ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie
Mikroregion Podralsko Závěrečná práce z předmětu Geografie 2
Studijní program: Geodézie a kartografie Modul: Mapování, fotogrammetrie a DPZ
Alena Pešková Praha 2012
Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím informačních zdrojů uvedených v přiloženém seznamu.
Alena Pešková
Obsah 1.
Úvod............................................................................6
2.
Úvodní popis..................................................................7
3.
Topografie.....................................................................8
4.
Povrch..........................................................................8
5.
Vodstvo ........................................................................8 5.1.
Průrva Ploučnice.................................................8
5.2.
Prameny Ploučnice..............................................8
6.
Fauna a flora..................................................................9
7.
Cyklistika a turistika........................................................9
8.
Vojenský výcvikový prostor Ralsko....................................9 8.1.
Zaniklé obce.....................................................10
8.2.
Dopad vojenského prostoru na přírodu.................10
8.3.
Letiště Hradčany...............................................10
9.
Uranové doly................................................................11
10.
Přírodní rezervace.........................................................11
11.
10.1.
Ralsko.............................................................11
10.2.
Hradčanské rybníky...........................................12
10.3.
Břehyně-Pecopala..............................................12
Přírodní památky..........................................................12 11.1.
Malý a Velký Jelení vrch.....................................13
11.2.
Stohánek.........................................................13
11.3.
Rašeliniště Černého rybníka................................13
11.4.
Děvín-Ostrý-Schachtenstein................................13
11.5.
Široký kámen...................................................14
11.6.
Divadlo............................................................14
11.7.
Vranovské skály................................................14
12.
Závěr..........................................................................15
13.
Literatura a prameny.....................................................16
14.
Obrázková příloha.........................................................18
Abstract This work targets at describing the Mikroregion Podralsko. Mikroregion Podralsko has lots of natural memory, natural reserve, endangered mates of plants and animals, but it also has military training area Ralsko, where is a uranium mine. This is a big load for the environment. Since Mikroregion Podralsko is a large area, I focus only on the nearest surroundings of the hill Ralsko, which is a prominent landmark. Keywords: military training area, uranium mine, natural memory, natural reserve
Abstrakt Práce se zabývá popisem Mikroregionu Podralsko. V Mikroregionu Podralsko nalezneme mnoho přírodních památek, přírodních rezervací, chráněných a ohrožených druhů rostlin a zvířat, ale také vojenský výcvikový prostor Ralsko a uranové doly. Což představuje velkou zátěž pro životní prostředí. Mikroregion Podralsko je plošně značně rozlehlé, proto se zaměřím na blízké okolí Ralska, které je dominantou krajiny. Klíčová slova: vojenský výcvikový prostor, uranový důl, přírodní památka, přírodní rezervace
1.
Úvod
Tato práce se zaměřuje na popis Mikroregionu (MRG) Podralsko, má ukázat, že i s minulými zátěžemi pro životní prostředí jako je vojenský výcvikový prostor Ralsko či těžba uranu, je zde možno nalézt mnoho přírodních památek, přírodních rezervací, ohrožených druhů rostlin a zvířat. Ačkoliv Podralsko je nazýváno Mikroregionem, já si z něj vyberu ještě užší část území a to konkrétně bezprostřední okolí Ralska, podle kterého je tento region pojmenován. Důležitým pramenem byl turistický průvodce Českolipsko a Máchův kraj a turistická mapa Ralsko. Aktuální informace o stavu uranových dolů jsem získala na webových stránkách státního podniku Diamo.
6
2.
