Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Odbor hnojiv a půdy
SLEDOVÁNÍ VLIVU STUPŇOVANÉ INTENZITY HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN A NA AGROCHEMICKÉ VLASTNOSTI PŮD
Ověřování vhodných analytických metod pro stanovení obsahu přístupných živin v půdě Závěrečná zpráva z dlouhodobých pokusů
Zpracoval :
Ing. Karel Trávník
Schválil:
Ing. Vladimír Klement CSc. vedoucí oddělení výživy rostlin
Předkládá:
Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel SÚK
Brno
leden 2008
1
1. ÚVOD V roce 1961 byl ÚKZÚZ legislativně pověřen prováděním agrochemického zkoušení půd (AZP). Metodika předepisovala sledování výměnné půdní reakce, obsahu uhličitanů, potřeby vápnění a stanovení přístupných živin P2O5 a K2O. Účelem bylo periodické provádění kontroly stavu půdních vlastností, především přístupných živin. V podstatě se jednalo o získání údajů pro vypracování plánů hnojení, pro sledování vývoje půdních vlastností a prognózování potřeby hnojení. Ústav (konkrétně Odbor agrochemie a výživy rostlin) byl tímto pověřením zodpovědný nejen za provádění vlastního zkoušení, ale i za metodický vývoj všech jeho součástí, tj. za způsob odběru půdních vzorků, výběr používaných analytických metod i hodnocení výsledků předávaných do praxe. Za účelem získání poznatků pro zkvalitnění AZP byly již v roce 1964 založeny čtyřleté přesné polní pokusy sledující vliv hnojení na výnosy a obsah živin v půdě. Získané poznatky a zkušenosti byly základem pro založení přesných dlouhodobých stacionárních pokusů na zkušebních stanicích ústavu. Tyto pokusy zakládané podle možností postupně od roku 1972 jsou metodicky podstatně kvalitnější a umístěním na vlastních pokusných pozemcích zaručují dostatečnou spolehlivost získávaných výsledků. Cílem pokusů je vyhodnotit vztahy mezi stupňovanou intenzitou hnojení, výnosy, obsahem živin v půdě a příjmem živin rostlinami. Na základě těchto vztahů pak nalézt nejvhodnější analytické metody, které by uspokojivě vystihovaly pro rostliny přístupnou část půdního fosforu a draslíku a dovolovaly v několikaletých intervalech hodnotit vývoj zásobenosti půdy těmito dvěma živinami. Stupňovaná intenzita hnojení hořčíkem nebyla do pokusů zařazena z důvodu minimálního používání hořečnatých hnojiv v zemědělské praxi a tím i minimálních změn jeho obsahu v půdě působených hnojením. Zpráva shrnuje poznatky a zkušenosti s ověřováním vhodnosti různých analytických metod pro stanovení obsahu přístupného fosforu a draslíku v půdě použitelných v agrochemickém zkoušení půd.
2. METODIKA POKUSŮ Uvedeny jsou pouze ty části metodiky, které mají přímou souvislost s hodnocenými parametry, tj. ověřovanými analytickými metodami. Pokusy jsou vedeny jako přesné dlouhodobé, s dvanácti kombinacemi hnojení, šestkrát opakovanými. Pokusné plodiny jsou řazeny do pravidelných osevních sledů, z nichž první dva byly devítihonné (1972 až 1980 a 1981 až 1989) a další dva osmihonné (1990 až 1997 a 1998 až 2005). V osevních sledech je zastoupeno 50% obilnin (pšenice ozimá a ječmen jarní), 25% jetelovin (jetel nebo vojtěška) a 25% okopanin (cukrovka nebo brambory, případně kukuřice na siláž). Druh jeteloviny a okopaniny se řídí výrobní oblastí, řepařskou nebo bramborářskou. Kombinace hnojení zahrnují organické a minerální hnojení a vápnění (tab. 1a). Dusík je aplikován každoročně, fosfor a draslík děleným způsobem.
2
Tabulka 1a Kombinace hnojení kombinace
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 121) 122)
N
minerální hnojení P
K
0 0 2 2 2 2 2 2 2 1 3 2 3
0 0 2 2 2 2 0 1 3 1 3 2 3
0 0 0 1 2 3 2 2 2 1 3 2 3
organické hnojení
vápnění
0
0
chlévský hnůj
dle potřeby
0
1) v řepařské výrobní oblasti (na rozdíl od kombinace 5 hnojeno každoročně) 2) v bramborářské výrobní oblasti (na rozdíl od kombinace 11 bez vápnění)
Dusík, fosfor a draslík jsou aplikovány v minerálních hnojivech ve třech hladinách, s následujícími průměrnými ročními dávkami (průměr všech čtyř osevních sledů). Tabulka 2a Průměrné roční dávky živin výrobní oblast
řepařská
bramborářská
hladina živin
minerální hnojení v kg . ha-1 čistých živin N
P2O5
K2O
1 - nízká
58
48
61
2 - střední
87
76
97
3 - vysoká
115
112
143
1 - nízká
58
53
69
2 - střední
88
80
108
3 - vysoká
117
116
158
Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půd vyvolaných stupňovaným hnojením a k ověřování vhodných analytických metod pro stanovení přístupných živin v půdě jsou každoročně po sklizni pěstované plodiny odebírány z každé kombinace hnojení půdní vzorky. Po celou dobu trvání pokusů se obsah přístupného fosforu stanovuje metodou podle Egnera, draslík a hořčík metodami podle Schachtschabela. Tyto metody byly oficiálně uznávanými pro agrochemické zkoušení půd až do roku 1990. K těmto základním metodám byly v období každého osevního sledu přidány pro vzájemné porovnání metody další.
3
Pro posouzení příjmu živin rostlinami a výpočet bilance živin jsou každoročně před sklizní pěstované plodiny odebrány z každé kombinace hnojení vzorky hlavního a vedlejšího produktu a v nich je stanoven obsah dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku. Hodnocení výsledků zahrnuje výčet všech analytických metod, které byly v průběhu sledovaného období 1972 až 2005 ověřovány. Vlastní hodnocení je zaměřeno především na porovnání metod - Egner, Schachtschabel, Mehlich 2, Mehlich 3, CAL a CaCl2.
