Ročník II.
Číslo 5.
15. května 1916.
Č A S O P I S P R O D O S P Í V A J Í C Í MLÁDEŽ ORGÁN
SPOLKU
„ J U N Á K - Č E S K Ý SKAUT". R e d a k t o r : A n t . B. S v o j s í k , V redakčních
pracích
vypomáhá
vrchní
3. o d d í l
vůdce.
pražských
junáků.
P ř e d p l a t n é 2 K i se z á s i l k o u , jednotlivá Čísla po 20 h. — Redakce: Praha I I . Náplavnl ulice číslo 5. — Administrace: E m i l S o l e , n a k l a d a t e l s t v í v K a r l i n ě , K r á l o v s k á třída.
Ernest Thompson Seton. (Přeložil skaut James.) ( T v ů r c e scoutingu amerického, zakladatel »Svazku kory březové«, zvaný pro své prvotřídní skautské vlastnosti, které ve své činnosti projevil, » Š e d ý m V l k e m « , t. ). jménem jednoho z nejchytřejších zvířat. Charakteristika z péra jeho přítele a soudruha v povolání.)
Nevšedním zjevem jest Ernest Thompson S&ton. Již sama povaha jeho budí zájem. V kraji civilisovaném dělá člověk jeho povahy dojem vlka zavřeného v kleci. Oči patří stále do dáli, nezastavu jíce se na předmětech blízkých, pohyby mají nezvyklou plachost, a č celá postava prozrazuje sílu d u š e i těla. Jest vysoký, zručný, po hybuje se rychle, maje stopu palci dolů jako horal. Jest rodem Skot, ale když mu bylo pět let, byl odvezen do Kanady. V 18 letech v r á til se do Anglie na studie do Královské akademie krásných umění.
Str. 66.
.Junák".
Číslo 5.
Ukončiv je po čtyřech letech, odebral se k svému bratru, farmáři v Manitobě. Zde konečně nalezl vhodné prostředí pro sebe a s v é tužby životní. Následující tři roky prošel na sta mil pustinou, zkoumaje přírodu. Proslavil se tehdy honbami na vlky, leč později, poznav život a obyčeje zvířat, ztratil chuť k jejich ničení. Nejvíce oblíbil si vlky, vlastní Americe půlnoční, pravé to typy aristokratů v říši zvířecí. Dodnes klade Seion pod svůj podpis stopu vlčí. Již ve svém dvacátém pátém roce vydal dvě díla, jedno o ptácích, druhé o ssavcích, přebývajících v Manitobě. Díky těmto pracím jme nován byl úředním přírodozpytcem. V tomto postavení pozván byl »Century Company« do New Yorku. Povinností jeho bylo malovali ětvernožce a ptáky do slovníku, firmou tou vydávaného. P r á c e z a brala mu pět let. O b č a s udělal si prázdniny a odcházel do pustin. Dohotoviv práci tu, odebral se do Paříže, ukončili studia umělecká. O s m n á c t e obrazů vlků z vlastních lovů otevřelo mu cestu do » S a lonu«. Po návratu do Ameriky proslavil se ohromným obrazem, jehož hrdinou opět byl vlk. Za rok po tom chytil v Novém Mexiku ohromného vlka »Lobo«. Episody z těch lovů způsobily převrat v jeho dosavadní činnosti a počal popisovali život zvířat — a tím se ještě více proslavil. Jeho methoda jest zúplna nová, umožňuje seznámení se s životem a psychologií zvířat; základem methody pak jest obcování se zvířaty, pozorování jich den po dni, měsíc po měsíci, rok po roce. Popisujeme-li na př. příhody zajíce, musíme je zakládali na přesném pozorování, doplniti materiál pokusného nazírání, odhadovali, domýšleli se — toť jediný způsob, ježto zvíře nepíše si denníku, a nemůže tudíž bezprostředně nahlédnouti' v jeho duši. Z drobných podrobností nutno skládali celek. Tak pří hody zajíce Zubouška nejsou příhodami jedince, ale jsou vzaty ze života mnoha zajíců, a proto jsou také pravdivý. Někdo vytýká Setonovi, ž e jeho hrdinové ze světa zvířecího mají v s o b ě cosi lidského, ž e připisuje lidské pohnutky jich činům. Jaké jsou po hnutky činů lidských? Pud s e b e z á c h o v á m , nutící k získávání nejlepších podmínek životních, l á s k a muže k ženě a rodičů k dětem. P á r e k vlků Lobo a Bianka, párek kojotů Bobtail a S a d d l é b a c h , samice zaječí Molly a její mládě, obdařeni jsou týmiž instinkty. Ti, kdož neznají světa zvířat, nechtí připustili, ž e i ona mají, právě tak jako my, svůj humor, ž e tropí s o b ě žerty, a ž e jsou schopna cítiti potupu. Jejich život vykazuje velkou podobnost s naším. O tom, jak dalece jsou zvířata podobna člověku, nechf svědčí příklad vyňatý z děl Setonových: K a ž d ý myslivec, mimo ty, kteří patří na zvířata jen jako na terč ke střílení, mohl pozorovali, ž e mladí kozli po čtyřech, pěti kusech tvoří jakési přátelské svazky, loví vždy spo lečně a dělí se spravedlivě o kořist. Neznají bojů, dokud mezi ně nevejde samice. V té chvíli končí shoda a bratrství, nastávají boje, a ž konečně jeden nabude vrchu a odvede samici. Zvířata vyššího druhu, jimž lépe se vede, mívají toliko jednu družku, svazek jejich irvá a ž do smrti, a o b ě jsou s o b ě nakloněna. Když vlčice, samice kojota neb š a k a l a jsou v nebezpečí, samec brání je s odvahou a č a s t o i s obětí vlastního života. Náklonnost zvířat jde ale ještě
Číslo 5.
.Junák"
Str. 67.
