Česká záchranná služba objevuje přínos holistických IT řešení

Zpráva Digital Health Intel® - Model hodnocení přínosu IT řešení ve zdravotnické péči

Česká záchranná služba objevuje přínos holistických IT řešení Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy

MUDr. Jiří Danda (primář), MUDr. Milana Pokorná a MUDr. Daniel Kobr, lékaři RLS, ZZS HMP MUDr. Jaroslav Kratochvíl, nemocniční lékař MUDr. Ondřej Franĕk, vedoucí lékař ZOS ZZS HMP MUDr. Jaroslav Valášek, náměstek zdravotnické sekce, ZZS HMP Ing. Petr Zajíček, vedoucí střediska informačních systémů, ZZS HMP MUDr. Pavel Kubů, Business Development Manager, Intel MUDr. Pavel Trnka, výkonný ředitel, KTTP s.r.o. Padraig Coakley, finanční analytik, Intel

Zpráva Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy

Sběr elektronických dat na místě zásahu Úkolem Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) je reagovat na tísňová volání v rámci Prahy, která je největší sídelní aglomerací České republiky a zároveň jejím hlavním městem. Návratnost investic do odolných notebooků používaných lékaři v průběhu pohotovostních výjezdů k případům činí 149 % za 36 měsíců, vyrovnání nákladů a příjmů je okolo 12 měsíců a čistá současná hodnota 21 403 EUR. Holistická IT řešení jsou podle zjištění studie přínosná pro celý systém zdravotnické péče.

Pražské nemocnice až na dvě vyjímky nezajišťují provoz označovaný jako centrální příjem. Tuto roli plní ZZH HMP, jejíž lékaři Rychlé lékařské pomoci (RLP) poskytují akutní zdravotnickou péči přímo na místě zásahu. Po ošetření je pacient sanitou převezen do příslušné nemocnice. ZZS HMP projevila zájem o analýzu přínosů mobilního modulu, který je součástí informačního systému řízení záchranné služby GEmMA. Tato aplikace měla usnadnit řízení provozu ZZS HMP. Pomocí navrženého modulu měli být lékaři RLP, kteří se k pacientovi dostávají jako první, schopni zajistit přesná data přímo na místě zásahu. Celkově bylo cílem pilotního projektu mobilního místa poskytování péče (Mobile Point of Care – MPoC) vyhodnocení přínosu používání počítačů a GEmMA modulu v rámci přednemocniční neodkladné péče poskytované ZZS HMP ve srovnání s tradičním administrativním postupem (využívající papírové formuláře). Analýza probíhala na základě měření pracovního toku po příjezdu RLP na místo zásahu a po převozu pacienta do nemocnice. Studie MPoC odhalila několik vyčíslitelných i zcela neočekávaných přínosů spíše ve prospěch nemocnic než záchranné služby. Výsledky studie MPoC a analýza přínosu pro danou organizaci přinesly zjištění, že holistická informačně-technologická řešení mají pozitivní dopad na všechny úrovně

2

celého systému zdravotnické péče včetně zdravotnických záchranných služeb. Stručný přehled Díky informačnímu systému GEmMA implementovaném v rámci ZZS HMP si mohla tato organizace vytvořit a spravovat systém elektronických výjezdových reportů Electronic Mission Report (EMiR), který zajišťoval kompilaci a předávání statistických informací z místa zásahu a sběr podkladů pro vyúčtování poskytnuté péče pro účely pojišťoven. Lékaři ZZS HMP disponovali dvěma odolnými notebooky typu Panasonic TOUGHBOOK CF-19, s jejichž pomocí měli sbírat informace na místě zásahu. Spojení zasahujících lékařů s operačním střediskem zajišťovalo připojení 3G HSDPA a centrální aplikační server umístěný v datovém centru záchranné služby. Data vložená na místě zásahu se ukládala do systému GemMA ve formě EMiR. Po předání pacienta z rukou lékařů do péče paramedika nebo nemocnice je z notebooku vytištěna část údajů EMiR označovaná jako elektronický zdravotní záznam o pacientovi (Electronic Patient Report – EPR). Ten pak paramedik nebo lékař (pokud pacienta do nemocnice doprovází) předá lékaři v nemocnici. EPR obsahuje informace o provedeném ošetření. Popsaný elektronický postup nahradil manuální vypisování papírových dokumentů, jejichž obsah byl často špatně čitelný. Studie MPoC poukázala na několik vyčíslitelných přínosů, které přinesly čistou současnou hodnotu 21 403 EUR. Zjistila také, že k vyrovnání nákladů a příjmů došlo za 12 měsíců (necelých 13) a že