3. VÝSLEDKY 3.1.
Vývoj ověřování analytických metod
Pro periodické sledování obsahu přístupného fosforu a draslíku v půdě, použitelné pro cykly AZP (tři až šest let), musely být vybírány metody s extrakčními činidly odpovídajícími danému účelu. Tedy takové, které vykazují změny obsahu v půdě za delší časové období, s minimálním vlivem roční doby (jarní a podzimní odběr) a mají vztah k dosahované produkci, či jiným významným vlastnostem. Výchozí metodou pro stanovení přístupného fosforu v půdě byla Egnerova metoda, při které se půda extrahuje kyselým roztokem mléčnanu vápenatého. Metoda není vhodná pro analýzu půd s obsahem uhličitanů. Výchozí pro stanovení draslíku byla metoda podle Schachtschabela, při níž se půda extrahuje roztokem octanu amonného a oxalátu amonného při pH 6,1. Tyto dvě základní metody byly v pokusném období 1972 až 1980 porovnávány u fosforu s metodami – CAL, AL, Olsen, Bray-Kurts, Al+NH4F (VÚRV), Chang-Jackson, 20% HCl a 1N HCl, u draslíku s metodami – CAL, AL, 20% HCl, 1N HCl a metodou fixace. Z hlediska analytického postupu byl přínosem extrakt CAL, společný pro stanovení fosforu i draslíku. Oba prvky se extrahují z půdy tlumivým roztokem mléčnanu a octanu vápenatého při pH 4,1. Postup se používá především v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Proti metodě podle Egnera je extrakční roztok použitelný až do obsahu uhličitanů 15%. Ostatní metody neprokázaly významnější přínosy, např. metoda podle Chang-Jacksona je pracná frakcionace, nevhodná pro sériové rozbory. Jako nevhodnou možno hodnotit také 20% HCl, což je silné extrahovadlo uvolňující víc než přístupné živiny a metodu podle Olsena, která je určena především pro alkalické a neutrální půdy a půdy s vysokým obsahem uhličitanů. Metoda stanovuje okamžitě přijatelný fosfor, takže naměřené hodnoty jsou nízké, hůře rozlišitelné a má na ně silný vliv průběh povětrnosti. V pokusném období 1981 až 1989 byla zkoušena pro stanovení přístupného fosforu, draslíku a hořčíku v půdě metoda podle Amera, pro fosfor extrakce EDTA, pro draslík navíc extrakce 1 M octanem amonným. Perspektivní byla Amerova metoda, překážkou však byla nedostupnost potřebných chemikálií a i provozní obtíže byly větší než u dosavadních metod. Ostatní postupy nebyly přínosem a dále se nesledovaly. Na zasedání k systému agrochemického zkoušení půd Komise výživy rostlin na jaře 1985 vzešel návrh na ověření a sériové odzkoušení metody podle Mehlicha. Ověřování započalo v roce 1986 a v příštím roce byl analyzován soubor 611 půdních vzorků z dlouhodobých pokusů ÚKZÚZ a vybraných zemědělských podniků. Na základě velmi
4
dobrých výsledků bylo pokračováno souborem 3000 půdních vzorků reprezentujících půdní podmínky v celé republice. Význam metody označené jako Mehlich 2 spočíval především v tom, že používá univerzální extrakční roztok, ve kterém bylo možno stanovovat čtyři pro výživu rostlin důležité základní živiny, fosfor, draslík, hořčík a vápník. Šetření prokázalo, že tato metoda je v podstatě rovnocenná s metodami dosud používanými a její zavedení významně přispěje k řešení automatizace provozu půdních zkušeben, představujícímu podstatné zvýšení produktivity práce. Výrazně se zjednodušuje a zkracuje příprava výluhů a výsledky lze v plném rozsahu porovnávat s vypovídací schopností standardních metod užívaných v AZP, při zachování návaznosti na předešlé cykly zkoušení. Principem metody je extrakce kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník. V roztoku je přítomen rovněž chlorid amonný, který příznivě ovlivňuje desorpci draslíku, hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vyluhovacího roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou chlorovodíkovou. Po důkladném analytickém ověření byla metoda Mehlich 2 zařazena do dlouhodobých pokusů pro období 1990 až 1997, spolu s metodou CAL a extrakcí roztokem 0,01 M chloridem vápenatým. Metoda Mehlich 2 byla současně zařazena jako oficiální metoda do agrochemického zkoušení půd. Pětistupňová kriteria hodnocení výsledků podle Egnera a Schachtschabela byla podle korelačních rovnic vypočtených z obrovských souborů provozních vzorků přepočtena na výsledky podle Mehlicha 2. Archivní vzorky z dlouhodobých pokusů byly touto novou metodou zanalyzovány zpětně za celý předešlý osevní sled, tedy do roku 1981. Ve druhé polovině devadesátých let byla nezávisle na dlouhodobých pokusech ověřována modifikace metody Mehlich 2, označená jako metoda Mehlich 3. Extrakční roztok byl pozměněn, změna však nebyla zásadní, což předpokládalo dobrou korelaci obou metod a tím i možnost přijatelné změny kritérií hodnocení výsledků. Výhodou tohoto extrakčního roztoku jsou nižší korozivní účinky na přístrojovou techniku a možnost stanovení některých mikroelementů, především mědi a zinku, případně dalších prvků (síra, železo, hliník, mangan).Principem metody je obdobně jako u Melicha 2 extrakce půdy kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný. V roztoku je přítomen dusičnan amonný, který příznivě ovlivňuje desorpci K, Mg a Ca. Kyselá reakce roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Přítomnost EDTA zajišťuje dobrou uvolnitelnost některých mikroelementů. Rozdíl ve složení obou extrakčních roztoků je následující: Mehlich 2 Mehlich 3
kyselina octová 0,18 kyselina octová 0,20
NH4F 0,015 NH4F 0,015
HCl 0,01 HNO3 0,013
NH4Cl 0,20 NH4NO3 0,25
EDTA 0,001
Po ověření vhodnosti metody Mehlich 3 a změně kritérií hodnocení přepočtem podle zjištěných korelací byla tato metoda zařazena od roku 1999 do sledování v dlouhodobých pokusech a současně jako oficiální metoda do agrochemického zkoušení zemědělských půd. Výsledky dlouhodobých pokusů (výrobnost a používané dávky živin) byly podkladem stanovení kategorie „dobrá“ v nových kriteriích hodnocení zásobenosti orných půd přístupným fosforem, draslíkem a hořčíkem.
5
3.2. Hodnocení výsledků vybraných analytických metod Účelem hodnocení je porovnat vliv stupňovaného hnojení fosforem a draslíkem na obsah těchto dvou živin v půdě stanovených šesti vybranými metodami – Egner, Schachtschabel (Sch), Mehlich 2 (M 2), Mehlich 3 (M 3), CAL a CaCl2. Metody Egner a Schachtschabel jsou původní, používané v AZP ještě před založením dlouhodobých pokusů a jsou specifické, pouze pro stanovení jedné živiny. Metoda CAL stanovuje ve společném extrakčním roztoku P a K, CaCl2 P, K a Mg. Obě metody podle Mehlicha umožňují stanovit při jediné extrakci čtyři základní živiny, P, K, Mg a Ca. Pro možnost stanovení jedním postupem více živin jsou tyto metody sledovány dlouhodoběji až do současnosti. Metody Egner, Schachtschabel a metoda Mehlich 2 jsou hodnoceny za období tří osevních sledů, tj. od roku 1981, CAL a CaCl2 za dva osevní sledy a metoda Mehlich 3 od roku 1999. Hodnoceny jsou pouze kombinace se stupňovaným hnojením fosforem a draslíkem při jednotné střední dávce ostatních živin, tj. u fosforu kombinace 7 = P0, 8 = P1, 5 = P2, 9 = P3, u draslíku 3 = K0, 4 = K1, 5 = K2 a 6 = K3. 3.2.1. Obsah přístupného fosforu v půdě Obsah přístupného fosforu v půdě stanovený výše uvedenými postupy je podle stanovišť patrný z tabulek 1 až 14. Výsledky z posledního osevního sledu (1998 až 2005) jsou uvedeny po jednotlivých ročnících, předešlá dvě období jsou pouze orientační, uvádějící hodnoty jen na počátku a při ukončení daného osevního sledu (1981, 1989, 1997). Z výsledků je patrné u všech metod kolísání hodnot mezi jednotlivými ročníky, v některých případech jsou změny výrazné. Uvedeny jsou všechny stanovené hodnoty, extrémy nebyly vyloučeny. Nejnižší hodnoty přístupného P, pouze od desetin do několika miligramů vykazuje extrakce CaCl2, ostatní metody stanovují fosfor v desítkách miligramů. Podobnou úroveň mají hodnoty stanovené metodou Egner a CAL, mírně vyšší jsou výsledky stanovené metodou Mehlich 2 a nejvyšší metodou Mehlich 3. Výsledky podle stupňovaných dávek fosforu jsou na rozdíl od předchozího hodnocení velmi jednoznačné. Prakticky ve všech případech a u všech metod působí vyšší dávka fosforu nárůst obsahu přístupného P v půdě. Nárůst je patrný od kombinace nehnojené až po kombinaci P3, což odpovídá průměrným ročním dávkám 0, 50, 78 a 114 kg P2O5 . ha-1. Závislost obsahu přístupného P v půdě na použité dávce fosforečného hnojiva je u všech hodnocených metod výrazná. Z následující tabulky průměrných hodnot ze čtrnácti sledovaných stanovišť je popsaný stav mnohem názornější. (Hodnoty označené červeně jsou níže znázorněny graficky).