dále. Severoameričtí trapeři vypravují, ž e lišák, když mu zabijí li šku, jiné již družky nehledá. A teď přihlédněme k mateřské l á s c e zvířat. Zajíce p o k l á d á m e za zvíře nesmírně bázlivé, neschopné sta vili čelo nebezpečí. Seton vypráví následující případ: Malý za jíček, opuštěný na chvíli matkou, vysoukal se z pelechu a byl chy cen obrovským hadem. Na jeho pronikavý vřesk vrátí se matka a vidouc, co se stalo, přeskakuje hada a skokem ze zadu udeří jej tak mocně, ž e had pustí svoji oběť, soudě, ž e není to bázlivý zajíc, ale rozzuřená šelma, jež jej napadla. Zajíc začíná obyčejně boj pře skakováním nad hlavou protivníkovou, dávaje mu uprostřed skoku rány. Když to nepomáhá, vrhne se naň zuby, při čemž kope, zmítá s sebou, dokud nepřemůže nepřítele, nebo s á m nepodlehne. Seton viděl na vlastní oči boje, kteréž 'obyčejně nekončily smrtí, ale oba protivníci byli zřízeni tak, že byli mrzáky po celý život. Tolik o za jících. Seton vypravuje též zajímavé podrobnosti o tchořích. Zají mal se o ta zvířátka z následující příčiny. Jedenáct let před tím, než v Anglii povstala organisace scoutů, založil v Americe t.- zv. » S v a z e k Kůry Březové« (Birch Bark RolD, jakýsi spolek scoutů, čí tající 8000 členů (dnes je jejich počet mnohonásobně větší). Zamilo v a v š e si žití na svobodě, neměli chuti sídlili v městech a volili za městnání pod šírým nebem. Chtěje jim dáti nové pole p r á c e , zalo žil Seton farmu »kožišnickou«. K chovu hledal zvíře, jež by d o d á valo kůže drahé a hledané. Zkoumaje různé ssavce seznal, ž e ž á d ný nedá se tak lehce ochočit jako tchoř; stačí týden, aby byl z m ě něn ve zvíře domácí a učiněn věrným a přítulným jako pes. Tchoři dají se chytali v traperské léčky, jež jim nikterak neublíží. Chyce ného tchoře dáme do klece s malými dvířky. Nutno se k hěmu chovati přátelsky, a on bez velkého strachu a odporu nastupuje svoji porobu. Při krmení nutno se k němu chovali velmi laskavě. Poi h ě kolika dnech, když se přesvědčil, ž e mu nechceme ublížili, nabývá důvěry a s t á v á se přítulným. Tu ho můžeme již b e z p e č n ě z klece vypustiti. Seton má ve svých sbírkách fotografii, kde jeho malá dceruška krmí sedmnáct tchořů jako psy. jeden ze Selenových p ř á tel, traper Adams, ochočil dvanáct šedých medvědů tak, že pobí hali kol jeho chýše, nečiníce nikomu škody. Kdysi vzbudil strach i sensaci, procházeje v poledních hodinách nejlidnatějšími ulicemi New-Yorku se čtyřmi medvědy. Měl jistě nad nimi velkou moc, když'šli hustým zástupem a nikomu neublížili. Ochočování zvířat není celkem těžkou věcí, třeba toliko zvířatům rozuměli a tu i nejdivočejší stávají se přítulnými. Zvíře vycítí zlé nebo dobré úmysly člověka a z a c h o v á se dle toho. V krajinách, kde nejsou medvědi pronásledováni, neplaší je lidská stopa. Y Yellowstonském Parku, v kraji Wyoming, nesmí nikdo zabiti živého tvora, ani divokého; tu medvědi obcházejí svobodně kol hotelů, vybírajíce zbytky z od padků, číhají na děvečky vylévající škopky a nenapadnou nikoho. S t á v á se, ž e host, jda na snídaní potká v chodbě medvěda. Nemá zlých záměrů, zabloudil hledaje zbytky jídel, a místo do kůlny s od padky, dostal se na chodbu. Host však mu nedůvěřuje a zděšen utí ká do nejbližšího pokoje.
Str. 68.
„Junák"
Číslo 5.
Na z á k l a d ě svých pozorování tvrdí Seton, že medvědi mají netoliko návyky a obyčeje podobné lidským, ale dokonce i podobný systém vychovávací. Tak na příklad medvědice, když malí nechtí jich po slouchat, pleskají je právě tak, jako n a š e matky nezdárné dítky. V stáří trápí medvědy rheumaiism jako člověka, a rozdíl je pouze v tom, ž e bez pomoci lékařů dovedou si najiti prostředek proti svým bolestem. Poblíže Yellowstonu jsou horká zřídla sirnatá; medvědi chutě se v nich koupají a nacházejí úlevy v léčení, jež sami s o b ě ordinovali. Že zvířata n e p o h á d á jen slepý instinkt, tvrdí všichni, k d o ž zkoumali jich život. Na doklad, ž e umějí rozumovali a činili závěry, vypráví Seton o vlku Lobo z Kurrumpaw. Byl tak chytrý, ž e vcházeje v cestu člověku, nedovolil toho s v é společnosti. Že činil spousty mezi dobytkem, ustanoveno ho zabiti. Ale jak? Nebylo ho možno zastřelit. Nedal k tomu příležitostí. Ustanoveno tedy chytili jej do želez. Leč i tu ukázal se býti moudrým a důmyslným. Ač bylo v š e velmi zručně nastraženo, vždy je uzřel. Nechránil ho jen instinkt. Lobo byl obdařen čímsi vyšším. Měl zdravý vlčí »rozum«. Věděl, ž e nástrahy jsou nebezpečny a nedal se zlákali. Konečně ztráta družky Blanky učinila jej méně ostražitým, a dal se chytiti. Byl to snad skutek zoufalství, jak tvrdí Seton. Neúnavný badatel života zvířecího podnikl před několika lety z rozkazu vlády zkušební výpravu do p á s e m arklických, 300 mil od »Velkého jezera otroků«. Měl vyhledali jezero Aylmer, o kterém se vědělo, ž e existuje, leč nebylo ho dosud dosaženo. Na té cestě vi děl S. s t á d o skládající se ze 300 bůvolů. Již dávno je nespatřilo lid ské oko v tak značném počtu. Jiný cestovatel v následujícím roce, jda stopami Setonovými, viděl jich přes dva tisíce, z čehož yidno, že ani tento druh nevymírá. Seton příliš miloval zvířata, než aby usiloval o život i těch, od nichž mu hrozilo nebezpečí. L á s k a chránila ho před nehodou. Nejdivočejší zvířata tušila v něm přítele. Nikdo na světě nezná tak duši zvířete jako S., a proto miluje všechna stvoření — malá, větší i největší, domácí i divoká, přiznává jim právo k žití a štěstí tak jako lidem. Můžeme č a s e m zvíře zabiti pro potravu, když není jiné po travy, leč nesmíme zabíjeli pro zábavu — tvrdí Seton. Loví zvířata toliko pomocí fotografického přístroje, jeho trofejemi jsou ne mrtvá těla, ale snímky živých zvířat zachycené na deskách. Podávají nám jasný obraz života a pomáhají k tomu, bychom hlouběji vnikli v tajemství přírody.
Proč vstupujeme do junácké družiny. K t e r a k s i v X V I I . o d d í l u ( P r a h a - L i b e ň ) p ř e d s t a v u j í , ž e aníti by mohla o d p o v ě ď na 'tato otázkui.
Vstupuji do družiny, abych poznal něco nového, abych našel pra men nových radostí. Líbí se mi ruch, činnost -— kdo mi v činnosti zabra ňuje — není můj přítel; hoši ve družinách junáckých mají vždy nějaké zaměstnání, jaké se i mně zalíbí, mezi nimi najdu svoje přátele.
•a
3 a
JÍ
tň
A
O A tň
>C ai
T3
O
Str. 70.
Č í s l o 5.