Úvodní popis
Mikroregion Podralsko sdružuje 22 obcí převážně z Libereckého kraje s přesahem do kraje Středočeského. Celková rozloha je 616,9 km2. Hustotou zalidnění se řadí k nejméně zalidněným oblastem. Mezi obcemi jsou významné rozdíly ve velikosti území. Nejmenší obcí jsou Bohatice s 393 ha a největší Ralsko s 17 025 ha. Což znamená, že po obcích Praha a Ostrava, je třetí největší obcí v ČR. Mikroregion nemá jednoznačné spádové středisko. Jsou však uváděna města Mimoň, Doksy, Stráž p. Ralskem a Zákupy. Nejvíce společných vazeb je směrováno na město Mimoň, které leží v těžišti území na křižovatce nejvýznamnějších silnic II. třídy. Území je součástí České křídové tabule, na severu navazuje na Lužické hory. Krajinný ráz je jedinečný s geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Stav životního prostředí v mikroregionu je příznivý, bohužel s lokálně narušenými složkami související s těžbou uranu a bývalou vojenskou činností. Na území se nacházejí chráněná území např. CHKO Lužické hory, CHKO Kokořínsko a množství maloplošných území, ptačí oblasti a lokality zařazené do soustavy NATURA 2000. K charakteristice krajiny přispívají lesní pozemky na území obce Bezděz, Ralsko a Doksy. Nesmíme opominout významné vodní plochy - Doksy, Hamr na Jezeře a Stráž pod Ralskem. Krajina je však narušena v minulosti zcelovanými hony orné půdy a velkokapacitních zemědělských komplexů. Podstatnější jsou pozůstatky areálů bývalého Výcvikového vojenského prostoru Ralsko či pozůstatky po těžbě uranu. Hospodářsky bychom MRG Podralsko zařadili mezi slabé oblasti Libereckého kraje. Hlavními zaměstnavateli jsou firmy navázané na automobilku v Mladé Boleslavi a poslední dobou rozrůstající se státní podnik Diamo, který se snaží rekultivovat
pozemky
po
likvidaci
těžební
činnosti.
Historicky
hlavními 7
hospodářskými činnostmi bylo zemědělství, lesnictví a rybníkářství. V souvislosti s útlumem těžby uranu a uvolněním VVP Ralsko se zde vyvíjí rekreační a turistický potenciál území. 3.
Topografie
Území je téměř výlučně pískovcové. Výjimky tvoří znělcové vrcholy Malého a Velkého Bezdězu a sopečný kužel Ralska. Na rozdíl od Českého ráje a
Kokořínska
zde
nenalezneme
rozsáhlá
skalní
města
ani
množství
pískovcových věží. 4.
Povrch
Centrální část prostoru je mírně zvlněná s širokými údolími a plochými vrcholy. Mezi Hradčany a Doksy se nachází oblast skal známá pod názvem Polomené hory. Území je vhodné pro cyklistiku a turistiku. 5.
Vodstvo
Turisticky vyhledávanou oblastí je Máchovo jezero ve Starých Splavech u Doks a Hamr na Jezeře. Vodáci své vyžití najdou na Ploučnici, která poblíž Novin pod Ralskem protéká přírodně-technickou pozoruhodností – Průrvou Ploučnice. Nástupním místem většinou bývá Průrva nebo Stráž pod Ralskem.
5.1. Průrva Ploučnice Průrva, neboli také Pekelný Jícen, Hromová rána či Čertova díra, je lidskou rukou zhotovený náhon pro bývalý hamr. Na začátku Průrvy se tyčí příkré pískovcové stěny vysoké až 15 metrů. Délka tunelu je 41 metrů, šířka a výška tunelu jsou 4 metry. Tunel má pravotočivou zatáčku, takže projíždějící vodáci se na chvíli ocitnou ve tmě. Na konci tunelu je půlmetrový schod. 5.2. Prameny Ploučnice Prameniště Ploučnice se nachází u obce Osečná a je označováno za jedno z nejvydatnějších pramenišť ve střední Evropě. Vydatnost pramene neklesá ani v době dlouhodobého sucha. Proto je Ploučnice až po Benešov nad Ploučnicí 8
celoročně splavná. Délka celého toku měří více jak 105 km. Je pravobřežním přítokem řeky Labe s povodím 1194 km2, je zarostlý břehovými porosty a klikatí se lučinami v písečném a hlinitém řečišti. 6.
