ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obor geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie

Klára Ambrožová

Hodnocení vybraných webových atlasů Evaluation of selected web atlases Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Růžena Zimová, Ph.D. Praha, prosinec 2008

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala všem, kteří přispěli ke vzniku této diplomové práce. Zejména pak Ing. Růženě Zimové, Ph.D. za její odborné rady a ochotu při vedení diplomové práce.

Klára Ambrožová

Prohlášení Prohlašuji, že tuto závěrečnou diplomovou práci jsem vypracovala samostatně, za použití údajů z odborné literatury, časopiseckých článků a dalších zdrojů uvedených v seznamu použité literatury.

___________________ V Praze dne 19.12.2008

Klára Ambrožová

Abstrakt Diplomová práce se zabývá hodnocením vybraných webových atlasů, popisem jejich struktury a uspořádáním. Do hodnocení byli vybráni čtyři zástupci národních internetových atlasů: Atlas Kanady, Národní atlas Spojených států amerických, Atlas krajiny Slovenské republiky a Atlas Jižní Austrálie. Dále pak dva atlasy, které nemají národní povahu, a to Arktický atlas životního prostředí a Globalis. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je nastíněn historický vývoj atlasové tvorby. Druhá část je věnována vybraným zástupcům internetových atlasů. Ve třetí části je provedeno jejich kartografické hodnocení a čtvrtá část zachycuje nové vývojové trendy v kartografii, zejména pak kyberkartografii.

Klíčová slova: vývoj atlasové tvorby, národní internetové atlasy, kartografické hodnocení, vývojové trendy v kartografii, kyberkartografie

Abstract The aim of this diploma thesis is an analysis of internet atlases, the description of their structure and form. Four representatives of national internet atlases were chosen for the analysis: The Atlas of Canada, The Atlas of United States of America, The Atlas of Landscape of Slovak Republic and The Atlas of South Australia, and in addition two atlases that does not have national character: Arctic Environmental Atlas and Globalis. The thesis is divided into four parts. In the first part a historical development of atlases is described. The second part is devoted to selected representatives of internet atlases. In the third part there is made a cartographical evaluation of these atlases and the fourth part is devoted to the new developments in cartography, especially to cybercartography.

Keywords: development of atlas production, national internet atlases, cartographical evaluation, developments in cartography, cybercartography

Obsah 1. ÚVOD .......................................................................................................................... 1

2. VÝVOJ ATLASOVÉ TVORBY ............................................................................... 3

3. STÁVAJÍCÍ DIGITÁLNÍ ATLASY DOSTUPNÉ V PROSTŘEDÍ INTERNETU ............................................................................................................... 5 3.1 Atlas Kanady .......................................................................................................... 8 3.1.1 Struktura atlasu................................................................................................. 8 3.1.2 Uspořádání atlasu ........................................................................................... 12 3.2 Národní atlas Spojených států amerických .......................................................... 16 3.2.1 Struktura atlasu............................................................................................... 16 3.2.2 Uspořádání atlasu ........................................................................................... 19 3.3 Atlas krajiny Slovenské republiky ....................................................................... 25 3.3.1 Struktura atlasu............................................................................................... 25 3.3.2 Uspořádání atlasu ........................................................................................... 29 3.4 Atlas Jižní Austrálie ............................................................................................. 33 3.4.1 Struktura atlasu............................................................................................... 33 3.4.2 Uspořádání atlasu ........................................................................................... 36 3.5 Arktický atlas přírodního prostředí ...................................................................... 43 3.5.1 Struktura atlasu............................................................................................... 43 3.5.2 Uspořádání atlasu ........................................................................................... 46 3.6 Globalis ................................................................................................................ 50 3.6.1 Struktura atlasu............................................................................................... 50 3.6.2 Uspořádání atlasu ........................................................................................... 53 4. HODNOCENÍ INTERNETOVÝCH ATLASŮ..................................................... 58 4.1 Hodnotící kritéria ................................................................................................. 59

4.2 Klasifikační stupnice ............................................................................................ 60

4.3 Hodnocení vybraných atlasů podle zvolených kritérií ......................................... 61 4.3.1 Obecné údaje .................................................................................................. 62 4.3.2 Matematické prvky......................................................................................... 63 4.3.3 Kompozice mapy ........................................................................................... 63 4.3.4 Ovládací prvky mapy ..................................................................................... 64 4.3.5 Čitelnost a estetika mapy ............................................................................... 64 4.3.6 Kvalita technického provedení ....................................................................... 65 4.3.7 Celková harmonie obsahu a kompaktnost...................................................... 66 4.4 Hodnocení – přehled výsledků ............................................................................. 67

5. SOUČASNÉ TRENDY VE VÝVOJI KARTOGRAFICKÉ TVORBY .............. 68 5.1 Internet a užívání internetových map ................................................................... 69

5.2 Výzkum v oblasti internetové kartografie ............................................................ 71 5.2.1 Rozsah užívání internetových map ................................................................ 72 5.2.2 Distribuce map na internetu ........................................................................... 72 5.2.3 Propojení map na internetu s multimédii ....................................................... 73 5.2.4 Internetové mapy na mobilních zařízeních .................................................... 73 5.2.5 Teoretický výzkum......................................................................................... 74 6. KYBERKARTOGRAFIE ....................................................................................... 75 6.1 Kyberkartografický atlas Antarktidy.................................................................... 76 6.1.1 Minulost a budoucnost atlasu ......................................................................... 77 6.1.2 Struktura Kyberkartografického atlasu Antarktidy ........................................ 77 7. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 83

8. POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................ 85

9. SEZNAM LITERATURY ....................................................................................... 86

10. PŘÍLOHY – UKÁZKY VYBRANÝCH MAP ....................................................... I A.1 Velké farmy s chovem skotu (Atlas Kanady) ........................................................ I A.2 Reliéf (Atlas Kanady)............................................................................................ II B.1 Rozdělení lesního porostu (Národní atlas USA) ................................................. III B.2 Hustota obyvatelstva, r. 2000 (Národní atlas USA) ............................................ IV

C.1 Magnetické anomálie (Atlas krajiny SR) ............................................................. V C.2 Půdní reakce (Atlas krajiny SR) .......................................................................... VI D.1 Zemědělství (Atlas Jižní Austrálie) .................................................................... VII D.2 Využití půdy (Atlas Jižní Austrálie)................................................................. VIII E.1 Topografie (Arktický atlas přírodního prostředí) ................................................ IX E.2 Divočina (Arktický atlas přírodního prostředí) .................................................... X F.1 Dopad lidské činnosti, r. 2002 (Atlas Globalis) ................................................... XI F.2 Noční světla (Atlas Globalis) .............................................................................. XII

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta stavební - Katedra mapování a kartografie

Hodnocení vybraných webových atlasů

1. Úvod Tématem mé diplomové práce je hodnocení atlasů dostupných v prostředí internetu se zaměřením na atlasy národní. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci s názvem Analýza internetových atlasů. Oproti bakalářské práci byl rozšířen počet atlasů, doplněna část pojednávající o nových vývojových trendech v kartografii, a podstatného prohloubení doznala i část týkající se kartografického hodnocení. Atlasy jsou soubory map vyjadřující informace o určitém území, územním jevu nebo skupině těchto jevů. Jednotlivé mapy tvořící atlas musí být systematicky uspořádány tak, aby atlas podával především celkový a všestranný pohled na daný prostor nebo na určitou tematickou oblast vztaženou k tomuto prostoru. Činí tak samozřejmě ve svých mezích, v podmínkách vysokého stupně generalizace, protože atlasové mapy mají zpravidla malá měřítka. Rozdíl mezi souborem map a atlasem spočívá v tom, že v rámci atlasu se mapovaná skutečnost zobrazuje nikoli postupně, ale souhrnně. Atlasy jsou charakteristické jednotným výběrem zobrazení a měřítek, které tvoří ucelenou měřítkovou řadu, což usnadňuje sestavení map. Na rozdíl od map obsahují atlasy často vysvětlující texty, informační materiály, grafy související s tematikou map, fotografie a ilustrace. Rozmanitost jednotlivých přístupů však musí být podřízena koncepci atlasu a jeho účelu. Úroveň atlasové tvorby určuje kvalitu kartografické produkce příslušného státu a významně ji reprezentuje vůči zahraničí. Národní atlasy jsou vrcholnými kartografickými díly, na jejichž tvorbě se podílí mnoho institucí. Jsou proto vydávány v obdobích čítajících desetiletí [7]. Mapy jsou důležitým zdrojem informací, díky kterým si lidé utvářejí představy o různých místech. Každá mapa je pohledem na Zemi, jenž má vliv na náš způsob smýšlení o ní. Naše názory na prostor, ve kterém žijeme, a zejména na oblasti mimo naše přímé vnímání, jsou velkou měrou ovlivněny způsobem, jakým mapy tento prostor reprezentují. Pro tuto diplomovou práci byli vybráni čtyři zástupci národních atlasů: Atlas Kanady, Národní atlas Spojených států amerických, Atlas krajiny Slovenské republiky a Atlas Jižní Austrálie. Dále pak byly vybrány dva atlasy, které neplní funkci atlasů národních: Arktický atlas životního prostředí a Globalis. Tyto atlasy byly vybírány s ohledem na jazyk, ve kterém jsou publikovány. Většina atlasů je prezentována

1



v anglickém jazyce, jeden pak v jazyce slovenském. Dále byl při výběru kladem důraz na jejich různorodost a věnována pozornost oblastem, které zobrazují. V úvodní kapitole je nastíněn historický vývoj atlasové tvorby od starověku až po současnost. V další kapitole jsou představeny jednotlivé vybrané atlasy z hlediska jejich struktury a uspořádání webových stránek. Následuje jejich kartografické hodnocení a závěr práce je věnován současným trendům ve vývoji kartografické tvorby, zejména pak kyberkartografii.

2



2. Vývoj atlasové tvorby Kresba map patří k nejstarším lidským činnostem. První kartografické památky se objevily pravděpodobně dávno před vznikem písma, i když kdo, kdy a kde vyhotovil první mapu, nevíme. Vznik prvních map byl dán potřebou člověka graficky znázornit své okolí. Výsledkem tak byly velmi primitivní geografické náčrtky. Počátky atlasové tvorby řadíme do období řecké kartografie. Právě v Řecku totiž byly položeny základy matematické kartografie a zavedeny zeměpisné souřadnice. Řekové také jako první vyslovili domněnku, že zemské těleso je koule a určili jeho rozměry. Za prvního autora zeměpisného atlasu se podle některých pramenů považuje řecký kartograf Marinos z Tyru, jehož dílo se však nedochovalo. Mezi další předchůdce atlasu můžeme zařadit i soubor osmi knih z oblasti geografie s připojenými mapami nazvaný Geógraphiké hyfegesis, jenž je dílem alexandrijského kartografa Klaudia Ptolemaia. Původní dílo se sice rovněž nedochovalo, avšak bylo pořízeno několik opisů. I přes značné množství geografických poznatků, které Římané při svých válečných taženích získali, začíná v době římského impéria postupný úpadek kartografie. Římské mapy byly vlastně pouhými schématickými náčrtky a sloužily jako cestovní itineráře pro vojenské a administrativní účely. V důsledku celkového úpadku kartografie v Evropě dochází pak k přesunutí centra mapové tvorby do arabského světa a Číny. Období arabské kartografie lze rozdělit do tří etap. V první etapě je tvorba inspirována především řeckou a Ptolemaiovou tvorbou. Ve druhé etapě se již arabská kartografie zcela oprošťuje od evropských vzorů a navazuje na své starší zdroje. Mapy z tohoto období jsou charakteristické geometrickou schematizací nebo například umístěním Mekky doprostřed díla. Do třetí etapy nazvané normansko-arabská se řadí největší kartograf arabského světa Abbú Abdalláah al Šarif el Idrísí, který vytvořil pozoruhodné dílo Tabula Rogeriana. Byla to mapa světa vyrytá do stříbrné podložky. S rozvojem námořní plavby ve 13. a 14. stol. rostla potřeba dokonalejších map, které by zachycovaly zejména pobřeží. Začaly tak vznikat navigační portulánové mapy sloužící mořeplavcům k udržení směru lodi dle zvoleného azimutu, v nichž byla zakreslena pravidelná síť směrových růžic. Jméno těchto map je odvozeno od tzv. portulánu, což byl přehled údajů o vzdálenosti k pobřeží, jenž byl k mapám připojován.