„Junák"
Junácká družina, to je malá společnost, ve které se ledacos nového dovím, také se v ní ledačemu novému naučím. S námi mladšími jsou tam starší druhové i jiní stejného věku jako my, ale delší dobu ve družině pracující. T i mají větší zkušenosti, mnohé už dovedou; oni jsou nám příkladem, oni jsou našimi učiteli. Ale náš život ve družině není obyčejný život školní! U ž to, že je nás maloučko, je pro nás výhodou — můžeme se skoro napořád účastniti rozprávek, můžeme všichni hned chápati se práce když je toho třeba a hned každému některý z druhů poradí. A pak — nepotřebujeme učebny — sejdeme se na ulici, vyjdeme ven do polí, usadíme se na mezi, utáboříme v lesíku, kdekoli se právě hodí — všechen svět je naší školou. Naše učení i naše práce neliší se mnoho od zábavy, a přece to není pouhá hra. Chceme poznati opravdový život stejně tak, jako skutečnou přírodu. Proto seznamujeme se podrobně se svým okolím a hovoříme o zařízeních, kterými se dospělí spravují, proto radíme se o svých podnicích, proto hledíme svým druhům, rodičům i ostatním dospělým lidem býti nápo mocni, když na to vědomosti a síly naše stačí. Abychom se k tomu vy cvičili, hledíme si opatřovati vše, cokoliv jen možno sami, vlastní prací. Při tom příklad soudruhů a rada jejich velmi je vítána. Chápeme, že nezůstaneme dětmi, že povinností nám přibude, že budeme jednou míti také zodpovědnost za svoje skutky. Slýcháme, že proto nás rodiče a učitelé naši vychovávají, pro život příští připravují. Cítíme, že máme také trochu síly jim v tom pomáhati. V tom je náš vlastní užitek a tak začínáme svoje sebevýchovám. Druhové naši nahražují nám příští naši společnost. Poznáváme na vzájem svoje náklonnosti a tak učíme se poznávati lidi cizí. Vůdcové naši říkají nám, že máme konati dobré skutky. K d y ž se přičiňuje každý z nás o své zdokonalení, koná jistě dobrý skutek, když jsme nápomocni soudruhovi, je to také dobrý skutek, když uvidíme, že někdo cizí potřebuje naší pomoci, nebudeme se pak rozmýšleti, co bychom měli učiniti. Slaboch a neduživec také by rád pomohl, ale síly se nedostává! Pravidelnou zábavou ve družině jest tělesné cvičení nebo hra. Při nich zas druh druha vzájemně dle potřeby podporuje — tak cvičíme se a sílíme pospolitou činností, abychom ve vhodném okamžiku samo statný úkol mohli vykonati. T o je účel junácké práce!
Ve s v a t y n i
umělcově.
Vpravdě sváteční chvíle připravil nedávno svým Junákům a po zvaným hostům vůdce X V I . oddílu. V o d í je boží přírodou, aby zušlech tili tam svůj cit, neopomenul však zavěsti je také tam, kde člověk planou cího srdce — umělec Bohem nadaný — snaží se k lidem mluviti, kde usiluje vdechnouti nový osobitý život všednímu, zaniknutí určenému dřevu, kde napodobuje božský čin věčného Tvůrce — vtěluje myšlenky své v
Číslo 5.
Junák".
Str. 71.
prostou hlínu, aby hlásala, že nic není na světě tak bezcenného, aby ne mohlo zvěstovati slávu Genia, kde duch i ve chladný kámen se vtěluje, aby věky přežil, aby štěstím a nadšením, nebo bolem a hrůzou naplňoval duše vnímavé. Sváteční chvíle obestřely nás, když jsme prah svatyně m i s t r a B í l k a překročili. Vidím, že chce-li kdo poznati umělce, chce-li porozuměti jeho duševnímu životu, musí vejiti za ním tam, kde je ohnisko jeho cítění. Tam podává se mu umělec celý, tam pojednou čteme i slyšíme zřetelné odpovědi na množství vlastních, třeba temných otázek, tam ční před námi postava umělcova ve své pravé výši. Nejpovolanějším vykladačem svojí tvorby jest umělec sám. Mistr nám také tuto laskavost prokázal, doprovodil nás ke stěžejným svým dí lům, rozhovořil se o jejich vzniku, o tom, kterak rostla a nastínil při tom i román svého vlastního života. Mluvil k Junákům o junáctví. Opětovně připomenul, že vedle junáctví, projevovaného životem tělesným, jest ne menší junáctví duševní, věčně trvající, které mluví k nám z památek dáv ných věků, projevuje se v dílech dnešní doby a v nich bude uchováno pozdním potomkům. Slova mistrova, z duše vyvěrající, do mladistvých duší pronikala, otevřely se oči mnohému, aby chápal tajemství umění; samotinký, až zadumán kráčeti bude někdy chrámem Přírody a naslouchati hymnu Života, spatří znovu hořící strom svatého nadšení, uvidí Bratry postupem věků vybudovavší naši historii a navštíven zkouškami Utrpení, posilněn bude majestátem Jeho vítězství . . . Vůdcové, neopomeňte využiti takovýchto příležitostí, zasloužíte se více ještě o ušlechtilé cítění svých mladých přátel. Rb.
J u n á c k é (skautské) E . J. R o u b a l .
zkoušky. (Dokončení)
22. První pomoc při úrazech (viz »Základy« str. 6 8 4 ) . Nejjednodušší léčebné prostředky. (Jak používati kapesní lékárny vlastní nebo oddílové.) 23. Počínání při panice (běžné případy). 24. Jedna hra, při níž se cvičí v pozorování, jedna pro cvik v usu zování, jedna tělocvičná. , 25. Tělocvičný systém skautský. ( V i z A . B. Svojsíka »Den v tá boře junáků« (8°, 56 str.), u J. Springra v Praze za 60 h.) 26. Tělesná zdatnost (dle stupňů věku a tělesné vyspělosti) : I . stu peň tvoří hoši 14—161etí a nejslahší, I I . stupeň 16—181etí, I I I . stupeň přes 18 let, I V . stupeň Junáci athleti. Běh na 100 m : I . st. 18 vteřin, I I . st. 17 vteřin, I I I . st. 16 vteřin, I V . st. 1 3 vteřin. Běh na 500 m : I . st. 2 min., I I . st. 1 min. 50 vteř., I I I . st. 1 min. 40 vteř., I V . st. 1 min. 24 vteř. Skok vysoký s místa: I . st. 0.60 m, I I . st. 0.70 m, I I I . st. 0.80 m, I V . st. 1.15 m.
Str. 72.
Junák"
Čfslo 5.
Skok vysoký z rozběhu: I . st. 0.80 m, I I . st. 0.90 m, I I I . st. I m, I V . st. 1.40 m. Skok daleký s místa: I . st. 1.50 m, I I . st. 1.80 m, I I I . st. 2 m, I V . st. 2.30 m. Skok daleký z rozběhu: I . st. 2.50 m, I I . st. 3 m, I I I . st. 3.50 m, I V . st. 4.50 m. (Skok cvičí se bez můstku.) Šplh na laně: I . st. 5 m vysoko, I I . st. 6 m, I I I . st. 7 m, I V . st. 10 metrů. Zvedání a nošení druha: I . st. Nésti na ramenou druha stejně asi se zkoušeným vyspělého, po rovině 40 m daleko (při naložení druh je nápomocen), I I . st. Naložiti si na ramena bezvládné tělo asi o 15 kg lehčí těla vlastního a nésti je 60 m daleko. I I I . st. Totéž s jedním stou páním a s jedním klesáním o 5 m, na vzdálenost 60 m. I V . st. Nalo žiti bezvládné tělo asi stejně se zkoušeným vyspělé a nésti je 60 m daleko se stoupáním a klesáním jako na stupni I I I . V r h kamenem (nebo koulí) I . st. 5 kg na 5 m (průměr L a pT.), I I . st. 5 kg na 5.5 m (průměr 1. a p r . ) , I I I . st. 7.25 kg na 5 m prů měr I . a p r . ) , I V . st. 7.25 kg na 7 m (průměr 1. a p r . ) . Plování na 100 m : I . st. 3 min. 40 vt., I I . st. 3 min. 20 vt., I I I . st. 3 min., I V . st. 2 min. Potápění: I . st. 8 vteř., I I . st. 9 vteř., I I I . st. 10 vteř., I V . st. 6 0 vteřin. 27. Junák v rodině, ve společnosti. 28. Musea, čítárny, knihovny v místě. 29. Prokázali, že nováčka, jejž dle možnosti sám získal, vycvičil v tom, čeho nováčkovi znáti třeba. 30. Prokázati záznamem, kterak během půl leta se svými penězi hospodařil. 3 1 . Z rozhovoru s Junáky vlastní družiny musí býti patrna blaho vůle vzhledem ke druhům — případně i cizím Junákům. 32. Znej aspoň dvě písně pochodové (se všemi slokami). Nedo statek hudebního sluchu sprošťuje od znalosti melodie. 33. Junák předložiž vlastní výrobek z kteréhokoli oboru. Zkoušku provádějí dva vůdcové jiných oddílů, vrchním vůdcem k tomu určení, v obdobích ustanovených sborem vůdcovským (zpravidla od jara do podzimku), kterážto období se řídí počtem přihlášek. Ke zkoušce prvotřídní mohou se hlásiti Junáci tři měsíce po od byté zkoušce druhotřídní a předložití mají prohlášení vůdcovo, že pří prava jejich odpovídá požadavkům zkoušky. Během zkoušky jsou přihlášení Junáci seskupeni ve družinu. Jednot livci mohou zkoušku skládali v táboře. Postup zkoušky určí si zkoušející, předloživše jej vrchnímu vůdci ke schválení. O průběhu a výsledku zkoušky vedou zkoušející zápis. Po složení zkoušky dostane se Junákovi od spolku odznaku, jehož nošení je vnějším označením závazku plniti skautské povinnosti. Kdo ne hodlá jich nésti, vrátí spolku odznak.
