Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů
Česká republika a euro Diplomová práce
Autor:
Bc. Lubomír Mík Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Dagmar Linnertová
Srpen 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Břeclavi dne 27.8 .2009
Bc. Lubomír Mík
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Linnertové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.
Anotace Charakteristika práce na zvolené téma Česká republika a euro představuje vývoj a vznik EMU s následnou integrací do současné podoby. Následují striktně stanovené podmínky, které jsou nutné k samotnému přistoupení do EMU. Ve vzájemné spojitosti je rozebrána hospodářská a měnová politika ČR, která má za úkol splnění podmínek k samotnému vstupu do Evropské měnové unie. Podstatou a jádrem vstupu do Evropské měnové unie je splnění a udržení Konvergenčních kritérií. Zde jsou striktně rozebrané hodnoty a úrovně dosažené Českou republikou, se scénářem zavedení eura. Taktéž nesmíme opomenout zhodnotit Evropskou měnovou unii ve spojitosti s přínosem pro Českou republiku. Samotné vyhodnocení zda je Česká republika připravena na přijetí eura, je ponecháno na závěr práce.
Annotation The principle characteristic of the subject The Czech Republic and the Euro presents the formation and development of European Monetary Union with the following integration up to the present form. Strictly formed conditions necessary for EMU accession follow. The economic and monetary policy, which must satisfy the terms and conditions necessary for EMU accession, are analysed in correlation. The fulfillment and maintenance of convergent criteria is the principle and core of EMU accession. Values and levels achieved by the Czech Republic are strictly analysed here with the euro introduction background. We cannot forget to evaluate EMU in reference to the benefit for the Czech Republic. The evaluation of the readiness of the Czech Republic to introduce euro is analysed in conclusion.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1
2
Evropská integrace....................................................................................................... 9 1.1
Historie evropské měnové integrace ....................................................................... 9
1.2
Maastrichtská smlouva.......................................................................................... 13
1.3
Přehled pojmů souvisejících s EMU ..................................................................... 18
1.4
Politická angažovanost EU ................................................................................... 20
Evropský měnový systém .......................................................................................... 21 2.1
3
4
Podmínky pro přijetí eura ..................................................................................... 21
2.1.1
Splnění Konvergenčních podmínek .............................................................. 22
2.1.2
Technická příprava zavedení eura ................................................................. 23
2.1.3
ERM II ........................................................................................................... 24
2.2
Měnová politika ECB ........................................................................................... 27
2.3
Upisování základního kapitálu.............................................................................. 30
Národní měnová politika ........................................................................................... 34 3.1
Hospodářská politika ............................................................................................ 34
3.2
Fiskální politika .................................................................................................... 38
3.3
Monetární politika................................................................................................. 39
3.3.1
ČNB ............................................................................................................... 40
3.3.2
Implicitní nominální kotva ............................................................................ 40
3.3.3
Cílování peněžní zásoby ................................................................................ 41
3.3.4
Cílování měnového kurzu.............................................................................. 41
3.3.5
Cílování inflace ............................................................................................. 43
Plnění integračních kritérii ....................................................................................... 44 4.1
Cenová stabilita..................................................................................................... 45
4.2
Deficit veřejných rozpočtů na HDP ...................................................................... 46
5
4.3
Vládní dluh ........................................................................................................... 47
4.4
Měnový kurz ......................................................................................................... 48
4.5
Úroková míra ........................................................................................................ 50
4.6
Přistoupení do systému ERM II ............................................................................ 51
Scénář zavedení eura ................................................................................................. 55 5.1
Scénář s využitím přechodného období (tzv. „madridský" scénář) ...................... 55
5.2 Jednorázový přechod na euro s využitím tzv. „fáze postupného zrušení" (Phasing Out)………………………………………………………………………………...56 5.3
6
Scénář Big Beng (velký třesk) zavedení eura ....................................................... 56
5.3.1
Předpřípravná fáze ......................................................................................... 58
5.3.2
Přípravná fáze ................................................................................................ 58
5.3.3
Období duální cirkulace................................................................................. 58
5.3.4
Období do ukončení duálního označování .................................................... 59
5.3.5
Plně funkční EURO ....................................................................................... 59
Posouzení Evropské měnové unie ............................................................................. 60 6.1
Vývoj zahraničních obchodů a investic ................................................................ 60
6.2
Omezení kurzového rizika .................................................................................... 60
6.3
Odstranění transakčních nákladů .......................................................................... 61
6.4
Nižší náklady na obstarání kapitálu ...................................................................... 61
6.5
Úroková míra ECB ............................................................................................... 62
6.6
Vyšší transparentnost cen ..................................................................................... 62
6.7
Ekonomické riziko ................................................................................................ 62
6.8
Dluhopisy .............................................................................................................. 63
6.9
Nevýhody a možná rizika z přijetí eura ................................................................ 64
6.9.1
Jednorázové náklady na zavedení eura .......................................................... 64
6.9.2
Ztráta samostatné měnové politiky ................................................................ 64
6.9.3
Riziko vnímané inflace .................................................................................. 65
Závěr ................................................................................................................................... 66 Seznam použité literatury ................................................................................................. 70 Seznam grafů ..................................................................................................................... 74 Seznam tabulek .................................................................................................................. 75 Seznam obrázků................................................................................................................. 76 Seznam přílohy .................................................................................................................. 77
Úvod Cílem a podstatou studie je analýza přijetí společné měny euro. Dílčím cílem je posouzení plnění Konvergenčních kritérii Českou republikou. Pro členskou zemi EU není otázkou, zda přistoupit ke společné měně nebo si ponechat dosavadní měnu. Na základě podepsání ratifikační smlouvy vládou ČR se Česká republika zavázala podpisem k přijetí společné měny. Z toho vyplývá určení vhodného termínu, pro vstup do Evropské měnové unie. Samotné přistoupení do Evropské měnové unie spočívá v plnění Maastrichtské smlouvy. Jedná se o trojici podmínek nutných ke splnění pro samotný vstup do Evropské měnové unie. První úroveň spadá do terminologie dosažení Konvergenční vyspělosti. Následuje technická příprava nutná k zavedení eura a v následné fázi rozebereme setrvání v systému ERM II. Podstata Evropské měnové unie je zakotvena v nezávislé autonomní měnové politice, kterou zastřešuje Evropská centrální banka ve Frankfurtu nad Mohanem. Následně přistoupíme k podstatě hospodářské politiky ČR a monetární politiky ČNB, která tkví v dosažení Konvergenčních kritérií. Splnění Konvergenčních kritérií slouží pro prvotní stádium setrvání v systému ERM II., s následným vstupem do Evropské měnové unie. Forma studie má taktéž za úkol posouzení Evropské měnové unie s pohledu výhod, která jsou spojená s příchodem společné měny euro. V závěru této práce vyhodnotím analýzu přijetí společné měny euro se současným plněním Konvergenčních kritérii.
8
1 Evropská integrace Počátky Evropské integrace vznikají v poválečném období druhé světové války. Podnět pro znovu vybudování poválečné ekonomiky a obnovení měnové stability, která je předpokladem rozvoje hospodářské spolupráce, byla rozbitá a zdecimovaná Evropa. Prvotní formace nastaly na samotném sklonku války, ale rozhodující krok byl učiněn Brettonwoodskou měnovou spoluprací v roce 1944. Následovalo období studené války, které umožňovalo rozvoj měnové spolupráce pouze západní část kontingentu vzniku EU. Rozhodujícím impulsem pro zapojení celého Evropského kontingentu nastalo pádem komunismu ve východní části Evropy. Maastrichtská smlouva nastolila etapu pro vytvoření společné měnové unie, na základě splnění Konvergenčních podmínek umožňujících přijmout společnou měnu euro.
1.1 Historie evropské měnové integrace „Hrůzy druhé světové války přiměly mnohé politiky k hledání takových forem mezinárodní spolupráce, které by zabraňovaly zopakování podobného traumatu. Na tomto základě byl ustaven také tzv. Brettonwoodský systém 1945, v jehoţ rámci se odehrávaly první formy poválečné měnové spolupráce na evropském kontinentě. Evropské měny byly napojeny na americký dolar systémem pevných kurzů, přičemţ dolar sám deklaroval pevnou vazbu na zlato. Zaloţen byl Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund), jenţ měl pečovat o plynulý chod globálního monetárního řádu. Uvedeným způsobem byla ve světovém měřítku uskutečňována idea kurzové stability a měnové spolupráce, na níţ se západoevropské země aktivně podílely.“1 Pozvolným vývojem Mezinárodního měnového fondu, se zrodila myšlenka vytvoření společné měny. Samotný program o vytvoření společné měny byl postaven na podmínkách, které bylo nutno splnit k zavedení jednotné měny. Tyto podmínky byly navrženy Delorsovou pracovní skupinou a
oficiálně pojmenovány Maastrichtská smlouva.. Následoval
vstup mezinárodní konference, která předložila Konvergenční kriteria. Konvergenční krité-
1
BussinessInfo.cz : Počátky měnové spolupráce [online]. 1997-2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW:
.
9
ria slouží k docílení ratifikačního procesu s následným přistoupením do EMU. Tento odstavec je pouze úvodní formulace pro následující výčet nejvýznamnějších událostí v letech. „1944 V americkém letovisku Bretton Woods jsou uzavřeny dohody o zřízení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. 1957 V březnu podepsalo šest západoevropských zemí (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko) Římskou smlouvu zakládající Evropské hospodářské společenství (nabytí účinnosti leden 1958). 1968 K 1. červenci 1968 je mezi zakládající šestici dosaţeno vytvoření celní unie, tedy prostoru bez celních bariér mezi členskými státy a uplatnění společného celního sazebníku vůči třetím zemím. 1969 V prosinci je na zasedání Evropské rady v Haagu odsouhlasen záměr vytvořit EMU do roku 1980. 1970 Lucemburský předseda vlády a ministr financí Pierre Werner představuje vypracovanou zprávu o moţnostech a způsobu vytvoření měnové unie ve třech etapách. 1972 V dubnu je na schůzce guvernérů centrálních bank v Basileji zaveden mechanizmus směnných kurzů známý jako had v tunelu, v jehoţ rámci členské státy fixují své měny vůči US dolaru v zájmu upevnění hospodářské stability. 1973 Dánsko, Irsko a Velká Británie se stávají členy Evropského hospodářského společenství.V březnu dochází k přechodu dolaru na volné plování, čímţ končí éra Brettonwoodského systému pevných avšak přizpůsobitelných kurzů. 1978 V prosinci na zasedání Evropské rady v Bruselu je schválena definitivní podoba EMS. 1979 V březnu 1979 začíná oficiálně fungovat Evropský měnový systém, který udrţuje směnné kurzy ve stanoveném fluktuačním pásmu.
10
1981 Novým členem Společenství je Řecko. 1986 Společenství se rozšiřuje o Portugalsko a Španělsko.V únoru je přijat Jednotný evropský akt usilující o dokončení jednotného vnitřního trhu, na kterém není obchod mezi státy omezován ani překáţkami netarifního typu, tj. např. hygienické a technické normy. Zároveň je zajištěn volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu (nabytí účinnosti července 1987). 1988 V červnu na zasedání Evropské rady v Hannoveru je ustavena Delorsova expertní skupina pověřená studiem plánu na etapovité dosaţení EMU. 1989 Zveřejněna Delorsova zpráva. 1990 V červenci je zahájena 1. etapa vzniku hospodářské a měnové unie (EMU). V prosinci jsou v Římě zahájeny mezivládní konference o EMU a o politické unii. 1991 Na zasedání Evropské rady v prosinci 1991 je v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii (slavnostní podpis únor 1992, nabytí účinnosti listopad 1993). 1992 V červnu je Maastrichtská smlouva těsným výsledkem zamítnuta v dánském referendu. V srpnu začíná docházet k pnutí v Evropském měnovém systému.V záři je Maastrichtská smlouva těsnou většinou přijata ve francouzském referendu. 1993 V květnu je Maastrichtská smlouva schválená v opakovaném dánském referendu. V srpnu 1993 je vynuceno rozšíření fluktuačního pásma ERM na ± 15 %. 1994 Začíná druhá fáze vzniku hospodářské a měnové unie. Činnost zahajuje Evropský měnový institut. 1995 Na zasedání Evropské rady v Madridu je rozhodnuto o názvu společné evropské měny – euro a zvolen scénář přechodu na euro. Evropská unie rozšiřuje své řady o Finsko, Rakousko a Švédsko. 1998 V květnu jsou na zasedání Evropské rady v Bruselu oznámeni zakládající členové eurozóny - Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, 11
Portugalsko, Rakousko, Španělsko. V červnu zahajuje svou činnost Evropská centrální banka, čímţ nahrazuje Evropský měnový institut. 1999 Od prvního ledna existuje euro v bezhotovostní podobě, čímţ začíná třetí závěrečná fáze budování hospodářské a měnové unie. 2000 Dánsko v zářijovém referendu odmítá euro. 2001 Řecko se stává dvanáctým členem eurozóny 2002 Od 1. ledna na území 12 evropských států začínají obíhat eurobankovky a euromince. Na konci února končí období duální cirkulace a na území eurozóny se euro stává jediným zákonným platidlem. 2004 Evropská unie zaţívá největší rozšíření svých členů a středoevropské a východoevropské státy. Od 1. května jsou nově členy Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko. 2007 Novým členem eurozóny je Slovinsko. Novými členy Evropské unie jsou Bulharsko a Rumunsko, čímţ celkový počet členů dosahuje 27. 2008 Kypr a Malta rozšiřující počet členů eurozóny na patnáct. 2009 Rozšíření eurozóny o Slovensko.“2
2
BusinessInfo.cz : Historie evropské měnové integrace v datech [online]. 11.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW:
. 12
1.2 Maastrichtská smlouva "Výstup Delorsovy pracovní skupiny byl zveřejněn v dubnu 1989 a přijat byl na zasedání Evropské rady v Madridu v červnu 1989. Tato zpráva zdůraznila, ţe jedině vytvoření měnové unie se společnou měnou zajistí plné vyuţívaní výhod vnitřního trhu. Navrhováno bylo vytvoření hospodářské a měnové unie ve třech stádiích. První stádium se mělo zaměřit na urychlení hospodářské konvergence a na posílení koordinace měnových politik. Těţiště druhého stádia by spočívalo v technických přípravách na zavedení jednotné měny. Poslední třetí stádium by započalo neodvolatelným zafixováním měnových kurzů, které by bylo následováno nahrazením národních měn. Na Delorsovu zprávu navázala mezivládní konference, od níţ se očekávalo vypracování právního a institucionálního rámce měnové unie včetně podmínek jejího dosaţení. Tato konference byla zahájena v prosinci 1990 a zakončena byla v prosinci 1991 uzavřením Smlouvy o Evropské unii (Treaty on European Union), neoficiálně nazývané Maastrichtská smlouva. Podepsána byla v únoru 1992 a účinnost nabyla v listopadu 1993 po absolvování obtíţného ratifikačního procesu. Maastrichtská smlouva vymezila základní obrysy další měnové integrace, které se dají shrnout do následujících základních bodů: -
časový harmonogram stanovil 1. leden 1999 jako nejzazší termín vzniku měnové unie;
-
zformulována byla Konvergenční kritéria, jejichţ splněním byla podmíněna účast v měnové unii;
-
vyjasněna byla institucionální podoba budoucí měnové unie v čele s nově zřízenou Evropskou centrální bankou, pověřenou mandátem pečovat o cenovou stabilitu.“3
Podnětem pro urychlení ratifikačního procesu, byl samotný pád komunismu ve východní Evropě. Vzniklá politická situace, která byla výsledkem sjednoceného Německa, vadila nejvíce Francii. Snahou samotných německých občanů bylo sjednotit NSR a NDR v jeden celek a to Spolkovou republiku Německo. Německo po sjednocení směřovalo k vybudování nejsilnějšího státu v Evropě v čele s německou markou, která představovala druhou rezervní měnu na světě.
3
BusinessInfo.cz : Maastrichtská smlouva [online]. 11.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW:
. 13
Politická angažovanost sjednoceného Německa podněcovala tržní hospodářství, které směřovalo k upevnění a zesílení německé marky. Francie měla oproti Německu slabou ekonomiku. Německo a její centrální banka určovala tempo a hospodářský vzestup Německa, kdežto Francie žila v nejistotě a v obavách. Francouzská politika začala hledat východisko. Pomocí svého politika Jacquesa Delorse se francouzské politice podařilo prosadit společnou měnu s Německem a s ostatními evropskými zeměmi. „Podklady Evropské komise a Evropského měnového institutu o připravenosti členských zemí na zahájení 3. stádia byly vypracovány v březnu 1998. Na jejich základě Evropská rada na zasedání v Bruselu začátkem května 1998 rozhodla, ţe Evropská unie vstoupí 1. ledna 1999 do závěrečné třetí fáze Hospodářské a měnové unie. Současně potvrdila, ţe členy tohoto uskupení se stane jedenáct zemí – Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Hospodářský potenciál ustavené měnové unie obsáhl tři čtvrtiny celkového výkonu Evropské unie a počtem obyvatel překročil 300 miliónů. Jedna důleţitá etapa evropské ekonomické integrace tímto okamţikem dospěla ke svému cíli.“4
Helmut Kohl a Maastricht Snahou Francie a Velké Británie bylo spoutat sjednocené Německo a nedovolit mu posilování dominantního postavení marky. Helmut Kohl obratným politickým jednáním zajistil prvotní pozici ve struktuře Evropské unie pro Německo. Prosadil místo Evropské centrální banky (ECB) na území sjednoceného Německa a především nezávislost, ale hlavně nadřazenost vůči členským bankám EMU. ECB nelze nařizovat směrnice či nařízení ze strany EHS. Nezávislé postavení ECB prosadil na základě Maastrichtské smlouvy. Helmut Kohl docílil svého politického záměru. ECB je nezávislá a sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a nejen to, prosadil společný název měny EURO.