3



Tvůrci těchto map byli hlavně Italové, dále pak Portugalci, Španělé, Holanďané a Francouzi. S nástupem renesance v Evropě se centrum kartografie přesunuje do Nizozemí. Tato doba zahrnuje tři důležité mezníky, které velkou měrou ovlivnily rozvoj kartografické tvorby. První událostí bylo objevení Ptolemaiova díla Geógrafiké hyfégesis. Dále pak to byl vynález knihtisku a mědirytiny, díky kterým se mapy rozmnožovaly mnohem rychleji, což umožnilo jejich větší rozšíření. Avšak zcela zásadní význam pro rozvoj kartografické tvorby mělo období objevitelských cest, pro něž bylo zapotřebí, co nejpřesnějších a nejúplnějších map znázorňujících celý svět. Díky tomu jsou atlasy této doby považovány za umělecká díla, která obsahují bohaté ilustrace, krásně zdobené mapy, a jsou vsazené do přepychové vazby. Nejvýznamnějším nizozemským kartografem byl Gerardus Mercator, autor mnoha map, atlasů i glóbů, který vymyslel nové kartografické zobrazení a přijal některé zásady pro tvorbu mapového díla. Vytvořil tak zřejmě, jako první, představu o moderním atlasu světa. Jeho dílo se vydávalo v letech 1604-1638, kdy bylo postupně doplňováno o další mapy, a jako první obsahovalo ve svém názvu pojem atlas. Nejen v Nizozemí, ale i v ostatních zemích Evropy, probíhal bouřlivý rozvoj atlasové kartografie. A to zejména ve Francii, Anglii, Itálii a na počátku 16. století i v Rusku. S nástupem nových vědeckých poznatků a rozvojem zeměměřictví dochází kolem roku 1700 k reformaci kartografie. Mapy se vyhotovují na základě měření, a to především metodou triangulace. Centrum kartografie se přesunuje do Francie. Tvorba map je založena na vědeckých postupech, díky kterým přecházejí mapy od zdobených děl k střízlivému obrazu skutečnosti. Mapová tvorba už není jen záležitostí jednotlivců, ale těchto prací se ujímají i státní vědecké nebo vojenské instituce. Na konci 18. a počátkem 19. století je kartografie ve znamení nástupu soukromých nakladatelství. V první polovině 20. století pak dochází k aktualizaci, doplnění a grafickému vylepšení atlasů započatých před rokem 1900. Současná kartografická díla zachycují již celou Zemi a jsou povětšinou technicky i esteticky dokonalými produkty, vytvořenými pomocí vědeckých postupů. Díky vědeckým pokrokům nám dnešní metody sběru dat umožňují okamžité zobrazení území. Současným trendem kartografické tvorby je přechod od klasických metod zpracování k digitálním, s čímž souvisí distribuce kartografických produktů na elektronických nosičích a v prostředí internetu [7].

4



3. Stávající digitální atlasy dostupné v prostředí internetu V poslední době dochází, jak ve světě, tak i u nás, k velkému rozvoji v oblasti digitálního zpracování atlasové tvorby. Jednou z výhod těchto děl je jejich snadná aktualizace, kdy odpadá pracné opravování všech tiskových desek. Přesto nejsou všechny mapy pravidelně aktualizovány, tak jak by bylo potřeba. V lepších případech bývá uvedeno alespoň datum poslední aktualizace. Další velkou výhodou je možnost zpřístupnění produktů veřejnosti pomocí internetu a zejména rychlost zjištění hledaných informací. Právě svou rychlostí přístupu k informacím mnohdy překonávají mapy analogové, čímž roste jejich oblíbenost. Avšak i internetové mapy mají své nedostatky. Asi největší nevýhodou je neznalost prostředí, v níž si uživatel mapu prohlíží. Mapa by měla být vytvořena tak, aby se dala přečíst na každém monitoru, počítači a především v každém internetovém prohlížeči. Prostředí webu je také specifické v tom, že pro úspěch mapy je velmi důležitý její design. Při sestavování digitálních atlasů je nutná spolupráce, nejen kvalifikovaných kartografů, ale také potencionálních uživatelů, kterým je poskytnuta tzv. demonstrační verze. Tuto verzi si uživatel vyzkouší a následně se k ní vyjádří. Pro distribuci map na internetu se používají dvě základní technologie [13]: -

Client-side přístup: V tomto případě jsou veškeré operace s mapou vykonávány mimo počítač klienta na straně serveru, který distribuuje mapy uživatelům, většinou ve formě rastrových obrázků.

-

Server-side přístup: Tato technika představuje flexibilnější metodu, která umožňuje vyšší úroveň interaktivity. V tomto případě server na dotaz klienta odpovídá zasláním vyžadovaných geografických dat. Data jsou pak dále zpracována pomocí programů, které jsou nainstalovány na straně klienta, nebo mohou být některé programové moduly zaslány společně s daty.

5


Metoda

Výhody

client-side přístup


Nevýhody

- na straně klienta může být umístěn méně výkonný počítač

- každá změna mapy iniciovaná uživatelem si vyžaduje nový dotaz

- po internetu jsou přenášeny poměrně malé soubory - správce databáze poměrně snadno udržuje integritu dat, protože databáze je umístěna pouze na jednom stroji

- v případě zahlcení serveru může být aplikace velice pomalá

- jednoduchá a účinná je také kontrola uživatelů

server-side přístup

- řešení na straně klienta jsou poskytována většinou zdarma - po stažení potřebných dat nemusí být uživatel dále připojen k internetu - práce s takovým systémem bývá poměrně rychlá, flexibilnější, svobodnější a komfortnější

- velký objem přenášených dat, aplikace potřebují rychlé připojení k internetu - uživatelé bez znalostí z oblasti informatiky, geografie nebo GIS nevyužijí všechny možnosti systému, které jim často překáží - uživatelé se slabšími počítači často nemohou s takovými aplikacemi uspokojivě pracovat - obtížná je ochrana dat, neboť ty se ukládají na straně klienta, odkud mohou být případně dál nelegálně šířeny

Tab. 3.1: Srovnání postupů distribuce map na internetu [13]

Výhody obou předchozích typů spojuje tzv. hybridní přístup.

Dnešní elektronické mapy pak můžeme členit podle několika hledisek: -

Statické: Tyto mapy se podobají tradičním papírovým mapám. Nejběžnější druh statických map představují naskenované obrazy papírových map umístěné na internet. Při použití zvětšení či zmenšení mapy se obsah mapového pole nemění, mění se pouze zobrazení. Tento druh webových map se často používá pro práci s historickými mapami.

6


-


Dynamické: Zde dochází při zvětšení mapy k detailnějšímu propracování či zobrazení nových vrstev. Naopak při zmenšení mapy prochází vrstvy generalizací.

Obě tyto skupiny lze dále dělit na mapy: -

Interaktivní: Mapy umožňující analytické práce, kdy mapa je většinou doprovázena GIS softwarem.

-

„View only“: Tento typ mapy nám umožňuje pouze její prohlížení, bez možnosti vlastní práce s mapou.

Obr. 3.1: Klasifikace webových map [18]

V prostředí internetu převažují sice ještě mapy statické, jsou však stále více nahrazovány mapami dynamickými, poskytujícími rychlejší a efektivnější využití geodatabází. Současní uživatelé požadují interaktivitu, která se pomalu stává nutnou součástí moderních webových aplikací. V současné době existuje 7 digitálních národních atlasů dostupných v prostředí internetu, a to Atlas Kanady, Atlas Francie, Národní atlas Spojených států amerických, Národní atlas Švédska, Atlas Nizozemí, Atlas Jižní Austrálie a Atlas krajiny Slovenské republiky. V následujících kapitolách se s některými z nich blíže seznámíme.

7



3.1 Atlas Kanady Originální název: The Atlas of Canada Webová adresa: http://atlas.nrcan.gc.ca/site/english/index.html Autor: Natural Resources Canada and Government of Canada

Atlas nabízí nejnovější interaktivní mapové technologie na internetu. Od doby oficiálního spuštění prodělal online atlas mnoho oprav, které byly zejména reakcí na potřeby uživatelů. Primárními uživateli jsou všichni, kdo chtějí zkoumat Kanadu a její obyvatele z geografického, historického a ekonomického hlediska. Požadavky uživatelů sahají od základního vyhledávání až po zevrubné studie jednotlivých témat. Obsah online atlasu je sestaven tak, aby uživatelům umožnil vybrat si rychle a jednoduše zájmovou oblast a té se pak věnovat. K online atlasu jsou pravidelně zveřejňovány i papírové mapy jako série plakátových a nástěnných map zobrazujících Kanadu, Severní Ameriku a svět [22].

3.1.1 Struktura atlasu Hlavní menu atlasu je rozděleno do deseti tematických oddílů [22]:

1. oddíl: Přírodní prostředí Zabývá se zkoumáním fyzického zeměpisu Kanady. Přináší informace nejen o půdním pokryvu, rostlinstvu a živočišstvu, ale i o místech živelných nebezpečí. Seznam témat: Klima

Ekologie

Lesy

Lesní požáry

Geologie

Hydrologie

Pevnina

Živelná nebezpečí

Oceánský led

8



2. oddíl: Lidé a společnost V této části je charakterizováno, jak obyvatelstvo jako celek, tak i struktura jednotlivých rodin. Je zde i samostatná část, která je zaměřena na největší a nejnovější území Kanady zvané Nunavut, jeho obyvatele, průmysl a turistické zajímavosti. Seznam témat: Věk

Vzdělání

Rodina

Bydlení

Imigrace

Jazyk

Gramotnost

Nunavut

Populace

Životní úroveň

Náboženství

Turistické zajímavosti

3. oddíl: Ekonomika Popisuje ekonomické aktivity lidí, včetně způsobu jejich obživy, druhy produkce, distribuci a spotřebu zboží a služeb. Seznam témat: Zemědělství

Průzkumy zabývající se diamanty

Elektrárny

Důlní průmysl

Pracovní síla

Závislost společnosti na zdrojích

Příjmy

Obnovitelná energie

Doprava

Služby

4. oddíl: Historie Zachycuje rozmístění původního obyvatelstva ve třech etapách a dále pak historický vývoj a průzkumy území. Seznam témat: Historické indiánské smlouvy Původní obyvatelstvo v letech 1630, 1740 a 1823 Předkonfederační Kanada (1740 a 1823) Vývoj území Průzkumy od roku 1497 do roku 1760

9



5. oddíl: Klimatické změny Za posledních 150 let ukázala četná vědecká data, že se zemské klima otepluje a že se toto oteplování stále zrychluje. Tyto mapy proto mají za cíl poskytnout politikům, výzkumníkům a veřejnosti informace právě o těchto změnách klimatu, a to z hlediska zeměpisné perspektivy. Seznam témat: Lidské aktivity vedoucí k emisím Stresové jevy v atmosféře Oteplování klimatu Potenciální dopady Odpovědnost společnosti Budoucí volby

6. oddíl: Sladká voda Voda pokrývá téměř tři čtvrtiny zemského povrchu. Hlavní část celosvětových zásob vody tvoří voda v oceánech a mořích. Ovšem pouze malou část tvoří voda sladká, tedy pitná, a proto je důležité vědět, jak je s touto vodou nakládáno. Seznam témat: Distribuce pitné vody Rekreační využití Spotřeba vody

7. oddíl: Zdraví Atlas Kanady není zdravotním atlasem, proto nemůže poskytnout úplný soubor map, které by se týkaly zdraví v Kanadě. Avšak poskytuje takové údaje, které odpovídají zájmu kanadského obyvatelstva. Seznam témat: Zdravé návyky Nemedicínské faktory ovlivňující zdraví Zdroje zdraví Zdraví lidí na venkově Vytíženost zdravotnických služeb Zdravotní statistiky

10



8. oddíl: Referenční mapy Kromě mezinárodních map, národních map a map jednotlivých provincií obsahuje tento oddíl i základní černobílé obrysové mapy. Od předchozích se tento oddíl liší tím, že jej tvoří mapy neskenované, přičemž velké množství těchto map si může uživatel prohlížet pouze ve formátu JPEG či PDF. Seznam témat: Série map vydané k stoletému výročí Kanada

Obrysové mapy Kanady

Provincie a teritoria

Obrysové mapy provincií a teritorií

Reliéf provincií a teritorií

Federální volby

Mezinárodní mapy

Mezinárodní obrysové mapy

9. oddíl: Mapový archiv Tato archivní část obsahuje 943 map z předchozích sedmi tištěných sbírek. Zahrnuje všech pět minulých vydání atlasu Kanady, Mezinárodní mapu světa a první Ledovcový atlas Kanady. Tyto mapy byly vytvořeny neskenováním původních tištěných map. Měřítka map jsou rozmanitá v rozsahu od malých celkových pohledů k podrobnějším.