návratnost investice činila 149 %. Vedle těchto signifikantních přínosů projekt MPoC a analýza hodnoty pro zdravotnický sektor dále odhalily, že holistický model informačně-technologických řešení je přínosný pro celý systém zdravotnické péče. Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy ZZS HMP zajišťuje pohotovostní zdravotnické služby na území hlavního města Prahy a přilehlých příměstských oblastí tj. asi pro 1,2 milionu obyvatel. Praha má dobře rozvinutý systém poskytování státní zdravotnické péče, který je bezplatný pro občany EU a Švýcarska. Akutní zdravotnická péče a první pomoc mimo zdravotnická zařízení je poskytována zdarma také všem návštěvníkům České republiky. V Praze a jejích příměstských oblastech funguje 15 nemocnic (5 fakultních a 10 menších místních zařízení), z nichž pouze dvě disponují centrálním příjmem. Spektrum činností ZZS HMP odpovídá městskému systému záchranné služby, v jehož rámci se provádí pohotovostní zdravotnické zásahy různorodého charakteru a různých stupňů závažnosti počínaje případy ohrožení života (jako jsou např. zástava srdce nebo vážná poranění) na jedné straně až po psychosociální zásahy zejména u starších osob na straně druhé. ZZS HMP disponuje jednou helikoptérou letecké záchranné služby (LZS), dvaceti pěti sanitami s posádkami paramediků – rychlá zdravotnická pomoc (RZP) a sedmi terénními vozy s výjezdovou skupinou složenou z lékaře a řidiče - paramedika – t.j. rychlá lékařská pomoc (RLP). Výjezdové

posádky paramediků se sanitními vozy vyjíždějí samostatně k nenadálým případům, kde nedošlo k závažným zraněním. V akutních případech, kdy je pacient ohrožen na životě, přijíždí k případu jako první RLP následovaná posádkou RZP. Lékař RLP na místě stanoví prognózu a poskytne nezbytné ošetření. Tento typ zásahů používaný u závažných případů se označuje jako systém rendez vous. V praxi systém rendez-vous znamená, že k případům vyjíždí jak RLP, tak RZP. RLP přijíždí na místo nehody jako první, protože je rychlejší. Jakmile lékař RLP provede nezbytné ošetření, sanitka pacienta odváží do nemocnice. Na místě zásahu si lékař zaznamená detailní informace o prognóze, podaných lécích a doporučeném postupu léčby po převozu pacienta do nemocnice. Tyto informace mají napomoci lékařům ve zdravotnickém zařízení po přijetí pacienta rychle zahájit jeho léčbu. Volba cílové nemocnice, kam má být pacient převezen, závisí na charakteru případu. Tento výběr je povinností osádky sanitního vozu, která v případě nutnosti rovněž provádí ošetření po dobu převozu. Pražské nemocnice od zdravotnické záchranné služby každý měsíc převezmou průměrně 8 500 pacientů, přičemž téměř 2 000 z nich (20 %) k nim přiváží posádky RLP.

3


Porozumět, v čem je přínos: Model hodnocení přínosu MPoC s technologií Intel®

Model hodnocení přínosu IT řešení s technologií Intel® ve zdravotnické péči dává pražské záchranné službě možnost seznámit se se způsobem, jakým mohou informační technologie zefektivnit jejich každodenní pracovní postupy a také snížit náklady v dalších oblastech zdravotnické péče.

Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy (ZZS HMP) chtěla zjistit potenciální MPoC pro lékaře Rychlé lékařské pomoci (RLP) v rámci jejich zásahů a dále zda existují další benefity, jako je např. úspora nákladů či zkvalitnění péče o pacienty.

investic do IT řešení. Stanovené ukazatele výkonnosti relevantní pro určitou investici umožňují dané organizaci formulovat si své hlavní cíle a soustředit se na ně. Diskuse o těchto ukazatelích může rovněž ovlivnit plánování projektu a zvýšit úspěšnost implementace.

Tento pilotní projekt MPoC využívající model posuzování hodnoty IT řešení s technologií Intel® byl zaměřen specificky na optimalizaci pracovního toku, kvalitu poskytované péče, spokojenost zaměstnanců a náklady na zdravotnickou péči. ZZS HMP si rovněž uvědomila, že jí zkušenosti získané při realizaci pilotního projektu s modelem hodnocení MPoC usnadní implementaci dalších informačních technologií.

ZZS HMP chtěla zjistit přínos řešení MPoC z hlediska optimalizace pracovních toků, a proto dvě ze svých sedmi osádek vozů Rychlé lékařské pomoci (RLP) vybavila odolnými notebooky, které nahradily rukou psané záznamy. Sledovalo se jejich používání a hodnotil se jejich přínos ve srovnání s tradičním způsobem administrativy prováděné lékaři RLP (papírové formuláře).

Model hodnocení přínosu IT řešení s technologií Intel® ve zdravotnické péči vyvinula skupina Digital Health Group (DHeG) společnosti Intel ve spolupráci s inovačními centry informačních technologií jako nástroj pro IT odborníky k posuzování hodnoty investice do MPoC. Model hodnocení společnosti Intel staví na předpokladu, že všechny investice do informačních technologií jsou podnikové investice, které mají podporovat strategické priority dané organizace a přinášet jí trvalé výhody. Proto byl model hodnocení MPoC navržen tak, aby pomohl klientům posoudit, v čem pro ně mohou být informační technologie přínosné, přičemž hlavní pozornost soustředí na vyčíslitelné finanční přínosy. Model hodnocení MPoc vychází z ukazatelů výkonnosti (value dials) tj. z rozsáhlých kategorií benefitů, kterými se mohou projevovat strategické přínosy 4

Na základě pohovorů s vedoucími pracovníky ZZS HMP byly stanoveny cíle MPoC. Mezi dotazované patřili lékaři RLP MUDr. Jiří Danda (primář), MUDr. Milana Pokorná a MUDr. Daniel Kobr; lékař MUDr. Jaroslav Kratochvíl; vedoucí lékař ZOS MUDr. Ondřej Franĕk; náměstek MUDr. Jaroslav Valášek a vedoucí střediska informačních systémů Petr Zajíček. Stanovené cíle: • Vytvořit podklady pro budoucí rozhodnutí • Zjistit mechanismy, jak snížit náklady • Zjistit způsoby, jak zlepšit bezpečnost pacientů • Zjistit produktivitu zaměstnanců Jednou z prioritních oblastí měření byla optimalizace pracovních toků, ale pilotní projekt si kladl za cíl také vyhodnotit přínos MPoC z hlediska nákladů na péči, kvality péče a spokojenosti zaměstnanců. Vyhodnocení těchto čtyř oblastí odpovídá cílům vymezeným ZZS HMP.


Ukazatele výkonnosti MPoC, metrika a ZZS HMP Ukazatele MPoC mají jediný zásadní cíl – měřit dopad zdravotnických IT technologií. V rámci zdravotnictví existují typické akcelerátory výkonnosti a tvorby hodnoty (value drivers) jako např. kvalita péče, bezpečnost pacientů, produktivita zaměstnanců, spokojenost zaměstnanců, zvýšení příjmů či optimalizace nákladů. Řada zdravotnických zařízení toho má mnoho společného, ale každé z nich má své specifické potřeby. Proto jsou tyto ukazatele a k nim stanovená metrika – někdy se označují také jako klíčové indikátory