4
BusinessInfo.cz : Vzik eurozóny [online]. 11.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW:
. 14
Prosazení podmínek Evropských států: Německo – Helmut Kohl, dosáhl prosazení ECB, Francie – Francois Mitteran, dosáhl sjednocenou Evropou vytvořit rovnocenného soupeře vůči USA. Vystupoval proti Angloamerické politice a vzestupu sloučeného Německa, Francie - Jacques Delors, prosadil 3 pilíře, Anglie – John Major, docílil obratným politickým krokem k prosazení výjimky opt-outs, na zavedení společné Evropské měny.
„EMU, taktéţ nazývána Eurozóna je označení pro ty státy Evropské unie, které přijaly společnou měnu euro. Mezi původními patnácti členy Unie euro nebylo zavedeno ve Velké Británii, Dánsku, Švédsku a Řecku.“5 Země, které odmítly vstup do eurozóny, lze rozdělit na dva tábory: 1. Dánsko, V. Británie můžeme označit jako opt-out, znamená neúčastnická doložka. Neúčastnická doložka vymáhá právo odmítnout euro po dobu než samotní občané a samotná vláda uzná za vhodné v rámci konkrétní země vstoupit do ERM II. a následné Evropské měnové unie. 2. Švédsko nespadá mezi státy, které by využívalo právo neúčastnické doložky, ale na základě rozhodnutí referenda společnou měnu euro nezavedlo. Pro ostatní země platí povinnost přijmout euro, pokud budou splněna poţadovaná Konvergenční kritéria. V eurozóně je prováděna jednotná měnová politika, za kterou odpovídá Evropská centrální banka. Od tohoto okamţiku, roku 1999, euro začalo být pouţíváno v bezhotovostním platebním styku (bankovní převody, kreditní karty, šeky, cestovní šeky). Po třech letech, tj. od 1. ledna 2002 začaly v eurozóně platit eurové bankovky a mince.“6
5
BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW:
. 6
BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online]. 30.12.2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW:
. 15
Následující tabulka představuje členské státy EMU.
Členské státy
Rok přistoupení
Měna
Fixní kurz k euru
Belgie
1999
frank
40,3399
Finsko
1999
marka
5, 94573
Francie
1999
frank
6,55957
Irsko
1999
libra
0,787564
Itálie
1999
lira
1936,27
Kypr
2008
libra
0,585274
Lucembursko
1999
frank
40,3399
Malta
2008
lira
0,429300
Německo
1999
marka
1,95583
Nizozemsko
1999
gulden
2,20371
Portugalsko
1999
escudo
200,482
Rakousko
1999
šilink
13,7603
Řecko
2001
drachma
340,750
Slovinsko
2007
tolar
239,640
Španělsko
1999
peseta
166,386
Slovensko
2009
koruna
30,1260
Tabulka 1: Členské státy eurozóny - rok přistoupení a oficiální přepočítací koeficient Zdroj: BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW:
.
16
Následující tabulka představuje členské státy EU, které usilují o vstup do EMU. Členské státy
Plánovaný rok zavedení Účast v ERM II
Bulharsko
eura není stanoven
-
Česká republika není stanoven
-
Estonsko
není stanoven
28. června 2004
Litva
není stanoven
28. června 2004
Lotyšsko
není stanoven
2. května 2005
Maďarsko
není stanoven
-
Polsko
není stanoven
-
Rumunsko
2014
-
Švédsko
není stanoven
-
Tabulka 2: Předpokládané přijetí eura v dalších členských zemích Evropské unie Zdroj: BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online]. 30.12.2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW:
.
Česká republika je země, která vstoupila do EU a podepsáním zavazující ratifikace musí po úspěšném setrvání v ERM II. vstoupit do EMU. Česká republika využívá dočasnou výjimku na zavedení eura Dočasná výjimka bude zrušena evropskou radou po splnění Konvergenčních podmínek a setrvání ve dvouletém období v ERM II.
17
1.3 Přehled pojmů souvisejících s EMU „Eurozóna ( Eurozone, Euroarea) se skládá z těch členských států EU, které zavedly jednotnou měnu a ve kterých je prováděna jednotná měnová politika Evropské centrální banky. Hospodářská a měnová unie (HMU) (Economic and Monetary Union - EMU) je proces, kterým dochází k harmonizaci hospodářských a měnových politik členských států EU včetně zavedení jednotného trhu s jednotnou měnou. Byla tématem jedné ze dvou mezivládních konferencí v prosinci 1990. Smlouva o EU určila, ţe HMU bude realizována ve třech etapách: -
první etapa (1. červenec 1990 aţ 31. prosinec 1993): volný pohyb kapitálu mezi členskými státy, uţší spolupráce hospodářských politik a uţší spolupráce mezi centrálními bankami;
-
druhá etapa (1. leden 1994 aţ 31. prosinec 1998): konvergence hospodářských a měnových politik členských států (k zajištění cenové stability a zdravých veřejných financí);
-
třetí etapa (od 1. ledna 1999): zaloţení Evropské centrální banky, zafixování měnových kurzů a zavedení jednotné měny.
EMU Lze nazvat oblastí, ve které byla zavedena jednotná měna (European Monetary Union). Tato zkratka je však poněkud zavádějící, neboť legislativa EU chápe označení „EMU“ jiným způsobem (Economic and Monetary Union Hospodářská a měnová unie, v češtině je vhodnější pouţít termín eurozóna. Neúčastnická doložka („opt-out clause“) je institut, kterého se uţívá v případě, ţe se členská země nehodlá připojit k určité oblasti spolupráce v rámci EU. Evropská centrální banka (ECB, The European Central Bank) byla zaloţena 30. června 1998 a je situována ve Frankfurtu n. M. Počínaje 1. lednem 1999 převzala zodpovědnost za evropskou měnovou politiku. ECB je řízena Výkonnou radou ( Executive Board; 6členné vedení ECB v čele s presidentem).
18
Eurosystém ( Eurosystem) se skládá z Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských zemí EU, které zavedly euro ve 3. fázi Hospodářské a měnové unie (HMU). Rozhodovacím a řídícím orgánem je Rada guvernérů ( Governing Council; sdruţující guvernéry národních centrálních bank eurozóny a Výkonnou radu ECB) a má za úkol provádět jednotnou měnovou politiku v eurozóně od 1. 1. 1999. Cílem je udrţení cenové stability. Evropský systém centrálních bank (ESCB, The European System of Central Banks) se skládá z ECB a z národních centrálních bank. Zahrnuje také země EU které nezavedly euro. Vrcholným orgánem je Generální rada ( General Council of the ECB; sdruţující guvernéry všech národních centrálních bank zemí EU a členy Výkonné rady). Pakt stability a růstu (SGP) (Stability and Growth Pact) bezprostředně souvisí s třetí fází hospodářské a měnové unie. Pakt má zajistit, aby členské státy dodrţovaly rozpočtovou disciplínu i po zavedení jednotné měny. Zahrnuje sniţování nadměrných deficitů a sniţování celkového zadluţování států. Členské státy se zavázaly, ţe ve střednědobém horizontu dosáhnou vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu a ţe Evropské komisi a Radě budou kaţdoročně předkládat program stability. Státy s dočasnou výjimkou pro zavedení eura (tzv. derogace) a ty, které se neúčastní třetí fáze HMU, mají povinnost předkládat tzv. Konvergenční program. Pakt stability a růstu umoţňuje Radě potrestat ty členské země eurozóny, které otálejí se sniţováním nadměrných deficitů (tzv. procedura excesivního rozpočtového deficitu. Zpočátku bude mít trest podobu bezúročného depozitu u institucí Společenství, ale pokud nadměrný deficit nebude odstraněn během dvou let, bude provinilému státu uloţena peněţitá pokuta.“ 7
7
ČNB : Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium [online].2003-20009[cit. 2009-0102]. Dostupný z WWW:
. 19
1.4 Politická angažovanost EU Na prvopočátku stála rozmanitost starého kontinentu, kde převládaly neshody mezi státy od samotného formování Evropy. Hlavními rivaly a Evropou ovlivňující dění patřily státy Velká Británie a staletý rival Francie, na poněkud odlišném stupni spolupráce ovlivňovali dějiny Německo a mocné Rusko. To vše vyvrcholilo v druhé světové válce, s následným poválečným přechodem na studenou válku. S nástupem nové politické angažovanosti a pádem komunismu, dostala tehdejší západní Evropa impuls pro vybudování moderního státu. Moderní stát měl představovat evropské seskupení států se společnou monetární politikou. Rivalství jednotných státních celků, usměrňovala samotná nová doba, která byla dostatečně ponaučena z druhé světové války. Na druhou stranu však státní celky preferovaly vlastí zájmy na důkaz svrchovanosti mocného státu. Snahou Francie bylo vždy prosadit republikánské myšlení a vlastenectví proti království Velké Británie. Pádem Berlínské zdi nastává pro Německo impuls pro sjednocení NSR a NDR. Odchodem Margaret Thatcherové z politické scény využil politickou situaci francouzský politik Jackues Delorse. Prioritou francouzského politika bylo zbudovat Evropské mocenství - „jednotný stát“. Evropská unie, která bude založena na volném pohybu zboží, služeb a kapitálu. Osvobozením od národní měny a přijmutím společné monetární politiky podpoříme větší procentuální nárůst obchodů v EU. V podstatě se odstraní pomyslná bariéra mezi státními celky. Vstupem do EMU vznikne prostor pro větší množství konkurence schopných investorů, kteří vstoupí na vnitřní trh EU. V rámci rozvoje hospodářské politiky, bude vstup do EMU velkým přínosem pro mezinárodní obchod. Výsledný efekt bude vzestup a zkvalitnění konkurenceschopnosti. Kvalitní obchod a stoprocentně provedená práce má vliv na uskutečnění dalších obchodních a finančních transakcí. Konkurenceschopnější země se budou především projevovat růstem přebytků. Méně vyspělým a nekonkurenceschopným zemím se zvětší pravděpodobnost hospodářského propadu. Hlavní myšlenka Evropské měnové unie spočívá ve volném přesunu kapitálu. Výhodnější integrace finančních trhů, což znamená volný přesun přebytku myšleno ve finanční formě, do země kde ekonomika nutně potřebuje finanční investici. To vše lze označit jako tok kapitálu mezi ekonomikami států v EMU.
20
2 Evropský měnový systém Integrace měnového systému spadá do druhé poloviny minulého století. Evropa v sedmdesátých letech byla zmítána kolísáním kurzu měn evropských států, v Evropském hospodářském společenství. Nastala potřeba kurzového ustálení, která se zrodila ve formě ,,hada“. Myšlenka spočívala ve stanovení kurzů měny s povoleným pohybem. Výsledkem byla neshoda mezi jednotlivými státy, na základě stanoveného kurzu měny. Základ úspěšného jednání položila Francie s Německem, v březnu 1979 byl stvořen Evropský měnový systém. Evropský měnový systém byl založen na plnění cílů: stabilita měnového kurzu, Konvergence členských států a následné vytvoření Evropské měnové unie. Podpoření Evropského měnového systému vyústilo na základě Delorsovy zprávy 1989, která podporovala spojení vnitřního trhu v jeden celek. Pravidla pro měnovou integraci vstoupily v platnost s přijetím Maastrichtské smlouvy 1993. Samotný vznik EMU, byl stanoven nejzazším terminem k 1. lednu 1999. Oficiální termín zhmotnění EMU je oběh bankovek a mincí euro, které byly dány do oběhu 1. ledna 2002.
2.1 Podmínky pro přijetí eura Samotné podmínky přijetí eura jsou předmětem Delorsovy zprávy a byly zakotveny v Maastrichtské smlouvě. Maastrichtská smlouva znamená splnění podmínek, které umožní vstup do Evropské měnové unie. Jedná se o podmínky, které jsou též zvaná jako Konvergenční kritéria. Návrh Delorsovy zprávy spočíval ve třech stádiích, které bylo nutno splnit ke vstupu do EMU. I. První etapa náležela pro splnění Konvergenčních podmínek. II. Druhá etapa byla zaměřena na technické přípravy pro zavedení měny. III. Třetí a konečná etapa měla opodstatnění ve smyslu ERM II.
21
2.1.1 Splnění Konvergenčních podmínek První etapu společně s plněním Konvergenčních podmínek, zaměříme na rozpočtovou a měnovou sféru. Rozpočtová sféra stanoví a určuje maximální hranici schodku státního rozpočtu a taktéž veřejný dluh. Stanovená hodnota je určena v poměru k HDP. Měnová sféra stanoví velikost inflace v přípustné míře, regulaci úrokových sazeb a stabilitu měnového kurzu. Konvergenčních kritérii se nezakládají na jednorázovém splnění, ale právě na udržitelnosti stanovených hodnot. „Podmínky pro přijetí eura formuluje článek 121 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství (dále jen Smlouva) a podrobně je specifikuje Protokol o konvergenčních kritériích a Protokol o postupu při nadměrném schodku, na které se Smlouva odkazuje.“8 KRITÉRIUM Cenová stabilita
12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 % nad referenční hodnotou, která je průměrem tří zemí s nejnižší inflací
Úrokové míry
10leté vládní dluhopisy s úrokovou mírou do 2,0 % bodu nad průměrem vládních dluhopisů tří zemí s nejlepší cenovou stabilitou
Vládní deficit
do 3 % HDP
Veřejný dluh
do 60 % HDP
Stabilita měnového Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez porušení ± 15,0% kurzu
fluktuačního pásma a devalvace centrální parity
Tabulka 3: Konvergenční kritéria Zdroj: BusinessInfo.cz : podmínky pro přijetí eura [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: .
8
BusinessInfo.cz : podmínky pro přijetí eura [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: . 22
Cenová stabilita: Stabilita je odraz inflace podle článku 121, stanovuje kritérium maximální hranice 1,5% bodů, které bylo překročeno z cenové stability tří nejlepších států EMU. V době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku. Ukazatelem pro cenovou stabilitu slouží výpočet pomocí indexu spotřebitelských cen. Úroková sazba: stanovuje kritérium maximální hranice 2% bodů, které bylo překročeno z úrokové míry tří nejlepších států EMU. V době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku. Zda splňujeme toto Konvergenční kritérium zjistíme podle úrokových sazeb, státních dluhopisů a cenných papírů. Vládní deficit a schodkový rozpočet státu EU nesmí překročit povolenou hranici do 3% HDP. Veřejný dluh a míra zadlužení státu EU nesmí překročit povolenou hranici do 60% HDP. Stabilita měnového kurzu, se vztahuje na dodržování fluktuačního rozpětí a stanovené kurzové intervence ± 15%. Ukazatelem pro směnný kurz se používá úroková míra a ekonomický potenciál, který ovlivňuje měnový kurz.
2.1.2 Technická příprava zavedení eura Druhá etapa má opodstatnění v technickém zabezpečení pro příchod společné měny euro. „Konkrétní kroky a opatření v jednotlivých sektorech, které musí být v souvislosti se zavedením eura přijaty, shrnuje národní plán zavedení eura. Tento dokument, který obsahuje plán jednotlivých technických, organizačních a legislativních kroků, jeţ je nezbytné provést pro bezproblémový přechod na novou měnu, si zpracovává kaţdá země samostatně. Dále jsou zpracovány další dokumenty řešící specifičtější oblasti, jakými je např. zaokrouhlování a zarovnávání peněţních částek, duální označování cen, příprava malých a středních podniků na zavedení eura.“9
9
Zavedení eura v České republice : Rozšiřování eurozóny [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 23
2.1.3 ERM II Třetí etapa s označením ERM II, je poslední stanovená podmínka před vstupem do Evropské měnové unie. Evropský měnový systém vznikl v roce 1979 a s ním spojený mechanismus ERM I. O dvacet let později rozhodla Evropská rada o nástupnické organizaci ERM II jedná se o mechanizmus směnných kurzů. Podstata spočívá v nastolení kvót pro vstup do EMU, účastnickými zeměmi v EU. Vstupem je podmíněna dohoda mezi ECB a bankami jednotných států usilujících o splnění Konvergenčních kritérii v systém ERM II, kde je nutno setrvat a plnit požadavky 2 roky. Jedná se o státy s dočasnou výjimkou na zavedení eura. Ovlivnění kurzové politiky v neprospěch EMU by vedlo k zamítnutí. Cílem je nenarušit hospodářské prostředí vnitřního trhu.
