zákona může územní plán (ÚPn) či zásady územního rozvoje (ZUR) ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií jako podmínku pro rozhodování o změnách v území. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy tak nečiní, koncept nového územního plánu hl. m. Prahy ano (viz dále). Ani ZUR ani ÚPn nemusí obsahovat zadání studie, měly by však určit dobu, do kdy se studie musí zapsat do evidence. 5

3.4

Fáze pořízení územní studie

Územní studie se obvykle pořizuje v několika stupních neboli fázích: • zadání průzkumů a rozborů (zpracovává pořizovatel – Odbor územního plánu MHMP ve spolupráci s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy), • průzkumy a rozbory (P+R, zpracovává projektant studie), • zadání konceptu či návrhu (obvykle projednáváno s městskou částí a dotčenými orgány; často není koncept pořizován a požaduje se přímo zpracování návrhu), • koncept (ověření území ve variantách, často stejně podrobné jako návrh), • projednání konceptu s městskou částí a dotčenými orgány (neprojednává se s majoritními vlastníky v území a obvykle ani s veřejností), • pokyny pro zpracování návrhu (v podstatě zadání návrhu, zpracováno na základě projednání konceptu), • návrh (podrobné rozpracování řešeného území), • projednání návrhu s městskou částí a dotčenými orgány (obvykle se neprojednává s majoritními vlastníky v území ani s veřejností), • čistopis nebo doplněk (pokud jsou k návrhu námitky; přepracována bývá buď celá studie, nebo častěji pouze některé její části), • závěrečný protokol (pořizovatel určuje platné části studie a části, resp. území, pro které studii nelze využít), • projednání a odsouhlasení závěrečného protokolu městskou částí, • schválení možnosti využití územní studie jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, případně i pro rozhodování v území, a podání návrhu na vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti (obojí pořizovatel).

3.5

Typy a účel územní studie

Pořizovány mohou být následující hlavní typy územních studií: • Urbanistická – komplexní studie řešící převážně rozvojové a transformační území • Krajinářská – komplexní studie řešící převážně nezastavitelné území • Dopravní – studie prověřující dopravní systém či stavbu, často s urbanistickým doprovodem • Specifická – studie prověřující konkrétní problém či systém v území, nejde o komplexní prověření dané lokality • Ideová – studie nastiňující možnosti řešení území či problému bez podrobného rozpracování, zpravidla ve variantách Většina územních studií však nelze takto striktně rozdělit, obvykle kombinují dva nebo i více uvedených typů. 6

V Praze jsou studie nejčastěji pořizovány jako materiál v úplnosti prověřující rozvojové či transformační zastavitelné území. Jejich hlavní účel je: • hledání funkčního využití území či formy zástavby (často), • variantní prověření rozsáhlých rozvojových či transformačních území (často), • prověření nezastavitelných území (doposud používáno velmi málo), • podklad pro zpracování konceptu či návrhu územního plánu (příležitostně), • podklad pro zpracování změny územního plánu (čato zejména ve velkých rozvojových územích), • podklad pro zpracování regulačního plánu (vzhledem k počtu pořízených regulačních plánů výjimečně), • podklad pro formulaci zadání komplexní územní studie či regulačního plánu (ideová studie, výjimečně), • podklad pro formulaci zadání soutěže (využíváno výjimečně), • upřesnění územního plánu do podrobnějšího měřítka (časté užití zejména stavebními úřady), • prověření dílčího problému či funkčního systému (využíváno málo), • určení limitů či hodnot území (příležitostně), • stanovení regulačních podmínek (pouze nezávazně), • ověření konkrétního záměru v území (používáno výjimečně).

3.6

Podrobnější územně plánovací dokumentace a podklady v Praze

Tato kapitola se zaměřuje na již zpracované územně plánovací podklady a dokumentace v Praze s cílem zjistit, jaká část území je těmito materiály pokryta, jaké je jejich stáří, plošný rozsah a pro jaké části Prahy se nejčastěji pořizují. Hodnotí jejich reálnou využitelnost a perspektivu jejich tvorby v následujících letech. Rovněž identifikuje zásadní problémy, kterým tyto dokumenty čelí. Kromě analýzy územních, resp. urbanistických studií jsou pro srovnání zařazeny i podrobnější územně plánovací dokumentace – regulační plány (RP). Jako ostatní podkladové materiály (mimo zákonný rámec územně plánovacích dokumentací a podkladů) jsou zde zařazeny i zastavovací podmínky a ostatní analytické materiály a ověřovací studie, jež zpracoval Útvar rozvoje hl. m. Prahy, resp. jeho předchůdce MHMP - sekce Útvar rozvoje hl. m. Prahy.

7

Územní a urbanistické studie jsou v Praze pořízeny v počtu několik desítek, v evidenci územně plánovací činnosti však dodnes není zapsána ani jedna. Proto jsou v této práci v souladu s Územně analytickými podklady hl. m. Prahy (UAP) rozlišeny pořízené a pořizované urbanistické a územní studie z hlediska perspektivy zápisu do evidence územně plánovací činnosti obcí. Metodika rozdělení je popsána v disertační práci. Kompletní seznam studií je zařazen v přílohách disertační práce, grafické znázornění je v příloze těchto tezí. Kategorie US

Počet

Rozloha Z rozlohy HMP

Dokončení

Připravené pro zápis

19

3070 ha

6,2%

2000-2007

S perspektivou zápisu

11

1672 ha

3,4%

2002-2008

Bez perspektivy zápisu

8

4496 ha

9,0%

1996-2007

38

9238 ha

18,6%

1996-2007

Celkem

Většina použitelných studií byla dokončena v letech 2003-2007. Od roku 2008 nebyla pořízena ani dokončena žádná nová územní studie. Téměř 20 % pokrytí území Prahy alespoň z části použitelnými studiemi se zdá být dostačující, US připravené pro zápis a US s perspektivou zápisu do evidence územně plánovací činnosti však pokrývají celkem pouze necelých 10 % území města. Prověřena je však většina rozvojových lokalit aktuálních z hlediska investorského zájmu. Kromě uvedených tří kategorií je v příloze disertační práce evidováno 61 urbanistických studií, dopravně-urbanistických studií, regulačních plánů, územních plánů zón a lokalizačních studií, jejichž řešení je z velké části překonáno vývojem v území a které již nejsou pro rozhodování v území použitelné prakticky v celém svém rozsahu. Tyto dokumenty byly pořízeny v letech 1997 až 2007, většina mezi roky 2000-2004. Zejména nepoužitelnost studií dokončených v posledních letech je alarmující. Koncept nového Územního plánu hl. m. Prahy, v souladu s novým stavebním zákonem, vymezuje plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování o změnách v území. Jejich seznam i analýza jsou uvedeny v kapitole 4.3 těchto tezí. Jedním ze zásadních problémů současných územních resp. urbanistických studií je jejich rychlé zastarávání, což souvisí mj. s dlouhou dobou jejich pořízení. Je proto třeba zkrátit proces pořizování, zejména ve fázi projednávání a vyhodnocování připomínek, jelikož vlastní tvorba studie představuje většinou malou část celkové doby pořízení studie. Kroky směřující k urychlení pořízení studie jsou v disertační práci navrženy. 8

