Krajský úřad Jihočeského kraje odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice
V Plané nad Lužnicí dne 4.4.2011 k č.j.: KUJCK 7723/2011 OZZL/5/Tu Věc: řízení o souhlasu k provozování zařízení k využívání odpadů a s jeho provozním řádem v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí v k.ú. Planá nad Lužnicí vyjádření účastníka Bylo nám oznámeno zahájení řízení o souhlasu k provozování zařízení k využívání odpadů a s jeho provozním řádem v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí v k.ú. Planá nad Lužnicí. Město Planá nad Lužnicí (se sídlem úřadu Zákostelní 720, 391 11, IČ 00252654) je účastníkem tohoto řízení a jakožto účastník řízení podává následující v y j á d ř e n í. 1. Jako podklad pro rozhodnutí byly předloženy nové materiály. Jde zejména o dokument nazvaný „Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vodě v prostoru pískovny Hůrka u Plané nad Lužnicí“ zpracovaný společností SaNo CB v lednu 2011. Tento podklad může mít zásadní vliv na konečné rozhodnutí ve věci. Účastníci řízení musí proto mít dost času na jeho podrobné prostudování a zejména na vypracování odborné oponentury. To není možné časově stihnout ve lhůtě 14 dnů, kdy správní orgán ohlásil vydání rozhodnutí. Žádáme správní orgán, aby lhůtu k nahlížení do spisu a podávání vyjádření prodloužil do 20.4.2011. V opačném případě budeme v odvolání a v případné žalobě poukazovat na to, že správní orgán neumožnil účastníkům řízení hájit svá práva. 2. Nejedná se o zařízení k využívání odpadu, když pod kódem R10 je v příloze č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech uvedeno „Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii“. V daném případě se odpady neaplikují do půdy, ale ukládají se pod úrovní terénu. Jedná se tedy o odstraňování odpadů, uvedené v příloze č. 4 zákona o odpadech pod kódem D1 jako „ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.).“ 3. Před vydáním rozhodnutí musí proběhnout posouzení vlivů na životní prostředí. To vyplývá ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: a) nejedná se o zařízení k využívání odpadu, ale o zařízení k odstraňování odpadu (viz výše), jde tedy o záměr podle příl. č. 1 zákona EIA bod 10.1. „Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů.“ b) nutnost posuzování vyplývá rovněž z bodu 1.3. Kategorie II. přílohy č. 1 zákona EIA, podle nějž se posuzují také „Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha“. V daném případě bezesporu 1
dojde k úpravě ovlivňující odtokové poměry a jde o plochu větší než 10 ha (rekultivovaný prostor větší než cca 33 ha). Na tom nic nemění definice „terénních úprav“ ve stavebním zákoně, protože stavební zákon definuje terénní úpravy pouze pro své vlastní potřeby. Navíc zákon EIA uvádí možné úpravy ovlivňující odtokové poměry pouze příkladmo. c) podle ustanovení § 10 odst. 4 zákona EIA „Bez stanoviska (k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí) nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů“. Z citovaného ustanovení vyplývá, že povinnost vyžádat si od navrhovatele stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí se vztahuje na všechny správní orgány ve všech správních řízeních týkajících se daného záměru. Navrhujeme proto, aby správní orgán vyzval navrhovatele doplnit do správního spisu stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí a pokud tak neučiní, aby řízení zastavil. 