česká scéna těšínské divadlo český těšín
česká scéna scena polska scena bajka
Adolf Branald • Radek Balaš
dědeček automobil
těšínské divadlo český těšín, příspěvková organizace ředitel karol suszka šéf české scény miloslav čížek dramaturg české scény ivan misař
adolf branald – radek balaš
dědeček automobil hudba george gershwin texty písní jiří suchý scéna jan kříž j.h. kostýmy jolana schofield izbická j.h. asistentka choreografie magdalena jedzoková j.h. režie a choreografie radek balaš j.h. premiéra 17. září 2011 v 17.30 hod. v těšínském divadle sezóna 2011/2012 inscenace vznikla za finanční podpory ministerstva kultury české republiky
osoby a obsazení starý muž, vypravěč michal przebinda novinář ondřej frydrych františek projsa, mechanik firmy l&k filip staněk j.h. | robert urban j.h. václav klement, zakladatel firmy lukáš baran j.h. václav laurin miroslav liška nanette, francouzská dívka jana ondrušková hrabě kolovrat zdeněk hrabal vondřich, závodník – pařížský žebrák petr sutorý toman, mechanik a závodník tomáš hába tuta, mechanik vítězslav kryške hynek, dělník petr pěnkava jirka, dělník josef bičiště j.h. teta agáta jolana ferencová frontenac, otec nanette jaroslav palatý j.h. madame margot lenka waclawiecová hlasatel zdeněk klusák
company markéta alfëldiová lydie ambrožová michaela bosáková jana hollá lukáš hollý sára miczová adéla šangalová vojtěch pietr lucie pejšková štěpánka matoušková kateřina michejdová kamil konieczny jakub kaleta václav czeczotka vojtěch richter šimon haas dušan lupek aleš surma kateřina starosčáková studenti těšínských středních škol inspice renata stysińská nápověda libuše berková
Ado l f B ra na l d * 4. 10. 1910 praha, rakousko-uhersko † 28. 9. 2008 praha, česká republika
S
pisovatel Adolf Branald se narodil 4. října 1910 v Praze jako syn Richarda Branalda – herce, režiséra, překladatele, dramatika – a herečky Marie Branaldové. Dětství prožíval v Praze, Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi. Spolu s otcem, který se dostal k filmové režii u Excelsior filmu Richarda Baláše, byl u zrodu prvního československého filmu v roce 1918. Richard Branald režíroval vlastenecký snímek Československý Ježíšek a svého syna obsadil do chlapecké role. Film se nedochoval, stejně jako komedie Aloisův los (1919). Režisér Inneman obsadil Adolfa do chlapecké role ve filmu Komptoiristka (1922) a v témže roce do role Venouška Dolejše v komedii Venoušek a Stázička. Další roli dostal v Lamačově filmu Hraběnka z Podskalí (1925) s Anny Ondrákovou v titulní roli. Potom se jako herec na dlouhou dobu odmlčel. Už jako dospělý hrál epizodní roli kameramana ve filmu Dědeček automobil. Říká se, že Adolf Branald byl první dětskou filmovou hvězdou. V roce 1929 Branald maturoval na obchodní akademii a poté následoval úctyhodný počet
