ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST Palackého 1-3, Brno, SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE MASTITIDY SKOTU. 19

ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST Palackého 1-3, 612 42 Brno, e-mail: [email protected]

SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE

MASTITIDY SKOTU

19. února 2014 kongresový sál hotelu Tři Věžičky Střítež

Mastitidy skotu

Obsah: Mastitidy skotu................................................................................................................................................................ 5 Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM Mastitidy dojnic pohledem praktického veterináře.................................................................................................... 27 MVDr. Martin Vlček Možnosti a aspekty terapie mastitid v období laktace................................................................................................. 34 MVDr. Zbyněk Dvořák Možnosti a aspekty terapie mastitid v období zaprahlosti..........................................................................................40 MVDr. Zbyněk Dvořák Rychlá stájová diagnostika mastitid - efektivní nástroj řešení...................................................................................44 MVDr. Josef Prášek Využití testů pro diagnostiku reziduí inhibičních látek............................................................................................. 50 Jeřábková Jaroslava Mastitidy a ekonomické ztráty.....................................................................................................................................54 Jindřich Kvapilík Využití NSAIDs a kortikoidů v terapii mastitid.......................................................................................................... 59 MVDr. Zbyněk Dvořák Mastitidy vyvolané kvasinkami................................................................................................................................... 63 MVDr. Miroslav Věříš

–3–

Mastitidy skotu

MASTITIDY DOJNIC Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM

Mastitidy Snižují užitkovost Mění skladbu mléka Významně narušují plodnost dojnic Zdravotní riziko pro spotřebitele Ekonomické ztráty

–4–

Mastitidy skotu

Makroorganismus - Faktory morfologické - Pastruky - Strukový kanálek - Kůže

- Faktory fyziologické -

Keratinová zátka (lactoserbum) Kontraktilita svěrače Laktoperoxidáza Laktoferin

- Faktory imunologické - fagocytóza - Mikrofágy - Makrofágy - B a T Lymfocyty

Vnější prostředí -

Zoohygiena ustájení Hygiena dojení Welfare Výživa Příprava na porod

–5–

Mastitidy skotu

Mikroorganismy - Patogeny -

Streptococcus Staphylococcus E.Coli Klebsiela Mycoplasma Kvasinky Viry

–6–

Mastitidy skotu

Kategorizace mastitid - Kontagiózní - Staph. aureus - Str. agalactiae - Str. dysgalactaie - Mycoplasma bovis - Arcanobacterium bovis

- Environmentální - E.coli - Klebsiella - Enterobacter - Str. uberis - Str. equinus - Enterokoky - Proteus - Pseudomonas - Serratia - Kvasinky

Bakterie kontagiosní mastitidy • Streptokoky – Strep agalactiae – Strep dysgalactia • Staph aureus • Mycoplasma bovis

–7–

Mastitidy skotu

Bakterie environmentální mastitidy -

E.coli Klebsiella Enterobacter Str. uberis Str. equinus Enterokoky Proteus Pseudomonas Serratia Kvasinky

Původci infekčních mastitid • • • • •

Přenos z krávy na krávu Nízký výskyt ve vnějším prostředí Vysoký výskyt v mléčné žláze Vylučování ve velkém počtu Lze dobře kontrolovat běžnými programy

–8–

Mastitidy skotu

Původci environmentálních mastitid • • • • •

Přenos z vnějšího prostředí do mléčné žlázy Vysoký počet zárodků ve vnějším prostředí Nízký počet zárodků v mléčné žláze Vylučování v malém počtu Lze špatně kontrolovat běžnými sanačními programy

Momentální situace • V mnoha provozech narůstá počet environmentálních mastitid • Klesající počet infekčních mastitid, ale kontagiózní zárodky jsou nadále odpovědné za cca 10 % všech klinických mastitid

–9–

Mastitidy skotu

Tranzitní období • Dva kritické okamžiky pro vznik nových infekcí: – – – –

první týden po zasušení (návrat) poslední týden před otelením (na mléčné žláze)

Období zaprahnutí • Množství nových infekcí čtvrtí vemene je v období stání na sucho 10x vyšší než během období laktace (Bradley 2008) • Více než 90% všech mastitid v prvních 30 dnech po otelení jsou infekce z období stání na sucho (Bradley u Greene 2008)

– 10 –

Mastitidy skotu

Analýza PSB • PSB před zasuš. PSB pp Důvod < 200 000 < 200 000 nedochází k nové inf. < 200 000 > 200 000 nová infekce > 200 000 < 200 000 vyléčení, není nová i. > 200 000 > 200 000 není vyléčeno nebo nová infekce

– 11 –

Mastitidy skotu

Zdravé vemeno

– 12 –

Mastitidy skotu

Subklinická mastitida

Bakterie kontagiosní mastitidy • Staph aureus – Subklinická infekce – Vysoký počet somatických buněk – Žije kdekoliv v krávě – Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ – Eradikace ze stáda je obtížná

– 13 –

Mastitidy skotu

Bakterie kontagiosní mastitidy • Strep agalactiae – Subklinická infekce – Vysoký počet somatických buněk – Žije POUZE ve vemeni! – Léčba většinou úspěšná – Může být ze stáda eradikován

Klinická mastitida - sekret

– 14 –

Mastitidy skotu

Bakterie kontagiosní mastitidy • Mycoplasma bovis – Závažné klinická nebo subklinická infekce – Šíří se při dojení nebo při pneumonii – Musí žít „v krávě” – Léčba obvykle NEÚSPÉŠNÁ – Eradikace ze stáda je obtížná

– 15 –

Mastitidy skotu

– 16 –

Mastitidy skotu

Období rozdojování • • • • • • •

Negativní energetická bilance (NEB) Lipomobilizace Stetóza jater Ketóza Indigesce Metabolická acidóza Imunosuprese

– 17 –

Mastitidy skotu

NEB • • • • • • • • • •

Hubnutí Steatóza jater ↑ NEMK ↑ Ketolátky ↓ Inzulin ↓ IGF-1 ↓ Glukóza ↓ Albumin ↓ T3, T4 ↓ LH, Progesteron

– 18 –

Mastitidy skotu

– 19 –

Mastitidy skotu

PREVALENCE OF KETOSIS Phase

5 - 30d

31 – 60 d

Year

N

%

N

%

2001

120

26

150

18

2002

104

30

120

12

2003

130

32

110

16

2004

100

24

108

15

2005

126

33

140

8

2006

150

34

120

10

2007

136

24

118

12

2008

142

28

136

10

2009

148

26

146

8

2010

152

29

140

11

2011

132

24

128

8

2012

126

25

132

10

– 20 –

Mastitidy skotu

Formy klinických mastitid - Mírný stupeň - Střední stupeň - Vysoký stupeň

– 21 –

Mastitidy skotu

Klinická mastitida • • • • •

Rozsáhlý zánět Cytokiny Kortizol Prostaglandin F2alfa Volné kyslíkové radikály Endotoxin

Klinická mastitida Cytokiny

LH Estradiol Folikuly D. folikul

Kortizol

Vlny LH Ovulace

ROS

Oocyty Embryo Luteální buňky – 22 –

Mastitidy skotu

Klinická mastitida Prostaglandin F2alfa

Luteolýza Progesteron

Endotoxin

Luteolýza Progesteron Embryo

Efekt klinické mastitidy na zabřezávání SKUPINA

POČET ZABŘEZLÝCH

Skupina A (n60) (klinická mastitida)

15

Skupina C (n60) (kontrola)

28

– 23 –

Mastitidy skotu

Parametry krve v průběhu klinické mastitidy 1.den Progesteron Vit .A Vit. E B. karoten Zn Cu GSH-Px

ng/ml umol/l umol/l umol/l umol/l umol/l ukat/l

5,31 1,32 5,17 4,71 14,24 15,33 742,17

3.den 4,07 1,41 4,24 3,58 11,18 14,96 723,07

5.den 3,44 1,37 4,03 3,12 10,86 13,11 698,36

Diagnostika mastitid -

Anamnéza SCC bazénových vzorků mléka Patogeny v bazénových vzorcích Klinické vyšetření mléčné žlázy NK test Bakteriologické vyšetření vzorků mléka Posouzení celkového zdravotního stavu

– 24 –

Mastitidy skotu

NK Test Stupeň reakce

SCC v 1000/ ml

Konzistence směsi

Barva reakce

-0

10 – 200

Beze změn

Bledě růžová

+-

150 – 300

Jemný film

Slabě červená

+

400 – 800

Gelifikace

Červená

++

800 – 5000

Sbaluje se

Purpurově červená

+++

4000 – 12000

Směs neteče

Purpurově fialová

++++

Smyslově změněné mléko

Zásady terapie mastitid - Frekventní vydojování - Aplikace antibiotik - intramamární - celková - Aplikace antiflogistik - Infuzní terapie - Podpora imunity (Se, Zn, Cu, vit. E,C, gluk.)

– 25 –

Mastitidy skotu

Prevence -

Hygiena prostředí Správné zaprahování Technologie dojení Hygiena dojení Optimální výživa Optimální stav metabolismu a imunity

– 26 –

Mastitidy skotu

MASTITIDY DOJNIC POHLEDEM PRAKTICKÉHO VETERINÁŘE MVDr. Martin Vlček

Kdy je problém?

• Kolem 30 % mastitid je způsobeno dojícím zařízením.

• PSB nad 100 tis./ml - subklinická mastitida

• Hyperkeratózy, struky s prstenci, hemorhagie, vlhké struky.

• Max. 25 % stáda nad 100 tisíc • Počet nových případů za měsíc max. 12 % • Chronické infekce do 2 %

Kontrola před zaprahnutím a po otelení.

Spolupráce s ostatními odborníky.

• Vyléčené případy více než 50 % • Nově nemocné do 15 %

Multifaktoriální onemocnění • • • • •

Výživa • Selen a vitamín E, Zinek

Dojnice Patogen Dojírna Prostředí Výživa

• Mykotoxiny • Konzistence výkalů (znečištění vemene)

– 27 –

Mastitidy skotu

Sel-plex Ca mix • Dávka 10g/kus den v přípravě na porod (20 g/kus a den v laktaci) • 1 kg koupíte za 89 Kč = denní 100 % dávka organického selenu za 89 haléřů • Baleno po 25 kg pytlích

Odběr vzorků • Rukavice, predip, alkohol • Desinfikovat dříve vzdálenější • Odebírat dříve bližší

Rozpoznání nepřítele

• Při dehydrataci:

• Environmentální

Fyziolog. rozt. 2l + 126g NaCl

E. coli, Pseudomonas, Klebsiella, Str. uberis, Enterococcus faecalis, Arcanobacter pyogenes, Mycoplasma bovis

= Hypertonický roztok i.v. + 50l vody do bachoru

Spíše subklinické případy (vyjímka perakutní E.coli) – 28 –

Mastitidy skotu

ATB? Nesteroidní antiflogistika!

