ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Číslo smlouvy

Interní číslo KÚ

Kloknerův ústav Šolínova 7 166 08 Praha 6 Měsíc a rok vypracování zprávy

prosinec 2008

08 263 Projekt:

DIAGNOSTIKA KONSTRUKCE Odběratel:

Zeměměřický Úřad Pod Sídlištěm 9, Praha 8, 182 11 Zpráva:

Posudek na prolínání vody do suterénních prostor budovy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Vypracoval:

Ing. Lukáš Balík, Ph.D. Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D.

Spolupráce:

Vedoucí řešitel v KÚ:

Vedoucí oddělení:

Ředitel ústavu:

Výtisk číslo:

1 2 3 4 5

Jiří Havel

Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. Doc. Ing. Tomáš Klečka, CSc. Rozdělovník: Odběratel

3x

Knihovna

1x

Autor

1x

ČVUT Kloknerův ústav, Šolínova 7, Praha 6, 166 08

tel./fax 22435 3537

ANOTACE Tato zpráva obsahuje výsledky průzkumu obvodové stěny budovy A Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v ulici Pod Sídlištěm 9 v Praze 8 z hlediska průsaku vlhkosti. Zprávu zpracovali pracovníci Kloknerova ústavu ČVUT, který je zapsán v seznamu ústavů, kvalifikovaných pro znaleckou činnost, podle ustanovení §21 odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb. a vyhlášky č. 37/1957 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uveřejněném v Ústředním věstníku ČR, ročník 1993, částka 2, ze dne 5.5.1993, přílohy ke sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 9.4.1993, čj. 159/93 OOD.

Obr. 1: Vnější pohled od budovy G na nejvíce zasaženou východní obvodovou stěnu budovy A. Pohled na tzv. japonskou zahradu

2


tel./fax 22435 3537

OBSAH: Str.:

1. Úvod .................................................................................................................................. 4 2. Podklady ............................................................................................................................ 5 3. Stručný popis sledované konstrukce budovy A s ohledem na předmět zájmu ..................... 5 4. Výsledky průzkumu ........................................................................................................... 8 4. 1 Vizuální Prohlídka .......................................................................................................8 4. 2 Vnější kopané sondy ..................................................................................................17 4.3 Zátopová zkouška........................................................................................................20 5. Rozbor situace a posudek ................................................................................................. 24 5.1 Rozbor situace.............................................................................................................24 5.2 Posudek.......................................................................................................................25 6. Návrhy a doporučení pro sanaci........................................................................................ 26

3


tel./fax 22435 3537

1. ÚVOD Na základě objednávky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl vypracován průzkum obvodové stěny budovy A (obr. 2). K pronikání vlhkosti a vody do interiéru dochází v oblasti 1. PP zejména u východní obvodové stěny.

Obr. 2: Budova A Zeměměřického úřadu, Pod Sídlištěm 9 v Praze 8

V rámci průzkumu bylo provedeno: Ø provedení vizuální kontroly současného stavu konstrukce a zmapování míst pronikání vody, Ø provedení dvou kontrolních kopaných sond z exteriéru za rubem obvodové železobetonové stěny, Ø provedení zátopových zkoušek z exteriéru, Ø provedení kontrolního vrtu do obvodové stěny z interiéru v úrovni 1. PP, Ø zpracování zprávy ve třech vyhotoveních formou expertního posudku s přiloženou digitální verzí.

Práce proběhly v období prosince 2008. Cílem posudku je vytvoření podkladu pro návrh řešení sanace obvodových stěn.

4


tel./fax 22435 3537

2. PODKLADY [1] Výkresová dokumentace v rozsahu půdorysů, řezu a situačního zakreslení, [2] Šetření na místě, konzultace se zástupci uživatele. [3] ČSN P 730610 Hydroizolace staveb – Sanace vlhkého zdiva – Základní ustanovení [4] ČSN P 730600 Ochrana staveb proti vodě hydroizolace – Základní ustanovení [5] ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení [6] ČSN EN 206-1 Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda [7] ČSN 73 1001 Zakládání staveb. Základová půda pod plošnými základy [8] ČSN 73 2901 – Provádění vnějších teplně izolačních kompozitních systémů (ETICS)

