České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra biomedicínské techniky
Teze k disertační práci
Kladno 2015
Ivana Kubátová
České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra biomedicínské techniky
Ing. Ivana Kubátová
Využití hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování při hodnocení zdravotnické techniky
Doktorský studijní program: Biomedicínská a klinická technika Studijní obor: Biomedicínská a klinická technika
Teze disertace k získání akademického titulu "doktor", ve zkratce "Ph.D."
Kladno, září, 2015
Disertační práce byla vypracována v prezenční formě doktorského studia na katedře biomedicínské techniky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Uchazeč:
Ing. Ivana Kubátová Katedra biomedicínské techniky Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze Nám. Sítná 3105, Kladno, 272 01
Školitel:
doc. Ing. Juraj Borovský, Ph.D. Katedra biomedicínské techniky Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze Nám. Sítná 3105, Kladno, 272 01
Školitel-specialista: prof. Ing. Karel Roubík, Ph.D. Katedra biomedicínské techniky Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze Nám. Sítná 3105, Kladno, 272 01 Oponenti: ...................................................................................................... ......................................................................................................
Teze byly rozeslány dne: ...............................
Obhajoba disertace se koná dne ................................ v ……… hod. před komisí pro obhajobu disertační práce ve studijním oboru Biomedicínská a klinická technika v zasedací místnosti č ........ Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. S disertací je možno se seznámit na děkanátě Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně na oddělení pro vědecko-výzkumnou činnost. ……………………………… předseda komise pro obhajobu disertační práce ve studijním oboru Biomedicínská a klinická technika Fakulta biomedicínského inženýrstcí ČVUT v Praze Nám. Sítná 3105, Kladno, 272 01
Obsah& Úvod%.............................................................................................................................................%4! 1.! Současný%stav%problematiky%........................................................................................%6! 2.! Cíle%práce%.........................................................................................................................%14! 3.! Postup%práce%–%metody%zpracování%.........................................................................%15! 4.! Výsledky%...........................................................................................................................%16! 5.! Závěr%.................................................................................................................................%19! Seznam%v%tezích%použité%literatury:%................................................................................%20! Vlastní%publikační%činnost%.................................................................................................%24!
Úvod& Tato disertační práce se zabývá problematikou hodnocení zdravotnických technologií. V současné době se stále více hovoří o finančních ztrátách v nemocnicích spojených s nákupem předražené zdravotnické techniky. Neexistuje však ustálená metodika, na jejímž základě by šlo takovým nehospodárným nákupům předcházet. U některých specifických typů zdravotnické techniky musí nákupu předcházet souhlas Přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví ČR. Ta však rozhoduje o tom, zda-li nákladnou zdravotnickou techniku do daného zdravotnického zařízení pořídit, či nepořídit, nikoli o výběru nákladově efektivní varianty daného přístroje. Jedná se o přístroje, jako jsou magnetická rezonance, robotický systém daVinci nebo počítačová tomografie. U menší zdravotnické techniky, kupříkladu plicních ventilátorů, či akutní dialýzy, se žádná doporučení nevydávají. O jejich nákupu tak rozhoduje pouze zdravotnické zařízení. Nicméně i v tomto případě zcela chybí metodika, na jejímž základě níž by bylo možné vybrat nákladově efektivní přístroj. Dílčím cílem práce tedy bylo vytvořit metodický postup pomocí metod hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování pro nákup zdravotnické techniky. Hodnocení zdravotnických technologií je ustálený soubor postupů, který se ve světě standardně používá v oblasti farmakologie, v oblasti terapeutických procesů nebo preventivních opatření. U hodnocení zdravotnických přístrojů tato metodika stále chybí. Jako hlavní důvod, proč tomu tak je, se jeví být problematika hodnocení efektu pro potřeby nákladových analýz (tzv. "outcomes"). Tato práce vyplňuje tuto mezeru v jednom konkrétním, ale častém případě: při rozhodování mezi jednotlivými typy přístroje v konkrétní nemocnici. Práce nejprve popisuje uvažované metody. Ty byly vybrány jako nejnadějnější postupy z literatury a z prezentací na konferencích. Metody z oblasti hodnotového inženýrství jsou použity pro stanovení vah kritérií. V úvahu jsou brány: bodovací metoda, Fullerova metoda neboli metoda párového srovnávání a Saatyho matice. Výsledky získané na základě těchto metod jsou následně použity v rámci multikriteriálního rozhodování, v němž byly uvažovány tyto metody: metoda váženého součtu, metoda TOPSIS, metoda AHP a metoda shody a neshody. Výsledek multikriteriálního rozhodování poté vstupuje jako efekt do analýzy nákladové efektivity. Dále jsou veškeré varianty propojení těchto metod aplikovány při porovnání čtyř různých typů přístrojů jako podpora pro nákup do konkrétního zdravotnického zařízení. Celá práce je orientovaná na nákup přístrojů pro intenzivní péči, konkrétně se jedná o nákup plicních ventilátorů, akutní dialýzy, monitorů vitálních funkcí a mimotělních oběhů. Součástí tohoto hodnocení je následně i analýza citlivosti sloužící k porovnání metod.
4
Dalším z cílů práce tedy bylo upravit analýzu nákladové efektivity pro nákup zdravotnické techniky. Na základě výsledků početních analýz je jako nejvhodnější varianta pro metodiku zvolena kombinace Saatyho matice pro stanovení vah kritérií a metoda TOPSIS pro konečné hodnocení variant. Specifickým typem využití nákladových analýz je rovněž vstup nového zdravotnického prostředku na trh. Pokud daný přístroj projde klinickými zkouškami a získá veškeré certifikace nezbytné pro využití přístroje ve zdravotnictví, není následně nikde zohledněno, zda je daná technologie vůbec ekonomicky výhodná. Právě z tohoto důvodu je v disertační práci provedena nákladová studie pro porovnání polouzavřeného a otevřeného okruhu ventilace s helioxem. Práce je unikátní využitím multikriteriálního rozhodování u parametrů přístroje jako vstupu do nákladových analýz. Zabývá se kombinací a porovnáním různých typů stanovení vah kritérií s metodami multikriteriálního rozhodování sloužící ke snížení rizika selhání lidského faktoru v procesu rozhodování. Nebyla nalezena žádná studie, která by se výše uvedené kombinaci a porovnáním věnovala. Proto práce přináší mnoho nových poznatků v oblasti hodnocení zdravotnických technologií, zvláště pak při nákupu přístrojové techniky. Tyto nově zjištěné informace mohou být velmi dobře využity v praxi a tím může být dosažena úspora vynakládaných prostředků.
5
1. Současný&stav&problematiky& Struktura současného stavu problematiky vychází ze samotné metodiky hodnocení zdravotnických technologií, která se postupně dělí na další dílčí části viz obr. 1.
Obr. 1: Struktura současného stavu problematiky (vlastní zdroj).