Centrální parita Smyslem centrální parity spočívá v zafixování neboli stanovení pevného kurzu vůči měně EMU. Zafixováním na euro bude měna CZK procházet dvouročním obdobím. Po dobu dvou let musí obstát na celosvětovém trhu bez možného rizika zhroucení měny a hospodářství uvnitř státu. ČNB doposud pracuje formou řízeného floatingu, bez fixace na měnu eurozóny.
Kurzová intervence Systém spočívá v určení centrální parity země a taktéž kurzová intervence. Centrální paritu jsme rozebrali výše, kurzová intervence znamená pohyb měny vůči měně euro s nastavenou mírou odchýlení. V podstatě se jedná: I.
posilování měny v případě ekonomického růstu (intervence),
II.
ekonomického propadu (depreciace).
24
V době setrvání se požaduje plnění fluktuačního pásma, což jsou hodnoty dané Maastrichtskou smlouvou. Operační hranice může být překročena o + 15%, za předpokladu neporušení kursové stability. Hranice depreciace nesmí překročit – 15%. Operační a depreciační hranice je výsledkem pro kritérium kurzové stability. Dánsko je vázáno k ERM II užším fluktuačním pásmem ± 2,25%. V případě překročení nastolené hranice musí stát nastolit změnu centrální parity. Centrální parita je hodnota kurzu, která je zafixována k euru. Poté může znovu členský stát EU zažádat o vstup do ERMII. Podmínkou vstupu do EMU je setrvání 2 roky v systému ERM II a samotném splnění fluktuačních požadavků. To znamená udržení měnového kurzu v daném rozmezí a stanovenou dobu. Setrvání v systému ERM II a úspěšný vstup do EMU je povolen pouze kandidátům, kteří plní fluktuační nařízení bez překročení nařízených hranic. Plnění Maastrichtských podmínek vyhodnocuje komise nejen v průběhu setrvání ve dvouletém období, ale taktéž každé dva roky. Komise vypracuje zprávu o celkovém dodržování Maastrichtských kritérii. Zpráva je předána do rukou Finančního a hospodářského výboru, kde spolu s radou ECB vypracují vyjádření formou zprávy. Zpráva obsahuje v rámci plnění Maastrichtských kritérii kladný závěr, nebo vyzve formou napomenutí ke zlepšení jednotlivých bodů. Neplnění Maastrichtských kritérii, může vyústit ve formě finanční pokuty, kterou udělí Finanční a hospodářský výbor členskému státu EU.
25
Plnění maastrichtských kritérií členskými zeměmi Evropské unie – původní 15 EU. Inflace
Sazby
Deficit
Dluh
ERM
Členství
Limitní hodnota
2,7
7,8
-3,0
60
ano
Belgie
1,4
5,7
-2,1
122,2
ano
Ano
Dánsko
1,9
6,2
0,7
65,1
ano
Ne
Finsko
1,3
5,9
-0,9
55,8
ano
Ano
Francie
1,2
5,5
-3,0
58,0
ano
Ano
Irsko
1,2
6,2
0,9
66,3
ano
Ano
Itálie
1,8
6,7
-2,7
121,6
ano
Ano
Lucembursko
1,4
5,6
1,7
6,7
ano
Ano
Německo
1,4
5,6
-2,7
61,3
ano
Ano
Nizozemsko
1,8
5,5
-1,4
72,1
ano
Ano
Portugalsko
1,8
6,2
-2,5
62,0
ano
Ano
Rakousko
1,1
5,6
-2,5
66,1
ano
Ano
Řecko
5,2
9,8
-4,0
108,7
ano
Ano
Španělsko
1,8
6,3
-2,6
68,8
ano
Ano
Švédsko
1,9
6,5
-0,8
76,6
ne
Ne
Velká Británie
1,8
7,0
-1,9
53,4
ne
Ne
Tabulka 4: Plnění maastrichtských kritérií členskými zeměmi Evropské unie Zdroj: Zavedení eura v České republice: Vznik eurozóny [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
26
2.2 Měnová politika ECB Měnová suverenita je v materiální podobě reprezentována oběživem, penězi (bankovkami a mincemi). Na základě finanční politiky a měnové suverenity země, je tvořena hodnota měny označována taktéž jako kurz. Stát určí a stanoví svojí měnu zakotvenou v zákoně, v souvislosti s peněžním oběhem. Dále musíme poukázat na ochranné znaky bankovky a s tím spojený zákon proti padělání bankovek a mincí. Suverenitou každého státu je vlastní měna a právo ražby. Na základě sjednocování Evropy a snahy vytvoření společného trhu, s členy Evropské unie je výsledkem Evropská měnová unie. Evropská měnová unie je označována za vrchol integračních procesů. Na základě integračních procesů má evropská měnová unie stejnou pravomoc jako stát. Tato pravomoc byla svěřena do rukou nezávislé banky, Evropské centrální bance. Z toho vyplývá, že členové EU přenesli měnovou suverenitu z národních bank na ECB. Pojem měnová unie spadá do funkce ECB, členské státy, které dosáhly vstupu do III. etapy, předaly měnovou pravomoc z národní banky na bedra Evropské měnové unie a následně přijaly euro. ECB ovlivňuje monetární politiku na základě vlastní nezávislé působnosti. Měnovou unii lze označit v souvislosti s jednotnou měnou, nezávislou evropskou centrální bankou s jednotnou měnovou politikou. Pojem hospodářská unie je spolek států, které vstoupily do Evropské unie. Členové EU procházejí jednotlivými integračními procesy, přes ERM II. až do III. fáze, kterou je měnová unie viz výše. Evropské společenství je chápáno jako svazek členských států, zakotvené ve smlouvě o Evropské unii (protokol čl. 48), projevovat vůli členských států o vývoji evropského společenství. Z článku 108 smlouvy, plyne povinnost ECB k zajištění cenové stability a hodnoty měny. „Je samostatnou právnickou osobou, která je oprávněna vydávat právní akty (nařízení) a disponovat svým majetkem. Evropská centrální banka společně s Národními centrálními bankami tvoří Eurosystém, centrální bankovní systém eurozóny. Jeho prvořadým cílem je udrţovat cenovou stabilitu a ochraňovat tak hodnotu eura.“10
10
Eurosystem : Úloha Evropské centrální banky [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 27
Orgány ECB a její orgány s rozhodovacími pravomocemi jsou: 1. Rada guvernérů 2. Výkonná rada 3. Generální rada Rada guvernérů je sestavena z guvernérů národních bank a šesti členů samostatné výkonné rady. ECB je podřízena guvernérům, kteří mají vliv na měnovou politiku a to na změny v úrokových sazbách a tvorbu měnové rezervy. Zasedání rady guvernérů je předurčeno dvakrát do měsíce. Guvernér v ECB prosazuje zásady a rozhodnutí vyplývající z činnosti Eurosystému, to znamená, že nezastupuje zájem členského státu, za který byl nominován, ale aby prosazoval především samotnou měnovou politiku ECB. Tato politika a zájmy rozhodnutí guvernérů jsou nezávislá nad Evropskou hospodářskou unií. Každý guvernér je brán jako odborník na měnovou integraci a rozhodování v rámci rozvoje a směru ECB (dle článku 107 smlouvy o ES a článku 9 statutu ESCB a ECB). Členové z řad guvernérů mají každý jeden hlas, rozhodnutí vyplývá z prosté většiny hlasů guvernérů. „Na prvním zasedání v měsíci vyhodnocuje vývoj měnové a hospodářské situace a přijímá pravidelné měsíční měnověpolitické rozhodnutí. Na druhém zasedání v měsíci se Rada guvernérů zabývá ostatními otázkami spojenými s úkoly a činností ECB a Eurosystému. Zápisy z jednání sice nejsou zveřejňovány, ale rozhodnutí o měnové politice je vţdy podrobně zdůvodněno na tiskové konferenci, která navazuje na kaţdé první zasedání v měsíci. Tiskové konferenci předsedá prezident ECB společně s viceprezidentem.“11 Výkonná rada je jmenována na základě návrhu členských států s následující konzultací s Evropským parlamentem, která dále předloží návrh osob Evropské radě. Ta pak jmenuje členy výkonné rady. Do výkonné rady jsou obsazování odborníci z řad zkušených měnových a bankovních odborníků. Člen výkonné rady je občanem členského státu, volební období je 8 let, nemůže být zvolen opětovně, má plný pracovní úvazek. Výkonná rada řídí běžnou činnost ECB. Připravuje zasedání guvernérů a nařízení udělené ze strany Rady guvernérů. Na základě rozhodnutí Rady guvernérů provádí měnovou politiku eurozóny v souvislosti s pokyny, které nařizuje centrálním bankám.
11
Eurosystem : Rada guvernérů [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 28
Samotná výkonná rada je ovlivňována ze strany rady guvernérů. Výkonná rada je složena z prezidenta ECB a viceprezidenta spolu se 4 členy. Výkonná rada ovlivňuje rozhodování rady guvernérů a to v případě stejného počtu hlasů. Členové výkonné rady zajišťují běžný chod ECB. Generální rada je tvořena z prezidenta a viceprezidenta ECB a 27 guvernérů národních bank všech členských států EU. Základní činností patří koordinace členských států EU, v rámci ESCB (Evropský Systém Centrálních Bank). ESCB slouží pro rozšíření EMU. Zasedání nejsou podmíněna členskou schůzí, ale mohou se konat formou telekonference.
„Pakt stability a růstu Pakt stability a růstu (The Stability and Growth Pact) je dokument, který přijaly členské země Evropské unie v roce 1997. Pakt stability a růstu se snaţí zamezit vzniku vysokých schodků veřejných rozpočtů. Členské státy EU kaţdoročně zpracovávají stabilizační programy (jsou-li členy eurozóny), nebo Konvergenční programy (nejsou-li členy eurozóny). V těchto programech si stanovují střednědobé cíle a způsob jejich dosaţení. Stabilizační a Konvergenční programy jsou následně vyhodnocovány Evropskou komisí. Pakt stability a růstu byl jiţ od svého vzniku předmětem častých rozepří. Ty vyvrcholily v r. 2002, kdy Evropská komise navrhla penalizovat za nadměrné deficity Francii a Německo. Členské země se v té době rozdělily na zastánce stávajících pravidel a na jejich kritiky poţadující jejich pruţnější interpretaci. Výsledkem diskusí byla dohoda na revizi pravidel Paktu z roku 2005. Rozšířen byl okruh výjimečných okolností, na které lze brát ohled při rozhodování, zda zahájit proceduru nadměrného schodku. Prodlouţeny byly téţ časové lhůty pro nápravná opatření. Se zemí, která poruší pravidla paktu, je zahájena procedura nadměrného schodku. Provinilá země musí předloţit hodnověrný plán, jakým způsobem zamýšlí nadměrný deficit odstranit. Jedná-li se o členskou zemi eurozóny, lze ji za neplnění nápravného programu vystavit finančním sankcím. O sankcích rozhodují kvalifikovanou většinou ministři Rady EU".12
12
Zavedení eura v české republice : Pakt stability a růstu [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 29
,,Nezávislost centrální banky má více rozměrů: finanční, personální, institucionální a instrumentální.” Finanční nezávislost ECB se projevuje zejména v oddělení rozpočtu banky od rozpočtu ostatních institucí Evropské unie. Její základní kapitál je upsán národními bankami zemí eurozóny. Personální nezávislost banky spočívá v omezení politických tlaků při jmenování a odvolávání členů Výkonné rady ECB i národních centrálních bank. Rovněţ se projevuje dlouhodobým mandátem členů Výkonné rady ECB, který činí osm let. Institucionální nezávislost ECB spočívá v tom, ţe při plnění svého mandátu je povinna jednat nezávisle na zájmech jednotlivých členských států i nezávisle na orgánech a institucích Evropských společenství. Instrumentální nezávislost se projevuje v pravomoci ECB pouţívat jakékoli trţně konformní nástroje, které jsou nezbytné k provádění účinné měnové politiky. Je pouze na uváţení ECB, jaký si zvolí měnový reţim a jaké nástroje bude pro dosaţení svých cílů aplikovat. Koncepce měnové politiky ECB byla představena veřejnosti na podzim 1998"13.
2.3 Upisování základního kapitálu Zavedení eura spadá k 1. lednu 1999 a začalo platit bezhotovostní formou. Oficiální termín zhmotnění eura a samotný oběh v EMU je 1. leden 2002. Plně splacené podíly národních centrálních bank zemí eurozóny na základním kapitálu ECB činí 4.020.445.721,56 EUR a mají tuto strukturu:
13
Zavedení eura v české republice : Organizace Evropské centrální banky [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-0102]. Dostupný z WWW: . 30
Národní centrální banky zemí eurozóny (k 1. lednu 2009) Národní centrální banka
Podíl v % Splacený kapitál (€)
Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique 2,4256
139 730 384,68
Deutsche Bundesbank
18,9373
1 090 912 027,43
Central Bank and Financial Services Authority of Ireland
1,1107
63 983 566,24
Bank of Greece
1,9649
113 191 059,06
Banco de España
8,3040
478 364 575,51
Banque de France
14,2212
819 233 899,48
Banca d'Italia
12,4966
719 885 688,14
Central Bank of Cyprus
0,1369
7 886 333,14
Banque centrale du Luxembourg
0,1747
10 063 859,75
Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta
0,0632
3 640 732,32
De Nederlandsche Bank
3,9882
229 746 339,12
Oesterreichische Nationalbank
1,9417
111 854 587,70
Banco de Portugal
1,7504
100 834 459,65
Banka Slovenije
0,3288
18 941 025,10
Národná banka Slovenska
0,6934
39 944 363,76
Suomen Pankki – Finlands Bank
1,2539
72 232 820,48
Celkem
69,7915
4 020 445 721,56
Tabulka 5: Národní centrální banky Eurzóny Zdroj: Eurosystém: Upisování základního kapitálu [online]. 02.01.2007 [cit. 2009-02-02]. Dostupný z WWW: .
31
Jedenáct národních centrálních bank členských států EU, které nejsou členy eurozóny, splácí pouze malou část svých podílů na upsaném základním kapitálu, a tím přispívají na provozní náklady ECB související s členstvím těchto států v Evropském systému centrálních bank (ESCB). Od 1. ledna 2008 představuje tento příspěvek 7 % jejich podílů na upsaném kapitálu, celkem činí 121.814.467,54 EUR a má tuto strukturu: Národní centrální banky zemí mimo eurozónu (k 1. lednu 2009) Národní centrální banka
Podíl v % Splacený kapitál (€)
Българска народна банка (Bulharská národní banka) 0,8686
3 502 591,87
Česká národní banka
1,4472
5 835 771,31
Danmarks Nationalbank
1,4835
5 982 149,49
Eesti Pank
0,1790
721 809,75
Latvijas Banka
0,2837
1 144 007,96
Lietuvos bankas
0,4256
1 716 213,56
Magyar Nemzeti Bank
1,3856
5 587 371,98
Narodowy Bank Polski
4,8954
19 740 488,44
Banca Naţională a României
2,4645
9 937 989,49
Sveriges Riksbank
2,2582
9 106 093,68
Bank of England
14,5172
58 539 980,14
Celkem
30,2085
121 814 467,67
Tabulka 6: Národní centrální banky zemí mimo eurozónu (od 1. ledna 2009) Zdroj:Eurosystém : Upisování základního kapitálu [online]. 02.01.2007 [cit. 2009-02-02]. Dostupný z WWW: .
32
Upisování základního kapitálu patří mezi základní povinnosti členských států EU. Výhoda členských státu EU, je podílet se na upisování základního kapitálu pouze do výše 7 % ročně. Smyslem upisování kapitálu je podílení se na provozování ESCB. ESCB slouží pro rozšíření EMU. „Kapitál Evropské centrální banky byl upsán z příspěvků všech členských zemí Evropské unie, přičemţ velikost jednotlivých členských příspěvků je odvozena od podílu příslušné země na celkovém počtu obyvatel a na hrubém domácím produktu EU. V současnosti jeho celková hodnota činí přibliţně 5,56 mld. EUR.“14 Evropští ekonomové prosazující EMU jsou přesvědčeni, že euro se stane mezinárodní měnou. Američtí ekonomové byli přesvědčeni o nerealizaci života možného eura a prosperování mezinárodního měnového systému. „Důvěryhodnost centrální banky souvisí se schopností dosahovat stanovených cílů. Budování důvěry je dlouhodobý proces, klíčový však pro úspěšné fungování EMU. Důleţitou součástí důvěryhodnosti je transparentnost a předvídatelnost měnových opatření. Důvěryhodnosti téţ napomáhá vysoký stupeň nezávislosti na politických tlacích. Evropská centrální banka si za deset let své existence vybudovala pověst vysoce důvěryhodné instituce. A to i přesto, ţe musela čelit mnoha pochybnostem o úspěšnosti projektu jednotné evropské měny ,,EMU má za úkol vytvářet nejen stabilní hospodářské podmínky, ale také určitý stupeň sblíţení mezi zúčastněnými členskými státy, jehoţ je zapotřebí k náleţitému fungování HMU. Pravidelné hodnocení stavu plnění Konvergenčních kritérií obsahují Konvergenční zprávy Evropské centrální banky a Evropské komise. Obě instituce jsou povinny touto cestou informovat Radu EU alespoň jednou za dva roky, nebo na základě ţádosti členského státu Evropské unie, který má dočasnou výjimku na zavedení eura.“15
14
Zavedení eura v České republice : Organizace Evropské centrální banky [online]. 30.12.2008 [cit. 200901-02]. Dostupný z WWW: . 15
Zavedení eura v České republice : Podmínky pro přijetí eura [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 33
3
Národní měnová politika
Národní měnovou politiku představují politické součinnosti do kterých se řadí, hospodářská politika, fiskální politika a nezávislá autonomní měnová politika ČNB. Společnou tvorbou politické orientace vlády ČR a samotným regulátorem monetární politiky ČNB, lze docílit celosvětové vyrovnanosti a konkurence schopnosti ČR. V kapitole Národní měnová politika rozeberu pole působnosti a tvorbu hospodářské politiky, fiskální politiky a měnové politiky s následující provázaností. Stát je společenství národa, které je spojeno s měnovou suverenitou. Měna je v materiální podobě představována oběživem, peníze (bankovky). Na základě finanční politiky a měnové suverenity každé země, je tvořena hodnota měny označována taktéž jako kurz. Stát určí a stanoví svojí měnu zakotvenou v zákoně, v souvislosti s peněžním oběhem. Dále musíme poukázat na ochranné znaky bankovky a s tím spojený zákon proti padělání bankovek a mincí. Suverenita každého státu je vlastní měna a právo ražby. Stát rozhoduje o podobě, ochranných prvcích a nominální hodnotě.
