bá ta Da
Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism
ze
Oddělení inovací a trendů
ec
Cz „Česká republika – bezpečná destinace“
ou
hT m
ris 1
OBSAH
ze
bá ta Da
1. ÚČEL A CÍL STUDIE..........................................................................................3 2. VYMEZENÍ POJMU BEZPEČNOST.................................................................5 3. GLOBAL PEACE INDEX .....................................................................................10 4. KRIMINALITA .......................................................................................................21 4.1 Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu...............................................21 4.2 Mapa politických rizik spol. AON ...................................................................29 4.3 Policejní statistiky ...........................................................................................34 5. TERORISMUS .......................................................................................................47 5.1 Mapa teroristických hrozeb spol. AON ............................................................48 5.2 Terorismus v rámci Evropské unie...................................................................53 5.3 Situace v České republice ................................................................................57
ou
hT
ec
Cz m
ris 2
1. ÚČEL A CÍL STUDIE Česká republika jako ideální destinace k trávení volného času, uzavírání obchodů či konání nejrůznějších akcí, disponuje poměrně dobrou nabídkou služeb i infrastruktury. Primární otázkou při rozhodování o cílové destinaci je přirozeně bezpečnost a to v nejširším
slova
smyslu.
Agentura
CzechTourism
usiluje
o
dlouhodobou
bá ta Da
konkurenceschopnost České republiky na poli mezinárodního cestovního ruchu prostřednictvím řady cílených marketingových aktivit. Právě úroveň bezpečnosti
v České republice může být aktivně využita pro potřeby komunikace a propagace v tuzemsku, ale i v zahraničí. Cílem zprávy o stavu bezpečnosti České republiky z pohledu cestovního ruchu je shromáždit informace z různých nezávislých zdrojů a konstatovat tak úroveň bezpečnosti v České republice, nikoli objasňovat příčiny. Pro analyzování
získaných dat, byla jako nejvhodnější metoda zvolena konfirmační analýza. Pod pojem
ze
bezpečnost lze zahrnout celou řadu ukazatelů a kritérií. Tato zpráva objektivně hodnotí úroveň bezpečnosti z pohledu mírových podmínek, kriminality, hrozby teroristických útoků, hygieny, přírodních hrozeb a tolerance vůči národnostním, náboženským
Cz
a sexuálním minoritám. Výsledné parametry za jednotlivé ukazatele jsou následně porovnávány s vybranými členskými státy Evropské unie. Do okruhu srovnávaných
ec
zemí jsou zahrnuty sousední státy České republiky, členské státy Visegrádské čtyřky (V4), státy významné pro ČR z hlediska příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení. Česká republika bude srovnávána celkem s deseti evropskými zeměmi. Následně
hT
hlavní město Praha, jako primární cíl zahraničních návštěvníků, je porovnávána s metropolemi vybraných zemí EU. Jednotlivé části zprávy o stavu bezpečnosti České
ou
republiky z pohledu cestovního ruchu mají své odborné garanty.
Kriminalita má zásadní vliv na hodnocení úrovně bezpečnosti v destinaci. V kapitole
4
věnované
kriminalitě
jsou
využity
informace
z Indexu
ris
konkurenceschopnosti v cestovním ruchu, mapy politických rizik společnosti AON a policejních statistik kriminality porovnávaných zemí.
m
Globální hrozba přítomnosti terorismu ve společnosti je nepochybně důležitou součástí hodnocení bezpečnosti. Kapitola 5 je zaměřená na bezpečnost České republiky z pohledu hrozeb teroristických útoků opět v komparaci s vybranými státy EU. Nejčastějším dopravním prostředkem využívaným pro cestu do České republiky je osobní automobil. Proto v kapitole 6 zpráva posuzuje bezpečnost na pozemních komunikacích v České republice a ve srovnání s vybranými státy EU.
3
Bezpečnost destinace z pohledu cestovního ruchu je dále v této zprávě klasifikována z hlediska hygieny a zdravotních rizik – kapitola 7. Hygiena a z ní plynoucí možná rizika může zásadním způsobem ovlivnit vnímání České republiky. Dalším z řady kritérií hodnocení bezpečnosti destinace jsou přírodní hrozby – kapitola 8. Do posuzování bezpečnosti destinace z pohledu přírodních hrozeb jsou zahrnuty: povodně, bouře, vichřice, hurikány a zemětřesení. Cestovní ruch, globální fenomén přemisťování lidí různých národností, etnik,
bá ta Da
náboženských i sexuálních skupin, může přinášet i bezpečnostní rizika pro tyto minority v cílové destinaci. Proto je nutné posoudit bezpečnost České republiky
i z pohledu tolerance rezidentů vůči turistům, kteří jsou součástí některé z minorit -
kapitola 9.
ze ou
hT
ec
Cz m
ris 4
2. VYMEZENÍ POJMU BEZPEČNOST Pocit bezpečí patří mezi základní lidské potřeby. Tento fakt odhalil ve svém výzkumu známý americký psycholog Abraham Herold Maslow. Každý člověk má pět typů základních potřeb, kde právě potřeba jistoty a bezpečí je zastoupena hned po zajištění základních tělesných a fyziologických potřeb.
bá ta Da
Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb
ze
Zdroj: MASLOW, A.H.: Motivation and personality, Harper and Row, 1987
Cz
Dokud není uspokojena potřeba na nižší úrovni, není účelné aspirovat na úroveň vyšší. Z výsledků Maslowova výzkumu lze odvodit fakt přímého vlivu úrovně bezpečnosti na
ec
návštěvnost destinace. Jako příklad lze uvést protivládní demonstrace v Egyptě z počátku roku 2011, kdy celková bezpečnostní situace bránila vycestování mnoha
hT
turistů do Egypta. Tuzemské i zahraniční cestovní kanceláře rušily kvůli bezpečnosti cesty do Egypta, především pak do Káhiry a jejího blízkého okolí. Nejedná se ale pouze o výkyvy bezpečnosti v destinacích, ale také o její celkovou image a dílčí trvalé
ou
problémy bezpečnosti jako je třeba kriminalita, hygienické podmínky, infrastruktura, náboženské nepokoje, intolerance vůči konkrétním menšinám apod.
ris
Slova „bezpečnost“ a „bezpečí“ vznikla z výrazu „bez péče“ neboli bez starostí, bez potíží. Totožný vznik a význam je uváděn i u latinského „securitas“. Moderní česká
m
definice pojímá bezpečnost jako stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro referenční objekt, jeho zájmy a tento objekt je k eliminaci stávajících i potencionálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při ní spolupracovat. V dobách studené války bylo v Československu slovo bezpečnost chápáno především ve vojenském a politickém významu, týkalo se hrozeb plynoucích z možného válečného konfliktu mezi kapitalistickými a socialistickými státy. Zvláště po konci
5
zmíněné studené války se však ukázalo, že toto pojetí je příliš úzké. Postupně se změnila jak reálná bezpečnostní situace a zdroje ohrožení, tak vnímání samostatného slova bezpečnost. Když se zeptáte obyčejných lidí, co pro ně znamená bezpečnost, je to bezpečí a ochrana před napadením a okradením neboli kriminalitou, ochrana před nemocemi či úrazem a nově se přidává i strach ze ztráty zaměstnání.
Dosud upřednostňovaným referenčním objektem byl stát, postupně se jím však stávají
bá ta Da
i jiné subjekty jak na vyšší úrovni – nadnárodní organizace, v určitých případech i ekonomický systém nebo životní prostředí – tak na nižší úrovni. Zde se jedná o společenství, menšiny, kolektivy a organizaci. Do pole zájmu se ale nejvíce dostaly samotní lidé čili jednotlivci.
Oblasti působnosti pojmu bezpečnost se v posledních letech také rozšířily.
K tradičnímu vnímání bezpečnosti jako věci politiky a vojenství, se přidávají pohledy ze
ze
stran ekonomiky, environmentální a společenské oblasti. Řeší se samozřejmě i otázka toho, co spadá do pole bezpečnosti a co už ne, či které
Cz
jevy jsou nebo nejsou ohrožení bezpečnosti. Kompromisní řešení mezi příliš úzkým a širokým oprávněním k tomu, aby jevy dostaly „nálepku“ bezpečnostního statusu, nabízí dělení na „tvrdou“ a „měkkou“ bezpečnost („hard“ – „soft“ security). Jedná se
ec
o roztřídění od důrazu na vojenské hrozby pro stát (národní bezpečnost) k porozumění pro různá nevojenská ohrožení různých aktérů na různých úrovních (bezpečnost lidí
hT
a společenství vůči hrozbám ekonomického, sociálního, ekologického a kulturního rázu). S využitím těchto dvou kategorií vznikla „hierarchizace“ bezpečnosti, jež má jistou analogii k psychologickému modelu potřeb od Maslowa.1
ou m
ris
1
Centrum pro sociální a ekonomické strategie. Bezpečnostní budoucnost České republiky: Otázky, Výzvy, Problémy. Praha : Ministerstvo obrany ČR - Agentura vojenských informací a služeb, listopad 2005, str. 34 – 35, str. 42 – 44.
6
Obrázek 2: Hierarchizace bezpečnosti podle Zemana
Privilegia, luxus
sociální jistoty „měkká bezpečnost“
ze
bá ta Da
Kvalita života, pohodlí
„tvrdá bezpečnost“
ou
hT
ec
Cz
Zdroj: Centrum pro sociální a ekonomické strategie. Bezpečnostní budoucnost České republiky: Otázky, Výzvy, Problémy. Praha: Ministerstvo obrany ČR - Agentura vojenských informací a služeb, listopad 2005, str. 44, Schéma převzato ze Zeman, P. 2005
m
ris 7
Kritéria bezpečnosti destinace Bezpečnost je základním předpokladem pro vznik, realizaci i udržitelnost rozvoje cestovního ruchu a je jedním z významných kritérií při výběru destinace. Destinace s rozvinutou primární i sekundární nabídkou, respektive s atraktivitami cestovního ruchu a odpovídající infrastrukturou, ale v bezpečnostně nestabilní situaci, je významně znevýhodněna v rámci cestovního ruchu.
bá ta Da
„Souvislosti mezi terorismem a jeho dopady na cestování se ukázaly zvláště po září
2001 jako velice úzké. Po 11. 9. 2001 čelil svět zesílené hrozbě dalších teroristických útoků a ekonomického oslabení, což zásadně ovlivnilo i oblast cestovního ruchu. Zesílený tlak na psychiku lidské společnosti vytvářel dojem, že základní lidské potřeby jsou ohroženy. K nim patří vnímání pocitu bezpečí a existenčních jistot, které jsou zároveň základními předpoklady pro plynulý rozvoj cestovního ruchu.“ 2 Světový cestovní ruch ovlivňují kromě vývoje světové ekonomiky právě okolnosti
ze
související s bezpečností a to se netýká pouze teroristických útoků, ale např. také
zdravotního ohrožení. Souvislosti mezi cestovním ruchem a terorismem byly zřejmé vždy.