Hodnocení zdravotnických technologií Nákladové analýzy Cílem této části rešeršní studie bylo zjistit, jaké nákladové analýzy byly u přístrojové techniky vytvořeny, jaké typy nákladů jsou v těchto studiích uvažovány a jaké efekty byly v nákladových analýzách použity. Mnoho nákladových studií se zabývá porovnáním diagnostických a terapeutických metod. Většina z nich jako efekt používá hodnotu QALY, neboli počet kvalitních let života) [1–5]. U těchto porovnání se ale jedná především o různé varianty léčby, nikoli o nákup určitého zdravotnického přístroje. V případě využití HTA jako podpory pro nákup zdravotnické techniky se hodnota QALY použít nedá [6]. Typické studie z literární rešerše jsou popsány podrobněji dále. Mowatt ve své studii popisuje srovnání efektivity a nákladové efektivity domácí a nemocniční hemodialýzy pro pacienty ve finálním stadiu selhávání ledvin. Na rozdíl od
6
ostatních studií zde kromě QALY uvažuje i další typy efektů. Těmito typy byly: doba hospitalizace, zda-li se jednalo o studenta, či pracujícího, dále pak selhání přístupu personálu či selhání techniky. Mezi hodnocené náklady pak patřily pořizovací náklady, náklady na školení, náklady na personál, náklady na spotřební materiál. Dále byly ve studii vypočítány náklady na komplikace spojené s typem dané léčby [7]. Clarke ve své studii srovnává naopak jeden typ léčby v různých nemocnicích. A to konkrétně implantaci levostranné podpory srdeční. Jako efekt používá opět QALY, nicméně náklady, které zde uvažuje jsou pouze náklady pořizovací a náklady na personál [8]. Tanaka řeší problematiku porovnání přímých nákladů u pacientů s revmatoidní artritidou. Mezi přímé léčebné náklady řadí hospitalizaci, léky, ale i alternativní medicínu. Do přímých neléčebných nákladů pak započítává transport, náklady na ošetřovatelskou péči, zdravotnický materiál, zdravotnickou techniku a měřidla pro osobní potřebu pacientů i náklady na pobyt doma. Jako efekt opět používá QALY na základě výsledků dotazníku EuroQol 5D, který je standardním dotazníkem pro výpočet QALY [9]. Turco se zabývá hodnocením nákladové efektivity u dvou typů stentů. Zde jako efekt uvádí pouze klinické výsledky, jako jsou smrt pacienta, výskyt trombózy aj. Mezi náklady, které zde byly hodnoceny, patří náklady na pořízení stentu, náklady na operační výkon a náklady spojené s komplikacemi, které vznikly při chirurgickém výkonu [10]. Rogers et al. hodnotí přístroje pro levostranné podpory srdeční. Hlavním cílem studie bylo porovnání typu proudění u těchto přístrojů – plynulé a pulzující proudění. Jako efekty jsou zde opět využívány hodnoty QALY, ale také počet dnů hospitalizace. Mezi hodnocené náklady zde byly počítány náklady na implantaci přístroje, náklady na hospitalizaci, náklady na reoperaci – změnu umístění podpory a dále náklady na ambulantní péči. Výsledkem bylo, že přístroje s plynulým typem proudění výrazně snižují náklady na celou implantaci [11]. Steuten et al. se zabývá vstupem nové terapeutické metody na trh při náhradě kolenního kloubu. Hodnotí nový typ léčby s konvenčními typy. Ve své studii počítá především s náklady na operační zákrok a s ním spojenými komplikacemi, stejně jako s náklady na hospitalizaci, náklady na následnou rehabilitaci a s pořizovacími náklady. Podle výsledků studie nový typ léčby sníží především náklady na hospitalizaci a následnou péči [12]. Polignano et al. zase naopak hodnotí dva různé typy léčby segmentektomie jater, a to léčbu laparoskopickou a léčbu otevřenou. Jako efekty zde používá operační čas, krevní ztráty a morbiditu. Při hodnocení nákladů pak počítá náklady na operační zákrok, včetně nákladů na chirurgické nástroje, přístrojovou techniku a dále pak náklady na hospitalizaci rozpočítané na jednotku intenzivní péče a standardní jednotku. Studie prokázala, že laparoskopie je nákladově efektivnějším typem léčby [13].
7
Hinz et al. se ve svém článku zabývá nákladovým srovnáním dvou anesteziologických přístrojů. Podstatná je zde především struktura uvažovaných nákladů. Zaměřuje se zde na mzdové náklady, pořizovací náklady na anestetické přístroje, náklady na údržbu, provozní náklady, náklady na medicinální plyny a těkavá anestetika. V článku se také zabývá nutností srovnávání přístrojové techniky z důvodu velkého tlaku na snižování nákladů v nemocnicích. Tento článek ukazuje právě na nutnost porovnání pořizovacích nákladů proti spotřebním a provozním nákladům. Nižší pořizovací cena přístroje ještě nemusí znamenat celkové ušetření při následném provozu dané přístrojové techniky [14].
Shrnutí využití nákladových analýz pro hodnocení zdravotnické techniky Studie ukazují, že struktura nákladů se v jednotlivých případech sice liší, ale obsahuje často podobné položky. Ze studií také vyplývá, že struktura nákladů musí být vždy upravena pro konkrétní typ hodnocení. Asi nejzajímavější studie s důrazem na strukturu nákladů se zabývá porovnáním dvou anesteziologických přístrojů. Více podobných studií nebylo nalezeno. Většina studií, které se zabývají nákladovými analýzami, se týká analýzy nákladové efektivity, resp. analýzy nákladů a užitku. Analýza nákladů a užitku je však v podstatě analýza nákladové efektivity upravená, tím způsobem, že za efekt nám vždy vstupuje hodnota kvality života - QALY, DALY, a další. Pro studie typu HTA při nákupu zdravotnické techniky do zdravotnického zařízení je však využití QALY zcela nevhodné. QALY je hodnota kvality života, která je získána na základě standardizovaných generických či specifických dotazníků. Toto zhodnocení jsou však pacienti schopni provést pouze v případech, kdy jsou schopni rozpoznat rozdíly dané intervence, která má vliv na jejich organismus. Jako příklad lze uvést stav před léčbou a po dané intervenci. Pro potřeby hodnocení jedné kategorie přístrojů, kdy pouze hodnotíme kvalitu jednotlivých typů (tj. technické parametry), se tento postup použít nedá. U analýzy nákladů a přínosů je z pohledu zdravotnické techniky téměř nemožné peněžně ohodnotit veškeré přínosy související s danou technikou. Pro potřeby nákupu zdravotnického přístroje na oddělení je tedy analýzou nevhodnou. Analýza nákladové efektivity se jeví jako vhodná metoda pro porovnání hodnocení zdravotnické techniky, ale je třeba specifikovat možné zhodnocení efektu a identifikovat strukturu nákladů pro tato hodnocení.
8
Tab. 1: Využití struktury nákladů a efektů v jednotlivých studiích (vlastní zpracování) Autor:
Rok:
Téma hodnocení:
Typ analýzy:
Outcomes:
Náklady:
Hinz et al.
2012
Přístrojová technika.
Srovnání nákladů.
---
Mowatt et al.
2003
Přístrojová technika.
CEA
Clarke et al.
