ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004 Základní ekonomické informace (pro vyhodnocení programu Marketing)

ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004 Základní ekonomické informace (pro vyhodnocení programu Marketing)

ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004 Základní informace

OBSAH 1. 2.

Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce 2004 Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce 2004

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Státní rozpočet Trh práce a nezaměstnanost Zahraniční obchod Platební bilance

3.

Ekonomické prostředí

3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.5.5 3.5.6 3.5.7 3.5.8

Cenový režim Měnová politika Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Právní normy upravující problematiku obchodní politiky Celní předpisy Privatizace Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

4.

Institucionální rámec

4.1 4.2 4.3 4.4

Kapitálový trh Devizový trh Bankovnictví Pojišťovnictví

5.

Přímé zahraniční investice

5.1 5.2 5.3 5.4

Investiční klima Přímé zahraniční investice v ČR Odliv přímých investic do zahraničí Dohody o podpoře a ochraně investic

6.

Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství

1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2004

2

V roce 2004 pokračovala tendence rychlého nárůstu souhrnné výkonnosti české ekonomiky, když hrubý domácí produkt vyjádřený ve stálých cenách podle údajů z dubna 2005 meziročně vzrostl o 4,0 % proti 3,7 % v roce 2003, přičemž jeho růst v průběhu roku postupně akceleroval až na 4,3 % ve 4. čtvrtletí. Poslední revize údajů z června 2005 dokonce uvádí meziroční růst HDP ve výši 4,4 % při meziročním navýšení v jednotlivých čtvrtletích o 4,1 %, 4,5 %, 4,6 % a 4,6 %, zatímco tato revize snižuje meziroční růst za rok 2003 z 3,7 % na 3,2 %. Ekonomický růst v roce 2004 byl dosažen za příznivého vývoje struktury jeho výdajových složek, především pak vývoje výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu a vývoje zahraničního obchodu, zatímco v předchozím roce byla jeho hlavním tahounem konečná spotřeba, která naopak v roce 2004 svůj růst zpomalila. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu ve stálých cenách zrychlily meziroční růst na 9,1 % proti 4,8 % v roce 2003. Vývoz zboží a služeb zvýšil meziroční růst ze 7,3 % v roce 2003 na 20,9 % v roce 2004, zatímco dovoz ze 7,9 % na 18,5 %. Rychlejšího tempa růstu vývozu před dovozem ale bylo dosaženo pouze u zboží. U služeb rostl rychleji dovoz. Meziročně se tak opět zlepšila obchodní bilance a zhoršila bilance služeb. V odvětvové struktuře HDP se meziročně zvýšil v běžných cenách podíl průmyslu z 32,2 % v roce 2003 na 32,5 %. Nejvyšší účast ale stále dosahovaly služby (58,5 %). Růst HDP byl v roce 2004 dosažen výhradně růstem produktivity práce, která meziročně vzrostla o 4,2 %. Meziročně se zvýšila dynamika růstu průmyslové produkce na 9,9 % proti 5,9 % v roce 2003. Nejrychleji přitom rostla, obdobně jako v předchozím roce, produkce výrobků investiční povahy a produkce výrobků pro mezispotřebu. Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla opět ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě nejvyšší podíl. Jde především o výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výrobu elektrických a optických přístrojů a výrobu dopravních prostředků a zařízení. Pozitivní byl i meziroční nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu (+7,2 % ve stálých cenách), jakož i celkových výkonů v průmyslu (+14,1 % v běžných cenách). Vysokou výkonnost opět prokázaly podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž tržby meziročně vzrostly v běžných cenách o 25,4 %. Relativně vysokým tempem rostla v roce 2004 i stavební výroba (ve stálých cenách +9,7 % podle údajů z dubna 2005 a + 10,7 % podle revize z června 2005). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly meziročně vyšší o 4,5 % a objem jeho výkonů byl vyšší o desetinu.

3

Zemědělská produkce se ve stálých cenách podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu meziročně zvýšila o 13,7 %, zatímco v roce 2003 zaznamenala pokles. Meziročně narostly i tržby obchodu (+9,3 %), devizové příjmy z cestovního ruchu (+6,8 %) a tržby v dopravě (+7,3 % ve stálých cenách) i ve spojích (ve stálých cenách +3,3 %). Souhrnný hospodářský výsledek v peněžnictví a pojišťovnictví se ve srovnání s rokem 2003 zlepšil o 27,2 %. Nejnižší meziroční nárůst v oblasti služeb zaznamenaly celkové tržby v ostatních tržních službách (+2,5 %). Průměrná roční míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen, činila 2,8 %, tj. o 2,7 procentního bodu více než v roce 2003, kdy byla od roku 1990 vůbec nejnižší. Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2004 schodkem ve výši 93,7 mld.Kč, který se meziročně snížil o 15,3 mld.Kč a proti schválené úrovni byl nižší o 22,0 mld.Kč. Celkové skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu se ve srovnání s rokem 2003 zvýšily o 9,9 % a celkové výdaje o 6,7 %. Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (93,3 % celkového inkasa) i při meziročním snížení o 2,2 procentního bodu. Mezi hlavní daňové příjmy pak náležely daň z příjmů fyzických osob (13,3 %), daně z příjmů právnických osob (11,9 %), daň z přidané hodnoty (19,6 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (40,9 %). Hlavní položkou rozpočtových výdajů byly běžné výdaje (92,3 %) a z nich neinvestiční transfery obyvatelstvu, zatímco kapitálové výdaje činily pouze 7,7 %. Do výdajů státního rozpočtu byly poprvé začleněny odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie jako smluvní závazek vyplývající ze vstupu ČR do EU. V roce 2004 v průměru pracovalo v ČR celkem 4 706,6 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. V jejich počtu převládali muži (56,6 %) a z kategorií převažovala kategorie zaměstnanců (82,7 %). Osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním pracovaly především ve zpracovatelském průmyslu (27,1 %). V roce 2004 došlo k meziročnímu snížení míry ekonomické aktivity (-0,2 bodu) i míry zaměstnanosti (-0,5 bodu), klesl počet pracovníků v národním hospodářství (o 0,4 %) i počet zaměstnanců (o 0,6 %). Meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v celém národním hospodářství ČR o 6,2 % a dosáhla na fyzické osoby 16 931 Kč.

4

Počet nezaměstnaných osob, které evidovaly úřady práce, vzrostl proti roku 2003 o 3,0 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla za rok 2004 podle nové metodiky 9,19 % a k 31.12.2004 registrovala 9,47 %; podle původní metodiky činila k 31.12.2004 10,33 %. Souběžně se vzrůstem nezaměstnanosti, resp. stagnací nezaměstnanosti, bylo v roce 2004 evidováno navýšení průměrného počtu volných pracovních míst. Přetrvávala vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Obrat zahraničního obchodu zaznamenal v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšení o 23,4 % při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem o 4,5 procentního bodu, snížení pasivního salda obchodní bilance o 46,9 mil.Kč a zlepšení krytí dovozu vývozu z 95,2 % na 98,7 %. Celkový vývoz vzrostl do všech teritoriálních seskupení. Nejvyšší procentuální nárůst byl dosažen do evropských států s přechodovou ekonomikou vč. SNS (+42,3 %) a nejnižší do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou (+3,7 %). Na meziročním přírůstku vývozu, který dosáhl 352,8 mld.Kč se podílely země EU 84,7 %. Celkový dovoz se rovněž zvýšil ve vztahu ke všem teritoriálním seskupením. Nejprudší byl jeho nárůst ze zemí s vyspělou ekonomikou (+23,1 %) a nejnižší z rozvojových zemí (+3,6 %). Na přírůstku dovozu v hodnotě 305,9 mld.Kč se podílely země s vyspělou ekonomikou 87,8 %. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu zaznamenaly meziroční nárůst všechny skupiny zboží. Nejvyšší hodnotový nárůst vykázaly stroje a dopravní prostředky. Meziroční zlepšení bilance zahraničního obchodu (pokles deficitu o 46,9 mld.Kč) ovlivnil zejména nárůst aktiva dílčí obchodní bilance se zeměmi EU na 228,0 mld.Kč, tj. o 73,6 mld.Kč. Z hlediska zbožové struktury obchodní bilanci v roce 2004 nejvíce zatěžovaly chemikálie s deficitem 90,4 mld.Kč při jeho meziročním nárůstu o 6,5 mld.Kč a minerální paliva a maziva se schodkem 72,5 mld.Kč. Přínosem pro ni naopak byly stroje a dopravní prostředky s aktivem dílčí bilance ve výši 140,4 mld.Kč, které meziročně vzrostlo o 69,5 mld.Kč. Vývozní ceny v roce 2004 se v průměru zvýšily o 3,7 %, zatímco dovozní ceny rostly pomaleji, a to o 1,6 %. Směnné relace tak vykazovaly v průměru hodnotu 102,1 %, byly o 0,9 bodu vyšší než v roce 2003 a měly pozitivní vliv na obchodní bilanci. Ve věcné skladbě měn použitých v roce 2004 při zúčtování zahraničně obchodních operací výrazně posilovala od května CZK. Registrováno bylo snížení subjektů zabývajících se vývozem i dovozem o 19,1 % a 19,9 %, ke kterému došlo pouze v kategorii nejmenších subjektů. Největší vývozci a

5

dovozci při nejnižším počtu firem zabezpečovali i v roce 2004 maximální objem z dosažené hodnoty vývozu/dovozu. Platební bilance za rok 2004 skončila s celkovým kladným saldem ve výši 6,8 mld.Kč. Celoroční přebytek finančního účtu (180,9 mld.Kč) převýšil deficit běžného i kapitálového účtu. I v roce 2004 ale pokračoval dlouhodobý trend růstu hrubé zahraniční zadluženosti, která byla meziročně vyšší o 13,2 %. V roce 2004 se mírně zúžil rozsah cenové regulace u zboží a služeb. Zrychlil se meziroční růst regulovaných i tržních cen o 5,1 bodu a 2,0 bodu. V polovině roku 2004 přistoupila ČNB po více než dvouletém uvolňování měnové politiky ke zvýšení klíčových úrokových sazeb k 25.6. a další následovalo k 27.8. Peněžní zásoba na konci roku 2004 meziročně narostla o 4,4 % (v roce 2003 index 106,9), dynamika jejího růstu poklesla, snížila se rovněž obsluha peněžní zásobou ve vztahu k HDP. Téměř polovinu přílivu peněz do ekonomiky (46,8 %) přitom zajišťoval zahraniční kapitál. Plně liberalizovaná zahraničně obchodní činnost ČR byla do 30.4.2004 ošetřena řadou národních legislativních norem, z nichž k nejdůležitějším patřil zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Po vstupu ČR do EU jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro ČR. Vstupem do EU přestalo být území ČR samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území EU, na nějž se vztahují komunitární celní předpisy. Ty upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postupy celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V průběhu roku 2004 dále pokračoval proces privatizace. K realizaci bylo nově přijato ještě 35 privatizačních projektů, obsahujících 50 privatizačních jednotek v celkové účetní hodnotě 466,97 mil.Kč a realizováno bylo 52 projektů s 81 privatizačními jednotkami, jejichž účetní hodnota činila 1 065,39 mil.Kč. V roce 2004 byl majetek, na rozdíl od období privatizačního procesu v souhrnu, v němž převládal převod na akciové společnosti (81,2 %), privatizován pouze formou prodeje, majetku a restitucí. V samotném roce se sice výrazně snížila celková hodnota akcií převzatých k privatizaci, nicméně privatizace akcií v daném roce dosáhla 17,9 mld.Kč, z toho 93,0 % bylo určeno k prodeji, a to převážně k přímému prodeji zahraničním či tuzemským zájemcům.

6

Fond národního majetku ČR získal v roce 2004 z prodeje majetku a akcií v rámci velké privatizace celkem 18,9 mld.Kč, zatímco příjmy z malé privatizace dosáhly v tomto roce již pouze 30,4 mil.Kč. K 31.12.2004 vlastnil FNM ČR ještě majoritní nebo významné majetkové podíly v 7 akciových společnostech strategického významu o celkové nominální hodnotě ve výši 85,555 mld.Kč a ve svém portfoliu měl rovněž celkem 131 nestrategických akciových společností s úhrnnou nominální hodnotou akcií ve výši 30,055 mld.Kč. Četné změny v českém daňovém právu se v roce 2004 odvíjely zejména od implementace unijního práva. Český kapitálový trh i v roce 2004 vcelku strádal. Burza cenných papírů, na které se koncentrují obchody s cennými papíry (98,1 %), opět zaznamenala jejich celkové meziroční snížení o 14,3 %, ale hlavní burzovní index PX 50, pokračoval již třetí rok v růstovém trendu. Rok 2004 pak uzavřel na historickém maximu 1 032,0 bodu s meziročním nárůstem o 56,6 %. Meziročně oslabil svoje postavení na českém kapitálovém trhu i RM-S o 0,3 bodu, když realizoval pouze 0,4 % obchodů. Naproti tomu o 1,1 bodu posílila pozice Střediska cenných papírů a realizovala 1,5 % obchodů kapitálového trhu. Vývoj na českém devizovém trhu byl v roce 2004 charakterizován meziročním oslabením kurzu koruny k euru o 0,2 %. Vůči dolaru naopak nominální kurz koruny meziročně posílil o 8,9 %. Český bankovní trh byl i v roce 2004 poměrně stabilní. Působilo na něm aktivně celkem 36 bank (vč. ČNB) a meziročně se jejich počet nezměnil. Bankovní peněžní instituce realizovaly za rok 2004 celkové výnosy ve výši 175,2 mld.Kč. Jejich celkové náklady dosáhly 141,1 mld.Kč. Výrazně rostly vklady přijaté komerčními bankami i úvěry poskytnuté jejich klientům. Dynamicky se v roce 2004 rozvíjel i pojistný trh. Předepsané hrubé pojistné bylo proti roku 2003 navýšeno o 6,3 %. Pojišťovny dosáhly hrubý zisk ve výši 14,1 mld.Kč. Příliv přímých zahraničních investic do ČR se v roce 2004 meziročně téměř zdvojnásobil (vzrůst o 93,4 %). Nejvíce zahraničních investic pocházelo opět z Evropy (84,3 %) a především pak ze zemí EU (79,5 %). Z jednotlivých zemí byly největšími investory v ČR: Nizozemsko, SRN, Rakousko, Slovensko, USA, Japonsko, Francie, Švédsko, Švýcarsko, Rusko, Velká Británie a Itálie. Investice proudily zejména do zpracovatelského průmyslu a služeb. Tuzemské přímé investice v zahraničí meziročně vzrostly o 8,2 mld.Kč (index 241,4). Směřovaly především do Bulharska, na Slovensko, do Polska, na Ukrajinu, do Portugalska a Velké Británie. Umístěny byly zejména do výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a do služeb. Ke konci roku 2004 se meziročně rozšířil počet podnikatelských subjektů o 1,1 %, zejména právnických osob. Soukromí podnikatelé ale reprezentovali podstatnou část

7

registru (75,4 %) a v jejich rámci převažovali živnostníci. Z hlediska činnostní struktury převažoval obchod. Ve srovnání s rokem 2003 výrazně vzrostl i počet subjektů pod zahraniční kontrolou (o 10,8 %) a tvořil 5,1 % existujících ekonomických subjektů. Z hlediska činnostního zaměření u nich převažovaly obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele.

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2004 V podmínkách příznivějšího meziročního vývoje světové ekonomiky v roce 2004 zaznamenala i česká ekonomika nárůst souhrnné výkonnosti, jehož dynamika opět ve srovnání s rokem 2003 posílila. Ekonomický růst se přitom opíral především o tvorbu hrubého fixního kapitálu a vývoj zahraničního obchodu, zatímco v předcházejícím roce byla jeho hlavním tahounem konečná spotřeba. Základní ekonomické charakteristiky v roce 2004 (v %) 1. Q HDP-meziroční změna reálně Konečná spotřeba-meziroční změna reálně Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně Meziroční míra inflace-čtvrtletní průměr Míra registrované nezaměstnanosti-čtvrtletní průměr Saldo státního rozpočtu k HDP v %1) Běžný účet platební bilance k HDP v %1) Finanční účet platební bilance k HDP v %1) Čistý vývoz k HDP v %1)

2003 2. Q 3. Q

3,2 4,7 1,6 -0,4

3,7 5,1 4,9 0,1

4,0 4,8 1,4 -0,1

10,11 -5,3 -1,1 5,7

9,62 -3,3 -5,8 3,5

9,88 -4,1 -7,6 5,1

-0,2

-1,4

-2,4

4. Q 4,0 4,2 3,2 0,8

1. Q

4,3 -0,6 5,0 3,1

10,00 10,73 10,13 10,12 -4,5 -1,2 -6,0 1,3 -10,2 -2,1 -5,4 -7,9 10,4 0,8 6,4 7,8

9,99 -7,6 -5,2 10,9

0,5

4,0 1,4 10,9 2,6

4. Q

4,0 0,2 8,9 3,2

-4,8

3,8 1,8 11,0 2,3

2004 2. Q 3. Q

-0,5

-0,4

-0,9

1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB, propočty ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004

2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt, vyjádřený v průměrných cenách předchozího roku, vzrostl v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 podle předběžných údajů reálně o 4,0 %, zatímco v roce 2003 bylo dosaženo jeho meziročního růstu ve výši 3,7 %. V průběhu roku se přitom dynamika meziročního nárůstu HDP postupně zvyšovala, když nejnižší růst byl zaznamenán v 1. čtvrtletí (+3,8 %), vyšší pak ve 2. a 3. čtvrtletí (shodně +4,0 %) a nejvyšší ve 4. čtvrtletí (+4,3 %). Hrubý domácí produkt vyjádřený v běžných cenách vzrostl naproti tomu z 2 550,8 mld.Kč v roce 2003 na 2 751,1 mld.Kč v roce 2004, tj. o 200,3 mld.Kč, resp. o 7,9 %.

8

HDP v roce 2004 (odhad ČSÚ) Průměrné ceny Běžné ceny předchozího v mil.Kč roku v mil.Kč Hrubý domácí produkt v kupních cenách Výdaje domácností na konečnou spotřebu Výdaje neziskových institucí na konečnou spotřebu Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna zásob (vč. bilančních rozdílů) Čisté pořízení cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu (zboží a služby) Hrubá přidaná hodnota v základních cenách (vč. FISIM) ♦ zemědělství, lesnictví, rybolov ♦ průmysl ♦ stavebnictví ♦ obchod, pohostinství, doprava ♦ peněžnictví, komerční služby ♦ ostatní služby

Ceny roku 1995 (řetězené) v mil.Kč

Meziroční index ze stálých cen v%

2 751 075 1 349 269

2 653 575 1 313 631

1 771 673 939 419

104,0 102,4

17 230 628 587 747 067 18 588 189 1 962 125 1 971 980 -9 855

16 692 592 945 739 451 19 365 192 1 922 907 1 951 608 -28 701

10 924 374 851 600 320 19 257 103 1 706 088 1 943 747 x

111,1 96,8 109,1 x 103,8 120,9 118,5 x

2 511 573 68 797 803 919 156 305 612 222 459 338 410 992

2 440 991 67 110 793 851 152 522 597 018 443 633 386 857

1 639 192 72 670 585 489 72 578 414 996 298 326 207 565

103,6 102,3 106,7 98,5 103,0 105,4 98,9

Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004 Poznámka: údaje za 1.-3.čtvrtletí 2004 aktualizovány k 10.3.2005

Meziroční vývoj struktury výdajových složek HDP, měřeno stálými cenami předchozího roku, byl v roce 2004 vcelku pozitivní: ü Růst konečné spotřeby v úhrnu se zpomalil (+0,7 %) při diferencovaném vývoji jejích jednotlivých součástí Ø výdaje domácností na konečnou spotřebu se zvýšily o 2,4 % (zatímco v roce 2003 dosáhl jejich meziroční přírůstek 4,9 %) a v průběhu roku se jejich tempo růstu snižovalo (+3,3 %, +2,5 %, +2,0 % a 1,9 %); Ø výdaje neziskových institucí na konečnou spotřebu rostly sice v rámci celkových výdajů na konečnou spotřebu nejrychleji (index 111,1), ale při nejnižším hodnotovém základu; Ø výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se v rámci daných výdajů jako jediné snížily, a to o 3,2 %. ü Tvorba hrubého fixního kapitálu s meziročním navýšením o 9,1 % byla hlavním hybatelem růstu HDP. Nejrychlejší nárůst byl přitom dosažen v 1. čtvrtletí (index 109,9) a nejnižší ve 4. čtvrtletí (107,5). Ve 2. a 3. čtvrtletí byl pak evidován růst ve výši 9,4 % a 9,6 %.

9

ü Dynamický vývoj vývozu i dovozu při rychlejším tempu růstu vývozu pozitivně ovlivnil růst HDP (meziroční index celkového vývozu ze stálých cen 120,9 a celkového dovozu 118,5). Podle odhadu ČSÚ, zveřejněného v dubnu 2005, se na nabídkové straně ekonomiky reálně zvýšila hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách o 3,6 %. Na její tvorbě se (v běžných cenách) nejvíce podílely služby (58,5 %) a průmysl (32,5 %), v menší míře pak zemědělství, lesnictví a rybolov (2,7 %) a stavebnictví (6,3 %). Růst HDP byl dosažen výhradně růstem produktivity práce (HDP ve stálých cenách připadající na pracovníka), která se v roce 2004 meziročně zvýšila o 4,2 %. Průmyslová produkce v roce 2004 meziročně vzrostla o 9,9 %, a to při navýšení o 9,0 % v 1. čtvrtletí, o 12,6 % ve 2. čtvrtletí, o 8,7 % ve 3. čtvrtletí a o 9,1 % ve 4. čtvrtletí. (Po očištění od vlivu pracovních dnů činil růst průmyslové produkce v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 celkem 9,5 %). Nejrychleji přitom, obdobně jako v předchozím roce, rostla produkce výrobků investiční povahy (o 15,2 %) a produkce výrobků pro mezispotřebu (o 12,9 %). Relativně vysoký meziroční zvýšení pak zaznamenala i výroba zboží dlouhodobé spotřeby (o 11,2 %), zatímco v roce 2003 evidovala meziroční pokles. Výroba zboží krátkodobé spotřeby naproti tomu meziročně rostla pomaleji (index 102,5 %), stejně jako i výroba energie (index 101,6). Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla i v roce 2004 ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě dlouhodobě nejvyšší podíl (82,0 %) a přitom meziročně navýšil svoji produkci o 10,8 %. Ze zpracovatelského průmyslu pak v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 nadprůměrně rostla výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (index 123,0), výroba elektrických a optických přístrojů (index 115,3) a výroba dopravních prostředků a zařízení (index 114,3). Více či méně pozitivní vývoj ale zaznamenaly i tyto další subsekce zpracovatelského průmyslu: výroba pryžových a plastových výrobků (index 110,0), zpracovatelský průmysl j.n. (108,7), výroba vlákniny, papíru a výrobků z nich; vydavatelství a tisk (108,6), výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (107,3), zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků (106,5), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (105,3), výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (104,1), výroba a opravy strojů a zařízení (103,6), výroba potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (100,1). Naproti tomu došlo v rámci zpracovatelského průmyslu k poklesu výroby usní a výrobků z usní (index 95,5) a výroby textilií, textilních a oděvních výrobků (index 99,2). Meziroční vývoj výroby ve zbývajících dvou sekcích průmyslu, tj. výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a těžba nerostných surovin, byl v roce 2004 podprůměrný, když první z nich evidovala růst pouze o 0,9 % a druhá vykázala pokles o 0,9 %, způsobený snížením těžby energetických surovin o 2,5 %. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu ve stálých cenách roku 2000 meziročně v roce 2004 vzrostly o 7,2 % a dosáhly hodnoty 2 831,5 mld.Kč. Ve zpracovatelském průmyslu se přitom tržby ve stálých cenách zvýšily o 7,9 %, v těžbě nerostných surovin a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody shodně o 2,4 %. Tržby průmyslu za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách pak v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 vzrostly o 13,3 %. Rozhodující podíl na tržbách (78,0 %, resp. 2 207,3 mld.Kč),

10

jakož i na zaměstnanosti (67,1 %, resp. 1 140,4 tis.osob), si nadále udržovaly podniky se 100 a více zaměstnanci, kterých působilo v průmyslu 2 375, tj. pouhých 1,49 % z aktivního počtu průmyslových podniků v ČR. Tržby podniků se 100 a více zaměstnanci také rostly nejdynamičtěji, zejména pak ve skupině podniků se 100 až 249 zaměstnanci (index 110,7). Celkové výkony v průmyslu dosáhly v roce 2004 v běžných cenách hodnoty 2 953,8 mld.Kč, tj. o 14,1 % více než v roce 2003. Vysokou výkonnost prokázaly opět v roce 2004 podniky pod zahraniční kontrolou. Tržby jejich průmyslových subjektů s 20 a více zaměstnanci reprezentovaly více než polovinu celkových tržeb českého průmyslu a meziročně vzrostly o 25,4 % (v běžných cenách). Vývoj vybraných ukazatelů v podnikatelských subjektech pod zahraniční kontrolou v průmyslu v roce 2004 (podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci) Průmysl celkem

rok 2004 Průměrný počet aktivních subjektů Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyzických osob Průměrná měsíční mzda v Kč Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mld.Kč1)

Subjekty pod zahraniční kontrolou

index index rok 2004 2004/2003 2004/2003

Podíl podnikových subjektů pod zahraniční kontrolou na průmyslu celkem rok 2003

rok 2004

8 514

96,2

1 929

102,1

21,3

22,7

1 140,4 17 490

98,9 107,3

430,5 19 710

111,0 106,2

33,6 113,9

37,8 112,7

2 572,2

113,3

1 347,1

125,4

47,3

52,4

1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004

Stavební výroba rostla v roce 2004 podle předběžných údajů rovněž relativně vysokým tempem, když se její objem ve stálých cenách meziročně zvýšil o 9,7 %, zatímco její meziroční nárůst v roce 2003 dosáhl 8,9 %. (Po očištění od vlivu pracovních dnů činil růst stavební výroby 9,5 %). Při nerovnoměrném vývoji stavební výroby v průběhu roku byl nejvyšší přírůstek docílen v dubnu (index 161,6). Růst stavební výroby byl, podle zprávy ČSÚ ovlivněn koncentrací prací na velkých stavbách inženýrského a pozemního stavitelství, především dopravního a bytového charakteru, a realizací rozsáhlých developerských projektů obchodních a administrativních center, zejména zahraničních investorů. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly v roce 2004 meziročně vyšší o 4,5 % a dosáhly 465,0 mld.Kč. Jejich objem přitom přesahoval úroveň předchozího roku ve všech čtvrtletích s výjimkou třetího čtvrtletí (čtvrtletní indexy: 104,9, 115,5, 98,9 a 100,8). Nejvyšší podíl na celkových tržbách stavebnictví měly subjekty s 250 a více zaměstnanci (33,2 %), ale relativně největšího meziročního nárůstu objemu tržeb docílily podniky s počtem zaměstnanců do 19 (index 108,3). Objem výkonů stavebních subjektů v roce 2004 v hodnotě 464,3 mld.Kč byl v běžných cenách proti roku 2003 o desetinu vyšší.

11

Vývoj vybraných ukazatelů ve stavebnictví podle velikosti podnikatelských subjektů v roce 2004 Průměrný Tržby za prodej vlastních Velikostní skupiny výrobků a služeb počet podle počtu (běžné ceny) aktivních zaměstnanců subjektů v mld.Kč index1) podíl Stavebnictví celkem v tom: s počtem zaměstnanců do 19 20 až 99 100 až 249 250 a více z toho: 500 a více

Průměrná měsíční mzda

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

99 342

v tis. index 2004/2003 v % fyz. osob 2004/2003 465,0 104,5 100,0 219,8 99,1

podíl index v Kč v% 2004/2003 100,0 16 862 106,8

96 784 2 282 210 66

117,1 131,4 62,0 154,5

108,3 100,8 106,8 103,7

25,2 28,3 13,3 33,2

61,7 83,0 31,0 44,1

102,2 96,7 98,6 100,0

28,1 37,7 14,1 20,1

13 658 15 592 17 286 23 429

105,7 106,0 105,1 109,8

24

120,7

104,4

26,0

29,9

103,1

13,6 25 614

110,6

1) ve stálých cenách Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004

Zemědělská produkce ve stálých cenách roku 2000 se za rok 2004 podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu zvýšila proti roku 2003 o 13,7 %, z toho rostlinná produkce o 33,1 %. Živočišná produkce se naopak snížila o 3,1 %. Na celkové zemědělské produkci se přitom rostlinná produkce podílela 53,0 %, živočišná produkce 43,7 %, produkce zemědělských služeb ve výši 1,0 % a zpracování zemědělských výrobků a agroturistika 2,3 %. Dominantní zastoupení v rostlinné produkci měly (měřeno základními běžnými cenami) obiloviny (48,5 %) a dále technické plodiny (25,1 %). V živočišné produkci to pak byla produkce mléka (42,8 %) a chov jatečních prasat (26,9 %). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb meziročně vzrostly v běžných cenách o 8,5 %, ale po přepočtu do stálých cen stagnovaly. Základní ukazatele v zemědělství v roce 2004

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mld.Kč 1)

Skutečnost

Index 2004/2003

117,8

100,0

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyzických osob Produktivita práce v Kč 1) 2)

127 756 512

93,4 105,5

Průměrná měsíční mzda v Kč

12 654

108,8

1) Meziroční indexy tržeb a produktivity jsou ve stálých cenách roku 2000 2) Produktivita práce je vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách a počtu pracovníků (tj. zaměstnanců a podnikatelů včetně soukromě hospodařících rolníků) Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004

V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) se v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšily celkové tržby v běžných cenách bez DPH o 9,3 % a dosáhly hodnoty 2 668,7 mld.Kč. Nejvíce se na nich opět podílely subjekty s počtem zaměstnanců do 99 (67,2 %), ale nejrychleji rostly tržby subjektům s počtem zaměstnanců 100 až 249 (index 126,7). Prudký nárůst přitom zaznamenaly podniky pod zahraniční kontrolou se 100 až 249 zaměstnanci (index 124,8).

12

Reálně vzrostly meziročně tržby v maloobchodu (OKEČ 50 a 52), tj. včetně obchodu, oprav a údržby motorových vozidel a maloobchodního prodeje pohonných hmot, o 2,7 %. Růst tržeb v maloobchodě (kromě motorových vozidel - OKEČ 52) byl přitom mírně vyšší (index 102,8) než v obchodě, opravách a údržbě motorových vozidel a maloobchodním prodeji pohonných hmot – OKEČ 50 (index 102,6). Celkové tržby ubytování a stravování (OKEČ 55) se naproti tomu v reálném vyjádření snížily o 2,2 % a při vyjádření v běžných cenách (bez DPH) vzrostly o 3,8 % a dosáhly hodnoty 110,6 mld.Kč. Cestovní ruch1) zaznamenal v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšený příjezd cizinců do ČR o 1,0 %, když vzrostl zejména příjezd návštěvníků bez vízové povinnosti (o 1,4 %) a ze sousedních států (o 0,9 %), ale výrazně klesl počet zahraničních návštěvníků ze států s vízovou povinností (o 7,1 %). Nárůst výjezdů českých občanů do zahraničí naopak dosáhl 1,6 %. Devizové příjmy z cestovního ruchu přitom podle ČNB v roce 2004 činily 107,1 mld.Kč (o 6,7 mld.Kč resp. o 6,8 % více než v roce 2003) a devizové výdaje na cestovní ruch dosáhly 58,4 mld.Kč (o 4 mld.Kč, tj. o 7,4 % více než v roce 2003). Aktivní saldo cestovního ruchu tak představovalo 48,7 mld.Kč, což je o 2,9 mld.Kč více proti roku 2003. V dopravě meziročně vzrostly v roce 2004 tržby za prodej vlastních výrobků, zboží a služeb ve stálých cenách o 7,3 %, přičemž nejvyšší nárůst byl dosažen ve 2. čtvrtletí (index 113,6). V běžných cenách registrovaly tyto tržby hodnotu 443,4 mld.Kč, na níž se nejvíce podílely podniky s 250 a více zaměstnanci (46.8 %). Tržby spojů za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží meziročně vzrostly v roce 2004 ve stálých cenách o 3,3 % a dosáhly 158,9 mld.Kč, z toho rozhodující část 141,3 mld.Kč byla vytvořena telekomunikacemi (141,3 mld.Kč) a menší poštovními a kurýrními službami (17,6 mld.Kč). V běžných cenách pak činily tyto tržby 145,8 mld.Kč, na nichž se podílely především podniky s 250 a více zaměstnanci (89,9 %). V peněžnictví a pojišťovnictví (bez ČNB) představoval v roce 2004 souhrnný hospodářský výsledek (před zdaněním) 80 431 mil.Kč a v porovnání s předchozím rokem se zlepšil o 27,2 %, když nadprůměrný nárůst zaznamenaly pojišťovny (index 245,5), investiční společnosti a fondy (index 162,5), penzijní fondy (index 146,2) a nebankovní a peněžní instituce (index 128,9), zatímco podprůměrný růst hospodářského výsledku evidovaly banky a spořitelny (index 109,1). Celkové tržby v ostatních tržních službách dosáhly za rok 2004 v běžných cenách 691,4 mld.Kč a ve stálých cenách meziročně vzrostly o 2,5 %, když nejvyšší meziroční přírůstek byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí (index 106,1) a v 1. čtvrtletí (index 105,5). Naproti tomu ve 4. čtvrtletí byl registrován pokles o 1,1 %. Nejvíc se přitom zvýšily tržby v mezipodnikových službách (o 2,8 %), zejména v oblasti likvidace odpadů (o 11,0 %), v oblasti nemovitostí (o 2,7 %), zprostředkování pracovních sil, právních a daňových služeb a účetního poradenství (o 4,9 %), v inženýrských a architektonických službách (o 5,0 %). V odvětvích orientovaných na poskytování služeb, převážně obyvatelstvu, pak vzrostly o 0,9 %, když se v jejich rámci meziročně navýšily pouze tržby ve školství a ve zdravotnictví. Rozhodující podíl na realizaci tržeb měly subjekty s počtem zaměstnanců do 99 (76,5 %) při

1) Počet příjezdů zahraničních návštěvníků ze sousedních států a z ostatních států bez vízové povinnosti, jakož i výjezdů občanů ČR do zahraničí, je zjišťován kvalifikovaným odhadem. Za návštěvníky s vízovou povinností je uváděn přesný počet.