Druhým vážným problémem je využívání územních studií zejména stavebními úřady pouze v případě, kdy „se to hodí“. Zde je třeba si uvědomit, kolik energie, času, i veřejných financí se do pořízení investuje, a důsledně studie využívat. K lepší kontrole užívání studií by přispělo i jejich projednání nejen s městskou částí a dotčenými orgány, ale i s majoritními vlastníky a klíčovými investory v území a lepší komunikace s veřejností, tedy dosažení širšího konsensu. Dnes se bohužel často stává, že se studií neřídí ani městská část, na jejíž popud je studie pořízena a jejíž zastupitelstvo ji odsouhlasilo. Většímu využívání by zajisté přispěla i lepší dostupnost studií zajištěná zveřejněním na internetu, po zapsání studie do evidence prakticky povinným. Rovněž signál v územním plánu, indikující území s nutností zpracování územní studie, upozorní na nutnost použití tohoto materiálu. V Praze je v současné době schválen jediný regulační plán Anenská, vydaný jako územní plán zóny (ÚPz). Kromě schváleného regulačního plánu Anenská jsou rozpracovány ještě další 4 regulační plány pořizované Odborem územního plánu MHMP, konkrétně RP Braník, Čakovice-západ, Holešovický meandr a Petrská. Všechny jsou ve stadiu zpracovaného konceptu. Řešené území těchto pěti regulačních plánů představuje cca 0,7 % rozlohy hl. m. Prahy, v případě ÚPz Anenská činí tento podíl pouze 0,04 %. Malý počet regulačních plánů je způsoben především obtížným projednáváním, které neúměrně prodlužuje dobu pořízení i zpracování regulačního plánu. Ani v příštích letech nelze očekávat zásadní nárůst počtu pořízených regulačních plánů, pořizovatel bude svoji činnost směřovat spíše k projednání nového územního plánu. Přestože to nový stavební zákon umožňuje, v konceptu nového Územního plánu hl. m. Prahy (8/2009) nejsou vymezeny plochy ani koridory, kde by bylo prověření změn jejich využití regulačním plánem podmínkou pro rozhodování o změnách v území. Pouze pro území PPR - historického jádra Prahy vyplývá z připomínkového řízení ke konceptu územního plánu požadavek na stanovení podmínky pořízení regulačního plánu. Do jisté míry budou proto i nadále regulační plány suplovány územními studiemi. Zastavovací podmínky a ostatní analytické materiály a ověřovací studie zpracované URM se vydávají především jako podpora stavebním úřadům a městským částem při rozhodování v území. Nejsou závazné, jelikož nemají oporu ve stavebním zákoně. Obsahují ucelené prověření lokality, analyzují a identifikují základní hodnoty řešeného území. Obvykle navrhují i základní prostorové regulace, do jisté míry tak suplují regulační plány. Zpracovávají se však zpravidla v měřítku 1 : 2000 nebo 1 : 1000.

9

V současné době je dokončeno 16 zastavovacích podmínek, 4 jsou projednávány, v případě 24 zastavovacích podmínek z let 1994 až 2003 je jejich řešení již překonáno vývojem v území a nelze je využít pro rozhodování v území. Analytické materiály a ověřovací studie zpracované URM jsou dokončeny dvě. Celková rozloha zpracovaných a rozpracovaných zastavovacích podmínek činí cca 0,5 % rozlohy území Prahy, analytické materiály a ověřovací studie přidávají další 0,5 %. Z hlediska koncepce celého města je tento podíl málo významný, jejich dopad v rámci příslušné městské části je však značný. V porovnání s urbanistickými a územními studiemi i regulačními plány je pořizování zastavovacích podmínek pružnější a rychlejší. Zpravidla řeší menší území, reagují na aktuální potřeby a mnohdy mají konkrétnější zadání i program než územní studie. Nejsou vhodné pro koncepční ověření většího území, ale v případech, kdy je třeba rychle ověřit menší území s perspektivou změny v nejbližší době a s jasnými vstupy, mohou být využity jako účinný nástroj prověření území. Přestože jsou nezávazné, je třeba i u zastavovacích podmínek zdůraznit potřebu jejich důsledného využívání zejména stavebními úřady příslušných městských částí, pro které byly pořízeny. Koncept nového Územního plánu hl. m. Prahy, v souladu se stavebním zákonem, neurčuje žádná území, pro která by bylo třeba zpracovat zastavovací podmínky, ani neklade žádné požadavky na jejich zpracování.

3.7

Příklad uplatnění studií v konkrétní lokalitě

Na příkladu vybraného území Smíchova jsem zkoumal, do jaké míry mohou urbanistické a územní studie ovlivnit rozvoj konkrétní lokality. Kromě popisu historického vývoje čtvrti jsem analyzoval všechny dostupné urbanistické a územní studie a jim podobné materiály, které pro danou lokalitu vznikly. Lze konstatovat, že každá ze studií zanechala ve tváři zkoumaného území svoji stopu. Nejmarkantněji se do území propsaly studie či plány, které podrobně řešily malé, jasně dané území, a svým měřítkem se blížily regulačnímu plánu. Naopak územní studie či jim odpovídající dokumenty sice přinesly poměrně malý efekt z hlediska přímé kontroly zástavby, významně však přispěly k hledání možných cest vývoje, např. uspořádání dopravního systému. Příklad Smíchova tedy potvrzuje roli územní studie jakožto materiálu, který by měl v prvé řadě hledat variantně možné uspořádání území či řešení daného problému, bez ambice na okamžitý stavební výsledek v území. Naopak podrobné a závazné materiály typu regulačního plánu zanechávají v území konkrétní stopy, musí však řešit území s vyjasněnými základními vstupy, které prvně ověřila např. územní studie. 10

4.

