Česká ekonomika a česká daňová struktura- vzájemné vazby a konkurenceschopnost Miroslav Zámečník BUSINESS & INFORMATION FORUM 2011
I know it is not a recent history but if you do not know the history, you do not understand the challenges ahead. Something for the car buffs. In 1897 the first automobile in the Austro-Hungarian Empire The “Präsident” came into existence- a dozen years after Karl Benz built the first automobile.
Some more Tatra automobiles. This one was really great: T 77 from 1934, as it changed the car design
Still more great Tatras: T-87 (1937-1950), this one travelled around the world in 1948, a great car built in very sad times. With top speed of over 160 km/h, it was one of the fastest salloons of its time, with perfect aerodynamics. Rear light alloys V8 engine, air cooled. Very durable, half the fuel consumption compared to its peers. A 1941 model was just voted a „ collectible car of the year“ by New York Times’s readers in 2010. An important discovery: Americans have a good taste☺
And the last one that was beautiful: T-603, even though built in the commie times, now a great collectible, though very expensive
On top: prototype 1955, bottom left, the last model 1975, right, Monte Carlo
The last of its breed- could not compete with a mercedes or a beemer anymore: T 613, the black one is the initial model from1975 (production continued until 1995) and T 700, the violet one (1996-1998). Still had the same rear , air cooled V 8 engine, by then a hopeless obsolescence.
Škoda built some nice cars too, this is Felicia Cabrio (top left) and Octavia Saloon(top right) from 60’s, and 110 R coupé from early 70’s (bottom left) but look at the decline in late 70’s ( a 105 at bottom right, the debacle). In 1992, Škoda was sold to Volkswagen, and it got a future.
Automotive v Česku 2010: Komparativní výhoda daná tradicí+zahraniční kapitál
Český zahraniční obchod (saldo- pozor v FOB paritě; v mil Kč)
Takhle vypadá úspěch 1.0
43
World Export Shares (Percent)
0.9
42 Czech Republic
0.8
41
0.7 40 0.6 39
European Union (rhs) 0.5
38 0.4 37 0.3 Slovak Republic
36
0.2
35
0.1
0.0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
34 2009
Strukturální bilance českého vývozu
NÁKLADOVÁ KONKURENCESCHOPNOST Graf 1: Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100)
Zdroje: Eurostat, Aleš Michl, Miroslav Zámečník
CO NÁS ŽIVÍ? Vysoká koncentrace komparativní výhody do velmi malého počtu z celkem 7000 celních položek zboží a 50 skupin služeb
Data – vývoj 2008 (světle modrá) a 2009 (tmavě modrá)
Zatímco Německo ale i severské státy na svém území s průmyslem propojují vědecká a designová centra, v ČR toto propojení, ale i tato implementačně orientovaná střediska chybí.
Zdroje: Vlastní výpočty autorů – Michal Mejstřík, Petr Janský ve spolupráci s CzechTrade
Česká ekonomika je mimořádně závislá na zpracovatelském průmyslu Czech Exports by Industries
15
Machinery and Transport Equipment Chemicals and Related Products
Contributions to growth, by industries
Manufactured Goods Other
100
10
90 80
5
70 60 50
0
40
Total Output -5
30
Manufacturing
20 10
Wholesale and retail trade
0
-10
1999
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2008
14
A čelí tvrdé konkurenci z nízkonákladových zemí Changes in the Market Shares for the Imports into EU from Machinery & Transport Equipment 1999-09 2007-09 China 8.0 1.8 United States -3.7 0.7 Poland 2.0 0.7 Czech Republic 2.2 0.6 Romania 0.7 0.4 Spain 0.2 0.3 Slovak Republic 1.0 0.3 Hungary 0.9 0.1 Turkey 1.0 0.0 India 0.4 0.3 Switzerland -0.1 0.2
Manufacturing 1999-09 2007-09 China 9.2 2.1 United States -1.2 0.5 Poland 1.0 0.4 Switzerland -0.5 0.4 Japan -1.1 0.3 Netherlands -0.3 0.3 Bangladesh 0.5 0.3 Turkey 0.6 -0.1 India 0.6 0.2 Czech Republic 0.5 0.1 Slovak Republic 0.4 0.1
15
Je relevantní argumentace o celkových nízkých nákladech na zaměstnance ve srovnání s EU 15 v kontextu globální ekonomiky? ČR má mimořádně velký podíl zpracovatelského průmyslu, kontrolovaného zahraničními vlastníky, a proto musí pečlivě sledovat cenovou/nákladovou konkurenceschopnost s „emerging markets“, protože v necenových faktorech je zatím slabá. Podle mezinárodního srovnání U.S. Department of Labor, Bureau of Labor Statistics, činily celkové hodinové dolarové kompenzační náklady na produkčního dělníka ve zpracovatelském průmyslu v roce 2008: Brazílii 6,93 Mexiku 3,12 Singapuru 9,83 Hongkongu 5,91 Tchajwanu 6,95 Maďarsku 7,52 Polsku 8,26 Portugalsku 9,83 České republice 10,35 Číně 1,36, ale velmi rychle rostou
Demografie bude problém- na rozdíl od rozvojových zemí (s výjimkou Číny), které na nás budou tlačit zdola 90 80
Old-Age Dependency Ratio (Above 64 in percent of 15-64 year-olds)
70 60
2007 2060
50 40 30 20 10 0 Czech Hungary Republic Source: European Commission.
