ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ
Vývoj a fáze
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový Bydžov.
Anotace Tematický celek zaměřený na období českého národního obrození je zpracován do prezentace, která je určena pro více vyučovacích hodin k výkladu dané problematiky. Prezentace seznámí žáky s jednotlivými fázemi, autory a pojmy daného období. Prezentaci je vhodné doplnit kontrolními otázkami. Autor
Mgr. Petra Hrnčířová
Období tvorby
Prosinec 2012
Obory
Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor – 2. ročník
Tematická
Literární výchova – České národní obrození
oblast Klíčové pojmy
pojem – národní obrození, fáze obranná, ofenzivní, vyvrcholení NO
Druh učebního materiálu
Výklad
Cílová skupina
Žák
Věková skupina
15 - 20 let
LITERATURA A MYŠLENKY NÁRODNÍHO OBROZENÍ Národní obrozeni = NO = 70. léta 18. stol. - 40. léta 19. stol. - charakteristika, hl. myšlenky:
V 2. pol. 18. století nebyla situace v českých zemích ideální - z hlediska českého jazyka a české literatury se jednalo o stav naprosto kritický a zoufalý - ve všech
oblastech života dominovala němčina - čeština se vůbec nepěstovala, ubývalo i knih, které by mohly její další existenci podpořit - češtinou se hovořilo, ale na úrovni společensky i sociálně méněcenné - říkáme-li však čeština, jednalo se ale o
zkomolenou a zbědovanou řeč „prosáklou" němčinou - je jasné, že za takovéhoto stavu neexistovala žádná pravopisná norma a že čeština byla skutečně odsouzena k zániku
Příčiny: vliv vídeňského centralismu a s ním související germanizace - působení části katolické
církve - nositelé české kultury buď v období baroka emigrovali, nebo po Bílé hoře zcela zmizeli. Od poloviny 70. let 18. století však dochází k určitému obratu - čím dál více se objevují snahy vydobýt pro češtinu pozice, jaké měla před barokem - a právě tento proces vzestupu českého
jazyka a literatury, ale vlastně celého českého novodobého národa, se obecně nazývá národním obrozením (tzv. vzkříšení, nebo probuzení národa - proto např. pojem buditelé).
Příčiny: přirozený vývoj - vliv osvícenství (důvěra v rozum, poznání, rovnoprávnost, svobodu..) rozklad feudalismu (nástup kapitalismu) - tereziánské a josefínské reformy (1773 - zrušení jezuitského řádu, oslabení vlivu církve ve školství, 1781 - toleranční patent, jímž bylo povoleno svobodné vyznání evangelické, 1781 - zrušení nevolnictví).
Nositelem NO - především česká buržoazie a česká inteligence, které se mohly opřít o venkovský lid (učitele a kněze).
rozvíjí se vědecká činnost - tj. jazykověda, ale i historie (připomenout slavnou minulost a posílit národní sebevědomí) - založena je např. Matice česká (1831) = spolek pro podporu rozvoje
česky psaného písemnictví rozšiřuje se též činnost vydavatelská - jméno Václava Matěje KRAMERIA je neodmyslitelně svázáno s novinami a nakladatelstvím Česká expedice (lidové zábavné čtení i vzdělávací próza), známé jsou též Krameriovy c. k. vlastenecké noviny. myšlenka slovanské vzájemnosti - tj., že český národ je příslušníkem velké slovanské rodiny - tedy myšlenka příbuznosti všech slovanských národů - básnicky byla vyjádřena v Čelakovského „Ohlasu písní ruských" a Kollárově „Slávy dceři" = posila národního sebevědomí činnost drobné venkovské inteligence - učitelů a vlasteneckých kněží - šiří vlastenectví a národní uvědomění (viz. např. Raisovi „Zapadlí vlastenci") rozvoj divadla - cíl: zajistit pravidelná česká představení, vychovat české herce, vytvořit české hry, působit na národní uvědomování lidu. Divadlo v Kotcích - Stavovské - Vlastenecké = Bouda Rozvíjí se i divadlo loutkové - Matěj Kopecký.
Periodizace NO; významné osobnosti, díla: 1. FÁZE NO = OBRANNÁ /70. l. 18.stol. - poč. 19. stol./ Cíl: čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk! Vzorem veleslavínská
čeština, zájem o českou kulturu a dějiny. oblast jazykovědy vznikají tzv. obrany - byla vydána BALBÍNOVA Obrana českého jazyka (z r. 1775) a Obrana jazyka od KARLA IGNÁCE THÁMA
JOSEF DOBROVSKÝ nejvýznamnější osobnost v oblasti jazykovědy - jedině díky němu a jeho vědeckému dílu byl pozastaven proces úpadku ČJ, byly vytvořeny základy moderní jazykovědy a historiografie. Svými nekompromisně kritickými soudy, které byly ale vždy pečlivě vědecky podloženy, začal bořit falešné legendy a lži = např. jako 1. označil Zelenohorský rukopis za podvrh (viz. dále), dále uváděl na pravou míru stáří mnohých písemných památek, či vyvracel různé historické omyly - byl typem vědce, který nade vše preferoval spolehlivé důkazy a měl schopnost pronikavé a odvážné analýzy.