10. oddíl: Topografické mapy Tyto nové mapy byly vytvořeny v rámci projektu k stoletému výročí Atlasu Kanady. Podrobně zobrazují reliéf, jezera, řeky, lesní pokryv, administrativní oblasti, obydlené oblasti, cesty, železnice a mnoho dalšího. Mapy uvádějí údaje z národní topografické databáze v měřítku 1:250 000 a 1:50 000. Seznam témat: Topografické mapy v Atlasu Kanady Přehled národního topografického systému Distributoři topografických papírových map Digitální topografická data Licenční směrnice

Ukázky vybraných map z Atlasu Kanady viz. přílohy A.1 a A.2.

11



3.1.2 Uspořádání atlasu V levé části hlavní stránky se nachází menu rozdělené do tří hlavních částí. První část nazvaná „Prozkoumání našich map“ je rozdělena do 10 tématických oddílů, které se dále dělí na množství pododdílů, v nichž se nachází jednotlivé mapy. Druhá část je věnována seznámení uživatelů s ovládáním atlasu, dále zde nalezneme výčet zajímavých geografických údajů o Kanadě, a v neposlední řadě jsou zde uvedeny i rozličné zdroje, ze kterých uživatelé mohou načerpat další poznatky. Poslední část pak zahrnuje webové služby, prodej nástěnných map a sekci obsahující data, která si mohou uživatelé zdarma stáhnout. Při dalším hodnocení atlasu bude pozornost věnována části první, kdy po zvolení námi požadované mapy se dostaneme na stránku s vlastní mapou.

Obr. 3.2: Uspořádání webové stránky Atlasu Kanady online

12



Tato stránka je rozdělena na několik částí: - Vlastní mapa s pohybovými šipkami

- Měřítko: vzdálenost je uvedena v kilometrech

- Odkaz na zdroje použité při zpracování mapy

- Nástrojová lišta: obsahuje nástroje umožňující práci s mapou zvětšení měřítka mapy zmenšení měřítka mapy

zobrazení celé mapy

zobrazení vybraného regionu

13



výběr velikosti mapy

zobrazení informací o vybraném místě na mapě tisk mapy společně s měřítkem, legendou, lokátorem polohy a abstraktem

nápověda

- Lokátor polohy na mapě: ukazuje umístění zvoleného výřezu mapy

- Abstrakt k zobrazované mapě: zde můžeme získat další informace vztahující se k mapě

14



- Legenda: obsahuje dva typy vrstev, a to vrstvy námětové (např. hustota obyvatelstva, geologie povrchu) a vrstvy základní (např. hranice, řeky)

- Hlavní menu

15



3.2 Národní atlas Spojených států amerických

Originální název: Nationalatlas.govTM Webová adresa: http://nationalatlas.gov/ Autor: U. S. Geological Survey

Stejně jako jeho předchůdce má i tento atlas za cíl poskytnout komplexní přehled o obrovském bohatství geografických a geostatistických dat týkajících se Spojených států amerických, které shromáždila americká vláda. Je navržen tak, aby zlepšil a rozšířil naše geografické znalosti a aby posílil národní cítění. Nabízí uživateli možnost vytváření vlastních map výběrem z jednotlivých mapových vrstev. Atlas zahrnuje také zajímavé informační články o zeměpisu Ameriky. Některé z těchto článků byly připraveny, aby poskytly další informace o zobrazované problematice a vysvětlily mapy, které se vyskytují v atlasu. Jiné zase ukazují, jak zeměpisná informace a mapy ovlivňují veřejné rozhodování. Nakonec jsou zde články, které mají za cíl stimulovat zájem lidí o významná místa této země. Články připojené k tomuto atlasu jsou zařazeny do sekcí, které korespondují s tematickými oddíly atlasu [20].

3.2.1 Struktura atlasu Mapové vrstvy jsou rozřazeny do 11 oddílů [20]:

1.oddíl: Zemědělství Zemědělské mapy jsou navrženy proto, aby lidé pochopili, jak velkou roli hrají američtí farmáři v zásobování světových trhů. Mapové vrstvy jsou sice sestaveny z dat získaných posledním sčítáním, které se uskutečnilo v oblasti zemědělství. Jsou však stále přidávány nové vrstvy, které ukazují aktuální stav amerického zemědělství.

16



2.oddíl: Biologie Biologická data jsou v atlase rozdělena do tří kategorií: − kategorie pojednávající o druzích rostlin a živočichů, která zahrnuje mapy popisující rozšíření, hojnost a různorodost těchto druhů − kategorie zahrnující ekoregiony a ekosystémy − speciální kategorie, která zahrnuje mapy znázorňující ohrožené druhy, biologickou rozmanitost, kontaminující látky či změny klimatu

3. oddíl: Hranice V atlase jsou zobrazeny hranice národního významu a dále pak hranice, které se dají považovat za stabilní. Tyto hranice však musí být současně zřetelné při mapování v malém měřítku. Při sestavování mapových vrstev se tedy muselo zvážit, které druhy hranic mohou být zobrazeny v měřítku 1:2 000 000 používaném v současnosti.

4. oddíl: Klima Spolehlivé klimatické informace jsou sice v současné době nezbytné pro většinu podniků v Americe, nicméně mapové vrstvy sestavené pro tento atlas jsou zaměřeny spíše na možná rizika způsobená změnami klimatu.

5. oddíl: Životní prostředí V tomto oddílu jsou ukázány bodové zdroje znečištění, včetně jejich umístění a toxicity.

6. oddíl: Geologie Atlas zahrnuje mnoho různorodých vrstev vztahujících se přímo ke geologii, a to např. vrstvy věnované specifickým rizikům, jako jsou sesuvy půdy, zemětřesení či vulkány. Dále jsou zde vrstvy charakterizující energetická a nerostná bohatství, a soubory spíše technických vrstev, které souvisí se zemským magnetickým polem.

7. oddíl: Historie Tento oddíl byl sestaven jako pomůcka studentům při studiu americké historie. Je zde ukázán vliv přírodních podmínek na osídlení krajiny, zejména, jaký vliv měla

17



dostupnost splavných toků, dřeva, nerostného bohatství a orné půdy na expanzi a růst osídlení.

8. oddíl: Referenční mapy Zde nalezneme vrstvy pro zobrazení zeměpisné souřadnicové sítě či vrstvy týkající se topografických map různých měřítek.

9. oddíl: Obyvatelstvo V tomto oddílu jsou prezentovány informace o amerických občanech. Vrstvy nám ukazují aktuální stav obyvatelstva, zločinnost, kvalitu lidského zdraví, stav ekonomiky či spotřebovanou energii. Růst počtu vrstev týkajících se této problematiky je přitom mnohem rychlejší než v jakémkoliv jiném oddílu atlasu.

10. oddíl: Doprava Dopravní síť je velmi úzce spjatá s ekonomikou státu. Silný a účinný dopravní systém totiž poskytuje lidem přístup ke zboží, službám, zábavě a práci. Doprava se dotýká každého z nás, každý den, ve všech aspektech našeho života. Tento oddíl nám proto dává přehled dopravních možností státu od pozemní, přes vodní, až po leteckou přepravu.

11. oddíl: Voda Voda je přírodním zdrojem, na kterém jsou závislé všechny formy života. Tento oddíl nám přináší informace o vodě tekoucí, vodě podzemní, ale i vodě vyskytující se ve formě ledu. Poskytuje nám přehled vybudovaných přehrad či informace o vlastním využití vody.

Ukázky vybraných map z Národního atlasu USA viz. přílohy B.1 a B.2.

18



3.2.2 Uspořádání atlasu V záhlaví hlavní stránky atlasu se nachází množství záložek. Nejprve jsou to záložky věnující se jednotlivým mapovým vrstvám, a dále pak záložky: - Tvorba mapy - Mapové vrstvy: přehled vrstev, které mohou být zobrazeny - Mapy schopné tisku: předpřipravené mapy pro tisk věnující se různým tématům - Nástěnné mapy: prodej nástěnných map - Dynamické mapy: interaktivní mapy - Články související s jednotlivými vrstvami - Odborníci na mapování: stažení dat vhodných pro použití v GIS aplikacích Z těchto záložek vybereme záložku nazvanou „Map maker“ (Tvorba mapy), čímž se dostaneme na stránku s vlastní mapou.

Obr. 3.3: Uspořádání webové stránky Národního atlasu USA

19



Tato stránka je rozdělena na několik částí: - Vlastní mapa s pohybovými šipkami a grafickým měřítkem: měřítko je uvedeno v mílích

− Nástroje pro práci s mapou: zobrazení polohy aktuálního výřezu mapy vůči celé mapě

zvětšení měřítka mapy

zmenšení měřítka mapy

zobrazení informací o vybraném místě na mapě

zobrazení vybraného státu

20



překreslení mapy

zobrazení okna s instrukcemi pro začátečníky

vymazání vybraných vrstev vymazání stávající mapy a následné vytvoření mapy nové

tisk mapy společně s legendou nebo bez legendy

uložení mapy nebo odeslání mapy emailem

nápověda

21



− Pole pro zobrazení: 1. Mapových vrstev: mapové vrstvy jsou rozděleny do tématických oddílů a pododdílů

22



2. Legendy:

23



3. Vyhledání: o místa

o poštovního směrovacího čísla

24



3.3 Atlas krajiny Slovenské republiky Originální název: Atlas krajiny Slovenskej republiky Webová adresa: http://enviroportal.sk/atlas/ Autor: Ministerstvo životného prostredia SR Slovenská agentúra pre životné prostredia

Základním principem při sestavování tohoto atlasu bylo, aby se neopakovala předcházející atlasová díla, ale aby hlavní mapové výstupy vyjadřovaly komplexní chápání krajiny jako jednotného systému spolupůsobení přírody a člověka. Některé důležité mapy sice zůstaly zařazené i v tomto díle, ale jsou upravené a doplněné o nové poznatky. Mapy jsou zpracovány v měřítkách od 1:500 000 do 1:4 mil. pro Slovenskou republiku a od 1:2,5 mil. do 1:180 mil. pro zobrazení širších souvislostí v rámci Evropy a světa. Atlas krajiny SR byl vydán v papírové formě vázané nebo jako volné listy. Dále pak ve formě elektronické na CD či DVD a vystaven je i na internetu. Zpestřením pro uživatele je pak nabídka populárně-vědeckého filmu, který názorně dokumentuje celé atlasové dílo [4].

3.3.1 Struktura atlasu Základní členění atlasu je na deset kapitol s podkapitolami [10]:

1. kapitola: Krajina a její zobrazení Tato kapitola definuje základní pojmy, schematicky znázorňuje krajinu, graficky prezentuje metodický postup tvorby díla, včetně historického a současného zobrazení krajiny ve výtvarných dílech. V internetové verzi atlasu je tato kapitola nazvána „O internetové verzi atlasu krajiny“

25



2. kapitola: Vývoj osídlení a mapového zobrazení Kapitola zachycuje minulost území od prvního osídlení. Je věnována historickým aspektům mapového zobrazení území, vývoji územního a správního uspořádání, formování státních hranic. Odborná část tištěné podoby atlasu je doplněná i o přehled nejvýznamnějších osobností, které působily v SR v oblasti kartografie, geografie a v příbuzných vědních disciplínách. Obsah kapitoly: Historický vývoj osídlení Vznik a vývoj státních hranic Vývoj územního a správního uspořádání

3. kapitola: Poloha Tato kapitola představuje Slovenskou republiku v širších souvislostech v rámci Evropy i světa, a to z geografického, hospodářského, politického i kulturního hlediska. Speciální část v tištěné podobě atlasu tvoří registr vybraných zajímavostí přírody a kultury v SR. Obsah kapitoly: Geografická poloha Slovenska Geografický obraz Slovenska

4. kapitola: Prvotní krajinná struktura V kapitole je podrobně zachycena živá a neživá příroda, která tvoří prvotní bázi krajiny ještě neovlivněné člověkem a jeho aktivitami. Prvotní struktura krajiny představuje soubor složek geografické sféry, které jsou trvalým materiálním základem ostatních struktur. Výstupem této kapitoly jsou typy a regiony prvotní krajiny. Obsah kapitoly: Geologický podklad

Povrch

Ovzduší

Vodstvo

Půda

Rostlinstvo

Živočišstvo

Typy prvotní krajinné struktury

5. kapitola: Druhotná krajinná struktura Tato kapitola je tvořena souborem hmotných prvků krajiny, které člověk ovlivnil nebo částečně či zcela pozměnil, přičemž vytvořil nové, umělé prvky, které 26



v současnosti najdete na celém zemském povrchu. Druhotná struktura krajiny je odrazem působení lidské činnosti na biotické a abiotické složky krajiny s tím, že zároveň odráží stupeň antropogenní přeměny krajiny. Zachycená je zde i základní charakteristika současného stavu a rozšíření zejména lesní vegetace. Obsah kapitoly: Současné využití krajiny Speciální krajinné struktury Současný stav vegetace

6. kapitola: Obyvatelstvo a jeho aktivity v krajině V této kapitole je charakterizována demografická a hospodářská struktura území až po vzdělání a duchovní hodnoty. Značná část je věnovaná obyvatelstvu a osídlení. Samostatné

podkapitoly

jsou

věnované

ekonomickým

ukazatelům.

