Česká geologická služba

Signature Verified Mgr. NotDigitally

Evžen Dolež al

zn. SOG-441/236/2015 - str. 1/11

Česká geologická služba SPRÁVA OBLASTNÍCH GEOLOGŮ Klárov 131/3

118 21 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR RNDr. Martin Holý, ředitel odboru geologie

Vršovická 65

100 10 PRAHA 10 Váš dopis zn. ze dne

23383/ENV/15 – 14. dubna 2015

Naše značka

ČGS-441/15/0636*SOG-441/236/2015

Vyřizuje

Ing. Josef Godány

Praha, Brno dne 28. dubna 2015

Vyjádření ČGS k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území zejména z hlediska ochrany a využívání nerostných surovin

Česká geologická služba (ČGS), zřízená pro výkon státní geologické služby v souladu s ustanovením § 17, odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, byla dopisem ředitele odboru geologie Ministerstva životního prostředí České republiky (MŽP) RNDr. Martina Holého (čj. 23383/ENV/15 ze dne 14. dubna 2015), vyzvána k vypracování vyjádření k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území zejména z hlediska ochrany a využívání nerostných surovin. Předmětné vyjádření ČGS k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území zejména z hlediska ochrany a využívání nerostných surovin v požadovaném termínu do 30. dubna 2015 vypracoval ložiskový specialista ČGS Ing. Josef Godány ve spolupráci se specialistkou ČGS RNDr. Vlastou Dvořákovou a oblastním ložiskovým specialistou ČGS pro Jihomoravský kraj Ing. Janem Šikulou, Ph.D. Při zpracování vyjádření k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území zejména z hlediska ochrany a využívání nerostných surovin vycházela ČGS z podkladových materiálů uveřejněných na internetových stránkách Jihomoravského kraje: Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JmK), Odůvodnění ZÚR JmK, Zadání ZÚR JmK (seznam podkladů, vyhodnocení požadavků), Návrh ZÚR JmK (projednání s dotčenými orgány, veřejné projednání). Jako výchozí předpoklad předkládaného vyjádření je zapotřebí přijmout tezi, že Návrh ZÚR JmK a všechny v něm obsažené plochy a koridory musí být v souladu s veřejným zájmem na ochraně a využití ložisek nerostného bohatství vyplývajícím ze zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Česká geologická služba * IČ 00025798 * Tel. 257 089 500 * Fax 257 531 376 * E-mail [email protected] * ID DS: siyhmun * http://www.geology.cz/

signed by Mgr. Evžen Doležal Date: 2015.05.25 16:47:24 CEST Reason: nedefinovany Location: nedefinovany

zn. SOG-441/236/2015 - str. 2/11

Na základě prostudování výše uvedených podkladových materiálů ČGS zaujímá ve věci ochrany a využívání nerostných surovin v rámci vyjádření k vyhodnocení vlivů ZÚR JmK na udržitelný rozvoj území následující připomínky: 1. V textové části předložené dokumentace (Návrh ZÚR JmK, Odůvodnění ZÚR JmK a Vyhodnocení vlivů ZÚR JmK na životní prostředí) nejsou v dostatečné formě analyzovány kapitoly o ochraně a využívání surovinového potenciálu Jihomoravského kraje – zejména pak v textové části Návrhu ZÚR JmK v kapitole E, dále v Odůvodnění ZÚR JmK v kapitole G a ve Vyhodnocení ZÚR JmK v kapitole A3. Do kapitoly E „Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje“, zejména pak prioritně do podkapitol „Požadavky na uspořádání a využití území“ a „Úkoly pro územní plánování“ Návrhu ZÚR JmK, a do kapitoly G Odůvodnění ZÚR JmK, ČGS doporučuje doplnit texty ve smyslu následujících tezí: a) Při využívání řešeného území respektovat všechny zákonné formy ochrany ložisek a ložiskových území. Využívat ložiska nerostných surovin v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a zároveň vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za ložiska postupně dotěžovaná v souladu s průběžně aktualizovanou Regionální surovinovou politikou Jihomoravského kraje (RSP JmK). b) Kvalifikovaně upřesňovat a průběžně aktualizovat současné i budoucí využívání a ochranu surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby suroviny v souladu s platnými právními předpisy podle aktualizované RSP JmK, plnící funkci územně analytických podkladů. c) Zjištěná a předpokládaná ložiska nerostů (tzn. veškerá výhradní ložiska, chráněná ložisková území, dobývací prostory, dále ložiska nevyhrazených nerostů a významné prognózní zdroje), jejichž podrobná specifikace musí být v ZÚR JmK uvedena, jsou v souladu s relevantními ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, plochami nadmístního významu pro budoucí využití území a tyto plochy je tudíž nutno respektovat a zahrnout do územních plánů obcí jako přírodní hodnoty území a jako limity pro využití území. d) V souladu s principy trvale udržitelného rozvoje území by se měly řešit střety mezi ložisky nerostných zdrojů a prvky ochrany přírody a územních systémů ekologické stability (ÚSES) v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí ochrany jak při jejich průzkumu a těžbě, tak při sanaci a rekultivaci. Území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody. ČGS doporučuje uvést znění dohody uzavřené mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a MŽP k řešení střetů ložisek nerostných surovin s prvky ÚSES ze dne 16. února 2009 čj. 741/610/09 (MŽP) a ze dne 5. března 2009 čj. 7770/09/05100/05000 (MPO). 2. ČGS zdůrazňuje, že z hlediska zákonné ochrany a evidence jsou ložiska nerostných surovin zákonnými limity v území, a proto při územně plánovací činnosti a potažmo při následném využití území je nutno je respektovat podle ustanovení § 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 13, odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve Česká geologická služba * IČ 00025798 * Tel. 257 089 500 * Fax 257 531 376 * E-mail [email protected] * ID DS: siyhmun * http://www.geology.cz/