4. Před vydáním souhlasu musí být prověřen dopad zvýšení těžké nákladní dopravy na dodržování hlukových limitů. Není pravda, že touto okolností se musí zabývat pouze obvodní báňský úřad. Krajský úřad uděluje souhlas k provozování zařízení, součástí provozu je i doprava. Současně není možné připustit, aby kterýkoliv orgán veřejné správy povoloval činnost (provoz zařízení), která způsobuje překračování zákonných limitů nebo jejich překračování zhoršuje. Ani v tomto případě se nejedná o odpovědnost jednoho správního orgánu, ale o obecnou povinnost všech úřadů. Pro posouzení toho, jak bude ovlivněna hluková situace a potenciální negativní vliv na účastníky řízení je nezbytné, aby správní orgán do spisu doložil relevantní doklady – dokumentaci a posudek vlivů na životní prostředí zpracované pro řízení před báňským úřadem, hlukovou studii zpracovanou pro potřeby vypracování posudku o vlivu na životní prostředí a příp. další hlukové studie a další materiály popisující současný stav hluku. Na jejich základě musí být vypracována hluková studie, která vyloučí možnost nadlimitního ovlivnění účastníků řízení. Navrhujeme proto, aby správní orgán vyzval žadatele tyto podklady do správního spisu doplnit a pokud tak neučiní, aby řízení zastavil. 5. Materiál (II. Sediment vytěžený z rybníka Jordán), který má být v pískovně ukládán, nesplňuje kvalitativní požadavky, dané vyhláškou č.294/2005 Sb. v platném znění. Tuto skutečnost nelze změnit žádným hodnocením rizika a to i v případě, že by prokázalo malé nebo žádné riziko uložení v dané lokalitě. Jedinou možností, jak dosáhnout zákonným způsobem zvýšení limitů, je postup podle bodu 5) přílohy č.11, vyhlášky č.294/2005 Sb. Ten je ovšem daném případě irelevantní. Týká se totiž případů, kdy mají být odpady ukládány do lokality se zvýšenými pozaďovými hodnotami sledovaných ukazatelů. To se však zjevně netýká uvažované lokality Hůrka, kde předchozí průzkum neprokázal zvýšené obsahy arsenu ani těžkých kovů, o zvýšených obsazích PAU ani nemluvě. Nově předložený materiál „Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vodě v prostoru pískovny Hůrka u Plané nad Lužnicí“ zpracovaný společností SaNo CB v lednu 2011 možnost využít postup podle 5) přílohy č.11, vyhlášky č.294/2005 Sb. neprokazuje. Město Planá na Lužnicí si k tomuto materiálu nechalo zpracovat znalecký posudek, který měl odpovědět na tuto otázku: Poskytuje zpracovaná závěrečná zpráva firmy SaNo CB s.r.o. z ledna 2011 reprezentativní podklady o pozaďových hodnotách sledovaných kontaminantů v místech uvažovaného ukládání sedimentů z rybníka Jordán v prostoru pískovny Hůrka ?
2
Znalecký posudek č. 044 – 02/2011 zpracoval Ing.Pavel Benkovič (bytem Sadovského 10, 612 00 Brno). Závěr znaleckého posudku je jednoznačný: Posuzovaná závěrečná zpráva firmy SaNo CB s.r.o. z ledna 2011 neposkytuje v žádném případě věrohodné údaje o pozaďových hodnotách sledovaných kontaminantů, především arsenu, v zeminách v prostoru pískovny Hůrka. Důvodem je skutečnost, že všechny vzorky byly v rámci zpracování posuzované zprávy odebrány v prostoru bývalé, v současné době již rekultivované skládky popílků. Podle popisu profilu odběrových sond převažovaly v sondách Z5, Z7 a Z8 popílky nad zeminou, jednalo se tedy spíše o odběry vzorků popílků s příměsí zeminy. Výběr místa odběru vzorků byl zjevně účelový, se snahou zajistit co nejvyšší pozaďové hodnoty sledovaných kontaminantů, především arsenu. Závěry znalce považujeme za natolik závažné a pro rozhodnutí o celé věci podstatné, že zde uvádíme jeho konkrétní zjištění v citaci: a) Všechny vzorky byly odebrány v prostoru, kde byla v minulosti skládka popílků, tento prostor není možné v žádném případě považovat za stávající přírodní pozadí, jak je uvedeno na straně 8 posuzované zprávy. Přírodní prostředí na lokalitě není zajisté tvořené směsí zeminy a popílků. Výběr místa odběrů vzorků zemin je zcela zjevně účelový, se snahou o zjištění co nejvyšších pozaďových hodnot arsenu, jehož obsah je v popílcích, jak je všeobecně známo, vysoký. b)
Ve všech sondách byla zjištěna vrstva popílku, ve 3 sondách dokonce popílek v ověřeném profilu sondy do hloubky 1 m převažoval nad zeminou. Je otázkou, zda lze tedy odebrané a analyzované vzorky považovat za vzorky zemin, minimálně v sondách Z5, Z7 a Z8 se jednalo o vzorky teplárenských popílků s příměsí zeminy. Pochybnosti lze mít o reprezentativnosti odběru i u vzorku Z6, kde sice převažovala zemina, nicméně i zde byla zastižena 0,3 m mocná vrstva popílku. Vzorky byly odebírány jako směsné, tedy i v tomto vzorku mohl po promíchání převažovat popílek.