6
Tabulka 3a Průměrné hodnoty obsahu přístupného fosforu v půdě podle metod stanovení (P v mg . kg-1 zeminy) metoda komb. 1981 1989 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Egner P0 28 31 43 42 32 34 49 51 45 51 51 P1 36 42 56 59 46 50 65 71 59 66 65 P2 42 53 63 71 59 65 75 84 79 81 73 P3 40 65 80 82 77 82 91 89 91 97 88 M2 P0 46 40 45 50 45 46 56 54 50 52 54 P1 58 62 62 66 60 66 77 77 67 67 71 P2 65 73 71 76 75 79 87 89 86 84 78 P3 70 84 86 91 94 102 99 99 104 99 100 M3 P0 57 56 79 72 66 71 69 P1 80 88 93 94 87 90 95 P2 94 100 107 104 112 96 98 P3 116 116 120 122 131 122 125 CAL P0 25 38 41 29 34 44 42 48 46 45 P1 35 51 54 41 48 56 60 63 56 59 P2 50 58 65 52 62 59 72 82 70 67 P3 50 72 73 64 73 70 85 94 83 82 CaCl2 P0 1,04 1,25 1,01 0,85 1,18 1,59 1,24 1,23 1,59 1,36 P1 1,58 1,85 1,72 1,32 1,27 2,11 1,81 1,73 1,94 1,60 P2 2,00 1,99 2,20 2,01 1,64 2,51 2,17 2,45 2,70 1,82 P3 2,35 2,95 2,95 3,01 2,82 3,89 3,15 3,22 3,45 2,97 Zprůměrňování výsledků kolísání hodnot mezi ročníky značně zmírnilo. Vliv stupňovaného hnojení je značný, mezi kombinací fosforem nehnojenou (P0) a nejvyšší dávkou (P3) je nárůst ve většině případů přibližně dvojnásobný. Podle výpočtů bilance fosforu, které jsou po celou dobu trvání pokusů prováděny, je na dosahovanou výrobnost plně dostačující dávka na kombinaci P1, tj. 50 kg P2O5 na hektar. Kombinace P2 a P3 jsou již v přebytku, proto je nárůst obsahu v půdě až do nejvyšší dávky plně zdůvodnitelný. Vztah mezi obsahem fosforu v půdě stanoveným jednotlivými analytickými metodami a použitými dávkami hnojení je ještě lépe patrný z následujícího grafu A. Graf A Schematické porovnání výsledků jednotlivých analytických metod 140 120
obsah P
100 80 60 40 20 0 P0 P1 P2 P3 1981
P0 P1 P2 P3
P0 P1 P2 P3
1989
1997
P0 P1 P2 P3 2005
kom binace hnojení Egner
Mehlich 2
Mehlich 3
CAL
CaCl2
7
Trend vlivu hnojení na obsah v půdě je u metod Egner, Mehlich 2, Mehlich 3 a CAL podobný. Extrakční roztok CaCl2 není pro stanovení přístupného fosforu v půdě příliš vhodný vzhledem k poskytovaným velmi nízkým hodnotám, které by byly velmi obtížně kategorizovatelné do kritérií hodnocení. Hodnocení výsledků při tak nízkých hodnotách by bylo problematické. Graf B Porovnání výsledků metod Mehlich 2 a Mehlich 3 140
obsah P
100
94 80
80 60
57 45
94
75
94 72
60
125
122
116
120
104
99
89
77
69
54
98
95
100
78
71
54
40 20 0 P0
P1
P2 1999
P3
P0
P1
P2
P3
P0
P1
2002 kom binace hnojení Mehlich 2
P2
P3
2005
Mehlich 3
Graf B znázorňuje obsahy přístupného fosforu v půdě stanovené Mehlichovými metodami na začátku, uprostřed a na konci posledního osevního sledu. Metoda Mehlich 2 byla zavedena do agrochemického zkoušení půd v roce 1990, její modifikace Mehlich 3 o dva cykly zkoušení později. Metoda Mehlich 3 poskytuje vyšší hodnoty, které úzce korelují s metodou předešlou, i se stupňovaným hnojením fosforem. Souvislost mezi stupňovanou dávkou fosforu a zvyšujícím se obsahem přístupného P v půdě (graf B) je dokreslena narůstající výrobností pěstovaných plodin (graf C). Graf C Výrobnost v OJ při stupňovaném hnojení fosforem 7,55
7,48
7,5
7,42
tuny na hektar
7,45
7,37
7,4 7,35 7,3 7,25
7,21
7,2 7,15 7,1 7,05 P0
P1
P2
P3
kom binace hnojení
8
Zvyšování výrobnosti stupňovaným hnojením není u fosforu statisticky významné, protože význam tohoto prvku není ve výživě rostlin vysloveně výnosotvorný, ale trend odpovídající obsahu P v půdě je zřetelný. Z uvedených výsledků týkajících se fosforu, ve vztahu – hnojení, obsah v půdě, výnos, možno uzavřít, že současná Melichova metoda je pro potřeby diagnostiky půdní úrodnosti plně vyhovující. 3.2.2. Obsah přístupného draslíku v půdě. Při hodnocení obsahu přístupného draslíku v půdě bylo použito stejného postupu jako u fosforu. Obsahy K v půdě stanovené pěti vybranými metodami jsou podle stanovišť uvedeny v tabulkách 15 až 28. Obdobně jako u fosforu je možno sledovat mezi ročníky kolísání hodnot, v některých případech poměrně výrazné a dále jednoznačné zvyšování K v půdě vlivem stupňovaného hnojení draslíkem. Z tabulky průměrných hodnot je patrno, že extrakční činidlo CaCl2 poskytuje hodnoty K nižší, ale v průběhu let sledování vyrovnanější než metody ostatní. Zvyšované dávky draslíku se projevují ve všech letech u všech metod průkazným nárůstem obsahu v půdě, což je v souladu se sledovanou bilancí draslíku pro střední a vysokou dávku K, které jsou podle stanovišť většinou přebytkové (P2 = 103, P3 = 150 kg K2O . ha-1). Nárůst hodnot na kombinacích K0 a K1 je obtížně zdůvodnitelný. Tabulka 4a Průměrné hodnoty obsahu přístupného draslíku v půdě podle metod stanovení (K v mg . kg-1 zeminy) metoda komb. 1981 1989 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Sch K0 137 112 100 116 114 89 99 96 99 117 95 K1 154 145 105 140 120 100 111 106 113 139 108 K2 164 151 137 159 150 116 130 140 142 156 134 K3 172 179 154 198 188 151 165 159 198 191 169 M2 K0 164 119 127 127 120 118 138 130 128 153 134 K1 167 137 138 142 132 123 149 144 148 175 148 K2 200 152 164 167 159 149 168 174 173 199 178 K3 208 180 197 216 198 188 211 205 226 246 217 M3 K0 114 128 159 142 140 166 146 K1 144 139 173 164 162 189 162 K2 176 175 196 204 194 217 190 K3 229 218 254 249 249 270 247 CAL K0 73 125 93 103 98 112 119 121 110 137 K1 90 134 113 120 110 113 130 141 132 151 K2 104 158 134 140 135 149 169 163 157 179 K3 128 192 187 177 175 186 203 219 206 225 CaCl2 K0 44 46 53 42 34 55 45 50 53 45 K1 56 53 64 45 40 65 59 65 67 52 K2 66 69 80 61 56 76 72 82 81 69 K3 76 90 110 91 81 111 96 113 112 95
9
Z grafu D je patrno, že nejnižší hodnoty v absolutních číslech jsou u metody CaCl2, vyšší u Schachtschabela, nejvyšší u metod Mehlich 2 a 3, resp. u CAL. Obsahy přístupného K v půdě, obdobně jako u fosforu, korelují se stupňovaným hnojením. Z tohoto pohledu jsou všechny metody pro diagnostiku obsahu draslíku v půdě použitelné. Graf D Schematické porovnání výsledků jednotlivých analytických metod 300
obsah K
250 200 150 100 50 0 K0 K1 K2 K3
K0 K1 K2 K3
1981
K0 K1 K2 K3
1989
K0 K1 K2 K3
1997
2005
kom binace hnojení Schachtschabel
Mehlich 2
Mehlich 3
CAL
CaCl2
V dalším grafu E jsou vzájemně porovnány výsledky metod, které byly od roku 1990 (Mehlich 2) a v současnosti (Mehlich 3), použity jako oficiální metody agrochemického zkoušení zemědělských půd. Graf E Porovnání výsledků metod Mehlich 2 a Mehlich 3 300
obsah K
250 200 150
144 120 132 114
176 159
198
247
249
229
204 205 174 164 142 144 130
217 162 146 148 134
190 178
100 50 0 K0
K1
K2
K3
K0
K1
1999
K2
K3
2002
K0
K1
K2
K3
2005
kom binace hnojení Mehlich 2
Mehlich 3
U draslíku je nárůst obsahu v půdě v závislosti na stupňovaném hnojení podobný jako u fosforu. U obou prvků poskytuje metoda Mehlich 3 hodnoty vyšší než Mehlich 2.