Cz
Události, které stagnace a mírný pokles v mezinárodním cestovním ruchu byl zaznamenán již ve zmíněném roce 2001 (pokles zapříčiněn strachem po 11. září
ec
2001), dále pak v roce 2003 zasáhla do vývoje mezinárodního cestovního ruchu epidemie SARS, která zapříčinila pokles počtu mezinárodních příjezdů na 694,6 mil.
hT
z 707 mil. Hospodářská krize pak ovlivnila negativní vývoj v roce 2009, kdy byl také zaznamenán pokles mezinárodních příjezdů z 919 mil. na 880 mil. mezinárodních příjezdů.3
Mezinárodními
statistickými údaji lze
snadno dokázat provázanost
ou
bezpečnosti a cestovního ruchu. Čísla uvedená výše vypovídají o tomto vztahu.
ris
Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí.
m
Zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí lze tedy zařadit mezi primární lidské potřeby a zároveň ji lze považovat za současný trend v evropském a také světovém cestovním ruchu definovaný Evropskou komisí již v roce 2003.
2
HEJNA, Aleš. Terorismus ve světě a cestovní ruch [online]. Citace 7.4.2011, 10:00, dostupné z www:
3 UNWTO
8
„Důsledky pro cestovní ruch to má následující: §
turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné
§
turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy
§
významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost
§
průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat
bá ta Da
poptávku v krizových obdobích
§
při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale
i vody z vodovodní sítě)“ 4
Faktor bezpečnosti destinace je velice významný činitel, který rozhoduje o tom, zda turista danou destinaci navštíví. Často je ovšem bezpečnost otázkou image destinace,
která ne vždy musí být pravdivá a odpovídat skutečnosti. Bezpečnost lze posoudit
ze
z různých hledisek.
Jako primární hlediska posouzení úrovně bezpečnosti v České republice ve vztahu k cestovnímu ruchu byla zvolena tato kritéria:
Cz
Pro účely této studie byla vybrána tato kritéria posouzení bezpečnosti destinace: Světový mírový index (Global Peace Index)
§
Index
ec
§
konkurenceschopnosti
Competitiveness Index)
v cestovním
ruchu
(Travel
and
Tourism
Kriminalita
§
Terorismus
§
Bezpečnost v silniční dopravě
§
Zdravotní bezpečnost a hygienické podmínky
§
Meteorologické a geologické ohrožení
§
Tolerance vůči národnostním, etnickým, náboženským a sexuálním menšinám
ou
hT
§
m
ris
4
CzechTourism. Trendy cestovního ruchu v Evropě [online]. Citace 14.4.2011, 9:52, dostupné z www:
9
3. GLOBAL PEACE INDEX
„Global Peace Index“ (nebo-li Světový mírový index, dále GPI) lze dobře využít pro primární pohled na posouzení destinace z hlediska bezpečnosti a také v oblasti cestovního ruchu. Zabývá se totiž obecnými ekvivalenty posuzující mírové podmínky, jež úzce souvisí i s bezpečností. Právě bezpečnost a mírové podmínky jsou nutnou
bá ta Da
a zároveň základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu. Mír má velký význam pro
cestovní ruch a to platí také naopak – cestovní ruch má velký význam pro mírovou spolupráci mezi jednotlivými státy.
Obrázek 3: Logo Global Peace Index
ze
Zdroj: [online], 19.4.2011, dostupné z www:
Cz
Úvodním pilířem verifikace hypotézy, že Česká republika patří mezi bezpečné turistické destinace je posouzení podle objektivního mezinárodně uznávaného indexu míru –
hT
Charakteristika indexu
ec
„Global Peace Index“.
Global Peace Index (dále GPI) je první vytvořený index, který se věnuje tématu míru a posuzuje faktory, které mír ovlivňují. Index GPI vyvíjí a každoročně sestavuje
ou
australská nevládní organizace Institut ekonomiky a míru „Institute for Economics and Peace“ ve spolupráci s „Economist Inteligence Unit“, mezinárodním týmem akademiků
různé jednotky OSN atd.)
ris
a expertů v oblasti míru (Mezinárodní Institut strategických studií, Světová banka,
m
Tento index slouží nejen pro veřejnou debatu o míru, ale může být i prospěšný při rozhodování pro zahraniční investory. Nabízí tedy prvotní pohled na daný stát. Právě vyšší bezpečnost, právní ochrana a nízká korupce jsou velmi důležitými aspekty, na základě kterých se mohou investoři rozhodnout. Česká republika byla pro rok 2010 hodnocena jako 12. nejmírumilovnější
5
zemí
k životu.
5
Z angl. peaceful, v překladu mírný, pokojný, mírový
10
Každým rokem se tak rozšiřuje počet hodnocených zemí. V roce 2007 bylo zhodnoceno 121 zemí a za rok 2010 to bylo 149 zemí. Každým rokem se tedy počet hodnocených zemí zvyšuje a tím se také hodnocení stává objektivnější a index nabírá na svém významu.
Index umožňuje lepší pochopení mechanismů, které podporují a udržují mír. Index se soustřeďuje také na výzkum celé řady potenciálních determinantů míru – včetně
bá ta Da
úrovně demokracie a transparentnosti, vzdělání a materiálního blahobytu.
Obrázek 4: Metodika hodnocení kritérií
Vnitřní vlivy
Global Peace Index
Vnitřní konflikt
Vláda
ze
Vnitřní integrace
ou
-Nepřátelství vůči cizincům -Míra regionální integrace -Vztahy se sousedními zeměmi
hT
Vnější vlivy
ec
Zdraví
Cz
Bohatství
-Respektování lidských práv - Politická nestabilita -Organizovaný zločin -Násilné demonstrace -Snadnost přístupu ke zbraním -Násilná kriminalita
ris
Zdroj: Methodology, Results, Findings, 2010, Institute For Economics and Peace, str. 49. [online]. Citace 8.4.2011, 14:00 dostupné z www:
m
content/uploads/PDF/2010/2010%20GPI%20Results%20Report.pdf>, vlastní překlad
V rámci indexu je hodnoceno několik ukazatelů bezpečnosti v zemích světa počínaje vnímáním kriminality a počtem vražd či násilných trestných činů konče. Bezpečnost je v každé zemi hodnocena ve dvou rovinách, vnitřní a vnější. Ve vnitřní bezpečnosti (na celkovém indexu se podílí 60 % a v obrázku je zobrazena zelenou barvou) jsou hodnoceny vztahy mezi těmito ukazateli: vnímání kriminality ve
11
společnosti, počet uprchlíků a vysídlených osob, politická stabilita, dodržování lidských práv, potenciál pro teroristické činy, počet vražd (na 100 tisíc lidí), úroveň násilných trestných činů, pravděpodobnost násilných demonstrací, počet vězňů (na 100 tisíc obyvatel) a zabezpečení vnitřní bezpečnosti (počet policistů a dalších ochranných složek státu). Tyto ukazatelé jsou ohodnoceny vahou 1 – 5 podle jejich významu. Následující tabulka popisuje váhy jednotlivých indikátorů. Ve vnější bezpečnosti je hodnoceno např.
bá ta Da
nepřátelství vůči cizincům, význam regionální integrace či vztahy se sousedními
zeměmi.
ze ou
hT
ec
Cz m
ris 12
Tabulka 1: Posouzení jednotlivých indikátorů GPI podle důležitosti
Váha (1 - 5)
Indikátor
60 % 40 % 4 3 4 3 3 5 3 4 4 4
ze
bá ta Da
Vnitrostátní (vnitřní) mír Vnější mír Úroveň kriminality vnímaná společností Počet ochranných složek a policistů na 100,000 obyvatel Počet vražd na 100,000 obyvatel Počet vězňů na 100,000 obyvatel Snadnost přístupu k ručním a lehkým zbraním Úroveň organizovaného vnitrostátního zločinu Pravděpodobnost násilné demonstrace Úroveň násilné kriminality Politická nestabilita Úroveň porušování lidských práv Objem obchodu s hlavními konvenčními zbraněmi na 100,000 obyvatel Pravděpodobnost teroristického útoku Počet mrtvých z organizovaného zločinu Výdaje na armádu jako procento z HDP Počet zaměstnaných v armádě na 100,000 obyvatel Finanční prostředky na mírové mise OSN Průměrný počet těžkých zbraní na 100,000 obyvatel Objem vývozu těžkých zbraní na 100,000 obyvatel Objem obchodu s konvenčními zbraněmi na export na 100,000 obyvatel Vojenský potenciál / sofistikovanost Počet vystěhovaných lidí jako procento populace Vztahy se sousedními zeměmi Počet vnitrostátních a mezinárodních bojových konfliktů: 2003 - 2008 Odhadovaný počet mrtvých z organizovaného mezinárodního konfliktu
2 2 4 5 5 5
ou
hT
ec
Cz
2 1 5 2 2 2 3 3
Zdroj: Methodology, Results, Findings, 2010, Institute For Economics and Peace, str. 9. [online]. Citace 8.4.2011, 14:00 dostupné z www: , vlastní překlad
ris
Výsledky „Global Peace Index“ za rok 2010
Z následující mapy (obrázek č. 5) je patrná celková situace ve světě podle hodnocení
m
„Global Peace Indexu“. Zeleně zvýrazněné země tedy představují nejmírumilovnější země, naopak země označené červenou barvou dopadly v hodnocení nejhůře.
13
Obrázek 5: GPI Map 2010
Da
ta
bá
ze
Cz
ec
hT
ou
ris
m
Zdroj: Global Peace Index, GPI Map – 2010. [online]. Citace 22. 2. 2011, 10:00, dostupné z www:
14
V roce 2010 patřily první tři místa státům Nový Zéland, Island a Japonsko. Nový Zéland si udržel prvenství z loňského roku a hlavním důvodem je zajisté to, že se jedná o velmi civilizovanou a bezpečnou zemi, kde jsou násilné trestné činy výjimečné. Z hlediska cestovního ruchu je Nový Zéland velmi bezpečnou destinací, představující pro turisty minimální riziko ohrožení.