zn. SOG-441/236/2015 - str. 3/11

znění pozdějších předpisů, a na základě vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů, která v příloze č. 2 definuje prognózní zdroje zařazené do subregistrů P, R, Q a Z. Podle taxativně odstupňované zákonné ochrany se jedná o: a) využívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory; b) nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou; c) nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím; d) nevyužívaná výhradní ložiska bez chráněného ložiskového území; e) využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku a u kterých byla povolena těžba na základě územního rozhodnutí a povolení příslušného obvodního báňského úřadu; f) nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku; g) evidovaná ložiska nebilancovaná, vedená pouze v účelové databázi ČGS; h) registrované, schválené a evidované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů. 3. V dílčí části Vyhodnocení ZÚR JmK v kapitole A.3. „Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatněny ZÚR JmK“, v podkapitole „Nerostné suroviny“, je uvedena řada nepřesností opírajících se o neaktuální údaje o surovinovém potenciálu řešeného území. Na území Jihomoravského kraje je v současnosti evidováno 86 nevýhradních ložisek. Mezi nejvýznamnější a do budoucna perspektivní nevýhradní ložiska patří ložiska štěrkopísků a cihlářské suroviny. Zejména v této kapitole schází zmínka o významných využívaných ložiskách nevyhrazeného nerostu s povolenou těžbou na základě územního rozhodnutí – využívaná ložiska cihlářské suroviny (Novosedly na Moravě, Šlapanice-U cihelny), stavebního kamene (Hrubšice, Vranov u Brna), kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (Hrubšice), štěrkopísků a písků (Hrušovany u Brna-Protlas, Pohořelice -Smolín 3, Žabčice, Zaječí, Zaječí 2, Charvátská Nová Ves, Poštorná-Boky, DubňanyLouky na pískách, Krhovice, Křídlůvky-U dráhy, Oblekovice, Orlovice-BoškůvkyMoravské Málkovice aj.) – a rovněž o zbývajících rezervních ložiskách nevyhrazených nerostů (celkem v počtu 70). U většiny využívaných nevýhradních ložisek (cca 90 %) přesahuje plocha využití 25 ha. Jenom celková roční produkce štěrkopísků z využívaných ložisek nevyhrazeného nerostu na území Jihomoravského kraje činí kolem 600–650 tis. m3/rok, což je cca 45–50 % z celkové roční produkce z využívaných výhradních ložisek štěrkopísků na území Jihomoravského kraje. Aktualizované zákresy využívaných a nevyužívaných ložisek nevyhrazeného nerostu (tzv. nevýhradní ložiska) jsou definovány ustanovením § 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. ČGS v rámci zpracování ZÚR JmK je schopna poskytnout potřebné aktualizované zákresy těchto Česká geologická služba * IČ 00025798 * Tel. 257 089 500 * Fax 257 531 376 * E-mail [email protected] * ID DS: siyhmun * http://www.geology.cz/