2014
CEA
Turco et al.
2012
CEA
Klinické outcomes.
Tanaka et al.
2013
Terapeutické metody. Přístrojová technika. Terapeutické metody.
QALY, délka hospitalizace, komplikace. QALY
Pořizovací náklady. Náklady na servis. Náklady na spotřební materiál. Náklady na sterilizaci. Náklady na personál. Náklady na personál. Pořizovací náklady. Náklady na spotřební materiál. Náklady na bydlení. Náklady na hospitalizaci. Náklady na komplikace. Pořizovací náklady. Náklady na personál.
Srovnání nákladů.
QOL
Rogers et al.
2012
CEA
QALY, počet dnů hospitalizace.
Polignano
2008
Přístrojová technika – terapeutický proces. Terapeutické metody.
CEA
Steuten et al.
2009
Terapeutické metody.
Srovnání nákladů.
Operační čas, krevní ztráty, morbidita. ---
9
Pořizovací náklady. Náklady na operační výkon. Náklady na komplikace. Náklady na hospitalizaci. Náklady na léky. Náklady na dopravu. Náklady na pobyt doma. Náklady na ošetřovatelskou péči. Náklady na implantaci, náklady na reoperaci, náklady na hospitalizaci, náklady na ambulantní péči.
Náklady na hospitalizaci, náklady na operační zákrok, náklady na přístrojovou techniku, náklady na nástroje. Náklady na hospitalizaci, náklady na rehabilitaci, náklady na komplikace, náklady na operační zákrok, náklady na pořízení.
Struktura nákladů pro hodnocení zdravotnické techniky V každé studii zabývající se nákladovou efektivitou jsou rozdílné typy nákladů. Vzhledem k tomu, že se ve zdravotnictví jedná o velice široké spektrum, bylo třeba nejdříve specifikovat oblast hodnocení. Pro porovnání metod byla zvolena oblast nákupu zdravotnické techniky pro intenzivní péči. Jedná se o poměrně nákladné přístroje, které jsou navíc na oddělení používány téměř nepřetržitě. Pro potřeby hodnocení nákladů byla zvolena následující struktura: • • • •
pořizovací náklady náklady na servis přístroje náklady na spotřební materiál náklady na náhradní díly
Vzhledem k tomu, že se jedná o výběr přístrojů pro nákup na dané oddělení, nejsou zde uvažovány náklady provozní a mzdové. Je to z toho důvodu, že u téže zdravotnické techniky by byly identické. Hodnocení efektů pro zdravotnickou techniku Jak již bylo uvedeno, standardně se pro hodnocení efektu používají jednotky QALY, jak již bylo uvedeno. Pro potřeby nákupu zdravotnické techniky však tyto jednotky vhodné nejsou. Jedná se totiž o jiný typ hodnocení – hodnotíme technické parametry, které pacient nedokáže rozeznat v hodnotách kvality života. Na základě rešeršních studií byly stanoveny metody z oblasti hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování jako vhodné pro hodnocení efektů, kdy navržení vhodného (2x vhodné) řešení efektu pro analýzu nákladové efektivity je právě cílem této práce. Využití hodnotového inženýrství Hodnotová analýza je používána již velmi dlouho a to od konce druhé světové války. Původně byla aplikována ve firmě General Electric v USA a dále se rozšiřovala velmi rychle i do ostatních států. Hojně je využívána především v oblasti navrhování nových výrobků. Hodnotová analýza je základní součástí hodnotového inženýrství. Jedná se o účelově sestavený soubor systémově zaměřených metod analýzy a tvůrčího řešení problémů, který je charakterizován vyhodnocováním funkcí řešeného objektu a zjišťováním nákladů nutných k jejich zajištění, čímž vede k navrhování efektivnějších variant řešení [15]. Hodnotové inženýrství je uplatnění metodického komplexu hodnotové analýzy v celém složitém a rozsáhlém procesu přípravy a projektování nového objektu. Cílem tohoto metodického komplexu je vytvořit nový objekt, který by efektivně řešil soubor funkcí vyjadřující novou potřebu [16]. Funkční analýza je jako analytická fáze hodnotového inženýrství založena na využití nejen heuristické, ale také kriteriální role funkce. Znamená to, že v analytické fázi hodnotového přístupu, tzn. ve funkční analýze, dochází 10
nejen k identifikaci, definování a modelovému uspořádání funkcí objektu či potřeby, ale také ke stanovení hodnoty významu funkcí, stupně jejich splnění, resp. míry kvality, a ke zjištění nákladů na jejich reálné či potenciální využití [17]. Tato práce je zaměřena především na výběr a hodnocení funkcí. Z části hodnotového inženýrství byly vybrány metody právě pro kvantifikaci funkcí při hodnocení zdravotnické techniky. Hodnotové inženýrství v oblasti hodnocení funkcí využívá následující metody [16]: • • •
Bodovací metoda Fullerova metoda – metoda párového srovnávání funkcí Saatyho matice
Tato část rešeršní studie slouží ke zjištění, kde a jak se tyto metody používají. Bodovací metoda je metodou, která je pro hodnocení kritérií, a především váhy kritérií, nejjednodušší. V oblasti zdravotnické techniky je využívána, hlavně v oblasti konstrukce nových výrobků. Nicméně existují i studie, které se zabývají použitím této metody u zdravotnických technologií. Jednou z nich je studie Hammilla et al., která se zabývá využitím této metody při srovnávání účinnosti zdravotnických prostředků [18]. Fullerova metoda je metodou složitější. Pracuje na bázi porovnávání jednotlivých kritérií mezi sebou. Je velmi hojně využívána ve všech možných oblastech. Konkrétně na téma přístrojové techniky ve zdravotnictví však nebyl nalezen žádný článek, nicméně v oblasti zdravotnictví se jedná o metodu používanou. Logan et al. využívá Fullerovu metodu pro porovnání kritérií v rámci transplantačního registru [19]. Dále použití této metody ve zdravotnictví popisuje Kudryashova, která ve své publikaci porovnává metrologické charakteristiky u měřicích přístrojů ve zdravotnictví [20]. Také Buyse se zabývá využitím Fullerovy metody při hodnocení kritérií léčby, resp. účinnosti léčebných modalit [21]. Kakiashvilia et al. použil tuto metodu při porovnávání důkazů z klinických studií a jejich aplikace v léčbě v oblasti psychiatrie [22]. Porovnáním různých způsobů léčby touto metodou popisuje i Lin. Ten opět využívá reálných klinických dat z klinických studií [23]. Z dostupných studií se tedy dá usuzovat, že tato metoda by mohla být ve zdravotnictví využita i pro porovnávání kritérií při nákupu zdravotnické techniky. Saatyho matice je široce využívanou metodou především v oblasti multikriteriálního rozhodování metodou AHP. AHP je právě na této metodě založeno. Nicméně využití Saatyho matice je možné i samostatně, popř. ve spojení s jinými metodami multikriteriálního rozhodování [15, 17]. Shrnutí studií o využití hodnotového inženýrství v HTA Z uvedených studií vyplývá, že dané metody se v oblasti zdravotnictví používají, ovšem ne v přímém propojení s hodnocením zdravotnických technologií. Z tohoto důvodu jsou 11