c)
Prostor, kde byly odebrány vzorky „zemin“, nelze považovat za reprezentativní pro místo uvažovaného ukládání sedimentů z rybníka Jordán i z toho důvodu, že nebyly odebírány v místě, kde se s ukládáním sedimentů uvažuje.
d)
Z odběrů, provedených firmou SaNo CB s.r.o. v roce 2009 a firmou DEKONTA a.s. v roce 2010 v místech, kde nebyly v minulosti ukládány žádné odpady a které tedy lze z hlediska informací o přírodních pozaďových obsazích arsénu na lokalitě považovat za podstatně reprezentativnější vyplývá, že průměrný obsah arsenu na lokalitě je nižší, než limitní hodnota dle tabulky č.10.1., t.j. 10 mg.kg-1 sušiny. Na obsah arsenu tedy nelze uplatnit překročení nejvýše přípustných hodnot podle bodu (5), přílohy č.11, vyhlášky č.294/2005 Sb.
e)
Z monitorovacích zpráv a dostupné literatury (viz.kapitola 2.2. znaleckého posudku z roku 2010 a stejná kapitola tohoto posudku) vyplývá, že pískovna Hůrka byla otevřena v čistém, nekontaminovaném přírodním prostředí a přes desítky let trvající těžební činnost a ukládání různých materiálů v rámci rekultivace nevykazuje známky zjevného antropogenního znečištění. Skutečnost, že na malé části lokality byly před desítkami let uloženy teplárenské popílky (což by v současné době podle stávajících předpisů na ochranu životního prostředí již bylo vyloučeno), které se naštěstí na přírodním prostředí lokality neprojevily negativně, nemůže být v současné době (kdy je ochraně životního prostředí věnována podstatně větší pozornost - nebo by alespoň 3
měla být), záminkou pro to, aby sem bylo uloženo 250 000 m3 sedimentů, kvalitativně nevyhovujících platné legislativě, se zdůvodněním, že se jedná o antropogenně znečištěnou lokalitu. Ve zbytku odkazujeme na znalecký posudek, jehož elektronickou podobu přikládáme a originál zasíláme poštou. Postup společnosti SaNo CB a závěry její činnosti považujeme za naprosto neodborné. Nemohou tvořit relevantní podklad pro rozhodnutí. Návrh žadatele by měl být z tohoto důvodu zamítnut. 6. Provozní řád počítá s tím, že v lokalitě Hůrka budou ukládány mimo jiné sedimenty z táborské nádrže Jordán. Z chemických analýz těchto sedimentů ovšem vyplývá, že obsahy škodlivých látek překračují limity stanovené právními předpisy: a) podle originálních protokolů pro chemické analýzy sedimentů z nádrže Jordán z února 2006 byl překročen limit tabulky č.10.1. pro obsah arsenu ve všech 10 vzorcích, stanovené hodnoty činily 160-260 % limitní hodnoty 10 mg.kg-1 sušiny. b) podle originálních protokolů pro chemické analýzy sedimentů z nádrže Jordán z března 2007 byl překročen limit tabulky č.10.1. pro obsah arsenu v 8 vzorcích, stanovené hodnoty činily 110-170 % limitní hodnoty 10 mg.kg-1 sušiny. c) z výsledků vzorkování sedimentů rybníka Jordán v Táboře-listopad 2009 vyplývá, že byly překročeny limitní hodnoty, u AOX ve všech vzorcích u obou laboratoří, u EOX u dvou vzorků ze 3 pouze v laboratoři ALS Czech Republic s.r.o. Stanovené hodnoty činily 150-240 % limitu ve výši 30 mg.kg-1sušiny u AOX a 200-230 % limitu ve výši 1 mg.kg-1sušiny u EOX. d) podle originálních protokolů ze vzorkování sedimentů rybníka Jordán, vzorky A1-F3, říjen 2009 byl překročen limit tabulky č.10.1. pro obsah arsenu ve 23 vzorcích z celkových 24, stanovené hodnoty činily 123-275 % limitní hodnoty 10 mg.kg-1 sušiny. V 7 vzorcích z 24 byl překročen limit pro obsah niklu, překročení však nebylo výrazné, stanovené hodnoty činily 101-107 % limitní hodnoty ve výši 80 mg.kg-1 sušiny. U jednoho vzorku byl překročen limit pro obsah sumy PAU, u jednoho vzorku i hodnota EOX. e) kromě prostých vzorků byly při odběrech v říjnu 2009 připraveny i 4 směsné vzorky (z profilu sonda A, sonda B, sonda C a sonda D-F), které byly analyzovány v rozsahu přílohy č. 9 zákona č.185/2001 Sb. Ve všech vzorcích byla překročena limitní hodnota pro AOX, stanovené hodnoty činily 133-173 % limitní hodnoty AOX, která činí 30 mg.kg-1 sušiny. f) z rozborů sedimentů z rybníka Jordán, provedených v rámci závěrečné zprávy firmy DEKONTA a.s. – byly odebrány 2 vzorky, dle výsledků prezentovaných v závěrečné zprávě byl u obou vzorků překročen obsah arsenu, stanovená hodnota činila 347 a 341 % limitní hodnoty 10 mg.kg-1 sušiny dle tabulky 10.1. Návrh žadatele by měl být z tohoto důvodu zamítnut. 