zn. SOG-441/236/2015 - str. 4/11

ložisek, opírající se o plnění společného projektu ČGS a MŽP pod názvem „Upřesnění evidence a současného stavu využití ložisek nevyhrazeného nerostu na území ČR v návaznosti na výkaz báňsko-technických a provozních údajů Hor (MPO) 1-01 pro aktualizaci Surovinového informačního systému (SurIS)“. Cílem tohoto úkolu je aktualizace současného stavu využití a evidence využívaných ložisek nevyhrazeného nerostu (subregistry D, N) a zpřesnění údajů o jejich plošném rozsahu dotčeném těžbou na základě povolení činnosti prováděné hornickým způsobem na území ČR. Nově zjištěné poznatky a upřesnění s využitím výkazů báňsko-technických a provozních údajů Hor (MPO) 1-01 jsou nezbytně nutné pro aktualizaci SurIS a zejména pro tvorbu územně plánovací dokumentace a pro správní orgány. Na základě revizí plánů využívání ložisek (PVL), archivovaných na jednotlivých obvodních báňských úřadech, byly zajištěny aktuální souřadnice zákresů jednotlivých ložisek. Stav těžených ložisek nevyhrazeného nerostu v Jihomoravském kraji dokumentuje následující tabulka: Číslo ložiska 3164400 5271800 3183101 5230200 5280400 3063001 5236800

Název ložiska OrloviceBoškůvkyMoravské Málkovice Dubňany-Louky na pískách Hrubšice Hrušovany u Brna-Protlas Charvátská Nová Ves Krhovice Křídlůvky-U dráhy

Surovina

Provedená změna zákresu

Aktuální stav ložiska

SP

ANO

občasná těžba, rekultivace

SM

ANO

v těžbě

DK, KA

ANO

občasná těžba

DC

ANO

v těžbě

SP

ANO

v těžbě

SP

ANO

v těžbě

SE

ANO

v občasné těžbě

5271200

KunštátZbraslavec

SP, CS

ANO

3136300

Tvarožná

CS

ANO

3237800

Lechovice

CS

ANO

3137601

Novosedly na Moravě

CS

ANO

9999999

Novosedly na Moravě

SE, SP

ANO

5234200

Oblekovice

SM

NE

5235800

Pohořelice Smolín 3

SP

ANO

5244600 9324100

Poštorná-Boky Smolín-1, 2, 3

SP SP

ANO ANO

v plánu zajištění, občasná těžba v plánu zajištění, ukončená těžba s ukončenou těžbou, v likvidaci s občasnou těžbou, v plánu zajištění s povolenou těžbou, v přípravě otvírky v těžbě v plánu zajištění, zastavená otvírka v plánu zajištění s ukončenou

Česká geologická služba * IČ 00025798 * Tel. 257 089 500 * Fax 257 531 376 * E-mail [email protected] * ID DS: siyhmun * http://www.geology.cz/

zn. SOG-441/236/2015 - str. 5/11

těžbou s ukončenou těžbou, zrušené v plánu zajištění s ukončenou těžbou, v plánu zajištění v plánu zajištění, s ukončenou těžbou

5238400

Sobotovice

SP

ANO

5240800

Šitbořice

CS

ANO

5244100

Šlapanice-U cihelny

CS

ANO

3049800

Ivančice

CS

ANO

9999999

Moravský Písek -V Podluží

SP

ANO

5272400

Valtrovice

SP

NE

3035700

Vranov u Brna

SK

ANO

9999999

Tasovice

SM

NE

5194100

SP

NE

SP

NE

5278600

Zaječí Záječí-U kamenné cesty Zaječí 2

ANO

5258200

Žabčice

SP SE, SM

s plánovanou otvírkoutěžbou v těžbě v plánu likvidace, rekultivace v plánu zajištění s ukončenou těžbou v těžbě

ANO

v těžbě

5244700

v plánu otvírky

Jihomoravský kraj je důležitou surovinovou základnou i producentem vápenců a cementářských surovin, živcových surovin, stavebního kamene, štěrkopísků a cihlářských surovin. Dále pak, ačkoliv ve srovnání s celkovou potřebou státu představuje domácí těžba ropy a zemního plynu jen nepatrnou část, podílí se Jihomoravský kraj na produkci těchto surovin rozhodující měrou s ohledem na plošnou distribuci, rozlohu stávajících i prognózních ložisek, jejich objem i těžbu, ale i mírou uskutečněného jakož i plánovaného průzkumu a ve své podstatě je nejdůležitějším zdrojem těchto surovin v ČR s výjimkou několika menších ložisek (zejména zemního plynu) v Severomoravském kraji. V Jihomoravském kraji se nachází celkem 37 výhradních ložisek ropy, z nichž 28 je v současné době těžených a 7 ložisek je netěžených. Zároveň se v Jihomoravském kraji nachází celkem 58 výhradních ložisek zemního plynu, z nichž 38 je v současné době těžených a 20 ložisek je netěžených. Celková roční produkce zemního plynu má v současné době mírně klesající tendenci a pohybuje se kolem 145–150 mil. m3. Podobně je tomu u těžby ropy, kde se průměrná roční těžba pohybuje kolem 250 kt (dovoz ropy činí průměrně 8 mil. tun, především z Ruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Norska, příležitostně také z jiných států), přičemž vývoj zásob vykazuje v posledním cca 5letém období vcelku stabilní hodnoty s ohledem na vytěžitelnost bilančních prozkoumaných volných zásob uvedených surovin. Rudní suroviny se na území Jihomoravského kraje v současné době netěží a ani se zde neevidují stejně, jako se zde nevyskytují žádná ložiska uranu. Co se týče palivoenergetických surovin, nachází se zde 5 nevyužívaných ložisek lignitu (Hodonín, Hodonín-Břeclav, Ježov-Pokrok-Barbora 2, Kyjov-Svatobořice a Rohatec).