Fauna a flora
Oblast je pokryta hlubokými lesy, které si mnohdy zachovaly původní smíšený charakter se zastoupením buku, dubu, borovice a smrku. Místa zasažená činností armády zarůstají náletovými dřevinami s převahou břízy. Na původní lesy, skalní stěny a rašeliniště je vázáno množství specifických bylin. Okolo rybníků se zdržují vzácní ptáci jako je orel mořský, jeřáb popelavý, bukač velký, čáp černý či vodouš kropenatý. 7.
Cyklistika a turistika
Pro turisty je zde vybudována síť turistických tras. Nejvýznamnější jsou červené trasy, které nás zavedou na dominanty tohoto mikroregionu na Ralsko a Bezděz. Trasy žluté a zelené jsou spíše lokálního charakteru. Pro cyklisty tento kraj představuje ráj. Lze využívat značené cesty i místní komunikace. Významná je i stezka Na kole krajem K. H. Máchy. Od roku 2005 se zde koná cyklistický závod Tour de Ralsko, připravené jsou vždy dvě trasy, pro závodníky 50 km, pro nezávodníky 25 km. 8.
Vojenský výcvikový prostor Ralsko
Již v době císaře Josefa II. zde bylo vojenské cvičiště. Území bylo později využíváno československou armádou a v letech 1968 až 1991 sovětskými vojsky. Zřízením vojenského prostoru bylo zlikvidováno 15 obcí. V prostoru 250 km2 jsou pozůstatky původního osídlení, vojenské objekty i zajímavé přírodní poměry. V okolí střelnice Židlov byla v roce 2000 vybudována a oplocena obora vzácných druhů zvěře. Chovanou zvěří je 850 jelenů, 150 muflonů a 5 zubrů evropských. Státní podnik Vojenské lesy a Klub českých turistů vyznačili v roce 2007 tři barevně odlišené okruhy pro pěší turisty. Zákaz vstupu je jen do klidové zóny.
9
8.1. Zaniklé obce V bývalém vojenském prostoru je mnoho pozůstatků po zaniklých osadách. Z budov zbyly většinou jen základy a sklepy. Za pozornost stojí například Svébořice, Ostrov, Holičky, Okna a Židlov. Pro archeology je nejvýznamnější právě Židlov pro své nálezy kamenných nástrojů z neolitu až eneolitu. 8.2. Dopad vojenského prostoru na přírodu Naše armáda nezpůsobila tak rozsáhlou devastaci. Situace se zhoršila po příchodu sovětské armády. K nejhorší devastaci přírody došlo v prostoru letiště Hradčany. Tam se nacházely jedny z největších skladů pohonných hmot a mazadel na našem území. V nevyhovujících nádržích byl skladován letecký petrolej, nafta, benzín, olej, raketové palivo, nemrznoucí směsi a různé chlorové látky. Následkem byla silná kontaminace půdy ropnými uhlovodíky a podzemní vody ropou a těžkými kovy. Nyní na území probíhá sanace, která v první fázi spočívala v čerpání a čištění spodní vody. Čištění od nevybuchlé munice trvalo více než 10 let na ploše 8 600 ha. Na volných plochách do hloubky 50 cm, v lesním terénu do hloubky 30 cm. Ke dni 31. 12. 1991 bylo vládou rozhodnuto o zrušení vojenského újezdu Ralsko. 8.3. Letiště Hradčany Letiště Hradčany bylo vojenským letištěm ve vojenském výcvikovém prostoru Ralsko. Letiště začalo vznikat už koncem roku 1938, kdy bylo vybráno vojenskou komisí pro cvičení či mobilizaci. Od roku 1946 bylo využíváno československou armádou až do roku 1968, poté bylo do roku 1991 obsazeno sovětskou armádou. Dnes má dráha hladký povrch a je využívána sportovními piloty ultralehkých letounů. Délka dráhy je cca 2,8 km. V prostoru letiště jsou hangáry, které jsou využity jako sklady. K jižní straně přiléhá přírodní rezervace Hradčanské rybníky. V roce 1993 zde byl natáčen film Stalingrad, roku 1999 se zde uskutečnil technofestival CzechTek, po roce 2000 se zde sjížděli motorkáři a tuning srazy, v roce 2001 zde byl natáčen Tmavomodrý svět. Na větší využití letiště však stále čeká.