7. Při uváděné vlhkosti sedimentů z nádrže Jordán v rozmezí 35-45 % lze předpokládat, že sediment bude spíše pastovitý až kašovitý, než tuhý. Ovšem podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., část A. Seznam odpadů je zakázáno využívat na povrchu terénu 4
odpady, které sedimentací uvolňují kapalnou fázi – jinými slovy odpady, ze kterých by se po uložení gravitačně uvolňovala voda. Návrh žadatele by měl být z tohoto důvodu zamítnut. 8. V rozporu s bodem 4. přílohy č. 11 vyhlášky č. 29/2005 sb. nebylo pro danou lokalitu zpracováno hodnocení rizik v souladu s právními předpisy: a) navrhovatel předložil hodnocení rizik zpracované podle Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území MŽP ČR ze září 2005. Hodnocení rizika podle tohoto Metodického pokynu je primárně určeno ke stanovení, při jaké úrovni kontaminace jsou její dopady na lidské zdraví ještě únosné. Hodnocení ovšem mělo být provedeno podle §3 odstavec 4 zákona č.99/1992 Sb. o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech a přílohy č. 9 a č. 12, vyhlášky č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem. b) nejen, že hodnocení rizik bylo vypracováno na základě špatně zvolené metodiky, riziková analýza nebyla zpracována ani v souladu s metodickým pokynem MŽP ČR z roku 2005. Nebyla dodržena závazná osnova závěrečné zprávy (příloha č. 2 Metodického pokynu MŽP ČR), její povinné užití vychází z článku 5. „Výsledky analýzy rizik jsou zpracovávány v závěrečné zprávě analýzy rizik podle závazné osnovy (příloha č. 2). Ve zprávě musí být uvedeny všechny kapitoly, pokud jsou však některé z nich pro řešení problematiky v řešeném území irelevantní či nadbytečné, je tato skutečnost s odůvodněním uvedena místo textu příslušných kapitol. Tento přístup je zaveden k zamezení nechtěného opomenutí zpracování některých částí analýzy rizik, případně k ozřejmění důvodů, proč není potřebné tyto části zpracovávat.“ Bez toho, že by podklady pro rozhodnutí obsahovaly hodnocení rizik zpracované v souladu s právními předpisy, není možné požadovaný souhlas vydat. 9. Předložené hodnocení rizik je v důležitých částech věcně nesprávné: a) Bylo zkresleno hydrogeologické hodnocení lokality Hůrka. Nebyly totiž uvedeny přesné informace z Povodňového plánu pro území Jihočeského kraje. Případné zaplavení uložených sedimentů při povodni představuje zvýšení rizika, vyplývajícího z jejich uložení na lokalitě. Podle matematického modelu proudění podzemní vody, uvedeného ve zprávě firmy DEKONTA a.s., dojde po plánovaném zavezení stávajícího jezírka v jižní části pískovny ke vzdutí hladiny podzemní vody na straně přítoku podzemní vody, tj. ve východní části jižního bloku, tedy v místě plánovaného ukládání sedimentů z nádrže Jordán. Výška vzestupu hladiny podzemní vody v tomto prostoru podle matematického modelu může činit až více než 2 m. To by znamenalo, že i při plánovaném navýšení stávajícího dna vytěženého prostoru o cca 1,5 m (z důvodu zlepšení přepravních podmínek), se může část spodní vrstvy sedimentů navezených z nádrže Jordán dostat trvale pod hladinu podzemní vody. To by znamenalo, že zvolený prostor na lokalitě Hůrka nesplňuje ani podmínky pro vybudování zabezpečené skládky odpadů (kde je podmínka trvalé úrovně 5
b)
c)
d)
e)
f)