zn. SOG-441/236/2015 - str. 6/11

V Jihomoravském kraji jsou dále evidovaná významná nerudní ložiska, zejména nevyužívané ložisko drahých kamenů (Rašov), jedno nevyužívané ložisko kaolínu pro keramický průmysl (Únanov), 3 nevyužívaná ložiska kaolínu pro papírenský průmysl (Mašovice-Hradiště, Plenkovice, Únanov-sever 3), dále 6 nevyužívaných ložisek živcového kaolínu (Mašovice-Hradiště, Únanov, Únanov-Liščí Díra, Únanov-sever, ÚnanovTvořihráz, Únanov-východ), 1 využívané ložisko (Březinka) a 1 ložisko nevyužívané (Malonín) jílů žáruvzdorných na ostřivo, 4 nevyužívaná ložiska jílů nežáruvzdorných, (Letovice-Havírna, Poštorná-jíly, Poštorná-písky a Šatov), 1 nevyužívané ložisko jílů žáruvzdorných ostatních (Voděrady-Zbraslavec), dále 2 nevyužívaná ložiska bentonitů (Ivančice-Réna a Poštorná), dále 4 využívaná významná ložiska živcových surovin (Bratčice, Hrušovany u Brna, Hrušovany u Brna-Protlas, Ledce-Hrušovany u Brna) s celkovou roční produkcí cca 35 tis. tun a 6 nevyužívaných ložisek živcových surovin (Ivančice-Němčice, Medlov, Medlov-Smolín, Smolín-Žabčice, Smrček a Žabčice-Smolín). Na území Jihomoravského kraje se dále z nerudních surovin využívá 6 ložisek slévárenských písků s celkovou produkcí 23 tis. t ročně (ložiska Blansko 2-Mošna, Nýrov, Rudice-Seč, Spešov-Dolní Lhota-3129900, Spešov-Dolní Lhota-3129901 a Voděrady) a dále 6 nevyužívaných ložisek slévárenských písků (Babolky, Blansko 1-Jezírka-3090400, Blansko 1-Jezírka-3090401, Boskovice-Chrudichromy, Deštná-Dolní Smržov a RudkaKunštát). V Jihomoravském kraji jsou 2 významná výhradní ložiska vysokoprocentního vápence (Mokrá u Brna, Malhostovice), z čehož je jedno těžené (Mokrá u Brna) s celkovou těžbou dosahující cca 450 tis. tun ročně, dále 5 využívaných ložisek vápenců ostatních (Čebín, Líšeň 2, Líšeň-Lesní lom, Mokrá u Brna a Ochoz u Brna) o celkové roční produkci cca 800 tis. tun a 3 ložiska nevyužívaná (Čebín-Dálky, Horákov, Uherčice-Horka-Korolupy). Na území Jihomoravského kraje se dále nacházejí 2 výhradní ložiska karbonátů pro zemědělské účely (Zblovice, Horákov), přičemž ložisko Zblovice je využívané o celkové roční produkci 20 tis. tun. Na řešeném území je jedno těžené výhradní ložisko cementářské korekční sialitické suroviny Mokrá u Brna s těžbou 170 tis. t za rok a dále 3 ložiska této suroviny netěžená (Horákov, Maloměřice-Hády, Rudka-Kunštát). Ze stavebních surovin se na území Jihomoravského kraje nacházejí 4 výhradní nevyužívaná ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (Březina u Křtin, Jedovnice, Křtiny, Nedvědice-Sejřek). V Jihomoravském kraji se eviduje velké množství ložisek stavebních surovin. V řešeném kraji se nachází celkem 13 těžených výhradních ložisek stavebního kamene (Dolní Kounice, Lažánky, Lhota Rapotina, Luleč, Olbramovice, Omice, Opatovice-20, Pavlice, Předklášteří, Předklášteří-Dřínová, Příbram-Mariánské Údolí, Tasovice a Želešice) s celkovou roční těžbou cca 1 500 tis. m3, ložiska s největší těžbou jsou ložiska Lhota Rapotina, Luleč, Olbramovice, Předklášteří a Želešice. Rezervních ložisek stavebního kamene, která se v současné době netěží, je na území kraje celkem 15 (Březina-Bačkovec, Černá Hora, Černín, Drysice, Habrovany, Hostěradice, Hostěradice-Paseka, Ivanovice u BrnaJinačovice, Jamolice-Havraň, Křenůvky, Olšany, Opatovice-19, Štítary-Pavlice-Kraví hora, Újezd u Boskovic-Babylon, Žerůtky-Kravsko).