3.1 Hospodářská politika Hospodářskou politikou rozumíme vztah mezi vládou a konečným ukazatelem vyspělosti země, který nazýváme ekonomikou. Vláda prostřednictvím pravomocí ovlivňuje makroekonomickou a mikroekonomickou politiku. Vývoj a spojení hospodářská politika se začala formovat po druhé světové válce. Hospodářská politika formuluje stanovený cíl vlády. Jedná se o funkčnost ekonomiky a její závislosti na fiskální a měnové politice, které na vzájemné propojenosti dosahují hospodářských výsledků. V podstatu je nutné brát i politickou zodpovědnost za špatné nasměrování cílů vlády a jejich nástrojů. Výsledkem hospodářské politiky je ekonomická vyspělost, sociální zajištění a v neposlední míře mezinárodní situace. Samotnými nástroji pro tvorbu hospodářského výsledku země používáme makroekonomické a mikroekonomické prvky pro tvorbou ekonomiky.
34
Makroekonomickou část zahrneme do problematiky získávání a využívání zdrojů. Jedná se o přeměnu stimulovanou ze strany vlády. Samotný vládní program určí růst zdroje a jeho přeměny do konečného produktu. Zaměřuje se na rozvoj a stabilitu země, spojenou s jeho rovnováhou. Cílem vládních představitelů je vyvážená politika. Rozbor vyvážené politiky nahradíme rovnováhou mezi agregátní poptávkou a nabídkou. Za nástroje, které vládní představitelé používají na konečnou výslednou úroveň hospodářské politiky, řadíme: 1. Fiskální (rozpočtová), 2. Monetární (měnová), 3. Vnější (mezinárodní), 4. Důchodová (přerozdělovací). Mikroekonomická část je zaměřena na veřejný sektor, kde se uskutečňuje přerozdělování zdrojů. Příjem a množství prostředků, které jsou určeny zpět do společnosti a mají původ vzniku
ze
získávání
a
využívání
zdrojů.
Jedná
se
o
hodnotu
vytvořenou
v makroekonomické části. Přerozdělování zdrojů umístíme v mikroekonomické části do: A. Ochrany hospodářské soutěže – ochranou se rozumí moc zákonnou, která bdí nejen nad hospodářskou soutěží, ale i ve veřejnoprávním a soukromoprávním soudnictví. B. Strukturální – právě zde je prostor vymezen k rozhodování, kde a v jakém regionu, se budou získávat zdroje a s následujícím krokem jeho přeměny na produkt. Pro přesný rozbor se jedná o odvětvovou a regionální politiku. C. Sociální – rozdíly mezi občany a dopady na společnost, vznikají z důvodů špatně nastoleného cíle a nevhodně použitých prostředků, které jsou uvedeny v makroekonomické části. D. Důchodová – podstata důchodu spočívá nejen v doslovném předání důchodu, ale také mzdy zaměstnancům. E. Veřejný sektor – již z úvodu dostáváme odborným rozbor této části. Nesmíme zapomenout na nejdůležitější veřejné sektory např. školství, zdravotnictví, státní správa, policie, armáda, hasič.
35
Hospodářským cílem je růst. Růstem se zaměříme na hrubý domácí produkt HDP. Jakým způsobem lze tvořit hospodářskou politiku ze strany vlády, bez zásahu ČNB a její nezávislé pravomoci? Cíl ekonomiky není pouze hladká a rovná cesta, je to cesta strmá a plná kompromisu právě mezi vládou a ČNB. Modelová situace pro úspěšnou tvorbu hospodářské politiky představuje: 1. Míra inflace 2%, 2. HDP a jeho růst 3%, 3. Míra nezaměstnanosti 5%, 4. Vyrovnané saldo obchodní bilance. ,,Vzájemná konfliktnost cílů, obtíţnosti nalezení optimálního řešení vedla k vytvoření termínu – magický čtyřúhelník".16
Obrázek 1: Magický čtyřúhelník Zdroj: ŠKAPA,Stanislav:Základy teorie a praxe hospodářské politiky:Magický čtyřúhelník.Brno,2005.37s.
16
ŠKAPA,Stanislav:Základy teorie a praxe hospodářské politiky:Magický čtyřúhelník. Brno,2005.37s. 36
1. Míra inflace – ČNB ovlivňuje inflaci úrokovou mírou, kterou určuje výši úrokové sazby pro úvěry, které poskytuje komerčním bankám. Čím vyšší úrokovou míru namodeluje ČNB, tím snižuje množství peněz v oběhu a vyvolává tlak na pokles inflace. Inflace se rovná udržitelnost ceny. S růstem úrokové míry vznikne zdražení kapitálu, z toho plyne pokles investic a spotřeby. Spotřebu formulujeme jako agregátní poptávku. Výsledkem navýšení úrokové míry je růst nezaměstnanosti. 2. HDP – podporou pro růst HDP na jednoho obyvatele je snížení úrokové míry, která vyvolá podnícení trhu a zapůjčení množství investic na získávání a přeměnu zdrojů. 3. Nezaměstnanost je úměrná vůči množství práce a finančního kapitálu poskytnutého na skloubení práce, získávání zdroje a přeměnu na produkt. Vytvoření nízké nezaměstnanosti je však nemožné z důvodů neúnosnosti držení úrokové míry na spodní hranici, která podporuje zdroj finančních prostředků. Množstvím prostředků a samotné práce by vznikla nesouměrná hranice mezi inflací (cenou) a produktivitou lidské práce. Jednoduchým ukazatelem nezaměstnanosti je výše úrokové míry, při vysoké úrokové míře vzniká tlak na vysokou míru nezaměstnanosti a nízkou inflaci. 4. Saldem obchodní bilance je nutno chápat rozdíl mezi dovozem (import) a vývozem (export). Při nízké úrokové míře bude zdroj financí levnější, který podpoří výrobu + levnější cenu a tudíž levnější v konkurenčním prostředí v zahraničí. Nevýhodou bude opak vysoká úroková míra dražší zdroj financí, který se odrazí v ceně výrobku a jeho konkurenčním boji. Produkt a jeho samotná cena nebude schopna obstát konkurenci . Další podstatnou roli zde hraje stabilita měny, kterou spolu s úrokovou mírou ovlivňuje ČNB. Z velkého množství produkce přichází levnější cena, která podporuje ekonomický růst a hodnotu měny vůči euru a dolaru. S nárůstem ekonomiky se v opakovaných cyklech setkává ČNB s posilováním měny CZK/EUR, které se projevuje právě v posílení koruny a oslabení EUR či USD. Zde vzniká problém v konkurenceschopnosti a neprodejnosti výrobku. Z tohoto důvodu je nutný umělý zásah ze strany ČNB, který vede k podhodnocení kurzu. Smyslem podhodnocení kurzu je uvedení výrobku do levnější cenové hranice, který v konečném výsledku znamená lepší konkurence schopnost. Množství produkce a jeho prodej ovlivňuje kladným způsobem ekonomickou vyspělost a postupné vyrovnávání vůči západním ekonomikám.
37
3.2 Fiskální politika Fiskální politikou rozumíme rozpočtovou politiku, na základě množství příjmů plynoucích z daňové sazby ovlivníme výdaje státu. Zvýšením výdajů ze strany vládního sektoru se ovlivní nabídka a vzroste produkce a růst HDP. Hlavní požadavek na fiskální politiku je snížení záporného salda veřejných rozpočtů. Česká republika se zavázala k EU snížit vládní deficit na hodnotu nepřesahující -3% hrubého domácího produktu. Je nutné rozhodnout o omezení rozpočtových výdajů, snižování výdajů je vhodné pouze tam, kde nebude mít vliv na ekonomickou úroveň státu, což jsou mandatorní výdaje. Snížením výdajů lze omezit u spotřeby vlády, ponížení sociálních dávek a v neposlední míře omezení výdajů na armádu. Při zavedení eura musím podotknout princip nepoškození občana. Přistoupením do EMU bude snaha ze strany EU harmonizovat a snížit daně, které vyvolají pro jednotlivé státy problém na straně výdajové. Fiskální politika se bude muset vyrovnat s určenou hranicí do -3% deficitem a hranicí 60% vládního dluhu před vstupem do EMU, což jsou podmínky nastolené pro vstup do EMU. Ideálním stavem je vyrovnaný rozpočet = vyrovnanost fiskální politiky. K vyrovnané hospodářské či fiskální politice jsou zapotřebí nástroje pro usměrňování: 1. Monetární politika – nabídka peněz neboli ovlivňování úrokové míry ze strany ČNB. 2. Fiskální politika – potažmo její vládní výdaje pro usměrňování nabídky a poptávky. Zde je možné ze strany vlády ovlivnit HDP na základě státní zakázky a to, výstavbou silnic, nákupem vozů pro ovládání činitelé. 3. Lidský kapitál – množstvím poptávky poroste nabídka a tím i cena. Cena je vždy ovlivňována úrokovou mírou ze strany ČNB. Fiskální politika a množství peněz, které vláda přerozděluje je výsledkem hospodářské politiky státu. Hospodářská politika ovlivňuje společně s ČNB a občanem růst HDP. Zde vzniká finanční množství, které vláda zpětně použije pro fiskální politiku.
38
3.3 Monetární politika Je nutno stanovit centrální autoritu v podobě nezávislého činitele, kterou je ČNB. Hlavní úlohou ČNB je cenová stabilita. Úlohou ČNB je ovlivňování úrokové míry, která má vliv na náklady spojené s pořízením kapitálu. V konečném výsledku je množství finančních prostředků projeveno v množství HDP na obyvatele. Peníze – úroková míra – cenová stabilita – inflace. Zde se dostáváme k jádru problému, kde se spojují dva související a ovlivňující nástroje. Prvním nástrojem, kterým jsme se zabývali, je fiskální a hospodářská politika. Druhým nástrojem je monetární politika, taktéž zvaná měnová politika. Měnová politika patří k základním činitelům ekonomické úrovně a vyspělosti státu. Tato úloha se projevuje v konečné fázi příchodu peněz do státní pokladny, kde plní funkci fiskální politiky. Zde ovlivňuje měnová politika do značné míry státní dluh a tlumí rozdíl ve státním rozpočtu, který je zvykem nazývat rozpočtový schodek. To vše je výsledkem nezávislé monetární politiky ČNB. Poptávkou po kapitálu je ČNB motivována ke zvyšování úrokové míry. Do jisté míry lze s nadsázkou poznamenat, kdo má zájem o kapitál musí, počítat s množstvím peněz vynaložených na získání kapitálu. ČNB slouží jako koordinátor nejen v úrokové míře a poptávky po penězích, ale hlavně jako regulátor mezi monetární a fiskální politikou. Monetární politika reguluje výkyvy v tržním hospodářství a množstvím poskytovaných peněz, které zpětně s lidským kapitálem vytváří HDP. ČNB je zaměřena na cenovou stabilitu a úrokovou míru. Úroková míra působí na množství poskytovaných peněz. Množství poskytovaných peněz ovlivní produktivitu práce. Ideálním nastavením docílíme v hospodářské politice nezaměstnanosti 5%. Produktivita práce působí na cenu (inflaci), fiskální politika míra inflace 2%. Množství úsilí požaduje množství příjmů a množství příjmů působí na množství ceny. Konečná inflace ovlivní HDP, ideální tempo růstu HDP je 3%. Zde ČNB využívá tok informaci, které předává k ovlivnění druhé podstaty, což je měnová hodnota kurzu, která přispívá na výsledovce v saldu obchodní bilance. Tvorbou monetární politiky podpoříme ekonomickou vyspělost státu, která vyvolá tok finančních prostředků do fiskální politiky. Vlivem monetární politiky je možné dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, spolu s umírněnosti vládních výdajů.
39
3.3.1 ČNB „Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována v ustanoveních článku 98 Ústavy ČR a § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udrţitelného neinflačního růstu ekonomiky. V prosinci 1997 rozhodla bankovní rada České národní banky o změně reţimu měnové politiky a počínaje rokem 1998 přešla k cílování inflace. Přechod k novému reţimu měnové politiky nebyl změnou její úlohy, ale pouze způsobu, jakým je tato úloha plněna. Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. Vyšší inflace znehodnocuje příjmy a úspory, znamená vyšší nominální úrokové sazby a zpravidla i vyšší proměnlivost inflace, coţ výrazně zvyšuje její náklady. Je to dáno tím, ţe vyšší inflace zvyšuje nejistotu o budoucích relativních cenách i o cenové hladině, a tak domácí i zahraniční finanční trhy vyţadují vyšší rizikovou prémii jako kompenzaci za zvýšenou nejistotu. Při plnění své základní měnověpolitické úlohy, tj. zabezpečení cenové stability, volí centrální banka jeden z několika moţných měnověpolitických reţimů. Čtyřmi základními typy těchto reţimů jsou reţim s implicitní nominální kotvou, cílování peněţní zásoby, cílování měnového kurzu a cílování inflace.“17
3.3.2 Implicitní nominální kotva „Reţim s implicitní nominální kotvou spočívá v cílování určité veličiny přijaté interně v rámci centrální banky, aniţ by došlo k jejímu explicitnímu vyhlášení. Předpokladem pro úspěšné fungování tohoto reţimu je vysoká důvěryhodnost centrální banky, jeţ umoţní dosaţení ţádoucích změn inflace a jejích očekávání i bez explicitních cílů.“18
17
ČNB : úloha měnové politiky [online]. 2003-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 18
ČNB : Reţim měnové politiky [online]. 2003-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 40
3.3.3 Cílování peněžní zásoby „U cílování měnové zásoby se pozornost soustřeďuje na tempo růstu zvoleného peněţního agregátu. Vychází se zde z poznatku, ţe růst cen je v dlouhodobém horizontu ovlivňován vývojem peněţní nabídky. Otázkou je ovšem samotná volba peněţního agregátu vhodného k cílování. V době finančních inovací, elektronizace a globalizace trhů se vazba mezi peněţními agregáty a cenovou hladinou rozvolňuje. Centrální banka dále nemusí být schopna vybraný peněţní agregát řídit s dostatečnou přesností.“19
3.3.4 Cílování měnového kurzu Stávající politika ČNB bude do doby, než vstoupíme do EMU. ČNB vyrovnává ekonomiku k vyspělým státům EMU prostřednictvím posilování měnového kurzu. Výhoda posilování nominálního měnového kurzu, spočívá v udržení cenové hladiny. V porovnání s měnou Euro byla hodnota pořízení v roce 2000 1 EUR = 34 CZK, rok 2008 bylo možné EUR pořídit za 22 CZK. Vývoj ekonomiky s následným odhadem vzestupu či pádu vývoje měnového kurzu snad nedokáže nikdo, vývoj se nedá nařídit, nebo stanovit. Měnový kurz ovlivňuje chování centrálních bank, spekulace investorů jak zahraničních tak místních, politický vývoj vlády a ČNB v závislosti s nastavením úrokových sazeb, změna cen a zadluženost ČR. Hlavním činitelem ve prospěch ČR je především čas, který má buď zkrátit, nebo naopak prodlouží dobu před vstupem do ERM II. Vstupem do ERMII., vláda a ČNB bere na vědomí, že nastane zakotvení centrální parity. Zakotvení centrální parity znamená zafixování české koruny k euru a to v čase 6 měsíců před vstupem do ERM II. .Z pohledu politického vývoje ČNB lze očekávat posilování a zhodnocení nominálního měnového kurzu koruny. Z pohledu inflačního diferenciálu je patrné ze strany ČNB udržet nízkou cenovou hladinu, která je podhodnocována.