Na základě takto definovaných oblastí měření byly stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti. Např. kvalitu poskytované péče charakterizovaly dva ukazatele: bezpečnost pacientů a spokojenost pacientů. V rámci těchto ukazatelů pak byla stanovena potenciálně měřitelná kritéria – např. u ukazatele Bezpečnost pacientů se jednalo o redukci chyb v přepisech záznamů a rychlejší intervenci v nemocnici. Studie MPoC obecně měří přínosy jako zlepšení nad stávající, referenční úroveň, přičemž se soustřeďuje na kvantifikovatelné benefity s finančními dopady. Tento způsob měření označovaný také jako metoda vyčíslitelných přínosů umožnil ZZS HMP definovat si ukazatele hodnoty podle vlastních potřeb a data shromážděná v jeho

výkonnosti – jedinečné a ve stejné podobě nemusejí vyhovovat každé organizaci. ZZS HMP se zaměřila mimo jiné na následující ukazatele: optimalizace pracovního toku, bezpečnost pacientů a zvýšení příjmů. U ukazatele bezpečnosti pacientů měřítka charakterizovala snížení chyb při přepisu, rychlejší intervence v nemocnici a dokonalejší rozhodování. Stejný ukazatel může zvolit i jiná organizace, ale metrika se bude lišit. Ukazatele jako takové poskytují pohled ze široké perspektivy, zatímco metrika specifické detaily relevantní pro danou organizaci.

rámci jí poskytla podklady pro investiční rozhodnutí. Díky systému se rovněž podařilo identifikovat hlavní akcelerátory výkonnosti a tvorby hodnoty a pochopit a vyhodnotit dopady této metody. Model MPoC společnosti Intel klade důraz na vyčíslitelné přínosy, u nichž lze změřit jejich finanční dopady. Umožňuje však také plně porozumět investicím do informačních technologií, a počítá tak i s řadou nefinačních přínosů. Metrika většinou vychází z výpočtu, v tomto případě pocházejí referenční údaje z uživatelské evidence. Tabulka 1 sumarizuje ukazatele výkonnosti a jejich metriky, na něž se Intel zaměřil v případě ZZS HMP.

Ukazatel výkonnosti

Metrika

Optimalizace pracovních toků

Efektivita jednotlivých směn Lepší rozhodování Přesnější fakturace Rychlejší příjem do nemocnice a následná intervence

Bezpečnost pacienta

Snížení počtu chyb v přepisech záznamů Rychlejší intervence v nemocnici Plnění standardů Zlepšení v oblasti klinických rozhodnutí Podpora klinického rozhodování lékařů posádek RLP

Spokojenost pacienta

Zkrácení doby hospitalizace

Spokojenost zaměstnanců

Větší spolehlivost Zvýšení sebedůvěrypři rozhodování Úspora času Snížení fluktuace zaměstnanců

Optimalizace nákladů

Nižší náklady

Zvýšení příjmů

Vyšší příjmy

MPoC zefektivňuje práci lékařů RLP, zvyšuje morálku zaměstnanců a zdokonaluje péči o pacienta po jeho převozu do nemocnice.

Tabulka 1: ZZS HMP – Ukazatele výkonnosti a zvolená metrika 5


Pilotní projekt: Elektronické záznamy namísto papíru

Odolné notebooky a bezdrátové připojení, které lékaři Rychlé lékařské pomoci (RLP) využívají na místech zásahu, usnadňují tok informací a zvyšují rychlost a efektivitu léčby.

