ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

PRAHA 2013

Bc. Jana KNOBLOCHOVÁ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA

DIPLOMOVÁ PRÁCE VLIV URBÁNNÍCH A STATISTICKÝCH FAKTORŮ NA INTENZITU DOPRAVY V LIBERCI

Vedoucí práce: doc. Ing. Lena HALOUNOVÁ, CSc. Katedra mapování a kartografie

leden 2013

Bc. Jana KNOBLOCHOVÁ

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ

ABSTRAKT Diplomová práce se zaměřuje na sledování vzájemných souvislostí mezi funkčním využitím půdy, počtem obyvatel a intenzitou dopravy ve městě Liberci. Pro tento účel je území města rozděleno na základní sídelní jednotky, ve kterých je popsána hustota obyvatel a funkční využití ploch. Intenzita dopravy je sledována na základě podrobných dat ze sčítání dopravy v roce 2010. V geoinformačním systému je navržen postup propojení prostorových dat a poté provedena prostorová analýza, ve které je sledován vliv funkčního využití půdy a počtu obyvatel na intenzitu dopravy. Tato práce je rozšířením bakalářské práce, která se zabývá vývojem funkčních tříd v Liberci a jejich závislostí na změně hustoty dopravy v rozmezí let 1970 až 2010. Rozdělení území dle funkčních tříd je provedeno na základě zpracování obrazových dat v bakalářské práci.

KLÍČOVÁ SLOVA Land Use, intenzita dopravy, základní sídelní jednotka, hustota obyvatel

ABSTRACT Diploma thesis focuses on observing mutual relations between land use, number of the population and traffic volume in the city of Liberec. For this objective the area of the city is divided into principal residential units, in which residential density and land use is described. Traffic volume is monitored on the bases of detailed data from traffic census in year 2010. In geoinformation system the procedure is designed to link spatial data and then spatial analysis is carried out, in which the effect of land utilization and number of the population on traffic volume is observed. This thesis is proliferation of bachelor thesis, which is focused on development of land use classes in Liberec and their dependence on changes in traffic volume between years 1970 and 2010. Division of territory according to land use classes is done on the basis of image data processing in bachelor thesis.

KEYWORDS Land Use, traffic volume, principal residential unit, residential density

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Vliv urbánních a statistických faktorů na intenzitu dopravy v Liberci“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů.

V Praze dne

...............

.................................. (podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí diplomové práce paní doc. Ing. Leně Halounové, CSc. za vedení a pomoc při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. arch. Karlu Vepřekovi za posouzení práce. Za poskytnutá data patří mé poděkování společnostem CEDA, a.s., ARCDATA PRAHA, s.r.o., CE-Traffic, a.s. a Ředitelství silnic a dálnic.

Obsah 1 Úvod

8

Úvod

8

1.1

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

1.2

Cíle práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

1.3

Zahraniční zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

1.4

Vymezení zájmové oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2 Charakteristika Liberce

12

2.1

Město Liberec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

2.2

Silniční síť v Liberci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.2.1

Významné komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3 Sběr a zpracování dat 3.1

3.2

Popis získaných dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 3.1.1

Silniční síť a měřené úseky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.1.2

Intenzita dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.1.3

Statistická data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1.4

Rozdělení území města Liberec dle funkčního využití ploch . . 23

3.1.5

Rychlostní profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Zpracování dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

4 Analýza dat 4.1

4.2

4.3

22

26

Intenzita dopravy na sčítacích úsecích . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 4.1.1

Osobní vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

4.1.2

Nákladní vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

4.1.3

Porovnání intenzity dopravy v pracovním dni a o víkendu . . . 31

Obyvatelstvo v rámci ZSJ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 4.2.1

Hustota zalidnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.2.2

Počet vozidel na 1 obyvatele základní sídelní jednotky . . . . . 37

Plochy Land Use . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.3.1

Zpracování dat v nástroji Model Builder . . . . . . . . . . . . 43

4.3.2

Procentuální podíl obytných ploch v základních sídelních jednotkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.3.3

Procentuální podíl výrobních ploch v základních sídelních jednotkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4.3.4

Procentuální podíl rekreačních ploch v základních sídelních jednotkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

4.4

Porovnání intenzity dopravy s funkčním využitím ploch . . . . . . . . 52 4.4.1

Počet vozidel na km2 připadající na podíl obytných ploch . . . 53

4.4.2

Počet vozidel na km2 připadající na podíl výrobních ploch . . 57

4.4.3

Počet vozidel na km2 připadající na podíl rekreačních ploch . 61

4.5

Využití rychlostních profilů jako ukazatele hustoty dopravy . . . . . . 64

Závěr

66

Použité zdroje

69

Seznam symbolů, veličin a zkratek

71

Seznam příloh

75

A Silniční síť v Liberci

76

B Základní sídelní jednotky

77

C Hodnoty vybraných ZSJ

78

D Sčítací úseky

80

E Měřené intenzity na sčítacích úsecích

81

F Průměrná intenzita osobních automobilů na 1 úsek dané ZSJ

83

G Průměrná intenzita nákladních automobilů na 1 úsek dané ZSJ

84

ČVUT Praha

1

ÚVOD

Úvod

1.1

Úvod

Města jako vysoce urbanizovaná území s hustým osídlením jsou centry obchodu, správy, pracovních příležitostí, kultury a vzdělanosti. Města představují i místa s nejhustší komunikační sítí a infrastrukturou. Silniční doprava je úzce spojena s rozvojem společnosti, s rostoucí životní úrovní se zvedají i nároky na přepravu, jak osobní, tak nákladní. V průběhu posledních desetiletí čelí silniční síť silnému nárůstu intenzity dopravy. S přibývajícím počtem vozidel a nárůstem provozu silniční doprava stále více ovlivňuje život obyvatel i městské prostředí. Přitom parametry komunikací často neodpovídají síle provozu. Silnice ve městech jsou přeexponované, vedou centry města nebo obytnými čtvrtěmi, nemají potřebnou kvalitu. Správy měst a komunikací se potýkají s úkolem, jak tuto situaci zlepšit. Pro odlehčení dopravy v centru města a odklonění tranzitní dopravy jsou navrhovány a stavěny obchvaty měst, přetížené komunikace jsou rozšiřovány, je dbáno na dodržení emisí i hlukových limitů. Počet obyvatel ve městech roste. Při snaze o zlepšení životního prostředí a zvýšení kvality života a bydlení ve městech je stále více zohledňováno využití půdy v souvislosti s dopravou. Cílem této práce bude snaha najít vzájemné vtahy mezi intenzitou dopravy jako hlavním měřítkem pro analýzu dopravy, počtem obyvatel jednotlivých částí města a funkčním využitím půdy v nich. Pro takovéto zpracování jsou vhodným nástrojem geoinformační technologie, které umožňují efektivně propojit prostorově určené informace se statistickými daty. Geografické informační softwary umožňují snadno provádět operace jako průnik či sjednocení mapových vrstev a vytvářet tak prostorové analýzy, pomocí kterých lze nacházet nové souvislosti mezi daty, u kterých to dříve nebylo možné.

8

ČVUT Praha

1.2

ÚVOD

Cíle práce

Prvním cílem této práce je popsání stavu silniční dopravy ve městě Liberci. Bude provedena analýza intenzity silniční dopravy. Pro její zpracování budou použita data získaná z měření dopravy na jednotlivých úsecích ve městě. Sledovány budou zvlášť intenzity osobních a nákladních vozidel a to jak v pracovním dni, tak o víkendu. Druhým cílem je provést analýzu počtu obyvatel v dílčích jednotkách území města (základních sídelních jednotkách). Následným propojením intenzity dopravy a počtu obyvatel budou sledovány vzájemné vztahy. Třetím cílem je provést analýzu podílů vybraných ploch Land Use v základních sídelních jednotkách. K tomu budou využita data získaná při zpracování bakalářské práce. Posledním cílem bude snaha o nalezení vzájemných souvislostí mezi funkčním rozdělením území města a intenzitou dopravy pomocí prostorového propojení dat. Data byla poskytnuta soukromými firmami CEDA, a.s., ARCDATA PRAHA, s.r.o. a CE-Traffic, a.s. Hodnocení bude probíhat na základě vytvořených kartografických reprezentací dat, převážně pomocí kvantitativního zobrazení.

1.3

Zahraniční zdroje

The Trasportation-Land Use Connection O vzájemném vztahu dopravy a funkčního využití půdy pojednává informační leták vytvořený studenty School of Urban Studies and Planning, College of Urban and Public Affairs, Portland State University v lednu 2003. Text se zaměřuje na vysvětlení vztahu těchto dvou oborů v souvislosti s „chytrým růstem“ (Smart Growth), což je teorie dopravy a územního plánování zaměřená na rozvoj v již vystavěných částech města snižující tak rozrůstání měst. V textu je poukazováno na současné vzorce nové výstavby v nezastavěných územích Oregonu. Tím, že je výstavbě poskytnuto rozlehlé území, jsou plány monumentální. Domy a budovy jsou stavěny daleko od sebe, mezi nimi jsou stavěna rozsáhlá parkoviště, ke kterým jsou vedeny dlouhé příjezdové cesty znemožňující použití jiné

9

ČVUT Praha

ÚVOD

dopravy než automobilové. Přitom náklady na vybudování takového kompletně nového areálu jsou mnohem vyšší, než zrekonstruování stávajících opuštěných budov v centru města, kde je funkční infrastruktura, integrovaná doprava, pro nákup lze dojít pěšky do přilehlého obchodu, atd. Navíc zastavěním volné plochy parkovištěm se nenávratně zničí hodnota půdy [14]. Město Liberec zaznamenává postupný nárůst počtu obyvatel a na okrajích města jsou také stavěny nové obytné čtvrti. Avšak ne takového rozsahu jako ve státě Oregon. Domy jsou blízko u sebe a nová zástavba spíše vyplňuje mezery mezi stávající. Nároky na automobilovou dopravu se tedy nijak významně nezvyšují, k přepravě je možné využívat již integrovanou dopravu, nově vznikající silniční infrastruktura je spíše na úrovni výstavby nových ulic, jež jsou pouze napojeny na stávající hustou síť.

Urban Transport and Land Use Patterns Challenges and Opportunities of High Density Cities in East and Southeast Asia Paul A. Barter and Jeffrey R. Kenworthy vydali v roce 1997 studii Vzorce městské dopravy a využití půdy pojednávající o výzvách a možnostech řešení dopravy v hustě zalidněných městech ve východní a jihovýchodní Asii. Rychle se rozrůstající města jako Bankok, Jakarta, Singapore, Honk Kong nebo Tokyo se vzrůstající silniční dopravou čelí hustým zácpám, které komplikují pohyb po městě a znečišťují ovzduší. Hodnocení stavu dopravy ve městech bylo porovnáváno s průměry velkých amerických, evropských a australských měst. Sledovány byly veličiny jako hustota zalidnění, počet osobních vozidel na 1000 obyvatel, počet všech vozidel na 1000 obyvatel, délka komunikací na obyvatele, délka komunikací na hektar, délka komunikací pro nemotorová vozidla na hektar, počet najetých kilometrů automobilem na obyvatele nebo délka ujeté trasy vozidla v kilometrech na hektar. Z dat bylo například zjištěno, že ačkoli mají asijská města až 6krát nižší počet osobních vozidel a až 3,3krát méně všech vozidel na obyvatele než v amerických městech, je délka ujeté trasy vozidla na hektar území dvakrát vyšší. Z takové koncentrace dopravy vyplývá

10

ČVUT Praha

ÚVOD

špatné ovzduší, které lze v těchto městech sledovat. Pomocí výše uvedených a dalších veličin byla popsána situace ve jednotlivých městech a následně podávány návrhy na zlepšení situace, které úzce souvisí úzce s územním plánováním. Např. je navrhováno směřování investiční výstavby do okrajových částí města, tím odlehčit centru a pro lepší dostupnost vzdálenějších míst vybudovat rychlostní komunikace. V centrech naopak podporovat nemotorovou přepravu, atd. [15]. V diplomové práci budou sledovány vztahy silniční dopravy s počtem obyvatel a funkčním využitím půdy, avšak ne ve městě jako celku, ale v jeho dílčích částech. Budou sledovány výše uvedené veličiny jako hustota obyvatel, počet osobních vozidel na obyvatele. Souvislosti intenzity dopravy a ploch Land Use budou hledány např. pomocí vztahu počet vozidel na km2 připadající na obytné plochy v daném území. Délky komunikací sledovány nebudou.

1.4

Vymezení zájmové oblasti

Město Liberec leží v Libereckém kraji, který se rozkládá na severu České republiky, kde sousedí s Královéhradeckým, Mladoboleslavským a Ústeckým krajem. Severní hranicí kraj přiléhá k sousednímu státu Německo a severovýchodní částí k Polsku. Svojí rozlohou zabírající přibližně 4% plochy České republiky je druhým nejmenším krajem. Administrativně je dělen na 215 obcí. Libereckým krajem vedou dva významné evropské tahy E65 (Praha - Turnov - Harrachov - Szczecin) a E442 (Jičín - Turnov - Liberec - Děčín - Ústí nad Labem). Komunikace se kříží u Turnova a v úseku Praha - Turnov - Liberec se jedná o rychlostní silnice R10 a R35. V kraji převažuje především průmyslová výroba. Rozvinutá je hlavně výroba a zpracování plastů, strojírenství a zpracovatelský průmysl automobilových součástek. Na ústupu jsou zde tradiční sklářský a textilní průmysl. Město Liberec je sídlem kraje, má statut města a je obcí s rozšířenou působností (ORP) pro 28 obcí. Společně s blízkým Jabloncem nad Nisou tvoří významné centrum severočeského regionu [1].

11

ČVUT Praha

2

2. CHARAKTERISTIKA LIBERCE

Charakteristika Liberce Město Liberec je přirozeným správním, kulturním, ekonomickým a vzdělanost-

ním centrem severu České republiky. Znát historii a vývoj jednotlivých oblastí, které tvoří denní ráz města je primárním předpokladem provedení korektní analýzy. Podrobný popis města byl uveden v mé bakalářské práci Určení časových změn urbánních tříd a jejich závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let, proto zde bude předložen pouze stručný přehled informací nezbytných k uvedení do problematiky.

2.1

Město Liberec

Poloha a podnebí Město Liberec leží v kotlině mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami. Dominantu města tvoří stavba z roku 1968 na hoře Ještěd (1012 m.n.m.). Od východu na západ městem protéká řeka Lužická Nisa, která se později stáčí na sever a tvoří přirozenou hranici nejprve mezi Českou republikou a Německem a dále rozděluje státy Německo a Polsko. Na jejím přítoku Harcovský potok je vybudována přehrada. Díky poloze města mezi pohořími nedochází k proudění vzduchu od západu a je zde celoročně vysoký úhrn srážek průměrně 800 mm. Nejvyšší teploty jsou zde v červenci (16,2 ∘ C) a nestudenějším měsícem je leden (2,5 ∘ C) [2].