19
ČNB : Reţim měnové politiky [online]. 2003-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 41
Nastavení přepočítacího koeficientu Přepočítací koeficient může vyvodit velké riziko ve spojitosti s neodpovídající reálnou ekonomikou České republiky. Co může vyvolat nadhodnocený přepočítací koeficient: -
Pokud narušíme úměrný kurz koruny, který je ČNB podhodnocován, vyvoláme přesný opak, nadhodnocením přepočítacího koeficientu nastane ekonomický pád.
-
Vznikne negativní vývoj pro český průmysl. Podniky, které mají své trhy zaměřené na export se stanou nekonkurence schopné a z toho plyne utlumení výroby. Utlumení výroby způsobí nadhodnocení nominálního měnového kurzu. Následuje vzestup nezaměstnanosti z důvodů nadhodnocení koruny a tudíž převodu na euro již zmíněným přepočítacím koeficientem.
-
Opačný případ vyvolá podhodnocení ceny zboží a tudíž zájem o výrobky. Výrobky by byly levnější než zboží z vyspělých ekonomik a vzrostla by poptávka po českém produktu. Růstem poptávky po zboží by byl patrný vzestup ekonomiky a zaměstnanosti.
-
Špatný vliv podhodnoceného kurzu by se projevil na cenných papírech, v případě převodu hodnoty ceny akcií na euro. Podhodnoceným kurzem bychom dále vyvolaly reálné snížení hodnoty kupní síly. V přepočítacím koeficientu na euro by české obyvatelstvo pořídilo méně statku než občané v EMU.
-
Přepočítací koeficient musí být nastaven dle vývoje reálné ekonomiky. V případě nadhodnoceného nebo podhodnoceného kurzu se ovlivní ekonomický vývoj, v souvislosti se zafixováním české měny k euru před vstupem do ERM II.
-
Rozhodnutí o výši přepočítacího koeficientu a potencionálního rizika musí být minimalizováno na tolik, aby nenarušilo ekonomiku před zafixováním české měny na euro.
-
Nadhodnocený kurz v případě ekonomické nevyspělosti vyvolá: navýšení poptávky po zahraničním levnějším zboží, ztráta konkurence schopnosti českých výrobku v zahraničí, hodnota českého zboží je vysoká a tudíž neprodejná, navýšení ceny materiálu, navýšení hodnoty práce, vzestup nezaměstnanosti, pokles produktivity práce. Podhodnoceným kurzem vznikne opak.
42
S příchodem vstupu do ERM II. s předstihem 6 měsíců bude určena tzv. přímá kotace, bude určen přepočítací koeficient (hodnota české koruny k euru). Hodnota bude přepočítána s přesností na šest číslic. Převod české koruny je stanoven nominální hodnotou k euru. Kupní síla obyvatelstva v den převodu bude stejná. Jiná situace nastane za 1 rok, kdy ČNB nebude moci ovlivňovat ekonomickou situaci na základě volně plovoucích kurzů a úrokové politiky, která přispívá k vyrovnání ekonomické úrovně ČR. V tomto případě se vyrovnání ekonomiky bude projevovat pouze inflací, což znamená právě zvyšování cen, kde se projeví kupní síla obyvatelstva.
3.3.5 Cílování inflace „Inflační cíl v celkové inflaci ve výši 3 % platný od ledna 2006 do prosince 2009. ČNB zároveň usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více neţ jeden procentní bod na obě strany. Inflační cíl v celkové inflaci ve výši 2 % platný od ledna 2010 do přistoupení ČR k eurozóně. ČNB bude stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více neţ jeden procentní bod na obě strany.“20 Změnou úrokové sazby ze strany ČNB se ovlivní inflace, se zpožděním dvanácti měsíců. Měnový kurz je ovlivňován úrokovou sazbou, se zpožděním několika dnů.
20
ČNB : Cílování inflace v ČR [online]. 2003-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 43
4 Plnění integračních kritérii Na základě usnesení vlády ČR č. 1026 ze dne 13. října 2003 vzala vláda závazek přijmout euro za vlastní národní měnu. Ke splnění závazku a dosažení cíle přijmutí eura se ČR zavázala na základě schválení: Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu, Ministerstva obchodu a České národní banky. Vstupem České republika do EU 1. května 2004, se vláda ČR zavázala k přijmutí jednotné evropské měny. Termín vstupu do Evropské měnové unie není závazný. Závazné jsou podmínky, které je nutné splnit ke vstupu do EMU. Vstup do EMU je podmíněn splněním Maastrichtských kritérii. Česká republika obdržela status odkladu zavedení eura. Členství v EMU se nejvíce dotkne ČNB, která odevzdá své pravomoce autonomní a měnové politiky do rukou ECB. ČNB se stala členem Evropského systému centrálních bank (ESCB), s výjimkou neúčasti na měnověpolitickém rozhodování. „Zavedení eura se dotkne všech obyvatel České republiky, kteří by se měli dobře připravit. K usnadnění přechodu české ekonomiky na euro byl vypracován Národní plán zavedení eura v České republice, který řeší technické, organizační a právní náleţitosti tohoto přechodu.“21 Vstup ČR do Evropské měnové unie byl plánován nejpozději do roku 2010. Česká vláda daný vstup plánovala z roku 2003, po vyhodnocení Konvergenčních kritérií byl vstup do EMU odložen. Ze strany vlády ČR a ČNB byla navržena nutná opatření k přistoupení do EMU na rok 2007. S přistoupením do ERM II o dva roky dříve. V následujících letech bylo přistoupení do systému ERM II nemožné z důvodu neplnění Maastrichtských kritérii a byl přesunuto do období 2010. Nový termín nebyl doposud předložen. Přistoupením do EU zřídila ČR Instituciální zajištění zavedení eura v České republice. Daný program byl svěřen do rukou ministerstva financí. ČNB byla určena jako záštita a hlavní grantem tohoto programu. Smyslem bylo zabezpečení Národního plánu zavedení eura v ČR.
21
Zavedení eura v České republice : Euro a Česká republika [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 44
4.1 Cenová stabilita Cenová stabilita: hodnota ceny, udržitelnost ceny, taktéž stabilita. Stabilita je odraz inflace podle článku 121, stanovuje kritérium maximální hranice 1,5% bodů, které bylo překročeno z cenové stability tří nejlepších států EMU. V době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku.
2005 2006 2007 08/08 2008 2009 2010 2011 Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací 1,0 1,4
1,3
2,6
2,6
2,4
1,7
1,7
Hodnota kriteria
2,5 2,9
2,8
4,1
4,1
3,9
3,2
3,2
Česká republika
1,6
3,0
6,1
6,4
2,9
3,0
2,5
2,1
Tabulka 7: Cenová stabilita (průměr posledních 12 měsíců proti předchozích 12 měsíců, růst v %) Zdroj: Eurostat, Evropská komise, Konvergenční programy a Programy stability členských zemí 2007, prognóza pro ČR je převzata z Konvergenčního programu ČR 2008. Poznámka: Výhled zemí EU pro roky 2008 – 2009 převzat z jarní ekonomické prognózy Evropské komise (2008).Dohledatelný na:Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Cenová stabilita [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
Z výše uvedené tabulky je patrné překročení stanovené hranice udržitelnosti ceny a z toho plynoucí nesplnění Konvergenčních kritérii. Neudržitelnost ceny může být navýšená růstem ceny suroviny dovážené ze zahraničí, například ropa. Je to celá řada možností, které ovlivňují cenu, jak vnitřní tak vnější vlivy. Dalším důvodem nárůstu inflace lze podotknout harmonizace spotřební daně na alkoholových a tabákových produktech. Za zmínku je nutné poukázat na zvýšení HDP u potravin z 5% na 9%, ekologická daň, poplatky ve zdravotnictví a v neposlední míře růst ceny energie. Je nutné podotknout cíl ČNB redukce inflace na období 2009 a udržitelnosti cenové stability pod stanovenou hranici 1,5% bodu.
45
4.2 Deficit veřejných rozpočtů na HDP Deficit veřejných rozpočtů na HDP znamená udržení financí v co nejnižší míře bez nadměrného schodku. Veřejný rozpočet musí být dlouhodobě udržitelný bez nadměrného schodku. V rámci členství v EU musí být Česká republika schopna dodržet rozpočet, tak aby poměr schodku HDP vůči veřejným financí nepřevyšoval 3% HDP. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Hodnota kritéria
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
-3,0
Česká republika
-3,0
-3,6
-2,7
-1,0
-1,2
-1,6
-1,5
-1,2
Tabulka 8: Deficit veřejných rozpočtů (metodika ESA 1995, v % HDP) Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2008), Konvergenční program ČR (listopad 2008).Dohledatelný na: Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Deficit veřejných rozpočtů [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
Ve střednědobém horizontu vyplývá z Paktu stability a růstu pro ČR cíl pro strukturální deficit vládního sektoru ve výši 1 % HDP. Současná strategie sniţování strukturálního deficitu vládního sektoru předpokládá dosaţení tohoto cíle do roku 2012. Kritérium udrţitelnosti veřejných financí je splněno pouze tehdy, jsou-li udrţitelně plněny obě sloţky fiskálního kritéria, tj. vládního deficitu i vládního dluhu. Strukturální deficit by se měl v letech 2008 a 2009 pohybovat okolo 1,5 % HDP a v dalších letech by se měl postupně sniţovat. Tato výše strukturálního deficitu představuje určitou rezervu proti překročení 3% limitu i v případě poněkud prudšího neţ očekávaného ekonomického zpomalení v České republice.22
22
Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Deficit veřej-
ných rozpočtů [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
46
4.3 Vládní dluh Vládní dluh a jeho podíl k HDP: dané kritérium doslova a do písmene nabízí naší vládě, že vládní dluh není vysoký a je možnost popustit uzdu. Tak to v žádném případě! Dané kritérium České republika splňuje, ale 60% je obrovská suma. Je chápáno jako zadlužení vládního podílu vůči HDP, které je stanoveno do hranice 60% HDP. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Hodnota kritéria
60,0
60,0 60,0
60,0 60,0
60,0
60,0
Česká republika
29,8
29,6 28,9
28,8 27,9
26,8
25,5
Tabulka 9: Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP) Zdroj: Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Vládní dluh [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
„Míru zadluţenosti a jejího poměru k HDP, který je 28,8% je nutné rozvést do konkrétních čísel. Ze zdroje Euro indikátor je zveřejněny dluh České republiky hodnotou 1,3 bilionu."23 Hodnota státního dluhu je ukazatelem hospodaření vlády, od vzniku ČR. Hodnota státního dluhu je alarmující. Vláda svým nerozumným jednáním a neschopnými politickými zřízením, zadlužila ČR na několik generací. „Statistický úřad Evropské unie zveřejnil 23. října 2008 o vládním deficitu a dluhu za jednotlivé členské země za období 2002 aţ 2005. Celkové zadluţení České republiky (dluh sektoru vládních institucí) uváděné jako procento hrubého domácího produktu není vysoké (28,8 %), ale tempo růstu zadluţování (deficit vládních institucí) uváděné opět v procentech domácího produktu je děsivé: 3,62 % a celkově 5. nejhorší výsledek v rámci celé EU. Po vstupu České republiky do Evropské unie mají tyto údaje mimořádný význam i tím, ţe svědčí o neschopnosti plnit Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Ta říkají, ţe vládní deficit nesmí překročit tři procenta HDP a vládní dluh 60 % HDP. 23
Finance.cz : Dluh a deficit vlády v evropském kontextu [online]. 2000-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
47
Splácení dluhu Státní rozpočet na rok 2008 v kapitole 396 Státní dluh počítá s částkou vydanou na úroky pro jediný rok ve výši více neţ 33 miliard (!) a nových státních dluhopisů bude letos vydáno v celková výši více neţ 65 miliard. Kdyţ půjdete do banky ţádat o úvěr na byt, dům, nebo i na dovolenou, je to vaše vůle a vaše svobodné rozhodnutí. Můţete svoji rodinu nebo sebe zadluţit, je to jen a jen vaše soukromá věc. Ţe nás všechny ale zadluţuje vláda a ţe kaţdý z nás uţ dluţíme v průměru 100.000 Kč ovlivnit nemůţeme a ani bojovat se proti tomu nedá. Snad jedině volby, pomůţeme si tím ale nějak?“24
4.4 Měnový kurz Kurzové kritérium není možné vyhodnotit, fluktuační posuv lze vyhodnotit až stanovením centrální parity a setrváním minimálně stanovené dvouroční doby v systému ERM II Mechanismem směnných kurzů, je stanoven fluktuační pohyb v rozmezí ± 15 %. Následná depreciace nebo apreciace lze značně překročit. Situace propadu ekonomiky v EMU přispěla k oslabení měny euro na směnný kurz 22 CZK / 1 EUR. Následující ovlivnění stability měnového kurzu může být zapříčiněno celosvětovou finanční krizí. To vše jsou indikátory, které spolu s ČNB ovlivňuji pohyb měny a její stabilitu.
24
Finance.cz : Dluh a deficit vlády v evropském kontextu [online]. 2000-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 48
Centrální parita CZK vůči euru.
Graf 1: Centrální parita CZK vůči EURU Zdroj: Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Měnový kurz [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
Z výše uvedeného diagramu je patrný neustálý vývoj kurzu, ze kterého nelze vyvodit konečný kurz koruny vůči euru.
49
4.5 Úroková míra Úroková sazba stanovuje kritérium maximální hranice 2% bodů, které bylo překročeno z úrokové míry tří nejlepších států EMU v době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku. Zda splňujeme toto Konvergenční kritérium zjistíme podle úrokových sazeb, dále ze státních dluhopisů nebo cenných papírů. 2005 2006 2007 08/08 2008 2009 2010 2011 Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací 3,4
4,2
4,4
4,4
4,6
3,9
3,2
3,2
Hodnota kriteria
5,4
6,2
6,4
6,4
6,6
5,9
5,2
5,2
Česká republika
3,5
3,8
4,3
4,7
4,7
4,4
4,3
4,2
Tabulka 10: 10-tileté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr za posledních 12 měsíců, v %) Zdroj: Eurostat, Konvergenční programy a Programy stability členských zemí 2007, Konvergenční program ČR listopad 2008.Dohledatelný na:Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu [online]. 2008 [cit. 200901-02]. Dostupný z WWW: .
Dané kritérium Česká republika splňuje, dokonce nepřekračujeme stanovenou hranici 2 procentních bodů vůči nejlepším hodnotám dosahovaných ze 3 členským zemím. Pro splnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii je nutné splňovat všechny kritéria. Cenová stabilita je překročena o 2,3 procentního bodu. Deficit vládních rozpočtů splňuje požadované kritérium. Vládní dluh splňuje míru zadluženosti. Měnový kurz je v neustálém pohybu. Úroková míra nepřekračuje stanovenou hranici 2 procentních bodů. Na základě nesplnění cenové stability a pohybu měnového kurzu, který překračuje fluktuační pásmo ± 15%, lze posoudit, že Česká republika není připravena na přijetí eura.
50
4.6 Přistoupení do systému ERM II Přijmutí eura předchází splnění Konvergenčních kritérii a následný vstup do systému ERM II. Před vstupem do systému ERM II, nastává situace, zda vstup do EMU je výhodný pro ČR. Je vhodné nastínit možnost odmítnutí vstupu do EMU a následné přijetí eura. První cesta k odmítnutí eura je referendum, pokud by politická scéna svolila k občanskému referendu a tím pádem k hlasování o přijetí či nepřijetí eura, je velká pravděpodobnost, že by euro bylo zamítnuto. Druhá cesta je neplnění Konvergenčních kritérií. Obě dvě cesty závisí na rozhodnutí českých politiků. Při neplnění Konvergenčních kritérií se nabízí myšlenka, nepřistoupení k mechanismu ERM II. To znamená být neschopný dostat dlouhodobým požadavkům a to po dobu 2 let. Z toho lze oficiálně prohlásit, že pro českou ekonomiku to je relativně tvrdá zkouška, kterou lze označit za momentálně nesplnitelný cíl. Pro českou politickou scénu nahrává další faktor a tím je neurčená povinnost v časovém horizontu a určování vstupu do ERM II ze strany EU. Je zde jakási benevolence, která závisí na rozhodnutí každého státu, zda vstoupí do ERM II v roce 2010 nebo v roce 2020. Při rozhodnutí české politické scény vstoupit do ERM II nejsou rozhodující pouze 2 roky setrvání v ERM II, je nutno poukázat na rozhodující poslední 3 měsíce, které je nutno přičíst ke 2 letům navíc. V tomto období proběhne nejtěžší zkouška před přijmutím eura. Zde probíhá vyhodnocení, zda plnění kritérií je splněno a dodržováno. To jsou teoretické výpočty, které by nám mohly prodloužit nepřijetí eura o 27 měsíců, pokud se rozhodneme vstoupit do ERM II. To vše je v rukou politické scény, kde každý politik musí zvážit, jak a do jaké míry je nutné plnit Konvergenční kritéria. Z pohledu občana by bylo nejvýhodnější plně splňovat Konvergenční kritéria v době, kdy česká ekonomika se bude odrážet v kupní síle české měny na tolik, že nebude od věci vstoupit do ERM II a po uplynutí 27 měsíců přijmout euro. Položme si otázku: Do jaké doby se nám vyplatí prodlužovat oddálení eura? Je zde možnost 1:1, to zní krásně, ale je to vůbec reálné? Pokud se budeme vnucovat do EMU a nesplníme Konvergenční podmínky, tak si můžeme být jistí, že u ECB tvrdě narazíme. Přímým ukazatelem své vlastní chyby je Litva. Právě litevská politika směřovala krokem udržení se za každou cenu v ERM II, které podmiňovala vstupem do EMU. Hlavním rozhodnutím však není systém ERM II, ale ECB která zamítla vstup Litvy. 51
Následné neprokazatelné plnění Maastrichtských kritérií, mělo za následek expanzivní nárůst inflace na 10%. Tak obrovský nárůst byl způsoben nepřipraveností Litvy pro inflačnímu kritériu. Z toho vyplývá, že vstup do ERM II a ucházení se o přijetí do EMU by bylo spíše ztrátou než přínosem. ECB dává neustále najevo zamítnutí všem zemím EU, které budou spěchat a usilovat o přijetí eura.
