Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2012-2013
Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě
Kontakt:
Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Masarykova třída 37 746 01 Opava Tel: +420 553 684 471 Fax: +420 553 684 482
Web: Ústav historických věd: www.uhv.cz Filozoficko-přírodovědecká fakulta: www.fpf.slu.cz Slezská univerzita v Opavě: www.slu.cz Studijní oddělení: Sociální sítě: Ústav historických věd: Filozoficko-přírodovědecká fakulta: Slezská univerzita v Opavě:
www.slu.cz/fpf/cz/studijni-oddeleni www.facebook.com/uhv.cz www.facebook.com/slufpf www.twitter.com/fpf_opava www.facebook.com/slu.cz
Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě je moderní a dynamická vzdělávací instituce se širokou nabídkou profesně i akademicky orientovaných studijních oborů. Neodmyslitelnou součástí magisterského a doktorského studia je zapojení studentů do vědeckovýzkumných a uměleckých aktivit na špičkové národní i mezinárodní úrovni. Úspěšným studentům jsou nabízeny rozsáhlé možnosti absolvování části studia na zahraničních partnerských institucích. Město Opava nabízí studentům specifickou atmosféru pro studium i společenský život a bohatou nabídku kulturních akcí i možnosti sportovních aktivit. Na fakultě v aktuálním akademickém roce studuje více než dva tisíce studentů, výuku zajišťují pracovníci osmi ústavů a dvou kabinetů. V rámci Slezské univerzity v Opavě, která si na podzim roku 2011 připomněla dvacet let existence, patří fakulta mezi nejstarší součásti; vznikla už v roce 1990, tedy ještě dříve než sama Slezská univerzita, a v prvním roce své existence byla součástí Masarykovy univerzity.
Ústav historických věd se řadí mezi odborná pracoviště, která vznikla až po roce 1989 a jeho počátky jsou pevně spojené s podporou ze strany Masarykovy univerzity v Brně. Už na podzim roku 1990 byly pod její záštitou otevřeny první studijní obory a vznikla také Katedra historie rozšířená v březnu 1992 na Ústav historie a muzeologie. O další tři roky vznikl v jeho rámci i Archeologický seminář postupně přetvořený na samostatné oddělení. Těsný kontakt příbuzných oborů se přirozeně odrazil ve specifické náplni studijních oborů akreditovaných na Slezské univerzitě, ve kterých je kladen důraz na interdisciplinární spolupráci jednotlivých vědních disciplín 1
a projevuje se i v badatelské profilaci ústavu. Vedle dlouhodobé výzkumné orientace na slezské dějiny se velmi dynamicky rozvíjí výzkum ovlivněný přístupy kulturních dějin, zaměření na moderní dějiny i na oblast ochrany kulturního dědictví a jeho prezentace. Od roku 2008 ústav přijal název Ústav historických věd a jeho vnitřní struktura byla tvořena Oddělením historie, Oddělením muzeologie a památkové péče a Oddělením archeologie. V současné době je Ústav historických věd plně akreditovaným pracovištěm s právem konat rigorózní, habilitační i profesorská řízení v oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny. Poslední změnou, která postihla Ústav historických věd je osamostatnění Oddělení archeologie, z něhož na počátku roku 2009 vzniká Ústav archeologie.
Oddělení historie je plně akreditovaným pracovištěm s nabídkou bakalářských a magisterských programů, doktorského studia a možností habilitačního a profesorského řízení. Kořeny fungování oddělení sahají až k počátkům vzniku Slezské univerzity v Opavě, kdy se stalo jedním ze zakladatelských pracovišť. Postupně prošlo několika transformacemi a dnes je součástí Ústavu historických věd. Idea studia historie a kulturních dějin na Slezské univerzitě je založena na systematickém zapojování studentů a doktorandů do výzkumu a vědeckých projektů řešených v rámci pracoviště nebo v interdisciplinární spolupráci s příbuznými obory. Výzkumná aktivita pracovníků Oddělení historie se dlouhodobě odvíjí ve třech základních směrech. Tradiční důraz je kladen na studium slezských dějin v době příslušnosti Slezska do svazku Zemí Koruny české a na politické dějiny 19. a 20. století vnímané ve středoevropském kontextu. V posledních letech se na Oddělení historie dynamicky rozvíjí studium spojené s přístupy kulturních dějin. Vedle studia jednooborové a půloborové Historie v bakalářském a magisterském navazujícím stupni zaštiťuje Oddělení historie studium dějepisu v učitelských kombinacích a studijní obory Kulturní dějiny a Moderní dějiny v navazujícím magisterském studiu, které studentům umožňují jejich odbornou profilaci podle vlastního výběru.