Marbofloxacin • Indikační omezení! • Testy citlivosti • Použití jiných ATB vede ke zhoršení stavu • Není čas na udělání testu citlivosti

Prevence • • • •

Po dojení musí minimálně 20 minut stát Kanálek se uzavírá 8 hodin – bariérový postdip Predip Hygiena prostředí

– 29 –

Mastitidy skotu

Prevence • • • • • •

5-ti bodový plán Správné postupy na dojírně Rukavice Vyřazení neléčitelných krav Dojení postižených až na konec Mezidesinfekce (0,5% k. peroctová)

5-ti bodový plán 1. 2. 3. 4. 5.

Desinfekce po dojení Zasušení ATB Rychlá detekce a léčba Vyřazení chronických Správné seřízení dojícího stroje

Kontagiózní

Příprava před dojením

S. aureus, Str. agalactiae, Mycoplasma

• Predip

Spíše klinické případy

• Odstříknutí

Často i u prvotelek

• Otření • Nasazení stroje • Od 1. kontaktu po nasazení stroje 60-90s

• Od 1 dojnice se může nakazit až 7 dalších!

– 30 –

1Kč!

Mastitidy skotu

Špatně léčitelné

Pořadí na dojírně • • • • •

• • • • •

1. otelené 2. rozdoj 3. produkční skupiny 4. konec laktace 5. chronicky infikované/léčené

3 KU po sobě více než 700 tis. PSB 2 antibiotické neúspěšné léčby v laktaci Vysoký počet somatických buněk (milióny) Krávy na 4. a vyšší laktaci Původci (S. aureus, Pseudomonas, Mycoplasma) (kvasinky, plísně, řasy)

Léčba • Včasnost! • Podpůrná léčba (vydojování, oxytocin,nesteroidy, masti, zinek, selen, vit. E, …) • Aplikace ATB do závěsného vazu…

Zasušení čtvrtě • 150ml Alfadine po 4 dojení • Bolestivé - nesteroidy

– 31 –

Mastitidy skotu

Měření ketolátek 2. – 14. den po porodu. • Krev • Moč • Mléko

• • • • •

32Kč/test (850Kč čtečka)

Přeplněnost stájí Pohodlí Kulhání Hypokalcémie Ostatní nemoci

• Subklinická ketóza – riziko vzniku mastitidy o 50 % vyšší!

Cybow vet 2Kč/test

– 32 –

Mastitidy skotu

Děkuji za pozornost.

24Kč/test!

www.vetvlcek.cz

– 33 –

Mastitidy skotu

MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID V OBDOBÍ LAKTACE

2/14/2014

MVDr. Zbyněk Dvořák

MSD Animal Health Kdo jsme? MSD AH - originální farmaceutická společnost poskytující své služby v celém světě

Zdraví mléčné žlázy

Co nabízíme?

MSD Animal Health

Nabízíme spolupráci na řešení problémů Vaší farmy Co je cílem? Zlepšení zdravotního stavu Vašich zvířat a tudíž i ekonomických výsledků

MVDr. Zbyněk Dvořák Product Manager

2

MSD Animal Health - na koho se obrátit ? Sever, Severozápad – Pavlína Bidlová [email protected]

Terapie v období laktace

Jih – Radka Poslušná [email protected] Morava a Slezsko – Leona Pekáriková [email protected] Slovensko - Vladimír Flak [email protected]


3

4

– 34 –

1

Selekce – zvýšení produkce

Cena onemocnění mléčné žlázy (Luke O’Grady)

Mastitidy skotu

- rychlejší vydojování

Skutečné náklady

Vnímané náklady

Lize 1904

Náklady na léčbu Ztráty

Náklady Vyřazení bonusů mléčné žlázy Cena onemocnění (Luke O’Grady) na léčbu zvířat

- rychlejší vydojování Lize 1904

Vyřazené Náklady Ztráty mléko na léčbu bonusů

Vyřazené mléko

Náklady na léčbu

Selekce – zvýšení produkce

Ztráta produkce

Skutečné náklady

Vnímané náklady

Hedralize 2004

Hedralize 2004

Sankce

Ztráty bonusů 5

Vyřazení zvířat

Ztráta produkce

6

Vyřazené Ztráty mléko bonusů

Vyřazené mléko

Sankce

5

6

Proč je PSB důležitý?

Klinické mastitidy – změny původců Dojnice č. 485 •4. laktace •25 l/den •PSB=300,000 buněk/ml

Proč je PSB důležitý?

Kontagiózní mastitidy („přenos na dojírně“) - pokles Environmentální mastitidy („z prostředí“) – růst

Klinické mastitidy – změny původců

Ztráta 2 l mléka/den

Dojnice č. 485 •4. laktace = 560 l/laktaci •25 l/den •PSB=300,000 buněk/ml

Kontagiózní mastitidy („přenos na dojírně“) - pokles Environmentální mastitidy („z prostředí“) – růst

2/14/2014

= 4 480 Kč/laktaci 7

Ztráta 2 l mléka/den

(Bradley 2002)

8

= 560 l/laktaci = 4 480 Kč/laktaci 7

(Bradley 2002)

8

Změny v bakteriálních původcích Efektivní detekce = časná léčba = větší úspěšnost Incidence a původci klinických mastitid – mléčné krávy (UK) Počet postižených čtvrtí/100krav/rok

Subklinické

Průměrný roční PSB – % zastoupení v jednotlivých skupinách

2

Klinické

• Výsledky vyšetření mléka • bakteriologie

Změny - mléko/vemeno/dojnice

•Pozorování •Odstřikování Důležitá implementace pro léčbu (Bradley, The Veterinary Journal, 2002) 9

10

– 35 –

2

Mastitidy skotu

Který je toto patogen?

Přesnost diagnostiky E.coli

% skutečně pozitivní

Přesnost diagnostiky klinických E. coli mastitid (White et al., 1986)

2/14/2014 Přesnost je 62%

Časná a přesná terapie je důležitá 11

12

Diagnóza

Kontrola mastitid

Klinické příznaky = specifická bakterie

Diagnóza

2/14/2014

% falešně pozitivní

Kontagiózní mastitidy

Bakteriologická kultivace • Čtvrť • Bazénový vzorek

Kontrola mastitid

Diagnóza

5ti bodový plán*

Počet somatických buněk > 200.000 buněk/ml PCR test Klinické příznaky Bakteriologická kultivace = • Čtvrť specifická bakterie • Bazénový vzorek

1) 2) 3) 4) 5)

Dojící zařízení Hygiena dojení Desinfekce struků Léčba klinických mastitid Léčba v období zaprahování

1) 14 2) 3) 4) 5)

Dojící zařízení Hygiena dojení* Neave et al., 1969 Desinfekce struků Léčba klinických mastitid Léčba v období zaprahování

Kontagiózní mastitidy

13 Diagnóza

5ti bodový plán*

Počet somatických buněk > 200.000 buněk/ml PCR test

13

14

* Neave et al., 1969

Kontrola mastitid

Kontrola mastitid Kontagiózní a enviromentální mastitida 1) Stanovení cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy 2) Zajištění čistého, suchého a komfortního prostředí 3) Správný postup dojení 4) Správné vybavení a použití dojícího zařízení 5) Vedení dobrých záznamů 6) Odpovídající management klinických mastitid management zaprahování Kontagiózní7) aEfektivní enviromentální mastitida 8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny a vyřazování chronicky infikovaných dojnic 9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné 1) Stanovení cíle z hlediska zdraví mléčné žlázy žlázy 2) čistého, suchého a komfortního prostředí 10) Zajištění Periodické posouzení kontrolního programu Doporučovaný 3) Správný mastitid postup dojení * According to the National 10ti bodový 4) Správné vybavení a použití dojícího zařízení 15 Mastitis Council kontrolní program* 5) Vedení dobrých záznamů 6) Odpovídající management klinických mastitid 7) Efektivní management zaprahování 8) Udržování biosecurity před kontagiózními patogeny a vyřazování chronicky infikovaných dojnic 9) Pravidelná kontrola zdravotního stavu mléčné žlázy 10) Periodické posouzení kontrolního programu mastitid

Kontrola mastitid

Kontrola mastitid Doporučovaný 10ti bodový kontrolní program*

* According to the National

Cíl

Léčba

klinická (bez příznaků) + bakteriologická (bez bakterií)

16

Cíl – 36 –

Léčba

klinická (bez příznaků) + bakteriologická (bez bakterií)

3

Léčba

Kontrola mastitid Mastitidy skotu

Terapie je zároveň prevence

Které případy léčit? Jaká terapie je nutná? Který výrobek použít? Léčba

Léčba v průběhu laktace Pokud je bakterální léčba úspěšná: - Infekce se nemůže šířit stádem - Pravděpodobnost reinfekce klesá

Kontrola mastitid

Léčba v průběhu zaprahování Terapie je zároveň prevence

Zdravé zvíře

Cíl případy léčit? Které klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií) Jaká terapie je nutná? Který výrobek použít?

Léčba existujících infekcí

Léčba v průběhu laktace

Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí Pokud je bakterální léčba úspěšná: Prevence mastitid brzy po porodu - Infekce se nemůže šířit stádem 17 - Pravděpodobnost reinfekce klesá

18

Léčba v průběhu zaprahování

Cíl

Léčba existujících infekcí Prevence nových mastitid v průběhu zaprahnutí

Zdravé zvíře

klinicky (bez příznaků) + bakteriologicky (bez bakterií)

Prevence mastitid brzy po porodu 17

18

Které případy léčit?

Budeme léčit? - patogeny

Klinické případy

Sub-klinické případy

Které případy léčit?

Identifikace patogena = zlepšení systému léčby mastitid

Budeme léčit? - patogeny

• Stávající tankový PSB • Historie individuálních vzorků -

• Časná identifikace • Okamžitá léčba Klinické případy • Vždy? • Chronické případy?

• Proveditelnost mikrobiologické identifikace před začátkem léčby?

PSB Sub-klinické případy

Identifikace patogena = zlepšení systému léčby mastitid

• Věk dojnic • Riziko šíření infekce do stáda • Budoucí klinický případ?

19

• • • •

20

• Stávající tankový PSB • Historie individuálních vzorků -

Časná identifikace Okamžitá léčba Vždy? Chronické případy?

2/14/2014

• Proveditelnost mikrobiologické identifikace před začátkem léčby?

PSB

• Věk dojnic • Riziko šíření infekce do stáda • Budoucí klinický případ? 19

20

Budeme léčit? - dojnice

Jaká terapie je nezbytná?