Číslo 5.
Str. 73.
„Junák".
Zkoušky rádců a vůdců skautských.
Rozsah zkoušek rádcovských. 1. Význam skautingu. 2. Vedení schůzek družinových. Skautské zvyklosti (t. j . způsoby chování, formality). Pochodové útvary junácké. 3. Příznaky povětrnostních změn. 4. Souhvězdí oblohy (nakresliti polohu hlavních hvězd). 5. Strany světové dle měsíce; instinktivně na neznámém místě spo lehlivě určiti. 6. Načrtnouti způsobem kartografickým (zhruba) cestu 8 km dlouhou po silnici a polními cestami vykonanou. 7. Kterak se cvičí oko odhadovati vzdálenosti. 8. Signalisování. Vypraviti čitelnou zprávu nebo přijmouti j i — průměrně 20 písmen za minutu. 9. Připlížiti se ke plachému zvířeti za daných poměrů. 10. Určiti zhruba rod přírodniny (5 kusů z 10 daných). Poznávati stromy dle ratolestí. 1 1. Geologické poměry v okolí bydliště na 8 km dokola. 12. Složitější úkol v krajině, při němž uplatniti jest schopnosti v stopování, krytí se a usuzování. 1 3. Druhy stanů a zacházení s nimi. 14. Čeho třeba pro týdenní táboření družiny. Výživa, zdravotnické příkazy vůbec. 1 5. Vázání uzlů vůbec. 16. Nástroje po domácku potřebné, jejich užívání (prakticky), vzá jemná náhrada některých. 1 7. První pomoc vůbec. Zachraňování. 1 8. Čtyři hry na výcvik v pozorování, usuzování, tři tělocvičné. 19. Plování (určitá míra vytrvalosti), viz prvotřídní zkoušky. 20. Způsoby, kterak nacvičovati běh na krátké a dlouhé vzdálenosti, skok do dálky a výšky, šplh na laně, zvedání a nošení druha a vrh ka menem nebo koulí, plování. 2 1 . Podrobná znalost skautského tělocviku prakticky a theoreticky. 22. Junák ve společnosti. Gnosti a povinnosti Junáka. ( » Z á k l a d ů « str. 5 6 9 — 6 3 6 . ) 23. Znalost aspoň pěti písní pochodových. Nemá-li zkoušený hu debního sluchu, znej aspoň celý text oněch písní. Zkoušky rádcovské konají se před zkušebním sborem, složeným ze
Dobrodružné příběhy malého skauta. O b r á z k y beze slov.
P o k r a č o v á n í n a str.
77.
Str. 74.
„Junák".
Číslo 5.
tří vůdců oddílových, jimž předsedá vrchní vůdce. Tři z otázek musí zkoušený vypracovati písemně. Práce stručná a obsažná má nárok na příznivější posudek. Při každém rozhodování mají členové zkušebního sboru po jednom hlase, předsedající má hlasy dva a hlasuje poslední. K uznání způsobilosti stačí prostá většina hlasů zkušebního sboru. Sbor zkušební pořídí o zkoušce zápis, který obsahuje hlavní otázky dané a klasifikaci odpovědí. Zápis píše se hned při zkoušce do knížky k tomu určené, která uloží se v archivu spolkovém. ZkoušMi se venku, zapisuje se do ní měkkou inkoustovou tužkou a písmo učiní se trvalejším vložením navlhčeného pijavého papíru. Rozsah zkoušek vůdcovských. Zkoušky vůdcovské vztahují se na tyto předměty: 1. Podstata skautingu. 2. Vedení oddílu ideové, skautská administrativa. 3. Zkoušky skautské a provádění jich. 4. Ukázka výkladu některého článku skautského zákona. 5. Junácké cnosti a povinnosti. »Základy« str. 5 9 5 — 6 4 0 . Dokonalá znalost těchto statí ze » Z á k l a d ů « : Do přírody; stať Pokyny vůdcům, na str. 146 a 147. Orientace; stať Pok. vůd., na str. 178—180. Signalisování; stať Pok. vůd., na str. 2 0 7 — 2 0 8 . Pozorování; stať Pok. vůd., na str. 2 6 1 — 2 6 3 . Stopování; stať Pok. vůd., na str. 2 7 9 — 2 8 0 . Usuzování; stať Pok. vůd., na str. 2 9 3 — 2 9 5 . Táboření: I . Všeobecná část, celé, na str. 313-—343. I I I . (Stavby a jiné práce v táboře) celé, na str. 436 až 4 4 1 . 13. První pomoc, celé, na str. 4 7 3 — 5 2 1 . 14. Tělocvik, celé na str. 5 4 8 — 5 6 6 . a »Den v táboře junáků« na str. 9 — 2 0 . 15. Stati: Rodina. Škola. Národ na str. 6 5 3 — 6 6 0 . 16. Základ organisace, na str. 6 7 2 — 6 9 9 . 1 7. Dle mapy 1 : 75.000 načrtnouti profil krajiny mezi dvěma místy 8 km vzdálenými. 1 8. Signalisování Morseovými značkami i semaforovými všemi způ soby; vhodné přizpůsobení pomůcek za daných poměrů. 19. Užívání botanického nebo zoologického klíče k určení přírodnin. 20. Cviky lehkoathletické. 2 1 . H r y , jimiž se cvičí Junáci v pozorování, usuzování, krytí, plí žení. 22. Kterak nacvičiti tři dané hry různých oborů. 23. Způsoby bydlení v přírodě vůbec. 24. Zdravotnictví táborové. Kterak cvičiti hochy v první pomoci, v zachraňování. 25. Znalost povah dětských a jinošských. O připuštění ke zkouškám vůdcovským rozhoduje se zdarem slo žená zkouška rádcovská. Předmět, který je obsažen v programu zkoušky rádcovské i vůdcovské nezkouší se podruhé stejným způsobem. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Čfslo 5.
„Junák"
Str. 75.