Historie a obyvatelstvo První písemná zmínka o Liberci se datuje k roku 1352, kdy byl zapsán v pražském arcibiskupském registru jako Reichenburc. Město vzniklo jako osada na kupecké stezce a vzhledem k hornatosti okolí bylo osídleno řídce. Rozvoj nastal v 16. století za vlády rodu z Redernu, kteří pozvali do města první soukeníky a pláteníky a v počátcích byla i sklářská výroba. Byl založen městský pivovar, vystavěno první dřevěné vodovodní potrubí, vydlážděny ulice, vznikala nová zástavba. V tu dobu mělo město Liberec zhruba 1000 obyvatel. Jejich počet postupně stoupal. Na začátku 18. století zde díky plátenictví a soukenictví žilo zhruba 3000 obyvatel.

12

ČVUT Praha


Tabulka č. 2.1: Charakteristika města Liberce (2012) 106,1 km2

Celková rozloha města Počet obyvatel

102 005

Hustota obyvatel na km2

961

Minimální nadmořská výška m.n.m

325 (Machnín)

Nadmořská výška paty radnice m.n.m.

374

Maximální nadmořská výška m.n.m. Počet městských obvodů

1012 (Ještěd) 2 (Vratislavice nad Nisou, Liberec (nečleněné město))

Počet částí obce

33

Počet katastrálních území

27

Počet základních sídelních jednotek Zdroj: vlastní zpracování, [2]

90

V 18. století byly založeny první textilní manufaktury. Největší rozkvět města nastal v polovině 19. století, kdy byl Liberec s 19ti tisíci obyvateli druhým největším městem Čech. Rychle se rozvíjela infrastruktura, byla vybudována hustá síť železnic, po které se rozvážely textilní výrobky do celé Evropy. V roce 1829 byla spuštěna továrna na výrobu textilních strojů. Od konce 19. století je zde v provozu hromadná doprava. První veřejná česká škola byla založena ve městě v roce 1885 a další vznikaly v okolních obcích. V první polovině 20. století čelilo rozvinuté město značnému zájmu ze strany Němců. Během druhé světové války byly k Liberci nacisty připojeny okolní obce a město se s 70ti tisíci obyvateli stalo největším městem Sudet, přitom 90% obyvatel bylo německé národnosti. Hned po konci 2. světové války byl Liberec předán české menšině a němečtí obyvatelé byli odsunuti. Město se začalo plnit Čechy, Slováky a obyvateli Podkarpatské Rusi, přesto počet obyvatel klesl o 30%. V průběhu 2. poloviny 20. století se k městu postupně připojovaly okolní obce. Největší počet obyvatel přes 104 tisíc čítal Liberec po roce 1990, kdy byl k městu připojen historicky nejvyšší počet obcí. Od té doby se 5 městských částí odpojilo

13

ČVUT Praha


a počet obyvatel klesl pod 100 tisíc. V současnosti se počet postupně zvyšuje, avšak rozloha města se již nemění. Svojí rozlohou je Liberec na 10. místě v České republice a počtem obyvatel je pátým největším městem. Společně s blízkými obcemi a přiléhajícím Jabloncem nad Nisou tvoří aglomeraci přesahující 170 tisíc obyvatel [1][3][4].

Zemědělství a průmysl Textilní výroba byla dominantním průmyslem do 80. let 20. století. Po roce 1989 však nedokázala konkurovat záplavě velkého množství levného textilu z Asie a celé toto odvětí, včetně výroby strojů, téměř zaniklo. Nahradily jej především automobilově orientovaný průmysl (výroba součástek a náhradních dílů) a výroba plastů. Většina průmyslové výroby je soustředěna do dvou částí města, kde byly na zelené louce vystavěny nové areály. V části obce Liberec XIII-Doubí se nachází Průmyslová zóna Liberec Jih o rozloze 125 ha. Zde působí např. firmy DENSO MANUFACTURING CZECH (výroba klimatizačních jednotek a jejich součástek do automobilů), FAERCH PLAST (výroba plastových obalů na hotová jídla), LIPLASTEC (výroba plastových a pryžových komponent). V části obce Liberec IX-Růžodol I se na ploše 67 ha rozkládá Obchodní a průmyslová zóna Liberec Sever. Mimo obchodní řetězce zde má sídlo např. společnost ELMARKO, první firma na světě, která vyrábí a prodává zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku. Zemědělská půda tvoří 35% rozlohy města, z toho zhruba polovina jsou louky a pastviny. Vzhledem ke kopcovitosti území zde zemědělská výroba není významným činitelem. Lesy tvoří zhruba 40% rozlohy [1][2].

Vzdělání, kultura a rekreace Veřejné školy zde vznikaly od 2. poloviny 19. století. Od jeho konce mohly studovat i dívky. Mezinárodní význam si ihned po založení získala tkalcovská škola.

14

ČVUT Praha


V současnosti je v Liberci přes 50 základních a středních škol a učilišť včetně 4 gymnázií. V roce 1953 vznikla v Liberci Technická univerzita, která má 6 fakult - Strojní, Textilní, Přírodovědně humanitní a pedagogickou, Hospodářskou, Architektury, Mechatroniky a Mezioborových studií. Od roku 2009 vzniká výzkumné centrum Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, které se zaměřuje na dvě oblasti: materiálový výzkum a konkurenceschopné strojírenství. Zázemí vysokoškolských kolejí čítá 6 bloků a nachází se na Starém Harcově. Město má dvě divadla - městské divadlo F.X. Šaldy, které bylo vystavěno v 80. letech 19. století, a Naivní divadlo. Regionálně významné je Severočeské muzeum, ve kterém je velká pozornost věnována sklu a textilu. Od roku 2001 je otevřena moderní Krajská vědecká knihovna. Její součástí je i synagoga pro modlitby či kulturní akce konané Židovskou obcí či veřejností. V současnosti jsou provozována dvě multikina v obchodních centrech Nisa a Forum a kino Lípa na Soukenném náměstí. Liberec je obklopen lesy, kopci a vodními plochami a je tedy celoročně využíván k rekreaci. Na hoře Ještěd je modernizovaný lyžařský areál se sjezdovými tratěmi a skokanské můstky. Při příležitosti konání mistrovství Evropy v klasickém lyžování v roce 2009 byl ve Vesci vystavěn nový lyžařský areál. V přilehlých lesích se nachází kilometry cykloturistických tras a velice blízko jsou Jizerské hory. V letech 1902 - 1904 byla vystavěna v Liberci Harcovská přehrada jako protipovodňová ochrana. Liberec také disponuje plaveckým bazénem na Tržním náměstí a aquaparkem v Centru Babylon. Najdeme zde nejstarší zoologickou a botanickou zahradu v České republice. V Horní Růžodoli je od roku 2006 v provozu moderní víceúčelová sportovní hala [1][3][6].

Doprava Mezi významné komunikace nadregionálního významu patří především rychlostní silnice R35. Ta u Turnova plynule přechází v R10 vedoucí na Prahu. Hlavní město je tak v hodinové dostupnosti s Libercem. Rychlostní komunikace na začátku města přechází v silnici I. třídy I/35, vede severo - severozápadně městem na Chrastavu, Hrádek nad Nisou až do německé Žitavy. V Rochlicích se od ní odpojuje silnice

15

ČVUT Praha


I. třídy I/14 vedoucí do sousedního Jablonce nad Nisou a dále do Tanvaldu a Harrachova. Z města vychází 5 jednokolejných neelektrizovaných železničních tratí do Jaroměře, České Lípy, Harrachova, Černous a do Žitavy. Spěšný vlak poskytuje spojení do Drážďan. Hlavní vlakové nádraží se nachází v centru města a na území Liberce je dalších 9 zastávek. České dráhy také provozují lanovou dráhu z Horního Hanychova na Ještěd. První tramvajová trať v Liberci byla postavena v roce 1897 a postupně byla rozšiřována. V současnosti jsou v provozu 4 trasy. Tramvajová trať také spojuje Liberec a Jablonec nad Nisou a o délce 13 km je nejdelší meziměstskou tratí v republice. V rámci rekonstrukce kolejí v roce 1995 byl v centru ve Fügnerově ulici vystavěn terminál městské hromadné dopravy, který je centrem autobusové a tramvajové dopravy po městě. Vlakové nádraží a autobusové nádraží pro meziměstskou dopravu se nachází 10 minut chůze od terminálu. Od roku 1934 je v Ostašově travnaté letiště, které je současně jednou z deseti základen záchranné služby České republiky.

2.2

Silniční síť v Liberci

Silniční infrastruktura v Liberci prochází neustálou proměnou. Od druhé světové války město zvětšilo svoji rozlohu téměř dvojnásobně. Obce, připojené po druhé světové válce postupně srůstaly v jedno město. Z dříve polních cest se staly asfaltové silnice, se zvyšující se zástavbou a rozvíjející se automobilovou dopravou se rychle zahušťovala silniční síť. Graf č. 2.2 ukazuje, jak se intenzita dopravy zvětšila od roku 1973 až trojnásobně. Hodnoty byly spočteny jako aritmetické průměry z měřených úseků na komunikacích. Nepřetržitý nárůst dopravy na silnicích významně ovlivňuje okolní prostředí. Komunikace je potřeba rekonstruovat, jak z hlediska opravy, tak např. z důvodu snížení hlukových a výfukových emisí. Vzhledem k rostoucímu počtu vozidel se silnice rozšiřují, zvyšuje se jejich kapacita a tím i rychlost přepravy. Pro odlehčení dopravy v centrech měst jsou hledány nové trasy vedoucí mimo zástavbu. Tyto současné,

16

ČVUT Praha


Obrázek č. 2.1: Hlavní dopravní trasy města Liberce

35

592

2725

13

0132

2724

35

Z

LIBEREC

Letiště

13

13 14 35

2902

2784

Silnice I. třídy

Silnice II. třídy

35

Silnice III. třídy

Silnice ve výstavbě Území města Liberce 4 km

§

14

14

2784

Rychlostní silnice

2

2902

Z

Železniční trať

Tramvajová dráha

0

2902

2781

2902 2873

14 2875

14 65

Zdroj: vlastní zpracování, data ZABAGED Obrázek č. 2.2: Vývoj intenzity dopravy

Zdroj: vlastní zpracování, data ŘSD obecné trendy vývoje silniční sítě, lze sledovat i v Liberci. Přehledná silniční síť rozdělená dle kategorií je v příloze A.

17

ČVUT Praha


Kategorizace silnic Silniční dopravu je potřeba rozdělit do dvou skupin. První kategorií jsou komunikace, které zajišťují spojení s okolními regiony či obcemi. O této skupině je pojednáno v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v části první Základní ustanovení v paragrafu 5 Silnice: ... (2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. (3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. Druhou kategorií jsou místní komunikace, které jsou významné v rámci obce. O nich je pojednáno ve stejném zákoně v paragrafu 6 Místní komunikace: (1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. (2) Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. (3) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz [10].

18

ČVUT Praha

2.2.1


Významné komunikace

Silnice I. třídy I/35 Tato hlavní tepna Liberce, navazuje na rychlostní komunikaci R35 vedoucí od Turnova. Začíná na jihu města a prochází jím severo - severo-západně. Dále pokračuje přes Chrastavu, Bílý Kostel nad Nisou až k Hrádku nad Nisou, kde je hraniční přechod do Polska. V úseku Liberec Bílý Kostel je komunikace čtyřpruhá. Průtah byl vystavěn v 80. letech a pro zachování jisté kompaktnosti města byl na komunikaci vykopán krátký tunel. Od 90. let do roku 2005 probíhala přestavba z jednoproudé na dvouproudou. Komunikace je

Obrázek č. 2.3: Silnice I/35

významná jako průjezdová komunikace i jako důležitá místní komunikace, neboť z ní vede mnoho odboček do města. Silnice I. třídy I/14 Původní komunikace začíná v Sokolské ulici, kde se odpojuje od silnice I/13. Vede městem, přes exponované Šaldovo náměstí ulicí Jabloneckou a Tanvaldskou. Po čtyřech kilometrech se mimoúrovňovou křižovatkou napojuje na svůj nově vybudovaný úsek. Přeložka silnice Liberec Kunratická byla vystavěna v letech 2004 až 2008 především za účelem zkvalitnění a usnadnění dopravy mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, která je mezi tak blízko Obrázek č. 2.4: Silnice I/14 19

ČVUT Praha


položenými velkými městy velmi silná. Úsek začíná v Rochlicích, kde se odpojuje od silnice I/35, kříží Tanvaldskou ulici a končí křižovatkou s Kunratickou ulicí. Po této délce je veden ve čtyřech pruzích. Do roku 2004 vedly spojovací trasy z Liberce přes Harcov nebo Kunratické sídliště po konstrukčně nedostatečných silnicích horského charakteru a dále po původní I/14 [9]. Silnice I. třídy I/13 Stávající komunikace se odpojuje od I/35 v Růžodole, vede směrem do centra města, u divadla F. X. Šaldy se stáčí doleva a klikatou trasou prochází obytnými čtvrtěmi Staré a Nové Pavlovice. Za Krásnou Studánkou opouští Liberec a vede dále přes Albrechtice do Frýdlantu. Po této komunikaci je vedena veškerá doprava směřující do Frýdlantského výběžku a dále do Polska (hraniční přechod Habartice - Zawidów). Komunikace vede městskou zástavbou a negativně ovlivňuje okolí hlukem a emisemi a její parametry komunikace ne-

Obrázek č. 2.5: Silnice I/13

vyhovují stále rostoucí dopravě na trase. Z těchto důvodů je ve výstavbě přeložka, která povede mimo zástavbu severozápadní stranou kolem Stráže nad Nisou a Krásné Studánky [8]. Silnice III. třídy 2902 Komunikace III/29021 začíná ve Stráži nad Nisou u autobazaru a vede Kateřinským údolím podél Černé Nisy lesem do Rudolfova. Zde se setkává s komunikací III/29020. Ta vede od křižovatky u Střední průmyslové školy textilní Husovou ulicí přes Harcov. V Rudolfově se spojí s III/29022 vedoucí do Bedřichova, jež je rekreačním centrem v Jizerských horách s lyžařským areálem. Tato komunikace je jedinou trasou vedoucí z Liberce do Jizerských hor, další možností, jak se do Bedřichova

20

ČVUT Praha


dostat, je až objížďka přes Jablonec nad Nisou. Komunikace III/29024 propojuje Kunratické sídliště s I/14 a dále tvoří její pokračování do Jablonce nad Nisou.