Věk

5

Antibiotika

Stádium laktace

• Intramamární • Injekční

PSB

Protizánětlivé látky • Prednisolon • NSAIDs

Počet postižených čtvrtí (viditelně)

≠

5

Tekutiny

• Perorální a u některých nejzávažnějších případů i intravenózní

Počet infikovaných čtvrtí

podání

21

22

– 37 –

Mastitidy skotu

Intramamární léčba

Parenterální léčba klinických mastitid

Racionální

• Antibiotikum podané přímo do místa infekce

Krávy na začátku laktace potřebují agresivní léčbu vzhledem k možné bakteremii

– koncentrace G-penicilinu v mléce po IMM podání je 100-1000x vyšší než po injekčním podání

• Rychlá a širokospektrální léčba je důležitá • Kombinovaná parenterální léčba přináší jasné výhody

• Antibiotikum je dostupné  (Hillerton et al., 2002).

Vhodná

2/14/2014

Výhody parenterální léčby jsou

• Snadná aplikace do mléčné žlázy po dojení

• Nižší počet vyřazených • Vyšší počet vyléčených • Vyšší mléčná produkce (po zbytek laktace)

2/14/2014 23

24

104 dojnic s těžkou mastitidou

42% krav s E.coli mastitidou má bakteremii (výskyt E.coli nejen ve vemeni ale i krevním řečišti)

Erskine et al., 2002

Bakteremie při koliformních mastitidách 144 dojnic, Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy) Počet Počet % pozitivních pozitivních pozitivních krevních krevních vzorků mléka (výskyt E.coli nejen vzorků 42% krav s E.coli mastitidou má bakteremii ve vzorků Počet krav / POSTIŽENÍ

104 dojnic s těžkou mastitidou

vemeni ale i krevním řečišti)

Erskine et al., 2002

Zdravé 156 0 0 0 Bakteremie při koliformních mastitidách 144 dojnic, Koliformní 144 144 20* 14* Patogeny v mléce -E.coli (122 kusů), Klebsiella (19 kusů), oba patogeny (3 kusy) mastitis Mírné

Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody

Wenz et al., 2001 26 v mléce 144 dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3)

25

4,3

4

9,1 % pozitivních 42 krevních vzorků

Počet 13pozitivních krevních vzorků

Zdravé

156

0

0

0

Koliformní mastitis

144

144

20*

14*

Mírné

69

3

4,3

Střední

44

4

9,1

Těžké

31

13

42

Wenz et al., 2001 26 v mléce 144 dojnic E. coli (n=122) nebo Klebsiella (n=19) nebo oba isoláty(n=3)

25

Experimentální E. coli studie

Kombinovaná terapie • •

E. coli mastitis model 4 skupiny po 12 dojnicích

Experimentální E. coli studie 1) IMM cefquinome

Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena): 7 a 14 dní po infekci % bakteriologicky vyléčených

Shpigel et al., 1997

Kombinovaná terapie

Shpigel al., 1997 2) etIMM cefquinome + Injekční cefquinome

• •

Injekční cefquinome IMM ampicillin / cloxacillin

Množství klinicky a bakteriologicky uzdravených (zdravé a bez patogena): 7 a 14 dní po infekci

% bakteriologicky vyléčených

Léčba základě klinických příznaků E. coli na mastitis model 4 skupiny po 12 dojnicích 1) 2) 3) 4)

3

* Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých krav

Kombinovaná parenterální léčba má jasné výhody

3) 4)

69

Střední 44 Počet Počet krav / Těžké 31pozitivních POSTIŽENÍ vzorků mléka * Signifikantní rozdíl (p<0,001) od zdravých krav

IMM cefquinome IMM cefquinome + Injekční cefquinome 27 Injekční cefquinome IMM ampicillin / cloxacillin

Léčba na základě klinických příznaků

* Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05 28

– 38 – * Signifikantní rozdíl proti Ampi-Cloxa léčbě, p <0,05

6

Mastitidy skotu

Kombinovaná terapie Proč parenterálníparenterální antibakteriální terapii? Kombinovaná léčba má jasné výhody

Nádoj po experimentální E.coli mastitis Cefquinom+inj. cefquinom Cefquinom Kontrola

• Vyvarujte se komplikací, např. bakteremie

Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010

• Vyšší počet přeživších dojnic Erskine et al., 2002

• Vyšší počet vyléčených, vyšší mléčná produkce Shpigel et al., 1997

Nádoj mléka l/den

• Lepší distribuce a vyšší koncentrace v mléčné žláze Ehinger et al., 2006

Kdy použít parenterální antibakteriální terapii? • Krávy brzy po otelení, vysokoprodukční krávy, krávy s nízkou imunitou Kehrli et al., 1989, Goff et al, 1997

• Systémové příznaky onemocnění

Erskine et al., 2002, Wenz et al., 2001, Laumonnier et al., 2010

Počátek léčby

Dní po infekci 29

30

Experimentální studie cefquinome

Shrnutí

Ehinger et al., 2006

>2.0 mg/g 1,0-2,0 mg/g

Přizpůsobte léčbu skutečné situaci na farmě

0,25-1,0 mg/g

• • • •

<0.25 mg/g

Lepší distribuce v tkáni mléčné žlázy Vyšší koncentrace v parenchymu injekční

Úspěch léčby závisí na

injekční+ lokální

lokální

Bakteriologie Záznamy individuálních vzorků mléka Vytvořte kontrolní plán mastitid Sledujte zlepšení stavu

• • • •

31

Správné terapii( kultivace & senzitivita) Správném podání Správné dojnici Ve správnou dobu

32

8

– 39 –

Mastitidy skotu

MOŽNOSTI A ASPEKTY TERAPIE MASTITID V OBDOBÍ ZAPRAHLOSTI MVDr. Zbyněk Dvořák

Co je zaprahování? Otelení

Mastitis v období zaprahnutí

Laktace

Ukončení Lactation dojení

Období laktace

Zaprahnutí

Otelení

Období bez laktace


K zajištění mléčné produkce musí k otelení docházet pravidelně !!! 1

Zaprahnutí

2

Tři fáze

Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí

Nádoj při krátkodobém vs. dlouhodobém zaprahnutí (%)

Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí Involuce Apoptosis (umrtí buněk)

Klidové stádium Obnova buněk

Příprava kolostra

průměrně 93,3% při zkrácené době zaprahnutí

Obnova buněk Počátek sekrece nových buněk

Čísla 1 – 6 označují různé publikace

3

Bachman and Schairer, 2003

4

– 40 –

1

Zaprahování po dobu 60 dní je ideální

Klasická vs zkrácená doba zaprahnutí

Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce

Mastitidy skotu

Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí Při 50-60 dnech zaprahnutí je 100%

Rozdíl v kg mléka

Nádoj 10 000 l 10 000 l

Klasická vszaprahnutí zkrácená doba zaprahnutí Při 30-40 dnech je 93,3% 9 330 l - 670 l

Ztráta

Zaprahování po dobu 60 dní je ideální

průměrně 93,3% při zkrácené době zaprahnutí

Optimální délka k zajištění vysoké mléčné produkce

Zisk 20 dnů laktace Pokud nadojí Nádoj 10 000 10 l 000 l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně 20 x 35,7 = 714 l Při 50-60 dnech zaprahnutí je 100%

Rozdíl v kg mléka

Vyšší mléčná produkce po 60 dnech zaprahnutí 10 000 l

Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru??? Při 30-40 zaprahnutí je 93,3% doba 9 330 l Už při –dnech 1 l denně je zkrácená méně efektivníprůměrně 20 x 34,7 = 694 l Ztráta

5

- 670 l

Zisk 20 dnů laktace Pokud nadojí 10 000 l za 280 dní je to průměrně 35,7 l denně 20 x 35,7 = 714 l

93,3% při zkrácené době zaprahnutí

Je ale skutečně na konci laktace na úrovni průměru??? Už při – 1 l denně je zkrácená doba méně efektivní 20 x 34,7 = 694 l

Délka zaprahnutí (ve dnech)

Kuhn et al., 2006

6

Délka zaprahnutí (ve dnech) Kuhn et al., 2006

5

Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní

6

Zkrácená 30 - 40 dní trvající doba zaprahnutí Výhody

zaprahnutí

Průměrný mléčný nádoj, kg/den Průměrný mléčný nádoj, kg/den

Zlepšená energetická balance (Rastani et al., 2005) * * *

Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009)

Prvotelky potřebují zaprahování na dobu 60 dní

Kratší doba – menší riziko překročení vhodné kondice (menší ztučnění) Zkrácená 30 - 40 dní trvající doba zaprahnutí

Nevýhody

Nižší mléčná produkce po porodu: Výhody• Hlavně u jalovic • Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím Vyšší komplikace Zlepšená energetická balance (Rastani et al., 2005) • Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009) Vhodnější pro starší krávy s vyšší kondicí (Pezeshki et al., 2009) Žádná tolerance v případě předčasného porodu Kratší doba – menší• riziko překročení vhodné kondice (menší ztučnění) Nízká mléčná produkce po porodu, vyřazení

zaprahnutí

* * po * porodu Týdny

* Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05

Pezeshki et al., 2009

)

Nevýhody 8

7

Nižší mléčná produkce po porodu: • Hlavně u jalovic • Může být kompenzováno laktací před zaprahnutím Vyšší komplikace • Jalovice potřebují 60 dní zaprahnutí (Pezeshki et al., 2009) Žádná tolerance v případě předčasného porodu • Nízká mléčná produkce po porodu, vyřazení

Týdny po porodu

* Signifikantí rozdíl 56d a 35 d (p<0.05

Pezeshki et al., 2009

)

7

8

Rozvoj nových infekcí mléčné žlázy v průběhu roku

Zaprahnutí

Zaprahnutí Otelení

Komfort Hygiena

Krmení

Zaprahnutí

2 Zaprahnutí

Laktace Green et al 2002

9

10

– 41 –

2

První a poslední 2 týdny zaprahnutíjsou krizové pro rozvoj nových infekcí

Hladiny nově vzniklých infekcítí

Dobrý management je základním faktorem úspěchu pro vysokou produkci mléka v pozdních fázích laktace

Mastitidy skotu

Zdraví mléčné žlázy

Terapie v období zaprahování

Klíčem k prevenci je období zaprahnutí

Antibiotické zaprahování má dva hlavní cíle

140

Počet případů na 10 000 krav – 120 rizikové dny

Jalovice Dojnice

100

• Léčba existujících infekcí – Lepší výsledky než léčba v období laktace (Bradley et al., 2003)

• Prevence nových infekcí

80 60 40 20 0 -10

-5

0

5

10

15

20

25

30

Dny po porodu

Bradley and Green, 2004

11

12

Výběr produktu

Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno

.....pokud nemáte:

Faremní specifika Kultivace a procento krav s vysokými PSB Kultivace a procento případů klinických mastitid v počátku laktace Výběr produktu Kultivace a procento opakovaných mastitid na konci laktace

1. Stádo s malým rizikem mastitid

• Stádo s PSB trvale < 200,000 • < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících

Plošné zaprahování antibiotiky je doporučováno &

2. kompletní údaje o dojnicích:

• Nejméně 3 individuální záznamy výsledků mléka .....pokud nemáte:

Faremní specifika Kultivace a procento vysokýminaPSB Základní výběr by mělkrav být szaložený Kultivace a procento případů klinických předchozích výsledcích mastitid v počátku laktace Kultivace a procento opakovaných mastitid 14 na konci laktace

• Záznamy o klinických onemocněních

1. Stádo s malým rizikem mastitid

• Stádo s PSB trvale < 200,000 • < 2% hladinu klinckých mastitid v posledních 3 měsících

&13 2. kompletní údaje o dojnicích:

• Nejméně 3 individuální záznamy výsledků mléka • Záznamy o klinických onemocněních

Základní výběr by měl být založený na předchozích výsledcích

13

14

Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý?

