GYMNÁZIUM A SOŠ MORAVSKÉ BUD JOVICE KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE SEVERNÍ ECHY

GYMNÁZIUM A SOŠ MORAVSKÉ BUD JOVICE

13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY Kutná Hora – Hirt 2.A Nejvýznamn jší historickou památkou St edo eského kraje je m sto Kutná Hora, jejíž centrum m sta je od roku 1995 zapsáno mezi památky chrán né organizací UNESCO. První zmínky o Kutné Ho e jsou z roku 1289, ale již ve 13. století po objevení st íbrných ložisek za al její rychlý r st a rozkv t. Kutná Hora se stala královským m stem s etnými privilegii a po dlouhou dobu byla druhým nejvýznamn jším m stem v eském království. Panovníci jako vlastníci urbury (podílu na vyt ženém drahém kovu) m li samoz ejm zájem na rozvoji dolování. V roce 1300 Václav II. vydal horní zákoník Ius regaele montanorum, v n m byly upraveny právní vztahy vznikající p i d lním podnikání. Zárove s novým zákoníkem byla provedena mincovní reforma. Zaveden byl pražský groš, který byl ražen pouze v jedné centrální mincovn a to ve Vlašském dvo e v Kutné Ho e. Husitství nebylo š astnou dobou pro Kutnou Horu. V mincovn byl p erušen provoz, došlo k zatopení a zavalení mnoha dol . Z m sta prchli bohatí n me tí m ané, kte í t žbu v p evážné mí e ídili. Po husitských válkách bylo dolování st íbra obnoveno, m sto op t prosperovalo, ale velikosti své d ív jší slávy a bohatství nedosáhlo. V roce 1471 byl na sn mu ve Vlašském dvo e zvolen eským králem Vladislav Jagellonský. S p esunem t žby do v tší hloubky nar staly technické obtíže, p edevším s od erpáváním spodní vody. Dolování se tím velmi prodražovalo. V polovin 16. století p išel úpadek kutnohorských dol . Skon ila t žba i na nejhlubším dole té doby – Osel byl 550 m hluboký. Zárove je 16. století dobou, kdy do Evropy za ínají ve velkém proudit drahé kovy z Ameriky. Po t icetileté válce, tj. po 1648, Kutná hora ztratila ráz hornického m sta. T žba se do m sta vrátila v druhé polovin 20. století, kdy byly t ženy zinkové a olov né rudy. V roce 1991 skon il provoz na posledním kutnohorském dole. Odhaduje se, že za celou dobu dolování bylo vyt ženo na 2 000 tun st íbra.

Mátlová 2.A ,,Prach jsi a v prach se obrátíš“. P esto se s mnoha našimi p edky m žeme stále setkat. Kostnice nemají žádnou obdobu v moderní kultu e. V nich uložené ostatky asto slouží jako ornament ve velkém obraze, který p ipomíná fakt naší smrtelnosti. Pro však tyto podivuhodné p íbytky mrtvých u nás a v celé Evrop od 13. do 18. století vznikaly? Pro tv rce t chto p íbytk znamenaly kostnice hlavn 2 v ci: vy ešily problém, co si po ít s velkým množstvím kostí nap . po zrušení h bitova, a také mrtvý byli p ipomínkou toho, co eká každého z nás. S tímto zám rem vznikala i dvoupatrová kostnice v Sedlci v Kutné Ho e. Sedlcká kostnice sahá svým p vodem až do gotiky, první patro symbolizuje sv tlo a p ízemí íši mrtvých. Jsou zde poz statky asi 40 000 lidí, což je jedno menší eské m sto. Za velkého moru r. 1318 zde bylo poh beno asi 30 000 lidí, pak p išly husitské války, plen ní kláštera a bitvy a po p echodu této zkázy byl h bitov náhle p íliš malý a poz statky bylo t eba n kam umístit. V r. 1511 je prý jeden mnich poskládal do 6 pyramid a tak to za alo… Problémy dneška? Asi restaurace kostní výzdoby, kde vzít lidské kosti? Ani památká i nemají jasný názor, jak to ud lat.

Chrám sv. Barbory v Kutné Ho e – Nahodilová 2.A Chrám svaté Barbory je nejnavšt vovan jší kutnohorskou památkou.Tato stavba vrcholn a pozdn gotické architektury byla zahájena v roce 1388 a podle historických pramen m la dosahovat dokonce dvojnásobku dnešní délky. Výstavba probíhala v n kolika etapách a do zna né míry souvisela s prosperitou kutnohorských dol . Stavební práce byly n kolikrát p erušeny a od jejich zahájení do definitivního ukon ení v roce 1905 ub hlo více než 500 let. Prvním projektantem chrámu byl Jan Parlé , syn známého Petra Parlé e (stavitele Katedrály sv. Víta v Praze). S p íchodem husitských válek byla stavba erušena. Roku 1626 byl chrám p edán do správy jezuit m a do zna né míry zbarokizován. Poté z stal více než 300 let nedokon en. V letech 1884 – 1905 byl chrám dostav n do dnešní podoby. Následujících 100 let se opravoval minimáln , pouze na konci 90. let dostal novou b idlicovou st echu. P edloni za ali památká i bít na poplach. Ukázalo se, že chrám je v žalostném stavu, a jeho op rný systém hrozil z ícením. Rozsáhlá oprava za ala loni v lét . Náklady na ni jsou odhadovány na 100 milion korun a stát by je m l uvolnit postupn b hem p ti let. Chrám sv. Barbory v Kutné Ho e je zapsán na seznamu památek UNESCO.

CHKO Koko ínsko – Pekárková 2.A Kostelí ek Skalní ostroh, 2 km jižn od Jest ebnice, s pr chodnou jeskyní, z ásti um le rozší enou. Byl zde úkryt nekatolík z doby protireformace. Z vrcholu skály se nám naskýtá áste ný rozhled do Šémanovického dolu a na ves Šémanovice Ml ív jší mlýn v Koko ínském dole, p i silnici. Místo d je Máchových Cikán a historické povídky L. Ungera Mlýn ml ení. Jeho název je od toho, že ve icetileté válce nemlel – ml el. Na Rovinách Nachází se severozápadn od Mšena, poblíž skalního seskupení Bludišt . Podle tradice zde bylo tábo išt švédských vojsk ve t icetileté válce pod velením L. Tortensona v roce 1643 (tzv. Švédský val). V okolních roklích Špíglovka, Pastuší, Náckov , a dalších jsou horolezci oblíbené pískovcové v že, z nichž nejznám jší je Faraón, Slon, Sokolí v že aj. Nedamy Dv jeskyn v pískovcových skalách nad Koko ínským dolem. Jsou neznámého p vodu, snad pseudokrasové dutiny, a byly um le rozší eny za t icetileté války, kdy sloužily jako úto išt místních lidí p ed drancujícími švédskými vojáky. Ve skalní rozsedlin vedou tesané sch dky na plošinu, odkud je nádherný rozhled do Koko ínského dolu, na hrad Koko ín, Hradisko i na n které vzdálen jší vrchy. Nový dv r Pobo ený kamenný statek, 0,5 km východn od silnice z Kokotina do Jest ábice.

trná a vodní eroze pískovcových skal – Bílý 4.C Pískovce jsou zpevn né usazené horniny. Ke zna né erozi –v trné i vodní- dochází u pískovcových skal p edevším proto, že pískovec je nejednotná hornina založená na zastoupení stabilních a nestabilních minerálních zrn a na množství jílovité p ím si. V trná eroze je zp sobena vlivem siln jších v tr , které s sebou inášejí zrní ka písku, ta narážejí na pískovcové skály a postupem asu je obrušují. Voní eroze se projevuje hlavn u skal, mezi kterými te e n jaká eka (potok). eka se po dlouhou dobu za ezává do skal a vytvá í strmé st ny pískovcových skal. Sílu vodní eroze výrazn ovliv uje sklon, délka a tvar skály i vodního toku na ní. Vlivem p sobení vodní i v trné eroze se utvá ely útvary nazývané SKALNÍ M STA.

CRYSTALEX – Sigmundová 4.C Sklá ství má v okolí dnešního Nového Boru dlouhou tradici - první dochované zmínky o výrob skla se datují již od 11. století, v tší rozvoj nastává v 18. a 19. stol. Bohemia Crystalex Trading a. s. (BCT) byla založena v roce 1996 jako exportní organizace dvou nejv tších eských výrobc užitkového domácenského skla, Crystalexu Nový Bor a Sklo Bohemia Sv tlá. Získáním dalších dvou skláren, Sklárny Kavalier Sázava v roce 1999 a Sklárny Bohemia Pod brady v roce 2000, se BCT stala nejv tším seskupením sklá ských podnik v eské republice. Spole nost vyváží 90% své produkce do více než sta zemí sv ta

-1-


13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY prost ednictvím své široké distribu ní sít . Skupina BCT je dnes nejvýznamn jším eským výrobcem a vývozcem domácenského a technického skla v eské republice a adí se mezi p ední sv tové sklá ské spole nosti. Zam stnanci dostávají zdarma pivo se (sníženým obsahem alkoholu), jako nejvhodn jší nápoj pro dopln ní tekutin a minerálních látek.

TECHNOLOGIE SKLA – Bohá ová 2.A Zpracování za horka Tavení Základními surovinami pro výrobu bezolovnatého sodno-draselného k iš álu jsou k emi ité písky, soda, potaš, vápenec, další chemické slou eniny a recyklované sklo. Sklá ský kmen je v pánvové peci postupn zah íván na teplotu okolo 1410°C. P i teplot kolem 1230°C je sklovina p ipravena pro prvotní tvarování. Foukání skla Týmová práce je v této fázi nejd ležit jší. Základem každého sklen ného výrobku je ba ka, kterou vyfukuje ba ka sklá skou píš alou z nabrané skloviny. Pomocník nabírá další množství skloviny na ba ku, ze které pak vytvá í foukáním do formy a s pomocí dalších ná adí tvar blížící se finálnímu výrobku. Ješt je eba nabrat sklovinu na špi ku kalicha pro vytvarování nožky.Takto p ipravený polotovar p evezme mistr od pomocníka a vytvaruje nožku a dýnko d ev nými a kovovými nástroji. Te už m že pomocník odnést výrobek do chladící pece, kde setrvává postupným zchlazováním 1 až 24 hodiny. Zpracování za studena Tomuto zpracování p edchází první kontrola kvality. Jen opravdu nedokonalé výrobky, které nevyhovují parametr m, jsou op tovn zpracovány v taveninu. Výrobky ur ené ke zušlecht ní jsou tzv. pukáním, zbaveny kopny, která spojovala výrobek se sklá skou píš alou. Zbylé ostré hrany jsou zabroušeny. Broušení - odstra ování skloviny hranovým brusem za pomoci brusných kotou . - lešt ní, které dodá výrobku efekt honosnosti. Rytí - monogramy, kv tinové a figurální motivy, státní znaky a malí ská a socha ská díla - je používán rytecký kotou ek karborundový, korundový a pro velmi jemnou rytinu kotou ek m Zlacení - zlatem erveným, žlutým i bílým

ný

NPR Panská skála – Pitourová 4.C Panská skála je nejstarší geologickou rezervací v eské republice. Tato pohádkov p vabná lokalita se nachází na západním okraji obce Práche u Kamenického Šenova jen pár krok od silnice. Je chrán na od roku 1895 a díky tomu z staly Kamenné varhany, jak se Panské skále pro její tvar íká, zachovány. My tak m žeme obdivovat nejkrásn jší ukázku odlu nosti edi ové horniny u nás. Kamenné varhany tvo í edi ové p ti- a šestiboké sloupce dosahující výšky až 12 metr a ší ky 20-40 cm. Na Panské skále se natá ela známá filmová pohádka Pyšná princezna.

Ralsko – Barták 2.A Ralsko je p írodní rezervace na ploše o vým e 0,186 km. Nejvyšším vrcholem oblasti je Ralsko s nadmo skou výškou 696 m n. m., vulkanického p vodu z období t etihor. Celá oblast pat í k eské tabuli. Nejrozší en jším p dním typem jsou podzoly, p dy jsou p edevším pís ito-hlinité. V minulosti zde probíhala rozsáhlá t žba uranové rudy, konkrétn ve Stráži pod Ralskem. Stráž pod Ralskem je sto vzniklé jako podhradí hradu Stráže ve 13. stol. Nejvýznamn jší památkou m sta je hrad, v roce 1563 p estavený na renesan ní zámek. K objevení ložisek v této oblasti došlo na po átku 60. let. Chemická žba uranu za ala probíhat v roce 1967 a ukon ena v roce 1996. Samotný uran je radioaktivní hornina, chemickým složením oxid urani itý( UO 2 ),barva je erná,n kdy rovn ž smoln lesklá.Využívá se jako palivo v jaderných elektrárnách, po úprav jej lze využít také pro výrobu jaderných zbraní.

Národní park eské Švýcarsko – Svoboda 2.A Vznikl 1. ledna 2000 jako tvrtý národní park eské republiky. Na jižní a západní stran Národní park navazuje na Chrán nou krajinnou oblast Labské pískovce. Hlavním p edm tem ochrany tohoto parku je p edevším velmi charakteristicky vyvinutý pískovcový fenomén, tj. unikátní geomorfologie pískovcového skalního m sta a na ni vázaná bidoverzita. Národní park eské Švýcarsko je sou ástí rozsáhlejší geomorfologické jednotky Labských pískovc a rozprostírá se na ploše 79 km2.K nejznám jším objekt m této ásti národního parku pat í Národní p írodní památka Prav ická brána (nejv tší pískovcová skalní brána v Evrop ) – ší ka 26,5 m, výška otvoru 16 m. Po otev ení parku se jedním z nejnavšt vovan jších míst stal Dolský mlýn(dnes nep ístupný) Kdo by dnes ekl, že se na Dolském mlýn kdysi nalézal i vyhlášený a hojn navšt vovaný hostinec s vlastní palírnou, p ístavem pro lo ky … Život mlýna poprvé zmín ného již 1515 po roce 1945 vyhasl a nato ením slavné pohádky Pyšná princezna se slavná éra mlýna završila. Mlýn byl po celá následující desetiletí vystaven neúprosnému hlodání zubu asu a pro dnešního návšt vníka p edstavuje v tšinou již jen romanticky vyhlížející ruinu. Geologicky jsou zajímavé ojedin lé výstupy jurských vápenc podél lužické poruchy Naprosto p evládající vegetací jsou lesy, pokrývající p es 95% rozlohy parku.Po et ohrožených druh živo ich je odhadován asi na 50 kus .Nejstarší doložené osídlení pochází ze st ední doby kamenné z doby p ed tém 10 000 lety. Severn od sout sek se nachází jediná vesnice v národním parku Mezná s cennými objekty lidové architektury a také se v národním parku nachází p t skalních hrad (Falkenštejn, Šauenštejn, Kyjovský hrádek, Vl í hrádek a Brtnický hrádek).Po et pískovcových v ží, které je možné slézat p ibližn 300. Nejvyšším bodem parku je Národní írodní rezervace R žák (619 m n. m.) s pralesovitými ekosystémy. Nachází se zde také ojedin lý skalní útvar: tzv. ohnivec - útvar ve tvaru slunce, který s nejv tší pravd podobností vznikl úderem blesku do skály – eské Švýcarsko je jediné místo na sv , na kterém byl ohnivec nalezen.Dne 25. 10. 2002 v ece Kamenici v Národním parku eské Švýcarsko byly op t zjišt ni dosp lí lososi obecní, kte í se sem p iplavali vyt ít. Jedná se o první novodobé eské lososy, kte í zde byli vypušt ni v roce 1999. Poda ilo se odchytit celkem 4 kusy (1 samici a 3 samce), kte í byly po dokumentaci vypušt ni zp t do eky. Jedná se o jednu z nejvýznamn jších zoologických senzací za átku 21. století v eské republice !

Proces vzniku uhlí – Svobodová 2.A Uhlí, ropa a zemní plyn se nazývají pevná, nebo též fosilní paliva, protože vznikly z poz statk dávno zem elých živo ich a rostlin. P i spalování uvol ují energii, které se využívá pro vytvá ení hnací síly. Fosilní paliva jsou neobnovitelné zdroje energie, mohou být tedy nevratn vy erpány. UHLÍ Ho lavá, tuhá hmota organického p vodu tzv. „Ho lavý kámen“. Skládá se zejména z uhlíku, dále z vodíku, kyslíku, dusíku a síry. Proces vzniku Uhlí vzniká hlavn ve dvou geologických obdobích. erné uhlí v prvohorách ( v karbonu ) a hn dé uhlí v t etihorách.Vznikají nahromad ním tehdejšího rostlinstva ( erné uh.-stromovité p esli ky, plavun a kapradiny, hn dé uh. – jehli naté a listnaté stromy ). Tyto ústrojné látky podlehly nejd íve rozkladnému biochemickému procesu a po p ekrytí nerostnými vrstvami byly vystaveny složitým prouhel ovacím proces m - karbonifikaci. V závislosti na intenzit a délce

-2-


13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY trvání t chto proces podporovaných druhotnými vlivy (vulkanismus) vznikaly základní druhy uhlí. Rozd lení Podle chemického složení a jeho fyzikálních a chemických vlastností se v naší klasifikaci d lí uhlí hn dé na m kké (lignit) a tvrdé; u erného uhlí se klasifikace ídí hlavn obsahem prchavé ho laviny a vlastnostmi zbytk po koksování (uhlí pálavé, plynové, žírné, koksové a antracit). erné uhlí obsahuje asi 75% - 92% uhlíku, hn dé uhlí asi 60% - 75% uhlíku.Hn dé uhlí má proti ernému uhlí vyšší obsah vázané vody (severo eské 23 %, sokolovské 42 %) a nižší výh evnost(17 MJ•kg–1 a 12 MJ•kg–1). Použití erné uhlí se u nás používá p edevším jako surovina k výrob koksu. Hn dé uhlí p edevším jako palivo v energetice. P i jeho chemickém zpracování je možno získávat r zné látky (nap . syntetický benzín). P i topení hn dým uhlím však dochází ke zna nému zhoršování životního prost edí, protože kou ové plyny obsahují jedovatý oxid si itý. žba Uhlí je uloženo v zemi ve slojích, ze kterých se t ží bu hlubinn (hl. erné uhlí), nebo z povrchových dol (hl. hn dé uhlí). Nyní se uhlí t ží hlavn v USA, ín , Rusku, Indii a Velké Británii. Nejv tší zásoby jsou v USA, Rusku, ín a Austrálii.

Špa ková 2.A Rozvoj m sta výrazn ovlivnila labská vodní cesta a pozd ji t žba hn dého uhlí, díky které vznikla chemická výroba. Hn dé uhlí už se dnes p ímo ve m st net ží, ale chem. pr m. funguje dál. Ve m st dále existuje pr mysl potraviná ský, strojírenský, textilní, energetický a elektrotechnický. V minulosti p sobila rozsáhlá pr m. výroba katastrofální zne išt ní ovzduší a Ústí bylo nejvíce zne išt ným m stem v SSR. Dnes už je situace s istotou ovzduší výrazn lepší. Pr myslová odv tví Ústí nad Labem: SPOLCHEMIE (spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s.) -podnik p sobí v Ústí tém 150 let - anorganické chemikálie, syntetické prysky ice, organická barviva SETUZA,a.s. potraviná ství:- emulgované jedlé tuky, ztužené pokrmové tuky, rostlinné oleje spot ební drogerie:- zubní pasty a ústní vody, prací prost edky, mýdla, kosmetické produkty DRINKS UNION ÚSTÍ NAD LABEM -

-

výroba piva a lihovin spole nost vyrábí pivo Zlatopramen, B ez ák, Jarošov, Louny a Kutná Hora alkoholické nápoje: Stará myslivecká CHEMOPHARMA, a.s.-farmaceutický pr m: zdravotnické náplasti, samolep. tech. Pásky, veterinární p ípravky METAL - motorové písty pro dvoutaktní motory,osobní auta, dieslové motory historie firmy sahá až do samých po átk automobilového v ku sobí po celém sv r. 2002 obrat 1.9 mld EUR

žba hn dého uhlí v severních echách – Simandlová 4.C Za átky hornického dobývání hn dého uhlí v severních echách sahají až do konce st edov ku (první zmínky z roku 1403). Hn dé uhlí se t žilo edevším kv li nedostatku a stále stoupající cen d eva k výrob d ev ného uhlí pro hut . Významným mezníkem ve vývoji t žby uhlí v Severo eském hn douhelném revíru (SHR) bylo zprovozn ní železni ních drah spojující SHR s Prahou a Dráž anami v 50. letech 19. století. Od po átku 20. století s postupem technického rozvoje nabýval na d ležitosti povrchový zp sob t žby (-na úkor hlubinné t žby), po druhé sv tové válce se stal dominantním zp sobem žby hn dého uhlí. V 60. letech 20. století se stala hlavním energetickým zdrojem s. pr myslu t žba hn dého uhlí v Podkrušnoho í.a jeho využití v elektrárnách M lník, Tušimice, Chvaletice a D tmarovice. Rozloha dnešní mostecké pánve iní 870 km2. Nejhlubší ástí pánve je tzv. centrální oblast mezi m sty Litvínov, Osek, Duchcov a obcemi Lom a Mariánské Rad ice. V sou asné dob je uhelná sloj t žena p ti povrchovými lomy. Dva z nich - lom Bílina a lom Libouš provozují Severo eské doly a.s. Chomutov. Druhou významnou spole ností je Sokolovská uhelná, a.s. V sou asné dob dochází k napravování p írody z nešetrného t žení z 60. a 70. let. S R spolupracují i zástupci evropské asociace pro uhelný pr mysl Euracoal, která funguje v rámci EU. Snaží se také postavení t žby hn dého uhlí na evropské úrovni zlepšit, protože se podle nich jedná o levný, bezpe ný a p i sou asných technologiích i ekologický zdroj energie. Tepelné elektrárny v severních

echách – Forman

2.A

V severních echách se nachází celkem 6 tepelných elektráren: Tisová, Pruné ov, Tušimice, Po erady, Ledvice a M lník. Uhelné elektrárny p edstavují necelých 70 % instalovaného výkonu akciové spole nosti EZ. V tšina uhelných elektráren spaluje hn dé uhlí. Severo eské elektrárny jsou proto situovány do bezprost ední blízkosti hn douhelných dol . V letech 1992 – 98 realizovala spole nost EZ rozsáhlý ekologický program, kdy instalovali do elektráren 28 odsi ovacích jednotek a 7 fluidních kotl . Provedli další úpravy zabezpe ovacích systém . Celkem tato modernizace stála EZ 46mld. Poda ilo se tak snížit emise síry, oxid dusíku a popílku. Ovšem sami víte, jaká je situace v sev. echách, zvlášt v Krušných horách, kde je p íroda zna poznamenaná t žbou a spalováním uhlí. VÝROBNÍ JEDNOTKA - PRUNÉ OV I Instalovaný výkon

4 x 110 MW

Rok uvedení do provozu

1967 - 1968

Odsí ení od roku

1995 VÝROBNÍ JEDNOTKA - PRUNÉ OV II

Instalovaný výkon

5 x 210 MW


1981 - 1982

Odsí ení od roku

1996

-3-


13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY VÝROBNÍ JEDNOTKA - PO ERADY Instalovaný výkon

5 x 200 MW

Rok uvedení do provozu Odsí eno od roku

1970 - 1977 1994 - 1996 VÝROBNÍ JEDNOTKA - TUŠIMICE II

Instalovaný výkon

4 x 200 MW

Rok uvedení do provozu Odsí eno od roku

1974 - 1975 1997 VÝROBNÍ JEDNOTKA - LEDVICE II

Instalovaný výkon

2 x 110 MW


1966-68 1996 (2 x 110 MW) 1998 (1 x 110 MW – fluidní kotel)

Odsí eno od roku

VÝROBNÍ JEDNOTKA - M LNÍK II Instalovaný výkon

4 x 110 MW


1971

Odsí eno od roku

1998 (odstaveno 1. 1. 1999 - 2 x 110 MW)

eské St edoho í, charakteristika a vývoj –

ermáková 4.C

eské st edoho í, orografický celek na severozápad ech.Táhne se od Postoloprt k eské Líp .Zaujímá severovýchodní ást krušnohorsko – oharecké tektonicko – vulkanické zóny. Hráš ová a mladovulkanická hornatina.Vulkanická innost neprob hla v jednom období, ale v tzv. sope ných fázích.Na vzniku eského st edoho í se aktivn podílela síla magmatu. Sope ná t lesa vznikala v mladších t etihorách a tvo ily je tšinou bazalty (obecný termín pro velkou skupinu hornin, které pocházejí ze svrchního plášt Zem , kde vznikají áste ným natavením) a tufy (sope ná vyvrženina, tj. sope ný písek a popel). Husté magma vytvá elo podpovrchové lakolity a žíly, p íkrovy nebo vytla ovalo sope né kupy a homole. Rozsáhlou erozí a denudací ( denudace - souhrn pochod vedoucích k snižování zemského povrchu, tj. zv trávání, eroze a odnos.) byly vypreparovány podpovrchové sope né tvary, vystupující ve snížené krajin jako dominanty. D lí se na Verne ické a Milešovské st edoho í ( Milešovka 837 m.n.m.). Labe a dolní toky Plou nice a Bíliny zachovaly sv j p vodní sm r i p i zdvihu, který trvá od neogénu (23 – 1,8 mil. let), a pro ízly sope né horniny až ke krystalickému podloží, které je tvo eno sedimenty.Nejcharakteristi jšími minerály této oblasti jsou sodalit, dále nefelín, leucit a analcim. Chrán ny jsou zde sope né útvary i jejich stepní spole enstva s bohatou flórou a faunou.V této lokalit se také vyskytují hn dé p dy tzv. kambizem , které vznikaly v procesu hn dnutí a vnitrop dního zv trávání.

CHKO

eské st edoho í, ochran ŽP – Lusková 4.C 2

CHKO eské st edoho í se rozkládá na území o rozloze 1063,17 km je tedy t etí nejv tší v R. Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (836,5 m n. m.) a nejnižším je hladina Labe v D ín (121,9 m n. m.). CHKO bylo vyhlášeno r.1976 pro st edoevropskou jedine nost krajinného reliéfu vulkanického poho í, pestrost geologické stavby a druhové bohatství rostlinstva. Ke zvláštnostem CHKO pat í strmý srážkový nár st ve sm ru JZ-SV, kdy na 75km délky poho í vzroste ro ní srážkový pr r tém o 100%. Pom rn velká ást je využívána jako zem lská p da, nezachovaly se v tší lesní komplexy. Na území se nachází asi 400 malých obcí a osad. V CHKO se vyskytuje 106 zvlášt chrán ných druh rostlin (nap . v elník rakouský, st eví ník pantoflí ek, koniklec otev ený) a 166 zvlášt chrán ných druh živo ich (nap . bobr evropský, sysel obecný). Krajinu siln poznamenává t žba stavebního kamene.

D8 aneb ost e sledovaná dostavba dálnice p es eské st edoho í – Bulí ek 4.C Dálnice D8, která má urychlit cestování mezi Prahou a Dráž any, by m la projít p es eské st edoho í (CHKO). Ost e diskutovaný úsek Lovosice- ehlovice (16,4 km) Zákon o ochran p írody a krajiny ZAKAZUJE stav t dálnice v CHKO. Výjimka m že být ud lena pouze v p ípad , že ve ejný zájem výrazn p evažuje nad zájmy ochrany p írody a krajiny. 1. Sou asný plán: povrchová stavba dopln ná n kolika p emost ními a krátkým tunelem v nejchrán jších úsecích 2. Ekologové cht jí: tunelovou variantu (1 nebo 2 dlouhé tunely) Klady sou as.plánu: odleh ení dopravních problém – odvedení neúnosn husté dopravy z st, stavba by se v 2. p ípad prodražila a zpozdila Zápory sou as. plánu: zvýšení emisí, hluku, narušení krajinného rázu, ohrožení vzácných exemplá (lilie zlatohlávek, je áb eský…su ové lesy…) ezen 2005 - zamítnut návrh ekologické organizace na zm nu územního plánu dálnice D8. Tím kon í spekulace o dlouhém tunelu. plánovaný termín dokon ení povrchové stavby: 2008 (není však reálný)

CHKO Jizerské hory – Kabelková 4.C Chrán na jsou p edevším území s výskytem vzácných rostlin, rozsáhlá rašeliništ a p vodní bukové porosty. Za pozornost stojí celkový charakter Jizerských hor, který p ipomíná severskou írodu.

-4-


13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY CHKO Jizerské hory zaujímá ásti okres Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. CHKO byla vyhlášena již v roce 1968 a je jednou z nejstarších v zemi. Na území bylo vyhlášeno 27 maloplošných zvlášt chrán ných území, z toho dev t v kategorii národní p írodní rezervace. Celková rozloha je 368 km 2, z toho je 274 km2 lesa. Nejnižší bod je 320 m n. m., nejvyšší 1124 m n. m. Pr rné ro ní srážky náhorní plošiny jsou více než 1600 mm, pr rná ro ní teplota 4o C.

Jizerské hory, historie lyžování– Musil Ji í 4.C Po átky lyžování v eské republice se datují do konce 19. století. Tehdejší zimní radovánky rozší ila jízda na lyžích. První lyže byly široké, ohebné, s vysoko vy nívající špicí, vhodné i pro ch zi v erstvém sn hu. Primitivní vázaní bylo tvo eno prutem rákosu obepínajícím nohu nad kotníkem, p ední konce prutu byly k lyži p itaženy šroubem. Do dnešních dob však dosp l vývoj konstrukce lyží a lyža ského vybavení do stadia ur ité dokonalosti. Ve sportu závodní lyžování zahrnuje klasické lyžování, sjezdové lyžování a lyža skou akrobacii. Oblíbené je i letní lyžování na tráv i na kole kových lyžích. Jizerská padesátka Jizerská padesátka je prestižní lyža ský závod sv tového a domácího významu. Každoro se jí ú astní nejv tší závodnická esa. Vznikla jako testovací závod výkonnosti horolezc TJ Lokomotiva Liberec, kte í se koncem 60. let p ipravovali na náro né horolezecké expedice. První ro ník se konal v roce 1968. Mezníkem v historii závodu se stal rok 1970. To se konal t etí ro ník, jehož se ú astnili všichni lenové Expedice Peru 1970, které o ty i m síce pozd ji poh bila kamenná lavina v peruánských Andách. tvrtý ro ník se konal pod p ídomkem Memorial Expedice Peru 70 a byl vyjád ením vzpomínky sportovc na horolezecké kamarády. Tím závod získal na popularit a stal se masovým sportovním podnikem. V 80. letech ú ast závodník kulminovala. Velký po et závodník se však stal velkou zát ží pro p írodu i organizátory, a tak po politických zm nách v roce 1989 se po et lyža ustálil kolem t í tisíc startujících. Jizerská padesátka byla v roce 1995 za azena mezi 9 evropských dálkových b Euroloppet a v roce 1999 se stala lenem sv tové ligy dálkových b hu Worldloppet. Jezdí se v mužské a ženské kategorii na 50 a 25 kilometr . Jizerské hory – polodrahokamy – Pevná 2.A Jizerské hory - nejsevern jší eské poho í, nazvané podle eky Jizery,která v n m pramení. Nejvyšší horou je Smrk 1124 m jihovýchodn od Nového M sta pod Smrkem. Jizerské hory jsou sou ástí žulového masivu.Žula,granit-magmatická hornina složená zejména z k emene,živce a slídy.Doprovodnými minerály bývají titanit,zirkon,turmalín,apod. a mezi nimi se nachází také drahokamy a polodrahokamy. V náplavu Safírového potoka je známo p es 30 druh nerost , mezi nimi drobná zrnka rubínu, safíru,spinelu zirkonu a granátu,která jsou provázena hlavn nigrínem,ilmenitem,magnetitem a jinými.Dalším zajímavým nalezišt m je Jizerská louka , severozápadn od Harrachova. Drahé kameny – esteticky p itažlivé kameny používané do šperk a na ozdobné p edm ty. Rozd lují se na drahokamy ( diamant,rubín,safír a smaragd ) a polodrahokamy ( jaspis,achát, opál ) a ozdobné kameny ( v ídlovec ).

Rašeliništ – Vodi ková 4.C a) vrchovištní b) slatinné c) echodné Rašeliništ jsou nejp vodn jší složkou lesních ekosystém u nás a v R zaujímají rozlohu kolem 25 000 ha. Rašeliništ jsou krytá k ovinnou borovicí – kle í nebo stromovitou – blatko. Ro p irostou asi o 1 milimetr. A tak sondy v hloubce 10 m dávají možnost nahlédnout do pokryvu našeho území až do doby p ed 10 000 lety. lov k výrazn ovliv uje rašeliništ sekundárn svojí inností. P sobení spadu t žkých kov zap uje vznik kyselých deš a tím ovliv uje evinný i rostlinný kryt rašeliništ . Nejznám jší rašeliništ : Šumava, Jizerské hory (Malá Jizerka), Krkonoše, Krušné hory, T ebo , Bud jovická pánev a Jeseníky.

LIBERECKÁ RADNICE – Noš áková 2.A Stará radnice se za ala stav t v roce 1603 a byla druhou kamennou stavbou ve m st . Na konci 19.staletí se p edstavitel m m sta zdála málo reprezentativní a proto se za ala stav t nová radnice.Konkurz na její stavbu vyhrál víde ský architekt Franz von Neumann.Výstavba byla a po ata roku 1888. Stavba je 65 metr vysoká,její špi ku kdysy zdobil m ný rytí ,pozd ji jej nahradila rudá hv zda a nyní je zde symbol epubliky - eský lev.Na v ži jsou dva ochozy s výhledem do všech sv tových stran (p ístupný je pouze jeden). Nad vstupním portálem je ohutný reliéf znázor ující založení staré a nové radnice.D íve radnice sloužila mimo jiné jako skladišt piva a vína,její sklep jako mu írna nebo zde bývalo v ní pro dlužníky.Dnes zde zasedají p edstavitelé m sta,ale nachází se tady také ob adní sí . Je to vskutku inpozantní stavba. Rozhledna Ješt d – Fuksová 2.A Nejvyšší hora Ješt dského h betu (1012 m.n.m.). Již roku 1847 byl na vrcholu této hory postaven domek, který sloužil jako ob erstvovací stanice. Roku 1868 byl domek nahrazen kamennou chatou, vedle které v 70. letech vyrostla 5 m vysoká vyhlídková v ž. Ta však musela být záhy stržena. Stále v tší nápor návšt vník vedl k vybudování nové chaty roku 1906 za isp ní N meckého spolku pro Ješt dské poho í a Jizerské hory. Chata sloužila až do roku 1963, kdy vyho ela. Již po dvou letech byla zahájena stavba nové moderní restaura ní a spojové budovy podle návrhu architekta Karla Hubá ka. Tato v ž je vysoké 90 m a architekt za ni obdržel Perretovu cenu, což je nejvyšší ocen ní Mezinárodní unie architekt . Z vrcholu se otvírá neomezený pohled na všechny sv tové strany. Lze spat it dokonce i pražský Pet ín. Svou siluetou se v ž stala symbolem liberecké oblasti a pat í k neodmyslitelným dominantám m sta.

FK Jablonec 97 – Havlín 4.C Stadion : celková kapacita fotbalového stadionu je 4.175 míst (z toho 3.850 krytých). Tribuna B má 1320 míst, toalety pro diváky, bufety, šatny, kancelá e pro úsek mládeže. Tribuna jih má kapacitu 1850 míst a je zast ešená. Rozm ry hrací plochy jsou 105 x 68 m. Um lé osv tlení: 1200 LUX. Stadion má vyh ívaný travnatý povrch. Jablonecký fotbalový klub FK Jablonec 97 tu hraje I. ligu. Klub : První zmínku o jablonecké kopané zaznamenáváme roku 1921, kdy byl založen první fotbalový klub. Nyní hraje FK Jablonec 97 první fotbalovou ligu, má 4 družstva dorostu a 9 žákovských mužstev. Na trenérském postu se od sezóny 1994/95 postupn vyst ídali trené i Josef Pešice, Jan Kotrba, který vydržel až do sezóny 1997/98, což je na eské pom ry docela dost, poté Do kal, Klucký, o rok pozd ji H ebík a až do te vede od sezóny 2001/02 klub Vlastimil Pali ka.

-5-


13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY SPISOVATELÉ PODJEŠT DÍ – Korotvi ková 4.C František K elina (26.6.1903 – 25.10.1976) - básník, prozaik, p edstavitel eského literárního ruralismu ( problematika selství a vztah k p ), katolicky zam ený spisovatel, u itel na venkovských školách ( v Podješt dí), v zn n za protistátní innost - povídky: Hlas ko en , Klí e království - romány: Hubená léta, Puklý chrám, Dcera královská, Každý své b ím Karolína Sv tlá ( 24.2.1830 – 7.12.1899) - vl. Jménem Johanna Rottová, sestra Sofie Podlipské, pocházela z pražské m anské rodiny, chodila do n mecké školy, kde se odehrály její první literární pokusy. Díky nim byla nucena studium ukon it a u it se pouze francouzštin a h e na klavír. Její u itel hudby, Petr Mužák, p ivedl do rodiny Rottových Boženu N mcovou, která m la na Sv tlou velký vliv. V r. 1852 se Karolína provdala za Petra Mužáka a o rok pozd ji porodila dceru Boženku. Ta po n kolika sících zem ela a její matka si jako terapii zvolila psaní. V této dob se dostala do Podješt dí a zamilovala si lid tohoto kraje. R. 1858 vstoupila do literatury jako Karolína Sv tlá, ocitla se ve spole nosti V Hálka, B. N mcové a J. Nerudy a vyšla její první próza Dvojí probuzení. I p esto že svého muže obdivovala, nebyla v manželství š astná. ekla o n m: „on byl rozum a pozitivnost, já fantazie a zas fantazie, on krá el, já cht la létat.“ Od po átku si rozum la s Nerudou. Vzájemn se podporovali a Neruda se do Sv tlé po ase zamiloval. I ona k n mu chovala hluboké city, ale protože byla vychována malom ácky konven , stav la manželskou úctu nadevše. Nerudy se však vzdát necht la, a proto zvolila cestu p átelství. V jednom dopise své sest e Žofii o Nerudovi napsala: „Ta druhá povaha, která se mi tak znenadání v cestu vpletla, je mi p íliš podobná.“ Souzn ní duší dvou lidí, kte í by za jiných okolností a v jiném století mohli a m li žít spolu… Dílo: povídky – První eška, erný Pet ek, Zvone ková královna Ješt dské prózy ( 5 román ) – Vesnický román, K íž u potoka, Kant ice, Frantina, Nemodlenec

Orchideje – Chytka 4.C Orchideje (Orchidaceae) se svými 750 rody a p es 20 000 druhy jsou nej etn jší eledí krytosemenných rostlin. Jsou rozší eny po celém sv , chyb jí pouze v nejextrémn jších podmínkách. V Evrop rostou jen zemní druhy, zatímco v tropech a subtropech p evládají druhy rostoucí na stromech a vytvá ejí hojn vzdušné ko eny, kterými zachycují vláhu a s ní živné látky. Zemní druhy pot ebují vzdušné, mírn kyselé p dy. Druhy rostoucí na stromech je nejlépe p stovat na kusu k ry nebo na svazku v tvi ek. Dají se ale p stovat i na polystyrenu nebo dokonce i na betonu. Orchideje pot ebují velmi vlhké prost edí a je nutné je alespo dvakrát denn st íkat. Také pot ebují teplotu alespo 20° C a hodn sv tla. Orchideje jsou velmi citlivé na zm ny prost edí. Proto je také mnoho druh kriticky ohroženo, protože je ni eno jejich p irozené prost edí.

Historie MHD v Jablonci a Liberci – Toman 4.C Jablonec O postavení železni ní sít v Jablonci a okolí se zasloužil jablonecký továrník Gustav Hoffman, který v roce 1895 požádal m sto o ud lení p edb žné koncese pro trat Jablonec-Rychnov a nádraží-nám stí. První provoz byl na t chto tratích zahájen 7.února 1900. V následujících m sících došlo k otev ení dalších tratí a hlavn kmenové trati Janov-Jablonec-Rychnov. V roce 1949 došlo ke spojení s Dopravním podnikem v Liberci, hlavn díky tomu, že se Jablonci roku 1948 poda ilo prosadit stavbu trat do Liberce. Od roku 1963 docházelo k postupnému využívaní n kterých tratí, a proto byla roku 1965 zrušena p vodní kmenová tra Janov-Rychnov. Tyto trat sloužily nejprve k nákladní doprav a už jednotlivých výrobk nebo polotovar , protože zdejší výroba byla z naprosté v tšiny ur ena k exportu. Liberec V posledním desetiletí 19. století byl Liberec již významným st ediskem textilního pr myslu a živým m stem s 35 000 obyvateli. Existence dvou významných železni ních spoj , tj. žitavské dráhy na sever a jiho-severon mecké spojovací dráhy na jih do Pardubic a stavba t etího spoje se severo eskou hn douhelnou pánví z n j u inila hlavní komunika ní uzel na severu ech. V roce 1899 dostav ný úsek ze Soukenného nám stí do Rochlic byl v roce 1904 prodloužen do R žodolu a zahájil se provoz na trati Vochlice-R žodol. Zajišt ný rozvoj pouli ní dráhy v Liberci a její dobré hospodá ské výsledky vedli k tomu, že v roce 1905 p evzala obec využívajíc p vodních ujednání, pouli ní dráho do p ímé správy. V roce 1949 došlo ke spojení s jabloncem a to znamenalo velký krok vp ed. Poté se trat na severu ech dále rozvíjeli a jejich stav se neustále m nil, chvíli byly zav eny n které úseky za ú elem rekonstrukcí. V tšina z nich se však zachovala dodnes a je používána eskými dráhami pro osobní i nákladní dopravu.

Masožravé rostliny – Pánková 4.C Termín "masožravé rostliny" užíváme pro rostliny, které se vyzna ují schopností lovit živo ichy a získávat z nich živiny. I když ko ist v tšiny druh masožravých rostlin, p edstavují zástupci hmyzu, nezanedbatelnou sou ástí jsou také prvoci, korýši, n kdy i drobní obratlovci jako myši, žáby, ješt rky apod. Ozna ovat tyto rostliny jako hmyzožravé by tedy bylo nep esné. Z toho d vodu se mnozí p írodov dci p iklán jí k obecn jšímu termínu "rostliny masožravé" (karnivorní). P edpokládá se, že masožravost vznikla v rámci adaptace rostlin na podmínky jejich životního prost edí. V naprosté v tšin totiž rostou na lokalitách, v jejichž p dách je nedostatek biogenních prvk (zejména dusíku a fosforu). Masožravé rostliny se ovšem v p írod vyskytují spole s jinými rostlinami, které ve stejných podmínkách p ežívají i bez schopnosti lapat ko ist. Masožravost je tedy t eba vid t jako jedno z možných izp sobení na nedostatek minerálních živin. Nap . VENUŠINA MUCHOLAPKA lapá hmyz dvoudílnými konci list , které vypadají jako „ozubené elisti“. Ve skute nosti jde o št tiny, které vylu ují lepkavé trávicí š ávy. Lapený hmyz rostlina rozpustí, stravitelné ásti vst ebá a zbytky po rozev ení listu vítr odfoukne. BUBLINATKA BAŽINATÁ zase chytá drobné vodní živo ichy do malých m chý

se záklopkou.

Zví ata v BZ Liberec – Macálka 2.A Axolotl mexický Obojživelník, který nikdy neopouští vodu, p estože má plíce. Po celý život má zachovány také vn jší ke kovité žábry. Ustrnutí v tomto larválním stadiu (tzv. neotenie) však nebrání normálnímu rozmnožování vají ky. Velká schopnost regenerace, jestliže axolotl p ijde po útoku jiného jedince o kon etinu i ást ocasu. Tento pozoruhodný tvor žije ve vysokých jezerech Chalco a Xochimilco v poho í Sierra Madre. Ter ovec pravý Tyto ryby, p íbuzné skalár m, jsou velmi choulostivé na kvalitu a složení vody.. Rozmnožování je zvláštní nap íklad tím, že ve fázi, kdy se pot r jiných ryb rozplave a loví mikroskopicky malý zooplankton, malí ter ovci se uchytí na t le jednoho z rodi a živí se jeho kožním sekretem. as od asu je pot r prudkým pohybem set esen, a potom se mu nabídne druhý z rodi . Kostlín úzko elistý Štikám vzhledem i velikostí podobní, avšak spíše jeseter m p íbuzní dravci ze severoamerických jezer. Používají dravého zp sobu lovu, p bo ním pohybem tlamy. Využívají úkryty na dn , výborné maskováni zbarvením.

-6-

emž rybu uchvátí


13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY Trnucha obecná Pat í do ádu rejnoci. Žije v teplých subtropických a tropických mo ích. Má na h bet u ko enu trn s jedovou žlázou, jíž užívá k obran . Jeseter malý Žije p evážn v ruských ekách, vtékajících do erného i Azovského mo e. V R se vzácn vyskytuje v dolním toku eky Moravy, kam vzácn vytahuje. Má protáhlé t lo, hlava vybíhá dop edu v tzv. rypec. Na trupu jsou místo šupin kost né štítky v p ti podélných adách. Ocasní ploutev je nesoum rná. Dor stá délky až 125 cm a hmotnosti do 16 kg. Pat í mezi cenné, ale kriticky ohrožené druhy, vzhledem ke zne išt ní vod. Jeseter velký Horní lalok ocasní ploutve je delší.U úst má ty i vousky.Ústa jsou bezzubá a vysunovatelná. Je zajímavou sportovní rybou,ne zcela samoz ejmou na udici.Pro svou hmotnost je velmi cen n rybá i.Pro jakost svého masa a hlavn jiker(kaviáru) je hospodá sky loven.

Zoologická a botanická zahrada v Liberci – Nevrklová 2.A Zoologická zahrada: -První kroky ke z ízení této zoologické zahrady byly u in ny už v roce 1907.A na podzim 1919 byla úsp šn otev ena první a do té doby jediná zoologická zahrada na území eskoslovenska. Její rozloha je kolem 13 ha. -Mají tu nejv tší kolekci dravých pták , nejzajímav jší expozicí je výb h pro bílé tygry. - Nejv tší novinkou je mlád orlosupa bradatého – což se na první pohled jeví jako celkem nevzhledné chlupaté ku e Botanická zahrada: - Její historie sahá až do roku 1876 – a je nejmodern jší v echách. - Najdeme tu i tém i století staré kamélie a jsou nejstarší v Evrop , p stuje se zde asi 9000 r zných druh rostlin. - Uprost ed pavilónu se prohán jí ryby v akváriích, n které dokonce i nad hlavami návšt vník – což je velmi vhodné místo pro odložení nudících se d tí.

Hradec Králové – Juránková 2.A historie: Vznik m sta datujeme od roku 1225 a od roku 1306 jako m sto v nné ( pobývala zde Eliška Rej ka nebo Pomo anská). poloha: Hradec se nachází na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. -nadmo ská výška: - nejvyšší místo 317, 36 m. n. m. - nejnižší místo 225, 03 m. n. m. co o m st : 100 000 obyvatel, barvy m sta - ervená, žlutá a bílá St ed m sta je vyhlášen m stskou památkovou rezervací. Mezi významné památky m sta pat í nap . – gotická katedrála sv. Ducha ze 14. st. - renesan ní Bílá v ž s druhým nejstarším zvonem v echách Augustinem - biskupská rezidence z p elomu 17./18. st. - bývalá jezuitská kolej, kde studovali nap . J.K.Tyl , F.Škroup nebo V. Klicpera 19. – 20. st. – Labská elektrárna, Klicperovo div., Muzeum východních ech, planetárium, hv zdárna, divadlo Drak Nachází se zde také vysoké školy, nap : VŠ pedagogická nebo Léka ská a farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy. pr mysl: strojírenský, kovozpracující, elektrotechnický, chemický-gumárenský, d evozpracující-výroba hudebních nástroj (PETROF) zem lství: p stování cukrové epy, chov prasat a skotu. Zajímavostí je intenzivní p stování mrkve. zábava: M sto a centra pro obyvatele po ádají r zn zam ené akce, nap . Mezinárodní festival Divadlo evropských region (v kv tnu), Mistrovství ve floristice (od 30. 5. 2005) ENVI D M s ob ím akváriem - otev eno od roku 1998, ob í akvárium s podvodním tunelem a video projekcí Aquacentrum – 30 m rekrea ní plavecký bazén, bazén s um lým vlnobitím, perli kami a ví ivkami, 82 m dlouhý tobogán. Koná se zde ada akcí, v nejbližší dob NUDI arod jnice (23. 4. 2005)

- Kašpárková 2.A Významný eský architekt, pedagog, urbanista a publicista Josef Go ár stál p es t icet let v pop edí vývoje moderní eské architektury. Narodil se 13. 3. 1880 v Semín u P elou e a zem el 10. 9. 1945 v Ji ín . Stavitelství studoval na Vyšší pr myslové škole v Praze a na Um lecko pr myslové škole u profesora J. Kot ry. Založil kolik um leckých skupin a dílen a p ispíval do ady asopis . Po smrti J. Kot ry byl jmenován profesorem a pozd ji rektorem Akademie výtvarných um ní v Praze. Velkou p íležitost dostal Go ár od dr. Ulrycha, starosty Hradce Králové, když v letech 1925- 28 mohl zmodernizovat celé sto. Realizoval zde tedy adu staveb: koželužskou školu, státní gymnázium, editelství státních drah, moderní církevní stavbu Ambrož v sbor,…a z historického jádra m sta vytvo il nové prostorné nám stí, které pojmenoval práv podle zmín ného starosty. J. Go ár byl vyhledávaným architektem, získal francouzský ád estné legie a byl laureátem n kolika národních i mezinárodních cen. Do d jin sv tové architektury vešlo zejména jeho kubistické období.

Mate ská škola v Hradci Králové

Gymnázium v Hradci Králové

-7-


13. – 15. 4. 2005

KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE – SEVERNÍ ECHY Opatovická elektrárna – Barto ková 4.C

Akciová spole nost Elektrárny Opatovice (EOP, a.s.) je nezávislá energetická spole nost, která byla založena 1. kv tna 1992 v souladu s privatiza ním projektem vyd lujícím její majetek ze státního podniku eské energetické závody ( EZ). Majoritním akcioná em EOP, a.s. je britská spole nost International Power plc vlastnící 99,08% akcií. Vlastní obchodní podíly ve 28 elektrárnách 12 zemí sv ta (v Austrálii, USA, Velké Británii, Ománu, Spojených arabských emirátech, Portugalsku, Turecku, Malajsii, Pákistánu, Thajsku a R) Spole nost byla založena v íjnu 2000 a její akcie jsou obchodovatelné na Burze cenných papír v Londýn a New Yorku. Rozhodující inností EOP, a.s. je výroba, dodávka a prodej elektrické energie, tepla a tzv. vedlejších produkt . Hlavním cílem spole nosti je orientace na pot eby zákazník , trvalé poskytování kvalitních služeb a efektivní a ekologicky šetrné využívání p írodních zdroj . Majetkovou podstatu spole nosti tvo í p edevším Elektrárna Opatovice, primární rozvody tepla pro m sta Hradec Králové, Pardubice, Chrudim a Lázn Bohdane a sekundární rozvody tepla v Pardubicích a Chrudimi. Výstavbou za ízení pro odsí ení kou ových plyn v Elektrárnách Opatovice a jeho uvedením do trvalého provozu koncem roku 1998 se EOP, a.s. za adila mezi ty pr myslové podniky v eské republice, které spl ují všechny požadavky platné legislativy na minimalizaci dopad pr myslové innosti na životní prost edí.

Opatovický kanál – Musil Zden k 4.C Opatovický kanál byl vybudován za vlády Viléma z Perštýna v letech 1493 až 1513. P vodní délka byla 26 km a ší ka 12m. Bylo na n m postaveno 32 mlýn . Z tohoto po tu je dodnes jeden i v obci ehy a je v n m v provozu i vodní elektrárna. Významným dílem v tomto období 16.stol. bylo vybudování vodovodu, který p ivád l vodu z Opatovického kanálu, jehož ást byla funk ní až do 19. století. Opatovický kanál je kulturní památkou a dodnes zásobuje vodou rybník erný Nadýma a rybník Bu kov. ížení kanálu s jinými potoky bylo ešeno um le konstruovanými akvadukty, z nichž se n které zachovaly dodnes.

-8-

GYMNÁZIUM A SOŠ MORAVSKÉ BUD JOVICE KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKO-BIOLOGICKO-GEOLOGICKÁ EXKURZE SEVERNÍ ECHY

Recommend Documents