Silnice III. třídy 278 Silnice III. třídy 2784 vede na západ z Vratislavic nad Nisou, dvakrát mimoúrovňově kříží novou přeložku silnice I/14, nadjezdem v ulici České mládeže přechází I/35, vede kolem Obchodního centra Nisa a dále stoupáním přes obytné čtvrtě Dolní a Horní Hanychov na úpatí Ještědu, kde se pomalu spouští z kopce do obce Křížany. Komunikace III/27810 vede od kruhového objezdu v Doubí do Pilínkova, Minkovic

Obrázek č. 2.6: Silnice III. třídy

a Šimonovic. Silnice III/27814 se odpojuje od stejného objezdu a vede jižním směrem přes Dlouhý Most až do Hodkovic. Jedná se o původní silnici, která před výstavbou rychlostní komunikace R35 spojovala tato dvě města. Silnice III. třídy 272 a 287 Komunikace III/27247 vede přes Hamrštejn a Machnín a propojuje silnici II. třídy vedoucí Kryštofovým údolím s I/35. Komunikace III/27250 představuje původní cestu mezi Machnínem a Chrastavou. Hlavní komunikace vedoucí městskou částí Vratislavice nad Nisou je III/2873. Odpojuje se od Tanvaldské ulice a vede na jih do Jeřmanic, kde se setkává se silnicí III/2875 vedoucí přes Milíře z Proseče nad Nisou. Obrázek č. 2.7: Silnice III. třídy 21

ČVUT Praha

3

3. SBĚR A ZPRACOVÁNÍ DAT

Sběr a zpracování dat

3.1

Popis získaných dat

V této části budou popsána data nezbytná ke zpracování této diplomové práce.

3.1.1

Silniční síť a měřené úseky

Společností Central European Data Agency, a.s., zabývající se správou a pořizováním mapových podkladů v digitální formě, byla poskytnuta kompletní síť pozemních komunikací pro okres Liberec a Jablonec nad Nisou. Data jsou ve vektorovém formátu shapefile. Vrstva je tvořena jednotlivými polyliniemi, u kterých je vedeno mnoho atributů upřesňujících vlastnosti a charakter komunikace, jako např. název ulice, třída komunikace, zda je průjezdná v obou směrech, druh povrchu atd. Vzhledem k tomu, že jsou data používána mimo jiné jako navigační síť, jsou zachována veškerá topologická pravidla a data jsou topologicky čistá. Společnost CEDA, a.s. spravuje data také pro Ředitelství silnic a dálnic, proto jí byla poskytnuta další vektorová vrstva ve formátu shapefile s měřenými úseky. To jsou vymezené části komunikací, na kterých ŘSD provádí měření intenzity dopravy. Každý úsek má své označení, např. 4-0234 [16].

3.1.2

Intenzita dopravy

Ředitelství silnic a dálnic provádí každých pět let celostátní sčítání intenzity dopravy, poslední proběhlo v roce 2010. V průběhu roku jsou sbírány počty projíždějících vozidel na jednotlivých úsecích, jak z automatických sčítačů umístěných na dálnicích a rychlostních komunikacích, tak ručně sčítači přidělenými k daným úsekům. Projíždějící vozidla jsou klasifikována do mnoha kategorií, je brána v potaz denní doba a zda-li se jedná o pracovní den nebo víkend. Na žádost byla státní příspěvkovou organizací poskytnuta podrobná měření v tabulkovém uspořádání formátu MS Excel pro okres Liberec za rok 2010.

22

ČVUT Praha

3.1.3


Statistická data

Společnost ARCDATA PRAHA, s.r.o. vydala v listopadu 3. verzi (aktualizaci) databáze ArcČR 500, což je digitální vektorová geografická databáze České republiky v měřítku 1 : 500 000 (dále ArcČR 500). Geodatabáze vznikla za spolupráce Českého zeměměřičského úřadu katastrálního (dále ČÚZK) a Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) a díky tomu obsahuje prostorově umístěné statistické informace. ArcČR 500 se skládá ze dvou souborových geodatabází. První je AdministrativniCleneni_v10.gdb, ve které jsou vrstvy (feature class) administrativního členění České republiky (kraje, obce s rozšířenou působností, městské části) se socioekonomickými informacemi a druhou je ArcCR500_v30.gdb, ve které jsou topologické vrstvy s mapovými prvky, sítěmi či rastry. Z dat byla vypůjčena vrstva základních sídelních jednotek (dále ZSJ, viz.: kapitola 4 Analýza dat) pro město Liberec, které obsahují počty obyvatel v nich žijících. Informace pocházejí z celostátního sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001. Data z posledního sčítání v roce 2011 nebyla ještě v době zpracovávání diplomové práce pro takto malé jednotky zveřejněna [11].

3.1.4

Rozdělení území města Liberec dle funkčního využití ploch

V bakalářské práci bylo podle dobových leteckých fotografií a ortofot zpracováno rozdělení území města podle funkčního využití ploch v daných letech. Podkladem byl územní plán, který byl dále upravován. Pro tuto práci byla využita vrstva z roku 2010. Kategorizace dílčích ploch byla prováděna podle tabulky č. 3.1.

3.1.5

Rychlostní profily

Pro určení hustoty provozu v průběhu dne na dílčích úsecích byla použita data z produktu společnosti CEDA, a.s. StreetNet TRAFFIC. Jedná se o rychlostní profily posbírané společností CE-Traffic, která se dlouhodobě zabývá monitoringem plynulosti dopravy a monitoringem mobility v regionu Střední Evropy. Informace o rychlosti dopravního proudu jsou sbírány každou minutu na základě technologie plovoucích vozidel FCD - floating car data. Informace jsou získávány buď z jednotek

23

ČVUT Praha


Tabulka č. 3.1: Rozdělení ploch územního plánu do funkčních tříd Land Use

Plochy bydlení venkovského Plochy bydlení městského

1.1. Plochy pro bydlení

Plochy bydlení čistého Plochy smíšené centrální Plochy veřejné vybavenosti

1.2. Plochy celoměstské vybavenosti

1. Obytné plochy

Plochy ostatní zvláštní vybavenosti Plochy smíšené městské

1.3. Plochy smíšené funkce

Plochy smíšené ostatní Plochy pracovních aktivit

2.1. Plochy průmyslové a stavební výroby

Plochy zemědělské a lesnické

2.2. Plochy zemědělské a lesní výroby

2. Výrobní plochy

Komunikace sběrné páteřní (B1) Komunikace sběrné (B2) a obslužné(C2) 3.1. Plochy pro silniční dopravu Dopravní plochy Plochy železničních tratí, stanic a zařízení

3.2. Plochy pro železniční dopravu

3. Dopravní plochy

Plochy letiště a vzletového prostoru 3.3. Plochy pro leteckou dopravu

Heliport, záchranná služba Cestovní ruch a rekreace Areál volného času

4.1. Plochy rekreace a sportu Plochy sportu a rekreace Plochy zahrádek a chatových osad Zahrad bez staveb

4. Rekreační plochy

Ostatní městská zeleň Lesní porosty

4.2. Plochy zeleně

Krajinná zeleň Plochy urbanizované zeleni Vodní toky a plochy

4.3. Vodní plochy

Plochy těžby

5.1. Plochy těžby nerostných surovin

Plochy technického vybavení

5.2. Plochy zařízení technické infrastruktury

Plochy zahradnictví

5. Ostatní plochy

Travní porosty, ostatní plochy v krajině

5.4. Zemědělská půda

Orná půda Armáda

5.5. Plochy pro zvláštní účely

Zdroj: vlastní zpracování

24

ČVUT Praha


ve vozidlech vybavených přijímačem GPS (GFCD) nebo z dat získaných z pohybu mobilních telefonů (CFCD). Z ohromného množství sesbíraných dat jsou zpracovány vzorky přesně charakterizující chování v daný časový okamžik a objem dat je snížen při zachování kvality. Rychlostní profily jsou vedeny v 15 minutových intervalech po celý den s rozlišením pracovního dne a víkendu. Data byla poskytnuta v tabulkách formátu dBASE .dbf společně s vektorovou vrstvou road ve formátu shapefile obsahující liniové úseky, na které jsou tabulky vázány. Data byla vydána v červnu 2011 [17].

3.2

Zpracování dat

Zpracování dat probíhalo v programu ArcGIS Desktop 10 a to v jeho aplikacích ArcMap a ArcCatalog. Ze získaných dat bylo nejprve potřeba vybrat informace vztahující se pouze k zájmové oblasti Liberce. Z třídy prvků ZakladniSidelniJednotkyPolygony v ArcČR 500 byly v programu ArcMap atributovým dotazem vybrány základní sídelní jednotky města Liberce (dále ZSJ). Jednalo se o 90 ZSJ. Měřené úseky byly vybrány prostorovým dotazem jako ty, které protínají hranice města. Tedy i ty, které celé vedou celé mimo území města, ale koncovým bodem se dotýkají hranice. Vybráno bylo celkem 75 úseků. K měřeným úsekům bylo potřeba přiřadit naměřené hodnoty intenzit, které byly v tabulkovém zobrazení. To bylo provedeno funkcí z ArcToolboxu Join, která na základě definování identických polí (v tomto případě to byl název úseku) připojí atributy z tabulky. Zaškrtnutím možnosti Ponechat pouze shodné záznamy byly odstraněny měřené intenzity pro úseky ležící mimo zájmové území. Další postupy zpracování dat budou uvedeny v kapitole 4 při dílčích analýzách, z důvodu lepšího sledování kontextu.

25

ČVUT Praha

4

4. ANALÝZA DAT

Analýza dat V této kapitole bude provedena analýza získaných dat. Nejprve bude popsána

intenzita dopravy na jednotlivých úsecích. Sledovány budou vždy počty projetých osobních a nákladních vozidel. Motorová vozidla budou vynechána, protože v Liberci tvoří zhruba 0,5% celkové dopravy a mají tak minimální vliv. Pro analýzu intenzity dopravy ve městě je důležité mít přehled o rozložení obyvatelstva, v druhé části tedy bude popsána hustota obyvatel v nejmenších správních oblastech, ve kterých jsou počty obyvatel evidovány - v základních sídelních jednotkách. Dalším důležitým činitelem ovlivňujícím silniční provoz je rozložení funkčních ploch, které bude popsáno v třetí části. Na závěr budou výše popsané veličiny porovnány a bude hledána závislost. V páté části budou využity rychlostní profily pro určení hustoty dopravy v průběhu dne. Při analýze bude zpracováno velké množství dat (75 měřených úseků, 90 základních sídelních jednotek). Uvádění přesných hodnot jednotlivých záznamů a zpracování v grafy by bylo nepřehledné i obtížně zpracovatelné. Díky vhodně zvolené kartografické reprezentaci a zobrazení dat graficky lze však přehledně a jednoduše získat potřebné informace. Veškeré vstupní hodnoty jsou uvedeny v přílohách a na přiloženém CD.

Definice použitých pojmů Dle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (zejména zákon č. 230/2006, ve kterém je základní sídelní jednotka definována) se základní sídelní jednotkou (dále ZSJ) rozumí jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru. Základní sídelní jednotka je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků Sčítání lidu, domů a bytů. ZSJ má jedinečný název v rámci obce, který může být měněn. V rámci České republiky má jedinečný kód, který je neměnný.

26

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Pokud základní sídelní jednotka zasahuje do více částí obcí, dělí se na díly základní sídelní jednotky značené 1, 2, 3 .. až n. Správa ZSJ byla do 10.3.2004 vedena v Územně identifikačním registru ZSJ spadajícím pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Po tomto datu je má na starosti Český statistický úřad, a to Správa registru sčítacích obvodů a budov [12].

4.1

Intenzita dopravy na sčítacích úsecích

Intenzita dopravy je průměrný počet vozidel dané kategorie, který projede stanoveným úsekem za časovou jednotku a je používána jako základní nástroj k určení hustoty provozu.

4.1.1

Osobní vozidla

Na obrázku č. 4.1 je znázorněn průměrný počet osobních vozidel projíždějících daným úsekem za den. Hustota dopravy byla rozdělena do osmi pravidelných intervalů a odlišena barevnou stupnicí i tloušťkou linie. Největší intenzitu lze sledovat na úsecích č. 4-3217, č. 4-3216, č. 4-3213, č. 4-0246 a č. 4-3211, tedy na hlavním průtahu města I/35. Na obou koncích komunikace, kde opouští město, jsou však intenzity nižší. To přímo ukazuje, že čtyřpruhá I/35 není jen tranzitní komunikací a mnoho automobilů na ní na území Liberce najede a zase z ní sjede a je tedy využívána i k místní dopravě. Z takto zobrazených dat lze velice snadno vyčíst i kam doprava z průtahu směřuje. V tabulce č. 4.1 jsou vypsány výše uvedené úseky. Nejvyšší intenzita je na úsecích č. 4-3217 a č. 4-3216, což je úsek mezi odbočkou na hlavní tah do Jablonce nad Nisou a odbočkou vedoucí do centra města kolem zábavního centra Babylon. Intenzity na těchto odbočkách jsou také vysoké. Z naměřených intenzit lze usuzovat, že komunikace, kterou popisují úseky č. 4-3221 a č.4-0241, je hlavní příjezdovou komunikací do centra města od jihu. Při sledování tříštění dopravy dále je vidět, že větší část vozidel pokračuje po úseku č. 4-0254 na Šaldovo náměstí. Úsek č. 4-4793, reprezentující dopravu po dvouproudé I/14 do Jablonce nad Nisou, vykazuje podobně vysokou intenzitu v rozmezí 16 až 20 tisíc osobních vozidel

27

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

za den jako rychlostní R35 přijíždějící do Liberce, a patří tak mezi nejvyužívanější komunikace ve městě. Vysokou intenzitu projíždějících osobních vozidel lze sledovat u průmyslových a obchodních zón. Na úseku č. 4-4813 vedoucím k obchodním řetězcům v Obchodní a průmyslové zóně Liberec Sever je intenzita 12 923 voz./den. Úsekem č. 4-0256 k obchodnímu centru Nisa projede za den průměrně 11 022 vozidel. Nejnižší intenzity lze sledovat na komunikacích vedoucích do řídce osídlených oblastí okrajových částí města, např. na úseku č. 4-4818 Rudolfov - Bedřichov projede denně průměrně 995 automobilů. Tabulka č. 4.1: Nejvyšší intenzity osobních vozidel Číslo úseku

[voz/den] Umístění

4-3216

31543

I/35

4-3217

31543

I/35

4-0246

29508

I/35

4-3211

28523

I/35

4-3214

26040

I/35

4-3215

19457

I/35

4-0251

16401

I/35

Zdroj: vlastní zpracování, ŘSD

4.1.2

Nákladní vozidla

Na obrázku č. 4.2 je znázorněna intenzita dopravy nákladních vozidel. Nejvyšší intenzity lze sledovat podobně jako u automobilů na průtahu I/13. Intenzity na koncích komunikace, kdy nákladní vozidla opouští město jsou nižší. Jsou zde však důležité rozdíly. Nejvyšší intenzity jsou na úsecích č. 4-3214, č. 4-3217, č. 4-3216, č. 4-3213, č. 4-0246 a č. 4-3211, jejich přesné hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4.2. Na prvních uvedených úsecích se intenzity téměř nemění. Významnější změna nastává při odbočce k Obchodní a průmyslové zóně Liberec Sever, kdy větší část nákladních vozidel pokračuje po I/35, avšak část dopravy se odklání po úseku č. 4-0258

28

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.1: Měřené intenzity osobních vozidel

Obrázek č. 4.2: Měřené intenzity nákladních vozidel

Zdroj: vlastní zpracování, CEDA, a.s., ŘSD

29

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

do Frýdlantského výběžku a část zřejmě směřuje do průmyslové zóny. Další změna nastává při odbočce k Průmyslové zóně Liberec Jih, kde je z obrázku dobře vidět, že intenzita dopravy se zde dělí. Část nákladních aut tedy směřuje do průmyslové oblasti. Tabulka č. 4.2: Nejvyšší intenzity nákladních vozidel Číslo úseku