Pilotní projekt Mobile Point of Care (MPoC) probíhal od února do dubna 2009. Ještě před začátkem hodnocení přínosů ale v prosinci 2008 a v lednu 2009 proběhla instalace a spuštění technologie, a tak bylo možné analyzovat pouze postimplementační pracovní toky. Instalace technologie sestávala z mobilního modulu informačního systému GEmMA umožňující Zdravotnické záchranné službě hlavního města Prahy (ZZS HMP) spravovat a uchovávat přes systém elektronických výjezdových reportů (Electronic Mission Records – EmiR) informace pořízené v průběhu výjezdů. Dvě výjezdové skupiny Rychlé lékařské pomoci (RLP) byly vybaveny odolným notebookem Panasonic Toughbook CF-19. Komunikaci mezi laptopy a centrálním serverem v datovém centru zajišťovalo připojení 3G HSDPA. Notebook umožňuje lékaři přístup do databáze EMiR, a lékař tak může záznamy v průběhu medicínské intervence i po ní aktualizovat. Při předání pacienta do péče posádky sanitního vozu nebo nemocnice si lékař vytiskne z EMiR elektronický zdravotní záznam o pacientovi (Electronic Medical Report – EPR) a předá jej osádce sanitky, která má pacienta převézt do nemocnice, nebo – pokud lékař RLP pacienta doprovází do nemocnice – přímo zdravotnickému zařízení. Bylo zjištěno, že k následné analýze a měření je třeba shromažďovat informace z pracovních toků ve třech oblastech:

6

Workflow 1: Systém elektronických reportů (EMiR) Sledování se týkalo pracovního toku spojeného s vkládáním údajů do databáze EMiR. Hlavním kritériem byla přesnost a podrobnost informací. Zdravotnické operační středisko (ZOS) přijme krizové volání a otevře nový výjezd v systému EMiR. Následně vyrozumí RLP a ta vyjíždí na místo zásahu. Lékař RLP ošetří pacienta. Jakmile je pacient stabilizovaný, lékař zaznamená nezbytné údaje. Před spuštěním studie probíhal tento proces v papírové formě. Sanitka pak pacienta převeze do nemocnice. Je-li to nutné, lékař RLP pacienta do nemocnice doprovází. V obou případech pacienta doprovází záznam EPR. Při předání pacienta v nemocnici je příslušnému ošetřujícímu lékaři předán také EPR. Lékař RLP si ponechává kopii tohoto záznamu. Zpráva o výjezdu v systému EMiR je kompletní v okamžiku předání pacienta do nemocniční péče. Pokud lékař doprovází pacienta do nemocnice, během převozu EPR průběžně aktualizuje. Před uzavřením záznamu o pacientovi museli lékaři v rámci MPoC vyplnit povinné položky, které zahrnovaly širokou škálu parametrů a měření. Mandatorní položky zaručily, že se podařilo shromáždit také data, která s případem přímo nesouvisela, ale usnadňovala nemocnici následnou léčbu pacienta a poskytovala lepší statistické údaje vedení ZZS HMP.


Lékaři ZZS HMP měsíčně absolvují 15 směn po 12 hodinách od 6:30 do 18:30. Při starém „papírovém“ systému administrativy byli čtyři nebo pět zdejších lékařů tak vytížení, že jednou za tři směny museli zůstávat v práci hodinu přesčas, aby do staničního počítače přenesli data z papírových záznamů. Situace, kdy byly papírové záznamy občas nečitelné, a nemocniční lékaři je proto nebrali v potaz, mohla mít za následek snížení důvěryhodnosti lékařů RLP u jejich protějšků v nemocnicích. Díky záznamům EPR a v nich obsaženým povinným údajům disponují lékaři v nemocnicích detailnějšími a čitelnými informacemi, z nichž mohou vycházet při další léčbě. Workflow 2: Přijetí do nemocnice Hlavními sledovanými oblastmi byly kvalita péče, produktivita zaměstnanců a bezpečnost pacienta. Pracovní tok přebírá nemocnice přijímající pacienta. Lékaři zdravotnického zařízení převezmou pacienta a doprovodnou zprávu. Seznámí se s jejím obsahem a následně pacienta vyšetří a přijmou. Nemocnice si otevře svůj interní záznam o pacientovi a zprávu EPR uloží jako součást jeho karty. Kvalita informací shromážděných prostřednictvím MPoC umožňuje přijímající nemocnici vyhnout se opětovnému celkovému vyšetření pacienta a přejít přímo ke specifičtěji zaměřenému vyšetření, což znamená zrychlení přijímací procedury. Podrobnější EPR také umožnilo rychlejší zahájení léčby pacienta, které pak přispělo ke zkrácení doby pobytu pacienta v zařízení.