10
Graf F Výrobnost v OJ při stupňovaném hnojení draslíkem 7,5 7,45 7,4
7,44
K2
K3
7,31
7,35
tuny na hektar
7,42
7,3 7,25 7,2 7,15
7,14
7,1 7,05 7 6,95 K0
K1
kombinace hnojení
Obdobně jako u fosforu i draslík vykazuje při stupňovaném hnojení trend nárůstu výrobnosti. (graf F). I v tomto případě možno konstatovat, že pozitivní vztah mezi obsahem draslíku v půdě, výrobností a použitým draselným hnojením byl prokázán.
4. Závěr Na půdních vzorcích odebíraných každoročně z dlouhodobých přesných polních pokusů byly zkoušeny analytické metody pro stanovení přístupných živin v půdě. Účelem bylo nahradit stávající Egnerovu metodu pro fosfor a Schachtschabelovu metodu pro draslík novými perspektivním postupy. Výhodou bylo použití dlouhodobých pokusů, ve kterých je stupňováno hnojení oběma sledovanými živinami a je zaručena vysoká přesnost a spolehlivost práce. Z uvedeného ověřování je možno vyvodit tyto závěry: 1. V období 1972 až 2005 byla odzkoušena řada analytických metod na stanovení obsahu přístupných živin v půdě. Zvláště v počátečním období, do roku 1980, kdy bylo ověřováno nejvíce metod, neposkytla žádná lépe reprodukovatelné výsledky než do té doby používané metody. U některých metod se vyskytly i provozní obtíže. 2. Zkoušení prováděné od roku 1986 prokázalo významné přednosti Mehlichovy metody, která je ověřována v pokusech od roku 1990, současně s metodami CAL a CaCl2. Metoda CAL považovaná v některých sousedních zemích za poměrně perspektivní stanovuje ve společném výluhu fosfor a draslík, extrakce roztokem CaCl2 navíc hořčík. U extrakčního roztoku CaCl2 je problematická malá rozlišitelnost hodnot přístupného fosforu. 3. Na základě dosažených výsledků byl u fosforu i draslíku prokázán vztah mezi stupňovaným hnojením, obsahem obou přístupných živin v půdě, a výnosem. Pozitivní reakce na stupňované hnojení byla patrna z výsledků všech ověřovaných metod, včetně metod původních (Egner a Schachtschabel). 4. Vzhledem k velmi podobné vypovídací schopnosti u všech ověřovaných metod jsou hlavním kritériem použitelnosti přednosti analytické. Z tohoto pohledu je nejprogresivnější
11
Melichova metoda, která stanovuje ve společném výluhu přístupné formy čtyř základních živin, významně řeší automatizaci provozu půdních zkušeben a je výhodná po stránce ekonomické i ekologické. Důležitá je i poměrně dobrá návaznost v hodnocení výsledků na metody předchozí.
Doporučení Vzhledem k tomu, že se metoda Mehlich 3 plně osvědčila v AZZP je nutno zvážit další postup ve sledování vybraných metod v dlouhodobých pokusech. Hledání nových ještě vhodnějších metod je nereálné, podobně jako zavedení nové metody do zkoušení půd. Nabízí se proto dvě možnosti řešení. A) Sledování vybraných metod v dlouhodobých pokusech typu AZP zrušit a používat pouze metodu Mehlich 3 B) Vypustit extrakci roztokem CaCl2 a Mehlich 2 a ostatní metody ponechat. Egner a Schachtschabel jako metody původní (srovnávací), Mehlich 3 jako oficiální metodu pro AZZP v České republice a CAL jako oficiální metodu sousedních zemí (Německo, Rakousko, Švýcarsko).
Literatura Trávník, K. – Staňa, J. – Husáková, A. – Zbíral, J.: Možnosti zavedení metody stanovení přístupných živin v půdě podle Melicha do systému agrochemického zkoušení půd. Zpráva ÚKZÚZ, 1988. Trávník, K. – Zbíral, J. – Němec,P.: Agrochemické zkoušení zemědělských půd – Mehlich III. ÚKZÚZ, 1999. Trávník, K. a kol.: 30 let dlouhodobých výživářských pokusů. ÚKZÚZ, 2004. Zbíral, J.: Analýza půd I. ÚKZÚZ, 2002.