[voz/den]

Umíštění

4-3211

4424

I/35

4-3214

4278

I/35

4-3216

4117

I/35

4-3217

4117

I/35

4-0246

3932

I/35

4-3215

3171

I/35

4-0240

3171 Dr. M. Horákové

4-0251

2663


30

I/35

ČVUT Praha

4.1.3

4. ANALÝZA DAT

Porovnání intenzity dopravy v pracovním dni a o víkendu

Osobní vozidla Na obrázku č. 4.3 je rozdíl průměrných intenzit osobních automobilů v pracovní den a o víkendu. Kladné hodnoty znamenají vyšší aktivitu v pracovní den, záporné o víkendu. Obrázek č. 4.4 ukazuje procentuální nárůst či pokles počtu osobních automobilů o víkendu oproti pracovnímu dni. Jediným úsekem, na kterém byla změřena průměrná intenzita dopravy vyšší o víkendu než v pracovní den, je úsek č. 4-4818 Rudolfov - Bedřichov. Komunikace je hlavní trasou vedoucí z Liberce do oblasti Jizerských hor a 18% nárůst osobní přepravy o víkendu tak lze přisuzovat návštěvnosti hor za účelem rekreace. Naopak, největší rozdíl o více jak 6000 vozidel za den vykazují úseky s nejvyšší průměrnou intenzitou č. 4-3217 a č. 4-3216. Z obrázku č. 4.3 lze dále sledovat vysoký úbytek automobilů o víkendu na úsecích č. 4-0241, č. 4-3221 a č. 4-4813 a to v rozmezí 4,5 až 6 tisíc. První dva úseky leží na významné příjezdové komunikaci do centra města vedoucí kolem Centra Babylon. Úsek č. 4-4813 je přivádějící komunikace k Obchodní a průmyslové zóně Liberec Sever. U těchto tří úseků se jedná o 34% pokles oproti pracovnímu dni, tedy potřeba osobní přepravy do centra města a obchodní zóny o víkendu klesá o jednu třetinu. Nejvyšší procentuální úbytek 34% lze sledovat celkem u 32 úseků. Jedná se spíše o úseky na komunikacích nižších tříd a místních komunikacích. Tedy o úseky v centru města, např. č. 4-0254, č. 4-0255, č. 4-0246 nebo o úseky v obytných částech města, např. v západní části Liberce (úsek č. 4-3212, č. 4-4781 či 4-0257).

Nákladní vozidla Z obrázku č. 4.5 lze sledovat nejvyšší pokles v počtu nákladních vozidel o víkendu na komunikaci I/35, především na úsecích č. 4-3214, č. 4-3217, č. 4-3216, č. 4-0246 a č. 4-4811 a to zhruba o 3500 až 2700 vozidel. Velký pokles nastává také na komunikaci I/14 vedoucí do Jablonce nad Nisou na úsecích č. 4-1401 a 4-1402.

31

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.3: Rozdíl počtu osobních vozidel v pracovním dni a o víkendu

Obrázek č. 4.4: Procentuální rozdíl počtu osobních v pracovním dni a o víkendu

Zdroj: vlastní zpracování, CEDA, ŘSD

32

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.6 zobrazuje rozdíl intenzit v procentech. Na první pohled je vidět nejvyšší procentuální pokles především na komunikacích vyšších tříd, které zajišťují dopravu mezi obcemi. Průměrný úbytek nákladních vozidel o víkendu oproti pracovnímu dni je 62%, přitom u všech úseků se jedná o pokles v rozmezí 53 až 70%. To znamená snížení nákladní dopravy o víkendu průměrně téměř o dvě třetiny. Jedním z důvodů je omezení jízd vozidel nad 7,5 tuny a vozidel nad 3,5 tuny s přídavným přípojným vozidlem na dálnicích, komunikacích pro motorová vozidla a silnicích I.třídy o víkendu.

33

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.5: Rozdíl počtu nákladních vozidel v pracovním dni a o víkendu

Obrázek č. 4.6: Procentuální rozdíl počtu nákladních vozidel v pracovním dni a o víkendu

Zdroj: vlastní zpracování, CEDA, ŘSD 34

ČVUT Praha

4.2 4.2.1

4. ANALÝZA DAT

Obyvatelstvo v rámci ZSJ Hustota zalidnění

Hustota zalidnění je základní charakteristikou ukazující osídlení určitého území obyvateli, standardně je udávána pro státy, či kraje. K čím menším územním celkům jsou k dispozici údaje (rozloha a počet obyvatel), tím přesnější lze získat informaci i o rozmístění obyvatel. Nejmenší územní jednotky, pro které jsou v České republice sledovány počty obyvatel, jsou základní sídelní jednotky. Na obrázku č. 4.7 je znázorněna hustota zalidnění základních sídelních jednotek v Liberci. Žlutá hranice vymezuje ZSJ, na jejichž území bylo provedeno sčítání dopravy. S těmito ZSJ bude pracováno v další části kapitoly a z obrázku je zřetelné, že úseky, na kterých Ředitelství silnic a dálnic sleduje intenzity dopravy, leží především v ZSJ s vyšší hustotou obyvatel. Z důvodu nedostupnosti nových dat ze Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011, jsou počty obyvatel v ZSJ z roku 2001. V tu dobu mělo město Liberec podle sčítání 99 102 obyvatel. Do roku 2012 počet obyvatel vzrostl na 102 005, avšak rozloha města se nezměnila. V roce 2001 byla hustota zalidnění města Liberce 934 obyvatel na km2 . Dnes už to je 962 obyvatel na km2 . Průměrná hustota zalidnění České republiky k 1.1.2012 je 133 ob./km2 . Tabulka č. 4.3: Hustota zalidnění vybraných měst k 1.1.2012 Hustota zalidnění [ob./km2 ]

Město Liberec

962

Praha

2601

Brno

1646

Ostrava

1399

Hradec Králové

913

Jablonec nad Nisou

1440

Turnov

634 Zdroj: vlastní zpracování, [13]

35

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.7: Hustota zalidnění v základních sídelních jednotkách

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka

Radčice Kateřinky Staré Pavlovice-východ

Staré Pavlovice-sever

Ruprechtice-sever

í tic

.-u a P.o šo v ta Os

Ostašov

Horní Hanychov

Hanychov -p.o. Malé Doubí

va an o U JDolu

Rochlice-p.o.

Doubí -průmyslová zóna

Pilínkov

ov

U Nisy -sever

1

2

3

Lidové sady Wolkerova

Hra -dební

U Ni s y

ch Ro

- jih

Bro

- se lic e

ve

r

Králův háj

Rochlice-jih

U ky

ílač vy s

U cihelny

Vesec

K Dlouhému Mostu

Nový Harcov

Aloisina

U

vo pi

Vr at isl a

Vr a ti Doubí

Starý Harcov

Kunratická

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Harcov II

Harcov I

Pod Novou výšina Rudou

v sk á um o

va

ru Kunratice Prosečský hřeben

vic estř ed

sla -p.o vic e . Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

0

U jezírka

v á ed No - stř da Ru

Hanychov

v Důl Horní Růžodol Horní Růžodol-západ Rochlice -západ Janů

tián Kris Perštýn

U Nisy-střed

Ještěd

d m Po a ží dr ná

í raž

Janův Důl-za tratí

Javorová

Vysoká Nerudovo Keilův škola náměstí e vrch c nic mo Husova Liberec-střed Ne

Františkov Jeřáb

ce

Žižkovo náměstí á sk in aj Výsta r K -viště

Nád

Karlinky

e

an

Černá hora

ic

Růžodol I

Letiště

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Staré Pavlovice

Čis

Karlov p. Ještědem

Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

4 km

Hustota zalidnění

§

2

[obyvatel/km ] 0 - 900

901 - 2700 2701 - 5500 5501 - 9000 9001 - 14000 14001 - 18727 Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky

Zdroj: vlastní zpracování, ARCDATA Praha, s.r.o. Z tabulky č. 4.3 je vidět, že celková hustota zalidnění Liberce je oproti jiným velkým městům nízká. To je způsobeno velkou plochou lesů, která obklopuje zastavěnou část města. Podobnou hustotu zalidnění má město Hradec Králové. Průměrná hustota zalidnění jedné ZSJ v Liberci je 2345 ob./km2 . To je zhruba 1,8krát menší hustota, než je pro ZSJ v Praze (4 130 ob./km2 ). Nejvyšší hustotu

36

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

zalidnění lze sledovat u ZSJ Rochlice-střed a to 18 727 ob./km2 . Další ZSJ s vysokou hustotou jsou Ruprechtice-jih, Nerudovo náměstí, Pod nádražím a Rochlice-západ (9 000 až 14 000 ob./km2 ). ZSJ Černá hora, Staré Pavlovice a U jezírka nemají stálého obyvatele. Z obrázku 4.7 lze sledovat i rozmístění obyvatel. Větší zalidnění nastává ve středu města, kde je celistvá zástavba, tedy v intravilánu. Po okrajích města - v extravilánu, kde už je zástavba jen místy - se nachází ZSJ s nejnižšími hustotami zalidnění do 900 ob./km2 .

4.2.2

Počet vozidel na 1 obyvatele základní sídelní jednotky

Zpracování dat v nástroji Model Builder Pro další analýzu bylo potřeba propojit vrstvu vybraných ZSJ s vrstvou sčítacích úseků a tak propojit atributy obou vrstev. Postup zpracování byl vytvořen v nástroji Model Builder, jež je součástí aplikace ArcMap. Schéma je znázorněno na obrázku č. 4.8 a model je přiložen na CD. Vstupními vrstvami byly ZSJ (A), viz. : příloha B a sčítací úseky (B), viz.: příloha D. Nejprve byly prostorovým dotazem vybrány ZSJ, které jsou protnuté měřenými úseky (1). Tedy ty ZSJ, ve kterých bylo provedeno měření intenzity dopravy. Při tvorbě modelu bylo nutné odstranit dříve připojené tabulky (2). V dalším kroku byly pomocí prostorového připojení (3) přesunuty atributy z vrstvy scit_useky obsahující informaci o intenzitách dopravy do vrstvy ZSJ_obsahujici_su obsahující atributy s počtem obyvatel a výměrou. Vztah mezi atributy byl zvolen „join_one_to_many“ . Tedy kolik sčítacích úseků zasahovalo do jedné ZSJ, tolikrát byl vytvořen záznam dané ZSJ s atributy různých sčítacích úseků, avšak se stejným názvem ZSJ. Krokem (4) byla převedena vytvořená třída prvků na vrstvu prvků. Následně byla vytvořena shrnující statistika (tabulka), ve které byly spočteny součet intenzit všech osobních aut a součet intenzit všech nákladních aut pro jednotlivé ZSJ (5). Počet úseků protínajících danou ZSJ byl automaticky uložen v atributu frequency. Dále bylo potřeba pouze vytvořit a vypočíst pole pro průměrnou intenzitu osobních aut (6) a nákladních aut (7) na jeden úsek v dané ZSJ.

37

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.8: Postup zpracování

Zdroj: vlastní zpracování, nástroj Model Builder (ArcGIS 10) Tabulka s vypočtenými průměrnými hodnotami byla připojena pomocí funkce Add Join k základní vrstvě obsahující ZSJ (8). Pro přidání dalších polí bylo potřeba z kompozice vytvořit třídu prvků (9) a již bylo možné vypočítat průměrný počet osobních aut (10) a průměrný počet nákladních aut (11) na 1 obyvatele. V posledním kroku (12) byla kompozice převedena do výsledné třídy prvků (C).

Výpočet průměrné intenzity dopravy na 1 měřený úsek v dané ZSJ 𝑂,𝑇 𝑉 𝑉𝑍𝑆𝐽

∑︀𝑛

=

𝑈 𝑂,𝑇 𝑉 𝐹 𝑅𝐸𝑄𝑈 𝐸𝑁 𝐶𝑌 𝑖=1

(4.1)

Kde: V ... je průměrný počet osobních nebo nákladních vozidel (průměrná intenzita do-

38

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

pravy) na jeden úsek dané ZSJ, U ... je intenzita dopravy osobních nebo nákladních vozidel na měřeném úseku, přičemž i = 1, ..., n jsou měřené úseky v dílčích ZSJ FREQUENCY ... je počet měřených úseků protínajících danou ZSJ

Průměrné intenzity osobních a nákladních vozidel jsou zobrazeny v přílohách F a G. Výpočet průměrného počtu vozidel na 1 obyvatele ZSJ 𝑉 𝑄𝑂,𝑇 𝑍𝑆𝐽 =

𝑂,𝑇 𝑉 𝑉𝑍𝑆𝐽 𝑂𝐵𝑍𝑆𝐽

(4.2)

Kde: Q ... je počet osobních nebo nákladních vozidel na 1 obyvatele ZSJ, V ... je průměrná intenzita dopravy osobních nebo nákladních vozidel na jeden úsek dané ZSJ, OB ... je počet obyvatel v ZSJ

Osobní vozidla Obrázek č. 4.9 ukazuje průměrný počet osobních automobilů na jednoho obyvatele dané ZSJ. Vysoký počet aut vychází především u ZSJ, které mají nízkou hustotou obyvatel a zároveň jimi procházejí důležité komunikace. Nejvyšší počty 1679,3 a 1496,4 osobních aut na obyvatele lze sledovat u ZSJ U Nisy-střed a U skládky, kterými vede dvouproudá silnice I/35. Dále to jsou ZSJ Nádraží, U Nisy-jih, Čisticí stanice či U Nisy-sever na téže komunikaci. Na dvouproudé I/14 to jsou ZSJ U Nisy-jih a Zelené údolí, na jejím jednoproudém pokračování má vysoký počet aut na obyvatele ZSJ Prosečský hřeben (758, 4 O/ob.). ZSJ Rochlice-průmyslový obvod a Hanychov-průmyslový obvod mají nízkou hustotu obyvatel (91,8 ob./km2 a 275,8 ob./km2 ) a vedou jimi pouze místní komunikace a také silnice III. třídy č. 2784. Nachází se zde však průmyslové areály a velké obchodní centrum Nisa, které významně navyšují zatížení osobních automobilů na jednoho obyvatele (773,9 O/ob. a 242,0 O/ob.).

