Česká literatura 1948 – polovina 50. let A
Únorový převrat
Komunistické straně se nakonec podařilo zatlačit demokratické síly do pozadí a slaví velké vítězství. Prezident republiky Edvard Beneš vyřešil vládní krizi tím, že 25. února 1948 přijal demisi nekomunistických ministrů a členy vlády doplnil podle návrhu Klementa Gottwalda. K jeho rozhodnutí bezesporu přispěly i mohutné stotisícové demonstrace, které v poslední době opanovaly hlavní město. Zahraniční pozorovatelé už otevřeně hovoří o celistvé železné oponě dělící Evropu na socialistické země pod vlivem SSSR a zbytek Evropy upínající své naděje spíše k USA
B
Kolektivizace zemědělství
Téměř jeden rok po uchopení moci komunisty byl přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech. Ačkoli Komunistická strana Československa v poválečných letech slibovala, že k tomuto kroku nepřistoupí, od června 1948 začala s intenzivní přípravou kolektivizace podle vzoru SSSR. Vstup drobných i středních zemědělců do jednotných družstev měl začít v jarních měsících roku 1949. Od kolektivního obdělávání půdy a společné sklizně si lidé podle KSČ měli slibovat větší výnosy, spravedlivou dělbu práce a vysoké odměny. Na některých místech přesto nastal odpor zemědělců.
C
Utužení cenzury
Obavy z šíření protisocialistických a jiných podvratných myšlenek vedly poslance dne 24. 3. 1949 ke schválení zákona o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických tisků. Pod dohledem ministerstva informací budou tímto spadat všechna nakladatelství v zemi. Texty jednotlivých autorů připravené k publikování budou muset nejdříve projít kontrolou a schválením. Už teď je jisté, že někteří literáti se vydání svých děl nedočkají.
D
Boj proti americkému broukovi
Kapitalisté z druhé strany železné opony se i po čtyřech letech vítězícího socialismu v naší zemi pokouší nejrůznějšími způsoby zhatit československé budovatelské úsilí. Mandelinka bramborová, původem z USA, která se letos v létě přemnožila, silně ohrožuje úrodu brambor. Důvodem jejího přemnožení zcela jistě nemohou být dlouhé lány sjednocené půdy bez přirozených přehrad, jak tvrdí někteří „odborníci“, ale záškodnická akce nepřátel socialismu.
Krajská komise pro v Karlových Varech
Zn: IX-623.3 - 1952
boj
proti
americkému
brouku
Karlovy Vary, 7.července 1952 Vyhláška
Krajská vyhlašuje dne
komise
pro
boj
proti
americkému
brouku
v
Karl.
Varech
19. července 1952 celokrajskou generální hledačku na největšího škůdce našeho hospodářství amerického brouka Jest vlasteneckou povinností každého občana zúčastnit se této celokrajské hledačky, aby americký brouk posel amerického imperialismu byl v našem kraji zničen a zabráněno mu jeho další šíření do východních krajů a k našim východním spojencům. Sraz všech hledačů jest v 15 hodin před MNV a v městech na určených seřadištích. Krajský zmocněnec pro potírání amerického brouka: Beneš
E
Josef,
v.r.
Emigrace Aleny Vrzáňové
Čerstvá držitelka zlaté medaile z mistrovství světa v krasobruslení v Londýně roku 1950 Alena Vrzáňová oznámila, že se odmítá z britské metropole vrátit do Československa a že v Anglii požádá o azyl. Slavná sportovkyně se připojuje k dalším desítkám tisíc československých občanů, kteří svůj nesouhlas s domácími poměry po únorovém převratu řeší emigrací.
Proces s hokejovou reprezentací Českoslovenští hokejisté dne 11. 3. 1950 nečekaně neodletěli na mistrovství světa v Londýně. Důvodem jsou údajné problémy s udělováním víz Velkou Británií. Místo odletu čekalo československou reprezentaci zatčení a obvinění z pokusu o emigraci. Přestože hokejisté obvinění důsledně popírají, nevyhnou se soudnímu procesu. V souladu s dosavadní praxí se předpokládají dlouholeté tresty a práce v uranových dolech.