zaměstnání: úředník v bance, obchodní zástupce u olejářských firem, prodavač, pianista, knihkupec, pracoval u Československých drah, jako výpravčí a telegrafista. V letech 1939–1945 byl zaměstnán na Masarykově nádraží a podílel se na ilegální protiokupační činnosti. Po válce působil jako tiskový referent na ministerstvu dopravy a roku 1952 nastoupil jako redaktor v nakladatelství Československý spisovatel. Adolf Branald byl mimo jiné prvním redaktorem Bohumila Hrabala a redigoval i jeho další díla. „Spojovalo nás,“ říká Branald, „že jsme oba kdysi pracovali na nádraží, takže mi bylo ctí dělat redaktora Hrabalových textů.“ Od roku 1962 působil Adolf Branald jako spisovatel na „volné noze“. Spolupracoval také
s Československým rozhlasem, Filmovým studiem Barrandov a Československou televizí. Adolf Branald vystoupil proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a důsledkem toho byl několikaletý zákaz publikování. Dětství prožité v divadelním a filmovém prostředí mělo vliv na Branaldovu literární tvorbu. Jako spisovatel vstoupil ve známost krátce po válce, a to románem o osudech herců z kočovných společností Stříbrná paruka (1947). V následujících letech se věnoval vzpomínkovým prózám ze svého dětství, divadla a filmu a vznikla tak díla, jako jsou např. V hlavní roli Matyáš (1947), Skříňka s líčidly (1960), Valčík z Lohengrina (1972), Dva muži v jedné válce (1979), Zlaté stíny (1980), My od divadla (1983) či My od filmu (1988), Andělské schody (1990), Báječní muži na okřídlených ořích (1991), Živé ob-
režisér radek balaš má na setkání se spisovatelem adolfem branaldem hezkou vzpomínku
razy (1992), Děkovačka bez pugétu(1995), Převleky mého města (2000), vzpomínkám z dob války Severní nádraží (1949), Lazaretní vlak (1950), politickým románům Chléb a písně (1952) a Král železnic (1959) jako reportážní cykly lze označit Ztráty a nálezy (1961), Promenáda s jelenem (1963), Vizita (1967), Důvod k zabití (1969), Zrození velkoměsta (1988) a především mládeži jsou určená díla Dědeček automobil, Tisíc a jedno dobrodružství (1955), Vandrovali vandrovníci(1956). Podle Branaldových románů vznikl film Dědeček automobil (1956), televizní inscenace Chvíle rozhodnutí (1961) a seriál Stříbrná paruka (2001). Karel Kachyňa zfilmoval jeho román Vizita na dodnes oblíbené snímky Pozor, vizita! (1981) a Sestřičky (1983). Získal státní cenu, titul zasloužilého umělce (1965), Cenu PEN klubu za celoživotní dílo (1996), Cenu M. Ivanova (2003) a in memoriam medaili Za zásluhy I. stupně (2008). Režisérka Věra Chytilová o něm natočila medailon zařazený do cyklu GEN (2002). Literárně činný byl až do konce života. Adolf Branald zemřel 28. září 2008 v Praze šest dní před svými úctyhodnými osmadevadesátými narozeninami.
V ác l av Lau ri n * 27. 9. 1865 kamení u pěnčína † 4. 12. 1930 mladá boleslav
V
áclav Laurin se vyučil v Mladé Boleslavi a pracoval jako strojní zámečník. Měl výjimečný technický talent a byl manuálně velmi zručný. V Drážďanech se podrobil zkoušce z obsluhy parních strojů ve které se ctí obstál. Stal se společníkem Josefa Krause, majitele dílny na seřizování bicyklů v Turnově. Seznámil se s mladoboleslavským knihkupcem Václavem Klementem a přijal jeho nabídku na založení vlastní dílny, která by se zabývala opravami jízdních kol a poskytovala komplexní servisní služby. Roku 1895 si společně najali v Mladé Boleslavi dílnu, kde pod firmou Laurin&Klement, opravovali a vyráběli jízdní kola nesoucí značku Slavia.