Zkoušky skládají se ústně i písemně (písemně tři otázky) před vrchním vůdcem a třemi nejstaršími a nejzkušenějšími vůdci oddílovými, kteří k tomu první schůzí sborovou po schůzi výroční konanou byli určeni. Místa uprázdněná během roku doplňují se usnesením schůze vůdcovského sboru, když se mají zkoušky konati. Zkušební sbor rozhoduje a. vede o zkouškách zápis jako při zkou škách rádcovských. Se zdarem složená zkouška opravňuje k nošení vůdcovských od znaků. O svěření oddílu rozhoduje se dle stanov spolkových.
N á š první jarní výlet. Vypisuje M a r c i
ze
12.
oddílu
skautů.
Plni zvědavosti, jaké bude počasí při našem prvním celodenním výletě, vystupujeme v Dušníkách z vlaku. Z a chladného rána docházíme polní cestou a pěšinami do Ouhonických lesů, získáváme svolení pana lesního sbírati v lese dříví a rozdělávati ohně. Na mírném svahu proti větrům chráněném nedaleko lomu stavíme svůj tábor. K a ž d á družina staví stan ze čtyř pláten a uprostřed postaven stan vůdcův. Stany opatří se nejjednodušším zařízením, tábor se uklidí, načež je svačina a krátký odpočinek. Následují hlavní práce: stavby polních kamen — ohňů. K a ž d á z družin má za úkol postaviti jiný typ polního ohně. Jiřičky vy kopávají příkop, Čejky staví z kamenů a hlíny zídky, Ostříži dokonce vyhrabují v lomu jakousi pec s komínem, Sluky vaří v kotlích zavěšených na tyčích. Však již hlad se hlásí k svému právu. Ohně vesele planou, skauti přinášejí vodu z hájovny a za chvíli všichni seskupeni kol svých ohnišť naslouchají výkladům svých neúnavných rádců, jak udržeti vý hřevný oheň, o jiných způsobech stavby kamen a pod. Z a krátko oběd uvařen, dík výhřevnosti a dobrému tahu, a rozdán. Jak chutnaly všem prvé naše výrobky, nelze ani výlíčiti. Po obědě myje se nádobí v blíz kém potoce, načež následuje hodina odpočinku, který stráven za zpěvu písní s doprovodem mandolín a kytar. Odpočinek končí — začíná hra »Nepřítel v táboře«. Cílem je lesárna. Nezasvěcený nepoznal by, že již hrajeme. Cvičíme signalisování semaforové, ranní cviky, hrajeme shá zenou* a vaříme čaj ke svačině a j . Náhle strhne se poplach, že šátek zavěšený poblíž vůdcova stanu zmizel. Všichni pustí se za »nepřítelem«, jenž nepozorovaně šátek uzmul; zvítězil tentokráte, neboť vzdor všem nástrahám dostihl cíle. Po svačině vše zase uklízíme, ohně se zalévají a skládáme věci do tlumoků. Skládání stanů provedeme jako závod družin. K a ž d á družina se činí, seč její síly, by nebyla poslední. Vyhrávají nejmenší. Hoši z blízké vesnice nás obdivují a snad nám na počest zažehují ohně. Družina po družině jim zmizí z dohledu a scházíme se na určeném místě. Cvičíme se v plížení družina proti družině krásnými lesy, vystupujeme po svazích lesní stezkou na hřebeny, rozmetavše ještě oheň domorodých kluků, od
--^
Str. 76.
Junák"
Čfslo 5.
něhož doutnaly okolní drny. Na vlak došli jsme pozdě. Skautské desa tero káže nám podobnými nepříjemnostmi nedat se vyrušiti z klidu. Rozhodnuto vykonati cestu do Prahy pěšky. Z a hlaholu písní a zvuků trubek cesta rychle ubíhá a než se nadějeme jsme u elektrické dráhy, která nás rozváží k domovům. Usínáme vzpomínkami na první náš celo denní výlet a těšíme se, že po týdnu věnovaném práci bohatě opět nás odmění neděle po skautsku prožitá.
RŮZNÉ
ZPRÁVY.
Dva hrdinové. J e s t r o z d í l mezi s t a t e č n ý m i mluižii a -Statečnými z v í i ř a % . U d a t n ý mmž z p r a v i d l a u v a ž u j e o svémi čimiui a ví, ž e č i n j e s t h e r o i c k ý ; z v í ř e se z a c h o v á s r d n a t ě ; a n i ž b y v ě d ě l o ; ž e jeho c h o v á n i jest záslužnio. Před č t y ř m i l e t y j e l e x p r e s n í v l a k z R o n ě n u do H a w u ve F r a n c i i . T u n á h l e pukla jediná z rour pannálho' k o t l e a p á r a u n i k a l a n a m í s t o , k d e s t á l s t r o j v ů d c e ; za b r a ň u j í c mu n e j e n piohniouitii pakiaimil ale z n e m o ž n i v š i tnui z á r o v e ň , a b y mohl na ísvétm m í s t ě setrvati. B y l v y p u z e n odtud a r y c h l í k se ř í t i l mejvětší rychlo s t í poi k o l e j ú c h . V e l i k á isrdlniatosti spojila se u s t r o j v e i d o u c í h o s r y c h l o u roz vahou. A č b y l h r o z n ě o p a ř e n , v y l e z l po k r a j i stroje; aby se pokusil brzdy spustili z v e n č í . Z d a ř i l o se mu to. Z a s t a v i l v l a k a zachránili ž i v o t v š e m ve vlaku jedoucím. P o b B ž K a n a d s k é d r á h y z a s y p á n b y l l a v i n o u pes a jeho páni, z ř í z e n e c p ř i s t a v b ě d r á h y , j e n ž z a s v ý m i soudruhy š e l p r á v ě do p r á c e . Soudruzi, k t e ř í se z a c h r á n i l i , s p ě c h a l i jej vysvobodit, a l e nemohli jej n a l é z t i . Z a t í m m a l ý pes k l i d n ě h r a b a ! ve sněhul s v ý m i d r á p y , a ž se m u p o d a ř i l o u v o l n i l i s i cestu ze spousty s n ě h u . S o t v a v y b ě h l , h n e d se s n a ž i l n a l é z t i s v é h o p á n a . Hrabaje a č e n i c h a j e n a l e z l místo), k d e tento b y l z a s y p á n . M u ž o v é sledovali psa a opatr n ý m k o p á n í m i z d a ř i l a se jimi osvoboditi soudruha po oismilhoidinném z a s y p á n í ; Strajlvedloiuoí o b d r ž e l a z a s l o u ž i l ovšemi zlatou medlaiilfi). P e s cítil se nejlvíce o d m ě n ě n , ikdyž o p ě t u z ř e l s v é h o p á n a . E . L. Polenta. V e l m i snadno u p r a v i t e l n ý m , c h u t n ý m a v y d a t n ý m , z á r o v e ň v n y n ě j š í d o b ě t é ž l e v n ý m p o k r m e m , j e k a š e z k u k u ř i č n é m o u k y , kterou lze bez l í s t k ů koupiti. S v a ř í se m l é k o , t ř e b a k o z í a p ř i v a r u se s y p e do n ě j k u k u ř i č n á m o u k a z a s t á l é h o m í c h á n í . N a litr m l é k a asi p ů l k g mouky k u k u ř i č n é . S m ě s i n e u v ě ř i t e l n ě p ř i b u d e ! P o k r á t k é m p o v a ř e n í p ř i d á m e tro chu s o l i , cukru dle chuti a o m a s t í m e . Takto p ř i p r a v u j í polentu S l o v i n c i . R o v n ě ž k r u p i c o v á k a š e k u k u ř i č n á od r u m u n s k ý c h v o j á k ů z v a n á » m a m a l i g a « je v ý b o r n á , je-li v š a k h o d n ě s l a d k á . V ý ž i v n ý n á p o j . A l p i n i s t a H e n r y H o ě k v č l á n k u » B e r g f a h r t e n in B o l i v i a « p í š e , ž e v e l m i v ý ž i v n ý m a ž í z e ň h a s í c í m p o k r m e m a spolu n á p o j e m je p r a ž e n á mouka s cukrem ve v o d ě r o z m í c h a n á na s m ě s libovolné hu stoty. XII. oddíl skautů. N e n í o b n a ž o v á n í kolen p ř i n o š e n í s k a u t s k é h o kroje o b v y k l é , z d r a v o t n ě z á v a d n o ? S k o t š t í h o r a l o v é v a n g l i c k é a r m á d ě v y h l í ž e j í sice se s v ý m i k r á t k ý m i suknicemi a n a h ý m i koleny p o d i v n ě , ale kroj ten d o b ř e s e o s v ě d č i l v ohledu z d r a v o t n í m . V a n g l i c k é a r m á d ě z j i š t ě n o bylo n a 1 0 . 