Z hlediska produktivity zaměstnanců je EPR podrobnější, což snižuje riziko vzniku chyb při přepisu údajů do interního systému záznamů o pacientovi nemocnice. Workflow 3: Administrativa V rámci tohoto pracovního toku byla v centru pozornosti kvalita péče a dat, optimalizace nákladů a právní náklady. ZZS HMP pravidelně kontroluje EMiR a monitoruje případy, na něž reaguje sama nebo společně s dalšími složkami záchranného systému jako je policie a hasiči. Poskytuje statistické informace např. v souvislosti s případy kardiopulmonální resuscitace, cévní mozkové příhody, úrazů a úmrtí, a vytváří tak informační zázemí pro optimální přípravu na budoucí případy. Podrobné a přesné záznamy v systému EMiR znamenají lepší statistické údaje pro management a tedy i přínos pro budoucí strategické a taktické rozhodování. Bezprostřední reakce systému také umožňuje vedení nahlížet do EMiRu v reálném čase. Okamžitá dostupnost detailnějších informací o případu přináší nižší náklady na kompilaci údajů do zpráv pro nadřízené a vyúčtování činnosti pojišťovnám. Podrobnost a přesnost údajů rovněž přispívá ke snížení případných právních nákladů plynoucích z jednotlivých případů.

7


Výsledky: Vyčíslitelné finanční přínosy

Efektivnější způsob shromažďování dat na místě zásahu usnadňuje příjem pacienta do nemocnice, přináší rychlou návratnost investic a šetří náklady spojené jednak s přijetím do nemocnice a jednak s administrativními procesy ZZS HMP.

Pilotní projekt (Mobile Point of Care – MPoC) přinesl důležitá zjištění v rámci všech tří analyzovaných pracovních toků a ukazatelů hodnoty, k nimž patřila bezpečnost pacienta, spokojenost pacienta a spokojenost zaměstnanců. V rámci Optimalizace nákladů bylo doloženo několik měřitelných benefitů, naproti tomu ukazatel Zvýšení příjmů vyšší příjem nezaznamenal. Optimalizace pracovních toků Při optimalizaci pracovních toků odhalilo měření efektivity jednotlivých směn, že se efektivita lékařů zvyšuje, pokud mají možnost vyplnit záznam o případu na dálku tj. pokud je nemusí zapisovat do počítače na stanici. Na závěr každého výjezdu obsahuje elektronická lékařská zpráva (EPR) identické informace jako vytištěný záznam EPR předávaný lékařům v nemocnici. Není už proto nadále nutné, aby lékaři zůstávali po třech službách v průměru o hodinu déle v práci a doplňovali data do staničního počítače. Přesné informace o identitě pacienta zadané do počítače na místě zásahu eliminují vracení nesprávně vyhotovených faktur z pojišťoven zpět k ZZS HMP, což přináší průměrnou úsporu 15 minut nutných na opravu každé takové vrácené faktury. Kvalita a čitelnost tištěných EPR snižuje potřebu opakovat celkovou prohlídku pacienta nemocničním lékařem a umožňuje rychlejší intervenci. Zjištěná průměrná úspora času na jeden příjem je 5 minut.

8

obsažených údajů do interní databáze nemocnice a zároveň umožňuje nemocnici rychleji zvolit správný léčebný postup. Aplikace založená na pravidlech dále posiluje lékařova rozhodnutí a přispívá k využívání nejlepších dostupných metod léčby. Podrobný EPR dále umožňuje nemocnici zabývat se širším spektrem možných otázek souvisejících s následnou léčbou pacienta a usnadňuje hlubší statistickou analýzu případů, která může zefektivnit plánování ve specifických typech případů, k nimž může dojít. Spokojenost pacienta Systém EPR umožňuje rychlejší a efektivnější lékařskou intervenci v nemocnici a ve svém důsledku může snižovat celkovou dobu pobytu pacienta v nemocnici. Spokojenost zaměstnanců Díky lépe čitelným a podrobnějším zprávám EPR, které lékaři Rychlé lékařské pomoci (RLP) předávají nemocnicím, se zvyšuje důvěryhodnost těchto lékařů u nemocničního lékařského personálu. Dřívější nečitelné nebo neúplné rukou psané informace jim pověst kazily.