Hodnocení úspěšnosti zaprahování Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků zaprahování

Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml Cíl = < 5% Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování

Jak si mohu ověřit, že systém zaprahování je dobrý?

Hodnocení úspěšnosti zaprahování Použijte záznamy vyšetření k monitoringu výsledků zaprahování

Pokud nemáte výsledky PSB – použijte NK-test Podívejte se na počet krav s PSB > 200,000 buněk/ml Cíl = < 5% Pokud > 5% přezkoumejte management zaprahování 15

16

Pokud nemáte výsledky PSB – použijte NK-test

– 42 –

3

Využití individuálních počtů PSB k monitoringu úspěšnosti zaprahování

Cefalosporin MSD AH – 60% redukce PSB

Mastitidy skotu

PSB na začátku laktace (buňky/ml)

Důvod

Hodnocení terapie

< 200,000

< 200,000

Prevence nově vzniklých infekcí

úspěšná

< 200,000

> 200,000

Nově vzniklé infekce selhání

Využití individuálních počtů PSB k > 200,000 < 200,000 Existující infekce monitoringu úspěšnosti zaprahování vyléčeny a dobrá PSB před zaprahováním >(buňky/ml) 200,000

PSB na začátku laktace >(buňky/ml) 200,000

< 200,000

< 200,000

< 200,000

> 200,000

>IMI 200,000 200,000 – intramamární< infekce

> 200,000

prevence nových Důvod infekcí

úspěšná

Existující infekce anebo existující infekce vyléčené, ale rozvoj nových infekcí

selhání

vyléčeny a dobrá prevence nových infekcí

> 200,000

IMI – intramamární infekce

(Bradley, 2003)

17

Snížení PSB

Výsledky pokusu „infikované krávy“ Excelentní redukce PSB v infikovaných čtvrích přípravkem MSD AH

Hodnocení terapie selhání

Existující infekce (Bradley, 2003)

Cefalosporin MSD AH Cef. MSD AH + zátka

Cefalosporin MSD AH – 60% redukce PSB

úspěšná

Existující infekce anebo existující Prevence nově úspěšná infekce vyléčené, vzniklých infekcí ale rozvoj nových Nově vzniklé infekce selhání infekcí 17

Snížení PSB

Výsledky pokusu „infikované krávy“ Excelentní redukce PSB v infikovaných čtvrích přípravkem MSD AH

Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk) Medián PSB čtvrtí (x 1000 buněk)

PSB před zaprahováním (buňky/ml)

Bradley et al, J Dairy Sci 2009

Cefalosporin MSD AH Cef. MSD AH + zátka

Bradley et al, J Dairy Sci 2009

18 Zaprahnutí

Po otelení

18 Zaprahnutí

Po otelení

Zaprahované krávy – rychlejší tvorba keratinové zátky

Cefalosporin MSD Animal Health = 93-100% vyléčených Infikované dojnice Cefalosporin

Cefalosporin

Léčba (zaprahnutí)

MSD AH + struková zátka

MSD AH

100%

% struků s utvořenou % struků s utvořenou keratinovou zátkou keratinovou zátkou

Počet čtvrtí

80% Zaprahované krávy – rychlejší tvorba keratinové zátky

Cefalosporin MSD Animal Health = 93-100% vyléčených Infikované dojnice Cefalosporin

Cefalosporin

Léčba (zaprahnutí)

MSD AH + struková zátka

MSD AH

Počet čtvrtí

Bradley et al, 2009

90%

19

70%

Cefalosporin MSD AH

60% 100% 50% 90%0

Neošetřené 7

21

35

49

63

Den od zaprahnutí

80%

91

New Zealand Veterinary Journal 1996 20

70%

Cefalosporin MSD AH

60% 50% 0

77

Neošetřené 7

21

35

49

63

Den od zaprahnutí

77

91

New Zealand Veterinary Journal 1996 Bradley et al, 2009

19

20

Zaprahovací přípravky dostupné v ČR

Úspěch zaprahování závisí na

5

Množství infikovaných čtvrtí

2x kombinace (1x MSD Animal Health – ideální pro krátkou dobu zaprahnutí s výhodou nízké ceny)

– U dojnic s postiženými 3-4 čtvrtěmi je pravděpodobnost vyléčení nízká

Stáři dojnice

2x cefalosporin I. Generace (1x MSD Animal Health – ideální pro jalovice a klasickou dobu zaprahnutí)

– S rostoucím věkem dojnice, pravděpodobnost vyléčení infekce S. aureus v průběhu zaprahnutí klesá

2x přípravek s indikačním omezením

– U čtvrtí s PSB vyšší než 1 milion buněk/ml je signifikatně nižší počet vyléčených zvířat v průběhu zaprahnutí

PSB ve vztahu k zaprahnutí

7 x Cloxacilin (2x v kombinaci s Ampicilinem)

Počty vyléčených kusů infikovaných S. aureus byly vyšší u stád s dobrou hygienou a nižší prevalencí infekcí S. Aureus při zaprahování

POZOR!!! Cloxacillin neúčinkuje proti E.coli

Výběru vhodného a ÚČINNÉHO zaprahovacího přípravku

21

22

– 43 –

5

Mastitidy skotu

RYCHLÁ STÁJOVÁ DIAGNOSTIKA MASTITID - EFEKTIVNÍ NÁSTROJ ŘEŠENÍ MVDr. Josef Prášek

Mastitis – zánět mléčné žlázy

Mastitis – zánět mléčné žlázy = bakteriální onemocnění !!!

Pro koho je tedy výhodné mít stádo s nízkým počtem případů mastitid a somatických buněk? A proč?

Záněty mléčné žlázy dojnic a jalovic bakteriálního původu

Ztráta na subklinických mastitidách dle laktací

• Nejčastěji léčená infekce skotu

Laktace

• Největší spotřeba antibiotik • Největší ekonomická ztráta na farmě • Tlak veřejnosti na produkci bezpečných potravin

Do 200 tis. Nad 200 tis. Za laktaci Za den SB SB

1. laktace

8120

7605

- 516

- 1,7

2. laktace

9080

8521

- 559

- 1,8

3. a vyšší laktace

9269

8786

- 483

- 1,6

• Kontroly ze strany ÚSKVBL

Konference Evropské komise k antimikrobiální rezistenci 11.12.2013

Mastitidní trojúhelník

• Více spolupráce mezi sektory • Více dozoru při používání antibiotik • Více evidence • Odpovědné a racionální používání antibiotik • Podpora vývoje a použití rychlých diagnostických prostředků • Monitoring antimikrobiální rezistence • Zákazy použití některých dalších antibiotik pro potravinová zvířata • Podpora tvorby preventivních zdravotních programů přímo na farmách

– 44 –

Mastitidy skotu

Environmentální mastitidy - jejich podíl se trvale zvyšuje

Patogen bakteriálního původu 

– – 

– – –

• Odraz zvýšené zátěže mléčné žlázy

Kontagiózní původci

• Tlak původců pocházejících z prostředí souvisí s hygienou dojení a ustájení

Streptococcus agalactiae Staphylococcus aureus

• Nejčastější původci (množí se ve střevě a v prostředí mimo tělo):  Streptococcus uberis Escherichia coli, Enterococcus faecalis a další

Environmentální původci Streptococcus uberis / dysgalactiae Enterococcus spp. Enterobacteriaceae (E. coli, Klebsiella spp…)

• Dobře se prokazují kultivací krátce po začátku infekce

Kontagiózní mastitidy - vyžadují stálou pozornost

Dojte čisté a suché krávy!

• Častější vyšetření • Více důkazu o infekci a jejím šíření • Nejčastější původci se nacházejí v mléčné žláze:  Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae,

• Jsou dobře prokazatelní kultivací krátce po vzniku infekce

Nejdůležitější je dezinfekce po dojení

Koaguláza negativní stafylokoky • Některé druhy se chovají jako infekční • S. chromogenes, S. epidermidis

• Některé druhy se chovají jako oportunní • S. simulans, S. haemolyticus

• Některé druhy se chovají jako environmentální • S. equorum, S. fleuretti

Nejdůležitější je dezinfekce po dojení

6

– 45 –

Mastitidy skotu

Mastitis = bakteriální onemocnění • Racionální terapeutický přístup: 1. →

stanovení původce

2. →

volba ATB dle zjištěné citlivosti

Tradiční versus nové postupy bakteriologické diagnostiky • Využití kamenných laboratoří je problémové z hlediska času pro stanovení diagnózy ale i náročné logisticky • Moderní produkce potřebuje vlastní prostředky pro rychlou diagnostiku • Spolupráce veterinární lékař a chovatel je základním předpokladem úspěchu

Moderní bakteriologická diagnostika mastitid

Cíle výskytu klinických mastitid • 1 – 2 % krav s klinickou mastitidou za měsíc

• Vyžaduje:  Především rychlost

• 1 % závažných klinických případů za rok

 Potom teprve přesnost

• < 0,5 % produkce mléka vyřazeno z dodávky v důsledku výskytu mastitidy

 Nízké náklady  Dostupnost na farmě

Mastitis = bakteriální onemocnění

Možnosti bakteriologické diagnostiky

• Prevence

→

• Léčba • Eliminace chronických čtvrtí

– 46 –

Kultivace přímo na farmě !!!

Mastitidy skotu

Aseptický odběr vzorku

(kritické místo systému!)

Zjištění a klasifikace případů mastitid dle závažnosti 1. stupeň: přítomnost změn v sekretu mléčné žlázy 2. stupeň: Změny v sekretu + lokální příznaky zánětu většina případů 3. stupeň: systémová mastitida

Aseptický odběr vzorku (kritické místo systému!)

Postup po zjištění výskytu mastitidy 1. den • Odběr vzorku • Očkování na kultivační půdy a inkubace (přes noc: 18 - 20 h)

2. den • Odečtení výsledků • Léčba podle terapeutického protokolu ustanoveného pro danou farmu

3. - 6. den Možnost kontroly úspěšnosti léčby

Kultivace vzorku

Mikromast

(kritické místo systému!)