zn. SOG-441/236/2015 - str. 7/11

V Jihomoravském kraji je 10 využívaných výhradních ložisek štěrkopísků a písků (Božice 2, Bratčice, Bzenec, Bzenec-Vracov, Černovice-Jenišova jáma, Hrušovany u Brna, LedceHrušovany u Brna, Tasovice, Valtice, Valtice 2) s celkovou produkcí ve výši 900–1 000 tis. m3, nejvýznamnější z nich jsou Bratčice, Bzenec-Vracov, Hrušovany u Brna, LedceHrušovany u Brna). Nevyužívaných ložisek štěrkopísků je na území kraje 7 (Božice, Božice 6, Medlov, Uherský Ostroh-Moravský Písek, Valtice 3, Velký Karlov-Dyjákovice, ŽabčiceSmolín), přičemž jedno ložisko je v přípravě otvírky (ložisko Moravský Písek-Uherský Ostroh), jelikož pro záměr pod názvem „Těžba a úprava štěrkopísků v Uherském Ostrohu 2“ bylo MŽP dne 9. března 2015 pod čj. 12289/ENV/15 vydáno souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. V Jihomoravském kraji jsou 4 využívaná významná výhradní ložiska cihlářské suroviny (Hevlín, Hodonín-01, Novosedly na Moravě, Šlapanice) s celkovou výší těžby cca 400 tis. m3/rok suroviny. Dále je zde 16 nevyužívaných ložisek cihlářské suroviny (Boskovice 1, Boskovice 3, Dědice, Hodonín-02, Hodonín-03, Hustopeče u Brna 2, Modřice, Neslovice, Nosislav, Pustiměř, Ratíškovice, Velká nad Veličkou, Velké Opatovice-Borotín, Velké Pavlovice, Velké Pavlovice-Išperky a Židenice). Dále se na území Jihomoravského kraje nachází celkem 86 nevýhradních ložisek nerostných surovin, z nichž 16 ložisek je v těžbě a 70 ložisek je netěžených. Ze stavebních surovin jsou zde nejvíce zastoupena využívaná nevýhradní ložiska štěrkopísků (cca 11) s celkovou roční těžbou 650–700 tis. m3 suroviny. 4. Za závažný nedostatek posuzovaného materiálu ČGS považuje neúplnost zákresů surovinového potenciálu Jihomoravského kraje a to ve výkresu č. II.2. „Koordinační výkres“ textové části Odůvodnění ZÚR JmK a výkresu č. A.4 „Vlivy na horninové prostředí“ textové části III. Vyhodnocení ZÚR JmK. V těchto výkresech jsou sice podle platné geologické a horní legislativy zakreslena výhradní ložiska, dobývací prostory (DP), chráněná ložisková území (CHLÚ) a vybrané prognózní zdroje vyhrazených nerostů, nicméně v nich schází kompletní zákresy těžených a netěžených ložisek nevyhrazeného nerostu a další prognózní zdroje subkategorie Q a R – resp. evidované a registrované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů. Zatímco v příslušných výkresech jsou zobrazena výhradní ložiska, CHLÚ a DP, včetně schválených prognózních zdrojů, naopak zcela chybí zákresy využívaných a nevyužívaných (rezervních, významných) ložisek nevyhrazených nerostů a registrovaných a evidovaných prognózních zdrojů, které musí být na základě ustanovení § 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, součástí územní dokumentace. ČGS doporučuje do „Koordinačního výkresu“ a výkresu „Vlivy na horninové prostředí“ kompletně doplnit veškerá ložiska nevyhrazených nerostů (resp. nevýhradní ložiska nerostných surovin) v souladu s ustanovením § 13, odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších zákonů, a zároveň zákresy veškerých registrovaných (R) a evidovaných (Q) prognózních zdrojů nerostných surovin, které jsou v souladu s plněním přílohy č. 2 č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a Česká geologická služba * IČ 00025798 * Tel. 257 089 500 * Fax 257 531 376 * E-mail [email protected] * ID DS: siyhmun * http://www.geology.cz/