Turistům nehrozí ani žádné přímé zdravotní
nebezpečí, neboť je zde velmi nízký stupeň výskytu nebezpečných přenosných chorob.
bá ta Da
Nový Zéland má navíc velmi dobré vztahy se sousední Austrálií. Tyto aspekty se také v hodnocení indexu zohledňují, protože jsou pro mírové podmínky velmi významné.
Naopak poslední místo obsadil stále válkou zasažený Irák. V Iráku je dlouhodobě velmi komplikovaná bezpečnostní situace, která s sebou přináší mnoho rizik (nemluvě pro turisty). Indikátor organizovaného konfliktu v zemi zůstává na nejvyšším možném
skóre (5).
ze
Rizikové situace v Iráku nelze často ani předvídat a z hlediska cestovního ruchu je situace nebezpečná. Iráku tak chybí základní předpoklad pro cestovní ruch, kterým je právě bezpečnost. Turisté, kteří nemají dostatečný přehled a adekvátní ochranu se
Cz
mohou stát obětí kriminálních uskupeních či izolovaných skupin náboženských fundamentalistů, kteří pod záminkou svého náboženského vyznání útočí. V zemi je také omezený přístup k základní zdravotní pomoci a individuální cesty nejsou
ec
vzhledem k špatné bezpečnostní situaci a stavu infrastruktury doporučovány. Na předposledních místech s nejhorším hodnocením skončily země jako Izrael,
hT
Pákistán, Súdán, Afghánistán a Somálsko. Súdán také není nakloněn cestám individuálních turistů, jelikož zde panuje napjatá situace. Z pohledu bezpečnosti je přijatelné pouze hlavní město a jeho blízké okolí. Súdán trpí nedostatečnou
ou
infrastrukturou a panují zde i špatné hygienické podmínky.
Ačkoliv se Izrael jednoznačně řadí mezi hospodářsky vyspělé státy, umístil se na
ris
posledních příčkách hodnocených zemí. V Izraeli je vysoká koncentrace památek a historie tohoto území je stará bezmála 6000 let. Země disponuje tedy značným
podmínkami, které brání jeho plnému využití.
m
potenciálem pro cestovní ruch. Tento potenciál je však velmi omezen bezpečnostními
Izrael navíc na jihozápadě sousedí s pásmem Gazy, což je jedno ze samosprávných území Palestiny a také místo stálých nepokojů mezi Araby a Židy. U země jako je Somálsko výsledek překvapivý není. Somálsko je země bez státního aparátu, kde se odehrávají stále vážné konflikty a je zde velice nejistá bezpečnostní situace. Důrazně se doporučuje do tohoto teritoria vůbec necestovat.
15
Tabulka 2: Žebříček TOP 20 zemí podle hodnocení GPI
ze
bá ta Da
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Země Nový Zéland Island Japonsko Rakousko Norsko Irsko Lucembursko Dánsko Finsko Švédsko Slovinsko Česká republika Portugalsko Kanada Katar Německo Belgie Švýcarsko Austrálie Maďarsko
Skore 1,188 1,212 1,247 1,290 1,322 1,337 1,341 1,341 1,352 1,354 1,358 1,360 1,366 1,392 1,394 1,398 1,400 1,424 1,467 1,495
Cz
Zdroj: Žebříček top 20 nejlépe hodnocených zemí GPI [online]. Citace 22.2. 2011, 10:00, dostupné z www: , vlastní překlad
Postavení České republiky v rámci indexu GPI
ec
Výsledky šetření jasně ukazují, že nejpokojnější jsou malé země se stabilním demokratickým režimem podpořeným solidními ekonomickými výsledky. Proto se také
hT
v první dvacítce pravidelně objevují země ekonomicky vyspělé. Česká republika právě náleží do tohoto okruhu zemí a v hodnocení indikátorů indexu GPI se umístila za rok 2010 na 12. místě ze 149 zemí. Česká republika se v celkovém hodnocení drží mezi
ou
11. - 13. místem. Výjimkou byl rok 2008, kdy se Česká republika propadla na 17. místo. Tento fakt je ovlivněn tím, že v letech 2007 / 2008 přibylo do hodnocení
ris
najednou 19 zemí, tedy z hodnocených 121 zemí stoupl počet na 140. V roce 2009 však opět Česká republika potvrdila své vynikající postavení na 11. místě. Nutno že
hodnocení
České
republiky
se
zlepšuje.
Vzhledem
m
podotknout,
k počtu
hodnocených zemí v roce 2007, kdy bylo ohodnoceno 121 zemí, Česká republika obsadila 13. místo. V roce 2009 přibylo k hodnoceným zemím 28 zemí a Česká republika si polepšila ještě o jednu příčku.
16
Následující tabulka zobrazuje, jak si Česká republika stála v tomto hodnocení v posledních čtyřech letech v závislosti na počtu hodnocených zemí:
Tabulka 3: Hodnocení České republiky z hlediska GPI v letech 2007 – 2010
bá ta Da
Rok
Počet hodnoc. Umístění zemí
2007 2008 2009 2010
13 17 11 12
121 140 144 149
Zdroj: Žebříček top 20 nejlépe hodnocených zemí, vlastní tabulka na základě informací z [online]. Citace 22.2.2011, 15:00, dostupné z www: <www.visionofhumanity.org>, vlastní překlad
ze ou
hT
ec
Cz m
ris 17
Česká republika se v rámci regionu střední a východní Evropy umístila velmi dobře na druhém místě po Slovinsku. Tabulka 4: Postavení České republiky v rámci zemí střední a východní Evropy
ze
bá ta Da
Střední a východní Evropa Slovinsko Česká republika Maďarsko Slovensko Polsko Chorvatsko Litva Rumunsko Estonsko Bulharsko Lotyšsko Bosna a Hercegovina Albánie Moldávie Makedonie Černá hora Srbsko Kazachstán Ukrajina Bělorusko Uzbekistán Arménie Turkmenistán Azerbajdžán Turecko Gruzie Rusko
Pořadí v regionu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
ou
hT
ec
Cz
Celkové pořadí 11 12 20 21 29 41 42 45 46 50 54 60 65 66 83 88 90 95 97 105 110 113 117 119 126 142 143
Postavení České republiky v rámci zemí V4:
m
ris
Zdroj:Celkové pořadí zemí v rámci regionu Střední a východní Evropa, [online]. Citace 23.2.2011, 11:45, dostupné z www: < http://www.visionofhumanity.org/wpcontent/uploads/PDF/2010/2010%20GPI%20Results%20Report.pdf>, vlastní překlad
Obecně se země Visegrádské čtyřky (V4) umístily v první „TOP 5“ zemí v rámci regionu Střední a východní Evropa a v rámci celkového hodnocení do 29. místa. Česká republika se zařadila v rámci zemí V4 na 1.místo a v dalším pořadí následuje Maďarsko, Slovensko a Polsko. Všeobecně lze tedy tyto země označit za bezpečné, což je pro Českou republiku také příznivé. Česká republika přímo sousedí se dvěma z těchto zemí – se Slovenskem a Polskem a mírové podmínky sousedních zemí jsou také podstatným kritériem pro
18
hodnocení České republiky. Na stranu druhou je zde viditelný jistý odstup v hodnocení České republiky a dalších zemí V4. Česká republika tyto země znatelně předstihla v pozitivním slova smyslu. Tabulka 5: Postavení České republiky v rámci zemí V4
Celkové pořadí 12 20 21 29
bá ta Da
Země V4 Česká republika Maďarsko Slovensko Polsko
Pořadí v rámci V4 1 2 3 4
Zdroj: Celkové pořadí států v rámci indexu GPI 2010, [online]. Citace 22.2. 2011, 10:00, dostupné z www: , vlastní překlad Obrázek 6: Logo zemí Visegrádské čtyřky
ze Cz
ec
Zdroj: [online]. 5.5.2011, Dostupné z www: Tabulka 6: Porovnání v umístění s ostatními vybranými evropskými zeměmi
hT
Umístění 4. 12. 16. 17. 20. 21. 25. 29. 31. 32. 40.
ou m
ris
Země Rakousko Česká republika Německo Belgie Maďarsko Slovensko Španělsko Polsko Velká Británie Francie Itálie
Zdroj: Celkové pořadí států v rámci indexu GPI 2010, [online]. Citace 22.2. 2011, 10:00, dostupné z www: , vlastní překlad
19
Českou republiku předstihlo z vybraných evropských zemí pouze Rakousko, které v souhrnném hodnocení obsadilo 4. místo. Česká republika je následována Německem na 16. místě a dále pak Belgií na 17. místě. Poslední místo obsadila Itálie (40. místo). Jak již bylo zmíněno, Česká republika v rámci zemí Visegrádské čtyřky dopadla nejlépe a v rámci vybraných zemích obsadila lichotivé 2. místo. Z těchto výsledků Global Peace Index lze vyčíst, že Česká republika rozhodně není více nebezpečná než ostatní západoevropské státy,
bá ta Da
naopak je její pozice v mnoha ohledech lepší.
ze ou
hT
ec
Cz m
ris 20
4. KRIMINALITA Pro účely této studie by bylo postačující hodnocení České republiky vycházející ze Světového mírového indexu (Global Peace Indexu, GPI), nicméně pro větší objektivnost se práce bude zabývat dalšími dílčími kritérii posouzení bezpečnosti. Jedním z nich je kriminalita, která patří mezi faktory, na základě kterých se potenciální
bá ta Da
návštěvníci rozhodují při výběru destinace. Často je jejich rozhodování odvozené od image destinace, která však není vždy shodná s realitou. Cílem této kapitoly je dokázat na základě objektivních dat, že Česká republika není rozhodně více nebezpečná než ostatní evropské země.
Tato kapitola bude vycházet z různých nestranných zdrojů a to konkrétně: §
Index
konkurenceschopnosti
ze
Competitiveness
Index),
v cestovním
který
hodnotí
ruchu, mimo
(Travel jiné
and
právě
Tourism
bezpečnost
a kriminalitu.