PM test

Odečítání výsledků kultivace (po inkubaci) další den Očekáváme:  Gram pozitivní původce – léčíme ATB  Gram negativní původce - neléčíme ATB  Vzorky bez bakteriologického nálezu - neléčíme ATB

– 47 –

Mastitidy skotu

Souhrnné výsledky kultivačního vyšetření na farmě A Počet Počet případů případů s nárůstem s nárůstem G+ patogenů G- patogenů

Počet případů

Výsledky použití systému kultivace na farmě a následné léčby mastitid antibiotiky • snížení procenta výskytu nových mastitid z 10 % na 1,5 % za měsíc

Počet případů bez průkazu bakterií

921

568

142

211

100 %

61,7 %

15,4 %

22,9 %

• zvýšení účinnosti léčby až na 92 % případů vyvolaných G+ původci • snížení spotřeby antibiotik určených pro léčbu o 23,1 %

Léčené a neléčené (G+ versus G- a neg.) vývoj farma A

Micromast – kultivace subklinických mastitid

90

80

 70

Identifikace z kontroly užitkovosti 

Kultivace krav s > 200 tis SB

procenta

60

50

procento neléčených procento léčenývh

40

• Před nebo po dojení? - Není podstatné, důležitější je aseptický odběr!

30

• Čtvrťové vzorky

20

- NK test - Identifikace čtvrtí pro případnou léčbu antibiotiky

9.11

8.11

7.11

6.11

5.11

4.11

3.11

2.11

1.11

12.10

11.10

9.10

10.10

8.10

7.10

6.10

5.10

4.10

3.10

2.10

1.10

12.09

9.09

11.09

0

10.09

10

měsíce

Porovnání některých parametrů léčebné aplikace ATB před systémem a po systému u 50 případů (farma A) Před zavedením systému

Po zavedení systému

Vyřazení mléka z dodávky (dny)

7,0

5,5

Počet i. mam. injekcí na 1 případ

4,0

1,5

Procento případů léčených i. mam.

100 %

42 %

Micromast – kultivace subklinických mastitid 

Léčba – volba antibiotika podle indikace



Vyřazení chronických případů - PSB > 200 000 buněk/ml po 2 měsíce

Počet mastitid v čase farma A

Analýza dat z KU

80 74

% vyléčení chronické na sucho %

70 63

61 60

56

nové %

oteleno s oteleno s vyléčené % mastitidou mastitidou jalovice % krávy%

nové na sucho %

51 50

34

35

34

30

25

34

39

počet mastitíd

31

20

17

21

20 14

18

12

4%

4%

0%

0%

0%

13%

10%

3%

0%

10%

0%

10

8.11

7.11

6.11

5.11

4.11

3.11

2.11

1.11

12.10

11.10

10.10

9.10

8.10

7.10

6.10

5.10

4.10

3.10

2.10

1.10

12.09

11.09

9.09

12%

100%

Březen 2013 Duben 2013

22

10

0

100% 29

25

• Kultivace krav před zasušením

9.11

36

10.09

počet

44 40

40

měsíce

– 48 –

Mastitidy skotu

Závěr • Použití základních generací antibiotik • Snížení rizika vzniku rezistence k antimikrobiálním látkám • Snížení rizika reziduí inhibičních látek v mléce. • Ekonomika chovu

MVDr. Josef Prášek Tel: 775 956 986 [email protected]

– 49 –

Mastitidy skotu

VYUŽITÍ TESTŮ PRO DIAGNOSTIKU REZIDUÍ INHIBIČNÍCH LÁTEK V MLÉCE Mgr. Jaroslava Jeřábková

Rezidua inhibičních látek (RIL)

Legislativa

Pojmem inhibiční látky (IL) označujeme látky, které svými baktericidními nebo bakteriostatickými účinky ovlivňují růst kulturní mikroflóry. Hlavní zdroje nežádoucích reziduí inhibičních látek (RIL) v zemědělské prvovýrobě jsou : • antibiotika, ostatní léčiva - původ výhradně v terapii a profylaxi onemocnění (zákaz používání ATB jako stimulátorů růstu od 1.1.2006) • sanitační prostředky, mykotoxiny (M1), fytoncidy (hořčice, řepka), agrochemikálie a přirozené inhibitory (lysozym, imunoglobulin, laktoferin)

Maximální limit reziduí (MRL) = maximální koncentrace reziduí farmakologicky účinné látky, jež může být povolena v potravinách živočišného původu. MRL jsou stanoveny tak, aby celkové množství reziduí denně konzumovaných v potravinách nepřesáhlo akceptovatelný denní příjem (ADI – Acceptable Daily Intake).

Rezidua inhibičních látek (RIL)

Legislativa

Cílem stanovení reziduí inhibičních látek v mléce je : • zajištění zdravotní nezávadnosti mléka (nebezpečí spočívá v opakovaném příjmu malých dávek léčiv – rezistence, toxikologické a imunosupresivní účinky, alergie) • zajištění kvalitní suroviny pro mlékárenské zpracování (problémy při výrobě kysaných mléčných výrobků, tvarohů, sýrů) • životní prostředí (ovlivnění mikroflóry v ekosystému, přenos rezistence ze saprofytické mikroflóry na patogeny)

Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22.prosince 2009 o farmakalogicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, ve znění pozdějších předpisů. Tato nařízení jsou závazná v celém rozsahu a přímo použitelná ve všech členských zemích. Jsou nadřazeny národním předpisům. (ČSN 57 0529, článek 2.3.6., 1993)

Legislativa

Nařízení Komise (EU) č. 37/2010

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6.května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitu reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu a kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004

• farmakalogicky účinné látky jsou uvedeny v jediné příloze a jsou řazeny abecedně • jsou vytvořeny dvě tabulky : 1. Povolené látky (antibiotika, sulfonamidy, ost. vet.léčiva – MRL stanoven , farmakalogicky účinné látky – MRL nestanoven). 2. Zakázané látky (podražec a přípravky z něj, kolchicin, chloramfenikol, chlorpromazin, dapson, dimetridazol, metronidazol, nitrofurany včetně furazolidonu, ronidazol, chloroform).

Při překročení MRL se potravina nebo potravinová surovina nepovažuje za zdravotně nezávadnou !

Úřední věstník Evropské unie, L 293, 11.11. 2010, s. 1-72

Úřední věstník Evropské unie, L 152, 16.6. 2009, s. 11 -22

– 50 –

Mastitidy skotu

Požadavky RF na RIL v mléce Federální zákon z 22. července 2010, N 163 léčiva

limit RF µg/kg

EU MRL µg/kg

Chloramfenikol

10

bez limitu (MRPL < 0,3)

Tetracykliny (skupina)

10

100

Streptomycin

500

200

Penicilin

10

4

Grisin

500

bez limitu

Bacitracin

20

150

Selektivní rychlotesty • použití hlavně v mlékárenské praxi a prvovýrobě mléka • jedná se o receptorovou nebo enzymatickou analýzu, která umožňuje velice rychlou detekci veterinárních léčiv • výhodou těchto testů je jednoduchost provedení a rychlé stanovení IL, analýza probíhá 1 – 10 minut dle druhu testu • většina testů vyžaduje inkubaci v inkubátoru při 40- 56 °C, některé testy lze provádět při pokojové teplotě

Metody stanovení RIL

Vyhodnocení testů

Při detekci RIL je uplatňována vícestupňová diagnostika stanovení RIL : • 1. plošné monitorování RIL (prvotní diagnostika inhibiční látky) tento požadavek splňují komerčně vyráběné testy umožňující rychlé stanovení přítomnosti / nepřítomnosti inhibiční látky. V mlékárenské praxi a v prvovýrobě mléka se nejvíce používají selektivní rychlotesty a širokospektrální rychlotesty. Přítomnost RIL lze prokázat i mikrobiologickými plotnovými metodami.

• hodnocení testu se provádí vizuálně, porovnává se poměr zabarvení kontrolní a testovací linky • pomocí čtecího zařízení (ReadSensor, Rosa Reader, Charm EZ ) ve spojení s tiskem výsledků

• odečítání výsledků pomocí čtecího zařízení je přesnější a umožňuje archivaci výsledků


Vyhodnocení testů

• 2. cílené vyšetřování – používáme převážně fyzikálně chemické metody, které umožňují identifikaci a konfirmaci hledané látky a její částečnou nebo exaktní kvantifikaci (zjištění konkrétního druhu léčiva a jeho koncentrace). • identifikace IL – nízkovoltážní gelová elektroforéza (ELFO), radioimunoanalýza (RIA), lze použít také imunoenzymatické (ELISA) metody • konfirmace a kvantifikace IL – chromatografické metody – plynová (GC) a kapalinová (LC) chromatografie, provádí se u všech pozitivních vzorků v monitoringu CL SVS ČR

• jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu • citlivost testů je udávána výrobcem, většina testů má vyšší citlivost k veterinárním léčivům než jsou povolené MRL • vzorek, který je těmito testy pozitivní na RIL, by měl být rozborován širokospektrálním testem s vyhovující citlivostí vzhledem k MRL pro nejčastěji používaná léčiva, nebo potvrdit pozitivitu vzorku fyz. - chem. metodou (RIA, HPLC)


Selektivní rychlotesty

1. Plošné monitorování

• testy umožňující detekci pouze jedné skupiny veterinárních léčiv (TC, β - laktamy + cefal., SU, QUINOL.), nebo detekci konkrétního léčiva (TYL, NEO, STM, GENT, ENROFLOX., CHLORAMF.)

Screeningové testy - selektivní rychlotesty - širokospektrální rychlotesty - plotnové metody

• testy umožňující detekovat dvě skupiny léčiv současně (TC + β - laktamová ATB spolu s cefalosporiny) – tyto testy jsou v praxi nejvíce používané

– 51 –

Mastitidy skotu

Testy fy Ring Bioscience

Selektivní rychlotesty • • • • • • • •

• testy umožňující detekovat tři skupiny léčiv současně (β laktamová ATB spolu s cefal. + SU + TC), (NEO + STM + GENT) • testy umožňující detekovat čtyři skupiny léčiv současně (NEO + STM + GENT + KAN), (STM + β - laktamová ATB spolu s cefal. + TC + CHLORAMF.)

β-Lactams + Tetracyklines Combo Rapid Test β-Lactams Rapid Test Tetracykline Rapid Test + RF Sulfonamides Rapid Test Fluorochinolones Rapid Test Neomycin Rapid Test Gentamycin Rapid Test Chloramfenikol Rapid Test

• Výhoda – provádění testů při pokojové teplotě

Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg

Selektivní rychlotesty • Testy fy Unisensor (Belgie) • Testy fy Charm Sciences, Inc. (USA) • Testy fy Ring Bioscience (Čína) • Snap testy (Německo) • Betastar ®Combo (Dánsko) • Betalaktamový rychlý test (Itálie)

léčivo

• Twinsensor BT + RF

• • • • •

• Trisensor • Quinosensor • 3Aminosensor

Betaxpress (3 min.) Twinexpress BT (3 min.) Tylosensor Sulfasensor Capsensor (Chloramf.)