13

dosažení hodnoty 529,0 mld.Kč v běžných cenách a nejvyšší tempo růstu tržeb evidovaly subjekty s více než 500 zaměstnanci (index 119,9 ve stálých cenách). Průměrná roční míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2004 proti roku 2003, činila 2,8 %, tj. o 2,7 procentního bodu více než v roce 2003, kdy byla od roku 1990 vůbec nejnižší. Ceny služeb vzrostly o 5,3 % a ceny zboží o 1,3 %. Rychlejší růst zaznamenaly jak tržní (z nulového růstu v roce 2003 na 2,0 % v roce 2004), tak regulované ceny (z 0,6 % v roce 2003 na 5,7 % v roce 2004). Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2004 Oddíl Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

(v %) 2. Q 3. Q 4. Q Stálé váhy 1. Q Rok 1999 v % stejné období předchozího roku=100 2004 100,00 19,76 7,92 5,69 23,64 6,79 1,44 10,14 2,25 9,55 0,45 7,42 4,95

102,3 104,3 100,9 95,3 104,2 97,9 102,4 100,9 113,7 99,1 100,9 102,5 103,3

102,6 103,7 102,8 95,6 102,6 98,1 103,1 102,8 112,9 100,6 101,1 105,6 104,4

103,2 104,4 104,2 95,9 102,7 98,1 103,2 103,0 112,0 102,4 102,8 107,3 104,9

103,1 101,2 103,8 96,9 104,4 98,1 103,6 102,3 112,9 101,8 105,4 108,0 104,3

102,8 103,4 102,9 96,0 103,5 98,1 103,1 102,2 112,9 101,0 102,6 105,9 104,2

Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2004

Ke zvyšování cenové hladiny v roce 2004 přispěl, s výjimkou oddílu odívání a obuv a bytové vybavení, zařízení domácností, opravy, růst cen ve všech oddílech, především pak při vysoké váze růst cen v oddíle bydlení, voda, energie, paliva a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, jakož i růst cen v oddíle stravování a ubytování, alkoholické nápoje a tabák, pošta a telekomunikace a ostatní zboží a služby. Z cen výrobců, služeb a investic došlo v průměru za rok 2004 k nejvýznamnějšímu nárůstu cen zemědělských výrobců (index 108,1) a cen průmyslových výrobců (index 105,7). Zvýšení ale vykázaly i ceny stavebních prací (o 3,7 %) a ceny tržních služeb (o 2,3 %). Naproti tomu opakovaně klesly ceny v lesnictví (o 6,3 %).

2.2 Státní rozpočet Státní rozpočet ČR na rok 2004 byl schválen zákonem č. 457/2003 Sb. a stanovil příjmy ve výši 754,1 mld.Kč, výdaje ve výši 869,1 mld.Kč a schodek částkou 115,0 mld.Kč. Rozpočtovými opatřeními byly pak navýšeny výdaje státního rozpočtu na 869,8 mld.Kč a nepatrně i příjmy, čímž se posunul předpokládaný schodek na 115,7 mld.Kč. Státní rozpočet ČR také poprvé zahrnoval finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, což přineslo zvýšení rozpočtovaných příjmů o dotaci ve výši 10,1 mld.Kč.

14

Plnění státního rozpočtu (v mld.Kč) 2004 Skutečnost Plnění schválený rozpočet 2003 skutečnost v % rozpočet po změnách

Index 2004/2003

Příjmy celkem

699,67

754,08

754,08

769,21

102,0

109,9

Výdaje celkem

808,72

869,05

869,75

862,89

99,2

106,7

-109,05

-114,97

-115,67

-93,68

x

x

Saldo Pramen: MF ČR

Celkové skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu za rok 2004 ve výši 769,2 mld.Kč představovaly plnění rozpočtu na 102,0 %, což znamená, že překročily předpokládané upravené příjmy o 15,1 mld.Kč a meziročně se zvýšily o 69,5 mld.Kč, tj. o 9,9 %. Naproti tomu celkové rozpočtové výdaje za rok 2004 ve výši 862,9 mld.Kč nedosáhly předpokládané upravené výdaje a byly nižší o 6,9 mld.Kč, tj. o 0,8 %. Proti roku 2003 pak byly vyšší o 54,2 mld.Kč, resp. o 6,7 %. V důsledku zvýšených příjmů a snížených výdajů proti předpokládané úrovni roku 2004 byl rozpočtový schodek v úrovni 93,7 mld.Kč nižší o 22,0 mld.Kč a meziročně klesl o 15,3 mld.Kč. Jeho podíl na HDP se proti roku 2003 mírně snížil, a to na 3,4 %, což je o 0,9 procentního bodu.

Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledk y) 1000

mld. Kč

800 600 400 200 0 1,1

-200

10,5

-109,0 7,2

-1,6

-15,7

-29,3

-29,6

-46,1

-67,7

-45,7

-93,7

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF ČR

Největší objem rozpočtových příjmů reprezentují daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2004 tvořily 93,3 % celkového inkasa státního rozpočtu (717 998 mil.Kč) proti 95,5 % v roce 2003, tj. snížení o 2,2 procentního bodu. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo ale inkaso daní o 3 600 mil.Kč vyšší, resp. o 0,5 %. Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daně z příjmů fyzických osob (13,3 %), daně z příjmů právnických osob (11,9 %), daň z přidané hodnoty (19,6 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (40,9 %).

15

Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu Rok 2003

Plnění Meziroční Index změna 2004 2004/2003 rozpočtu v mil.Kč v%

Příjmy celkem

699 665

769 207

+ 69 542

109,9

102,0

1. Daňové příjmy

668 321

717 998

+49 677

107,4

100,5

172 899 198 418 4 674 10 252 8 773

180 708 223 178 4 768 4 903 10 379

+7 809 +24 760 +94 -5 349 +1 606

104,5 112,5 102,0 47,8 118,3

100,5 102,6 85,5 111,4 72,6

272 366 939

293 304 757

+20 938 -182

107,7 80,6

100,3 189,3

23 324

31 467

+8 143

134,9

124,9

511

951

+440

186,1

79,1

4. Přijaté dotace

7 509

18 791

+11 282

250,2

141,4

Výdaje celkem

808 718

862 891

+54 173

106,7

99,2

1. Běžné výdaje

751 775

796 179

+44 404

105,9

99,3

78 793 97 432

80 426 95 379

+1 633 -2 053

102,1 97,9

97,8 93,4

58 454

55 905

-2 549

95,6

93,9

187 819 322 174 2 157 3 642 149 1 155

211 655 332 615 18 324 1 320 99 457

+23 836 +10 441 +16 167 -2 322 -50 -698

112,7 103,2 849,5 36,2 66,4 39,6

106,2 99,6 95,5 41,2 46,5 19,0

56 943

66 712

+9 769

117,2

98,7

-109 053

-93 684

+15 369

x

x

z toho: ♦ daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ♦ daně ze zboží a služeb v tuzemsku ♦ poplatky a daně z vybraných činností a služeb ♦ daně a cla za zboží a služby ze zahraničí ♦ majetkové daně ♦ pojistné za sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj. ♦ ostatní daňové příjmy 2. Nedaňové příjmy 3. Kapitálové příjmy

z toho: ♦ výdaje na platby, ostatní platby za práci a pojistné ♦ neinvestiční nákupy a související výdaje ♦ neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím ♦ neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům ♦ neinvestiční transfery obyvatelstvu ♦ neinvestiční transfery do zahraničí ♦ neinvestiční půjčené prostředky ♦ neinvestiční převody Národnímu fondu ♦ ostatní neinvestiční výdaje 2. Kapitálové výdaje Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu Pramen: MF ČR

Na daních z příjmů fyzických osob bylo v roce 2004 inkasováno do státního rozpočtu 95 209 mil.Kč (z toho 76 775 mil.Kč na dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, 13 411 mil.Kč na dani z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a 5 023 mil.Kč na dani z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů), tj. 100,0 % rozpočtované částky. Inkaso reprezentuje meziroční nárůst o 6 580 mil.Kč.

16

Celostátní inkaso daně z příjmů fyzických osob ale v roce 2004 dosáhlo 133,3 mld.Kč, což je o 0,4 mld.Kč méně proti předpokladu. Z této částky pak plynulo 95,2 mld.Kč do státního rozpočtu, 34,4 mld.Kč bylo převedeno do rozpočtu obcí a 3,7 mld.Kč do rozpočtu krajů. Příjmy z daní právnických osob odvedené v roce 2004 do státního rozpočtu dosáhly 85 499 mil.Kč, což představovalo 101,1 % rozpočtované částky a meziroční nárůst o 1,5 %, resp. o 1 229 mil.Kč. Celostátní celkový výnos daní z příjmů právnických osob přitom představoval 113,6 mld.Kč, tj. 102,5 % rozpočtované sumy a meziročně vzrostl o 3,2 mld.Kč, resp. o 2,9 %. Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2004 DPH 18,3%

Nedaňové a kapitálové příjm y a dotace 6,7%

Ostatní daňové příjm y a poplatky 11,5%

Pojistné na soc. zabezpečení 38,1%

Daň z příjm ů fyzických osob 12,4% Majetkové daně 1,3%

Daň z příjm ů právnických osob 11,1%

Clo 0,6%

Pramen: MF ČR, vlastní výpočet

Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2004 vybráno do státního rozpočtu 140 383 mil.Kč, tj. o 6 983 mil.Kč více proti schválené částce, resp. o 5,2 %. Ve srovnání s rokem 2003 bylo její inkaso vyšší o 14 726 mil.Kč při indexu 111,7. Celostátní výnos daně z přidané hodnoty ale v roce 2004 představoval 181,8 mld.Kč při meziročním nárůstu o 16,9 mld.Kč (o 110,3 %). Proti rozpočtované hodnotě bylo inkaso vyšší o téměř 7,0 mld.Kč (o 4,0 %). Z celkového výnosu připadlo 140,4 mld. na státní rozpočet, 36,2 mld.Kč rozpočtům obcí a 5,2 mld.Kč rozpočtům krajů. Výnos ze spotřebních daní pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2004 částku 82 795 mil.Kč a byl tak o 1 405 mil.Kč (o 1,7 %) nižší než bylo předpokládáno. V porovnání s rokem 2003 se jejich inkaso ale zvýšilo o 10 034 mil.Kč, resp. o 13,8 %. Celostátní výnos spotřebních daní představoval v roce 2004 celkem 95,8 mld.Kč, což bylo o 1,2 mld.Kč méně než činil schválený rozpočet. V porovnání s rokem 2003 bylo přitom celkové inkaso vyšší o 11,7 mld.Kč, tj. o 13,9 %.

17

Na správních poplatcích inkasoval státní rozpočet v roce 2004 sumu 3 438 mil.Kč, což reprezentuje plnění schváleného obnosu ve výši 80,0 % a snížení ve srovnání s rokem 2003 o 74 mil.Kč (index 97,9). Celní příjmy odvedené v roce 2004 do státního rozpočtu činily v roce 2004 celkem 4 903 mil.Kč, což bylo sice o 503 mil.Kč více proti předpokladu (index 111,4), ale o 5 349 mil.Kč méně ve srovnání s rokem 2003 při indexu 47,8. (Před vstupem ČR do EU náležely příjmy ze cla plně do státního rozpočtu. Od 1. května 2004 je ale předepsané clo nárokem EU a ČR má nárok pouze na 25 % z tohoto cla, která mají sloužit ke krytí nákladů spojených s výběrem cla.) Celkový výnos státního rozpočtu z majetkových daní, tj daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, dosáhl v roce 2004 výše 10 379 mil.Kč, tj. pouze 72,6 % předpokladu, ale ve srovnání s rokem 2003 byl o 1 606 mil.Kč vyšší (index 118,3). Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti reprezentovalo v roce 2004 hodnotu 293 304 mil.Kč, tj. 100,3 % schváleného rozpočtu. Meziročně bylo vyšší o 20 938 mil.Kč (index 107,7) a dosáhlo 40,9 % realizovaných daňových a 38,1 % celkových příjmů státního rozpočtu. Na pojistném na důchodové zabezpečení bylo z celkové částky pojistného inkasováno 243 233 mil.Kč, což je o 33 648 mil.Kč více než v roce 2003 (index 116,1), když jeho rozpočtovaná výše byla překročena o 962 mil.Kč, tj. o 0,4 %. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace činily v roce 2004 celkem 51 209 mil.Kč při meziročním zvýšení o 19 865 mil.Kč, tj. o 63,4 % a překročení upraveného předpokladu o 11 527 mil.Kč, resp. o 29,0 %. (Nedaňové příjmy dosáhly 31 467 mil.Kč a převýšily upravený rozpočet o 6 282 mil.Kč, tj. o 24,9 %. Kapitálové příjmy reprezentovaly 951 mil.Kč a zůstaly pod úrovní upravené rozpočtované částky o 252 mil.Kč při indexu 79,1. Přijaté dotace pak docílily sumy 18 791 mil.Kč a přesáhly upravenou výši rozpočtu o 5 497 mil.Kč, tj. o 41,4 %). Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2004 Kapitálové výdaje 7,7% Ostatní neinvestiční transfery a výdaje 2,3%

Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 9,3%

Neinvestiční transfery obyvatelstvu 38,6%

Neinvestiční transfery rozpočtům 24,5%

Neinvestiční nákupy a souvis. výdaje 11,1%

Neinvestiční transfery podnik. subjektům a nezisk. org. 6,5%

Pramen: MF ČR, vlastní výpočet

Celkové výdaje státního rozpočtu ČR ve výši 862 891 mil.Kč zaznamenaly v roce 2004 mírný meziroční pokles podílu na HDP, a to na 31,4 %.

18

Z úhrnných výdajů státního rozpočtu bylo v roce 2004 vynaloženo na běžné výdaje 796 179 mil.Kč a nedosáhly tak výše upraveného rozpočtu o 5 956 mil.Kč (index 99,3). Meziročně ale vzrostly o 44 404 mil.Kč, resp. o 5,9 %. Největší položku z běžných nákladů pak představovaly neinvestiční transfery obyvatelstvu (332 615 mil.Kč) a z nich sociální dávky (313 255 mil.Kč), jejichž objem byl sice meziročně vyšší o 8 225 mil.Kč, ale zůstaly pod úrovní upraveného rozpočtu o 1 019 mil.Kč (index 99,7). Větší položku z běžných nákladů reprezentovaly v roce 2004 i neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly 211 655 mil.Kč a překročily upravenou rozpočtovanou částku o 12 324 mil.Kč (index 106,2) a skutečnost roku 2003 o 23 836 mil.Kč (index 112,7). Do výdajů státního rozpočtu v roce 2004 byly poprvé uvedeny odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie jako smluvní závazek vyplývající ze vstupu ČR do EU. Na tyto odvody byla rozpočtována částka 16 866 mil.Kč a po úpravě 16 506 mil.Kč. Skutečně odvedené prostředky však činily 16 053 mil.Kč (plnění rozpočtu na 97,3 %). Kapitálové výdaje byly v roce 2004 čerpány ve výši 66 712 mil.Kč (98,7 % upraveného rozpočtu), když meziročně vzrostly o 9 769 mil.Kč, tj. o 17,2 %, ale jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu činil pouze 7,7 %.

2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2004 pracovalo v průměru v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil celkem 4 706,6 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Mezi nimi převládali muži (2 663,1 tis., tj. 56,6 %) nad ženami (2 043,5 tis., resp. 43,4 %). Ve srovnání s rokem 2003 se počet takto zaměstnaných osob snížil o 26,6 tis. (o 0,6 %), z toho počet mužů o 23,1 tis. a žen o 3,5 tis. Klesl přitom i podíl pracujících na počtu všech osob, které bydlí na území ČR o 0,3 % na 46,1 %. V celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním převažovala i v roce 2004 kategorie zaměstnanců (3 890,2 tis.osob, resp. 82,7 %). Dále následovali podnikatelé bez zaměstnanců (573,2 tis.osob, tj. 12,2 %) a podnikatelé se zaměstnanci (187,5 tis.osob, tj. 4,0 %). Pracujících členů produkčních družstev pak po dalším meziročním snížení zbývalo již pouze 24,3 tis. (0,5 %). Nízký byl i počet pomáhajících rodinných příslušníků (31,1 tis.osob, tj. 0,7 %), což byla jediná kategorie zaměstnaných, u níž převládaly ženy. Osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním pracovaly především ve zpracovatelském průmyslu (27,1 %), v obchodu vč. oprav motorových vozidel (13,4 %), ve stavebnictví (9,3 %), v dopravě, skladování a spojích (7,7 %), ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (6,9 %) a ve zdravotní a sociální péči a veterinářské činnosti (6,9 %). Nejméně osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním naopak pracovalo v lesnictví, rybolovu, chovu ryb a souvisejících činnostech (0,8 %) a v těžbě nerostných surovin (1,2 %). Souběžně s hlavním zaměstnáním pracovalo v roce 2004 ve druhém (dalším) zaměstnání celkem 116,6 tis.osob, a to s převažujícím počtem mužů (64,6 %). Meziročně se přitom tato kategorie zúžila o 5,4 tis.osob. Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %) pak za celé národní hospodářství v roce 2004 dosáhla

19

59,2 % a ve srovnání s rokem 2003 se snížila o 0,2 bodu. Zároveň poklesla i míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s hlavním zaměstnáním na počtu bydlících 15-ti letých a starších) z 54,8 % v roce 2003 na 54,3 % v roce 2004. Počet pracovníků1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním stavu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), dále podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání), pak podle odhadu uváděném ČSÚ, dosáhl 4 817,0 tis.osob v roce 2004, což je meziroční pokles o 0,4 %. K úbytku pracovníků přitom došlo opět v primárním sektoru (-5,2 %). V sekundárním sektoru meziročně počet pracovníků klesl o 0,3 % a v terciárním sektoru stagnoval. Počet zaměstnanců1) v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) činil v roce 2004 podle odhadu ČSÚ 3 964,6 tis. osob, tj. o 0,6 % méně než v roce 2003, když v podnikatelské sféře klesl o 0,7 % a v nepodnikatelské o 0,4 %. Z hlediska jednotlivých sektorů byl pak vývoj v počtech zaměstnanců blízký vývoji v počtu pracovníků (počet zaměstnanců v primárním sektoru se meziročně snížil o 6,2 %, v sekundárním sektoru o 0,9 % a v terciárním stagnoval). Úřady práce přitom ke konci roku 2004 vydaly 34,4 tis. povolení k zaměstnávání cizinců v ČR, což je sice o 13,3 tis. méně ve srovnání s rokem 2003, ale souběžně narostl počet zaregistrovaných cizinců (občanů EU) pracujících v ČR o 14,8 tis.osob na 72,8 tis.osob. Z celkového počtu zaměstnanců pracovalo v roce 2004 v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské i nepodnikatelské sféry v souhrnu 3 199,0 tis.osob (o 25,8 tis. osob méně než v roce 2003), kde meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda1) o 6,6 % a dosáhla 18 035 Kč. Stejně jako v předchozích letech byla nejvyšší průměrná měsíční mzda na fyzické osoby vykázána v mezinárodních ekonomických subjektech (22 540 Kč, nárůst o 967 Kč) a v ekonomických zahraničních subjektech (21 687 Kč, vzrůst o 1 274 Kč) a nejnižší v družstvech (12 161, zvýšení o 931 Kč). Odhadovaná průměrná hrubá měsíční nominální mzda v celém národním hospodářství ČR v roce 2004 dosáhla na fyzické osoby 16 931 Kč, což je meziroční nárůst o 6,2 %, resp. o 987 Kč. Rychleji přitom rostly mzdy v podnikatelské sféře (o 6,3 %, tj. o 993 Kč na 16 743 Kč) než v nepodnikatelské sféře (o 5,7 %, tj. o 961 Kč na 17 761 Kč). Počet nezaměstnaných osob, které evidovaly úřady práce, činil v průměru za rok 2004 celkem 537,4 tis.osob, což je o 15,8 tis., resp. o 3,0 % více než v roce 2003. K 31. prosinci 2004 pak bylo zaregistrováno 541,7 tis. nezaměstnaných, tzn. pouze o 0,7 tis.osob méně ve srovnání se stejným obdobím 2004. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti zjišťovaná podle nové metodiky, kterou za rok 2004 zveřejnilo MPSV, činila 9,19 % a k 31.12.2004 evidovala mírně vyšší úroveň (9,47 %, v tom u mužů 8,34 a u žen 10,92 %), zatímco míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky dosáhla k 31.12.2004 celkem 10,33 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 zůstala na stejné úrovni.

1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), osoby vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

20

Míra nezaměstnanosti

1)

(k onec období)

9,4%

8,8%

8,9%

9,8%

10,3%

10,3%

7,5% 5,2% 3,5% 2,9%

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Pramen:MPSV 1) podle původní metodiky

Struktura nezaměstnaných na konci roku 2004 ve srovnání s rokem 2003 byla charakterizována: ü dalším nárůstem průměrného věku uchazečů o práci z 36,3 let na 37,1 let, když nejvyšší růst počtu nezaměstnaných byl nadále vykazován ve věkové skupině 50 a více let (7,7 %); ü dalším snížením průměrného počtu neumístěných absolventů škol o 5,8 tis. na 49,7 tis., tj. o 10,5 %; ü dalším nárůstem průměrného počtu uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností o 4,1 tis. na 73,2 tis.osob, tj. o 5,9 %; ü minimálními změnami ve vzájemných relacích mezi uchazeči o práci z hlediska dosaženého vzdělání (největší podíl neumístěných nadále tvořily osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem – 41,0 % a osoby se základním vzděláním – 30,6 %, zatímco podíl osob s nejvyšším stupněm vzdělání reprezentoval pouze 3,8 %). Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl k 31.12.2004 celkem 219,7 tis.osob a byl o 1,4 tis., tj. o 0,6 % vyšší než ve stejném období roku 2003, což signalizovalo snížení dynamiky nárůstu dlouhodobě nezaměstnaných. Souběžně se vzrůstem nezaměstnanosti došlo v roce 2004 k navýšení průměrného počtu volných pracovních míst nahlášených úřadům práce o 3,1 tis., tj. o 7,3 % na 45,6 tis. K 31.12.2004 tak v ČR připadalo na 1 volné pracovní místo 10,6 osob, zatímco v roce 2003 to bylo 13,5 osob. Negativním jevem zůstala i v roce 2004 vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Tradičně už nejnižší míru nezaměstnanosti (podle nové metodiky) k 31.12. měla Praha (3,58 %), a to jak u mužů (3,14 %), tak i u žen (4,14 %). Na jedno volné místo zde připadlo 1,8 nezaměstnaných (v roce 2003 to bylo 3,0 nezaměstnaných). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla naproti tomu registrována, i při meziročním poklesu o 2,09 bodu, opět v Ústeckém kraji (15,85 %), kde na volné pracovní místo připadlo 24,9 nezaměstnaných a v Moravskoslezském kraji (15,66 %) se 39,4 nezaměstnanými na volné pracovní místo. S vysokou mírou zaměstnanosti se potýkal i kraj Olomoucký (11,73 %), Karlovarský

21

(10,75 %) a Jihomoravský (10,69 %). Míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji se nacházela blízko k průměru (9,53 %) a podprůměrná byla v Pardubickém kraji (8,94 %), v kraji Vysočina (8,85 %) a dále v krajích: Libereckém (8,22 %), Královéhradeckém (7,67 %), Středočeském (6,85 %), Plzeňském (6,74 %) a Jihočeském (6,59 %). Rekordní míra nezaměstnanosti ve výši 22,71 % byla k 31.12.2004 opakovaně zjištěna v okrese Most, ale i Karviná (19,59 %), Jeseník (18,31 %), Bruntál (17,50 %), Ostrava – město (16,65 %), Teplice (16,59 %) a Chomutov (16,48 %) a naproti tomu nejnižší v okrese Praha – západ (2,94 %). Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2004

Kraj

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání celkem

Počet osob Volná pobírajících pracovní příspěvek místa před umístěním

ženy

Míra nezaměstnanosti v% celkem

ženy

Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

26 727 44 012 23 021 21 051 18 726 73 493 20 299 22 526 24 399 24 531 66 207 39 591 31 606 105 486

14 042 23 727 12 487 11 144 8 812 36 995 10 650 11 488 12 414 13 116 33 441 19 717 16 125 52 096

9 706 14 084 8 402 6 660 4 448 14 184 5 659 7 407 7 915 8 001 17 570 10 192 8 729 20 279

14 598 6 475 3 239 4 416 1 196 2 948 2 547 2 075 2 039 1 273 3 448 2 513 1 762 2 674

3,58 6,85 6,59 6,74 10,75 15,85 8,22 7,67 8,94 8,85 10,69 11,73 9,53 15,66

4,14 8,66 8,07 8,00 11,31 17,78 9,62 8,83 10,50 10,93 12,28 12,93 10,99 17,72

Celkem ČR

541 675

276 254

143 236

51 203

9,47

10,92

Pramen: MPSV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti je podíl dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové disponibilní pracovní síle z VŠPS, plus počet pracujících cizinců registrovaných na ÚP, nebo s platným povolením k zaměstnávání, či živnostenským oprávněním, plus počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr)

Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň zmírňuje systémem dávek v nezaměstnanosti. Průměrný počet osob, které tak v průběhu roku 2004 pobíraly příspěvek v nezaměstnanosti, činil 169,1 tis., což bylo o 13,6 tis.osob (o 7,4 %) méně než v roce 2003. Daný vývoj v poskytování příspěvků v nezaměstnanosti byl mimo jiné ovlivněn novou právní úpravou s účinností od 1. října 2004, která zpřísnila podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti.

22

Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod. Tak v průběhu roku 2004 bylo vytvořeno celkem 17,7 tis. míst na veřejně prospěšné práce, což je o 3 024 míst více než v roce 2003, a 22,7 tis. společensky účelných míst (meziroční nárůst o 5 169 míst).

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti

v mil. Kč 3 938 7 030

2004 3 191

6 949

2003

Státní politik a zaměstnanosti - pasivní

Státní politik a zaměstnanosti - ak tivní

Pramen: MF ČR

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2004 z rozpočtových zdrojů 10 968 mil.Kč proti 10 140 mil.Kč v roce 2003. Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (7 030 mil.Kč) se meziročně zvýšily o 81 mil.Kč, tj. o 1,2 % a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti meziročně vzrostly o 747 mil.Kč, tj. o 23,4 %. Problematika zaměstnanosti je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: •

Zákon č. 65/1965 Sb. zákoník práce (úplné znění – zákon č. 85/2001 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb., č. 6/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 218/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 46/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 563/2004 Sb., č. 628/2004 Sb. a č. 169/2005 Sb.)

•

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. a č. 202/2005 Sb.

•

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách (úplné znění – zákon č. 350/2004 Sb.)

•

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění zákona č. 436/2004 Sb.

•

Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb., č. 342/2004 Sb. a 516/2004 Sb.

23

•

Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení č. 578/2004 Sb.

•

Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady)

•

Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

•

Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců.

2.4 Zahraniční obchod1) Obrat zahraničního obchodu ČR zaznamenal v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšení o 658,7 mld.Kč, tj. o 23,4 a dosáhl 3 470,4 mld.Kč. Na vzrůstu obratu se podílel vývoz ve výši 352,8 mld.Kč, tj. 53,6 % a dovoz ve výši 305,9 mld.Kč, tj. 46,4 %. Předstih tempa růstu vývozu před dovozem činil 4,5 procentního bodu. Došlo tak k meziročnímu snížení pasivního salda bilance zahraničního obchodu o 46,9 mld.Kč na 22,9 mld.Kč a krytí dovozu vývozem se zlepšilo z 95,2 % na 98,7 %. Zahraniční obchod ČR v roce 2004 2004 v mil.Kč Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance

3 470 402 1 723 731 1 746 671 -22 940

Změna proti roku 2003 v mil.Kč v% +658 749 +352 801 +305 948 +46 853

123,4 125,7 121,2 x

Pramen: MPO ČR a vlastní výpočet

Celkový vývoz za rok 2004 registroval podle údajů k 27.5.2005 sumu 1 723,7 mld.Kč a meziročně se zvýšil o 25,7 %. V dolarovém přepočtu dosáhl částky 67 232 mil.USD, čímž meziročně vzrostl o 18 522 mil.USD (o 38,0 %). V přepočtu na EUR činil 54 108 mil., tj. nárůst o 11 053 mil.EUR (o 25,7 %). Meziroční zvýšení celkového vývozu v roce 2004 o 352,8 mld.Kč (o 25,7 %) bylo ovlivněno především nárůstem vývozu do zemí s vyspělou ekonomikou a do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS.

1) Údaje v běžných cenách; za rok 2003 jde o údaje definitivní a za rok 2004 jde o údaje revidované dle uzávěrky k 27.5.2005

24

Vývoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2004 v % 2003

2003

2004

Svět celkem

1 370 930

1 723 731

125,7

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1) Nespecifikováno

1 262 620 1 183 098 24 967 54 555 39 942 56 846 7 750 3 772

1 578 944 1 481 877 27 885 69 182 54 308 80 914 8 036 1 529

125,1 125,3 111,7 126,8 136,0 142,3 103,7 40,5

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR

Vývoz do zemí s vyspělou ekonomikou meziročně vzrostl o 316,3 mld.Kč (o 25,1 %), a to zejména díky vývozu do zemí EU, který byl vyšší o 298,8 mld.Kč (o 25,3 %). Výrazný meziroční relativní nárůst vývozu byl sice zaznamenán i do ostatních ekonomicky vyspělých zemí (index 126,8) i do zemí ESVO (index 111,7), ale jeho hodnotová úroveň byla ve srovnání se zeměmi EU podstatně nižší (14,6 mld.Kč a 2,9 mld.Kč). Ve vztahu k evropským zemím s přechodovou ekonomikou vč. SNS bylo v roce 2004 dosaženo proti roku 2003 zvýšení vývozu v hodnotě 24,0 mld.Kč (index 142,3), které z hlediska hlavních skupin zemí reprezentovalo nejvyšší dynamiku růstu vývozu ČR. Daný výsledek byl zejména důsledkem vysoké dynamiky růstu vývozu do Společenství nezávislých států (index 148,5 při hodnotovém přírůstku o 13,7 mld.Kč), i když český vývoz do evropských států s přechodovou ekonomikou meziročně rovněž rychle vzrostl (index 136,2, zvýšení o 10,3 mld.Kč). K nárůstu celkového vývozu nakonec přispěl v roce 2004 rovněž vývoz do rozvojových zemí (který po meziročním poklesu v roce 2003 stoupl na 54,3 mld.Kč při indexu 136,0 a hodnotovém navýšení o 14,4 mld.Kč) a menší měrou i vývoz do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou (index 103,7 a hodnotový přírůstek 0,3 mld.Kč). Dovoz podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2004 v % 2003

2003

2004

Svět celkem

1 440 723

1 746 671

121,2

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1) Nespecifikováno

1 160 847 1 028 641 35 853 96 353 106 432 94 834 76 951 1 659

1 429 366 1 253 870 38 395 137 101 110 272 110 928 93 204 2 901

123,1 121,9 107,1 142,3 103,6 117,0 121,1 174,9

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR

25

Celkový dovoz ČR za rok 2004 činil 1 746,7 mld.Kč a meziročně se podle údajů revidovaných k 27.5.2005 zvýšil o 21,2 %. V dolarovém přepočtu dosáhl 68 136 mil.USD, čímž meziročně vzrostl o 16 897 mil.USD, tj. o 33,0 % a v přepočtu na EUR registroval 54 833 mil.EUR, tzn. že vzrostl o 9 599 mil.EUR, resp. o 21,2 %. Teritoriální struktura ZO podle hlavních skupin zemí v roce 2004 100

91,6%

81,8%

Země s vyspělou ekonomikou

80

Rozvojové země

60

Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Ostatní země

40 20

3,2% 4,7% 0,5%

6,3% 6,3% 5,6%

0 vývoz

dovoz

Pramen: MPO ČR

V roce 2004 zaznamenal opět dovoz meziroční zvýšení ve vztahu ke všem hlavním skupinám zemí. Nejvyšší absolutní nárůst byl přitom realizován ze zemí s vyspělou ekonomikou, a to v rozsahu 268,5 mld.Kč (index 123,1). Z tohoto nárůstu dovozu připadlo na země EU 225,2 mld.Kč (83,9 %), na země ESVO 2,5 mld.Kč (0,9 %) a na ostatní vyspělé ekonomiky 40,8 mld.Kč (15,2 %). Druhý nejvyšší meziroční absolutní přírůstek dovozu byl dosažen z mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou, a to v rozsahu 16,3 mld.Kč (index 121,1), z něhož větší část byla realizována v Číně (15,6 mld.Kč při indexu 120,7). Velmi blízký hodnotový přírůstek dovozu (16,1 mld.Kč) byl pak docílen z evropských států s přechodovou ekonomikou vč. SNS (při indexu 117,0), na němž se podílel hlavně SNS (a to 13,1 mld.Kč). Nejnižší meziroční absolutní nárůst dovozu v hodnotě 3,8 mld.Kč byl evidován z rozvojových zemí. Teritoriálně nespecifikováno zůstalo meziroční navýšení dovozu v sumě 1,2 mld.Kč. Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí Vývoz Dovoz 2003 2004 změna 2003 2004 změna

Skupina zemí Svět celkem

100,0 100,0

-

100,0 100,0

-

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1) Nespecifikováno

92,1 86,3 1,8 2,9 4,2 0,6 0,3

91,6 86,0 1,6 3,2 4,7 0,5 0,1

-0,5 -0,3 -0,2 +0,3 +0,5 -0,1 -0,2

80,6 71,4 2,5 7,4 6,6 5,3 0,1

81,8 71,8 2,2 6,3 6,3 5,3 0,2

+1,2 +0,4 -0,3 -1,1 -0,3 0,0 +0,1

OECD

90,6

90,3

-0,3

80,4

81,7

+1,3

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR

26

Meziroční změny dynamiky zahraničního obchodu způsobily posuny v postavení jednotlivých skupin zemí v celkovém vývozu a dovozu ČR, které se v roce 2004 pohybovaly v rozmezí od –0,5 do +1,2 procentního bodu. Nejvýznamnější místo ve vývozu i v dovozu ČR si v roce 2004 zachovaly země s vyspělou ekonomikou, jejichž pozice ve vývozu sice oslabila o 0,5 procentního bodu, ale v dovozu posílila o 1,2 bodu. Podobnou změnu registrovaly i země OECD jako celek. Také země EU oslabily ve vývozu (-0,3 bodu) a posílily v dovozu (+0,4 bodu), ale jejich změny nebyly tak hluboké. Naproti tomu podíl zemí ESVO klesl ve vývozu i v dovozu (o 0,2 a 0,3 bodu). Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS a rozvojové země pak zlepšily svoji pozici v českém vývozu (o 0,5 a 0,3 bodu) a zhoršily v dovozu (o 0,3 a 1,1 bodu). Nejmenší meziroční změny v postavení v zahraničním obchodu ČR zaznamenaly mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou, které sice bylo oslabeno ve vývozu (o 0,1 bodu), ale v dovozu se nezměnilo. Zahraniční obchod podle zbožových skupin

Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

(v mil.Kč, běžné ceny) Vývoz 2004 v % 2003 2004 2003 1 370 930 1 723 731 36 399 8 194 38 422 39 434 1 005 80 579 316 410 687 201 161 509 1 777