Mapa politických rizik společnosti AON
§
Policejní statistiky, statistiky Policejního prezidia
§
Statistiky ministerstev vnitra.
ec
4.1
Cz
§
Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu
hT
Pro objektivní pohled na bezpečnost destinace lze využít i hodnocení z Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu (Travel and Tourism Competitiveness Index, dále jen TTCI). Pro potřeby této části zprávy je zohledněna jeho součást, která řeší
ou
bezpečnost (Safety and Security).
ris
Tento index zpracovává Světové ekonomické fórum ve spolupráci s významnými partnery v cestovním ruchu (např. IATA, UNWTO, WTTC, UNESCO a další). Cílem indexu TTCI je měření faktorů a politik, díky nimž je rozvoj odvětví cestovního
m
ruchu atraktivní ve vybraných zemích.
„Díky detailní analýze každého pilíře a podpilíře TTCI, mohou podnikatelé a vláda lépe vidět výzvy pro rozvoj cestovního ruchu. Tato studie slouží k dvěma účelům. Díky analýze klíčových oblastí cestovního ruchu a přidělením důležitosti jednotlivým kategoriím, napomáhá při rozhodování v tomto sektoru. Druhým a mnohem důležitějším důvodem je to, že tato studie nabízí příležitost pro turistický sektor zvýraznit kritické oblasti a jednat o nich s aktéry tvořícími politiku. Umožňuje dialog
21
mezi státním a soukromým sektorem při zlepšování prostředí pro rozvoj cestovního ruchu na národní úrovni.“6
Obrázek 7: Logo World Economic Forum
bá ta Da
Zdroj: World Economic Forum [online]. 1.4.2011, 9:00, dostupné z www:
Index vyhodnocuje konkurenceschopnost národních ekonomik v oblasti cestovního ruchu na globálním trhu. Posuzuje různé překážky rozvoje cestovního ruchu jak regulačního charakteru, tak z hlediska dalších faktorů. TTCI je používán výkonnými
ze
řediteli společností a obchodníky ve všech odvětvích, kterým se výzkum věnuje.
Poskytuje jedinečná data v mnoha kvalitativních a ekonomických otázkách, stejně jako ve specifických otázkách cestovního ruchu.
Cz
TTCI je založen na třech širokých kategoriích proměnných, které obohacují nebo řídí konkurenceschopnost v cestovním ruchu. Tyto kategorie jsou shrnuty do tří subindexů: Subindex regulačního rámce turismu, Subindex obchodního prostředí a infrastruktury
ec
v turismu a Subindex lidských, kulturních a přírodních zdrojů v cestovním ruchu. Každý subindex má pod sebou zahrnuje další aspekty, které jsou patrné z následujícího
ou
hT
obrázku.
m
ris
6
LANKE, J., CHIESA, T. - World Economic Forum (2008). The Travel & Tourism Competitiveness Index 2008: Measuring Key Elements Driving the Sector’s Development, str. 471
22
Obrázek 8: Struktura Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu
INDEX KONKURENCESCHOPNOSTI V CR (TTCI) Subindex A: Regulační rámec turismu
Subindex B: Obchodního prostředí a infrastruktura v turismu
bá ta Da
Subindex C: Lidské, kulturní a přírodní zdroje v turismu
Infrastruktura pro leteckou dopravu
Lidské zdroje
Udržitelnost životního prostředí
Infrastruktura pozemní dopravy
Vztah rezidentů k turistům
Turistická infrastruktura
Přírodní zdroje
ze
Politika a zákonodárství
Bezpečí a zajištění bezpečnosti
Infrastruktura informačních technologií
Kulturní zdroje
ec
Podpora turismu ze strany státu
Cz
Zdraví a hygiena
Cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu
hT
ou
Zdroj: The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011 [online]. Citace 12.4. 2011, 15:00, dostupné z www: , vlastní překlad
Do TTCI je zahrnuto více než 70 posuzovaných ukazatelů, na jejichž základě je
ris
vypočteno celkové skóre a sestaveno konečné pořadí zemí. V roce 2011 bylo hodnoceno 139 ekonomik jednotlivých zemí, každoročně tento počet stoupá.
-
politika a zákonodárství
-
udržitelnost životního prostředí
-
bezpečí a zajištění bezpečnosti
-
zdraví a hygiena
-
podpora cestovního ruchu ze strany státu
-
infrastruktura pro leteckou dopravu
m
Index hodnotí následujících 14 pilířů: (viz obrázek č. 8)
23
-
infrastruktura pozemní dopravy
-
turistická infrastruktura
-
infrastruktura informačních technologií
-
cenová konkurenceschopnost v cestovního ruchu
-
lidské zdroje
-
vztah rezidentů k turistům
-
přírodní zdroje
bá ta Da -
kulturní zdroje
Tabulka 7: Výsledky hodnocení TTCI ve vybraných zemích
ze
Země Německo Francie Rakousko Velká Británie Španělsko Belgie Itálie Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko
ec
Cz
Umístění svět 2 3 4 7 8 23 27 31 38 49 54
Umístění Evropa 2 3 4 6 7 16 20 22 26 28 31
hT
Zdroj : The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, World Economic Forum [online]. Citace 4.4.2011, dostupné z www: , vlastní překlad
ou
TTCI pro rok 2011 byl pro země v ležící v Evropě opět velmi úspěšný. Prvních 5 příček obsadily evropské státy a 14 z prvních 20 ekonomik jsou opět státy tohoto světadílu. Do první desítky se dostaly země jako Švýcarsko (které získalo první pozici a drží si ji
ris
již od roku 2007, kdy se začal index vydávat), Německo, Francie, Rakousko, Švédsko, Velká Británie a Španělsko.
m
Švýcarsko je destinací nejen vhodnou pro dovolené, ale také je významnou destinací, která hostí každoročně mnoho kongresů, veletrhů a výstav. Hlavním významným faktorem je vysoce kvalifikovaná pracovní síla v cestovním ruchu a vynikající dopravní
24
infrastruktura. Ve Švýcarsku panuje vysoká úroveň obecné bezpečnosti a spojení těchto aspektů vytváří ze Švýcarska nejkonkurenceschopnější destinaci vůbec. 7
Německo dosáhlo v hodnocení konkurenceschopnosti 2. místa a předběhlo tak Rakousko, které za tento rok pokleslo až na 4. místo. Německo je také významným cílem konání kongresů a veletrhů a disponuje jednou z nejlepších dopravních infrastruktur na světě. Celosvětově se v indexu umístilo na 3. místě v pozemní dopravě
bá ta Da
a na 7. místě v letecké dopravě. Německo koná významné kroky v rozvoji turismu a především se angažuje v oblasti udržitelného cestovního ruchu s velkým důrazem na životní prostředí. K výbornému umístění přispělo také kulturní dědictví Německa. 8
Francie skončila na 3. místě, na čemž má zásluhu především bohaté kulturní dědictví. Stejně jako Švýcarsko a Německo i Francie je významná z pohledu kongresového
ze
cestovního ruchu. Opět má tato země jednu z nejlepší infrastruktur světa a udržitelnost
a životní prostředí jsou jednou z priorit vlády.
9
Cz
Rakousko je na celkovém 4. místě a pokleslo tak o 2 příčky naproti minulému roku. Rakousko si udržuje dobrou pozici značným množstvím pamětihodností (celkem 9), které jsou zapsány v seznamu UNESCO. Disponuje i přírodními atraktivitami
ec
a zároveň je významnou kongresovou destinací, především pak hlavní město Vídeň. Další výhodou je fakt, že vláda intenzivně podporuje ochranu životního
prostředí.
hT
Rakušané jsou otevření cestovnímu ruchu a mají dobrý vztah k turistům, disponují též kvalitní turistickou infrastrukturu a v neposlední řadě je Rakousko bezpečná země s výbornou úrovní hygieny a zdraví.
ou ris
7
m
The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, [online] . Citace 28.4. 2011, 11:47, Dostupné z www: , str. 14 8 The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, [online] . Citace 28.4. 2011, 11:47, Dostupné z www: , str. 14 - 16 9 The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, [online] . Citace 28.4. 2011, 11:47, Dostupné z www: , str. 16
25
Pro rok 2011 se Česká republika umístila v celkovém indexu na 31. místě ze 139 hodnocených zemí a na 22. místě mezi evropskými zeměmi z celkového počtu 42 zemí. Nejlepší výsledek ČR vykazuje v pilíři hygieny a zdraví, kde se umístila na 6. místě, což je blíže rozepsáno v kapitole 3.4., věnované hygienickým podmínkám. Dále je Česká republika bohatá na kulturní dědictví, disponuje uspokojivou turistickou a pozemní infrastrukturou a také její umístění v udržitelnosti životního prostředí je
bá ta Da dobré.
Hodnocení zemí V4
V níže uvedené tabulce lze vidět hodnocení zemí, které jsou součástí Visegrádské
čtyřky. Nejlépe byla vyhodnocena Česká republika i kvůli již zmíněným výsledkům
v jednotlivých pilířích. Maďarsko je stejně jako Česká republika velmi bohaté na kulturní dědictví a má poměrně kvalitní zdravotnické a hygienické zázemí. V Maďarsku
ze
je také pozitivně hodnocena dostupnost kvalifikovaných pracovních sil. Slovensko
vykazuje nejlepší výsledek také ve zdravotnické oblasti, dále v udržitelnosti životního prostředí a dostupnosti kvalifikovaných sil. Polsko, které se v rámci V4 umístilo na
kladně.
Cz
třetím místě vynikalo především z pohledu kulturního dědictví, které bylo hodnoceno
ec
Tabulka 8: Výsledky hodnocení TTCI v zemích V4
Travel and Tourism Competitiveness Index 2011 - V4
ou
hT
Travel and Tourism Competitiveness Index 2011 - V4 země pořadí - svět pořadí - V4 Česká republika 31 1 Maďarsko 38 2 Polsko 49 3 Slovensko 54 4
ris
Zdroj : The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, World Economic Forum [online]. Citace 4.4.2011, dostupné z www: , vlastní překlad
m 26
3. pilíř – Bezpečí a zajištění bezpečnosti Pro účely studie se podrobněji rozebere třetí pilíř indexu, který hodnotí bezpečí a bezpečnost. Pilíř zkoumá běžnou kriminalitu a násilí včetně terorismu a dále pak řeší dopad na cestovní ruch a ekonomiku plynoucí z těchto skutečností. Pilíř bezpečnosti obsahuje další čtyři subindexy: -
3.01
náklady na terorismus
bá ta Da -
3.02
pravomoc policejních složek
-
3.03
náklady na kriminalitu
-
3.04
počet dopravních nehod na 100 tis. obyvatel
Tabulka č. 9 vyobrazuje vybrané země a jejich pořadí v rámci těchto subindexů. Nejlépe hodnocené státy jsou na prvních místech. Státy, které dopadly v hodnocení nejhůře jsou na místech posledních.
ze
Tabulka 9: TTCI, bezpečí a bezpečnost ve vybraných zemích
ou
hT
ec
Cz
TTCI - 3. pilíř Bezpečí a bezpečnost - pořadí vybraných států Pořadí v subindexu Země 3.01 3.02 3.03 3.04 Německo 56 12 23 11 Rakousko 7 23 22 16 Belgie 47 28 26 25 Francie 47 27 42 14 Velká Británie 99 31 55 9 Španělsko 117 25 52 19 Česká republika 24 86 35 32 Maďarsko 22 67 61 36 Itálie 73 44 92 20 Slovensko 4 89 48 63 Polsko 59 60 50 59
ris
m
Zdroj : The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, World Economic Forum [online]. Citace 4.4.2011, dostupné z www: , vlastní překlad
V tomto pilíři dominují na předních místech především evropské země v čele s Finskem, Švýcarskem a Norskem. Tyto evropské státy většinou nevykazují vysokou úroveň kriminality a jsou považovány za bezpečné. Také nejsou ohroženy terorismem jako mnoho dalších zemí a bezpečnost je kladně hodnocena i na silnicích (usuzováno z počtu dopravních nehod). Mimo jiné těží z vysokých pravomocí policejních složek.