0 0 0 p ř í p a d ů o m r z l ý c h n o h o u z a l e t o š n í z i m u . N e j d e tu o omrzliny v o b v y k l é m s m y s l u slova, n e b o ť n o h y m u ž s t v a n e p o š k o d i l snad s i l n ý m r á z , n ý b r ž t r v a l á m í r n á zima ve s p o j e n í s v ě t r e m a vlhkostí. Mezi 1 0 0 0 britskými v o j á k y , k t e r é h o s z á k o p o v é h o obvodu, bylo p o z o r o v á n o 2 0 3 p ř í p a d y o m r z l ý c h nohou, a z p o s t i ž e n ý c h b y l o 2 0 0 A n g l i č a n ů a j e n 3 h o r a l é . N a h é nohy j e j i c h otu ž e n ý j s o u proti z m ě n á m a n e p o h o d á m p o v ě t r n o s t i , k d e ž t o A n g l i č a n é schoul o s t i v ě l i v t e p l ý c h , n e p r o d y š n ý c h k a m a š í c h . O b l i č e j a ruce, k t e r é zpravidla nejsou c h r á n ě n y , m n o h e m m é n ě o m r z a j í n e ž n a p ř . nohy a ruce ( h l a v n ě klouby o m r z a j í č a s t o i z a m í r n é h o p o č a s í , n o s í m e - l i s i l n é rukavice s t á l e .
J. N. H e r o i s m k u l t u r n í h o p r a c o v n í k a . Ostrov N o v á G u i n e a , p o l o ž e n ý s e v e r n ě od A u s t r á l i e , jiest t é m ě ř š e s t k r á t tak v e l i k ý jako- V e l k á B r i t a n i e . O jeho v n i -
Číslo 5.
Junák"
Str. 77.
trozami jest dosud 1 m á l o zinámio. O s a d y E v r o p a n ů jsou dosud v ě t š i n o u jen p o b l í ž m o ř s k ý c h b ř e h ů ostrova. J e n o b č a s s l y š e t ! jest o v ý z k u m n ý c h c e s t á c h do h l u b š í h o v n i t r o z e m í ostrova, k d e dlte z p r á v c e s t o v a t e l ů p r ů k o p n í k ů ro stou divoce rostliny tropické:, jako b a n á n y a C u k r o v á t ř t i n a , jinde v chlad n ě j š í c h k r a j í c h , v ý š e p o l o ž e n ý c h , duby, akacie, s m o k v o n ě , i j e h l i č n a t é stcomoiví a v k r a j i n á c h h o r s k ý c h i k v ě t i n y a rostliny n a š e h o kraje, jako sedmik r á s y , p o m n ě n k y , ze s t r o m ů břílzy a jasany. S p r á v c e okresu p a p u j s k é h o , Staniforth Smith, v y d a l s e v r. 1911. n a výzku>mnoui c e s t u do: nitra ostrova a b y l po- dillouhoui dobu p o v a ž o v á n ] za z t r a c e n a . V r á t i l se však) po: procesto v á n í 374 aingl. nril p ě š k y a 150 muil po: ř e k á c h , k d e p ř e d níirt dosud nikde b ě locha nebylo. Se s v ý m i p o m o c n í k y b y l n u c e n si r a z i t i cestu hustou d ž u n g l í po 250 mil. P o ř e k á c h pluli po z h o t o v e n ý c h vorech. N a ř e c e džungli! t e k o u c í pluli přesi mnoho k a t a r a k t ů , a ž d o p M i k v o d o p á d u , j e n ž se řítit s v ý š e alsi 400 mi. Na d a l š í c e s t ě v o r y se jim rozbili na m e n š í c h slapech. N ě k o l i k r á t e si zhotovili n o v é vory, s n á š e j í c e h l a ď , n e ž byli- s to dostali se n a másíia pro o p a t ř e n i potravy v h o d n á . P ř i jedmorni n á r a z u v o r ů na s k á l u v ř e c e zahynuli domorodci Smitha p r o v á z e j í c í a o n se d v ě m a s v ý m i soudruhy d o s t á l se z t ě ž í na b ř e h . N e m ě l i v š a k a n i p o t r a v y a n i o h n ě . J e n n ě k o l i k v l h k ý c h z á p a l e k jim z b ý l o . O p a t r n ě je u s u š i l i n a slunci a p o d a ř i l o se jimi roizdělati o h e ň . J e ž t o v š a k již j i n ý c h z á p a l e k jimi nezbylo-, n o s i l i na 1 d a l š í c e s t ě o h e ň s t á l e s sebou, j a k o a s i činili l i d é n a p r v n í m stupni kultury. T a k se jim z d a ř i l o dojiti a ž k p o b ř e ž í ! m o ř s k é m u p o d l o u h ý c h ú t r a p á c h , j e ž b y l ý cenou, zaplacenou zla nlové m a p y p r o c e s t o v a n é h o ú z e m í . E. L. Ř e t ě z rukou. D v a životy m l a d ý c h mužů byly z a c h r á n ě n y p ř e d d v ě m a roky v Candiiffu v A n g l i i d u c h a p ř í t o m n o s t í lídlí na b ř e h u s t o j í c í c h . D v a b r a t ř i se k o u p a l i a b y l i u c h v á c e n i vlnou a o d n á š e n i . T ř e t í bratr, v i d a to, s p ě c h a l jim k u pomoci. B ý l v š a k r o v n ě ž v n e b e z p e č í . T u d i v á c i n a b ř e h u chopili se za ruce a v s t o u p i v š e -do vody z a c h r á n i l i d v a z bratří'. T ř e t í j i ž se z a t í m potopil. T ý m ž z p ů s o b e m ! z a c h r á n ě n o bylo- m n o ž s t v í lidí p ř í n e š t ě s t í , k d y z ř í c e n í m d ř e v ě n é h o přilstavního- m ů s t k u spadlo 250 lidí do ř e k y Niagary v Amierice. Zahynulo t u sice 30 lidi. ale tragedie tato b ý v a l a b y b y l a j e š t ě h r o z n ě j š í , k d y b y m y š l e n k a 1 n l i d s k ý ř e t ě z n e b y l á ' p ř i s p ě l a ' t o n o u c í m . D i v á c i na b ř e h u se spojili z a r u c e , n ě k t e ř í vstoupili 1 do vody a ' p o d á v a l i ruce tanoucími, k d y ž se jích n ě k o l i k p ř i p o j i l o , 'táhli llídé n a Ibřehu s t o j í c í a p o d a ř i l o se t í m t o z p ů sobem na n ě k o l i k a m í s t e c h najednou mnoho t o n o u c í c h z a o h r á n i t i . E . L. Z p o z n á m e k p ř í č e t b ě . J e s t m á l o lidí, k t e ř í v s t u p u j í c e hned v m l á d í do p r a k t i c k é h o ž i v o t a is b o h a t s t v í m , d ě l a j í k a r i é r u . Z t i s í c e p o c t i v ý c h , v á ž e n ý c h , v z d ě l a n ý c h a b o h a t ý c h m u ž ů o b y č e j n ě 999 jích vstoupilo do p r a k t i c k é h o ž i v o t a ne sice s p r á z d n o u hlavou, ale j i s t ě s p r á z d n ý m a r u k a m a . (Ameri čani T o m á š ' D . T a í m a g e : » O h a v n o s t i m o d e r n í s p o l e č n o s t i , « ) Nikdo n e m ů ž e zabiti n a š í d u š e , ta m ů ž e zahynout! jen v l a s t n í v r a ž d o u . (Smiles: » P o v i n n o i s t . « ) K n i h y — hllle, t o í učitele,, k t e ř í n á s u č í bez metly, bez h n ě v u a bez n e ž á d a j í c e za to a n i o d i m ě n y a n i p e n ě z . K d y k o l i k nimi jdeme, n i k d y t á ž e m e - l i i se jich-, n i č e h o p ř e d n á m i n e z a t a j u j ř , znieuiznáváme-lí) jich, žují si, j s m e - í í n e v ě d o m ý m i , n e č i n í s i z n á s p o s m ě c h u ; ( A n g l i c k ý R i c h a r d z B u r y v D u r h a m u p ř e d 500 r o k y . )
samozloby, nespí, nestě biskup
R o l n í k , jeniž p ů d u v l a s t í v z d ě l á v á , v á ž í v díle v l a s t e n e c k é m mnohem v í c e ,
Dobrodružné příběhy malého skauta. O b r á z k y beze slov.