,,Pro ČR v období mezi 1999 – 2005 byla průměrná inflace na základě plovoucích kurzů 2,3%. Tato hodnota je nepatrně pod průměrem EU. Pokud inflaci srovnáme se státem, který v roce 2005 vstoupil do ERM II coţ je Slovinsko, tak průměrná hodnota inflace činí 6,1%. Slovensko, které se rozhodlo vstoupit do reţimu ERM II o rok později dosahovalo průměrné inflaci dokonce aţ 7,5%."25 „To jo důkazem pro českou ekonomiku posečkat co nejdéle a připravovat naši měnu formou posílení ekonomiky a vyrovnaností vůči euru, které lze dosáhnout pouze nezávislostí ČNB. Stabilní postavení ČNB je nutno vyuţít k růstu ekonomiky a cílování inflace, které je výsledkem plovoucího kurzu. Nesmíme opomenout na schopný ekonomický management ČNB a jeho loajalitu k české měně. ,,Od roku 1993 česká koruna posílila o téměř 13%. Síla koruny není vyjádření nebo odrazem v její ekonomické kvalitě, ale nesmíme zapomenout na kurzovou variabilitu a následujícími výkyvy. Hodnota výkyvu, nebo-li depreciace vůči euru upadla koruna v roce 1997 o 4,3%."26 Při uvážení možného přistoupení do ERM II v roce 2010 posloupném dvouletém přijetí eura v roce 2012, se bude ČR potýkat s nesplněním a nevyvážením reálných kriterií Konvergence. Konvergenční kritéria přehodnocují, zda daný stát splňuje základní prvky vstupu do ERM II – inflaci, veřejný rozpočet, státní dluh, kurz měny a úrokovou míru. Jsou to vytvořená kritéria, které nastolily západní země před vstupem do EMU. Byla to standardní úroveň vyspělých zemí, které měli zájem na tom, aby do EMU byli schopni vstoupit země, které budou splňovat Konvergenční kritéria i po vstupu do ERM II.
25
PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3.s 55. 26
PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3.s 55. 52
Udržitelnost a přistoupení V případě politické sladěnosti a odhodláním přistoupit do ERM II, čeká ČR dvouleté období, kde je nutné dostát Konvergenční kritéria. Inflace - výhodou systému je stanovení nebo-li zafixování pevného kurzu, který ovlivňuje cenu. Pokud se pevně zafixuje kurz vůči euru, tak se stabilizuje i cena zboží. V tomto případě míra inflace v průběhu setrvání v systému ERM II zůstane stabilizována. Systém ERM II striktně určuje priority v EMU, mobilita kapitálu a cenová stabilita. Mobilita kapitálu volně přeložíme jako přesun zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly. Cenová stabilita se předpokládá v době setrvání v systému ERM II a následujícím vstupu do EMU. Veřejný rozpočet – je výsledkem hospodářské politiky vlády, s následujícím přerozdělením ve fiskální politice. Státní dluh – je závislý na ekonomickém vývoji země, kdy množstvím finančních zdrojů přispěje ke snížení státního dluhu. Kurzová stabilita – je závislá nad ekonomickou vyspělostí a celosvětovou finanční krizí, s fluktuačním pohybem ± 15%. Centrální parita je výsledkem vnitřní ekonomické stability a udržitelnosti hospodářského vývoje, o kterém rozhodují dva tábory. Prosazení zájmů mimo EMU na straně ČR stojí Ministr financí, guvernér ČNB a vláda ČR. Prosazení zájmů za EMU stanovují Ministři financí, ECB a její president. Zde se obhajují zájmy státu usilujícího o vstup do EMU, které budou oponovat postoji Evropské komise Hospodářskému finančnímu výboru. Hospodářský finanční výbor je garantem EMU. Výsledkem jednání bude podepsána dohoda mezi guvernérem ČNB a presidentem ECB. Vyhodnocení konečné centrální parity spočívá v setrvání a ukončení v systému ERM II, kde uplynutím doby nastane definitivní určení přepočítacího koeficientu. V případě neudržitelnosti hospodářské úrovně státu v systému ERM II a následného vyvolání devalvace, není možno vstoupit do EMU. Úroková míra – je splnitelná v Konvergenčním kritériu. Vláda ČR každoročně vypracuje zprávu o plnění Konvergenčních kritériích, kterou předloží ECB. 53
Hodnocení bude probíhat dvoufázově: 1. ECB vypracuje správu o plnění Konvergenčních kritérii, kterou předloží ke schválení Evropské komisy. Vyhodnocování a samotné schválení je otázkou několika měsíční lhůty. 2. Druhá fáze spočívá v samotném souhlasu Evropské Rady. V případě dostání dlouhodobě udržitelnosti Konvergenčních kritérii, následuje zrušení výjimky na zavedení euro, která byla poskytnuta všem členským státům s přistoupením do EU. Následuje stvrzení k oficiálnímu převodu CZK/EUR centrální paritou. Tím se ČR stává členem EMU, vzdává se národní měny a přijímá měnu EMU, což je euro. Rozebrali jsme mechanismus ERM II, následné podmínky Konvergenčních kritérii, které slouží pro ekonomický ukazatel země usilující o vstup do EMU. Za podmínek stanovených, které jasně vyplývají s Konvergenčních kritérií lze předpokládat kladného vývoje pro ČR. Důkazem je zhodnocující se nominálního měnového kurzu. Tudíž se obrací kladným směrem pro českou ekonomiku. Z toho vyplývá že samotným vstupem do ERM II, není potvrzeno přijmutí eura na pevný termín. Z možností zhodnocujícího se kurzu, neboli pohybu fluktuačního pásma +/-15%, lze pobyt neustále prodlužovat. Taktéž tento pobyt lze ukončit a nevstoupit od EMU z důvodů ekonomické nestability ČR. To vše může ECB vyhodnotit jako špatný ekonomický ukazatel vůči ekonomice a její stabilitě, která by neprospěla eurzóně. Pro Českou republiku nebylo ze strany vlády stanoveno pevné datum závazku k přistoupení ERM II.
54
5 Scénář zavedení eura Volba scénáře pro zavedení jednotné měny je důležitým krokem. Pro každou zemi evropské unie se nabízí tří možnosti pro přechod na společnou evropskou měnu. Výběr variant je následující: Scénář s využitím přechodného období ( madridský scénář) Jednorázový přechod na euro s možností využít doběhu (Phasing Out) Jednorázový přechod na euro ( velký třesk, tak též Big Bang)
5.1 Scénář s využitím přechodného období (tzv. „madridský" scénář) „Tento scénář označuje situaci, kdy euro je nejprve zavedeno pouze v bezhotovostní podobě a po uplynutí přechodného období (v délce nejvýše tří let) je uvedeno téţ do hotovostního oběhu formou bankovek a mincí. Uvedený způsob zvolili zakládající členové eurozóny. Na začátku r. 1999 bylo euro zavedeno do bezhotovostního platebního styku a teprve po uplynutí tří let obdrţelo podobu reálně obíhajících hotovostních peněz. Tento přístup má tu výhodu, ţe poskytuje dostatek času na technické přípravy, jakými jsou např. raţba mincí s národní stranou, předzásobení bank a podniků či příprava právního prostředí. Na druhé straně je však velmi nákladný, protoţe poţaduje od ekonomických subjektů udrţovat paralelně dva měnové okruhy při vedení účtů, správě systémů platebního styku, apod. Dnes se tento tříletý odstup mezi hotovostním a bezhotovostní eurem zdá být zbytečně příliš dlouhý.
Obrázek 2: Madridský scénář zavedení eura Zdroj: Scénář přijetí eura [online]. 1997-2009 , 30.12.2008 [cit. 2009-07-20]. Dostupný z WWW: . 55
5.2 Jednorázový přechod na euro s využitím tzv. „fáze postupného zrušení" (Phasing Out) Stejně jako u scénáře velkého třesku se euro ve stejném okamţiku začne pouţívat v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Ve vybraných oblastech (např. placení daní, fakturace malých podnikatelů, apod.) lze však po určitou dobu (maximálně jeden rok) pouţívat původní národní měnu.“27
Obrázek 3: Scénář Phasing Out zavedení eura Zdroj: Scénář přijetí eura [online]. 1997-2009 , 30.12.2008 [cit. 2009-07-20]. Dostupný z WWW: .
5.3 Scénář Big Beng (velký třesk) zavedení eura „Euro bude v České republice zavedeno pomocí scénáře jednorázového přechodu na euro, nazývaného také jako velký třesk. To znamená, ţe ve stejném okamţiku se eurem začne platit v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Celý přechod na euro lze rozdělit do pěti fází, jejichţ posloupnost ilustruje následující obrázek.
27
Scénář přijetí eura [online]. 1997-2009 , 30.12.2008 [cit. 2009-07-20]. Dostupný z WWW: . 56
Obrázek 4: Scénář zavedení EURA Big Bang Zdroj:Zavedení eura v České republice : Harmonogram zavedení eura v České republice [online]. 2008 [cit. 2008-01-02]. Dostupný z WWW: .
V tomto scénáři se euro začíná ke stejnému dni pouţívat v bezhotovostním i hotovostním platebním styku. Ve srovnání s madridským scénářem je tato varianta náročnější na koordinační a přípravné práce, jelikoţ všechny subjekty soukromého i veřejného sektoru musejí být schopny přejít z národní měny na euro prakticky v jednom okamţiku. V současné době, kdy euro je jiţ etablovaná a mezinárodně uznávaná měna, noví členové eurozóny volí bez výjimky metodu velkého třesku. Příklad Slovinska, které jako první zavedlo euro prostřednictvím tohoto scénáře, jednoznačně potvrdil, ţe se jedná o levnější a jednodušší variantu. Také Česká republika, která má praktické zkušenost s měnovou odlukou z r. 1993, se jiţ rozhodla pro tento způsob zavedení eura".“28
28
Zavedení eura v České republice : Scénář zavedení eura [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 57
5.3.1 Předpřípravná fáze „Jedná se o období mezi stanovením pevného termínu pro zavedení eura vládou a rozhodnutím evropských institucí, ţe Česká republika vyhověla všem podmínkám pro zavedení eura. Pro tuto fázi je charakteristické, ţe
jediným zákonným platidlem je česká koruna,
probíhají intenzivní technické přípravy na zavedení eura.
5.3.2 Přípravná fáze Toto období začíná zrušením výjimky na zavedení eura a končí začátkem následujícího roku, kdy je zahájena výměna korunového oběţiva za eurové. Přibliţná délka této fáze bude 6 měsíců. Splní-li Česká republika stanovená kritéria pro přijetí eura, stanoví následně Rada EU oficiální přepočítací koeficient ve tvaru 1 EUR = XX,XXXX CZK. Pro tuto fázi platí, ţe:
jediným zákonným platidlem je nadále česká koruna,
uzákoněno je duální označování cen, tj. vybrané ceny a peněţní částky jsou uváděny souběţně v korunách i v eurech s vyuţitím stanoveného přepočítacího koeficientu (jako příklady lze uvést ceny zboţí v obchodech či restauracích, údaje na výplatních páskách, konečné zůstatky na výpisech z bankovních účtů atd.).
5.3.3 Období duální cirkulace Národní plán vyhrazuje pro toto období délku dvou kalendářních týdnů. V průběhu této fáze budou do oběhu zaváděny eurové bankovky a mince, stahováno bude korunové oběţivo. Tato fáze se proto bude vyznačovat následujícími rysy:
při hotovostním placení lze pouţívat českou korunu i euro, obchodníci však budou mít povinnost vracet zákazníkům pouze eura,
bezhotovostní platby jsou prováděny pouze v eurech,
nadále probíhá duální označování cen.
58
5.3.4 Období do ukončení duálního označování Tato fáze bude trvat do konce kalendářního roku, kdy Národní plán předpokládá ukončení povinného duálního označování cen a peněţních částek. Pro toto období je příznačné, ţe
při všech platbách se pouţívá výhradně euro,
minimálně šest měsíců české koruny budou moci být směňovány na eura nadále jen v bankách a pobočkách ČNB,
platí povinnost duálního označování cen.
5.3.5 Plně funkční EURO V závěrečné fázi jsou veškerá přechodná opatření ukončena a euro jiţ obíhá jako plnohodnotná regulérní měna. Lidé si stále více upevňují uvaţování v nové měně a běţně pouţívají eurové bankovky a mince".29
29
Zavedení eura v České republice : Harmonogram zavedení eura v České republice [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 59
6 Posouzení Evropské měnové unie Kterákoliv země, která uvažuje o zrušení své národní měny a přijetí nadnárodní měny, což je euro, právoplatně požaduje odpověď na téma, jaké plynou výhody z přijetí eura. Z ekonomického hlediska je nutné podotknout, pokud jakoukoliv měnu užívá více států, hraje zde roli právě ekonomická síla dané země.
6.1 Vývoj zahraničních obchodů a investic Zahraničním obchodem rozumíme prodej a nákup zboží, které při obchodování překračuje hranice zemí, kde zboží bylo vyrobeno a prodáno spotřebiteli. Obchodem není pouze nákup a prodej, je nutno podotknout, že do zahraničních obchodů spadá i zapůjčení volného kapitálu. Jednou větou řečeno zahraniční obchod znamená veškeré legální podnikatelské aktivity se záměrem zisku a prosperity obchodu. Vstupem do EMU odpadne pro společnosti obchodující se zeměmi EMU rozdíl nominální hodnoty kurzu české měny vůči euru. Zde je nutno podotknout procentuální obchodní zaměření na EMU což činí 84 % vývozu versus dovoz 70 %, zbytek tvoří země východní Evropy a rozvojové země. Procentuální podíl obchodování mezi eurem a dolarem činí vývoz 85 % eura a 15% USD, dovoz 70% eura a 30% USD. Celková bilance pro obchodní kontrakty činí 80% obchodu je uzavírána právě v měně EMU, což je samotné euro. Nutno podotknout v rámci obchodů, které se uskutečňují prostřednictvím rozdílných měn, mají vliv na ztrátu při kolísání nominálního měnového kurzu. Tyto obchody řadíme mezi rizikové kontrakty. Dané obchody mají větší náklady na vedení účtu v cizí měně, náklady za směnu valut, pracovní činnost administrativního pracovníka.
6.2 Omezení kurzového rizika Ztráty v případě kurzového rizika vznikají v několika možnostech, kolísání kurzů měny, ekonomická recese země a jeho měny. V případě obchodních transakcí hrozí nebezpečí ztráty v době mezi podpisem obchodního kontraktu a dobou uskutečnění plnění. Výhoda kurzového rizika by spočívala v momentě, kdy Česká ekonomika posiluje a FO tak PO by uvažovali o levném nákupu zahraniční měny, což je možné jen za předpokladu posilování 60
domácí měny. Při odstranění kurzového rizika zelenou kartu obdrží zahraniční obchod a investice do ČR může plynout bez ztráty na kurzu. Odstraněním kurzového rizika můžeme očekávat neomezený pohyb kapitálu. To znamená, jednodušší přesun finančních prostředků z jednoho státu do druhého.
6.3 Odstranění transakčních nákladů Transakční náklad lze označit jako finanční hotovost, se kterou musíme počítat o navýšení ceny za směnu měny. Jsou to právě směnárenské poplatky, které ovlivňují hodnotu směnovaného kurzu. Z toho vyplývá odstranění směnárenského poplatku, ale nejen to v opačném případě směnárny vykupují měnu za podstatně nižší částku, než prodávají. Náklad se rozumí nákup valut. Do nákladu musíme zahrnout marži banky, na které banka obchoduje. V tomto případě se bavíme o marži z obchodu banky, kterou při směně valut nazýváme SPREAD – tím rozumíme rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Nákup banky označujeme poptávkou / prodej je označen nabídkou. Pro obchodní společnosti chápeme nákup valut, jako náklad. Kdežto pro banku je SPREAD / zisk. S přistoupením na společnou měnu odpadnou směnné operace, které pro obchod představují ztrátu. Vstupem do EMU a přijmutím eura odpadne rizika spojená s propadem měnového kurzu a náklady na směnu valut. Výhodou tohoto vstupu je, že finanční transakce budou převáděny z účtu na účet v jednotné měně. Platební transakce budou rychlejší, což vyvolá nárůst vzájemných obchodů.