12
Obsah přístupného fosforu v půdě podle analytických metod (P v mg . kg-1) Tabulka 1 HORAŽĎOVICE metoda komb. 1981 P0 23 Egner P1 34 P2 31 P3 39 P0 40 M2 P1 58 P2 50 P3 64 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1989 23 42 49 73 36 70 70 108
1997 25 38 53 58 30 56 67 76
1998 24 46 60 61 42 58 81 86
16 29 42 44 1,00 1,50 2,10 3,00
22 32 50 53 0,92 1,87 2,85 3,63
1989 16 19 26 34 46 58 77 89
1997 26 32 31 54 41 41 59 82
1998 19 29 41 41 38 38 62 62
21 27 33 38 0,60 0,80 0,90 1,30
31 37 46 56 0,50 1,20 0,60 1,60
25 34 39 41 0,33 0,43 0,65 0,60
1999 18 45 49 63 38 59 77 94 50 78 94 106 15 30 41 48 0,92 1,52 2,65 3,51
2000 20 47 62 69 38 71 78 85 43 89 103 113 34 43 44 48 0,46 1,18 1,51 2,08
2001 27 57 65 106 48 78 90 133 50 87 106 150 26 46 56 81 1,39 2,65 4,01 8,94
2002 28 45 57 59 40 71 78 98 48 87 96 111 28 47 56 63 0,94 2,13 2,68 3,43
2003 34 61 61 75 49 76 91 100 66 102 115 125 34 58 68 80 1,40 2,00 2,90 3,40
2004 41 67 69 86 49 93 91 111 76 114 118 143 41 60 61 84 2,38 4,10 4,34 5,81
2005 28 46 33 83 41 72 75 118 53 87 99 155 27 41 52 75 1,10 1,90 2,80 5,50
1999 15 26 51 90 39 39 67 81 46 79 76 95 19 28 33 44 0,22 0,38 0,65 0,24
2000
2001 26 32 48 71 52 52 82 104 54 74 115 125 25 34 50 64 0,52 0,68 1,28 2,05
2002 37 66 52 62 63 63 90 82 69 105 111 96 36 60 58 50 0,54 0,88 0,94 0,91
2003 28 38 57 58 47 47 94 96 64 87 121 127 36 47 71 70 0,90 0,90 1,60 1,80
2004 37 41 51 53 61 61 76 73 81 86 106 91 47 44 54 50 1,11 0,65 1,25 0,91
2005 38 50 54 55 49 49 83 73 69 93 105 95 38 50 63 57 0,60 0,90 1,00 1,00
Tabulka 2 CHRASTAVA metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 20 25 30 35 61 69 82 91
38 38 74 71 43 49 95 91
13
Tabulka 3 JAROMĚŘICE metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 28 36 46 49 42 49 60 63
1989 33 48 63 89 48 75 87 76
1997 39 60 68 89 45 61 81 96
1998 36 50 70 84 51 68 86 99
30 45 104 71 1,20 2,00 2,50 2,40
44 65 80 95 1,10 2,00 2,50 3,00
41 56 76 89 0,68 1,14 1,76 3,15
1989 8 18 32 31 14 38 46 56
1997 17 24 29 38 16 37 38 61
1998 9 24 33 45 21 40 49 66
9 18 26 24 0,20 0,60 0,90 1,20
11 23 25 31 0,50 0,80 0,90 1,70
16 26 36 41 0,43 0,76 1,12 1,57
1999 33 49 69 90 52 80 87 106 59 97 109 141 31 51 68 81 0,62 1,46 1,59 3,05
2000 35 59 76 97 49 76 98 119 61 98 127 154 43 72 94 101 0,44 0,95 1,62 2,69
2001 51 74 98 106 62 91 145 141 77 107 141 168 47 73 92 106 1,15 2,35 2,92 4,50
2002 48 75 90 99 60 87 102 133 73 104 121 160 47 69 86 109 0,94 1,30 2,02 3,59
2003 47 71 93 104 59 89 112 125 76 111 132 154 57 92 105 113 1,20 2,00 2,60 3,20
2004 60 69 92 112 68 80 111 136 88 106 139 172 65 74 102 117 1,40 2,00 3,10 5,10
2005 52 69 89 119 64 79 108 142 82 104 134 173 54 74 99 121 1,00 1,50 2,50 3,80
1999 17 15 36 55 22 36 55 98 28 48 70 112 11 18 32 46 0,30 0,46 1,14 2,68
2000 5 26 32 53 14 41 51 124 14 52 59 154 9 21 31 38 0,36 0,67 0,72 3,56
2001 56 43 33 31 104 101 58 66 128 122 74 77 65 60 35 37 3,82 2,59 1,47 1,66
2002 14 28 37 44 19 44 40 76 22 52 50 96 11 23 25 41 0,33 0,88 0,74 1,63
2003 14 26 29 48 25 53 52 110 28 68 68 144 16 35 39 64 0,54 0,98 1,09 2,93
2004 14 21 28 22 21 28 50 39 29 37 64 52 17 19 30 25 0,80 0,50 0,75 0,75
2005 16 30 29 32 24 53 42 58 28 78 57 82 14 31 27 36 0,50 1,00 0,90 1,20
Tabulka 4 KRÁSNÉ ÚDOLÍ metoda komb. 1981 P0 8 Egner P1 11 P2 16 P3 18 P0 17 M2 P1 26 P2 29 P3 33 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
14
Tabulka 5 LIBĚJOVICE metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 27 35 42 39 62 77 87 93
1989 36 55 82 96 54 75 92 102
1997 104 89 102 112 97 105 117 119
1998 83 78 164 130 92 111 157 156
35 39 52 58 2,30 3,50 5,10 5,00
79 59 68 62 85 133 83 113 4,50 2,85 6,30 5,45 5,40 8,47 7,80 10,10
1989 22 29 37 49 39 54 71 90
1997 23 36 56 67 40 52 74 92
1998 20 34 57 73 30 46 72 93
18 25 35 39 0,60 0,80 1,00 1,10
29 38 53 66 0,60 0,60 1,30 1,60
28 45 55 76 0,30 0,54 1,47 1,82
1999 68 82 74 108 79 93 93 138 124 140 126 177 53 60 48 83 2,30 3,30 3,95 6,78
2000 54 51 66 106 78 96 80 151 104 142 130 188 43 47 62 85 2,41 3,36 2,64 5,67
2001 76 114 116 169 75 127 103 156 90 151 118 184 41 91 62 95 2,40 4,20 3,60 6,30
2002 219 160 236 238 238 174 225 204 285 199 258 257 166 112 198 173 9,40 5,80 6,70 8,40
2003 64 76 102 85 74 94 100 95 98 123 138 127 69 73 87 84 2,10 2,70 3,50 3,60
2004 103 121 173 189 78 91 142 171 130 144 207 215 57 61 112 127 4,51 4,86 7,56 7,08
2005 116 61 106 66 116 78 84 78 126 100 99 93 91 54 68 47 4,10 2,20 3,20 3,80
1999 22 37 47 62 36 52 72 78 51 75 110 145 20 33 49 65 0,38 0,62 1,27 1,62
2000 27 32 54 64 42 53 79 95 55 86 92 120 31 40 56 66 0,28 0,38 0,82 1,33
2001 30 39 59 77 42 53 76 90 56 66 114 148 33 41 59 69 <0,2 0,30 0,80 1,70
2002 29 37 60 97 41 61 82 122 52 69 111 146 29 39 66 100 0,40 0,50 1,30 1,80
2003 30 39 76 76 45 65 99 112 58 76 120 153 34 46 82 96 0,65 1,11 1,79 2,44
2004 34 58 79 94 45 71 95 123 63 96 122 168 38 61 77 105 0,80 1,54 2,32 3,27
2005 30 41 62 88 45 56 87 125 54 71 110 154 35 44 68 100 0,60 0,80 1,70 3,20
Tabulka 6 LÍPA metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 12 18 26 21 41 49 64 68
15
Tabulka 7 PUSTÉ JAKARTICE metoda komb. 1981 P0 36 Egner P1 42 P2 42 P3 43 P0 42 M2 P1 59 P2 79 P3 72 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1989 39 58 70 77 48 72 79 92
1997 28 60 52 73 39 60 62 81
1998
34 51 63 67 1,30 1,50 2,40 2,80
35 59 56 68 1,00 1,60 1,90 3,30
1989 23 43 51 59 22 47 49 63
1997 25 35 45 51 16 35 42 54
1998 29 33 54 61 20 29 43 65
17 32 39 46 0,50 1,10 1,00 1,50
15 26 36 48 0,20 0,40 0,60 1,20
39 32 54 57 0,30 0,41 0,76 1,36
68 68 70 93
1999 29 43 50 61 43 65 71 92 61 91 94 113 28 43 50 63 0,95 1,81 2,03 4,22
2000 31 44 46 59 51 70 75 93 66 96 96 112 35 48 52 66 0,87 1,62 2,18 3,13
2001 48 90 74 102 68 98 84 111 81 112 121 138 42 61 56 78 2,13 3,41 3,16 4,91
2002 35 56 59 75 61 76 77 104 82 108 113 142 41 58 63 72 1,30 2,00 2,20 3,40