47 519 8 989 49 591 49 539 1 042 103 656 387 712 878 191 196 601 891

Dovoz 2003

2004

2004 v % 2003

125,7 1 440 723 1 746 671

121,2

130,6 109,7 129,1 125,6 103,7 128,6 122,5 127,8 121,7 50,1

124,8 141,8 133,3 113,2 109,7 118,0 124,8 119,7 124,1 240,9

57 087 7 530 40 956 107 788 3 764 164 435 289 838 616 258 152 708 359

71 265 10 675 54 597 122 010 4 130 194 027 361 787 737 771 189 544 865

Pramen: MPO ČR

Ve vývozu za rok 2004 zaznamenaly všechny skupiny zboží, s výjimkou nespecifikovaného globálu, v meziročním srovnání nárůst. Nejvyšší hodnotový nárůst vývozu ale vykázaly stroje a dopravní prostředky, a to 191,0 mld.Kč (index 127,8), průmyslové zboží podle druhu materiálu v hodnotě 71,3 mld.Kč (index 122,5), různé hotové výrobky ve výši 35,1 mld.Kč (index 121,7) a chemikálie v úrovni 23,1 mld.Kč (index 128,6). Na nižší úrovni se pak pohyboval meziroční přírůstek vývozu surovin nepoživatelných, bez paliv (11,2 mld.Kč), potravin a živých zvířat (11,1 mld.Kč), minerálních paliv a maziv (10,1 mld.Kč), nápojů a tabáku (0,8 mld.Kč) a nejnižší byl u živočišných a rostlinných olejů a tuků (37 mil.Kč). Z hodnotově významnějších položek SITC registrovaly největší hodnotový nárůst silniční vozidla, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, železo a ocel, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kovové výrobky a kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat. V celkovém dovozu za rok 2004 byl evidován meziroční nárůst u všech skupin zboží. Největší hodnotové zvýšení registrovaly opět stroje a dopravní prostředky, a to o 121,5 mld.Kč (index 119,7), průmyslové zboží podle druhu materiálu v úrovni 72,0 mld.Kč (index 124,8), různé hotové výrobky ve výši 36,8 mld.Kč (index 124,1) a chemikálie 27

(o 29,6 mld.Kč při indexu 118,0). Menší meziroční hodnotový nárůst dovozu byl pak dosažen u skupiny potravin a živých zvířat i minerálních paliv a maziv (ve stejné výši 14,2 mld.Kč), surovin nepoživatelných, bez paliv (13,6 mld.Kč), nápojů a tabáku (3,1 mld.Kč) a nejmenší u skupiny živočišných a rostlinných olejů a tuků (0,4 mld.Kč), ale i u nespecifikovaného globálu (0,5 mld.Kč). Největší absolutní meziroční nárůst mezi položkami SITC pak vykázaly: silniční vozidla, elektrická zařízení přístroje a spotřebiče, železo a ocel, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, ropa a ropné výrobky, různé průmyslové výrobky j.n. a oděvní výrobky a doplňky. Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v %)

Struktura vývozu

Zbožová skupina SITC

2003

0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

2004

změna

100,0

100,0

2,7 0,6 2,8 2,9 0,1 5,9 23,1 50,1 11,8 0,0

2,8 0,5 2,9 2,9 0,1 6,0 22,5 50,9 11,4 0,0

Struktura dovozu 2003 2004 změna

+0,1 -0,1 +0,1 0,0 0,0 +0,1 -0,6 +0,8 -0,4 0,0

100,0

100,0

4,0 0,5 2,8 7,5 0,3 11,4 20,1 42,8 10,6 0,0

4,1 0,6 3,1 7,0 0,2 11,1 20,7 42,2 10,9 0,1

+0,1 +0,1 +0,3 -0,5 -0,1 -0,3 +0,6 -0,6 +0,3 +0,1

Pramen: MPO ČR

Struktura ZO podle zbožových skupin v roce 2004 (v %) 0,1 0,0

Nespecifikováno

10,9 11,4

Různé hotové výrobky

42,2

Stroje a dopravní prostředky

Chemikálie 0,2 0,1

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

11,1

2,9 3,1 2,9 0,6 0,5 4,1 2,8

Suroviny nepoživatelné, bez paliv Nápoje a tabák Potraviny a živá zvířata

dovoz

6,0 7,0

Minerální paliva a maziva

vývoz

50,9

20,7 22,5

Průmyslové zboží podle druhu materiálu

0

10

Pramen: MPO ČR

28

20

30

40

50

60

Ve zbožové struktuře vývozu za rok 2004 i nadále pokračoval trend meziročního navyšování podílu strojů a dopravních prostředků a mírně opět vzrostl i podíl vývozu potravin a živých zvířat, ale i surovin nepoživatelných, bez paliv a chemikálií. Naproti tomu stagnoval podíl minerálních paliv a maziv a živočišných a rostlinných olejů a tuků. Ostatní zbožové skupiny, tj. nápoje a tabák, průmyslové zboží podle druhu materiálu a různé hotové výrobky meziročně snížily svoje pozice v českém vývozu. V dovozu meziročně vzrostl zejména podíl průmyslového zboží podle druhu materiálu, různých hotových výrobků a surovin nepoživatelných, bez paliv, ale i potravin a živých zvířat a nápojů a tabáku. Snížila se účast především strojů a dopravních prostředků a minerálních paliv a maziv, v menší míře pak i živočišných a rostlinných olejů a tuků. Celková obchodní bilance za rok 2004 skončila schodkem ve výši 22,9 mld.Kč, který vykázal meziroční zlepšení o 46,9 mld.Kč. Pasivum vyjádřené v amerických dolarech částkou 904 mil.USD se meziročně snížilo o 1 625 mil.USD a pasivum vyjádřené v eurech částkou 725 mil.EUR meziročně pokleslo o 1 454 mil.EUR. Z teritoriálního pohledu bylo v roce 2004 záporné saldo v rámci hlavních skupin zemí zaznamenáno opět s rozvojovými zeměmi (56,0 mld.Kč, zlepšení o 10,5 mld.Kč), s mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou (85,2 mld.Kč, zhoršení o 16,0 mld.Kč) i s evropskými zeměmi s přechodovou ekonomikou vč. SNS (30,0 mld.Kč, zlepšení o 8,0 mld.Kč), zatímco se zeměmi s vyspělou ekonomikou bylo docíleno aktiva v hodnotě 149,6 mld.Kč. V relaci ke státům s vyspělou ekonomikou se přitom kladné saldo meziročně zvýšilo o 47,8 mld.Kč, a to zásluhou zemí EU, u nichž došlo opět k jeho mimořádnému nárůstu o 73,5 mld.Kč, zatímco se státy ESVO přetrvával bilanční schodek, který se meziročně zmírnil pouze o 0,4 mld.Kč. Pasivum obchodní bilance přetrvávalo i s ostatními zeměmi s vyspělou ekonomikou, které se navíc meziročně prohloubilo o 26,1 mld.Kč na 67,9 mld.Kč. Bilance zahraničního obchodu podle skupin zemí (v mil.Kč) Bilance Skupina zemí

2003

Svět celkem

2004

Meziroční zlepšení/ zhoršení

-69 793

-22 940

+46 853

101 773 154 457 -10 886 -41 798 -66 490 -37 988 -69 201 2 113

149 578 228 007 -10 510 -67 919 -55 964 -30 014 -85 168 -1 372

+47 805 +73 550 +376 -26 121 +10 526 +7 974 -15 967 -3 485

83 958

128 607

+44 649

z toho: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní země Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1) Nespecifikováno OECD 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR, vlastní výpočet

Ve vztahu k jednotlivým zemím registrovala ČR v roce 2004 největší bilanční schodek s Čínou (83,8 mld.Kč), Japonskem (53,1 mld.Kč) a s Ruskem (47,4 mld.Kč). Vysoké 29

pasivum obchodní bilance pak zaznamenala i s Itálií (17,9 mld.Kč), s Tchajwanem (16,1 mld.Kč), s USA (15,5 mld.Kč) a s Malajsií (13,8 mld.Kč). Naproti tomu nejvyšší aktivum ČR vykázala v obchodu s Německem (70,8 mld.Kč), Slovenskem (51,0 mld.Kč), Rakouskem (33,5 mld.Kč), Velkou Británií (29,7 mld.Kč) a s Nizozemskem (25,5 mld.Kč). Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v mil.Kč) Bilance Zbožová skupina

2003

Meziroční zlepšení/ zhoršení

2004

0-9 Zboží celkem

-69 793

-22 940

+46 853

z toho: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Zboží a transakce j.n.

-20 688 664 -2 534 -68 354 -2 759 -83 856 26 572 70 943 8 801 1 418

-23 746 -1 686 -5 006 -72 471 -3 088 -90 371 25 925 140 420 7 057 26

-3 058 -2 350 -2 472 -4 117 -329 -6 515 -647 +69 477 -1 744 -1 392

Pramen: MPO ČR a vlastní výpočet

Z hlediska zbožové struktury nejvíce opět meziročně vzrostl v roce 2004 bilanční deficit u chemikálií (o 6,5 mld.Kč na 90,4 mld.Kč), u minerálních paliv a maziv (o 4,1 mld.Kč na 72,5 mld.Kč) a u potravin a živých zvířat (o 3,1 mld.Kč na 23,7 mld.Kč). Naproti tomu jedinou skupinou zboží, která meziročně zvýšila kladné saldo obchodní bilance, byly stroje a dopravní prostředky (o 69,5 mld.Kč na 140,4 mld.Kč). Tato skupina zboží se tak jako jediná zasloužila o meziroční snížení celkového schodku bilance zahraničního obchodu ČR. Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se v meziročním srovnání v průměru v roce 2004 zvýšily o 3,7 %, zatímco dovozní ceny se v průměru zvýšily pouze o 1,6 %. Směnné relace tak evidovaly za rok 2004 v meziročním srovnání v průměru hodnotu 102,1 % a byly o 0,9 bodu vyšší než v roce 2003. V porovnání s rokem 2003 se růst zvýšil u vývozních cen o 2,8 procentního bodu a u dovozních cen o 1,9 bodu. Důvodem daného vývoje vývozních a dovozních cen byl jednak pohyb kurzu koruny vůči zahraničním měnám, především vůči EUR a USD, když v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 CZK oslabila vůči EUR v průměru o 0,2 % a naopak posílila vůči USD v průměru o 9,8 %, a jednak růst cen ropy a kovů na světových trzích. Vývozní ceny se v průměru za celý rok 2004 nejvíce meziročně zvýšily u minerálních paliv a maziv (+20,1 %), zejména uhlí a ropných produktů, u průmyslového zboží podle druhu materiálu (+8,2 %) a u chemikálií (+7,3 %), z toho hlavně organických chemikálií a plastů. Meziročně vzrostly i vývozní ceny potravin a živých zvířat (+3,5 %), surovin nepoživatelných, bez paliv (+2,1 %), živočišných a rostlinných olejů a tuků (+1,4 %), strojů a dopravních prostředků (+0,3 %), především strojních zařízení pro určitá odvětví průmyslu, a různých hotových výrobků (+0,2 %). Naproti tomu v průměru za celý rok 2004 se meziročně snížily z hlavních skupin SITC pouze vývozní ceny nápojů a tabáku (-9,9 %).

30

Dovozní ceny se v průměru za rok 2004 ve srovnání s rokem 2003 nejvíce zvýšily u surovin nepoživatelných, bez paliv (+9,1 %), když meziročního maxima dosáhly v červnu (+14,5 %). Vyšší meziroční nárůst dovozních cen prokázala i minerální paliva a maziva (+6,5 %), nápoje a tabák (+5,1 %) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (+4,3 %) a relativně nižší nárůst pak živočišné a rostlinné oleje a tuky (+2,8 %), potraviny a živá zvířata (+2,5 %) a chemikálie (+1,7 %). Naproti tomu meziroční snížení dovozních cen v průměru za celý rok 2004 bylo evidováno u strojů a dopravních prostředků (-1,4 %) a u různých průmyslových výrobků (-0,6 %). Zúčtování zahraničně obchodních operací probíhalo v roce 2004, stejně jako v bezprostředně předcházejících letech, prakticky jen ve směnitelných měnách. Ve věcné skladbě měn použitých při tomto zúčtování od roku 1999 až do května 2004 postupně, zejména na úkor postavení USD, posilovala pozice EUR, které se stalo v roce 2001 vedoucí zúčtovací měnou. V roce 2004 pak došlo k jeho podstatnému oslabení ve prospěch CZK. I když podíl EUR při zúčtování vývozu ČR meziročně klesl o 42,6 bodu a při zúčtování dovozu o 41,9 bodu, zůstalo přesto hlavní zúčtovací měnou v českém zahraničním obchodu, za níž následovala CZK a USD.

v mld. Kč

Bilance hlavních měn obsluhujících ZO ČR v roce 2004 60 45 30 15 -15 -30 -45 -60 -75 -90

000 000 000 000 0 000 000 000 000 000 000

CZ K EUR GBP

SKK PLN

SEK

DKK NOK

CHF

USD

Pramen: MPO ČR

V roce 2004 se v ČR zabývalo vývozem celkem 30 780 subjektů. Proti roku 2003 se jejich počet snížil o 7 245 firem, tj. o 19,1 %. K jejich meziročnímu poklesu přitom došlo pouze v kategorii nejmenších subjektů s hodnotou vývozu nižší než 10 mil.Kč, zatímco zbývající velikostní kategorie vývozců počet subjektů meziročně rozšířily. Vliv na daný vývoj nepochybně měly změny ve výkaznictví. Z tabulky vyplývá, že dvě kategorie největších vývozců při nejnižším počtu firem zabezpečovaly i v roce 2004 maximální objem (téměř 70 %) z dosažené hodnoty vývozu.

31

Velikostní struktura vývozců ČR v roce 2004 Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě vývozu v %

30 780

100,0

100,0

270 261 1 359 1 140 4 223 23 527

0,9 0,8 4,4 3,7 13,7 76,4

58,6 10,9 17,9 4,8 5,9 1,9

Počet firem

Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč Pramen: MPO ČR

Dovozem se v roce 2004 zabývalo 47 682 firem, tj. o 16 902 subjektů více než bylo vývozců. Celkový počet importérů se přitom meziročně snížil o 11 879 jednotek, tj. o 19,9 %. Toto snížení se rovněž odehrálo pouze u kategorie nejmenších firem, jejichž hodnota importu nedosahuje 10 mil.Kč, zatímco zbývající velikostní skupiny importérů počet subjektů meziročně rozšířily. Velikostní struktura dovozců ČR v roce 2004 Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě dovozu v %

47 682

100,0

100,0

259 296 1 668 1 502 6 164 37 793

0,5 0,6 3,5 3,2 12,9 79,3

49,6 12,1 20,9 6,2 8,3 2,9

Počet firem

Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč Pramen: MPO ČR

Na dvě nejčetnější kategorie malých dovozců, jejichž podíl na celkovém počtu importujících firem přesáhl 90 % v roce 2004, připadla o něco více než desetina souhrnného českého dovozu, zatímco dovozní firmy tří velikostně nejvyšších kategorií, reprezentující pouze 4,6 % dovozců, realizovaly více než 4/5 českého importu.

2.5 Platební bilance 1) Platební bilance za rok 2004 skončila podle předběžných údajů celkovým kladným saldem ve výši 6,8 mld.Kč. Celoroční deficit na běžném účtu dosáhl částky 143,3 mld.Kč a

1) Platební bilance je zpracována na základě předběžných údajů k 9.3.2005. Definitivní údaje budou publikovány až ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci za rok 2004.

32

na kapitálovém účtu sumy 4,0 mld.Kč. Naproti tomu celoroční přebytek finančního účtu činil 180,9 mld.Kč a tak převýšil schodek běžného účtu i kapitálového účtu. Deficit běžného účtu platební bilance se meziročně snížil o 17,3 mld.Kč, tj. o 10,8 %, k čemuž přispěla zejména obchodní bilance výrazným snížením schodku o 47,5 mld.Kč, na 22,3 mld.Kč.1) Negativně na vývoj běžného účtu naproti tomu působily: ü snížení aktiva v bilanci služeb o 0,8 mld.Kč na 12,5 mld.Kč, tj. o 5,8 %, jež bylo ovlivněno schodkem bilance ostatních služeb, který se meziročně prohloubil o 10,5 mld.Kč na 70,0 mld.Kč. Aktivní saldo bilance dopravy sice dosáhlo 33,7 mld.Kč a proti roku 2003 se zlepšilo o 6,9 mld.Kč a přebytek bilance cestovního ruchu činil 48,8 mld.Kč při meziročním zvýšení o 2,9 mld.Kč, ale přesto meziroční nárůsty těchto bilančních přebytků nedokázaly eliminovat meziroční přírůstek schodku bilance ostatních služeb; ü prohloubení pasiva v bilanci výnosů ve srovnání s rokem 2003 o 19,7 mld.Kč na 139,5 mld.Kč, které reprezentovalo 97,3 % deficitu běžného účtu; ü pokles přebytků v bilanci běžných převodů proti roku 2003 o 9,7 mld.Kč, (tj. o 61,2 %) na 6,1 mld.Kč. Kapitálový účet skončil za rok 2004 deficitem ve výši 14,0 mld.Kč, který ve srovnání s rokem 2003 narostl o 13,9 mld.Kč. Finanční účet vykázal za rok 2004 čistý příliv zahraničních zdrojů v sumě 180,9 mld.Kč, což je v porovnání s rokem 2003 zvýšení o 23,8 mld.Kč, resp. o 15,2 %. Na přílivu těchto zdrojů se přitom nejvíce podílely přímé a portfoliové investice a v menší míře i ostatní investice. Čistý příliv přímých investic dosáhl 100,7 mld.Kč a meziročně se zvýšil o 47,2 mld.Kč (index 188,2). Přímé investice ze zahraničí přitom registrovaly aktivní saldo ve výši 114,7 mld.Kč při meziročním nárůstu o 55,4 mld.Kč (index 193,4) a přímé investice českých subjektů do zahraničí vykázaly čistý odliv ve výši 14,0 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2003 tak vzrostly o 8,2 mld.Kč (index 241,4). U portfoliových investic byl v roce 2004 evidován čistý příliv v úrovni 62,2 mld.Kč, zatímco v roce 2003 ještě vykazovaly odliv ve výši 35,7 mld.Kč. U položky finančních derivátů byl naopak v roce 2004 registrován čistý odliv kapitálu ve výši 1,5 mld.Kč. U položky ostatních investic byl za rok 2004 opět zaznamenán čistý příliv prostředků ze zahraničí v hodnotě 19,6 mld.Kč, což ale představuje meziroční pokles o 115,9 mld.Kč, tj. o 85,5 %. Jejich největším příjemcem byl podnikový sektor (37,2 mld.Kč), zatím co v roce 2003 byl tímto příjemcem sektor bankovní. Devizové rezervy ČNB se po vyloučení kurzových vlivů během roku 2004 celkově navýšily o 6,8 mld.Kč. Stav devizových rezerv pak ke konci roku 2004 činil 636,2 mld.Kč, čímž meziročně poklesl o 55,3 mld.Kč. Postačoval by na krytí 3,9 měsíčního dovozu zboží a služeb.

1) Podle revize údajů o zahraničním obchodu za rok 2004, která byla provedena k 27.5.2005 se schodek obchodní bilance meziročně snížil o 46,9 mld.Kč na 22,9 mld.Kč, tj. o 0,6 mld.Kč méně než uváděly předběžné výsledky k 28.2.2005.

33

Hrubá zahraniční zadluženost pokračovala i v roce 2004 v růstovém trendu, když koncem roku dosáhla 1 013,2 mld.Kč a meziročně tak vzrostla o 118,1 mld.Kč, resp. o 13,2 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 36,8 % HDP a zůstala ještě pod obecně uznávanou čtyřicetiprocentní bezpečnou hranicí.

3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ 3.1 Cenový režim Cenový režim je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy: •

Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 124/2003 Sb., č. 354/2003 Sb. a č. 484/2004 Sb.

•

Zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 354/2003 Sb. a č. 95/2005 Sb.

•

Vyhláškou č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb., č. 231/1997 Sb. a č. 511/2004 Sb.

•

Výměrem MF č. 01/2005, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami

Po zakotvení tržního charakteru cen v ČR k 1.1.1991, lze uplatnit cenovou regulaci, na níž se vztahuje zákon o cenách, jen v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků. Vymezení podmínek, za kterých je možno přistoupit k regulačním cenovým zásahům umožňuje měnit rozsah položek zboží podléhajícího cenové regulaci nejen pro celý rok, ale i v průběhu roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace v souvislosti s pokračujícím vytvářením plnohodnotně fungujícího trhu v jednotlivých odvětvích. V roce 2004 byla ze způsobů regulace cen, které umožňuje zákon, využita pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen. Zaznamenán byl přitom zrychlený meziroční růst regulovaných cen (z 0,6 % v roce 2003 na 5,7 % v roce 2004) a zároveň i cen tržních (z nulového růstu na 2,0 %). Na cenový vývoj působily jednak daňové změny a jednak vlastní úpravy regulovaných cen. Vývoj regulovaných cen v roce 2004 byl pak ovlivněn zejména změnami cen elektřiny, zemního plynu, vodného, stočného, odvozu odpadků, telekomunikačních služeb a některých cen v hromadné dopravě osob. Pro rok 2005 vydalo MF ČR výměrem č. 01/2005 nový seznam zboží s regulovanými cenami platnými pro všechny prodávající a kupující (fyzické i právnické

34

osoby) zboží uvedeného v tomto seznamu, kromě zboží určeného pro dodání či zaslání do jiného členského státu Evropské unie nebo pro vývoz, pokud ve výměru není uvedeno jinak. Výměr zahrnuje do: ü regulace formou maximálních cen stanovených Ministerstvem financí ČR pouze vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péči, použití železniční vnitrostátní dopravní cesty celostátních a regionálních drah, nemovitosti (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty), jejichž cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu, nájemné z pozemků nesloužících k podnikání nájemce a mléčné výrobky pro žáky; ü regulace formou maximálních cen, které mohou stanovit kraje a obce (podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů) pouze nucené odtahy vozidel podle podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (např. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) a v nařízeních obcí, veřejnou linkovou osobní dopravu vnitrostátní a železniční osobní vnitrostátní dopravu provozovanou v rámci integrované dopravy, městskou a příměstskou dopravu osob provozovanou v rámci městské hromadné dopravy, osobní taxislužbu na území obce, služby parkovišť, přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů), vybrané služby krematorií a pohřební služby; ü regulace formou věcně usměrňovaných cen (do nichž lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložené v účetnictví, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle zvláštních právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak) pouze vodu povrchovou odebranou z vodních toků, pitnou vodu dodávanou odběratelům a do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě než je odběratel, odpadní vody odvedené kanalizací (čištěné i nečištěné), vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péči, vnitrostátní železniční dopravu osob kromě vnitrostátní železniční dopravy osob v rámci integrované dopravy, veřejnou vnitrostátní pravidelnou autobusovou dopravu kromě městské hromadné dopravy a dopravy příměstské provozované v rámci městské hromadné dopravy a veřejné linkové vnitrostátní dopravy provozované v rámci integrované dopravy, rozsah a výši poskytovaných slev a bezplatné přepravy u městské hromadné a příměstské dopravy osob provozované v rámci městské hromadné dopravy, nájemné a služby spojené s užíváním bytů bytových družstev postavených s finanční, úvěrovou a jinou pomocí, nájemné v obytných místnostech v zařízeních určených k trvalému bydlení, sběr, přepravu, třídění a odstraňování komunálního odpadu, povinné technické prohlídky, kterými se kontroluje technický stav silničních vozidel ve stanici technické kontroly, výkony stanic měření emisí při měření emisí silničních motorových vozidel a vnitrostátní poštovní služby, jejichž účelem je dodání poštovních zásilek a poukázané peněžní částky.

35

3.2 Měnová politika Měnová politika ČNB pracuje v režimu cílování inflace, ve kterém má klíčovou úlohu modelová inflační prognóza. Inflační prognóza je aktualizována čtvrtletně a používá celou řadu předpokladů vztahujících se k vývoji vnějšího vnitřního ekonomického prostředí (nečekaný vývoj měnového kurzu, světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit, vznik hospodářských šoků, administrativní změny tuzemských cen, skokové úpravy nepřímých daní). V celém období cílování inflace prognózy ČNB téměř vždy směřovaly do inflačního cíle, ale skutečná inflace často míjela jak prognózy, tak inflační cíl, který byl dlouhodobě podstřelován. Zvlášť mimořádný byl v tomto směru rok 2003, kdy se míra inflace pohybovala velmi blízko nulovým hodnotám a ČNB reagovala celkem trojím snížením úrokové sazby, vždy o 0,25 procentního bodu až na úroveň 2T repo sazby 2,00 %, diskontní sazby 1,00 % a lombardní sazby 3,00 %. Naproti tomu po pozvolném nárůstu inflace v roce 2004 přistoupila ČNB v polovině roku (k 25.6.) po více než dvouletém uvolňování měnové politiky ke zvýšení klíčových úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu a další zvýšení rovněž o 0,25 bodu pak následovalo s platností od 27.8., kdy limitní 2T repo-sazba dosáhla 2,5 %, lombardní sazba 3,5 % a diskontní sazba 1,5 %. Změny řídících úrokových sazeb v roce 2004 se následně projevily na zvýšení klientských úrokových sazeb. Nominální úrokové sazby z nových úvěrů1) činily v prosinci 6,06 % (v sektoru nefinančních podniků se tato sazba rovnala 4,42 % a v sektoru domácností 11,67 %). Průměrná úroková sazba z celkového stavu úvěrů přitom dosáhla 6,20 % a meziročně se zvýšila o 0,16 procentního bodu. Zvýšily se sazby z krátkodobých úvěrů (o 0,51 bodu), zatímco u střednědobých a dlouhodobých úvěrů se téměř nezměnily. Průměrná úroková sazba z celkového stavu vkladů dosáhla 1,35 %, tj. nárůst o 0,17 bodu. Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami vykázala velmi mírný pokles. V prosinci dosáhla 4,85 %. Pro domácnosti se meziročně snížila o 0,3 bodu na 6,55 % a u sektoru nefinančních podniků o 0,2 bodu na 3,54 %. Na začátku roku 2005 došlo k obratu v měnové politice, když ČNB v krátkém rozmezí třikrát snížila základní úrokové sazby. Úpravy základních úrokových sazeb v roce 2004 a v 1. polovině roku 2005 Stav k

2T repo sazba v%

Diskontní sazba v%

Lombardní sazba v%

2,25 2,50 2,25 2,00 1,75

1,25 3,50 1,25 1,00 0,75

3,25 1,50 3,25 3,00 2,75

25.6.2004 27.8.2004 28.1.2005 1.4.2005 29.4.2005 Pramen: ČNB

Dubnovou úpravou základních úrokových sazeb tak dvoutýdenní reposazba dosáhla nejen historického minima v ČR, ale současně se tyto úroky dostaly i pod úroveň sazeb Evropské centrální banky.

1) Propočty podle metodiky ECB

36

Měnový přehled1) (v mil.Kč) 31.12.2002

31.12.2003

31.12.2004

Aktiva Čistá zahraniční aktiva Čistá domácí aktiva Domácí úvěry ♦ čistý úvěr vládě (včetně CP) ♦ úvěry podnikům a domácnostem (bez CP) Ostatní čisté položky (vč. CP a kapitálu)

926 053,2 725 760,9 940 035,2 215 836,9 724 198,3 -214 274,3

821 511,9 944 541,7 1 145 591,9 353 962,1 791 629,8 -201 050,2

863 306,6 980 805,5 1 146 962,7 257 530,1 889 432,5 -166 157,2

1 651 814,2 787 676,0 197 808,2 589 867,8 864 138,2 651 179,5 194 311,3 18 647,3

1 766 053,7 902 781,8 221 361,8 681 420,0 863 271,9 666 432,6 185 552,1 11 287,2

1 844 112,2 962 336,5 236 774,6 725 561,8 881 775,7 675 352,6 198 833,2 7 589,8

Pasiva Peněžní agregát M 2 Peněžní agregát M 1 ♦ oběživo ♦ jednodenní vklady Quasi peníze (M2-M1) ♦ vklady s dohodnutou platností ♦ vklady s výpovědní lhůtou ♦ repo operace Pramen: ČNB (stav k 8.7.2005)

Celkový objem peněžní zásoby M2 dosáhl na konci roku 2004 1 844,1 mld.Kč, což je meziroční nárůst o 78,1 mld.Kč (o 4,4 %). Meziroční růst peněžní zásoby se tak ve srovnání s rokem 2003, kdy činil 114,2 mld.Kč (index 106,9), zpomalil o 2,5 procentního bodu. Ve vztahu k HDP se také snížila jeho obslužnost peněžní zásobou, především právě koncem roku, kdy dynamika HDP převyšovala růst M2. Téměř polovinu přílivu peněz do ekonomiky (46,8 %, tj. 863,3 mld.Kč) přitom zajišťoval zahraniční kapitál při meziročním nárůstu jeho objemu o 5,1 %, zatímco koncem roku 2003 zajišťoval zahraniční kapitál 46,5 % tohoto přílivu (821,5 mld.Kč) při meziročním poklesu jeho objemu o 11,3 %. Domácí aktiva ve srovnání s aktivy zahraničními dosáhla koncem roku 2004 nižší dynamiky meziročního růstu (+3,8 %, zatímco u zahraničních aktiv to bylo 5,1 %) a proti roku 2003, kdy jejich meziroční tempo růstu činilo 30,1 %, se tato dynamika navíc značně oslabila. Příčinou bylo zejména podstatně menší meziroční navýšení domácích úvěrů v roce 2004 (+0,1 %) na 1 147,0 mld.Kč ve srovnání s rokem předchozím (+21,9 %), způsobené hlavně meziročním poklesem čistého úvěru vládě o 27,2 % na 257,5 mld.Kč. Peněžní agregát M1 vykazoval dlouhodobě zvyšující se meziroční trend. V roce 2004 ale dynamika jeho růstu poklesla na 6,6 % proti 14,6 % v roce 2003. Meziroční zpomalení růstu peněžního agregátu M1 bylo evidováno u oběživa (index 107,0 proti 111,9) i u jednodenních vkladů (index 106,5 proti 115,5). Podíl peněžního agregátu M1 na peněžní zásobě M2 však nadále rostl až na 52,2 % koncem roku 2004 ve srovnání s 51,1 % na konci roku 2003.

1) Od dubna 2004 byla provedena v souladu s harmonizací bankovní a měnové statistiky se standardy ECB metodická úprava peněžních agregátů a jejich podpoložek v rámci národního měnového přehledu. Hodnoty byly přepočítány od roku 2002.

37

Quazi peníze (M2-M1) vykázaly v roce 2004 po meziročním poklesu v roce 2003 o 0,1 %, růst o 2,1 %, který byl výrazný zejména u vkladů s výpovědní lhůtou (index 107,2).

3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR 1) Ve smyslu principů mnohostranné obchodní politiky WTO, Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala, přijala Česká republika již dříve i komplexní normu definující základní podmínky pro uplatnění účinné ochrany při dovozu a vývozu výrobků v některých mimořádných situacích, novelizovala celní zákon a další právní předpisy. Vstupem do Evropské unie se však pro ČR stala závaznou komunitární legislativa, jak v oblasti opatření na ochranu obchodu, tak i v celním řízení. Tím se proto sledované období roku 2004 dělí do dvou časových etap.

3.3.1 Právní normy upravující problematiku obchodní politiky Významným legislativním aktem, který obsahoval v souladu s mezinárodními pravidly ochranné nástroje obchodní politiky byl (do doby vstupu ČR do Evropské unie), zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Opatřením při vývozu nebo dovozu výrobků se přitom rozumělo: a) ochranné opatření, jímž bylo ü ü ü ü ü ü ü

množstevní omezení vývozu nebo dovozu, zákaz vývozu nebo dovozu, úprava cel nebo celních sazeb, dovozní přirážka, dovozní depozitum, omezení nebo zákaz tranzitu, jiné opatření, přijaté v souladu s mezinárodními závazky České republiky;

b) jiné opatření, jímž bylo ü sledování vývozu nebo dovozu, ü úprava dovozních nebo vývozních s příslušným státem.

podmínek

ovlivňujících

obchod

Opatření mohlo být přijato na základě závěrů šetření provedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo jiným postupem podle uvedeného zákona a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou byla Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

1) Informace uváděné v této části materiálu o opatřeních realizovaných po vstupu ČR do Evropské unie vycházejí z údajů obsažených na webových stránkách MPO ČR a CS MF ČR, z publikace „Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU“ F. Janatky a kol. (Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 46-48), z článku ing. Houšky v časopisu Obchod Kontakt Marketing č. 3/2004 a z platných zákonných norem.

38

Opatření však muselo být přijato, vyplývala-li povinnost přijmout opatření z rozhodnutí mezistátního orgánu vytvořeného podle mezinárodní smlouvy, kterou byla Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Opatření podle uvedeného zákona pak bylo možno uplatnit z důvodu ochrany: ü před zvýšenými dovozy způsobujícími vážnou újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví, ü před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin, ü nově se rozvíjejících výrobních odvětví, ü před nedovolenými překážkami obchodu, nebo ü dalších zájmů státu. Opatření bylo možné přijmout jen v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu, po kterou existovaly okolnosti, které byly důvodem k jeho zavedení. Na tentýž výrobek nebylo možno (podle zákona č. 62/2000 Sb.) ze stejného důvodu přijmout souběžně více ochranných opatření. Hlava II. uvedeného zákona upravovala rovněž licenční řízení. Výrobky, pro něž to stanovilo nařízení vlády k provedení tohoto zákona, mohly být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě úředního povolení (licence) MPO ČR, a to v rozsahu a za podmínek v této licenci stanovených. Zákon přitom charakterizoval tyto druhy licencí: ü automatická licence (povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků), sloužila ke sledování dovozů do ČR nebo vývozů z ní; ü neautomatická licence (povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků, na které se vztahovalo množstevní nebo jiné omezení); ü bezpečnostní licence (povolující vývoz nebo dovoz výrobků, jejichž držení a nakládání s nimi bylo v České republice omezeno z důvodů bezpečnostních nebo jiných důležitých zájmů státu zvláštními právními předpisy). O udělení licence rozhodovalo MPO ČR na základě písemné žádosti fyzické osoby s trvalým pobytem nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky oprávněné provádět obchodní činnost. Se zákonem č. 62/2000 Sb. souvisela i řada dalších legislativních opatření, které měly účinnost do dne vstupu do Evropské unie. Mezi ně patří: •

Nařízení vlády č. 561/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb. o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

39

•

Nařízení vlády č. 587/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých hutních výrobků původem z Ukrajiny, které mohou být dováženy do ČR jen na základě neautomatické licence, a kterým se mění nařízení vlády č. 272/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých hutních výrobků, které mohou být dováženy do ČR jen na základě automatické licence, a u nichž se uplatňuje sledování jejich dovozu do ČR, s účinností od 1.1.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU);

•

Nařízení vlády č. 54/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz některých hutních výrobků do České republiky, s účinností od 1.3.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU).

•

Nařízení vlády č. 66/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 162/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru do České republiky, s účinností od 11.3.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU);

•

Nařízení vlády č. 194/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s uplatňováním ochranných opatření podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů;

•

Nařízení vlády č. 345/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 54/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz některých hutních výrobků do České republiky, ve znění nařízení vlády č. 194/2003 Sb.;

•

Nařízení vlády č. 367/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Předpis nabyl účinnosti dnem 4.11.2003 a pozbyl platnosti dnem vstupu do EU).

•

Nařízení vlády č. 400/2003 Sb., o stanovení postupu pro dovoz obuvi, stolního a kuchyňského nádobí z porcelánu a keramiky pocházející z Čínské lidové republiky, pro období květen až prosinec 2004, s účinností od 27.11.2003 do 30.4.2004;

•

Nařízení vlády č. 4/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 5.1.2004. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU);

•

Nařízení vlády č. 61/2004 Sb., o stanovení množstevního omezení vývozu obilovin a výrobků z obilovin z České republiky, s účinností od 13.2.2004 do 30.4.2004.