Všechny

zobrazované jevy vyplývají ze sčítání obyvatel, domů a bytů z roku 2001, které provedl statistický úřad SROV. Obsah kapitoly: Obyvatelstvo Sídla Zemědělství Průmysl Doprava Cestovní ruch a vybrané služby Sčítání obyvatel, domů a bytů, 2001

7. kapitola: Přírodně-socioekonomické regiony Hlavním výstupem této kapitoly je syntéza podkladů, které vznikly složením jednotlivých krajinných struktur. Tyto podklady mají pro hodnocení území velkou vypovídající hodnotu. Jsou zde i mapy charakterizující prostorovou strukturu obcí podle koeficientu ekologické stability, který je vyjádřen podílem ekologicky významných ploch v katastrálním území. Obsah kapitoly: Krajinoekologické syntézy Prostorové vztahy a přírodně-sídelní regiony

27



8. kapitola: Chráněná území a přírodní zdroje Tato kapitola ukazuje na ekologické priority SR, které zabezpečují zachování geofondu, ekologické stability a diverzitu druhů a krajiny. Prezentuje všechny mimořádné hodnoty přírodního a kulturního dědictví. Obsah kapitoly: Využívání krajiny jako přírodního zdroje Ekologicky a kulturně významné prvky krajiny Ekologická a kulturněhistorická regionalizace krajiny

9. kapitola: Stresové jevy v krajině Hodnocení krajiny z pohledu negativních vlivů činnosti člověka na krajinu. Stresové jevy tvoří v krajině různé environmentální problémy ohrožující nejen přírodní zdroje, ekologickou stabilitu, biodiverzitu, ale především zdraví člověka. Rozlišujeme přitom stresové jevy přírodního charakteru, antropogenně podmíněné nebo přímo vyvolané člověkem a jeho aktivitami v krajině. Obsah kapitoly: Zdroje stresových jevů a jejich promítnutí v krajině Vliv stresových jevů na přírodní zdroje a zdraví člověka Zatížení krajiny stresovými jevy

10. kapitola: Krajina jako životní prostředí člověka Poslední kapitola přibližuje možnosti budoucího rozvoje území na základě environmentálních limitů a je členěna ve vazbě na různé aktivity zde probíhající, které odvisí od vhodného využití té které krajiny. Dále jsou zde vypracované limity pro rozvoj jednotlivých hospodářských odvětví a stanoveny trendy rozvoje území. Obsah kapitoly: Limity a potenciály rozvoje aktivit v krajině Možnosti rozvoje aktivit v krajině

Ukázky vybraných map z Atlasu krajiny SR viz. přílohy C.1 a C.2.

28



3.3.2 Uspořádání atlasu Atlas krajiny Slovenské republiky nalezneme na webové stránce enviroportal.sk, v jejímž levém horním rohu se nachází hlavní menu, které je rozděleno do pěti kapitol: - Úvod - O atlase - Struktura atlasu - Cena ITAPA 2005 - čestné uznání - Atlas krajiny OnLine Zvolením kapitoly Atlas krajiny OnLine jsme přesměrováni na stránku s vlastní mapou.

Obr. 3.4: Uspořádání webové stránky Atlasu krajiny OnLine

29



Tato stránka je rozdělena na několik částí: - Vlastní mapa s grafickým měřítkem: měřítko je uvedeno v kilometrech, v levém dolním rohu je vyznačen směr k severu

- Nástrojová lišta: obsahuje nástroje umožňující práci s mapou zvětšení měřítka mapy zmenšení měřítka mapy posun mapy zobrazení informací o vybraném místě na mapě zobrazení informací o vybraném území na mapě zobrazení celé mapy návrat k předchozímu měřítku vymazání výsledků vyhledávání nápověda

zobrazení příslušného pole

vyhledávání podle řetězců 30



zobrazení vybraného kraje, okresu či měřítka

- Menu pro výběr mapy: mapy jsou zařazeny do tématických kapitol a podkapitol

- Pole pro zobrazení: 1. Legendy

31



2. Vrstev

3. Informací o mapě

4. Fotografií

32



3.4 Atlas Jižní Austrálie Originální název: The Atlas of South Australia Webová adresa: http://www.atlas.sa.gov.au/ Autor: GSEC

Atlas Jižní Austrálie vznikl z iniciativy australské vlády, která chtěla poskytnout lidem možnost veřejného přístupu k mapám a zeměpisným informacím z Jižní Austrálie. A to ve formě interaktivního atlasu. Atlas vznikal pod záštitou organizace GSEC, jež je tvořena ze zástupců vlády [23].

3.4.1 Struktura atlasu Hlavní menu atlasu je rozděleno do osmi tematických oddílů [23]:

1. oddíl: Ekonomika Tento oddíl je zaměřen na geologii podloží a s tím související oblasti těžby, v jejímž důsledku dochází k postižení půdy. Seznam témat: Zemědělství Těžba

2. oddíl: Obecné Zde je zobrazena všeobecná mapa, která znázorňuje klady listů jednotlivých map. Seznam témat: Obecná mapa Topografie

3. oddíl: Snímky Do této části jsou zařazeny družicové snímky.

33



4. oddíl: Infrastruktura Pojednává především o dopravní infrastruktuře, tj. o silniční síti, městské veřejné dopravě a stezkách pro cyklisty. Vedle této oblasti zde však najdeme i umístění zásobáren vody. Seznam témat: Doprava Vodovodní potrubí

5. oddíl: Obhospodařování půdy Přes název tohoto oddílu se jedná o část velmi různorodou. Vedle využití půdy a znázornění pobřežní ostrovní vegetace, zachycuje i oblasti kulturního dědictví a dokonce místa ztroskotání lodí. Seznam témat: Správa pobřeží Správa půdy Využití půdy Projektování

6. oddíl: Přírodní prostředí Zobrazuje Australské pobřežní zóny (AMBIS), reliéf zemského povrchu, jeho vegetační pokryv a dále i údaje týkající se vodního hospodářství, jako jsou druhy povrchových vod, zóny ochrany vody a vyznačení poříčí. Seznam témat: Biologická rozmanitost Krajina Oceánografie Fyzická geografie Vodní zdroje

7. oddíl: Obyvatelstvo Tato kapitola je značně obsáhlá a vedle rozložení hustoty obyvatelstva jsou zde vyznačeny i volební obvody a jejich hranice, oblasti ochrany přírody, přístaviště lodí, dopravní trasy drah a provozovny, jako jsou hotely, restaurace, apod..

34



Seznam témat: Demografie Politika Cestovní ruch

8. oddíl: Společnost Zde je znázorněno rozložení služeb, vedle oblasti zdravotnictví se jedná i o oblast vzdělání, a to nejen pokud jde o typy vzdělávání, ale i o jejich rozložení. Vedle těchto služeb jsou zde však zakresleny i hasičské obvody, čili spádové oblasti náležející jednotlivým hasičským oddílům. Seznam témat: Vzdělání Tísňové služby Zdraví Společenské prostředí

Ukázky vybraných map z Atlasu Jižní Austrálie viz. přílohy D.1 a D.2.

35



3.4.2 Uspořádání atlasu Úvodní stránka atlasu obsahuje dvě hlavní výběrová menu. V prvním menu máme možnost vybrat si region, který chceme zobrazit. Volba regionu však není povinná a lze ji vynechat. V druhém menu pak volíme téma, jež má mapa zobrazovat. Teprve po zvolení tematického celku jsme přesměrováni na stránku s vlastní mapou.

Obr 3.5: Uspořádání webové stránky Národního atlasu Jižní Austrálie

36



Tato stránka je rozdělena na několik částí: - Vlastní mapa s grafickým měřítkem: měřítko uvedené v kilometrech je umístěno v levém dolním rohu společně s vyznačením orientace k severu

- Menu se záložkami: jednotlivé záložky poskytující uživateli množství rozlišných informací týkajících se atlasu

Home: umožňuje návrat na úvodní stránku atlasu About: obsahuje přehled mapových vrstev atlasu a informace o jiných Australských internetových atlasech Resources: poskytuje informace o použitých zdrojích při tvorbě atlasu About South Australia: seznamuje s historií a základními údaji o Jižní Austrálii Member area: zde se mohou uživatelé zaregistrovat Text menu: umožňuje tvorbu nové mapy Help: nápověda

37



- Nástrojová lišta: obsahuje nástroje umožňující práci s mapou zvětšení měřítka mapy zmenšení měřítka mapy posun mapy zobrazení informací o vybraném místě na mapě identifikace všech zobrazených vrstev ve vybraném místě mapy měření vzdálenosti návrat k předchozímu zobrazení přiblížení do středu mapy oddálení od středu mapy návrat k původnímu zobrazení celkový náhled výběr regionu

obnovení mapy tisk mapy společně s vlastním titulkem, měřítkem, legendou, lokátorem polohy, copyrightem, názvem výrobce, kartografickým zobrazením a datem tisku ukončení práce s mapou a návrat na úvodní stránku

38



zaslání dotazu tvůrcům atlasu nápověda

- Lokace polohy na mapě: ukazuje umístění zvoleného výřezu mapy

- Lišta zobrazující souřadnice a aktuální měřítko: tato lišta umožňuje jak zobrazení, tak i nastavení souřadnic hledaného místa na mapě a požadovaného měřítka

39



- Pole pro: 1.

Zobrazení vrstev:

40



2.

Zobrazení legendy:

3.

Vyhledávání podle parcely, adresy, místa nebo jiného identifikačního prvku:

41



4.

Uložení aktuální mapové oblasti:

5.

Nastavení názvu mapy a jeho barvy:

42



3.5 Arktický atlas přírodního prostředí Originální název: Arctic Environmental Atlas Webová adresa: http://maps.grida.no/arctic/ Autor: UNEP/GRID-Arendal

Tato interaktivní mapová služba prezentuje kolekci environmentálních témat založenou na problémech, jako jsou ochrana přírody, změny klimatu nebo zachování biologické rozmanitosti. A to v prostředí arktického regionu. Služba byla vyvinuta centrem GRID-Arendal, jež je součástí Národního programu pro životní prostředí UNEP. Technické řešení této interaktivní služby je založeno na Internetovém mapovém serveru ArcIMS od firmy ESRI. Data byla shromážděna z různých datových zdrojů (většinou z globálních databází). Střed mapy je umístěn do zeměpisného severního pólu. Mapa zahrnuje oblasti severně od rovnoběžky 50° s.š. a polární kruh je definován rovnoběžkou 66° s.š. [9].

3.5.1 Struktura atlasu Atlas obsahuje 11 tematických map [9]:

1. téma: Geologie Zde jsou zobrazeny druhy hornin rozlišené podle výskytu, geneze, stáří a složení.

2. téma: Geomorfologie V tomto tématu je ke geomorfologii přistupováno jako ke studiu velkých nebo globálních charakterů terénu jako jsou roviny, vysočiny, horské louky a náhorní plošiny. Tyto charakteristiky terénu jsou výsledkem historické interakce endogenních a exogenních procesů.

43



3. téma: Půdní pokryv Toto téma zobrazuje převládající typy půdního pokryvu Arktidy. Mapa byla vytvořena pomocí satelitních snímků. Snímky byly pořízeny v měsíčních intervalech v letech 1992/93. První klasifikace byla stanovena podle svěžesti vegetace. Další roztřídění pak bylo provedeno na základě informací o sezónnosti, nadmořské výšce a oblasti, ve které se vegetace vyskytuje.

4. téma: Tektonické desky Mapa zobrazující přibližný obrys litosférických desek.