6.4 Nižší náklady na obstarání kapitálu Obstarání kapitálu bude souviset s kredibilitou jakéhokoliv bankovního institutu. K získání kapitálu musíme zvážit samotný produkt, který je nabízen na finančních trzích. Jakýkoliv nabízený finanční produkt bude navýšen o hodnotu úrokové sazby, která nám poukáže na celkovou hodnotu pořízení finančního produktu. Jednotný finanční trh přináší výhody na zvýšení alokační a operační efektivnosti finančních obchodů. Rychlá informovanost investorů o možném vložení volného kapitálu do dlouhodobějších projektů, povede k rozvoji trhu. Samotná nevýhoda by spočívala v konečném zisku, výnos by směřoval do státu EMU. Nevýhodou je kapitálová ztráta, která postihne země, odkud byl finanční kapitál přesunut.
61
6.5 Úroková míra ECB V tomto případě bude vše záviset na samotné ECB, která bude zabezpečovat úrokovou stabilitu. Nízká či naopak vysoká úroková sazba, bude odrazem hospodářského výsledku ECB, ukazatelem pro udržení nízké úrokové sazby bude samotná inflace, která ovlivňuje hodnotu úroků. Snahou ECB je udržení inflace pod hodnotu 1,5 %. Položme si otázku, bude obstarání kapitálu a jeho navýšení o samotný náklad (nákladem je myšleno úročení) výhodou nebo nevýhodou po vstupu do EMU. Snahou bankovních institucí v rámci společné integrace a navýšení bankovních obchodů musí být snížení nákladů na pořízení kapitálu, které se zpětně odrazí v ekonomice a růstu HDP v EMU.
6.6 Vyšší transparentnost cen Samotný spotřebitel vně EMU ovlivňuje transparentnost cen. Je to jednoduché, na základě reklamy, internetu může samotný spotřebitel ovlivnit dostupnost ceny. Spotřebitel může vybrat stejný produkt nabízený výrobcem v jiném státě za příznivější cenu. Informovanost spotřebitelů značně ovlivní konkurenci na trhu v EMU. Na druhé straně musíme zvážit, zda se nám dané zboží vyplatí koupit na základě navýšení ceny o dopravu zboží, či cestě za nákupem. Dalším negativem je nutná informovanost o servisu, oprava a údržba nakoupeného produktu. Je zřejmě neúnosné při nákupu automobilu Audi v místě produkce, kde nákup bude levnější, jezdit na pravidelné servisní prohlídky a opravy do místa prodeje. V případě návrhu a uzákonění myšlenky Francouzského prezidenta Sarkoziho zrušení zákona o nekalé soutěži, by EMU zaplavilo nekvalitní zboží z východu, které by prudce snížilo kvalitu zboží a tím navýšilo poruchovost, které by se odrazilo ve velké míře s nespokojeností samotného spotřebitele.
6.7 Ekonomické riziko Vlivem posílení či oslabení měnového kurzu se odráží výše ceny pořízeného materiálu, nákupem mimo ekonomiku ČR. To vše nazýváme spojenou vazbou mezi hodnotou ceny materiálu, ceny zpracování a výsledkem velkoobchodní hodnoty zboží. Zde nesmíme zapomenout na úpadek ekonomiky, nebo-li ekonomická krize ovlivní nominální hodnotu kurzu což je oslabení. Tudíž nákup materiálu ze zahraničí bude dražší. S vyšší cenou materiálu poroste i náklad na konečnou cenu. V tomto případě je produkt dražší. Zde nastává problém, který nazýváme konkurenční neschopnost prodeje výrobku ovlivněného cenou 62
produktu. Z ekonomického hlediska v případě růstu ekonomiky a posílení nominálního kurzu bude následovat levnější pořízení materiálu ze zahraničí, kde následná vazba na konečnou cenu výrobku bude levnější. Efekt nazýváme konkurenčně schopný produkt. Výrobek, který obstojí na trhu. Pro shrnutí vstupem do EMU odpadnou vše vyjmenovaná rizika. Finanční operace budou jednodušší bez ztrát na kolísání měnových kurzů.
6.8 Dluhopisy Z technického pohledu na euro, bylo přínosem na trh s dluhopisy. Dluhopisy nebyly zdrojem financování pro podniky, společnosti dávaly přednost pro financování z bankovních úvěrů. V roce 1999 vznikla váhová nejistota mezi bankovními úvěry a dluhopisy. V roce 1999 bylo procentuální množství dluhopisů na ,,30% HDP před přijetím eura."30 Po zavedení EMU sehrály emitované dluhopisy v eurooblasti významnou roly pro financování podniků. Nárůst dluhopisů vzrostl ,,na téměř 75% HDP v roce 2005."31 ,,Po vzniku EMU 1999 se podíl eura a jeho devizových rezerv zvedl z počátečních 17% na 25% celkových rezerv."32 Americký dolar stále zůstává základní měnou mezinárodních finančních systémů, ale na základě nárůstu celkového množství eurorezerv byl podíl dolaru na celkových devizových rezervách snížen.
30
PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3.s 137. 31
PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3.s 137. 32
PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3.s 136. 63
6.9 Nevýhody a možná rizika z přijetí eura 6.9.1 Jednorázové náklady na zavedení eura „Přechod na euro v podnikovém sektoru si vyţádá vynaloţení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit informační systémy, přecenit zboţí, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si kaţdý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané pouţíváním eura budou trvalé.
6.9.2 Ztráta samostatné měnové politiky Se zánikem české koruny zanikne i pravomoc České národní banky provádět měnovou politiku. Ta bude určována Evropskou centrální bankou nikoli podle aktuálních potřeb české ekonomiky, nýbrţ z pohledu eurozóny jako celku. To se můţe jevit jako určité ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky. Na druhé straně je třeba si uvědomit, ţe vysoká obchodní i finanční otevřenost české ekonomiky představuje jiţ dnes výrazné omezení autonomního rozhodování o domácích úrokových sazbách. ČNB reaguje podle vnitřních a vnějších ekonomických cyklům, které ovlivňují hospodářský vývoj státu. Ekonomika se pohybuje v opakujících se cyklech. Jedná se o ekonomický růst a
pokles.V případě
přísunu a
odsunutí zahraničního kapitálu, se
odráží
v hospodářském výsledku země, který je vyhodnocován HDP na jednoho obyvatele. ČNB reaguje na ekonomické cykly formou zvýšení či snížení úrokové míry, jedná se o optimální vyvážený poměr mezi úrokovou mírou, inflací a nezaměstnaností.Dále nesmíme opomenout možnost podhodnocením měny, která podpoří snížení ceny a konkurence schopnost vyváženého produktu. ČNB pohybem úrokových sazeb cílu je ekonomický růstu. Výsledkem je stabilita české měny, která má vliv na vzestup ekonomické úrovně. Ekonomická úroveň má vliv na plnění Konvergenčních kritérií, jsou to právě ta kritéria, které země v EMU nejsou schopny plnit a sami je vyžadují po zemích, které usilují o vstup do EMU. Čím více bude česká měna posilovat, tím více budeme schopni plnit Konvergenční kritéria, které taktéž ovlivní udržitelnost inflace pod 1,5%. Posilování kurzu koruny umožňuje lepší investice v zahraničí a tvoření národního domácího produktu, který je nedílnou součástí ve prospěch české ekonomiky. 64
Kdežto přijmutí eura, by znamenalo růst cenové hladiny, což ovlivňuje inflaci, která by byla neudržitelná pod hodnotou 1,5% a sami by jsme se připojili k zemím, které nejsou schopni v Eurozóně plnit Konvergenční kritéria. Odraz by pocítili obyvatelé formou znehodnocení úspor. Než doženeme ekonomiku vyspělejších zemí, uplyne hodně vody. Je důležité si ponechat v ruce trumfy, které nám pomohou k rychlejšímu a efektivnějšímu dosažení cíle, což je ekonomická a cenová vyrovnanost. K tomu nám napomáhá vlastní měna a kurzová výhoda. Česká ekonomická vyspělost je ze 100 % průměru ekonomické vyspělosti EMU na úrovni do 70 %. Cenová hladina se pohybuje do 60 %. Pokud bychom se vzdali vlastní měny, nezbývalo by nám dohánět zmíněných dvou bodů a to ekonomické vyspělosti a vyrovnání cenové hladiny pouze cestou jedinou a to cestou inflace. Inflace znamená nejen zpomalení pro samotnou českou ekonomiku, ale i pro celek EMU. Co víc si můžeme přát než nízkou inflaci versus sílící koruna. Na základě těchto aspektu je nutné zachovat si vlastní měnu, alespoň do té doby než ekonomika ČR bude na stejné úrovni jako jsou ekonomiky vyspělých západních zemí a nebude narušen ekonomický vývoj ČR. Vše spočívá na rozhodnutí vlády, jak dlouho ponechá neomezenou pravomoc ČNB a bude dlouhodobě využívat její nezávislé autonomní a měnové politiky na zlepšení hospodářského výsledku ČR.
6.9.3 Riziko vnímané inflace „Obyvatelé některých dnešních států eurozóny mají pocit, ţe zavedení eura vyvolalo zvýšení inflace. Nicméně statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky nepotvrzují. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen některých poloţek, např. v restauracích, u kadeřníka, v trţnicích, za drobné opravy, apod. U jiných druhů zboţí naopak ceny klesly, takţe celkový dopad na inflaci byl minimální. Tomuto riziku, ţe se lidé budou obávat eura kvůli strachu ze zdraţování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v České republice zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá také s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například uzákoněna bude povinnost duálního označování cen, počítá se s bedlivějším sledováním cenového vývoje, vytvořena bude černá listina podnikatelů, kteří vyuţijí zavedení eura ke zvýšení cen.“33
33
Nevýhody a moţná rizika z přijetí eura [online]. 2008 [cit. 2009-07-17]. Dostupný z WWW: . 65
Závěr Evropská měnová unie a myšlenka sjednocení Evropy v mocný celek je krásná idea, kterou podporují vyspělé západní země. S příchodem globalizace a rušení pomyslných hranic byly vyspělé západní země nuceni vymyslet taktiku na udržení vysoké životní úrovně. Plnění Konvergenčních kritérií má opodstatnění ke vstupu do Evropské měnové unie a přijmutí eura. Vláda ČR obdrží do 31. prosince každého roku od Ministerstva financí, Ministerstva obchodu, Ministerstva průmyslu a ČNB plnění Maastrichtských, taktéž řečeno Konvergenčních kritérií. Vláda je každoročně povinna vyhodnocené údaje předkládat Evropské komisi. Samotné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí do Evropské měnové unie spočívá na rozhodnutí Evropské komise a ECB. České republice bude umožněn vstup do EMU v případě, kdy bude schopna splnit tři měnová a dvě fiskální kritéria. -
Splnění Konvergenčních kritérií,
-
Úspěšné dvouleté setrvání v ERM II,
-
Přijmutí eura – zrušení české koruny,
-
Zánik vyrovnávacího mechanizmu platidla ČR a toky ze zahraničí (zánik výměnného kurzu),
-
ČNB a její zánik ve prospěch ECB, která je nadřazena národním měnovým politikám,
-
Nastolení podmínek EMU, směřování politické globalizace v Evropské unii a následná spoutanost s ekonomikami Eurozóny.
Cílem a podstatou studie byla analýza přijetí společné měny euro, která vychází z Evropské integrace po druhé světové válce a následným vývoje do současné podoby. Dílčí cílem práce bylo posoudit, zda ČR splňuje Konvergenční kritéria, které vycházejí z Maastrichtské smlouvy. Konvergenční kritéria jsou základní součástí pro vstup do třetí závěrečné fáze Evropské měnové unie. Plnění a následné vyhodnocení Konvergenčních podmínek je hodnoceno ze strany Evropské komise a ECB, která striktně hodnotí dosáhnuté kritéria. Země, která usiluje o vstup do EMU, musí dostát podmínek založených na stanovených hodnotách pro tří měnová a dvě fiskální kritéria: cenové stability 1,5%, úrokové 66
míry 2%, kursové stability nepřekračující ±15%, deficit 3% a státní dluh 60%. V případě nedodržení stanovených hodnot nelze ze strany Evropské komise a ECB vyjádřit souhlas s povolením vstupu do EMU. Plnění Konvergenčních kritérií
Cenová stabilita je překročena o 2,3%, a tedy toto kritérium nesplňujeme.
Úroková míra nepřekračuje maximální hranice, a tedy toto kritérium splňujeme.
Kurzovou stabilitu lze vyhodnotit po dvouletém setrváním v ERM II, tedy v současné době nelze vyhodnotit.
Deficit nepřekračuje doporučenou hodnotu, a tedy toto kritériu splňujeme.
Státní dluh nepřekračuje stanovenou hodnotu, a tedy toto kritérium splňujeme.
Česká republika není připravena na vstup do Evropské měnové unie, a to na základě nesplnění dvou Konvergenčních podmínek vyplývajících z Maastrichtské smlouvy. Ekonomiky členských státu jsou rozdílné, tím i hospodářský výsledek ve společném trhu a společné měnové politice bude odlišný. Odlišný vývoj bude mít samotný stát s vlastní měnou, s vlastní úrokovou mírou, produktivitou výrobních faktorů, s vlastními zdroji surovin, vyrovnaného rozpočtu a zadluženosti, než stát v EMU. Česká ekonomika není na úrovni vyspělých evropských zemí. Konvergence znamená vyvinout větší ekonomickou sílu, která by byla schopna se vyrovnat členským státům EMU. V ekonomické vyspělosti je nutno poukázat na několik známých ukazatelů, ekonomická výkonnost – produktivita práce, získávání kapitálu – neustále investování finančních zdrojů, vyrovnanost cen – růst cen, HDP – v poměru na občana, hodnota mzdy – důchod zajištění.
67
Zavedení eura Přestože v současnosti neexistuje nový datum pro zavedení eura, vláda a někteří odborníci hovoří o roku 2014. Proces zavedení eura je nutné spojit se vstupem do mechanismu ERM II. o dva roky dříve 2012. Troufám si říct, že vstup do eurozóny je nereálný. „Špatný stav veřejných financí způsobený hospodářskou krizí podle stínového ministra financí za ČSSD Bohuslava Sobotky umoţní přijmout euro nejdříve v roce 2014. Euro podle něj nebude přijímat vláda vzniklá po volbách v roce 2013. Nejpozději na začátku roku 2013 by tak měla vláda vzniklá z letošních předčasných voleb rozhodnout o vstupu do kursového reţimu ERM2.“34 Na dané téma zavedení eura existuje z očí politiků na desítky pohledů na, které je vhodné poukázat formou citací. Je pouze na každém občanu, jaký si udělá vlastní názor na časové přistoupení do ERM II a následujícím vstupem do Evropské měnové unie. Za zmínku stojí, taktéž prohlášení ministra financí Eduarda Janoty. „Euro Česká republika do roku 2015 určitě nepřijme, bude jí v tom bránit příliš velký schodek rozpočtu. Dle ministra financí Eduarda Janoty deficit plánovaných státních rozpočtů do roku 2012 neklesne pod 150 miliard korun. Tyto schodky rozpočtů povedou k deficitu veřejných financí 4,2 aţ 5% procent hrubého domácího produktu (v letech 2010 aţ 2012). Pro přijetí eura je nutná maximálně tříprocentní hranice schodku státního rozpočtu. “Pokud nedojde ke změně legislativy, tak je za této situace splnění maastrichtských kritérií poměrně hodně hodně daleko,” upozornil ministr financí.“35 Dost rozdílný pohled na plnění Konvergenčních kritérii zastává europoslanec Jiří Havel. „Ekonom ČSSD a europoslanec Jiří Havel představil svoji vizi, podle které by Česká republika mohla do eurozóny vstoupit i v případě vysokých deficitů státních financí. „Budeme se snaţit prosadit, aby měly všechny země v EU rovné podmínky. Jak je moţné, ţe stávající členové eurozóny kritéria plnit nemusí a kandidátské země ano?,“ kladl si otázku.
34
Finance a Bankovnictví v EuroZóně [online]. 2009 [cit. 2009-07-17]. Dostupný z WWW: . 35
Finance a Bankovnictví v EuroZóně [online]. 2009 [cit. 2009-07-17]. Dostupný z WWW: . 68
Podle Jiřího Havla EU uplatňuje „ekonomický rasismus“ a rozděluje Evropu na „černý východ“ a „bílou západní elitu“.“36 Zda přijetí eura bude mít efektivní přinos pro českou ekonomiku a přispěje tak k navýšení kupní síly obyvatel ČR, nelze odhadnout žádnou analýzou.
36
Finance a Bankovnictví v EuroZóně [online]. 2009 [cit. 2009-07-17]. Dostupný z WWW: . 69
Seznam použité literatury KNIHY [1]
CIBELKOVÁ, Eva. Mezinárodní ekonomie II.. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2008. 258 s. ISBN 978-80-7400-054-6.
[2]
DĚDEK, Oldřich. Historie Evropské Měnové Integrace : Od národních měn k euru. PhDr. Marcela Políšková. 1. vyd. Prha : C.H.Beck, 2008. 260 s. ISBN 978-807400-076-8.