Kontrolní režim u některých druhů zboží a technologií byl v ČR uspořádán zákonem č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb. a č. 186/2004 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům. Zákon upravoval podmínky, za kterých lze vyvážet z České republiky nebo dovážet do České republiky zboží a technologie podléhající mezinárodním kontrolním režimům a působnost 40

orgánů státní správy v této oblasti. Kontrolnímu režimu podle tohoto zákona byly podrobeny předměty dvojího použití, včetně softwaru a technologie, které vzhledem ke svému charakteru mohly být použity jak pro civilní, tak i vojenské účely, včetně těch, které mohly být použity jak pro nevýbušné účely, tak i zejména pro jakoukoli formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, chemických a biologických zbraní. Vývozce/dovozce byl podle uvedeného zákona oprávněn vyvézt/dovézt kontrolované zboží jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení MPO na vývoz nebo dovoz, které bylo uděleno ve formě licence individuální, individuální otevřené nebo všeobecné. Individuální licence byla písemné rozhodnutí MPO umožňující vývozci nebo dovozci vyvézt nebo dovézt najednou nebo v dílčích zásilkách stanovený druh a množství kontrolovaného zboží. Individuální otevřená licence byla písemné rozhodnutí MPO umožňující konkrétnímu vývozci nebo dovozci vyvážet nebo dovážet kontrolované zboží stejného charakteru v opakujících se dodávkách. Všeobecná licence umožňovala předem neurčenému dovozci nebo vývozci za přesně vymezených podmínek dovézt kontrolované zboží nebo ho vyvézt bez nutnosti žádat ministerstvo o licenci. Na dovoz a vývoz kontrolovaného zboží v jaderné oblasti se všeobecná licence nevydávala. Vybraná ustanovení zákona č. 21/1997 Sb. byla formulována ve dvojím znění, a to ve znění, které platilo do 30. 4. 2004 a ve znění, jehož účinnost byla datována dnem vstupu Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Zákon č. 21/1997 Sb. v pozdějších zněních, byl s účinností od 3. 12. 2004 zrušen zákonem č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Spolu s ním byl zrušen i zákon č. 204/2002 Sb., kterým se měnil zákon č. 21/1997 Sb., spolu s prováděcí vyhláškou č. 397/2003 Sb. Zrušena byla i vyhláška č. 398/2003 Sb., stanovující všeobecnou dovozní licenci, na základě které bylo možno uskutečnit dovoz kontrolovaného zboží do České republiky (vyhláška o všeobecné dovozní licenci). Podmínky zahraničního obchodu vojenským materiálem a působnost orgánů státní správy v této oblasti upravoval zákon č. 38/1994 Sb., ve znění zákona č. 310/2002 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, prováděný vyhláškou MPO č. 89/1994 Sb. Obchod s vojenským materiálem zákon rozuměl: ü vývoz z ČR a dovoz do ČR vojenského materiálu; ü nakládání s vojenským materiálem v zahraničí osobami oprávněnými podle daného zákona; ü plnění závazků vůči zahraničním osobám a přijímání plnění od zahraničních osob, jejichž předmětem je vojenský materiál; ü písemný projev vůle osob oprávněných podle tohoto zákona směřující k uzavření smluv, které upravují obchod s vojenským materiálem, jakož i s tím související přenos informací a reklama.

41

Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesměly však být zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně. Od 1. května 2004, tj. ode dne vstupu do Evropské unie, jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. V souvislosti s přijetím komunitární legislativy byla zrušena i řada legislativních opatření dříve přijatých v ČR k uvedené problematice. Jedná se o opatření přijatá podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. Přestalo platit i na uvedený zákon navazující nařízení vlády č. 185/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 446/2000 Sb., č. 495/2000 Sb., č. 264/2001 Sb., č. 397/2001 Sb., č. 404/2001 Sb., č. 481/2001 Sb., č. 561/2002 Sb. a č. 367/2003 Sb., kterým se stanovily výrobky, jež mohly být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence. Systém opatření na ochranu obchodu je v EU poměrně rozsáhlý. Kromě antidumpingu byly a jsou předmětem tohoto systému následující problémové okruhy: ochranná opatření podle pravidel WTO, ochranná opatření ve vztahu k nečlenským státům WTO, specifický mechanismus přijímání ochranných opatření ve vztahu k Číně, systém množstevních omezení, sledování a dvojí kontrola dovozů hutnických výrobků z některých států, systém množstevních omezení dovozů textilních výrobků původem z členských států WTO (podle pravidel a závazků vyplývajících z Dohody o textilu a ošacení WTO) a rovněž z nečlenských států WTO, včetně systému sledování a dvojí kontroly dovozů a mechanismus obrany proti nedovoleným překážkám obchodu ze strany třetích států. Obchodní ochranná opatření v rámci společné obchodní politiky Evropské unie se přitom soustředila na: ü ü ü ü

ochranná opatření vůči členským státům WTO, ochranná opatření vůči nečlenským státům WTO, přechodný ochranný mechanismus pro určité výrobky pocházející z Čínské republiky, administrace množstevních kvót – licenční řízení (netýká se však množstevních omezení dovozu textilních a oděvních výrobků a ocelářských výrobků).

Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu byla přitom upravena následujícími předpisy Evropské unie: •

Nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22.12.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (členské státy WTO) v konsolidované verzi;

•

Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7.3.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (nečlenské státy WTO) v konsolidované verzi;

•

Nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3.3.2003 – o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky.

Administrace množstevních kvót je upravena nařízením Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7.3.1994 v konsolidované verzi.

42

Od 1. 1. 2005 je licenční řízení na některé vybrané textilní a oděvní výrobky (jejichž dovoz je v Evropské unii sledován nebo množstevně omezen), legislativně upraveno takto: •

Nařízením Komise č. 1084/2005, kterým se mění přílohy č. II, III a V nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (pro textilní výrobky, jejichž dovoz je množstevně omezen);

•

Nařízením Rady č. 2200/2004, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 a (ES) č. 3285/94, pokud jde o společná pravidla dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (pro textilní výrobky, jejichž dovoz podléhá systému dvojité kontroly – DOUBLE CHECKING);

•

Nařízením Rady č. 2200/2004, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 a (ES) č. 3285/94, pokud jde o společná pravidla dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (pro dovoz textilu podle nařízení 3036/93 – pasivní zušlechťovací styk);

•

Nařízením Komise č. 1084/2005, kterým se mění přílohy č. II, III a V nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (pro textilní výrobky, jejichž dovoz podléhá systému jednoduché kontroly).

Sledování dovozu obuvi původem z Číny, je upraveno Nařízením Komise (ES) č. 117/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se zavádí kontrola Společenství nad dovozy některých obuvnických výrobků pocházejících z některých třetích zemí. Opatření při dovozu ocelářských výrobků je řešeno dvoustrannými dohodami, a to dvojím způsobem: ü dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – množstevní omezení a ü dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – systém dvojí kontroly dovozu některých ocelářských výrobků. Množstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků ve vztahu k Ruské federaci, Ukrajině a Kazachstánu bylo Evropskou unií uplatňováno v souladu s bilaterálními dohodami, jejichž platnost byla ukončena k 31. 12. 2004. V současné době jsou projednávány návrhy nových dohod, které budou platit pro léta 2005 a 2006. Do doby uzavření nových dohod jsou od 1. 1. 2005 množstevní omezení dovozu prováděna formou autonomních opatření. Ve vztahu k Ruské federaci platí nařízení Rady č. 2267/2004 z 20. 12. 2004, ve vztahu k Ukrajině nařízení Rady č. 2266/2004 z 20. 12. 2004 a ve vztahu ke Kazachstánu nařízení Rady č. 2265/2004 z 20. 12. 2004.

43

Dovoz vybraných ocelářských výrobků na celní území EU je možno uskutečnit pouze na základě dovozní licence. Dovozní licence je vydávána kompetentními úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě žádosti dovozce. S cílem monitorovat dovozy některých zvláště citlivých ocelářských výrobků uzavřela EU s bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Rumunskem a Moldávií bilaterální dohody, kterými je zaveden systém dvojí kontroly. Aplikace systému je prováděna následujícími normami: ü bývalá jugoslávská republika Makedonie – dohoda je prováděna nařízením Rady č. 152/2002 z 21. 1. 2002, ü Rumunsko – dohoda je prováděna nařízením Rady č. 1499/2002 z 20. 6. 2002 ve znění nařízení Rady č. 1445/2003 ze dne 1. 1. 2003 (prodloužení platnosti nařízení do dne vstupu Rumunska do EU), ü Moldávie – dohoda je prováděna nařízením Rady č. 1762/2004 z 24. 9. 2004. V systému dvojí kontroly je možno ocelářské výrobky, pro něž to je dohodami stanoveno, dovážet na celní území Evropské unie pouze na základě dovozního dokumentu. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Takto přijatá zákonná opatření lze z hlediska sledované problematiky rozdělit zhruba do několika obsahových bloků; ü obchod s vojenským materiálem; opatření související se zákazem chemických zbraní; provádění režimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a kontrola výrobků, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů; ü pojišťování a financování vývozu se státní podporou; ü nakládání se surovými diamanty; ü vývoz kulturních statků a předmětů kulturní hodnoty; ü ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Uvedené problémové okruhy jsou představovány následujícími zákonnými normami: Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáním (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 310/2002 Sb. a č. 357/2004 Sb. Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost státní správy v této oblasti. Obchodem s vojenským materiálem se pro účely tohoto zákona rozumí vývoz vojenského materiálu přes hranice z České republiky na území členských států Evropské unie, jakož i ostatních států, dovoz vojenského materiálu přes hranice do České republiky z členských států Evropské unie, jakož i ostatních států, nakládání s vojenským materiálem v zahraničí, a to včetně členských států Evropské unie, jakož i plnění závazků vůči

44

zahraničním osobám a přijímání plnění od zahraničních osob, jejichž předmětem je vojenský materiál uvedený v § 5 odst. 3. Obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky na základě povolení. Povolení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu po souhlasném vyjádření Ministerstva zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky, a to s přihlédnutím k obchodním zájmům České republiky. Obchod s vojenským materiálem může též provádět jménem České republiky Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, je-li to nutné z důvodu zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky, rozhodla-li o tom vláda a pokud druhou smluvní stranou je jiný stát. Rozhodnutí vlády nahrazuje povolení vydávané Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rozhodnutí vlády přitom obsahuje ü ü ü ü ü ü

označení organizační složky státu, její název a sídlo, jméno, příjmení a rodné číslo osob oprávněných za organizační složku státu jednat, identifikační údaje zahraničního smluvního partnera, předmět smlouvy, základní podmínky pro uzavření smlouvy k obchodu s vojenským materiálem, dobu, ve které má být obchod s vojenským materiálem proveden. Změny těchto údajů podléhají schválení vládou.

Právnická osoba oprávněná provádět obchod s vojenským materiálem může určitý vojenský materiál dovézt do České republiky, vyvézt z České republiky nebo s ním nakládat v zahraničí jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v licenci. Právnická osoba, které byla udělena licence umožňující vyvézt nebo dovézt vojenský materiál z území nebo na území České republiky a jedná-li se o takový obchod s vojenským materiálem, kde zahraniční smluvní partner nebo konečný uživatel nemá sídlo v členském státě Evropské unie, je povinna řízení o přidělení celně schváleného určení uskutečnit a předložit originál této licence u místně příslušného celního úřadu se sídlem v České republice. Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto zákona, a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnými licencemi. Poslední novela zákona č. 38/1994 Sb. vstoupila v platnost 9. června 2004. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 249/2000 Sb., č. 356/2003 Sb. a č. 186/2004 Sb.

45

Uvedený zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Dovoz chemických zbraní do České republiky nebo jejich tranzit se zakazují. Vývoj, výroba, dovoz, montáž, jakož i jiné nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavba a užívání provozů pro výrobu chemických zbraní se zakazují. Nakládat se stanovenými látkami lze podle § 6 jen za podmínek stanovených tímto zákonem a jen ü k průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým a dalším mírovým účelům, ü k ochranným účelům, které se přímo týkají ochrany proti chemickým zbraním. Množství a druhy stanovených látek, se kterými lze nakládat k uvedeným účelům se stanoví vyhláškou. Dovoz vysoce nebezpečných látek držiteli licence je možný jen z členských států Úmluvy a jen k účelům uvedeným v § 6. Vývoz vysoce nebezpečných látek držiteli licence je možný jen do členských států Úmluvy s podmínkou, že budou využity k účelům uvedeným v § 6. Údaje o předpokládaném dovozu nebo vývozu vysoce nebezpečných látek je držitel licence povinen ohlásit nejpozději do 40 dnů před jeho uskutečněním. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologii dvojího užití. Uvedený zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1) ü kontrolu vývozu zboží dvojího užití, včetně softwaru a technologií při dodržování mezinárodních režimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichž plnění se Česká republika zavázala, jakož i některá práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití a dalších osob, které se na vývozu podílejí, ü práva a povinnosti osob přepravujících zboží dvojího použití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie.

1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2432/2001 ze dne 20. listopadu 2001 a nařízení Rady (ES) č. 149/2003 ze dne 27. ledna 2003.

46

Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití vyplývající ze zvláštních právních předpisů.1) Ministerstvo průmyslu a obchodu provádí opatření, která jsou předpisy Evropských společenství upravujícími oblast kontroly vývozu zboží dvojího použití svěřena členskému státu Evropské unie. Pro vývozy zboží dvojího použití, na které se nevztahují všeobecná vývozní povolení, uděluje ministerstvo individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení. Zákon nabyl účinnosti dnem 3. prosince 2004. K zákonu č. 594/2004 Sb., se přimyká nařízení vlády č. 595/2004 Sb. o stanovení formulářů žádostí o individuální a souhrnné vývozní povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití. Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů. Uvedený zákon upravuje, v souladu s právem Evropských společenství 2), kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy 3), ü při přepravě těchto výrobků z území členských států Evropských společenství na území České republiky a přepravě těchto výrobků z území České republiky na území členských států Evropských společenství, nebo ü při jejich dovozu a vývozu 4) Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů 5).

1) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Článek 296 Smlouvy o založení Evropského společenství a směrnice Rady (91/477/EHS) o kontrole nabývání a držení zbraní. 3) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 5) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

47

Tento zákon současně mění (v částech týkajících se vývozu a dovozu) i další legislativní opatření, jakými jsou: zákon o návykových látkách, zákon o správních poplatcích, zákon o léčivech a transplantační zákon. Zákon č. 228/2005 Sb. vstoupil v platnost dnem 16. června 2005 a bylo k němu vydáno nařízení vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádostí o udělení povolení. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1998 Sb., č. 188/1999 Sb. a č. 282/2002 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 417/2002 Sb.). Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 1) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. K provedení zákona č. 58/1995 Sb. v pozdějších zněních byla vydána vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 88/2000 Sb., č. 355/2001 Sb. a č. 29/2003 Sb. Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 60/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 131/2005 Sb.). Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. Uvedená novela (zákon č. 60/2005 Sb.) vstoupila v platnost dnem 8. února 2005. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 122/2000 Sb. a č. 80/2004 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 49/1994 Sb. Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek, evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, archiválií, originálů uměleckých děl žijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do režimu dočasného použití.

1) Směrnice rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním. Rozhodnutí rady 2001/76/ES ze dne 22. prosince 2000 nahrazující rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o používání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů – Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod číslem 191/1995 Sb.

48

Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloženy osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu. Osvědčení nemůže být nahrazeno posudkem znalce. Poslední novela (zákon č. 80/2004 Sb.) vstoupila v platnost 25. února 2004. Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 180/2003 Sb. Uvedený zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992. Novela (zákon č. 180/2003 Sb.) nabyla účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství. Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropských společenství uvedených v právních předpisech Evropských společenství, které upravují vývoz kulturních statků z celního území 2). Vývozní povolení podle tohoto zákona nenahrazuje souhlas, povolení, osvědčení nebo licenci vydávané podle zvláštních právních předpisů 3). K udělování vývozního povolení je příslušné Ministerstvo kultury a v případech týkajících se archiválií Ministerstvo vnitra. Ústřední orgán vydává vývozní povolení typu standardní povolení 4). Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).

1) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES. 2) Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení rady (ES) č. 2469/96 a nařízení Rady (ES) č. 947/01. Nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1526/98. 3) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 3 až 9 nařízení Komise (EHS) č. 752/93.

49

Uvedený zákon upravuje ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy na přežití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 1) a právem Evropských společenství, které upravuje dovoz a vývoz volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, dovoz výrobků z kytovců, dovoz výrobků z tuleňů, používání nášlapných pastí, dovoz kožešin a dalšího zboží vyrobeného z kožešin. 2) Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zákonu dále vymezených a stanoví některá další opatření sloužící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. Zákon č. 100/2004 Sb. vstoupil v platnost 1. května 2004. Některá ustanovení uvedeného zákona se provádějí vyhláškou č. 227/2004 Sb. s účinností rovněž od 1. 5. 2004. V rámci ochranných opatření po vstupu ČR do EU byla přijata již dříve i řada zvláštních právních norem, mezi něž patří: •

Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška ve svém celku nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

1) Vyhlášená pod č. 572/1992 Sb. 2) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 1808/2001). Nařízení rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna 1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců. Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a zakazující do Společenství přivážet kožešiny a zboží vyrobené z některých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné lapací metody, které nesplňují mezinárodní humanitární normy pastí, další předpisy Evropských společenství, vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 35/97, nařízení Komise (ES) č. 2087/2001, rozhodnutí Rady č. 97/602/ES. Směrnice Rady č. 83/129/(EHS) ze dne 28. března 1983 o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států.

50

•

Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU).

•

Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (zákon nabyl účinnosti ve svém celku po vstupu do EU s výjimkou §§ 11 odst. 3, 23 odst. 1 a 25 odst. 1);

•

Nařízení vlády č. 180/2004 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s obilovinami (nařízení vstoupilo v platnost k 1.5.2004);

•

Nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o systém poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracování zemědělské výroby (nařízení nabylo účinnosti k 1.5.2004), ve znění nařízení č. 99/2005 Sb.;

•

Vyhláška č. 195/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území ČR a o soustavné rostlinnolékařské kontrole, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška nabyla účinnosti k 1.5.2004);

•

Nařízení vlády č. 224/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (nařízení nabylo účinnosti k 1.5.2004);

3.3.2 Celní předpisy Celní režim České republiky byl do 30.4.2004 upraven v obecné poloze zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 322/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb. (Novelou celního zákona č. 187/2004 Sb., jejíž účinnost byla dána dnem 1.5.2004, byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zrušena nebo změněna.) Úplné znění bylo vyhlášeno zákonem č. 430/2004 Sb. Před poslední novelou byl celní zákon rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňoval celní problematiku ve vztahu k České republice tím, že vymezoval základní pojmy, zejména celní území a celní pohraniční pásmo, definoval, co se rozumí českým zbožím a zahraničním zbožím, specifikoval celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uváděl povinnosti, oprávnění a prostředky celníka, analyzoval problematiku informací o celních předpisech a celním dohledu, zabýval se charakterizováním původu zboží (preferenčním a nepreferenčním) a celní hodnoty, všímal si dopravení zboží do tuzemska, zaměřoval se na vlastní celní řízení, rozváděl problematiku celních režimů a svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, definoval zvláštní řízení, celní dluh a řešil celní přestupky a celní delikty.

51

Clem a celním sazebníkem se zabývala hlava šestá, která specifikovala druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací, antidumpingované a odvetné clo) a uváděla, kdy zboží podléhá či nepodléhá clu. Celní režim ČR byl tvořen dovozními cly. Podléhalo jim na základě ustanovení celního zákona všechno dovážené zboží s výjimkou případů, že bylo v celním sazebníku označeno za zboží bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem. Základem celně tarifního systému ČR byl celní sazebník, který pro účely klasifikace používal Kombinovanou nomenklaturu EU, vycházející z Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboží. Celní sazebník pro rok 2004, který měl platnost od 1.1.2004 do 30.4.2004, byl vydán nařízením vlády č. 462/2003 Sb.. Tímto nařízením bylo současně zrušeno nařízení vlády č. 534/2002 Sb.. Nařízení vlády č. 462/2003 Sb. bylo pak ještě novelizováno nařízením vlády č. 56/2004 Sb. s účinností od 10.2.2004. Sazebník na rok 2004 obsahoval sazby cla pro všechno dovážené zboží, přičemž: ü při dovozu zboží pocházejícího ze států, kterým ČR neposkytovala doložku nejvyšších výhod (Antarktida, Bhútán, Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Komory, Nauru, Neutrální území, Souostroví Vanuatu, Sahara a Samoa) nebo jestliže dovozce neprokázal původ, uplatňovala se všeobecná celní sazba; ü pokud dovážené zboží pocházelo ze země, které ČR poskytovala doložku nejvyšších výhod, použila se smluvní celní sazba; ü ze zboží uvedeného v příloze 2 celního sazebníku se vyměřilo na návrh deklaranta clo podle sazeb stanovených v této příloze, za předpokladu, že Ø zboží bylo navrženo do celního režimu volného oběhu, Ø zboží pocházelo ze státu, se kterým byla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod nebo ze státu, kterému byly výhody poskytovány podle zvláštního předpisu (§ 12 a příloha č. 8 vyhlášky č. 252/2002 Sb.), Ø celní kvóta vztahující se k tomuto zboží nebyla vyčerpána; ü preferenční sazební opatření podle přílohy č. 1 celního sazebníku se vztahovalo na zboží pocházející a dovážené přímo z rozvojových zemí, které byly uvedeny v příloze č. 3 k uvedenému nařízení vlády a čítaly 96 zemí; ü zboží pocházející a dovážené přímo z nejméně rozvinutých zemí, které byly uvedeny v příloze č. 4 (a kterých bylo 49), bylo s nulovou sazbou dovozního cla; ü zboží dovážené ze zahraničí, které mělo preferenční původ v České republice podle podmínek stanovených mezinárodními smlouvami, jimiž byla Česká republika vázána, bylo bez cla; ü u zboží ze seznamu farmaceutických látek, které byly uvedeny v příloze č. 5, se uplatňovaly sazby uvedené v této příloze; ü seznam textilních výrobků nebo ošacení, u nichž bylo možno uplatnit ochranné opatření podle § 29 zákona č. 62/2000 Sb., byl uveden v příloze č. 6 nařízení vlády o vydání celního sazebníku.

52

Česká republika měla také uzavřenu řadu preferenčních dohod. Šlo o následující ujednání: •

Evropskou dohodu zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé,

•

Dohodu mezi Českou republikou a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu,

•

Smlouvu o vytvoření celní unie mezi ČR a SR,

•

Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA),

•

Dohodu o oblasti volného obchodu mezi ČR a Estonskou republikou,

•

Dohodu o oblasti volného obchodu mezi ČR a Lotyšskou republikou,

•

Dohodu o oblasti volného obchodu mezi ČR a Litevskou republikou,

•

Dohodu o oblasti volného obchodu mezi ČR a Izraelem,

•

Dohodu o oblasti volného obchodu mezi ČR a Tureckem a

•

Dohodu o oblasti volného obchodu mezi ČR a Republikou Chorvatsko.

Vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se prováděla některá ustanovení celního zákona byla změněna vyhláškou č. 243/2003 Sb. s účinností od 4.8.2003 a vyhláškou č. 138/2004 Sb. s účinností od 1.4.2004 do 30.4.2004. (Ta stanovila na období měsíce dubna případy, kdy je aktivní zušlechťovací styk omezen.) Osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla upravovala vyhláška MF č. 247/2002 Sb. Tato vyhláška k celnímu zákonu stanovila, kdy bylo zboží propuštěné do volného oběhu z důvodu obecného zájmu vzhledem k jeho konečnému použití osvobozeno od dovozního cla, jakož i podmínky, za nichž bylo zboží od cla osvobozeno a rovněž stanovila podmínky, za nichž bylo od dovozního cla osvobozeno zboží dovážené osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodních smluv propuštěné do volného oběhu a rozsah tohoto osvobození. Zvláštním prováděcím předpisem k celnímu zákonu (vyhláška č. 313/1998 Sb.) bylo osvobozeno od cla rovněž zboží, u něhož to vzhledem k jeho konečnému použití vyžadoval obecný zájem. Konkrétně šlo o stroje a zařízení sloužící k výrobě zboží a náležející do kapitol 84 a 95 celního sazebníku. Tyto stroje a zařízení byly při propuštění do volného oběhu osvobozeny od dovozního cla za podmínek stanovených uvedenou vyhláškou. S celním zákonem bezprostředně souvisel i (doposud nezrušený) zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků, který upravoval ochranu domácího výrobního odvětví vyrovnávacími cly před dováženými výrobky, na jejichž výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvence. Za tímto účelem zákon stanovil zásady pro posuzování subvencí, zjišťování a

53

posuzování újmy domácího výrobního odvětví, postup pro šetření podnětu o dovozu subvencovaného výrobku a pro řízení o vyrovnávacích clech. Zákonem č. 191/1999 Sb., ve znění zákona č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb. a č. 255/2004 Sb., o opatřeních, týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví, který souvisí s celním zákonem, byly vytvořeny podmínky pro uplatňování mezinárodních závazků ČR v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví. (Úplné znění bylo vyhlášeno zákonem č. 358/2004 Sb.) V roce 2003 a počátkem roku 2004 byla přijata v oblasti celního režimu řada opatření, vyhlášek a nařízení (s úzkou vazbou na provádění zahraničně obchodních vztahů), jejichž platnost vypršela vstupem ČR do EU. Z nich lze uvést následující: •

• •

• •

Nařízení vlády č. 54/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz některých hutních výrobků do České republiky, s účinností od 1.3.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost); Nařízení vlády č. 117/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z Evropské unie, s účinností od 28.4.2003; Nařízení vlády č. 196/2003 Sb., o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie, s účinností od 1.7.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost); Nařízení vlády č. 272/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz dusičnanu amonného do České republiky, s účinností od 22.8.2003 (tím se současně zrušilo nařízení vlády č. 33/2003 Sb.); Nařízení vlády č. 410/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 196/2003 Sb. o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie, s účinností od 1.12.2003;

Vstupem ČR do Evropské unie přestalo být území našeho státu samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území Evropské unie. Podmínky dovozu a vývozu zboží v obchodu se třetími zeměmi, to znamená se státy a územími, které nejsou součástí celního území Evropské unie, a pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují tedy již celní předpisy EU. (Obchodní výměna zboží se statutem Společenství mezi jednotlivými členskými státy EU – až na malé výjimky – celním předpisům nepodléhá). Základními právními normami, které byly k problematice celního dohledu nad zbožím ze třetích zemí vydány, přitom jsou: • • •

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů; Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady č. 2913/92; Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;

54

•

Nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne 7. září 2004, kterým se mění příloha I Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, kterým se vydává celní sazebník Společenství.

Společný celní kodex vymezuje celní území Evropské unie, a to v tomto rozsahu: vedle evropského území členských států do něj patří i Monako a San Marino, výjimky z něj představují zejména francouzská a španělská zámořská území a některé ostrovy (Helgoland, Faerské ostrovy, Grónsko). Kodex jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboží a výpočtu cla, pravidla původu zboží, a rovněž celní režimy, ve kterých se zboží může na území EU nacházet. Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou úmluvou, upravující jejich vzájemnou spolupráci proti porušením společného celního kodexu, zejména v boji proti pašování. V současné době je Evropskou Komisí dokončována příprava nového celního kodexu Společenství. Základním cílem nového celního kodexu je zjednodušit a zpřehlednit celní předpisy a rozšířit možnosti zjednodušení celního řízení a využití informačních technologií. Tato snaha se mimo jiné projevuje i tím, že do kodexu a jeho prováděcích předpisů mají být zapracována, a tím zrušena, nařízení 918/83 o systému osvobození od cla a další nařízení. Základním prostředkem komunikace mají být informační systémy. Zavádí se rovněž možnost vzájemného uznávání oprávnění a povolení vydaných jednotlivými celními správami apod. Tento modernizovaný celní kodex má 10 hlav a 24 kapitol, doprovázených řadou oddílů. Základními částmi přitom jsou: obecná ustanovení, faktory, na jejichž základě se uplatňují dovozní cla a další opatření při obchodu zbožím, celní dluh, vstup zboží na celní území Společenství, všeobecná pravidla týkající se celního statusu a celního režimu, propuštění do volného oběhu, osvobození od dovozního cla, zvláštní režimy, zboží opouštějící celní území Společenství a závěrečná ustanovení. Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více než deset tisíc položek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Jde jednak o cla autonomně stanovená EU, dále pak o cla vyplývající ze závazků se WTO a rovněž o cla preferenční, daná dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi. Průměrná celní sazba EU pro nezemědělské výrobky se pohybuje okolo 4 % a pro zemědělské komodity okolo 16 %. Společný celní sazebník je pro nadcházející kalendářní rok schvalován na konci října. Pro zájemce je v podobě integrované celní databáze TARIC (obdoba našeho ČITu) k dispozici rovněž na internetu. Společný celní sazebník EU platný pro rok 2005 vyplývá z Nařízení Evropské Komise č. 1810/2004. Většina cel Evropské unie vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S řadou zemí však EU navíc udržuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do data vstupu do Evropské unie i s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy a rovněž se 77 bývalými koloniemi evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (jde o IV. úmluvu z Lomé doplněnou Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000 – 2020). Celní unie je realizována s Tureckem,

55

Andorrou a San Marinem. (Do přistoupení do EU byla celní unie praktikována i s Maltou a Kyprem). Většině rozvojových zemí (143 nezávislým a 36 závislým zemím a územím) poskytuje Evropská unie jednostranně na základě Všeobecného systému preferencí zcela volný nebo nízkým clem zatížený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj trh. Jednotné dovozní clo, které je uvedeno ve společném celním sazebníku je možno na žádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. (Dovozce však musí prokázat, že požadované zboží bez úspěchu poptával jak v EU, tak i v zemích s preferenčním režimem a potřebuje ho pro vlastní výrobu v teritoriu EU. Podmínkou současně je, že nejde o hotové výrobky, ale o suroviny, polotovary nebo součástky pro další výrobu). Společná obchodní politika EU užívá v souladu s pravidly WTO i mimořádné ochranné opatření – antidumpingové clo. Musí však být prokázána snaha dodavatele ze třetí země prodávat v EU výrobek pod cenou obvyklou v zemi původu a z toho vyplývající škoda pro výrobce uvnitř Evropské unie. Komunitární celní předpisy sice upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně, v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V České republice je takto národním celním právem upravena řada právních institutů, které se týkají především postavení a organizace celní správy, postavení subjektů při celním dohledu, jejich odpovědnosti za celní či jiné správní delikty a rovněž některá procesní ustanovení týkající se povolovacího řízení v záležitosti zajištění celního dluhu, jeho úhrady a vymáhání. V této souvislosti mezi základní národní celní předpisy patří tyto právní normy: •

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky;

•

Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky;

•

Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů;

•

Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění vyhlášky č. 200/2005 Sb.;

•

Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství s platností do 30. 6. 2005;

56

•

Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství s účinností, od 1. 7. 2005.

Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 5. 2004. V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou pro Českou republiku vnitrostátně účinné komunitární předpisy upravující celní oblast (zejména nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93) a není přípustné, aby tuzemské právo obsahovalo paralelní úpravu. Z tohoto důvodu byla řada ustanovení stávajícího celního zákona ü zrušena (vymezení základních pojmů, informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku, původu zboží a celní hodnoty, dopravy zboží přes státní hranice, celního prohlášení, včetně jeho podávání a celně schválených určení, vráceného zboží, vzniku celního dluhu a jeho zániku, evidence cla a jeho splatnosti, vrácení a prominutí cla), ü změněna tak, aby odpovídala terminologii v komunitárním právu, ü organizace celních orgánů, která byla dosud předmětem celního zákona, je nově upravena samostatným zákonem č. 185/2004 Sb. Vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávaly pravidla přijímacího řízení a upravovaly některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků a vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravovaly některé podrobnosti služebního poměru celníků, byly zrušeny zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, definuje tuto správu, vymezuje základní pojmy a popisuje organizaci a stanoví působnost celních orgánů. Z celního zákona byla vyčleněna právní úprava celních orgánů a jejich organizace, řízení a úkoly a je komplexně upravena novým samostatným zákonem o Celní správě České republiky. Vytváří se 8 celních ředitelství a 44 celních úřadů podřízených Generálnímu ředitelství cel; stanoví se kompetence těchto orgánů a způsob jejich řízení. Zákon nabyl účinnosti 1. května 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005. Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, nabyla platnosti dnem 1. května 2004. Tato vyhláška byla významná zejména tím, že v závěrečných ustanoveních zrušuje: •

Vyhlášku č. 252/2002 Sb., v pozdějších zněních (naposledy změněnou novelou č. 138/2004 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona;

•

Vyhlášku č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla;

•

Vyhlášku č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboží;

57

•

Vyhlášku č. 313/1998 Sb. o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla a

•

Vyhlášku č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla.

Vyhláška č. 200/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, nabyla účinnosti 1. 7. 2005. •

V souvislosti se změnami předpisů EU se dále uvedené dosavadní přílohy nahrazují novými přílohami: Ø příl. č. 1 Doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní a daňové účely změny v částech I, II, III, IV a V, Ø příl. č. 2 Celní prohlášení zboží dováženého pro spotřebu osob požívajících výsad a imunit, Ø příl. č. 3 Záruční listina jiné operace než režimu tranzitu, Ø příl. č. 4 Osvědčení o globální záruce v jiných operacích než režim tranzitu, Ø příl. č. 5 Záruční listina jiné operace než režim tranzitu, Ø příl. č. 6 Záruční doklady individuální záruky, Ø příl. č. 7 zůstává beze změny.

Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. května 2004, byla zrušena vyhláškou č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2005. •

Uvedená vyhláška upravuje: Ø náležitosti dokladu pro statistické účely, jakož i rozsah údajů pro vedení statistiky o dováženém a vyváženém zboží v rámci obchodu se třetími zeměmi, Ø způsob sdělení údajů o zboží, které je předmětem obchodu mezi členskými státy Společenství, Ø doklad používaný pro sdělení údajů o obchodu mezi členskými státy.

K základním národním celním předpisům se ještě přimyká zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb. a č. 255/2004 Sb. Poslední novela (výrazně měnící předcházející zákony), nabyla platnosti 1. května 2004. Úplné znění bylo vyhlášeno zákonem č. 358/2004 Sb.

58

3.4 Privatizace Privatizaci státního majetku, která je jedním ze základních pilířů transformace české ekonomiky, upravují tyto základní právní normy: •

Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 528/1990 Sb., č. 541/1990 Sb., č. 429/1991 Sb. a č. 561/1991 Sb.

•

Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 438/1991 Sb., č. 282/1992 Sb., č. 170/1993 Sb., č. 155/1994 Sb., č. 191/1994 Sb., č. 218/1994 Sb., č. 161/1997 Sb., č. 164/1998 Sb., č. 269/1998 Sb., č. 21/2000 Sb., č. 246/2000 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 473/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 282/2003 Sb. a č. 179/2005 Sb.

•

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákonů č. 92/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 541/1992 Sb., č. 544/1992 Sb., č. 210/1993 Sb., č. 306/1993 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 220/2000 Sb. a č. 179/2005 Sb.

•

Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí v pozdějších zněních – úplné znění zákon č. 398/2000 Sb., ve znění zákonů č. 277/2002 Sb. a č. 320/2002 Sb.

•

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku – úplné znění zákon č. 195/1993 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb., č. 29/1996 Sb., č. 30/1996 Sb., č. 139/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 253/2003 Sb.