zn. SOG-441/236/2015 - str. 8/11

vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů. Podle aktualizovaného přehodnocení prognózních zdrojů se na území Jihomoravského kraje nachází 1 schválený (pro vyhrazené nerosty – subregistr P), 9 registrovaných – schválených (pro nevyhrazené nerosty – subregistr R) a 48 evidovaných (pro vyhrazené a nevyhrazené nerosty – subregistr Q) prognózních zdrojů zařazených do subregistrů P, R a Q. V rámci úkolu ČGS „Revize prognózních zdrojů“ byla většina prognóz, lokalizovaných v bývalých okresech Jihomoravského kraje, podle hodnotících parametrů a z důvodu neřešitelných střetů zájmů zrušena. 5. ČGS se neztotožňuje se závěry a tezemi uvedenými v podkapitole „Stavební suroviny“ kapitoly A3 Vyhodnocení ZÚR JmK, týkajícími se dlouhodobé životnosti zásob stavebních surovin. Velmi nízká životnost celkových disponibilních zásob je u využívaných ložisek štěrkopísků a stavebního kamene. Například velmi nízké objemy využitelných zásob zaujímají následující využívaná ložiska stavebního kamene – Dolní Kounice, Omice, Pavlice, Předklášteří, Předklášteří-Dřínová, Příbram-Mariánské Údolí aj., dále následující využívaná výhradní ložiska štěrkopísků – Tasovice, Valtice, Valtice 2 a nevýhradní ložiska štěrkopísků – Zaječí 2, Zaječí, Charvátská Nová Ves, Dubňany-Louky na pískách, Krhovice, Křídlůvky-U dráhy, Oblekovice, Orlovice-Boškůvky-Moravské Málkovice. Z provedené analýzy zásob štěrkopísků na všech využívaných ložiskách štěrkopísků v Jihomoravském kraji vyplývá, že celkem 11 využívaných výhradních a nevýhradních ložisek štěrkopísků a celkem 7 využívaných výhradních a nevýhradních ložisek stavebního kamene zaujímá nízkou životnost zásob a to max. od 2 do 6 let. V případě ukončení těžeb na výše vyjmenovaných výhradních a nevýhradních ložiskách dojde k úbytku, resp. výpadku roční produkce štěrkopísků v objemu cca 300–400 tis. m3 a u stavebního kamene v objemu cca 300 tis. m3. Přestože na řadě zbývajících těžených ložisek jsou evidované dostatečné zásoby, jedná se o zásoby hluboko za hranicí DP v rámci CHLÚ s nízkými zásobami uvnitř plánu otvírky a postupu dobývání (POPD) a DP. Uvážíme-li navíc, že pouze část zásob bilančních volných představuje zásoby schválené k těžbě v rámci POPD či PVL, může být skutečný úbytek zásob na stávajících těžených ložiskách ještě podstatně vyšší. Nikde přitom vzhledem ke střetům zájmů a pozemkovým vztahům neexistuje garance, že se povolovací proces těžby podaří úspěšně dokončit i ve zbylé části těchto ložisek. Rezervních zdrojů ložisek štěrkopísků je sice dostatek, není však zájem na rozšiřování počtu zdrojů, ovšem těžební životnost zásob stávajících zdrojů štěrkopísků je kriticky nízká a tak je nutno včas umožňovat přípravu těžby na rezervních ložiskách s dostatečným objemem a kvalitou zásob s přihlédnutím k tomu, že časový úsek, než dojde k vlastnímu řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, popř. hornické činnosti, je většinou velmi dlouhý. Je jasné, že proces využívání ložisek je dynamická kategorie, prvořadě závislá na potřebách trhu, vývoji cen nerostných surovin, energie, dopravy, dosažené úrovni technologie jejich těžby a zpracování, vývoji zaměstnanosti a v neposlední řadě na podílu prostředků, vynakládaných na sanaci a rekultivaci těžbou postiženého území. V souvislosti s využíváním ložisek štěrkopísků lze běžně uvažovat s několikaletou procedurou od Česká geologická služba * IČ 00025798 * Tel. 257 089 500 * Fax 257 531 376 * E-mail [email protected] * ID DS: siyhmun * http://www.geology.cz/