hladiny podzemní vody minimálně 1 m pod základovou spárou skládky), natož pro nezabezpečenou deponii potenciálně rizikových odpadů. Ve zprávě jsou uvedeny nepravdivé informace ohledně některých v lokalitě Hůrka odebraných vzorků, které nemohly být odebrány "v rámci zakázky" (jak uvádí závěrečná zpráva na str. 27). K jejich odebrání došlo již v prosinci 2009 (firmou SaNo CB, s.r.o.), zatímco k oznámení o výsledku výběrového řízení firmě Dekonta a.s., došlo až 26. 2. 2010. Vzorky materiálu pro chemickou analýzu byly odebrány z povrchu 0 - 0,1 m (!), avšak nikdo nezkoumal skalní podloží, sutě, hlínu a štěrk z větších hloubek. Geochemické hodnocení má na základě výsledků průzkumných prací popsat geochemické složení horninového prostředí a podzemní vody, posoudit současné složení důlní vody a jeho možný budoucí vývoj, povahu a hojnost minerálů vyplňujících zlomy, jakož i kvantitativní mineralogický popis horninového prostředí včetně posouzení vlivu zařízení (vyluhování) na geochemický systém. Podle údajů, uvedených v Závěrečné zprávě, je podzemní voda na lokalitě kyselá (ph 5,5-6,5). Při kontaktu podzemní vody s uloženými sedimenty (ke kterému bude podle matematického proudového modelu docházet) proto může docházet ke zvýšení mobility kovů, obsažených v sedimentech a k jejich přecházení do výluhů z těchto sedimentů. K obdobnému jevu bude docházet i při vysychání sedimentů na mezideponii Jordán, při kterém budou s ohledem na vysoký podíl organické hmoty (horní vrstva sedimentů má být tvořena cca 0,3, místy až 0,5 m mocnou vrstvou organické jílovité hmoty-bahna) probíhat rozkladné procesy, v rámci kterých lze předpokládat změnu jejich chemizmu (zejména ve smyslu zvýšení mobility obsažených těžkých kovů). Tyto skutečnosti nejsou ve zprávě firmy DEKONTA a.s. nijak komentovány. Nedostatečně bylo zpracováno hodnocení vlivu na zdraví lidí a složky životního prostředí. Při výpočtech rizika v Závěrečné zprávě firmy Dekonta, a. s., byly použity hodnoty koncentrací vybraných kontaminantů v podzemní vodě, stanovené matematickým transportním modelem. Uvedený transportní model vycházel z koncentrací vybraných kontaminantů (arsen a naftalen) ve výluzích ze 2 vzorků, odebraných zpracovatelem posudku v roce 2010 v rámci zpracování posuzované zprávy. Vzhledem k variabilitě obsahů prioritních kontaminantů v sedimentech nádrže Jordán (viz analýzy z let 2006-2009) a předpokládanému objemu odtěžovaných sedimentů nelze výše uvedené dva vzorky považovat za dostatečně reprezentativní pro charakteristiku možné migrace kontaminantů z předpokládaného množství cca 250 000 m3 sedimentů z nádrže Jordán. Při posuzování kontaminace PAU bývá obvykle jako indikátor kontaminace PAU vybrán benzo(a)pyren, který je ze sledované škály látek PAU, zahrnutých do stanovení sumy PAU, nejrizikovější a jehož karcinogenní účinky jsou největší. Naftalen, který byl vybrán ve zprávě jako indikátor kontaminace PAU v rámci hodnocení rizika pro lidské zdraví, je klasifikován pouze jako možný humánní karcinogen. Byl vybrán pravděpodobně proto, že ve vzorcích výluhů vykázal ze stanovovaných PAU nejvyšší obsah. Vzhledem k tomu, že se jedná o látku těkavou, je však nutno počítat s tím, že stanovení jeho obsahu může vykazovat z těchto důvodů největší chybu (způsobenou zejména manipulací se vzorkem při odběru a přípravě k analýze). Součástí hodnocení vlivu na zdraví lidí a složky životního prostředí by mělo být alespoň rámcové zhodnocení i ostatních vlivů výstavby a provozu zařízení v pískovně Hůrka. Mezi tyto vlivy nepochybně patří i doprava odpadů do zařízení, jejíž dopady nejsou ve zprávě ani rámcově hodnoceny. 6