39

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

U většiny základních sídelních jednotek vychází počet aut na jednoho obyvatele do 200. Velmi nízké hodnoty do 3 O/ob. mají např. ZSJ Ruprechtice-jih, Aloisina výšinka či Nové Pavlovice, což jsou velice hustě osídlené jednotky (nad 3500 ob./km2 ) a silná intenzita dopravy se zde „ztratí“ mezi vysokým počtem obyvatel. Z řídce zalidněných ZSJ lze sledovat nízký počet aut např. ZSJ Horní Hanychov (646 ob./km2 a 3,2 O/ob.), což naznačuje slabý provoz v této lokalitě. Obrázek č. 4.9: Počet osobních vozidel na 1 obyvatele ZSJ

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic


Ostašov


va an o U JDolu

Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y -

jih

Bro

- se lic e

ve

r

Rochlice-jih

K Dlouhému Mostu

íl vy s

U y ač k

U cihelny

Vesec

Doubí

Nový Harcov Kunratická

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Starý Harcov

Aloisina


v sk á um o

Harcov II

Harcov I

Králův háj


Hanychov


Perštýn

U Nisy -sever

U Nisy-střed

Ještěd

v tiáno Kris


í raž


Javorová


Františkov Jeřáb

Lomy

Horská

ce

Žižkovo náměstí á sk in aj Výsta Kr -viště

Nád

Karlinky

e

an

Černá hora

ic

Růžodol I

Letiště

Horní Hanychov

st

U skládky

Horní Suchá

Nové Pavlovice

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

U

vo pi

va

Vr at isl a


vic estř Vra ed tisla -p.o vic e .

§

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet osobních vozidel na 1 obyvatele [O/obyvatele] 1,7 - 210,0

210,1 - 420,0 420,1 - 630,0

0

1

2

3

4 km

630,1 - 840,0

840,1 - 1050,0 1050,1 - 1260,0 1260,1 - 1470,0 1470,1 - 1679,3

Sčítací úseky Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků

Zdroj: vlastní zpracování, data ArcČR 500, ARCDATA Praha, s.r.o.

40

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Ze zobrazení 4.9 je patrná závislost umístění komunikací a intenzity dopravy na nich na rozmístění obyvatel. V okolí velkých komunikací je nízká hustota zalidnění a hustý provoz na nich pak zvedá hodnoty počtu osobních automobilů na jednoho obyvatele. Např. ZSJ Prosečský hřeben a Starý Harcov jsou dvě podobné ZSJ s nízkou hustotou obyvatel (17, 2 a 37,2 ob./km2 ), avšak díky mnohem více frekventovaným komunikacím I/14 a od ní odpojující se III/29024 má ZSJ Prosečský hřeben průměrný počet automobilů na 1 obyvatele až 36 krát vyšší než ZSJ Starý Harcov, kterou prochází komunikace III/29020 a III/29022. Nákladní vozidla Situace na obrázku č. 4.10 zobrazujícím počet nákladních automobilů na jednoho obyvatele ZSJ je téměř totožná se situací na obrázku č. 4.9. Výsledné hodnoty byly také rozděleny do osmi pravidelných intervalů a zvýšený počet nákladních vozidel lze sledovat u stejných ZSJ. Jeví se zde stejné závislosti, jež bylo možné sledovat u osobních automobilů. Nejvyšších hodnot dosahují ZSJ U skládky a U Nisy-střed a to 193,7, respektive 190,3 těžkých vozidel na jednoho obyvatele. Další vysoké počty nákladních vozidel vychází u ZSJ U Nisy-jih 126,4 TV/ob., Rochlice-průmyslový obvod 125,0 TV/ob., či u ZSJ Prosečský hřeben 92,2 TV/ob. U většiny ZSJ se počty nákladních vozidel pohybují v rozmezí 0,1 až 24,0 na jednoho obyvatele. Do 1,0 nákladního auta na 1 obyvatele připadá např. v ZSJ Ruprechtice-jih, Wolkerova, Horní Růžodol, Janův Důl, či Horní Hanychov, Kateřinky nebo Harcov II. U prvních tří případů se jedná o ZSJ s vysokou hustotou zalidnění, u následujících se jedná spíše o méně obydlené jednotky.

41

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.10: Počet nákladních vozidel na 1 obyvatele ZSJ

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic


Ostašov


Horní Hanychov

va an o U JDolu

Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

ov

U Nisy -sever

Hra -dební

U Ni s y

ch Ro

- jih

Bro

- se lic e

ve

Králův háj

r

Rochlice-jih

U ky

ílač vy s

U cihelny

U

Kunratická

va


vic estř ed

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

vo pi

Vr at isl a

Vr a ti Doubí

Nový Harcov

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Starý Harcov

Aloisina


v sk á um o

Harcov II

Harcov I


Hanychov



U Nisy-střed

Ještěd


í raž


Javorová


Františkov Jeřáb

ce


Nád

Karlinky

e

an

Černá hora

ic

Růžodol I

Letiště

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet nákladních vozidel na 1 obyvatele [TV/obyvatele] 0,1 - 24,0

24,1 - 48,0 48,1 - 72,0

0

1

2

3

4 km

§

72,1 - 96,0

96,1 - 120,0

120,1 - 144,0 144,1 - 168,0 168,1 - 193,7


Zdroj: vlastní zpracování, data ArcČR 500, ARCDATA Praha, s.r.o.

42

ČVUT Praha

4.3

4. ANALÝZA DAT

Plochy Land Use

V této části bude vypočten procentuální podíl funkčního využití ploch v základních sídelních jednotkách, ve kterých leží sčítací úseky a bylo u nich tedy možné vypočítat průměrnou intenzitu dopravy osobních a nákladních vozidel. Sledovány byly funkční plochy, u kterých lze předpokládat vliv na intenzitu dopravy. Jsou to obytné plochy, výrobní plochy a rekreační plochy. Dopravní plochy a ostatní plochy byly vynechány. Kategorizace ploch do tříd Land Use je znázorněna v tabulce č. 3.1. Do obytných ploch patří plochy pro bydlení, plochy celoměstské vybavenosti a plochy smíšené funkce. Do výrobních ploch byly zařezeny plochy průmyslové, stavební, lesní a zemědělské výroby. Do rekreačních ploch patří plochy rekreace a sportu, plochy zeleně a vodní plochy. Propojení vrstev pro výpočet bylo provedeno v nástroji Model Builder a schéma je na obrázku č. 4.11.

4.3.1

Zpracování dat v nástroji Model Builder

Vstupními vrstvami jsou třídy prvků: sčítací úseky scit_useky (A), základní sídelní jednotky zsj (B) a plochy Land Use lu (C). V prvním kroku bylo opět potřeba vybrat ty ZSJ, které jsou protínány měřenými úseky intenzity dopravy (1). Ze vzniklé kompozice byla vytvořena třída prvků (2) a z ní vrstva prvků (3) - formáty potřebné pro další zpracování v Model Builderu. Pomocí funkce Clip (3) byla oříznuta vrstva obsahující plochy dle tříd Land Use na území vybraných ZSJ. Plochy Land Use byly spojeny podle atributu využití do pěti složených (multipart) ploch (4). Vznikla tak jedna složená plocha pro obytné plochy, jedna pro výrobní plochy, atd. Pomocí funkce Union (6) byly geometricky protnuty překrývající se třídy prvků zsj a lu. Vznikla jedna vrstva obsahující atributy z obou vstupních vrstev. Počet záznamů z obou vrstev se tedy znásobil. V kroku 7, 8 a 9 byla vytvořena pole OP_proc, VP_proc, RP_proc představující procentuální podíl dílčí plochy (obytné, výrobní či rekreační) na celkovou výměru ZSJ, který byl spočten vzorcem:

43

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

𝑂𝑃 _𝑝𝑟𝑜𝑐, 𝑉 𝑃 _𝑝𝑟𝑜𝑐, 𝑅𝑃 _𝑝𝑟𝑜𝑐 =

𝑆𝑝𝑙𝑜𝑐ℎ𝑦 𝑆𝑍𝑆𝐽

(4.3)

Prozatím byly hodnoty v těchto třech sloupcích shodné. Pro další zpracování byla z kompozice vytvořena vrstva prvků (10), ze které byly následně atributovým dotazem vybrány obytné plochy (11). Kompozice byla převedena do třídy prvků (12) a následně na vrstvu prvků (13). K vrstvě vytvořené v kroku 3 obsahující pouze ZSJ, na jejichž území se nachází měřené úseky, byla pomocí funkce Add Join (14) na základě shodného atributu NAZZSJ (název ZSJ) dočasně připojena tabulka s vybranými obytnými plochami - tedy atribut OP_proc. Kompozice byla převedena do třídy prvků. Vznikla tak vrstva obsahující vybrané ZSJ s přidanou informací o procentuálním podílu obytných ploch v jednotlivých ZSJ. Aby bylo k této vrstvě možné připojit procentuální podíly výrobních ploch (vybrané atributovým dotazem v kroku 15 opět z vrstvy vytvořené v kroku 3), bylo nutné ji převést na vrstvu prvků. Připojení proběhlo v kroku 16, na základě shodného atributu NAZZSJ. Stejný postup byl proveden i pro poslední připojení (18) rekreačních ploch vybraných v kroku 17 z vrstvy vytvořené v kroku 3. Výsledná kompozice byla převedena na konečnou třídu prvků (19), která obsahuje procentuální podíly ploch Land Use v dané ZSJ.

44

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.11: Postup zpracování

Zdroj: vlastní zpracování, nástroj Model Builder (ArcGIS 10)

45

ČVUT Praha

4.3.2

4. ANALÝZA DAT

Procentuální podíl obytných ploch v základních sídelních jednotkách

Podíl obytných ploch je znázorněn na obrázku č. 4.12. Vzhledem k tomu, že většina ze sledovaných ZSJ leží v zastavěné části města - intravilánu, jsou procentuální podíly obytných ploch vysoké. Nejvíce obytných ploch 90,0% má ZSJ Wolkerova. Nad 80% mají dále ZSJ Hradební, Nerudovo náměstí, Nemocnice a Hanychov. Od středu města k severo-východu se významně jeví skupina ZSJ vysokým procentuálním podílem obytných ploch nad 60% (Liberec-střed, Keilův vrch, Krajinská, Nové Pavlovice, Horská, Staré Pavlovice-východ, Ruprechtice-jih, atd). Jedná se o část města s hustou obytnou zástavbou, jak rodinnými, bytovými či panelovými domy. Mezi ZSJ s převažujícími obytnými plochami patří dále např. ZSJ Horní Růžodolzápad, Rochlice-západ, Rochlice-střed či Rochlice-střed s převažujícími panelovými a bytovými domy. Průměrný procentuální podíl obytných ploch je 45,2% a nad tuto hodnotu dosáhne lehce více než polovina ZSJ (36 ze 70 ZSJ). Jedná se o ZSJ v širším středu města. Více na okraji se nachází ZSJ kde převažují jiné než obytné plochy. Méně než 20% podíl obytných ploch mají např. ZSJ Kateřinky, Machnín, Prosečský hřeben či Špičák. Dále úzké ZSJ, v okolí velkých komunikací (U Nisy-jih, Nádraží), a průmyslové areály (Rochlice-průmyslový obvod).

46

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.12: Procentuální podíl obytných ploch v ZSJ

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic

Horní Růžodol-západ Rochlice -západ


Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

Bro

v - se lic e

Králův háj

er

Rochlice-jih

íl vy s

U y ač k

U cihelny

U

u Kunratice Prosečský hřeben

vic estř ed

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Podíl obytných ploch na plochy základních sídelních jednotek

ar

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

v vo pi

Vr at isl a

Vr a ti Doubí

Kunratická

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Nový Harcov

Aloisina


v sk á um o

Starý Harcov

Harcov II

Harcov I


Horní Hanychov

Horní Růžodol

U Nisy-střed

Hanychov

l

Perštýn

U Nisy -sever

í raž

Ještěd

v Dů

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce

Žižkovo náměstí á sk jin a Výsta Kr -viště

Nád

Karlinky

e

an


Ostašov

ic

Růžodol I

Letiště

Černá hora

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

0

1

2

3

4 km

§

[%]

0,4 - 20,0 20,1 - 40,0 40,1 - 60,0 60,1 - 80,0 80,1 - 100,0


Zdroj: vlastní zpracování, ArcČR 500, CEDA

47

ČVUT Praha

4.3.3

4. ANALÝZA DAT

Procentuální podíl výrobních ploch v základních sídelních jednotkách

Z obrázku č. 4.13 je patrné, že nejvyšší podíl výrobních ploch 69,4% má ZSJ Hanychov-průmyslový obvod, kde se nachází řada průmyslových areálů, např. Galvanoplast Fischer Bohemia či Gall, zabývající se výrobou náhradních dílů pro automobilový průmysl. Vysoký podíl nad 40% výrobních ploch mají také ZSJ Vratislaviceprůmyslový obvod a ZSJ U Nisy-jih. Tyto dva výše zmíněné areály jsou původní, některé budovy jsou staré, opuštěné nebo jsou využívány jen jako skladiště. Jedná se bývalé textilní továrny. Průmyslová výroba je v současnosti spíše směřována do nově vystavěných moderních areálů v Průmyslové zóně Liberec Jih, která leží v ZSJ Doubí-průmyslová zóna. Tato ZSJ však v analýze není zahrnuta, neboť k ní nejsou informace o intenzitě dopravy. Výrobní plochy podniku Magna, který se zabývá automobilovým průmyslem tvoří 30,1% plochy ZSJ Rochlice-průmyslový obvod. Další významné podíly nad 20% výrobních ploch jsou v ZSJ Rochlice-jih, U vysílačky, U cihelny, Nádraží a Františkov. Obchodní a průmyslová zóna Liberec-Jih rozkládající se v ZSJ U Skládky má podíl výrobních ploch pouze 4,3%. To je způsobeno převažujícími obchodními domy, které při kategorizaci dle tříd Land Use spadají pod obytné plochy. Výrobní plochy se nenachází v 19 základních sídelních jednotkách zobrazených v obrázku č. 4.13 šedivou barvou. Jedná se jak o ZSJ ve středu města (Husova, Nemocnice), tak na okrajích (Starý Harcov). Průměrný procentuální podíl výrobních ploch v ZSJ je 7,5% a pod tuto hranici spadá 51 ZSJ.

48

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.13: Procentuální podíl výrobních ploch v ZSJ

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic



Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

Bro

v - se lic e

Králův háj

er

Rochlice-jih

íl vy s

U y ač k

U cihelny

U


vic estř ed

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Podíl výrobních ploch na plochy základních sídelních jednotek

ar

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

v vo pi

Vr at isl a

Vr a ti Doubí

Kunratická

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Nový Harcov

Aloisina


v sk á um o

Starý Harcov

Harcov II

Harcov I


Horní Hanychov

Horní Růžodol

U Nisy-střed

Hanychov

l

Perštýn

U Nisy -sever

í raž

Ještěd

v Dů

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce


Nád

Karlinky

e

an


Ostašov

ic

Růžodol I

Letiště

Černá hora

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

0

1

2

3

4 km

[%]

0 0,1 - 20,0 20,1 - 40,0 40,1 - 60,0 60,1 - 80,0

§



49

ČVUT Praha

4.3.4

4. ANALÝZA DAT

Procentuální podíl rekreačních ploch v základních sídelních jednotkách

Z obrázku č. 4.14 je patrné, že rekreační plochy převládají u ZSJ na krajích města, v jeho nezastavěné části - extravilánu. Liberec je téměř ze všech stran obklopen lesy, které jsou již součástí okrajových ZSJ. Nejvyšší podíly rekreačních ploch nad 80% lze sledovat u ZSJ Kateřinky, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Jizerských hor, a ZSJ Starý Harcov, který k oblasti těsně přiléhá. Vysoké procentuální podíly nad 60% mají ZSJ Kunratice a ZSJ Špičák, na jehož území se nachází nově vystavěný běžecký areál Vesec. Nad 40% rekreačních ploch mají ZSJ Horní Růžodol a Rochlice-průmyslový obvod, do kterých zasahuje rozlehlé sportoviště Sport Park Liberec s atletickým, hokejovým, basebalovým a softbalovým stadionem, fotbalovými hřišti a tenisovými kurty. Již z názvu vyplývá, že ZSJ Prosečský hřeben bude mít vysoký podíl rekreačních ploch 52,7%, podobný podíl 58,6% rekreačních ploch má ZSJ Machnín s přírodní rezervací Hamrštejn. Na východní straně města u ZSJ Králův Háj, Aloisina vyhlídka, Harcov I, Pod Novou Rudou je terén členitý a hodně kopcovatý, proto mezi bytovou zástavbou zůstavá vysoký podíl lesních porostů. ZSJ Husova, na jejímž území se nachází vodní nádrž Harcov má 35% podíl rekreačních ploch. Nízké podíly rekreačních ploch lze sledovat v od jihozápadu přes centrum města směrem k severovýchodu, kde zeleň musela ustoupit husté zástavbě. Jedná se např. o ZSJ Jeřáb, Františkov, Liberec-střed či Žižkovo náměstí.