VÝSLEDKY

4.1

Doporučení k fázím územní studie

Následnost fází pořízení územní studie je popsána v kapitole 3.4 těchto tezí. V následujícím textu navrhuji obecná opatření, která by měla vést ke zjednodušení a zefektivnění pořizování a zpracování územních studií. K dosažení tohoto cíle je třeba lépe odlišit jednotlivé fáze studie, a to jak po stránce šíře rozpracování návrhu, tak i po obsahové stránce materiálu. V počáteční fázi je třeba v nejnutnější míře zmapovat řešené území, v následující fázi předložit jeho koncepční řešení, které bude po projednání rozpracováno formou komplexního, zkoordinovaného a jasně čitelného materiálu. Vždy je nutné obsah, rozsah i formu územní studie přizpůsobit požadovanému účelu a řešenému problému a ne pouze ze zvyku zbytečně zpracovávat části, které nejsou pro daný účel využitelné. Každá z fází pořízení a zpracování územní studie by měla mít svůj účel a řešit úkoly odpovídající jejímu zaměření. Zadání průzkumů a rozborů musí zvážit, jaké údaje a jevy budou potřebné pro vlastní zpracování studie. Nemá smysl požadovat data, která se v P+R pouze shromáždí, ale pro tvorbu konceptu či návrhu studie se nijak nevyužijí. To zbytečně zatěžuje a zdržuje zpracovatele a výsledek práce ovlivňuje málo. Průzkumy a rozbory by měly v maximální míře využívat zpracované územně analytické podklady a doplňovat pouze údaje a informace, které jsou nutné pro zpracování konceptu a návrhu a nejsou obsaženy v UAP, či nejsou zpracovány do dostatečné podrobnosti. Možnosti použití a zejména vytipování přímo využitelných částí UAP jsou popsány v kapitole 7 disertační práce. Zadání by mělo jasně vymezit, co je třeba řešit a jaký má být výstup řešení. Může být zpracováno samostatně před zahájením prací na územní studii, může však být i součástí územního plánu. Doposud tomu tak v Praze není a změna se v tomto ohledu ani nechystá. Důvodem může být obava, že zadání zastará dříve, než se k pořízení studie přistoupí. Koncept by měl být základním nástrojem pro uchopení koncepce území a pro jeho variantní ověření. Není nutné, aby zacházel do podrobností a řešil profesní záležitosti, měl by však pečlivě prověřit základní problémy území. Pokyny pro zpracování návrhu, vycházející z projednání konceptu s městskou částí, dotčenými orgány, a optimálně i s majoritními vlastníky a investory v území, případně s veřejností, by měly rozhodnout o výběru varianty a stanovit jasné instrukce pro rozpracování návrhu řešeného území. 11

Návrh by měl podrobně ověřit zvolené řešení včetně prověření důležitých profesních záležitostí a reálnosti navržených řešení v širším spektru pohledů a s bohatším doprovodem než koncept studie. Svým obsahem by se měl blížit dříve zpracovaným komplexním urbanistickým studiím. Jeho součástí by mělo být i obecně srozumitelné stručné shrnutí koncepce, vyjádřené jak textově, tak graficky. Závěrečný protokol by měl navržené řešení potvrdit a ve výjimečných případech stanovit instrukce pro přepracování. Čistopis by měl být zpracován pouze výjimečně, finální fází studie by měl být zkoordinovaný návrh doplněný závěrečným protokolem, potvrzeným usnesením zastupitelstva příslušné městské části. Nutné je schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti a její zveřejnění na internetu. V Praze se bohužel zatím nedaří ani jedno. V některých případech nebude nutné zpracovávat územní studii v celém popsaném rozsahu, pro ověření řešeného problému bude dostačující pouze menší podrobnost a šíře zpracování, tedy pouze fáze konceptu. Některé nové druhy územních studií se také mohou zaměřit pouze na detailní zpracování vybraných problémů a nebudou řešit komplexně celé území.

4.2

Doporučený obsah územní studie

Formální požadavky na materiál odpovídající dnešní územní studii vždy byly, na rozdíl od pevně uchopeného závazného regulačního plánu a jemu odpovídajících dokumentů, definovány velmi obecně. Cílem bylo umožnit zpracovat materiál tak, aby co nejlépe odpovídal dokumentu, pro nějž má být podkladem, či účelu, pro který je pořizován. Jsem přesvědčen, že je tento přístup správný, jelikož umožňuje dostatečnou flexibilitu a volnost při hledání optimálního řešení území. Na druhou stranu je však vhodné určit základní osnovu, podle které by měla být studie zpracována. Tato jistá formální standardizace usnadní používání materiálu, zajistí lepší vzájemnou kompatibilitu a přímější vazby na ostatní návrhové a podkladové materiály včetně územně analytických podkladů a umožní i lepší čitelnost pro široké spektrum uživatelů. Nesmí však nikdy vést k unifikovaným návrhům řešených území. Proto nejsou v práci nikde určeny typové legendy jednotlivých výkresů, které by sváděly k bezmyšlenkovitému naplnění a nepodněcovaly by fantazii tvůrců k hledání neobvyklých hodnot a řešení.

12

Dle nového stavebního zákona pro územní studii nejsou definovány v podstatě žádné pevné instrukce ovlivňující její zpracování; její obsah ani forma nejsou předepsány. Rovněž není definován účel jednotlivých fází územní studie, ani nejsou na jednotlivé fáze určeny specifické požadavky. Obsah, rozsah, cíle a účel územní studie určuje pořizovatel. To umožňuje pro každý případ v zadání individuálně přizpůsobit požadavky na míru řešenému území a zkoumanému problému, každou studii lze pořizovat pouze v potřebném rozsahu. V následujícím textu se podrobněji věnuji jednotlivým fázím územní studie a navrhuji jejich obsah tak, aby mohly být naplněny zásady uvedené v předchozí kapitole. Na základě studia a zhodnocení současného obvyklého obsahu územní studie v Praze (viz kapitola 8 a zejména příloha 6 disertační práce), s ohledem na opodstatněnost, reálnou využitelnost a praktické zkušenosti s používáním, je navržena obecná struktura tohoto materiálu, a to jak pro textovou, tak i grafickou část. Podrobný popis všech kapitol je uveden v disertační práci a jejích přílohách. Doporučený obsah územní studie by měl sloužit jako obecně použitelný, nejširší systém, který bude ovšem vždy nutné modifikovat na základě typu územní studie, vlastností a velikosti řešeného území i požadavků na podrobnost zpracování, případně na specifický problém, který by měla daná územní studie prověřit. Ne vždy proto bude nutné naplnit všechny kapitoly a naopak se může stát, že bude třeba doplnit osnovu o neuvedené části, pokud to řešené území či problém bude vyžadovat. V rámci tvorby zadání průzkumů a rozborů je třeba zvážit, zda jsou požadované údaje pro zpracování územní studie opravdu potřebné. Mnohdy jsou požadovány zbytečné či zbytečně podrobné údaje (často v oblasti technického vybavení, nejmarkantněji v části přenos informací). Nemá smysl zjišťovat jevy, které se do návrhu územní studie nikterak nepropíší a slouží pouze jako shrnutí veškerých informací o území. Je třeba si uvědomit, že cílem není pořízení vlastní územní studie, nýbrž že územní studie je prostředkem pro koordinaci, ověření a tvorbu řešeného území. Tomu by měla být přizpůsobena i její podrobnost a rozsah. V doporučení k fázi průzkumy a rozbory jsem uvedl, že je vhodné v maximální míře využít již zpracované Územně analytické podklady hl. m. Prahy. Vzhledem k tomu, že UAP slouží primárně jako podklad pro územní plán, není jejich podrobnost v mnoha ohledech pro pořízení průzkumů a rozborů územní studie dostačující.