Bezpečnost pacienta

Aplikace nutí lékaře k tomu, aby vzal v úvahu více parametrů, než vyžadovaly papírové formuláře, a před ukončením zprávy provést celou řadu měření. V důsledku toho je intervence lékaře RLP mnohem komplexnější. Lékaři se pak daří snáze plnit léčebné standardy ZZS HMP.

Dobrá čitelnost tištěného záznamu EPR snižuje riziko vzniku chyb při přepisu

Systém využívající zaznamenávání údajů na papír s sebou pro lékaře přinášel


nutnost zůstávat každou třetí směnu v práci průměrně o hodinu déle, aby mohli tyto informace vložit do staniční databáze. To už v současnosti nutné není. Mobilní aplikace také pozvedla psychickou morálku lékařů RLP a přispěla k jejich delšímu setrvávání u ZZS HMP. Optimalizace nákladů Z hlediska optimalizace nákladů byly prokázány dva vyčíslitelné přínosy: • Optimalizaci řízení pracovního toku při příjmu pacienta: praxe vytištěných EPR předávaných ze sanitek do rukou lékařů v nemocnici znamenala v průměru pětiminutovou úsporu času na jeden příjem. • Optimalizaci řízení pracovního toku administrativních procesů: přesné informace o identitě pacienta zadané do počítače na místě zásahu eliminují vracení nesprávně vyhotovených faktur z pojišťoven zpět k ZZS HMP, což přináší průměrnou úsporu 15 minut nutných k opravě každé takové vrácené faktury. Přínos optimalizovaného pracovního toku při příjmu pacienta je možné vyčíslit jako roční úsporu 13 225 EUR

a přínos po stránce administrativní produktivity jako roční úsporu 606 EUR. Celková úspora za tři roky činí úhrnem 41 493 EUR. Celkové náklady na informační technologie, které zahrnovaly dva odolné notebooky, tiskárny a softwary, činily 12 162 EUR, což za tři roky představuje čistou současnou hodnotu 121 403 EUR. K tomuto číslu jsme došli po odpočtu 5 %. Uvedená částka také znamená návratnost investice 149 % v odbdobí 36 měsíců a vyrovnání nákladů a příjmů za necelých 13 měsíců. Tabulka 2 dokládá způsob výpočtu výše uvedených hodnot. Např. počáteční investice do notebooků a doplňkového vybavení, jako jsou tiskárny, byla 8 048 EUR. Náklady na software pro oba počítače činily 4 114 EUR. Roční náklady na údržbu byly 1 506 EUR. Po odečtení této částky od finančních přínosů plynoucích z úspor v oblasti příjmu pacienta a administrativy zůstal každoroční finanční zisk ve výši 12 325 EUR, což za tři roky činí 36 975 EUR. Po odečtení počáteční investice do počítačů, tiskáren a softwarů ve výši 12 162 EUR a 5 % se dostáváme k částce 21 403 EUR.

Náklady na IT v eurech

Údržba v eurech

Položka

Náklady

Počet

Počáteční investice

Rok 1

Rok 2

Rok 3

Odolné notebooky & další zařízení (např. tiskárny atd.)