5. téma: Trvale zmrzlá půda Termínem permafrost je definována půda v polárních oblastech, která ani v létě nerozmrzá. V letním období dochází k rozmrzání vrchní části permafrostu, který se stává pohyblivým. Změny v tloušťce mohou být významnou informací o změně klimatu. Mapa obsahuje třídy pro souvislou, nesouvislou a sporadickou nebo izolovanou zmrzlou půdu.

6. téma: Obyvatelstvo Data reprezentující hustotu obyvatel na čtvereční kilometr jsou vztažena k roku 2000. Třídy jsou vybrány tak, aby ukázaly kontrast mezi obrovským prostorem pro osídlení a oblastmi, které jsou ve skutečnosti obydlené.

7. téma: Srážky Zobrazení průměrných ročních kapalných a pevných srážek v milimetrech.

8. téma: Půdní druhy Zde prezentované skupiny půd byly sestaveny Organizací pro výživu a zemědělství OSN. Druhy půd jsou úzce spjaté s klimatickými podmínkami, geologií, vegetací a životem zvířat.

9. téma: Sluneční záření Toto téma ukazuje obecný model rozdělení průměrného ročního slunečního záření v joulech na čtvereční kilometr za den. Informace o slunečním záření jsou mimořádně důležité pro analýzu vlivu počasí a podnebí. 44



10. téma: Topografie Nadmořská výška na pevnině je zobrazena v barevné škále od zelené po bílou, zatímco hloubky v moři jsou dané v odstínech barvy modré. Takto provedené zobrazení evokuje částečný 3D dojem.

11. téma: Divočina a dopad lidské činnosti Mapa zobrazuje rozdělení Arktidy do různých oblastí podle síly vlivu lidské činnosti na ekosystém. Tato metoda nám ukazuje do jaké vzdálenosti od infrastruktury a sídel je zřetelný dopad lidské činnosti na okolní ekosystémy. Zbývající oblasti lze přitom označit jako divočina či prostředí s minimem lidských zásahů.

Ukázky vybraných map z Atlasu Jižní Austrálie viz. přílohy E.1 a E.2.

45



3.5.2 Uspořádání atlasu Po zadání internetové adresy do webového prohlížeče se dostaneme přímo na vlastní stránku s mapou.

Obr 3.6: Uspořádání webové stránky Arktického atlasu přírodního prostředí

46



Tato stránka je rozdělena na několik částí: - Vlastní mapa:

- Menu pro výběr: 1. Regionu

47



2. Tematické mapy

3. Mapových vrstev

- Nástroje pro práci s mapou:

posun mapy zobrazení celé mapy výběr velikosti mapy návrat na základní zobrazení stránky

48



náhled tisku společně s legendou a lokátorem polohy základní mód pro výběr mapových vrstev pokročilý mód pro výběr mapových vrstev překreslení mapy zvětšení měřítka mapy zmenšení měřítka mapy


- Legenda:

- Informace o mapě:

49



3.6 Globalis Originální název: Globalis Webová adresa: http://globalis.gvu.unu.edu/ Autor: UNEP/GRID-Arendal

Globalis je interaktivní atlas světa obsahující z velké části statistiky jednotlivých zemí související s udržitelným rozvojem. Tento atlas byl vytvořen, aby uživatelům pomohl uvědomit si jak rozdíly, tak i podobné rysy vyskytující se mezi jednotlivými skupinami lidí, a dále také proto, aby si uvědomili, jak ovlivňují život na planetě [16].

3.6.1 Struktura atlasu U tohoto atlasu máme na výběr ze dvou sekcí [16]:

1) Mapy zobrazující statistické údaje: Po zvolení kategorie si uživatel vybere jeden z nabízených statistických ukazatelů a rok, pro který chce danou statistiku zobrazit.

Kategorie: Zemědělství a využití půdy

Zdraví

Klima

Lidský vývoj

Ekonomika

Obyvatelstvo

Vzdělání

Technologie

Životní prostředí

Voda

Rovnost pohlaví

50



2) Tematické mapy:

1. téma: Zonální ekosystémy Zonální ekosystémy jsou významné lokality, které svědčí o rozmanitosti organismů přizpůsobených životu na Zemi. Zahrnují společenství v rozsahu od nejmokřejších lesních druhů po nejsušší a nejteplejší pouštní oblasti.

2. téma: Dopad lidské činnosti (mapy pro roky 2002 a 2050) Tyto mapy ukazují dopad lidské společnosti na světové ekosystémy. Vlivem výstavby měst a dopravních sítí se snižuje hodnota přírody a biologická rozmanitost a tato výstavba má za následek i stres životního prostředí. Lidská populace se rozrostla během posledních sta let na více jak 6 000 miliónů lidí, s čímž je také spojen silný nárůst využívání přírodních zdrojů, ke kterému dochází v bohatších částech světa.

3. téma: Nedotčené lesní krajiny Nedotčené lesní krajiny jsou reprezentovány většími bloky zalesněných ploch. Tyto citlivé oblasti poskytují útočiště pro život rozmanitých organismů a nesou v sobě vysokou přírodní hodnotu.

4. téma: Půdní pokryt Povrch planety je rozdělen do tříd, které je družice schopna lokalizovat z vesmíru. Použitá data zachycují situaci v roce 2000.

5. téma: Noční světla Noční světla zachycená na této mapě pocházejí z aktivit lidí a je možné je vidět z vesmíru. Většinu světel na Zemi reprezentují pouliční lampy ve městech. Data použitá pro tvorbu této mapy pocházejí z roku 2003.

6. téma: Hustota obyvatelstva Globální rozmístění rychle se rozrůstajícího obyvatelstva je velmi nerovnoměrné, a to hlavně kvůli rozdílům v klimatu, přírodních podmínkách a přírodních a ekonomických zdrojích.

51



7. téma: Srážky (mapy pro roky 2050 a 2090) Tyto mapy ukazují změny v srážkových úhrnech do budoucna, v rozmezí let 2000 až 2050 a 2000 až 2090. Hnědá barva v mapě zobrazuje sušší oblasti, zatímco modrá oblasti vlhčí.

8. téma: Roční srážky Srážky ve formě deště a sněhu jsou důležité pro život na Zemi a voda je nejsilnější silou, která utváří zemský povrch. Mapa zobrazuje průměrné roční srážky v průběhu let 1960 až 1999. Další dvě tematické mapy pak zobrazují průměrné lednové a červencové srážky ve stejném časovém období jako mapa předchozí.

9. téma: Satelitní snímek Satelitní snímek nám poskytuje bezmračný pohled na Zemi vytvořený jako mozaika ze stovek družicových snímků družice NOAA. Tyto družice obíhají Zemi v nadmořské výšce 800 kilometrů.

10. téma: Teplota (mapy pro roky 2050 a 2090) Studie změn klimatu ukazují, že průměrné roční teploty se zvyšují na většině míst ve světě.

11. téma: Roční teploty Tato mapa zobrazuje průměrnou roční teplotu během let 1961 až 1990 získanou z téměř 25 000 monitorovacích stanic z celého světa. Roční teplota je vypočítaná jako průměr měsíčních průměrů. Další dvě tematické mapy pak zobrazují průměrné lednové a červencové teploty ve stejném časovém období jako mapa předchozí.

12. téma: Topografie Topografická mapa zobrazuje výškové rozdíly jak na pevnině, tak na moři. Topografická data jsou cenná pro mnoho aplikací, jako např. pro modelování vodního odtoku, klimatických poměrů nebo výšek letových hladin. Ukázky vybraných map z atlasu Globalis viz. přílohy F.1 a F.2.

52



3.6.2 Uspořádání atlasu Na vlastní stránku s mapou se opět dostaneme přímo po zadání internetové adresy do webového prohlížeče.

Obr. 3.7: Uspořádání webové stránky atlasu Globalis

53



Tato stránka je rozdělena na několik částí: - Vlastní mapa s pohybovými šipkami:

- Nástrojová lišta: obsahuje nástroje umožňující práci s mapou návrat na hlavní stránku Globalisu zvětšení měřítka mapy zmenšení měřítka mapy popis změn ve statistických ukazatelích vybrané země popis statistiky vybrané země zobrazení celé mapy zvětšení velikosti mapy zmenšení velikosti mapy zobrazení statistiky v podobě histogramu tisk mapy společně s legendou a abstraktem vytvoření odkazu na mapu

54



stažení mapy zobrazení informací o atlasu nápověda výběr země

- Legenda:

55




- Menu pro výběr: 1. Regionu

2. Statistiky

56



3. Tematické mapy

4. Mapových vrstev

5. Informací o atlasu

- Abstrakt k zobrazované mapě: abstrakt slouží k získání informací o zobrazované mapě

57



4. Hodnocení internetových atlasů Cílem hodnocení map a atlasů je zjistit jejich vlastnosti, kvalitu a vhodnost pro daný účel. Způsob hodnocení se liší také podle toho, zda se mapy hodnotí jako: 1. podkladové materiály pro zpracování nových map 2. nedokončená kartografická díla v průběhu jejich vzniku 3. dokončená kartografická díla předkládaná uživatelům První případ je součástí práce redaktora map, který vybírá podklady pro tvorbu nové mapy. V druhém případě jde o lektorské posudky, které provázejí celý proces reprodukce map a výrazně ovlivňují úroveň mapy. Pro širokou veřejnost má největší význam třetí případ tzv. recenze. Recenze jsou většinou uveřejňované v kartografických, geografických a geodetických časopisech, a jsou psány tak, aby potencionálního uživatele seznámily se všemi klady i zápory díla. Uživatel se pak může snadněji rozhodnout, jestli mapu využije či případně zakoupí [2]. Nejčastěji je hodnocení mapových děl provedeno podle následující osnovy [8]: - obecné údaje - kompozice mapy - matematické prvky - úplnost a náplň obsahu - obsahová správnost a aktuálnost obsahu - čitelnost mapy - věrnost znázornění reality a geometrická přesnost - kvalita technického provedení kartografické interpretace - estetika mapy - vědecká hodnota

K hodnocení atlasů je možno přistupovat podle obdobných kriterií. Výsledné hodnocení však nelze omezit na pouhý souhrn hodnocení jednotlivých map, neboť k výše uvedeným hlediskům přistupuje ještě celková harmonie obsahu atlasu a jeho kompaktnost.

58



4.1 Hodnotící kritéria Pro hodnocení internetových atlasů byla vybrána následující kritéria [8]:

1. Obecné údaje: V rámci tohoto kritéria se zjišťuje, jestli hodnocená aplikace obsahuje základní informace, mezi které patří: - název mapy - jméno autora - kontakt: adresa poštovní nebo elektronická - copyright© nebo autorská práva na publikovaná data - datum poslední aktualizace

2. Kompozice mapy: Hodnocení sestavení, grafického provedení a umístění všech základních i nadstavbových kompozičních prvků, omezení mapového pole a doplňkových prvků mapy.

3. Matematické prvky: Hodnocení konstrukčních základů tematické mapy. Hlavními body hodnocení jsou: - Měřítko: Měřítko se může měnit skokem či dynamicky. Hodnotí se zobrazení aktuálního měřítka - Souřadnicové sítě: Důraz je kladen na možnost určování souřadnic objektů z mapy, přehled použitých souřadnicových systémů a formát výstupních souřadnic

4. Ovládací prvky mapy: Pozornost je věnována umístění ovládacích prvků vůči mapě, jejich uživatelskému komfortu, přehlednosti a názornosti.

59



5. Čitelnost a estetika mapy: Estetiku mapy je obtížné jednoznačně definovat. V dnešní době se estetické působení map projevuje především čitelností, jasností a barevným souladem uvnitř mapy. Ovlivňuje ji také kompozice mapy.

6. Kvalita technického provedení: Zahrnuje posouzení kvality nosiče mapy, typ webové mapy, možnost editace, tisku či posílání mapy emailem.

7. Celková harmonie obsahu a kompaktnost: Je nutno brát v úvahu, že mapy v rámci atlasu musí tvořit celek. Atlas je především souborem map vyjadřujících geografické, socioekonomické, časové a jiné informace komplexním způsobem. Při hodnocení se přihlíží k jeho úplnosti a vnitřní vyváženosti.