27
3.01 - Náklady na terorismus V tomto subindexu se posuzuje, v jakém rozsahu uvaluje hrozba terorismu náklady na obchod v daném státě. Žebříček je sestaven dle kritéria, že státy, které mají nejnižší náklady na obchod vyvolané terorismem jsou uvedeny na vrcholu. Nejlépe se umístila Uruguay, Rwanda a Island, naopak nejhůře Nepál, Pákistán a Kolumbie. Česká republika není v současné době ohrožena extrémistickými ani teroristickými
bá ta Da
útoky (blíže se tomuto tématu věnuje kapitola 5 – terorismus). To také potvrzuje
výsledek tohoto pilíře, ve kterém Česká republika skončila na 24. místě. Lepšího hodnocení dosáhly země jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Za ČR následují
Belgičané až na 47. místě, dále Němci a Poláci, Italové a Francouzi, Britové a nejhůře Španělé na 117. místě. Z těchto výsledků je patrné, že si Česká republika stojí dobře a lze ji vyhodnotit jako bezpečnou turistickou destinaci z pohledu terorismu.
ze
3.02 - Pravomoc policejních složek Pod tímto subindexem si lze představit, v jakém rozsahu mohou policejní složky použít vynucení práva a pořádku.
Cz
Nejlépe hodnocené země byly Finsko, Singapur a Island. Nejhoršího umístění dosáhlo Pobřeží slonoviny, Bolívie a Venezuela.
V rámci tohoto subindexu nedopadla Česka republika z vybraných zemí úplně nejlépe.
ec
Česká republika a Slovenská republika obsadily z vybraných zemí poslední místa a to konkrétně 86. a 89. místo. Největší pravomoc mají policejní složky v Německu,
hT
následuje skupina zemí Rakouska, Španělska, Francie, Belgie, Velké Británie a Itálie. Polsko se umístilo na 60. místě a Maďarsko na místě 67.
ou
3.03 - Náklady na zločin a násilí
Pilíř se zabývá tím, v jakém rozsahu vyvolává kriminalita a násilí v dané zemi další
ris
náklady obchodu. (např. se jedná o zabezpečovací prostředky obchodů apod.) Česká republika z hlediska nákladů na zločin a násilí se umístila na 35. místě
m
z celkem 139 hodnocených zemí, což je pozitivní výsledek. Lépe jak Česká republika se umístilo Rakousko, Německo a Belgie. V pořadí za Českou republikou jsou státy jako Francie, Slovenská republika, Polsko, Španělsko, Velká Británie a Maďarsko. Nejhůře z jedenácti porovnávaných zemí byla vyhodnocena Itálie na 92. místě. Co se týče celkového hodnocení 139 zemí, skončila nejhůře Jihoafrická republika, Salvátor a Guatemala. Sýrie, Omán a Katar byly naopak hodnoceny nejlépe.
28
3.04 - Dopravní nehody na 100 tis. obyvatel Subindex hodnotí počet usmrcených osob při dopravních nehodách a přepočítává je na 100 tis. obyvatel. 10 Nejlépe ohodnocena byla Malta, Uruguay a Nizozemí, nejhůře Angola, Libye a Egypt. Ačkoliv se Česká republika umístila v horší polovině námi vybraných zemí (32. místo), z celkového počtu 139 hodnocených zemí je to velmi uspokojivý výsledek. Velká Británie vykazuje dobrý výsledek a je z vybraných zemí nejlepší, dále je v pořadí
bá ta Da
Německo, Francie, Rakousko, Španělsko a Itálie a Belgie. Maďarsko, Polsko a Slovensko dopadly v hodnocení hůře než Česká republika. O této problematice bude
ještě zmínka v kapitole č. 6 o bezpečnosti v silniční dopravě.
4.2
Mapa politických rizik spol. AON
ze
Společnost „AON Corporation“
Společnost AON Corporation má sídlo v Chicagu a je poskytovatelem služeb řízení rizik, pojištění a zprostředkování makléřských služeb a lidských zdrojů, poradenství
Cz
a outsourcingu. Byla založena v roce 1972 a začala se jako první na světě věnovat politickému riziku. Přístup spol. AON k politickému řízení rizik kombinuje analýzu země, poradenství
v
krizovém
managementu,
zkušenosti
z
globálního
makléřství
ec
a specializované vnitřně vyškolené odborníky.
hT
Mapa politických rizik AON poskytuje hodnocení všech úrovní a typů politických rizik ve více jak 200 oblastech po celém světě a je to cenný nástroj pro pojišťovny a podnikatele, kteří mají zodpovědnost za posuzování rizik.
ou
Z mapy politických rizik vychází, že ačkoliv se světová ekonomika pomalu zotavuje,
ris
politická rizika, kterým jsou firmy v mezinárodním prostředí vystaveny, se oproti roku 2010 zvýšily. Pro rok 2011 bylo posouzeno 211 zemí a území a hodnotí úroveň rizika v oblastech jako nesměnitelnost měny, stávky, nepokoje a občanské nepokoje, války,
m
platební neschopnost státu, politický vliv, slabá místa v dodavatelském řetězci a právní a politická rizika. V současné době jsou firmy nejvíce ohroženy platební neschopností státu. Vznikla za spolupráce společnosti AON s Oxford Analytica, která čerpá z výsledků výzkumů z celosvětové sítě. V Oxford Analytica pracují tisíce odborníků včetně 10
Hodnocení tohoto subindexu čerpá z dat za rok 2007.
29
vedoucích pracovníků Oxfordské univerzity a významným zdrojem pro hodnocení rizik jsou také výzkumná zařízení z celého světa. Tím, že výsledky byly vytvořeny na základě mnoha nestranných zdrojů a rizika byla posouzena nezávisle, lze tuto mapu považovat za objektivní.11 AON mapa rozděluje země do šesti skupin podle míry rizika od minimálního až po velmi vysoké. Každá země na mapě je hodnocena podle konkrétních rizik, jimž čelí. Tato rizika jsou označena symboly (ikonami) a znamenají následující:
bá ta Da
1. Ikona války (war, cicil war) Tato ikona symbolizuje riziko vypuknutí války, občanské války či různých typů povstání. Mapa světa v roce 2011 oproti roku 2010 zaznamenala nárůst počtu
zemí, ve kterých hrozí vysoké riziko vypuknutí války. (Jedná se konkrétně o těchto pět zemí: Madagaskar, Niger, Venezuela, Kyrgystán a Thajsko). V současné době riziko vypuknutí války či nepokojů hrozí celkem ve 34 zemích.
ze
2. Ikona devizového transferu (exchange transfer) Tato ikona označuje nemožnost provést platby v místní měně a zákaz vývozu
69 zemí).
ec
Cz
místní měny. V roce 2011 je označeno touto ikonou 76 zemí (v r. 2010 to bylo
3. Ikona stávky, povstání, nepokoje a terorismu (strike, riot, civil commotion, terrorism)
hT
11 nových zemí vykazuje v roce 2011 vysoké riziko výskytu stávek, povstání, nepokojů či terorismu. Přibylo tak oproti roku 2010 11 nových zemí na celkový počet 111 zemí. K těmto nově rizikovým zemím patří také Rakousko.
ou
4. Ikona platební neschopnosti státu (sovereign non payment)
ris
Riziko selhání státních plateb zůstává celosvětovým problémem. Pro rok 2011 bylo nově zařazeno do vyšší rizikové kategorie 13 ostrovních států důsledku poklesu cestovního
vyplývající pravděpodobnost
ruchu a jeho
zadlužení.
V roce
neschopnosti a následného zadlužení 88 zemí.
12
dopadu na ekonomiku a 2011
m
v
vykazuje
riziko
z
toho
platební
11
Tisková zpráva AON: Politická rizika pro podnikání jsou celosvětově vyšší, [online]. Citace 29.4.2011, 15:40, dostupné z www: 12 Zu wenig Versicherungen gegen politische Risiken [online]. dostupné z www:
30
5. Slabá
místa
(zranitelnost)
dodavatelského
řetězce
(Supply
chain
vulnerability) Globální
dodavatelské
řetězce se
stávají
více
náchylné
k potenciálnímu narušení obchodu. Počet zemí, které jsou z tohoto hlediska rizikové, se každoročně zvyšuje. Je to dáno vládními embargy či intervencemi dodavatelů stávkami, sabotážemi či terorismem.
bá ta Da
6. Ikona legislativního a politického rizika (legal and regulatory) Počet zemí s tímto rizikem se zvýšil na 104 zemí. Nově rizikovými zeměmi se stal Vietnam, Bulharsko a Saudská Arábie.
7. Ikona politického vlivu (political interference) Tato ikona označuje riziko, že investoři ztratí svůj majetek z důvodu
ze
vyvlastnění či zestátnění. V současné době je tímto rizikem ohroženo 88 zemí.
(nárůst 3 zemí oproti roku 2010).
Index)
Cz
8. Ikona nedostatečného zásobování vodou (Food and Water Insecurity
Země, které trpí nedostatečným zásobováním vodou jsou označeny tímto
hT
9. Ikona nedostatku potravin
ec
symbolem.