Dobrovský se stal rozhodující autoritou a vůdcem 1. české obrozenecké generace. Dílo : ..Zevrubná mluvnice českého jazyka" - psána německy, 1. vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible - ustálil jazykovou normu a navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (platí dodnes). Dalším dílem je 2dílný „Německo - český slovník“. Z oblasti literární historie „ Dějiny české řeči a literatury " - psány německy - dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury - přísně kritický vztah k faktům, oslava českého jazyka doby veleslavínské. Z oblasti slavistiky (vědy o slovanských národech) - „Základy jazyka staroslověnského ‚“- latinsky – 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny, jazyka našich prvních literárních památek.
JOSEF DOBROVSKÝ
oblast historie Gelasius DOBNER - propagátor kritické metody v dějepisectví - zcela např. odsoudil Hájkovu Kroniku českou pro její nespolehlivost (dokonce část této legendární knihy vydal, ale s kritickými připomínkami)
František Martin PELCL - dějepisec a 1. profesor českého jazyka na pražské univerzitě - i on zkritizoval Hájkovo dílo - aby naše minulost byla vylíčena po možná nejvěrněji, sám sepsal 3dílnou „Novou Kroniku českou ", která měla Hájkovu kroniku nahradit.
počátky novočeského básnictví = almanachy (básnické soubory) - vznik jakési 1. novočeské básnické školy (program vlastenecký i formální) VÁCLAV THAM - herec, dramatik, básník, zakladatel divadla Bouda - almanach „Básně v řeči vázané" -
šlo o původní tvorbu i překlady — Thám byl editorem (=sborník sestavil) ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER - sestavil dalších 5 almanachů -1. z nich se jmenuje „ Sebrání básní a zpěvu " - převaha původní tvorby českých, moravských a slovenských básníků počátky obrozeneckého divadla –působivost mluveného slova úkol: zajistit pravidelná česká představeni, vytvořit české hry, vychovat české herce, působit na národní uvědomováni lidu
2. FÁZE NO- OFENZIVNÍ TVŮRČÍ /poč. 19. stol. - konec 20. let 19. stol./ Cíl: vypracování a naplnění 1. novodobého českého národně kulturního programu (tedy výbor vlastenecký, estetický internacionální)
1 i t e r a t u r a vědecká - důsledně v ČJ Na poč. 19. stol. nastává v literatuře zlom - 1. fáze NO splnila svůj úkol vybudovat základy novočeské literatury a české vědy - 2. fáze NO se již mohla pokusit o náročnější uměleckou tvorbu - v tomto procesu sehrál největší úlohu:
JOSEF JUNGMANN - jenž znamenal pro toto období totéž co Josef Dobrovský pro generaci předchozí, měl neuvěřitelně široký rozsah činnosti.
Dílo : „Slovník česko - německý" - 5 svazků, ve kterých shromáždil veškerou minulou i současnou slovní zásobu a kromě toho obohatil češtinu o množství slov nově utvořených nebo přejatých (zejm. ze slovanských jazyků) - toto dílo mělo být důkazem, že český jazyk je stejně dokonalý jako němčina tento slovník byl Jungmannovým celoživotním dílem. Dalším významným dílem je „ Slovesnost" - jedná se o učebnici literatury pro gymnázia (na nichž byl ČJ nejen vyučovacím jazykem, ale i předmětem) - učebnice obsahovala teorii literatury doplněnou o ukázky textů od Husových dob po soudobou tvorbu.
„ Historie literatury české " - jedná se o 1. přehledné česky psané dějiny české literatury = obraz bohatství české literatury. Další činnost Jungmanna - např. básnická tvorba: 1. česká romance „ Oldřich a Božena", dále
množství překladů ze světové literatury jako důkaz schopnosti češtiny vyjádřit i nejnáročnější myšlenky.
JOSEF JUNGMANN
PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK - Slovák píšící česky - celoživotním dílem jsou „Slovanské starožitnosti"zabývají se dějinami Slovanů od nejstarších dob = důkaz starobylosti slovanského usídlení. Dále
německy psané „Dějiny slovanské řeči a literatury ve všech nářečích " - Slovany zde prezentuje jako jeden národ a slovanské jazyky za nářečí = Češi jako součást velkého celku = myšlenka slovanské vzájemnosti.
FRANTIŠEK PALACKÝ - jednoznačně největší novodobý historik, politik a spisovatel, žák
Dobrovského, přítel Jungmanna a Šafaříka - již za svého života označován „otcem národa" - uměl 11 jazyků a měl takřka absolutní paměť. Jako historik vytvořil „Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě" - 5 rozsáhlých dílů (německy, později česky) - důsledná příprava, studium archivů...,
vyzdvižena je zde doba husitská.
literatura umělecká
JAN KOLLÁR - Slovák, psal česky - tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti - jeho láska Mína se stala pozdější múzou a hrdinkou jeho tvorby - „Básně" - sbírka - elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika (Míně) - stala se základem Slávy dcery.