4.2 Klasifikační stupnice Pro hodnocení je také důležitý výběr posuzovací stupnice, která by byla vhodná k jednotnému vyjádření výsledků všech dílčích hodnocení a vyhovovala též účelu hodnocení mapy. V zásadě rozlišujeme tři druhy rozlišovacích stupnic [3]: - nominální - ordinální - kardinální

Nominální stupnice nám uvádí, zda mapa splňuje či nesplňuje dané kritérium. Výhodou je její jednoduchost a přehlednost. Ordinární stupnice umožňuje seřadit hodnocené mapy podle úrovně splnění jednotlivých kritérií. Pro potřeby hodnocení byla zvolena známkovací stupnice: 1 – bez výhrad 2 – s drobnými výhradami 3 – průměrné 4 – spíše negativní 5 – zcela nevyhovující

60



Pro hodnocení estetiky, kdy by bylo obtížné přiřazovat mapám známky podle výše uvedené stupnice, byla použita stupnice zjednodušená: 0 – podprůměrné 1 – průměrné 2 – nadprůměrné

Kardinální stupnice umožňuje vyjádřit vzájemný poměr úrovně splnění daného kritéria. Je vyjádřena pomocí procent 0 – 100%. Jednotlivé druhy stupnic lze mezi sebou převádět.

4.3 Hodnocení vybraných atlasů podle zvolených kritérií Při hodnocení je třeba správně určit pořadí ukazatelů kvality mapy. Někdy může být prioritním ukazatelem geometrická přesnost, jindy její podrobnost nebo naopak přehlednost [8]. Hodnotícím kritériím byly tedy přiřazeny váhy určující jejich podíl na celkovém hodnocení. Za hlavní požadavek při hodnocení atlasu považuji jeho celkovou harmonii a kompaktnost. Dále podle mého názoru uživatel webové mapy ocení funkční a přehledné ovládací prvky, které mu umožní snazší práci s mapou. Velkou měrou na něj také působí estetická stránka mapy, s níž je spojeno její technické provedení a kompozice. Z těchto důvodů jsem tedy jednotlivé váhy zvolila následovně: - obecné údaje

5%

- matematické prvky

5%

- kompozice mapy

10%

- ovládací prvky mapy

15%

- čitelnost a estetiky mapy

10%

- kvalita technického provedení

15%

- harmonie obsahu a kompaktnost

40%

61



4.3.1 Obecné údaje Jméno autora, kontakt, autorská práva a použité podklady jsou uvedeny u většiny hodnocených atlasů. V polovině případů však chybějí údaje o použitém software a hlavně o datu jejich poslední aktualizace. Což považuji, v případě internetových map, kdy je velkou výhodou právě jejich relativně snadná aktualizace, za podstatný nedostatek.

Označení atlasů pro potřeby hodnocení je následující: KAN – Atlas Kanady USA – Národní atlas USA SR – Atlas krajiny SR AUS – Atlas Jižní Austrálie ARK – Arktický atlas přírodního prostředí GLO – Globalis

Atlas

Autorská Využité Softwarové Datum Jméno Hodnocení Kontakt práva podklady technologie aktualizace (váha 5%) autora

KAN

1

1

1

1

1

1

5

USA

1

1

1

1

5

1

4

SR

1

1

1

5

5

5

3

AUS

1

1

1

1

1

1

5

ARK

1

1

1

1

1

5

4

GLO

1

1

5

1

5

5

3

Tab. 4.1: Hodnocení obecných údajů

62



4.3.2 Matematické prvky Pouze u dvou atlasů lze zjistit souřadnice hledaného místa z mapy nebo alespoň zobrazit souřadnicovou síť. V případě měřítek se u hodnocených vzorků vyskytují jak měřítka dynamická, tak i měřítka měnící se skokem. Povětšinou se ale jedná pouze o měřítka grafická. Jediný Atlas Jižní Austrálie obsahuje jak měřítko grafické, tak i měřítko číselné. Ve dvou případech měřítko zcela chybí.

Atlas

Měřítko

Souřadnicová síť

Georeferencování

Hodnocení (váha 5%)

KAN

4

5

5

1

USA

3

1

5

3

SR

3

5

5

2

AUS

1

5

1

4

ARK

5

5

5

1

GLO

5

5

5

1

Tab. 4.2: Hodnocení matematických prvků

4.3.3 Kompozice mapy Kompozice hodnocených atlasů je přibližně na stejné úrovni. Legenda může být viditelná nebo i skrytá a zobrazí se až po použití příslušného ovládacího prvku. Rám mapy často plní funkci posunu v mapovém poli do čtyř nebo osmi stran. Ovšem u některých map zcela chybí.

Atlas

Kompozice


KAN

2

8

USA

2

8

SR

2

8

AUS

2

8

ARK

3

6

GLO

3

8

Tab. 4.3: Hodnocení kompozice mapy

63



4.3.4 Ovládací prvky mapy Ovládací prvky jsou označeny intuitivními ikonami, kde funkce většiny z nich je jasná na první pohled. U zbylých lze použít nápovědu, kde se dozvíme podrobnosti jak o jednotlivých nástrojích, tak i o samotném ovládání atlasu. Bodové ohodnocení atlasů pak závisí na volbě a funkčnosti ovládacích prvků.

Atlas

Ovládací prvky


KAN

3

9

USA

2

12

SR

2

12

AUS

1

15

ARK

5

3

GLO

1

15

Tab. 4.4: Hodnocení ovládacích prvků

4.3.5 Čitelnost a estetika mapy Estetické působení map se projevuje především jejich čitelností, jasností a barevným souladem. Dále ho také ovlivňuje kompozice mapy. Pozornost uživatelů přitahuje hlavně barevnost mapového pole. Proto se je autoři webových map snaží upoutat právě barevnou kompozicí map, ovšem ne vždy příliš vhodným způsobem. Co se týče čitelnosti, měla bych u některých map výhradu k použitému druhu písma. Dále pak se kvůli velkému množství zobrazovaných informací stávají některé mapy při větším přiblížení nepřehlednými.

64



Atlas

Čitelnost a Hodnocení estetika (váha 10%)

KAN

1

6

USA

0

2

SR

1

6

AUS

2

10

ARK

0

2

GLO

1

6

Tab. 4.5: Hodnocení čitelnosti a estetiky mapy

4.3.6 Kvalita technického provedení Ve většině případů se jedná o atlasy dynamické „view-only“ s možností větší či menší míry editace mapového obsahu. Většinu vytvořených map lze vytisknout a v případě Národního atlasu USA i poslat e-mailem.

Atlas

Typ webové mapy

Editace

Tisk mapy

Posílání emailem


KAN

2

5

1

5

9

USA

2

1

1

1

15

SR

2

3

5

5

6

AUS

2

2

1

5

12

ARK

4

2

1

5

9

GLO

3

3

1

5

9

Tab. 4.6: Hodnocení kvality technického provedení

65



4.3.7 Celková harmonie obsahu a kompaktnost Národní atlasy by měly být vrcholnými kartografickými díly, na jejichž tvorbě se podílí mnoho institucí a významně reprezentují danou zemi vůči zahraničí. Proto tomuto účelu odpovídá i jejich vyváženost, kompaktnost a harmonie obsahu. Ostatní atlasy, které nejsou atlasy národními, však v tomto ohledu nezůstávají nijak významně pozadu.

Atlas

Kompaktnost Hodnocení a harmonie (váha 40%)

KAN

1

40

USA

1

40

SR

1

40

AUS

2

32

ARK

3

24

GLO

2

32

Tab. 4.7: Hodnocení celkové harmonie obsahu

66



4.4 Hodnocení – přehled výsledků Z níže uvedených tabulek vidíme, že pořadí hodnocených atlasů je poměrně těsné. Pouze Arktický atlas přírodního prostředí má významnější percentuální odstup od ostatních atlasů.

Atlas

KAN

USA

SR

AUS

ARK

GLO

Obecné údaje

5

4

3

5

4

3

Matematické prvky

1

3

2

4

1

1

Technické provedení

9

15

6

12

9

9

Kompozice

8

8

8

8

6

8

Ovládací prvky

9

12

12

15

3

15

Čitelnost a estetika

6

2

6

10

2

6

Kompaktnost a harmonie

40

40

40

32

24

32

Hodnocení [%]

78

84

77

86

49

74

Pořadí

3.

2.

4.

1.

6.

5.

Tab. 4.8: Shrnutí hodnocených atlasů

Pořadí

Atlas

Hodnocení [%]

1.

Atlas Jižní Austrálie

86

2.

Národní atlas USA

84

3.

Atlas Kanady

78

4.

Atlas krajiny SR

77

5.

Globalis

74

6.

Arktický atlas přírodního prostředí

49

Tab. 4.9: Konečné pořadí hodnocených atlasů

67



5. Současné trendy ve vývoji kartografické tvorby Sdílení map prostřednictvím internetu se datuje zhruba od roku 1993, kdy byl vytvořen první grafický prohlížeč Mosaic. Nejprve se využívalo prostředí internetu k publikování jednoduchých statických map, protože neexistoval žádný speciální formát pro popis kartografické informace. Problémem byla i nízká přenosová rychlost a malá paměťová kapacita tehdejších počítačů ve srovnání s poměrně značnou velikostí mapových

souborů

v rastrovém

formátu.

Prvním

zlepšením

bylo

zavedení

jednoduchých interaktivních prvků pomocí tzv. clicable maps umožňujících odkazy na jiná data [25]. Výrazný pokrok ve vývoji webových map se datuje do poloviny devadesátých let minulého století, kdy došlo k prudkému nárůstu užívání internetových map, na což zareagovala i ICA. Výsledkem bylo založení speciální komise pro mapy a internet na kongresu v srpnu 1999. Tato komise má za úkol pomáhat šířit mapy po světě, udržovat kartograficko-technické standarty, přizpůsobovat webové mapy potřebám uživatelů atd.. V červenci 2005 se ve španělském městě A Coruña konala dvacátá druhá Mezinárodní kartografická konference. Ve svém příspěvku definoval předseda Komise pro mapy a internet Mezinárodní kartografické asociace Prof. Michael P. Peterson čtyři základní směry, kterými by se měl ubírat výzkum v oblasti kartografie v prostředí internetu [14]: -

Internet Map Use (používání internetových map): Cílem tohoto výzkumu je šetření v oblasti nárůstu uživatelů internetu, nárůstu užívání internetových map, metod používání internetových map a přístupů ke zlepšení používání map na internetu.

-

Internet Map Delivery (distribuce map na internetu): Výzkum v této oblasti se soustředí na nalezení lepších metod pro přenos map v prostředí internetu. Zahrnuje studium nových internetových protokolů a grafických souborových formátů pro kartografické aplikace.

-

Internet Multimedia Mapping (propojení internetových map s multimédii): V prostředí internetu lze snadno zrealizovat propojení kartografického produktu s multimediálními prvky. Tato oblast výzkumu usiluje právě o

68



takovéto propojení map s obrazy a zvukem, přičemž její snahou je tyto produkty distribuovat skrze internet. -

Internet Mobile Mapping (internetové mapy na mobilních zařízeních): Tento výzkum se soustředí na doručení a zobrazení map skrze mobilní telefony. Hlavními problémy je redukce velikosti mapy pro zobrazení na displeji telefonu a aktualizace mapy vztažená k poloze uživatele.

Tyto oblasti výzkumu jsou prezentovány v publikaci Maps and the internet, která byla vydána za podpory ICA v roce 2003.

5.1 Internet a užívání internetových map Rozvoj distribuce map skrze webové prostředí je velkou měrou závislý na růstu a expanzi internetu jako komunikačního prostředku. V období mezi lety 1998 až 2001 vzrostl počet uživatelů z 200 miliónů na 533 miliónů. A v dnešní době již přesahuje jednu miliardu uživatelů [21].

Růst uživatelů internetu 1600

Počet uživatelů (milióny)

1400 1200 1000 800 600 400 200 1998

2001

2004

2007

Rok Graf 5.1: Růst počtu uživatelů internetu [21]

69



Internetová síť ovšem není rovnoměrně dostupná všem obyvatelům planety. Díky tomu většinu dnešní internetové populace zahrnuje prvních patnáct zemí s největším počtem internetových uživatelů (Tab. 5.1).

Země

Počet uživatelů

USA Čína Japonsko Indie Německo Velká Británie Jižní Korea Francie Itálie Brazílie Rusko Kanada Indonésie Mexiko Španělsko Celkem

210 200 000 131 100 000 90 900 000 67 600 000 50 300 000 39 700 000 35 000 000 32 000 000 31 600 000 29 500 000 27 600 000 23 300 000 22 700 000 20 600 000 17 800 000 829 900 000

Podíl na celosvětovém počtu uživatelů [%] 17,30 10,80 7,5 5,6 4,1 3,3 2,9 2,6 2,6 2,4 2,3 1,9 1,9 1,7 1,5 68,3

Tab. 5.1: Země s nejvyšším počtem uživatelů internetu (pro konec r. 2006) [11]

70



Zajímavým aspektem užívání internetu je rozdíl mezi počtem mužů a žen pracujících s internetem, zvláště v určitých zemích (Tab. 5.2).