• • • • •

Ring test

MRL

3-5

3-4

3-4

4

penicilin

2-3

2-3

2-4

4

cloxacilin

6-8

25- 35 / 10-20

6 -8

30

cefalonium

3-5

3-5

18 -20

20

18 - 22

12 - 20

50

50

3-4

4-8

40 - 50

50

cefquinome

20 - 30

15 -20

15 - 20

20

ceftiofur

10 - 15

30 - 60

90 - 100

100

cefapirin

6-8

6 - 10

50 - 60

60

cefoperazone

beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB)

Charm ROSA ® MRL BL/TET Test

amoxicilin

cefazolin

Testy fy Unisensor

Twinsensor BT

Citlivosti testů udávané výrobcem v µg/kg léčivo

4Aminosensor Neosensor Streptosensor Gentasensor Tetrasensor

Twinsensor BT


Ring test

MRL

chlortetracyklin

30 - 40

50 -100

100

100

oxytetracyklin

50 - 60

50 -100

80 – 100

100

tetracyklin

80 - 100

20 - 40

40 - 60

100

Citlivosti testů na tetracyklinová ATB pro RF, udávané výrobcem v µg/kg

Testy fy Charm Sciences, Inc.- Charm ROSA Testy • MRL BL/TET Test (beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB) – 8 a 2 min. • Combo Test (beta-laktamová ATB spolu s cefalosporiny + tetracyklinová ATB pro RF) • MRL Beta-laktam Test • Tetracykline Test • Enroflox Test ( pouze detekce enrofloxacinu !) • Sulfonamide Test • Streptomycin Test • Chloramfenicol Test

léčivo

Twinsensor BT


Ring test

Limit RF

chlortetra cyklin

5-7

4 - 10

4-6

10

doxycyklin

2-3

2-3

6-8

10

oxytetracyklin

7-9

4 - 10

10 -12

10

12 - 15

1-3

8 - 10

10

tetracyklin

– 52 –

Mastitidy skotu


Širokospektrální rychlostesty

LÉČIVO

• jedná se o princip agarové difúze spojené se změnou barvy indikátoru v důsledku změny pH půdy způsobené růstem testovacího kmene Geob. stearothermophilus v.c. C 953 • umožňují detekci širokého spektra veterinárních léčiv • výhodou je jednoduché provedení testu, aplikace vzorku mléka, tekutých mléčných výrobků a následná inkubace v inkubátoru při 64 – 65 °C • časová náročnost 2-3 hodiny, podle druhu testu

DELVO T fixní čas 3 hod.

ECLIPSE 50

KALIDOS

MRL

penicilin

2

3-4

2-4

4

amoxicilin

4

4

3-4

4

cloxacilin

6

35

15 - 40

30

tetracyklin

70

100

100 - 200

100

oxytetracykl.

100

100

100 - 200

100

neomycin

60

1 500

50 - 150

1500

gentamycin

65

400

neuvedeno

100

streptomycin

400

2000

400 - 800

200


Širokospektrální rychlotesty

LÉČIVO

• Eclipse 50 (Španělsko) • Delvotest® SP-NT a Delvotest® T (Nizozemsko) • Kalidos MP a TB test (Itálie) • Copan test (Itálie) • Charm Farm test (USA) • BR test (Německo)

kanamycin

cefalexin

1.G

cefapirin

1.G

cefalonium 1.G ceftiofur

3.G

DELVO T fixní čas 3 hod.

ECLIPSE 50

KALIDOS

MRL

1010

>2000

150 - 300

150

30

75

neuvádí

100 10

6

8

neuvádí

neuvádí

20

neuvádí

20

20

100

neuvádí

100

40

neuvádí

neuvádí

50

cefazolin

1.G

neuvádí

35

neuvádí

50

cefquinom

4.G

40

150

neuvádí

20

cefoperazon 3.G

Širokospektrální rychlotesty

ECLIPSE FARM 3G

Nejčastěji používané testy jsou Eclipse 50, Delvotest® SPNT / T, Kalidos MP / TB test.

• nový farmářský širokospektrální test, citlivost testu je téměř shodná s citlivostí Eclipse 50 testu • reakční doba při použití negativní kontroly je 2.30 – 2.45 hod. • inkubace 65 °C, k dodání je inkubátor s readrem – hlídá dobu inkubace a vyhodnotí výsledek • lze použít termostat na 65 °C a vizuální posouzení barevné změny (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá – negativní vzorek) • balení 25 nebo 50 ampulí, expirace 9 měsíců

Tyto testy jsou schválené k detekci RIL v mléce a jsou uvedeny v Seznamu veterinárních přípravků schválených dle zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči. Rozhodnutí o schválení vydal Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Brno.

Hodnocení testů • vizuální posouzení barevné změny, posuzují se dolní 2/3 agaru (modrofialová - pozitivní vzorek, žlutá – negativní vzorek) • jedná se pouze o kvalitativní průkaz přítomnosti nebo nepřítomnosti IL na hladině citlivosti použitého testu • citlivost jednotlivých testů se liší, je udávána výrobcem • u většiny testů je citlivost vyhovující vzhledem k MRL pro nejvíce používaná léčiv • na některá léčiva je citlivost testů příliš vysoká (cloxacilin, některé cefalosporiny !)

Nabídka testů se neustále rozšiřuje, jejich velkou výhodou je rychlé stanovení inhibiční látky. Nevýhodou těchto testů je jejich příliš vysoká citlivost na některá veterinární léčiva vzhledem k platným MRL. Z porovnání citlivostí jednotlivých testů jednoznačně vyplývá, že žádný test nedetekuje rezidua všech antibiotik s vyhovující citlivostí vzhledem k MRL, a proto je třeba používat více testů a metod a jejich vzájemné kombinace.

– 53 –

Mastitidy skotu

MASTITIDY A EKONOMICKÉ ZTRÁTY Jindřich Kvapilík

Dojivost krav

8 000

7 634 Německo ČR Rakousko

7 000 6 500

7 281

6 122

6 418

6 000 5 500

5 402

5 000 5 215 2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Pramen: ČSÚ, ZMP Bilanz, Statistik Austria, Statistisches Bundesamt

Vývoj výroby mléka v ČR 5 000

4 000

tis. tun

3 000 4 892

2 000 2 708

2 602

2 739

2 728

2 708

2 575

2 622

2 713

2000

2004

2005

2008

2009

2010

2011

2012

1 000

0

1989

Pramen: ČSÚ; SZIF.

2 505

2013

Nákupní ceny mléka v ČR

9,5

9,49

9,0

Kč/litr mléka

Výroba mléka v ČR a v EU

mléka kg/krávu/rok

7 500

8,5

2013

2012

8,38 8,02

2011

8,0

7,80

7,5 7,0 6,5 Pramen: ČSÚ

– 54 –

2010

1.

7,19

2.

3.

4.

5.

6.

7. měsíce

8.

9.

10.

11.

12.

Mastitidy skotu

Nákupní ceny mléka v EU-15 a v ČR (€/100 kg)

45

EU-15 ČR

40

PSB a zdravotní stav vemene krav

41,52

41,51

(Wolter a kol., 2002)

PSB (tis.)/ml bazén. vzorku

38,30

35

zdravé

125 až 250

podezřelé

nad 250

nemocné

Výskyt klinických mastitid ve stádě

zdravotní stav

průměr 32,72

€/100 kg

vemeno

pod 125

35,06

30 průměr 28,04

26,69

25

do 24 %

dobrý

24 až 60 %

žádoucí zlepšení

nad 60 %

nutná opatření

21,12

20 1.02

1.03

1.04

1.05

Pramen: DairyCo (2013).

1.06

1.07

1.08 1.09 měsíc.rok

1.10

1.11

1.12

1.13

Náklady na výrobu mléka v roce 2012 (60 podniků) na krávu (Kč)

Položka krmiva a steliva pracovní náklady odpisy krav odpisy HIM veter. výkony + léky energie plem. výkony režie ostatní položky celkem vedlejší výrobky náklady celkem

28 438 9 857 6 311 3 314 2 566 2 201 1 456 7 300 6 922 68 365 3 015 65 350

na KD (Kč) 77,91 27,00 17,29 9,08 7,03 6,03 3,99 20,00 18,97 187,30 8,26 179,04

Indikátory a hraniční hodnoty zdravotního stavu vemene

na litr mléka1) Kč %

3,78 1,33 0,85 0,43 0,34 0,30 0,20 0,98 0,93 9,14 0,41 8,73

Ukazatel

41,4 14,6 9,3 4,7 3,7 3,3 2,2 10,7 10,1 100,0 4,5 95,5

hodnota

PSB v bazénovém vzorku

do 150 tis./ml

PSB ve výdojku jedné krávy

do 200 tis./ml

CPM

do 10 tis./ml

klinické mastitidy v měsíci

do 2 % stavu krav

subklinické mastitidy v měsíci (do 200 tis. do 15 % stavu krav PSB/ml) vyřazené krávy v důsledku zánětů za rok

do 5 %

Pramen: Donat6 (2001).

1) na litr prodaného mléka (7 595 litrů na krávu a rok);

Ukazatele dobrého zdravotního stavu vemen krav (ZMP, 2012)

Mastitidy a somatické buňky (PSB)

Ukazatel

hodnota ukazatele

PSB v bazénových vzorcích

pod 150 tis./1 ml

krav s PSB nad 150 tis./ml

pod 20 %

čtvrtí s klinickým zánětem

u méně než 20 % krav za rok

vyřazené krávy z důvodu mast. pod 7 % z celkem vyř. za rok

Požadavky na užitkovost a zdraví vemen krav Ukazatel užitkovost

PSB a produkce mléka Individuální dojnice

požadavky - nad 8 000 kg mléka na krávu a rok; - celoživotní produkce 30 000 kg mléka; - produkční věk krav nad 3 roky; - roční vyřazování krav pod 30 %, z toho méně než 30 % z důvodu onemocnění vemene.

PSB/ml mléka (tis.)

jakost mléka - PSB v prodávaném mléce pod 180 tis. v ml. - nejméně u 60% krav PSB v mléce pod 100 tis. v ml; - u méně než 8% krav PSB v mléce nad 400 tis. v ml; zdravotní - u méně než 2% krav klinicky nemocné vemeno; stav vemene - u méně než 20 % opakovaný výskyt mastitidy; - u více než 90 % krav mléko bakteriol. negativní.

rozdíl v dojivosti (kg/krávu/rok)

Bazénové mléko)1) PSB/ml mléka (tis.)

nižší produkce mléka od stáda dojnic (%)

100

0

200

-180

200

0

400

-360

300

2,5

800

-540

400

5,0

1 600

-720

500

7,5

Pramen: Stiles a Rodenburg (2012); Blowey a Edmondson, (1995). 1) se zvýšením PSB v bazénovém mléce 100 tis. se sníží produkce mléka o 2,5 %.