„Slávy dcera" - Sláva = bohyně Slovanů - Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva - provází básníka po slovanské pravlasti (= motiv putování viz. Dante, Komenský) - soubor 150 znělek – sonetů, které jsou rozděleny do 3 oddílů podle
řek (Sály, Labe, Dunaje) - sb. je doplněna předzpěvem = žalozpěv nad smutným osudem Slovanů (kteří jsou utiskování Němci) - ve sbírce se objevují 2 motivy: láska k národu = vlastenecké znělky a láska k Míně = milostné znělky- převládá ale láska k národu, protože si
to vyžaduje doba! - tuto sbírku Kollár během života přepracovával a doplňoval (ovšem ne vždy ku prospěchu) — později obsahuje 615 znělek, 5 oddílů.
FRANTIŠEK LADISLAV ČEL AKOVSKÝ - jeho dílo je ohlasovou poezií = tvorba v duchu
lidové slovesností:
„Ohlas písní ruských“ - vyjádření slovanské myšlenky - inspirace ruskou lidovou slovesností: ruské byliny - básně jsou většinou epické- hrdinství bohatýrů, oslava spravedlnosti — oproti ruským bylinám jsou srozumitelnější, bez archaismů, původní byliny jsou přetvářeny a dokreslovány — z nejznámějších hrdinů je to např. Ilja Muromec. „Ohlas písní českých " - v úvodu sám Čelakovský charakterizuje odlišnost ruské a české lidové poezie - většina básní je lyrická -chybějí básně hrdinské - mnoho básní je satirických - hl. postavou je český sedlák - k čistě epickým básním patří balada „Toman a lesní panna"- v této sbírce Čelakovský zachytil život českého lidu, jeho každodenní radosti i starosti. „Mudrosloví národu slovanského v příslovích" – je to výsledek Čelakovského více než 30leté sběratelské činnosti = slovanské a české písně a přísloví
Toman a lesní panna (Ohlas písní českých)
Večer před svatým Janem
mluví sestra s Tomanem: "Kam pojedeš, bratře milý, v této pozdní na noc chvíli na koníčku sedlaném, čistě vyšperkovaném?„
"Do Podhájí k myslivci musím ke své děvčici; znenadání nemám stání, zas mě čekej o svitání.
Dej, sestřičko, dej novou košiličku kmentovou, kamizolku růžovou."
Rukopisné padělky
„Rukopis královédvorsky" - „nalezen" r. 1817 ve Dvoře Králové a označen za památku z konce 13. století a „Rukopis zelenohorský " - anonymně zaslán Národnímu muzeu r. 1818, „nalezen" na Zelené Hoře u Nepomuku, označen za památku z 10. století. Rukopisy obsahují převážně
skladby epické. Spory o Rukopisy trvaly do 80. let 19. stol. – dokázána jejich nepravost .
Pravděpodobnými autory podvrhů jsou Václav Hanka (knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec, znalec staroslověnštiny a staročeštiny, básník Josef Linda (novinář a spisovatel).
Význam: měly dokázat starobylost naší kultury (touha po velkých eposech) a posílit národní sebevědomí (projev vlastenectví). Jsou básnicky cennými díly 1. pol. 19. stol.
3. FÁZE NO - VYVRCHOLENÍ NO = doba mezi 2 revolucemi (1830 a 1848) — odpor k útisku, absolutismu
Spjatost s NO: JOSEF KAJETÁN TYL KAREL JAROMÍR ERBEN - dále: Karel Sabina, Josef Václav Fric... Počátky českého realismu: KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ BOŽENA NĚMCOVÁ
Obraz NO v literatuře Dobu našeho NO zachytil ALOIS JIRÁSEK v 5dílném románu „F. L. Věk" (též zfilmováno) dobrušský kupec František Ladislav Věk doufá v lepší budoucnost českého národa i jazyka, je velký vlastenec. V románu se setkáváme s jeho životními osudy, přáteli, postavami tehdejších českých spisovatelů i jejich prací. Dílo vyrůstá přímo z lidových tradic - velice oblíbené.
ZDROJE http://www.spisovatele.cz/josef-dobrovsky http://www.spisovatele.cz/josef-jungmann http://www.spisovatele.cz/pavel-josef-safarik http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1n_Koll%C3%A1r http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/frantisek-ladislav-celakovsky/toman-a-lesni-panna-ohlaspisni-ceskych.html http://www.bookfan.eu/kniha/91037/Toman-a-lesni-panna http://cs.wikipedia.org/wiki/Rukopis_zelenohorsk%C3%BD SOCHROVÁ M.: Literatura v kostce. Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 1996. ISBN 80-8576895-X HÁNOVÁ, E., JEŘÁBKOVÁ, E.: Odmaturuj z literatury. Brno : DIDAKTIS, 2002. ISBN 8086285-37-5