•

Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., zákonů č. 30/1996 Sb., č. 212/2000 Sb. a č. 320/2002 Sb.

•

Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákonů č. 496/1992 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 144/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb.

•

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, v pozdějších zněních – úplné znění zákon č. 366/2003 Sb., ve znění zákona č. 94/2005 Sb. a č. 179/2005 Sb.

•

Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku státu ČR do majetku krajů, ve znění zákonů č. 10/2001 Sb., č. 408/2001 Sb. a č. 290/2002 Sb.

•

Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku ČR (zákon o zrušení Fondu národního majetku)

59

•

Vyhláška MF č. 98/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů

•

Vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby

•

Nařízení vlády č. 123/2004 Sb., kterým se stanoví výčet některých dalších věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví ČR do vlastnictví Federace židovských obcí v ČR nebo do vlastnictví židovských obcí v ČR za účelem zmírnění některých křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu.

Celý proces privatizace probíhal ve třech krocích, které se vzájemně časově prolínaly – restituce, malá a velká privatizace. Proces restitucí zahrnoval navrácení znárodněného majetku (nájemních domů, průmyslových objektů, živnostenských podniků, lesů, zemědělské půdy a zemědělského majetku) původním majitelům a obcím. Malá privatizace se týkala malých jednotek, převážně z oblasti obchodu a služeb a velká privatizace se vztahovala na střední a velké podniky všech odvětví mimo majetku, který byl zatím z privatizace vyřazen. Její součástí byla tzv. kupónová privatizace. Touto metodou se privatizovala přibližně jedna třetina majetku začleněného do velké privatizace a ostatní majetek byl určen k privatizaci formou veřejných dražeb, veřejných soutěží, přímých prodejů a bezúplatných převodů. Transformaci majetku zabezpečoval Fond národního majetku, který bude po splnění své funkce zrušen k 1. lednu 2006 zákonem č. 178/2005 Sb. a jeho veškerý majetek přejde na stát. Dnem zrušení Fondu vstupuje stát do všech práv a povinností Fondu z právních vztahů, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byl Fond. Působnost Fondu přechází na Ministerstvo financí, jemuž přísluší hospodaření s majetkem, který přešel na stát a v právních vztazích, do nichž vstoupil stát bude jednat jménem státu MF ČR. Finanční prostředky Fondu, které přejdou na stát, jsou spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, získanými po dni nabytí účinnosti zákona č. 178/2005 Sb., tj. po 1. lednu 2006, vedeny MF na zvláštních účtech a nejsou součástí státního rozpočtu. Majetek určený k privatizaci, výnosy z prodeje tohoto majetku a zisk z účasti státu v obchodních společnostech lze použít pouze k těmto účelům: ü k vyrovnání nároků oprávněných osob podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů); ü na základě rozhodnutí o privatizaci: k vložení do akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a k nakládání s účastmi na těchto společnostech; k prodeji majetku podniku nebo jeho části nebo k prodeji majetkové účasti v obchodní společnosti; k převodu na obce, dobrovolné svazky obcí nebo kraje; k převodu pro účely nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění a státní politiky zaměstnanosti; k převodu na Nadační investiční fond pro účely podpory nadací

60

ü

ü ü ü ü ü

určených PS Parlamentu ČR na návrh vlády; k převodu na Pozemkový fond ČR, jde-li o majetek sloužící zemědělské výrobě, nebo k převodu na obecně prospěšné společnosti; v souladu s rozhodnutím vlády: k plnění závazků podniků určených k privatizaci, zejména závazků z úvěrů zajištěných zástavním právem; k financování výdajů na činnost státních podniků, jejichž část byla zprivatizována a které je nutno zachovat, zejména z důvodů nedořešených nároků oprávněných osob; k úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku; k vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu ČR; k převodu na Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení nebo na Státní fond životního prostředí ČR; k úhradě ztrát vzniklých České konsolidační agentuře v souvislosti s plněním úkolů stanovených jí rozhodnutím vlády; k doplnění zdrojů České inkasní, s.r.o. na úhradu závazků v souvislosti s plněním úkolů vlády; k úhradě nákladů apod. investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na revitalizaci dotčených území; k finanční podpoře projektů rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou nebo k posílení finančních zdrojů na úhradu závazků vůči ČNB splatných nejpozději v roce 2007 a spojených s konsolidací bankovního sektoru a rozdělením ČSFR a k převodu do státních finančních aktiv na částečné pokrytí rozpočtové úhrady kupní ceny za úplatný převod akcií společnosti ČEPS, a.s. od společnosti ČEZ, a.s. do majetku státu spravovaného MF; k nákupu majetku a majetkových účastí, ke kterým má stát předkupní právo; k úhradě nákladů restitučních a privatizačních soudních sporů, které je povinno hradit MF, případně i k úhradě souvisejících škod, způsobených MF a před účinností daného zákona, Fondem; k úhradě poplatků spojených s prodejem akcií na regulovaném trhu cenných papírů nebo prostřednictvím zprostředkovatele; k úhradě závazků bývalé státní organizace České dráhy, které přešly k 1.1.2003 na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, jde-li o výnosy z privatizace majetku státu, který přešel do hospodaření SŽDC; k úhradě nákladů spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů.

Na základě rozhodnutí o privatizaci jedná MF za stát při uzavírání smluv a činí jiné právní úkony při nakládání s privatizovaným majetkem, a to: ü zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se jménem státu zavázalo; ü nabývá akcie na základ účasti státu na podnikání v obchodních společnostech a vykonává práva akcionáře; ü vykonává práva společníka spojená s účastí na jiných než akciových společnostech; ü uzavírá smlouvy o prodeji akcií nebo podílů na jiných než akciových společnostech, o prodeji podniků nebo části majetku podniku, nebo o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu majetku určeného k privatizaci na dobu určitou, a to do doby jeho použití pro privatizaci. Ministerstvo financí rovněž vypořádává nároky oprávněných osob a vydává cenné papíry, které nemají povahu státních dluhopisů, k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob.

61

Fond národního majetku (FNM), který zabezpečuje transformaci majetku, přijal od počátku privatizačního procesu (od roku 1991) do konce roku 2004 celkem 6 780 privatizačních projektů se 16 663 privatizačními jednotkami. Privatizace byla ukončena u 16 499 privatizačních jednotek. Celkově pak byla ukončena privatizace u 6 658 privatizačních projektů, čímž bylo realizováno celkem 98,2 % převzatých privatizačních projektů a k 31.12.2004 zůstalo rozpracováno ještě 122 projektů se 164 privatizačními jednotkami. Privatizační jednotky předané k privatizaci podle druhu transformace veřejné soutěže 9%

převod z a.s. na a.s. 2%

přím é prodeje 41%

bezúplatné převody, restituce a restituce s odkupem 32% převody s.p. na a.s. 9%

veřejné dražby 7%

Pramen: FNM ČR

Nominální hodnota majetku předaného k privatizaci podle druhu transformace převody z a.s. na a.s. 22,1%

veřejné dražby 0,9%

přím é prodeje 7,1%

převody s.p. na a.s. 59,0% veřejné soutěže 3,5%

bezúplatné převody, restituce a restituce s odkupem 7,4%

Pramen: FNM ČR

V průběhu samotného roku 2004 přitom FNM ČR převzal od MF ČR k realizaci 35 privatizačních projektů, obsahujících 50 privatizačních jednotek v celkové účetní hodnotě 466,97 mil.Kč a realizoval 52 projektů s 81 privatizačními jednotkami, jejichž účetní hodnota činila podle těchto projektů 1 065,39 mil.Kč.

62

Průběh privatizace od jejího začátku včetně roku 2004 podle jednotlivých transformačních metod pak dokumentuje následující tabulka: Stav privatizace I. Stav realizace privatizačních projektů od začátku privatizace do 31.12.2003 předané (počet projektů)

projekty

majetek (tis.Kč)

6 745 984 183 361

ukončené (počet projektů)

majetek (tis.Kč)

6 606 981 612 128

rok 2004

předané ukončené majetek majetek (počet (počet (tis.Kč) (tis.Kč) projektů) projektů) 35 1 063 898

52 1 829 029

II. Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách 1. Prodej majetku a restituce od začátku privatizace do 31.12.2004 z toho rok 2004 projekty podle druhu transformace

předané (počet jednotek)

majetek (tis.Kč)

1 204

majetek (tis.Kč)

předané ukončené majetek majetek (počet (počet (tis.Kč) (tis.Kč) jednotek) jednotek)

veřejné dražby

1 210

8 443 604

0

0

0

0

veřejné soutěže

1 429 34 138 341

1 398 33 880 182

18

51 956

16

360 797

přímé prodeje

6 830 70 598 418

6 737 69 752 647

13

153 902

39

437 680

bezúplatné předání, restituce s dokončením, restituce

5 320 72 429 039

5 286 72 266 958

19

261 107

26

266 909

14 789 185 661 139

14 625 184 343 391

50

466 965

81 1 065 386

Celkem

8 495 341

ukončené (počet jednotek)

2. Zakládání a.s. a převzetí majetkových účastí od začátku privatizace do 31.12.2004 z toho rok 2004 projekty podle druhu transformace převod s.p. na a.s. převod z a.s. na a.s. Celkem Celkem 1+ 2

předané (počet jednotek)

majetek (tis.Kč)

ukončené (počet jednotek)

majetek (tis.Kč)

předané ukončené majetek majetek (počet (počet (tis.Kč) (tis.Kč) jednotek) jednotek)

1 553 580 817 184

1 553 580 817 184

0

0

0

0

321 217 516 939

321 217 516 939

0

0

0

0

1 874 798 334 123

1 874 798 334 123

0

0

0

0

16 663 983 995 262

16 499 982 677 514

50

466 965

81 1 065 386

Pramen: FNM ČR Poznámka: Předaným privatizačním projektem se rozumí projekt, u kterého bylo vydáno vládou ČR nebo Ministerstvem financí rozhodnutí o privatizaci, a FNM jej převzal k realizaci. Ukončeným privatizačním projektem je z hlediska FNM ČR projekt, podle kterého byla uzavřena kupní smlouva nebo dohoda o vydání věci, či smlouva o bezúplatném převodu majetku, akcií nebo byla ukončena dražba. Tam, kde na základě privatizačního projektu, resp. privatizační jednotky vzniká akciová společnost, pokládá se za ukončení projektu (pouze pro účely této tabulky) založení akciové společnosti. U privatizačních projektů na privatizaci dříve založených státních akciových společností se (pro účely této tabulky) považuje za ukončení privatizačního projektu převzetí majetkové účasti státu od zakladatele. Hodnota majetku uváděná v této tabulce je přebírána z aktualizovaných privatizačních projektů a neshoduje se proto se skutečnou hodnotou privatizovaných subjektů.

Největší objem majetku byl v období od počátku privatizace do konce roku 2004 transformován ve formě jeho převodu na akciové společnosti (81,2 %), zatímco prodejem

63

majetku a restitucemi bylo privatizováno jeho 18,8 %, naproti tomu v roce 2004 byl majetek privatizován pouze formou jeho prodeje a restitucemi. Formou přímého prodeje bylo přitom v roce 2004 privatizováno celkem 18 privatizačních jednotek za celkovou kupní cenu (celková kupní cena je součtem všech kupních cen podle uzavřených smluv v roce 2004) 138 mil.Kč, z toho bylo 7 zdravotnických zařízení za 37 mil.Kč. Nejvyšší kupní cena za prodej majetku v sumě 69 mil.Kč byla dosažena u majetku státního podniku Pivovary České Budějovice-Pivovar Strakonice a za prodej zdravotnických zařízení v úrovni 23 mil.Kč u Státních léčebných lázní Velké Losiny. Příjmy z privatizace (součet všech plateb připsaných na účet FNM ČR v roce 2004, tzn. včetně plateb vztahujících se ke smlouvám uzavřeným v předchozích letech) majetku formou přímého prodeje v roce 2004 dosáhly celkem 303 mil.Kč. Formou obchodní veřejné soutěže bylo privatizováno v roce 2004 celkem 12 privatizačních jednotek za celkovou kupní cenu 182 mil.Kč, z toho bylo 11 soutěží na prodej majetku za 179 mil.Kč (nejvyšší kupní ceny bylo dosaženo u prodeje majetku Stavební obnovy železnic ČD – Základny 06 Pardubice – 85 mil.Kč a u prodeje státního podniku DIAMO – Rehabilitační středisko Agricola v Mariánských lázních – 76 mil.Kč) a 1 soutěž na prodej tzv. zpětvzatého majetku. Příjmy z privatizace majetku formou obchodní veřejné soutěže v roce 2004 reprezentovaly celkem 224 mil.Kč. Z akcií v hodnotě 766,6 mld.Kč převzatých na FNM ČR od počátku privatizace do konce roku 2004 byly v daném období určeny k privatizaci akcie v nominální hodnotě 652,2 mld.Kč. Větší počet akcií byl přitom určen k bezúplatnému převodu (447,3 mld.Kč, tj. 68,6 %) a v jeho rámci pak na kupóny (341,9 mld.Kč). Akcie určené k prodeji představovaly 31,4 % z celkových akcií pro privatizaci, resp. 204,9 mld.Kč a jejich převážná část byla směrována k přímému prodeji zahraničním či tuzemským zájemcům (149,6 mld.Kč) a k prodeji ve veřejné soutěži (26,5 mld.Kč); zbytek tvořily zaměstnanecké akcie (2,2 mld.Kč). Formy privatizace akcií přím ý prodej zahraničním a tuzem ským zájem cům 22,6%

převod na NIF a.s. realizovaný veřejnou nabídkou 0,4%

bezúplatný převod akcií 8,7%

zam ěstnanecké akcie 0,3% akcie RIF a.s. 1,5% restituce 0,3%

PGRL 3,6% akcie pro RIF a.s. 3,0% veřejná soutěž 4,0%

kupóny 51,6%

veřejná nabídka 4,0%

Pramen: FNM ČR

64

V samotném roce 2004 se sice snížila celková hodnota akcií převzatých na FNM ČR o 283,2 mil.Kč, ale k privatizaci akcií v daném roce bylo určeno 17,9 mld.Kč, z toho 16,7 mld.Kč (93,0 %) prodejem, a to převážně přímým prodejem zahraničním či tuzemským zájemcům (16,2 mld.Kč), a 1,3 mld.Kč bezúplatným převodem (7,0 %), z toho především formou bezúplatného převodu akcií (0,6 mld.Kč), formou převodu na NIF a.s. realizovaného veřejnou nabídkou (0,4 mld.Kč) a na Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (0,3 mld.Kč). Přehled o privatizaci akcií akciových společností do konce roku 2004 Struktura akcií a forma jejich privatizace

V tis.Kč nominální hodnoty k 31.12.2003 za rok 2003 za rok 2004

Akcie převzaté na FNM ČR

766 880 849

14 205 807

-283 198

Privatizace akcií

634 277 095

19 194 769

17 924 880

Akcie určené k prodeji celkem

188 230 521

16 116 358

16 671 664

z toho: Veřejná nabídka Přímý prodej zahraničním či tuzemským zájemcům

26 074 593 133 365 583

300 16 050 496

428 024 16 209 369

2 248 040 26 542 305

9 796 55 766

1 158 33 113

446 046 574

3 078 411

1 253 216

Zaměstnanecké akcie Veřejné soutěže Akcie určené k bezúplatnému převodu celkem z toho: Kupóny Bezúplatný převod akcií Akcie pro RIF Restituce Převod na NIF a.s., realizovaný veřejnou nabídkou Podpůrný garanční a lesnický fond, ostatní z toho: snížení základního kapitálu Akcie RIF a.s.

341 873 387

0

0

57 232 794 19 827 733 1 837 648

1 296 899 0 0

627 126 0 0

2 083 595

310 711

362 690

23 191 417

1 470 801

263 400

-7 974 343

0

0

9 590 001

0

0

Pramen: FNM ČR

Fond národního majetku ČR získal z prodeje majetku a akcií v rámci velké privatizace od počátku existence Fondu do konce roku 2004 celkem 428,4 mld.Kč (tj. 82,3 % veškerých příjmů FNM ČR), z toho za rok 2004 dosáhly tyto příjmy 18,9 mld.Kč. Příjmy za prodej akcií přitom reprezentovaly celkem 348,4 mld.Kč, resp. 81,3 % prodeje majetku a akcií (v roce 2004 ještě 14,4 mld.Kč), za přímý prodej majetku 51,7 mld.Kč, tj. 12,1 % (v roce 2004 pouze 0,3 mld.Kč), z prodeje majetku ve veřejné soutěži 21,2 mld.Kč, tj. 4,9 % (v roce 2004 jen 0,2 mld.Kč) a z prodeje majetku ve veřejné dražbě 0,7 mld.Kč, tj. 1,7 % (v roce 2004 nulovou hodnotu). Za prodej majetku a akcií do zahraničí získal přitom FNM ČR od počátku privatizace do konce roku 2004 celkem 258,4 mld.Kč, tj. 60,3 % příjmů z privatizace majetku a akcií a za jejich prodej do tuzemska 170,0 mld.Kč, tj. 39,7 %.

65

Příjmy FNM ČR z malé privatizace (vč. ostatních příjmů) naproti tomu činily od počátku privatizace do konce roku 2004 celkem 34,3 mld.Kč, z toho v roce 2004 již pouze 30,4 mil.Kč. K 31.12.2004 vlastnil FNM ČR ještě majoritní nebo významné majetkové podíly v 7 akciových společnostech strategického významu o celkové nominální hodnotě 85,555 mld.Kč. Seznam strategických společností v portfoliu FNM ČR k 31.12.2004 Celkové držení akcií v nominální hodnotě v tis.Kč

Podíl na základním kapitálu v%

1. ČEPRO,a.s. 2. České aerolinie, a.s. 3. ČESKÝ TELECOM, a.s.

2 660 000,0 1 556 980,0 16 458 795,0

100,00 56,92 51,10

4. ČEZ, a.s. 5. MERO ČR, a.s. 6. Severočeské doly, a.s.

40 040 789,7 8 430 921,0 4 985 692,0

67,61 100,00 55,40

7. UNIPETROL, a.s.

11 422 403,8

62,99

Celkem

85 555 581,5

x

Název akciové společnosti

Pramen: FNM ČR

Z uvedených strategických společností, které byly k 31.12.2004 ještě v portfoliu FNM ČR, již bylo rozhodnuto o prodeji ČESKÉHO TELECOMU, a.s., Severočeských dolů, a.s. a UNIPETORLU, a.s. K 31.12.2004 evidoval FNM ČR ve svém portfoliu rovněž celkem 131 nestrategických akciových společností s úhrnnou nominální hodnotou akcií ve výši 30,155 mld.Kč, poté co v roce 2004 byla ukončena privatizace u 31 nestrategických akciových společností. Privatizaci akciových podílů FNM ČR i nadále komplikují neukončené soudní spory (k 31.12.2004 evidoval Fond celkem 3 848 soudních sporů), především s restituenty a problematika prodejů akcií společností v konkurzu nebo v likvidaci (52 z uvedených nestrategických akciových společností). U 34 společností pak FNM ČR držel akcie se zvláštními právy, z toho bylo 29 společností vodohospodářského charakteru. Po vstupu ČR do EU jsou navíc přímé prodeje akcií, na základě souhlasu vlády ČR, podmíněny notifikací transakce u Evropské komise z hlediska veřejné podpory. Také v roce 2004 vypořádával FNM ČR restituční nároky oprávněných osob podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, které řešil formou vista směnek. Během roku 2004 bylo vystaveno celkem 1 551 ks těchto směnek v hodnotě 195,9 ml.Kč a v období od 22.6.1999 do 31.12.2004 vystavil FNM ČR 20 753 ks těchto směnek v celkové hodnotě 3 630,5 mil.Kč.

66

3.5 Daňový systém V České republice platný daňový systém respektuje zásady fiskální politiky tržní ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sledoval zabezpečení sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky žádoucích podnikatelských aktivit a sblížení daňového systému ČR se systémem EU. Těžiště daňového inkasa přecházelo do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a cla). Konkrétní uspořádání soustavy daní upravoval zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., a to až do přijetí zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, jímž byl zákon o soustavě daní, který již nevyhovoval struktuře daňové soustavy, zrušen. V současné době představují základní daňový systém následující druhy daní: ü ü ü ü ü ü

daň z přidané hodnoty spotřební daně daně z příjmů daň z nemovitostí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí daň silniční

Většina daňových zákonů byla častokrát novelizována (jak je ostatně zřetelné z následujícího textu), jiné byly nově koncipovány. Některé daňové předpisy jsou velmi rozsáhlé, proto následující informace představuje pouze základní orientaci o jejich zaměření a koncentruje se zejména na jejich vztah k zahraničnímu obchodu.

3.5.1 Daň z přidané hodnoty V roce 2003 byla daň z přidané hodnoty upravována zákonem č. 588/1992 Sb. v pozdějším znění. Tento zákon byl v uvedeném roce novelizován zákonem č. 322/2003 Sb., který platil od 1. října 2003 a jehož cílem bylo provést další dílčí kroky ve sblížení daňového práva ČR s předpisy EU, týkajícími se sladění postupu při vracení daně, konkrétně se směrnicemi ES 79/1072/EHS a 86/560/EHS. Další změny byly pak provedeny novelami č. 354/2003 Sb., č. 437/2003 Sb. a č. 438/2003 Sb. V dubnu 2004, s účinností od 1.5.2004 (kromě několika výjimek), byla schválena nová úprava daně z přidané hodnoty, a to zákonem č. 235/2004 Sb. Tento zákon nově stanovil a současně zrušil předchozí právní úpravu uvedené daně. Hlavním důvodem jeho přijetí byla zejména nezbytnost harmonizace uplatňování této daně v podmínkách členství České republiky v Evropské unii. V oblasti dovozu a vývozu zboží i služeb byl v novém znění zákona zakotven jiný systém postupu zdanění v případě, že se jedná o země EU a jiný postup pro třetí země. Pro plnění v rámci České republiky bylo největší změnou zdaňování záloh, které byly do té doby od DPH osvobozeny. Další podstatnou změnou byla změna základní sazby z 22 % na 19 % a přeřazení některého zboží mezi základní a sníženou sazbou.

67

Zákon č. 235/2004 Sb. byl dále novelizován zákonem č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb. a zákonem č. 217/2005 Sb. Podle nového zákona č. 235/2004 Sb. se daň z přidané hodnoty uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených. Předmětem daně je ü dodání zboží nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitostí v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, ü poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, ü pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, ü dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona se rozumí ü tuzemskem území České republiky, ü třetí zemí území mimo území Evropského společenství, ü územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.1) Z území Evropského společenství jsou pro účely tohoto zákona vyloučena následující území jednotlivých členských států: ü ü ü ü ü

ze Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland a území Büsingen, ze Španělského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy, z Italské republiky Livigno, Campione d´Italia a italské vody jezera Lugano, z Francouzské republiky zámořské departementy, z Řecké republiky hora Athos.

Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94). Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Odlišně pak 1) Směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS.

68

zákon vymezuje místo plnění při zasílání zboží, při poskytnutí služby, při poskytnutí služby ve zvláštních případech, při dodání plynu a elektřiny a při pořízení zboží z jiného členského státu. Místem plnění při dovozu zboží je území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství. Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim. Dovozem zboží se podle § 20 rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství 1) a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země. Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem, kdy podle předpisů upravujících vznik celního dluhu 2) vzniká povinnost uhradit clo, a to i v případech, kdy je zboží dovezené beze cla při ü propuštění dováženého zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, ü nezákonném dovozu zboží, 3) ü porušení podmínek dočasného uskladnění zboží 4) nebo ü porušení podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno. 5) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká rovněž dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku. Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a rozhodnutí o propuštění zboží bylo učiněno na 1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Např. čl. 201 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 202 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 4) Čl. 50 až čl. 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 5) Např. čl. 37 nařízení Rady (ESH) č. 918/93.

69

písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu), daňová povinnost vzniká dnem propuštění do příslušného celního režimu a daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení. Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a plátce je povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od cla ukončen, nejpozději dnem uplynutím lhůty 34 měsíců, daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Bylo-li dovážené zboží propuštěno osobě, která není plátcem, do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a osobě, která není plátcem, vzniká povinnost dnem, kdy byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla ukončen, nejpozději uplynutím lhůty 34 měsíců, zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení. Daňovým dokladem je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu). Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, které může být učiněno i na tiskopisu Jednotného správního dokladu. 1) Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být ověřeno podle zvláštního právního předpisu. 2) Při dovozu a vývozu plynu nebo elektřiny platí ustanovení § 34 a 35 obdobně. Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění.

1) Čl. 170 bod 2 písmeno c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 2) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.

70

Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. (Podrobnější specifikace základu daně je obsažena v § 36.) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet ü základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, ü vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně, ü příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. U zdanitelného plnění se uplatňuje ü základní sazba daně ve výši 19 %, nebo ü snížená sazba daně ve výši 5 %. U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se však uplatňuje snížená sazba. U služeb se uplatňuje základní sazba. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba. Díl 8 a 9 zákona (§ 51 až § 71) upravuje osvobození od daně. Mezi případy osvobození od daně s nárokem na její odpočet jsou zahrnuty mj. za zákonem stanovených podmínek: dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu, vývoz zboží (§ 66), poskytnutí služby do třetí země, osvobození ve zvláštních případech, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69), přeprava osob a dovoz zboží (§ 71). Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území Evropského společenství nebo na území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství, 1) a na Normanské ostrovy a do San Marina. Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu. Vývoz je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk, 2) zboží vystoupilo do třetí země a výstup zboží je potvrzen na daňovém dokladu. 3) Není-li výstup zboží celním orgánem potvrzen, plátce prokazuje splnění podmínky výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky.

1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Čl. 161, čl. 145 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 793 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93.

71

Umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu se pro účely tohoto zákona považuje za vývoz, který je uskutečněn tehdy, pokud zboží bylo umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku a umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu bylo potvrzeno písemným rozhodnutím celního úřadu. Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce oprávněn přiznat nejdříve ke dni výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství do třetí země. Vývoz zboží je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Plátce může uvést vývoz zboží do daňového přiznání pouze, pokud může vývoz zboží prokázat. Plátce nemá nárok na vrácení daně u zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu, 1) s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboží vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen proto, že dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo osvobozeno od daně. U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobozeno od cla. Od daně je osvobozen dále dovoz ü zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla; ü zboží mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla; ü zboží ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí; ü úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství; ü zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném 1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

72

členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64; ü zlata Českou národní bankou; ü plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny; ü drobných zásilek zboží neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. (Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboží nad množstevní limity stanovené tímto zvláštním předpisem); ü obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení použité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51; ü laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud jsou dovezeny bez úplaty; ü zboží zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu, pokud je zboží bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboží sociálně potřebným osobám; ü zboží pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1), pokud je toto zboží získáno bez úplaty; ü zboží určeného pro užití zdravotně postiženými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiženým osobám, včetně zboží darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1). Zboží, jehož dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být použito pro jiné účely než vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postižených osob; ü pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboží při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38; ü vratných obalů bez úplaty či za úplatu. Díl 11 zákona upravuje vracení daně (osobám požívajícím výsad a imunit, v rámci zahraniční pomoci, osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží, osobám se zdravotním postižením a ozbrojeným silám cizích států) a prodej zboží za ceny bez daně. 1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

73

Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6 (1 mil.Kč), se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

3.5.2 Spotřební daně Spotřební daně byly do konce roku 2003 upraveny zákonem ČNR č. 587/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V říjnu 2003 byl schválen nový zákon (č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) s platností od 1.1.2004, přičemž vybraná ustanovení nabyla účinnosti jednak dnem 24. října 2003 a jednak dnem vstupu Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Uvedený zákon byl dále novelizován zákony č. 479/2003 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 313/2004 Sb., č. 558/2004 Sb., č. 693/2004 Sb., č. 179/2005 Sb. a č. 217/2005 Sb. Cílem nové právní modifikace (tj. zákona č. 353/2003 Sb.) byla zejména úprava postupu ve správě spotřebních daní (zavedení režimu podmíněného osvobození od daně). V Evropské unii se totiž legislativní úprava spotřebních daní řídí zásadou umožnit volný oběh zboží nezatíženého spotřební daní až do dne, kdy je toto zboží dodáno pro konečnou spotřebu. Aby však bylo zabráněno možným daňovým únikům, je současně nezbytné zajistit, aby pohyb nezdaněného zboží byl pod daňovým dohledem. To je řešeno režimem podmíněného osvobození od daně (Směrnice 92/12/EHS). Principem tohoto režimu je využívání tzv. daňových skladů, v nichž (a při dopravě mezi těmito sklady) se zboží pohybuje pod daňovým dohledem. Zásadou je, že vybraný výrobek je zdaněn v členském státu, kde je spotřebován, i když byl vyroben v jiném členském státu. Předmětem úpravy zákona č. 353/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů bylo rovněž stanovení podmínek zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi a způsob značení a prodeje tabákových výrobků. Poslední novelou č. 217/2005 Sb., která ve značném rozsahu svými 314 body spolu s pěti přechodnými ustanoveními pozměňuje a doplňuje ve značném rozsahu uvedený zákon byla mimo jiné zpřesněna definice dovozu podle formulace celních předpisů v EU a zpřesněna definice vývozu vybraných výrobků. Podle zákona č. 353/2003 Sb. v pozdějších zněních, spotřebními daněmi jsou ü ü ü ü

daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a

74

ü daň z tabákových výrobků Správu daní vykonávají celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely tohoto zákona se rozumí ü daňovým územím České republiky území České republiky, ü daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,1) ü členským státem členský stát Evropské unie, ü třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství. Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky. Kromě vymezení dalších pojmů, uvedených v § 3, se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí: ü dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamžiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních režimů s podmíněným osvobozením od cla nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, považuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do režimu volného oběhu nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, ü vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropského společenství. Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, daňovým zástupcem (§23a) nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně (§ 9 odst. 3 písm. a), resp. osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu (§ 9 odst. 2) a v řadě jiných případů. Podrobnější vymezení plátců daně je uvedeno v § 4. Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR a při dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného 1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

75

osvobození od daně. Podrobnější vymezení vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit upravuje § 9 zákona. Daň se vypočítává vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud zákon nestanoví jinak. (Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104). Osvobození od daně specifikuje § 11, přičemž pro vybrané dovezené výrobky se stanoví, že se na ně vztahuje osvobození od daně mimo jiné ü pokud jsou osvobozeny od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území ČR a jsou propuštěny do volného oběhu; ü pokud byly dovezeny nebo dopraveny z území jiného členského státu na daňové území ČR pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (s výjimkou ozbrojených sil ČR) pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen. Vracení daně plátci a osobám požívajícím výsad a imunit upravuje podrobně § 14 a § 15 zákona. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. Podmíněné osvobození od daně a povolení k provozování daňového skladu je podrobně řešeno v §§ 19 až 28, přičemž vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně upravuje § 27. Konkrétní postupy a podmínky týkající se dovozu/vývozu vybraných výrobků řeší §§ 34 a 35. Část druhá zákona detailně pojednává o dani z minerálních olejů, dani z lihu, dani z piva, dani z vína a meziproduktů a o dani z tabákových výrobků. Na zákon o spotřebních daních navazuje mimo některá další opatření i vyhláška č. 230/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 186/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 676/2004 Sb. o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů spolu s vyhláškou č. 147/2005 Sb., kterou se provádí zákon č. 676/2004 Sb. o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a rovněž vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, vyhláška č. 414/2001 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách technických benzinů a mazacích olejů a podrobnosti vedení evidence o nákupu a spotřebě těchto výrobků, vyhláška č. 370/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky a náležitosti pro prokázání skutečností rozhodných pro posouzení žádosti o snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, vyhláška č. 413/2003 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů prokazatelně použitých pro výrobu tepla a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě těchto výrobků, ve

76

znění vyhlášky č. 277/2005 Sb. a vyhláška č. 433/2003 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa a o způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence a o normativech spotřeby těchto výrobků, ve znění vyhlášky č. 79/2005 Sb.

3.5.3 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1995 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákonů č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb. č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 145/2002 Sb., zákonů č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb. Velkou novelou č. 438/2003 Sb., která byla schválena v prosinci uvedeného roku, bylo do zákona o daních z příjmů vneseno více než 300 změn. Tato úprava implementovala v první řadě dvě směrnice Rady, které se týkají oblasti přímého zdanění, a to Směrnici Rady č. 90/434/EHS o společném zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a o Směrnici Rady č. 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností. Implementovala rovněž Doporučení Komise 94/79/EHS z 21.12.1993 o zdanění některých příjmů plynoucím daňovým nerezidentům – fyzickým osobám, reagovala dále na změny v oblasti účetnictví od 1.1.2004 a zajišťovala nezbytnou věcnou a terminologickou provázanost s nově přijatými právními předpisy. Změny v zákoně o dani z příjmů, účinné k datu vstupu do Evropské unie se týkaly převážně vztahu k zahraničí. Novela zamezovala za určitých okolností zdaňování úroků a dividend mezi spřízněnými právnickými osobami v rámci EU, přičemž osvobození u dividend se použije i pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti i v rámci České republiky. Další změnou bylo definování možnosti přeměn a fúzí společností tak, aby neměly negativní daňový dopad na akcionáře ani na provozovaný podnik. Novelou zákona č. 628/2004 Sb., se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské společnosti. (Evropská společnost postupuje v daňovém řízení a při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti obdobně jako akciová společnost.)

77

Rozsáhlou novelou byl také zákon č. 669/2004 Sb., který přinesl více než 160 změn, které vstoupily v platnost od 1. ledna 2005 (s výjimkou několika ustanovení, jejichž účinnost byla odložena na 1. ledna 2007, resp. 1. ledna 2009). Hlavním cílem novely bylo přijetí opatření na podporu aktivních rodin s dětmi a opatření směřujících k podpoře hospodářského růstu. Novelu zákona o daních z příjmů doprovází významná změna v zákoně o účetnictví. Hranice obratu se zvyšuje ze 6 milionů na 15 milionů Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok, při jehož překročení má poplatník povinnost vedení účetnictví (dříve označovaného jako podvojné účetnictví). Zákon o daních z příjmů upravuje: ü daň z příjmů fyzických osob, ü daň z příjmů právnických osob. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: ü ü ü ü ü

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy.

Řada příjmů je od daně osvobozena, jak podrobně dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud zákon u jednotlivých příjmů nestanoví jinak.

78

S účinností od 1. ledna 2001 byla stanovena sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) v této výši: Základ daně od Kč

do Kč

0 109 200 218 400 331 200

109 200 218 400 331 200 a více

Daň

15 % 16 380 Kč +20 % 38 220 Kč +25 % 66 420 Kč +32 %

Ze základu přesahujícího Kč

109 200 218 400 331 200

Z příjmů uvedených v § 8 odst. 4 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsouli zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch) tj. výhry a ceny ze soutěží. Z příjmů v § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %. Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, specifikují §§ 8 – 10.

Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.); osvobozena od daně je ústřední banka České republiky. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 19) a položky snižující základ daně (§ 20). Sazba daně z příjmů právnických osob činila v roce 2004 28 %. Od 1.1.2005 tato sazba činí 26 % ze základu daně sníženého o položky v zákoně konkrétně uvedené v § 20 a § 34, pokud v odstavcích 2 a 3 paragrafu není stanoveno jinak. (Od 1. ledna 2006 bude sazba daně činit 24 %.) Za zdaňovací období, které započalo v roce 2004 činí sazba daně 5 %1): ü u investičního fondu; (tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 tj. položky odčitatelné od základu daně); 1) Pozn.: Zákonem č. 47/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1.5.2004, byla změněna sazba daně v § 21 odst. 2 z 15 % na 5 % a snížená sazba se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2004.