[3]
LACINA, Lubor, et al. Měnová integrace : náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2007. 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5.
[4]
PEČINKOVÁ, Ivana. EURO versus KORUNA : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2. rozš. vyd. CDK : Tisk Reportcentrum Blansko, 2008. 215 s. ISBN 978-80-7325-138-3.
[5]
SEDLÁČEK, Petr. Mezináordní menový fond ve 21. století. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7400-012-6.
[6]
ŠKAPA,Stanislav:Základy teorie a praxe hospodářské politiky:Magický čtyřúhelník.Brno,2005.37s.
INTERNETOVÉ ZDROJE [7]
BusinessInfo : Eurobankovky a euromince [online]. 1997-2009 , 16.12.2008 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW: .
[8]
BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-0228]. Dostupný z WWW: .
[9]
BusinessInfo.cz : Historie evropské měnové integrace v datech [online]. 11.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
70
[10]
BusinessInfo.cz : Maastrichtská smlouva [online]. 11.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný
z
WWW:
cr/euro-maastrichtska-smlouva/1001759/51168/>. [11]
BussinessInfo.cz : Počátky měnové spolupráce [online]. 1997-2009 [cit. 2009-0228]. Dostupný z WWW: .
[12]
BusinessInfo.cz : Podmínky pro přijetí eura [online]. 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný
z
WWW:
cr/podminky-pro-prijeti-eura/1001759/51179/>. [13]
BusinessInfo.cz : Vzik eurozóny [online]. 11.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW:.
[14]
ČNB : Cílování inflace v ČR [online]. 2003-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[15]
ČNB : Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium [online].2003-20009[cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[16]
ČNB : Úloha měnové politiky [online]. 2003-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[17]
Finance a Bankovnictví v EuroZóně [online]. 2009 [cit. 2009-07-17]. Dostupný z WWW: .
[18]
Finance.cz: Dluh a deficit vlády v evropském kontextu [online]. 2000-2009 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[19]
Eurosystem : Rada guvernérů [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: . 71
[20]
Eurosystem : Úloha Evropské centrální banky [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-0102]. Dostupný z WWW: .
[21]
Zavedení eura v české republice : Pakt stability a růstu [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[22]
Eurosystém : Upisování základního kapitálu [online]. 02.01.2007 [cit. 2009-02-02]. Dostupný z WWW: .
[23]
LACINA, Lubor, et al. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR : Úrokové sazby [online]. Prosinec 2007 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[24]
Nevýhody a moţná rizika z přijetí eura [online]. 2008 [cit. 2009-07-17]. Dostupný z WWW: .
[25]
Scénář přijetí eura [online]. 1997-2009 , 30.12.2008 [cit. 2009-07-20]. Dostupný z WWW: .
[26]
Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritéri : Cenová stabilita [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[27]
Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérií: Deficit veřejných rozpočtů [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW:
+pr%C5%AFm%C4%9Bru+p%C5%99edchoz%C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3 %ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem&lr= &aq=f&oq=>. [28]
Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritéri: 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[29]
Zavedení eura v České republice : Euro a Česká republika [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[30]
Zavedení eura v České republice : Harmonogram zavedení eura v České republice [online]. 2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[31]
Zavedení eura v České republice : Organizace Evropské centrální banky [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[32]
Zavedení eura v České republice : Rozšiřování eurozóny [online]. 30.12.2008 [cit. 2009-01-02]. Dostupný z WWW: .
[33]
Zavedení eura v České republice : Scénář zavedení eura [online]. 2008 [cit. 200901-02]. Dostupný z WWW: .
73
Seznam grafů Graf 1: Centrální parita CZK vůči EURU ........................................................................... 49
74
Seznam tabulek Tabulka 1: Členské státy eurozóny - rok přistoupení a oficiální přepočítací koeficient ..... 16 Tabulka 2: Předpokládané přijetí eura v dalších členských zemích Evropské unie ............ 17 Tabulka 3: Konvergenční kritéria ........................................................................................ 22 Tabulka 4: Plnění maastrichtských kritérií členskými zeměmi Evropské unie ................... 26 Tabulka 5: Národní centrální banky Eurzóny ..................................................................... 31 Tabulka 6: Národní centrální banky zemí mimo eurozónu (od 1. ledna 2009) ................... 32 Tabulka 7: Cenová stabilita (průměr posledních 12 měsíců proti předchozích 12 měsíců, růst v %) .............................................................................................................................. 45 Tabulka 8: Deficit veřejných rozpočtů (metodika ESA 1995, v % HDP) ........................... 46 Tabulka 9: Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP) .................................................. 47 Tabulka 10: 10-tileté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr za posledních 12 měsíců, v %) ................................................................................................. 50
75
Seznam obrázků Obrázek 1: Magický čtyřúhelník ......................................................................................... 36 Obrázek 2: Madridský scénář zavedení eura ....................................................................... 55 Obrázek 3: Scénář Phasing Out zavedení eura .................................................................... 56 Obrázek 4: Scénář zavedení EURA Big Bang ................................................................... 57
76
Seznam přílohy Příloha 1............................................................................................................................... 78 Příloha 2............................................................................................................................... 80
77
Příloha 1 „Euro ve světě Aby jakákoli měna mohla sehrávat významnou roli ve světovém měřítku, musí to být předně vysoce důvěryhodná měna, která má schopnost udrţovat si stabilní kupní sílu. Má-li to být navíc světová měna, musí ji pouţívat jako zákonné platidlo dostatečně velká populace a také to musí být měna silného hospodářského celku. V případě eura jsou všechny tyto definiční znaky světové měny splněny. Euro během svého jiţ téměř desetiletého fungování prokázalo svou stabilitu. Zároveň je zákonnou měnou pro 320 milionů Evropanů: Pro srovnání, další významné světové měny jako americký dolar a japonský jen reprezentují populace o velikosti 270 milionů v USA a 127 milionů v Japonsku. Rovněţ hospodářská síla eurozóny je s těmito dvěma významnými světovými ekonomikami srovnatelná. Euro jako měna jednoho z nejvýznamnějších hospodářských center světa zaujímá místo v globální ekonomice. Má široké uplatnění v mezinárodním obchodě. Nezanedbatelnou funkci však plní i v zemích, kde není zákonným platidlem. Tyto země totiţ mají uloţenou část svých devizových rezerv v eurech. Euro je tak po americkém dolaru druhou nejrozšířenější a nejuznávanější měnou, pouţívanou při placení za zboţí a sluţby a slouţící jako uchovatel hodnoty. Euro se pouţívá také v neevropských zemích, které vzhledem ke koloniální historii evropských zemí jsou součástí Evropské unie. Jedná se o francouzské zámořské departmány Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik v Karibiku a Réunion v Indickém oceánu, dále portugalské ostrovy Madeira a Azorské ostrovy nebo španělské Kanárské ostrovy. Euro se rovněţ pouţívá v některých evropských zemích, které nejsou součásti Evropské unie, ale jiţ dříve vázaly měnový systém na státy, které se následně staly součásti eurozóny. Jedná se o Monako, San Marino a Vatikán. Monako dříve pouţívalo francouzský frank, San Marino a Vatikán italskou liru. Po ustavení eurozóny tyto státy uzavřely zvláštní smlouvu s Evropskou unii o pouţívání jednotné evropské měny. Dokonce mají umoţněno razit omezené mnoţství euromincí se svou specifickou národní stranou. Nemohou však tisknout eurobankovky.
Euro se dále pouţívá v řadě dalších tzv. euroizovaných zemích. Například v malém státě Andoran leţícím na francouzsko-španělské hranici. Tato země neměla ani dříve svou vlastní měnu a pouţívala francouzský frank i španělskou pesetu. Nyní pouţívá euro, aniţ by však měla uzavřenou smlouvu s EU. Dalším příkladem euroizovaných ekonomik jsou Kosovo a Černá Hora. Na jejich územích euro nahradilo německou marku.“37
37
BusinessInfo : Eurobankovky a euromince [online]. 1997-2009 , 16.12.2008 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW: .
Příloha 2 „Eurobankovky a euromince Euro je název společné měny, kterou 1. ledna 1999 zavedlo jedenáct států Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, a Španělsko) a o dva roky později také Řecko. Od 1. ledna 2007 se euro stalo národní měnou ve Slovinsku, od 1. ledna 2008 rovněţ na Kypru a Maltě. Při vzniku eurozóny euro existovalo pouze v bezhotovostní formě a po tři roky obíhalo společně s národními měnami. V podobě bankovek a mincí obíhá od 1. ledna 2002.
Eurobankovky existují v nominální hodnotě 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €. Euromince mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 €, 2 €. Od 1. ledna 2002 se eurové bankovky a mince staly platidlem pro více jak 300 milionů obyvatel 12 států Evropské unie. Po započtení Slovinců, Kypřanů a Malťanů se tento počet zvyšuje na 320 milionů obyvatel. Euro se dělí na sto centů. Bankovky a mince mají přesně stanovené parametry (rozměr, hmotnost, barvu, tvar, materiál). Na rozdíl od jednotné podoby bankovek mají mince společnou pouze lícní stranu, která nese evropské symboly a uvádí hodnotu mince. Druhá rubová strana obsahuje národní symboly, jejichţ výběr a grafické zpracování je v kompetenci členských států. Měnová jednotka euro je označována mezinárodním kódem EUR.
Eurobankovky Eurové bankovky mají jednotnou podobu ve všech zemích. Jsou emitovány v nominálních hodnotách 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €. Za výrobu eurobankovek a jejich distribuci je podle Smlouvy o EU zodpovědná výhradně Evropská centrální banka. Měnový příjem z emise eurobankovek náleţí Eurosystému. Jelikoţ Evropská centrální banka se nezapojuje do hotovostních operací s komerčními bankami, obstarávají uvádění eura do oběhu i jeho skladování centrální banky členských států eurozóny. Vzhled eurobankovek Lícní strany eurobankovek jsou propojeny společným námětem oken a portálů, jeţ mají symbolizovat evropského ducha otevřenosti a spolupráce. Rubové strany zobrazují různá provedení mostů jako symbolů úzkých vazeb mezi evropskými národy i mezi Evropou a zbytkem světa. Grafické ztvárnění uvedených prvků na bankovkách rozdílných nominálních hodnot připomíná jednotlivá architektonická období evropských dějin.
Rozměry: Barva: šedá Architektonický sloh: antika
Rozměry: 127 x 67 mm Barva: červená Architektonický sloh: románský
120 x 62 mm
Rozměry: 133 x 72 mm Barva: modrá Architektonický sloh: gotika
Rozměry: 140 x 77 mm Barva: oranţová Architektonický sloh: renesance
Rozměry: 147 x 82 mm Barva: zelená Architektonický sloh: baroko a rokoko
Rozměry: 153 x 82 mm Barva: hnědoţlutá Architektonický sloh: věk skla a oceli
Rozměry: 160 x 82 mm Barva: fialová Architektonický sloh: moderní architektura 20. století Pro zvýraznění identity i snazší rozpoznatelnost se na eurobankovkách nalézá vlajka Evropské unie, která zobrazuje dvanáct hvězd v kruhu jako symbol dynamiky a harmonie současné Evropy. Příprava eurobankovek Proces přípravy eurobankovek začal v listopadu 1994, kdy Rada Evropského měnového institutu, coţ byl předchůdce Evropské centrální banky, poţádala pracovní skupinu pro bankovky, aby navrhla ideové náměty na grafické ztvárnění celé série bankovek. Důleţitým poţadavkem na předkládané náměty byl striktní zákaz pouţívání národních prvků. Zamítnuto bylo připomínání významných osobností evropských dějin či zobrazování tváří osob jako takových, neboť tyto prvky by mohly být vztahovány ke konkrétní členské zemi a potlačovaly by ideu evropanství. Bylo rozhodnuto, ţe bankovky budou vydány v sedmi různých nominálních hodnotách. V červnu 1995 Rada Evropského měnového institutu rozhodla na základě doporučení expertní skupiny sloţené ze zástupců historiků, výtvarníků, psychologů, numismatiků i grafiků, ţe připravovaná sada eurobankovek můţe nést buď téma „Historická období a architektonické slohy“ (Ages and Styles) nebo „Abstraktní a moderní motivy“ (Abstrakt/Modern Theme). Byla vypsána celoevropská veřejná soutěţ na zpracování návrhů budoucích eurobankovek. Tyto návrhy musely respektovat následující poţadavky:
snadnou rozpoznatelnost jednotlivých bankovek,
dokonalé propracování ochranných prvků, které by maximálně ztěţovaly padělání,
vysokou estetickou úroveň, která byla zajistila kladný vztah veřejnosti k novým bankovkám.
Kaţdá centrální banka Evropské unie mohla přihlásit do soutěţe nejvýše tři návrhy na budoucí podobu eurobankovek (soutěţ neobeslalo pouze Dánsko). Podáno bylo celkem 44 návrhů, z nichţ v září 1996 poradní orgán Rady Evropského měnového institutu vybral deset nejlepších. S návrhy, které postoupily do uţšího kola, byla seznámena veřejnost. Dotázáno bylo 1896 respondentů ve věku od 15 do 86 let, s věkovým průměrem 43 let. Z tohoto vzorku 35 procent upřednostnilo projekt Maryka Degrese (téma Abstraktní a moderní motivy) a 23 procent dotázaných se přiklonilo k projektu Roberta Kaliny (téma Historická období a architektonické styly). Současně 76 procent všech dotázaných uvedlo, ţe Kalinovo řešení nejlépe vystihuje evropského ducha nové měny. V prosinci byla se všemi 44 návrhy seznámena Rada Evropského měnového institutu, přičemţ k dispozici měla téţ názor svého poradního orgánu a výsledky výzkumu veřejného mínění. Vítězství ve veřejné soutěţi na grafickou podobou eurových bankovek bylo nakonec přiznáno návrhu Roberta Kalina z Rakouské národní banky (Österreichische Nationalbank). 16. prosince 1996 byly vítězné návrhy představeny Alexandrem Lamfalussym, tehdejším prezidentem Evropského měnového Institutu, a Wimem Duisenbergem, guvernérem Nizozemské centrální banky, na summitu Evropské rady v Dublinu. Ochranné prvky V dnešní době mají padělatelé snazší přístup k technice, která umoţňuje dokonalé napodobení peněz. Proto současné emise bankovek mají více ochranných prvků, které se neustále zdokonalují. V případě eurových bankovek existoval ještě jeden významný důvod, proč co nejvíce znesnadnit padělání. Na začátku roku 2002, kdy se euromince a eurobankovky poprvé dostávaly do oběhu, to byly naprosto neznámé peníze. Lidé proto jen obtíţně mohli sami rozpoznávat padělky, coţ mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro důvěryhodnost nové měny, pokud by se padělky vyskytovaly ve větším mnoţství. Eurobankovky mají následujících sedm ochranných prvků: vodoznak, hlubotisk, ochranný prouţek, soutiskovou značku, fólii s hologramem, iridiscentní pruh a opticky proměnlivou barvu. Všechny ochranné prvky mohou být snadno prověřovány. Pro ověření pravosti se doporučuje zkontrolovat vţdy několik ochranných prvků. Taková kontrola pravosti bankovky trvá jen několik vteřin a přitom umoţňuje vyhnout se mnoha případným nepříjemnostem. Pravá bankovka se pozná hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním.
Identifikace hmatem
Jestliţe po bankovce přejedete prstem nebo hranou nehtu, nahmatáte „plastický“ tisk.
Díky zvláštní technologii tisku a pouţitému materiálu jsou bankovky na omak nezaměnitelné. Pouţitý papír je pevný a tuhý. Tisk hlavního motivu, nápisy a čísla vyznačující nominální hodnotu na přední straně bankovky jsou mírně vystouplé a bankovka je v těchto místech na omak silnější.
Nastavení proti světlu
Jestliţe bankovku nastavíte proti světlu, objeví se vodoznak, ochranný prouţek a doplní se neúplné číslo. Tyto tři ochranné prvky jsou vidět z obou stran, na přední i zadní straně pravé bankovky.
Neúplné symboly v horním rohu na obou stranách bankovky při pohledu proti světlu dokonale splynou a vytvoří hodnotové číslo bankovky.
Do papíru bankovky je zapuštěn ochranný prouţek, který ztmavne, kdyţ bankovku nastavíme proti světlu. Na prouţku je drobným písmem uvedeno slovo EURO a hodnota bankovky.
Identifikace nakloněním
Při naklánění bankovky se mění motiv na hologramu. Na zadní straně také vynikne zlatavý prouţek (bankovky 5 €, 10 €, 20 €) nebo měnící se barva hodnotového čísla (bankovky 50 €, 100 €, 200 €, 500 €).
Při naklánění bankovky se bude motiv na hologramu měnit z hodnotového čísla bankovky na okno nebo portál. V pozadí se od okrajů hologramu k jeho středu při naklánění postupně zobrazují duhové soustředné kruhy sloţené z mikropísma.
Podrobnější objasnění ochranných prvků eurobankovek lze nalézt v prezentaci Evropské centrální banky.“38
38
BusinessInfo : Eurobankovky a euromince [online]. 1997-2009 , 16.12.2008 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW: .