Poland
Slovak Republic
EU-15
EU-12
17
Zvlášť když nepohneme s produktivitou 80 75
Productivity Relative to Euro 15 (100)
70 65 60 55 50 CZE, per hour
45
SLK, per hour
40
CZE, per person 35
SLK, per person
30 1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
18
A nezvedneme tempo inovací • V inovacích ztrácíme
A nezlepšíme podmínky pro podnikání a vzestup produktivity Doing Business: Rankings by Category, 2011 Czech Republic Slovak Republic Ease of Doing Business Rank Starting a Business Dealing with Construction Permits Registering Property Getting Credit Protecting Investors Paying Taxes Trading Across Borders Enforcing Contracts Closing a Business
63 130 76 47 46 93 128 62 78 32
41 68 56 9 15 109 122 102 71 33
Germany 22 88 18 67 15 93 88 14 6 35
Source: Doing Business.
20
Podíl jednotlivých typů daní na celkových daňových výnosech v zemích OECD 1965
1975
1985
1995
2000
2008
DPFO
26
30
30
27
25
25
DPPO
9
8
8
8
10
10
Sociální pojištění
18
22
22
25
24
25
(zaměstnanci)
( 6)
( 7)
( 7)
( 9)
( 9)
( 9)
( 10)
( 14)
( 13)
( 14)
( 14)
( 14)
Daň z objemu mezd
1
1
1
1
1
1
Majetkové daně
8
6
5
6
6
5
Všeobecné spotřební daně (DPH)
12
13
16
19
19
20
Specifické spotřební daně
24
18
16
13
12
10
Ostatní
2
2
2
3
3
3
Celkem
100
100
100
100
100
100
(zaměstnavatelé)
1. 2. 3. 4.
Zelenou barvou jsou vyznačeny daně, kde je výnos v ČR podstatně nižší než v zemích OECD, a samotná daň má nízké distorzní účinky (v ČR 1,2%, 2008) Oranžovou barvou jsou vyznačeny daně, které mají relativně nízké distorzní účinky a mohou být použity pro žádoucí změny v daňové struktuře ČR (velmi nízký podíl DPFO: 10,8%). Červenou barvou jsou vyznačeny daně, jež mají vysoké distorzní účinky a při změnách daňové struktury by měly být sníženy (v ČR 45%, 2008) Modře jsou vyznačeny daně, která brzdí ekonomický růst, mají vysoké distorzní účinky, a jsou vystaveny daňové konkurenci (podíl na celkových daňových výnosech v ČR: 13%, 2008)
Daňová struktura ČR v mezinárodním srovnání
Daňové výnosy v EU jako % HDP (2008; Eurostat)
Mezní efektivní sazby DPPO- proč ta preference vysoké finanční páky
Diskuse k DPH • DPH je atraktivní mj.proto, že dovede zdanit příjem u skupin obyvatelstva, které dovedou manipulovat s daňovým základem, a má relativně malé distorzní účinky, ale… • Celkový výnos daně může přesunem do základní sazby u položek s vysokou cenovou elasticitou poptávky klesnout- z čistě fiskálního hlediska takový přesun nemá cenu (knihy, printová média) a jsou zde i další faktory • I u položek s nízkou cenovou elasticitou je třeba přihlížet k dalším faktorům, v první řadě k cenové hladině v okolních zemích- nákupní turistika a její dopad na daňový výnos u položek, které jsou v zahraničí levnější • Sociální dopady lze z větší části kompenzovat, ale vždy musejí být nekompenzovaní, jinak to nemá fiskální význam • Dopad na veřejné služby , značný část výnosu odčerpá sektor veřejných služeb(zdravotnictví- léky, atd.), protože mobilizovat úspory není vůbec jednoduché, zvlášť ne v Česku těchto dnů
A million$$$ Question: Kde brát a nestřelit se do vlastní nohy? • Když ne DPH, tak kde najdeme dostatečný zdroj daňových příjmů, který by nedeformoval ekonomiku, nebránil růstu a zaměstnanosti ? • majetkové daně teoreticky nejlepší, ale velmi nepopulární • druhé pásmo DPFO pro levici atraktivní, ale ve skutečnosti málo výtěžné, pokud se nepůjde na střední vrstvy • korporátní daně odradí investory • ekologické daně postihnou průmysl s jeho vysokým podílem na zaměstnanosti