2003 41 52 65 89 51 74 74 91 75 106 108 132 45 63 70 88 1,00 2,13 2,23 3,15
2004 49 63 84 95 54 68 69 86 73 100 106 140 44 57 60 72 1,35 1,62 2,01 2,67
2005 46 72 74 79 56 74 69 86 78 107 108 114 45 58 56 71 1,60 2,10 2,10 2,10
1999 30 31 45 41 27 36 47 47 34 35 44 44 33 34 54 44 0,49 0,30 0,65 0,46
2000 19 27 42 50 20 24 36 67 24 50 56 83 19 32 49 55 0,26 0,49 0,64 2,13
2001 62 34 56 41 58 31 77 48 54 30 66 47 45 22 32 27 1,50 0,70 1,30 0,80
2002
2003
52 60 82 104 22 43 53 67
11 26 40 67 17 31 56 67
2004 25 38 57 72 16 35 47 63 22 47 63 86 14 32 48 69 0,33 0,53 0,86 1,47
2005 25 38 68 73 16 40 51 82 37 38 38 88 20 33 63 68 0,20 0,50 0,90 1,90
Tabulka 8 SEDLEC metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 21 29 45 40
16
Tabulka 9 STAŇKOV metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 32 40 42 40 49 57 61 62
1989 34 46 66 80 47 66 84 93
1997 33 43 54 60 48 62 73 78
30 42 50 67 1,70 2,50 2,80 3,80
1998 47 45 47 55 56 63 59 73
50 50 51 59 1,38 1,91 2,01 2,06
1999 33 35 56 55 48 56 72 81 63 74 93 107 34 40 53 58 1,14 1,68 2,62 2,70
2000 29 39 48 69 43 75 76 101 60 120 111 131 39 50 55 75 1,72 1,44 2,26 3,49
2001 45 47 57 66 62 69 71 88 71 82 90 108 42 50 54 56 1,50 2,30 2,30 3,20
2002 44 50 59 74 48 45 84 61 61 74 80 108 43 48 53 69 1,10 1,50 1,80 3,10
2003 38 56 71 117 47 75 102 148 62 90 126 183 54 68 94 140 1,68 2,99 5,13 7,30
2004 27 49 51 65 38 51 56 72 60 79 80 111 38 52 51 66 1,17 1,66 2,18 2,52
2005 38 68 63 83 40 63 65 95 60 103 97 131 37 60 61 92 0,90 2,00 2,00 3,60
1999 25 39 44 59 49 70 88 94 53 75 106 111 22 39 27 64 0,73 1,62 2,78 3,08
2000 31 44 51 69 50 74 92 85 62 85 98 110 27 43 48 57 0,60 1,20 1,60 1,80
2001 44 57 66 86 50 76 83 87 126 96 143 110 34 58 56 60 1,20 2,00 2,10 2,30
2002 38 40 68 68 47 62 86 84 59 80 108 108 31 43 59 59 0,90 1,00 1,70 2,10
2003 38 50 59 66 47 62 73 80 62 79 96 98 41 50 63 72 1,10 1,00 1,70 2,10
2004 50 57 87 79 56 66 99 76 77 89 125 103 46 52 79 61 1,50 1,60 3,30 2,40
2005 46 50 61 69 72 81 92 112 87 108 120 142 44 49 62 75 1,80 2,60 2,30 4,00
Tabulka 10 SVITAVY metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 35 34 37 36 61 63 71 76
1989 26 30 35 33 36 47 55 51
1997 51 59 64 73 51 80 85 91
1998 36 50 55 66 49 75 81 89
26 34 35 40 0,90 0,80 2,00 1,20
37 63 52 75 1,20 2,10 2,70 2,80
38 52 59 69 1,06 1,44 2,72 2,31
17
Tabulka 11 UHERSKÝ OSTROH metoda komb. 1981 P0 40 Egner P1 56 P2 87 P3 64 P0 42 M2 P1 59 P2 79 P3 72 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1989 37 55 69 64 33 51 76 70
1997 54 69 88 96 40 58 73 85
1998 46 55 91 104 40 45 71 96
28 44 65 53 0,80 1,40 2,20 3,00
36 55 74 79 0,80 1,60 2,50 3,50
39 49 85 82 0,84 1,84 1,52 4,73
1989
1997 64 68 84 103 56 59 67 79
1998 72 80 83 110 68 68 70 93
57 63 75 91 1,60 1,50 1,70 2,50
63 74 77 98 1,68 1,93 1,66 2,74
1999 34 41 71 74 39 47 69 89 51 70 95 116 29 40 66 69 0,38 0,70 1,00 3,49
2000 35 50 82 99 40 52 83 102 43 70 99 118 28 37 78 78 0,44 0,74 1,79 2,59
2001 60 67 119 97 64 68 96 98 73 85 114 125 49 56 94 83 1,34 1,77 2,62 3,14
2002 68 76 104 103 53 69 81 84 60 86 99 111 46 66 92 86 0,86 1,60 1,49 2,68
2003 54 71 110 108 58 65 104 112 67 74 133 130 59 72 122 112 1,00 1,30 2,60 3,80
2004 73 87 108 123 70 77 106 124 91 102 136 163 71 73 105 114 2,79 2,57 3,22 5,90
2005 49 74 93 90 52 75 89 90 65 98 115 121 52 81 102 94 0,90 1,80 1,90 2,90
1999 68 72 85 109 68 65 74 98 78 76 95 113 58 52 71 80 1,24 1,19 1,51 2,63
2000 78 109 137 130 74 97 126 122 87 125 138 127 62 92 109 110 4,80 1,50 2,50 2,50
2001 88 90 78 82 113 83 72 71 88 93 80 66 71 69 49 63 2,50 2,60 2,40 1,80
2002 84 102 118 101 77 78 76 92 91 90 93 104 71 73 85 85 1,71 1,74 1,41 2,74
2003 78 79 87 109 73 72 73 106 91 88 102 127 88 86 95 117 2,00 1,90 2,10 3,60
2004 93 85 77 93 81 75 66 87 94 90 81 97 79 80 60 82 2,24 2,07 1,96 3,13
2005 90 104 92 112 77 86 77 96 93 110 93 114 75 88 78 104 1,90 2,30 1,80 2,90
Tabulka 12 VĚROVANY metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981
18
Tabulka 13 VYSOKÁ metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981
59 66 73 79
1989 30 39 38 55 63 77 77 99
1997 54 81 86 134 63 79 82 119
1998 36 81 80 114 44 75 79 93
30 38 48 49 1,30 2,40 1,40 2,60
51 65 63 104 1,30 1,90 1,80 3,40
31 57 56 69 1,22 1,67 2,14 2,09
1989 41 70 67 105 38 62 85 107
1997 55 85 78 106 53 82 71 95
1998 86 163 86 117 78 133 79 103
57 78 73 94 1,20 2,50 1,90 3,10
84 135 73 102 1,11 3,01 1,52 2,23
1999 24 68 55 110 45 68 72 97 54 91 82 92 23 49 40 48 0,65 2,00 1,41 1,48
2000 33 67 72 116 53 77 71 110 66 93 106 143 31 53 60 89 0,90 0,90 1,20 2,00
2001 41 91 72 142 51 89 71 98 78 116 86 118 36 70 47 76 1,10 2,40 1,20 2,40
2002 55 103 108 160 50 80 94 119 54 97 102 132 26 55 52 83 0,75 1,38 1,85 2,68
2003 45 80 96 156 48 76 81 109 85 92 94 117 38 71 72 96 1,10 1,60 1,60 2,20
2004 57 99 97 141 50 77 75 97 62 93 95 117 42 66 65 76 0,97 2,01 1,79 2,71
2005 60 100 92 158 51 76 80 104 65 104 97 127 37 60 60 77 0,80 1,60 1,60 2,40
1999 36 61 95 106 41 75 100 129 49 86 115 148 32 63 90 103 0,73 1,48 2,92 6,16
2000 47 49 80 85 48 62 82 102 59 81 95 119 45 47 63 87 1,74 1,08 1,87 3,67
2001 74 72 103 94 68 65 106 100 82 83 127 121 59 55 83 80 1,49 1,46 3,70 3,57
2002 69 83 150 123 66 102 145 131 79 121 159 163 69 85 140 115 1,02 2,77 3,35 5,25
2003 69 64 116 98 61 66 107 99 78 95 152 147 59 56 96 94 1,36 1,90 3,04 3,32
2004 53 71 76 130 39 62 91 130 51 72 116 152 44 57 74 117 0,91 1,38 3,21 4,73
2005 78 111 101 126 59 96 90 135 66 122 106 163 62 102 76 124 1,10 2,20 1,80 4,30
Tabulka 14 ŽATEC metoda komb. P0 Egner P1 P2 P3 P0 M2 P1 P2 P3 P0 M3 P1 P2 P3 P0 CAL P1 P2 P3 P0 CaCl2 P1 P2 P3
1981 57 74 57 58 41 65 50 62
19
Obsah přístupného draslíku v půdě podle analytických metod (K v mg . kg-1) Tabulka 15 HORAŽĎOVICE metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 128 135 151 154 109 110 132 132