Země Německo Francie Itálie Španělsko Brazílie Japonsko Velká Británie Hong Kong Singapur Irsko Jižní Korea Mexiko Austrálie Kanada USA

Podíl mužů [%] 63,4 61,9 60,9 60,9 59,7 58,4 57,2 56,6 56,5 54,8 54,4 54,0 51,6 49,0 47,3

Podíl žen [%] 36,6 38,1 39,1 39,1 40,3 41,4 42,8 43,4 43,5 45,2 45,7 46,0 48,4 51,0 52,2

Tab. 5.2: Srovnání uživatelů internetu podle pohlaví (pro r. 2003) [21]

Nárůst počtu webových map byl sledován od roku 1997, a jak ukazují výsledky výzkumu, užívání webových map má ještě větší nárůst než samotné užívání internetu. Způsobeno je to tím, že pro uživatele je daleko těžší sehnat si počítač s připojením a naučit se s ním pracovat, než samotná práce s internetem [21].

5.2 Výzkum v oblasti internetové kartografie Tato část zahrnuje pět oblastí [21]: - Používání webových map - Distribuce map na internetu - Propojení map na internetu a multimédií - Internetové mapy na mobilních zařízeních - Teoretický výzkum

71



V následujících kapitolách budou představeny hlavní myšlenky několika projektů, které se danou problematikou zabývají. Podrobněji se o těchto projektech můžeme dočíst v již výše zmíněné publikaci věnující se právě výzkumu vývojových trendů v oblasti internetové kartografie.

5.2.1 Rozsah užívání internetových map Výzkum v této oblasti se věnuje různým hlediskům užívání map na internetu. Zkoumají se zde například internetové mapy a jejich využití pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. V průběhu toho výzkumu již bylo posouzeno 181 map čtyřiceti oficiálních webových adres mezinárodních turistických destinací. Dále pak je prováděn průzkum publikovaných map veřejné dopravy, kde je hlavní pozornost věnována zpracování map, jelikož tvůrci těchto map často zcela ignorují zásady kartografického zpracování. Další problematikou, která spadá do této oblasti, je používání online map k narušení našeho soukromí. Je zde upozorněno na skutečnost, že webová kartografie je sice velmi cenným ale také potenciálně nebezpečným prostředkem. A to nejen kvůli značnému nárůstu možných diváků, ale hlavně kvůli neuvážené úpravě map, které prozrazují například peněžní hodnotu bytů nebo díky GPS sledují nezvladatelná domácí zvířata, stárnoucí rodiče, dospívající děti potulující se mimo domov nebo nespolehlivé zaměstnance.

5.2.2 Distribuce map na internetu Účelem tohoto výzkumu je nalezení lepších a účinnějších způsobů distribuce map na internetu. Jedním z těchto způsobů je například otevřený vektorový formát nazvaný SVG určený především pro popis a distribuci dvourozměrných vektorových dat v prostředí internetu. Je to také první skutečně použitelná technologie, která nabízí kartografům vysoce kvalitní grafické zpracování a interaktivitu. Dále pak byl v rámci tohoto výzkumu vytvořen volně dostupný software MAPresso pro tvorbu kartogramů. Jeho hlavním využitím je tvorba politických a demografických statistik.

72



Další projekt se zabývá jazykem XML a nastiňuje jeho potenciál pro online kartografii, a to skrze aplikaci nazvanou AxioMap. Prováděn je také výzkum protokolů P2P, který ukazuje jak P2P systém umožní jednotlivým uživatelům vytvářet kartografickou datovou síť pro přenos dat.

5.2.3 Propojení map na internetu s multimédii Tato specifická forma výzkumu se pokouší využít internetu pro distribuci produktu spojujícího mapu s multimediálními prvky. Tato snaha vedla k vytvoření internetového multimediálního GIS, který je založen na vzájemném působení tří složek, což ve výsledku uživateli poskytuje vícesmyslové studijní prostředí. Dále pak je v této oblasti využíváno programu QuickTime VR, a to například k vytvoření online virtuální krajiny malého města, kde jsou jednotlivé virtuální scény propojeny jak s mapou, tak i mezi sebou. QuickTime VR zvyšuje kvalitu prostorového vjemu a kombinováním virtuální reality se zeměpisnou informací poskytuje lepší povědomí o místech na Zemi.

5.2.4 Internetové mapy na mobilních zařízeních Mobilní zařízení jsou díky své velikosti a snadné manipulaci čím dál častěji využívány pro navigační účely spojené s naváděním pomocí mapových produktů. Jako jedna z potencionálních aplikací této metody je uváděna technologie LBS, kdy dochází k určení zeměpisné polohy uživatele mapy skrze mobilní síť. Dalším úkolem pro výzkumné pracovníky je vyřešení problému týkajícího se designu map na displeji PDA. Účelem tohoto výzkumu je navrhnout uspokojivé uživatelské rozhraní a metodu pro navigaci ve spojení s PDA. Díky velkému zájmu o mapy na mobilních zařízeních byla sestavena nová komise Mezinárodní kartografické společnosti.

73



5.2.5 Teoretický výzkum V současnosti v souvislosti s tzv. třetí informační revolucí dochází v oboru kartografie k revolučním změnám a rostoucí používání map a internetu vyžaduje nový přístup ke kartografii. Byla proto navržena nová definice kartografie a propracováno sedm základních prvků tvořící její koncepci. Této nově vytvořené formě kartografie, která je označována termínem kyberkartografie, bude věnována následující kapitola.

74



6. Kyberkartografie Kyberkartografie popisuje současné vývojové trendy v kartografii. Nové kartografické produkty jsou tvořeny kromě mapy také množstvím různých druhů médií. Tyto produkty jsou poté distribuovány prostřednictvím internetové sítě. Výsledné produkty jsou vysoce interaktivní a díky použití několika kognitivních kanálů vytvářejí vícesmyslový vjem [24]. Výraz kyberkartografie je kombinací dvou termínů. Prvním termínem je slovo kybernetický (odvozeno od řeckého kubernan – vládnout), které v současné praxi souvisí s kybernetickým světem volně spojeným s užíváním počítačů. Druhým termínem je slovo kartografie (odvozeno od řeckého khartes – papyrus), které je spojeno s tradičním způsobem tvorby map. Pojem kyberkartografie vytvořil D.R.F. Taylor, profesor na univerzitě Carleton v Ottawě, který ho představil během 18. Mezinárodní kartografické konference ve Stockholmu. Kyberkartografie byla definována jako „ Uspořádání, prezentace, analýza a přenos prostorové informace o široké škále témat, jež jsou v zájmu společnosti, a to v interaktivním, dynamickém a vícesmyslovém formátu s využitím multimediálních a multimodálních rozhraní.“ (Taylor 1997). Tato koncepce se rozšířila prostřednictvím různých akademických publikací a jejím výsledkem je produkce nových pokrokových inovačních atlasů jako je Kyberkartografický atlas Antarktidy, Kyberkartografický atlas kanadského světového obchodu nebo Kyberkartografický atlas domorodých artefaktů a znalostí [12]. Anglický termín „cybercartography“ ještě není v češtině plně ustáleným pojmem, proto se v odborné literatuře můžeme setkat i s jinými překlady tohoto slova. Jedním z těchto překladů je např. pojem kybernetická kartografie. Kyberkartografie v sobě spojuje sedm významných prvků [5]: -

užívá vícesmyslových představ

-

využívá

multimediálních

formátů

a

nových

telekomunikačních

technologií, jako je WWW -

je vysoce interaktivní a poutá uživatele novými přístupy

-

lze ji aplikovat na široký okruh témat

-

není samostatným produktem, jako tradiční mapa, ale je součástí analytického balíku

75



-

je sestavena týmy odborníků z různých oborů

-

buduje nové druhy vědecké spolupráce mezi akademickým světem, vládou a soukromým sektorem

Kyberkartografické atlasy jsou svázány s použitím kyberkartografického rámce nazvaným Nunaliit, jehož vývojem se zabývá GCRC. Tento open-source atlasový rámec umožňuje komukoliv s přístupem k internetu připojení k tvorbě obsahu atlasu. Používání tohoto nástroje nevyžaduje žádné odborné technické dovednosti, což umožňuje uživateli vkládat informace ve vlastním jazyce a v rozmanitých formách. Kyberkartografie spolu s rozvíjejícími obory, jako jsou geovizualizace nebo webová tvorba map, charakterizují vážné změny týkající se tvorby map. Tyto změny dokládají oživení a obnovu světa map a mapové tvorby, ke které v současné době dochází [12]. Kromě již výše zmiňovaných atlasů jsou ve vývoji i další kyberkartografické projekty, kterými jsou: Kyberkartografický atlas kanadských kin Atlas průzkumu rizika bezdomovectví Atlas místního názvosloví regionu Kitikmeot Kyberkartografický atlas trvale udržitelného rozvoje v Latinské Americe Projekt osídlení a využití mořského ledu Eskymáky

6.1 Kyberkartografický atlas Antarktidy

Originální název: The Cybercartographic Atlas of Antarctica Webová adresa: http://nationalatlas.gov/ Autor: GCRC

Kyberkartografický atlas Antarktidy je výzkumný projekt, který by měl přispět k rozvoji teorie a praxe kyberkartografie a nových forem zeměpisného zpracování informací. První fáze projektu je výsledkem průzkumu širokého spektra témat jak pracovníky ve výzkumu, tak budoucími uživateli. Atlas se brzy stane součástí

76



Mezinárodního polárního projektu, jehož cílem je vyvinout atlasy pro vzdělání a obchod [15].

6.1.1 Minulost a budoucnost atlasu S myšlenkou vytvoření Kyberkartografického atlasu Antarktidy poprvé přišel Dr. Daniel Vergani z Argentiny. Následný vývoj atlasu pak vedlo ve spolupráci s Dr. Verganim centrum GCRC na univerzitě Carleton v Ottawě. Projekt byl schválen v roce 1999 kanadským výborem pro antarktický výzkum a v červenci roku 2001 byl formálně přijat SCAR WG-GGI na shromáždění v Sieně. V prosinci 2001 sezvala vývojová sekce v Argentině několik klíčových investorů, aby prodiskutovali konceptualizaci a počáteční návrhy projektu. Druhá sekce v Ottawě později připravila koncept atlasu a jeho design. Cílem projektu je vyvinout online atlasy umožňující průzkum složitostí arktického kontinentu jak pro vzdělávací účely, tak i pro výzkum a politické účely. Atlas zdůrazní globální význam Antarktidy jako kontinentu vědy a míru. Kromě atlasu budou dostupná i data z mnoha mezinárodních zdrojů, která byla využita při jeho tvorbě. Tyto data budou také dále použita pro pokračující vývoj tematicky specifických modulů [15].

6.1.2 Struktura Kyberkartografického atlasu Antarktidy Atlas obsahuje pět prototypů atlasových jednotek [15]:

1. Úvod Úvodní jednotka zkoumá spolupráci mezi databázemi. Tento přístup je vyvinut jak po technologické stránce, tak i po stránce reprezentační. Zahrnutím „živých“ součástí se neustále mění i grafická reprezentace. Příkladem u tohoto modulu je neustálá rotace map Antarktidy. Výsledkem této rotace je, že obsah atlasu je vizuálně odlišný pokaždé, když uživatel navštíví stránku. Rotující mapa Antarktidy má ještě jednu důležitou funkci. Tím, že ukazuje, jak může být orientace mapy snadno změněna, napadá tradiční a zakořeněný design map, který má vždy sever nahoře. Navíc

77



předkládáme-li uživatelům mapu Antarktidy, na které je sever pokaždé jinde, zdůrazňujeme její jižní polohu. Tento modul je doprovázen zvukovou stopou. Výsledné zvukové pozadí je vytvořeno pomocí tří křížících se zvuků, a to vysokým zvukem chladných větrů hvízdajících přes planinu, charakterizující vnější hranice, tlumeným duněním větru rozléhajícím se v malém uzavřeném akustickém prostoru, reprezentující člověkem vytvořený vnitřní prostor výzkumné stanice, a přerušovanými výbuchy krátkých radiových vln.