4 024

2

8 048

724

724

724

Software

2 057

2

4 114

782

782

782

12 162

1 506

1 506

1 506

Přínos v oblasti produktivity při příjmu pacientů

13 225

13 225

13 225

Přínos v oblasti administrativní produktivity

606

606

606

12 325

12 325

12 325

Celkové náklady

Čistý přínos

-12 162

Čistá současná hodnota projektu za 3 roky po odpočtu 5 %

21 403

Návratnost investice

149 %

Tabulka 2: Finanční analýza Čistá současná hodnota (Net present value – NPV) je finanční veličina vyjadřující současnou hodnotou budoucích peněžních toků a (případného) současného výdaje. Čistá současná hodnota se používá jako kritérium pro hodnocení výnosnosti investičních projektů. Hlavní výhodou tohoto kritéria je zohlednění faktoru času. 9


Posun kupředu: kam směřovat do budoucna

Vedle vyčíslitelných finančních přínosů ve dvou oblastech bylo v průběhu pilotního projektu zjištěno, že holistická IT řešení generují přínosy pro všechny úrovně zdravotnictví.

Vyhodnocení přínosu pilotního projektu Mobile Point of Care (MPoC) Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy přineslo pár neobvyklých a nečekaných závěrů. Studie jasně prokázala, že řešení MPoC je pro ZZS HMP přínosné. Výhody řešení lze shrnout takto: • čistá současná hodnota 21 403 eur a bod zlomu okolo 12 měsíců (necelých 13) • návratnost investice 149 % za 3 roky • průměrná úspora času pět minut na příjem jednoho pacienta • průměrná úspora času v administrativě 15 minut na každou fakturu s chybnými údaji o pacientovi, kterou pojišťovna vrátí záchranné službě Hlavní vyčíslitelný přínos posuzované technologie se týkal spíše nemocnic než záchranné služby. Vyčíslitelný přínos v rámci pohotovostní služby byl přínosem zejména pro administrativní pracovníky a nikoli pro lékaře, kteří technologii využívali. I přesto, že již není třeba, aby lékaři zůstávali v práci přesčas a sepisovali a vkládali lékařské zprávy do staničního počítače, nemá tato skutečnost žádný finanční přínos, protože lékařům nebyly takto strávené přesčasy propláceny. Holistický přístup Studie staví do velmi příznivého světla holistické pojetí IT řešení – přínos pro pražské nemocnice znamená nesporné pozitivum pro celý systém zdravotnické péče a tedy i pro pohotovostní lékařskou službu. Význam holistického přístupu dále narůstá, pokud bereme v úvahu nevyčíslitelné přínosy, jako jsou např.: • Potenciální snížení délky pobytu pacienta v nemocnici díky rychlejší

10

intervenci a dokonalejším klinickým rozhodnutím nemocnice při příjmu pacienta • Větší množství údajů o pacientovi shromážděných prostřednictvím MPoC velmi usnadňuje statistickou analýzu a umožňuje ZZS HMP např. měřit a zvyšovat její efektivitu ve specifických typech případů , mezi něž patří např. kardiopulmonální resuscitace, mrtvice, úrazy atp. • Nižší fluktuace pohotovostních lékařů, protože už nemusejí po pracovní době vyplňovat záznamy o pacientech do PC na pohotovosti, a tak vlastně zdarma pracovat přesčas.

Další informace: Více se o modelu hodnocení IT řešení ve zdravotnictví společnosti Intel® dozvíte od MUDr. Pavla Kubů zástupce Intel® Digital Health, nebo z dokumentu The value of healthcare IT dostupného na: http://www.intel.com/healthcare/hit/providers/hit_value_model_whitepaper.pdf Více informací o přínosu IT najdete ve zprávě Measuring IT success at the bottom line na: http://www.intel.com/it/pdf/measuring-it-success-at-the-bottom-line.pdf nebo v publikaci Davida Swarda Measuring the business value of information technology (Intel Press, 2006): http://www.intel.com/intelpress/sum_bvm.htm

© 2009, Intel Corporation. Všechna práva vyhrazena. Intel, the Intel logo, Intel. Leap ahead., and the Intel. Leap ahead. logo jsou ochranné známky společnosti Intel Corporation ve Spojených státech amerických a dalších zemích. *Jiné názvy a značky jsou ve vlastnictví příslušných majitelů 11

Česká záchranná služba objevuje přínos holistických IT řešení

Recommend Documents