Tyto věcné nesprávnosti jsou důvodem pro zamítnutí žádosti. 10. V kapitole 4. Přejímka odpadů považujeme za nedostatečné povinnosti směřující ke splnění požadavků přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb. U zařízení na využívání odpadů musí každý původce dodat i výsledky chemických analýz, prokazující splnění požadavků přílohy, a to minimálně u první z více dodávek ze stejné lokality. Tyto analýzy nelze na rozdíl od skládky nahradit čestným prohlášením původce nebo základním popisem odpadu. Navrhujeme, aby krajský úřad neschválil provozní řád a vyžádal si od navrhovatele jeho úpravu tak, aby vyhovoval požadavkům právních předpisů. 11. Navrhované vzorkování rybničních sedimentů v četnosti 1 vzorek na každých 10 000 t považujeme za nepřijatelné. Při variabilitě kvalitativních parametrů, které uvádějí všechny zprávy a to včetně zpráv, vypracovaných pro město Tábor, je navrhovaná četnost analýz zcela nevyhovující a není v žádném případě schopna zajistit kontrolu kvality přivážených sedimentů. U těžebních prací v tomto rozsahu (řádově stovky tisíc m3 ) se běžně vzorkují šarže o velikosti 1000 tun. Navrhujeme, aby krajský úřad neschválil provozní řád s četností kontroly kvalitativních parametrů podle přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., pro rybniční sedimenty každých 10000 tun. Žádáme, aby toto vzorkování bylo prováděno minimálně po každých 1000 tunách. 12. Navržené členění využívaných odpadů (str. 10 dole navrženého provozního řádu) podle hloubky jejich uložení je v rozporu s právními předpisy. Podle platného znění vyhlášky č.294/2005 Sb. musí být limitní hodnoty dle tabulky č.10.1. splněny v celém profilu ukládaných odpadů. Ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu musí být splněny i požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 k vyhlášce č.294/2005 Sb. (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem). Odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) musí splnit podmínky dle tabulek č.10.1. a 10.2. a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. Navrhujeme, aby krajský úřad neschválil provozní řád a vyžádal si od navrhovatele jeho úpravu tak, aby vyhovoval požadavkům právních předpisů. 13. V kapitole 5.1 Monitorování tak, jak byla navržena v provozním řádu žadatelem nelze souhlasit se škálou sledovaných parametrů. K těm, které navrhl žadatel je nezbytné přidat ještě tzv. toxikologicky významné kovy (As, Cr, Ni, Cd, Hg, Pb...) a PAU. Stávající škála stanovovaných parametrů by případné znečištění vůbec neindikovala. Navrhujeme, aby krajský úřad neschválil provozní řád a vyžádal si od navrhovatele jeho úpravu tak, aby monitoring zahrnoval i výše uvedené kovy a PAU. 7
14. Požadujeme doplnit do provozního řádu novou část týkající se monitoringu a kontroly ze strany města Planá nad Lužnicí: „Provozovatel je povinen zaslat městu Planá nad Lužnicí nejpozději do 15 dnů od jejich obdržení výsledky veškerých kontrol a monitoringu. Provozovatel je povinen na vyžádání města Planá nad Lužnicí poskytnout kopie veškerých dokladů vztahujících se ke kontrole a monitoringu, které má k dispozici, a to nejpozději do 15 dnů.“ od jednoho původce.“ 15. Jako důkazy tvrzení uvedených v tomto vyjádření přikládáme tyto materiály: a) znalecký posudek č. 033 – 03/2010 posouzení Závěrečné zprávy firmy DEKONTA a.s. „Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika včetně posouzení způsobů ukládání sedimentu vhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich případným změnám v čase“, zpracováno Ing. Pavlem Benkovičem v červnu 2010.(Originál zasíláme poštou) b) Znalecký posudek č. 044 – 02/2011 „Posouzení závěrečné zprávy firmy SaNo CB s.r.o. „Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vodě v prostoru pískovny Hůrka u Plané nad Lužnicí“ zpracovaný Ing.Pavlem Benkovičem. (Originál zasíláme poštou) c) vyhodnocení výsledků rozborů sedimentů z VN Jordán zpracované společností EMPLA AG spol. s r. o. v listopadu 2010.
V Plané nad Lužnicí dne 4. 4. 2011
8