79

ü u podílového fondu; (tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, tj. o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje fondu (náklady) převyšovaly jeho příjmy). U penzijního fondu byla sazba daně z 15 % rovněž snížena na 5 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2, odst. 3 a § 17, odst. 4) považují: ü příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, ü až na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky, kteří jsou uvedeni v zákoně, ü příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, ü příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, ü příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných na území České republiky, ü příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na území České republiky osob uvedených v § 22, ü příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle § 23, odst. 2 – 16. Zákon o daních z příjmu řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z příjmů fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V § 38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Pokud jde o daně z příjmů, může Ministerstvo financí podle § 39: ü ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, ü činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí, ü snížit daň až na polovinu pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (podle § 2) včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní

80

společnosti v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně, ü obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona. K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb. č. 492/2000 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 176/2003 Sb., č. 438/2003 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb. Poslední novela č. 669/2004 Sb., uvedeného zákona byla přijata v závěru roku 2004 a přinesla výrazné změny. Zcela nové znění má § 5 zabývající se bankovními rezervami, opravnými položkami k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů a rezervami na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami. Nové je také znění § 5a, který umožňuje spořitelním a úvěrováním družstvům a ostatním zákonem definovaným finančním institucím vytvářet opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů nebo půjček, poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie na základě smlouvy o úvěru nebo smlouvy o půjčce. Uvedený zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv (bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, na opravy hmotného majetku, na pěstební činnost a ostatní rezervy) a opravných položek vytvořených k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu.

3.5.4 Daň z nemovitostí Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění zákonů č. 315/1993 Sb., č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 576/2002 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb. Novelou zákona o dani z nemovitostí č. 237/2004 Sb. se s účinností od 1. 5. 2004 upřesňuje za jakých okolností přestává být pozemek stavebním pozemkem a novelou č. 669/2004 Sb. jsou nově definováni poplatníci daně z pozemků v případě nájmu pozemku. Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří: ü daň z pozemků; ü daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. (V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.)

81

Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uživatel podle specifikace uvedené v zákoně. Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo trvalého užívání více subjektů, nebo se právo trvalého užívání u těchto subjektů změnilo na výpůjčku nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů (u pozemku ve vlastnictví ČR je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů), jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně. Od daně z pozemků jsou (za podmínek daných zákonnými normami) osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; užívané pověřenými diplomatickými zástupci v ČR za předpokladu, že nejsou občany ČR, a že je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy církví a náboženských společností státem uznaných; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, galeriím, muzeím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením; tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí; na nichž jsou zřízeny hřbitovy; území zvláště chráněných; zemědělské (na dobu 5 let) a lesní na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci vráceny zemědělské nebo lesní výrobě; určené pro veřejnou dopravu a další pozemky za podmínek stanovených zákonem. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou, resp. cena pozemku hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemž u stavebních pozemků je násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel). Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo stavby dokončené podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí nebo nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, rovněž evidované v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru a další subjekty, jejichž podrobnější specifikaci stanoví zákon. Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR, event. osobami požívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních výsad a imunit, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a

82

k výkonu duchovní správy; ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých; do zdaňovacího období roku 2007 včetně obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; do zdaňovacího období roku 2007 včetně obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich, či nejméně 15 let byla, nadpoloviční většina nájemních bytů; stavby sloužící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdružením zdravotně postižených občanů apod.; sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu životního prostředí a další stavby. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáží vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb pro podnikatelskou činnost, u ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlažích) se zvyšuje podle § 11, odst. 1a) až e), event. podle odst. 3) koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak.

3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákonů č. 18/1993 Sb., č. 322/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 169/1998 Sb., č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 364/2000 Sb., č. 117/2001, č. 120/2001 Sb., č. 148/2002 Sb., č. 198/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 420/2003 Sb., č. 669/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb. Novelou zákona č. 420/2003 Sb., která platila od 1. ledna 2004, byla snížena dosavadní sazba daně z převodu nemovitostí z 5 % na 3 %. Novelou zákona č. 669/2004 Sb., která platí od 1. 1. 2005 se upřesňuje § 20 odst. 4 písm. a), tj. osvobození od daně dědické a darovací. Daň dědická Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou:

83

ü věci nemovité, byty a nebytové prostory, ü věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o ü ü ü ü ü

prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle daného zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví, dědickou dávku zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek také předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby daně dědické jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Možnosti osvobození od daně jsou upraveny v § 20 zákona.

Daň darovací Poplatníkem daně je nabyvatel a při darování do ciziny dárce. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou: ü nemovitosti a movitý majetek, ü jiný majetkový prospěch. Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je ü darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, anebo ü darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska. Sazby daně darovací jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Základem daně je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o: ü prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, ü cenu majetku osvobozeného od daně darovací podle daného zákona, ü clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Možnosti osvobození bezúplatného převodu majetku od daně darovací jsou upraveny rovněž v § 20 zákona.

84

Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně je převodce (prodávající) nebo nabyvatel (v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuce, vyvlastnění, konkurzu, vyrovnání, vydržení, veřejné dražby), oprávněný z věcného břemene nebo jiného obdobného plnění nebo společně převodce i nabyvatel (při výměně nemovitostí). Předmětem daně z převodu nemovitostí je: ü úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví, ü bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Předmětem daně je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. Základem daně je v závislosti na konkrétním případu cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního předpisu, dosažená vydražením, sjednaná, určená soudem, zjištěná jako rozdíl cen před a po vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo určená posudkem znalce. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu daně, stanoví sazby daní. Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 3 % ze základu daně. Podmínky osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jsou uvedeny v § 19 předmětného zákona.

3.5.6 Daň silniční Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění zákonů č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb. (úplné znění – zákon č. 58/2003 Sb.), č. 102/2004 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb. Přijetím zákona č. 102/2004 Sb. je právní úprava daně silniční plně slučitelná s právem Evropské unie. Tato rozsáhlejší novela přinesla především změny vyplývající z požadavků směrnic EU. Nově se m.j. upravil předmět daně, došlo k úpravě nebo k zrušení osvobození od daně (§ 3), významné změny zaznamenal i § 6, které se týkaly snížení daně především u vozidel splňujících zákonem uvedené emisní limity. Novela zrušila celý § 7 a přinesla zcela nové znění § 12 a změnou v § 17 byla zavedena možnost prominutí silniční daně. Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění uvedené novely, nabyl účinnosti dnem 5. března 2004, s výjimkou některých ustanovení, které nabyly platnosti dnem 1. května 2004.

85

Menší novela zákonem č. 635/2004 Sb. doplnila § 15 stanovujícího podmínky podávání daňových přiznání a upravila znění § 12 definující kombinovanou dopravu a s ní spojené slevy na dani. Vstoupila v platnost 16. ledna 2005. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Osvobození od daně upravuje § 3 a slevy na dani § 12. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která ü je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, ü užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněž ü zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, ü osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1, ü stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhož vozidla více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Základem daně je ü zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, ü součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, ü největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně jsou pak diferencovány v závislosti na zdvihovém objemu motoru nebo počtu náprav při různé hmotnosti.

3.5.7 Ochrana životního prostředí Podpora ochrany životního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to formou daňových úlev. Jde o:

86

•

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech);

•

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních (osvobozuje od daně vozidla na elektrický pohon);

•

Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně jsou osvobozeny: pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí, pozemky území zvláště chráněných podle předpisu o ochraně přírody a krajiny, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně, remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě aj., stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky; stavby na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy); anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení;

•

Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená mj. na financování zařízení v oblasti ekologie).

Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky za znečišťování životního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně životního prostředí.

3.5.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více státech, mohou být považováni za rezidenty v každém z nich a v důsledku této skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky s neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíž i dvojího zdanění téhož příjmu nebo téhož zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech neřeší vnitrostátní předpisy, ale smlouvy o zamezení dvojího zdanění. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní a příjmů právnických i fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká republika řadu dvoustranných smluv, s nimiž vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikuje.

87

Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů, resp. z příjmů a majetku podle stavu k 1.1.2005

Smluvní stát

Platnost ode dne

Sbírka zákonů (eventuelně Sbírka mezinárodních smluv)

Albánie Austrálie Belgie

10.9.1996 27.11.1995 24.7.2000

270/1996 Sb. 5/1996 Sb. 95/2000 Sb.m.s.

Bělorusko

15.1.1998

31/1998 Sb.

Brazílie Bulharsko Čína

14.11.1990 2.7.1999 23.12.1987

200/1991 Sb. 203/1999 Sb. 41/1988 Sb.

Dánsko Egypt Estonsko

27.12.1982 4.10.1995 26.5.1995

53/1983 Sb. 283/1995 Sb. 184/1995 Sb.

Filipíny Finsko Francie Chorvatsko Indie Indonésie Irsko Island Itálie

23.9.2003 12.12.1995 25.1.1975 28.12.1999 27.9.1999 26.1.1996 21.4.1996 28.12.2000 26.6.1984

132/2003 Sb.m.s. 43/1996 Sb. 73/1975 Sb. 42/2000 Sb.m.s. 301/1999 Sb. 67/1996 Sb. 163/1996 Sb. 11/2001 Sb.m.s. 17/1985 Sb.

Izrael Japonsko JAR (Jihoafrická republika) SFRJ (bývalá Jugoslávie)*

23.12.1994 25.11.1978 3.12.1997 17.4.1983

99/1983 Sb.

Kanada Kazachstán Korejská republika Kuvajt Kypr Libanon Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie

28.5.2002 29.10.1999 3.3.1995 3.3.2004 30.12.1980 24.1.2000 8.8.1995 22.5.1995 30.12.1992 27.12.1994 17.6.2002

83/2002 Sb.m.s. 3/2000 Sb.m.s. 124/1995 Sb. 48/2004 Sb.m.s. 30/1981 Sb. 30/2000 Sb.m.s. 230/1995 Sb. 170/1995 Sb. 79/1993 Sb. 22/1995 Sb. 88/2002 Sb.m.s.

Finanční zpravodaj

Poznámka

č. 12/96 č. 2/96 č. 4/2001, Sdělení č. 127/2003 č. 9-10/2003 Sb.m.s. č. 5/98, č. 11/98 redakční oprava část. 74/1998 Sb.

č. 6/88, č. 11/97, č. 3/2000 č. 4/83 Protokol č. 249/93 Sb. č. 1/96 č. 12/2/95 redakční oprava č. 17/2004 Sb.m.s. č. 11/2004 č. 2/98, 1/2005 č. 5/80 č. 6/2000, č. 3/2001 č. 7/8/2000 č. 4-5/99 č. 5/98

č. 4-5/87, č. 12/97, č. 4-5/99, č. 1/1/2003 21/1995 Sb. č. 1/95, 4/95 46/1979 Sb. č. 5/80 7/1998 Sb. č. 3/99

88

č. 3-4/84, č. 5/94 *smlouva se vztahuje na území Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny č. 11-12/2002 č. 4-5/2000 č. 10/95 č. 3/82 č. 12/2/95, č. 12/97 č. 9/95, č. 5/96 č. 10-11/93 č. 1/95 č. 9-10/2002

9.3.1998 6.6.1997 27.12.2002 26.4.2000 22.6.1998 17.11.1983 2.12.1990

71/1998 Sb. 164/1997 Sb. 7/2003 Sb.m.s. 88/2000 Sb.m.s. 18/1999 Sb. 18/1984 Sb. 339/1991 Sb.

5.11.1974

138/1974 Sb.

28.12.1979 20.12.1993 1.10.1997 12.2.1979

35/1980 Sb. 31/1994 Sb. 275/1997 Sb. 48/1979 Sb.

11.8.1994 18.7.1997 1.1.1979

180/1994 Sb. 278/1997 Sb. 30/1979 Sb.

RVHP (právnické osoby)

1.1.1979

49/1979 Sb.

Řecko SAE (Spojené arabské emiráty) Singapur Slovensko Slovinsko Srí Lanka Španělsko Švédsko Švýcarsko

23.5.1989 9.8.1997

98/1989 Sb. 276/1997 Sb.

21.8.1998 14.7.2003 28.4.1998 19.6.1979 5.6.1981 8.10.1980 23.10.1996

224/1998 Sb. 100/2003 Sb.m.s. 214/1998 Sb. 132/1979 Sb. 23/1982 Sb. 9/1981 Sb. 281/1996 Sb.

Thajsko Tunisko Turecko Ukrajina

14.8.1995 25.10.1991 16.12.2003 20.4.1999

229/1995 Sb. 419/1992 Sb. 19/2004 Sb.m.s. 103/1999 Sb.

23.12.1993 USA (Spojené státy americké) 15.1.2001 Uzbekistán 20.12.1991 Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska) 12.11.1997 Venezuela 3.2.1998 Vietnam

32/1994 Sb.

Malajsie Malta Mexiko Moldávie Mongolsko Německo Nigérie Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rakousko

Rumunsko Rusko RVHP (fyzické osoby)

28/2001 Sb.m.s. 89/1992 Sb.

6/1998 Sb. 108/1998 Sb.

Pramen: MF ČR (14.7.2005)

89

č. 4-5/99 č. 11/97 č. 2-3/2004 č. 2/99 č. 3-4/84 redakční oprava č. 371/1999 Sb. č. 5/80, č. 9/97, Protokol č. 112/97 Sb. č. 1/98, č. 7-8/99 č. 1/81 č. 2/96 Protokol č. 64/94 Sb. č. 3/99 č. 5/80, č. 7/82, č. 10-11/93, č. 4-5/2000, č. 2/2002 č. 12-1/94 č. 12/98, č. 1/2/99 č. 5/80, 6-7/91, *dále viz Sdělení ve č. 7-8/1993 FZ č. 4/96, č. 11/97 a č. 7-8/98, č. 2/2001 č. 5/80, č. 6-7/91, *dále viz Sdělení ve č. 7-8/1993 FZ č. 4/96, č. 11/97 a č. 7-8/98, č. 2/2001 č. 11-12/89 Sdělení č. 122/2004 Sb. m.s. č. 1/2/99 č. 7-8/2003 č. 10/98 č. 5/80 č. 3/82 č. 1/81, č. 2/98 č. 12/96, 4/2/2005 redakční oprava část. 5/1997 Sb č. 1/98 č. 10/95 č. 4-5/2004 č. 3/2000* *redakční oprava FZ č. 4-5/2000 č. 11/94, č. 3/96 redakční oprava č. 370/1999 Sb. č. 6/2001 č. 6/92, č. 12/96 redakční oprava část. 37/1992 Sb.

č. 4-5/99 č. 6/98

4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 4.1 Kapitálový trh Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: • •

•

•

• •

Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v pozdějších zněních (úplné znění zákon č. 490/2004 Sb.); v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu byla zrušena většina ustanovení o cenných papírech. Do doby přijetí nového obchodního zákoníku a občanského zákoníku se ponechávají v platnosti ustanovení, jejichž obsah by měly tyto nové zákony převzít. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 407/2002 Sb., ve znění zákonů č. 257/2004 Sb. a č. 626/2004 Sb.); novely zákona přijaté v roce 2004 provedly terminologické přizpůsobení novému zákonu o podnikání na kapitálovém trhu a zpřesnily řadu ustanovení zákona. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování – upravuje zejména podrobnosti o fondech kolektivního investování, o investiční společnosti, o standardním a speciálním fondu. Na tento zákon navazuje jednak vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu a jednak vyhláška č. 457/2004 Sb., která zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje minimální náležitosti statutu a povinné náležitosti zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech – upravuje vydávání dluhopisů v ČR, a to zejména podrobnosti postupu vydávání a náležitosti dluhopisů i zvláštních druhů dluhopisů, povinnosti emitenta, jiných osob a Komise pro cenné papíry. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 635/2004 Sb. a č. 179/2005 Sb. – komplexně upravuje veřejnoprávní regulaci služeb poskytovaných na kapitálovém trhu a jejich poskytovatelů. Zákon je specifikován jednak vyhláškou č. 355/2004 Sb., kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu a způsob informování Komise pro cenné papíry o využívání vnitřních informací a o manipulaci s trhem, jednak vyhláškou č. 383/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, jednak vyhláškou č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů, jednak vyhláškou č. 429/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky, administrativní postupy a mechanismus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele a jednak vyhláškou č. 536/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu v oblasti ochrany proti zneužívání trhu.

Ø Vyhláška č. 261/2004 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a zásadách pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů investičního zprostředkovatele, ve znění vyhlášky č. 221/2005 Sb.

90

Ø Vyhláška č. 267/2004 Sb., o obsahu informačních povinností obchodníka s cennými papíry a o způsobu jejich plnění, ve znění vyhlášky č. 222/2005 Sb. Nejvýznamnějším segmentem kapitálového trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s., založená v červenci 1992. Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen burza) je založena na členském principu, tj. k uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni jen členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka, Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí a Česká konsolidační agentura. Podmínky účasti na burzovním obchodu upravují Burzovní pravidla novelizovaná od 1. ledna 2005. Členem burzy může být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly nebo rozhodnutím burzovních orgánů. Obecnou podmínkou členství je splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil.Kč a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil.Kč. Členem burzy může být pouze právnická osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a nemůže jí být právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůže být ani banka, na kterou byla uvalena nucená správa. Člen burzy je oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry na burze pouze v případě, že je členem Garančního fondu burzy, jehož majetek slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Se členstvím na burze jsou spojeny zejména tyto poplatky: ü jednorázový poplatek za podání žádosti o členství ve výši 10 tis.Kč ü jednorázový poplatek za přijetí ve výši 1 mil.Kč (poplatek za podání žádosti je v případě kladného vyřízení odečten) ü roční poplatek za organizování promptních obchodů ve výši 660 tis.Kč. K 31.12.2004 měla burza 24 členů, z nichž bylo 13 bankovního typu, a další tři subjekty byly oprávněny uzavírat burzovní obchody (ČNB, ČKA, MF ČR). V průběhu roku ukončila členství na burze PPF burzovní společnost a.s., PPF Asset Management, a.s. postoupila členství na První městskou banku, a.s., INTERBANKA změnila název na BAWAG Bank CZ a.s. a První městská banka, a.s. na PPF banka a.s. Na základě fúze členské firmy J & T SECURITIES (CZECH REPUBLIC), a.s. a společnosti J & T BANKA, a.s. se novým členem burzy stala J & T BANKA, a.s. Na burze mohou být obchodovány tuzemské i zahraniční cenné papíry, které splňují podmínky zákona o podnikání na kapitálovém trhu pro přijetí na oficiální trh (§ 44). O přijetí emise na burzovní trh rozhoduje na základě žádosti burzovní výbor pro kotaci. Cenné papíry obchodované na burze jsou kotovány ve třech segmentech oficiálního trhu, a to na: •

volném trhu

91

• •

vedlejším trhu hlavním trhu.

Požadavky na parametry emise a na informační otevřenost emitentů jsou pro jednotlivé segmenty rozdílné. Nejnižší nároky se kladou na emitenty, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na oficiálním volném trhu burzy. Požadavky vycházejí z obecně závazných podmínek přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu stanovených v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Vedlejší a hlavní trh se považují za trhy prestižní. Jsou určeny pro emitenty, kteří mají zájem komunikovat směrem k investorské veřejnosti a požadavky na ně jsou proto přísnější. Podmínky přijetí cenných papírů na •

oficiální volný trh burzy Emise musí splňovat podmínky stanovené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu pro přijetí na oficiální trh (§ 44) Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky kotace

•

vedlejší trh (další podmínky, které musí splňovat emitent a emise) Výše základního kapitálu Objem části emise vydané na základě veřejné nabídky U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Doba podnikatelské činnosti

•

podle obchodního zákoníku minimálně 100 mil.Kč minimálně 25 % minimálně 3 roky

hlavní trh (další podmínky, které musí splňovat emitent a emise) Výše základního kapitálu Objem části emise vydané na základě veřejné nabídky U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Doba podnikatelské činnosti

podle obchodního zákoníku minimálně 200 mil.Kč minimálně 25 % minimálně 3 roky

Emitenti, jejichž emise je kotována na oficiálním volném trhu musí plnit podle Burzovních pravidel informační povinnosti v rozsahu stanoveném zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a emitenti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na hlavním a vedlejším trhu burzy, pak musí plnit další povinnosti nad rámec tohoto zákona. Přehled emisí cenných papírů kotovaných na oficiálním trhu k 31.12.2004 Trhy

Akcie

Dluhopisy

6 29 20

24 20 35

Hlavní trh Vedlejší trh Volný trh Pramen: BCPP

V roce 2004 bylo možné uzavírat tyto typy burzovních obchodů:

92

ü obchodování v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD), které probíhá ve dvou fázích – otevřené a uzavřené. Obchodování je založeno na činnosti tvůrců trhu (TT). TT je člen burzy, který má s burzou uzavřenu smlouvu o vykonávání činnosti TT na jím vybraných emisích cenných papírů, přičemž počet TT na jednu emisi cenných papírů ani počet emisí pro jednoho TT nejsou omezeny. (V roce 2004, stejně jako v roce 2003, se ve SPAD obchodovalo se sedmi emisemi cenných papírů, které kotovalo celkem devět TT). S cennými papíry zařazenými do obchodování ve SPAD není možno uzavírat blokové obchody. Výjimku tvoří obchody, jejichž objem převyšuje stanovený limit (tzv. nadlimitní obchody) a obchody, kde protistranou není člen burzy; ü automatické obchody – v jejich rámci dochází k uzavírání burzovních obchodů na základě objednávek k nákupu a prodeji cenných papírů průběžně vkládaných do automatizovaného obchodního systému (AOS). Obchodování v rámci automatických obchodů probíhá ve dvou režimech – aukčním a kontinuálním; ü blokové obchody – obchody zaregistrované v AOS, ve kterém alespoň na jedné straně vystupuje člen burzy. Předmětem obchodu je jedna emise CP a obchod je dán dohodou o ceně za 1 kus nebo o celkovém korunovém objemu blokového obchodu, o počtu kusů CP a datu vypořádání. Blokový obchod musí splňovat podmínku minimálního objemu (1 Kč pro akcie, 10 000 Kč pro dluhopisy). Rozlišují se dva typy blokových obchodů, člen – člen (které je možno uzavírat se všemi emisemi CP, s výjimkou CP zařazených do obchodování ve SPAD, se kterými lze uzavírat tzv. nadlimitní obchody, jež mají charakter blokových obchodů) a člen – nečlen (které je možno uzavírat se všemi emisemi CP). Klíčové údaje o BCPP 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Celkový objem obchodů 679,537 860,192 1 187,486 1 222,833 1 987,179 1 793,071 1 367,546 1 172,141 (mld.Kč) Denní průměr (mil.Kč) 2 718,150 3 427,058 4 675,142 4 910,975 7 948,715 7 172,284 5 448,392 4 651,355 Počet burzovních dnů 250 251 254 249 250 250 251 252

Trh akcií a podílových listů Celkový objem obchodů (mld.Kč) 246,301 z toho: hlavní trh 197,946 vedlejší trh 19,095 volný trh 29,260

172,594

163,457

264,145

128,799

197,398

257,442

479,661

123,621 33,279 15,694

136,618 21,545 5,294

213,718 45,846 4,581

109,828 14,225 4,746

174,679 6,602 16,117

231,953 6,161 19,328

440,570 9,762 29,329

687,598 1 024,029

958,688 1 858,380 1 595,674 1 110,104

692,480

598,190 2,197 87,211

732,224 1 641,881 1 453,036 1 027,163 19,181 91,735 65,640 53,148 207,283 124,764 76,998 29,793

610,591 43,697 38,192

Trh dluhopisů Celkový objem obchodů (mld.Kč) 433,236 z toho: hlavní trh 366,581 vedlejší trh 2,134 volný trh 64,521

785,026 2,790 236,213

Pramen: BCPP

93

Na začátku roku 2005 burza zveřejňovala hodnoty tří průřezových indexů PX 50, PX-D a PX-GLOB a 8 oborových indexů v souladu se zavedenou burzovní oborovou klasifikací. Celkový objem obchodů realizovaných v roce 2004 na BCPP se ve srovnání s rokem 2003 opět snížil, a to o 195,405 mld.Kč, tj. o 14,3 %, když dosáhl hodnoty 1 172,141 mld.Kč. Jde tak již o třetí meziroční snížení objemu. Ve struktuře obchodů přitom, obdobně jako v předchozích letech, došlo k meziročnímu zvýšení podílu akcií a podílových listů z 18,8 % na 40,9 % a snížení podílu dluhopisů z 81,2 % na 59,1 %. Celkový objem obchodů na trhu akcií a podílových listů tak meziročně vzrostl o 222,219 mld.Kč, tj. o 86,3 %, zatímco objem obchodů na trhu dluhopisů poklesl o 417,624 mld.Kč, resp. o 37,6 %. Ve skladbě celkových objemů obchodů na BCPP v roce 2004 nicméně dluhopisy na hlavním, vedlejším i volném trhu převládaly. Zájem o cenné papíry se nadále koncentroval do několika nejlikvidnějších titulů (Komerční banka, Český Telecom, ČEZ, Erste Bank, Philip Morris ČR, Zentiva, Unipetrol a České radiokomunikace). Hlavní burzovní index PX 50 uzavřel rok 2004 na historickém maximu 1 032,0 bodu s meziročním nárůstem o 56,6 %. Na růstu indexu se nejvíce podílela emise ČEZ, jejíž kurz se meziročně zvýšil o 133,8 %, dále Erste Bank (+48,7 %) a Komerční banka (+35,3 %). Index PX-D, který popisuje cenový vývoj nejlikvidnějších burzovních emisí, uzavřel rok 2004 na hodnotě 2 551,1 bodu s meziročním nárůstem o 55,3 % a index PX-GLOB, který obsahuje ve své bázi všechny emise akcií včetně investičních fondů a podílových listů kotované na burze, u nichž byl nejpozději v předchozí seanci stanoven závěrečný kurz, uzavřel rok 2004 na hodnotě 1 232,7, což reprezentuje meziroční nárůst o 50,9 %. Skladba celkových objemů obchodů v roce 2004 na burze cenných papírů Dluhopisy - hlavní + vedlejší trh

55,82%

Akcie - hlavní + vedlejší trh Dluhopisy - volný trh

Akcie - volný trh 0%

38,42%

3,26%

2,50%

20%

40%

60%

Pramen: BCPP

Burza cenných papírů Praha, která dominuje na českém kapitálovém trhu, zabezpečila v roce 2004 po mírném meziročním oslabení svojí pozice (o 0,8 bodu) 98,1 % obchodů s cennými papíry. Meziročně oslabil svoje postavení na českém kapitálovém trhu i RM-S (o 0,3 bodu), na němž bylo v roce 2004 realizováno pouze 0,4 % obchodů. Naproti tomu pozice Střediska cenných papírů meziročně posílila o 1,1 bodu, když v roce 2004 uskutečnila 1,5 % obchodů kapitálového trhu.

94

Vývoj ročních objemů obchodů v členění na hlavní + vedlejší a volný trh

Objem obchodu v mld. Kč

2000 1600

Hlavní + vedlejší trh

Volný trh

1200 800 400 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rok

Pramen: BCPP

Skladba objemů obchodů obchodního systému v roce 2004

Kontinuální režim 4,95%

SPAD s poviností TT 94,89%

Aukční režim 0,16%

Pramen: BCPP

RM-Systém, a.s. je držitelem licence organizátora mimoburzovního trhu s cennými papíry v ČR, jež byla společnosti v plném rozsahu potvrzena Komisí pro cenné papíry v roce 1999. RM-Systém je ve smyslu dané licence oprávněn organizovat poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, případně jiných instrumentů kapitálového trhu. Není založen na principu členství a využívání jeho služeb není omezeno na vybraný okruh osob. V roce 2004 došlo k dalšímu meziročnímu snížení obchodů realizovaných na trhu RM-S z 9,4 mld.Kč na 4,9 mld.Kč (index 52,1). Příčinou takovéhoto hlubokého poklesu bylo především snížení obchodu s obligacemi z 3,0 mld.Kč na 0,3 mld.Kč, tj. o 90,2 %.

95

Zatímco se obligace podílely v roce 2003 na celkových obchodech ještě 32,5 %, v roce 2004 už pouze 6,1 %. K meziročnímu propadu obchodů přitom došlo i u akcií a podílových listů, který ale nebyl tak hluboký (z 6,3 mld.Kč na 4,6 mld.Kč), tj. o 27,5 %, takže pozice akcií a podílových listů na celkových obchodech RM-S posílila z 67,5 % v roce 2003 na 93,9 % v roce 2004. Objemy obchodů na trhu RM-S

Objem obchodů celkem z toho: ♦ aukční obchody ♦ přímé a blokové obchody aj.

1998

(v mil.Kč) 1999 2000

214 577

181 005

60 762

19 360

20 407

9 363

4 880

7 454 207 123

6 380 174 625

4 932 55 830

2 773 16 587

2 050 18 357

1 730 7 633

2 294 2 586

2001

2002

2003

2004

Pramen: RM-S

Meziroční vývoj aukčních obchodů docílil v roce 2004 nárůst o 0,6 mld.Kč, tj. o 32,6 %, zatímco hodnota přímých, blokových aj. obchodů se snížila o 5,0 mld.Kč, tj. o 66,1 %. Struktura obchodů na trhu RM-S v roce 2004 Akcie společností Normativní trh

fondů

Podílové listy

Obligace

Celkem

mil.Kč tis.kusů

4 127,6 16 026,3

3,8 33,9

63,9 216,4

299,4 27,7

4 494,7 16 304,4

mil.Kč tis.kusů přímé obchody mil.Kč tis.kusů blokové obchody mil.Kč tis.kusů realiz. nabídky převzetí mil.Kč tis.kusů Ostatní trh mil.Kč tis.kusů v tom: přímé obchody mil.Kč tis.kusů blokové obchody mil.Kč tis.kusů realiz. nabídky převzetí mil.Kč tis.kusů Celkem mil.Kč tis.kusů

2 239,0 10 001,9 486,7 1 571,6 0,0 0,0 1 402,0 4 452,8 385,0 2 325,6

2,4 19,2 1,4 14,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 7,0

28,3 102,9 35,7 113,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

24,3 2,3 275,1 25,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

2 293,9 10 126,4 798,9 1 725,2 0,0 0,0 1 402,0 4 452,8 385,6 2 332,6

206,4 1 126,9 4,5 10,0 174,1 1 188,7 4 512,6 18 351,9

0,6 7,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,4 40,9

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 63,9 216,4

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 299,4 27,7

207,0 1 133,9 4,5 10,0 174,1 1 188,7 4 880,4 18 636,9

v tom: průběžné aukce

Pramen: RM-S

Z celkového objemu obchodů na trhu RM-S byla převážná většina v roce 2004 opět realizována na normativním trhu (92,1 %) a zbytek na ostatních trzích. Z obchodů

96

normativního trhu se pak 51,0 % uskutečnilo v rámci průběžných aukcí, 17,8 % reprezentovaly přímé obchody a 31,2 % realizované nabídky převzetí, zatímco blokové obchody byly, stejně jako v roce 2003, nulové. Hlavní podíl v obchodech na trhu RM-S měly i v roce 2004 akcie společností (92,5 %) a obligace (6,1 %). Zbytek připadl na podílové listy (1,3 %) a akcie fondů (0,1 %).

Struktura obchodů na trhu RM-S v roce 2004 18 351,9 20000

mil.Kč

tis.k usů

15000

10000 4 512,6 5000

40,9

4,4

63,9

216,4

299,4

27,7

0 Akcie společností

Akcie fondů

Podílové listy

Obligace

Pramen: RM-S

Struktura obchodů na trhu RM-S od počátku roku 2004 92,10%

87,48%

ostatní trh

normativní trh

12,52%

7,90%

v kusech CP

v Kč

Pramen: RM-S

Index PK 30, který mapuje pohyb kurzů 30ti největších podniků, výrazně meziročně posílil, a to o 52,3 %, když rok 2004 uzavřel na hodnotě 1 443,5 bodu ve srovnání s 947,5 bodu v roce 2003.

97

Vývoj RM-S Indexu PK 30 v letech 2003 a 2004 (výše indexu poslední den v měsíci)

listopad 04

prosinec 04

září 04

říjen 04

srpen 04

červen 04

červenec 04

duben 04

květen 04

únor 04

březen 04

leden 04

listopad 03

prosinec 03

září 03

říjen 03

srpen 03

červenec 03

květen 03

červen 03

duben 03

březen 03

únor 03

leden 03

1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500

Pramen: RM-S

Středisko cenných papírů bylo zřízeno MF ČR na počátku roku 1993 jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu. Bezprostředním podnětem pro jeho existenci byla potřeba zajistit vydání akcií společností, které byly privatizovány kupónovou metodou a jejich předání novým majitelům. Středisko cenných papírů sice pokrývá na českém kapitálovém trhu velmi malý objem transakcí, nicméně v roce 2004 ztrojnásobilo na svých přepážkách objem obchodů s akciemi, podílovými listy a dluhopisy, které dosáhly 18,3 mld.Kč, tj. o 13,4 mld.Kč resp. o 273,5 % více než se realizovalo na trhu RM-S.

4.2 Devizový trh Vývoj na českém devizovém trhu v roce 2004 byl charakterizován meziročním oslabením nominálního kurzu koruny k euru o 0,2 %, když dosáhl průměrné roční hodnoty 31,9 Kč/EUR. Jeho měsíční vývoj v 1. pololetí sice meziročně oslaboval, ale ve druhém pololetí docházelo k trvalému posilování kurzu koruny, takže se podařilo nakonec stáhnout meziroční oslabení koruny k euru z 3,3 % za rok 2003 na uvedených 0,2 % za rok 2004. Od počátku roku přitom koruna v prosinci zhodnotila o 5,2 %. Ročního maxima k euru dosáhla 30. prosince (30,4 Kč/EUR) a minima 3. února (33,3 Kč/EUR). Vůči dolaru naopak nominální kurz koruny meziročně posílil o 8,9 % na průměrnou roční úroveň 25,7 Kč/USD. Od počátku roku se koruna zhodnotila v prosinci o 13,1 %. Zpevnění kurzu koruny se zrychlilo především ve 4. čtvrtletí. Nejsilnější byla 30. prosince (22,3 Kč/USD) a nejslabší 29. dubna (27,7 Kč/USD).