zn. SOG-441/236/2015 - str. 9/11

přípravy záměru k těžbě. Proto je nezbytné přistupovat k jednotlivým novým těžebním záměrům s přiměřenou časovou perspektivou. Není okamžitě možné využití dalších nových zdrojů až po dotěžení stávajících. S využitím dalších evidovaných a netěžených ložisek se z důvodů obtížně řešitelných střetů zájmů dlouhodobě nepočítá. Z toho vyplývá, že pro zachování kontinuity potřebného ročního objemu surovinové produkce štěrkopísků pro zásobování Jihomoravského kraje je třeba zachovat vyváženost počtu využívaných ložisek, a tudíž po ukončení těžby vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality. Velký počet rezervních nevyužívaných výhradních a nevýhradních ložisek na území Jihomoravského kraje z důvodu doposud nepřekonatelných střetů zájmů (zejména s kvalitní bonitní třídou I. a II. zemědělského půdního fondu [ZPF], dopravní zatížení, dopady na ochranná pásma vodních zdrojů apod.) nepřipadá v úvahu k jejich budoucímu využití. Většina zásob je rovněž pokryta ZPF kvalitní bonitní třídy a zároveň velké objemy zásob byly převedeny do kategorie zásob vázaných či nebilančních. Zároveň na řadě z těchto nevyužívaných ložisek jsou velmi nízké a nerentabilní zásoby suroviny s vysokým objemem nekvalitních poloh výklizů apod. 6. V textových kapitolách č. E Návrhu ZÚR JmK, dále v kapitole č. G Odůvodnění ZÚR JmK a v kapitole A3 Vyhodnocení ZÚR JmK postrádá ČGS zmínku o narůstajícím trendu těžby nerostných surovin a zvyšujícím se podílu nevýhradních těžeb – to by mělo mít i reflexi v doporučujících kapitolách k ochraně životního prostředí v otázce zahlazování následků těžeb. ČGS doporučuje text doplnit v kontextu výše uvedených tezí ad a) až e). 7. Forma zpracování problematiky využití a ochrany nerostných surovin je většinou nedostatečná a v lepším případě je tato problematika zpracována alespoň standardním způsobem. Vlastní ložisková kapitola podává velice stručný a navíc neaktuální přehled zastoupených surovin s pouhým upozorněním na těžená a netěžená výhradní ložiska. V aktuálně platných ZÚR JmK se tedy zohledňují pouze výhradní ložiska nerostných surovin, přičemž v souvislosti s rozvojem soukromého podnikání v těžebním průmyslu stále více roste zájem o využívání ložisek nevyhrazených nerostů, především kvůli jejich přímé k vazbě na příslušné pozemky. Nedostatečně se zdají být ošetřené některé věcné a právní návrhy v problematice postupného využívání nerostných surovin a jejich budoucí ochrany a významnosti. Ložisková kapitola se omezuje pouze na výčet ložisek, případně prvků jejich ochrany, ale naprosto chybí vize jakékoliv koncepce rozvoje, jak je tomu u jiných kapitol (energetika, doprava, průmysl, životní prostředí apod.). Rozpracování ložiskové kapitoly je zcela nevyvážené vzhledem k rozsahu zpracování ostatních problémových okruhů (životní prostředí, doprava, energetika apod.). Zvláště důležité je přitom provázání navrhovaných investičních záměrů se zajištěním potřebných stavebních surovin.