Touto ikonou jsou označeny státy, ve kterých hrozí riziko nedostatku potravin.
ou m
ris 31
Obrázek 9: AON mapa politických rizik - Evropa
ze
bá ta Da Cz
Zdroj: AON Mapa politických rizik [Online].
ec
Dostupné z www:
ou
hT m
ris 32
Obrázek 10: Mapa politických rizik společnosti AON
Da
tab
áz
eC
ze
ch
To
ur
ism
Zdroj: [Online]. Dostupné z www:
33
Hodnocení České republiky v rámci Mapy politických rizik Česká republika má v rámci tohoto hodnocení unikátní pozici. Z mapy vyplývá pouze nízké riziko všech sledovaných hrozeb a tento fakt ji řadí mezi země západní Evropy.
Zároveň z mapy vyplývá, že se zde nevyskytují výrazné problémy pro firmy, které mají v plánu zde začít podnikat či expandovat.
bá ta Da
Z námi vybraných zemí jsou především západní země, tedy Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, Belgie, Itálie a Španělsko, ohroženy minimálně.
Od České republiky na východ se riziko ekonomických hrozeb zvyšuje na mírné až střední riziko. Ale ani zde není označení více ikonami, v Maďarsku lze očekávat problematický převod měny a hrozbu terorismu a v Polsku je hypoteticky ohrožen
dodavatelský řetězec, například dodávky plynu. Avšak ani námi vybrané země střední
Evropy nejsou typicky problematické, více hrozeb je identifikováno ještě více na
4.3
ze
východ a s tím i více ikonek konkrétních problémů.
Policejní statistiky
Cz
Posledním pilířem této kapitoly jsou již zmíněné policejní statistiky a jejich interpretace.
ec
Data pro časovou řadu vývoje kriminality byla čerpána z Evropského statistického úřadu EUROSTAT. Pro konkrétnější kriminální statistiky za rok 2009 pak slouží zveřejněná data kriminality na jednotlivých národních portálech kriminality ministerstev
hT
vnitra a statistických úřadů. Závěrečný podklad kapitoly kriminalita se opírá o statistiky kriminality ve vybraných zemí. Vzhledem k rozdílné geografii států bylo nutné zvolit
ou
metodu, kterou budou země vzájemně porovnávány. Získaná data slouží jako podklad pro následnou komparaci České republiky a ostatních států. Byla zvolena metoda přepočtu trestných činů v zemi na 10 tis. obyvatel, čímž čísla získala vypovídací
m
ris
a relevantní hodnotu.13
13
V době zpracování studie (04/2011) byla k dispozici data za rok 2009.
34
Vývoj kriminality v ČR a v jednotlivých vybraných státech V níže uvedené tabulce za rok 2009 se z 11 vybraných zemí umístila Česká republika na 3. místě, lépe se umístilo pouze Slovensko a Polsko. Z podoby grafu č. 1 byly vyvozeny následující závěry a možná vysvětlení. Nejvyšší úroveň kriminality z vybraných zemí vykazuje Belgie, což je svým způsobem překvapující informace, jelikož Belgie má pozitivní image. Pokud porovnáme Českou republiku se zeměmi
bá ta Da
západní Evropy, je ČR jednoznačně nejbezpečnější (graf č. 2) Tabulka 10: Pořadí států počtu trestných činů za rok 2009
Slovenská republika
192
2
Polsko
294
3
Česká republika
341
4
Maďarsko
398
5
Itálie
452
6
Francie
567
7
Španělsko
680
8
Rakousko
721
Německo
743
Velká Británie (England, Wales)
802
Belgie
1003
ze
1
11
ec
10
Cz
9
hT
Zdroj : Policejní statistiky jednotlivých států + vlastní propočty
Pozn.: V tabulce jsou trestné činy přepočteny na 10 tis. obyvatel.
ou m
ris 35
Graf 1: Vývoj kriminality ve vybraných zemích na 10 tis. obyvatel v letech 2000 – 2009
Vývoj kriminality ve vybraných zemích na 10 tis. obyvatel v letech 2000 - 2009 počet trestných činů na 10 tis. obyvatel
1200 1100
Belgie
1000
Česká republika
900
Francie
800
Itálie
700
Da
Maďarsko
600 500 400 300 200 100
Německo
tab
Polsko Rakousko
áz
Slovenská republika Španělsko
eC
Velká Británie (England, Wales)
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 roky
ze
ch
Tabulka 11: Počet TČ přepočtených na 10 tis. obyvatel v letech 2000 - 2009
Země Belgie Česká republika Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Rakousko Slovenská republika Španělsko Velká Británie (England, Wales)
To
2000 963 373 607 379 455 761 329 682 163 457
2001 923 341 654 372 470 773 361 637 170 506
2002 968 354 662 384 425 790 365 721 197 539
2003 962 340 640 423 417 798 381 784 205 529
956
1021
1105
1112
ur
2004 966 335 616 416 423 806 380 784 240 528
2005 952 327 608 444 441 776 359 737 226 551
2006 972 320 599 477 430 766 335 718 211 559
2007 981 340 578 505 431 763 300 724 203 570
2008 984 327 573 466 412 743 281 698 192 575
2009 1003 341 567 452 398 743 294 721 192 680
Počet obyvatel (2009) 10414336 10506813 62150775 58126212 9905596 82329758 38482919 8210281 5463046 40525002
1043
1027
1004
916
870
802
54072000
ism
Zdroj: EUROSTAT, policejní statistiky, statistiky Ministerstev vnitra a vlastní propočty.14
14
Vlastní propočty v tomto ohledu znamenají přepočtený počet trestných činů na 10 tis. obyvatel dané země.
36
Graf 2: Vývoj kriminality v ČR a státech záp. Evropy na 10 tis. obyv. v let. 2000 – 2009
Vývoj kriminality v ČR a státech západní Evropy - v letech 2000 - 2009 7 000 000
počet trestných činů
6 000 000
Česká republika Belgie
5 000 000
Francie
Da
4 000 000
Itálie Německo
3 000 000
tab
2 000 000
Rakousko Španělsko
20
08
20
07
20
06
ze
20
05
20
04
20
roky
09
Velká Británie (England, Wales)
eC
03 20
20
01 20
20
00
0
02
áz
1 000 000
ch
To
Tabulka 12: Počet TČ v evropských zemích na 10 tis. obyvatel v letech 2000 - 2009
Země Belgie Z Česká republika Francie Itálie Německo Rakousko Španělsko Velká Británie (England, Wales)
2000 963 373 607 379 761 682 457 956
2001 923 341 654 372 773 637 506 1021
2002 968 354 662 384 790 721 539 1105
ur
2003 962 340 640 423 798 784 529 1112
2004 966 335 616 416 806 784 528 1043
2005 952 327 608 444 776 737 551 1027
ism
2006 972 320 599 477 766 718 559 1004
2007 981 340 578 505 763 724 570 916
2008 984 327 573 466 743 698 575 870
2009 1003 341 567 452 743 721 680 802
Počet obyvatel (2009) 10414336 10506813 62150775 58126212 82329758 8210281 40525002 54072000
Zdroj: EUROSTAT, policejní statistiky, statistiky Ministerstev vnitra a vlastní propočty.15
15
Vlastní propočty v tomto ohledu znamenají přepočtený počet trestných činů na 10 tis. obyvatel dané země.
37
Velká Británie, ačkoliv má stále druhý nejhorší výsledek, vykazuje rapidně klesající trend kriminality. Křivka Německa je rovnoměrná bez velkých výkyvů a tím je podobná vývojové křivce České republiky. Rakouská kriminalita stoupala až do roku 2003, ale od té doby opět pozvolna klesá. Ve Španělsku oproti Velké Británii kriminalita stoupá, především za rok 2009 lze spatřit rapidní nárůst, který může být způsobem ekonomickou krizí a s ní spojenou zvyšující se mírou nezaměstnanosti. Ve Francii se postupně počet trestných činů snižuje, naopak v Itálii se dlouhodobě stav zhoršuje
bá ta Da
a vykazuje mírné leč kontinuální zhoršování stavu kriminality. Ve Francii lze odhadovat,
že je kriminalita vyšší i vzhledem k vysokému podílu přistěhovalců. Křivka Maďarska je stejně jako u České republiky a Německa konstantní s lehce se
snižujícím trendem počtu trestných činů. Polsko vyvíjí velké úsilí na snížení kriminality v zemi, což potvrzuje i průběh grafu, kde se ukazuje relativně značný pokles. Slovensko vykazuje jednoznačně nejnižší počet trestných činů na 10 tis. obyvatel.
tendenci.
ze
Do roku 2004 trestné činy na Slovensku lehce stoupaly, rok 2005 již vykazuje klesající
v samostatném grafu č.3.
ou
hT
ec
Cz
Česká republika má dlouhodobě klesající trend počtu trestných činů, jak je vidět
m
ris 38
Graf 3: Vývoj kriminality v České republice v letech 2000 – 2010
Da procenta změny trestných činů
10
5 0
Vývoj kriminality v ČR v letech 2000 - 2010 v %
ta
bá
ze
-5 -10
Cz
-15 2000
2001
2002
2003
2004
ec 2005
roky
hT 2006
ČR trend kriminality v %
Zdroj: Policejní prezidium České republiky
2007
2008
2009
2010
ou
ris
m 39
Výkyvy křivky mohou být ovlivněny bojem s kriminalitou. Z dlouhodobého hlediska se daří kriminalitu postupně snižovat, avšak z křivky nelze vyvozovat zásadní závěry. Do průběhu křivky, tak jako u dalších států zasahují i jiné faktory, například výkyv v roce 2009 mohl být ovlivněn ekonomickou krizí. V porovnání s evropskými státy má Česká republika dobrou pozici. U grafu č. 4 je zřejmé, že Německo a Rakousko mají v posledních letech podobnou tendenci, ale oproti Slovensku a Polsku mají na 10 tis. obyvatel výrazně vyšší kriminalitu.
bá ta Da
Mezi státy V4 si ČR stojí na 3. místě. Nutno však podotknout, že Slovensko a Polsko mají i v celkovém grafu kriminality nejlepší pozice, jak je zřejmé z grafu č. 5.
ze ou
hT
ec
Cz m
ris 40
Graf 4: Vývoj kriminality v ČR a sousedních státech na 10 tis. obyvatel v letech 2000 - 2009
Da
Vývoj kriminality v ČR a sousedních státech na 10 tis. obyvatel v letech 2000 - 2009
počet trestných činů na 10 tis. obyvatel
ta 900 800 700 600 500 400
bá
ze
Česká republika Německo Polsko Rakousko Slovenská republika
Cz
ec
hT
300 200 100
ou
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 roky
ris
Zdroj: EUROSTAT, policejní statistiky, statistiky Ministerstev vnitra a vlastní propočty.16 16
m
Vlastní propočty v tomto ohledu znamenají přepočtený počet trestných činů na 10 tis. obyvatel dané země
41
Graf 5: Vývoj kriminality v zemích V4 na 10 tis. obyvatel v letech 2000 – 2009
Da počty trestných činů na 10 tis. obyvatel
500 450 400 350 300 250
ta
Vývoj kriminality v zemích V4 na 10 tis. obyvatel v letech 2000 - 2009
bá
ze
Cz
Česká republika Maďarsko Polsko Slovenská republika
ec
hT
200
ou
150 100
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 roky
ris
Zdroj: EUROSTAT, policejní statistiky, statistiky Ministerstev vnitra a vlastní propočty.
m 42
Belgie může být vhodným referenčním státem pro komparaci s Českou republikou v ohledu kriminality. Belgie patří mezi vyspělé státy Evropské unie a má v řádech stejný počet obyvatel. Což znamená, že i bez přepočtu na 10 tis. obyvatel je patrné, že v Belgii je úroveň kriminality mnohem vyšší než v ČR.