50

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.14: Procentuální podíl rekreačních ploch v ZSJ

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic



Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

Bro

v - se lic e

Králův háj

er

Rochlice-jih

íl vy s

U y ač k

U cihelny

U


vic estř ed

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Podíl rekreačních ploch na plochy základních sídelních jednotek

ar

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

v vo pi

Vr at isl a

Vr a ti Doubí

Kunratická

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Nový Harcov

Aloisina


v sk á um o

Starý Harcov

Harcov II

Harcov I


Horní Hanychov

Horní Růžodol

U Nisy-střed

Hanychov

l

Perštýn

U Nisy -sever

í raž

Ještěd

v Dů

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce


Nád

Karlinky

e

an


Ostašov

ic

Růžodol I

Letiště

Černá hora

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

0

1

2

3

4 km

§

[%]

0,2 - 20,0 20,1 - 40,0 40,1 - 60,0 60,1 - 80,0 80,1 - 100,0



51

ČVUT Praha

4.4

4. ANALÝZA DAT

Porovnání intenzity dopravy s funkčním využitím ploch

V této části bude sledován vliv funkčního využití ploch na intenzitu dopravy v Liberci. Pro vybrané ZSJ byly spočteny průměrné počty osobních a nákladních vozidel na jeden kilometr čtvereční ploch základních sídelních jednotek. Vypočtená hustota byla pak násobena procentuálním podílem obytných, výrobních nebo rekreačních ploch. Tedy bylo spočteno, kolik vozidel na km2 připadá na jednotlivé plochy Land Use. Následně byly vybrány ty ZSJ, u kterých byl podíl obytné, výrobní nebo rekreační plochy v dané ZSJ vyšší než 20%. Tedy aby jednotlivé plochy Land Use tvořily alespoň 1/5 plochy ZSJ. Tato úvaha vyplývala z původního rozdělení ploch Land Use do 5 kategorií. Podle vzorce postaveného na toto porovnání by nemělo význam sledovat vliv ploch Land Use na intenzitu dopravy, pokud tvoří např. pouze 1% rozlohy ZSJ, jelikož se dá předpokládat, že jejich vliv bude minimální. Možná závislost byla tedy hledána u ZSJ s významnějším podílem zvolených ploch Land Use. Pro tuto analýzu byly připojeny atributy z vrstvy vybraných ZSJ, obsahující informace o procentuálních podílech ploch vytvořené v části č. 4.3, k vrstvě vybraných ZSJ vytvořené v části č. 4.2.2, obsahující připojené informace o intenzitě dopravy a počtu obyvatel. Výpočet průměrného počtu vozidel na 1 km2 připadajícího na procentuální podíly ploch Land Use dané ZSJ 𝑂,𝑇 𝑉 𝐶𝑝𝑙𝑜𝑐ℎ𝑦 =

𝑂,𝑇 𝑉 𝑅𝑍𝑆𝐽 * 𝑃 𝑃𝑝𝑙𝑜𝑐ℎ𝑦 𝑆𝑍𝑆𝐽

(4.4)

Kde: C ... je počet osobních nebo nákladních vozidel na 1 km2 připadající na podíl obytných, výrobních nebo rekračních ploch dané ZSJ R ... je průměrný počet osobních nebo nákladních vozidel na 1 sčítací úsek v dané ZSJ 𝑆𝑍𝑆𝐽 ... je výměra základní sídelní jednotky v km2

52

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

𝑃 𝑃𝑝𝑙𝑜𝑐ℎ𝑦 ... je procentuální podíl obytné, výrobní nebo rekreační plochy v dané ZSJ

Postup výpočtu průměrného počtu vozidel na 1 sčítací úsek dané ZSJ je uveden v rovnici č. 4.1.

4.4.1

Počet vozidel na km2 připadající na podíl obytných ploch

Osobní vozidla Průměrný počet osobních vozidel připadající na podíl obytných ploch v dílčích ZSJ je znázorněn na obrázku č. 4.15. ZSJ, které mají podíl obytných ploch nad 20%, jsou zvýrazněné šedivým šrafováním. Jedná se o 52 ze 70 ZSJ. Jelikož to jsou tři čtvrtiny z vybraných ZSJ, byly sledovány ZSJ s podílem větším, než je průměrná hodnota 45,1%. Nad tuto hranici patří 36 ZSJ a téměř u všech jsou hodnoty automobilů vyšší (nad 5000 O/km2 ). Vyjímkou jsou ZSJ na okrajích zastavěné části města (ZSJ Horní Hanychov nebo Kunratická), kde se nenachází frekventované komunikace a není zde tranzitní doprava, která zvyšuje intenzitu. Při srovnání s přílohou F lze sledovat nízké průměrné počty vozidel na 1 úsek těchto ZSJ. Z obrázku 4.15 je na první pohled patrný zvýšený počet vozidel ve středu města. Nejvíce vyčnívají ZSJ Výstaviště a dále ZSJ Hradební, Pod nádražím, Nerudovo náměstí a Nemocnice. Tyto jednotky mají nad 40 tisíc O/km2 . Jedná se o rozlohou menší ZSJ s vysokým podílem obytných ploch nad 80%, ve kterých se nachází frekventované komunikace. Při porovnání s obrázkem č. 4.12 lze říci, že tam, kde je vysoký podíl obytných ploch, vychází i vysoký počet aut na obytnou plochu. Přitom je i vidět, že vyšší hodnoty vychází ve středu města (ZSJ Liberec-střed, U Nisy-sever, Keilův Vrch, Kristiánov, Nerudovo náměstí), kde je větší koncentrace obchodů, administrativních center, kancelářských budov a kulturních center. Leží zde i důležité dopravní uzly a doprava tak není zcela cílená. Nižší, avšak stále vysoký počet nad 15 000 osobních automobilů lze sledovat u ZSJ s obytnou zástavbou, jako jsou např. ZSJ Broumovská, Rochlice-střed, Nová Ruda-střed, Horní Růžodol-západ či Janův důl. Podíl obytných

53

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

ploch se zde pohybuje mezi 40 až 60%. Vysoké počty osobních vozidel u ZSJ U vysílačky, Nová Ruda-střed či U Nisystřed lze připisovat spíše vlivu frekventovaných komunikací I/35 a I/14, které územími prochází. Obrázek č. 4.15: Počet osobních vozidel na km2 připadající na podíl obytných ploch

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic


Ostašov


va an o U JDolu

Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

ov

U Nisy -sever

Hra -dební

U Ni s y

ch Ro

- jih

Bro

- se lic e

ve

Králův háj

r

Rochlice-jih

U ky

ílač vy s

U cihelny

U

Kunratická

va


vic estř ed

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

vo pi

Vr at isl a

Vr a ti Doubí

Nový Harcov

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Starý Harcov

Aloisina


v sk á um o

Harcov II

Harcov I


Hanychov



U Nisy-střed

Ještěd


í raž


Javorová


Františkov Jeřáb

Lomy

Horská

ce


Nád

Karlinky

e

an

Černá hora

ic

Růžodol I

Letiště

Horní Hanychov

st

U skládky

Horní Suchá

Nové Pavlovice

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet osobních vozidel 2 na km připadající na podíl obytných ploch 2

[O/km ]

16,9 - 5000,0

5000,1 - 10000,0 10000,1 - 15000,0

0

1

2

3

4 km

§

15000,1 - 25000,0 25000,1 - 35000,0 35000,1 - 45000,0 45000,1 - 55000,0 55000,1 - 69407,0

Sčítací úseky Základní sídelní jednotky, mající podíl obytných ploch nad 20% Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků


54

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Nákladní vozidla Na obrázku č. 4.16 je znázorněn počet nákladních vozidel připadajících na podíl obytných ploch. Situace v centru města, kde je patrný vysoký počet nákladních vozidel, je podobná situaci s osobními automobily. Rozdílem oproti osobním automobilům jsou zvýšené počty nákladních vozidel u ZSJ, kterými vede komunikace I/13 (ZSJ Nové Pavlovice, Staré Pavlovice-východ, Krajinská). Tyto výsledky potvrzují důvody výstavby přeložky, protože přestože je zde hustá obytná zástavba, počty nákladních automobilů na km2 těchto ploch jsou vysoké. Zvýšený počet nákladních vozidel nad 500 TV/km2 u jednotek Rochlice-jih, Hanychov-průmyslový obvod a Malé Doubí, je způsoben příjezdovou komunikací III. třídy č. 2784, která přivádí dopravu od I/35 k Průmyslové zóně Liberec Jih. ZSJ U Skládky, kde se nachází Obchodní a průmyslová zóna Liberec Sever, má 742 nákladních vozidel na km2 .

55

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.16: Počet nákladních vozidel na km2 připadající na podíl obytných ploch

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic


Ostašov



Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

m Brou

ve - se lic e

r

Králův háj

Zelené údolí

Rochlice -střed

Rochlice-jih

U ky ílač vy s

U cihelny

U

v vo pi

Vr at isl a

Kunratická

ar


vic estř ed

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

Nový Harcov

Nová Ruda-sever

Vr a ti Doubí

Starý Harcov

Aloisina


á ov sk

Harcov II

Harcov I


Horní Hanychov

Horní Růžodol

U Nisy-střed

Hanychov

Perštýn

U Nisy -sever

í raž

Ještěd

v Důl

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce


Nád

Karlinky

e

an

Černá hora

ic

Růžodol I

Letiště

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Čis


Ru pr e -jih chti

Staré Pavlovice

dolf Ru

Machnín

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet 2nákladních vozidel na km připadající na podíl obytných ploch 2

[TV/km ]

1,1 - 500,0

500,1 - 1000,0

1000,1 - 1500,0

0

1

2

3

4 km

§

1500,1 - 2500,0 2500,1 - 3500,0 3500,1 - 4500,0 4500,1 - 5500,0 5500,1 - 6632,1

Sčítací úseky Základní sídelní jednotky, mající podíl obytných ploch nad 20% Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků


56

ČVUT Praha

4.4.2

4. ANALÝZA DAT

Počet vozidel na km2 připadající na podíl výrobních ploch

Osobní vozidla Na obrázku č. 4.17 je znázorněn počet vozidel na km2 připadající na podíl výrobních ploch. ZSJ s významnějším podílem výrobní plochy nad 20% je pouze 9 ze 70 ZSJ a jsou znázorněny šedivým šrafováním. Vysoké počty vozidel na km2 lze sledovat u většiny z vybraných devíti jednotek. U základních sídelních jednotek U vysílačky (14 958,8 O/km2 ) či U Nisy-jih (34 553,0 O/km2 ) je vysoká hodnota způsobena spíše malou rozlohou a tím, že jimi vedou dvouproudé komunikace I/35 a I/14, na kterých je intenzita provozu vysoká. U ZSJ Hanychov-průmyslový obvod, Rochlice-průmyslový obvod, Rochlice-západ, Rochlice-jih je počet osobních vozidel na km2 také vysoký a lze předpokládat, že je to způsobeno průmyslovými areály, kam denně směřuje velké množství osobních automobilů. Přes tyto ZSJ také vede komunikace přivádějící dopravu do Průmyslové zóny Liberec Jih.

57

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.17: Počet osobních vozidel na km2 připadající na podíl výrobních ploch

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic


Ostašov



Rochlice-p.o.


Pilínkov

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

m Brou

ve - se lic e

r

Králův háj

Zelené údolí

Rochlice -střed

Rochlice-jih

U ky ílač vy s

U cihelny

U

v vo pi

Vr at isl a

Kunratická

ar


vic estř ed

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

Nový Harcov

Nová Ruda-sever

Vr a ti Doubí

Starý Harcov

Aloisina


á ov sk

Harcov II

Harcov I


Horní Hanychov

Horní Růžodol

U Nisy-střed

Hanychov

Perštýn

U Nisy -sever

í raž

Ještěd

v Důl

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce


Nád

Karlinky

e

an

Černá hora

ic

Růžodol I

Letiště

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Čis


Ru pr e -jih chti

Staré Pavlovice

dolf Ru

Machnín

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet osobních vozidel 2 na km připadající na podíl výrobních ploch 2

[O/km ] 0

0

1

2

3

4 km

§

0,1 - 4000,0

4000,1 - 8000,0

8000,1 - 12000,0

12000,1 - 16000,0 16000,1 - 34553,0

Sčítací úseky Základní sídelní jednotky, mající podíl výrobních ploch nad 20% Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků


58

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Nákladní vozidla Situace na obrázku č. 4.18 vypadá obdobně jako s osobními automobily. Nejvyšší hodnotu 4764 TV/km2 má ZSJ U Nisy-jih, ve které se nachází křižovatka dvouproudých komunikací I/35 a I/14. Vysoké hodnoty mají také ZSJ U Nisy-střed, Nádraží či U vysílačky, což je způsobeno tím, že mají vysoký podíl výrobních ploch a ještě jimi prochází frekventované komunikace. Základní sídelní jednotky s průmyslovými areály Hanychov-průmyslový obvod, Rochlice-průmyslový obvod, Rochlice-západ, Rochlice-jih mají také vysoké hodnoty nad 600 nákladních vozidel na km2 výrobních ploch, což je nejméně dvakrát více, než průměrný počet nákladních vozidel připadajících na km2 výrobních ploch spočtený ze všech 70 ZSJ.

59

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.18: Počet nákladních vozidel na km2 připadající na podíl výrobních ploch

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Machnín

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

m Brou

ve - se lic e

r

Wolkerova

Zelené údolí

Rochlice-jih

U ky ílač vy s


Nová Ruda-sever

U cihelny

U

v vo pi

Vr at isl a

Vr a ti

ar


vic estř ed

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

Starý Harcov

Aloisina


á ov sk

Harcov II

Harcov I

Králův háj

Rochlice -střed

Doubí

ov

Lidové sady

U jezírka


U Nisy-střed

Rochlice-p.o.