Top 12 daňové struktury •
•
•
•
•
•
Zrušit zdanění superhrubé mzdy a upravit nominální sazbu DPFO. – Omezit rozsah výjimek a odečitatelných položek u DPFO, z nichž mnohdy profitují příjmově nadprůměrné vrstvy. Velmi intenzivně ladit vazby daňové soustavy a sociálních podpor a dávek v zájmu zvýšení stimulů pro hledání formálního zaměstnání (tax-benefit analýza). Ideálním stavem je jedna integrovaná dávka pro slabé a potřebné (Mirrlees). Udělat s pořádek v rodinné politice tak, aby výsledkem byly lepší služby pro rodiny s malými dětmi na jedné straně a podstatně vyšší zaměstnanost žen v příslušných věkových kohortách na straně druhé. Snížit daňový klín u příjmů z práci, přinejmenším pro nízkopříjmové prostřednictvím zavedení „podlahy“, tj. nezdanitelného minimální ho základu při výpočtu odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění v zájmu udržení pracovních míst pro marginální pracovní sílu. U všech příjmových skupin zvážit přesun zátěže ze zaměstnavatele na zaměstnance při následném zvýšení příjmu, aniž by se čistý příjem v první iteraci (bez zavedení podlahy) jakkoli změnil. Najdou se studie, které tvrdí, že nižší distorzní efekt než sociální a zdravotní daň majoritně placená zaměstnancem má DPFO. Zvážit separátní režim pro OSVČ- komunitní prémii pro OSVČ v případě zdravotního pojištění kalkulovanou pro kohortu OSVČ (uzavřený pool), případně kombinaci komunitní prémie s přirážkou pro vyšší příjmové skupiny OSVČ až do úrovně ekvivalence se stejně honorovanými zaměstnanci (fakticky by se jednalo o příspěvek na solidaritu). Zavedení zástupné platby za nevýdělečně činné rodinné příslušníky domácnosti OSVČ je jednak komplikované, jednak by mohlo být prohibitivní.
Top 12 (II.) • • •
•
• •
•
Simulovat Notional Defined Contribution pro kohortu OSVČ při nastavení paušálu pro důchodové pojištění OSVČ – ať to vidí, když šidí. Je to neúplné řešení, ale počítal to někdo? Zvýšit majetkové daně, které mají nejmenší distorzní účinek. Pominout nelze ani efekt fiskálně neutrálního, postupného, v čase rozloženého zvýšení ekologických daní a ETS povolenek jako zdroje pro alespoň částečné financování snížených daňových klínů u příjmů z práce. Zde opatrně, nejprůmyslovější země EU nemůže jinak, distribuční efekty mohou být u kapitálově intenzivních, ekologicky náročných oborů značné. Zvážit možnost zavedení spotřebních daní u potravin s vysokým obsahem cukru a živočišných tuků s prokázaným vlivem na zdravotní stav populace (méně distorzní účinky než všeobecný daňový výnos; Pigouviánská daň). Dánský model- zkoumat průsaky u výnosu ze SukkerTax v Dánsku vs. Německo a Švédsko. Omezení distorzí u daně z příjmů právnických osob při zachování sazby. Korektní by bylo nedanit „normální“ výnosnost investic, přinejmenším však nezvýhodňovat financování prostřednictvím dluhu. Sjednocení sazeb DPH: jedna sazba DPH je lepší než současný systém, přičemž dopady na slabé a potřebné je možno kompenzovat cílenými sociálními dávkami, a ještě stále dost peněz zůstane, neboť ze snížené sazby profitují velmi výrazně i příjmově nadprůměrné vrstvy. Otázkou je rozsah výjimek, Mirrlees doporučuje zavést DPH ve finančních službách a bydlení. U spotřebních daní je třeba přijmout rytmus okolních zemí, tedy nezvyšovat spotřební daně ve významném předstihu a rozsahu před sousedními státy, a vyhnout se tak negativním vedlejším efektům, jež mohou znamenat snížení výnosu.