10
9.
Uranové doly
Uran se zde těžil na dvou místech v Hamru a ve Stráži pod Ralskem. Těžba probíhala ražbou i podzemním loužením pomocí kyseliny sírové. V ložisku Stráž těžba probíhala v letech 1967 až 1996. Od roku 1996 je uran vedlejším produktem sanace tohoto ložiska. Hloubka dobývání se pohybovala kolem 220 metrů pod povrchem. V současnosti probíhá likvidace a rekultivace vyluhovacích polí. V ložisku Hamr těžba probíhala v letech 1972 až 1993. Důl Hamr I byl zastaven až v období 1994-1995, poté byla zahájena technická likvidace, která byla dokončena v roce 2001. Na dole Hamr II nebyla těžba nikdy zahájena a roku 1988 byl dán do likvidace. V současnosti je podzemí dolu zlikvidováno. Odkaliště u Stráže pod Ralskem je připravováno pro další využití v rámci sanace ložiska Stráž. 10.
Přírodní rezervace
Podle turistické mapy Ralsko se na území nacházejí tři přírodní rezervace Ralsko, Hradčanské rybníky a Břehyně - Pecopala. Ralsko a Břehyně - Pecopala podle výše zmiňované mapy jsou dokonce národními přírodními rezervacemi. Největší rezervací je zmiňovaná Břehyně – Pecopala s výměrou 903,5 ha, nejmenší je Ralsko s výměrou 18,15 ha. Přírodní rezervace Hradčanské rybníky se zase může pochlubit svým původem z 15. století.
10.1. Ralsko Ralsko je svou výškou vrcholu 696 m n. m. dominantou zdejšího kraje, rozsáhlá zvýšenina o ploše 450 ha se tyčí více než 400 m nad dnem Ploučnice. Na bohatě zalesněném kuželi najdeme zříceninu stejnojmenného hradu. Od roku 1933 je vyhlášena ochrana 18,16 ha plochy s vzácnými teplomilnými druhy rostlin. Hrad je zapsán do seznamu kulturních památek. Tato zajímavá stavba patří mezi památky s jejichž poznáváním je spojeno největší množství nejasností. Přístupová cesta obtáčí hrad pod obvodovou zdí a vstupuje na její severní straně na nádvoří, nad kterým se zvedá menší věž. Padací most byl 11
u druhé věže. V architektuře se uplatňuje románský sloh. Archeologické nálezy dokládají existenci hradu ze 14. století. Od 16. století je hrad uváděn jako pustý. Přírodní rezervace chrání skály, sutě a suťové pole na vrcholu, převažují mohutné exempláře starých jeřábů, javorů klenů, borovic a lip. Největší plochy na svazích zaujímají bučiny s bohatým bylinným podrostem. 10.2. Hradčanské rybníky Původ rybníků je pravděpodobně z 15. století. Od roku 1967 jsou Hradčanské rybníky přírodní rezervací. Nachází se zde bažinná a rašeliništní květena, např. rojovník bahenní, kýchavka sivolistá, ďáblík bahenní aj., z ptáků čáp černý, vodouš kropenatý, orel mořský a další. 10.3. Břehyně-Pecopala Chráněným územím je už od roku 1933, národní přírodní rezervací se stala až v roce 1992. Vrcholová část (Pec, 451 m) je pokryta bukový lesem. Ze zvířat zde najdeme například tesaříka alpského a kulíška nejmenšího. Na mokřadech Břehyňského rybníka najdeme celkem 264 druhů ptáků, mezi nejvýznamnější patří například orel mořský nebo pochop rákosník. Z rostlin bychom zde našli leknín bělolistý či prstnatce pleťového pozdního, na rašeliništích se vyskytuje suchopýr pochvatý či rosnatka okrouhlolistá. Od roku 1991 je zahrnut v rámci Ramsarské úmluvy mokřadem mezinárodního významu, od roku 1993 je biogenetickou rezervací Evropského společenství. 11.