metody dále popsány a použity u hodnocení vah jednotlivých kritérií pro stanovení důležitosti vlastností zdravotnických přístrojů. Tyto váhy však nejsou dostatečné pro samotné hodnocení a jsou dále použity pro multikriteriální rozhodovací matice. Vzhledem k tomu, že se na základě těchto studií nedá zvolit vhodná metoda, bylo jedním z cílů práce uvedené metody porovnat. Využití multikriteriálního rozhodování Teorie multikriteriálního (vícekriteriálního) rozhodování je založena na matematickém modelování [24]. Multikriteriální analýza (MCA) se zabývá hodnocením možných alternativ podle několika kritérií, přičemž alternativa excelující podle jednoho kritéria zpravidla nebývá nejlépe hodnocená podle kritéria jiného. Metody multikriteriálního rozhodování poté řeší konflikty mezi vzájemně protikladnými kritérii. Diaby popisuje vhodnost využití multikriteriálního rozhodování ve zdravotnictví. Závěrem jeho práce je, že tyto metody jsou pro hodnocení zdravotnických technologií vhodné, ale že je třeba více studií o vhodnosti jednotlivých metod při rozhodování [25]. Thokala se ve své studii zabývá posouzením multikriteriálního rozhodování s hodnotícími kritérii, která nastavila anglická společnost NICE (National Institute for Health and Care Excellence). Autoři uvádí, že využití multikriteriálního rozhodování je pro hodnocení zdravotnických přístrojů využitelné, nicméně je třeba se zaměřit právě na správnou volbu metod multikriteriálního rozhodování [26]. Behzadian se ve své práci snaží poukázat na multioborové využití metody TOPSIS. Článek je v podstatě literární rešerší zabývající se aplikací metody TOPSIS. Zmiňuje metodu TOPSIS jako stále více rozšířenější a využívanější. Oproti metodě AHP či PROMETHEE je však poněkud potlačována, přestože její využití je výrazně širší [27]. Huang popisuje výhody metody TOPSIS oproti ostatním metodám. Jako hlavní přínos metody popisuje její jasně danou strukturu hodnocení a to, že poskytuje přesný model pro rozhodování. Jako negativa uvádí např. nemožnost využití metody pro víceúrovňové rozhodování, kdy se pracuje s více na sobě závislými proměnnými [28]. Shih porovnává metodu TOPSIS s metodou AHP. Jako hlavní klady metody TOPSIS uvádí možnost práce s více než sedmi kritérii a dále skutečnost, že vzhledem ke konstrukci řešení metody TOPSIS není třeba ověřovat konzistentnost matic. Následně na dostupných studiích popisuje široké spektrum využití metody AHP [29]. Další metodou, která byla použita z oblasti multikriteriálního rozhodování je metoda shody a neshody CDA (Concordance Discordance Analysis). Ve zdravotnictví byla aplikována např. ve farmakologii [30]. Studie o porovnání s ostatními metodami nebyly nalezeny.
12
Tab. 2: Důvody pro zařazení či nezařazení jednotlivých metod multikriteriálního rozhodování do metodiky pro nákup zdravotnických přístrojů (vlastní zdroj) Metody:
Výhody a nevýhody – zařazení do využití v rámci nákupu zdravotnické techniky:
WSA (Weighted Sum Approach)
Výhodou metody WSA je její jednoduchost. Její nevýhodou naopak je, že neuvažuje jednotlivé alternativy mezi sebou. Pro její jednoduchost a možnost jasné interpretace výsledků byla do uvažovaných metod zařazena.
IPA (Ideal Points Analyses)
U metody IPA se vlastně jedná o metodu WSA s nepatrnou úpravou, čímž se dosáhne změny v uspořádání seznamu tak, že hodnota s nejnižším účinkem je zde nejlepší a naopak. Tedy není nutno tuto metodu zařadit do uvažovaných variant.
TOPSIS (Technique for Order Metoda TOPSIS pracuje na principu minimalizace od ideální varianty, přičemž ideální variantou je ta, kdy Preference by Similarity to Ideal hodnoty všech kritérií by dosahovaly nejlepších dostupných hodnot (z možných variant). Ze studií vyplývá, že Solution) je možné ji aplikovat ve zdravotnictví a není časově náročná. Byla tedy zařazena do uvažovaných metod. CDA (Concordance Discordance Analysis)
Metoda CDA je široce používaná, nicméně v oblasti zdravotnictví nebylo nalezeno příliš studií. Měří stupeň, kterým alternativy výběru a váhy faktorů potvrzují nebo vyvracejí vzájemný vyřazovací poměr mezi alternativami. Není příliš publikací o porovnání této metody s ostatními. Není časově náročná. Byla zařazena do uvažovaných metod.
AHP (Analytic Process)
Metoda je vhodná (jak bylo naznačeno výše v rámci několika uvedených studií) tam, kde se jedná o více úrovní řešení, než je např. uvažování alternativ a jejich kritérií. Při rozhodování o nákupu zdravotnické techniky máme jasně dané alternativy i důležitá kritéria pro rozhodování. Tato metoda byla zařazena do uvažovaných metod.
Hierarchy
PROMETHEE (Preference Metoda se používá především v oblasti aplikace velmi složitých rozhodování, kdy je obtížné kvantifikovat a Ranking Organization Method for porovnávat jednotlivé alternativy. Dále se aplikuje tam, kde je spolupráce mezi jednotlivými členy Enrichment of Evaluations) rozhodujícího týmu složitá nebo nemožná. V rámci rozhodování o nákupu zdravotnické techniky však předpokládáme, že skupina odborníků z daného oddělení zná dané alternativy, které vycházejí z možností trhu. Dále jednotlivé alternativy jsou svými parametry a vlastnostmi jasně identifikované. Do uvažovaných metod tedy nebyla zařazena.
13
2. Cíle'práce' Cílem disertační práce je najít vhodný postup pro operativní výběr zdravotnické techniky. Cíl je rozčleněn do několika dílčích podcílů: • • • • •
analyzovat možnost využití metod hodnotového inženýrství a multikriteriální analýzy v analýze nákladové efektivity na straně efektu, stanovit vhodnou kombinaci konkrétních metod hodnotového inženýrství a multikriteriální analýzy, identifikovat možnost využití analýzy nákladové efektivity pro nákup zdravotnické techniky, aplikovat vybrané postupy u konkrétních případů výběru zdravotnické techniky, nalézt limitace využití těchto metod.