Pro přesnost po přepočtu
trestných činů na 10 tis. obyvatel v roce 2009 vykázala ČR 341 trestných činů a Belgie 1003 trestných činů na 10 tis. obyvatel, což je téměř trojnásobek. Výsledek tak potvrzuje hodnocení i v rámci „Global Peace Index“, kde se Belgie umístila za Českou
bá ta Da
republikou. Jedním z faktorů, který negativně ovlivňuje úroveň kriminality v Belgii je
vysoký podíl přistěhovalců, kteří se podílejí 22 % na obyvatelstvu Belgie.
V ČR je v současné době podíl cizinců na obyvatelstvu 4,2 %. 17 (Graf č. 6)
ze ou
hT
ec
Cz m
ris
17
Počet cizinců v ČR, [online] . Citace 14. 4. 2011, 11:28, dostupné z www:
43
Graf 6: Vývoj kriminality v České republice a Belgii na 10 tis. obyvatel v letech 2000 – 2009
Da
Vývoj kriminality v ČR a Belgii na 10 tis. obyvatel v letech 2000 - 2009
ta
1100
bá
1000 900
počet trestných činů na 10 tis. obyvatel
800 700 600 500 400 300 200
ze
Cz
Česká republika Belgie
ec
hT
100 0
ou
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 roky
Zdroj: Policejní prezidium České republiky, Police Fédérale - CGOP / Données de Gestion
ris
m 44
Po součtu trestných činů ze všech zemí a přepočtu na veškeré obyvatelstvo nám vychází dlouhodobě mírně klesající trend kriminality, což odpovídá celkovém trendu Evropy.
Kriminalita v Praze a jednotlivých vybraných metropolích v roce 2009 Vzhledem k faktu, že 65 % zahraničních turistů navštíví v rámci České republiky hlavní město Prahu, bude porovnána Praha s ostatními evropskými metropolemi v oblasti
bá ta Da kriminality.
Tabulka 13: Pořadí metropolí podle počtu TČ za rok 2009 na 10 tis. obyvatel
ze
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
537 574 612 682 812 878 1 032 1150 1076 1447 1667
ec
Cz
Bratislava Varšava Budapešť Praha Řím Madrid Vídeň Paříž Londýn Berlín Brusel
Zdroj : Policejní statistiky jednotlivých států + vlastní propočty
hT
Z výše uvedené tabulky, která uvádí pořadí metropolí podle počtu trestných činů přepočítaných na 10 tis. obyvatel, je patrné, že Praha se umístila na celkovém 4. místě
ou
z 11 vybraných metropolí. Před Prahou jsou hlavní města zemí V4, Bratislava, Varšava a Budapešť. Po Praze následují hlavní metropole západní Evropy jako Řím, Madrid
ris
nebo Vídeň. Na posledním místě skončil Brusel, sídlo některých institucí EU a NATO. Ačkoliv má Brusel poměrně pozitivní image týkající se bezpečnosti, tyto výsledky tento fakt vylučují. Lze to vysvětlit i tím, že právě fakt, že je Brusel sídlem těchto významných
m
institucí s sebou přináší demonstrace a tím také vyšší kriminalitu. Z výsledků lze odvodit, že čím více je město turisticky atraktivní, tím je úroveň kriminality vyšší. Vzhledem k atraktivnosti Prahy a počtu trestných činů nevychází česká metropole špatně.
45
Celkově Česká republika i Praha v analýze policejních statistik dopadla nad očekávání dobře. Tvrzení, že turisté nejezdí do Prahy kvůli vysoké kriminalitě, ze kterého by se dalo vyvozovat, že do ostatních států a měst jezdí, protože jsou bezpečné, je proto velmi zavádějící. Praha jako turisticky oblíbená destinace rozhodně má své problémy s drobnou kriminalitou, ale stejně jsou na tom i ostatní metropole, které vykazují vysokou návštěvnost a naopak většina z nich má počet trestných činů ještě vyšší než Praha. Stejně tak tomu je i u států. Česká republika patří mezi nejbezpečnější země
bá ta Da
v porovnání s vybranými státy a je svým postavením na celkovém třetím místě rozhodně srovnatelná s dalšími zeměmi západní Evropy. Závěrem kapitoly lze říci, že Česká republika je bezpečná destinace z pohledu kriminality.
ze ou
hT
ec
Cz m
ris 46
5. TERORISMUS Terorismus je aktuální globální hrozbou současnosti. Narušuje pocit jistoty a bezpečí, v souvislosti mezi terorismem a cestovním ruchem jsou velmi úzké vazby. Lidské potřeby se po teroristických útocích soustřeďují na potřeby fyziologického charakteru a potřebu bezpečí a jistoty. To se promítne v chování lidí a ovlivní to samozřejmě také
bá ta Da
cestovní ruch, ať příjezdový či výjezdový. Vliv teroristických útoků 11. září 2001 v USA se výrazně odrazil na vývoji cestovního ruchu. Nejen, že útoky ovlivnily příjezdy do USA, především pak do města New York, ale také výjezdový cestovní ruch Američanů, kteří tvoří jeden z nejvýznamnějších zdrojových světových trhů. Strach z dalších možných
teroristických
útoků
zapříčinil
stagnaci
a
mírný
pokles
světových
mezinárodních příjezdů v roce 2001.
Terorismus je současnou hrozbou v zemích po celém světě. Česká republika nebyla
ze
doposud místem teroristického útoku a ani by se tak podle odborníků v blízké
budoucnosti nemělo stát.
Cílem této kapitoly je poukázat na fakt, že Česká republika není ohrožena
Cz
teroristickými útoky a je z tohoto pohledu bezpečnou destinací. Pro terorismus existuje celá řada definic a jednou z nejčastějších používá Ministerstvo vnitra České republiky: „Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované
ec
násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů.“ 18 Definic ovšem existuje celá řada, lze uvést ještě další tři nejdůležitější:
hT
„Terorismus je úkladné, politicky motivované násilí vůči nebojovým cílům páchané subnárodními skupinami nebo tajnými agenty, obvykle koncipováno na získání
ou
pozornosti a následného ovlivnění publika.“ (definice CIA) 19
„Terorismus je nezákonné použití síly nebo násilí proti osobám či majetku k vyvolání politických nebo sociálních cílů.“ (definice FBI)20
m
ris
tlaku na vládu, civilní populaci, nebo na jejich některé segmenty, za účelem dosažení
18
Definice pojmu terorismus [online]. Citace 14.4. 2011, 18:17, dostupné z www: 7 [online]. Citace 14.4.2011, 18:20, dostupné z www: , str. 2 20 [online]. Citace 14.4.2011, 18:20 dostupné z www: , str. 2
47
„Teroristický čin je jakýkoli trestný čin spáchaný jednotlivci či skupinami uchylujícími se k násilí nebo hrozícími jeho použitím proti státu, jeho institucím, obyvatelstvu obecně či konkrétním jednotlivcům, který je motivován separatistickými snahami, extrémistickými ideologickými koncepcemi
či fanatismem
nebo se zakládá
na subjektivních a iracionálních pohnutkách a jehož cíl spočívá ve vystavení veřejné moci, některých jedinců či společenských skupin nebo obecně veřejného mínění atmosféře strachu.“ (Parlamentní shromáždění Rady Evropy). 21
bá ta Da
Posouzení bezpečnosti vybraných zemí z hlediska teroristického ohrožení
Bezpečnost České republiky a vybraných evropských zemí lze posoudit z mnoha zdrojů a podkladů. Pro hodnocení byly vybrány tyto zdroje: §
Mapa teroristických hrozeb spol. AON (AON Terorrism Threat Map)
§
Strategie boje proti terorismu pro léta 2010 – 2012, dokument Ministerstva vnitra
Dokument „Terorrism Situation and Trend Report“ agentury EUROPOL
ze
§
(Evropský policejní úřad, European Police Office), která spadá pod Evropskou unii
Dále bylo čerpáno z rozhovoru s odborníkem na mezinárodní terorismus
Cz
§
– docentem Marianem Brzybohatým, který působí jako děkan fakulty bezpečnostně – právní na Policejní akademii.
ec
5.1
Mapa teroristických hrozeb spol. AON
hT
Společnost AON vydává nejen mapu tzv. politických rizik, ale také mapu teroristických hrozeb, kde jsou země rozděleny do pěti skupin podle rizika teroristického útoku
ou
(viz obrázek 11). Tyto skupiny se liší barvou podle úrovně teroristického ohrožení. Tento nástroj slouží pro podnikatele, kteří se rozhodují, kde budou investovat a právě
ris
tato mapa jim podá základní vhled do bezpečnostní situace dané země. Pojišťovny dále podle míry rizika vypočítávají výši pojistného. Hodnocení teroristických rizik
m
společností AON lze využít i jako objektivní podklad pro potřeby této zprávy. Většina zemí střední Evropy vykazuje nejmenší možné riziko teroristického útoku, což se vysvětluje především tím, že země střední a východní Evropy nejsou tolik politicky a ekonomicky významné a pro teroristy tak nejsou zajímavým cílem. Tento fakt potvrdil i doc. Brzybohatý z Policejní akademie.