Pilínkov

Horní Růžodol



Perštýn

U Nisy -sever

í raž

v Důl

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Nád

Janů

Javorová


Jeřáb


Lomy

Horská

ce


Františkov

Hanychov

Ještěd

an

Karlinky

Horní Hanychov

st


Ostašov

Nové Pavlovice

e

Růžodol I

Letiště

Černá hora

ic

dolf Ru

í tic U skládky

Horní Suchá

Ru pr e -jih chti

Staré Pavlovice

Čis


Ruprechtice-sever

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet 2nákladních vozidel na km připadající na podíl výrobních ploch 2

[TV/km ] 0

0

1

2

3

4 km

0,1 - 550,0

§

550,1 - 1100,0 1100,1 - 1650,0 1650,1 - 2200,0 2200,1 - 4764,0

Sčítací úseky Základní sídelní jednotky, mající podíl výrobních ploch nad 20% Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků


60

ČVUT Praha

4.4.3

4. ANALÝZA DAT

Počet vozidel na km2 připadající na podíl rekreačních ploch

Osobní vozidla Z obrázku č. 4.19, na kterém je znázorněn počet osobních automobilů na km2 připadající na podíl rekreačních ploch daných ZSJ, lze sledovat, že rekreační plochy nejsou faktorem, který ve městě významně ovlivňuje dopravu. Je patrné, že vysoké počty automobilů jsou především u ZSJ, kterými prochází důležité komunikace s vysokou intenzitou dopravy. U předešlých ploch Land Use převážně platilo, že měla-li ZSJ vysoký podíl obytné nebo výrobní plochy, počty vozidel na km2 byly také vysoké. U rekreačních ploch tomu tak není. Vysoké počty automobilů na km2 zde lze sledovat spíše u ZSJ, které mají vysoký průměrný počet vozidel na jeden úsek. Např. to jsou ZSJ U Nisy-jih, U Nisy-střed, které mají zhruba 33% rekreačních ploch a počty osobních automobilů jsou 14 551,1 a 23 406,5 O/km2 . ZSJ s významnějším podílem rekreačních ploch nad 20% je 42, přičemž průměrný podíl na jednotku vychází 27,2%. Při pohledu na situaci u ZSJ s nejvyššími podíly rekreačních ploch nad 50%, což jsou ZSJ Kateřinky, Starý Harcov, Špičák, Kunratice, Machnín, Prosečský hřeben a Králův Háj, převažují nízké hodnoty. Výjimkou je ZSJ Špičák, kterou prochází frekventovaná I/35, a tudíž má vysokou hodnotu 13 653,6 O/km2 . Příjezdová komunikace do sportovního areálu, jehož plocha zabírá 66% ZSJ po této však komunikaci nevede. Hodnota je způsobena vysokou intenzitou dopravy na výše zmíněné komunikaci.

61

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

Obrázek č. 4.19: Počet osobních vozidel na km2 připadající na podíl rekreačních ploch

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka

Radčice Kateřinky


Machnín

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

m Brou

ve - se lic e

r

Wolkerova

Zelené údolí

Rochlice-jih

U ky ílač vy s


Nová Ruda-sever

U cihelny

U

v vo pi

Vr at isl a

Vr a ti

ar


vic estř ed

sla -p.o vic e .

Vesec

K Dlouhému Mostu

Starý Harcov

Aloisina


á ov sk

Harcov II

Harcov I

Králův háj

Rochlice -střed

Doubí

ov

Lidové sady

U jezírka


U Nisy-střed

Rochlice-p.o.


Pilínkov

Horní Růžodol



Perštýn

U Nisy -sever

í raž

v Důl

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Nád

Ještěd

Janů

Javorová


Jeřáb


Lomy

Horská

ce


Františkov

Hanychov Horní Hanychov

e

an

Karlinky

Nové Pavlovice

st


Ostašov

ic

Růžodol I

Letiště

Ru pr e -jih chti

dolf Ru

í tic U skládky

Horní Suchá

Ruprechtice-sever

Staré Pavlovice

Čis


Černá hora

Staré Pavlovice-východ

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet osobních vozidel 2 na km připadající na podíl rekreačních ploch 2 [O/km ] 44,5 - 1500,0

1500,1 - 3000,0 3000,1 - 6000,0

0

1

2

3

4 km

§

6000,1 - 9000,0 9000,1 - 12000,0 12000,1 - 15000,0 15000,1 - 18000,0 18000,1 - 27759,2

Sčítací úseky Základní sídelní jednotky, mající podíl rekreačních ploch nad 20% Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků


Nákladní vozidla Situace na obrázku č. 4.20 znázorňující počet nákladních automobilů na km2 připadající na podíl rekreačních ploch daných ZSJ je velice podobná osobním auto-

62

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

mobilům. Nejvyšší hodnoty nad 12 000 TV/km2 lze sledovat u ZSJ, kterými vedou významné komunikace I/35 a I/14. Vysoký počet nákladních vozidel lze také sledovat u ZSJ Rochlice-průmyslový obvod, který lze připisovat spíše průmyslovým areálům. U ZSJ s nejvyššími podíly rekreačních ploch (ZSJ Machnín, Kateřinky, Starý Harcov, atd.) je hustota nákladních vozidel na km2 nízká. Obrázek č. 4.20: Počet nákladních vozidel na km2 připadající na podíl rekreačních ploch

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka

Radčice Kateřinky


Machnín

Lidové sady

U jezírka

Wolkerova

Hra -dební

U Ni s y

ch Ro

- jih

m Brou

v - se lic e

er

Králův háj

Rochlice-jih

K Dlouhému Mostu

U ky

ílač vy s

U cihelny

Vesec

Doubí


Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Starý Harcov

Aloisina


á ov sk

Harcov II

Harcov I


U Nisy-střed

í raž


Pilínkov

Horní Růžodol

Rochlice-p.o.

Perštýn

U Nisy -sever



Ještěd

v Důl

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Nád

Janů

Javorová


Jeřáb


ce


Františkov

Hanychov Horní Hanychov

an

Karlinky

e

Lomy

Horská

ov

st


Ostašov

ic

Růžodol I

Letiště

Nové Pavlovice

dolf Ru

í tic U skládky

Horní Suchá

Ruprechtice-sever

Ru pr e -jih chti

Staré Pavlovice

Čis


Černá hora

Staré Pavlovice-východ

U

vo pi

va

Vr at isl a


vic estř Vra ed tisla -p.o vic e . Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

Počet nákladních vozidel 2 na km připadající na podíl rekreačních ploch 2 [TV/km ] 5,3 - 200,0

200,1 - 400,0 400,1 - 800,0

0

1

2

3

4 km

§

800,1 - 1200,0 1200,1 - 1600,0 1600,1 - 2000,0 2000,1 - 2400,0 2400,1 - 3227,2

Sčítací úseky Základní sídelní jednotky, mající podíl rekreačních ploch nad 20% Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků


63

ČVUT Praha

4.5

4. ANALÝZA DAT

Využití rychlostních profilů jako ukazatele hustoty dopravy

V této části bude pomocí zobrazení rychlostních profilů ukázána hustota dopravy na úseku č. 4-3216, který má podle výsledků z části 4.1 nejvyšší intenzitu provozu u osobních i nákladních vozidel. K liniové vrstvě road, obsahující pouze úseky na kterých jsou rychlostní profily sbírány, byly pomocí funkce Relate na základě jedinečných atributů připojeny tabulky, ze kterých byly získány informace o rychlosti dopravního proudu. V grafech č. 4.21 a č. 4.22 jsou znázorněny průměrné rychlosti, jakými daným úsekem projížděla vozidla v průběhu dne. Úsek č. 4-3216 se nachází na dvouproudé komunikaci I/35 poblíž Centra Babylon. První graf ukazuje rychlostní profily ve směru na Chrastavu a druhý ve směru na Turnov. Rychlostní profily jsou vedeny v 15 minutových intervalech. Modrou linií je znázorněn provoz v pracovní den a červenou o víkendu. Obrázek č. 4.21: Rychlostní profily na úseku č. 4-3216 směr Chrastava

Zdroj: vlastní zpracování, CE-Traffic Z grafu č. 4.21 je vidět, že v pracovní den na úseku nastává první pokles přepravní rychlosti kolem páté hodiny ranní z 94 km/h až na 66 km/h, poté další kolem deváté hodiny a rychlost provozu se postupně zvedá až od jedenácté hodiny dopoledne. Mírný pokles rychlosti lze ještě sledovat ve odpolední špičce kolem 16. hodiny a ve večerní špičce po 18. hodině. Poté se rychlost provozu postupně vrátí na 94 km/h. Rychlostní profil o víkendu je méně kolísavý. Rychlost dopravy nad 90 km/h lze

64

ČVUT Praha

4. ANALÝZA DAT

sledovat od půlnoci do dvanácté hodiny, poté nastává mírný pokles a od 16. hodiny rychlost opět stoupá. Situace na grafu č. 4.22 je podobná, ovšem průměrná rychlost v noci, kdy se dá předpokládat provoz minimální, je 80 km/h. Obrázek č. 4.22: Rychlostní profily na úseku č. 4-3216 směr Turnov

Zdroj: vlastní zpracování, CE-Traffic Rychlostní profily lze brát jako nepřímé ukazatele intenzity dopravy. Dá se předpokládat, že pokud se sníží rychlost průjezdu daným úsekem, je to z důvodu zhoustlé dopravy a tedy i vyšší intenzity vozidel. V průběhu celého dne a v drobných časových intervalech lze z dat velice dobře určit, jaká je na úseku dopravní situace. Z dat však nelze určit, zda se jedná o osobní nebo nákladní vozidla.

65

ČVUT Praha

ZÁVĚR

Závěr Závěrečné zhodnocení Cílem této práce bylo nejprve zhodnotit intenzitu dopravy v Liberci a dále navrhnout a zpracovat propojení geodat funkčního využití území, počtu obyvatel a intenzity dopravy. Na základě rozdělení území na základní sídelní jednotky, pak byl sledován vliv vybraných ploch Land Use a počtu obyvatel na intenzitu dopravy. Úvodní kapitola se zabývá popisem města a jeho silniční sítě. V druhé kapitole jsou popsána získaná data a jejich úprava. V poslední kapitole byla provedena analýza nashromážděných dat. Nejvyšší intenzity dopravy osobních i nákladních vozidel se nachází na dvouproudých komunikacích I/35 a I/14. Vhodným zobrazením intenzity dopravy na jednotlivých měřených úsecích lze dobře sledovat tříštění či shlukování dopravy na dopravních uzlech a z hodnot lze lehce určit, kam na dané křižovatce doprava směřuje, např. u nákladních vozidel jedoucích po I/35 část vozidel odbočí do Obchodní a průmyslové zóny Liberec Jih, část jede do Frýdlanstkého výběžku po I/13 a část pokračuje po komunikaci. Na všech úsecích klesá o víkendu intenzita dopravy oproti pracovnímu dni. Jedinou výjimkou je osobní doprava na úseku č. 4-4818, který vede do rekreační oblasti Jizerských hor. Nejvyšší poklesy dopravy o víkendu lze sledovat na frekventovaných silnicích I/35 a I/14. Hustota obyvatel v jednotlivých základních jednotkách je koncentrovaná především ve středu města v intravilánu. Nejvyšší hustoty obyvatel mají ZSJ Ruprechticestřed a ZSJ Rochlice-západ, ve kterých je zástavba tvořena převážně panelovými domy. Pro sledování vlivu počtu obyvatel na intenzitu dopravy byl nejprve spočten průměrný počet vozidel připadajících na 1 úsek v každé ZSJ a následně tento počet vydělen počtem obyvatel. Nejvyšší hodnoty u osobních i nákladních vozidel nastávají v ZSJ, kterými prochází frekventované I/35 a I/14. Při porovnání s hustotou obyvatel je právě v těchto ZSJ nejnižší hustota zalidnění, ačkoliv se nachází v centru města. Z výsledků vyplývá, že v okolí velkých komunikací, kde se dá předpokládat nižší kvalita bydlení, je hustota obyvatel nízká.

66

ČVUT Praha

ZÁVĚR

Protnutím vrstev obsahujících funkční využití půdy a území ZSJ a následným zpracováním byly spočteny procentuální podíly obytných, výrobních a rekreačních ploch v každé ZSJ. Vysoké počty obytných ploch lze sledovat v širším středu města, nejméně obytných ploch se nachází v ZSJ na okrajích města a v ZSJ, kterými prochází významné komunikace I/35 a I/14. ZSJ s významným podílem výrobních ploch lze sledovat především v jiho-západní části města. Město Liberec je téměř ze všech stran obklopeno lesy a tudíž nejvyšší podíly rekreačních ploch vychází u ZSJ na okrajích města. Pro možnost sledování vlivu jednotlivých ploch funkčního využití půdy na intenzitu dopravy byl nejprve spočten počet vozidel na kilometr čtvereční plochy ZSJ a ten poté vynásoben procentuálním podílem obytných, výrobních nebo rekreačních ploch. Tedy bylo spočteno kolik vozidel na km2 připadá na podíl plochy Land Use v každé ZSJ. Výsledky byly sledovány u ZSJ s významnějším podílem dané plochy. Tedy u těch, u kterých lze předpokládat vliv na intenzitu dopravy. U většiny ZSJ s podílem obytných ploch nad 45% lze sledovat vyšší počty osobních i nákladních vozidel. U nákladních vozidel byl zjištěny vysoké hodnoty v ZSJ, kterými prochází I/13. To poukazuje na vhodnost výstavby přeložky této silnice mimo zastavěné území. Vysoké počty osobních i nákladních vozidel na km2 připadajících na výrobní plochy byly zjištěny v jiho-západní části města, kde se vyskytují průmyslové areály. Při hodnocení ZSJ s vysokým podílem rekreačních ploch bylo zjištěno, že rekreační plochy nejsou faktorem, který ovlivňuje dopravu ve městě. Na úseku s nejvyšší intenzitou provozu ležícím na dvouproudé I/35 byly zobrazeny rychlostní profily v průběhu dne. Snížená rychlost průjezdu úsekem nepřímo ukazuje na zvýšenou intenzitu provozu na úseku. V bakalářské práci byl sledován vliv těchto faktorů na intenzitu dopravy ve městě Liberec jako celku. Cílem diplomové práce bylo zjištění vlivu využití půdy a počtu obyvatel na intenzitu dopravy v co nejpodrobnějším možném měřítku, tedy v základních sídelních jednotkách. Zvolený způsob zpracování byl navržen pro umožnění sledování vzájemných vztahů mezi získanými statistickými a prostorovými daty. Výsledné hodnoty je nutno brát s nadhledem, jelikož při zpracování došlo ke zkreslení dat. Vypočtený průměrný počet vozidel na 1 úsek v dané ZSJ je přibližný, není

67

ČVUT Praha

ZÁVĚR

zjištěn měřením a neudává počet vozidel projíždějících danou ZSJ, jak je s ním při dalším zpracování nakládáno. Dále bylo z hodnocení vynecháno 20 ZSJ, na jejichž území není měření intenzity dopravy prováděno. Další zkreslení způsobuje rozdílný rok sčítání statistických dat. Počet obyvatel v jednotlivých ZSJ pochází z roku 2001, avšak intenzita dopravy byla měřena v roce 2010. Během té doby počet obyvatel o zhruba 3 tisíce vzrostl. Vzájemný vliv rozložení urbánních tříd, počtu obyvatelstva a intenzity dopravy je zřejmý. Při zpracování byl zjištěn jistý vliv obytných a výrobních ploch na intenzitu dopravy. Vliv rekreačních ploch byl potvrzen na komunikaci vedoucí do Jizerských hor. Město Liberec je významným, stále se rozvíjejícím centrem na severu České republiky s intenzivní dopravou. Zvýšená intenzita silniční dopravy v Liberci je řešena s ohledem na funkční využití půdy. Příkladem je přeložení silnice I/13 mimo obytné území, čímž se zvýší kvalita bydlení obyvatel žijících v blízkosti stávající komunikace. Určité snížení provozu nákladních vozidel ve městě způsobuje centralizace průmyslové výroby dvou zón, které jsou snadno přístupné z frekventované komunikace I/35 bez nutnosti průjezdu obytným územím. V práci byla na závěr použita data sesbíraná na základě zbytkového vysílání z mobilních telefonů. Tato moderní technologie sběru dat již dnes umožňuje na jakkoli vymezeném území sledovat pohyb vozidel či chodců. Určení průměrného počtu vozidel v základních sídelních jednotkách z těchto dat by bylo mnohem přesnější. Sběr dat pomocí plovoucích vozidel však prozatím spadá do soukromé sféry. Veškeré zpracování dat probíhalo v programu ArcGIS 10. Geoinformační technologie poskytují kvalitní a pohodlné nástroje na zpracování těchto dat.