Pramen: Neike (2007).

– 55 –

Mastitidy skotu

Výskyt mastitid u dojnic za rok 



klinické: u 17 až 50 % (průměr 34 %); subklinické: v závislosti na řadě faktorů (metoda analýz, ukazatele, interpretace výsledků aj.) až několikanásobně vyšší.

Mastitidy: - členění; - výskyt; - výrobní a ekonomické ztráty;

Dojivost a riziko onemocnění krav

Ztráty vyvolané mastitidou

pravděpodobnost onemocnění (%)

40 mastitida

35



kulhání

30

 

cysty

25

endometridita

20



zadržení lůžka

15

 

10



5

6 000

Pramen: Fleischer a kol. (2001)

8 000 10 000 mléka na krávu a rok (kg)



12 000

nižší produkce mléka (dojivost); mléko vyloučené z dodávky; vyšší obměna stáda (náhrada vyřazených krav, ztráta z „brakování“); horší plodnost krav (delší SP a mezidobí, horší zabřezávání, méně telat); veterinární výkony a léky; vyšší spotřeba práce (cca 1 až 4 hod. na krávu); nižší nákupní cena mléka; ostatní (analýzy vzorků, čisticí a desinfekční prostředky aj.).

Mastitidy klinické a subklinické Ukazatel

mastitida klinická subklinická

PSB (tis.) původci vemeno změny mléka

>100-150 prokazatelní změněné nezměněné zřetelné nezřetelné

Počet somatických buněk v individuálních vzorcích a produkce mléka

počet somatických buněk v 1 ml mléka (tis.)

Ukazatel nižší produkce mléka na krávu a rok

100

200

300

400

500

600

700 1 000

kg

210

420

490

560

630

700

770

870

%

3

6

7

8

9

10

11

12

Kč1)

Pramen: Milchqualität. 1) 1 kg mléka = 9 Kč.

Pramen: F.-J. Siepelmeyer. 1) jediným příznakem subklinické mastitidy je zvýšený PSB v mléce.

– 56 –

1 890 3 780 4 410 5 040 5 670 6 300 6 930 7 830

Mastitidy skotu

Ztráty vyvolané klinickou mastitidou (na krávu a rok) Ukazatel

jedn.

frekvence mastitid nižší prodej mléka náklady na léčení

PSB/ml (tis.)

%

70

20

10

kg1)

719

512

321

Kč2)

6 471

4 608

2 889

2 250

2 250

2 250 500

Kč3)

náklady na vyšetření

PSB a hlavní složky mléka

třetina laktace 1. 2. 3.

500

500

vyšší spotřeba práce (15 €, resp. 375 Kč/hod.)

hod.

2,3

2,3

2,3

Kč3)

860

860

860

vyšší obrat stáda

Kč3)

4 175

4 175

4 175

krav1) (%)

tuku v mléce kg %

bílkovin v mléce kg %

do 100

22

194,3

4,61

140,6

3,34

101 až 200

35

196,9

4,30

146,2

3,19

201 až 400

16

182,3

4,08

143,0

3,20

401 až 500

8

180,3

4,15

136,3

3,14

501 až 800

9

173,6

4,11

134,0

3,18

nad 800

10

168

4,28

132,9

3,39

Pramen: Juozaitiene a kol. (2006). 1) 2012 prvních laktací krav černostrakatého plemene chovaných ve 143 stádech.

Pramen: Lührmann (2013) 1) 8 466 kg mléka za laktaci; 2) 1 kg mléka = 9,00 Kč; 3) 1 € = 25,00 Kč.

PSB a hlavní složky mléka

PSB a ukazatele výroby mléka Ukazatel

jedn.

ztráty mléka mléka na krávu tržby za mléko

Pramen

do 100

Thirapatsakun (2008)

-0,13 až -0,50

-0,27

Blowey (2010)

-0,17 až -0,50

mírný pokles

%

na den za den

rozdíl

400

1 000

0

≥3

≥8

≥ 12

21,3

20,2

19,4

6 710

6 497

6 161

5 917

237

229

217

209

72 132

69 838

66 231

63 608

0

-2 295

-5 977

-8 525

Kč1)

za laktaci

100

22,0

kg

za 305 dnů

normální – mast. mléko (%) tuk bílkoviny

PSB (tis.) v ml denního výdojku

Kč1)

Pramen: Reiterer (2007). 1) 1 € = 25,00 Kč.

Schroeder (2012)

-0,30

-0,05

Schalibaum a kol. (2001)

-0,61

-0,561)

Mastitis Council (1996)

-0,03

-0,04

Juozaitiene a kol. (2006)

-0,33

+0,04

Şonea (2009)

-0,40

+0,02

Kvapilík a kol. (2013)

-0,40

-0,12

průměr (odhad)

-0,34

-0,06

1) kasein; 2) výpočet pro tučnost 4,20 % a obsah bílkovin 3,40 %.

PSB a obsah tuku ve vzorcích mléka

4,3

y = -0,0003x2 + 0,0015x + 4,2533 R² = 0,8417

4,2

4,1

4,0

3,9

125 135 145 155 165 175 185 195 205 215 225 235 245 255 265 275 285 295

PSB (tis./1 ml) Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.; Milchprüfring Baden-Württemberg e.V.; Kopunecz (2012)

PSB a obsah bílkovin ve vzorcích mléka

Mastitidy a plodnost krav (100 dnů laktace) PSB (tis.)/ml (geom. Ø)

n

%

březost po 1. ins. (%)

mléka na krávu (kg)

do 100

9 774

57,4

41,5

3 574

100 až 200

2 869

16,8

40,5

3 463

200 až 400

2 233

13,1

38,3

3 418

400 až 800

1 371

8,1

35,9

3 273

nad 800

775

4,6

33,9

3 054

celkem

17 022

100,0

40,1

3 486

Pramen: Wolf a Janke (2002)

počet krav

3,45

y = -0,0001x2 + 0,0017x + 3,4201 R² = 0,6295

3,40

3,35

3,30

125 135 145 155 165 175 185 195 205 215 225 235 245 255 265 275 285 295

PSB (tis./1 ml)

Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.; Milchprüfring Baden-Württemberg e.V.; Kopunecz (2012)

– 57 –

Mastitidy skotu

Ekonomické ztráty vyvolané klinickou mastitidou (Kč na „mastitidní“ krávu a rok, orientační ukazatele)

Ukazatel1)

průměr

rozmezí

nižší dojivost vyloučení mléka z dodávky vyšší vyřazování krav

5 000 1 500 2 000

3 800 až 6 000 1 000 až 2 500 1 500 až 3 000

veterinární výkony a léky vyšší spotřeba práce nižší cena mléka (nižší jakost) celkem

1 500 5 00 1 500 12 000

1000 až 2 500 300 až 1 000 0 až 3 000 7 000 až 15 000

Léčení a prevence mastitid

Pramen: 16 zahraničních autorů, vlastní kalkulace. 1) ve dvou případech vykázány o 5 % nižší tržby za prodané mléko

Ekonomické ztráty vyvolané klinickou mastitidou

Přínos opatření proti mastitidám krav

(%, ztráty celkem = 100 %, orientační ukazatele)

Ukazatel1)

(prvních 100 dnů laktace, 1 € = 25 Kč)

průměr

rozmezí

42 13 17 13 4 13 100

30 až 50 17 až 20 13 až 25 8 až 20 3 až 1 0 až 25 60 až 125

nižší dojivost vyloučení mléka z dodávky vyšší vyřazování krav veterinární výkony a léky vyšší spotřeba práce nižší cena mléka (nižší jakost) celkem

Ukazatel

jedn.

počet krav výnosy: - tržby za mléko - obměna stáda - celkem náklady: - ošetření krav - doplnění stáda - terapie - celkem bilance: - na skupinu - na dojnici

Pramen: 16 zahraničních autorů. 1) ve dvou případech vykázány o 5 % nižší tržby za prodané mléko

n tis. Kč na skupinu tis. Kč na skupinu tis. Kč Kč

skupina krav ošetřená kontrolní 33 443 40 483 19 100 1 120 363 11 000

36 384 70 454 0 175 6 181 273 7 600

Pramen: Kron.

Německý systém k zajištění produkce kvalitního mléka

V roce 2003 byl v Německu zaveden systém (audit) „kvalitní mléko" (QM-Milch) ke kontrole podmínek výroby, resp. kvality mléka. Aktuálně se tímto auditem posuzuje úroveň výroby mléka u všech výrobců. Seznam obsahuje 55 kritérií, k úspěšnému "složení" auditu je nutno dosáhnout 47 bodů. Audit se provádí jedenkrát za tři roky. Pokud podnik podmínky auditu nesplní, má tříměsíční termín (do kontrolního auditu) na odstranění nedostatků. Hodnotící kritéria jsou následující: 1. zdraví a pohoda zvířat; 2. označování zvířat a podnikový registr; 3. dojení a uchovávání mléka; 4. krmiva a krmení; 5. léčiva a rezidua; 6.životní prostředí.

Odhad ztráty způsobené subklinickou mastitidou na krávu a rok (Kč) Ukazatel

ztráta celkem

5 288 23 25 336

ztráta na litr mléka

0,05

nižší tržby za mléko náklady na léčení vyšší odpisy krav

podíl mastitidních krav (%) 10 15 20 25 576 864 1 152 1 440 45 68 90 113 50 75 100 125 671 1 007 1 342 1 678 0,10

0,16

0,21

0,26

Pramen: Kvapilík a Růžička (2009).

http://www.51pro.cz/store/qmkatalog.pdf

PSB a podíly vzorků mléka ve třídě jakosti "S" v Bavorsku (BAV-C)

Děkuji za pozornost a trpělivost !

88 87 86

třída "S" (%)

85 84 y = -0,0511x2 - 0,5787x + 87,442 R² = 0,9737

83 82 81 80 79 78

165

Pramen: Milchprüfring Bayern e.V.

170

175

180

185

190

195

200

205

PSB (tis./1 ml)

– 58 –

Mastitidy skotu

VYUŽITÍ NSAIDS A KORTIKOIDŮ V TERAPII MASTITID MVDr. Zbyněk Dvořák

Využití NSAIDs a kortikoidů v terapii mastitid

Mastitis = Zánět mléčné žlázy


1

2

Identifikace bolesti u skotu

Je mastitida bolestivá?

Snížení pohybu Netečný vzhled až „ztráta vnímání“. Snížení příjmu potravy – prázdný bachor. Snížení hmotnosti. Snížená interakce/kontakt s ostatními zvířaty ve skupině. Snížený nádoj. Změny způsobené zdrojem bolesti např. odplecený postoj, ochablost, pozorování do boku nebo kopání či klepání ušima. Změny v postoji a držení těla,např. stání bez pohybu, svěšená hlava a uši Zvýšená srdeční činnost. Zrychlené povrchové dýchání. Bučení a třesení se. Skřípání zuby. Špatná kvalita srsti (např. hrubá či zježená)

‘Nepříjemný senzorický a emocionální zážitek spojený se skutečným či potencionálním poškozením tkáně případně popisovaný termíny takového poškození.” (IASP, 2011).’