Přírodní památky
Turistická
mapa
Ralska
nás
upozorňuje
na
sedm
přírodních
památek
v bezprostředním okolí mikroregionální dominanty Ralska. Mezi turisticky nejnavštěvovanější patří Juliina vyhlídka ve Vranovských skalách a Děvín, na které vede červená turistická značka. Mezi další oblíbené památky patří Divadlo, Stohánek a Rašeliniště Černého rybníka, ke kterému vede okružní modře značená trasa pro pěší turisty z Hamru na Jezeře.
12
11.1. Malý a Velký Jelení vrch Malý Jelení vrch o výšce 474 m n.m. je tvořen čedičovou žilou, skalní stěny jsou sloupkovitě odlučitelné. Velký Jelení vrch je skalnatý vrcholový hřeben s výškou 514 metrů vzniklý preparováním čedičové žíly z kvádrových pískovců, vytvářejících rozsáhlý podstavec s ojedinělými skalními tvary. Hřeben má výrazné stupňovité stěny a vrcholové skály ve sloupkovitě až deskovitě odlučné hornině. Roku 1996 byl vyhlášen přírodní památkou. 11.2. Stohánek Těžko přístupný a osamocený pískovcový skalní blok připomíná úzkou stolovou horu o nadmořské výšce 397 m. Od roku 1996 je přírodní památkou o výměře 0,26 ha s 50metrovým ochranným pásmem. V 15. století zde byl krátkou dobu hrad, ke kterému byl přístup schodištěm tesaným ve skále. Zřejmě byl zničen roku 1444 při obléhání Děvína. V 18. století zde žili poustevníci, kteří si vrchol upravili podle svých potřeb. 11.3. Rašeliniště Černého rybníka Černý rybník je 1,5 km jižním směrem od obce Hamr na Jezeře. Přírodní památkou byl vyhlášen v roce 1996. Rozloha 4,25 ha poskytuje prostor leknínu bílému, rosnatce okrouhlolisté, klivě bahenní, z hmyzu šídlu královskému a z obojživelníků např. skokanu štíhlému či skokanu skřehotavému. 11.4. Děvín – Ostrý – Schachtenstein Ačkoliv se jedná o tři nezávislé kopce, jejich blízkost je pojí k sobě. Nacházejí se jihovýchodním směrem od Hamru na Jezeře. Při pokračováni v tomto směru se za nimi nachází další přírodní památka těžko dostupný - Široký kámen. Děvín je zřícenina hradu na vysokém pískovcovém ostrohu založená zřejmě Markvatici před rokem 1250. V držbě se vystřídalo několik majitelů. Hrad byl v roce 1645 vypálen Švédy a od 17. století hrad pustl, zdivo si rozebírali místní obyvatelé blízkého Hamru. Zachovány jsou zbytky zdiva, sklepů a dvou hradních studen. Pod zříceninou jsou dvě štoly na železné rudy, povrchově byla 13
těžena část žíly na severovýchodním svahu. Hrad je zapsán do seznamu kulturních památek. Ostrý je také znám pod názvem Hamerský Špičák, datován jen podle archeologických nálezů do 14. až počátku 16. století. Schachtenstein je chráněnou přírodní památkou. Jde o vrch s odtěženou polzenitovou žílou do hloubky několika metrů v délce 170 metrů. 11.5. Široký kámen Široký
kámen
je
už
z
dálky
dobře
rozpoznatelný
útvar,
nachází
se
jihovýchodním směrem od obce Hamr na Jezeře. Rozsáhlá stolová hora Kotelské vrchoviny o výšce 430 m n. m. tvořená z pískovců, příkré svahy se skládají ze dvou skalních pater. Je hnízdištěm výra velkého a krkavce velkého. Od roku 1996 je přírodní památka o ploše 29,81 ha s 50metrovým ochranným pásmem. Je těžko přístupný s částečnými výhledy. 11.6. Divadlo Nachází se asi 3 km jihovýchodně od obce Hamr na Jezeře na území Ralské pahorkatiny v nadmořské výšce 365 až 385 m n. m. Rozloha Divadla je 2,45 ha, přírodní památka zahrnuje skalní oblouk doplněný mnoha zvětralými sloupy,
dutinami,
římsami a
výklenky.