3. STRUČNÝ POPIS SLEDOVANÉ KONSTRUKCE BUDOVY S OHLEDEM NA PŘEDMĚT ZÁJMU Tří-podlažní objekt A je konstrukčně řešen jako železo-betonový monolitický skelet o rozponech 6x6 nebo 6x 7,2 m kombinovaný s nosnými monolitickými železo-betonovými stěnami. Objekt je založen na základových pasech a patkách ze železobetonu a základové desce při jejich spodním líci. Nosné stěny jsou železobetonové monolitické tl. 200 mm u dilatačních stěn, 250 mm u ostatních stěn a fasád. Obvodové stěny výtahové šachty jsou železo-betonové tl. 250 mm doplněné stěnami nenosnými. Suteréní stěny jsou železobetonové tl. 250 mm. Stropy tvoří železo-betonové monolitické desky se skrytými hlavicemi a v některých místech kombinované s průvlaky. Fasády jsou zateplené zateplovacím systémem s 100 mm tepelné izolace z polystyrenu. Obvodové stěny jsou do úrovně cca 2 m pod terénem izolovány extrudovaným polystyrenem tl. 100 mm (dle technické zprávy). Nad terénem je předepsané zateplení deskami z minerálních vláken tl. 100 mm. Konstrukční výšky 1. PP je 3,05 m a 1. NP je 3,77 m. Úroveň ± 0,000 (1. NP) odpovídá 284,60 m n..m. Úroveň vnějšího terénu v místě řezu 2 – 2 (kačírek) odpovídá výškové úrovni +2,9 m tj. 287,500 m n.m. Úroveň dna výtahové šachty je 7,2 m pod úrovní terénu a podlaha 1. PP je v úrovni 5,9 m pod úrovní terénu. 1. PP slouží jako parkoviště a technický prostor úřadu. Propojení s exteriérem je řešeno předsazenou výtahovou šachtou, která přiléhá k východní fasádě objektu A. První a druhé NP slouží jako archivy úřadu. Ze severní stany k objektu přiléhá tzv. zásobovací dvůr, parkoviště a z východu též přiléhá tzv. japonská zahrada jejíž úroveň je o cca 2 m výše než úroveň parkoviště.

V poskytnuté projektové dokumentaci není tato zahrada

5


tel./fax 22435 3537

dokumentována tj. nebyl poskytnut návrh této zahrady ani opěrné stěny (obr.3), která ji odděluje od parkoviště. Japonská zahrada a oddělující opěrná stěna

Obr. 3: Celkový pohled na oblast parkoviště s předsazeným výtahem a světlíkem u sklepního okna. Současně je patrná dělící betonová stěna mezi tzv.

japonskou

prostoru

mezi

zahradou budovou

(část G

a

parkovištěm). Úroveň terénu zahrady je

významně

výše

než

úroveň

parkoviště. Výtah

Světlík

Obr. 4 Pohled na výškové uspořádání předsazené výtahové šachty vzhledem okolnímu povrchu parkoviště.

6


tel./fax 22435 3537

Dle podrobného inženýrsko-geologického průzkumu staveniště, který omezil horní rovinu v úrovni 280,5 m n.m., leží základová spára v prostředí jemně až středně zrnitých, slabě zpevněných křídových pískovců, které jsou ve smyslu ČSN 73 1001 klasifikovány na rozhranní tříd R4 a R5. Směrem do podloží se pak geotechnická kvalita křídového horninového masivu částečně snižuje v souvislosti s výskytem jemnozrnnějších klasických sedimentů (mocnost této vrstvy 5 – 6 m). Nad základovou spárou byly provedeny zásypy stavební jámy hlinitopísčitými a hlinitojílovitými hutněnými svahovinami. V žádné realizované sondě inženýrsko-geologického průzkumu nebyla zastižena hladina spodní vody. Předpokládaná hladina spodní vody dle technické zprávy je 272,0 m n.m. tzn. hluboko pod základovou spárou. Skladba podlahy 1. PP dle původního projektu (odspoda): 1) rostlý terén, 2) hutněný štěrkopískový podsyp frakce 16 – 32 mm – tl. 150 mm, 3) betonová mazanina B 15 – tl. 100 mm, 4) penetrační nátěr, 5) hydroizolace 1x SKLODEK 40 MINERAL se zdvojením v rozích a koutech, 6) ochranná bet. mazanina – tl 50 mm, 7) základové ŽB konstrukce (B30), 8) hutněný zásyp (ID = 0,8), 9) podlaha, Pojízdná část podlahy v garážích v 1. PP je tvořena železo-betonovou deskou tl. 150 mm s omyvatelným povrchem (protiprašný nátěr SOKRAT). Podlahy na terénu v 1. PP pod vytápěnými prostory jsou izolovány 50 mm polysternu.