68

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

Použité zdroje [1] KNOBLOCHOVÁ, J.; Určení časových změn urbánních tříd ve městě Liberec a jejich závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let. Bakalářská práce. Praha, 2011. 81s. Dostupné z URL: . [2] Liberec Wikipedie - otevřená encyklopedie.[online]. 2012, [cit:2012-11-21] Dostupné z URL: . [3] CHOCHOLOUŠKOVÁ, H.; LHOTOVÁ, M. Liberec. Praha, 2010. 76s. ISBN 987-80-7432-031-6 [4] Městský informační centrum Liberec Městský informační centrum Liberec.[online]. 2012, [cit:2012-11-30] Dostupné z URL: . [5] ELMARCO s.r.o. Elmarco Nano For Life.[online]. 2012, [cit:2012-11-30] Dostupné z URL: . [6] Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Výzkumné centrum.[online]. 2012, [cit:2012-11-30] Dostupné z URL: . [7] Rychlostní nic.[online].

silnice 2012,

R35

Ředitelství

[cit:2012-12-09]

silnic Dostupné

a z

dálURL:

. [8] Rychlostní nic.[online].

silnice 2012,

I/13

Ředitelství

[cit:2012-12-13]

silnic

Dostupné

a z

dálURL:

. [9] Rychlostní nic.[online].

silnice 2012,

I/14

Ředitelství

[cit:2012-12-13]

silnic

Dostupné

a z

dálURL:

.

69

ČVUT Praha

POUŽITÉ ZDROJE

[10] ČESKO, Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.[online]. 2012, [cit:2012-12-13] Dostupné z URL: . [11] ArcČR 500 ARCDATA, s.r.o.[online]. 2012, [cit:2012-12-14] Dostupné z URL: . [12] Základní sídelní jednotka Český statistický úřad.[online]. 2012, [cit:2012-12-16] Dostupné z URL: . [13] Liberec, Praha, Ostrava, Hradec Králové, Turnov, Brno Wikipedie otevřená encyklopedie.[online]. 2012, [cit:2012-12-29] Dostupné z URL: . [14] The Transportation - Land Use Connection Connecting Transportation and Land Use Planning.[online]. 2003, [cit:2012-12-28] Dostupné z URL: . [15] Urban

Transport

Opportunities ast

of

and High

Asia.[online].

Land Density

1997,

Use

Patterns

Cities

in

[cit:2012-12-28]

Challenges

East

and

Dostupné

and

Southez

URL:

. [16] Central Agency,

European a.s.[online].

Data 2012,

Agency,

a.s.

Central

[cit:2012-12-20]

European

Dostupné

z

Data URL:

. [17] CE-Traffic, a.s. CE-Traffic, a.s.[online]. 2012, [cit:2012-12-20] Dostupné z URL: .

70

ČVUT Praha

SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK

Seznam symbolů, veličin a zkratek ČSÚ

Český statistický úřad

FSv

Fakulta stavební

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

ORP

Obec s rozšířenou působností

TUL

Technická Univerzita v Liberci

ArcČR 500 Digitální a vektorová geografická databáze dat České Republiky v měřítku 1 : 500 000 ZSJ

Základní sídelní jednotka

71

Seznam obrázků 2.1

Hlavní dopravní trasy města Liberce . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.2

Vývoj intenzity dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.3

Silnice I/35 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.4

Silnice I/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.5

Silnice I/13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.6

Silnice III. třídy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.7

Silnice III. třídy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

4.1

Měřené intenzity osobních vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4.2

Měřené intenzity nákladních vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4.3

Rozdíl počtu osobních vozidel v pracovním dni a o víkendu . 32

4.4

Procentuální rozdíl počtu osobních v pracovním dni a o víkendu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

4.5

Rozdíl počtu nákladních vozidel v pracovním dni a o víkendu 34

4.6

Procentuální rozdíl počtu nákladních vozidel v pracovním dni a o víkendu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

4.7

Hustota zalidnění v základních sídelních jednotkách . . . . . . 36

4.8

Postup zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

4.9

Počet osobních vozidel na 1 obyvatele ZSJ . . . . . . . . . . . . 40

4.10 Počet nákladních vozidel na 1 obyvatele ZSJ . . . . . . . . . . 42 4.11 Postup zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 4.12 Procentuální podíl obytných ploch v ZSJ . . . . . . . . . . . . 47 4.13 Procentuální podíl výrobních ploch v ZSJ . . . . . . . . . . . . 49 4.14 Procentuální podíl rekreačních ploch v ZSJ . . . . . . . . . . . 51 4.15 Počet osobních vozidel na km2 připadající na podíl obytných ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 4.16 Počet nákladních vozidel na km2 připadající na podíl obytných ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 4.17 Počet osobních vozidel na km2 připadající na podíl výrobních ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

4.18 Počet nákladních vozidel na km2 připadající na podíl výrobních ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 4.19 Počet osobních vozidel na km2 připadající na podíl rekreačních ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 4.20 Počet nákladních vozidel na km2 připadající na podíl rekreačních ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 4.21 Rychlostní profily na úseku č. 4-3216 směr Chrastava . . . . . 64 4.22 Rychlostní profily na úseku č. 4-3216 směr Turnov . . . . . . 65

Seznam tabulek 2.1

Charakteristika města Liberce (2012) . . . . . . . . . . . . . . . 13

3.1

Rozdělení ploch územního plánu do funkčních tříd Land Use

4.1

Nejvyšší intenzity osobních vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . 28

4.2

Nejvyšší intenzity nákladních vozidel . . . . . . . . . . . . . . . 30

4.3

Hustota zalidnění vybraných měst k 1.1.2012 . . . . . . . . . . 35

24

ČVUT Praha

SEZNAM PŘÍLOH

Seznam příloh A Silniční síť v Liberci

76

B Základní sídelní jednotky

77

C Hodnoty vybraných ZSJ

78

D Sčítací úseky

80

E Měřené intenzity na sčítacích úsecích

81

F Průměrná intenzita osobních automobilů na 1 úsek dané ZSJ

83

G Průměrná intenzita nákladních automobilů na 1 úsek dané ZSJ

84

75

ČVUT Praha

A

A. SILNIČNÍ SÍŤ V LIBERCI

Silniční síť v Liberci

0 3 TYP KOMUNIKACE

§

6 km

Rychlostní komunikace Silnice I. třídy

Silnice II. třídy

Silnice III. třídy

Významné komunikace a spojnice v rámci Liberce Místní komunikace

Vytvořila Jana Knoblochová v rámci diplomové práce na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2012.

Území města Liberce

Zdroj: vlastní zpracování, CEDA, ArcČR 500

76

ČVUT Praha

B

B. ZÁKLADNÍ SÍDELNÍ JEDNOTKY

Základní sídelní jednotky

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

U Nisy -sever

Horní Růžodol



Rochlice-p.o.


Pilínkov

U jezírka

ov

Hra -dební

U N isy

ch Ro

m Brou

- se lic e

-jih

r ve

Králův háj

á ov sk

Rochlice-jih

Vesec

Doubí

K Dlouhému Mostu

Wolkerova

Harcov I

Harcov II

Nový Harcov

Aloisina Kunratická

U ky ílač vy s

U

vo pi

va

ru

Tyršův vrch

Císařský kámen

Základní sídelní jednotka

1

2

3

Kunratice

Vr at is la U cihelny Prosečský vic hřeben estř Vr a ed tis la -p.o vic e .

Špičák

Hluboká

0

Starý Harcov

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice -střed

Lidové sady



Horní Hanychov

l


U Nisy-střed

Hanychov

v Dů

va an o U JDolu

í raž

Ještěd


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce


Nád

Karlinky

n


Ostašov

ta

Černá hora

ice

Růžodol I

Letiště

Nové Pavlovice

ís

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

tic Čis


Ru pr e -jih chti

Staré Pavlovice

dolf Ru

Machnín

§


4 km

Zdroj: vlastní zpracování, ArcČR 500

77

C

Hodnoty vybraných ZSJ ČVUT Praha

78

Zdroj: vlastní zpracování, ArcČR 500, ŘSD

C. HODNOTY VYBRANÝCH ZSJ

)

ČVUT Praha

79 C. HODNOTY VYBRANÝCH ZSJ

Zdroj: vlastní zpracování, ArcČR 500, ŘSD

ČVUT Praha

4-1340

4-1 340

Sčítací úseky

4-4805

8 25

4- 4-13 02 4 59 1

4

38

4-4796

2

4-140 8

13 4-

24

4-1

5 33

40

03 4-48

2 4-3

4-152 8

4 - 47

85

432 15

80

402 4-1

24

32

22 15 4-

2

4 -4 13

4-1334

791 4-4

4-4784

4

4-

3

2 79

4-0 256

52

4-3222

4-4793 41 4-3223

1

4-3214

4-0241

4-3221

40

4-3217

4- 0 2 4 4

4 4-

4-4781

527 4-1

-1524 4-1525 4

4-4795 4 3 4 02 24 4- 4-0 -025 4-0245 4 4-1521 -1 4

4 -0 4-0253 4-3213 12 32 4- 4-3216

4-4812

4-4801 4-4794

414 03

4-0252

4-4811 47 402 02 55 46

211 4-3

83

02

4-1345

7 25

18 -48

4-1342

4-1526

813 4-4

13 44

4-4 8

1

4-481 4

4-47

4-

40

402 5

4-4815

4-1343

4-4 80 0

402 50

4-4 7 8

D

D. SČÍTACÍ ÚSEKY

4-1529

0 24 4-0

0

1

2

3

§

4 km

Sčítací úseky Území města Liberce


Zdroj: vlastní zpracování, CEDA

80

E

Měřené intenzity na sčítacích úsecích ČVUT Praha E. MĚŘENÉ INTENZITY NA SČÍTACÍCH ÚSECÍCH

81


ČVUT Praha

E. MĚŘENÉ INTENZITY NA SČÍTACÍCH ÚSECÍCH

82


ČVUT F. Praha PRŮMĚRNÁ INTENZITA OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ NA 1 ÚSEK DANÉ ZSJ

F

Průměrná intenzita osobních automobilů na 1 úsek dané ZSJ

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic

Rochlice-p.o.


Pilínkov

U Nisy -sever

Horní Růžodol



U jezírka

Lidové sady Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

m Brou

v - se lic e

er

Rudou

Zelené údolí

íl vy s

1

2

3

Kunratická

Nová Ruda-sever

U y ač k

U cihelny

U

v vo pi

Vr at isl a

Vr a ti Vesec

ar


vic estř ed

sla -p.o vic e .

§

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

0

Nový Harcov

Aloisina Pod Novou výšina

á ov sk

Rochlice-jih

K Dlouhému Mostu

Starý Harcov

Králův háj

Rochlice -střed

Doubí

Harcov II

Harcov I


Horní Hanychov

Perštýn

U Nisy-střed

Hanychov

l

í raž

Ještěd

v Dů

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce


Nád

Karlinky

e

an


Ostašov

ic

Růžodol I

Letiště

Černá hora

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

4 km

Průměrný počet osobních vozidel na 1 měřený úsek v dané ZSJ [voz/den]

1281 - 3500 3501 - 5800 5801 - 8100 8101 - 10400 10401 - 12700 12701 - 15000 15001 - 17300 17301 - 19457 Sčítací úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky

Vytvořila Jana Knoblochová v rámci diplomové práce na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2012


83

ČVUT G. PRŮMĚRNÁ Praha INTENZITA NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ NA 1 ÚSEK DANÉ ZSJ

G

Průměrná intenzita nákladních automobilů na 1 úsek dané ZSJ

Be d

ři c ho

vk a

Krásná Studánka



Ruprechtice-sever

í tic

U Nisy -sever

Horní Růžodol



Rochlice-p.o.


Pilínkov

U jezírka

1

2

3

Wolkerova

Hra -dební

ch Ro

U Ni s y - jih

m Brou

v - se lic e

er

Rudou

íl vy s

Kunratická

Nová Ruda-sever

Zelené údolí

Rochlice-jih

U y ač k

U cihelny

U

Vesec

v vo pi

Vr at isl a

Vr a ti

K Dlouhému Mostu

Starý Harcov Nový Harcov

Aloisina Pod Novou výšina

á ov sk

Rochlice -střed

Doubí

Harcov II

Harcov I

Králův háj

ar


vic estř ed

sla -p.o vic e .

§

Tyršův vrch

Špičák

Císařský kámen

Hluboká

0

Lidové sady


Horní Hanychov

Perštýn

U Nisy-střed

Hanychov

l

í raž

Ještěd

v Dů

va an o U JDolu

v tiáno Kris


Jeřáb

Janů

Javorová


Františkov


ce


Nád

Karlinky

e

an


Ostašov

ic

Růžodol I

Letiště

Černá hora

Nové Pavlovice

st

U skládky

Horní Suchá

Lomy

Horská

ov

Staré Pavlovice

Čis


Ru pr e -jih chti

dolf Ru

Machnín

4 km

Průměrný počet nákladních vozidel na 1 měřený úsek dané ZSJ [voz/den] 94 - 500

501 - 900

901 - 1300

1301 - 1700 1701 - 2100 2101 - 2500 2501 - 2900 2901 - 3171

Sčítací úseky Základní sídelní jednotky bez měřených úseků

Hranice základních sídelních jednotek obsahujících měřené úseky

Vytvořila Jana Knoblochová v rámci diplomové práce na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2012


84

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents