České aerolinie a. s. Výroční zpráva 1999

České aerolinie a. s. Výroční zpráva 1999

České aerolinie a. s. Výroční zpráva 1999

Obsah Vybrané ekonomické a přepravní ukazatele Akcionáři Slovo předsedy představenstva Slovo prezidenta ČSA Představenstvo a dozorčí rada Organizační schéma Výsledky přepravy Ekonomické výsledky Letadlový park Obchodně marketingová strategie Letový řád Spolupráce s leteckými společnostmi Marketingové programy Distribuce produktu a prodej Pozemní služby a služby na palubách letadel ČSA Strategie pro další období Široká paleta aktivit Chartery Cargo Aktivity na domovském letišti v Praze Technická údržba Další nepřepravní činnosti Personalistika a výcvik Informační technologie Ekologie Dceřiné společnosti Zpráva auditora Účetní uzávěrka s přílohou, účetní výkazy

6 8 11 12 16 19 20 23 26 28 28 28 31 31 34 34 37 37 37 38 38 40 41 43 45 47 49 50

Č e s k é

a e r o l i n i e

a .

s .

Výroční zpráva 1999

České aerolinie a.s. (ČSA a.s.) K Letišti, 160 08 Praha 6 Letiště Ruzyně Česká republika IČO 457 95 908 V dalším textu je pro název firmy používána zkratka ČSA

Vybrané ekonomické a přepravní ukazatele Finanční výsledky

České účetní standardy v milionech Kč Obrat Provozní hospodářský výsledek Hospodářský výsledek • před zdaněním • po zdanění Vlastní jmění Základní jmění

1999 13 594 - 42

1998 11 983 485

1997 10 857 36

1996 9 463 - 245

1995 8 544 -396

1994 7 290 -795

31 37 1 827 2 736

408 414 1 790 2 736

92 89 1 376 2 736

-196 -207 1 287 2 736

272 266 1 494 2 736

-659 -676 1 228 2736

1999 394 33

1998 362 44

2,8 2,8 126 99

17,1 17,1 123 99

Mezinárodní účetní standardy v milionech USD Obrat Provozní hospodářský výsledek Hospodářský výsledek • před zdaněním • po zdanění Vlastní jmění Základní jmění

6

Výroční zpráva ’99

Přeprava Využité tunokilometry (mil.) Nabízené tunokilometry (mil.) Počet přepravených cestujících (tis.) Přepravené cargo (tis. tun) Celkový load factor váhový % sedačkový %

1999 311,6 550,7 2 064,1 13,0

1998 288,3 507,7 1 801,8 11,9

1997 285,4 501,2 1 733,7 10,4

1996 268,7 479,1 1 612,1 10,0

1995 264,4 461,3 1 488,3 10,6

1994 224,8 409,8 1 239,7 9,0

56,6 65,8

56,8 66,3

56,9 66,8

56,1 66,0

57,3 66,6

54,9 63,9

1999 3 876

1998 3 795

1997 3 912

1996 3 976

1995 3 916

1994 3924

80,39

75,96

72,95

67,59

67,53

57,29

2,89

2,60

2,31

1,97

1,88

1,64

Zaměstnanci a produktivita Počet zaměstnanců Využité tunokilometry na zaměstnance v tisících Produktivita v provozních výnosech na pracovníka v milionech Kč

České aerolinie a.s.

7

Akcionáři Fond národního majetku ČR FNM ČR (akcie pro Nadační fond) Konsolidační banka, s.p.ú. Česká pojišťovna a.s. Hlavní města Praha Hlavní město Bratislava Město Košice Fond národního majetku SR

8


ČSA nabídly svým zákazníkům v roce 1999 pravidelné spojení do 38 zemí a 54 měst celého světa


9

Na konci roku 1999 létalo v barvách ČSA celkem 27 letadel

10


Slovo předsedy představenstva Nové představenstvo ČSA bylo zvoleno v červnu 1999 ve velice složité situaci. V důsledku vnějších vlivů se hospodaření společnosti nevyvíjelo pozitivně a prognóza hospodářského výsledku ČSA byla velmi pesimistická.

Představenstvo zároveň plně podpořilo koncepci, podle které by začlenění ČSA do jedné z aliancí mělo předcházet privatizaci s tím, že pozdější privatizace nesmí výsledky výběru aliančního partnera ohrozit.

Společně s vedením ČSA byly proto hledány možnosti úspor a rezerv, které by snížily hrozící ztrátu. Aktivní přístup zaměstnanců a managementu umožnil výrazné zlepšení a dosažení kladného hospodářského výsledku na konci roku.

Dík za dosažení pozitivního hospodářského výsledku v náročném roce 1999 patří především zaměstnancům a managementu společnosti. Pevně věřím, že strategické úkoly, které byly pro ČSA stanoveny, budou splněny a přispějí k dalšímu rozvoji největšího leteckého dopravce České republiky.

Významným krokem ve směru budoucí strategie ČSA bylo vypracování a přijetí koncepce rozvoje letadlového parku. Koncepce předpokládá výraznou expanzi ČSA při zachování maximální flexibility pro možnost reakce na vývoj nabídky a poptávky. Zároveň je zdůrazněna nutnost intenzifikace dalšího rozvoje. Dalším strategickým rozhodnutím bylo schválení harmonogramu pro začlenění ČSA do jedné z globálních aliancí leteckých dopravců. Počátek letního letového řádu 2001 byl stanoven jako preferované cílové datum pro plné začlenění do aliance.

Ing. Josef Petřík předseda představenstva


11

Slovo prezidenta ČSA Rok 1999 byl pro ČSA velice náročným rokem. Přes velmi nepříznivé vnější vlivy bylo dosaženo zisku 36,7 milionu Kč podle českých účetních standardů (CAS), podle mezinárodních účetních standardů (IAS) 2,799 milionu USD.

ke snížení nákladů a posílení výnosů z nepřepravních činností umožnil dosažení celoročního kladného hospodářského výsledku. V situaci, kdy celosvětově došlo k podstatnému poklesu rentability letecké dopravy a kdy se dostala do ztráty i řada renomovaných společností, je dosažení zisku ČSA, byť oproti plánu podstatně nižšímu, bezesporu úspěchem.

Náročný rok 1999 Letecká doprava ČSA vstupovaly do roku 1999 s jednoznačnou strategií expanze, kdy podstatně zvýšená nabídka letadlové kapacity měla přinést odpovídající nárůst počtu cestujících, zvýšení podílu na trhu a udržení pozitivního vývoje hospodářského výsledku. Rok 1999 byl však poznamenán řadou vnějších vlivů, které nepříznivě působily na leteckou přepravu a měly dopad i na hospodaření ČSA. Pokračování krize v Rusku, doznívání asijské krize a zejména válka v Kosovu způsobily pokles poptávky po letecké přepravě, který se projevil především v období letního letového řádu. Navíc závratný nárůst ceny ropy znamenal od měsíce dubna eskalaci ceny leteckých pohonných hmot. Koncem roku dosáhla tato cena nejvyšší hodnoty od války v Perském zálivu, což negativně ovlivnilo hospodářský výsledek ČSA o více než 200 milionů Kč. Vliv války v Kosovu byl tak výrazný, že po slibných výsledcích prvního čtvrtletí nastal ve 2. a 3. čtvrtletí prudký pokles dynamiky růstu ČSA a byla předpokládána vysoká celoroční ztráta stovek milionů Kč. Po odeznění důsledků války však ve 4. čtvrtletí nastal velmi pozitivní vývoj, který potvrdil původní předpoklady, prokázal opodstatněnost expanzivní politiky a spolu s opatřeními 12


Doplnění flotily o 2 letadla Boeing 737 a 2 ATR42 umožnilo rozšíření sítě ČSA o 2 nové body (Dublin a Göteborg), zpětné převzetí linek operovaných Air Ostrava (Berlín, Hannover) i zahuštění stávající sítě. Nárůst nabízené kapacity o 9 % vedl ke zvýšení přepravních výnosů o více než 13 %. Poprvé v historii ČSA tak byla překročena hranice 10 miliard korun a přepravní výnosy dosáhly výše 10,68 miliardy korun. Dalšího rekordu bylo dosaženo v počtu přepravených cestujících, který teprve podruhé v historii společnosti přesáhl 2 miliony a při nárůstu o 14,6 % překonal počtem 2 064 tisíc platících cestujících výsledek z roku 1979. Vzhledem k nadprůměrnému růstu nabízené kapacity a zmíněným vnějším vlivům došlo k mírnému poklesu využití sedačkové kapacity v pravidelné přepravě ze 65,1 % na 64,7 %. Porovnání s průměrem společností AEA, který činí 70,9 %, ukazuje na další rezervy ČSA. Podstatné zvýšení využití nabízené kapacity v posledních měsících roku, kdy dynamika růstu výrazně přesáhla průměr AEA, je důvodem k optimismu pro další vývoj.

Ing. Miroslav Kůla, prezident ČSA a místopředseda představenstva


13

Slovo prezidenta ČSA

Nepřepravní činnosti Po očištění jednorázových vlivů, které měly dopad na výnosy roku 1998, lze s uspokojením konstatovat, že i nepřepravní činnosti se vyvíjely velmi dynamicky a dosáhly růstu 11,5 %, v absolutní hodnotě 1,534 miliardy korun. ČSA se stávají stále uznávanějším poskytovatelem služeb údržby letadel pro externí subjekty. Získání mezinárodně uznávaného Oprávnění pro údržbu podle předpisu JAR-145 od leteckého úřadu SRN umožnilo získání dalších zákazníků. Je nutné uvést především společnost Deutsche Lufthansa a uzavření pětileté smlouvy s Hapag Lloyd Flug. V důsledku toho stouply výnosy z externí údržby o 16,1 %. Zvýšená aktivita a využití situace po zrušení prodeje duty free uvnitř Evropské unie přinesly nárůst prodeje zboží duty free a zvýšení výnosů o 20 %. Přes složitou situaci v handlingu letadel a cestujících na letišti v Praze, kdy v průběhu roku odešly společnosti TVS a Air Ostrava, došlo ve výnosech k mírnému nárůstu o 1,9 %.

10 let vývoje Politické změny v roce 1989 výrazně ovlivnily i vývoj ČSA. Došlo k zásadní změně obchodní orientace, od základu se změnil i nabízený produkt ČSA. Nastal proces výměny letadlového parku, bylo nutné výrazně zvýšit úroveň služeb a zlepšit 14


image společnosti v tuzemsku i v zahraničí. První 4 roky tohoto vývoje však přinesly podstatné zhoršení hospodářského výsledku. Restrukturalizační program přijatý v roce 1994 a jeho plnění znamenaly postupné zlepšování jak finančních, tak i kvalitativních ukazatelů. Rok 1999, který byl posledním rokem 1. desetiletí nejnovější historie ČSA, potvrdil nastoupený trend. Byla završena přestavba flotily uzavřením smlouvy na prodej zbývajících letadel TU-154M. Poslední 2 letadla ruské výroby odletěla začátkem roku 2000. ČSA budou tudíž nadále nabízet pouze letadla západní provenience. Již třetím rokem je vykazován hospodářský zisk a stoupá pozitivní hodnocení služeb ze strany cestujících i partnerských leteckých společností. Potvrzením dobrého image společnosti bylo zahájení code-sharové spolupráce se společností Deutsche Lufthansa na všech linkách mezi Prahou a Německem od letního letového řádu a pokračující zájem nejvýznamnějších světových aliancí leteckých dopravců o začlenění ČSA. Budoucnost ČSA působí na trhu, který se vyznačuje stoupající konkurencí ze strany velkých světových dopravců sdružených do globálních aliancí. Začíná působit tlak ze strany tzv. low cost dopravců, kteří začínají operovat i do Prahy, a charterových společností, včetně tuzemských, které kromě konkurence v oblasti charterů začínají obsluhovat relace dosud operované výhradně pravidelnými linkami.

Druhým rysem trhu jsou jeho relativně omezené možnosti. V roce 1999 prošlo Letištěm Praha necelých 5 milionů cestujících, což je při srovnání s městy v západní Evropě, která odpovídají svým významem Praze, stále velmi málo. Je proto předpoklad, že letecká doprava do a z Prahy poroste nadprůměrným tempem ve srovnání s ostatními částmi Evropy. Tento vývoj by měl být podpořen především začleněním České republiky do Evropské unie. Cílem ČSA je udržení a posílení podílu na trhu letecké přepravy do a z České republiky, což znamená podílet se významným způsobem i na nárůstu přepravy. Zároveň musí být strategií ČSA zvýšení podílu cestujících využívajících Prahu jako přestupní bod. Ke splnění tohoto cíle je nezbytností několik předpokladů. V první řadě je nutno udržet, případně zvýšit konkurenceschopnost ČSA v oblasti nákladů. Při celosvětovém snižování yieldu a intenzivní cenové válce může na trhu uspět pouze společnost, která má pod kontrolou všechny kategorie svých nákladů. Maximální efektivita vynakládaných nákladů musí být proto i prioritou pro ČSA.

Dalším předpokladem je vytvoření produktu, který je pro zákazníka akceptovatelný a který vytváří předpoklad dalšího rozvoje. Bude proto věnována pozornost rozvoji letadlového parku pro pravidelnou i charterovou přepravu, rozšíření a optimalizaci sítě linek, atraktivní cenové nabídce, kvalitě služeb. V oblasti kvality služeb budou kladeny stále vyšší nároky na zaměstnance ČSA. Významným krokem pro zajištění budoucnosti ČSA je rozhodnutí o začlenění do jedné z globálních aliancí leteckých dopravců. Členství umožní plný přístup k trhu a zlepší možnosti rozvoje sítě ČSA.

Závěrem Rád bych poděkoval všem zaměstnancům za práci, díky které bylo možno překonat všechna úskalí roku 1999 a navázat na úspěšné výsledky let minulých. Zároveň pevně věřím, že budou i nadále podporovat vedení společnosti při realizaci strategických cílů rozvoje.

Ing. Miroslav Kůla prezident ČSA


15

Představenstvo a dozorčí rada od 1. 1. 1999 do 25. 6. 1999

Představenstvo ČSA

Dozorčí rada ČSA

Ing. Antonín Jakubše, CSc.

Ing. Vladimír Naxera

předseda představenstva prezident České aerolinie a.s.

předseda Dozorčí rady viceprezident pro provoz České aerolinie a.s.

Jiří Navrátil

Ing. Igor Valtr

ředitel odboru ekonomiky a financí Ministerstvo dopravy a spojů ČR

generální ředitel ČP Direct

PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc.

Ing. Vladimír Ozimý

poradce generálního ředitele Investiční a poštovní banka, a.s. rezignoval na funkci 31. 1. 1999

vedoucí oddělení dopravy a spojů Ministerstvo financí ČR

Ing. Jiří Pos Ing. Ivan Foltýn generální ředitel a předseda představenstva První Investiční spol., a.s.

ředitel zahraničního obchodního zastoupení České aerolinie a.s.

Ing. Zlata Gröningerová Ing. Libor Löfler předseda bankovní rady a generální ředitel Konsolidační banka, s.p.ú. rezignoval na funkci 5. 2. 1999

vrchní ředitelka obchodního úseku Konsolidační banka, s.p.ú. rezignovala na funkci 2. 2. 1999

Ing. Daniela Kovalčíková JUDr. Augustin Sachr zástupce šéfa právní sekce Fond národního majetku ČR

Ing. František Slabý viceprezident pro finance a plánování České aerolinie a.s.

JUDr. Vlastimil Uzel poradce generálního ředitele pro mezinárodní vztahy Česká pojišťovna a.s.

16


ředitelka legislativního a právního odboru Ministerstvo dopravy a spojů ČR

Představenstvo a dozorčí rada od 25. 6. 1999 do 31. 12. 1999

Představenstvo ČSA

Dozorčí rada ČSA

Ing. Josef Petřík

Ing. Vladimír Naxera

předseda představenstva vedoucí oddělení výkonu akcionářských práv u nestrategických společností Fond národního majetku ČR

předseda Dozorčí rady viceprezident pro provoz České aerolinie a.s.

JUDr. Daniela Kovalčíková Ing. Miroslav Kůla místopředseda představenstva a prezident České aerolinie a.s.

místopředsedkyně Dozorčí rady a vrchní ředitelka legislativního úseku Ministerstvo dopravy a spojů ČR

Ing. Ivan Foltýn Ing. Jiří Kaňák předseda výboru pro hospodářskou politiku Zastupitelstvo hlavního města Prahy

generální ředitel a předseda představenstva První Investiční spol., a.s.

Ing. Ivana Frauenterková Ing. Vladimír Kulhánek ředitel odboru Ministerstvo financí ČR

vedoucí obchodního oddělení Konsolidační banka Praha, s.p.ú .

Ing. Pavel Trenda Ing. Jiří Navrátil ředitel odboru ekonomiky a financí Ministerstvo dopravy a spojů ČR

vedoucí oddělení správy majetkových účastí Konsolidační banka Praha, s.p.ú.

Ing. Jiří Pos Ing. Jiří Procházka občanský zaměstnanec Ministerstvo obrany ČR

ředitel obchodního zahraničního zastoupení České aerolinie a.s.

JUDr. Augustin Sachr pověřen řízením právní sekce Fond národního majetku ČR

Ing. František Slabý viceprezident pro finance a plánování České aerolinie a.s.

Ing. Vladimír Sokolík náměstek ministra Ministerstvo dopravy a spojů ČR


17

Vedení společnosti Dole uprostřed: Ing. Miroslav Kůla prezident společnosti Zleva: Ing. Naděžda Navrátilová hlavní účetní Ing. Jiří Veigert výkonný ředitel pro správu dceřiných společností a organizace Ing. Josef Petřík předseda představenstva Ing. Antonín Karásek generální inspektor Tomáš Müller viceprezident pro letový provoz JUDr. Martina Smíšková právní věci - ředitelka z pověření Mgr. Bohumír Bartušek výkonný ředitel pro informační technologie Ing. Boris Perušič generální sekretář Ing. Tomáš Heczko viceprezident pro techniku JUDr. Václav Král viceprezident pro marketing a prodej Ing. Jan Kubata viceprezident pro personalistiku a správu Ing. Vladimír Naxera viceprezident pro provoz Ing. František Slabý viceprezident pro finance a plánování

18


Organizační schéma Prezident

Generální sekretariát Sekretariát PR Právní věci

Úsek hlavního účetního Sekretariát HÚ Vnitřní audit Účetnictví Kontrola přepravních tržeb

Generální inspektorát Sekretariát GI Kontrola jakosti Security Centrální reklamace a stížnosti Kontrola pasů a víz

Úsek informačních technologií Sekretariát VŘ-IT Ekonomika a investice ÚIT Rozvoj informačních systémů Airline systémy Rozvoj počítačové sítě Provoz počítačové sítě a PC Spoje

Úsek dceřiných společností a organizace Sekretariát VŘ-DO Správa dceřiných společností Organizace a.s.

Úsek financí a plánování Kancelář VP-FP Plánování Financování Daně Dlouhodobé financování Strategické plánování a analýzy

Úsek marketingu Kancelář VP-MG Ekonomika ÚMG Vnější vztahy Smlouvy a mezinárodní organizace Tvorba sítě a linek Rezervační a distribuční systémy Marketingové programy Standardy služeb a předpisy Inflight Services

Úsek prodeje Kancelář VP-PJ Ekonomika ÚPJ Cenová politika Revenue Management Cargo Chartery Oblast Evropa-V Oblast Evropa-Z Oblast Mimoevropské tratě Obchod ČR

Personální a správní úsek Kancelář VP-PS Ekonomika PSÚ Personální práce Sociální rozvoj a služby Mzdová politika Mzdová účtárna Výcvikové středisko Investice a správa objektů

Technický úsek Kancelář VP-TE Ekonomika a rozvoj TÚ Zabezpečování jakosti a technická kontrola Technika letadel Řízení technického provozu Zásobování Údržba letadel Údržba letadlových celků a pozemní techniky

Letový úsek Kancelář VP-LP Ekonomika a správa LÚ Výkonní letci Palubní průvodčí Inspektorát bezpečnosti letového provozu Zabezpečování jakosti LÚ Letově provozní inženýrství Zpracování letových informací Výcvik posádek letadel

Provozní úsek Kancelář VP-PZ Ekonomika a správa PZÚ Centrální dispečink Řízení provozu a handlingové smlouvy Odbavování cestujících Ramp Handling Services Catering Duty Free


19

Výsledky přepravy ČSA v roce 1999 nabídly pravidelné letecké spojení do 38 zemí a 54 měst v Evropě, Asii, Severní Americe, na Středním a Dálném východě a v Africe. Po dlouhé době byla překročena hranice 2 milionů přepravených cestujících, přesněji 2 064 099, což představuje meziroční nárůst 14,6 %. Na pravidelných linkách bylo přepraveno 1 852 598 cestujících, což znamená meziroční nárůst 15,3 %. Nejvíce cestujících v členění podle destinací bylo přepraveno na linkách do Londýna, Amsterdamu, Moskvy, Frankfurtu, New Yorku a Paříže. Vnitrostátní přeprava nebyla vlastními letadly realizována. Největší objem přepravy zajišťuje ČSA na pravidelných evropských linkách, jejichž podíl na celku přepravených cestujících v pravidelné přepravě dosáhl 82,8 % oproti roku 1998, kdy byl podíl 81,7 %. Podíl linek do a z Severní Ameriky činí 6,7 %, Blízký, Střední a Dálný východ pak 10,5 %. Charterová přeprava zaznamenala meziročně mírné zlepšení o 8,1 %. ČSA přepravilo letecky celkem 13 004 tun zboží a pošty, meziroční nárůst tak činí 9,5 %.

20


Přepravní výkon v nabízených osobokilometrech meziročně stoupl o 9 %. Využití sedačkové kapacity ve srovnání s předchozím rokem pokleslo z 66,3 % na 65,8 %. V tomto ukazateli se negativně promítl pokles poptávky po letecké přepravě v Evropě spojený s dopadem války na Balkáně. Po ukončení válečného konfliktu došlo k výraznému zlepšení, které se projevilo nejen v naturálních, ale i ve finančních ukazatelích, a to zejména v závěru roku. V ukazateli denního využití letadel došlo k mírnému zlepšení, v průměru jsou letadla využívána 7,27 hod. denně. Nejvíce hodin ve vzduchu byla denně letadla A310-300, a to 12,5 hodiny, nejméně TU-154M, pouze 2,8 hodiny. Letadla B737 jsou využívána podle verze mezi 7,7 - 8,8 hodinami, ATR mezi 5,2 - 7,3 hodinami.

Počet cestujících přepravených na linkách ČSA v letech 1995 - 1999 2 500 000

2 064 099 2 000 000 1 801 826 1 733 659 1 612 126 1 500 000

1 488 317

1 000 000

500 00

0 1995

1996

1997

1998

1999


21

Letadla Českých aerolinií nalétala v roce 1999 celkem 62 633,33 čistých letových hodin

22


Ekonomické výsledky v roce 1999 Hospodaření Českých aerolinií v roce 1999 bylo ziskové. ČSA sice nedosáhly tak výrazného výsledku, jako tomu bylo v roce 1998, ale přesto lze dosažení zisku ve výši 37 mil. Kč hodnotit pozitivně, neboť jej bylo dosaženo výbornými výsledky zejména v posezonním období a v samotném závěru roku. Obecně známé vlivy, jako byla válka v Kosovu a dramatický nárůst cen za letecké pohonné hmoty, výrazně ovlivnily jak oblast výnosovou, tak i oblast nákladovou a jsou příčinou faktu, že se nepodařilo naplnit v ukazateli hospodářský výsledek plán společnosti. Poprvé v roce 1999 jsou výsledky ČSA podle mezinárodních standardů - IAS (které ČSA publikují již od samého počátku existence akciové společnosti) prezentovány výhradně v USD bez přepočtu do Kč (výsledek získaný prostým přepočtem těchto údajů v USD do Kč není správný). Předpokladem takovéto prezentace je skutečnost, že ČSA jsou schopny hradit leasingové závazky do zahraničí ze svých dolarových příjmů a cílem bylo i odstranit do značné míry zkreslující vliv tzv. nerealizovaných kurzových ztrát v Kč vyplývajících z finančních leasingů. S cílem umožnit srovnání s minulým obdobím byly do USD přepočteny výsledky za rok 1998.

Vývoj v oblasti cen za letecké pohonné hmoty byl příčinou opětovného nárůstu bodu zvratu ve využití sedačkové kapacity letadel (tj. taková hodnota využití sedačkové kapacity, kdy je již dosažen zisk), což při stagnaci využití kapacity znamenalo, že hlavní činnost společnosti - letecká přeprava - zůstala ve ztrátě. Nicméně ostatní činnosti, které společnost vykonává a které přímo souvisejí s leteckou přepravou (jako je odbavení letadel, catering, údržba, atd.), vykázaly pozitivní výsledek. Na zhoršení výsledku přepravy se podílel také rychlejší růst jednicových nákladů před výnosy, což je do značné míry rovněž dáno růstem cen za letecké pohonné hmoty. Produktivita práce měřená v hodnotových i naturálních ukazatelích vzrostla. Přitom v oblasti produktivity práce byl rok 1999 oproti minulým letům odlišný, protože došlo k nárůstu počtu zaměstnanců (vyplynul z nárůstu objemu přepravy a s ní spojených činností, které nebylo možné pokrýt stávajícími pracovníky).


23

Vývoj celkového a provozního hospodářského výsledku podle českých účetních standardů v mil. Kč 600

Vývoj celkového a provozního hospodářského výsledku podle IAS v mil. USD 50 44,4

485 414

400 266

89 36

0

40

37 - 42

32,87

30 20 17,1

-200

- 207 - 245

10

- 396

2,8

0

-400 1995 celkový výsledek

1996

1997

1998

1999

1998

provozní výsledek

celkový výsledek

Vývoj bodu zvratu v procentech 71

provozní výsledek

Vývoj jednicových výnosů a nákladů v Kč 35

70,7

70

1999

70,0 30,02

30

69

27,38

66,8 68,9

68

32,89

33,66

27,67

25

67 66,6

66

66,3

66,0

66,1 65,8

20

65 64,5 64

15 1995

1996

využití sedačkové kapacity

24


1997

1998

bod zvratu v % využití sedaček

1999

16,46 1995

16,68 1996

17,64 1997

přepravní výnosy na jednici Kč/využité tkm

18,20

1998

19,50

1999

přepravní náklady na jednici Kč/využité tkm

Vývoj produktivity práce z provozních výnosů 4 500 4 000 3 916

3 976

3 912

3 795

3 876

3 500 3 000

2 880 2 600

2 500 2 310 2 000

1 880

1 970

1 500 1995

1996

produktivita/tis. Kč na pracovníka

1997

1998

1999

počet pracovníků


25

Letadlový park ČSA Rok 1999 zahájily ČSA s flotilou tvořenou celkem 25 letadly typů A310-300, B737-400/500, ATR72, ATR42-400 a TU-154M. Během roku přibylo v letovém parku ČSA po jednom letadle typu B737-500 (02/99) a B737-400 (03/99), a dále dvě letadla typu ATR42-320 (06/99, 08/99). Na konci roku začalo postupné plánované vyřazování letadel TU-154M z provozu (první odprodáno 10/99, další ve 12/99), které bylo definitivně ukončeno v lednu 2000. Na konci roku 1999 tak provozovaly ČSA letadlový park tvořený 27 letadly 5 základních typů a 7 verzí. Vybavení letadel ČSA, nasazovaných na pravidelné linky, odpovídalo evropskému standardu. Na dálkových letadlech A310-300 mají cestující k dispozici systém pro zábavu, tvořený dvanáctikanálovým audiosystémem a videosystémem k promítání filmů. Informace o poloze letadla během letu zprostředkovává cestujícím systém Airshow. Na krátkých a středních tratích je standardem možnost operativní změny konfigurace třídy Business a ekonomické třídy, umocněná na letadlech B737-400/500 využitím konvertibilních sedaček, které zvyšují komfort pro cestující třídy Business a současně umožňují operativní změny konfigurace v závislosti na počtu cestujících. 26


Letadla TU-154M, používaná pouze pro charterové lety, ve flotile dožívala a připravovala se jejich náhrada letadly B737-400. Velká pozornost byla věnována technickému stavu letadel a plnění všech předpisových požadavků. Letadla byla průběžně upravována tak, aby v předepsaných termínech byla schopna plnit nové požadavky mezinárodních předpisů, a tím byla zajištěna i maximální bezpečnost letového provozu (namátkou - modifikace umožňující instalaci protisrážkového systému ACAS II, dělení kanálů VHF stanic po 8,33 kHz, modifikace systému tlumení bočních kmitů na B737, příprava letadel na provoz s využitím snížených vertikálních rozestupů, instalace systému sekundárního jištění uzavřené polohy obraceče tahu na B737 atd.).

Letadlový park na konci roku 1999: Typ A310 B737 B737 ATR72 ATR42 ATR42 TU-154M

Verze 300 400 500 202 400 320 -

Počet pax 207 144 108 63 41 41 148

Počet letadel 2 5 10 4 2 2 2

Letadla typu ATR72 nalétala v roce 1999 celkem 3 639 457 kilometrů České aerolinie a.s.

27

Obchodně marketingová strategie V souladu s přijatou obchodní strategií byly v roce 1999 naplňovány rozvojové cíle v oblasti sítě linek, rozšiřování bilaterální spolupráce s partnery a zkvalitňování produktu. Zároveň byla přijata závažná rozhodnutí k rozvoji letadlového parku a začlenění ČSA do globální aliance leteckých společností. Byly hledány možnosti úspor jako významného prostředku zachování konkurenceschopnosti společnosti.

Letový řád Dodávka dvojice letadel B737 spolu s rozšířením letadlového parku o dvojici letadel ATR-42 znamenala výrazný nárůst kapacity a umožnila v roce 1999 zahuštění provozu i další pokračování rozvoje sítě linek ČSA. Hlavní pozornost byla věnována linkám do západní Evropy, kde byla zvýšena nabízená kapacita o 19,1 %, a dále byla využita zvýšená poptávka na Blízký a Střední východ, kde se nabídka zvýšila o 16,9 %. Po ukončení provozu společnosti Tatra Air a zastavení letů Air Ostrava do Košic byl posílen provoz na Slovensko, a tak bylo zajištěno postavení ČSA v tomto regionu, kdy ČSA zůstaly jediným dopravcem spojujícím Prahu s Bratislavou a Košicemi. 28


V průběhu roku byly otevřeny linky do dalších dvou nových bodů: 28. března 1999 byl zahájen provoz na lince z Prahy do irského hlavního města Dublinu a 1. dubna pak provoz do švédského Göteborgu. Zejména linka do Dublinu byla již v prvním roce provozu velmi úspěšná, ČSA se zde podařilo objevit zcela nový trh a dočasně si zajistit exkluzivní postavení v přepravě do střední a východní Evropy. V březnu byl, vzhledem k neuspokojivým celoročním výsledkům, dočasně přerušen provoz do Kuvajtu a v souvislosti s válečným konfliktem v Kosovu bylo přerušeno rovněž nalétávání Bělehradu. Od letního letového řádu bylo zároveň ukončeno přímé letecké spojení Prahy a Abú Dhabi v zájmu koncentrace ČSA v oblasti Perského zálivu především na Dubaj jako obchodní středisko celé oblasti s největší perspektivou. V souvislosti s obavami z dalšího vývoje společnosti Air Ostrava byl v červnu obnoven provoz vlastními letadly ČSA do Hannoveru, v říjnu pak do Berlína. Kromě toho byl rozšířen počet letů z Prahy do Paříže, Frankfurtu, Amsterdamu, Tel Avivu, Kyjeva, Osla, Boloně a Madridu.

Spolupráce s leteckými společnostmi Spolupráce mezi ČSA a partnerskými leteckými společnostmi představovala i v roce 1999 důležitý obchodní nástroj při realizaci produktu ČSA. Tato spolupráce má za cíl rozšíření nabídky ČSA cestující veřejnosti formou výhodnějšího letového řádu, vyššího počtu frekvencí či většího počtu destinací ČSA. Spolupráce s partnerskými společnostmi umožňuje

v neposlední řadě poskytovat ještě kvalitnější letištní a palubní služby. Zároveň vede taková spolupráce k posílení pozice ČSA na trhu letecké dopravy, k lepšímu využití sedačkové kapacity na linkách ČSA, a tudíž ke zlepšení finančních výsledků jednotlivých linek ČSA. V roce 1999 došlo k významnému rozšíření code-sharové spolupráce mezi ČSA a společností Lufthansa, která byla zahájena na lince Praha - Mnichov a zpět již v srpnu 1997, na všechny lety provozované oběma společnostmi mezi ČR a SRN. Díky této spolupráci nabízejí ČSA i společnost Lufthansa pod svými kódy a čísly letů denně spojení mezi Prahou a osmi destinacemi v SRN (Mnichov, Stuttgart, Düsseldorf, Frankfurt, Hamburk, Hannover, Kolín nad Rýnem, Berlín). Uvedená spolupráce dává oběma dopravcům možnost zkvalitnit svůj produkt prezentovaný na trhu jednak flexibilnějším letovým řádem na lokálním úseku, kdy spojení mezi Prahou a Frankfurtem bylo zajišťováno až 6x denně, mezi Prahou a Mnichovem až 4x denně, mezi Prahou a Düsselforfem 3x denně, mezi Prahou a Hannoverem/Stuttgartem 2x denně, mezi Prahou a ostatními body 1x denně, jednak širšími možnostmi tranzitních spojení za Prahu, Frankfurt, respektive Mnichov. Od června 1999 byla zahájena spolupráce mezi ČSA a dalšími dvěma společnostmi: Olympic Airways a Air Baltic. Code-sharová spolupráce se společností Olympic Airways na linkách ČSA Praha - Atény a zpět umožnila provozovat je jako společné linky ČSA a společnosti Olympic Airways s kódy i čísly obou společností. Zahájením této spolupráce byla linka Praha Atény a zpět nově zařazena i do rezervačních a distribučních

systémů společnosti Olympic Airways, byla uzavřena navíc prodejní dohoda mezi oběma společnostmi, která umožní nabídnout cestujícím konkurenceschopné ceny z ČR do rozsáhlé sítě společnosti Olympic Airways po celém Řecku i do dalších zemí. Od srpna 1999 se objevil kód OK na pravidelných letech společnosti Air Malta mezi Maltou a Prahou. Od tohoto data byly tudíž lety této společnosti provozovány jako společné s ČSA. Tato spolupráce znamenala další rozšíření sítě pravidelných linek ČSA o linku Malta - Praha a zpět, což představovalo zkvalitnění nabídky pro cestující veřejnost jednak pro lokální trh mezi ČR a Maltou, jednak pro tranzitní cestující z linek a na linky ČSA za Prahu. Od zimního období 1999/2000 byla zahájena code-sharová spolupráce mezi ČSA a společností Croatia Airlines na lince Praha - Záhřeb a zpět. Spolupráce je založena na vzájemném poskytování bloků sedaček mezi partnery. Tato spolupráce bude v roce 2000 dále rozšířena i na linky ČSA Praha - Split a zpět. Už tradičně pokračovala spolupráce ČSA s americkou leteckou společností Continental Airlines, na základě které mohly ČSA nabídnout cestujícím vedle přímých linek ČSA do New Yorku spojení do dalších 24 měst na území USA. K dalšímu rozšíření této spolupráce došlo formou zahájení code-sharového provozu na vybraných letech ČSA z Prahy do destinací Bratislava, Košice a Bukurešť. Nadále pokračovala úspěšná code-sharová spolupráce se společností KLM na lince Praha - Amsterdam a zpět, přičemž došlo ke zvýšení počtu letů. České aerolinie a.s.

29

České aerolinie nabízejí ve špičce sezony až denní přímé spojení mezi letištěm Praha-Ruzyně a letištěm New York-Newark 30


Díky pokračující spolupráci s evropskými dopravci ČSA nabízely v průběhu roku 1999 kvalitní produkt na linkách mezi Prahou a důležitými evropskými destinacemi. Jedná se o spolupráci se společnostmi Alitalia na linkách Praha - Řím/Milán/Boloňa a zpět, Air France na linkách Praha - Paříž/Nice a zpět, Swissair na linkách Praha - Curych/Ženeva a zpět, Austrian Airlines na lince do/z Vídně, LOT na lince Praha - Varšava a zpět, MALÉV do/z Budapešti a dalšími.

Marketingové programy Zvýšený zájem byl projeven opět o Frequent Flyer Programme OK Plus. Do programu se přihlásilo v roce 1999 celkem 14 328 nových členů. K 31. 12. 1999 měl program OK Plus celkem 53 151 členů. Program byl stále atraktivnější nejen díky rozšiřování sítě ČSA a navazování vztahů s leteckými společnostmi, ale i získávání dalších partnerů. Novým partnerem programu v neletecké oblasti se stala hotelová síť Corinthia Hotels International a v oblasti letecké společnost Lufthansa. Spolupráce v oblasti FFP mezi ČSA a Lufthansou je vymezena sítí Praha - Německo a zpět. V průběhu roku byly vytvořeny předpoklady pro vlastní incentivní programy zaměřené na velké zákazníky ČSA - agentury a firmy. Na základě toho byly uzavřeny první smlouvy na nejdůležitějších trzích. Propagační aktivity byly rozděleny do dvou základních směrů: • Imageová kampaň, jejímž cílem bylo pokračovat v podpoře

pozitivního image ČSA započaté v roce 1998. Použitá média: televize, tisk. • Produktové kampaně zaměřené na propagaci nových destinací v síti ČSA (Göteborg, Dublin) a aktuálních cenových nabídek (Evropa, USA a Vánoční nabídka). Použitá média: tisk, rádio.

Distribuce produktu a prodej Vzhledem k tomu, že ČSA nabízejí a prodávají svůj produkt nejen na území České republiky, ale také na mnoha zahraničních trzích, které jsou velmi rozličné, používají k distribuci svých služeb několik různých způsobů. Jsou to jednak vlastní obchodní zastoupení, dále cestovní agentury, GSA (General Sales Agents) a síť cestovních agentur po celém světě napojených na GDS, s jejichž hlavními představiteli má ČSA uzavřeny dlouhodobé smlouvy o distribuci produktu (Amadeus, Sabre, Galileo, Worldspan aj.). V celé síti ČSA pracuje 56 obchodních zastoupení na pěti kontinentech. Kromě sedmi kanceláří na území České republiky (tři v Praze, dále potom v Ostravě, Zlíně, Brně a v Karlových Varech) jich působí 23 v teritoriu západní Evropy, 13 v oblasti východní Evropy a 11 také v mimoevropských zemích. Většina zastoupení přitom funguje on-line ve městech nalétávaných letadly ČSA. Jedinou jednoznačně off-line kanceláří v České republice zůstává Zlín. Dvě off-line kanceláře se nacházejí mimo Evropu (Chicago a Sydney). ČSA nově otevřely v roce 1999 obchodní zastoupení v Dublinu. Pokračovalo posilování významu IATA agenturních prodejů prostřednictvím zúčtovacích systémů Billing and Settlement Plan (BSP) a Cargo Accounting Settlement System (CASS), stejně České aerolinie a.s.