21
[online]. Citace 14.4.2011, 18:20 , str. 2
48
Naopak mezi země s nejvyšším rizikem patří Somálsko, Jemen, Afghánistán, Pákistán, Indie apod. V rámci Evropy země jako Itálie, Francie a Španělsko disponují zvýšeným rizikem
hrozby
teroristického
útoku.
Což
se
slučuje
s výsledky dokumentu
„The European Union Terrorism Situation and Trend Report (TE-SAT)“
22
, kde nejvíce
teroristických útoků a ohrožení bylo právě ve Francii a Španělsku.
ze
bá ta Da ou
hT
ec
Cz m
ris
22
[online]. Citace 15.4.2011, 8:58, dostupné z www:
49
Obrázek 11: AON mapa světa dle rizika terorismu
Da
ta
bá
ze
Cz
ec
hT
ou
ris
m
Zdroj: AON Terorrism Threat Map 2010, [online]. Citace 12.4.2011, 10:00, dostupné z www:
50
Na konkrétnější mapě (obrázek 11)
je viditelné jakou měrou terorismus ohrožuje
evropské země. Střed Evropy je obecně velmi bezpečný a země Visegrádské čtyřky jsou z hlediska terorismu klidné. Naopak Německo, Francie, Itálie a Španělsko byly již v minulosti
teroristickými
útoky
poznamenány
a
tento
trend
lze
s určitou
pravděpodobností očekávat i v budoucnu.
ze
bá ta Da ou
hT
ec
Cz m
ris 51
Obrázek 12: AON Mapa Evropy podle rizika terorismu
Da
ta
bá
ze
Cz
ec
hT
ou
ris
m
Zdroj: AON Terorrism Threat Map 2010, [online]. Citace 12.4.2011, 10:00, dostupné z www:
52
5.2
Terorismus v rámci Evropské unie
Následující mapa, kterou vydalo Ministerstvo vnitra České republiky v rámci dokumentu „Strategie boje proti terorismu pro léta 2010–2012“ 23 znázorňuje: §
Červenou barvou země Evropské unie, kde byly v letech 2006–2008 uskutečněny teroristické útoky (nebo kde byly tyto útoky odhaleny ve stádiu příprav) Žlutou barvou další země, kde ve stejných letech došlo alespoň k zatčení osob,
bá ta Da
§
důvodně podezřelých ze zapojení do teroristických aktivit
Ve všech zemích, které s Českou republikou sousedí, se výše uvedené případy vyskytly. Tento fakt tedy svědčí ve prospěch nutnosti se fenoménem terorismu nadále důsledně zabývat. Česká republika je dosud teroristickým útokem nezasažena a také zde nebyly zatčeny osoby, které byly podezřelé ze zapojení do teroristických aktivit.
ze
Obrázek 13: Mapa Evropy podle zasaženosti zemí teroristickými útoky (2006–2008)
ou
hT
ec
Cz m
ris Zdroj: Strategie boje proti terorismu pro léta 2010–2012, Ministerstvo vnitra ČR, Odbor bezpečnostní politiky, [online] dostupné z www: , str. 9
23
Strategie boje proti terorismu, [online] dostupné z www:
53
„The European Union Terrorism Situation and Trend Report“ (TE-SAT) Tento dokument zpracovává EUROPOL (Evropský policejní úřad, European Police Office), který spadá pod Evropskou unii. Report obsahuje základní fakta a čísla související s teroristickými útoky, podezřelými zatčenými osobami a aktivitami teroristů v Evropské unii. TE-SAT je založen především na informacích od členských států EU. Podle nejnovějšího vydání „Terorrism Situation and Trend Report 2010“ za rok 2009 vypadala situace v roce 2009 v Evropské unii následovně: 6 členských států oznámilo celkem 294:
bá ta Da -
§
Pokusů o teroristický útok
§
Úspěšně provedených teroristických útoků
§
Zmařených teroristických útoků
-
Navíc dalších 124 útoků bylo provedeno v Severním Irsku
-
Bylo
zatčeno
587
osob
za
trestnou
činnost
související
s terorismem
-
ze
ve 13-ti členských zemích EU Většina podezřelých byla zatčena na základě podezření z členství v teroristické organizaci
Počet útoků klesl o 33 % ve srovnání s rokem 2008
-
V roce 2009 v EU proběhl jeden islamistický teroristický útok (zaměřen na vojenské cíle v Itálii)
ec
-
Cz
-
Separatistické teroristické organizace byly
odpovědné za 237 útoků, z nichž
všechny byly provedeny ve Francii a Španělsku Klesající trend počtu separatistických útoků byl patrný již v v roce 2008, tento trend pokračoval i v roce 2009. -
hT
-
Státy Řecko, Itálie a Španělsko uvedly 40 útoků levicových a anarchistických
ou
teroristů.
ris
Členské státy Evropské unie jsou vystaveny vážnému ohrožení islamisty, etno-nacionalisty a separatisty a stejně tak i aktivitám levicově orientovaných anarchistických teroristů.
m
Nicméně, celkový počet teroristických útoků ve všech členských státech v roce 2009, kromě Spojeného království (UK), se snížil o 33 % oproti roku 2008 a téměř o polovinu počtu útoků hlášených útoků v roce 2007.
54
Obrázek 14: Počet teroristických útoků24 a zatčených osob v rámci EU v letech 2007–2009
Útoky
Zatčení
Počet
bá ta Da
Zdroj: TE-SAT 2010, EU Terrorism Situation and Trend Report, [online]. Citace 12.3.2011, 14:50, dostupné z www: , str. 11, vlastní překlad
ze
Z jednoduchého grafu vyplývá zcela jasný trend poklesu teroristických útoků i počtu zatčených v zemích Evropské unie.
ou
hT
ec
Cz m
ris
24
Pozn.: V počtu teroristických útoků jsou zahrnuty úspěšně provedené teroristické útoky, pokusy o teroristický útok a také zmařené teroristické útoky
55
Tabulka 14: Počet neúspěšných, zmařených a úspěšných teroristických útoků ve vybraných zemích EU 2007–2009
Porovnávané země EU
bá ta Da
Belgie Česká republika Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Rakousko Slovensko Španělsko Velká Británie
Počet teroristických útoků 25 v letech 2007 2008 2009 0 0 0 0 0 0 267 147 95 9 9 3 4 0 4 20 0 0 0 1 0 279 -
0 6 0 263 -
0 6 0 171 -
ze
Zdroj: TE-SAT 2010, EU Terrorism Situation and Trend Report, [online]. Citace 12.3.2011, 14:55, dostupné z www: , str. 11, vlastní překlad
Cz
Z výsledků této tabulky je zcela zřetelný fakt, že na území České republiky nebyly v letech 2007–2009 zaznamenány žádné teroristické útoky, a to ani ve fázi přípravy.
ec
Nejvíce útoků zaznamenala Francie a Španělsko. Ve všech evropských zemích lze vypozorovat klesající trend počtu teroristických útoků.
ou
hT m
ris
25
Pozn.:V počtu teroristických útoků jsou zahrnuty úspěšně provedené teroristické útoky, pokusy o teroristický útok a také zmařené teroristické útoky
56
Tabulka 15: Počet zatčených osob podezřelých ze spáchání či přípravy teroristického útoku ve vybraných zemích EU 2007–2009 Počet zatčených osob 26
Vybrané státy EU
2007 10 0 409 44 0 15 0 8 2 261 -
bá ta Da
Belgie Česká republika Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Rakousko Slovensko Španělsko Velká Británie
2008 22 0 402 53 0 12 0 0 2 197 -
2009 4 0 315 29 16 5 0 8 0 169 -
ze
Zdroj: TE-SAT 2010, EU Terrorism Situation and Trend Report, [online]. Citace 12.3.2011, 14:55, dostupné z www: , str. 11, vlastní překlad
Nejvíce zatčených osob podezřelých ze spáchání či přípravy trestného činu bylo zatčeno ve
zatčeny žádné podezřelé osoby.
ec
5.3
Cz
Francii a Španělsku. Počet zatčených osob v letech klesá a v České republice nebyly
Situace v České republice
hT
Po vyhodnocení veškerých zdrojů lze konstatovat, že Česká republika je z pohledu teroristických hrozeb bezpečná turistická destinace.
ou
Česká republika, v souladu se svými spojeneckými závazky, trvale sleduje a vyhodnocuje
ris
dynamicky se vyvíjející mezinárodně-politickou situaci s cílem hledat cesty, jak podle svých možností podpořit mezinárodní protiteroristické úsilí formou účasti na zahraničních stabilizačních misích vojenského i nevojenského charakteru. 27
m
„Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok na jejím území nebo proti jejím zájmům v zahraničí je možné označit za odpovídající. Přitom je třeba zdůraznit, že
26
Pozn.:V počtu teroristických útoků jsou zahrnuty úspěšně provedené teroristické útoky, pokusy o teroristický útok a také zmařené teroristické útoky 27 Zdroj: Strategie boje proti terorismu pro léta 2010–2012, Ministerstvo vnitra ČR, Odbor bezpečnostní politiky, [online] dostupné z www: , str. 9
57
současná situace v České republice je z hlediska teroristických projevů klidná. Česká republika se za dobu své existence nestala dějištěm žádné akce, kterou lze jednoznačně označit za teroristický útok. Zároveň neexistují žádné příznaky toho, že by se mohla dějištěm takového útoku bezprostředně stát. Vzhledem k zapojení státu do současné fáze protiteroristického úsilí, a v souvislosti se členstvím země v Evropské unii a Severoatlantické alianci, je ovšem třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím
bá ta Da
způsobem přijímat preventivní opatření. Veškerá protiteroristická opatření, ke kterým je v České republice přistupováno, jsou koncipována s respektem k ochraně základních lidských práv a svobod.“28
Podle odborníka na mezinárodní terorismus, docenta Mariana Brzybohatého z Policejní akademie, je Česká republika z hlediska terorismu bezpečnou zemí. Teroristé vyhledávají cíle, které jim zajistí dostatečnou pozornost v médiích a jsou centrem ekonomického či
ze
politického dění. V tomto ohledu je Česká republika pro teroristy v zásadě „nezajímavou“ zemí. Případné riziko se může zvýšit v případě konání velkého mezinárodního kongresu či při návštěvě světově významných osobností. Při těchto událostech má ovšem Česká
ou
hT
ec
Cz
republika velmi dobře zorganizovaná ochranná opatření.
m
ris
28
Bezpečnost a prevence, Bezpečnostní hrozby, terorismus [online]. Citace 21.2. 2011, 13:40 dostupné z www:
58