14
3. Postup'práce'–'metody'zpracování' Cílem práce bylo najít postup operativního výběru zdravotnické techniky. Použití těchto metod má sloužit k objektivizaci nákupu zdravotnické techniky. Na základě současného stavu problematiky bylo stanoveno, že v rámci výzkumu budou porovnány metody pro stanovení vah kritérií a multikriteriálního rozhodování. Dílčím cílem práce bylo upravit analýzu nákladové efektivity pro nákup zdravotnické techniky. Využití multikriteriální analýzy pro vstup do nákladové analýzy na straně efektu nebylo v minulosti nikde použito. Proto porovnání výsledků jednotlivých kombinací metod hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování představuje inovativní postupy při výběru zdravotnické techniky. Postup práce navazuje na výše uvedené cíle práce. Nejprve byly na základě rešeršní studie zvoleny metody, které by se v rámci hodnocení zdravotnické techniky daly vhodně využít. Metody hodnotového inženýrství byly využity pro stanovení vah jednotlivých kritérií, metody multikriteriálního hodnocení pak byly použity pro porovnání parametrů s váhami stanovenými v předchozím kroku. Veškeré varianty propojení těchto metod byly aplikovány při nákupu čtyř typů zdravotnické techniky na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Jednalo se o nákup plicních ventilátorů, monitorů vitálních funkcí, akutní dialýzy a mimotělního oběhu. U výsledků všech těchto analýz byla provedena analýza citlivosti. Byl hodnocen vliv expertní skupiny, resp. skupiny vytvořené pro výběr zdravotnické techniky na daném oddělení. Citlivostní analýza řeší minimalizaci odchylky rozhodnutí skupiny odborníků. Výsledek takto propojených metod je dále používán jako efekt v analýze nákladové efektivity. Vzhledem ke stálému tlaku na nemocnice ohledně snižování jejich nákladů byla analýza nákladové efektivity upravena pro potřeby nákupu zdravotnické techniky. Je známo, že často nižší pořizovací cena nevede ke snížení celkových nákladů na daný přístroj. V rámci této disertační práce je v analýze nákladové efektivity pracováno na straně nákladů pouze s pořizovacími náklady. Ostatní náklady, které jsou spojené s provozem, zdravotnické techniky jsou brány do multikriteriálního rozhodování jako jeden z efektů – efekt ušetření nákladů při samotném provozu zdravotnického přístroje (to je zcela regulární technika; např. v analýze nákladů a přínosů jsou v cenách vyjádřeny všechny efekty a vlastní analýza je podílem dvou finančních částek). Poslední částí disertační práce je aplikace hodnocení zdravotnické techniky ve specifickém případě při vstupu nového zdravotnického přístroje na trh – porovnání otevřeného a polouzavřeného okruhu ventilace s helioxem. Toto hodnocení je provedeno
15
pomocí analýzy minimalizace nákladů, která se dá použít v případě srovnatelných klinických efektů. Dílčí výsledky byly prezentovány na několika tuzemských i mezinárodních konferencích, kde byly diskutovány a závěrečný postup byl shledán jako vhodný pro hodnocení zdravotnických technologií [31–36]. Dále byl postup ověřován v několika nemocnicích při výběru zdravotnické techniky v rámci řešení diplomových prací [37–41].
4. Výsledky' Problematika analýzy nákladové efektivity již byla zhodnocena. Pro výpočet efektu bylo tedy pracováno s náklady, které následně mohou ušetřit další náklady při provozu. Dále zde bylo pracováno i se specifickými parametry zdravotnické techniky, které byly pro hodnocení podstatné. Jednalo se např. o velikost displeje, výdrž baterie, možnost propojení s klinickým informačním softwarem aj. Veškeré tyto parametry musí být zohledněny v rámci nákupu konkrétní zdravotnické techniky. Pro potřeby této studie byly uvažovány metody, které porovnávají výše zmiňované parametry. Metody pro stanovení váhy kritéria byly použity u všech typů multikriteriálního rozhodování. Pro přehlednost je propojení metod zobrazeno v následujícím obrázku (obr. 2):
Obr. 2: Propojení metod (vlastní zdroj)
16
V průběhu postgraduálního studia byl stanoven postup pro hodnocení zdravotnických technologií přímo v rámci nemocnice na základě metod hodnotového inženýrství a metod multikriteriálního rozhodování. Byly řešeny čtyři samostatné studie zaměřené na konkrétní hodnocení zdravotnických technologií pro potřeby jednotlivých pracovišť. Práce v každé řešené studii začínala vytvořením odborných týmů, které zvolily specifická hodnoticí kritéria a jejich důležitost. Následovalo zjištění reálných parametrů uvažovaných přístrojů a vlastní vyhodnocení. Na základě těchto prací byly následně pořízeny nejvhodnější přístroje na daná pracoviště. Pro potřeby disertační práce byly studie dále doplněny o další metody hodnocení. V roce 2010 vznikla v rámci disertační práce pilotní studie na hodnocení akutních dialyzačních přístrojů pro anesteziologicko-resuscitační oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Do úvahy připadaly dva již na oddělení používané typy přístrojů. A to konkrétně Hygeia a Lynda. Studie ukázala pro dané oddělení jako výhodnější přístroj Lynda, a to předavším pro nižší cenu spotřebního materiálu a servisu. Tato studie byla ve své době unikátní. Jednalo se vůbec o první použití multikriteriálního hodnocení zdravotnické techniky v rámci analýzy nákladové efektivity ve světě. Další vytvořenou studií bylo v roce 2011 hodnocení plicních ventilátorů pro potřeby anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice České Budějovice. Mezi vhodné přístroje připadaly Evita 4 a Evita XL firmy Dräger, Galileo (Hamilton) a Avea (Cheiron). Díky vhodným technickým parametrům a především nízkým provozním nákladům vyšel ze studie nejvýhodněji přístroj Avea. V tomto případě byla výhodná i pořizovací cena, druhá nejnižší z uvažovaných přístrojů. Pro potřeby Fakultní nemocnice v Motole vznikla v roce 2013 nákladová studie monitorů vitálních funkcí. Požadované technické specifikaci odpovídaly 3 možné přístroje: Nihon Kohden BSM-2351K, ChoiceMed 6000DP a Philips IntelliVue MP30. Z multikriteriálního porovnání vyšel díky vyrovnaným technickým parametrům a nižší ceně spotřebního materiálu a náhradních dílů nejlépe přístroj firmy Philips. Přesto nákladová efektivita ukázala jako výhodnější přístroj Nihon Kohden. Ten při lehce nižších hodnoceních vynikal o třetinu nižší cenou. V roce 2014 vznikla studie hodnocení přístrojů zajišťujících mimotělní oběh pro Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Mezi uvažované přístroje patřily Stöckert S5, Terumo S1 a Maquet HL20. V tomto případě nebyl vybraný přístroj Maquet HL20 významně lepší v žádném parametru, ale o celkové výhodnosti rozhodla kombinace všech ukazatelů. A to přes nejvyšší pořizovací cenu. Právě v takových případech se ukazuje síla použitého hodnotového inženýrství, multikriteriální analýzy a nákladové efektivity. Rozdílným typem hodnocení byla v roce 2015 publikovaná studie porovnání nového technologického přístupu ventilačního okruhu oproti již zavedeným metodám. Přístroj vyvinutý na katedře Biomedicínské techniky ČVUT zajišťuje polouzavřený ventilační 17
okruh a významně šetří spotřebované medicínské plyny. To je zvláště výhodné při užití směsi heliox. Ekonomická studie analyzovala náklady na pořízení třech možných typů přístrojů, jejich provoz a cenu spotřebovaných medicinálních plynů. Celkově tak hodnotila ekonomickou vhodnost užití vyvinutého přístroje. Z analýzy vyplývá návratnost pořizovacích nákladů po aplikaci u 11 až 17 pacientů v závislosti na aktuální ceně helioxu. Uvedené studie byly rozšířeny o další způsoby propojení hodnotového inženýrství a multikriteriálních výpočtů. Konkrétně byla pro stanovení vah kritérií použita bodovací metoda, Fullerova metoda a Saatyho metoda. Navazující výpočty využily metody váženého součtu, metody TOPSIS, metody AHP a metody shody a neshody. Všechny výsledky byly následně podrobeny následné nákladové analýze. Pro celkové hodnocení byly především vypočteny citlivostní analýzy jednotlivých metod pro všechny uvedené případy (celkem 12). Vznikl tak soubor hodnocení, dle kterého bylo možno stanovit nejvhodnější postup pro nákup zdravotnické techniky. Citlivostní analýza jednoznačně ukázala vhodnost užití multikriteriální analýzy metodou TOPSIS. Ve všech možných kombinacích s postupy hodnotového inženýrství vychází metoda v porovnání s ostatními přístupy jako nejméně citlivá na volbu stěžejních kritérií. Naopak jako nejhorší se jeví užití metody AHP. Výsledky zbylých testovaných metod (WSA a CDA) se pohybují mezi metodami TOPSIS a AHP a jsou svou citlivostí srovnatelné. Metody hodnotového inženýrství nejsou citlivostní analýzou samy o sobě příliš hodnotitelné. Kombinace Saatyho matice a metody TOPSIS je ve výsledku všech kombinací nejméně citlivá, a je tak pravděpodobně nejvhodnější pro všeobecné užití při hodnocení zdravotnické techniky.