Kolem
je
převážně
borový les
s výskytem bílého jmelí a vřesu. U skal se vyskytují v malé míře i lišejníky a mechy. 11.7. Vranovské skály Unikátní pískovcová skaliska na jihozápadním úpatí Ralska, lokalita vzácné ostřice tlapkavé velkonohé a medvědice léčivé. Ze skalních výhledů je nejvýznamnější Juliina vyhlídka. Tu nechal do skály vytesat roku 1822 hrabě František Hartig pro svou manželku Julii. Od roku 1991 je chráněnou přírodní památkou o rozloze 12,92 ha s 50metrovým ochranným pásmem.
14
12.
Závěr
Mikroregion Podralsko je podle mého názoru mírně nadhodnocené označení, jelikož obec Ralsko je třetí největší obcí v ČR a zároveň mikroregion zahrnuje i obce dosti vzdálené od Ralska. Osobně bych mikroregionem nazvala tu část území, která je bezprostředně spojená s Ralskem a jeho nejbližším okolím, tedy to území, o kterém se zmiňuji v této práci. Poukázala jsem na zlepšení životního prostředí v mikroregionu Podralsko, vyčištění vojenského prostoru od munice, částečné zpřístupnění a vznik obory se vzácnými živočichy, zastavení a znovu neobnovování uranových dolů, odstraňování pozůstatků louhovacích činidel z dolovaného prostoru. V práci jsem také poukázala na množství přírodních památek a lokalit s chráněnými druhy rostlin a živočichů. Mikroregion mimo jiné nabízí spoustu možností pro využití volného času – turistika, cyklistika, vodní sporty a mnohé další.
15
13.
Literatura a prameny
1. SKAUTSKÉ STŘEDISKO RALSKO. Vodácký průvodce po řece Ploučnici. Mimoň, 2006. 2. ČESKÁ TURISTIKA S.R.O. Českolipsko a Máchův kraj: Tipy na výlet. Česká turistika s.r.o., 2005. ISBN 80-903410-9-8. 3. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet: Po rozhlednách a starých hradech. 1.vydání. 2000. ISBN 80-86212-10-6. 4. GEODÉZIE ON LINE. Cykloráj Podralsko: cyklistické trasy krásami Podralska. 1:100 000. 1.vydání. 2002. 5. GEODÉZIE ON LINE, s.r.o. Ralsko. 1:25 000. 1.vydání. 2002. Webové zdroje: 6. Mikroregion Podralsko. Mikroregion Podralsko [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.podralsko.info/mikroregion-podralsko/charakteristika/ 7. Vojenský prostor Ralsko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%BD_prostor_Ralsko 8. Cyklistický závod. [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.tourderalsko.cz/cyklisticky-zavod/index.php 9. DIAMO. Státní podnik Stráž pod Ralskem [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.diamo.cz/hamr 10. DIAMO. Státní podnik Stráž pod Ralskem [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.diamo.cz/straz-pod-ralskem 11. Letiště Hradčany. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Hrad%C4%8Dany 12. Divadlo (přírodní památka). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Divadlo_%28p%C5%99%C3%ADrodn %C3%AD_pam%C3%A1tka%29
16
Zdroje obrázků: 13. Poloha mikroregionu Ralsko – www.mapy.cz 14. Mikroregion Ralsko – www.podralsko.info 15. Vlastní fotografie – Ralsko - dominanta mikroregionu 16. Vlastní fotografie – Hrad Ralsko 17. Vlastní fotografie – Průrva Ploučnice 18. Vlastní fotografie – Černý rybník
17
14.
Obrázková příloha
Obr. 13: Poloha mikroregionu Ralsko
Obr. 14: Mikroregion Ralsko
18
Obr. 15: Ralsko - dominanta mikroregionu
Obr. 16: Hrad Ralsko
19
Obr. 17: Průrva Ploučnice
Obr. 18: Černý rybník
20