2
Oddělení muzeologie a památkové péče bylo založeno v roce 1992,
kdy byla tehdejší katedra historie přeměněna na Ústav historie a muzeologie. Výuka kombinace studijních oborů historie a muzeologie byla později rozšířena o možnost studia muzeologie s archeologií, knihovnictvím či cizím jazykem. Dále byly otevřeny studijní obory dějiny kultury a kombinace historie a památková péče. Na Oddělení muzeologie a památkové péče jsou akreditovány jak bakalářské tak magisterské programy a je možné přihlásit se k doktorskému studiu v oboru československých dějin s dizertační prací zaměřenou na dějiny muzejní práce, resp. muzejního fenoménu jako takového.
3
Nabídka studijních oborů na Ústavu historických věd Ústav historických věd nabízí zájemcům o studium pestrou škálu bakalářských a navazujících magisterských oborů, které absolventům poskytují plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, které je pak možné dále rozvíjet formou postgraduálního studia. Bakalářské obory Historie, Historie-muzeologie, Historie-památková péče, Dějiny kultury jsou tříleté, jsou zaměřeny více na praktické uplatnění, absolventi mohou působit jako technici, dokumentaristé a konzervátoři ve vlastivědných zařízeních, při archeologických výzkumech, památkových ústavech nebo v archivech. Paletu bakalářských studií dále doplňují dvouoborové kombinace Historie (s Archeologií, Angličtinou, Němčinou, Českým jazykem a literaturou) a Muzeologie (s Archeologií, Knihovnictvím). Absolventi bakalářského studia se mohou po získání bakalářského diplomu přihlásit k navazujícímu magisterskému studiu; přijímací řízení pro tyto obory na ÚHV probíhá formou ústní přijímací zkoušky. Navazující magisterské obory, jejichž škálu Ústav historických věd stále obohacuje, rozvíjí dosavadní získanou vysokoškolskou kvalifikaci o náročnější typ studia specializovaný do několika větví. Magistři v oborech Historie, Historie-muzeologie, Kulturní dějiny a Ochrana kulturního dědictví jsou připravováni pro plnění teoreticky náročnějších a samostatných výzkumných úkolů v badatelských pracovištích, muzeích a archivech. Vzhledem k relativně univerzálním metodologickým přístupům uplatňovaným v historických vědách a získanému všeobecnému rozhledu se absolventům otevírají i další možnosti uplatnění v širokém spektru společenských či kulturních aktivit. Získané znalosti jim poskytnou potřebnou flexibilitu a možnost angažovat i v oblasti veřejné správy, v publicistice, obecně sdělovacích prostředcích, jakož i v poradenských a politických činnostech. Učitelské studijní obory v akademickém roce 2012/2013 lze studovat v těchto kombinacích Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy + Učitelství dějepisu pro střední školy nebo Učitelství dějepisu pro střední školy + Učitelství němčiny pro střední školy. V obou případech jsou absolventi učitelského studijního programu aprobováni vyučovat na středních školách.