13

Územně analytické podklady hl. m. Prahy lze využít zejména pro: • ilustraci vývoje sídelní struktury, • zmapování podmínek památkové ochrany, • analýzu struktury a výšky zástavby, • analýzu funkčního využití území v širším kontextu, • analýzu stávajících kompozičních prvků, • analýzu limitů ochrany přírody a krajiny, • popis územního systému ekologické stability, • zjištění stavu zemědělského půdního fondu, • základní orientaci ve vlastnictví pozemků a budov. Pouze v měřítku širších vztahů lze využít dopravní část UAP. Dostačující podrobnost pro zpracování územní studie má většinou i část: • technické vybavení, • geologické jevy, • kvalita ovzduší a hluková zátěž (někdy se požaduje zpracování rozptylové či akustické studie, která má území prověřit podrobněji). Ve fázi průzkumů a rozborů bude třeba oproti výkresům, které lze převzít z UAP, doplnit zejména následující výkresy: • ortofotomapa území, • současný stav území, • stávající funkční využití území, • doprava, • limity využití území, • problémový výkres. Další výkresy by měly být zpracovány jen v případě, kdy to konkrétní účel studie vyžaduje: • průmět územního plánu do stavu území (většinou stačí schéma), • prostorové a kompoziční vztahy, struktura území (většinou jen schéma), • zeleň a krajina, včetně ochrany přírody a krajiny, • technická infrastruktura (případně po jednotlivých profesích), • majetkoprávní vztahy (většinou postačí výkres z UAP). Stěžejní v rámci průzkumů a rozborů je analýza: • předchozích materiálů prověřujících území, • širších vztahů, • současného stavu a využití území, • limitů a problémů v území, • majetkoprávních vztahů, • problémů dopravy a technického vybavení, • většinou i analýza kulturně historických a architektonických hodnot. 14

Podrobnost zadání územní studie se dnes často liší v různých částech materiálu. Urbanistické podmínky jsou povětšinou poměrně volné, přestože někdy obsahují konkrétní podněty pro řešení. Naopak část dopravní a zejména část technická infrastruktura obsahuje podrobný popis stavu problematiky i instrukce pro návrh. Je třeba mít na paměti, že koncept i návrh územní studie by měl být pořizován pouze za účelem prověření konkrétního území či problému. Souhrn nutných informací o stavu území by měl být obsažen v průzkumech a rozborech, v konceptu a návrhu není účelné je opakovat. Zdrojem kompletních informací o území nemá být územní studie, ale územně analytické podklady. V zadání obsahu grafické části konceptu či návrhu je často požadavek na zpracování výkresů, které patří do průzkumů a rozborů. Obecně je to nežádoucí, některé výkresy je však vhodné zařadit pro přehlednost i do návrhové části (ortofoto, současný stav). V zadání však musí být jasné pokyny, zda lze převzít výkres z průzkumů a rozborů, nebo je třeba ho upravit a aktualizovat. Jako velmi opomíjenou fázi územní studie vnímám její koncept. Jak jsem uvedl výše, fáze konceptu by měla být vyhrazena pro koncepční hledání nejlepšího řešení území a neměla by být zatížena podrobným prověřováním všech aspektů řešení. V této fázi by mělo být zejména provedeno variantní ověření území – měl by být předložen alternativní názor na formování území, zvážena jeho urbanistická kompozice, dopravní řešení, funkční využití i možné kapacity, nebo pokud je územní studie zaměřena na dílčí problém, alternativy jeho řešení. Koncept by se měl rovněž zabývat širšími vztahy. Pro lepší čitelnost je vhodné zařadit všeobecně srozumitelné shrnutí navrhované koncepce a vizualizace navrhovaného řešení, které jsou zejména pro širší veřejnost nejpřijatelnější formou prezentace urbanistických návrhů. V konceptu územní studie je třeba řešit zejména: • urbanistickou koncepci, • funkční využití, • shrnout systémy dopravy a technického vybavení, • doporučit problémy k další projektové přípravě, • v naprosté většině případů navrhnout variantní řešení, • obvykle řešit i zeleň a případně i koncepci krajiny, • prakticky vždy rozvrhnout základní prostorovou regulaci a odvodit bilance a kapacitu území, • zpravidla i upozornit na navrhované veřejně prospěšné stavby a opatření.

15

Pro ilustraci těchto základních principů řešení by měl postačit minimální počet výkresů. Vždy je nutné zpracovat výkresy: • urbanistická situace, eventuelně zákres do ortofoto, • funkční využití objektů a ploch. V naprosté většině případů je třeba zpracovat i výkresy: • variantní urbanistický návrh, • variantní funkční využití, • doprava, • koordinační situace technické infrastruktury. Obvykle je třeba zpracovat i výkresy: • širší vztahy / návrh územního plánu, • funkční využití dle legendy územního plánu (s přítiskem návrhu), • porovnání návrhu s územním plánem, • struktura území, prostorové a kompoziční vztahy, • zeleň a krajina, • veřejně prospěšné stavby a opatření, • vzorové řezy územím, • variantní řešení dopravy, • širší dopravní vztahy. Zejména pro studie řešící rozsáhlé, nepříliš složité území jako podklad pro změnu územního plánu, by mohla být fáze konceptu zároveň fází finální, jelikož by požadované problémy vyřešila v dostatečné míře. Na základě projednání zjednodušeného konceptu, výběru varianty a dalších pokynů by měl být zpracován návrh územní studie. Ten by měl invariantně rozpracovat řešení do větší podrobnosti, ověřit území v širším spektru pohledů než koncept studie a podrobněji prověřit jednotlivé profesní záležitosti. Na základě podrobnějšího prověření bude muset být v některých oblastech řešení přehodnoceno, celková linie by však měla odpovídat vybrané variantě konceptu. Předmětem návrhu by mělo být mj. detailní ověření funkční náplně i kapacit území, porovnání s územním plánem a označení případných vyvolaných změn. Podrobně je třeba zpracovat i kapitoly týkající se funkčních systémů, zeleně, dopravní koncepce včetně jednotlivých druhů dopravy a zpracovat a prověřit reálnost návrhu technického vybavení. Návrh by měl řešit i aspekty ochrany přírody a krajiny, znečištění ovzduší a hluku a upřesnit případné veřejně prospěšné stavby a opatření i etapizaci a podmíněnost staveb. Opět je vhodné doplnit vizualizace navrhovaného řešení, které nejlépe objasní prostorové vztahy navrženého řešení, a stručné všeobecně srozumitelné shrnutí návrhu.