1989 86 135 107 202 84 119 95 176
1997 62 78 91 118 94 103 124 154
1998 79 85 102 122 88 99 112 133
116 124 138 164 39 45 56 72
94 106 111 123 41 63 49 78
1989 98 106 144 168 101 118 150 168
1997 84 108 116 148 106 138 144 196
1998 95 161 210 327 97 153 216 329
64 73 102 125 45 55 73 87
106 133 137 190 39 56 64 92
69 120 182 292 39 76 123 211
1999 86 93 80 126 101 120 113 135 115 124 132 152 93 125 120 158 43 50 48 64
2000 82 90 89 119 85 111 103 116 163 171 178 156 90 112 126 150 33 45 53 68
2001 68 84 87 123 93 110 123 144 135 161 168 213 92 122 140 173 44 60 65 87
2002 58 71 84 88 81 100 123 122 97 121 132 145 93 122 150 157 37 47 58 64
2003 62 86 94 101 105 136 140 149 107 142 155 156 113 146 147 156 39 64 60 74
2004 71 98 110 131 109 144 170 190 121 155 188 214 85 108 140 154 39 52 72 78
2005 75 79 86 103 94 104 117 137 117 138 152 196 119 136 153 188 37 47 53 68
1999 105 147 209 356 111 186 220 336 112 232 218 415 120 205 199 370 39 89 100 225
2000
2001 75 87 107 164 99 105 123 171 107 114 146 191 77 84 116 163 37 42 57 90
2002 74 105 129 163 108 134 155 185 115 152 181 225 98 130 148 195 40 65 75 96
2003 69 102 149 208 84 135 182 274 95 150 203 299 89 129 177 260 32 60 98 152
2004 99 100 139 156 143 138 187 197 153 149 210 212 92 109 161 165 50 54 82 91
2005 97 107 143 126 158 154 175 189 145 172 203 170 159 168 205 201 57 70 87 85
Tabulka 16 CHRASTAVA metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 150 186 176 188 159 198 197 208
98 133 144 172 97 132 168 200
20
Tabulka 17 JAROMĚŘICE metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 158 155 192 198 159 189 215 220
1989 149 227 198 281 167 238 205 289
1997 127 147 209 184 162 203 240 271
1998 148 165 171 206 133 143 171 212
85 135 116 176 52 86 74 108
137 169 202 226 46 65 83 96
93 105 125 154 47 54 65 89
1989 65 72 86 107 66 71 82 98
1997 78 92 103 122 113 123 143 160
1998 77 76 99 100 84 81 122 115
40 49 55 68 24 26 33 40
116 125 143 157 48 51 72 76
66 60 86 92 35 38 54 56
1999 139 139 164 224 153 160 180 220 149 151 183 232 57 60 62 58 31 31 42 72
2000 128 131 137 188 166 168 200 232 184 193 234 274 118 132 148 190 41 50 66 88
2001 121 133 141 142 179 204 207 194 185 194 240 210 116 127 151 135 49 57 71 65
2002 129 127 166 173 172 174 203 215 187 178 233 259 126 132 168 181 47 51 68 80
2003 130 158 161 219 166 194 210 264 180 210 232 289 134 159 173 210 50 67 79 102
2004 133 152 177 227 180 194 244 287 195 216 264 322 117 127 173 195 52 59 78 103
2005 153 148 169 228 188 194 214 273 196 206 137 322 160 166 187 260 51 55 66 100
1999 59 51 115 123 72 71 132 122 75 71 163 141 74 73 141 131 27 28 68 62
2000 50 57 84 85 74 73 100 97 68 81 134 123 72 84 119 118 23 28 49 49
2001 60 70 91 83 72 96 111 95 82 112 136 120 71 104 123 101 76 92 103 148
2002 90 73 72 83 95 86 91 101 137 126 146 173 117 107 117 128 55 50 57 62
2003 99 91 108 144 118 120 145 172 141 136 158 189 132 143 154 190 62 74 80 96
2004 67 76 92 80 94 109 128 100 84 100 118 110 76 87 99 78 32 42 52 37
2005 61 71 82 117 80 99 102 144 90 117 117 153 112 128 135 163 33 40 45 70
Tabulka 18 KRÁSNÉ ÚDOLÍ metoda komb. 1981 K0 67 Sch K1 78 K2 79 K3 86 K0 79 M2 K1 81 K2 84 K3 88 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
21
Tabulka 19 LIBĚJOVICE metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 108 157 124 162 118 177 182 212
1989 95 154 182 232 95 133 171 208
1997 68 77 108 136 105 119 156 197
1998 103 145 171 247 114 149 196 240
73 110 145 175 41 69 92 114
113 128 166 233 40 55 74 121
92 126 186 256 58 87 118 174
1989 61 79 99 121 74 83 111 134
1997 51 62 80 87 67 85 103 128
1998 57 71 94 149 64 79 111 172
49 64 82 102 27 38 54 66
82 99 119 144 28 35 46 60
54 65 90 146 25 34 95 55
1999 114 137 140 184 111 100 132 178 140 151 182 259 115 120 144 199 50 56 75 113
2000 72 98 95 148 90 102 106 157 120 128 160 203 104 123 144 193 38 41 60 106
2001 68 72 101 133 104 118 131 160 96 125 164 189 95 124 151 190 42 62 81 126
2002 155 166 240 269 161 168 256 280 217 230 295 353 255 238 334 369 146 131 192 221
2003 81 76 117 123 117 119 159 191 126 128 175 194 129 128 162 198 51 51 84 97
2004 92 161 165 264 137 197 197 315 156 239 249 365 107 177 185 311 58 99 96 187
2005 61 85 88 104 86 96 133 120 112 131 151 165 129 151 172 183 38 51 66 71
1999 67 81 98 133 75 82 103 134 76 88 112 138 79 91 118 148 29 33 48 62
2000 48 57 70 105 69 75 93 130 65 75 95 137 64 71 87 132 18 22 31 54
2001 66 65 88 94 85 89 113 138 96 101 132 151 77 88 112 138 36 41 52 74
2002 50 54 75 102 71 77 101 143 77 92 121 166 72 77 109 146 23 29 41 68
2003 57 72 88 448 76 91 124 152 93 99 132 172 90 103 136 175 35 38 58 86
2004 56 70 109 132 81 104 148 162 86 114 161 174 70 87 133 150 30 43 65 82
2005 52 63 81 124 78 97 117 159 80 107 132 187 106 122 134 195 23 33 49 79
Tabulka 20 LÍPA metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 69 99 118 132 109 133 142 156
22
Tabulka 21 PUSTÉ JAKARTICE metoda komb. 1981 K0 113 Sch K1 122 K2 115 K3 113 K0 292 M2 K1 305 K2 346 K3 347 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1989 66 82 89 104 77 99 97 112
1997 50 56 65 72 74 70 78 96
1998
49 63 62 69 25 32 36 36
93 82 87 101 27 27 29 40
1989 136 147 156 171 147 161 170 189
1997 132 122 145 159 156 162 175 201
1998 151 195 171 270 176 246 192 325
71 73 82 91 34 36 38 44
119 122 134 164 36 38 46 59
128 153 123 260 49 87 56 107
133 111 134 163
1999 59 59 72 89 64 63 77 88 64 65 77 90 98 98 103 129 18 17 24 35
2000 55 56 63 76 71 82 93 109 78 80 100 118 65 76 81 105 23 25 32 45
2001 67 56 78 113 94 68 107 144 111 76 130 182 90 61 106 148 44 30 52 84
2002 60 69 93 108 85 105 125 141 91 110 146 157 79 96 127 139 37 46 64 72
2003 60 66 83 116 79 94 107 142 89 99 117 154 87 98 110 148 31 40 49 75
2004 106 97 95 158 136 142 128 195 145 140 142 206 99 114 98 167 57 60 54 99