18
5. Závěr' V rámci analýzy nákladové efektivity byl vytvořen postup pro hodnocení efektu pomocí kombinace metod hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování. Kombinace vybraných metod pro stanovení vah kritérií a metod multikriteriálního rozhodování byly aplikovány u čtyř typů operativního výběru zdravotnické techniky (plicní ventilátory, akutní dialýzy, monitory vitálních funkcí a mimotělníh oběhu). Dále bylo provedeno ekonomické porovnání polouzavřeného a otevřeného okruhu ventilace helioxem, a to coby specifického případu použití nákladové analýzy, konkrétně analýzy minimalizace nákladů. Na základě výše zmíněných výsledků lze formulovat následující závěry disertační práce: • • • • • •
metody hodnotového inženýrství se dají použít pro stanovení vah kritérií u multikriteriálního rozhodování; výsledek hodnocení pomocí multikriteriálního rozhodování se dá použít jako efekt v rámci analýzy nákladové efektivity; použití Saatyho matice v kombinaci s metodou TOPSIS minimalizuje potenciální chyby hodnotitelů; pro specifické typy zdravotnických přístrojů lze použít analýzu minimalizace nákladů; využití analýzy nákladové efektivity pro nákup zdravotnických přístrojů může snížit náklady spojené se spotřebním materiálem a jiné provozní náklady; použití analýzy nákladové efektivity v kombinaci se stanoveným efektem pomocí hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování může snížit celkové náklady při nákupu zdravotnické techniky.
Z výše uvedených závěrů vyplývá, že práce přináší zcela nové postupy pro výběr zdravotnických přístrojů a umožňuje tak ušetření finančních prostředků při jejich nákupu. Podporou tohoto postupu by mohlo být vytvoření softwarové aplikace a její následné uvedení do běžné praxe.
19
Seznam'v'tezích'použité'literatury:'' [1]
Abell, R. G.; Vote, B. J.: Cost-Effectiveness of Femtosecond Laser-Assisted Cataract Surgery versus Phacoemulsification Cataract Surgery. ročník 121, č. 1, 2014: s. 10–16.
[2]
Zhong, L.; Pon, V.; Srinivas, S.; aj.: Therapeutic options in docetaxel-refractory metastatic castration-resistant prostate cancer: a cost-effectiveness analysis. PloS one, ročník 8, č. 5, Leden 2013: str. e64275, ISSN 1932-6203, doi:10.1371/journal.pone.0064275.
[3]
Leung, H. W. C.; Chan, A. L. F.; Leung, M. S. H.; aj.: Systematic review and quality assessment of cost-effectiveness analysis of pharmaceutical therapies for advanced colorectal cancer. The Annals of pharmacotherapy, ročník 47, č. 4, Duben 2013: s. 506–18,ISSN 1542-6270, doi:10.1345/aph.1R152.
[4]
Hoogendoorn, M.; Al, M. J.; Beeh, K.-M.; aj.: Cost-effectiveness of tiotropium versus salmeterol: the POET-COPD trial. The European respiratory journal, ročník 41, č. 3, Brezen 2013: s. 556–64, ISSN 1399-3003, doi:10.1183/09031936.00027212.
[5]
Khan, A. A.; Chaudhry, S. A.; Sivagnanam, K.; aj.: Cost-effectiveness of carotid artery stent placement versus endarterectomy in patients with carotid artery stenosis. Journal of neurosurgery, ročník 117, č. 1, červenec 2012: s. 89–93, ISSN 1933-0693, doi:10.3171/2012.3.JNS111266.
[6]
Silva, M. T.; de Almeida, R. T.; Gava, C. M.; aj.: Brazilian health technology assessment bulletin: editorial process, dissemination strategies, critical appraisal, and initial impact. International journal of technology assessment in health care, ročník 28, č. 1, Leden 2012: s. 65–9, ISSN 1471-6348, doi:10.1017/S0266462311000651.
[7]
Mowatt, G.; Scotland, G.; Boachie, C.; aj.: The diagnostic accuracy and costeffectiveness of magnetic resonance spectroscopy and enhanced magnetic resonance imaging techniques in aiding the localisation of prostate abnormalities for biopsy: a systematic review and economic evaluation. HEALTH TECHNOLOGY ASSESSMENT, ročník 17, č. 20, Květen 2013: s. 1–+, ISSN 1366-5278.
[8]
Clarke, A.; Pulikottil-Jacob, R.; Connock, M.; aj.: Cost-effectiveness of left ventricular assist devices (LVADs) for patients with advanced heart failure: analysis of the British NHS bridge to transplant (BTT) program. International journal of cardiology, ročník 171, č. 3, Únor 2014: s. 338–45, ISSN 1874-1754, doi:10.1016/j.ijcard.2013.12.015.
20
[9]
Tanaka, E.; Hoshi, D.; Igarashi, A.; aj.: Analysis of direct medical and nonmedical costs for care of rheumatoid arthritis patients using the large cohort database, IORRA. Modern rheumatology / the Japan Rheumatism Association, ročník 23, č. 4, Červenec 2013: s. 742–51, ISSN 1439-7609, doi:10.1007/s10165-012-0729-3.