(Pokračování.)
Str. 78.
„Junák".
Číslo 5.
n e ž imianidiel t ě c h , k t e ř í z a vlast tolílkio, p ř i ( V l č e k : » T ů ž b y vllaistenieclké.«)
sfkllleniícídh ihubiowati n a v y k l i .
P ř í k l a d y d u c h a p ř í t o m n o s t í . S p r á v n é j e d n á n í v -okamžiku; k d y hiroiaS ne b e z p e č í , čaisito- kaltasitroíu o d v r á t í aneb a l e s p o ň zmíirní. Nutno o v š e m 1 zacho v a t ! duldhapřitlomnloSt , , c o ž s e v e všedhiml ž i v o t ě č a s t o stane. O p ř í p a d ech tabo-vých; k d e čalsttlo- v e l i k é m u n e š t ě s t í bylio z a b r á n ě n o ; z ř í d k a se d o v í d á m e . T i , kdo b y l i v n e b e z p e č í , i n á h o d o u p ř í t o m n í s v ě d k o v é p ř í p a d ů si oddech nou, vidouce, ž e n e b e z p e č í milnulo, a1 v š i c h n i jdou po svémi z a m ě s t n á n í . J e n zřídka- k m i t n o u se z p r á v y o t a k o v ý c h p ř í p a d e c h v d e n n í c h č a s o p i s e c h . V y bírám- tři: t a k o v é -zprávy ze s t a r š í c h a n g l i c k ý c h n o v i n : V P r e s t o n u uzřel' n á d r a ž n í v r á t n ý , ž e -na: ikcdlleji, na- nílž n á s t á n i c í stáli o b s a z e n ý vlak, p ř i j í ž d í n á h l e n e o č e k á v a n ý dosud v l á k d a l š í . N e m e š k a l 1 a i h n e d se r o z b ě h l v ů č i p ř i j í ž d ě j í c í m u : vlaku: a - o b v y k l ý m i sígmállý r u k o u d á v a n ý m i - upozornil s t r o j v ů d c e , a b y v l a k z a s t a v i l . A č nebylo- tomuto- možno- o k a m ž i t ě v l a k zastavili, p ř e c e d o j č l v l a k a n a r a z i l n a v l a k s t o j í c í tak m í r n o u rychlosti, ž e nikomu nebylo ublíženo-. K a t a s t r o f ě b y l o tady zcela- z a b r á n ě n o ; J i n ý d ů k a z ; dUícihapřítomnoisti dala 101'eitá dívka- Dorotka W o o d o v á v B a l co-mbe (Sussex). V i d o u c m a l é h o hocha zápasitíl o- ž i v o t v h l u b o k é v o d ě a nedoivedouc s a m a p l o v a t í a n i r u k o u hochu: pomoci, zavolala n a ň , chopila se t r á v y r u k a m a -a spustila nohy do vody, aby se jich hoch mohl z a c h y t i l i a p o d a ř i l o se jf: hocha zachrámítíi. I m a l é dfflfko p o d á n ě k d y d ů k a z d b c h a p ř í t o m n o s t i . T ř í l e t ý h o š í k spadl do sudu n a p l n ě n é h o vodou z okapu. D v o u l e t á jeho- s e s t ř i č k a , vidouc to-, b ě ž e l a k matce, k ř i č e l a : » P e p a ve v o d ě ! « a táhla- matku- ven. T a o v š e m v č a s hocha zachránila. E. L.
SPORTOVNÍ
HLÍDKA.
Návrh odborných zkoušek z veslování. Podmínky pro připuštění ke zkouškám: Plovati na 200 m, zachraňovati tonoucí, zaváděti umělé dý chání. 1. Znáti některé důležité předpisy policie říční, 2. znáti rozdělení plavidel (dle stavby, pohonu, používání), 3. poznati pražské kluby dle vlajek, dresu a vesel, 4. veslovati 2ma angl. vesly (scull), 5. veslovati 1 angl. veslem (obojí v otáčecí, kovové havlince nebo v pevné, dřevěné), 6. kormidlovati, 7. zacházeti s lodí, zdvihati j i , 8. přistávati s lodí v pří stave i ku břehu, 9. spravovati loď (rychlé správky), 10. vléci lod (koníčkovati), 1 1. předvésti záchranu tonoucího pomocí lodi, 12. ovládati loď háčkem (píchání = punting) nebo bez vesel, pomocí kusu dřeva, tyčí a podob. Ovládati loď padlém. — Stupnice: vel. dobře ( 3 ) , dobře ( 2 ) , dostatečně ( 1 ) , nedostat. ( 0 b o d ů ) . Ze zkoušek 4, 5, 11 nutno obdržeti nejméně po 2 bodech, v 1, 6, 8 7 a 1 2 nejméně po 1 bodu. Je třeba nejméně 18 (minimál 16, maximum 3 6 ) . J. Rossler-Ořovský, předseda C. Y . K . Prakticky provedl J. Róssler syn, z I I . odd. »Bobrů«.
ZE S K A U T S K É H O
SVĚTA.