Obr. 5.1: Ukázka atlasové jednotky Úvod

78



2. Územní požadavky V této části nám zvuk zdůrazňuje napětí mezi Velkou Británií, Chile a Argentinou, zapříčiněné jejich územními požadavky na Antarktidě. Při tvorbě této mapy byly nejprve shromážděny novinové články zabývající se touto problematikou, publikované v jednotlivých zemích, a poté byly namluveny v jazyce té příslušné země. Pro zaznamenání anglického textu byl vybrán mužský zralý hlas charakterizující hlas Boha. Mladší hlasy charakterizující hlasy vyzyvatelů byly užity pro reprodukci chilských a argentinských textů. Rozdíl mezi těmito hlasy byl zprostředkován pomocí pohlaví. Chilské texty jsou namluveny mužským hlasem, zatímco argentinské hlasem ženským. Když se v mapě dostaneme na území, o které se vedou spory, uslyšíme hlasy mluvit současně. Toto překrývání hlasů má zvyšovat vnímání napětí, které panuje mezi těmito zeměmi. Je tak vytvořen sluchový vjem, který ostře kontrastuje s jasností grafického stanovení hranic územních požadavků. Uživateli je tedy ukázáno, že na územní požadavky nelze pohlížet jen jako na jednoduché linky tažené v mapě.

Obr. 5.2: Ukázka atlasové jednotky Územní požadavky

79



3. Průzkum Antarktidy Tato interaktivní mapa obsahující časový přehled nám ukazuje, jak v průběhu let probíhal průzkum Antarktidy. Postupně nás seznamuje s jednotlivými etapami průzkumu. Čtyři hlavní etapy jsou doplněny o sekvence divadelních zvuků, což nám poskytuje kartografickou syntézu. Při fázi průzkumu pobřeží slyšíme zvuky vln a vrzajících dřevěných lodí. Foukání větru a křupající zvuky kroků jdoucích sněhem nám navozují atmosféru průzkumu vnitrozemní. Průzkum Antarktidy ze vzduchu charakterizuje zvuk motoru letadla a zvuk elektronického přenosového signálu ukazuje na satelitní průzkum.

Obr. 5.3: Ukázka atlasové jednotky Průzkum Antarktidy

80



4. Mořský led Modul nazvaný mořský led umožňuje průzkum ledové vrstvy obklopující antarktický kontinent. Satelitní snímky získané během let průzkumů nám poskytují pohled na dramatickou časovou proměnlivost koncentrace ledu v moři. Primárním cílem tohoto prototypu je umožnit uživateli průzkum změn ledové vrstvy v antarktickém moři, a to jak v průběhu jednoho roku, tak i průběhu desetiletí.

Obr. 5.4: Ukázka atlasové jednotky Mořský led

81



5. Politika Antarktidy Antarktida je sice kontinent, ale není složena z jednotlivých států. Řízení Antarktidy je založeno na mezinárodní dohodě. Tato interaktivní mapa nám poskytuje celkový pohled na vývoj a dynamickou povahu antarktické aliance. Antarktická smlouva byla v roce 1959 podepsána dvanácti národy a v účinnost vstoupila v roce 1961. Tato smlouva byla zaměřena na rozdělení územních požadavků a zajištění vědecké spolupráce mezi národy. Od jejího vzniku vzrostl počet signatářů již na čtyřicet šest.

Obr. 5.5: Ukázka atlasové jednotky Politika Antarktidy

82



7. Závěr Tématem mé diplomové práce bylo hodnocení vybraných webových atlasů se zaměřením na atlasy národní. Pro hodnocení byli vybráni čtyři zástupci národních atlasů: Atlas Kanady online, Národní atlas Spojených států amerických online, Atlas krajiny Slovenské republiky a Atlas Jižní Austrálie. Dále pak byly vybrány dva atlasy, které nepatří do skupiny národních atlasů, a to Arktický atlas přírodního prostředí a atlas Globalis. Úvodí část práce je věnována vývoji atlasové tvorby. V další kapitole jsou představeny struktury jednotlivých atlasů a uspořádání jejich webových stránek. Hlavním cílem práce bylo kartografické hodnocení vybraných atlasů. Pro zvýšení objektivity hodnocení byly použity různé hodnotící stupnice a jednotlivým kritériím byly přiřazeny váhy. Z důvodu hodnocení atlasů, které nám mají poskytovat především celkový a všestranný pohled na daný prostor, byla nejvyšší váha přiřazena kritériu, které se věnuje celkové harmonii obsahu a kompaktnosti. Výsledné pořadí atlasů je poměrně těsné a pouze atlas, který se umístil na posledním místě, výrazněji ztrácí na ostatní. Na prvním místě se umístil Atlas Jižní Austrálie, za ním následuje Národní atlas USA online a na třetím místě je Atlas Kanady online. Tento atlas je nejstarším zástupcem národních internetových atlasů a jeho hlavní přínos pro svět národních internetových atlasů spočívá právě v jeho prvenství. Jako jeho zakladatel byl totiž inspirací pro tvůrce atlasů řady dalších zemí. Mohli se totiž nejen poučit z jeho nedostatků, ale především dále rozvinout a propracovat jeho přednosti. Závěr práce je věnován současným trendům v oblasti publikování atlasů v prostředí internetu, kde podstatná jeho část je věnována nové formě kartografie nazvané kyberkartografie a představení Kyberkartografického atlasu Antarktidy. Dnešní doba je spojená hlavně s prudkým rozvojem internetu, a tak nikoho nepřekvapí, že tomu není jinak ani v oblasti atlasů. Jak ve světě, tak i u nás, dochází v současnosti k velkému nárůstu digitálního zpracování atlasové tvorby. A přestože je stále samozřejmostí spíše papírová forma atlasů, nelze přehlédnout řadu výhod, které s sebou internetové atlasy přinášejí. Největším kladem je jejich přístupnost široké veřejnosti, kterou, vzhledem ke skutečnosti, že se nejedná o produkt sloužící jen okruhu úzce specializované odborné veřejnosti, nelze opominout. Vedle dostupnosti je to dále i

83



rychlost zjištění hledaných informací a v neposlední řadě i aktuálnost jejich obsahu, která se oproti atlasům v papírové podobě mnohem lépe udržuje. Ovšem je zde také vhodné zmínit, že ne vždy je kvalita zpracování webových map hodna veřejného publikování. Proto by do budoucna bylo vhodné, aby tvůrci map preferovali a vyžadovali jen kvalitně zpracovaná data, která by pozvedla celkovou úroveň prostředí webových map. Mapy v papírové podobě jsou i v dnešní době velmi ceněným a mnohdy drahým obchodním artiklem, a proto je podle mého názoru i sebelepší internetová mapa jen těžko nahradí. Internetové atlasy bych tedy považovala za vhodný doplněk k tištěným verzím těchto atlasů, nikoliv však za jejich plnohodnotné nástupce.

84



8. Použité zkratky AMBIS – Australian Maritime Boundaries (Australské pobřežní zóny) GCRC – Geomatics and Cartographic Research Centre (Výzkumné středisko pro geomatiku a kartografii) GIS – Geographic Information System (Geografický informační systém) GSEC – Government Spatial Executive Committee (Vládní územní výkonný výbor) ICA – International Cartographic Association (Mezinárodní kartografická společnost) LBS – Location Based Services (Služba založená na zjišťování polohy) OSN – Organizace spojených národů P2P – Peer-to-Peer (Rovnocenná síťová komunikace) PDA – Personal Digital Assistant (Osobní digitální asistent) SCAR WG-GGI – Scientific Committee on Antarctic Research Working Group on Geodesy and Geographic Information (Pracovní skupina pro geodézii a geografickou informaci Vědeckého výboru pro výzkum Antarktidy) SVG – Scalable Vector Graphic (Škálovatelná vektorová grafika) UNEP – United Nations Environmental Programme (Program pro životní prostředí Spojených národů) WWW – World Wide Web XML – Extensible Markup Language (Rozšiřitelný značkovací jazyk)

85



9. Seznam literatury [1]

AMBROŽOVÁ, K.: Analýza internetových atlasů. Praha, 2007. 43 s. Bakalářská práce. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra mapování a kartografie.

[2]

KLEČKOVÁ, K.: Školní zeměpisný atlas. Brno, 1999. 114 s. Diplomová práce. VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav geodézie.

[3]

MIKLOŠÍK, F.: Objektivizace hodnocení map a mapových děl. Vojenská akademie, Brno, 2002. 92 s.

[4]

MIKLÓS, L. a kol.: Atlas krajiny Slovenskej republiky – nové možnosti kartografickej prezentácie. Geodetický a kartografický obzor, ročník 49/91, 2003, č. 7-8, s. 137-141.

[5]

PETERSON, M.P.: Maps and the internet. ELSEVIER, Oxford, 2003. 451 s.

[6]

TRAUGOTT, D.: Tištěné plány měst na českém trhu. Praha, 2006. 79 s. Diplomová práce. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra mapování a kartografie.

[7]

VEVERKA, B.: Topografická a tematická kartografie 10. ČVUT, Praha, 2004. 220 s.

[8]

VOŽENÍLEK, V.: Aplikovaná kartografie I. - Tematické mapy. Univerzita Palackého, Olomouc, 2004. 188 s.

Webové zdroje: [9]

Arctic

Environmental

Atlas

[online].

[cit.

2008-10-18].

Dostupné

z:

. [10] Atlas krajiny Slovenskej republiky [online]. Banská Bystrica, 2004 [cit. 2007-0408]. Dostupné z: . [11] Computer Industry Almanac [online]. Arlington Heights, 2007 [cit. 2008-11-25]. Dostupné z: [12] Cybercartography – Wikipedia, the free encyklopedia [online]. [cit. 2008-10-06]. Dostupné z: . [13] ČERBA, O.: Mapy na internetu – přednášky z předmětu Počítačová kartografie [online]. Plzeň, 2004 [cit. 2008-11-10]. Dostupné z: .

86



[14] ČERBA, O.: SVG v kartografii [online]. Plzeň, 2006 [cit. 2008-11-20]. Dostupné z: . [15] Geomatic and cartographic research centre [online]. Ottawa, 2007 [cit. 2008-1013]. Dostupné z: . [16] Globalis [online]. [cit. 2008-10-18]. Dostupné z: . [17] KONEČNÝ, M., KAPLAN V., KEPRTOVÁ K., PODHRÁZSKÝ Z., STACHOŇ Z., TAJOVSKÁ K.: Multimediální učebnice kartografie a geoinformatiky [online]. Brno, 2005 [cit. 2008-10-09]. Dostupné z: . [18] KOZÁKOVÁ, M.: Kartografické hodnocení webových map [online]. Olomouc, 2005 [cit. 2008-10-20]. Dostupné z: .

[19] KRÁTKÝ M.: Mapy na internetu [online]. Praha, 2004 [cit. 2008-11-25]. Dostupné z: . [20] Nationalatlas.govTM

[online].

[cit.

2007-03-14].

Dostupné

z:

. [21] PETERSON, M.P.: A Decade of maps and tne internet [online]. Omaha, 2005 [cit. 2008-11-26]. Dostupné z: . [22] The Atlas of Canada [online]. Ottawa, 2004 [cit. 2007-03-10]. Dostupné z: . [23] The Atlas of South Australia [online]. [cit. 2008-11-03]. Dostupné z: . [24] The Cybercartographic Atlas of Antarctica Project [online]. Ottawa, 2003 [cit. 2008-09-13]. Dostupné z: . [25] VOŽENÍLEK, V.: Agenda současné počítačové kartografie [online]. Olomouc, 2007

[cit.

2008-10-24].

Dostupné

z:

GIS_Ova_2007/sbornik/Referaty/Sekce7/Vozenilek.pdf>.

87



10. Přílohy – Ukázky vybraných map A.1 Velké farmy s chovem skotu (Atlas Kanady)

I



A.2 Reliéf (Atlas Kanady)

II



B.1 Rozdělení lesního porostu (Národní atlas USA)

III



B.2 Hustota obyvatelstva, r. 2000 (Národní atlas USA)

IV



C.1 Magnetické anomálie (Atlas krajiny SR)

V



C.2 Půdní reakce (Atlas krajiny SR)

VI



D.1 Zemědělství (Atlas Jižní Austrálie)

VII



D.2 Využití půdy (Atlas Jižní Austrálie)

VIII



E.1 Topografie (Arktický atlas přírodního prostředí)

IX



E.2 Divočina (Arktický atlas přírodního prostředí)

X



F.1 Dopad lidské činnosti, r. 2002 (Atlas Globalis)

XI



F.2 Noční světla (Atlas Globalis)

XII

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Recommend Documents