[10]
Turco, M. A.; Kansal, A. R.; Stern, S.; aj.: Economic modeling of new stent platforms to evaluate cost effectiveness: analysis of the TAXUS Liberté versus TAXUS express stents. Journal of interventional cardiology, rocník 25, c. 4, Srpen 2012: s. 353–63, ISSN 1540-8183, doi:10.1111/j.1540-8183.2012.00737.x.
[11]
Bond, M.; Rogers, G.; Peters, J.; aj.: The effectiveness and cost-effectiveness of donepezil, galantamine, rivastigmine and memantine for the treatment of Alzheimer’s disease (review of Technology Appraisal No. 111): a systematic review and economic model. Health technology assessment (Winchester, England), rocník 16, č. 21, Leden 2012: s.1–470, ISSN 2046-4924, doi:10.3310/hta16210.
[12]
Steuten, L.; Vallejo-Torres, L.; Bastide, P.; aj.: Analysing uncertainty around costs of innovative medical technologies: the case of fibrin sealant (QUIXIL) for total knee replacement. Health policy (Amsterdam, Netherlands), rocník 89, c. 1, Leden 2009: s. 46–57, ISSN 0168-8510, doi:10.1016/j.healthpol.2008.05.002.
[13]
Polignano, F. M.; Quyn, A. J.; de Figueiredo, R. S. M.; aj.: Laparoscopic versus open liver segmentectomy: prospective, case-matched, intention-to-treat analysis of clinical outcomes and cost effectiveness. Surgical endoscopy, ročník 22, č. 12, Prosinec 2008: s. 2564–70, ISSN 1432-2218, doi:10.1007/s00464-008-0110-y.
[14]
Hinz, J.; Rieske, N.; Schwien, B.; aj.: Cost analysis of two anaesthetic machines: "Primus R "and "Zeus R". BMC research notes, rocník 5, c. 1, Leden 2012: str. 3, ISSN 1756-0500, doi:10.1186/1756-0500-5-3.
[15]
Dobřický, J.; Dostál, V.: Hodnotová analýza. Brno: Vysoké učení technické., 1993, ISBN 80-214-0523-6.
[16] Dostál, V.; Loubal, J.; Bartes, F.: Hodnotové inženýrství - Cesta k dosažení komercně úspešného výrobku. Brno: KEY Publishing, 2009, ISBN 978-80-7418003-3. [17]
Vlček, R.: Hodnota pro zákazníka. Praha: ManagementPress, 2002, ISBN 807261-068-6.
[18]
Hammill, B. G.; Curtis, L. H.; Setoguchi, S.: Performance of propensity score methods when comparison groups originate from different data sources. Pharmacoepidemiology and drug safety, rocník 21 Suppl 2, Květen 2012: s. 81–9, ISSN 1099-1557, doi:10.1002/pds.3251.
21
[19]
Logan, B. R.; Wang, H.; Zhang, M.-J.: Pairwise multiple comparison adjustment in survival analysis. Statistics in medicine, rocník 24, c. 16, Srpen 2005: s. 2509– 23, ISSN 0277-6715, doi:10.1002/sim.2125.
[20]
Kudryashova, Z. F.: Determination of metrological characteristics by pairwise comparison of measurement instruments of the same level of accuracy. Measurement Techniques, ocník 34, c. 3, Březen 1991: s. 221–225, ISSN 05431972, doi:10.1007/BF00978787.
[21]
Buyse, M.: Generalized pairwise comparisons of prioritized outcomes in the twosample problem. Statistics in medicine, ročník 29, č. 30, Prosinec 2010: s. 3245– 57, ISSN 1097-0258, doi:10.1002/sim.3923.
[22]
Kakiashvili, T.; Koczkodaj, W. W.; Woodbury-Smith, M.: Improving the medical scale predictability by the pairwise comparisons method: evidence from a clinical data study. Computer methods and programs in biomedicine, rocník 105, c. 3, Brezen 2012: s. 210–6, ISSN 1872-7565, doi:10.1016/j.cmpb.2011.09.011.
[23]
Lin, M.-C.; Wang, C.-C.; Chen, M.-S.; aj.: Using AHP and TOPSIS approaches in customer-driven product design process. Computers in Industry, rocník 59, c. 1, Leden 2008: s. 17–31, ISSN 01663615, doi:10.1016/j.compind.2007.05.013.
[24]
Korviny, P.: Teoretické základy vícekriteriálního http://korviny.cz/mca7/soubory/teorie_mca.pdf.
[25]
Diaby, V.; Campbell, K.; Goeree, R.: Multi-criteria decision analysis (MCDA) in health care: A bibliometric analysis. Operations Research for Health Care, rocník 2, c. 1-2, Březen 2013: s. 20–24, ISSN 22116923, doi:10.1016/j.orhc.2013.03.001.
[26]
Thokala, P.; Duenas, A.: Multiple criteria decision analysis for health technology assessment. Value in health : the journal of the International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research, rocník 15, c. 8, Prosinec 2012: s. 1172–81, ISSN 1524-4733, doi:10.1016/j.jval.2012.06.015.
rozhodování.
URL
[27] Behzadian, M.; Khanmohammadi Otaghsara, S.; Yazdani, M.; aj.: A state-of theart survey of TOPSIS applications. Expert Systems with Applications, rocník 39, c. 17, Prosinec 2012: s. 13051–13069, ISSN 09574174, doi:10.1016/j.eswa.2012.05.056. [28] Huang, Y.-S.; Li, W.-H.: A Study on Aggregation of TOPSIS Ideal Solutions for Group Decision-Making. Group Decision and Negotiation, rocník 21, c. 4, Prosinec 2010: s. 461–473, ISSN 0926-2644, doi:10.1007/s10726-010-9218-2. [29]
Shih, H.-S.; Shyur, H.-J.; Lee, E. S.: An extension of TOPSIS for group decision making. Mathematical and Computer Modelling, rocník 45, c. 7-8, Duben 2007: s. 801–813, ISSN 08957177, doi:10.1016/j.mcm.2006.03.023.
22
[30]
Sniderman, A. D.; Islam, S.; Yusuf, S.; aj.: Discordance analysis of apolipoprotein B and non-high density lipoprotein cholesterol as markers of cardiovascular risk in the INTERHEART study. Atherosclerosis, rocník 225, c. 2, Prosinec 2012: s. 444– 9, ISSN 1879-1484, doi:10.1016/j.atherosclerosis.2012.08.039.
[31]
Rogalewicz, V.; Jurickova, I.: Multiple-criteria decision making: application to medical devices. Proceedings IWBBIO 2014: International Work-conference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, vols 1 and 2 : s. 1359–1372.
[32]
Rogalewicz, V.; Jurickova, I.: Specificities of Medical Devices Affecting Health Technology Assessment Methodology. Proceedings IWBBIO 2014: International Workconference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, vols 1 and 2 : s. 1229–1234.
[33]
Jurickova, I.; Kraina, A.: Case study: Mobile X-ray equipment selection for a traumatology department using value engineering and multi-criteria decision methods. Proceedings IWBBIO 2014: International Work-conference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, vols 1 and 2 : s. 1389–1402.