zn. SOG-441/236/2015 - str. 10/11

Z analýzy střetů zájmů mezi zákonnou ochranou přírody a krajiny a ochranou ložisek nerostných surovin plyne, že velký počet významných, ba i nadregionálních či celostátních ložisek nerostných surovin, je součástí prvků ÚSES (lokálních biocenter, NRB, VKP apod.). Budoucí využití těchto ložisek je výrazně limitováno jednostranným pohledem ve smyslu ochrany přírody a krajiny, aniž by při schvalovacím procesu tohoto krajinného fenoménu bylo přihlédnuto k již zákonem stanovené ložiskové ochraně, popř. budoucímu využití ložisek nerostných surovin. Aby se výše uvedeným nedostatkům předešlo, ČGS doporučuje, aby podkladem pro obsahovou náplň ložiskové problematiky v nově zpracovávaných ZÚR JmK byly průběžně verifikované informace z dokumentu Aktualizace RSP JmK. RSP JmK byla zpracovaná ČGS v roce 2003. Pro účely zpracování ZÚR JmK tedy ČGS považuje za nezbytné v dostatečném časovém předstihu aktualizovat RSP JmK. I do budoucna je naprosto nezbytné kvalifikovaně upřesňovat a aktualizovat současné i budoucí využívání a ochranu surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby suroviny v souladu s platnými právními předpisy podle průběžně aktualizované RSP JmK, která plní funkci územně analytických podkladů ve smyslu postupného využívání ložisek nerostných surovin v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a umožňuje tak vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za ložiska postupně dotěžovaná. ČGS se od doby finálního předání a obhájení regionálních surovinových politik jednotlivých krajů ČR soustavně podílí na průběžné verifikaci a odborné interpretaci surovinového potenciálu v rámci jednotlivých krajů. Optimální časový úsek pro aktualizaci regionálních surovinových politik je 5 až 7 let, což je období, během něhož se mohou měnit některé významné parametry či trendy ve využívání nerostných surovin. S ohledem na změněnou situaci na světovém trhu s nerostnými surovinami a na rostoucí spotřebu např. stavebních surovin v ČR je žádoucí, aby ty kraje, které dosud své regionální surovinové politiky neaktualizovaly, tak učinily. Vzhledem k tomu, že evidence a zákonná ochrana ložisek nerostných surovin a prognózních zdrojů podle platných předpisů doznává v poslední době dynamických změn, je nutné proto vycházet z aktuálních informací (aktuální stavy využívání a evidence výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin, promítnutí výsledků rebilancí/přehodnocení výhradních ložisek nerostných surovin, nových výsledků výpočtu zásob nerostných surovin a výsledků přehodnocení prognózních zdrojů, nově stanovené či zrušené DP, nově stanovená CHLÚ, nová průzkumná území, stanovení předchozích souhlasů na stanovení DP apod.). Řada významných ložisek nerostných surovin byla přehodnocená anebo již odepsaná. Zároveň tím u mnohých ložiskových objektů došlo ke změně zákresu a zejména přehodnocení objemu zásob a jejich klasifikace, popř. k jejich znovuotevření. U řady ložisek jsou plánované záměry na jejich využití anebo se poukazuje na věcné a právní aspekty spojené s problematikou ploch nově navržených k těžbě nerostných surovin. U některých ložisek proběhly podrobnější průzkumy z hlediska hydrogeologického posouzení a upřesnění hydrogeologických poměrů v územích ochranných pásem vodních zdrojů a vyhodnocení monitoringu podzemních a povrchových vod. Česká geologická služba * IČ 00025798 * Tel. 257 089 500 * Fax 257 531 376 * E-mail [email protected] * ID DS: siyhmun * http://www.geology.cz/

zn. SOG-441/236/2015 - str. 11/11

Dalším důvodem zpracování aktualizace RSP JmK je postupně rostoucí intenzifikace těžby stavebních surovin, zejména štěrkopísků na území Jihomoravského kraje, spojená s nárůstem zájmu o otvírku dalších dosud netěžených ložisek. Od doby předání RSP JmK proběhlo na některých ložiskách řízení EIA o zahájení nové těžby, popř. o rozšíření či pokračování těžby (viz např. záměry na rozšíření lomu Tasovice v DP, pokračování těžby v lokalitě Luleč – nevýhradní ložisko, pokračování těžby v DP Opatovice I ložiska Opatovice-20, POPD a těžba v DP Hostěradice I na ložisku Hostěradice-Paseky, pokračování těžby v DP Božice V na ložisku Božice 2, dobývání nevýhradního ložiska štěrkopísků Dubňany apod.). Je rovněž pozorovatelné, že nastává u řady ložisek velmi markantní úbytek vytěžitelných zásob a další využitelnost jejich zásob s rozšířením těžby je z důvodů závažných dopravně-územně-ekologických střetů velmi problematická. Bohaté zásoby ložisek stavebních surovin jsou naopak koncentrovány pouze do území zemědělských ploch s vysokou třídou bonity ochrany ZPF I. a II. třídy.

Závěr ČGS doporuč uje, aby do pře dlože né ho vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoj e Jihomoravs kého kraje na udrž itelný roz voj území byly zohledněny a zapra covány výše uvedené věcné připomínky . ČGS připomíná, že ložiska nerostných surovin jsou zákonnými limity území, a proto při zpracování územně plánovacích dokumentací je nutno vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 13, odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů, což v daném případě představují veškerá ekonomicky významná ložiska nevyhrazeného nerostu a prognózní zdroje a rovněž zdroje podzemních vod, které mohou být předmětem budoucího využití.

Vypracoval: Ing. Josef Godány – specialista ČGS pro ložiskovou geologii Spolupráce: RNDr. Vlastimila Dvořáková – specialistka ČGS pro problematiku ropy a zemního plynu Ing. Jan Šikula, Ph.D. – oblastní specialista ČGS pro ložiskovou geologii

Schválil:

Digitálně podepsal RNDr. Jan Čurda DN: c=CZ, o=Česká geologická služba [IČ 00025798], ou=328, cn=RNDr. Jan Čurda, serialNumber=P415102 Datum: 2015.04.28 07:57:39 +02'00'

RNDr. Jan Čurda vedoucí Správy oblastních geologů ČGS


Česká geologická služba

Recommend Documents