Skauti T a s m a n š t í . N a T a s m á n i i jest v ě t š i n a h o c h ů v ř a d á c h s k a u t s k ý c h . J i s t ý p o l s k ý cestovatel v y p r a v u j e , jak se setkal s T a s m a n c e m s e d m i l e t ý m , tedy skautem v e l m i m l a d ý m . Je-li v d o s t a v n í k u pustinou, kde ani ve dne n e n í b e z p e č n o ; c h t ě j e v y z k o u š e t i srdnatost s v é h o m a l é h o spolucestovatele, pravil m u p ř í s n ě : » T e ď t ě tu v p u s t i n ě z a n e c h á m . Ř e k n i m i , co u č i n í š ( « H o c h se nerozplakal, jak P o l á k o č e k á v a l , n ý b r ž p e v n ě a v á ž n ě m u o d v ě t i l :
„Junák".
Číslo 5.
Str. 79.
» V y k o n á m , co bude v m é m o c i , a b y c h se z a c h r á n i l k To byla s k a u t s k é odpovědi J. N. S k a u t k y s l e p ý m d í v k á m . V í d e ň s k ý o d d í l skautek » M a n e A n t o i n e t t e « p ř i j a l ve s v ů j k r u h č t y ř i s l e p é d í v k y , p ř e d č í t a j í j i m , p ř i b í r a j í je ke s v ý m ne d ě l n í m v y c h á z k á m a i jinak o n ě p e č u j í . R a k o u s k ý s v a z P f a d f i n d r ů č í t á tou dobou 7 6 o d d í l ů se 6 0 v ů d c i a 2 5 5 3 skauty, 1 0 o d d í l ů d í v č í c h s 11 v e d o u c í m i a 3 3 2 skautkami.
ZPRÁVY
SPOLKOVÉ.
Z Č e s k ý c h B u d ě j o v i c . Jest n á s zde dosud m a l á skupina — j e d e n á c t i s k a u t ů . S k a u t i n g poznali jsme theoreticky p ř e d p r á z d n i n a m i 1914 z b u d ě j o v i c k é p ř e d n á š k y p. prof. S v o j s í k a a k r á t c e na to odebral j s e m se s bra trem do jeho t á b o r a u N ě m e c k é h o B r o d u . V y c í t i l j s e m tam sice vliv skaut s k é h o t á b o r a n a s í l u t ě l e s n o u i t u ž e n í v ů l e a v ý c h o v u charakteru, ale mno h é bylo m i n a p o p r v é nejasno a teprve o rok p o z d ě j i v n e z a p o m e n u t e l n é m t á b o ř e p. M a r k a z P r a h y , dovedl j s e m sledovati a oceniti i p r o s t ř e d k y , j i m i ž s k a u t s t v í p o d r o u š k o u z á b a v n é r o b i n s o n á d y pracuje, a pojal j s e m v r o u c í přání věnovati skrovné síly s v é organiosvéní s k a u t ů v m ě s t ě n a š e m . Týdenní s c h ů z k y a v y c h á z k y s u r č i t ý m p r o g r a m e m k o n á m e p r a v i d e l n ě a snahou n a š í jest z á h y r o z š í ř i t i č i n n o s t svou na v š e c h n y obory s k a u t s k é v ý c h o v y . K. K e p k a . Skauti v H r a d c i K r á l o v é , a č j s o u n e j m l a d š í z č e s k ý c h s k a u t ů , činí se, aby n e z ů s t a l i v n i č e m pozadu. M a j í svoji klubovnu, p ě k n ě z a ř í z e n o u d í l n u tru h l á ř s k o u , p r o p ů j č e n o u Z e m s k o u k o m i s í pro o c h r a n u d í t e k , v n í ž d v a k r á t e t ý d n ě p r a c u j í , m a j í dokonce u ž i s t á l é p ř í p r a v n é t á b o ř i š t ě asi hodinu od H r a d c e , v k r á s n é m h é j e č k u , odkud j e n n ě k o l i k k r o k ů je k l a b s k ý m r a m e n ů m a j e z í r k ů m p l n ý m ptactva a ryb. A z a t á b o ř i š t ě m h u s t é lesy a ž k Pard u b i c ů m . V š e ř e š í se po skautsku: T á b o ř i š t ě jest prostoupeno p o t ů č k y , p r o č e ž p o t ů č k y b y l o nutno s v é s t i v jeden tok a tak z í s k á n a louka p ě k n ý c h r o z m ě r ů , u k r y t á p o d k r á s n ý m i stromy. N a t á b o ř i š t i p r o j e k t u j í b a r á k , j e n ž by s l o u ž i l t a k é k p ř e s p á v á n í . P r k n a a t r é m y jsou n y n í tak d r a h é — v ý l o h y n a h r a d í se t u d í ž odprodejem z h o t o v e n ý c h v ě c í . P i l n ě pracuje se na s t a v b ě l o d ě k — s d a r o v a n ý m i je tu j i ž l o ď s t v o o š e s t i j e d n o t k á c h a z á h y vyplujeme na p r v n í v ě t š í v ý l e t po L a b i do P a r d u b i c . H y b n ý m motorem v e š k e r é čin nosti jest h o r l i v ý v ů d c e , professor O . T o m á š e k , j e m u ž k ruce je n ě k o l i k po c t i v ý c h j u n á k ů , k t e ř í m a j í u ž trochu z k u š e n o s t í z t á b o ř e n í p r á z d n i n o v é h o , j e ž p r o d ě l a l i s p r a ž s k ý m i skauty. V b o t a n i s o v á n í , m i k r o s k o p o v á n í a geo logii v y p o m á h a j í o c h o t n í p á n i p r o f e s s o ř i , k t e ř í d á v a j í t a k é p o t ř e b n é p ř í stroje k d i s p o s i c i , z í s k á n o s v o l e n í k n á v š t ě v ě nemocnice, kde m o ž n o z vlast n í h o n á z o r u poznati v š e h o druhu obvazy, zlomeniny, o š e t ř o v á n í ran, roentg e n o v á n í , n e d ě l e v ě n u j í se v y c h á z k á m , jednou t ý d n ě o ž i j e systematickou v ý c h o v o u klubovna . . . N e n í to v š e p o c t i v á j u n á c k á p r á c e , n e s t á v á se H r a d e c s e m e n i š t ě m u š l e c h t i l é h o s n a ž e n í , j e ž nemohou minouti z d á r n é v ý sledky?
Dobrodružné příběhy malého skauta. O b r á z k y beze slov.
(Dokončení.)
Čfslo 5.
Str. 80.
Junák
ZÁVODY. I . Pokuste se stručně vylíčiti příběh dle illustrací uveřejněných pod názvem „ D O B R O D R U Ž N É P Ř Í B Ě H Y M A L É H O S K A U T A " na straně 73, 77, a 79 tohoto čísla našeho časopisu.
II RÉBUS. Podává M . Šedivý.
III. S A C H E M O V Y
ZÁHADY
(36 p + 64 p) + PA + 2.)
d d
+
O sssss p + mmm N + aaaaaa Ny
3.)
/. u N + + C / K z . HU-UR-UV- o. L++ D. n
4.)
C
5.)
aaa eiu yy čč kkkk 1 mn ss
6.)
Ne K 9= Mi 1 0 0 -- K
VI.
Cv !
V. ++
Z ++ N. /. /. U-Z. LUU.
y\r i
Z těchto p í s m e n složena b y l a tři p ř í r o d o v ě d e c k á jména, pražským juná kům dobře známá.
V
200 ny 300 ny 500 ny 400 ny
(5a + 5a) +
boří, bořil
Nejlepší odpovědi budou odměněny knihami. Tiskem T h . Venty, s p o l e č n o s t s
r. o. v Praze-I. N á k l a d e m Emila Š o l c e v Karlině-