[34]
Jurickova, I.; Jarosova, V.: Costs and Effectiveness of the Mediguide Technology in the Conditions of the Czech Republic. Value in Health, rocník 17, c. 7, Listopad 2014: str. A426, ISSN 10983015, doi:10.1016/j.jval.2014.08.1065.
[35]
Rosina, J.; Rogalewicz, V.; Ivlev, I.; aj.: Health technology assessment for medical devices. Lékař a technika, rocník 3, c. 44, 2014, doi:0301-5491.
[36]
Jurickova, I.; Roubík, K.; Muller, M.: Delivery of heliox with a semi-closed circuit during spontaneous breathing: a comparative economic theoretical study. BMC pulmonary medicine, rocník 15, c. 1, Leden 2015: str. 65, ISSN 1471-2466, doi:10.1186/s12890-015-0060-9.
[37]
Starková, A.: Porovnání plicních ventilátoru. Diplomová práce, České vysoké ucení technické v Praze, 2012.
[38]
Krejčová, S.: Porovnání pacientských monitorů v akutní medicíně. Diplomová práce, České vysoké ucení technické v Praze., 2012.
[39]
Nikitinský, D.: Nákup mimotělního oběhu ve fakultní nemocnici. Diplomová práce, České vysoké učení technické, 2014.
[40]
Látalová, E.: Nákladová efektivita léčby dětské obezity. Diplomová práce, České vysoké učení technické v Praze, 2015.
[41]
Sklenář, M.: Nákup laboratorního přístroje pro izolaci nukleových kyselin. Diplomová práce, České vysoké učení technické v Praze, 2015.
23
Vlastní'publikační'činnost'' Publikace v impaktovaném odborném časopise: [1]
Jurickova, I.; Roubik, K.; Muller, M.: Delivery of heliox with a semi-closed circuit during spontaneous breathing: a comparative economic theoretical study. BMC Pulmonary Medicine. Ročník 15, 2015.
Monografie: [2]
Kneppo, P.; Rogalewicz, V.; Ivlev, I.; aj.: Hodnocení zdravotnických přístrojů. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2013, ISBN 978-80-01-05430-7.
Publikace typu „Proceedings Abstracts“ v časopise Value in Health indexované ve Web of Science: [3]
Jurickova, I.; Jarosova, V.: Costs and Effectiveness of the Mediguide Technology in the Conditions of the Czech Republic. Value in Health, ročník 17, c. 7, Listopad 2014: str. A426, ISSN 10983015, doi:10.1016/j.jval.2014.08.1065.
[4]
Gajdoš, O., Juřičková, I.,: Chronic Care Management. Value in Health. Ročník 17, č. 7. 2014.
Publikace v jiném odborném časopise: [5]
Rosina, J.; Rogalewicz, V.; Ivlev, I.; Juřičková, I., aj.: Health technology assessment for medical devices. Lékař a technika, ročník 3, c. 44, 2014, doi:0301.5491.
[6]
Rogalewicz, V., Juřičková, I.: Hodnocení zdravotnických technologií jako zdroj informací pro rozhodování. Zdravotnické fórum 1/2012. ISSN: 1804-9664.
Publikace ve sbornících z mezinárodních konferencí indexované ICI Thomson (Web of Science): [7]
Jurickova, I., Rosina, J., Rogalewicz, V., aj: HTA for Medical Devices: MultipleCriteria Decision Making as an Outcome Evaluation Tool. Proceedings IUPESM 2015: World Congress on Medical Physics and Biomedical Engineering. ISBN: 978-1-988006-00-0.
[8]
Havlík, J., Juřičková, I.: Value of information analysis for use in health technology assessment. Proceedings IUPESM 2015: World Congress on Medical Physics and Biomedical Engineering. ISBN: 978-1-988006-00-0.
[9]
Jurickova, I.; Kraina, A.: Case study: Mobile X-ray equipment selection for a traumatology department using value engineering and multi-criteria decision
24
methods. Proceedings IWBBIO 2014: International Work-conference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, vols 1 and 2 : s. 1389–1402. [10]
Rogalewicz, V.; Jurickova, I.: Specificities of Medical Devices Affecting Health Technology Assessment Methodology. Proceedings IWBBIO 2014: International Workconference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, vols 1 and 2 : s. 1229–1234.
[11]
Rogalewicz, V.; Jurickova, I.: Multiple-criteria decision making: application to medical devices. Proceedings IWBBIO 2014: International Work-conference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, vols 1 and 2 : s. 1359–1372.
[12]
Rogalewicz, V.; Borovsky, J.; Jurickova, I.: Health Technology Assessment in the Czech and the Slovak Republics. 5th European conference of the International Federation for Medical and Biological Engineering, pts 1 and 2, ročník 37: s. 94– 97, ISSN 1680-0737.
Publikace v ostatních sbornících z mezinárodních konferencí: [13]
Juřičková, I., Krejčová, S.: Comparison of methods of value engineering and multi-criteria evaluation. Abstract Book: 11th Annual Meeting of Health Technology Assessment International 2014.
[14]
Rogalewicz, V., Juřičková, I.: Multi-criteria decision making as a tool in medical devices assessment. Abstract Book: 11th Annual Meeting of Health Technology Assessment International 2014.
[15]
Rogaleiwcz, V., Juřičková, I., Mezerová, V.: Health technology assessment applied to medical devices. Abstract Book: 10th HTAi Seoul 2013.
[16]
Jurickova, I., Kreuterová, K., Rogalewicz, V., Borovský, J.: Interconnection between HTA, multi-criteria analysis and value engineering as a tool for hospital medical devices innovations. Proceedings: Health Technology Assessment international Annual Meeting. Gaceta Sanitaria, ročník 26, č. 2.
[17]
Jurickova, I., Rogalewicz, V.: Value engineering and multi-criteria decision making as a part of health technology assessment in medical devices. Proceedings: Health Economists' Study Group (HESG) meeting. 2014.
[18]
Juřičková, I., Borovský, J.: HTA as an instrument for an appropriate selection of a medical device. Abstract Book: Health technology assessment international, 2011 Rio de Janeiro.
[19]
Juřičková, I., Borovský, J.: HTA – Application of meta-analysis of different types of ventilation. Abstract Book: Health technology assessment international, 2011 Rio de Janeiro.
25
Ostatní publikace nevztahující se k disertační práci: [20]
Burianová, V., Juřičková, I.: The Use of Boron Neutron Capture Therapy in the Treatment of Cancer Tumours in the Czech Republic. Proceedings IUPESM 2015: World Congress on Medical Physics and Biomedical Engineering. ISBN: 978-1-988006-00-0.
[21]
Přindiš, V., Juřičková, I.: Quality management systems for medical devices in the production of hospital beds. Proceedings IUPESM 2015: World Congress on Medical Physics and Biomedical Engineering. ISBN: 978-1-988006-00-0.
[22]
Jurickova, I.; Hejmova, P.: Barriers to implementation of a clinical information system in an emergency department. Proceedings IWBBIO 2014: International Work-conference on Bioinformatics and Biomedical Engineering, vols 1 and 2 : s. 1373–1388.
26