16

V návrhu územní studie by se tedy mělo oproti konceptu dále rozpracovat: • funkční využití území a jednotlivé funkční systémy, • prostorová regulace, • upřesnit bilance a kapacity území, • dopracovat veřejně prospěšné stavby a opatření, • upřesnit návrh zeleně, • rozpracovat systémy dopravy a technického vybavení, • navrhnout etapizaci, popř. podmínky pro postupné naplňování území, • doporučit problémy k další projektové přípravě (následné po studii), • v odůvodněných případech doporučit předměty různých stupňů ochrany hodnot území. Výkresová část by měla být oproti konceptu územní studie bohatší. Vždy by měly být zpracovány výkresy: • širší vztahy / návrh územního plánu, • urbanistická situace, • funkční využití dle legendy územního plánu, • funkční využití objektů a ploch, • doprava, • koordinační situace technické infrastruktury. Obvykle by měly být zpracovány i výkresy: • struktura území, • urbanistická kompozice, • porovnání s územním plánem, • navrhované změny územního plánu, • výkres prostorové regulace (bez podrobných regulačních prvků), • zeleň a krajina, případně i územní systém ekologické stability, • veřejně prospěšné stavby a opatření, • řezy územím, • širší dopravní vztahy, • širší vztahy technické infrastruktury, • jednotlivé výkresy profesí technického vybavení, • vybrané faktory životního prostředí. Pokud to charakter území vyžaduje, je v rámci návrhu US možno zpracovat i podrobnou prostorovou regulaci (blížící se regulačnímu plánu), tato část však nikdy nebude plně závazná a může sloužit pouze jako podklad pro rozhodování v území nebo jako podklad pro zpracování regulačního plánu.

17

Na základě projednání návrhu územní studie by měl pořizovatel zpracovat závěrečný protokol, ve kterém shrne potvrzené části studie a zdůrazní případné lokality či návrhy, které nelze z návrhu studie použít, což by se mělo stávat pouze výjimečně. Závěrečný protokol je třeba projednat s příslušnou městskou částí, výjimečně i s dotčenými orgány, s vlastníky pozemků, investory v území a veřejností. Dnes často zpracovávaný čistopis či doplněk územní studie by měl být prakticky vyloučen. Běžnou konečnou fází studie by měl být návrh, který bude zkoordinovaným, kompletním a jasně čitelným materiálem. Odpadne nutnost používat více dokumentů (návrh + doplněk), což značně znepřehledňuje používání studie a může vést i k chybnému výkladu řešení.

4.3

Územní studie požadované konceptem nového Územního plánu hl. m. Prahy

Na kapitolu mapující stávající stav pořízení územních a urbanistických studií a na kapitolu o jejich doporučeném obsahu navazuji kapitolou zkoumající územní studie, které se budou v nejbližších letech v Praze pořizovat. Vycházím ze seznamu území, pro která koncept nového Územního plánu hl. m. Prahy (8/2009) definuje podmínku zpracování územní studie jako podkladu pro rozhodování v území. Jde většinou o významná rozvojová a přestavbová území (včetně brownfields), území se složitými urbanistickými a technickými podmínkami, zvýšenou ochranou hodnot či citlivým přírodním kontextem, složitými vlastnickými vztahy apod. Podrobný popis území k prověření územní studií je součástí příloh disertační práce, jejich řešená území jsou vyznačena v příloze těchto tezí. Požadováno je zpracovat celkem 22 studií o celkové rozloze 4087 ha, tj. 8,2 % rozlohy Prahy. Vyskytují se tři hlavní typy území z hlediska rozlohy: mezi 20 a 30 ha, mezi 50 a 80 ha a rozsáhlá území nad 200 ha. Tyto rozlohy odpovídají doposud zpracovaným studiím v Praze. Poměrně široká škála typů území vyžaduje odlišit i požadavky na zpracování těchto studií. Různá velikost území si vynucuje prověření v různých měřítcích a různé míře podrobnosti, v závislosti na „výšce pohledu na území“. Většina území si vyžaduje plnohodnotné prověření, jsou však i lokality (Letňany - Kbely, U Kunratické spojky), pro které je postačující koncepční prověření bez podrobného prozkoumání všech profesních aspektů, tj. pouze v rozsahu odpovídajícím konceptu studie. V rámci disertační práce jsou rovněž vytipovány stávající studie, které se blíží studiím uvedeným v jednotlivých kategoriích, případně pro ně mohou sloužit jako podklad.

18

Na základě cílů a charakteristik řešených území lze studie rozdělit do kategorií, v rámci nichž jsou zařazeny studie svým charakterem podobné: • Historické jádro (studie S/1 PPR - Historické jádro Prahy*) • Transformační území – nádraží (studie S/2 Masarykovo nádraží, S/4 Holešovice - Bubny - Zátory, S/9 Žižkov - nákladové nádraží, S/19 Smíchov - nádraží) • Transformační území – areály (studie S/6 Letňany - Letov, S/21 Ruzyně - Vlastina, S/22 Sedlec - mrazírny, části studie S/17 Zličín, částečně i S/20 Strahov) • Rozvojové území – lokální centrum (studie S/12 Krč - Nemocnice a S/14 Libuš - Kunratická spojka) • Rozvojové území – nové město (studie S/11 Východní Město, S/16 Západní Město, částečně i studie S/10 Bohdalec - Slatiny, ve velmi omezené míře i studie S/17 Zličín) • Rozvojové území – specifický areál (studie S/7 Letňany - výstaviště, západní část studie S/18 Dívčí Hrady a částečně i S/20 Strahov) • Rekreační území (studie S/5 Trója, S/13 U Kunratické spojky, S/15 Rekreační areál Velká Chuchle - Radotín - Zbraslav) • Krajinné území (studie S/8 Letňany - Kbely a východní polovina studie S/18 Dívčí Hrady) • Dopravní studie (studie S/3 Severojižní magistrála) Pro každou studii je v práci určen její doporučený obsah, vycházející z navrženého obecně doporučeného obsahu územní studie, aplikovaného na konkrétní lokalitu. Tyto závěry jsou zpětně propsány do výše uvedených doporučení k jednotlivým fázím územní studie. Vzhledem k velkému množství ploch vyžadujících podrobnější prověření a k tomu, že stanovení termínů je kvůli nepředvídatelnému datu vydání nového územního plánu předčasné, není konceptem Územního plánu hl. m. Prahy stanoven termín zpracování studií a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti. Tento nedostatek bude muset být při další přípravě územního plánu odstraněn. Naopak zadání územních studií, které dnes není součástí konceptu územního plánu, nebude jako součást plánu vyžadováno ani v budoucnu.

*

Z projednání konceptu Územního plánu hl. m. Prahy vyplývá, že požadavek územní studie bude nahrazen požadavkem regulačního plánu. 19

5.