98

Vývoj nominálního kurzu koruny v roce 2004 Rok/měsíc 1999 2000 2001 2002 2003 2004 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

EUR roční/měsíční průměr

USD roční/měsíční průměr

36,882 35,610 34,083 30,812 31,844 31,904 32,723 32,857 32,984 32,514 31,974 31,614 31,521 31,634 31,600 31,484 31,287 30,647

34,600 38,590 38,038 32,736 28,227 25,701 25,949 25,985 26,902 27,117 26,633 26,048 25,709 25,984 25,876 25,233 24,091 22,870

Pramen: ČNB

Index nominálního efektivního kurzu koruny (rok 2000 = 100) v meziročním průměru posílil o 0,3 % a index reálného efektivního kurzu koruny (rok 2000 = 100) se meziročně zvýšil o 2,7 % v cenách průmyslových výrobců a o 0,2 % ve spotřebitelských cenách. Výše denního obratu na devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu, kterou ČNB vykazuje od dubna 1995, se postupně zvyšovala od zhruba 1 mld.USD až na více než 5 mld.USD v dubnu 1998, kdy došlo ke zlomu. Od šetření provedeného v říjnu 1998 se tyto obraty naopak postupně snižovaly (s výjimkou dubna 2001) až na nejnižší úroveň v říjnu 2001, kdy dosáhly 1 695,5 mil.USD. V dubnu 2002 se obraty na devizovém trhu opět dostaly na vyšší úroveň, která po zakolísání v říjnu 2002 dále vzrůstala, ale na hodnoty dosažené v roce 1998 se zatím nevrátila, když docílila v dubnu 2004 výše 2 577,8 mil.USD a v říjnu 2004 výše 3 445,5 mil.USD. Největší objemy operací byly nadále realizovány kombinací měn USD/CZK (35,0 % a 44,8 %), EUR/CZK (28,9 % a 24,8 %) a EUR/USD (19,1 % a 17,2 %). Při provádění obchodů na devizovém trhu a tím i při stanovení úrovně kurzu koruny hrál rozhodující roli do roku 1998 spotový trh. Postupně přitom narůstaly objemy operací realizovaných na termín (forward, swapy, opce), které počínaje rokem 1998 začaly převažovat nad objemy operací na promptním trhu.

99

Obraty na devizovém trhu Denní objemy na promptním trhu Období v mil.USD Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen

1995 1995 1996 1996 1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000 2000 2001 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004

909,7 2 217,4 3 429,0 3 147,7 3 069,7 2 368,6 2 130,3 1 825,8 1 466,8 1 212,7 1 139,7 866,8 829,7 758,0 708,1 801,7 1 008,2 899,4 928,9 1 050,2

v % na celkovém obratu devizového trhu 85 92 89 87 69 72 42 44 45 39 38 42 37 45 37 45 49 37 36 30

Denní objemy měnových forwardů, swapů a opcí v % na celkovém v mil.USD obratu devizového trhu 155,0 200,1 439,5 461,9 1 350,4 920,1 2 994,7 2 299,1 1 772,5 1 873,1 1 851,5 1 220,0 1 395,5 937,5 1 217,3 987,9 1 034,8 1 514,2 1 648,8 2 395,3

15 8 11 13 31 28 58 56 55 61 62 58 63 55 63 55 51 63 64 70

Pramen: ČNB

4.3 Bankovnictví Bankovnictví je v ČR legislativně ošetřeno především těmito předpisy: • • •

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v pozdějších zněních (úplné znění zákon č. 406/2002 Sb., ve znění zákonů č. 453/2003 Sb. a č. 257/2004 Sb.) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 335/2002 Sb., ve znění zákona č. 257/2004 Sb.) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 335/2002 Sb., ve znění zákona č. 257/2004 Sb.)

Zákon o bankách upravuje principy fungování bankovní soustavy. Definuje banky jako právnické osoby se sídlem v ČR, založené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejností a poskytují úvěry a které k výkonu uvedených činností mají povolení působit jako banka. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností (investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních služeb, vydávání hypotečních zástavních listů, obchodování na vlastní účet či

100

účet klienta s devizovými hodnotami a ze zlatem, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře aj., směnárenskou činnost – nákup devizových prostředků aj.). Bankovní činnosti mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení. Žádost o povolení působit jako banka spolu s návrhem stanov se předkládá ČNB, která si před rozhodnutím udělit povolení vyžádá stanovisko MF. Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu. Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. Banky jsou povinny dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě. Jsou také povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky aj. Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem, tj. 500 mil.Kč. Zákon přísně omezuje personální propojení mezi bankami a nebankovními organizacemi. Členové statutárních orgánů, dozorčích rad či zaměstnanci bank nesmějí být, až na výjimky uvedené v zákoně, členy statutárních orgánů či dozorčích rad jiných právnických osob, které jsou podnikateli. Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb. Kvalifikovaná účast banky v právnické osobě, která není bankou, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb nesmí překročit ü v jedné právnické osobě 15 % kapitálu banky, a to na individuálním i konsolidovaném základě; ü v souhrnu vůči právnickým osobám 60 % kapitálu banky, a to na individuálním a konsolidovaném základě. Výjimky z uvedeného omezení a zákazu jsou vymezeny v § 17 odst. 3, 4 zákona. Banka rovněž musí při provádění obchodů s cennými papíry uplatňovat pravidla nejlepší odborné péče, musí dále přijímat opatření k oddělení investičních a jiných činností bank a opatření proti využívání tzv. privilegovaných obchodních informací, především informací získaných v souvislosti s úvěrovými a investičními obchody banky. Zákon o bankách č. 21/1992 Sb. byl několikrát novelizován. V roce 2002 to bylo zákonem č. 126/2002 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. května 2002, ale jeho vybraná

101

ustanovení nabyla účinnosti až dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost. Jde o tzv. harmonizační novelu, která ü upravuje útlum anonymních forem vkladů (likvidaci vkladních knížek na doručitele k 31.12.2002 s promlčecí lhůtou deseti let); ü završuje přizpůsobení se bankovním směrnicím ES; ü dolaďuje pravidla bankovního dohledu na konsolidovaném základě a pravidla pojištění pohledávek z vkladů (náhrady za pojištěné vklady mohou dosáhnout maxima 25 tis.EUR; náhrada se vztahuje jak na korunové, tak i devizové vklady; stát je ze systému pojištění pohledávek za vklady vyloučen; povinný roční příspěvek bank do Fondu pojištění vkladů se snížil z 0,3 % na 0,1 %; pobočky zahraničních bank jsou vyňaty z povinnosti platit tento příspěvek, pokud prokáží ČNB, že systém pojištění pohledávek, jehož se účastní v rámci svých mateřských bank, jim zaručuje nejméně stejný stupeň ochrany jako systém ČR); ü vytváří právní oporu pro zahájení fungování Centrálního registru úvěrů podnikatelským subjektům, jehož jsou banky povinnými účastníky a jehož prostřednictvím si budou vyměňovat informace o dlužnících (o jejich úvěrovém břemeni a řádnosti splácení úvěrových pohledávek). Naposledy byl zákon o bankách změněn zákonem č. 257/2004 Sb., a to v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a nového zákona o dluhopisech. Postavení a úlohu emisní banky ČR – České národní banky, která je ústřední bankou ČR, upravuje zákon č. 6/1993 Sb., v pozdějších zněních. Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu. České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem. Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péči s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou (dříve měnovou) stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v ČR a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR.

102

Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednávání zprávu o měnovém vývoji. Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svého hlavního cíle a při výkonu dalších činností nezávislá na pokynech vlády, prezidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy. ČNB a vláda se ale vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky. Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu. Vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech. Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky ČNB vůči těmto subjektům. Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování žádosti o udělení licencí a povolení a dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodržování zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou a ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků. Poslední změna zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, byla provedena zákonem č. 257/2004 Sb., a to rovněž v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a nového zákona o dluhopisech. Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank a poboček zahraničních bank podle novely zákona i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo zúčtovací instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Novela navíc rozšiřuje, resp. upřesňuje oprávnění ČNB uvedené v § 43 zákona, podle něhož vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodů s nimi, prováděné ČNB, nepodléhají povolení ani výkonu státního dozoru. K 24.6.2005 působilo aktivně v ČR celkem 36 bank (vč. ČNB). Z hlediska typu banky a rozsahu zahraniční/české majetkové účasti se členily takto:

103

Celkový přehled bank v ČR I. Centrální banka II. Banky s převážně českou majetkovou účastí III. Banky s převážně zahraniční majetkovou účastí IV. Pobočky zahraničních bank Aktivně činné banky celkem z toho: stavební spořitelny

1 9 16 10 36 6

Pramen: ČNB

Z aktivně činných bank působících na území ČR k 24.6.2005 náležely k nejsilnějším podle výše splaceného kapitálu tyto banky:

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Banka Komerční banka, a.s. Česká spořitelna, a.s. HVB Bank Czech Republic, a.s. Československá obchodní banka, a.s. Citibank, a.s. Českomoravská hypoteční banka, a.s. Raiffeisenbank, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Česká exportní banka, a.s. BAWAG Bank CZ a.s. (do 18.6.2004 Interbanka, a.s.) Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Živnostenská banka, a.s. eBanka, a.s.

Základní kapitál – splacený v mil.Kč 19 004,9 15 200,0 5 124,7 5 105,0 2 925,0 2 634,7 2 500,0 2 131,6 1 750,0 1 708,7 1 508,0 1 360,4 1 144,5

Pramen: ČNB

Oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy měly nadále Komerční banka, a.s. (od 9.11.1995), Česká spořitelna, a.s. (od 9.11.1995), Českomoravská hypoteční banka, a.s. (od 15.12.1996), Československá obchodní banka, a.s. (od 24.7.1997), Raiffeisenbank, a.s. (od 27.7.1999), GE Capital Bank, a.s. (od 30.12.1999), Živnostenská banka, a.s. (od 9.11.1999), HVB Bank Czech Republic a.s. (od 1.1.1996), Wüstenrot hypoteční banka a.s. (od 13.11.2002) a v roce 2003 navíc toto oprávnění získala i eBanka, a.s. (od 28.8.2003). Český bankovní trh byl i v roce 2004 poměrně stabilní. Počet aktivně působících bank se meziročně nezměnil. Nadále na něm fungovalo 35 bank (bez ČNB). Ke změně ale došlo v rámci bank s převážně zahraniční účastí, jejichž počet se snížil o jeden subjekt (Dresdner Bank CZ a.s.) a v rámci poboček zahraničních bank, jejichž počet se rozšířil o jeden subjekt (PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandes bank Oberösterreich, pobočka Česká republika). Bankovní peněžní instituce (banky, spořitelny bez ČNB) realizovaly za rok 2004 celkové výnosy ve výši 175,2 mld.Kč, z toho finanční výnosy dosáhly 142,5 mld.Kč. Z celkového objemu nákladů komerčních bank a spořitelen ve výši 141,1 mld.Kč připadalo na finanční náklady 50,1 mld.Kč.

104

V roce 2004 činil rozdíl celkových výnosů a celkových nákladů 34,1 mld.Kč a zisky z vybraných finančních operací (např. operace devizové, derivátové, obchody s cennými papíry) reprezentovaly 11,0 mld.Kč. Bankovní peněžní instituce tak dosáhly 45,1 mld.Kč hospodářského výsledku před zdaněním, tj. nárůst o 9,1 % proti roku 2003. Banky v roce 2004 vydělávaly nejen na úrocích ze spotřebitelských a hypotečních úvěrů, ale i na dalším zvyšování poplatků za bankovní služby (za základní služby, výběry z bankomatů, za vedení účtu, poplatky za transakce prostřednictvím přímého bankovnictví), které bylo vystaveno ostrým výtkám jak klientů bank, tak i MF ČR a snahám o protiopatření. Výnosové úroky představovaly v 1. až 4. čtvrtletí 2004 částku 103,1 mld.Kč proti 100,8 mld.Kč v roce 2003 (tj. zvýšení o 2,3 %) a nákladové úroky 43,3 mld.Kč proti 47,1 mld.Kč v roce 2003 (tj. snížení o 8,1 %). Pokles nákladových úroků byl ovlivněn zejména dalším snižováním tržních úrokových měn. Úroková marže komerčních bank tak stoupla z 53,7 mld.Kč na 59,8 mld.Kč. V roce 2004 dále vzrostl objem vkladů přijatých komerčními bankami i přestože celková úroveň úročení byla velmi nízká. Stav vkladů přijatých komerčními bankami v Kč a cizí měně dosáhl koncem roku celkem 1 764,0 mld.Kč (vč. vkladů nerezidentů) proti 1 672,3 mld.Kč v roce 2003, tj. nárůst o 91,7 mld.Kč, resp. o 5,5 %. Z toho stav korunových vkladů (rezidentů) meziročně vzrostl z 1 486,2 mld.Kč na 1 564,2 mld.Kč, což je o 82,0 mld.Kč, resp. o 5,5 % a stav korunových vkladů nerezidentů se zvýšil ze 14,2 mld.Kč na 19,0 mld.Kč, tj. o 4,8 mld.Kč, resp. o 33,8 %. Vyšší dynamiku růstu přitom dosahovaly netermínované než termínované vklady (u celkových korunových vkladů rezidentů i nerezidentů 107,7 % : 103,2 %). Podíl netermínovaných vkladů k 31.12.2004 na celkovém objemu korunových vkladů (vč. rezidentů) tak představoval 52,0 % a byl o 1,1 bodu vyšší proti roku 2003. Stav úvěrů poskytnutých v Kč a cizí měně klientům komerčních bank (vč. nerezidentů) dosáhl naproti tomu na konci roku 2004 celkem 1 054,7 mld.Kč a meziročně byl jejich objem vyšší o 57,4 mld.Kč, tj. o 5,8 %. Korunové úvěry z toho činily 919,7 mld.Kč a meziročně se zvýšily o 56,9 mld.Kč, tj. o 6,6 %, zatímco úvěry v cizích měnách dosáhly 135,0 mld.Kč při meziročním nárůstu o 0,5 mld.Kč, tj. o 0,4 %. V celkovém objemu úvěrů zároveň dále meziročně poklesl podíl krátkodobých úvěrů z 25,8 % na 25,0 %, snížil se ale i podíl střednědobých úvěrů z 31,8 % na 26,1 % a podíl dlouhodobých úvěrů vzrostl ze 42,9 % na 48,9 %. Převis stavu celkových vkladů (tj. korunových i v cizí měně, rezidentů i nerezidentů) nad celkovými úvěry se tak ke konci roku 2004 meziročně zvýšil o 34,3 mld.Kč (o 5,1 %) a reprezentoval 709,3 mld.Kč.

4.4 Pojišťovnictví Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávané Ministerstvem financí, upravuje v souladu s právem Evropských společností zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 409/2004 Sb.). Jeho poslední novela provedená zákonem č. 39/2004 Sb. dokončila harmonizaci zákona s právními akty EU, jejíž první klíčová fáze byla realizována v roce 1999.

105

Pro účely zákona se rozumí pojišťovnou ü tuzemská pojišťovna (právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo ministerstvem uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 363/1999 Sb.); ü pojišťovna z jiného členského státu (právnická osoba se sídlem na území členského státu EU nebo na území jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti); ü pojišťovna z třetího státu (právnická osoba se sídlem na území jiného státu, než je ČR a členský stát, jíž bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti). Tuzemská pojišťovna může provozovat pojišťovací činnost, pokud byla založena jako akciová společnost nebo družstvo a zajišťovací činnost může provozovat pojišťovna/zajišťovna, pokud byla založena pouze jako akciová společnost. Právní postavení pojišťovny a zajišťovny se řídí, nestanoví-li zákon jinak, obchodním zákoníkem. Tuzemská pojišťovna/zajišťovna založená jako akciová společnost je pak oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení v zemi jejího sídla (systém tzv. jednotného pasu platí opačně i pro tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti na území jiného členského státu). Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území ČR musí být MF v souladu s právem EU informováno příslušným úřadem domovského členského státu nejméně o: ü plánu činnosti, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozované na území ČR a vnitřní organizační struktuře pobočky; ü adrese umístění pobočky na území ČR, na kterou se zasílají veškerá sdělení zástupci pojišťovny z jiného členského státu; ü jméno vedoucího pobočky, který musí být oprávněn zavazovat pojišťovnu a zastupovat ji při jednání s třetími osobami a soudy v ČR; ü tom, že pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti. Provozovat pojišťovací činnost na území ČR na základě svobody dočasně poskytovat služby je naproti tomu pojišťovna z jiného členského státu oprávněna za podmínky, že ü před zahájením této činnosti informuje příslušný úřad domovského členského státu MF a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území ČR provozovat; ü MF obdrží v souladu s právem EU tyto informace:

106

Ø potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu vlastní aktiva nejméně ve výši zákonem požadované míry solventnosti (§ 22), Ø rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí příslušným úřadem domovského členského státu, Ø rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území ČR, Ø jméno, příjmení, datum narození a adresa bydliště škodného zástupce v ČR jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. Pojišťovna z třetího státu může nakonec na území ČR provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky za podmínek stanovených zákonem č. 363/1999 Sb. a zvláštními právními předpisy, a to na základě povolení uděleného MF ČR. Toto povolení lze podle zákona udělit, pokud pojišťovna z třetího státu splní tyto požadavky: ü je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění; ü zřídí na území ČR svoji pobočku; ü zaváže se zřídit a vést v místě sídla pobočky účetnictví speciálně pro činnost, kterou provozuje na území ČR a uchovávat veškeré doklady vztahující se k této činnosti; ü ustanoví svého pověřeného zástupce v ČR, který musí být schválen před zahájením výkonu své činnosti MF; ü má na území ČR svůj majetek, jehož hodnota se rovná nejméně jedné polovině minima garančního fondu (§ 22 odst. 2 zákona) a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území ČR nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu MF; ü zaváže se udržovat požadovanou míru solventnosti (§ 22); ü předloží obchodní plán (§ 8 odst. 2); ü jmenuje škodného zástupce v ČR pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. Každá pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom členském státu o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo to povolení již získala, může požádat o zvýhodnění týkajícího se požadované míry solventnosti, požadovaného vkladu a majetku určeného ke krytí požadavků na garanční fond. Státní dozor v pojišťovnictví vykonává MF ČR a podléhají mu pojišťovny, které na území ČR provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Platný zákon o pojišťovnictví prosazuje zásadu, podle níž by pojišťovna měla provozovat buď životní nebo neživotní pojištění. Souběžné provozování životního a

107

neživotního pojištění se připouští pouze v případě, kdy pojišťovna hodlá působit v oblasti životního pojištění a současně ve dvou zákonem vymezených odvětvích neživotního pojištění – v úrazovém pojištění a v pojištění nemoci (kategorie odvětví a skupiny pojištění, podle nichž MF uděluje povolení k pojišťovací činnosti, tvoří obsah přílohy k danému zákonu). Zákon rovněž umožňuje pojišťovně uzavřít, za zákonem stanovených podmínek, doplňkové pojištění. Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti stanoví zákon tak, aby MF mohlo na jeho základě posoudit nejen ekonomické a pojistně technické, ale i personální zabezpečení fungování pojišťovny/zajišťovny. Požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven jsou odstupňovány podle provozovaných pojistných odvětví. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle ü jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění 90 000 000 Kč; ü pojistných odvětví neživotního pojištění 60 000 000 Kč až 200 000 000 Kč. Základní kapitál zajišťovny se sídlem v ČR pak činí nejméně 1 mld.Kč. Požadavky na kapitálovou vybavenost se dále zvyšují při souběžném provozování odvětví životních a neživotních pojištění nebo pojišťovací a zajišťovací činnosti spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou/zajišťovnou. Zákonem požadovaná výše základního kapitálu musí být vytvořena ještě před podáním žádosti o povolení pojišťovací/zajišťovací činnosti a kapitál mohou tvořit pouze peněžité vklady. K plnění závazků z provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy (např. rezervu na nezasloužené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného životních/neživotních pojištění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu aj.). Pojišťovna/zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje ve výši minimální solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem stanoveným vyhláškou MF. Jedna třetina požadované míry solventnosti pak tvoří garanční fond, který nesmí být nižší než limit stanovený zákonem podle provozované pojišťovací činnosti (60 – 90 mil.Kč). Pojišťovna z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost v ČR prostřednictvím své organizační složky, je povinna část vlastních zdrojů rovněž umístit v ČR. K finanční stabilitě pojišťoven/zajišťoven má přispět institut odpovědného pojistného matematika. Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem, pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je podmíněno jeho důvěryhodností. Je-li tato činnost provozována právnickou osobou, musí podmínku důvěryhodnosti splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny jednat jménem této právnické osoby. Pokud pojišťovna uzavírá pojistné smlouvy přímo, může tak činit jen pomocí zaměstnanců, kteří splňují podmínky důvěryhodnosti. Kontrolní činnost v pojišťovnictví vykonává MF, jejímž předmětem je

108

ü dodržování zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících; ü soulad provozovaných činností s uděleným povolením; ü hospodaření pojišťovny/zajišťovny z hlediska splnitelnosti jejích závazků; ü způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a solventnosti pojišťovny/zajišťovny; ü plnění opatření vydaných MF; ü způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly. Ministerstvo financí vykonává i finanční dozor nad činností pojišťovny, jakož i doplňkový dozor nad obchodními vztahy, který se týká zejména úvěrů, záruk a podrozvahových transakcí, obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny, investic, zajištění a dohod o sdílení nákladů. K odstranění zjištěných nedostatků je ministerstvo oprávněno požadovat provedení změny fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny/zajišťovny, v osobě prokuristy, člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny či pověřeného zástupce pobočky pojišťovny. Při zjištění nedostatků, které by mohly ohrozit splnitelnost závazků pojišťovny/zajišťovny, je pak MF oprávněno ü nařídit pojišťovně/zajišťovně předložit ministerstvu ozdravný plán (§ 29); ü zavést v pojišťovně/zajišťovně nucenou správu (§ 30); ü pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31); ü nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32); ü odejmout pojišťovně/zajišťovně povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti (§ 33); Zákon č. 363/1999 Sb., v jeho pozdějších zněních provádí vyhláška č. 303/2004 Sb., která zrušila předchozí vyhlášku č. 75/2000 Sb.. Tato vyhláška na základě práva EU upravuje postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy a technické úrokové míry, limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny/zajišťovny, podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění, způsob výpočtu výše vlastních zdrojů a určení jejich hodnoty, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond a způsob vykazování solventnosti. Na zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví navazují potom další zákony: •

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v pozdějších znění (úplné znění – zákon č. 410/2004 Sb.), který je prováděn vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb. a č. 309/2004 Sb.;

•

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy;

•

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, který v souladu s právem EU upravuje podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných

109

událostí, jakož i podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů na základě práva zřizovat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby. Zákon dále zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a upravuje výkon státního dozoru nad těmito zprostředkovateli a likvidátory (některá ustanovení zákona jsou prováděny vyhláškou č. 582/2004 Sb.). Všechny zmíněné právní normy mají plně nebo alespoň zčásti implementační charakter a v zásadě zajišťují vyšší ochranu spotřebitele a fungování jednotného pojistného trhu EU. Český pojistný trh zaznamenal opakovaně i v roce 2004 vysoké tempo růstu. Předepsané hrubé pojistné představovalo částku 112,3 mld.Kč, což je meziroční navýšení o 6,3 %. Pojistné náhrady byly vyplaceny ve výši 58,3 mld.Kč. Celkové náklady na pojistné plnění se meziročně snížily o 2,8 %. Pojišťovny dosáhly za rok 2004 hrubý zisk ve výši 14,1 mld.Kč. Celkové výnosy pojišťoven se přitom snížily o 3,0 %, když činily 366,3 mld.Kč a celkové náklady klesly o 5,3 % na 352,2 mld.Kč. Z celkového počtu subjektů, které měly povolení k podnikání v pojišťovnictví, bylo 26 pojišťoven v roce 2004 členy České asociace pojišťoven (ČAP) a 2 subjekty byly přidruženými členy. Z členských pojišťoven ČAP pak bylo 14 univerzálních, 9 provozovalo pouze neživotní pojištění a 3 pouze životní pojištění. Členské pojišťovny ČAP pokrývaly v roce 2004 přes 99 % celkového trhu. Předepsané pojistné členských pojišťoven ČAP dosáhlo v roce 2004, podle údajů uvedených k 11.4.2005, celkem 111,5 mld.Kč a zvýšilo se tak proti roku 2003 o 6,6 %. Neživotní pojištění přitom zaznamenalo nárůst o 6,0 %, když reprezentovalo 67,3 mld.Kč a životní pojištění o 7,5 % na 44,2 mld.Kč. Při vyšší dynamice růstu životního pojištění se jeho podíl na celkovém pojistném meziročně zvýšil z 39,3 % na 39,6 % (oproti 27,5 % v roce 1995). Předepsané pojistné členů ČAP a náklady na pojistná plnění (v tis.Kč) 2003 Předepsané pojistné celkem z toho: životní pojištění neživotní pojištění Náklady na pojistná plnění celkem z toho: životní pojištění neživotní pojištění

2004

2004/2003

104 635 906

111 538 552

106,6

41 123 386 63 512 520 59 653 009

44 203 320 67 335 232 58 150 011

107,5 106,0 97,5

15 342 505 44 310 504

23 354 812 34 795 199

152,2 78,5

Pramen: ČAP

Na neživotním pojištění, jehož objem, i při nižším tempu růstu stále převažuje, mělo v roce 2004 nadále nejvyšší podíl pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (31,2 % při hodnotě 21,0 mld.Kč), pojištění majetku (24,8 % s hodnotou 16,7 mld.Kč) a havarijní pojištění pozemních vozidel, kromě kolejových (21,1 %) při objemu 14,2 mld.Kč). Podíl

110

ostatních druhů neživotního pojištění na celkovém neživotním pojištění pak dosáhl 16,9 % (11,4 mld.Kč) a pojištění odpovědnosti za škodu činilo 6,0 % (4,0 mld.Kč). Skladba pojistného trhu podle pojištění u členů ČAP v roce 2004 ( předepsané pojistné celkem 111,5 mld. Kč = 100%)

Ostatní 11,4 m ld.Kč 10,3%

Pojištění odpovědnosti za škodu 4,0 m ld.Kč 3,6%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 21,0 m ld.Kč 18,9% Havarijní pojištění pozem ních vozidel krom ě kolejových 14,2 m ld. Kč 12,7%

Životní pojištění celkem 44,2 m ld.Kč 39,6%

Pojištění m ajetku 16,7 m ld.Kč 14,9%

Pramen: ČAP

Svoje dominantní postavení na pojistném trhu si nadále zachovávala i v roce 2004 Česká pojišťovna s podílem 36,7 % a meziročním zvýšením předepsaného pojistného o 8,2 %. Tato pojišťovna přitom opět docílila prvenství jak u neživotního, tak i životního pojištění. Za ni se, stejně jako v předchozích letech, řadila pojišťovna Kooperativa s podílem 21,7 %, která při meziročním nárůstu předepsaného pojistného o 20,7 %, snížila svůj odstup od České pojišťovny. S řádově nižším podílem na předepsaném pojistném (8,0 %) pak jako třetí nejsilnější pojišťovna následovala Allianz pojišťovna a jako čtvrtá s podílem 5,4 % ČSOB Pojišťovna. Ostatní pojišťovny se pak zúčastňovaly na celkovém předepsaném pojistném s podílem pod 5,0 %. Největší pojišťovny a jejich podíl na trhu v roce 2004 NationaleNederlanden životní pojišťovna 4,77%

ČSOB Pojišťovna 5,43% Allianz pojišťovna 8,02%

Kooperativa pojišťovna 21,67%

Ostatní 18,88%

Generali Pojišťovna 4,50%

Česká pojišťovna 36,73%

Pramen: ČAP

111

Předepsané pojistné členů ČAP v roce 2004 (porovnání roku 2004 s rokem 2003 podle výroční zprávy) Předepsané pojistné celkem podíl index v% 2004/2003

Předepsané pojistné v mil.Kč Pojišťovna celkem 1. Česká pojišťovna a.s. 2. Kooperativa, pojišťovna a.s. 3. Allianz pojišťovna a.s. 4. ČSOB Pojišťovna a.s. člen holdingu ČSOB 5. Nationale-Nederlanden životní pojišťovna, organizační složka 6. Generali Pojišťovna a.s. 7. Pojišťovna České spořitelny, a.s. 8. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. 9. Komerční pojišťovna, a.s. 10. UNIQUA pojišťovna, a.s. 11. PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA,a.s./AMCICO AIG Life 12. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIŠŤOVNA a.s. 13. AIG CZECH REPUBLIC, pojišťovna a.s. 14. POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. 15. Aviva životní pojišťovna a.s. 16. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) 17. Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. 18. Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. 19. Wüstenrot, životní pojišťovna a.s. 20. VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. 21. D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. 22. GERLING-Konzern Všeobecná pojišťovací akciová společnost-organizační složka 23. Euler Hemes Čescob. úvěrová pojišťovací, a.s. 24. Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. 25. Pojišťovna Slavia a.s. 26. Gothaer Allgemeine Versicherung Aktiengesellschaft, organizační složka pro Českou republiku 27. Česká kancelář pojistitelů Celkem

neživotní pojištění

životní pojištění

40 970 24 167 8 951 6 057

25 078 18 706 7 242 2 668

15 892 5 461 1 709 3 389

36,73 21,67 8,02 5,43

108,2 120,7 102,3 100,5

5 325 5 021 3 894 3 706 2 995 2 811 1 854

x 3 798 628 2 904 169 2 280 215

5 325 1 223 3 266 802 2 826 531 1 639

4,77 4,50 3,49 3,32 2,69 2,52 1,66

105,9 108,6 56,1 122,1 92,6 114,5 107,6

1 213

84

1 129

1,09

96,6

1 024 629 552 552

1 024 533 x 552

x 96 552 x

0,92 0,56 0,49 0,49

121,6 165,5 144,1 136,0

354 270 208

337 270 x

17 x 208

0,32 0,24 0,19

119,2 141,4 86,7

207 182

69 182

138 x

0,19 0,16

104,0 113,0

178

178

x

0,16

84,4

163 148 61

163 148 61

x x x

0,15 0,13 0,05

135,8 105,0 110,9

35 12

35 12

x x

0,03 0,01

89,7 400,0

111 539

67 336

44 203

100,00

106,6

Pramen: Česká asociace pojišťoven, předběžné údaje k 2.3.2005 x – pojišťovna neprovozuje

Z výše uvedených údajů vyplývá, že dvě největší pojišťovny obhospodařovaly v roce 2004 přes polovinu (58,4 %) celkového pojistného trhu, téměř 2/3 trhu neživotního pojištění (65,0 %) a téměř polovinu (48,4 %) trhu životního pojištění.

112

5. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 5.1 Investiční klima Základní legislativní úprava pro podnikání zahraničních osob v ČR byla obecně stanovena zákonem č. 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník), ve znění pozdějších předpisů. V roce 2004 byl šestkrát novelizován a dvě změny tohoto zákona byly již provedeny v první polovině roku 2005. Uvedené změny byly provedeny zákonem č. 85/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 179/2005 Sb. a č. 216/2005 Sb. Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěny na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis přitom podává zahraniční osoba. Uvedené se nevztahuje pouze na fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které podnikají na území ČR; tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české fyzické osoby, nestanoví-li zákon jinak. Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky. Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele i podle českého občanského zákoníku. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. (V těchto záležitostech mají zahraniční osoby stejná práva a povinnosti jako české osoby.) Podstatná změna, kterou přinesla novela obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb. (§ 24 odst. 2) v této souvislosti, spočívá v tom, že právnickou osobu se sídlem v ČR je možno od 1. ledna 2001 založit pouze podle českého práva.

113

Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České republice a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí může být v České republice vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není možno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze podat oprávněný prostředek u soudu. Při uvedených opatřeních musí být poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území České republiky. Podmínkou je, že to umožňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. To platí i pro přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní právní poměry takovéto právnické osoby se i po přeložení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhož byla založena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být nižší než stanoví české právo pro tutéž nebo obdobnou formu právnické osoby. Přemístění sídla právnické osoby z ČR do zahraničí nebo ze zahraničí do ČR je přípustné také v případech a za podmínek stanovených právem Evropských společenství či zvláštním zákonem. V zákoně č. 513/1991 Sb. byla novelizována celá hlava III., týkající se obchodního rejstříku. Údaje, které se závazně zapisují do obchodního rejstříku ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační složky jejího podniku, upravuje § 38 h, odst. 1 a údaje u podniku zahraniční osoby a organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, upravuje § 38 h, odst. 2. Hlava III. zákona rovněž v § 38 j. stanovuje, jaké dokumenty je zahraniční osoba povinna ukládat do sbírky listin, vedené u rejstříkového soudu. Pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, jsou zahraniční osoby, které podnikají v České republice (podle obchodního zákoníku), postaveny na roveň českým osobám. Jinak se mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a není-li jich, na základě vzájemnosti. Další základní právní normou, kterou je mimo jiné upraveno i podnikání zahraničních osob v ČR, je živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2004 byl celkem sedmkrát měněn a upravován, přičemž na začátku roku 2005 byly již provedeny další dvě jeho změny. Tyto změny byly provedeny zákony č. 38/2004 Sb., č. 119/2004 Sb., č. 167/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 326/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 58/2005 Sb. a č. 95/2005 Sb. Rovněž podle tohoto zákona může fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, tj. zahraniční osoba, provozovat živnost na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního předpisu nevyplývá něco jiného.

114

Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území ČR provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) povinnost mít pro pobyt na území ČR povolení, musí ale k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující povolení k pobytu za účelem podnikání. Tato povinnost se nevztahuje přitom na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území ČR provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku. Náležitosti u žádostí o živnostenský list a koncesní listinu a řízení při jejich vydání i zániku, včetně žádostí předkládaných zahraničními osobami upravují pak §§ 45 – 60. Významným právním dokumentem, který má vazbu na zahraniční osoby a přímé zahraniční investice (PZI), je dále devizový zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2004 byl novelizován zákonem č. 257/2004 Sb. a č. 354/2004 Sb.. Daný zákon mj. vymezuje pojem „přímé investice“. Přímou investicí se rozumí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem: ü vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání, včetně jeho rozšíření; ü účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %; ü další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí; ü finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku; ü užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku). Devizový zákon zároveň ukládá cizozemci, který podniká v tuzemsku, povinnost plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Jde o skutečnosti potřebné pro sestavení platební bilance ČR týkající se: ü peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům; ü přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu; ü zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou ČNB nebo na vyžádání devizového orgánu. Na vyžádání devizového orgánu je cizozemec povinen oznámit i skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.

115

Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží a pozemky určené k plnění funkcí lesa, tj. zemědělské pozemky, mohou ale nabývat pouze: ü cizozemci s českým státním občanstvím, ü cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku (podle § 28 2 f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky, ü ostatní cizozemci jen Ø děděním, Ø do společného jmění manželů, z nichž jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem, Ø od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela, Ø výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle téhož právního předpisu, Ø na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví, Ø jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo Ø pokud tak stanoví např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby nebo zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Nemovitosti, mimo zemědělské pozemky, pak mohou nabývat cizozemci: ü s českým státním občanstvím, ü s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (zákon č. 326/1999 Sb.), ü právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat (§ 21 obchodního zákoníku), ü ostatní pouze Ø děděním; Ø pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti; Ø jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitosti od manžela, rodičů nebo prarodičů; Ø výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti; Ø pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti; Ø jde-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku; Ø pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd apod.).