Václav Laurin se staral o technickou stránku podnikání, jeho společník Václav Klement o administrativu a komerční aktivity. V roce 1898 Laurin s Klementem dílnu opouštějí a na pozemku za Mladou Boleslaví postavili novou továrnu, kde zahájili vývoj a posléze i výrobu českého motocyklu. Roku 1899 se začal vyrábět první, konkurence schopný motocykl Slavia. V roce 1905 vyjel z mladoboleslavské automobilky i první český automobil značky Laurin&Klement. Rozhodující podíl na jeho vývoji měl Václav Laurin, který připravoval i další technická vylepšení. Například do prvního lehkého automobilu z roku 1905, populární dvoumístné voituretty s dvouválcovým motorem, zabudoval svůj vlastní systém zapalování . Patří jim i další prvenství – firma L & K začala v roce 1906 jako první v Čechách se sériovou výrobou motorových vozidel. Roku 1909 přišla s prvním, speciálním leteckým motorem a prvním osmiválcovým motorem ve střední Evropě. První motorový pluh schopný tovární výroby představil v Rakousku-Uhersku Václav Laurin roku 1913. Václav Laurin se pak zcela zásadním a rozhodujícím způsobem podílel, jako konstruktér i na výrobě všech dalších motocyklů i automobilů, které z brány mladoboleslavské automobilky vyjely. Když roku 1925 převzaly mladoboleslavskou automobilku plzeňské Škodovy závody, zůstal Václav Laurin v automobilce jako její technický ředitel. Václav Laurin byl bezesporu největším průkopníkem automobilismu v tehdejším Rakousku-Uhersku. Se svým společníkem Václavem Klementem neváhali investovat do dalšího rozvoje firmy. Václav Laurin viděl budoucnost ve výrobě velkých sérií s minimálními náklady. Pro takový způsob však neexistovaly v Rakousku-Uhersku patřičné možnosti.
V ác l av K l eme n t * 16. 10. 1868 velvary †12. 8. 1938 mladá boleslav
Č
eský knihkupec a později podnikatel, zakladatel automobilky Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Roku 1896 si Klement jako technický nadšenec koupil jízdní kolo od drážďanské firmy Seidel & Naumann. Později se však porouchalo, proto Klement napsal firmě česky dopis s žádostí o opravu. Firma mu odpověděla velmi stručně v tom smyslu, že požaduje-li zákazník odpověď, musí používat „pro nás srozumitelný jazyk“. Tato odpověď Klementa natolik rozčílila, že se následně rozhodl společně s Václavem Laurinem nejdříve opravovat a později vyrábět jízdní kola. Tak byla v Mladé Boleslavi založena firma Laurin a Klement. Vzhledem k úspěšnému prodeji jízdních kol vyráběla společnost od roku 1899 motocykly (značky Slavia) a protože i jejich prodej stoupal, začala roku 1905 s výrobou automobilů . V roce 1925 došlo ke spojení se Škodovými závody v Plzni ; tak zanikla značka Laurin a Klement a vznikl výrobce automobilů jehož dnešním nástupcem je Škoda Auto a.s.
laurin & klement a (rok produkce 1905) byl první automobil vyráběný československou automobilkou laurin & klement . bylo to dvousedadlové voiturette s motorem vpředu a pohonem zadních kol. výkon byl 7 koní (5 kw), objem 1005 cm3, vůz jel až 40 km/h. bylo vyrobeno 44 kusů.
redakce programu ivan misař foto kateřina czerná design marian siedlaczek tisk proprint, s.r.o. český těšín program vydalo těšínské divadlo český těšín, příspěvková organizace zřizovatel – moravskoslezský kraj ostravská 67 737 35 český těšín tel. 558 746 022-23
[email protected] www.tdivadlo.cz práva k provozování tohoto díla zastupuje agentura dilia praha vedoucí obchodního oddělení dagmar pavlíková vedoucí dekorační dílny ivana překlasová vedoucí krejčovny marie urbaniecová vedoucí vlásenkárny jaroslava držíková jevištní mistr roman sekula vedoucí zvuku a osvětlení vladimír rybář vedoucí úseku rekvizit josef kurek rekvizity alena jasinská, milada zbončáková garderoba monika minarzová, šárka szeligová světla czesław czakoj, martin valenta zvuk richard damek, michal maliniak jevištní technika jiří ponča, fjodor vicenec, alfréd benek, jindřich tesarczyk