ZÁVĚR

V této práci jsem na základě důkladného studia problému, pečlivých analýz stavu problematiky i praktických zkušeností s používáním materiálu navrhl postupy a opatření, které by vedly k zjednodušení a usnadnění pořizování a zpracování územních studií i k jejich efektivnějšímu využívání. Prostřednictvím navržené standardizace obsahu textové i grafické části by mělo být docíleno lepší čitelnosti studií a usnadnění komunikace mezi zainteresovanými stranami, v žádném případě by však tato standardizace neměla vést k unifikaci řešení. Dlouhodobá historická zkušenost ukazuje, že územní studie či jí podobný materiál má smysl, zejména pro užití v rovině koncepčního ověření řešeného území či problému. Aby toho bylo efektivně dosaženo, je bezpodmínečně nutné jasně určit, k čemu má studie sloužit a přizpůsobit ji požadovanému účelu již od fáze zadání. Důležité je pořizovat studii pouze v potřebném rozsahu, aby bylo dosaženo cíle, ale nezpracovávaly se zbytečně části, které nebudou dále využity, a často jsou zpracovávány pouze ze zvyku. Dále je vhodné do procesu pořízení zapojit jak místní samosprávu, tak i zainteresované vlastníky a investory a v neposlední řadě i veřejnost. Nutné je jasně odlišit jednotlivé fáze studie. V rámci průzkumů a rozborů je vhodné maximálně využít územně analytické podklady a zjistit další skutečnosti nutné pro návrh. V rámci konceptu studie řešené území či problém variantně prověřit a stanovit jeho koncepci, při zpracování materiálu pouze v omezeném rozsahu a hloubce. Z historické zkušenosti se jako nejpoužívanější a nejvýznamnější jeví návrh urbanistické a dopravní koncepce. V návrhu studie je vhodné na základě posouzení konceptu rozpracovat vybrané a potvrzené řešení v celém spektru pohledů a profesních specializací, které se oproti dříve zpracovávaným studiím značně rozšířily. Aplikace těchto principů na konkrétní území, provedená v práci, prokazuje, že i přes značné rozdíly způsobené zejména velikostí a typem jednotlivých území je možné tyto zásady využít u všech studií. Důležité je dbát na zapsání studií do evidence územně plánovací činnosti a na zajištění jejich snadné dostupnosti pro všechny zájemce. Z analýz jednotlivých studií i z prozkoumání vlivu na konkrétní území vyplývá, že územní studie by se měly věnovat zejména řešení vize území. Naopak podrobně by území měly řešit regulační plány nebo prověřovací a ověřovací studie až v době, kdy jsou jasně známé vstupy i rámcový program lokality. Cílem však nikdy nemá být vlastní zpracování studie, nýbrž vytvoření podmínek pro realizaci kvalitního prostředí pro život. 20

PŘÍLOHA I – STÁVAJÍCÍ URBANISTICKÉ A BUDOUCÍ ÚZEMNÍ STUDIE V PRAZE

Schéma představuje plošně znázorněné zcela nebo částečně použitelné urbanistické a územní studie (převážně z let 2003-2007), konfrontované s lokalitami vymezenými konceptem nového Územního plánu hl. m. Prahy (8/2009) k prověření územní studií (modrý obrys). Je patrné, že v převážné části případů (kromě PPR, nádraží Smíchov, Libuše, velké části Východního Města, výstaviště Letňany a části Zličína) je třeba ověřit území, která nebyla prověřována. To svědčí o použitelnosti většiny v poslední době pořízených studií jako podkladu pro nový územní plán.

21

PŘÍLOHA II – DOPORUČENÁ STRUKTURA TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍ STUDIE Průzkumy a rozbory Textová část průzkumů a rozborů by měla obsahovat následující kapitoly (vždy nutné tučně): 0. Obsah a autorský tým 1. Urbanistická část 1.1 Základní údaje (řešené území, cíle řešení) 1.2 Podklady, územně plánovací dokumentace a podklady 1.3 Vývoj území, památkové a architektonické hodnoty 1.4 Širší vztahy přírodní a krajinné, struktura zástavby, funkční využití, kompozice 1.5 Současný stav a využití území, stav objektů, vztah k územnímu plánu 1.6 Funkční systémy (obyvatelstvo, případně i jednotlivé funkční složky) 1.7 Chráněné prvky přírody a krajiny, parky a plochy zeleně, ÚSES, ZPF a PUPFL (podle polohy území) 1.8 Majetkoprávní vztahy 1.9 Veřejně prospěšné stavby a opatření 1.10 Limity využití území 1.11 Problémy v území, strategie rozvoje 1.12 Fotodokumentace 2. Doprava 2.1 Automobilová doprava (širší vztahy, síť, zdroje a cíle, doprava v klidu, dopravní závady) 2.2 Pěší a cyklistická doprava 2.3 Hromadná doprava (metro, tramvaje, autobusy, PID) 2.4 Železniční doprava, případně i lodní a letecká doprava 2.5 Ochranná pásma dopravy 3. Technické vybavení 3.1 Koordinace technického vybavení 3.2 Vodní toky, protipovodňová ochrana 3.3 Zásobování vodou 3.4 Odkanalizování 3.5 Zásobování plynem 3.6 Vytápění 3.7 Zásobování elektrickou energií 3.8 Elektronické komunikace 3.9 Kolektory 3.10 Ochranná pásma technického vybavení 4. Přírodní podmínky a životní prostředí 4.1 Morfologie 4.2 Základové a hydrogeologické poměry, ložiska nerostných surovin 4.3 Ovzduší (rozptylové poměry, zdroje znečištění, případně rozptylová studie) 4.4 Hlukové zatížení (případně hluková studie) 4.5 Odpady, kontaminace 5. Grafická část (zmenšené výkresy) 6. Samostatné materiály (zadání, stanoviska, záznamy) 22

Koncept Textová část konceptu územní studie by měla obsahovat následující kapitoly (vždy nutné tučně): 0. Obsah a autorský tým 1. Urbanistická část 1.1 Základní údaje (řešené území, základní bilance) 1.2 Urbanistická koncepce (širší vztahy, zásady koncepce, urbanistická kompozice, rozvojové a transformační prostory, variantní řešení, výškové řešení, vizualizace a zákresy do fotografií) 1.3 Funkční využití a odlišnosti oproti územnímu plánu 1.4 Funkční systémy (případně rozdělené na jednotlivé složky) 1.5 Zeleň (širší vztahy a hlavní plochy zeleně) 1.6 Prostorová regulace (míra využití území, případně ochrana bydlení) 1.7 Bilance a kapacita území 1.8 Veřejně prospěšné stavby a opatření, asanace 1.9 Etapizace, podmíněnost 1.10 Majetkoprávní vztahy (průmět do mapy majetkoprávních vztahů z P+R) 1.11 Doporučení k další projektové přípravě 2. Doprava 2.1 Širší vztahy 2.2 Automobilová doprava (návrh a variantní návrh, doprava v klidu) 2.3 Městská a příměstská hromadná doprava 2.4 Železniční, případně lodní a letecká doprava 2.5 Dopravní problémy k dalšímu řešení 3. Technické vybavení 3.1 Širší vztahy technické infrastruktury 3.2 Koordinace technické infrastruktury 3.3 Vodní toky (pouze pokud je očekáván problém) 3.4 Zásobování vodou (pouze pokud je očekáván problém) 3.5 Odkanalizování (pouze pokud je očekáván problém) 3.6 Zásobování plynem (pouze pokud je očekáván problém) 3.7 Vytápění (pouze pokud je očekáván problém) 3.8 Zásobování elektrickou energií (pouze pokud je očekáván problém) 3.9 Kolektory (pouze pokud je očekáván problém) 3.10 Problémy technické infrastruktury k dalšímu řešení 4. Grafická část (zmenšené výkresy) 5. Samostatné materiály (zadání, stanoviska, záznamy)

23

Návrh Textová část návrhu územní studie by měla obsahovat následující kapitoly (vždy nutné tučně): 0. Obsah a autorský tým 1. Urbanistická část 1.1 Základní údaje (řešené území, základní bilance) 1.2 Urbanistická koncepce (širší vztahy, zásady koncepce, urbanistická kompozice, rozvojové a transformační prostory, výškové řešení, vizualizace a zákresy) 1.3 Funkční využití a odlišnosti oproti územnímu plánu 1.4 Funkční systémy rozdělené na jednotlivé složky 1.5 Zeleň (širší vztahy, hlavní plochy zeleně, ÚSES, ZPF a PUPFL) 1.6 Prostorová regulace (míra využití území, případně ochrana bydlení) 1.7 Bilance a kapacita území 1.8 Podrobné regulační podmínky 1.9 Veřejně prospěšné stavby a opatření, asanace 1.10 Etapizace, podmíněnost 1.11 Majetkoprávní vztahy a urbanistická ekonomie 1.12 Doporučení k další projektové přípravě 1.13 Doporučení k ochraně hodnot území 2. Doprava 2.1 Širší vztahy 2.2 Automobilová doprava (návrh, zatížení komunikací, doprava v klidu) 2.3 Pěší a cyklistická doprava 2.4 Městská a příměstská hromadná doprava 2.5 Železniční, případně lodní a letecká doprava 2.6 Dopravní problémy k dalšímu řešení (mimo územní studii) 3. Technické vybavení 3.1 Širší vztahy technické infrastruktury 3.2 Koordinace technické infrastruktury 3.3 Vodní toky 3.4 Zásobování vodou 3.5 Odkanalizování 3.6 Zásobování plynem 3.7 Vytápění 3.8 Zásobování elektrickou energií 3.9 Kolektory 3.10 Problémy technické infrastruktury k dalšímu řešení (mimo územní studii) 4. Životní prostředí 4.1 Ovzduší (případně včetně rozptylové studie) 4.2 Hluk (případně včetně hlukové studie) 4.3 Odpady (pouze výjimečně) 4.4 Těžba (pokud se v území vyskytuje či navrhuje) 5. Grafická část (zmenšené výkresy) 6. Samostatné materiály (zadání, stanoviska, záznamy, výstupy z výpočtů)

Doporučená struktura výkresové části je uvedena v textu výše a zejména v přílohách disertační práce, podrobnější doporučený obsah textové části územní studie je zpracován v disertační práci. 24

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY V následujícím přehledu je uveden pouze zestručněný přehled, seznam včetně všech informací o použitých zdrojích je součástí disertační práce.

Knihy a další publikace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

BÖHM, J. Monografie města Smíchova. 1882. BOROVIČKA, B. HRŮZA, J. Praha – 1000 let stavby města. 1983. DAVID, P. SOUKUP, V. Skvosty Prahy. 2004. FIERLINGER, O. ŘÍHA, J. K. Město a upravovací plán. 1932. FISCHER, J. FISCHER, O. Pražské mosty. 1985. HORÁK, J. Kniha o staré Praze. 1989. HRUŠKA, E. BEŇUŠKA, M. Metodika územného plánovania. 1951. HRUŠKA, E. Úvod do urbanizmu a územného plánovania. 1955. HRŮZA, J. ZAJÍC, J. Vývoj urbanismu II. 1996. HRŮZA, J. Management Plan historického jádra hl. m. Prahy. Kapitoly 6.5 a 6.6. 2008. HRŮZA, J. Státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím. JUNGMANN, J. Smíchov - město za Újezdskou branou. 2007. KOLEKTIV, editor BRONCOVÁ, D. Kniha o Praze 5. 1996. KOLEKTIV. Analýza regenerace pražských panelových sídlišť. 2001. KOLEKTIV. Informační brožura o nových projektech na Smíchově. KOLEKTIV. Praha v plánech a projektech. 1999. KOLEKTIV. Stará dělnická Praha. 1981. KOLEKTIV. Studie o vývoji Prahy 1800-1918. MATĚJKA, V. Návaznosti regulačního plánu a územního plánu obce. MORKUSOVÁ, A. Vývoj Smíchova. 2008. NOVOTNÝ, F. Územní plánování. Územní plány a jejich změny, analýza podkladů a postup projednání. 2008. Stavební řád pro království České daný zákonem z 8. ledna 1889. ŠKODA, E. Pražské svatyně. 2002. ÚPICKÝ, A. L. Smíchov: Předměstí kr. hlavního města Prahy. 1875. VANĚČEK, J. Ekonomika stavby měst - Kvalitativní plánování sídlišť. 1947. ZÁKREJS, V. Methodické řešení plánů upravovacích. 1925. ZOUBEK, F. J. Smíchovské upomínky historické. 1875.

Právní předpisy uvedené v textu. Periodika: Architekt, Fórum architektury a stavitelství, Narovinu, Pražská pětka.

25

Internetové zdroje a elektronické databáze 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Císařské povinné otisky map stabilního katastru. Dostupné online na http://wgp.urm.cz/tmaps/tms/aplk/arcgis_api/ck_1842/index.html Historické ortofotomapy. Dostupné online na www.praha-mesto.cz Historie českého stavebního práva. Dostupné online na http://www.mmr.cz/index.php?show=001025010003 Koncept nového Územního plánu hl. m. Prahy - textová i grafická část. Dostupné online na http://www.uppraha.cz Sbírka zákonů České republiky. Dostupné online na http://www.sbcr.cz a http://portal.gov.cz Systém ASPI verze 8.0 pro Windows Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2008. Dostupné online na http://www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy - výkresy. Dostupné online na http://wgp.urm.cz/tms/internet/vykresy_up/index.php?client_type=gis_hr 1&strange_opener=0&client_lang=cz_win

Historické plány 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Zahrady, parky a usedlosti na území Velké Prahy 1790-1840. Smíchov. Publikováno v ÚPICKÝ, A. L. Smíchov: Předměstí kr. hlavního města Prahy. 1875. HURTIG, A. Plán Prahy s okolím. 1889. HURTIG, A. Plán Prahy. 1891. Královské hlavní město Praha s okolím. 1908. Plán Prahy. 1911. STÁTNÍ REGULAČNÍ KOMISE pro hl. m. Prahu. Návrh na změny a doplňky přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro území Prahy XVI – Smíchova a přilehlých částí území Prahy II a VI na levém břehu Vltavy a Prahy XVII – Košíř a Jinonic.

Archivní materiály Archiv autora, Archiv FA ČVUT v Praze, Archiv úřadu městské části Praha 5, Archiv Útvaru rozvoje hl. m. Prahy.