2005 79 87 103 110 105 117 139 160 123 135 162 182 128 135 158 171 43 48 62 68
1999 176 180 223 238 180 188 225 244 222 226 260 277 137 148 179 185 41 42 52 63
2000 109 126 122 174 172 179 171 219 162 180 187 243 103 120 123 163 27 34 35 54
2001 157 153 180 212 254 252 283 370 298 266 303 407 179 162 193 269 79 73 90 138
2002
2003
200 224 245 270 230 247 286 332
150 160 163 232 160 172 179 244
2004 123 134 153 205 173 183 202 278 182 191 214 278 89 98 122 180 36 38 47 72
2005 104 115 161 193 153 198 251 271 151 179 256 251 114 135 167 215 26 37 60 73
Tabulka 22 SEDLEC metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 136 151 155 175
23
Tabulka 23 STAŇKOV metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 115 123 136 125 116 123 128 117
1989 91 116 132 141 96 117 132 153
1997 103 120 134 133 106 120 130 135
53 70 79 103 34 47 53 65
1998 94 98 108 117 91 103 107 121
57 68 76 86 39 39 48 50
1999 96 116 92 139 107 119 126 141 120 135 147 167 120 138 133 126 36 45 53 64
2000 56 77 91 104 106 106 132 158 106 96 135 140 95 94 118 133 34 36 47 58
2001 104 86 91 110 120 111 124 148 138 142 139 170 99 105 103 129 53 54 54 71
2002 65 85 78 97 91 106 109 128 113 136 128 148 84 105 115 130 34 45 50 59
2003 74 105 140 129 100 131 174 179 106 141 209 193 104 138 180 188 39 67 96 95
2004 81 135 95 119 107 152 122 139 113 172 133 160 77 119 93 118 34 65 44 66
2005 73 83 101 127 110 115 138 163 114 126 162 205 116 124 148 184 34 38 52 73
1999 92 90 126 140 109 106 154 164 108 110 157 164 107 104 100 105 42 37 64 73
2000 89 89 126 175 99 130 163 196 115 133 181 241 93 116 147 196 36 49 74 110
2001 124 132 143 191 167 166 176 247 216 217 218 320 153 163 178 241 91 93 97 155
2002 108 102 123 197 136 139 155 224 156 158 182 278 137 140 161 236 71 65 84 142
2003 121 148 131 208 149 175 155 240 166 200 176 272 160 180 156 241 80 98 87 146
2004 137 154 234 254 163 187 276 303 182 211 300 331 133 164 242 295 72 90 150 168
2005 122 139 153 209 160 186 189 238 207 202 205 297 192 205 215 274 84 94 99 143
Tabulka 24 SVITAVY metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 205 214 216 232 220 215 230 241
1989 148 172 196 112 162 172 203 221
1997 109 121 148 158 127 150 179 204
1998 105 121 185 232 122 142 204 255
106 120 149 178 75 87 105 69
122 159 178 213 46 75 92 110
91 114 155 213 54 75 112 150
24
Tabulka 25 UHERSKÝ OSTROH metoda komb. 1981 K0 230 Sch K1 247 K2 272 K3 302 K0 292 M2 K1 305 K2 345 K3 347 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1989 209 203 251 281 217 218 270 293
1997 172 127 217 272 212 212 249 314
1998 199 217 225 294 230 242 248 315
135 126 172 179 81 82 107 124
182 186 230 287 86 88 112 158
167 193 181 266 107 124 118 175
1989
1997 110 94 117 165 148 124 140 193
1998 142 128 134 162 133 111 134 163
133 105 125 156 45 36 43 65
82 135 152 178 45 34 44 63
1999 202 153 246 300 201 189 231 306 220 188 244 357 150 138 184 257 65 63 91 148
2000 158 146 157 222 205 209 205 284 203 199 220 324 161 157 171 242 68 68 76 122
2001 178 249 251 289 224 286 283 346 266 358 343 382 184 244 248 301 94 150 131 180
2002 188 196 211 245 235 253 258 296 143 248 283 339 185 188 218 272 87 94 111 149
2003 214 236 243 290 243 277 281 357 269 307 330 396 198 233 246 297 110 138 147 193
2004 230 250 261 362 279 297 328 439 298 322 360 492 214 230 264 395 111 126 147 217
2005 196 195 228 316 257 256 318 347 272 280 322 416 217 238 275 357 102 101 130 182
1999 126 109 116 179 146 127 134 187 150 128 146 206 99 88 94 147 37 28 32 61
2000 109 100 150 154 154 152 212 207 157 157 260 226 109 109 157 162 37 35 69 68
2001 105 102 108 104 167 152 147 148 163 159 154 152 116 103 99 93 47 47 45 42
2002 108 99 108 134 153 138 149 169 168 149 168 182 115 100 118 135 48 40 45 58
2003 123 117 132 148 147 135 159 187 166 153 177 211 129 119 140 165 51 44 53 72
2004 136 125 118 114 169 182 154 150 193 184 156 167 96 103 87 81 48 49 42 42
2005 93 106 95 134 142 142 145 167 157 149 152 191 128 131 127 149 39 36 35 46
Tabulka 26 VĚROVANY metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981
25
Tabulka 27 VYSOKÁ metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981
123 163 143 182
1989 113 147 154 141 92 122 119 168
1997 105 115 125 176 122 156 171 213
1998 85 98 119 189 97 125 139 207
78 106 98 139 43 57 60 84
142 160 175 223 53 68 82 111
69 94 109 180 39 54 66 118
1989 140 222 256 211 163 135 166 134
1997 154 135 256 257 190 167 257 302
1998 177 201 237 257 210 207 248 269
160 144 216 241 61 55 93 113
141 136 163 188 75 72 98 103
1999 83 112 122 164 84 114 113 152 85 121 128 172 75 110 112 167 48 46 48 73
2000 84 92 111 155 101 111 130 170 115 142 176 221 96 107 149 171 34 45 65 78
2001 61 86 77 194 81 101 109 229 110 152 169 358 85 106 122 269 36 52 56 158
2002 52 73 120 139 81 126 145 182 93 165 201 239 83 129 162 200 30 57 75 101
2003 64 88 126 163 110 138 172 220 115 151 190 259 111 134 179 225 40 55 80 114
2004 96 107 177 203 129 137 214 242 145 156 237 270 115 118 202 239 50 54 100 127
2005 66 73 119 152 106 108 160 208 123 130 199 237 128 136 184 229 38 40 66 100
1999 189 178 279 265 165 226 288 368 153 231 309 434 115 178 242 301 81 67 103 150
2000 117 145 170 329 164 190 239 384 153 182 228 437 109 134 183 325 32 44 72 155
2001 137 163 222 376 193 224 312 415 222 246 338 515 127 149 237 353 48 56 103 180
2002 2003 105 139 139 145 253 198 325 331 157 141 188 171 314 255 413 405 157 146 187 184 347 278 496 464 103 102 130 127 268 162 348 399 34 32,9 44 47,1 120 91,4 178 165,0
2004 207 212 234 366 239 280 281 441 272 298 305 479 171 201 200 351 79 100 99 186
2005 97 141 211 374 155 200 292 465 150 191 316 491 114 145 243 382 27 42 99 169
Tabulka 28 ŽATEC metoda komb. K0 Sch K1 K2 K3 K0 M2 K1 K2 K3 K0 M3 K1 K2 K3 K0 CAL K1 K2 K3 K0 CaCl2 K1 K2 K3
1981 166 189 215 209 192 220 256 248
26