116

Pokud ale dojde k situaci, že vláda vyhlásí nouzový stav v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha ČR, potom je zakázáno: ü prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům; ü přijímat finanční úvěry od cizozemců; ü zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců; ü převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. Ke zvýšení zájmů investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, byly určeny investiční pobídky. Všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, jakož i postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR upravuje zákon č. 72/2000 Sb., v pozdějších zněních. V roce 2004 byl novelizován zákonem č. 19/2004 Sb. a č. 436/2004 Sb.. V roce 2005 pak zákonem č. 62/2005 Sb.. Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona: ü slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu; ü převody technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu; ü hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu; ü hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu; ü převody pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převody ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní předpisy omezující převody pozemků ve vlastnictví ČR tím nejsou dotčeny. Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti). Všeobecné podmínky předpokládají vynaložení investičních prostředků na: a) zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizaci za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu; b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky (za zpracovatelský průmysl se přitom nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství);

117

c) pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného majetku, který je dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem (podle zákona o účetnictví); d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí; e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 mil.Kč, přičemž nejméně částka 100 mil.Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby (za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory); f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (v odůvodněných případech lze na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky); g) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR podle statistiky MPSV za uplynulá dvě pololetí, sníží se požadovaná částka 200 mil.Kč investičních prostředků podle všeobecných podmínek na částku 150 mil.Kč a pokud je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná v ČR, sníží se tato částka na 100 mil.Kč. V obou případech pak polovina dané částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se ale nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. Náklady, které mohou být podpořeny, se vztahují k investiční akci posuzované pro účely poskytnutí investičních pobídek a jsou tvořeny ü dlouhodobým hmotným majetkem ve formě pozemku, budov a strojního zařízení a ü dlouhodobým nehmotným majetkem do výše 25 % hodnoty dlouhodobého majetku, uvedeného výše, ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že bude koupen za tržních podmínek od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky je pak povinen zachovávat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu a skladbě po dobu stanovenou zákonem, stejně tak je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou pracovní dobou, na která bude čerpána investiční pobídka (nejméně po dobu 5 let od doby čerpání pobídky).

118

Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financována prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory. Kontrolou uplatňování investičních pobídek a event. vyvozování důsledků porušení podmínek jejich poskytování jsou ze zákona odpovědny MŽP, MPSV a MF. Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví vyhláška č. 250/2004 Sb.. Jde o sektor ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken (v příloze vyhlášky jsou tyto sektory detailně vymezeny). Uděleny nemohou být ani podnikatelům v obtížích, jimiž se rozumí podnikatelé: ü kteří nejsou schopni plnit svoje splatné závazky a tato skutečnost by bez vnějšího zásahu veřejnoprávních subjektů vedla s největší pravděpodobností k jejich úpadku; ü u nichž došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně než polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota snížila o více než čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo ü kteří jsou v úpadku. Na zákon o investičních pobídkách navazují • • • •

Vyhláška MPO č. 108/2000 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky Nařízení vlády č. 185/2002 Sb., kterým se pro účely zákona o investičních pobídkách stanoví seznam strojního zařízení tvořícího součást výrobní linky Nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti ČR Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., ve znění nařízení č. 578/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

5.2 Přímé zahraniční investice v ČR1) Celkový stav přímých zahraničních investic (PZI) v ČR k 31.12.20032) dosáhl 1 161,8 mld.Kč, což představuje meziroční pokles o 3,7 mld.Kč, způsobený zejména zpětným odkupem akcií Eurotelu od zahraničního investora a prodej zahraničního podílu v Českém Telecomu portfoliovým investorům převážně z USA a Velké Británie.

1) Statistiku přímých zahraničních investic vytváří ČNB a vychází přitom z definice přímé zahraniční investice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF. Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinnými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 2) Jde o stavovou veličinu, kterou ČNB v konečných údajích vykazuje s ročním zpožděním.

119

Stav PZI v ČR k 31.12.2003

mld.CZK mld.USD mld.EUR

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Základní kapitál+ reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

767,0 29,9 23,7

242,4 9,5 7,5

1 009,4 39,4 31,2

152,4 5,9 4,7

1 161,8 45,3 35,9

Kurz k 31.12.2003 = 1 USD = 25,654 CZK 1 EUR = 32,405 CZK Pramen: ČNB in: Přímé zahraniční investice 2003, březen 2005

V teritoriální struktuře PZI k 31.12.2003 nadále převažovaly investice z Evropy (91,6 %), především z členských zemí EU (85,0 %). Z jednotlivých zemí pak byly největšími investory Nizozemsko (359,2 mld.Kč s podílem 30,9 % na PZI v ČR), SRN (238,9 mld.Kč s podílem 20,6 %), Rakousko (137,3 mld.Kč s podílem 11,8 %), Francie (92,0 mld.Kč s podílem 7,9 %), USA (59,9 mld.Kč s podílem 5,2 %), Velká Británie (49,3 mld.Kč s podílem 4,2 %), Belgie (49,1 mld.Kč s podílem 4,2 %), Švýcarsko (32,4 mld.Kč s podílem 2,8 %), Japonsko (20,7 mld.Kč s podílem 1,8 %) a Lucembursko (16,5 mld.Kč s podílem 1,4 %). Těchto 10 zemí se tak účastnilo 90,8 % na celkových PZI v ČR k 31.12.2003 a na zbývající investorské země připadl malý podíl 9,2 %. Pořadí pěti největších investorů se ve srovnání se stavem k 31.12.2002 nezměnilo, ale na dalších místech došlo ke změnám. Mezi 10 největších investorů se dostalo Japonsko a Švédsko se posunulo na 11. místo.

Přímé zahraniční investice v České republice k 31.12.2003 teritoriální struktura

Belgie 4,2%

Švýcarsko 2,8%

Ostatní 12,4%

Nizozem í 30,9%

Velká Británie 4,2% Spojené státy am erické 5,2% Francie 7,9%

Rakousko 11,8%

Něm ecko 20,6%

Pramen: ČNB

V odvětvové struktuře PZI k 31.12.2003 stále přetrvávala i při meziročním oslabení, výrazná převaha investic do služeb (550,7 mld.Kč s podílem 47,4 % na celkových PZI v ČR) a z toho především do finančního zprostředkování (195,0 mld.Kč), obchodu a oprav (142,8 mld.Kč) a nemovitostí a služeb pro podniky (104,1 mld.Kč). Meziročně ale narostl objem investic do zpracovatelského průmyslu, který reprezentoval již 486,7 mld.Kč a podíl na PZI v ČR ve výši 41,9 %. V rámci zpracovatelského průmyslu pak byly zahraniční 120

investice umístěny do výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (101,4 mld.Kč), do rafinérského zpracování ropy, chemických, pryžových a plastových výrobků (65,8 mld.Kč), výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (58,6 mld.Kč) a do produkce kovů a kovových výrobků (53,8 mld.Kč), výroby elektrických strojů a přístrojů j.n. (30,9 mld.Kč), výroby kancelářských strojů a počítačů, radiového, televizního a spojového zařízení (27,4 mld.Kč) a do výroby strojů a zařízení (25,9 mld.Kč). Do sektoru elektřiny, plynu a vody bylo investováno 83,9 mld.Kč, tj. 7,2 % PZI v ČR. Ve stavebnictví bylo evidováno 26,5 mld.Kč, resp. 2,3 % PZI v dobývání nerostů 13,7 mld.Kč, tj. 1,2 % a v zemědělství, lesnictví a rybolovu 0,3 mld.Kč (0,0 %).

Přímé zahraniční investice v České republice k 31.12.2003 odvětvová struktura Kovy, kovové výrobky 4,6%

Ostatní nekovové m inerální výrobky 5,0%

Ostatní 31,9% Peněžnictví a pojišťovnictví 16,8%

Zpracování ropy, chem ické výrobky 5,7% Doprava a telekom unikace 5,9% Motorová vozidla 8,7%

Nem ovitosti a služby pro podniky 9,0%

Obchod a opravy 12,3%

Pramen: ČNB

K 31.12.2003 bylo v ČR cca 3 900 společností se zahraniční majetkovou účastí a z toho více než 70 % společností bylo plně vlastněno zahraničními investory a 21 % s více než padesátiprocentním zahraničním podílem. Z jednotlivých krajů ČR byly PZI k 31.12.2003 umístěny především do Prahy (537,4 mld.Kč s podílem 46,3 % na PZI v ČR), do Středočeského kraje (134,8 mld.Kč s podílem 11,6 %), do Moravskoslezského kraje (70,8 mld.Kč s podílem 6,1 %), do Jihomoravského kraje (70,4 mld.Kč s podílem 6,1 %), do Ústeckého kraje (67,8 mld.Kč s podílem 5,8 %) a do Plzeňského kraje (49,8 mld.Kč s podílem 4,3 %). Nejméně zahraničních investic bylo vloženo do Karlovarského kraje (13,8 mld.Kč s podílem 1,2 %). Stav přímých zahraničních investic v ČR vzrostl v roce 2004 (předběžné údaje) ve srovnání s rokem 1993 o 1 159,2 mld.Kč (index 1 230,5). Celkový příliv PZI do ČR v roce 2004 dosáhl podle předběžných údajů 114,7 mld.Kč (4,5 mld.USD resp. 3,6 mld.EUR) a ve srovnání s rokem 2003, kdy činil 59,3 mld.Kč, se zvýšil o 55,4 mld.Kč, tj. o 93,4 %.

121

Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2004 v teritoriální struktuře (v mil.Kč) Geografické a ekonomické zóny Evropa ♦ EU - 15 ♦ EU - 25 ♦ ESVO ♦ ostatní evropské země Amerika ♦ Severní ♦ Střední ♦ Jižní Afrika ♦ Severní ♦ ostatní africké země Asie ♦ Blízký a Střední Východ ♦ ostatní asijské země Oceánie a ostatní oblasti Celkem OECD

Příliv PZI základní reinvestovaný ostatní kapitál zisk kapitál 29 468,3 18 638,9 26 553,9 1 682,0 1 232,4 4 772,0 4 375,9 380,9 15,2 1 361,7 0,2 1 361,5 7 214,3 15,5 7 198,8 73,6 42 889,9 39 385,7

58 371,0 54 365,9 56 529,7 2 050,6 -209,3 3 235,6 3 335,0 -100,1 0,8 -23,9 0,0 -23,8 -32,7 4,9 -37,6 -7,7 61 542,4 62 104,1

8 850,3 7 973,6 8 056,3 402,9 391,1 1 719,7 460,4 1 259,3 0,0 0,0 0,0 0,0 -297,8 15,4 -313,3 8,0 10 280,2 9 906,3

celkem 96 689,6 80 978,5 91 139,9 4 135,6 1 414,1 9 727,3 8 171,3 1 540,0 15,9 1 337,9 0,2 1 337,7 6 883,8 35,8 6 848,0 74,0 114 712,5 111 396,1

Podíl 84,3 70,6 79,5 3,6 1,2 8,5 7,1 1,4 0,0 1,2 0,0 1,2 6,0 0,0 6,0 0,0 100,0 97,1

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Poznámka: údaje za rok 2004 jsou předběžné; nepřesnosti na desetinném místě vznikly přepočty měn

Hlavním zdrojem přílivu PZI do ČR v roce 2004 byla už tradičně Evropa, odkud přišlo jejich 84,3 % ve výši 96 689,6 mil.Kč, a především pak země EU – 25 (s podílem 79,5 % na celkových PZI v ČR). Investiční aktivita evropských zemí jako celku se přitom meziročně téměř ztrojnásobila a zemí EU – 25 vzrostla cca 3,5krát. Hlavní část těchto investic ale představoval reinvestovaný zisk. Naproti tomu z Ameriky připlynula do ČR meziročně nižší suma investic, a to 9 727,3 mil.Kč (pokles o 5 869,7 mil.Kč, tj. o 37,6 %) a její podíl na celkovém přílivu PZI do ČR se tak snížil z 26,3 % na 8,5 %. V PZI zde přitom, na rozdíl od Evropy, převažovaly investice do základního kapitálu. Asijské země investovaly v ČR v roce 2004 celkem 6 883,8 mil.Kč (6,0 % z úhrnných PZI v ČR) a ve srovnání s rokem 2003 svoji účast na PZI v ČR snížily o 2 701,4 mld.Kč, tj. o 28,2 %. V jejich investicích tvořil základní položku vklad do základního kapitálu. Vliv afrických zemí a oblasti Oceánie aj. na objem přílivu PZI do ČR v roce 2004 byl pak minimální při podílu 1,2 % a 0,0 %. Z jednotlivých zemí byly největšími investory v ČR za rok 2004: Nizozemsko (27 104,8 mil.Kč), Německo (22 325,6 mil.Kč), Rakousko (11 503,3 mil.Kč), Slovensko (10 020,3 mil.Kč), USA (7 249,7 mil.Kč), Japonsko (6 767,0 mil.Kč), Francie (4 426,9 mil.Kč), Švédsko (3 872,6 mil.Kč), Švýcarsko (3 676,7 mil.Kč), Rusko (2 769,8 mil.Kč), Velká Británie (2 747,8 mil.Kč) a Itálie (2 229,1 mil.Kč).

122

Teritoriální struktura PZI v ČR v roce 2004 Rusko 2,4%

Švédsko 3,4%

Ostatní 8,8%

Nizozem sko 23,6%

Slovensko 8,7% Japonsko 5,9% Velká Británie 2,4% Švýcarsko 3,2%

Francie 3,9%

Itálie 1,9%

SRN 19,5%

Rakousko 10,0%

USA 6,3%

Pramen: ČNB

Teritoriální struktura přílivu PZI z evropských zemí do ČR Pořadí podle výše PZI v roce 2004 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Příliv PZI v mil.Kč Země

2003

Nizozemsko SRN Rakousko Slovensko Francie Švédsko Švýcarsko Rusko Velká Británie Itálie Irsko Lucembursko Portugalsko Ostatní evropské země Evropa celkem

2004

Podíl podle výše PZI v roce 2004

-29 810,3 4 592,3 13 663,6 1 797,5 19 189,9 -1 389,4 3 845,4 401,8 17 938,5 2 061,8 819,5 1 455,8 30,1 -709,6

27 104,8 22 325,6 11 503,3 10 020,3 4 426,9 3 872,6 3 676,7 2 769,8 2 747,8 2 229,1 1 495,6 1 395,6 1 242,6 1 878,9

28,0 23,1 11,9 10,4 4,6 4,0 3,8 2,9 2,8 2,3 1,5 1,4 1,3 2,0

33 886,9

96 689,6

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Poznámka: údaje za rok 2004 jsou předběžné

Nizozemsko, které v roce 2003 snížilo svoje PZI v ČR, bylo v roce 2004 s podílem 28,0 % na přílivu PZI z Evropy do ČR a s podílem 23,6 % na celkovém přílivu do ČR, největším investorem v ČR s hodnotou 27,1 mld.Kč. Příznivě se v roce 2004 vyvíjel, po prudkém poklesu v roce předchozím, i příliv PZI ze SRN, když dosáhl sumy 22,3 mld.Kč a meziročně vzrostl téměř pětkrát, a to zejména v důsledku zvýšení objemu reinvestovaného zisku. Za Německem následovalo s větším odstupem Rakousko, které navíc meziročně příliv PZI do ČR snížilo o 2,2 mld.Kč, tj. o 15,8 %. Na čtvrtém místě mezi největšími evropskými investory v ČR bylo v roce 2004 Slovensko, které meziročně zvýšilo svoje investice v ČR o 8,2 mld.Kč (index 557,5). Páté místo mezi investory z Evropy obsadila Francie s řádově

123

nižším objemem PZI (4,4 mld.Kč) ve srovnání s předchozími zeměmi. V roce 2003 přitom Francii náleželo s investicemi v ČR ve výši 19,2 mld.Kč prvenství. Její propad byl způsoben meziročním snížením vkladu do základního kapitálu, ale i nižší sumou reinvestovaného zisku i snížením objemu ostatního kapitálu. Švédsko a Švýcarsko v roce 2004 překročily v přílivu PZI do ČR hranici 3 mld.Kč, když Švédsko meziročně svoje investice výrazně navýšilo a Švýcarsko snížilo. Rusko, Velká Británie a Itálie překročily dvoumiliardovou hranici. Z nich k nejprudší meziroční změně došlo v přílivu investic z Británie, který se snížil o 15,2 mld.Kč, tj. o 84,7 %. Irsko, Lucembursko a Portugalsko pak ještě dosáhly více než miliardové PZI v ČR. Jejich meziroční nárůst zaznamenalo mezi nimi hlavně Portugalsko (+1,2 mld.Kč, index 4 128,2). Teritoriální struktura přílivu PZI z Ameriky do ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2004 1. 2. 3. 4.

Země

2003

USA Mexiko Kanada Ostatní Amerika celkem

2004

Podíl podle výše PZI v roce 2004

4 335,5 149,9 3 700,8 7 410,8

7 249,7 1 242,1 921,6 313,9

74,5 12,8 9,5 3,2

15 597,0

9 727,3

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Údaje za rok 2004 jsou předběžné

Příliv PZI z Ameriky do ČR se v roce 2004 meziročně snížil o 5,9 mld.Kč, tj. o 37,6 %. Tento pokles byl ovlivněn zejména tím, že Nizozemské Antily, které v roce 2003 investovaly v ČR 7,7 mld.Kč, už v roce 2004 svoji investiční aktivitu nezopakovaly a pouze reinvestovaly zisk v hodnotě 2,7 mil.Kč. Ve srovnání s rokem 2003 snížila příliv investic do ČR i Kanada (index 24,9). Naproti tomu narostly investice USA o 2,9 mld.Kč (index 167,2), když reprezentovaly téměř ¾ amerických investic a Mexika o 1,1 mld.Kč (index 828,6). Teritoriální struktura přílivu PZI z Asie, Afriky, Oceánie a ostatních oblastí do ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2004 1. 2. 3.

Země

2003

Japonsko Seychely Ostatní země Celkem země Asie, Afriky, Oceánie a ost. oblastí

Podíl podle výše PZI v roce 2004

2004 9 258,1 370,0 204,0

6 767,0 1 327,1 201,6

81,6 16,0 2,4

9 832,1

8 295,7

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Údaje za rok 2004 jsou předběžné

Meziroční zhoršení přílivu PZI do ČR v roce 2004 z Asie, Afriky a ostatních zemí o 1,5 mld.Kč, resp. o 15,6 % bylo způsobeno snížením objemu investic z Japonska o 2,5 mld.Kč (index 73,1), které nedokázal pokrýt ani meziroční nárůst přílivu PZI ze Seychel (+1,0 mld.Kč, index 358,7).

124

Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2004 v sektorové struktuře Sektory

v mil.Kč

Zemědělství, lesnictví a rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví Služby Celkem

Příliv PZI v mil.EUR

v mil.USD

Podíl

647,8 1 215,7 55 105,5 6 873,8 2 662,8 48 206,9

25,2 47,3 2 144,1 267,4 103,6 1 875,7

20,3 38,1 1 727,2 215,4 83,5 1 511,1

0,6 1,1 48,0 6,0 2,3 42,0

114 712,5

4 463,3

3 595,6

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Údaje za rok 2004 jsou předběžné

V roce 2004 proudilo podle předběžných údajů 48,0 % PZI v ČR do zpracovatelského průmyslu, když se jejich objem meziročně snížil o 18,7 mld.Kč, tj. 26,3 %. Naproti tomu služby zaznamenaly, po desinvesticích v roce 2003 (-26,8 mld.Kč), na kterých se podílely zejména telekomunikace, doprava a služby pro podniky, prudký meziroční nárůst. Meziroční zvýšení přílivu PZI bylo v roce 2004 zaznamenáno rovněž v sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 0,6 mld.Kč, index 1 231,6) a dobývání nerostů (o 0,3 mld.Kč, index 139,1). Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a sektor stavebnictví naopak registrovaly meziroční snížení přílivu PZI (o 0,2 mld.Kč a 1,7 mld.Kč). Odvětvová struktura přílivu PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2004 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Odvětví

Podíl podle výše PZI v roce 2004

2003

2004

Kovy, kovové výrobky Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba chemických výrobků Výroba elektrických strojů a přístrojů j.n Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Průmysl potravinářský a tabákový Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Ostatní

18 606,7 24 976,2

12 045,1 6 897,1

21,9 12,5

-3 919,5 . 6 241,8 5 075,3 . 1 059,6 2 924,5 1 977,3

6 460,7 6 408,3 6 119,7 4 258,4 4 009,4 3 665,5 1 480,5 1 383,7

11,7 11,6 11,1 7,7 7,3 6,7 2,7 2,5

. 16 881,0

1 284,9 1 092,2

2,3 2,0

Zpracovatelský průmysl celkem

73 822,9

55 105,5

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Údaje za rok 2004 jsou předběžné

Objem PZI, které v roce 2004 přitekly do zpracovatelského průmyslu ČR, dosáhl 55,1 mld.Kč proti 73,8 mld.Kč v roce 2003. Podílely se na něm, i přes meziroční pokles, zejména kovy a kovodělné výrobky a výroba dvoustopých motorových vozidel. Více než 125

10 % PZI pak směřovalo do chemické výroby, výroby elektrických strojů a přístrojů a do výroby pryžových a plastových výrobků. Struktura přílivu PZI do sektoru služeb Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2004 1. 2. 3. 4.

Odvětví

2003

Podíl podle výše PZI v roce 2004

2004

Obchod a opravy Nemovitosti a služby pro podniky Finanční zprostředkování Ostatní

15 529,9 12 410,9 25 152,7 -79 884,1

19 754,1 14 112,2 13 223,1 1 117,5

41,0 29,3 27,4 2,3

Služby celkem

-26 790,6

48 206,9

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Údaje za rok 2004 jsou předběžné

Do sektoru služeb přišlo v roce 2004 celkem 48,2 mld.Kč přímých zahraničních investic. Podílely se na nich především obchod a opravy při meziročním nárůstu o 4,2 mld.Kč, tj. o 27,2 %, nemovitosti a služby pro podniky při navýšení o 1,7 mld.Kč, resp. o 13,7 % a finanční zprostředkování, u něhož ale došlo k výraznému meziročnímu poklesu PZI o 11,9 mld.Kč, tj. o 47,4 %.

5.3 Odliv přímých investic do zahraničí Stav přímých investic tuzemských investorů v zahraničí (PIZ) činil k 31.12.2003 celkem 58,6 mld.Kč, což představuje meziroční navýšení o 14,0 mld.Kč. Převážnou část této sumy pak reprezentují investice do základního kapitálu. Stav tuzemských investic v zahraničí k 31.12.2003

mld.CZK mld.USD mld.EUR

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Základní kapitál+ reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

48,5 1,9 1,5

2,5 0,1 0,1

51,0 2,0 1,6

7,6 0,3 0,2

58,6 2,3 1,8

Kurz k 31.12.2003: 1 USD = 26,654 CZK 1 EUR = 32,405 CZK Pramen: ČNB in: Přímé zahraniční investice 2003, březen 2005

V teritoriální struktuře přímých investic v zahraničí k 31.12.2003 tradičně převažovaly tuzemské investice v Evropě (89,8 %) a z toho zejména na Slovensko, kam byla umístěna téměř jejich třetina (17,6 mld.Kč). Více než 14 % tuzemských investic pak bylo alokováno do Nizozemska (8,4 mld.Kč) a téměř 12 % na Kypr (7,0 mld.Kč). Do ostatních zemí bylo investováno méně než 10 % kapitálu z ČR.

126

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2003 - teritoriální struktura Gibraltar 3,9% Spojené arabské Em iráty 4,1%

Ostatní 15,5%

Slovensko 30,1%

Britské Panenské ostrovy 5,0% Lichtenštejnsko 7,5%

Lucem bursko 7,7%

Kypr 11,9%

Nizozem í 14,3%

Pramen: ČNB

Dominantní postavení v přímých investicích tuzemců v zahraničí měl k 31.12.2003 sektor služeb (48,0 mld.Kč, podíl na celkových PIZ 82,0 %) a v jeho rámci finanční zprostředkování (30,9 mld.Kč s podílem 52,7 %), obchod a opravy (7,5 mld.Kč), nemovitosti a služby pro podniky (6,4 mld.Kč) a pohostinství a ubytování (2,7 mld.Kč). Do zpracovatelského průmyslu v zahraničí pak bylo k 31.12.2003 umístěno celkem 8,5 mld.Kč přímých investic, tj. 14,5 % celkových PIZ. Hlavní zájem českých investorů pak v rámci zpracovatelského průmyslu reprezentovalo odvětví rafinérské zpracování ropy, chemické, pryžové a plastové výrobky, kde bylo alokováno 3,7 mld.Kč (z toho činil základní kapitál 4,0 mld.Kč, reinvestovaný zisk – 1,2 mld.Kč a ostatní kapitál 0,9 mld.Kč). České přímé investice v zahraničí k 31.12.2003 - odvětvová struktura Ostatní m ístní a osobní služby 4,4%

Výroba potravin a nápojů 3,1%

Dobývání nerostů 1,8% Ostatní 3,3%

Pohostinství a ubytování 4,6% Finanční zprostředkování 52,7%

Zpracování ropy, chem ické výrobky 6,2% Nem ovitosti a služby pro podniky 11,0%

Obchod a opravy 12,8%

Pramen: ČNB

Za rok 2004 dosáhly české přímé investice v zahraničí podle předběžných údajů 14,0 mld.Kč (0,5 mld.USD; 0,4 mld.EUR) a meziročně se zvýšily o 8,2 mld.Kč, tj. 127

o 141,4 %. Jejich objem ve vztahu k přílivu PZI do ČR je ale i po výrazném meziročním posílení nadále nízký (12,2 %). Tuzemské přímé investice směřovaly v roce 2004 především do Bulharska (9,4 mld.Kč), což souviselo s koupí bulharských elektrárenských firem společností ČEZ, na Slovensko (2,4 mld.Kč), do Polska (0,6 mld.Kč), na Ukrajinu (0,6 mld.Kč), do Portugalska (0,5 mld.Kč) a do Velké Británie (0,4 mld.Kč). Převážná část českých přímých investic v zahraničí byla v roce 2004, na rozdíl od předchozích let, umístěna do výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (9,4 mld.Kč). Až na druhém místě byly investice do služeb (2,9 mld.Kč, meziroční pokles o 0,8 mld.Kč, tj. o 21,1 %) a z nich zejména do obchodu a oprav (1,5 mld.Kč) a do nemovitostí a služeb pro podniky (1,1 mld.Kč). Do zpracovatelského průmyslu v zahraničí investovaly české subjekty v roce 2004 celkem 1,5 mld.Kč.

5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic K zintenzivnění hospodářské spolupráce se zahraničím, k vytvoření a udržení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů, jakož i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic, uzavřela ČR řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, s nimiž Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je ratifikuje. Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, že budou na svém území podporovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké se dostává investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění). Uplatněna bývá doložka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války, ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku event. vyvlastnění provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a přiměřená náhrada. Smluvní strany se v dohodě rovněž obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně: ü ü ü ü ü ü

kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice; zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy; částky na splacení půjček; licenční nebo jiné poplatky; výnosy z prodeje nebo likvidace investice; příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.

128

Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší použití jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i použitelnost a platnost příslušné dohody. Česká republika měla k 10.6.2005 uzavřeny konkrétně tyto dohody o podpoře a ochraně investic: Přehled platných dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, kterými je Česká republika vázána stav ke dni 10.6.2005 Datum podpisu dohody

Smluvní partner 1. Albánská republika 2. Argentina 3. Austrálie 4. Bělorusko 5. Bosna a Hercegovina 6. Bulharsko 7. Čína 8. Dánsko 9. Egypt 10. Estonská republika 11. Filipínská republika 12. Finsko 13. Francie 14. Hospodářská unie belgicko-lucemburská 15. Chilská republika 16. Chorvatská republika 17. Indie 18. Indonésie 19. Irsko 20. Itálie 21. Izrael 22. JAR 23. Jordánsko 24. Jugoslávie 25. Kanada 26. Kazachstán 27. Korea 28. Korejská lidově demokratická republika 29. Kostarika 30. Kuwait 31. Kypr 32. Libanon 33. Litevská republika 34. Lotyšská republika 35. Maďarská republika 36. Makedonie

27.06.1994 27.09.1996 30.09.1993 14.10.1996 17.04.2002 17.03.1999 04.12.1991 06.03.1991 29.05.1993 24.10.1994 05.04.1995 06.11.1990 13.09.1990 24.04.1989 24.04.1995 05.03.1996 11.10.1996 17.09.1998 28.06.1996 22.01.1996 23.09.1997 14.12.1998 20.09.1997 13.10.1997 15.11.1990 08.10.1996 27.04.1992 27.02.1998 28.10.1998 08.01.1996 15.06.2001 19.09.1997 27.10.1994 25.10.1994 14.01.1993 21.06.2001

129

Datum vstupu v platnost 07.07.1995 23.07.1998 29.06.1994 09.04.1998 30.05.2004 30.09.2000 01.12.1992 19.09.1992 04.06.1994 18.07.1995 04.04.1996 23.10.1991 27.09.1991 13.02.1992 05.10.1996 15.05.1997 06.02.1998 21.06.1999 01.08.1997 01.11.1997 16.03.1999 17.09.1999 25.04.2001 29.01.2001 09.03.1992 02.04.1998 16.03.1995 10.10.1999 05.03.2001 21.01.1997 25.09.2002 24.01.2000 12.07.1995 01.08.1995 25.05.1995 20.09.2002

Publikace ve Sb. a Sb.m.s. 183/1995 297/1998 162/1994 213/1998 74/2004 103/2000 95/1993 575/1992 128/1994 203/1995 141/1996 478/1991 453/1991 574/1992 41/1997 155/1997 43/1998 156/1999 226/1997 277/1997 73/1999 294/1999 62/2001 23/2001 333/1992 217/1999 125/1995 250/1999 68/2001 42/1997 115/2002 106/2001 185/1995 204/1995 200/1995 116/2002

37. Malajsie 38. Malta 39. Maroko 40. Mauritius 41. Mexiko 42. Moldavská republika 43. Mongolsko 44. Nicaragua 45. Nizozemské království 46. Norsko 47. Paraguay 48. Peru 49. Polsko 50. Portugalsko 51. Rakousko 52. Rumunsko 53. Ruská federace 54. Řecká republika 55. Salvador 56. Singapurská republika 57. Slovenská republika 58. Slovinsko 59. Spojené arabské emiráty 60. SRN 61. Španělské království 62. Švédské království 63. Švýcarská konfederace 64. Tádžikistán 65. Thajské království 66. Tuniská republika 67. Turecko 68. Ukrajina 69. Uruguay 70. USA

09.09.1996 09.04.2002 11.06.2001 05.04.1999 04.04.2002 12.05.1999 13.02.1998 02.04.2002 29.04.1991 21.05.1991 21.10.1998 16.03.1994 16.07.1993 12.11.1993 15.10.1990 08.11.1993 05.04.1994 03.06.1991 29.11.1999 08.04.1995 23.11.1992 04.05.1993 23.11.1994 02.10.1990 12.12.1990 13.11.1990 05.10.1990 11.02.1994 12.02.1994 06.01.1997 30.04.1992 17.03.1994 26.09.1996 22.10.1991

03.12.1998 09.07.2003 30.01.2003 27.04.2000 13.03.2004 21.06.2000 07.05.1999 24.02.2004 10.10.1992 06.08.1992 24.03.2000 06.03.1995 29.06.1994 03.08.1994 01.10.1991 28.07.1994 06.06.1996 30.12.1992 28.03.2001 08.10.1995 01.01.1993 21.05.1994 25.12.1995 02.08.1992 28.11.1991 03.09.1991 07.08.1991 06.12.1995 04.05.1995 08.07.1998 01.08.1997 02.11.1995 29.12.2000 19.12.1992

71. Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými k Dohodě mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné podpoře a ochraně investic

10.12.2003

10.08.2004

72. Uzbekistán 73. Velká Británie a Severní Irsko 74. Venezuela 75. Vietnam

15.01.1997 10.07.1990 27.04.1995 25.11.1997

06.04.1998 26.10.1992 23.07.1996 09.07.1998

Pramen: MF ČR

130

296/1998 115/2003 15/2003 62/2000 45/2004 128/2000 104/1999 51/2004 569/1992 530/1992 38/2000 181/1995 181/1994 96/1995 454/1991 198/1994 201/1996 102/1993 34/2001 57/1996 v ČR nepublik. 159/1994 69/1996 573/1992 647/1992 479/1991 459/1991 48/1996 180/1995 203/1998 187/1997 23/1996 10/2001 187/1993

202/1998 646/1992 99/1998 212/1998

Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními stranami ratifikační proces Smluvní partner

Datum podpisu dohody

1. Alžír 2. Guatemala 3. Pákistán 4. Panama 5. Zimbabwe

22.9.2000 8.7.2003 7.5.1999 27.8.1999 13.9.1999

Poznámka ratifikace v ČR ratifikace v ČR 16.5.2000 ratifikace v ČR 9/2000 ratifikace v ČR 26.01.2001 ratifikace v ČR

Pramen: MF ČR

6.

VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A

ORGANIZAČNÍ

STRUKTURA

Do projektu ekonomických subjektů bylo ke konci roku 2004 zapsáno celkem 2 352 601 podnikatelských subjektů (fyzických osob s podnikatelským oprávněním, všech právnických osob a od roku 2001 i organizačních složek států), z toho 1 774 264 soukromých podnikatelů (podnikajících podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., v pozdějších zněních a samostatně hospodařících rolníků zapsaných i nezapsaných v obchodním rejstříku). Počet podnikatelských subjektů se tak ke konci roku 2004 meziročně rozšířil o 26 624, resp. o 1,1 %. Počet právnických osob se přitom rozrostl o 3 141, tj. o 0,7 %, zatímco počet soukromých podnikatelů byl vyšší o 2 319, tj. o 0,1 %. Soukromí podnikatelé reprezentovali podstatnou část registru (75,4 %) a v jejich rámci převažovali živnostníci (1 674 595, tj. 94,4 % soukromých podnikatelů a 71,2 % registru) při meziročním nárůstu o 3 564 živnostníků, resp. o 0,2 %. Naproti tomu počet soukromě hospodařících rolníků opět meziročně klesl, a to o 1 245 subjektů, tj. o 1,2 % na 99 669 subjektů. V rámci právnických osob byly nejsilnější skupinou obchodní společnosti (52,4 %), jejichž počet po meziročním nárůstu o 12 333 subjektů, resp. o 5,3 %, dosáhl 244 537 společností. Počet družstev se meziročně rozšířil o 256 jednotek, tj. o 2,0 % na 13 334 a počet státních podniků se naopak opět mírně snížil (stejně jako v roce 2003 o 96 subjektů, resp. o 10,7 %), a to na 803 podniků. Pokud jde o zaměření činnosti ekonomických subjektů, převažovaly na konci roku 2004 obchodní činnosti (28,0 %), činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (18,9 %) a činnosti ve zpracovatelském průmyslu (13,0 %). Činnosti ve stavebnictví reprezentovaly 11,2 % z činností ekonomických subjektů jako celku a činnosti v zemědělství a lesnictví 5,7 %. Počet subjektů pod zahraniční kontrolou dosáhl ke konci roku 2004 celkem 120 770 jednotek, meziročně vzrostl o 11 810 subjektů, tj. o 10,8 % a tvořil 5,1 % existujících ekonomických subjektů. Z hlediska činnostního zaměření převažovaly u těchto subjektů rovněž obchodní činnosti (44,8 %), činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (22,3 %) a dále činnosti ve stavebnictví (18,0 %). Činnosti ve zpracovatelském průmyslu představovaly 8,8 % z činností subjektů pod zahraniční kontrolou, činnosti 131

v zemědělství a lesnictví 1,3 % a 4,8 % bylo registrováno v ostatních činnostech. Ze subjektů pod zahraniční kontrolou se meziročně nejvíce rozrostly subjekty s obchodní činností (zvýšení o 3 660 jednotek na 54 154) a s činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (přírůstek o 3 560 jednotek na 26 902).

132