31

Destinace ČSA

Dálkové destinace Bangkok, Montreal, New York, Toronto

Severní Amerika Lety ČSA na bázi „code-sharové“ spolupráce s leteckou společností Continental Airlines

Atlanta, Boston, Buffalo, Cleveland, Columbus, Denver, Detroit, Houston, Chicago, Indianapolis, Kansas City, Los Angeles, Miami, Minneapolis, New Orleans, Orlando, Phoenix, Pittsburgh, Rochester, San Francisco, Seattle, St. Louis, Tampa, Washington

32


Evropa

Praha

Amsterdam, Atény, Barcelona, Bělehrad, Berlín, Boloňa, Bratislava, Brno, Brusel, Budapešť, Bukurešť, Curych, Dublin, Düsseldorf, Frankfurt, Göteborg, Hamburk, Hannover, Helsinky, Karlovy Vary, Kodaň, Kyjev, Košice, Londýn, Madrid, Malta, Manchester, Miláno, Mnichov, Moskva, Nice, Oslo, Ostrava, Paříž, Petrohrad, Riga, Řím, Sofie, Split, Stockholm, Stuttgart, Tatry, Vídeň, Varšava, Záhřeb, Ženeva

Střední východ a severní Afrika Abú Dhabi, Al Ain, Aleppo, Bahrajn, Bejrút, Damašek, Dubaj, Istanbul, Káhira, Lárnaka, Tel Aviv


33

Obchodně marketingová strategie

jako Airlines Reporting Corporation (ARC) systému v USA. Výsledkem bylo rychlejší zúčtování mezi ČSA a jednotlivými agenturami, širší distribuce produktu ČSA agenturám s oprávněním IATA a omezení finančních rizik a úniků. V roce 1999 byly ČSA členy 27 systémů BSP a 1 ARC.

Na palubách letadel byla v servisu pro třídu Business věnována pozornost především oblasti nabízených nápojů. Byly zavedeny nové druhy sklenic na podávání nápojů a rozšířena nabídka alkoholických nápojů. Na dálkových linkách jsou nabízena kvalitní česká i francouzská vína a výběr různých druhů čaje.

Pozemní služby a služby na palubách letadel ČSA

V rámci dětského programu byly vybrány speciální sestavy jídel pro děti a balíček s dětskou výživou a dalšími potřebami pro ty nejmenší. Občerstvení pro malé cestující je podáváno v barevném papírovém kufříčku, který si děti mohou odnést s sebou jako suvenýr z paluby.

Již druhý rok pokračoval průzkum kvality poskytovaných pozemních a palubních služeb pomocí soustavy dotazníků, ve kterých poskytují uživatelé přepravních služeb reference o ČSA. Každý z dotazníků plní svou funkci tak, aby byl pohled na kvalitu služeb co nejširší, a objektivity je dosahováno skladbou respondentů. Cestující byli osloveni na všech letech ČSA vždy jednou za letní či zimní sezonu. Pracovníci společnosti vyplňovali dotazníky v průběhu služebních cest. Jejich pohled je hlubší díky profesním znalostem. Průzkum za rok 1999 ukázal v meziročním srovnání pozitivní posun u většiny poskytovaných služeb jak na zemi, tak na palubách našich letadel. Za dobu existence jednotného systému průzkumu a vyhodnocování stupně dosaženého trendu došlo k podstatnému zlepšení úrovně prodejních a rezervačních služeb, zvýšení profesionality odbavovacího procesu a chování palubního personálu se v hodnocení dostalo na první místo. Velké zlepšení zaznamenal vzhled, vybavení a čistota kabiny. Cestující kladně hodnotí bezpečnost provozu a dobrou pověst ČSA. Jejich volba letecké společnosti je ovlivňována hlavně letovým řádem a cenami letenek. 34


Pro zabavení dětí na palubě během letu jsou dětem rozdávány dárkové balíčky s drobnými hračkami pro různé věkové kategorie a dětské pasy Junior, do kterých kapitán letadla potvrzuje dětem body za uskutečněný let s ČSA. Podle počtu nasbíraných bodů jsou pak děti odměňovány různými cenami. Soutěž má dobrý ohlas a pokračuje i v roce 2000.

Strategie pro další období Kosovská krize a další vnější vlivy, které výrazným způsobem ovlivnily výsledky ČSA především v letním období, předznamenaly i rozhodnutí o rozvoji letadlového parku v roce 2000. Po výrazném nárůstu kapacity v roce 1999 bylo rozhodnuto konsolidovat síť a nárůst nabízené kapacity v pravidelné přepravě generovat pouze lepším využitím stávajícího letadlového parku. V střednědobém horizontu však byla schválena koncepce výrazného nárůstu letadlové kapacity, která umožní ČSA podílet se na předpokládaném nadprůměrném nárůstu trhu a která

Služeb odbavování cestujících ČSA na letišti v Praze-Ruzyni využilo celkem 3 634 782 spokojených cestujících České aerolinie a.s.

35

Obchodně marketingová strategie

udrží, případně zvýší, podíl ČSA na trhu. Schválená koncepce letadlového parku však zároveň zajišťuje maximální flexibilitu při reakci na vývoj poptávky. V nepravidelné přepravě bylo přijato závažné rozhodnutí o vyřazení letadel TU-154M a o pořízení 2 kusů B737-400 v charterové konfiguraci 162 míst. Tím je zajištěno, že ČSA budou nabízet i v této oblasti produkt srovnatelný s konkurencí. Byly vytvořeny předpoklady k tomu, aby v budoucnu nedocházelo ke snižování podílu ČSA na trhu. Na základě vývoje trhu letecké přepravy a profilování globálních aliancí leteckých dopravců byl potvrzen záměr začlenění ČSA do jedné z aliancí v roce 2001 a schválen harmonogram pro výběr aliančních partnerů a pro nezbytné přípravné práce tohoto začlenění. Jako základní cíle pro členství v alianci bylo stanoveno zachování vlastní identity, rozvoj ČSA a Prahy jako hubu a ekonomická efektivnost.

36


Omezenost trhu letecké přepravy do a z Prahy a stoupající konkurence jak ze strany velkých dopravců začleněných do globálních aliancí, tak i ze strany nově vznikajících „low cost“ dopravců a charterových dopravců, kteří pronikají na linky tradičně operované pravidelnými dopravci, přinášejí nezbytnost zvýšené flexibility ČSA. Produkt ČSA musí být proto diverzifikován a zaměřen na všechny segmenty trhu. Maximální kontrola nákladů je podmínkou toho, aby ČSA byly schopny cenově konkurovat a oslovit klientelu, která by jinak volila „low cost“ dopravce, charter nebo jiný druh dopravy. Nabídnutí Prahy jako přestupního bodu umožní zvýšení rentability jednotlivých linek, zahušťování provozu i rozšiřování sítě.

Široká paleta aktivit Kromě pravidelné přepravy cestujících rozvíjejí ČSA další aktivity. Chartery V roce 1999 realizovaly ČSA charterové lety, kterými byli přepravováni jednak návštěvníci ČR ze všech evropských zemí, jednak čeští cestující do destinací ve Středozemí za účelem turistických pobytů a pobytů na zotavenou. Nedílnou součástí tohoto druhu přepravy byly v uplynulém roce i realizace velkého množství jednorázových přeprav pro české i zahraniční firmy. Na těchto letech nabídly nejen zvýšenou úroveň poskytovaných služeb na palubě, ale i rozšířily nabízený rozsah předletových služeb těmto cestujícím. Zároveň došlo k rozšíření nabídky provozu charterových letů na všech letadlech flotily s výjimkou A310-300, což vedlo k upevnění obchodních vztahů s tuzemskými i zahraničními partnery a k uzavření obchodní spolupráce na období po r. 1999. ČSA Chartery realizovaly svůj provoz, kromě letadel určených pro pravidelnou přepravu, na letadlech TU-154M, která byla pro charterové lety vyhrazena. Flotila letadel TU-154M ukončila svou službu u ČSA v závěru r. 1999 s tím, že bylo vedením firmy rozhodnuto nahradit tato letadla zřízením nové výhradně charterové flotily letadel B737-400 v charterové konfiguraci. ČSA Cargo ČSA Cargo zaznamenalo v roce 1999 snad nejdynamičtější vývoj za celou dobu své existence.

Vytvoření nové organizační struktury, změny v personálním obsazení, nová obchodní i marketingová koncepce, to vše naši zákazníci již velmi brzy pocítí v podobě příjemných změn ve své každodenní práci. Snahou vedení ČSA Cargo je výrazně orientovat své úsilí na zajištění co nejvyššího standardu služeb a vytvoření příjemného prostředí pro všechny klienty. Velký důraz je kladen na trvalé budování kladného povědomí o značce ČSA Cargo a vytvoření vlastní podnikové identity. Zaměstnanci ČSA Cargo si uvědomují, že ochota, kvalifikovanost a profesionální přístup jsou a musí být každodenní součástí jejich práce. Již nyní mohli zákazníci zaregistrovat lepší podmínky v některých prostorách cargo terminálu na pražském ruzyňském letišti, další příjemná překvapení se připravují. Důležitým aspektem je nepřetržitý kontakt s našimi pravidelnými zákazníky, které bezprostředně informujeme o všech novinkách, které by mohly znamenat přínos pro jejich práci. Průzkum spokojenosti, který byl proveden na podzim loňského roku, demonstroval obecně vysokou spokojenost zákazníků s úrovní poskytovaných služeb. Permanentně se pracuje na zlepšení v oblastech, kde byla úroveň servisu hodnocena jako méně uspokojivá. Vyplácet se začínají vysoké investice vložené v minulých letech do vybavení a bezpečnosti našeho terminálu. S cílem dále zpřesnit a zrychlit manipulaci se zásilkami ČSA Cargo přistoupilo k vybavování zásilek strojově čitelnými čárovými kódy, zatím v exportním směru. Rychle postupuje implementace zaříČeské aerolinie a.s.

37

Široká paleta aktivit

zení snímajících čárové kódy také v importním terminále, díky čemuž bude možné již brzy dále snížit chybovost při odbavování zásilek. ČSA Cargo začalo v roce 1999 provádět i nadstandardní služby v oblasti odbavování leteckých zásilek zbožovým agenturám, soukromým zákazníkům a leteckým společnostem. Připravují se i zcela nové produkty, které hodláme nabídnout ve velmi krátké době.

Aktivity na domovském letišti v Praze ČSA se výrazně podílí na počtu odbavených cestujících na letišti v Praze-Ruzyni. V roce 1999 bylo odbaveno na letišti v Praze-Ruzyni celkem 4 822 626 cestujících, tj. nárůst o 4,18 % oproti roku 1998. Z toho bylo celkem odbaveno Českými aeroliniemi 75,37 % cestujících (ČSA a handlované společnosti ČSA). V číselném vyjádření to znamená, že odbavovacích služeb ČSA v Praze využilo celkem 3 634 782 cestujících. Zvýšený zájem zákazníků se projevuje i ve využití služeb Airline Business Clubu, provozovaného ČSA. Z pohledu kvality přepravy je význačným kladem, že podle hodnocení Evropské asociace leteckých dopravců (AEA) ČSA zaujímají třetí nejlepší místo v oblasti zpoždění.

v členských zemích JAA (tj. zemích Evropské unie) ve stejném rozsahu, jaký povolovalo dosavadní Oprávnění CAA CZ 001 vydané ÚCL ČR na letadlech registrovaných v ČR, s výjimkou údržby ruských letadel. ČSA se dařilo dále rozvíjet údržbu letadel jiných provozovatelů, kdy bylo dosaženo největšího objemu práce i výnosů z těchto aktivit od roku 1990. • Byla podepsána například pětiletá smlouva s německou charterovou leteckou společností Hapag Lloyd Flug na provádění střední údržby (tzv. „C checků“ a modifikací) letadel Boeing 737-400 a -800 i letadel Airbus A310, s garantovaným objemem minimálně 8 rozsáhlých prohlídek v každé zimní sezoně. • ČSA mimo to v roce 1999 provedly prohlídky typu C na letadle Airbus A310 a dvou letadlech Boeing 737-500 společnosti Deutsche Lufthansa a na letadle Boeing 737-500 společnosti Estonian Air. • Úspěšně pokračovala i spolupráce s domácí společností Fischer Air, které ČSA poskytují komplexní podporu a údržbu jejích letadel Boeing 737-300. • Mezi významné zákazníky ČSA patřila i firma Plastika Isol, pro kterou ČSA provedly rozsáhlou modifikaci letadla IL-62M, při které byl nainstalován a certifikován zdvojený navigační systém americké firmy Universal.

Technická údržba Bezesporu jedním z největších úspěchů ČSA v technické oblasti za několik posledních let bylo získání mezinárodně uznávaného Oprávnění pro údržbu podle předpisu JAR-145 od leteckého dohlédacího úřadu SRN. Oprávnění LBA.0511 umožňuje ČSA provádět údržbu na letadlech registrovaných 38


Tyto rostoucí aktivity, spolu s přijatým rozhodnutím o provádění těžké údržby letadel Boeing 737 u ČSA, umožnily (poprvé od roku 1990) vznik nových pracovních příležitostí v údržbě v počtu přibližně 50 míst. I přes tento nárůst dále rostla produktivita práce Technického úseku ČSA.

Jedním z úspěchů ČSA v roce 1999 bylo získání mezinárodně uznávaného Oprávnění pro údržbu podle předpisu JAR-145 České aerolinie a.s.

39

Široká paleta aktivit

Mezi úspěchy lze také zařadit uzavření smluv na prodej letadel TU-154M ČSA, z nichž dvě letadla byla předána novým majitelům do konce roku 1999, zbývající dvě na začátku roku letošního. Na rozdíl od ostatních středoevropských provozovatelů se tak ČSA podařilo i přes určitou nevýhodu danou specifickým systémem údržby podle stavu (který pro nového majitele znamenal před zahájením provozu provedení nákladné generální opravy) prodat veškerá svá letadla ruské výroby, což mj. dokumentuje i vysokou kvalitu údržby po celou dobu jejich provozu u ČSA. ČSA si i v roce 1999 udržely přední pozici mezi provozovateli sdruženými v AEA z hlediska minimálních zpoždění odletů způsobených technickými závadami. Výčet těchto úspěchů i vyhodnocení zkušeností z údržby letadel jiných provozovatelů potvrzuje, že ČSA mají kvalitu údržby letadel na úrovni špičkových západoevropských provozovatelů. Dále však usilují o zvyšování produktivity práce a snižování nákladů při udržení špičkové kvality.

Další nepřepravní činnosti Vedle hlavní činnosti, kterou je přeprava cestujících a zboží, tvoří nemalou část aktivit společnosti také nepřepravní činnosti: V prvním čtvrtletí 1999 byla provedena celková rekonstrukce výroby jídel v objektu Catering. Bylo instalováno nové moderní vybavení, byly rozšířeny chladicí a mrazicí prostory.

40


Došlo k podstatnému zvýšení úrovně hygieny, která plně odpovídá hygienickým požadavkům EU. V roce 1999 Catering vyrobil 2 788 000 jídel. V průběhu roku 1999 byly poskytovány pravidelné služby pro 15 společností včetně ČSA. V závěru roku se pak klientela rozrostla o další 4 společnosti. Od 1. 12. 1999 Catering zajišťuje služby téměř pro všechny charterové lety včetně letů VIP, státně důležitých letů a soukromých letadel. Progresivní trend v prodeji zboží Duty Free pokračoval i v roce 1999. Určitá stagnace v 1. pololetí a v prodeji na palubách i mírný pokles tržeb z prodejny Duty Free ČSA na letišti byly kompenzovány mimořádným růstem tržeb ve 2. pololetí. Celkový nárůst tržeb DFR oproti roku 1998 představuje 20 %. Tyto pozitivní výsledky jsou odrazem marketingových akcí organizovaných na podporu prodeje a také zrušení prodeje Duty Free v zemích EU. Prodejna Duty Free ČSA na letišti v Karlových Varech dosáhla v prvním roce své činnosti lepších výsledků, než se před jejím otevřením předpokládalo.

Personalistika a výcvik Personálním rozvojem a vzděláváním zaměstnanců se ČSA zabývají velmi intenzivně. Díky této činnosti se daří zvyšovat profesionalitu zaměstnanců při současném nárůstu produktivity práce. V roce 1999 bylo v ČSA zaměstnáno v průměru 3876 zaměstnanců řady profesí. Nově bylo přijato 510 zaměstnanců, z toho 375 pozemních zaměstnanců, 36 výkonných letců a 99 palubních průvodčích. Počet nově přijatých pracovníků do funkcí výkonných letců a palubních průvodčích se ve srovnání s rokem 1998 zvýšil. Pracovní poměr ukončilo 321 zaměstnanců, z toho 297 pozemních zaměstnanců, 6 výkonných letců a 18 palubních průvodčích. V porovnání s rokem 1998 se fluktuace výrazně snížila. Získávání a přijímání zaměstnanců bylo zajišťováno podle potřeb společnosti, přičemž zájem o práci v ČSA se trvale zvyšuje. Řada míst je obsazována formou výběrových řízení.

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebyly vůči ČSA a.s. uplatněny žádné sankce související s porušením předpisů. Společnost požádala o udělení titulu „Bezpečný podnik“. Výcvik zaměstnanců ČSA probíhal v souladu s Programem personální strategie společnosti a se schválenými výcvikovými programy s cílem zajišťovat a rozvíjet vysokou profesionalitu zaměstnanců společnosti. Obsahová stránka výcviku byla zaměřena především na zajištění bezpečnosti provozu a zvýšení kvality služeb poskytovaných zákazníkům ČSA. Řada výcvikových aktivit přímo souvisela s rozsáhlými projekty např. v oblastech zavádění systému jakosti a ekologie. Výcvikové středisko ČSA v roce 1999 rozšířilo své akreditace (CSA Centre for IATA/UFTAA Training) a od listopadu minulého roku nabízí jako „CSA Centre for IATA/FIATA Training“ studium v oblasti letecké přepravy zboží. Určité typy výcviku a kurzů byly zajišťovány pro externí zákazníky ČSA.

Produktivita práce se v meziročním srovnání zvýšila (podrobný rozbor uvádí kapitola ekonomické výsledky). V roce 1999 byly uzavřeny čtyři kolektivní smlouvy s odborovými organizacemi působícími v ČSA s cílem zajištění trvalé prosperity společnosti při zlepšování mzdových, pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců. Průměrná mzda zaměstnanců ČSA za rok 1999 činila 22 094,- Kč. České aerolinie a.s.

41

České aerolinie rozšířily v roce 1999 svůj tým o 189 zaměstnanců 42


Informační technologie Převážná část kapacity úseku informačních technologií byla v roce 1999 věnována problematice přechodu informačních technologií a systémů na rok 2000. České aerolinie se zabývaly touto problematikou již od května 1997. Projekt Y2K měl v ČSA vysokou prioritu a zahrnoval ověření všech počítačových systémů a jejich přípravu na rok 2000, ale také zabezpečení dodávek a služeb od externích dodavatelů, na nichž byly ČSA v souvislosti s Y2K závislé. Cílem společnosti bylo zajistit při přechodu na nové tisíciletí jak bezpečný a nepřerušený provoz, tak i včasné a přesné poskytování služeb našim zákazníkům. Z hlediska vnitřní připravenosti ČSA byla u všech systémů informačních technologií provedena inventarizace a v případě nutnosti i jejich renovace a aktualizace. ČSA úspěšně dokončily testování a implementaci u všech kritických systémů. Od provozovatelů pronajatých systémů využívaných v ČSA v oblasti rezervací, prodeje, odbavení a provádění letů jsme obdrželi dopisy potvrzující, že jednotlivé systémy vyhovují Y2K. Následně ČSA provedly interní ověřovací testy s kladným výsledkem. Všechny hardwarové a softwarové komponenty a počítačové sítě ČSA podrobily testování a ověřování v souladu s doporučeními dodavatelů. Také navržené nutné úpravy PC (upgrade či výměna) byly ověřeny a dokončeny. Značný důraz byl také kladen na ověření způsobilosti letadlového parku ČSA

pro podmínky Y2K. U všech používaných typů letadel ČSA byla prověřena jejich funkčnost z hlediska přechodu na rok 2000 ve spolupráci s dodavateli (Airbus, Boeing a ATR). V průběhu vlastního přechodu nedošlo k výpadku služeb poskytovaných ČSA. Všechny kritické systémy informačních technologií fungovaly v průběhu přechodu a po něm spolehlivě. Rovněž tak u provozovatelů pronajatých systémů využívaných v ČSA pro prodej, odbavení a provádění letů nedošlo v kritickém období ani po něm k jejich výpadku. Hardwarové a softwarové komponenty, počítačové sítě a PC fungovaly spolehlivě po předchozích úpravách provedených v ČSA v souladu s doporučením dodavatelů. U všech používaných letadel byla ověřena funkčnost provozu jejich systémů při a po přechodu na nový letopočet. Spolehlivě proběhla také činnost vytvořeného kontrolního a řídicího centra ČSA pro rok 2000 a jeho komunikace s koordinačními centry IATA, ICAO a napojenými leteckými společnostmi, a to jak v období přechodu na nový letopočet, tak i 29. února 2000 a dny následující. Náhradní postupy pro případné mimořádné situace v souvislosti s přechodem na rok 2000, které ČSA zpracovalo a ověřilo, nebyly použity. Přípravné práce a souhrn opatření, které byly provedeny v Českých aeroliniích v uplynulých dvou letech k zajištění přechodu informačních technologií a systémů na rok 2000, zajistily v období změny a po přechodu na nový letopočet a rovněž 29. února 2000 a ve dnech následujících bezpečný a nepřerušený provoz ČSA podle platného letového řádu včetně včasného a nepřerušeného poskytování služeb zákazníkům společnosti. České aerolinie a.s.

43

Informační technologie

Kromě prověření veškerého programového vybavení v rámci přechodu na rok 2000 bylo další zaměření v oblasti tvorby a implementace programového vybavení směrováno zejména na: • tvorbu nového SW vyhovujícího pro provoz po roce 2000 a uvedení projektu Materiálně technického zásobování (Rotující LC, Skladové hospodářství) do provozu • dokončení vývoje a implementaci projektu ADAM (Aircraft Data Maintenance) • zúčtování přepravních tržeb v oblasti neosobní přepravy • plánování posádek (Crew Management) - ruční plánování posádek nahrazeno automatizovaným (optimalizace k tomuto projektu bude dokončena v roce 2000) • e-business - prodej letenek s využitím Internetu (implementace v průběhu roku 2000)

44


Mezi další významné úkoly, které byly v úseku IT v roce 1999 řešeny, lze jmenovat: • zprovoznění Web serveru ČSA s novým designem ve spolupráci s Úsekem marketingu • zprovoznění bezdrátové rádiové sítě ATM pro přenos hlasu a dat mezi Novým letištěm, Masarykovými kolejemi a Gestinem • uvedení aplikace BOLD do provozu - přístup do databáze výkresů firmy Boeing přes Internet pro účely údržby letadel Boeing V září 1999 předala Agentura pro ochranu softwaru (AOS) ČSA „SW deklaraci čistoty“. Toto ocenění, které ČSA získaly jako třináctá organizace v ČR, znamená vyvrcholení dlouhodobé spolupráce s AOS v oblasti využívání výhradně legálního softwaru.

Ekologie ČSA jsou si vědomy skutečnosti, že letecký provoz a činnosti s ním související mají negativní dopady na životní prostředí, a proto věnují této oblasti stále větší pozornost. ČSA věnovaly v roce 1999 zvýšenou pozornost oblasti vzdělávání středního a nižšího managementu v této oblasti. Byly realizovány tři běhy školení zaměřeného na problematiku právní ochrany životního prostředí. Absolventi byli seznámeni se základními environmentálními problémy společnosti a možnostmi jejich řešení. V rámci spolupráce ČSA s vysokými školami byly v rámci projektu „Náklady na životní prostředí v podmínkách ČSA a.s.“ ověřeny možnosti uplatnění environmentálního účetnictví v rámci řízení orientovaného na životní prostředí jako nového směru v řízení ČSA. V ČSA byla v rámci přípravy a realizace rekonstrukce řady pracovišť zaměřených na rozšíření a zkvalitnění úrovně údržby a oprav letadlové techniky zaměřena pozornost na dopady těchto rekonstrukcí na životní prostředí. Byla realizována nebo zahájena rekonstrukce pracovišť v hangáru F, hangáru B a tzv. Motorárně. Vliv všech rekonstruovaných pracovišť na životní prostředí byl minimalizován zejména ve vztahu k produkci odpadních vod a uvolňování znečišťujících látek do ovzduší. V průběhu prvního pololetí roku 1999 byla kontrolována úroveň znečištění horninového prostředí poslední známé rizikové lokality na pozemcích ČSA, podezřelých z havarijní kontaminace horninového prostředí. Lokalita konkretizovaná na místo odstra-

něného odlučovače ropných látek u umývárny pozemních dopravních prostředků u jižní stěny hangáru „C“ byla na základě kontrolních odběrů vzorků z podloží předčisticího zařízení prohlášena za nezávadnou. Je možné konstatovat, že reliktní zátěže horninového prostředí na pozemcích společnosti byly do konce roku 1999 odstraněny nebo se jejich nebezpečnost pro kvalitu pozemních vod nepotvrdila. Do roku 2000 vstoupily ČSA v problematice tzv. starých ekologických zátěží bez známých závazků. Za rok 1999 nebyl v provozech ČSA a.s. zaznamenán žádný případ ekologické havárie. Úniky látek nebezpečných vodám se vyskytují zejména při tankování letadel. Bylo evidováno 10 úniků paliva JET 1, při nichž do životního prostředí (na zpevněnou plochu stojánek) uniklo cca 880 l paliva. Úniky byly lokalizovány a odstraněny pracovníky ČSA a.s. nebo za pomoci zásahové jednotky ZPSL/ČSL. Ke třem únikům JET 1 z evidovaných 10 došlo při obsluze letadel smluvních společností a při těchto událostech uniklo do životního prostředí 670 l paliva. V roce 1999 provozovaly ČSA a.s. na pravidelných linkách pouze letadla, která splňují hlukové emise pro jejich zařazení do III. třídy (nejméně hlučná) mezinárodního předpisu ICAO. V rámci sledování hlukových událostí na letišti Praha bylo u letadel ČSA a.s. evidováno celkem 414 hlukových událostí (překročení hlukových limitů). Hlukovou událost způsobila letadla ČSA a.s. při 1,475 % pohybů (start, přistání). V žádném případě nedošlo při letech ČSA a.s. v roce 1999 k vypuštění paliva z letadla za letu. Letadla spotřebovala v hodnoceném období 168 759 t paliva a specifická spotřeba paliva byla 0,53 kg/100 PKT, respektive 0,35 kg/100 SKO. České aerolinie a.s.

45

Ekologie

Odmrazování letadel bylo v roce 1999 prováděno pouze na zabezpečené stojánce zřízené pro tento účel ČSL, s.p. V rámci ošetření vlastních letadel a při odmrazování letadel smluvních partnerů bylo v hodnoceném roce spotřebováno celkem 116,878 m3 odmrazovacích kapalin. Pro sledování vlivů společnosti na životní prostředí byly v roce 1999 využity poměrové ukazatele hodnotící spotřebu energie, přírodních zdrojů a produkci odpadů a látek znečišťujících ovzduší na 1 zaměstnance společnosti (3 876 zaměstnanců). Vypočtené hodnoty jsou uvedeny v tabulce. V roce 1999 byla provedena inventarizace zařízení k předčištění odpadních vod před jejich vstupem do kanalizace. Všechna zařízení byla provozována podle provozních řádů. V průběhu roku 1999 byla uvedena do souladu s požadavky obecně platných předpisů provozní evidence středních stacio-

nárních zdrojů znečišťování ovzduší. Velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší ČSA a.s. neprovozuje. Do provozu byl v hodnoceném roce plně uveden systém vlastního svozu komunálního odpadu s technologií jeho lineárního stlačování. V rámci zavedení tohoto systému byla zdokonalena evidence odpadů a v současnosti je možné sledovat produkci odpadů v každém místě vzniku. Jako zajímavý údaj bylo v rámci zdokonalené evidence odpadů zjištěno, že při jednom úklidu letadla po ukončení letu je z jeho paluby odstraněno, mimo odpadu odstraňovaného prostřednictvím cateringu a mimo kapalného odpadu, cca 7 kg pevného odpadu. Hlavním úkolem v rámci péče o životní prostředí pro rok 2000 je provedení inventarizace všech zdrojů znečišťování ovzduší v objektech ČSA a.s. (dosud jsou evidovány pouze střední zdroje znečišťování) a ověření možnosti snížení spotřeby pitné vody k mytí letadel.

Poměrové ukazatele vypovídající o vlivu ČSA a.s. na životní prostředí Ukazatel spotřeba el. energie spotřeba vody spotřeba plynu vyprodukovaný komunální odpad vyprodukovaný nebezpečný odpad vyprodukovaný ostatní odpad vyprodukované odpady celkem emise do ovzduší ze stacionárních zdrojů

jednotka kWh/zaměstnance l/zaměstnance m3/zaměstnance kg/zaměstnance kg/zaměstnance kg/zaměstnance kg/zaměstnance kg/zaměstnance

Pro výpočet byly využity informace získané v souladu s postupy vedení evidence odpadů a jednotlivých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší stanovené v příslušných obecně závazných předpisech. 46


hodnota ukazatele 605,00 4 629,00 125,80 142,70 4,18 18,38 165,28 2,21

Dceřiné společnosti ČSA mají následující dceřiné společnosti: • ČSA Airtours a.s. • Slovak Air Services s.r.o. • AMADEUS Marketing CSA s.r.o. • CSA Services s.r.o. • ČSA Support s.r.o. • Slovenská konzultačná firma s.r.o. ČSA Airtours a.s. (ATO) existuje od 1. 1. 1995 a ČSA vlastní 100 % jejích akcií. Cestovní kancelář rozvíjí své aktivity v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na podporu produktu ČSA a pro klientelu ČSA. V roce 1999 zvýšila společnost svoji aktivitu a přes nepříznivý vývoj v oblasti cestovního ruchu dosáhla pozitivního obratu v hospodaření. Prokázalo se, že nástroje uplatněné hlavně v oblasti personálního vedení přispěly k dosažení zisku společnosti. Rozvoj byl zaznamenán jak v oblasti aktivního, tak pasivního cestovního ruchu. Cestovní kancelář se orientuje na spolupráci s podnikovou i mimopodnikovou kulturní sférou, kde nabízí zabezpečování výjezdů pracovníků nebo příjezdů hostů, včetně organizování kongresových akcí. Slovak Air Services s.r.o. (S.A.S.) sídlí na letišti M. R. Štefánika v Bratislavě. Společnost vznikla 1. 7. 1994 a je 100% vlastněna ČSA. Přes různé snahy o její diskriminaci společnost

zachovala své aktivity v SR. Její hlavní činností je v současné době poskytování odbavovacích služeb pro letadla, cestující a zboží na linkách ČSA včetně prodeje letenek na letišti M. R. Štefánika. V reakci na negativní vývoj v hospodaření společnosti, který probíhal v prvním pololetí roku 1999, došlo k personálním změnám iniciovaným vlastníkem. Realizace těchto změn se obratem projevila ve zvýšených aktivitách společnosti. Závěrem roku tak došlo k pozitivnímu růstu hospodářského výsledku. Amadeus Marketing CSA s.r.o. (NMC) je dceřiná společnost ČSA, která byla založena 1. července 1993. Je vlastněna z 65 % ČSA. Hlavní činnost společnosti Amadeus Marketing ČSA s.r.o. se týká poskytování globálního distribučního systému AMADEUS pro prodej a rezervaci letenek, ubytování, pronájem osobních vozů a dalších služeb na území ČR a SR. Společnost dosáhla vysoce pozitivních výsledků. V roce 1999 nedošlo k očekávanému nástupu konkurenčního systému GALILEO v ČR; naopak, celkový počet připojených cestovních agentur se zvýšil na 374 připojených terminálů. V roce 1999 došlo k migraci z platformy OS2 na Windows, byl zajištěn bezproblémový přechod na rok 2000 a došlo k přestěhování do prostorů GESTIN, kde je vhodnější a kvalitnější zázemí pro školení klientů NMC. CSA Services s.r.o. (CSS) byla založena ČSA jako jediným zakladatelem 29. října 1996. České aerolinie také vlastní 100 % jejích akcií. Vznikla pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit mateřské společnosti hlavně v oblasti poskytování cateringu a pro realizaci projektu „poskytování komplexních cateringových služeb ve vlakových jednotkách ČD Pendolino“ (vítězství ve veČeské aerolinie a.s.

47

Dceřiné společnosti

řejné obchodní soutěži na uvedenou službu, a to ve spolupráci s cateringem ČSA). Tento záměr ČD nebyl dosud realizován vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy termíny výroby již zmíněných vlakových jednotek. Během roku 1999 se managementu nepodařilo udržet aktivity z roku 1998. Proto byly za pomoci mateřské společnosti rozpracovány náhradní projekty, například projekt spolupráce s ČD (projekt Strela - poskytování cateringových služeb na vlakové destinaci PRG - BTS - PRG), jehož výsledkem bylo podání nabídky ČD. I přes veškerou snahu se nepodařilo projekt realizovat vzhledem k nezájmu ČD. Proto bylo rozhodnuto minimalizovat veškeré náklady na provoz společnosti, uvolnit jediného zaměstnance a společnost „deaktivovat“. V této podobě bude společnost ponechána pro případné využití budoucích aktivit. ČSA Support s.r.o. (SUP) byla založena ČSA a.s. jako jediným zakladatelem zápisem do obchodního rejstříku 15. 6. 1998. Vznikla pro potřeby zabezpečení úklidu kancelářských

Rok 1999 Podíl ČSA, a.s. Vlastní jmění ČSA Airtours a.s. 100 % 4 739 tis. Kč Slovak Air Services s.r.o. 100 % 11 486 tis. Sk Amadeus Marketing CSA s.r.o. 65 % 53 244 tis. Kč CSA Services s.r.o. 100 % 41 tis. Kč ČSA Support s.r.o. 100 % 587 tis. Kč Slovenská konzultačná firma s.r.o 100 % 196 tis. Sk údaje v tabulce jsou uvedeny před zdaněním

48


ploch na letišti Praha v prostorách ČSA a.s. a úklidu letadel, pro které ČSA a.s. zabezpečují na pražském letišti své handlingové služby. Společnost plní kritéria zadaná pro své hospodaření, která byla stanovena mateřskou společností při jejím vzniku. V roce 1999 se jí dařilo zabezpečovat jak provozní úkoly v potřebné kvalitě, tak dosahovat úspor v konkrétní oblasti materiálových nákladů. Společnost dále rozšiřuje svoje aktivity v oblasti úklidu při realizaci velkých revizí v technickém úseku ČSA. Slovenská konzultačná firma s.r.o. (SKF) byla založena 1. dubna 1997 ve Slovenské republice, a to na základě příkazní smlouvy za účelem řešení transformace Slovak Air Services s.r.o. Zamýšlená transformace nebyla realizována. V roce 1999 byl předložen záměr na využití SKF v rámci poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu a školení cestovních agentur v SR. Tento záměr nebyl naplněn, a to především vzhledem k nepříznivé situaci v oblasti cestovního ruchu na Slovensku. Proto se předpokládá, že společnost bude zrušena.

Základní jmění 1 000 tis. Kč 200 tis. Sk 585 tis. Kč 100 tis. Kč 100 tis. Kč 200 tis. Sk

Výnosy 61 319 tis. Kč 42 355 tis. Sk 76 062 tis. Kč 1 608 tis. Kč 46 257 tis. Kč 31 tis. Sk

Hospodářský výsledek 3 108 tis. Kč 2 348 tis. Sk 36 705 tis. Kč - 300 tis. Kč 470 tis. Kč - 3 tis. Sk

Zpráva auditora pro akcionáře společnosti České aerolinie a.s. Ověřili jsme účetní informace obsažené ve výroční zprávě za rok 1999 a účetní závěrku společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 1999. Rozsah naší práce byl omezen pouze na potvrzení toho, že informace obsažené ve výroční zprávě jsou v souladu s účetní závěrkou. Podle našeho názoru účetní informace obsažené ve výroční zprávě odpovídají údajům v účetní závěrce. Jakožto auditoři společnosti jsme předali vedení společnosti 5. května 2000 výrok auditora týkající se účetní závěrky za rok 1999 ve znění: Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 1999. Za sestavení účetní závěrky je odpovědno představenstvo společnosti. Naší úlohou je na základě provedeného auditu vyjádřit názor na tuto účetní závěrku. Audit jsme provedli v souladu s právními předpisy platnými v České republice, tj. v souladu se zákonem ČNR č. 524/1992 Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky, a auditorskými směrnicemi vydanými Komorou auditorů. Tyto směrnice požadují, aby byl audit naplánován a proveden tak, aby auditor získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje výběrovým způsobem provedené ověření úplnosti a průkaznosti částek a informací uvedených v účetní závěrce. Audit rovněž zahrnuje posouzení správnosti a vhodnosti použitých účetních zásad a významných odhadů učiněných společností a zhodnocení celkové prezentace

účetní závěrky. Jsme přesvědčeni, že provedený audit poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku. Při ověřování účetní závěrky jsme nezjistili žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že účetní záznamy, na základě kterých byla účetní závěrka sestavena, nebyly úplné, průkazné a správné ve všech významných souvislostech. Podle našeho názoru účetní závěrka ve všech významných ohledech věrně zobrazuje majetek, závazky, vlastní jmění a finanční situaci společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 1999 a výsledek jejího hospodaření za rok 1999 v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, platným v České republice.

V Praze dne 20. června 1999

ERNST & YOUNG AUDIT, s. r. o. Praha auditorská licence KA ČR č. 137

Ing. Jan Jindřich auditor č. dekretu 1133


49

Účetní závěrka s přílohou, účetní výkazy Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 1999 v tis. Kč Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánu společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku Tržby z prodeje investičního majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného investičního majetku a materiálu Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady

50


1999

1998

533 915 255 760 278 155 11 201 575 11 101 719 -5 537 105 393 7 657 760 1 928 177 5 729 583 3 821 970 1 432 621 1 033 525 1 770 268 922 128 404 28 187 286 443 53 095 10 006 203 181 362 096 6 648 73 772 1 595 528 3 528 961

464 620 214 116 250 504 9 867 970 9 833 816 7 525 26 629 6 369 377 1 480 123 4 889 254 3 749 097 1 199 618 860 014 1 920 223 467 114 217 23 965 246 821 64 983 75 116 97 603 394 818 7 381 9 655 1 480 392 2 964 113

Provozní hospodářský výsledek Výnosy z finančních investic (součt.) Výnosy z ostatních finančních investic Zúčtování rezerv do finančních výnosů Tvorba rezerv na finanční náklady Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Hospodářský výsledek z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním

1999

1998

-41 664 10 237 10 237 10 126 0 46 763 75 464 454 992 455 693 -9 039 -5 454 0 -5 454 -45 249 81 006 -977 81 983 36 734 31 280

485 350 5 309 5 309 248 26 120 60 468 53 498 227 493 328 389 -114 489 -5 454 0 -5 454 376 315 59 276 22 040 37 236 413 551 408 097


51

Účetní závěrka s přílohou, účetní výkazy

Rozvaha k 31. 12. 1999

1999

1999

v tis. Kč Aktiva

Brutto

Korekce

11 701 696 6 351 858 97 457 77 751 14 921 286 4 499 6 226 866 38 003 682 441 2 222 781 210 895 559 433 2 513 313 27 535 2 014 6 404 19 117 3 418 307 411 570 347 215 7 533 56 822 111 232 111 232

1 991 595 1 827 149 74 232 59 311 14 921

Aktiva celkem Stálá aktiva Nehmotný investiční majetek Software Jiný nehmotný investiční majetek Nedokončené nehmotné investice Poskytnuté zálohy na nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek Pozemky Budovy, haly a stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný hmotný investiční majetek Nedokončené hmotné investice Poskytnuté zálohy na hmotný investiční majetek Finanční investice Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem Ostatní investiční cenné papíry a vklady Jiné finanční investice Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zboží Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku

52


1 752 917 225 659 1 415 486 111 772

164 446 97 032 97 032

1999

1998

Netto Minulé účetní období netto 9 710 101 7 898 027 4 524 709 3 566 751 23 225 29 828 18 440 22 990 0 0 286 3 829 4 499 3 009 4 473 949 3 516 048 38 003 38 003 456 782 382 614 807 295 686 260 99 123 22284 559 433 342 697 2 513 313 2 044 190 27 535 20 875 2 014 1 665 6 404 2134 19 117 17 076 3 253 861 2 984 165 314 538 376 569 250 183 316 159 7 533 13 070 56 822 47 340 111 232 69 334 111 232 69 334

Aktiva Pohledávky ke společníkům a sdružení Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Sociální zabezpečení Stát - daňové pohledávky Odložená daňová pohledávka Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Kurzové rozdíly aktivní Dohadné účty aktivní

1999

1999

Brutto

Korekce

1 618 621 1 216 546

67 414 67 112

366 828

1999

Netto Minulé účetní období netto

1 551 207 1 149 434

1 059 639 732 918

366 828

290 928

0 35 247 1 276 884 253 906 1 022 978 1 931 531 1 931 531 1 482 774 84 522 364 235 0

1998

0 302

34 945 1 276 884 253 906 1 022 978

35 793 1 478 623 286 798 1 191 825

1 931 531 1 931 531 1 482 774 84 522 364 235 0

1 347 111 1 347 111 1 271 442 56 255 19 414 0


53


Rozvaha k 31. 12. 1999 v tis. Kč Pasiva Pasiva celkem Vlastní jmění Základní jmění Základní jmění Vlastní akcie Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku Oceňovací rozdíly z kapitálových účastí Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Nedělitelný fond Statutární fond a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy zákonné Rezerva na kurzové ztráty Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem

54


1999

1998

9 710 101 1 826 696 2 735 510 2 735 510

7 898 027 1 789 962 2 735 510 2 735 510

0 0 0

27 537 0 27 537

25 144 25 144

4 467 4 467

-970 692

-1 391 103

-970 692 36 734 4 577 944 1 119 301 963 545 0 155 756 472 670

-1 391 103 413 551 3 880 393 970 512 830 963 0 139 549 572 670

Pasiva Závazky k podnikům s podstatným vlivem Dlouhodobé přijaté zálohy Emitované dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Jiné dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Závazky ke společníkům a sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení Stát - daňové závazky a dotace Odložený daňový závazek Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem Závazky k podnikům s podstatným vlivem Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Kurzové rozdíly pasivní Dohadné účty pasivní

1999

1998

472 670 1 239 468 1 104 174

0 572 670 994 411 771 202

55 459 40 655 11 930 16 361

49 047 37 923 103 990 21 814

10 889 1 746 505 1 579 425 167 080

10 435 1 342 800 1 090 125 252675

3 305 461 2 553 218 1 174 388 852 619 526 211 752 243

2 227 672 1 682 354 884 031 661 727 136 596 545 318


55


Finanční výsledky podle mezinárodních účetních standardů (IAS) Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 1999 v tis. USD

1999

1998

Výnosy z přepravy Ostatní provozní příjmy Obrat celkem

340 403 53 317 393 720

314 893 47 528 362 421

Provozní náklady Osobní náklady Odpisy Ostatní provozní náklady

254 380 41 932 48 716 15 819

219 608 36 654 43 752 18 058

32 873 414 -22 379 -8 109

44 349 2 512 -21 025 -8 715

Hospodářský výsledek před zdaněním Daňová povinnost

2 799 0

17 121 0

Hospodářský výsledek

2 799

17 121

Provozní hospodářský výsledek Ostatní příjmy Úroky placené a finanční poplatky Kurzové rozdíly

56


Rozvaha k 31. 12. 1999 1999

v tis. USD 1998

Stálá aktiva Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek Finanční investice

485 420 927 483 687 806

457 393 1 394 455 289 710

Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky a ostatní aktiva Finanční majetek Krátkodobé závazky

95 953 9 359 51 104 35 490 -137 467

103 099 12 051 41 521 49 527 -128 267

Netto oběžná aktiva minus závazky Celková aktiva minus běžné závazky

-41 514 443 906

-25 168 432 225

Dlouhodobé závazky Rezervy Celkem

-316 210 -1 339 126 357

-307 432 -1 657 123 136

126 357 99 509 26 848

123 136 99 509 23 627

v tis. USD

Vlastní jmění Základní jmění Hospodářský výsledek a rezervy


57

Příloha k účetní závěrce ČSA a. s. k 31.12.1999 A. Účetní metody a účetní zásady 1. Nakupované zásoby jsou oceňovány váženým aritmetickým průměrem, zásoby vytvořené ve vlastní režii jsou oceňovány jako souhrn nákladů na materiál, mzdy, ostatní provozní náklady a režie. Do pořizovacích cen nakupovaných zásob se účtují náklady na dopravu, clo a balení. 2. Základem pro ocenění HIM a NHIM vytvořeného ve vlastní režii je souhrn nákladů na materiál, mzdy, ostatní provozní náklady a režie. 3. Majetkové účasti ČSA a.s. jsou oceněny v účetnictví ČSA a.s. v ceně pořízení, konsolidace výsledků dceřiných společností nebyla prováděna z důvodu nevýznamného podílu na obratu a jmění ČSA a.s. 4. V oblasti odpisů se společnost řídí publikovaným odpisovým plánem, který stanoví rovnoměrné odpisové sazby pro jednotlivé druhy majetku. 5. Společnost používá pro přepočet zahraničních měn do Kč tzv. kurzy IATA Clearing House s tím, že pro přepočet pohledávek, závazků a finančních prostředků ke konci roku byl použit kurz ČNB ze dne 31. 12. 1999. Pouze v těch případech, kdy ČNB nepublikuje kurzy měn, ve kterých má ČSA a.s. vedeny operace v zahraničních měnách, byly použity ke konci roku aktuální kurzy IATA Clearing House.

B. Doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisků a ztrát 1. Rozpis hmotného a nehmotného majetku společnosti v tis. Kč

charakter pozemky budovy, haly, stavby energetická zařízení pracovní stroje a zařízení přístroje a zvl. tech. zařízení. rotující letadlové celky letadla

58


pořizovací cena 1999 38 003 682 441 59 008 97 481 409 755 520 311 658 002

oprávky 1999 0 225 659 18 673 52 401 328 945 317 619 440 506

pořizovací cena 1998 38 003 581 864 40 953 87 335 392 126 484 337 781 992

odpisy 1999 0 27 863 4 537 10 405 49 467 61 476 32 477

charakter dopravní prostředky jiný majetek inventář drobný hmotný inv. majetek celkem HIM software jiný nehm. inv. majetek celkem NHIM

pořizovací cena 1999 408 901 103 643 69 322 107 253 3 154 120 77 751 14 921 92 672

oprávky 1999 214 922 4 822 42 420 106 950 1 752 917 59 311 14 921 74 232

pořizovací cena 1998 387 289 22 836 66 524 76 071 2 959 330 70 368 12 416 82 784

odpisy 1999 44 282 3 968 4 998 32 532 272 005 11 933 2 505 14 438

2. Nejdůležitější tituly přírůstků a úbytků majetku za rok 1999 v tis. Kč charakter budovy, haly, stavby stroje, přístroje a zařízení dopravní prostředky včetně letadel a rotujících let. celků jiný majetek inventář drobný hmotný inv. majetek software jiný nehmotný majetek

přírůstky 102 030 74 765 282 529 80 807 3 413 32 532 7 428 2 461

úbytky 1 454 28 934 342 943 615 1 350

3. Finanční leasing 3.1. letadla A310-300 včetně zařízení - pořízení v roce 1991 s trváním smlouvy do roku 2 003 a finančním plněním splátek leasingu do roku 2 001 3.2. letadla typu ATR72 včetně zařízení - pořízení v roce 1992 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 002 3.3. letadla typu Boeing 737-500 včetně zařízení - pořízení v roce 1992 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 004


59

Příloha k účetní závěrce ČSA a. s. k 31.12.1999

3.4. letadla typu ATR42 včetně zařízení - pořízení v roce 1996 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 006 3.5. letadla typu Boeing 737 - pořízení v roce 1997 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 009 3.6. letadla typu Boeing 737 - pořízení v roce 1998 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 010 3.7. letadla typu Boeing 737 - pořízení v roce 1999 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 011 Hodnota závazků z titulu finančních leasingů podle dat splatnosti měna USD USD USD USD USD

pořizovací ceny zaplaceno do 31. 12. 1999 - z toho v roce 1999 zbývá zaplatit do 1 roku nad 1 rok

částka v tis. 791 094 386 708 63 936 66 961 337 425

4. Operativní pronájem letadel Popis Boeing 737/400 WGF Boeing 737/400 WGG ATR42 BFG ATR42 BFH ostatní celkem

Doba pronájmu do roku 2 003 do roku 2 003 do roku 2 004 do roku 2 004 dle potřeby

Výše nájemného v roce 1999 v tis. Kč 121 300 110 058 23 777 15 190 1 584 271 909

Výše nájemného v roce 1998 v tis. Kč 117 710 106 610

0 224 320

5. Obchodní pohledávky a závazky v tis. Kč ve lhůtě splatnosti po lhůtě splatnosti • tuzemsko • zahraničí

60


pohledávky 99 1 143 176 73 370 38 656 34 714

opr. položky 99 67 112 36 482 30 630

pohledávky 98 730 470 90 594 48 964 41 630

opr. položky 98 88 146 48 964 39 182

ve lhůtě splatnosti • tuzemsko • zahraničí

závazky 99 1 104 174 265 022 839 152

závazky 98 771 202 228 657 542 545

6. Vzájemné zůstatky ČSA a.s. a dceřiných společností na konci roku 1999 v tis. Kč dceřiná společnost Amadeus s.r.o. S.A.S. s.r.o. Airtours a.s. CSA Services CSA Support s.r.o.

pohledávky ČSA 76,8 1 201,8 0,0 94,1 65,6

závazky ČSA 0,0 0,0 0,0 0,0 3 947,1

Informace o výši majetkové účasti ČSA a.s. v dceřiných společnostech a jejich hospodářské výsledky za rok 1999 jsou uvedeny v samostatné kapitole výroční zprávy. 7. Zaměstnanci Průměrný počet zaměstnanců společnosti za rok 1999 činil celkem 3 876, z toho řídících pracovníků 75.

mzdové náklady odměny členům orgánů společnosti náklady na sociální zabezpečení sociální náklady celkem

osobní náklady celkem 1 033 525 tis. Kč 1 770 tis. Kč 268 922 tis. Kč 128 754 tis. Kč 1 432 971 tis. Kč

z toho na řídící pracovníky 46 389 tis. Kč 12 061 tis. Kč 4 169 tis. Kč 62 619 tis. Kč


61


8. Vlastní jmění Společnost vede ke konci roku 1999 na neuhrazených ztrátách minulých let ztráty v celkové výši 970 692 tis. Kč. Valná hromada odsouhlasila použití dosaženého zisku za rok 1999 takto: a) 5% příděl do rezervního fondu společnosti ve výši 1 837 tis. Kč, b) použití částky 34 897 tis. Kč na úhrady ztrát minulých let Celková výše ztrát vedených v účetnictví společnosti bude činit 935 795 tis. Kč, tj. 34,2% podíl ztrát na základním jmění společnosti. 9. Rezervy vedené v účetnictví společnosti v tis. Kč 9.1. Zákonné rezervy na opravy a udržování počáteční zůstatek 830 964

tvorba 1999 257 277

čerpání 1999 124 696

konečný zůstatek 963 545

tvorba 1999 94 940

čerpání 1999 7 473


tvorba 1999 5 733

čerpání 1999 76 993


9.2. Ostatní rezervy na opravy a udržování počáteční zůstatek 32 037 9.3. Ostatní rezervy počáteční zůstatek 107 512

62


10. Bankovní úvěry V souvislosti s dodávkami letadel B737 pořízených formou zahraničního finančního leasingu byl ze strany financujících bank poskytnut úvěr, který ke konci roku 1999 činil 44 230 tis. USD. Dále společnost čerpala ke konci roku 1999 úvěr na pořízení motoru a letového simulátoru ve výši 4 312 tis. USD. 11. Výnosy z běžné činnosti v tis. Kč charakter výnosů tržby za prodej zboží tržby z realizované přepravy - zahraniční přeprava - vnitrostátní přeprava - nepravidelná přeprava tržby z prodeje služeb

rok 1999 533 915 10 253 135 9 610 763 5 797 636 575 848 585

rok 1998 464 620 9 109 367 8 497 121 6 111 606 135 724 454


63


Přehled o peněžních tocích společnosti za rok 1999 P. Z. A.1. A.1.1. A.1.2. A.1.3. A.1.4. A.1.5. A* A.2. A.2.1. A.2.2. A.2.3. A ** A.3. A.4. A.5. A.6. A *** B.1. B.2. B.3.

64


Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Účetní zisk (ztráta ) z běžné činnosti před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace Odpisy stálých aktiv Změna stavu opravných položek, rezerv a změna zůstatků přechodných účtů aktiv a pasiv Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv Výnosy z dividend a podílů na zisku Vyúčtované nákladové a výnosové úroky Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami Změna potřeby pracovního kapitálu Změna stavu pohledávek z provozní činnosti Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti Změna stavu zásob Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků Přijaté úroky Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy včetně uhrazené splatné daně z příjmů z mimořádné činnosti Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv Půjčky a úvěry spřízněným osobám

1 478 623 - 39 795 823 445 309 199 538 163 - 42 381 - 10 237 28 701 783 650 - 288 159 - 532 608 239 604 4 845 495 491 - 75 464 46 763 0 95 929 562 719 - 857 178 49 135

B *** C.1. C.2. C.2.1. C.2.2. C.2.3. C.2.4. C.2.5. C.2.6. C.3. C*** F. R.

Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků Dopady změn vlastního jmění na peněžní prostředky Zvýšení peněžních prostředků z titulu zvýšení základního jmění Vyplacení podílu na vlastním jmění společníkům Peněžní dary a dotace do vlastního jmění a další vklady akcionářů Úhrada ztráty společníky Přímé platby na vrub fondů Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku Přijaté dividendy a podíly na zisku Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období

- 808 043 33 348

10 237 43 585 - 201 739 1 276 884


65

Výsledky letecké přepravy ČSA v roce 1999 Severní Amerika

Dálný východ

Blízký a Střední východ

Západní Evropa

Východní Evropa

Pravidelná mezinárodní

386,0

82,0

908,0

10 745,5

4 654,0

16 775,5

Počet letů

lety

Počet přepravených osob

PAX

124 216

28 434

165 629

1 089 165

445 154

1 852 598

Celkový přepravní výkon

tis. tkm

84 175,4

25 050,3

45 554,2

92 860,3

38 819,2

286 459,4

Výnosy celkem

tis. Kč

1 130 862

317 692

1 028 651

5 627 608

1 738 375

9 843 188

Obchodně přepravní výkony ČSA v letech 1989 -1999

Lety:

Nalétané km:

Prod. hodiny:

Počet přep. cest.:

Využité oskm:

66


1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

celkem

10 998,5

10 012,5

8 927,5

10 211,5

11 570,5

11 262,0

12 929,5

13 505,5

14 489,5

15 205,0

17 718,5

MPŘ

7 439,5

6 607,0

6 183,5

7 994,5

11 387,5

11 147,0

12 781,5

13 505,5

14 478,5

15 204,0

17 718,5

VPŘ

3 559,0

3 405,5

2 744,0

2 217,0

183,0

115,0

148,0

0,0

11,0

1,0

0,0

celkem (000)

29 418,1

27 289,2

25 263,5

29 195,6

27 011,5

26 736,1

30 045,8

31 675,0

33 583,6

34 567,0

38 627,7

MPŘ

25 616,9

23 648,5

22 535,7

26 692,2

26 908,7

26 670,9

29 962,5

31 675,0

33 580,8

34 566,8

38 627,7

VPŘ

3 801,2

3 640,7

2 727,8

2 503,4

102,8

65,2

83,3

0,0

2,8

0,2

0,0

celkem

40 451,7

37 032,8

34 439,9

40 393,9

43 665,6

43 023,3

48 944,1

51 134,0

53 687,5

54 949,0

62 311,0

MPŘ

33 229,6

30 233,3

29 129,9

35 384,4

43 403,4

42 856,8

48 715,9

51 134,0

53 680,1

54 948,0

62 311,0

VPŘ

7 222,1

6 799,5

5 310,0

5 009,5

262,2

166,5

228,2

0,0

7,4

1,0

0,0

celkem (000)

1 490,7

1 285,2

974,5

1 078,2

1 146,1

1 239,7

1 488,3

1 612,1

1 733,7

1 801,8

2 064,1

MPŘ

1 183,8

985,3

775,4

914,3

1 137,0

1 235,4

1 476,0

1 598,9

1 722,1

1 801,8

2 064,1

VPŘ

306,9

299,9

199,1

163,9

9,1

4,3

12,3

13,2

11,6

0,0

0,0

celkem (000 000)

2 626,0

2 346,9

2 103,8

2 423,2

2 106,4

2 245,3

2 640,0

2 725,4

2 897,9

2 910,6

3 149,5

MPŘ

2 485,6

2 208,6

2 016,5

2 346,6

2 103,9

2 244,1

2 636,6

2 721,7

2 894,7

2 910,6

3 149,5

VPŘ

140,4

138,3

87,3

76,6

2,5

1,2

3,4

3,7

3,2

0,0

0,0

1989 Využití sed. kap.:

Využ. tkm:

Tkm zboží, pošty:

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

celkem (%)

72,9

68,6

61,0

61,1

57,4

63,9

66,6

66,0

66,8

66,3

65,8

MPŘ

73,1

68,5

60,7

61,4

57,4

63,9

66,6

66,0

66,8

66,3

65,8

VPŘ

69,9

70,8

68,3

54,8

36,8

30,4

43,9

64,7

67,8

0,0

0,0

celkem (000 000)

263,7

236,2

227,3

246,6

214,7

224,8

264,4

268,7

285,4

288,3

311,6

MPŘ

250,5

223,1

218,9

239,0

214,4

224,7

264,1

268,4

285,1

288,3

311,6

VPŘ

13,2

13,1

8,4

7,6

0,3

0,1

0,3

0,3

0,3

0,0

0,0

celkem (000 000)

23,6

21,2

31,3

28,5

25,1

22,7

26,8

23,5

24,6

26,3

28,2

MPŘ

22,3

19,9

30,5

27,8

25,1

22,7

26,8

23,5

24,6

26,3

28,2

Využ. cel. nab. kap.:

VPŘ

1,3

1,3

0,8

0,7

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

celkem (%)

68,6

64,4

56,8

52,4

49,2

54,9

57,3

56,1

56,9

56,8

56,6

MPŘ

68,9

64,4

56,6

52,4

49,3

54,9

57,3

56,1

56,9

56,8

56,6

VPŘ

62,9

63,6

63,8

53,4

38,0

32,6

44,8

64,7

67,1

0,0

0,0

Poznámka: MPŘ - mezinárodní přeprava VPŘ - vnitrostátní přeprava


67

Letadlový park ČSA A310-300

B737-400

B737-500

TU-154M

ATR72

ATR42

2

5

10

2

4

4

2

4,79

9,87

3,61

4

2,95

Naturální ukazatele absolutní Evidenční počet letadel Průměrný počet letadel Forma vlastnictví:

• vlastní

3,61

• finanční leasing

2

• operační leasing Průměrný věk letadla

9,87

4

2

2 0,95

8,88

4,42

4,83

10,85

7,79

3,72

Nalétané kilometry

• pravidelná přeprava

6 868 465

8 810 104

15 060 026

139 474

3 618 643

1 689 190

• celkem

6 868 465

8 862 367

15 350 281

2 210 303

3 639 457

1 691 308

Čisté letové hodiny

• produktivní PL

8 708,13

12 598,60

22 851,47

3 531,07

10 305,53

4 693,46

SK

8 515,92

13 320,70

23 542,68

3 245,58

9 125,48

4 551,19

8 537,36

13 348,48

23 611,12

3 260,97

9 212,18

4 652,16

• produktivní

9 105,76

15 384,33

27 662,22

3 675,60

10 549,98

5 455,88

• celkem

9 132,41

15 415,52

27 741,07

3 695,08

10 645,93

5 565,83

• celkem Hrubé letové hodiny

Počet startů Počet cestujících

1 378

7 052

14 934

1 742

7 149

4 439

159 605

541 116

758 660

199 328

206 539

88 174

Využité převedené tkm (000)

112 520,3

73 687,3

81 978,0

23 822,6

10 307,0

3 222,4

Nabízené převedené tkm (000)

186 268,5

124 132,3

169 319,8

33 828,6

19 532,3

6 306,8

Využité oskm (000)

1 065 086,1

759 415,1

851 624,2

264 152,8

107 551,9

34 329,4

Nabízené oskm (000)

1 429 463,1

1 178 847,9

1 450 872,8

324 625,5

206 809,1

67 340,8

42 726

37 121

61 109

18 220

6 197

2 763

Spotřeba LPH v t

68

2,79


Naturální ukazatele - poměrové Denní využití letadel

B737-500

TU-154M

ATR72

ATR42

11,70

7,63

6,55

2,47

6,31

4,32

• z hrubé doby

12,51

8,82

7,70

2,80

7,29

5,17

• z hrubé doby - sk. m. r.

Průměrná rychlost (km/h)

B737-400

• z čisté doby

12,52

8,63

7,73

2,85

7,04

5,79

4 984

1 257

1 028

1 269

509

381

• z čisté doby

6,20

1,89

1,58

1,87

1,29

1,05

• z hrubé doby

6,63

2,19

1,86

2,12

1,49

1,25

• z čisté doby

805

664

650

678

395

364

• z hrubé doby

752

575

553

598

342

304

16 382

8 315

5 340

10 778

2 832

1 905

2 426

603

347

22

172

78

Průměrná délka úseku (km) Průměrná délka úseku (hod)

A310-300

Průměrné vytížení letadla (kg) v tom: zboží, pošta (kg) tj. v %

14,81

7,25

6,50

0,21

6,09

4,12

27 119

14 007

11 030

15 305

5 367

3 729

% využití celkové nabízené kapacity

60,4

59,4

48,4

70,4

52,8

51,1

% využití celkové nabízené kapacity - sk.m.r.

60,1

60,0

48,8

68,9

49,7

54,8

Průměrný nabízený payload (kg)

Průměrný počet PAX

155

86

55

120

30

20

Průměrný počet nabízených sedadel

208

133

95

147

57

40

% využití sedačkové kapacity

74,5

64,4

58,7

81,4

52,0

51,0

% využití sedačkové kapacity - sk.m.r.

74,6

65,7

58,1

79,3

49,7

51,5

Průměrná doba pojíždění (min) Spotřeba LPH (kg)

Spotřeba LPH (g) na nab. oskm

26

18

17

15

12

12

• na čistou hodinu

5 005

2 781

2 588

5 587

673

594

• na hrubou hodinu

4 679

2 408

2 203

4 931

582

496

29,9

31,5

42,1

56,1

30,0

41,0


69

Letadlový park ČSA Pronájem

Blok. sedač.

CELKEM

Naturální ukazatele absolutní Evidenční počet letadel

27

Průměrný počet letadel Forma vlastnictví:

27,22 • vlastní

3,61

• finanční leasing

20,66

• operační leasing

2,95

Průměrný věk letadla

5,77

Nalétané kilometry

• pravidelná přeprava

Čisté letové hodiny

• produktivní PL

• celkem

5 546

SK

Hrubé letové hodiny

Počet startů


38 627 727 62 688,26

9,02

62 310,57

• celkem

11,06

62 633,33

• produktivní

10,23

71 844,00

• celkem

12,97

72 208,81

4

36 698

Počet cestujících

239

Využité převedené tkm (000)

30,6

6 023,6

311 591,8

Nabízené převedené tkm (000)

78,8

11 222,2

550 689,3

110 438

2 064 099

Využité oskm (000)

339,7

66 974,5

3 149 473,7

Nabízené oskm (000)

852,9

124 709,9

4 783 522,0

Spotřeba LPH v t

70

36 185 902

54

168 190

Naturální ukazatele - poměrové

Denní využití letadel

Průměrná rychlost (km/h)

• z hrubé doby

7,27

• z hrubé doby - sk. m. r.

7,17 1 387

1 053

• z čisté doby

2,77

1,71

• z hrubé doby

3,24

1,97

• z čisté doby

501

617

• z hrubé doby

v tom: zboží, pošta (kg) tj. v % Průměrný nabízený payload (kg)

428

535

5 517

8 067

5

728

0,09

9,03

14 208

% využití celkové nabízené kapacity

38,8

% využití celkové nabízené kapacity - sk.m.r. Průměrný počet PAX

14 256 53,7

56,6

56,3

56,8

61

Průměrný počet nabízených sedadel

154

% využití sedačkové kapacity

39,8

% využití sedačkové kapacity - sk.m.r. Průměrná doba pojíždění (min)

Spotřeba LPH (g) na nab. oskm

CELKEM

6,30

Průměrné vytížení letadla (kg)

Spotřeba LPH (kg)

Blok. sedač.

• z čisté doby

Průměrná délka úseku (km) Průměrná délka úseku (hod)

Pronájem

82 124 53,7

65,8

56,3

66,3

29

16

• na čistou hodinu

4 882

2 685

• na hrubou hodinu

4 163

2 329

63,3

35,2


71

Text ČSA a.s.

Fotografie Nikola Tačevski

Design Radek Rytina

Produkce ZERO s.r.o.

České aerolinie a. s. Výroční zpráva 1999

Recommend Documents