Aktuální informace nalezne zájemce o studium na stránkách Studijního oddělení FPF SU v Opavě. 4
Absolventi navazujícího magisterského studia mají možnost pokračovat dále v postgraduálním doktorském studiu, které je v prezenční formě tříleté. Základní ambicí doktorského studia je příprava předních kvalifikovaných odborníků pro pracoviště Akademie věd ČR, vysoké školy a další vědecká a odborná pracoviště. V současné době Ústav historických věd nabízí doktorské studium Historie se zaměřením na české a československé dějiny. Absolventi získávají titul doktor (Ph.D.), zájemci mohou současně požádat o zahájení rigorózního řízení (PhDr.). Bakalářské studijní programy Historie Historie-muzeologie Dějiny kultury Historie v kombinaci s jiným studijním oborem Muzeologie v kombinaci s jiným studijním oborem Historie - Památková péče Navazující magisterské studium Historie Historie-muzeologie Kulturní dějiny Ochrana kulturního dědictví Magisterské studijní programy (dobíhající) Historie Historie-muzeologie Učitelství dějepisu Doktorské studium Historie se zaměřením na české a československé dějiny
5
Uplatnění absolventů
Bakalářské studijní programy Archeologie + Historie Historie (pro dvojkombinaci) Absolvent umí zpracovávat a prakticky aplikovat poznatky a metody širšího spektra společenských věd. Akcentována je nutnost interdisciplinárního přístupu ve společensko-vědních disciplínách, variability metod a badatelských postupů, které se neomezují na tradiční vzorce historického bádání, ale umožňují studentům pružnou orientaci v tématech dalších humanitních oborů. Absolvent najde uplatnění v muzeích, galeriích, archivech, archeologických pracovištích, knihovnách, státní správě a samosprávě. Archeologie (pro dvojkombinaci) Absolvent se uplatní jako technik, dokumentátor, konzervátor na archeologických a příbuzných pracovištích v muzeích, institucích památkové péče, ústavech Akademie věd ČR a na vysokých školách. Nalezne uplatnění i v občanských sdruženích, zabývajících se archeologií, v oblasti cestovního ruchu, při ochraně kulturního dědictví ve státních úřadech a samosprávě.
6
Archeologie + Muzeologie Archeologie (pro dvojkombinaci) Absolvent se uplatní jako technik, dokumentátor, konzervátor na archeologických a příbuzných pracovištích v muzeích, institucích památkové péče, ústavech Akademie věd ČR a na vysokých školách. Nalezne uplatnění i v občanských sdruženích, zabývajících se archeologií, v oblasti cestovního ruchu, při ochraně kulturního dědictví ve státních úřadech a samosprávě. Muzeologie (pro dvojkombinaci) Absolvent se orientuje v problematice muzejní práce s přihlédnutím ke středoevropské a české muzejní tradici: institucionální rovina, podíl muzejní činnosti (sbírek) na kodifikaci společenských a přírodních věd, ochrana sbírek (konzervace) a prezentace artefaktů jako součást edukačních a volnočasových aktivit. Disponuje konkrétními dovednostmi při práci s muzejním materiálem, jeho evidencí a dokumentací, a jeho prezentací formou výstav. Uplatnění odpovídá schopnostem, orientovaným na praktický provoz muzeí, galerií a pořádání výstav soukromými subjekty i komunální sférou. Dějiny kultury Profil absolventa vychází z představy o historicitě kultury a nutnosti jejího poznání v kontextu historických jevů. Porozumění kultuře se přitom děje ve dvou základních směrech: od historických událostí směrem ke kultuře a od různých forem kultury k jejich zasazení do dějinného rámce. Profil absolventa je tím variabilní a otevírá širší možnosti při výběru navazujícího studia. Absolvent disponuje základními znalostmi z českých a obecných dějin, z uměnověd (dějiny výtvarného umění, hudby, literatury a divadla), což jej kvalifikuje pro uplatnění v širokém spektru kulturních institucí (muzea, knihovny, archivy, galerie a výstavní síně, sdělovací prostředky, samospráva a státní správa). Historie Absolvent umí zpracovávat a prakticky aplikovat poznatky a metody širšího spektra společenských věd. Akcentována je nutnost interdisciplinárního přístupu ve společensko-vědních disciplínách, variability metod a badatelských postupů, které se neomezují na tradiční vzorce historického bádání, ale umožňují studentům pružnou orientaci v tématech dalších 7
humanitních oborů. Absolvent najde uplatnění v muzeích, galeriích, archivech, archeologických pracovištích, knihovnách, státní správě a samosprávě. Historie - muzeologie Absolvent disponuje znalostmi z historických disciplín, porozumění historickým procesům v českých zemích jako součásti evropského dění, poznání historie jako disciplíny, která napomáhá porozumět osudu moderního člověka v měnícím se světě. Tyto znalosti jsou provázány s praktickými dovednostmi péče o sbírky muzejní povahy, jež jsou potenciálním pramenem k historickému zkoumání. Uplatnění pak odpovídá schopnostem, orientovaným na praktický provoz muzeí a pořádání zejména historických výstav, absolvent se uplatní jako kvalifikovaný, pro praxi dobře připravený pracovník rovněž v archivech nebo památkové péči. Historie - památková péče Absolvent je připraven k praktickým činnostem v procesech péče o kulturní dědictví na úrovni státu, komunální úrovni, nestátních organizacích a soukromých subjektů. Disponuje všeobecným přehledem a je připraven na širší adaptabilitu ve výběru praktických činností se zaměřením na péči o kulturní dědictví, při praktickém uplatňování principů, zásad, teoretických znalostí a praktických dovedností a schopností péče o kulturní dědictví v rámci správy památkově chráněných objektů v majetku státu, samosprávy a soukromých objektů, v aktivitách nestátních organizací, občanských sdružení a iniciativ apod., při ochraně památek v terénu, při jejich prezentací a popularizaci (muzea, galerie, média, popř. cestovní ruch).