(Jon Huxley)

3

4

– 59 –

1

Mastitis – srdeční činnost Stupnice skotu Mastitidy Stupeň 1

Mastitis – dechová činnost Projev

Stupnice

Projev

Vločky (sraženiny) v mléce

Stupeň 1


Stupeň 2

Vločky v mléce+ otok čtvrti

Stupeň 2


Stupeň 3

Systémové příznaky

Stupeň 3


Mastitis – dechová činnost Projev

Stupnice

Stupeň 1


Stupeň 1

Stupeň 2 Stupeň 3

Tepů za minutu

Stupnice


Stupeň 2


Stupeň 3

Dechů za minutu

Mastitis – srdeční činnost

(Jon Huxley)

Dechová činnost dojnic s mastitis6

(Jon Huxley)

Dechová činnost dojnic s mastitis6

(Jon Huxley)

Tepů za minutu

Dechů za minutu

5

Vločky v mléce+ otok čtvrti Systémové příznaky

Dechová činnost

Srdeční činnost Srdeční činnost dojnic s mastitis

Projev Vločky (sraženiny) v mléce

Dechová činnost

Srdeční činnost Srdeční činnost dojnic s mastitis

5

V praxi

(Jon Huxley)

Vnímání bolesti spojené s mastitidou

NSAID’s běžně používané pro případy mastitidy – stupeň 3 Mastitis stupeň 3 (UK farmáři)

Pro stupeň 1 a 2 není jejich užití běžné

Nejhorší bolest

Proč? V praxi

Vnímání bolesti spojené s mastitidou

NSAID’s běžně používané pro případy mastitidy – stupeň 3 • Cena / Benefit

Nejmenší bolest

• Vnímání je a to 2skutečně bolestivé? Pro stupeň– 1 není jejich užití běžné

Mastitis stupeň 1 (UK farmáři a Evropští veterináři)

Proč?

7

Nejhorší bolest

Nejmenší bolest

• Vnímání – je to skutečně bolestivé?

Mastitis stupeň 1 (UK farmáři a Evropští veterináři) 7

Mastitis stupeň 2 (Evropští veterináři) 8

Využití NSAID’s při koliformních mastitidách

NSAID Mastitida je bolestivé zánětlivé onemocnění

FM = Flunixin-Meglumin FM

2

NSAID – jejich využití přináší jasné výhody

• Dramatické zlepšení po jediné dávce

Benefit NSAID se projevuje při léčba středně těžkých a závažných mastitid

• Vyšší počet zvířat co přežijí, i přes těžké postižení

2

• Signifikantní snížení horečky a šoku

Welfare

• Zlepšení aktivity bachoru

Rychlejší uzdravení a návrat do produkce

• Do 12 hodint ležící krávy zpozorní a začnou přijímat potravu Anderson et al. Am J Vet Res. 1986 Jun;47(6):1373-7

(Evropští veterináři) 8

• Cena / Benefit

FM

Mastitis stupeň 3 (UK farmáři) Mastitis stupeň 2

9

10

– 60 –

Mastitidy skotu

Cefapirin +Prednisolone Cefapirin

Příklady otoku

Cefapirin

Cefapirin +Prednisolone

18h po podání


11

24h po podání


12

Prednisolon: proč 20mg dávka?

Modré body – měření vzdálenosti mezi nimi v důsledku otoku

Algometr, pro změření snesitelného tlaku na jednotlivé mléčné čtvrti

Ve všech čtvrtích došlo k poklesu mléčné produkce ALE

+ E. coli

+ E. Coli + AB

+ E. Coli+ AB+ prednisolon

Algometr, pro změření snesitelného tlaku na jednotlivé mléčné čtvrti

Prednisolon zredukoval snížení produkce 13

Modré body – měření vzdálenosti mezi nimi v důsledku otoku

Bylo zjištěno, že 20mg dávka je nejoptimálnější pro všechny výše zvýšené parametry

Ve všech čtvrtích došlo k poklesu mléčné produkce ALE

+ E. coli

+ E. Coli + AB

• Studie k určení nejvhodnější dávky pro kombinaci s cefapirinem porovnávali 5, 10, 20 a 40 mg hladiny prednisolonu • Byly sledovány parametry: • otok vemene • zarudnutí Prednisolon: proč 20mg dávka? • složení mléka • Studie k určení nejvhodnější dávky pro kombinaci s • množství nadojeného mléka cefapirinem porovnávali 5, 10, 20 a 40 mg hladiny Bylo zjištěno, že 20mg dávka je nejoptimálnější pro prednisolonu všechny výše zvýšené parametry • Byly sledovány parametry: • otok vemene • LC MSD Animal Health obsahuje 2x Prednisolonu než • zarudnutí ostatní LC přípravky 14 • složení mléka • množství nadojeného mléka

+ E. Coli+ AB+ prednisolon

• LC MSD Animal Health obsahuje 2x Prednisolonu než ostatní LC přípravky 14

Prednisolon zredukoval snížení produkce 13

Klinický efekt prednisolonu na zmenšení otoku u mastitid

Mléčný parenchym - histologie

Infuze Cefapirinu + stanovené dávky prednisolonu

Mléčný parenchym - histologie

Infikovaná neléčená

Zdravá

Infikovaná Cefapirin

Infikovaná Cefapirin + Prednisolon

Infikovaná neléčená

Zdravá

Klinický efekt prednisolonu na zmenšení otoku u mastitid Infuze Cefapirinu + stanovené dávky prednisolonu

15

16

Infikovaná Cefapirin

Infikovaná Cefapirin + Prednisolon

– 61 –

3

Mastitidy skotu

Shrnutí

Prednisolon

Zvýšení nádoje

ANO x NE Optimální dávka prednisolonu? 5mg

10mg

20mg

40mg

Proč? Vyšší produkce, menší alterace mléčné žlázy a zdravotního stavu

17

18

5

– 62 –

Mastitidy skotu

MASTITIDY VYVOLANÉ KVASINKAMI MVDr. Miroslav Věříš

Souběh predilekčních faktorů úroveň zoohygieny



stres – přehřátí organismu infekční tlak - imunita



 

Vzestup PCB v bazénovém vzorku

 

výběr „milionářek“ Rozbor dat z KU, rychlé řešení přeléčení ATB širokospektrální ATB

 

Eliminace bakteriálního osazení vemene





Prostor pro přemnožení kvasinek

Candida Cryptococcus ATB bez účinku

   

Rod Candida – 19 druhů, oportunní patogeny Přežívají ve vodě, v půdě (výkaly), na povrchu těla – struky, trávící trakt, rovnováha s bakteriemi (komenzálové), v mléce i mléčných potravinách Oválné buňky 5x10 µm Řetízkují - pseudohyfy, z nich rostou vlákna (konidie) Odolné kulaté blastospory 3 µm Množení vegetativní – pučením Kultivace Sabouraudův agar Antibiotika neinhibují růst

Candida albicans – nejčastější nález, na povrchu mléčné žlázy, u lidí lokální i orgánové mykózy Candida krusei, Candida rugosa –v mléce, původce mastitid Faktory patogenity - invazivita - keratinolytický enzym proteináza - adhezivní mananprotein – chrání kvasinky před fagocytózou

ENORMNÍ ZVÝŠENÍ PCB V BAZÉNOVÉM VZORKU

Kvasinky rodu candida patří spolu s plísněmi do říše hub, jsou to jednobuněčné eukariotické organismy Říše Oddělení Pododdělení Třída Řád Rod Druh





Fungi (houby) Ascomycota Saccharomycotina Saccharomycetes Saccharomycetales Candida Candida albicans Candida rugosa Candida krusei





– 63 –

Kvasinky způsobují 2 – 10 % mastitid – obvykle sezónní, vícedruhová etiologie – společně s bakteriemi Cesta infekce – strukový kanálek, zdroj krmivo, podestýlka, dojírna, personál, hroty intramamálních preparátů, Akutní mastitida méně častá – zduření postižené čtvrti, silná bolestivost, konec produkce mléka, primární příčina – selhání imunity, možný přechod do chronického stadia Chronická mastitida obvykle 4 – 6 dnů po antibiotické léčbě po parenterální aplikaci ATB často i několik čtvrtí najednou, klinika zánětu nevýrazná, kráva se snaží chladit si vemeno (znečištění), mléko jemně vločkuje, silná leukocytová infiltrace – PCB mléka dojnice nad 10 miliónů

Mastitidy skotu



 

Zoohygiena - snížení tepelného stresu, úprava podestýlky, nevyhazovat zbytky krmení pod krávy, dezinfekce při aplikaci intramamálních preparátů, správný protokol dojení Diferenciální diagnostika – vyloučení mykoplasmy (PCR) Pomocí PM-testu odhalit dojnice vylučující kvasinky





Candida rugosa









Dojnice s příznaky zánětu ( NK test ) vylučující mlékem kvasinky rodu Candida shromáždit do skupiny a té zajistit vyšší četnost dojení (4 x až 6x/den) . Léčbu je vhodné podpořit intramamálními preparáty bez obsahu antibiotik (enzymy tripsin, papain s protizánětlivým, antianemickým a alangetickým účinkem) a medikamenty pro snížení příznaků zánětu (kortikoidy) a posílení imunity (vit. E a selen) V literatuře popsána léčba Lugolovým roztokem 10g per os po dobu 14 dnů. Intramamálně lze použít KI (2g KI + 30ml etér + 1500g parafinový olej) nebo 0,3% roztok kyseliny undecylenové

Pomocí PM testu odhalit původce mastitidy (Maldi-tof)



Kvasinkové mastitidy – sezónní riziko, které se dá minimalizovat Zoohygiena Protokol dojení Adekvátní léčba



Cíl: žádné záněty – žádné testy rychlé diagnostiky



Bakteriální mastitidy přeléčit dle protokolu ATB léčby – nutná depistáž přetrvávajících a recidivujících mastitid



Specifickým lékem na kvasinkové mastitidy jsou antimykotika. V humánní medicíně se k lokální i systémové léčbě používají polyeny nystatin, natamycin a amphotericinB. Často se kombinují s antimetabolity (flucytosin). Spektrum od 90.let rozšiřují azolová antimykotika ze skupiny imidazolů (miconazol, nystatin, natamycin, klotrimazol, ketokonazol) a triazolů (fluconazol a itraconazol). Vzhledem ke stávající legislativě nelze použití těchto preparátů doporučit.

– 64 –



Děkuji za pozornost

ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST Palackého 1-3, Brno, SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE MASTITIDY SKOTU. 19

Recommend Documents