26

Urbanistické a územní studie Urbanistické a územní studie jsou řazeny dle data vzniku, dále dle autora (zde neuveden). Bližší informace o jednotlivých studiích jsou rozvedeny v disertační práci. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

Smíchov - urbanistická studie přestavby. 1971. Územní plán sídelního útvaru Praha 5 - Smíchov. 1983. Urbanistická studie Smíchov. 1984. Smíchov-jih, Praha 5 - Územní plán zóny. 1989. Urbanistická studie Smíchov. 1991. Podnikatelský a rozvojový plán. 1994. Urbanistická studie Smíchov. 1994. Urbanistická studie Smíchov-centrum. 1996. Urbanistická studie Horní Počernice. Návrh, 1996. Urbanistická studie Dlážděnka. Návrh, 1998. Urbanistická studie Suchdol - Internacionální ul. Návrh, 1998. Urbanistická studie Zličín - Sobín. Návrh, 1998. Urbanistická studie Slivenec - Holyně. Návrh, 1999. Urbanistická studie Kunratice-severovýchod. Návrh, 1999. Urbanistická studie Kolovraty. Koncept, 2000. Aktualizace urbanistické studie Pražská památková rezervace. Návrh, 2000. Urbanistická studie Štěrboholy - II. etapa. Čistopis, 2001. Urbanistická studie Velké rozvojové území Vysočany. Návrh, 2002. Urbanistická studie Praha - Vinoř. Průzkumy a rozbory, 1999; návrh, 2000; doplněk, 2002. Urbanistická studie Ďáblice. Čistopis, 2002. Urbanistická studie Pražský veletržní areál Letňany - Kbely. Návrh, 2001; čistopis, 2002. Urbanistická studie Lipany. Návrh, 2002. Dopravně urbanistická studie Podbaba. Návrh, 2003. Urbanistická studie Maniny, Dolní Libeň, Invalidovna. Návrh, 2003. Urbanistická studie Okolí hotelu Diplomat - ul. Generála Píky. Čistopis, 2003. Urbanistická studie Ruzyně - Drnovská. Návrh, 2003. Urbanistická studie Radlice - Jinonice. Čistopis, 2003. Urbanistická studie Smíchov-jih. Průzkumy a rozbory, 2000 a 2002; návrh, 2001; čistopis, 2003. Urbanistická studie Hradčanská - Špejchar. Průzkumy a rozbory, 2002 a 2004; koncept, 2002; návrh, 2004. Urbanistická studie Invalidovna. Návrh, 2004. 27

31. Studie krajinných úprav Rohanský ostrov, Maniny, Libeň. Návrh, 2004. 32. Urbanistická studie VRÚ Štěrboholy, Dubeč, Dolní Měcholupy. Návrh, 2004. 33. Urbanistická studie Libuš - Kunratice. Čistopis, 2004. 34. Urbanistická studie Satalice. Aktualizace, 2004. 35. Urbanistická studie Karlín. Návrh, 2004. 36. Urbanistická studie Lochkov. Návrh, 2004. 37. Urbanistická studie Nové Dvory v Praze 4. Průzkumy a rozbory, 2003; návrh, 2004. 38. Urbanistická studie Hodkovičky - V Náklích. Návrh, 2005. 39. Urbanistická studie Petrovice. Čistopis, 2005. 40. Studie rekreačního parku U Čeňku. Návrh, 2005. 41. Sborník variantních skic - lokalita žst. Praha - Smíchov. 2005. 42. Koncepční studie rozvojového území vlakového nádraží Praha - Smíchov. 2005. 43. Urbanistická studie Hlubočepy. Výkresy k závěrečnému protokolu, 2006. 44. Urbanistická studie Točná. Čistopis, 2006. 45. Urbanistická studie Dolní Počernice - sever. Návrh, 2006. 46. Urbanistická studie Velké rozvojové území Pelc - Tyrolka. Návrh, 2006. 47. Územní studie Březiněves. Návrh, 2007. 48. Urbanistická studie Běchovice - areál výzkumných ústavů. Čistopis, 2007. 49. Územní studie Nádraží Smíchov. 2008.

28

RESUMÉ Práce se věnuje problematice územních (urbanistických) studií v Praze. V úvodu podává přehled o dokumentech podobných územní studii od 19. století až po současnost. Následně objasňuje pozici územní studie a s ní souvisejících materiálů v současné legislativě a rekapituluje požadavky vyplývající ze zákona a vyhlášek. Dále popisuje účel, využití, cíle a fáze územních studií v Praze. Na základě analýzy v poslední době pořízených studií určuje a komentuje jejich obvyklý obsah. Součástí práce je rovněž rozsáhlý přehled studií použitelných v Praze. Na konkrétní lokalitě je ověřeno, jakým způsobem mohou studie ovlivnit její rozvoj. Za účelem zracionalizování a zefektivnění pořizování i zpracování studií práce navrhuje opatření pro jednotlivé fáze jejich pořízení, včetně stanovení doporučeného standardizovaného obsahu textové i grafické části tak, aby byla studie pořizována pouze v potřebném rozsahu a maximálně využila již zpracovaných materiálů. Důraz je oproti běžné praxi kladen na fázi konceptu studie, která by měla v omezeném rozsahu a hloubce variantně ověřit území. V následující návrhové fázi by pak mělo být řešení vybrané při projednání rozpracováno v celé šíři profesních specializací. Navržená obecná opatření jsou následně aplikována na studie, které se budou v nejbližších letech v Praze pořizovat. Práce je doplněna rozsáhlými přílohami upřesňujícími jednotlivé kapitoly a obsahujícími doplňující tabulky.

29

SUMMARY This dissertation thesis focuses on planning (urban) studies in Prague. In the introduction it provides an overview of documents similar to a planning study from the 19th century until the present times. Then it clarifies the position of a planning study and related materials in the current Czech legislation and summarizes the requirements laid down in the Building Act and related decrees. Then it describes the purposes, use, objectives and phases of planning studies in Prague. Based on an analysis of recently prepared studies, it identifies and comments on their usual content. The thesis also includes an overview and a comprehensive list of studies applicable in Prague. Finally, a case study shows the influence of urban studies on a particular area of Prague. The thesis focuses on rationalization and improvement of the efficiency of procurement and creation of planning studies. For this purpose it proposes measures for each phase of a planning study, including the formulation of a recommended standardized content of a text as well as a graphic part, in order to make sure that the study is processed only in the necessary scope and that maximally uses the already existing documents. In comparison with the current practice, emphasis is placed on the draft phase of a study, which should investigate various concepts for the area to a limited extent and depth. In the next phase, the study before approval should be elaborated in the whole range of professional specialisations. At the end of this thesis, the proposed measures are applied to studies that will be procured in Prague in the forthcoming years. The thesis is supplemented by extensive annexes containing additional specific information, expanding on several chapters, and additional charts and images.

30