8
Navazující magisterské studijní programy Historie Při studiu je kladen akcent na teoretické aspekty studia humanitních disciplín a postupné badatelské vyprofilování absolventa jako všestranně teoreticky vzdělaného odborníka pro vědeckou práci, schopného interdisciplinárního přístupu a orientace v badatelských a interpretačních trendech historických věd. Důraz na schopnost kritického uvažování v souvislostech je rozvíjen i přednáškami z teorie dějepisectví a dalších disciplín. Absolvent se uplatní ve vědeckých pracovištích, v muzeích, archivech, v knihovnách, státní správě, v neziskové i komerční sféře, v oblasti cestovního ruchu apod. Možnost pokračovat v doktorském studiu. Historie – muzeologie Profil absolventa odpovídá představě o jednotě historického poznání a muzejní praxe jako důležité činnosti, jak chránit muzeálie coby historický pramen, jak z nich získávat poznatky a prezentovat coby součást prezentace poznání dějin. Určující se dějinná středoevropská zkušenost, její poznání a usazení do širšího historicko-filozofického kontextu. Součástí profilu jsou praktické disciplíny, orientované na management a marketing kulturních institucí. Absolvent se uplatní ve vědeckých pracovištích, muzeích, státní správě a samosprávě, a to jak na pozicích odborných pracovníků, tak pracovníků managementu kulturních institucí. Možnost pokračovat v doktorském studiu. Kulturní dějiny Profil absolventa vychází ze současného pojetí kulturních dějin, které se neomezují na elitní vysokou kulturu, ale zahrnují veškerou kulturní činnost člověka, jež nachází odraz v jeho životním stylu. Důraz je kladen na teoretické stránky vzdělávání v oblasti historických věd a schopnost aplikace interdisciplinárních přístupů. Absolvent disponuje přehledem o kulturním vývoji Evropy a českých zemí, o širším kontextu historické problematiky s akcenty na právní dějiny, správní dějiny, demografii a každodennost obyvatel. Složkou profilu jsou znalosti trendů současné (západo)evropské a české historiografie a metodologie. Možnost pokračovat v doktorském studiu. 9
Ochrana kulturního dědictví Absolvent se plně orientuje ve sféře ochrany kulturního dědictví – její teorie, dějin a principů, zásad a metod jejího praktického uskutečňování – a umí své znalosti, schopnosti a dovednosti plně využít v praxi; disponuje přitom vysokoškolskými znalosti pro specializované oblasti sféry kultury, zvláště pak umělecké kultury, jež korespondují s náplní kulturních institucí, podílejících se na ochraně kulturního dědictví (muzea, památková péče, galerie), jak i při šíření poznatků z oblasti prostřednictvím sdělovacích prostředků, redakcí kulturně společenských periodik apod., a dále ve shodě se specializací i v oblasti státní správy a samosprávy, v činnosti nestátních a nevládních organizací, občanských iniciativ apod. Doktorský studijní program Historické vědy: Historie se zaměřením na české a československé dějiny Absolvent je samostatný kvalifikovaný vědecký pracovník působící zejména na výzkumných pracovištích a vysokých školách, případně na vedoucích pozicích v muzeích, galeriích a archivech.
10