Dne 13. března 1950 v hostinci U Herclíků v Praze Augustin Bubník, Václav Roziňák, Stanislav Konopásek, Jiří Macelis a Zlatko Červený veřejně pobuřovali proti republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, společenské a hospodářské soustavě, Přemysl Hajný, Antonín Španinger, Jozef Stock a Mojmír Ujčík z hrubé nedbalosti umožňovali šíření pobuřujícího projevu. Augustin Bubník, Václav Roziňák a Zlatko Červený veřejně hanobili člena vlády pro výkon jeho pravomoci a veřejně popuzovali k nepřátelským činům proti skupině obyvatel proto, že jsou stoupenci lidově demokratického zřízení. Zlatko Červený před více lidmi ublížil na cti prezidentu republiky a zprotivil se orgánu SNB při výkonu služby skutečným násilným vztažením ruky v úmyslu zmařit jeho služební úkon, přičemž byl orgán SNB lehce zraněn. Obžaloba byla postavena na myšlence, že hokejisté chtějí zůstat v zahraničí, ale přitom nikdy tam nezůstali, pokaždé se vrátili do Československa. Hokejisté tak byli odsouzeni za něco, co nespáchali, tedy za řeči, kterých vedli bezpočet, na dlouhá léta byli nespravedlivě zbaveni svobody. Soud totiž postupoval podle svého výkladu zákonů. Soud byl zahájen 6. října 1950, o den později byl vynesen rozsudek: …jménem republiky se odsuzují k trestu odnětí svobody: inženýr Bohumil Modrý v trvání 15 let, Augustin Bubník v trvání 14 let, Stanislav Konopásek v trvání 12 let, Vladimír Kobranov v trvání 10 let, Václav Roziňák v trvání 10 let, Josef Jirka v trvání 6 let, Zlatko Červený v trvání 3 let, Jiří Macelis v trvání 2 let, Přemysl Hajný v trvání jednoho roku, Antonín Španinger a Josef Stock v trvání 8 měsíců. Dále pak Mojmír Ujčík v trvání 3 let. Kromě toho byli odsouzeni k peněžitým trestům až ve výši 20 000 Kč a mnohým byl konfiskován majetek. Soud si vykládal věci podle svého, jiný výklad prostě neuznával… Odsouzení hokejisté byli postupně propouštěni z vězení. Těch šest, kterým bývalý Státní soud vyměřil tresty od šesti do patnácti let, se dočkali až v roce 1955. Nikdy v životě ale nedostali rozsudky. Jisté satisfakce se dočkali až v roce 1968, kdy byl rozsudek z roku 1950 zrušen.
PRACOVNÍ LIST Česká literatura v letech 1948 – ½ 50. let – práce s texty A
Únorový převrat
1. Kdo se dostal k moci únorovým převratem?
2. Jakým způsobem převrat probíhal?
3. Vysvětlete pojem „železná opona“.
B
Kolektivizace zemědělství
1. Co bylo cílem kolektivizace?
2. Jakým způsobem měla probíhat kolektivizace?
3. Které vrstvy zemědělců odmítly vstupovat do JZD a proč?
4. Co znamená zkratka JZD?
C
Utužení cenzury
1. Co znamená slovo cenzura?
2. Co vedlo ke schválení zákona o vydávání a rozšiřování knih? Co bylo hlavním(nezveřejňovaným) důvodem?
3. Kdo měl na starost vydávání knih všech nakladatelství?
4. Jaké knihy nemohly být vydávány?
5. Existuje nějaká kontrola vydávaných knih i naší současnosti?
D
Boj proti americkému broukovi
1. Co bylo patrně důvodem přemnožení mandelinky bramborové?
2. Jak využili komunisté její přemnožení k propagačním účelům?
E
Emigrace Áji Vrzáňové, Proces s hokejovou reprezentací
1. Co bylo pro emigranty důvodem k emigraci?
2. Co hrozilo emigrantům?
3. Jaký je váš názor na tresty, které hokejisté dostali?