Skladba obvodové nosné stěny pod úrovní terénu dle původní projektové dokumentace: 1) rostlý terén, 2) extrudovaný polystyren 100 mm, 3) hydroizolace 1x SKLODEK 40 MINERAL se zdvojením v rozích a koutech, 4) penetrační nátěr, 5) nosná železobetonová monolitická stěna 250 mm, 6) stěrka a nátěr. Dilatace železobetonových stěn pod úrovní terénů jsou dle technické zprávy tvořeny vloženými pryžovými pásy a vlastní základové konstrukce jsou řešeny bez dilatací.

7


tel./fax 22435 3537

4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU 4. 1 VIZUÁLNÍ PROHLÍDKA Vizuální prohlídka je jedním z důležitých a účinných postupů diagnostiky. Jen tento postup umožňuje plošné odhalení a zmapování technického stavu konstrukce jako celku. Na základě vizuální prohlídky bylo zaznamenáno několik systematicky se opakujících typů poruch, kterými jsou: A) průsaky a průtoky vody na vnitřní straně obvodové stěny v oblasti 1. PP, B) průsaky a průtoky vody v oblasti výtahové šachty, C) průsaky vody v oblasti 1. NP (archiv), D) průtoky vody v oblasti předsazeného anglického dvorku, E) mechanické porušení soudržnosti vnějšího tepelně-izolačního systému, F) trhliny v parapetu okénka v oblasti angl. dvorku, G) uvolněná a poškozená hydroizolace výtahové šachty.

Jednotlivým bodům jsou věnovány další odstavce.

Ad A) Průsaky a průtoky vody na vnitřní straně obvodové stěny v oblasti 1. PP

K průsakům a průtokům vody dochází na vnitřní straně opěrné stěny v oblasti garáží a technických místností a lze je rozčlenit do následujících tří skupin: a) přímé průtoky dilatační spárou mezi objekty A a G ve stropě (příloha 1, obr. 5), b) přímé průtoky dilatační spárou na obvodové stěně (obr. 6), c) průsaky u obvodové stěny nad podlahou v místě vstupu do výtahové šachty (obr. 7,8) ,

8


tel./fax 22435 3537

Obr. 5 1. PP, lokální průtok vody dilatací v místě napojení budovy G Obr. 6 1. PP, lokální průtok vody dilatací v místě napojení budovy G v místě procházejícího kanalizačního potrubí

Obr. 7 1. PP, ohraničená vlhkostní mapa v místě vstupu do výtahové šachty Obr. 8 1. PP, vlhkostní mapa na levém ostění vstupu do výtahové šachty

9


tel./fax 22435 3537

Ad B) Průsaky a průtoky vody v oblasti výtahové šachty Ve výtahové šachtě dochází k průsakům a průtokům vody na vnitřní straně obvodové stěny a projevy lze je rozčlenit do následujících skupin: a) přímé stékání vody po povrchu vnitřních stěn (obr. 9), b) vytékání vody z konzol ve stěnách (obr. 10), c) vytékání vody z obvodové stěny v úrovni podlahy 1. PP (obr. 11),

Obr. 9 Mapy po přímém průtoku dešťové vody do výtahové šachty pod poklopem Obr. 10 Lokální prosakování vody v místě kotvení vodícího profilu výtahu v úrovni cca 2,4 m pod úrovní terénu

Obr. 11 Lokální průsak ve výtahové šachtě v úrovni podlahy 1. PP 10


tel./fax 22435 3537

Ad C) Průsaky vody v oblasti 1. NP (archiv) V oblasti 1. NP (archiv) došlo ve dvou místech k jednorázovým lokálním průsakům vody před cca 2 lety. Tato místa byla zatěsněna a k dalším průsakům již nedošlo, avšak v okolí oprav jsou patrné barevné nehomogenity nátěru (příloha 1b, obr. 12).

Obr. 12 Lokální jednorázový průsak v úrovni 1. NP (archiv)

Ad D) Průtoky vody v oblasti předsazeného anglického dvorku V době deště a v období tání sněhu a ledu dochází k přímému průniku vody do předsazeného anglického dvorku (viz příloha 1c, obr. 13) v místech styku stěn anglického dvorku s obvodovou stěnou objektu, i styku stěn se dnem anglického dvorku (obr. 13). Voda se hromadí v angl. dvorku až dosahuje hloubky cca 300 mm. Pak dchází k ustálení hladiny a vyrovnání mezi přísunem a odtokem vody. Do úrovně 300 mm se voda musí odčerpávat.

Obr. 13 Pohled na uspořádání anglického dvorku v úrovni plochy parkoviště

11


tel./fax 22435 3537

Obr. 14 Místo pronikání vody do předsazeného anglického dvorku v úrovni jeho dna

Ad E) mechanické porušení soudržnosti vnějšího tepelně-izolačního systému Na fasádě jsou patrné horizontální trhliny ve vnějším zateplovacím systému (příloha 1). Trhliny lze rozčlenit do následujících skupin:

1) horizontální trhliny v místě styku soklové partie (extrudovaný polystyren) s partií fasádní (expandovaný polystyren). K mechanickému oddělení dochází mezi zakládací lištou fasádní partie a horní plochou partie soklové (obr. 15). Trhlina je aktivní a v současné době její tloušťka osciluje v rozmezí 1 až 30 mm podél fasády budovy A;

2) horizontální trhliny v oblasti soklové partie (extrudovaný polystyren) v místě styku různých typů extrudovaného polystyrenu. Jedná se zejména o předěl mezi nadzemní a podzemní částí (obr. 16, 17). Trhlina je aktivní a v současné době její tloušťka osciluje v rozmezí 1 až 10 mm podél fasády budovy A;

3) horizontální trhliny v oblasti nad zakládací lištou fasádního systému v bezprostřední blízkosti styku systému s příčnou opěrnou stěnou tzv. “Japonské zahrady“ (obr. 18).

12


tel./fax 22435 3537

Obr. 15 Oddělování soklové oblasti vnějšího zateplovacího systému budovy A

Obr. 16 Vodorovné trhliny v soklové oblasti kontaktního zateplovacího systému na rozhranní různých izolačních desek

13


tel./fax 22435 3537

Obr. 17 Různé materiály tepelně-izolačních desek v soklové oblasti objektu A

Obr. 18 Vodorovná trhliny v kontaktním zateplovacím systému nad úrovní zakládací lišty v blízkosti styku s příčnou opěrnou stěnou japonské zahrady

14


tel./fax 22435 3537

Ad F) Trhliny v parapetu okénka v oblasti angl. dvorku Síťovitě probíhající trhliny jsou patrné v oblasti parapetu okénka vedoucího z archivu 1. NP do angl. dvorku. Parapet (resp. zdivo a vnější tepelně-izolační systém) nejsou v horizontální oblasti chráněny klasicky tj. parapetem, ale pouze vrchní stěrkou tepelněizolačního systému (obr. 19).

Obr. 19 Trhliny v parapetu okénka vedoucího do anglického dvorku

Ad G) Uvolněná a poškozená hydroizolace výtahové šachty Hydroizolační vrstvy přetažené přes horizontální plochu obvodových stěn výtahových šachet v úrovni terénu vykazují nepřídržnost k betonovému podkladu a materiálovou degradaci. Dešťová voda volně vtéká pod hydroizolaci výtahové šachty poškozenou částí výše popsanou (obr. 20, 21) a také konstrukčním detailem v místě styku s obvodovou stěnou (obr. 22).

15


tel./fax 22435 3537

Obr. 20 Mechanická nesoudržnost a porušení adheze k podkladu u hydroizolace výtahové šachty v místě poklopu Obr. 21 Mechanické poškození hydroizolace výtahové šachty v místě poklopu

Obr. 22 Mechanické poškození hydroizolace v místě napojení obvodových stěn výtahové šachty na obvodovou stěnu budovy A

16


tel./fax 22435 3537

4. 2 VNĚJŠÍ KOPANÉ SONDY Ve dnech 2. až 3. 12. 2008 byly provedeny dvě vnější kopané sondy (viz příloha 1b, obr. 23, 24). Sonda 1 byla vytvořena mezi příčnou opěrnou stěnou Japonské zahrady a výtahovou šachtou a její rozměry byly 1,5 x 1,5 x 2,1 m. Sonda 2 byla vytvořena v bezprostřední blízkosti anglického dvorku a její rozměry byly 1,0x0,4x1,45m. Cílem akce bylo:

1) zjištění skutečné skladby obvodového zdiva, 2) kontrola stavu hydroizolace a tepelné izolace, 3) zjištění stavu napojení výtahové šachty, anglického dvorku a příčné opěrné stěny na obvodové zdivo, 4) přibližná klasifikace okolního terénu a vodních poměrů před zátopovou zkouškou a po ní.

Zjištěná materiálová skladba u obvodové stěny objektu A pod úrovní terénu (v hloubce sondy) byla: 1) zemina, 2) tepelně-izolační desky z extrudovaného polystyrenu – 100 mm 3) jednovrstvá živičná hydroizolační vrstva vložkou ze skelné tkaniny s povrchovou úpravou s jemným minerálním posypem a PE fólií na spodní straně – 5 mm, 4) penetrační nátěr na betonu, 5) železobetonová monolitická stěna 250 mm

Zjištěná materiálová skladba u obvodové stěny výtahové šachty pod úrovní terénu (v hloubce sondy) byla: 1) zemina, 2) geotextilie, 3) jednovrstvá živičná hydroizolační vrstva vložkou ze skelné tkaniny s povrchovou úpravou s jemným minerálním posypem a PE fólií na spodní straně – 5 mm, 4) penetrační nátěr na betonu, 5) železobetonová monolitická stěna 250 mm

Anglický dvorek a opěrná stěna Japonské zahrady jsou samostatné konstrukční prvky volně přistavěné k tepelnému izolantu obvodové stěny bez propojovacích kotvících prvků.

17


tel./fax 22435 3537

Obr. 23 Sonda 1 v prostoru mezi opěrnou stěnou Japonské zahrady a výtahovou šachtou

Obr. 24 Sonda 2 v místě styku levé stěny anglického dvorku s fasádou objektu A

18


tel./fax 22435 3537

Na základě průzkumu odhaleného zdiva z kopaných sond jsou patrné následující skutečnosti: 1) v místě výtahové šachty tepelný izolant zasahuje do hloubky 1800 mm pod úroveň terénu; 2) spáry na styku jednotlivých desek tepelného izolantu (spoj na pero a drážku) jsou otevřené a dosahují šíře až 20 mm (obr. 25). Vzhledem ke skutečnosti, že ve spárách je obsažená hlína, lze předpokládat, že existovali již v době hutnění okolního terénu; 3) mezi deskami tepelného izolantu a výtahovou šachtou je vytvořená mezera šíře 30 mm, (obr. 26), 4) povrchová úprava tepelného izolantu (vnější souvrství) je ukončeno cca 50 až 100 mm pod úrovní terénu (resp. štěrkové vrstvy) a od této úrovně dolu pokračuje pouze samotný tepelný izolant; 5) pod hydroizolací výtahové šachty je přítomna penetrace, 6) hydroizolace výtahové šachty nevykazuje adhezní přídržnost k betonovému podkladu (obr. 27), 7) pod hydroizolací výtahové šachty je vytvořen vodní sloupec do úrovně cca 800 mm pod vnější terén tj. 6,4 m nad základovou deskou (obr. 27, příloha 3), 8) ochranná geotextilie hydroizolace výtahové šachty je roztrhaná a neplní svoji funkci, 9) anglický dvorek není po obvodu izolován, 10)

okolní terén tvoří hlinito-jílovitá zemina se schopností dlouhodobého zadržování vody.

Obr. 25 Vodorovná spára mezi tepelně-izolačními deskami pod terénem (cca 0,5 m pod úrovní terénu)

19


tel./fax 22435 3537

Obr. 26 Dutina mezi tepelně-izolačními deskami a stěnou výtahové šachty Obr. 27 Hladina vody zadržené pod hydroizolací výtahové šachty (označena šipkou). Výška hladiny je cca 800 mm pod úrovní terénu a patrně zatekla za izolaci z terénu.

4.3 ZÁTOPOVÁ ZKOUŠKA Zátopové zkoušky proběhly v pátek 12.12. 2008. Cílem zkoušek bylo: 1. zjištění míst prvotních průsaků a průtoků vody do budovy, 2. zjištění časových souvislostí, 3. zjištění cest toků vody z Japonské zahrady, 4. zjištění vsakovacích poměrů terénu v okolí budovy A. Zkoušky byly provedeny formou lokálního zatěžování vodou z hadice napojené na vodovodní řád. Zatěžovaná místa jsou půdorysně patrná z přílohy 2. Obě byla v japonské zahradě.

Zátopová zkouška v místě 1 – japonská zahrada kout objektů A-G 1) v případě zatěžování místa 1, došlo k protékání dilatační spárou s časovým zpožděním cca 5 minut, 2) místo zatížení nekorespondovalo s místem zjištěného výtoku v garážích o cca 9 m podél dilatace mezi objekty A - G, 3) zjištěné protékání se šířilo postupně zpět směrem k místu zatěžování, 4) při zkoušce došlo také k průsaku vody na vnitřní straně obvodové stěny budovy G těsně nad podlahou v úrovni 2. NP (obr. 28).

20


tel./fax 22435 3537

Obr. 28 Prosakování vody do interiéru budovy G v úrovni 2. NP při zátopové zkoušce

Zátopová zkouška v místě 2 – japonská zahrada kout objektu A a dělící stěny zahrady a parkoviště 1) v případě zatěžování místa 2, došlo k lokálnímu protečení dilatační spáry (viz příloha 1) a zjištění výtoku do 1.PP za cca 30 min., 2) místo zaplavování nekorespondovalo přímo s místem výtoku v garážích (obr. 6) a bylo posunuto cca a 4 m podél dilatace mezi objekty A a G, voda se touto dilatací zjevně volně šíří a vytéká ve vhodném místě jako je např. netěsný prostup potrubí instalací, 3) v případě zaplavování místa 2 nedocházelo v oblasti 1. PP již k dalšímu rozšiřování výtokové zóny (např. podél dilatace) avšak narůstala rychlost vytéhání v místě zjištěného výtoku, 4) do sondy vykopané mezi opěrnou stěnou japonské zahrady a výtahovou šachtou začala voda prolínat po cca 10 min. těmito cestami: a. terénem pod základy příčné opěrné stěny (obr. 29), které jsou v hloubce cca 0,9 m pod terénem b. spárou mezi oddělující betonovou příčnou stěnou a tepelným izolantem obvodové stěny budovy A (obr. 30) , c. mezerou mezi tepelným izolantem a hydroizolací obvodové stěny budovy A (obr. 31, 32), d. k dalšímu rozvádění vody docházelo horizontální mezerou mezi deskami tepelného izolantu (obr. 33),

21


tel./fax 22435 3537

Obr. 29 Protékání vody při zátopové zkoušce pod základem příčné opěrné stěny Obr. 27 Protékání vody při zátopové zkoušce spárou mezi příčnou opěrnou stěnou a fasádou objektu A Betonová stěna světlíku

Extrudovaný polystyren

Hydroizolace

Obr. 28 Pronikání vody spárou mezi tepelným izolantem a hydroizolací obvodové stěny Obr. 29 Pronikání vody spárou mezi tepelným izolantem a hydroizolací obvodové stěny – detail 22


tel./fax 22435 3537

Obr. 30 Následné šíření vody spárou mezi tepelně-izolační deskou

Po provedení zátopové zkoušky byla v obou kopaných sondách zadržena voda do výška cca 200 mm. V případě kopané sondy 1 došlo k samovolnému úbytku vody v rozmezí 24 hod. V případě kopané sondy 2 došlo k mírnému poklesu hladiny vody (cca 100 mm) v sondě a k současnému vyrovnání hladin mezi sondou a anglickým dvorkem (obr. 31, 32). Po této době byla voda z anglického dvorku ručně odčerpána.

Obr. 31, 32 Vyrovnání hladin podzemní vody mezi sondou 2 a anglickým dvorkem

23


tel./fax 22435 3537

5. ROZBOR SITUACE A POSUDEK 5.1 ROZBOR SITUACE Na základě vizuální prohlídky konstrukcí a studia dodaných podkladů lze zjištěné skutečnosti shrnout v následujících bodech: Ø v poskytnuté dokumentaci není zakreslena ani popsána dělící příčná opěrná stěna mezi parkovištěm a japonskou zahradou, a není tedy jasné jaké má tato terénní a konstrukční úprava provedení, Ø k průsakům vlhkosti a protékání vody do objektu dochází výlučně v oblastech dilatační spáry mezi objekty A a G a u výtahové šachty u východní fasády objektu A, Ø k pronikání vody výše zmíněnou dilatační spárou dochází v reakci na přísun vody (déšť, zalévání) do oblasti tzv. japonské zahrady, k průsaku dochází v intervalu v řádech minut po zatížení vodou, Ø při zátopových zkouškách (při zatěžování místa 1) došlo k lokálnímu prosakování vody do objektu G v místě dilatační spáry i v úrovni 2. NP tj. nad terénem, Ø tzv. japonská zahrada funguje jako rezervoár vody, po dosažení určité úrovně nahromaděná voda začne unikat a šířit se kolem konstrukcí a do objektu; Ø v případě výtahové šachty dochází k prosakování a protékání vody obvodovými stěnami šachty do interiéru až po vytvoření určitého vodního sloupce v okolním prostředí, Ø dominantní příčinou protékání vody v místě konzol výtahové šachty je tlak vodního sloupce, který se vytvořil pod vnější hydroizolací obvodových stěn šachty, Ø dominantní příčinou protékání vody do výtahové šachty styčnou spárou na styku s obvodovou stěnou objektu A je tlak vodního sloupce, který se tvoří v okolním terénu, Ø k přímému přísunu vody pod hydroizolaci stěn výtahové šachty (obr. 27) dochází velmi pravděpodobně zatékáním za izolaci z povrchu terénu, Ø anglický dvorek u sklepního okna východní fasády není od objektu izolován a vodní hladina v něm kopíruje vodní sloupec, který se tvoří v okolním terénu (spojité nádoby), Ø okolní terén tvoří jílovité zeminy, které způsobují dlouhodobé zadržování dešťové vody s možností vytváření vodního sloupce v okolí objektu A, který může dosahovat i několika metrů, Ø samotná hydroizolace objektu A (vyjma místa styku s výtahovou šachtou) není s velkou pravděpodobností v současné době porušena (v době zátopové zkoušky

24


tel./fax 22435 3537

nebyl zjištěn vodního sloupce mezi stěnou objektu a hydroizolací, z netěsných průchodek stěnou v 1. PP nevytéká v průběhu roku voda a voda nevytekla ani po provedení kontrolního vrtu v nejnižších partiích 1. PP přes obvodovou stěnu), Ø na základě vzniku trhlin v zateplovacím systému a trhlin na vnitřních nenosných konstrukcích nelze vyloučit mírný pohyb celého objektu vyplývající z dosedání a dotvarování konstrukcí, Ø trhlina v soklové části zateplovacího systému vyplývá však zejména z pohybů samotné zeminy obklopující tepelně izolační desky a to vlivem teplotních změn.

5.2 POSUDEK Konstrukční skladba obvodových stěn odpovídá dle metodiky normy ČSN P 73 0606 tab. C1 – E charakteru pro “vodu prosakující přilehlým propustným horninovým prostředím nebo stékající po povrchu hydroizolačního povlaku pod plošnou drenáží“. Přes skutečnost, že se v okolním terénu vytváří dočasný vodní sloupec vody, nedochází k průsakům vody podél celého objektu (vytvoření vodního sloupce pod izolací), ale poruchy jsou lokalizované do oblasti výtahové šachty a dilatační spáry mez objekty A-G. Příčinou stávajícího stavu prosakování a pronikání vody do objektu jsou: 1. porušená izolace výtahové šachty (zejména v místech ukončení na terénu a také v napojení na objekt A), 2. porušená či nedostatečná izolace dilatační spáry mezi objekty A a G, 3. porušená izolace objektu G v blízkosti dilatační spáry (způsob ukončení izolace umožňuje pronikání vody do zdiva v úrovni 2. NP).

Stávajícímu stavu značně napomáhá skutečnost, že charakter zeminového prostředí terénu v okolí budov (terén pod japonskou zahradou a terén pod parkovištěm) umožňuje vytvoření dočasného vodního sloupce vody, který následně působí tlakově i na hydroizolaci, která na tento stav nebyla navržena.

25


tel./fax 22435 3537

6. NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO SANACI Na základě výsledků průzkumu a zjištěných skutečností doporučujeme, aby sanační opatření zajistily funkci následujících oblastí: 1) snížení hydrostatického tlaku na hydroizolaci obvodové stěny a dilataci a to zejména v oblasti japonské zahrady, 2) oprava hydroizolace výtahové šachty, 3) izolaci a dostěsnění dilatační spáry, 4) oprava hydroizolace budovy G, 5) vybudování vpusti u anglického dvorku s napojením na kanalizaci, 6) oprava kontaktního tepelně-izolačního systému nad i pod úrovní terénu.

K postupu nápravy lze přistoupit různými způsoby s různou finanční i technickou náročností. Sanaci lze provést jednorázově či po etapách. Jednotlivé pracovně nezávislé etapy jsou naznačeny v následujících odstavcích.

Etapa 1 1) Odkop a provedení revize a komplexní opravy hydroizolací obvodových stěn výtahové šachty vč. navázání na obvodovou stěnu budovy A a nové úpravy ukončení na terénu. 2) Aby se zamezilo vtékání vody z povrchu parkoviště do výtahové šachty lze doporučit opravu a i mírné navýšení části obvodové stěny výtahové šachty nad terén s vyřešením nájezdu pro popelnice.

Etapa 2 1) Odkop a provedení drenáže kolem budovy A vč. japonské zahrady. 2) Odkop a oprava stěnové hydroizolace a dilatační spáry v místě styku budov A a G. 3) Provedení dodatečného těsnění průsaků, dilatačních spár a případně prostupů instalací stěnami formou tlakové těsnící injektáže z prostor garáží.

I když lze etapu 1 a etapu 2 provést nezávisle, lze doporučit provedení souběžně, aby bylo zajištěno, že do oblasti 1. PP nebude pronikat voda.

26


tel./fax 22435 3537

Etapa 3 1) Vybudování vpusti v anglickém dvorku s napojením na stávající kanalizační systém. Tato etapa částečně zajistí snížení hydrostatického tlaku na obvodové stěny a vyřeší otázku samovolného odvodu vody s anglického dvorku. V současné době je voda z anglického dvorku čerpána ručně technickým personálem budovy.

Etapa 4 1) Oprava tepelně-izolačního souvrství nad i pod úrovní současného terénu. Tato etapa zajistí a opraví místa tepelných mostů pod i nad úrovní terénu.

Vzhledem k náročnosti celé akce lze předpokládat, že těsnící injektáže bude nutno provést opakovaně v závislosti na výsledku ověřeném zátopovým testem nebo deštěm. Před zahájením prací musí být zpracován projekt opravy obsahující obrázky detailů a písemné technologické postupy opravy s popisem kroků a rozsahů prací. Pokud jde o provádění injektáží betonových konstrukcí a provádění hydroizolací, máme dobré zkušenosti s firmou REKOPLAST s.v.d. – p. Kubizňák 602475172.

Přílohy: 1a Plošné zmapování vizuálních projevů vlhkosti v 1. PP 1b Plošné zmapování vizuálních projevů vlhkosti v 1. NP a označení míst provedení kopaných sond 2

Zmapování stavu po provedení zátopových zkoušek

3

Řez objektem v místě severní obvodové stěny

27

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Recommend Documents